Nové typy farmak připravovaných metodami genového inženýrství
|
|
- Karel Vaněk
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Nové typy farmak připravovaných metodami genového inženýrství Jiří Doškař XIX. Ročník kurzu pro učitele středních škol 1
2 Farmakologicky významné látky připravované metodami genového inženýrství Hormony (inzulin) Růstové faktory (somatotropin) Vakcíny Protilátky Abzymy Další biologicky aktivní látky (interferon, krevní srážecí faktory aj) 2
3 Přehled hlavních typů vakcín A. vakcíny vyrobené tradiční technologií: - živá vakcína -- virulentní (dnes se již nepoužívá) -- heterologní (příbuzný patogen) -- atenuovaná - inaktivovaná vakcína -- celobuněčná -- toxoidová (toxin zbavený toxicity) - subjednotková -- s purifikovaným antigenem -- se syntetickým antigenem -- ribozomální B. rekombinantní vakcíny - subjednotková -- s deletovaným genem pro virulenci -- vektorová C. DNA vakcíny D. antiidiotypové vakcíny - Vakcína připravená z protilátek, které považují jiné protilátky za antigen a navážou se na ně. Antiidiotypové vakcíny mohou stimulovat organizmus k vytváření protilátky proti nádorovým buňkám 3
4 Konvenční způsoby vakcinace a DNA-vakcinace Usmrcený nebo atenuovaný patogen DNA vakcinace Proteinová podjednotka patogena = antigen do těla je vnesena DNA, která kóduje tvorbu antigenu 4
5 Příprava podjednotkové vakcíny viru HBV v kvasinkách Infekční částice HBV Výhody: Plášťový protein 1. Přesně definovaný antigen 2. Stabilní, skladovatelný 3. Nevyvolává vedlejší účinky Nevýhody 1. Drahá purifikace Vnitřní protein 2. Odlišná konformace proteinu Klonovaná DNA viru HBV Kvasinkový promotor transkripce Počátek replikace pro kvasinky Kultura buněk ve fermentoru Izolace sekvence kódující HBsAg Ligace Kvasinkový terminátor transkripce Počátek replikace pro bakterie Kvasinkový expresní vektor Transformace kvasinkových buněk Selekce buněk, které obsahují plazmid Shromáždění buněk centrigací Rozbití kvasinkových buněk Purifikace částic HBsAg 5
6 Patogeny vyvolávající lidská onemocnění vůči nimž jsou připravovány rekombinantní vakcíny 6
7 Příprava podjednotkové vakcíny proti viru herpes simplex (HSV) v buňkách CHO (chinese hamster ovary) Glykoprotein D (gd) imunogenní složka HSV HSV onkogenní virus, sexuálně přenosná onemocnění, encefalitida, infekce oka 7
8 Úprava genu pro plášťový glykoprotein (gd) HSV pro získání rozpustné formy gd Klonování a exprese genu v savčích expresních systémech (CHO) Kompletní gen pro gd obsahující C-terminální úsek kódující transmembránovou doménu tato forma gd je obtížně purifikovatelná V genu pro gd byla oblast kódující transmembránovou doménu deletována, výsledný produkt je rozpustný a lze jej snáze purifikovat 8
9 Strategie pro vytvoření delece části peptidu A1 choleratoxinu příprava kandidátního vakcinačního kmene Vyštěpení části sekvence kódující peptid A1 (klonované v plazmidovém vektoru) vyštěpí se ~ 90% aminokyselin) Cirkularizace vektoru (připojení XbaI-linkeru, štěpení XbaI, ligace) Vibrio cholerae Struktura choleratoxinu Přenos vektoru do kmene, v němž je uvnitř genu pro A1 začleněn gen pro rezistenci k tetracyklinu (A1 je inaktivován, buňky jsou TetR) potenciální reverze A1 vyčleněním tetr proto není vhodný jako vakcína Vektor se po několika generacích spontánně vyředí vlastní toxin Vazba na receptory mukózy Selekce buněk TetS, obsahujících deletovanou formu A1 tyto buňky tvoří složku A2 a B, a jsou proto imunogenní reverze není možná 9
10 Příklady komerčně vyráběných rekombinantních vakcín Product Company Therapeutic indication Date approved 10
11 Využití patogenního druhu Shigella flexneri jako živého vektoru k přenosu DNA pro genetickou imunizaci do savčích epiteliálních buněk Deleční mutant Aspartát β- semialdehyd dehydrogenáza Perorální podání Plazmidová DNA s genem pro antigen Patogenní bakterie nelze použít k vnesení imunizační DNA ~ nepatogenní bakterie Buňky invadují do epiteliálních buněk, ale nemnoží se vhodný vektor pro přenos DNA Bakterie není patogenní, nemnoží se, plazmid přechází do cytoplazmy host. buněk Exprese klonovaného genu v cytoplazmě (!euk. P), tvorba 11 produktu, imunizace
12 Příprava rekombinantních vakcibia virů Klonování do BamHI Klonovaný gen pro hemaglutinin viru chřipky AUG 2 Virus vakcinie kb izolovaná virová DNA je neinfekční vlastní aparát regulace transkripce replikace a transkripce DNA v cytoplazmě vnášení cizích genů homologní rekombinací in vivo selekce Živé vakcíny 12
