VAZIVO. Znázornění vazivových vláken Typy vazivových buněk Druhy vaziva, stavba a funkce. Mikroskopování preparátů A1-A6

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VAZIVO. Znázornění vazivových vláken Typy vazivových buněk Druhy vaziva, stavba a funkce. Mikroskopování preparátů A1-A6"

Transkript

1 VAZIVO Znázornění vazivových vláken Typy vazivových buněk Druhy vaziva, stavba a funkce Mikroskopování preparátů A1-A6 Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241 Praktická cvičení

2 Znázornění vazivových vláken Kolagenní vlákna jsou eosinofilní, barví se kyselými barvivy: eosin (růžověčerveně, HE), světlá zeleň (zelený trichrom), anilinová modř (modrý trichrom a AZAN), pikrofuchsin (červeně, Weigert van Giesonova metoda) Kolagenní vlákna se dále barví šafránem (žlutě, žlutý trichrom) Elastická vlákna se neznázorní základními barvícími metodami (slabě se přibarvují některými kyselými barvivy, např. eosinem). K průkazu bílkoviny elastinu se používají speciální barviva, která obarví elastická vlákna a elastické blanky v cévách: orcein -červenohnědě, aldehydový fuchsin (aldehydfuchsin) + - fialově, resorcinfuchsin černě (záleží na přípravě barvícího roztoku, mohou být i fialová) + znázorní také hlen a B buňky Langerhansových ostrůvků Retikulární vlákna jsou složena z fibril tvořených kolagenem typu III, který má relativně vysoké zastoupení cukrů (6 12 % hexos,) - to způsobuje špatnou barvitelnost vláken, ale umožňuje jejich průkaz PAS reakcí a podmiňuje jejich argyrofilii. Proto se k průkazu retikulárních vláken používají impregnační metody prosycení tkáně solemi stříbra, které se vyredukuje na povrchu vláken a obarví je černě.

3 VAZIVO Pojivová tkáň je složená z: buněk a mezibuněčné hmoty amorfní hmota vazivová vlákna: kolagenní elastická a retikulární BUŇKY VAZIVA (heterogenní složka vaziva). Vývoj (specializace) vazivové tkáně vedl k diferenciaci buněk s různou morfologickou a funkční charakteristikou Fixní (usedlé) buňky Fibroblasty, fibrocyty, myofibroblasty Retikulární buňky Pigmentové buňky, melanocyty Volné (bloudivé) buňky Tukové buňky, adipocyty Makrofágy (histiocyty) Heparinocyty, žírné buňky Plasmatické buňky, plasmocyty Leukocyty (neutrofily, eozinofily, bazofily, monocyty a lymfocyty)

4 AMORFNÍ HMOTA - 1 Viskózní, bezbarvá, průsvitná hmota s vysokým obsahem vody, ve světelném mikroskopu se jeví jako amorfní, vyplňuje prostory mezi buňkami a vlákny. Je složena z: glykosaminoglykanů (GAG), proteoglykanů (PG) a adhesních (multiadhesních, strukturních) glykoproteinů. Dále obsahuje látky vyměňované mezi buňkami a krevním oběhem. GLYKOSAMINOGLYKANY tvoří lineárnířetězce, jsou to polymery složené z disacharidových jednotek (složených z hexosaminu a hexuronové kyseliny). GAG jsou produkované v Golgiho komplexu, s výjimkou kyseliny hyaluronové, jsou sulfonované a připojeny kovalentní vazbou na proteiny, s nimiž vytvářejí proteoglykany (jedná se o proces posttranslační modifikace proteinů).

5 AMORFNÍ HMOTA - 2 Hyaluronát (sůl kyseliny hyaluronové, HA) je nesulfonovaný GAG a není navázán na protein. Má velmi dlouhou molekulu, je schopný vázat velký objem vody (silně hydrofilní). Podmiňuje řidší konzistenci vaziva, hojně zastoupen v rosolovitém vazivu, ve sklivci a v synoviální tekutině. HA má schopnost spojovat PG do proteoglykanových agregátů. Sulfonované GAG (dříve mukopolysacharidy) podmiňují vyšší konzistenci amorfní hmoty; jejich molekuly jsou bohaté na sulfátové a karboxylové skupiny, takže chovají se jako polyanionty, jsou bazofilní a hydrofilní (silný negativní náboj podmiňuje schopnost vázat sodné ionty a vodu). Výskyt ve vazivu: chondronroitinsulfát, dermatansulfát (kožní vazivo, šlacha), keratansulfát (rohovka); lamina basalis: chondronroitinsulfát, heparansulfát; heparinocyty (a bazofilní granulocyty) heparin

6 AMORFNÍ HMOTA - 3 PROTEOGLYKANY jsou složeny z proteinového vlákna a GAG. GAG jsou kolmo navázané k podélné ose proteinu (kovalentní vazby pomocí specifických trisacharidových komplexů). Vyskytují se ve všech pojivových tkáních. Prostorové uspořádání, hydratace a negativní náboj PG ovlivňuje difúzi látek ve tkáni. Výskyt: decorin (vazivo), versican (stěna krevních cév), perclan (lamina basalis), lumican (rohovka), syndecan (transmembránový protein cytoplasmatické membrány), serglycin (heparinocyty - intracelulární PG s heparinovýmiřetězci) ADHESNÍ GLYKOPROTEINY stabilizují mezibuněčnou hmotu vaziva a připojují povrch buněk k složkám mezibuněčné hmoty (lamininy, fibronektin, tenascin, entaktin) Fibronektin je produkován fibroblasty a dalšími buňkami, váže se na povrch buněk, kolagenu, fibrinu a na heparansulfát PG; podílí se na adhezi a migraci buněk. Lamininy (adhesní molekuly lamina basalis a laminaexterna), produkovány epithelovými, endothelovými a dalšími buňkami; má vazebná místa pro integriny, syndecan a komponenty lamina basalis.

