254 ZÁKON ze dne 28. ervna 2001

Transkript

1 Ú p l n é z nní 254 ZÁKON ze dne 28. ervna 2001 o vodách a o zmn nkterých zákon (vodní zákon), ve znní zákona. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování zneištní, o integrovaném registru zneišování a o zmn nkterých zákon (zákon o integrované prevenci) a zákona. 320/2002 Sb., o zmn a zrušení nkterých zákon v souvislosti s ukoneníminnosti okresních úad Úinnost od 1. ledna 2003 Parlament se usnesl na tomto zákoneské republiky: ÁST PRVNÍ ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON) HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1 Úel a pedmt zákona (1) Úelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdroj a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvoit podmínky pro snižování nepíznivých úink povodní a sucha a zajistit bezpenost vodních dl. (2) Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkm a stavbám, s nimiž výskyt tchto vod pímo souvisí, a to v zájmu zajištní trvale udržitelného užívání tchto vod, bezpenosti vodních dl a ochrany ped úinky povodní a sucha. 2 Vymezení pojm (1) Povrchovými vodami jsou vody pirozen se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li pechodn zakrytými úseky, pirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních. (2) Podzemními vodami jsou vody pirozen se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v pímém styku s horninami; za podzemní vody se považují též vody protékající drenážními systémy a vody ve studních.

2 (3) Vodním útvarem je vymezitelné významné soustední povrchových nebo podzemních vod v uritém prostedí charakterizované spolenou formou jejich výskytu nebo spolenými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu; vodní útvary jsou pírodní a umlé; umlé vodní útvary jsou vytvoené lidskouinností. (4) Vodním zdrojem je vodní útvar povrchové nebo podzemní vody, kterou lze použít pro uspokojení poteblovka. (5) Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání pomocí vodních dl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavb nebo k plavení deva, k chovu ryb nebo vodní drbeže, jejich odbr, vypouštní odpadních vod do nich a další zpsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivovat jejich množství, prtok, výskyt nebo jakost. (6) Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních tok k uritému místu vodního toku (obvykle soutok s jiným vodním tokem nebo vyústní vodního toku do jiného vodního útvaru). Povodí je ohranieno rozvodnicí, kterou je myšlená hranice geomorfologického rozhraní mezi sousedními povodími. Plocha povodí zahrnuje také plochy povrchových vodních útvar v povodí. (7) Hydrogeologický rajon je území s obdobnými hydrogeologickými pomry, typem zvodnní a obhem podzemní vody. 3 Práva k vodám a právní povaha vod (1) Povrchové a podzemní vody nejsou pedmtem vlastnictví a nejsou souástí ani píslušenstvím pozemku, na nmž nebo pod nímž se vyskytují; práva k tmto vodám upravuje tento zákon. (2) Za povrchové a podzemní vody se nepovažují vody, které byly z tchto vod odebrány. (3) V pochybnostech o tom, zda se jedná nebo nejedná o povrchové nebo podzemní vody, rozhoduje vodoprávní úad. 4 (1) Na vody, které jsou podle zvláštního zákona 1) vyhrazenými nerosty, a na pírodní léivé zdroje a zdroje pírodních minerálních vod, o nichž bylo vydáno osvdení podle zvláštního zákona, 2) se tento zákon vztahuje, jen pokud tak výslovn stanoví. (2) Dlní vody se pro úely tohoto zákona považují za vody povrchové, popípad podzemní a tento zákon se na n vztahuje, pokud zvláštní zákon 1) nestanoví jinak. HLAVA II NAKLÁDÁNÍ S VODAMI 2

3 Díl 1 Základní povinnosti 5 (1) Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen dbát o jejich ochranu a zabezpeovat jejich hospodárné a úelné užívání podle podmínek tohoto zákona a dále dbát o to, aby nedocházelo k znehodnocování jejich energetického potenciálu a k porušování jiných veejných zájm chránných zvláštními právními pedpisy. 3) (2) Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami k výrobním úelm, je povinen za úelem splnní povinností podle odstavce 1 provádt ve výrob úinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání vodních zdroj a zohledující nejlepší dostupné technologie. (3) Pi provádní staveb 4) nebo jejich zmn nebo zmn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a úelu užívání tchto staveb je zabezpeit zásobováním vodou a odvádním, ištním, popípad jiným zneškodováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem. Stavební úad nesmí bez splnní tchto podmínek vydat stavební povolení nebo rozhodnutí o dodateném povolení stavby nebo rozhodnutí o povolení zmn stavby ped jejím dokonením, popípad kolaudaní rozhodnutí ani rozhodnutí o zmn užívání stavby. Díl 2 Nakládání s povrchovými vodami 6 Obecné nakládání s povrchovými vodami (1) Každý mže na vlastní nebezpeí bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potebu, není-li k tomu teba zvláštního technického zaízení. (2) Povolení nebo souhlasu vodoprávního úadu rovnž není teba k zachycování povrchových vod jednoduchými zaízeními na jednotlivých pozemcích a stavbách nebo ke zmn pirozeného odtoku vod za úelem jejich ochrany ped škodlivými úinky tchto vod. (3) Pi obecném nakládání s povrchovými vodami se nesmí ohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat pírodní prostedí, zhoršovat odtokové pomry, poškozovat behy, vodní díla a zaízení, zaízení pro chov ryb a porušovat práva a právem chránné zájmy jiných. (4) Vodoprávní úad mže obecné nakládání s povrchovými vodami bez náhrady upravit, omezit, popípad zakázat, vyžaduje-li to veejný zájem, zejména dochází-li pi nm k porušování povinností podle odstavce 3 nebo z dvodu bezpenosti osob. Psobnost jiných správních úad ke stanovení podmínek k užívání tchto vod ke koupání 5) není tímto zákonem dotena. 7 Užívání povrchových vod k plavb 3