13 Používání a výhody vakcinia viru je možné vakcinovat proti několika infekcím současně do vektoru se umístí geny pro různé antigeny pod kontrolou různých vakciniových nebo jiných virových promotorů (aby nedocházelo k homologní rekombinaci a ztrátě genů), a výběrem promotorů lze časovat expresi genů (časné x pozdní ovlivňuje míru exprese). Živá vakcína má tyto výhody oproti usmrceným virům nebo podjednotkovým vakcínám: virus exprimuje autentický antigen způsobem, který se podobá přirozenému virus se replikuje, antigenu přibývá, aktivují se B a T buňky. Nevýhoda: u imunosuprimovaných pacientů může vakcinace navodit problémy, do viru lze ale přidat gen pro interleukin 2, který zesiluje činnost T-buněk a tak snižuje množení viru. Již klonované antigeny: vzteklina, hepatitida B, chřipka, HSV, virus stomatitidy. 13
14 Reverzní vakcinologie - Stanovení kompletní sekvence genomu patogena - Vyhledání genů kódujících potenciální antigeny pomocí bioinformatických nástrojů proteiny s mimobuněčnou lokalizací, signální peptidy, epitopy B-buněk - Příprava produktů těchto genů v heterologních systémech a jejich testování jako antigenů - Vakcína proti meningitidě (MenB) 570 ORF (genů) jako potenciálních antigenů - Streptococcus pneumoniae - Staphylococcus aureus - Chlamydia pneumoniae (Chlamydophila pneumoniae) 14
15 Rekombinantní protilátky A.Terapeutické účely - pasivní imunizace - cílené dopravování léčiv terapeutické protilátky - protinádorová léčiva biologická léčba B. Diagnostické účely imunologické analýzy 15
16 Struktura protilátky (imunoglobinu) Fab (antigen binding fragment) Fv Fc 16
17 Funkční části protilátky Části IgG Fc = interakce s buněčnými receptory a komplementem Fab = obsahuje vazebné místo pro Ag. Řetězce jsou spojeny disulfidickými můstky Místo, kde se váže antigen Fv = část Fab, váže antigen. Řetězce jsou spojeny flexibilním peptidovým linkerem nebo nově vytvořenou disulfidickou vazbou 17
18 Lehký řetězec Těžký řetězec 18
19 Exprese genu pro lehký imunoglobulinový řetězec vzdáleny mnoho kb 1. přeskupení subgenů 2. transkripce 3. sestřih 4. translace 5. odstranění sign. peptidu 19
20 Typy rekombinantních protilátek Nanoprotilátky Heavy-chain antibodies (HcAbs) obsahují pouze části těžkých řetězců schopných vázat antigen 20
21 Příprava monoklonálních protilátek z hybridomů Aplikace antigenu Imunizovaná myš Nesmrtelné nádorové buňky B-lymfocyty tvoří protilátky Odebrání buněk sleziny Fúze buněk Myelomové buňky hybridomy Tisíce klonů, z nichž každý tvoří odlišný typ protilátky Kultivace a selekce Monoklonální protilátky Výběr protilátky s vysokou specifitou vůči antigenu 21
22 Příprava rekombinantních protilátek s využitím metody PCR Lymfocyty získané z imunizované myši (přeskupené geny) Soubor degenerovaných 5 -primerů Stejný primer pro všechny Soubor cdna pro těžké řetězce Kombinace milionů klonů pro těžké a pro lehké řetězce klonovaná cdna pro těžký řetězec, stejným způsobem se 22 klonuje cdna pro lehký řetězec
23 Příprava specifické protilátky ve formě Fab Příprava milionů cdna nesoucích informaci pro L a H řetězce Amplifikace genů pro L a H řetězce pomocí PCR, klonování do fágového vektoru Každý fág obsahuje náhodnou kombinaci L a H Soubor fágů představující kombinatorickou fágovou knihovnu Miliony monoklonálních protilátek 23 Překlonování do expresního savčího nebo bakteriálního vektoru
24 Vytvoření kombinatorické knihovny Fv protilátek ve vektoru fága M13 (fágemidech) Klonováním do genu 3 vzniká fúzní protein, který je lokalizován na povrchu fága Spojovací peptid Selekce (ELISA-like) 24
25 Důvod pro přípravu humanizovaných protilátek: obtížná příprava lidských monoklonálních protilátek konvenční hybridomovou technologií Lidské chromozomy v hybridomech vytvořených po fúzi lidských lymfocytů s myšími myelomovými buňkami jsou nestabilní, takže se takové hybridomy produkující monoklonální protilátky vytvářejí jen vzácně Nejsou k dispozici linie lidských myelomových buněk, které by mohly nahradit myší myelomové buňky při tvorbě hybridomů I kdyby bylo možné vytvářet lidské hybridomové buněčné linie, bylo by to proti lékařským etickým zásadám (injikování specifických antigenů do člověka za účelem jiným než terapeutickým, a odběr části sleziny pro získání lymfocytů) Řešení: příprava transgenních myší s geny pro lidské imunoglobuliny viz obr
26 Příprava humanizovaných protilátek Myší protilátka Chimerická protilátka Humanizovaná protilátka CDRs -complementarity determining regions Variabilní, konstantní a hypervariabilní oblasti jsou z protilátek myši Konstantní oblast je z lidské protilátky, variabilní a hypervariabilní oblasti jsou z myši Hypervariabilní oblasti jsou z myších protilátek, ostatní jsou lidské zvýšení specifity mutacemi CDR 65% lidské 95% lidské 26