7 Vláknitá složka mezibuněčné hmoty vaziva Vláknitá složka podmiňuje pevnost, pružnost, odolnost na tlak a tah Kolagenní vlákna jsou pevná a odolná na tah a tlak, při větším nakupení mají bělavou barvu. Varem se kolagenní vlákna rozpouštějí a po zchladnutí dávají klih, účinkem slabých kyselin bobtnají, jsou štěpeny pepsinem a kolagenasou. Kolagenní vlákna jsou složena z fibril tvořených kolagenem typu I, jejich průměr (2-20 µm) závisí na počtu fibril. Zralá kolagenní vlákna obsahují na povrchu ještě kolageny typu XII a XIV, které napomáhají prostorovému uspořádání vláken ve vazivu. Kolagenní vlákna se barví se kyselými barvivy. Základní vlastností elastických vláken je pružnost (elasticita), mají schopnost protáhnout se až o 50% své délky. Ve SM se jeví jako homogenní, silně světlolomná vlákna ( průměr okolo 2 µm). Silně se větví, v řídkém kolagenním vazivu vytvářejí jemnou síť (přibarvují se eosinem, nelze je rozlišit od kolagenních vláken). Při větším nahromadění (lig. flava) mají žlutou barvu. Jejich hlavní složkou je elastin - liší se od kolagenu odolností vůči varu, působení zředěných kyselin, alkálií i běžných proteáz; je štěpen pankreatickou elastasou a zastoupením aminokyselin desmosinu a isodesmosinu. V transmisním elektronovém mikroskopu je vidět druhá strukturní složka vláken, mikrofibrily (složené z glykoproteinu fibrillinu, průměr 8-12 nm). Paralelně probíhající mikrofibrily jsou první stavební složkou elastických vláken. Mezi ně se postupně ukládá elastin, zralá vlákna mají mikrofibrily pouze při obvodu.

8 Kolagenní vlákna (složena z fibril tvořených kolagenem typu I) HE, kolagenní vlákna obarvena eosinem (eosinofilní) Kolagenní vlákna obarvená anilinovou modří (ÚHIEM) 1 Kolagenní vlákna obarvená světlou zelení (Obr. 1,2,3: Wheater s Funct. Histology, 2000) 2 3 AZAN (k. vlákna modrá, jádra červená)

9 Řídké kolagenní vazivo, průkaz elastických vláken orceinem (slizniční vazivo, močový měchýř) Husté neuspořádané kolagenní vazivo (kůže, elastická vlákna obarvena orceinem hnědě) přechodní epitel kolagenní vlákna elastická vlákna elastická vlákna Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM Elastická vlákna Zralá vlákna (EM) se skládají z amorfní substance (bílkovina elastin), obklopené svazečky mikrofibril (glykoprotein fibrillin) ELASTIN se barví speciálními barvivy orcein, aldehydfuchsin, resorcinfuchsin elastické blanky, orcein Elastické blanky: vyskytují se v cévách (membranae fenestratae)

10 Retikulární vlákna Retikulární vlákna jsou jemná vlákna (průměr okolo 0,5-1 µm), která jsou zpravidla síťovitě uspořádaná. Retikulární vlákna jsou složena z fibril tvořených kolagenem typu III, který má relativně vysoké zastoupení cukrů (6 12 % hexos,), což způsobuje špatnou barvitelnost vláken, ale umožňuje jejich průkaz PAS reakcí a podmiňuje jejich argyrofilii. Proto se k průkazu retikulárních vláken používají impregnační metody. Výskyt: retikulární vlákna vytvářejí sítě okolo svalových buněk, v endokrinních žlázách a v parenchymových orgánech, kolem tukových buněk a malých krevních cév. Vyskytují se v lamina reticularis bazální membrány a v retikulárním vazivu Impregnace retikulárních vláken (kůra nedledviny) Hladké svalstvo (PAS reakce) - retikulární vlákna Mikrofotografie: Junqueira s Basic Histology, Mescher, 2010 doc. M. Jirkovská

11 TYPY VAZIVOVÉ TKÁNĚ Mesenchym Rosolovité vazivo Retikulární vazivo Kolagenní vazivo a) řídké kolagenní vazivo b) husté kolagenní vazivo: 1) neuspořádané (plsťovité) 2) uspořádané Elastické vazivo (elastické vazy lig. vocale, ligg. flava) Tukové vazivo (bílá a hnědá tuková tkáň)

12 MESENCHYM embryonální tkáň, základ pro vývoj všech druhů pojivové tkáně, krevních elementů (mesoblastové období krvetvorby), hladkého svalstva, krevních a lymfatických cév Mikrofotografie: Stevens, Lowe, Histology, 1993 J

13 Rosolovité vazivo Vazivo bohaté na amorfní hmotu (hyaluronát), dále obsahuje fibroblasty (F), jemná kolagenní a retikulární vlákna F F F Pupečník (Whartonův rosol), HE Mikrofotografie: Jungueira s Basic Histology, Mescher, 2010

14 Retikulární vazivo Specializovaná forma vaziva, skládá se z retikulárních buněk (modifikované fibroblasty, produkují kolagen typu III, proteoglykany a adhesní proteiny) a retikulárních vláken. Retikulární buňky mají hvězdicovitý až nepravidelný tvar, spojují se svými výběžky v prostorovou síť. Výskyt: stroma hemopoetických orgánů: červená kostní dřeň, slezina a lymfatické uzliny Schéma stavby retikulárního vaziva Slezina, impregnace retikulárních vláken Junqueira, Carneiro, Basic Histology, 2003 Mikrofotografie: Wheater s Funct. Histology, 2000 retikulární buňky retikulární vlákna