4 (1) K užívání povrchových vod k plavb a k odbru vody potebné k provozu plavidel není teba povolení vodoprávního úadu. (2) Provozovatelé plavidel jsou povinni vybavit je potebným zaízením k akumulaci odpadních vod aádn je provozovat, pokud pi jejich užívání nebo provozu mohou odpadní vody vznikat, a jsou povinni zabránit únikm odpadních vod a závadných látek z plavidel do vod povrchových. (3) Provozovatelé pístav a speciálních lodí 6) urených k doprav pohonných hmot a odpad z plavidel (dále jen "obslužní lo") jsou povinni zabezpeovat zásobování plavidel pohonnými a provozními hmotami a odstraování odpadních vod nebo závadných látek z plavidel v pístavech nebo pomocí obslužních lodí tak, aby pi tom nedocházelo ke zneišování povrchových nebo podzemních vod. (4) Peerpávání odpadních vod nebo závadných látek z plavidel a zásobování plavidel pohonnými nebo provozními hmotami mimo pístavy je zakázáno, pokud jejich objem je v jednotlivých pípadech vtší než 50 litr nebo pokud tytoinnosti nezabezpeuje obslužní lo. (5) Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdroj I. stupn a na nádržích urených pro chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána. Nejde-li o dopravn významné vodní cesty, 7) je tato plavba zakázána na vodních nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a spoj v dohod s Ministerstvem životního prostedí ve spolupráci s Ministerstvem zemdlství vyhláškou. Ostatní povrchové vody lze užívat k plavb jen tak, aby pi tom nedošlo k ohrožení zájm rekreace, jakosti vod a vodních ekosystém, bezpenosti osob a vodních dl; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavb stanoví Ministerstvo dopravy a spoj v dohod s Ministerstvem životního prostedí ve spolupráci s Ministerstvem zemdlství vyhláškou. (6) Zákaz plavby podle odstavce 5 se nevztahuje na plavidla Státní plavební správy, Hasiského záchranného sboru eské republiky, ozbrojených sil eské republiky, Policie eské republiky a správc vodních tok, pokud jsou použita ke služebním úelm, dále na plavidla použitá v souvislosti s výstavbou, údržbou nebo provozem vodních dl nebo jiných staveb na vodních tocích nebo na pozemcích pi nich, plavidla osob vykonávajících povinnosti podle tohoto zákona nebo plavidla použitá k nutnému zajištní zdravotní služby nebo pi ochran ped povodnmi. (7) O výjimkách ze zákazu a omezení podle odstavce 5 pro sportovní innost rozhoduje v jednotlivých pípadech vodoprávní úad po projednání se Státní plavební správou. (8) Kontrolu dodržování zákazu plavby plavidel se spalovacími motory na povrchových vodách podle odstavce 5, jakož i kontrolu užívání povrchových vod k plavb s ohledem na stanovený rozsah a podmínky jejich užívání vykonává Státní plavební správa. Díl 3 Povolení, souhlas a vyjádení Oddíl 1 Povolení 4

5 8 Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (1) Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen "povolení k nakládání s vodami") je teba a) jde-li o povrchové vody a nejde-li pi tom o obecné nakládání s nimi 1. k jejich odbru, 2. k jejich vzdouvání, popípad akumulaci, 3. k využívání jejich energetického potenciálu, 4. k užívání tchto vod pro chov ryb nebo vodní drbeže, popípad jiných vodních živoich, za úelem podnikání, 5. k jinému nakládání s nimi, b) jde-li o podzemní vody 1. k jejich odbru, 2. k jejich akumulaci, 3. k jejicherpání za úelem snižování jejich hladiny, 4. k umlému obohacování podzemních zdroj vod povrchovou vodou, 5. k jinému nakládání s nimi, c) k vypouštní odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, d) k erpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštní do tchto vod za úelem získání tepelné energie, e) k erpání zneištných podzemních vod za úelem snížení jejich zneištní a k jejich následnému vypouštní do tchto vod, popípad do vod povrchových. (2) Povolení k nakládání s vodami se vydává fyzickým nebo právnickým osobám k jejich žádosti. Fyzická nebo právnická osoba, která má platné povolení k nakládání s vodami podle odstavce 1 nebo podle pedchozích pedpis (dále jen "oprávnný") je oprávnna nakládat s vodami v rozsahu a k úelu po dobu uvedenou v platném povolení. (3) Povolení k nakládání s vodami není teba a) k erpacím pokusm pi provádní hydrogeologického przkumu nebo pi przkumu vydatnosti zdroj podzemních vod, pokud mají trvat mén než 5 dn a odbr vody v této dob nepekroí 1 l/s, b) k jednorázovému odbru povrchových nebo podzemních vod v pípadech záchranných prací pi mimoádných událostech, požárech a jiných živelních pohromách, c) k nakládání s povrchovými vodami pi cviení a zásahu Hasiského záchranného sboru eské republiky a jednotek požární ochrany, Policie eské republiky nebo ozbrojených sil eské republiky; toto nakládání musí být pi cviení pedem projednáno s vodoprávním úadem. 9 (1) Povolení k nakládání s vodami se vydává na asov omezenou dobu. V povolení k nakládání s vodami se stanoví úel, rozsah, povinnosti a popípad podmínky, za kterých se toto povolení 5

6 vydává. Podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je vyjádení osoby s odbornou zpsobilostí. 8) (2) Povolení k vypouštní odpadních vod nemže být vydáno na dobu delší než 10 let, v pípad vypouštní odpadních vod se zvláš nebezpenými látkami nebo nebezpenými látkami podle pílohy. 1 na dobu delší než 4 roky. (3) Povoluje-li vodoprávní úad odbr povrchových nebo podzemních vod podléhající zpoplatnní ( 88 a 101) na dobu delší než 1 rok, stanoví souasn i výši povoleného roního odbru. (4) Dobu platnosti povolení k nakládání s vodami lze k návrhu oprávnného prodloužit, pokud se nezmnily podmínky, za kterých bylo povolení udleno. (5) Návrh na prodloužení platnosti povolení k nakládání s vodami je nutno podat nejpozdji do 6 msíc ped uplynutím doby, na niž bylo toto povolení vydáno. V takovém pípad povolení k nakládání s vodami nezaniká, dokud o návrhu nebude rozhodnuto. (6) Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nemže být vydáno na dobu kratší než 25 let. 10 (1) Oprávnný, který má povolení k nakládání s vodami s výjimkou povolení podle 8 odst. 1 písm. a) bod 2 a 3 v množství alespo m 3 vody v kalendáním roce nebo 500 m 3 vody v kalendáním msíci, jakož i ten, kdo má povolení k nakládání s vodami v tomto množství, která je pírodním léivým zdrojem nebo zdrojem pírodních minerálních vod nebo která je vyhrazeným nerostem, je povinen mit množství a jakost vody, se kterým nakládá, a pedávat výsledky tohoto mení píslušnému správci povodí ( 48 odst. 1). (2) Oprávnný, který má povolení ke vzdouvání, pípadn k akumulaci povrchových vod a pesahuje-li povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované m 3, je povinen mit množství vzduté nebo akumulované vody a pedávat o tom údaje píslušnému správci povodí. (3) Zpsob a etnost mení množství vody a jakosti vody podle odstavce 1 pro jednotlivé druhy nakládání s vodami, mení množství vody akumulované nebo vzduté podle odstavce 2 a rozsah, zpsob a etnost pedávání výsledk tchto mení správcm povodí stanoví Ministerstvo zemdlství po projednání s Ministerstvem životního prostedí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou. (4) Vodoprávní úad mže stanovit v povolení k nakládání s vodami i další podrobnosti tchto mení. 11 (1) Práva a povinnosti vyplývající z povolení k nakládání s vodami, které bylo vydáno pro úel spojený s vlastnictvím k pozemkm a nebo stavbám, pecházejí na jejich nabyvatele, pokud tyto 6