27 Lidské protilátky Human monoclonal antibodies (umab) Jsou připravovány z transgenních myší, do jejichž genomu jsou přeneseny lidské geny pro imunoglobuliny. Tyto myši jsou následně imunizovány požadovaným antigenem a produkují pak monoklonální protilátky. Ty jsou pak in vitro použity k přípravě plně humánních protilátek. -omab = myší; -ximab, -zumab = chimerická, humanizovaná; -umab = humánní 27
28 Protilátka s dvojí specifitou Protilátka vázající se na antigeny na povrchu tumorových buněk Protilátka vázající se na antigen na povrchu T buněk rekombinace manipulace na úrovni cdna protilátka s dvojí specifitou Tumorová buňka T buňka T buňka usmrcuje tumorovou buňku 28
29 Mechanismus působení bispecifické monoklonální protilátky Buňka adenokarcinomu Cytotoxická T buňka Makrofág, NK nebo dendritická buňka Catumaxomab (obchodní označení Removab) je hybridní monoklonální protilátka používaná k léčbě maligního ascitu u pacientů s metastázujícími nádory. Váže se na antigeny CD3 přítomné na cytotoxických T-buňkách a současně na antigeny EpCAM na nádorových buňkách. Je používána v EU a klinicky testována v USA. 29
30 Působení protilátek s dvojí specifitou 30
31 Jednořetězcové protilátky scfv (single chain antibody - SCA) (variable region fragments) a) b) Variabilní oblasti lehkého a těžkého řetězce vázající antigen (glycin 4 serin) 3 c) Disulfidické můstky Linker je nutný pro vytvoření konformace schopné vázat antigen scfv jako terapeutické agents nové vazebné schopnosti, nižší imunogenicita v důsledku chybění Fc domény, snadnější penetrace do cílového místa (pevné nádory atp). 31
32 Schematické znázornění struktury single-chain imunotoxinů A B n. radioaktivní izotop, n. cytostatikum aa -exotoxin A Pseudomonas - difterický toxin - ricin Protinádorové působení (vazba na receptory a povrchové proteiny nádorových buněk) Záměna peptidového linkeru za disulfidický můstek několikanásobně zvyšuje stabilitu scfv a tím zlepšuje jeho terapeutické využití Např. fúzní protein HER2-Ig + exotoxin Pseudomonas human epidermal growth factor receptor 2 -Approximately 30% of breast cancers have an amplification of the HER2/neu gene or overexpression of its protein product. Pbs21 (plasmodium) + Shiva-1 32
33 Toxiny používané pro přípravu imunotoxinů PE DT B = vazebná doména; T = translokační doména; A = doména s aktivitou 33
34 Etapy vývoje imunotoxinů 1. generace: toxin připojen chemicky disulfidickými vazbami 2. Generace: toxiny zbaveny domény pro vazbu na normální endoteliální buňky 3. Generace: Rekombinantní jednořetězcové imunotoxiny (scfv) Vzhledem k působení toxinu na eukaryotické buňky musí být připravovány v bakteriích (E. coli) CRM (cross-reacting material) mutantní forma DT s nízkou afinitou k receptorům vazbu k cílové buňce zajišťuje protilátka 34
35 Generace imunotoxinů 35
36 Působení imunotoxinu na nádorové buňky Rekombinantní imunotoxin se váže na antigeny na povrchu nádorové buňky, endocytózou se dostavá dovnitř, kde toxin zasáhne životně důležité funkce. 36
37 Terapeutické protilátky Aktivace plazminogenu na plazmin, degradace fibrinu Struktura Figure imunoterapeutické Structure of an immunotherapeutic trombolytické thrombolytic protilátky. agent. Antifibrinová protilátka antibody, a (monoklonální monoclonal antibody protilátka that is specifická for the pro fibrin fibrin, found in který blood se clots, nachází is v krevní coupled sraženině) to plasminogen je vázána activator s (PA). aktivátorem After the complex plazminogenu binds to the (PA). fibrin Když of a se blood clot, the plasminogen activator causes plasmin to accumulate the vicinity protilátka naváže na fibrin, PA vede k tvorbě a akumulaci plazminu v of the clot. The plasmin then degrades the clot. blízkosti sraženiny. Plazmin (proteáza/ fibrinolyzin) pak degraduje krevní sraženinu. 37
38 Příklady schválených terapeutických monoklonálních protilátek -omab = myší; -ximab, -zumab = chimerická, humanizovaná; -umab = humánní 38
39 Převzato z Růčková et al. Klin. Onkologie 2015,