15 KOLAGENNÍ VAZIVO Kolagenní vazivo se skládá z buněk a mezibuněčné hmoty, ve které jsou zastoupena kolagenní vlákna, ale mohou se zde vyskytovat i elastická a retikulární vlákna. Podle množství a uspořádání kolagenních vláken rozlišujeme: a) Řídké kolagenní vazivo: má bohatě zastoupenou buněčnou složku, obsahuje mírně viskosní amorfní hmotu a nepravidelně uspořádaná kolagenní vlákna. Nejrozšířenější typ vaziva: slizniční a podslizniční vazivo, stratum papillare dermis, intersticiální vazivo ve žlázách. Podpůrná a výplňová funkce, slouží jako prostředí pro výměnu látek mezi krví a buňkami. Vazivové buňky se účastní při obranných reakcích organismu. b) Husté kolagenní vazivo: převažující složka silná kolagenní vlákna, málo amorfní hmoty, buňky: fibroblasty, fibrocyty). Vyskytuje se jako: neuspořádané (plsťovité): kožní vazivo, bělima oka, obaly orgánů uspořádané: šlacha, ligamenta, fibrosní blány lamelové vazivo (stroma rohovky oka)

16 FIBROBLASTY produkují mezibuněčnou hmotu vaziva F M C A Kolagenní fibrily F F Fibroblasty, synteticky aktivní buňky, jsou protáhlé elementy vybíhající v nepravidelné výběžky; mají oválné jádro (N) s jemnou chromatinovou strukturou a výrazným nukleolem. Cytoplasma je bazofilní, obsahuje bohatě vytvořené zrnité endoplasmatické retikulum (ER), vyvinutý Golgiho komplex (G) a četné mitochondrie (M). Fibrocyty, klidová stádia, jsou vřetenovité buňky, mají protáhlé tmavší jádro a eosinofilní cytoplasmu. Myofibroblasty obsahují aktinová a myosinová filamenta (jako hladké svalové buňky). Při hojení rány se podílejí na jejím stažení. B F F A (elektronogram): Wheater s Functional Histology, 2004 B: Jungueira s Basic Histology, A. Mescher, 2010 C: Fibroblasty v podkožním vazivu králíka, Sbírka ÚHIEM F = fibroblasty

17 MAKROFÁGY vysoká schopnost fagocytosy. Vzhled buněk závisí na funkčním stavu a lokalizaci. V klidovém stavu se podobají fibrocytům, stimulované buňky mají nepravidelně ovoidní tvar, četné lysosomy, dobře vyvinutý Golgiho komplex a granulární ER (GER). Makrofágy jsou konečnou fází životního cyklu monocytů, které opouštějí krevní cirkulaci a migrují do vaziva, kde se diferencují v tkáňové makrofágy. Buňka se zvětšuje, aktivuje se proteosyntesa, rozvíjí se Golgiho komplex, tvoří se lysosomy, cytoskelet (mikrotubuly, mikrofilamenta). Díky pohyblivosti a schopnosti fagocytosy představují makrofágy důležitou obrannou složku organismu mononukleárního fagocytového systému, MFS. Makrofág se uplatňuje při místní obraně i při imunitních reakcích ve spojení s lymfocyty lysosomy jádro ZJ Makrofágy obsahující rezavě hnědá granula hemosiderinu (HE) ZJ Makrofág (elektronogram) GER

18 HEPARINOCYTY (Obr.: Jungueira s Basic Histology, A. Mescher, 2010) SV SV = svalové vlákno, BV = malá žíla, G= granula, M = mitochondrie, N = nukleus, E = elastické vlákno, C = kolagenní vlákno Heparinocyty se vyskytují v řídkém kolagenním vazivu okolo cév, ve slizničním vazivu trávicí trubice a dýchacích cest, ve stratum papillare kožního vaziva. Heparinocyty jsou nepravidelně ovoidní buňky, mají kulaté až oválné jádro, jejich cytoplasma je vyplněna granuly, která obsahují heparin (antikoagulační účin), histamin (zvyšuje propustnost stěny postkapilárních venul), neutrální proteázy, eosinofilní chemotaktický faktor. Granula jsou metachromatická, barví se alciánovou modří, jsou PAS-pozitivní. Buněčná membrána heparinocytů obsahuje receptory pro IgE. Navázáním alergenu na IgE se spouští alergická reakce. G

19 PLAZMATICKÁ BUŇKA, PLAZMOCYT Funkce: produkce protilátek Efektorová buňka B lymfocytu Ovoidní buňka s excentricky uloženým jádrem (umístění chromatinových hrudek při jaderném obalu propůjčuje jádru loukoťovitý vzhled, N). Paranukleárně je uložený rozsáhlý Golgiho komplex (G) a centrioly. Cytoplasma obsahuje bohatě vytvořené granulární ER (často s rozšířenými cisternami x), které podmiňuje bazofilii cytoplasmy. Schéma plasmocytu Krstić, Illust. Encycl. of Human Histology, 1984 N centriol x oblast Golgiho komplexu bazofilní cytoplazma x Elektronogram:Jungueira, Carneiro, Basic Histology, 2003 M = mitochondrie R = granulární ER ÚHIEM excentricky uložené jádro Dřeňový nátěr barvený Pappenheimovou metodou

20 Schéma stavby melanocytu Krstić, Illustrated Encyclopedia of Human Histology, 1984 kolagenní fibrily (C) MELANOCYTY: neuroektodermový původ (crista neuralis) Rozvětvené protáhlé buňky, cytoplasma vyplněná tmavě hnědými granuly melaninu výběžky (P) melanocytu jádro melanocyty Řídké kolagenní vazivo duhovky, HE (ÚHIEM) M = melaninová granula, Me = melanosomy Cévnatka, řez obarvený toluidinovou modří (ÚHIEM)