7 pozemky a nebo stavby budou i nadále sloužit úelu uvedenému v povolení. Nabyvatelé tchto pozemk a nebo staveb jsou povinni oznámit vodoprávnímu úadu, že došlo k pevodu nebo pechodu pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno, a to do 2 msíc ode dne jejich pevodu nebo pechodu. (2) Povolení k nakládání s vodami nezakládá práva k cizím pozemkm a stavbám ani nevzniká vodoprávnímu úadu právní povinnost náhrady oprávnným za nemožnost nakládat s vodami v maximálním povoleném množství a s uritými vlastnostmi. (3) Nestanoví-li vodoprávní úad jinak, mže oprávnný umožnit výkon svého povolení k nakládání s vodami i jinému. (4) Je-li povolené nakládání s vodami nezbytn teba ve veejném zájmu a oprávnný své povolení nevyužívá zcela nebo zásti, mže mu vodoprávní úad uložit povinnost umožnit využití jeho vodního díla nebo zaízení k povolenému nakládání s vodami jinou, vodoprávním úadem urenou fyzickou nebo právnickou osobou, na dobu nezbytn nutnou nebo do doby rozhodnutí o jeho vyvlastnní nebo omezení vlastnického práva, a to za pimenou náhradu. 12 Zmna a zrušení povolení k nakládání s vodami Vodoprávní úad mže z vlastního podntu nebo na návrh platné povolení k nakládání s vodami zmnit nebo zrušit, a to, a) dojde-li ke zmn podmínek rozhodných pro vydání povolení k nakládání s vodami, dojde-li pi výkonu povolení k nakládání s vodami k závažnému nebo opakovanému porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo stanovených podle nho, popípad k poškozování práv jiných, b) nevyužívá-li oprávnný vydaného povolení k nakládání s vodami bez vážného dvodu po dobu delší 2 let, c) požádá-li oprávnný písemn o jeho zrušení, d) pesahuje-li rozsah vydaného povolení k nakládání s vodami dlouhodob potebu oprávnného, e) dojde-li ke zmn právních pedpis stanovujících ukazatele pípustného zneištní vod a jejich hodnoty ( 38 odst. 5). 13 Zánik povolení k nakládání s vodami Povolení k nakládání s vodami zaniká a) uplynutím doby, na kterou bylo udleno, b) zánikem vodního díla ( 55) umožujícího povolené nakládání s vodou, pokud vodoprávní úad do 1 roku po zániku díla nestanoví lhtu a podmínky k uvedení stavby do pvodního stavu, v tomto pípad povolení zaniká marným uplynutím této lhty, c) zánikem právnické osoby nebo smrtí fyzické osoby, kterým bylo povolení udleno, pokud nedošlo k pechodu oprávnní na dalšího nabyvatele podle 11 odst

8 Povolení k nkterýminnostem (1) Povolení k nkterýminnostem je teba a) k vysazování strom nebo ke v záplavových územích v rozsahu ovlivujícím odtokové pomry, b) k tžb písku, štrku, bahna s výjimkou bahna k léivým úelm, valoun apod. (dále jen "íní materiál") z pozemk, na nichž leží koryto vodního toku, c) ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku v záplavových územích ( 66) a v ochranných pásmech vodních zdroj, d) k zasypávání odstavených ramen vodních tok e) k vrácení vodního toku do pvodního koryta ( 45). (2) Povolení k innostem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo b) se nevyžaduje, vykonává-li je správce vodního toku ( 48) v souvislosti s jeho správou. Dále není teba podle odstavce 1 písm. a), vykonává-li je vlastník lesa z dvod obnovy porost a pi innostech uložených zákonem. 289/1995 Sb., o lesích a o zmn a doplnní nkterých zákon (lesní zákon), ve znní pozdjších pedpis. (3) Vodoprávní úad stanoví pi povolování tžby íního materiálu podmínky tžby tohoto materiálu, vetn pípadné sanace a rekultivace. (4) Osoba oprávnná k tžb podle odstavce 1 písm. b) je povinna po skonení tžbyíního materiálu zamit a zakreslit do technické dokumentace skutený stav místa tžby a pedat tuto dokumentaci vodoprávnímu úadu a správci vodního toku. (5) Na vydání, zrušení, zmnu a zánik povolení k nkterým innostem se použijí ustanovení 9 až 13 pimen. 15 Stavební povolení k vodním dílm (1) K provedení vodních dl, k jejich zmnám a zmnám jejich užívání, jakož i k jejich odstranní je teba povolení vodoprávního úadu. Slouží-li vodní dílo k nakládání s vodami a jeli vydání tohoto povolení k nakládání s vodami teba, lze je povolit, bylo-li povoleno odpovídající nakládání s vodami nejpozdji souasn s povolením stavby vodního díla. (2) Udržovací práce, které by mohly negativn ovlivnit životní prostedí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit 9) vodoprávnímu úadu. (3) Vodoprávní úad ve stavebním povolení stanoví povinnosti, popípad podmínky, za kterých je vydává, a úel, kterému má vodní dílo sloužit; stanovené povinnosti musí být v souladu s tímto zákonem. (4) Vodoprávní úad vykonává psobnost speciálního stavebního úadu podle zvláštního zákona. 10) (5) Vodoprávní úad mže vyzvat žadatele o stavební povolení k pedložení návrhu manipulaního ádu, popípad výpotu povodové vlny zvláštní povodn, a to u vodních dl 8