40 Abzymy monoklonální protilátky s katalytickou aktivitou Abzym (odvozeno z Antibody a enzyme) nazývaný také jako catmab (catalytic monoclonal antibody) je monoklonální protilátka vyznačující se katalytickou aktivitou. Abzymy jsou uměle vytvářené konstrukty, nacházejí se ale také přirozeně např. u člověka (anti-vasoactive intestinal peptide autoantibodies), a u pacientů s autoimunitní nemocí lupus erythematosus, u nichž mohou vázat a hydrolyzovat DNA. Abzymy jsou potenciální nástroje pro biotechnologie, např. Pro specifické reakce u DNA. Enzymy fungují tak, že snižují aktivační energii transičního stavu interagujících látek, čímž katalyzují vytváření jinak méně-výhodných molekulárních intermediátů mezi reaktanty a produkty. Pokud se připraví protilátka vůči nějaké stabilní molekule, která se podobá nestabilnímu intermediátu nějaké jiné (případně nepříbuzné) reakce, bude se tato protilátka (abzym) enzymaticky vázat a stabilizovat intermediátový stav a tím katalyzovat reakci. Molekuly, které jsou modifikovány tak, aby se vyznačovaly novými katalytickými aktivitami se nazývají SynZymy. 40
41 Energy Abzym (Ab-enzym) catmab (catalytic monoclonal antibody) Fosfonátový ester je stabilní Hydrolýza esteru Snížení aktivační energie enzymem nebo abzymem Reaction course 41
42 Příprava protilátky s enzymovou aktivitou (abzymu) Konjugace analogu k nosičovému proteinu Izolace celkové mrna RT-PCR cdna Amplifikace variabilních oblastí L a H řetězců Klonování a skríning 42
43 Struktura abzymu pro destrukci nádorových buněk Vazba na nádorovou buňku Přeměna prekurzoru na aktivní léčivo Oblast protilátky Oblast s enzymovou aktivitou Aplikace: abzym je injikován do pacienta, kde se svou protilátkovou oblastí váže na nádorové buňky. Následně je do krevního řečiště vpraven prekurzor léčiva, který je enzymovou aktivitou abzymu konvertován na aktivní léčivo. To působí jen na nádorovou buňku, na níž je abzym navázán. Tím jsou selektivně destruovány jen nádorové buňky a nikoliv normální buňky, na něž se abzym neváže. 43
44 Princip Antibody-Directed Abzyme Prodrug Therapy (ADEPT) Protilátka (abzym) dopraví enzym k receptorům na nádorových buňkách, kde enzym konvertuje netoxický prekurzor (prodrug) na látku, která účinně nádorové buňky usmrcuje. Tím je omezen toxický účinek na normální buňky. 44
45 Antibody-Directed Abzyme Prodrug Therapy (ADEPT) enzymová aktivita abzymu konvertuje prekurzor léčivé látky (prodrogue) na cytotoxickou látku a tu pak dopravují do blízkosti nádorové buňky Antigeny specifické pro nádorové buňky 45
46 Potenciální léčba AIDS pomocí abzymu Byl připraven abzym degradující vazebnou oblast proteinu gp120 viru HIV. Tato oblast je jediná část viru HIV, která se u jednotlivých kmenů nemění, neboť je nezbytná pro vazbu viru na T- lymfocyty. Abzym působí opakovaně, po inaktivaci jedné virové částice destruuje další (může zničit až tisíce virů) 46
47 Přenos DNA: biolistická metoda: rekombinantní plazmid (E. coli) nesoucí gen pro antigen pod kontrolou virového promotoru je vnesen např. do boltce myši injekce velkých množství DNA (100 mg rek. plazmidu) přímo do svalů zvířat účinnost přenosu až 70% elektroporace Výhody: Nehrozí reverze: není použit živý nebo oslabený patogen antigen je správně posttranslačně upraven a není třeba jej purifikovat na jednom plazmidu mohou být v jednom kroku přeneseny geny pro více antigenů Snadné skladování, stabilita DNA Nevýhoda: DNA vakcíny - genetická imunizace Gen kódující antigen je vnesen do buněk zvířete, v nichž je pak tento antigen produkován a zvíře vytváří protilátky. neznalost osudu přenesené DNA v buňkách, začlenění do genomu hostitele a přerušení genů proto je výhodnější transientní exprese (extrachromozomální stav) Příklady virových antigenů: chřipka, HIV, bovinní HV, vzteklina, HBV, rotavirus, slintavka a kulhavka, aj. Bakteriální antigeny: Clostridium tetani, Mycobacterium tuberculosis, 47
48 Navázání plazmidové DNA na kationty povrchu polymerových mikročástic Plazmidová DNA je navázána na biodegradovatelné mikročástice polymerů (0,3-1,5 mm), z nichž se postupně uvolňuje (1. den 35%, 14. den 75%). Průběžně dochází k expresi antigenu účinnost je vyšší než při injekci volné DNA, stačí zhruba 250x méně DNA). 48
49 Abzym hydrolyzující kokain (imunofarmakoterapie) Je určen k léčbě při předávkování kokainem nebo pro léčbu závislosti Kokain je malá molekula, vůči níž lidské tělo nevytváří protilátky. Pro vytvoření protilátky vázající kokain byl metabolit kokainu (nor-kokain) konjugován k netoxické podjednotce cholerového toxinu (podjednotka B). Tento komplex je schopný navodit v těle silnou imunitní odpověď, která vede k rychlé tvorbě vysokého množství protilátek. Při aplikaci této protilátky do krevního řečiště pak rychle dochází k její vazbě na kokain a jeho neutralizaci, takže se nedostává do CNS. Podobné protilátky proti heroinu, nikotinu atp. 49