21 V hustém kolagenním vazivu převažuje vláknitá složka, amorfní hmota je zastoupena v malém množství. Mezi silnými kolagenními vlákny se nacházejí oploštělé fibroblasty/fibrocyty. Neuspořádané HKV je charakterizováno nepravidelným uspořádáním kolagenních vláken (KV), které tvoří svazky (CB) probíhající v různých směrech. Mezi svazky jsou sporadicky uloženy oploštělé fibroblasty (F), jejichž výběžky zasahují mezi kolagenní vlákna (šipka) a ojedinělá elastická vlákna (E) Kožní vazivo, elastická vlákna obarvena orceinem (hnědě), kolagenní vlákna lehce přibarvena (šipka) Schéma stavby hustého neuspořádaného kolagenního vaziva KV příčný řez podélný řez kolagenním vláknem E E ÚHIEM E Schéma: Krstić, Illustrated Encyclopedia of Human Histology, 1984

22 Příčný řez ŠLACHA, HE Podélný řez SV SV SV Křídlovité buňky Peritenonium Jádra fibroblastů Kolagenní vlákna Šlacha (husté uspořádané kolagenní vazivo) se skládá z paralelně uložených kolagenních vláken, která jsou uspořádaná do svazků. Mezi kolagenními vlákny je nepatrné množství amorfní hmoty, ve které jsou uloženy protáhlé fibroblasty. Jejich tenké výběžky zasahují jako křídla mezi vlákna (patrno na příčných řezech), což vedlo k jejich pojmenování křídlovité buňky; také se označují tendinocyty. Povrch šlachy kryje vazivové pouzdro epitenonium. Jednotlivé svazky (SV) obaluje peritenonium -řídké kolagenní vazivo, které rovněž vyplňuje prostory mezi svazky a Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM obsahuje cévy a nervy.

23 Kožní vazivo dermis Stratum papillare (a) řídké kolagenní vazivo P = vazivové papily Stratum reticulare (b) husté neuspořádané kolagenní vazivo Epidermis vrstevnatý dlaždicový rohovějící epitel Foto: ÚHIEM P P P a b

24 POHYB TEKUTINY VAZIVOVOU TKÁNÍ Schéma: Jungueira s Basic Histology, A. Mescher, 2010 hydrostatický tlak osmotický tlak kapilára arteriola venula lymfatická kapilára krevní kapiláry Mezi arteriálním a venózním koncem krevních kapilár dochází k poklesu hydrostatického tlaku a zvýšení osmotického tlaku. Tekutina, která opouští kapiláru na arteriálním konci, se do ní vrací na venózním konci. Část tekutiny je odváděna mízní kapilárou.

25 KREVNÍ A LYMFATICKÉ CÉVY V ŘÍDKÉM KOLAGENNÍM VAZIVU K PCV 2 LC 1 PVC = postkapilární venula, A = arterie, V = véna K = kapilára, LC = lymfatická céva, CH = chlopně LC l c CH Mikrofotografie: (1) Netter s Essential Histology, 2008 (2) Functional Histology, JB Kerr, 2010 (3) Wheater s Functional Histology,

26 BÍLÁ TUKOVÁ TKÁŇ (barva závisí na množství karotenů) AZAN V tukovém vazivu (bílé tukové tkáni) jsou adipocyty seskupené do lalůčků, oddělených řídkým kolagenním vazivem, ve kterém probíhají cévy a nervy. Mezi tukovými buňkami probíhají krevní kapiláry (C). Okolo tukových buněk jsou vytvořené sítě retikulárních vláken, které buňky spojují do lalůčků. Funkce tukového vaziva: metabolický význam jako zásobárna energie, plní funkci tepelného isolátoru, je mechanickou oporou pro některé orgány. Výskyt: podkožní vazivo, orbita, pouzdro okolo ledviny, obaluje nervově cévní svazky. HE Tukové buňky obsahují jednu velkou tukovou kapénku. Okolo tukové kapky je úzký lem cytoplasmy, v níž je uloženo jádro (N). Na parafinových řezech při zalévání dochází k extrakci lipidů; tukové buňky mají v místě tukové kapky prázdný prostor označovaný jako vakuola, což vedlo k pojmenování univakuolární adipocyty. Mikrofotografie: Wheater s Functional Histology, 2000

27 HNĚDÁ TUKOVÁ TKÁŇ (červenohnědá barva) Hnědá tuková tkáň (HTT) se vyvíjí z mesenchymu (diferencuje se dříve než bílá tuková tkáň). Adipocyty jsou menší ve srovnání s bílou tukovou tkání, obsahují větší počet malých tukových kapének, proto jsou označovány jako multivakuolární (multilokulární). Tyto adipocyty jsou bohaté na mitochondrie, jejichž cytochromy způsobují hnědavé zbarvení tkáně. Stavbou připomíná HTT endokrinní žlázu, polyedrické (na řezu polygonální) adipocyty jsou obklopeny hustou kapilární sítí. Adipocyty jsou seskupeny do zřetelných lalůčků. HTT má funkci chemického ohřívače organismu. U novorozenců se vyskytuje interscapulární krajině a okolo ledvin. U zimních spáčů má význam při probouzení z hibernace. M Mitochondriový membránový protein termogenin umožňuje využití uvolněné energie na tvorbu tepla (místo syntesy ATP). Sympatické nervové zakončení U mitochondrie tukové kapénky Mikrofotografie a schéma: Junqueira s Basic Histology, A. Mescher, 2010; BV = krevní céva, M = multivakuolární, U = univakuolární adipocyt

28 Mikroskopování preparátů vaziva A1: Husté neuspořádáné kolagenní vazivo (kožní vazivo, AZAN) A2: Retikulární vazivo (slezina, impregnace stříbrem) A3: Pigmentové buňky (stěna oční koule, choroidea, HE) A4: Heparinocyty (mesenterium laboratorního potkana, plošný preparát, barveno alciánovou modří a jádrovou červení) A5: Šlacha podél, HE A6: Tukové vazivo, HE