9 vzdouvajících nebo akumulujících povrchové vody a staveb využívajících jejich energetický potenciál. (6) Pi povolování vodních dl, jejich zmn, zmn jejich užívání a jejich odstranní musí být zohlednna ochrana vodních a na vodu vázaných ekosystém. Tato vodní díla nesmjí vytváet bariéry pohybu ryb a vodních živoich v obou smrech vodního toku. (7) Zanikne-li povolení vydané podle ustanovení 8 odst. 1 nebo podle pedchozích pedpis o nakládání s vodami, rozhodne vodoprávní úad o podmínkách dalšího trvání, popípad odstranní vodního díla, které umožovalo nakládání s vodami. 16 Povolení k vypouštní odpadních vod s obsahem zvláš nebezpené závadné látky do kanalizace (1) Povolení je teba k vypouštní odpadních vod s obsahem zvláš nebezpené závadné látky ( 39 odst. 3) do kanalizace. (2) Pi vydávání povolení podle odstavce 1 vodoprávní úad postupuje pimen podle ustanovení 38 odst. 5. Ustanovení 9 až 13 platí v tchto pípadech obdobn. Oddíl 2 Souhlas 17 (1) Souhlas vodoprávního úadu je teba ke stavbám, zaízením nebo innostem, k nimž není teba povolení podle tohoto zákona, které však mohou ovlivnit vodní pomry, a to a) ke stavbám a zaízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních tok, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby a zaízení ovlivní vodní pomry, b) ke zizování dálkových potrubí a stavbám umožujícím podzemní skladování látek v zemských dutinách, jakož i ke skladm, skládkám, popípad nádržím, pokud provoz uvedených staveb a skládek mže významn ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod, c) ke stavbám, k tžb nerost nebo k terénním úpravám v záplavových územích; ustanovení 67 tím není doteno, d) ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku, e) ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdroj. Souhlasu není teba ke stavbám, které podle zvláštních právních pedpis4) podléhají pouze ohlášení. (2) Vyplývá-li to z povahy vci, mže vodoprávní úad v rozhodnutí o udlení souhlasu stanovit podmínky i dobu, po kterou se souhlas udluje. 9

10 (3) Souhlas je závazný pro orgány, které rozhodují v ízení o povolení stavby, terénních úprav nebo o tžb nerost v pípadech uvedených v odstavci 1. (4) Souhlasu podle odstavce 1 není teba k innostem, jichž je teba pi cviení nebo zásahu Hasiského záchranného sboru eské republiky a jednotek požární ochrany, Policie eské republiky a ozbrojených sil eské republiky, které v pípadech cviení postupují v dohod s píslušným vodoprávním úadem. Oddíl 3 Vyjádení 18 (1) Každý, kdo hodlá umístit, provést, zmnit nebo odstranit stavbu nebo zaízení a nebo provádt jiné innosti, pokud takový zámr mže ovlivnit vodní pomry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod, má právo, aby po dostateném doložení zámru obdržel vyjádení vodoprávního úadu, zda je tento zámr z hlediska zájm chránných podle tohoto zákona možný, popípad za jakých podmínek. (2) Vodoprávní úad vydá vyjádení rovnž k využívání zdroj pírodní minerální vody osvdených podle zvláštního zákona. 2) (3) Vyjádení není rozhodnutím ve správním ízení a nenahrazuje povolení nebo souhlas vodoprávního úadu vydaný podle tohoto zákona. Díl 4 Vodoprávní evidence 19 Evidence rozhodnutí vodoprávních úad (1) Vodoprávní úady jsou povinny vést evidenci jimi vydaných rozhodnutí podle tohoto zákona. (2) Ministerstvo zemdlství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostedí vyhláškou stanoví rozsah a zpsob vedení evidence rozhodnutí vodoprávních úad, vymezí rozsah údaj a zpsob jejich ukládání do informaního systému veejné správy 11) a zpsob pechodu informací z dosavadní vodohospodáské evidence a souhrnné vodohospodáské evidence 12) do tohoto informaního systému. 20 Údaje zapisované do katastru nemovitostí 10

11 (1) Stavby související s vodními díly uvedenými v 55 odst. 1 písm. a), d), f), g), h) a k) se evidují v katastru nemovitostí. Podrobnosti vymezení tchto staveb stanoví Ministerstvo zemdlství vyhláškou. (2) V katastru nemovitostí se dále evidují ochranná pásma vodních dl ( 58 odst. 3) podle odstavce 1 a ochranná pásma vodních zdroj ( 30) jako ochrana území. 13) (3) Vodoprávní úad je povinen zaslat píslušnému katastrálnímu úadu údaje potebné k evidenci ochrany území podle odstavce 2 do 30 dn ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla tato ochrana území vymezena. HLAVA III STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD 21 (1) Zjišování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod slouží k zajišování podklad pro výkon veejné správy podle tohoto zákona a k poskytování informací veejnosti a provádí se podle povodí povrchových vod a hydrogeologických rajon podzemních vod. (2) Zjišování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod zahrnuje zejména a) zjišování množství a jakosti povrchových a podzemních vod vetn jejich ovlivování lidskouinností a zjišování ekologického stavu povrchových vod, b) vedení vodní bilance ( 22 odst. 1), c) vytváení a vedení evidence 1. vodních tok a jejich povodí, hydrogeologických rajon a umlých vodních útvar 2. množství a jakosti povrchových a podzemních vod, 3. odbr povrchových a podzemních vod, vypouštní odpadních a dlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích, 4. oblastí povodí ( 25), 5. chránných oblastí pirozené akumulace vod ( 28), 6. ochranných pásmech vodních zdroj ( 30), 7. zdroj povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se pedpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody ( 31), 8. citlivých oblastí ( 32), 9. zranitelných oblastí ( 33), 10. oblastí povrchových vod využívaných ke koupání ( 34), 11. vodních dl k vodohospodáským melioracím pozemk ( 56), 12. záplavových území ( 66). Rozsah údaj zahrnutých do evidencí a zpsob jejich ukládání do informaních systém veejné správy ( 22 odst. 3 a 4) stanoví Ministerstvo zemdlství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostedí vyhláškou. (3) Zjišování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a provozování informaních systém veejné správy provádjí správci povodí a další odborné subjekty, které za tím úelem zizuje nebo zakládá Ministerstvo zemdlství, popípad Ministerstvo životního prostedí (dále 11

