T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol"

Transkript

1 T lymfocyty RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

2

3 Klasifikace T lymfocytů Lymfocyty exprimující TCR nebo Lymfocyty exprimující koreceptory CD4 a CD8 Regulační T lymfocyty Intraepiteliální lymfocyty NK-T lymfocyty

4 Rozdělení podle typu TCR Typ je u většiny savců převládající, tyto lymfocyty se diferencují v thymu a rozeznávají peptidy v komplexu s MHC Typ se může vyvíjet i mimo thymus a rozeznává buď nativní antigeny nebo jednoduché organické látky (např. aminy), zřejmě se uplatňují při obraně proti specifickým patogenům

5 T buněčný receptor je podobný Fab fragmentu protilátky

6

7 Struktura a T receptoru oba receptory mají velmi podobnou strukturu, podobnou Fab fragmentu imunoglobulinové molekuly

8

9 Rozdělení podle exprese CD4/CD8 T lymfocyty typu nesou na povrchu molekuly CD8 (koreceptor pro MHC I. třídy) nebo CD4 (koreceptor pro MHC II. třídy) Většina CD8+ T buněk jsou cytotoxické lymfocyty Většina CD4+ T buněk jsou pomocné (helper) T lymfocyty (Th)

10

11 Vazebná místa pro CD4 a CD8 na molekulách MHC I. a II. třídy

12 MHC gp I jsou přítomny na všech jaderných buňkách organizmu. MHC gp II pouze na buňkách předkládajících antigen.

13 T buněčný receptorový komplex je tvořen proteiny rozeznávajícími antigen a invariantními signálními proteiny, které zajišťují jeho signální funkci (ITAM = Immunoreceptor tyrosine-based activation motif)

14 Vývoj T lymfocytů T lymfocyty se vyvíjejí podobně jako B Prekurzory T buněk migrují z kostní dřeně do thymu, kde probíhá přeskupení genů kódujících TCR T receptory jsou podrobeny pozitivní a negativní selekci Buňky, které přežily (2-4%), opouštějí thymus a migrují do periferních lymfoidních orgánů

15

16 Buněčná organizace thymu

17 Epiteliální buňky thymu tvoří síť obklopující vyvíjející se thymocyty

18 Během vývoje v thymu u thymocytů probíhají změny v expresi povrchových molekul, podle toho je možno rozlišit určitý stupeň jejich vývoje (pt=pre T cell receptor)

19 Thymocyty v různém stupni vývoje se nacházejí v různých částech thymu

20 Vývoj T lymfocytů v thymu Do thymu migrují prothymocyty z kostní dřeně Po první fázi přeskupení genů pro TCR (část a ) se objeví pre-tcr (obdoba pre-bcr) + CD3 Ve druhé fázi se přeskupují geny pro TCR a poté vzniká definitivní TCR, složený z a řetězců + CD3

21 Vývoj T lymfocytů v thymu NEGATIVNÍ SELEKCE: jsou eliminovány všechny buňky, které vážou svým TCR dostatečně silně jakýkoliv komplex MHC proteinů s normálními peptidy, přítomnými v thymu (epiteliální buňky, DC) + všechny buňky, které nejsou schopny vůbec vázat MHC proteiny

22 Vývoj T lymfocytů v thymu POZITIVNÍ SELEKCE: přežívají pouze ty buňky, které vážou s nízkou afinitou komplex MHC proteinů Tyto buňky pak exprimují buď CD4 nebo CD8, podle toho, váže-li příslušný TCR MHC I. nebo II. Třídy Tyto zralé T lymfocyty migrují do sekundárních lymfoidních orgánů

23 Receptorová výbava T lymfocytů Migrace, aktivace i efektorové funkce jsou závislé na buněčných interakcích zprostředkovaných adhezivními molekulami: Selektiny (lymphocyte homing) Integriny Imunoglobulinová skupina

24 Vstup lymfocytů z krve do lymfatických uzlin vyžaduje působení adhezivních molekul a chemokinů

25 L-selektiny a vaskulární adresiny

26 Integriny zajišťují adhezi T lymfocytů k endotelu nebo sliznici

27 Imunoglobulinová skupina adhezivních molekul zajišťuje interakce lymfocytů váže se na adhezivní molekuly různých typů, včetně integrinů, jiných členů imunoglobulinové skupiny a lektinů