Vazivo. Chrupavka. Kost

Vazivo. Chrupavka. Kost Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost Mezenchym Mezenchym Vazivo Chrupavka Kost Původ a funkce Původ mezenchym Funkce: - nutritivní (krevní cévy, difuze živin) - protektivní imunocompetentní buňky a produkce

Více

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 15.10.2013 K

Více

Pojivové tkáně - vazivo

Pojivové tkáně - vazivo Pojivové tkáně - vazivo Původ mezenchym Funkce mechanická /vlákna/ vitální /buňky vaziva/ Stavba: buňky mezibuněčná hmota fibrilární složka interfibrilární /amorfní/ Buňky vaziva Fibroblasty a fibrocyty

Více

TKÁNĚ POJIVA OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MEZIBUNĚČNÁ HMOTA TVORBA A SLOŽENÍ CHRUPAVKA STAVBA A FUNKCE

TKÁNĚ POJIVA OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MEZIBUNĚČNÁ HMOTA TVORBA A SLOŽENÍ CHRUPAVKA STAVBA A FUNKCE TKÁNĚ POJIVA OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MEZIBUNĚČNÁ HMOTA TVORBA A SLOŽENÍ CHRUPAVKA STAVBA A FUNKCE TKÁNĚ 1 TKÁŇ = soubor buněk stejného stupně diferenciace, obdobného tvaru a funkce tkáně nejsou uniformní,

Více

Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky

Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky Junqueira C. a Carneiro J., Gartner L.P. a spol., Lüllmann- Rauch R.,

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE

Více

Pojiva. Přednáška, 18.října 2011

Pojiva. Přednáška, 18.října 2011 Pojiva Přednáška, 18.října 2011 Pojiva složena z buněk a mezibuněčné hmoty, vytvářejíce vnitřní i zevní podporu pro všechny orgány rozdělení vazivo chrupavka kost tuková tkáň Pojiva charakteristické rysy

Více

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň EPITELOVÁ TKÁŇ Epitelová tkáň potní žlázy Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň Epitel tvoří vrstvy buněk, které kryjí vnější a vnitřní povrchy Epitel, kterým cítíme, je běžně nazýván kůže Sekrece

Více

:25 1/5 1. přednáška

:25 1/5 1. přednáška 2016-08-27 00:25 1/5 1. přednáška 1. přednáška Člověk je vyudován hierarchicky buňka tkáň orgán orgánový systém oranizmus Buňka základni morfologická a funkční jednotka organismu je základní stavební prvek

Více

2. Histologie: pojivové tkáně

2. Histologie: pojivové tkáně 2. Histologie: pojivové tkáně Morfologie, histologie a ontogeneze rostlin a živočichů: Část 2: histologie a vývoj živočichů Znaky: nepravidelně uspořádané nepolarizované buňky nevytvářejí souvislé vrstvy:

Více

Seminář pro maturanty

Seminář pro maturanty Úvod do biologie člověka Seminář pro maturanty 2006 Organismy mají hierarchickou strukturu Buňka - tkáň - orgán - orgánová soustava celkem asi 216 typů buněk v lidském těle tkáň = skupina buněk stejné

Více

Pojivo, mezibuněčná hmota a nárazníková funkce biologických struktur

Pojivo, mezibuněčná hmota a nárazníková funkce biologických struktur Pojivo, mezibuněčná hmota a nárazníková funkce biologických struktur Kirsti Witter Histologie a embryologie Department patobiologie Univerzita veterinární medicíny Vídeň, Rakousko Pojivo pojivo bohaté

Více

Pojivové tkáně se skládají z buněk a mezibuněčné hmoty, která je hojně zastoupena a určuje vlastnosti pojiv.

Pojivové tkáně se skládají z buněk a mezibuněčné hmoty, která je hojně zastoupena a určuje vlastnosti pojiv. Otázka: Pojivové tkáně Předmět: Biologie Přidal(a): Robert Willimetz Histologie = nauka o tkáních a orgánech mnohobuněčných organismů Pojivové tkáně (lat. textus conjuctivus) vyplňují prostory mezi orgány

Více

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie. Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:11 Obecná stavba cév tunica intima tunica

Více

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Živočišné tkáně I. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce živočišných

Více

Metody v histologii Mikroskop Vj. 4

Metody v histologii Mikroskop Vj. 4 Metody v histologii Mikroskop 2013 Vj. 4 Organizace praktických cvičení Příprava histologického preparátu Mikroskop Barvicí metody Práce s mikroskopem (preparáty) Oraganizace praktických cvičení Prezence

Více

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité

Více

Úloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE

Úloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE MUDr. Josef Jonáš Úloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE 1 V embryonálním vývoji jedince (do ca. 56 dne vývoje) dochází k vytvoření tří zárodečných listů: EKTODERM (vnější zárodečný list) MEZODERM

Více

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 4 Kůže jako předmět kosmetické péče II

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 4 Kůže jako předmět kosmetické péče II Kosmetika a kosmetologie Přednáška 4 Kůže jako předmět kosmetické péče II Přednáška byla připravena v rámci projektu Evropského sociálního fondu, operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Tkáň svalová. Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Stavba

Více

Buňka VI. Meiosa. Apoptosa. Vesikulární transport. Ústav histologie a embryologie 1. LF UK

Buňka VI. Meiosa. Apoptosa. Vesikulární transport. Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Buňka VI Meiosa. Apoptosa. Vesikulární transport. Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Autor: doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum: 17.10.2013

Více

Živá soustava, hierarchie ž.s.