12 jen "povené odborné subjekty"). Správci povodí a povené odborné subjekty jsou povinni se pi tétoinnostiídit pokyny svého zakladatele nebo zizovatele. (4) Správci povodí a povené odborné subjekty jsou oprávnni požadovat pro úely zjišování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod informace od toho, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, jakož i od správních úad, popípad orgán územní samosprávy, do jejichž psobnosti povolování nakládání s uvedenými vodami spadá, nebo které vedou informaní systémy podle zvláštních zákon; 14) ti jsou povinni bezplatn sdlovat data správcm povodí a poveným odborným subjektm, popípad si správci povodí a povené odborné subjekty mohou u nich tato data bezplatn a za jejich pomoci zjišovat. Ustanovení zvláštních právních pedpis chránících utajované skutenosti tím nejsou dotena. (5) Správci povodí a povené odborné subjekty poskytují na vyžádání bezplatn správním úadm informace o stavu povrchových a podzemních vod; zárove bezplatn poskytují Ministerstvu zdravotnictví informace týkající se nakládání s povrchovými a podzemními vodami v ochranných pásmech pírodních léivých zdroj a zdroj pírodních minerálních vod. (6) Pro vstup povených zamstnanc správc povodí a povených odborných subjekt na cizí pozemky, stavby nebo do staveb platí obdobn ustanovení 114 odst. 1 a (1) Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodáské bilance. Hydrologická bilance porovnává pírstky a úbytky vody a zmny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný asový interval. Vodohospodáská bilance porovnává požadavky na odbry povrchové a podzemní vody a vypouštní odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdroj z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu. Obsah vodní bilance a zpsob jejího sestavení stanoví Ministerstvo zemdlství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostedí vyhláškou. (2) Pro poteby vodní bilance jsou odbratelé povrchových nebo podzemních vod, jakož i ti, kteí využívají pírodní léivé zdroje nebo zdroje pírodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, a dále ti, kteí vypouštjí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo dlní v množství pesahujícím v kalendáním roce m 3 nebo 500 m 3 v kalendáním msíci, nebo ti, jejichž povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované pesahuje m 3, povinni jednou ron ohlašovat píslušným správcm povodí údaje o tchto odbrech a vypouštní (zejména jejich množství a jakost) a dále údaje o vzdouvání, pop. akumulaci, zpsobem a v rozsahu, který stanoví Ministerstvo zemdlství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostedí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou. (3) Ministerstvo zemdlství spravuje informaní systém veejné správy podle 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci a) vodních tok a jejich povodí, hydrogeologických rajon a umlých vodních útvar, b) odbr povrchových a podzemních vod, vypouštní odpadních a dlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích, c) oblastí povodí, 12

13 d) zdroj povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se pedpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, e) staveb k závlaze a odvodnní pozemk. (4) Ministerstvo životního prostedí spravuje informaní systém veejné správy pro evidenci a) množství a jakosti povrchových a podzemních vod vetn jejich ovlivování lidskou inností a zjišování ekologického stavu povrchových vod, b) chránných oblastí pirozené akumulace vod, c) ochranných pásem vodních zdroj, d) citlivých oblastí, e) zranitelných oblastí, f) oblastí povrchových vod využívaných ke koupání, g) záplavových území. (5) Ministerstvo zemdlství a Ministerstvo životního prostedí postupují pi správ informaních systém podle odstavc 3 a 4 podle zvláštního zákona. 15) Tyto informaní systémy slouží zejména pro úely podle 21 odst. 1, pro plánování v oblasti vod ( 23 až 26) a pro správu povodí ( 54). HLAVA IV PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD 23 (1) Plánování v oblasti vod je soustavná koncepní innost, kterou zajišuje stát; je tvoeno Plánem hlavních povodíeské republiky, plány oblastí povodí a programy opatení. (2) Plán hlavních povodí eské republiky a plány oblastí povodí jsou podkladem pro výkon veejné správy, zejména pro územní plánování, územní rozhodování a povolování staveb. 24 Plán hlavních povodíeské republiky (1) Plán hlavních povodí eské republiky stanoví rámcové cíle pro hospodaení s povrchovými a podzemními vodami, ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystém, pro trvale udržitelné užívání tchto vod, pro ochranu ped škodlivými úinky tchto vod a pro zlepšování vodních pomr a pro ochranu ekologické stability krajiny. Plán hlavních povodí eské republiky vymezuje i rámcovou strukturu potebných opatení k prosazování veejných zájm, vetn zdroj a zpsobu jejich financování. Pi stanovení rámcových cíl a struktury potebných opatení respektuje Plán hlavních povodí eské republiky mezinárodní závazkyeské republiky. (2) Plán hlavních povodí eské republiky poizuje Ministerstvo zemdlství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostedí, dotenými ústedními správními úady a kraji pro 3 hlavní povodí, a to pro povodí Labe, pro povodí Moravy a pro povodí Odry. Plán hlavních povodí 13

14 eské republiky podléhá posuzování vliv na životní prostedí podle zvláštních právních pedpis. 16) (3) Obsah Plánu hlavních povodí eské republiky, zpsob jeho zpracování a postup pi jeho projednávání a zveejnní stanoví vyhláškou Ministerstvo zemdlství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostedí. (4) Plán hlavních povodíeské republiky schvaluje vláda. 25 Plány oblastí povodí (1) Plány oblastí povodí stanoví konkrétní cíle pro dané oblasti povodí na základ rámcových cíl Plánu hlavních povodí eské republiky, poteb a zjištného stavu povrchových a podzemních vod, poteb užívání tchto vod v daném území, vetn návrh potebných opatení, napíklad k zachování a zvtšování rozsahu pirozených koryt vodních tok a náklad na n. Plány oblastí povodí poizují správci povodí pro 5 oblastí povodí podle své psobnosti, 17) a to pro oblast povodí Horního a stedního Labe, oblast povodí Vltavy, oblast povodí Ohe a Dolního Labe, oblast povodí Odry a oblast povodí Moravy. (2) Ministerstvo zemdlství stanoví vyhláškou vymezení jednotlivých oblastí povodí podle odstavce 1 zahrnující píslušná povodí a hydrogeologických rajon. (3) Plány oblastí povodí stanoví zejména omezení pro nakládání s vodami a limity pro využití území. Tato omezení a tyto limity jsou závazné pro rozhodování vodoprávních úad [ 105 odst. 2 písm. a)]. (4) Obsah plánu oblasti povodí, postup pi jeho zadání, zpsob zpracování plánu, postup pi jeho projednávání a zpsob jeho zveejnní stanoví vyhláškou Ministerstvo zemdlství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostedí a Ministerstvem vnitra. (5) Plány oblastí povodí schvalují ve spolupráci s dotenými ústedními správními úady podle své územní psobnosti kraje. Plány oblastí povodí podléhají posuzování vliv na životní prostedí podle zvláštních právních pedpis. 16) 26 Programy opatení (1) Ministerstvo zemdlství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostedí, dotenými ústedními správními úady a dotenými kraji zajišuje sestavení program opatení podle schváleného Plánu hlavních povodí eské republiky, a to vetn asových plán realizace a zpsobu jejich financování; tam, kde je to vhodné, se programy opatení lení podle region (regionální programy opatení). Programy opatení schvaluje vláda. (2) Kraje podle své územní psobnosti zajišují ve spolupráci s dotenými ústedními správními úady sestavení a schválení program opatení podle schválených plán oblastí povodí, a to vetnasových plán realizace a zpsobu jejich financování. 14