28 Lymfocyty z krve vstupují do lymfoidních tkání přes stěny cév První krok je vazba L-selektinu na GlyCAM-1 a CD34 Lokální chemokiny (např. CCL21) stimulují chemokinové receptory na T buňkách, což vede k aktivaci LFA-1 To vede k pevné vazbě T buňky na ICAM- 1 a k prostupu endotelem Metaloproteinázy narušují mezibuněčné spoje endotelu a umožňují penetraci

29

30 Buňky předkládající antigen (APC)

31 Nezralé DC pohlcují antigeny ve tkáních (molekuly MHC II jsou obarveny zeleně a lysozomální proteiny červeně) Po pohlcení antigenu DC migrují do lymfatických uzlin, kde dozrávají a exprimují velké množství komplexů MHC:peptid a kostimulační molekuly

32 Povrchové molekuly z imunoglobulinové skupiny zajišťují interakce mezi lymfocyty a APC. Vazba ICAM-3 : DC-SIGN je specifická pro dendritické buňky.

33 Přechodné adhezivní interakce mezi T buňkami a APC jsou stabilizovány rozpoznáním specifického antigenu

34 Signál 1 je antigen specifický interakce peptid:mhc s TCR. Signál 2 je kostimulační CD80/86 s CD28. Signál 3 je cytokinový a nasměruje T buňku k diferenciaci na různé funkce

35 Naivní T buňky mohou přežívat řadu let jako malé klidové lymfocyty V případě, že jsou aktivovány, rychle se dělí a vytvářejí klon efektorových T lymfocytů CD28 závislá kostimulace aktivovaných T buněk indukuje expresi T buněčného růstového faktoru IL-2 a jeho vysokoafinitního receptoru

36 Vysokoafinitní IL-2 receptor je složený ze tří řetězců a je přítomen pouze na aktivovaných T buňkách

37 Aktivované T buňky sekretují a reagují na IL-2 Klidové T buňky exprimují pouze IL-2 receptor střední afinity Aktivované T buňky exprimují vysokoafinitní IL-2 receptor (složený ze všech tří subjednotek) a produkují IL-2 Vazba IL-2 na jeho receptor signalizuje T buňce, že má vstoupit do buněčného cyklu IL-2 indukuje proliferaci T buněk

38

39 Tolerance Antigen prezentující buňka může T buňku buď aktivovat, nebo inaktivovat Pokud APC dodá pouze kostimulační signál (signál 2), nestane se nic Pokud T buňka rozezná antigen bez přítomnosti kostimulačního signálu, je inaktivována Tento mechanizmus umožňuje indukci tolerance k vlastním antigenům

40 Tolerance k antigenům vlastních tkání vychází z rozpoznání antigenu bez přítomnosti kostimulace

41 Nutnost poskytnutí signálu 1 i 2 je podstatná pro zabránění odpovědi k vlastním antigenům

42 Efektorové T buňky mohou reagovat na své cílové buňky bez kostimulace Jakmile je naivní T buňka jednou aktivovaná signálem 1 a 2, sekretuje a odpovídá na IL-2 a stane se efektorovou buňkou. Každý další kontakt se specifickým antigenem spustí její efektorové funkce bez nutnosti dalšího stimulačního signálu. Cytotoxická T buňka může takto zabíjet virem infikované cíle, které exprimují pouze peptid:mhc komplex a nedávají kostimulační signál.

43 Variabilita signálu 3 od APC zajišťuje diferenciaci naivních CD4 buněk do různých efektorových směrů

44 Úloha efektorových T buněk v buňkami zprostředkované a v humorální imunitní odpovědi k reprezentativním patogenům

45 Cytotoxické CD8 T lymfocyty Naivní CD8 T buňky se vyvíjejí do cytotoxických T buněk, které jsou velmi destruktivní Proto naivní CD8 buňky vyžadují větší kostimulační aktivitu než CD4 Nejsilnější je kostimulace zralými DC, které poskytují vysokou kostimulační aktivitu Většina CD8 odpovědí vyžaduje zapojení CD4 T buněk ty musí rozpoznat stejný antigen na APC

46

47 Cytotoxická T buňka indukuje v cílové buňce apoptózu

48

49

50 Subpopulace CD4 T lymfocytů CD4 T buňky se diferencují do různých subpopulací efektorových T buněk: Th1, Th2, Th17 a T-regulační Tyto subpopulace jsou definovány na základě sekrece různých cytokinů

51 Diferenciace CD4 T buněk do Th1 nebo Th2 určuje, jestli převáží humorální nebo buněčná složka

52 Th1 buňky mají hlavní úlohu při aktivaci makrofágů: aktivují je hlavně pomocí IFN- do vysoce mikrobicidního stavu. Ty pak mohou zabíjet intracelulární patogeny. Naopak Th2 buňky makrofágy inaktivují produkcí IL-10.