50 50
51 51
52 52
Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů
Transfekce, elektroporace, retrovirová infekce Vnesení genů Vrstva fibroblastů, LIF Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů Selekce ES buněk, v nichž došlo k začlenění vneseného genu homologní rekombinací
Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer
Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer Virologie a diagnostika Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i., Brno Alternativní
Klonování DNA a fyzikální mapování genomu
Klonování DNA a fyzikální mapování genomu. Terminologie Klonování je proces tvorby klonů Klon je soubor identických buněk (příp. organismů) odvozených ze společného předka dělením (např. jedna bakteriální
Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.
Molekulární biotechnologie č.12 Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny. Transgenní organismy Transgenní organismus: Organismus, jehož genom byl geneticky modifikován cizorodou
MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII
Biotechnologie MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Využití živých organismů pro uskutečňování definovaných chemických procesů pro průmyslové nebo komerční aplikace Organismus je geneticky upraven metodami genetického
Protinádorová imunita. Jiří Jelínek
Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám
Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví
Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako
MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII
Biotechnologie MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Termín biotechnologie byl poprvé použit v roce 1917 Procesy, při kterých se na tvorbě výsledného produktu podílejí živé organismy Širší definice: biotechnologie
Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách
Molekulární biotechnologie č.8 Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách Eukaryontní buňky se využívají v případě, když Eukaryontní proteiny syntetizované v baktériích postrádají biologickou
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi
INFEKCE A IMUNITA 2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi 3) Normální rezistence k infekci Infekční onemocnění je nejčastější příčina smrti na světě 4) Faktory ovlivňující vážnost infekce 1. Patogenní faktory
Obsah. Sarkosin Charakterizace slepičích protilátek proti sarkosinu. Dagmar Uhlířová
Investice do rozvoje vzdělávání Charakterizace slepičích protilátek proti sarkosinu Dagmar Uhlířová 7.2.2014 Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.4.00/31.0023 NanoBioMetalNet Název projektu: Partnerská síť centra
Proč nemáme vakcínu proti HIV-1?
UAB THE UNIVERSITY OF ALABAMA AT BIRMINGHAM UAB Proč nemáme vakcínu proti HIV-1? Jiří Městecký Department of Microbiology University of Alabama at Birmingham USA Pandemie HIV/AIDS 1983 2004 2010 2020 Popsání
Molekulární biotechnologie č.9. Cílená mutageneze a proteinové inženýrství
Molekulární biotechnologie č.9 Cílená mutageneze a proteinové inženýrství Gen kódující jakýkoliv protein lze izolovat z přírody, klonovat, exprimovat v hostitelském organismu. rekombinantní protein purifikovat
Funkce imunitního systému
Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince
Objevy, které umožnily cíleně manipulovat s DNA
Genové inženýrství Genové inženýrství se zabývá vytvářením pozměněných či nových genů a jejich zaváděním do organizmů s cílem rekonstruovat jejich genetickou výbavu. Metodickým základem genového inženýrství
Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách
Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách Obecné principy reakce antigenprotilátka 1929 Kendall a Heidelberg Precipitační reakce Oblast nadbytku protilátky
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE Základní funkce imunitního systému Chrání integritu organizmu proti škodlivinám zevního a vnitřního původu: chrání organizmus proti patogenním mikroorganizmům a jejich
Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu
Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)
2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
OBECNÉ MOŽNOSTI IMUNOPROFYLAXE INFEKČNÍCH CHOROB. navození resistence k onemocnění. proděláním infekčního onemocnění SPECIFICKÁ ANTIINFEKČNÍ IMUNITA
SPECIFICKÁ IMUNOPROFYLAXE INFEKČNÍCH CHOROB OBECNÉ MOŽNOSTI IMUNOPROFYLAXE INFEKČNÍCH CHOROB ZVYŠOVÁNÍ CELKOVÉ ODOLNOSTI posilování imunitního systému neimunologickou cestou, navození resistence k onemocnění
IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím
Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím Experimentální práce dokazují, že imunitní systém zároveň rozeznává a eliminuje nádorové buňky Dunn et al 2002; Dunn
Bakteriální transpozony
Bakteriální transpozony Transpozon = sekvence DNA schopná transpozice, tj. přemístění z jednoho místa v genomu do jiného místa Transpozice = proces přemístění transpozonu Transponáza (transpozáza) = enzym
Vakcíny z nádorových buněk
Protinádorové terapeutické vakcíny Vakcíny z nádorových buněk V. Vonka, ÚHKT, Praha Výhody vakcín z nádorových buněk 1.Nabízejí imunitnímu systému pacienta celé spektrum nádorových antigenů. 2. Jejich
nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů Variabilita
B lymfocyty diferenciace B lymfocytů a tvorba protilátek. Současné možnosti využití MP transplantace, alergie, autoimunita, infekční onemocnění
Využití monoklonálních protilátek v praxi B lymfocyty diferenciace B lymfocytů a tvorba protilátek Základní poznatky o MP Současné možnosti využití MP transplantace, alergie, autoimunita, infekční onemocnění
Nativní a rekombinantní Ag
Antigeny z hlediska diagnostiky a pro potřeby imunizace Nativní a rekombinantní Ag Ag schopna vyvolat I odpověď, komplexní, nekomplexní Ag, hapten, determinanty, nosič V laboratořích: Stanovení Ab proti:
Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky
Imunochemické metody na principu vazby antigenu a protilátky ANTIGEN (Ag) specifická látka (struktura) vyvolávající imunitní reakci a schopná vazby na protilátku PROTILÁTKA (Ab antibody) molekula bílkoviny
Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha
Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha interakce antigenu s protilátkou probíhá pouze v místech epitopů Jeden antigen může na svém povrchu nést
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23
Obsah Seznam zkratek... 17 Předmluva k 6. vydání... 23 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 25 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 25 1.2 Antigeny... 25 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
Zdrojem je mrna. mrna. zpětná transkriptáza. jednořetězcová DNA. DNA polymeráza. cdna
Obsah přednášky 1) Klonování složených eukaryotických genů 2) Úprava rekombinantních genů 3) Produkce rekombinantních proteinů v expresních systémech 4) Promotory 5) Vektory 6) Reportérové geny Zdrojem
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) /... ze dne , kterým se mění nařízení (ES) č. 847/2000, pokud jde o definici pojmu podobný léčivý přípravek
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.5.2018 C(2018) 3193 final NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) /... ze dne 29.5.2018, kterým se mění nařízení (ES) č. 847/2000, pokud jde o definici pojmu podobný léčivý přípravek (Text
Imunitní systém.
Imunitní systém Karel.Holada@LF1.cuni.cz Klíčová slova Imunitní systém Antigen, epitop Nespecifická, vrozená Specifická, adaptivní Buněčná a humorální Primární a sekundární lymfatické orgány Myeloidní
Imunitní systém. Antigen = jakákoliv substance vyvolávající imunitní odpověď Epitop = část antigenu rozpoznávaná imunitními receptory
Imunitní systém Imunitní systém (IS) mechanismy zajišťující homeostázi organismu obranyschopnost rozpoznání cizích složek a škodlivin (patogeny a jejich toxiny) autotolerance poznání vlastních složek imunitní
Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky
NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Vztahy mezi imunitním
Definice genového inženýrství
Definice genového inženýrství Genové inženýrství se zabývá vytvářením pozměněných či nových genů nebo přípravou nových (nepřirozených) kombinací genů a jejich zaváděním do genomu organizmů s cílem rekonstruovat
PRAKTIKUM č.2. ÚKIA, LF MU, Mgr. Olga TICHÁ
PRAKTIKUM č.2 ÚKIA, LF MU, Mgr. Olga TICHÁ PROTILÁTKY protilátky jako základní reagens při imunologických metodách základní charakteristika reakce Ag Ab Obecné principy reakce Ag - Ab Antigen látka schopná
MUTAGENEZE INDUKOVANÁ TRANSPOZONY (TRANSPOZONOVÁ MUTAGENEZE)
MUTAGENEZE INDUKOVANÁ TRANSPOZONY (TRANSPOZONOVÁ MUTAGENEZE) Nejrozšířenější použití transpozonů je mutageneza za účelem lokalizace genů a jejich charakterizace. Výhody: 1. vyšší frekvence mutace než při
Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů GENETICKÝ
VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE
TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.