15 (3) Vodoprávní úad ukládá správcm povodí, správcm vodních tok, vlastníkm vodních dl nebo jiným osobám povinnost provést opatení, která stanoví ve veejném zájmu schválené programy opatení podle odstavc 1 a 2. (4) Ministerstvo zemdlství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostedí a krajskými úady pedkládá každé 3 roky vlád souhrnnou zprávu o plnní program opatení a o stavu povrchových a podzemních vod a hospodaení s vodou v oblastech povodí. (5) Obsah program opatení, postup jejich zpracování, projednávání a zpsob jejich zveejování stanoví vyhláškou Ministerstvo zemdlství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostedí a Ministerstvem vnitra. HLAVA V OCHRANA VODNÍCH POM R A VODNÍCH ZDROJ Díl 1 Ochrana vodních pomr 27 Vlastníci pozemk jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní pedpis jinak, 18) zajistit péi o n tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních pomr. Zejména jsou povinni za tchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových pomr, odnosu pdy erozní inností vody a dbát o zlepšování retenní schopnosti krajiny. 28 Chránné oblasti pirozené akumulace vod (1) Oblasti, které pro své pírodní podmínky tvoí významnou pirozenou akumulaci vod, vyhlašuje vláda naízením za chránné oblasti pirozené akumulace vod. (2) V chránných oblastech pirozené akumulace vod se v rozsahu stanoveném naízením vlády zakazuje a) zmenšovat rozsah lesních pozemk, b) odvodovat lesní pozemky, c) odvodovat zemdlské pozemky, d) tžit rašelinu, e) tžit nerosty povrchovým zpsobem nebo provádt jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, f) tžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, g) ukládat radioaktivní odpady. (3) Ministerstvo životního prostedí mže po pedchozím souhlasu vlády povolit výjimku ze zákaz uvedených v odstavci 2. 15

16 (4) Pokud zákazem podle odstavce 2 písm. a) až c) vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu. Díl 2 Podzemní vody 29 (1) Zdroje podzemních vod jsou pednostn vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro úely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním právním pedpisem. 5) K jiným úelm mže vodoprávní úad povolit použití podzemní vody, jen není-li to na úkor uspokojování uvedených poteb. (2) Osoba, která zpsobí pi provozníinnosti 19) ztrátu podzemní vody nebo podstatné snížení možnosti odbru ve zdroji podzemních vod, popípad zhoršení jakosti vody v nm, je povinna nahradit škodu, která tím vznikla tomu, kdo má povoleno odebírat podzemní vodu z tohoto vodního zdroje, a dále provést podle místních podmínek potebná opatení k obnovení pvodního stavu. Náhrada spoívá v opatení náhradního zdroje vody. Není-li to možné nebo úelné, je povinna poskytnout jednorázovou náhradu odpovídající snížení hodnoty tohoto nemovitého majetku, s jehož užíváním je povolení spojeno. Ve sporech o náhradu škody nebo o její výši rozhoduje soud. Tím nejsou doteny obecné pedpisy o náhrad škody. (3) Vlastník pozemku, který pi jinéinnosti než pi geologických pracích 20) na nm zjistí výskyt podzemních vod v neobvyklém množství (nap. v takovém množství, které si vyžádá zmnu technologie zakládání stavby nebo si vynutí upuštní od realizace stavby na tomto staveništi apod.) nebo zjistí výskyt podzemních vod s napjatou hladinou (artézské vody), je povinen tuto skutenost ohlásit píslušnému vodoprávnímu úadu k zjištní vydatnosti zdroje podzemní vody. Díl 3 Ochrana vodních zdroj 30 Ochranná pásma vodních zdroj (1) K ochran vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdroj podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s prmrným odbrem více než m 3 za rok stanoví vodoprávní úad ochranná pásma. Vyžadují-li to závažné okolnosti, mže vodoprávní úad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první vt. Vodoprávní úad mže ze závažných dvod své rozhodnutí o stanovení ochranného pásma též zmnit, popípad je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veejným zájmem. (2) Ochranná pásma se dlí na ochranná pásma I. stupn, která slouží k ochran vodního zdroje v bezprostedním okolí jímacího nebo odbrného zaízení, a ochranná pásma II. stupn, která slouží k ochran vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. 16