53 Th1 buňky koordinují odpověď na intracelulární patogeny (Mycobacterium, Leishmania)

54

55 Různé typy efektorových T buněk produkují různé efektorové molekuly Th2 buňky jsou specializované na imunitní odpověď proti parazitům a na vznik alergické odpovědi. Poskytují pomoc při aktivaci B buněk a sekretují B buněčné růstové faktory IL-4, IL-5, IL-9 a IL-13. Subpopulace Th17 podporuje akutní zánět tím, že pomáhá shromažďovat neutrofily do místa infekce

56 Různé typy efektorových T buněk produkují různé efektorové molekuly

57

58

59 Regulační T lymfocyty Heterogenní skupina buněk s různým typem vývoje První skupina se vyvíjí v thymu a označuje se jako přirozené regulační lymfocyty (natural Treg). Exprimují FoxP3. Jejich hlavní funkcí je zabránit autoimunitním reakcím. Při selhání této funkce vznikají autoimunitní syndromy.

60 Regulační T lymfocyty Druhá skupina jsou tzv. adaptivní regulační lymfocyty, vyvíjejí se v periferii z naivních CD4 buněk. Je to heterogenní skupina s různými fenotypy a vlastnostmi. Jednou z jejích hlavních skupin je subpopulace Th3, je součástí slizničního imunitního systému. Kontroluje imunitní reakce ve sliznicích a její nedostatek se projevuje autoimunitními poruchami a záněty ve střevě. Produkují IL-4, IL-10 a TGF-

61 Regulační T lymfocyty Další skupinou adaptivních regulačních buněk je subpopulace Tr1, její původ je nejasný Produkují inhibiční cytokiny IL-10 a TGF-, ale ne IL-4 (tím se liší od Th3)

62 Funkce regulačních buněk: - Autoimunitní reakce - Alergie - Protinádorová imunita - Periferní tolerance

63 Superantigeny Superantigeny jsou odlišnou skupinou antigenů, která není zpracovávána na peptidy a rozeznávána MHC molekulami, fragmentace superantigenu naopak ničí jeho biologickou aktivitu Superantigen má dvě vazebná místa: na vnější stranu MHC II molekul a na V oblast většiny TCR, (mimo vazebné místo pro antigen) Bakteriální nebo virové superantigeny: Stafylokokový enterotoxin (syndrom toxického šoku), mitogeny (LPS, rostlinné lektiny), protilátky proti CD3 nebo TCR

64 Superantigeny Superantigen propojí MHC gp II na povrchu jakýchkoli APC s TCR přítomnými na povrchu velké části T buněk (až 10% všech) To dává T lymfocytu signál podobný normálnímu aktivačnímu signálu přes TCR a vede k rychlé aktivaci velkého množství T buněk

65 Stanovení počtu T lymfocytů Průtoková cytometrie Stanovení povrchových molekul CD3 (všechny T lymfocyty), CD4, CD8 Subpopulace Th1 a Th2, Th17 měření intracelulárních cytokinů IFN- a IL-4 a IL- 17 po aktivaci Stanovení Treg intracelulární detekce FoxP3

66 Funkční testy T lymfocytů Test blastické transformace schopnost odpovídat na polyklonální stimuly Mitogeny: phytohemaglutinin (PHA) Concanavalin A (ConA), Pokeweed mitogen (PWM) Specifické antigeny: tetanus, candida, PPD, virové antigeny Měří se inkorporace 3H-thymidinu

67 Funkční testy T lymfocytů Modifikace pro průtokovou cytometrii měří se inkorporace značeného bromodeoxyuridinu do DNA CFSE (carboxyfluorescein diacetate succinimidyl ester) fluorescenční barvení cytoplazmy buněk, dá se pak zjistit, kolikrát se buňka rozdělila

68 Funkční testy T lymfocytů Stanovení povrchových aktivačních molekul na lymfocytech po aktivaci Eprese CD69 časný aktivační marker Exprese CD25 ( Exprese HLA-DR Exprese CD71 podjednotka IL-2R)

69 Cytotoxické testy Aktivované CD8 T lymfocyty zabíjejí cílové buňky Zabíjení cílů je možno detekovat různými způsoby Cílové buňky jsou označeny radioaktivním chrómem mrtvá buňka chróm uvolní Cílové buňky jsou značeny fluorochromem a je u nich detekována apoptóza

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol T lymfocyty RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol Klasifikace T lymfocytů Lymfocyty exprimující TCR ab nebo gd Lymfocyty exprimující koreceptory CD4 a CD8 Regulační T lymfocyty

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21

Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21 Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...