Živá soustava, hierarchie ž.s. Téma: Tkáně Živá soustava, hierarchie ž.s. Charakteristiky ž.s.: 1) Biochemické složení 2) Autoreprodukce 3) Dědičnost 4) Složitost, hierarchické uspořádání 5) Metabolismus 6) Dráždivost 7) Růst 8) Řízení

Více

KŮŽE SILNÉHO TYPU KŮŽE S VLASY AXILLA NEHET MLÉČNÁŽLÁZA

KŮŽE SILNÉHO TYPU KŮŽE S VLASY AXILLA NEHET MLÉČNÁŽLÁZA KŮŽE SILNÉHO TYPU KŮŽE S VLASY AXILLA NEHET MLÉČNÁŽLÁZA Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242 Prezentace je určena výhradně pro osobní studium studentů

Více

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN Živočišná buňka lysozóm jádro cytoplazma plazmatická membrána centrozom Golgiho aparát ribozomy na drsném endoplazmatickém retikulu mitochondrie Živočišná tkáň soubor

Více

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: Skupina: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Trvalý preparát: mícha Vyhledejte nervové buňky (neurony) ve ventrálních rozích šedé hmoty míšní. Pozorujte při zvětšení, zakreslete

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

GIT 2b Orgány dutiny ústní - zub Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242

GIT 2b Orgány dutiny ústní - zub Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242 GIT 2b Orgány dutiny ústní - zub Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242 1 Mikroskopování preparátů: (B 1: ret - viz GIT 2a) B 2: zub (B 3: hrot jazyka

Více

HEMOPOESA. Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy. Ústav histologie a embryologie

HEMOPOESA. Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy. Ústav histologie a embryologie HEMOPOESA Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241 Přednášky

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_07_TKÁNĚ1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Krev, složení krve, formované krevní elementy

Krev, složení krve, formované krevní elementy Krev, složení krve, formované krevní elementy Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 5.11.2013 SLOŽENÍ Celkový objem krve

Více

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka ČLOVĚK Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka Fyzická antropologie - studuje lidské tělo, jeho vývoj a genetiku anatomie - zkoumá stavbu těla organismů fyziologie

Více

Struktura a skladba potravin Magisterský studijní program. Přednáška 4.

Struktura a skladba potravin Magisterský studijní program. Přednáška 4. Struktura a skladba potravin Magisterský studijní program Přednáška 4. Zobrazovací techniky a jejich využití při studiu struktury a skladby potravin. Téma 1. Světelná mikroskopie Přehledné a cílené barvící

Více

HEMOPOESA II Morfologie vývojových řad krevních elementů

HEMOPOESA II Morfologie vývojových řad krevních elementů HEMOPOESA II Morfologie vývojových řad krevních elementů Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241 Přednáška 2. paralelky 25.

Více

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ Tkáně lidského těla Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ buněčná složka mezibuněčná složka 1typ buněk nositel funkce extracelulární matrix Tkáně Složené ze souborů (populací) buněk, které mají

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky

Více

Imunitní systém. Lymfatické orgány. Thymus - charakteristika. Thymus - vývoj. Thymus - vývoj Thymus - stavba. Histologie a embryologie

Imunitní systém. Lymfatické orgány. Thymus - charakteristika. Thymus - vývoj. Thymus - vývoj Thymus - stavba. Histologie a embryologie Lymfatické orgány Imunitní systém Histologie a embryologie Brzlík (thymus) Slezina (lien) Lymfatické uzliny (nodi lymphatici) Tonzily (tonsillae) Thymus - charakteristika Thymus - vývoj lymfoepitelový

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

10. Pojivová tkáň - textus conjunctivus

10. Pojivová tkáň - textus conjunctivus 10. Pojivová tkáň - textus conjunctivus 10.1. Vývoj pojivových tkání Tkáň pojivová a podpůrná patří k základním tkáním lidského těla. Vyvíjejí se z mezenchymu vzniklého proliferací mezodermových buněk.

Více

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1 PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1 Název cvičení: ŽIVOČIŠNÉ TKÁNĚ Teoretický úvod: Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci. Buňky tvořící tkáň mohou být stejného typu, existují však

Více

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4

Více

Vazivová tkáň - vazivo

Vazivová tkáň - vazivo Vazivová tkáň - vazivo Vazivová tkáň - vazivo Vazivo je pojivová tkáň, kterou tvoří především vazivové buňky (fibroblasty), kolagenní (retikulární) a elastická vlákna a amorfní mezibuněční hmota. Buňky

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 22.10.2013 Svalová tkáň má

Více

Příprava krevního roztěru

Příprava krevního roztěru Příprava krevního roztěru Správně Příliš tlustý Moc krve Nerovnoměrný tah Třásla se ruka Krev se srážela Mastné sklíčko Barvení roztěrů Standardním barvením pro krevní nátěry je tzv. panoptické barvení

Více

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis Charakteristika epitelů Epitelová tkáň Textus epithelialis buňky podkladem je bazální lamina těsně nahloučené s minimem mezibuněčné hmoty množství pevných mezibuněčných spojů různé tvary určující pro klasifikaci

Více

- soubory buněk stejného původu, tvaru i funkce - mezi buňkami tkání je tkáňový mok a mezibuněčná hmota (pevná nebo rosolovitá)

- soubory buněk stejného původu, tvaru i funkce - mezi buňkami tkání je tkáňový mok a mezibuněčná hmota (pevná nebo rosolovitá) Otázka: Tkáně Předmět: Biologie Přidal(a): mrazkovalucka96 - soubory buněk stejného původu, tvaru i funkce - mezi buňkami tkání je tkáňový mok a mezibuněčná hmota (pevná nebo rosolovitá) a) epitely = tkáně

Více

Chrupavka a kost. Osifikace BST-30

Chrupavka a kost. Osifikace BST-30 Chrupavka a kost Osifikace BST-30 Pojiva Pojiva jsou tkáň, která je složena z buněk a mezibuněčné hmoty. Rozdělení: Vazivo Chrupavka Kost Tuková tkáň Chrupavka Chondroblasty Chondrocyty (Chondroklasty)

Více

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely Vitální barvení používá se u nativních preparátů a rozumíme tím zvýšení kontrastu určitých buněčných složek v živých buňkách, nebo tkáních pomocí barvení

Více

Epitely a jejich variace

Epitely a jejich variace Epitely a jejich variace 141 Definice Avaskulární tkáň Buňky jsou k sobě těsně připojeny pomocí mezibuněčných spojení Jsou funkčně a morfologicky polarizovány Jsou připojeny k bazální lamině Rozdělení

Více

GIT1. Slinné žlázy a pankreas Játra a žlučník. Preparáty: B6-9, B18-20. Ústav histologie a embryologie. Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc.