17 (3) Ochranné pásmo I. stupn stanoví vodoprávní úad jako souvislé území a) u vodárenských nádrží a u dalších nádrží urených výhradn pro zásobování pitnou vodou pro celou plochu hladiny nádrže pi maximálním vzdutí, b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod písmenem a) s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladin nádrže 100 m od odbrného zaízení, c) u vodních tok 1. s jezovým vzdutím na behu odbru minimáln v délce 200 m nad místem odbru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 100 m nebo k hran vzdouvacího objektu a šíce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimáln jednu polovinu jeho šíky v míst odbru, 2. bez jezového vzdutí na behu odbru minimáln v délce 200 m nad místem odbru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odbru a šíce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimáln jednu tetinu jeho šíky v míst odbru, d) u zdroj podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odbrného zaízení, e) v ostatních pípadech individuáln. (4) Vodoprávní úad mže stanovit v odvodnných pípadech ochranné pásmo I. stupn v rozsahu menším, než je uveden v odstavci 3 písm. a) až d). (5) Ochranné pásmo II. stupn se stanoví vn ochranného pásma I. stupn; mže být tvoeno jedním souvislým nebo více od sebe oddlenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu. Vodoprávní úad mže ochranné pásmo II. stupn, je-li to úelné, stanovovat postupn po jednotlivých územích. (6) Ochranná pásma stanoví vodoprávní úad na návrh nebo z vlastního podntu. Nepodají-li návrh na jejich stanovení ti, kteí mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, popípad ti, kteí o povolení k takovému odbru žádají, u vodárenských nádrží pak ti, kteí vlastní vodní díla sloužící ke vzdouvání vody v takových nádržích nebo jsou jejich stavebníky, mže jim pedložení tohoto návrhu s potebnými podklady vodoprávní úad uložit. Za vodárenské nádrže podle pedchozí vty se považují nádrže uvedené v seznamu podle odstavce 11. (7) Odpadne-li dvod ochrany, vodoprávní úad z vlastního podntu nebo na návrh rozhodne o zrušení ochranného pásma. (8) V rozhodnutí o zízení nebo zmn ochranného pásma vodního zdroje vodoprávní úad po projednání s dotenými orgány státní správy stanoví, které innosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje nelze v tomto pásmu provádt, jaká technická opatení je teba v ochranném pásmu provést, popípad zpsob a dobu omezení užívání pozemk a staveb v tomto pásmu ležících. (9) Za prokázané omezení užívání pozemk a staveb v ochranných pásmech vodních zdroj náleží vlastníkm tchto pozemk a staveb náhrada, kterou jsou povinni na jejich žádost poskytnout v pípad vodárenských nádrží vlastníci vodních dl umožujících v nich vzdouvání vody, v ostatních pípadech oprávnní ( 8) k odbru vody z vodního zdroje; je-li jich více, pomrn podle povoleného množství odebírané vody. Nedojde-li o poskytnutí náhrady k dohod, rozhodne o jednorázové náhrad soud. 17

18 (10) Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných pásmech vodních zdroj uloženými vodoprávním úadem k ochran vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti nesou ti, kteí jsou oprávnni vodu z tchto vodních zdroj odebírat, popípad o povolení k jejímu odbru žádají, u vodárenských nádrží pak vlastníci nebo stavebníci vodních dl sloužících ke vzdouvání vody. (11) Ministerstvo životního prostedí vyhláškou stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a zmny ochranných pásem vodních zdroj. 31 Pro zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se pedpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, ukazatele a hodnoty jejich pípustného zneištní stanoví vláda naízením. 32 Citlivé oblasti (1) Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod, a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti mže dojít v dsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se pedpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusinan pesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájm chránných tímto zákonem nutný vyšší stupe ištní odpadních vod. (2) Citlivé oblasti vymezí vláda naízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá pezkoumání v pravidelných intervalech nepesahujících 4 roky. (3) Pro citlivé oblasti a pro vypouštní odpadních vod do povrchových vod ovlivujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda naízením ukazatele pípustného zneištní odpadních vod a jejich hodnoty. 33 Zranitelné oblasti (1) Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo urené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusinan pesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v dsledku vysoké koncentrace dusinan ze zemdlských zdroj dochází nebo mže dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. (2) Vláda naízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, stídání plodin a provádní protierozních opatení. Vymezení zranitelných oblastí podléhá pezkoumání v pravidelných intervalech nepesahujících 4 roky. 18

19 34 Povrchové vody využívané ke koupání (1) Povrchové vody využívané ke koupání osob pro vyhovující jakost vody, které obvykle používá ke koupání vtší poet osob, stanoví Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostedí vyhláškou. Koupání v nich je povoleno, pokud jakost vody odpovídá požadavkm stanoveným zvláštním právním pedpisem. 21) (2) Pokud povrchové vody uvedené ve vyhlášce vydané podle odstavce 1 pestanou odpovídat požadavkm na jakost vody pro koupání stanoveným ve zvláštním právním pedpise, 21) uloží nebo pijme vodoprávní úad k náprav tohoto stavu odpovídající opatení po projednání s orgány ochrany zdraví a správcem povodí. 35 Podpora života ryb (1) Povrchové vody, které jsou vhodné pro život a reprodukci pvodních druh ryb a dalších vodních živoich, s rozdlením na vody lososové a kaprové, stanoví vláda naízením. (2) Ukazatele a hodnoty pípustného zneištní vod uvedených v odstavci 1 stanoví vláda naízením. (3) U vodárenských nebo jiných vodních nádrží nebo na úsecích vodních tok mže vodoprávní úad uložit jejich vlastníkovi, správci vodního toku a uživateli rybáského revíru též zpsob rybáského obhospodaování. (4) Vypouštt ryby a ostatní vodní živoichy nepvodních, geneticky nevhodných a neprovených populací pirozených druh do vodních tok a vodních nádrží bez souhlasu píslušného vodoprávního úadu, je zakázáno. Díl 4 Ochrana množství vod 36 Minimální zstatkový prtok (1) Minimálním zstatkovým prtokem je prtok povrchových vod, který ješt umožuje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické funkce vodního toku. (2) Minimální zstatkový prtok stanoví vodoprávní úad pi udlení povolení k nakládání s vodami, které mže mít za následek snížení prtoku vodního toku. Vodoprávní úad pitom vychází z plán oblastí povodí, z metodického pokynu vydaného Ministerstvem životního prostedí a pihlédne ke zjištnému stavu povrchových a podzemních vod, zejména k výsledkm vodní bilance v daném povodí. 19