Aglutinace Mgr. Jana Nechvátalová
Aglutinace Mgr. Jana Nechvátalová Ústav klinické imunologie a alergologie FN u sv. Anny v Brně Aglutinace x precipitace Aglutinace Ag + Ab Ag-Ab aglutinogen aglutinin aglutinát makromolekulární korpuskulární
Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY PROTINÁDOROVÁ IMUNITA - HISTORIE 1891 W. Coley - otec imunoterapie 1957 F.M. Burnet hypotéza imunitního dozoru 1976 A.W. Bruce
Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21
Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění
Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění Obranu proti infekci zajišťuje imunitní systém Při infekci dochází ke střetu dvou živých organismů mikroba a hostitele Mikroorganismy
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
Rozdělení imunologických laboratorních metod
Rozdělení imunologických laboratorních metod Aglutinace Mgr. Petr Bejdák Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařská fakulta MU Rozdělení imunologických laboratorních
OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se
Úvod. Očkování bylo nejvýznamnějším. Virus vakcinie. Virus kravských neštovic Název z latinského vacca = kráva Odvozené termíny Vakcína Vakcinace
Imunizace Jan Smíšek ÚLM 3. LF UK Akademický rok 2008 2009 Úvod Očkování = aplikace očkovací látky za účelem vzniku imunitní odpovědi (u očkovaného) Očkování (imunizace) = nejvýznamnější možnost prevence
Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0088 Hybridizační metody v diagnostice Mgr. Gabriela Kořínková, Ph.D. Laboratoř molekulární
1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně
Obsah Předmluvy 1. Definice a historie oboru molekulární medicína 1.1. Historie molekulární medicíny 2. Základní principy molekulární biologie 2.1. Historie molekulární biologie 2.2. DNA a chromozomy 2.3.
Molekulární biotechnologie. Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1)
Molekulární biotechnologie Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1) Molekulární biotechnologie je založena Na přenosu genů z jednoho organismu do druhého Jeden organismus má gen, který
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
Biologická léčiva. Co jsou to biosimilars a jak se vyrábějí. Michal Hojný
Biologická léčiva Co jsou to biosimilars a jak se vyrábějí Michal Hojný Zadání Jsou to opravdu generické kopie originálů? Jsou tam nějaká nebezpečí při výrobě? Jsou ty léky úplně stejné? Jak těžké je vyrobit
Virus lidského imunodeficitu. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno
Virus lidského imunodeficitu MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno HIV Human Immunodeficiency Virus AIDS Acquired Immunodeficiency Syndrome SIDA Syndrome d immuno-déficience acquise Historie původně opičí
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně
BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY
BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ TRANSFORMACE V MEDICÍNĚ Příklad: Buněčná transformace: postupná kumulace genetických změn Nádorové onemocnění: kolorektální karcinom 2 3 BUNĚČNÁ TRANSFORMACE
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Genomika (KBB/GENOM) Fyzické mapování Fyzické cytogenetické a fyzické molekulární mapy Ing. Hana Šimková, CSc. Cíl přednášky
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
Transpozony - mobilní genetické elementy
Transpozony - mobilní genetické elementy Tvoří pravidelnou součást genomu prokaryot i eukaryot (až 50% genomu) Navozují mutace genů (inzerční inaktivace, polární mutace, změny exprese genů) Jsou zodpovědné
Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol
Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Struktura a funkce HLA historie struktura HLA genů a molekul funkce HLA molekul nomenklatura HLA systému HLA asociace s nemocemi prezentace
RESTRIKCE A MODIFIKACE FÁGOVÉ DNA
RESTRIKCE A MODIFIKACE FÁGOVÉ DNA po jednom cyklu Kmeny E. coli K a K(P1) + mají vzájemně odlišnou hostitelskou specifitu (K a P1) = obsahují odlišné RM-systémy Experimentální důkaz přítomnosti a působení
Příprava vektoru IZOLACE PLASMIDU ALKALICKÁ LYZE, KOLONKOVÁ IZOLACE DNA GELOVÁ ELEKTROFORÉZA RESTRIKČNÍ ŠTĚPENÍ. E. coli. lyze buňky.
Příprava vektoru IZOLCE PLSMIDU LKLICKÁ LYZE, KOLONKOVÁ IZOLCE DN E. coli plasmidová DN proteiny proteiny + + vysrážená plasmidová lyze buňky + snížení ph chromosomální DN centrifugace DN chromosomální
Mutace s dobrou prognózou, mutace se špatnou prognózou omezené možnosti biologické léčby pro onkologické pacienty
Mutace s dobrou prognózou, mutace se špatnou prognózou omezené možnosti biologické léčby pro onkologické pacienty J.Berkovcová, M.Dziechciarková, M.Staňková, A.Janošťáková, D.Dvořáková, M.Hajdúch Laboratoř
SYSTÉMY ZPROSTŘEDKOVANÉHO PŘENOSU DNA
SYSTÉMY ZPROSTŘEDKOVANÉHO PŘENOSU DNA A. Transdukce E. coli, S. typhimurium, Bacillus, Klebsiella, Staphylococcus, Streptococcus Nespecifická (P22, P1, SPβ, φ11) abortivní Specifická (fág lambda) Jsou
Citlivost a rezistence mikroorganismů na antimikrobiální léčiva
Citlivost a rezistence mikroorganismů na antimikrobiální léčiva Sylva Janovská Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt
The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain
The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain Matthias J. Schnell, James P. McGettigan, Christoph Wirblich, Amy Papaneri Nikola Skoupá, Kristýna Kolaříková, Agáta Kubíčková Historie
doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D.
doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D. Konference Klonování a geneticky modifikované organismy Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 7. května 2015, Praha Výroba léků rekombinantních léčiv Výroba diagnostických
PŘÍPRAVA MONOKLONÁLNÍCH PROTILÁTEK
PŘÍPRAVA MONOKLONÁLNÍCH PROTILÁTEK Antigenový determinant aktivuje jeden klon buněk Klon buněk: syntetizuje jeden druh imunoglobulinových molekul (stejný alotyp, idiotyp i podskupina) (třída a podtřída
Genové vakcíny ( Gene Vaccines)
1 Studijní materiál důchodce č. 179 Listopad 2003 Genové vakcíny ( Gene Vaccines) Srivastava I.K., Liu Margaret A. Ann Intern Med, Vol. 138, 2003, č. 7, s. 550 557 Volně přeložil a zkrátil MUDr. Vladimír
Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)
RNAi Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor) Místo silné pigmentace se objevily rostliny variegované a dokonce bílé Jorgensen pojmenoval tento fenomén
Genové knihovny a analýza genomu
Genové knihovny a analýza genomu Klonování genů Problém: genom organismů je komplexní a je proto obtížné v něm najít a klonovat specifický gen Klonování genů Po restrikčním štěpení genomové DNA pocházející
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek
Genetika bakterií KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Bakteriofágy jako extrachromozomální genomy Genom bakteriofága uvnitř bakterie profág. Byly objeveny v bakteriích už v r. 1915 Twortem. Parazitické org. nemají
Metody molekulární biologie
Metody molekulární biologie 1. Základní metody molekulární biologie A. Izolace nukleových kyselin Metody využívající různé rozpustnosti Metody adsorpční Izolace RNA B. Centrifugační techniky o Princip
ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv
Urbanová Anna ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv strukturní rysy mrna proces degradace každá mrna v
Exprese genetické informace
Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny
BAKTERIÁLNÍ TRANSPOZONY (mobilní elementy)
BAKTERIÁLNÍ TRANSPOZONY (mobilní elementy) Transpozon = sekvence DNA schopná transpozice, tj. přemístění z jednoho místa v genomu do jiného místa Transpozice = proces přemístění transpozonu Transponáza
REKOMBINACE Přestavby DNA
REKOMBINACE Přestavby DNA variace v kombinacích genů v genomu adaptace evoluce 1. Obecná rekombinace ( General recombination ) Genetická výměna mezi jakýmkoli párem homologních DNA sekvencí - často lokalizovaných
Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
Molekulární diagnostika
Molekulární diagnostika Odry 11. 11. 2010 Michal Pohludka, Ph.D. Buňka základní jednotka živé hmoty Všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5-3,8
Očkování (alergických) dětí. MUDr.Radek Klubal, o.s. Máša MUDr.Jitka Škovránková, FN Motol
Očkování (alergických) dětí MUDr.Radek Klubal, o.s. Máša MUDr.Jitka Škovránková, FN Motol Legislativa a zásady platné v ČR Vyhláška 537/2006 s platností od 1. ledna 2007 pravidelné očkování (základní očkování
Exprese genetické informace
Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu
Interakce proteinu p53 s genomovou DNA v kontextu chromatinu glioblastoma buněk
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Ústav experimentální biologie Oddělení genetiky a molekulární biologie Interakce proteinu p53 s genomovou DNA v kontextu chromatinu glioblastoma buněk
Obsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57
Obsah Předmluva... 13 Nejdůležitější pojmy používané v textu publikace... 14 MIKROBIOLOGIE... 23 Mikroorganismy a lidský organismus... 24 Třídy patogenních mikroorganismů... 25 A. Viry... 25 B. Bakterie...
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno
Retinoblastom Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno Retinoblastom (RBL) zhoubný nádor oka, pocházející z primitivních
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Imunizace. Jan Smíšek ÚLM 3. LF UK. Akademický rok 2008 2009
Imunizace Jan Smíšek ÚLM 3. LF UK Akademický rok 2008 2009 Očkování Úvod = aplikace očkovací látky za účelem vzniku imunitní odpovědi (u očkovaného) Očkování (imunizace) = nejvýznamnější možnost prevence
Speciace neboli vznik druhů. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Speciace neboli vznik druhů KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Co je to druh? Druh skupina org., které mají společné určité znaky. V klasické taxonomii se jedná pouze o fenotypové znaky. V evoluční g. je druh
Elektronoptický snímek viru mozaikové choroby tabáku. Mozaiková choroba tabáku. Schéma viru mozaikové choroby tabáku
Obecná virologie Viry lat. virus šťáva, jed, v lékařské terminologii infekční činitel 1879 1882: první pokusný přenos virového onemocnění (mozaiková choroba tabáku) 1898: první pokusný přenos živočišného
Exprese rekombinantních proteinů
Exprese rekombinantních proteinů Exprese rekombinantních proteinů je proces, při kterém můžeme pomocí různých expresních systémů vytvořit protein odvozený od konkrétního genu, nebo části genu. Tento protein