GIT1. Slinné žlázy a pankreas Játra a žlučník. Preparáty: B6-9, B18-20. Ústav histologie a embryologie. Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. GIT1 Slinné žlázy a pankreas Játra a žlučník Preparáty: B6-9, B18-20 Určeno výhradně pro přípravu studentů 1.lékařské fakulty UK v Praze Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět:

Více

Velikost živočišných buněk

Velikost živočišných buněk Velikost živočišných buněk Živočišné buňky jsou co do velikosti značně rozmanité. Velikostí se mohou lišit i stejné buněčné typy u různých živočichů. Průměrná velikost živočišné buňky je 10-20 µm. Příklady

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Anatomie I přednáška 2 Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení

Více

Chrupavka a kost. Osifikace 605

Chrupavka a kost. Osifikace 605 Chrupavka a kost Osifikace 605 Pojiva Pojiva jsou tkáň, která je složena z buněk a mezibuněčné hmoty. Rozdělení: Vazivo Chrupavka Kost Tuková tkáň Chrupavka Buňky: Chondroblasty Chondrocyty (Chondroklasty)

Více

KREV. Krev, krevní elementy Zhotovení, barvení a hodnocení krevního nátěru Leukogram, jeho diagnostický význam. Ústav histologie a embryologie

KREV. Krev, krevní elementy Zhotovení, barvení a hodnocení krevního nátěru Leukogram, jeho diagnostický význam. Ústav histologie a embryologie KREV Krev, krevní elementy Zhotovení, barvení a hodnocení krevního nátěru Leukogram, jeho diagnostický význam Ústav histologie a embryologie MUDr. Filip Wagner Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie

Více

Fysiologie pojivové tkáně. Kryštof Slabý RHB a TVL UK 2. LF

Fysiologie pojivové tkáně. Kryštof Slabý RHB a TVL UK 2. LF Fysiologie pojivové tkáně Kryštof Slabý RHB a TVL UK 2. LF http://tvl.lf2.cuni.cz Pojivová tkáň mesenchym; vazivo (fibro-), chrupavka (chondro-), kost (osteo-), Funkce strukturální funkce mechanická podpora,

Více

Kožní pokrývka integumentum commune

Kožní pokrývka integumentum commune Kožní systém Kožní pokrývka integumentum commune Epidermis Cutis Dermis Kůže tenkého typu - rhombická políčka (areae cutaneae) - vlasy, potní a mazové žlázy Potní žlázy Kůže tlustého typu - s hmatovými

Více

Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru

Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241

Více

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Jitka Fuchsová MÍZA (lymfa) Krevní kapiláry mají propustné stěny

Více

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.

Více

FUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách.

FUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách. MIKROCIR ROCIRKULACE FUNKČNÍ ANATOMIE Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách. (20-50 µm) (>50 µm) (4-9 µm) Hlavní funkcí mikrocirkulace je

Více

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní základní stavební jednotkou svalové vlákno, představující mnohojaderný útvar (soubuní) syncytiálního charakteru; vykazuje příčné pruhování;

Více

Organizace buňky Cytoplasmatická membrána a specializace buněčného povrchu

Organizace buňky Cytoplasmatická membrána a specializace buněčného povrchu Rychlý přehled Cytologie Organizace buňky Cytoplasmatická membrána a specializace buněčného povrchu II Cytoskelet Kontakty buněk Buněčné organely a základní cytoplasma - cytosol Buněčné jádro, buněčný

Více

Oběhový systém. Oběhový systém. Obecná stavba cév. Tunica intima. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Oběhový systém. Oběhový systém. Obecná stavba cév. Tunica intima. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie. Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:02 Obecná stavba cév Tunica intima tunica

Více

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Dnešní přednáška: Koncept uspořádání tkání Embryonální vznik tkání Typy tkání a jejich klasifikace Orgánové soustavy

Více

Mezenchymální nádory. Angiomyolipom Medulární fibrom Reninom (nádor z juxtaglomerulárních buněk)

Mezenchymální nádory. Angiomyolipom Medulární fibrom Reninom (nádor z juxtaglomerulárních buněk) Nádory ledvin Mezenchymální nádory Angiomyolipom Medulární fibrom Reninom (nádor z juxtaglomerulárních buněk) Angiomyolipom Nejčastější mezenchymální nádor ledviny Vznik z perivaskulárních vřetenitých

Více

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Typy kostní tkáně, stavba a funkce Histogenese kosti Dentin a cement

Typy kostní tkáně, stavba a funkce Histogenese kosti Dentin a cement Typy kostní tkáně, stavba a funkce Histogenese kosti Dentin a cement Junqueira C. a Carneiro J., Gartner L.P. a spol., Lüllmann- Rauch R., Maršala J., Ross a Pawlina, Stevens A. a Lowe J., mikrofotografie

Více

Živočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace

Živočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace Živočišné tkáně Vznik - histogeneze diferenciace proliferace Soudržnost, adhezivita. Mezibuněčná hmota!! - vláknitá kolagen, elastin amorfní voda, anorg, ionty, glykosoaminoglykany a strukturální glykoproteiny