20 (3) Vodoprávní úad mže uložit vlastníkovi vodního díla za úelem kontroly dodržování minimálního zstatkového prtoku povinnost osadit na vodním díle cejch nebo vodní znaku a povinnost minimální zstatkový prtok pravideln mit a podávat píslušnému správci povodí zprávy o výsledcích mení. 37 Minimální hladiny podzemních vod (1) Minimální hladina podzemních vod je hladina, která ješt umožuje trvale udržitelné užívání vodních zdroj a pi které nedojde k narušení ekologické stability ekosystému vodních útvar s nimi souvisejících. (2) Minimální hladinu podzemních vod stanoví vodoprávní úad v povolení k nakládání s vodami, pokud toto nakládání mže mít za následek podstatné snížení hladiny podzemních vod. Vodoprávní úad pitom vychází z plán oblastí povodí a metodického pokynu vydaného Ministerstvem životního prostedí a pihlédne ke zjištnému stavu povrchových a podzemních vod, zejména k výsledkm vodní bilance v daném hydrogeologickém rajonu. (3) Vodoprávní úad mže uložit oprávnnému ve smyslu odstavce 2 povinnost pedložit návrh jímacího ádu ke schválení, popípad povinnost hladinu podzemních vod pravideln mit, dále zpsob mení a povinnost podávat píslušnému správci povodí zprávy o výsledcích mení. Díl 5 Ochrana jakosti vod 38 Odpadní vody (1) Odpadní vody jsou vody použité v obytných, prmyslových, zemdlských, zdravotnických a jiných stavbách, zaízeních nebo dopravních prostedcích, pokud mají po použití zmnnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i prsakové vody z odkališ nebo ze skládek odpadu. (2) Vody z drenážních systém odvodovaných zemdlských pozemk, vody užité na plavidlech, u nichž došlo pouze ke zvýšení teploty, a nepoužité minerální vody z pírodního léivého zdroje nebo zdroje pírodní minerální vody nejsou odpadními vodami podle tohoto zákona. (3) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišovat jejich zneškodování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštní. Pi stanovování tchto podmínek je vodoprávní úad povinen pihlížet k dostupným technologiím v oblasti zneškodování odpadních vod. Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úadu mit objem vypouštných vod a míru jejich zneištní a výsledky tchto mení pedávat vodoprávnímu úadu, který rozhodnutí vydal, a píslušnému správci povodí a povenému odbornému subjektu. 20

21 Vodoprávní úad tímto rozhodnutím stanoví místo a zpsob mení objemu a zneištní vypouštných odpadních vod aetnost pedkládání výsledk tchto mení. (4) Vypouštní odpadních vod do vod podzemních lze povolit jen výjimen z jednotlivých rodinných domk a staveb pro individuální rekreaci na základ individuálního posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod. Odpadní vody nesmjí být vypouštny pímo do pásma nasycení ( 2). (5) Pi povolování vypouštní odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úad nejvýše pípustné hodnoty jejich množství a zneištní. Pitom je vázán ukazateli vyjadujícími stav vody ve vodním toku, ukazateli a hodnotami pípustného zneištní povrchových vod, ukazateli a pípustnými hodnotami zneištní odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštní odpadních vod, které stanoví vláda naízením. (6) Pi povolování vypouštní odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních vodoprávní úad a) pihlíží k poteb dosažení nebo zachování vyhovujícího stavu povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystém, b) posuzuje možnosti omezování zneištní u jeho zdroje i omezování emisí do životního prostedí jako celku a možnosti optovného využívání odpadních vod. (7) Vyžadují-li to nutné zájmy ochrany vod, mže vodoprávní úad stanovit pípustné hodnoty ukazatel zneištní odpadních vod písnjší než hodnoty stanovené vládou naízením podle odstavce 5, pípadn stanovit další ukazatele a jejich pípustné hodnoty. Obdobn to platí i v pípadech ukazatel zneištní a jejich hodnot stanovených vládou podle 31 a 35. (8) Vodoprávní úad mže pi povolování vypouštní odpadních vod z prmyslových staveb a zaízení uložit zneškodování odpadních vod z jednotlivých dílích výrob nebo chladících vod oddlen od ostatních odpadních vod. (9) Vodoprávní úad mže na základ žádosti zneišovatele povolit ve výjimených pípadech na nezbytn nutnou dobu, zejména pi uvádní istírny odpadních vod do provozu, pi zkušebním provozu, nezbytných opravách i zmnách zaízení ke zneškodování odpadních vod a pi haváriích tchto zaízení a v pípadech, kdy odpadní, popípad zvláštní vody budou do povrchových vod vypouštny ízeným zpsobem, pi souasném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod, vypouštní odpadních vod s pípustnými hodnotami ukazatel zneištní odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené vládou naízením podle odstavce 5 nebo podle Závadné látky (1) Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani dlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen "závadné látky"). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen uinit pimená opatení, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostedí. 21

22 (2) V pípadech, kdy uživatel závadných látek zachází s tmito látkami ve vtším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpeím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnostinit tato opatení: a) vypracovat plán opatení pro pípady havárie (dále jen "havarijní plán"); havarijní plán schvaluje píslušný vodoprávní úad; mže-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek ped pedložením ke schválení s píslušným správcem vodního toku, kterému také pedá jedno jeho vyhotovení, b) provádt záznamy o provedených opateních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let. (3) Seznam nebezpených závadných látek (dále jen "nebezpené látky") je uveden v píloze. 1 k tomuto zákonu; tento seznam obsahuje i zvláš nebezpené závadné látky (dále jen "zvláš nebezpené látky"). (4) Každý, kdo zachází se zvláš nebezpenými látkami nebo nebezpenými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve vtším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpeím, je povinen uinit odpovídající opatení, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoí souást technologického vybavení výrobního zaízení. Je povinen zejména a) umístit zaízení, v nmž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují tak, aby bylo zabránno nežádoucímu úniku tchto látek do pdy nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami, b) používat jen takové zaízení, popípad zpsob pi zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod, c) nejmén jednou za 6 msíc kontrolovat sklady a skládky, jakož i zkoušet tsnosti potrubí nebo nádrží urených pro skladování a prostedk pro dopravu závadných látek a provádt jejich vasné opravy; sklady musí být zabezpeeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod, d) vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišování úniku závadných látek, e) zajistit, aby nov budované stavby byly zajištny proti nežádoucímu úniku tchto látek pi hašení požáru. (5) Opatení podle odstavce 4 se pimen vztahují i na použité obaly závadných látek. (6) Každý, kdo zachází se zvláš nebezpenými látkami, je povinen vést záznamy o typech tchto látek, které jsou zpracovávány nebo s nimiž se nakládá, o obsahu jejich úinných složek, o jejich vlastnostech zejména ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám prostedí a tyto informace na vyžádání poskytnout vodoprávnímu úadu a Hasiskému záchrannému sborueské republiky. (7) Vodoprávní úad mže pi použití závadných látek povolit z ustanovení odstavce 1 výjimku, nejde-li o ropné látky, a to v nezbytn nutné míe, na omezenou dobu a za pedpokladu, že jich bude použito a) k úprav a udržování vodního toku, b) ke krmení ryb, c) z dvod zdravotních, d) k úprav povrchových nebo podzemních vod pro urité zpsoby užívání, napíklad srážení anorganických živin pímo ve vodním toku, e) k odstranní nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku, nebo 22