Více

Přehled histologických barvení včetně imunohistochemie

Přehled histologických barvení včetně imunohistochemie Přehled histologických barvení včetně imunohistochemie Výukový materiál pro praktická cvičení z histologie Anna Malečková Vytvořeno v rámci projektu OP VVV Zvýšení kvality vzdělávání na UK a jeho relevance

Více

velmi těsně na sebe naléhajících buněk bezcévná mechanická sekreční

velmi těsně na sebe naléhajících buněk bezcévná mechanická sekreční Epitelová tkáň jedna ze čtyř základních tkání je derivátem všech tří zárodečných listů je složena z velmi těsně na sebe naléhajících buněk je bezcévná, výživu získává difúzí z krevních cév uložených v

Více

Morfologie krvinek 607

Morfologie krvinek 607 Morfologie krvinek 607 Krev Objem krve přibližně 5,5 L Hematokrit - objem erytrocytů v procentech: 35 45% u žen, 40 50% u mužů 1% leukocyty a trombocyty (buffy coat) Zbytek plasma (voda, anorganické soli,

Více

GIT 1 játra a žlučové cesty - cytologie a funkční morfologie hepatocytu

GIT 1 játra a žlučové cesty - cytologie a funkční morfologie hepatocytu GIT 1 játra a žlučové cesty - cytologie a funkční morfologie hepatocytu Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Praktická mikroskopie 02242 Přednáška 2. paralelky: 24. 2.

Více

Variace Soustava tělního pokryvu

Variace Soustava tělního pokryvu Variace 1 Soustava tělního pokryvu 21.7.2014 16:11:18 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA TĚLNÍHO POKRYVU KŮŽE A JEJÍ DERIVÁTY Kožní ústrojí Pokryv těla: Chrání každý organismus před mechanickým

Více

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Druhy tkání Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si rozšíří znalosti o tkáních, z kterých se pak vytváří větší celky

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

Histologická praktika. Nervový systém

Histologická praktika. Nervový systém Histologická praktika Nervový systém NERVOVÝ SYSTÉM nejkomplexnější systém v lidském těle tvořen sítí více než 100 milionů neuronů každý neuron má tisíce mezispojů, což vytváří velmi efektivní komunikační

Více

Anatomické členění. Horní cesty dýchací. Dolní cesty dýchací. Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx

Anatomické členění. Horní cesty dýchací. Dolní cesty dýchací. Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx DÝCHACÍ SYSTÉM 2011 Anatomické členění Horní cesty dýchací Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx Dolní cesty dýchací Larynx Trachea Bronchiální strom Respirační oddíl Vývoj dýchacího systému Plicní

Více

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)

Více

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK ŢIVÉ SOUSTAVY Nebuňečné (priony, viroidy, viry) Buněčné (jedno- i mnohobuněčné organismy) PROKARYOTICKÝ TYP BUNĚK 1-10 µm Archebakterie Eubakterie (bakterie a sinice)

Více

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice SOUSTAVA VYLUČOVACÍ Funkce vylučovací soustavy a způsoby vylučování odpadních látek u živočichů Při látkové přeměně v buňkách a tělních dutinách živočichů vznikají odpadní látky, které musí být u organismu

Více

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Buňka --- tkáň --- orgán --- org. soustava --- organismus

Buňka --- tkáň --- orgán --- org. soustava --- organismus Tkáně : literatura : Dylevský, I.: Anatomie a fyziologie člověka. Olomouc: Epava, 1998. Dylevský, I., Trojan,S.: Somatologie 1. Praha : Avicenum, 1990. Machová, J.: Biologie člověka pro učitele. Praha

Více

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide

Více

Pohyb buněk a organismů

Pohyb buněk a organismů Pohyb buněk a organismů Pohybové buněčné procesy: Vnitrobuněčný transpost organel, membránových váčků Pohyb chromozómů při dělení buněk Cytokineze Lokomoce buněk (améboidní a řasinkový pohyb) Svalový pohyb

Více

Epitely jako bariery 142

Epitely jako bariery 142 Epitely jako bariery 142 Difuzní bariera Epitely umožňují kompartmentizaci extracelulárního prostoru Příklady: střevo, ledviny, exokrinní žlázy, kapiláry mozku (hematoencefalická bariera), plexus choroideus

Více

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová Fyziologie pro trenéry MUDr. Jana Picmausová Patří mezi základní biogenní prvky (spolu s C,N,H) Tvoří asi 20% složení lidského těla a 20.9% atmosferického vzduchu Současně je klíčovou molekulou pro dýchání

Více

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 1. Genotyp je 1) soubor genů, které jsou uloženy v rámci 1 buněčného jádra 2) soubor pozorovatelných vnějších znaků 3) soubor všech genů organismu 4) soubor

Více

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/ Projekt: Příjemce: Název materiálu: Autor materiálu: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická,

Více

Tekutá složka (plazma) Formované elementy (krvinky)

Tekutá složka (plazma) Formované elementy (krvinky) Tekutá složka (plazma) Formované elementy (krvinky) Složení krve (5,5 l) Plazma (55 % objemu krve): 91 % vody 7 % proteinů (albuminy, globuliny, fibrinogen), 2 % tuky, fosfatidy, cholesterol, glukóza,

Více

Téma I: Tkáň svalová

Téma I: Tkáň svalová Téma I: Tkáň svalová Charakteristika: Morfologie: buňky nebo vlákna, spojená intersticiálním vazivem - hladký sval buňky bez příčného žíhání - kosterní sval vlákna (syncytium) příčně pruhovaná - srdeční

Více

Části postižených tkání či orgánů / záněty, benigní či

Části postižených tkání či orgánů / záněty, benigní či Zdravotnická laboratoř VELAB s.r.o. LP 01 příloha 1: Seznam vyšetření laboratoře Název vyšetření: Cervikovaginální histologické vyšetření a diagnostika PAP Metoda slouží k záchytu prekanceróz a malignity

Více