Více

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)

Více

6. T lymfocyty a specifická buněčná imunita

6. T lymfocyty a specifická buněčná imunita Obsah: 5. B lymfocyty a specifická látková imunita 5.1 Protilátky (imunoglobuliny, Ig) 5.2 Receptor B lymfocytů (BCR) a další signalizační molekuly 5.3 Subpopulace a vývoj B lymfocytů 5.4 Aktivace B lymfocytů

Více

Imunitní systém.

Imunitní systém. Imunitní systém Karel.Holada@LF1.cuni.cz Klíčová slova Imunitní systém Antigen, epitop Nespecifická, vrozená Specifická, adaptivní Buněčná a humorální Primární a sekundární lymfatické orgány Myeloidní

Více

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se

Více

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL - INTEGRINY LIGANDY) - SELEKTINY (SACHARIDOVÉ LIGANDY) - ADHEZIVNÍ MOLEKULY IMUNOGLOBULINOVÉ SKUPINY - MUCINY (LIGANDY SELEKTIN - (CD5, CD44, SKUPINA TNF-R AJ.) AKTIVACE

Více

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii

Více

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly

Více

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s

Více

mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy

mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy BARIÉRY MECHANICKÉ A FYZIOLOGICKÉ BARIÉRY mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů hlenová vrstva, deskvamace epitelu baktericidní látky a ph tekutin anaerobní prostředí v lumen střeva peristaltika

Více

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Struktura a funkce HLA historie struktura HLA genů a molekul funkce HLA molekul nomenklatura HLA systému HLA asociace s nemocemi prezentace

Více

Struktura a funkce imunitního systému

Struktura a funkce imunitního systému truktura a funkce imunitního systému Igor Hochel část II Hlavní histokompatibilní komplex imunologicky významná oblast genomu obratlovců funkce: presentace antigenu specifickému receptoru T lymfocytů TCR

Více

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.

Více

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů Variabilita

Více

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,

Více

Nové metody v průtokové cytometrii. Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P.

Nové metody v průtokové cytometrii. Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P. Nové metody v průtokové cytometrii Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P. Průtoková cytometrie Analytická metoda využívající interakce částic a záření. Technika se vyvinula z počítačů částic Počítače

Více

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Vztahy mezi imunitním

Více

Imunitní systém. Získaná adaptivní specifická (je potřeba imunizace ) Vrozená imunita (není potřeba imunizace) řasinky)

Imunitní systém. Získaná adaptivní specifická (je potřeba imunizace ) Vrozená imunita (není potřeba imunizace) řasinky) Imunitní systém 629 Imunitní systém Vrozená imunita (není potřeba imunizace) o Fyzikální bariéry (kůže, sliznice, řasinky) o Biologické bariéry (symbionti) o Chemické bariery (ph, hlen) o Solubilní faktory

Více

Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno

Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno Témata přednášek Datum 18. 9. 25. 9. 2. 10. 9. 10.

Více

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění Obranu proti infekci zajišťuje imunitní systém Při infekci dochází ke střetu dvou živých organismů mikroba a hostitele Mikroorganismy

Více

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol IMUNITA PROTI INFEKCÍM Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol Brána vstupu Nástroje patogenicity Únikové mechanismy Množství Geny regulující imunitní reakce Aktuální kondice hostitele Epiteliální bariéry

Více

Funkce imunitního systému

Funkce imunitního systému Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince

Více

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie Mechanismy a působení alergenové imunoterapie Petr Panzner Ústav imunologie a alergologie LF UK a FN Plzeň Zavedení termínu alergie - rozlišení imunity a přecitlivělosti Pasivní přenos alergenspecifické

Více

Regulační T buňky a infekce

Regulační T buňky a infekce Regulační T buňky a infekce Ludmila Prokešová Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK SZÚ 25. 10. 2016 Imunitní reakce jsou hlavní obranou proti infekci Jsou velmi přesně regulovány Musí být vhodně voleny

Více

Mnohobarevná cytometrie v klinické diagnostice

Mnohobarevná cytometrie v klinické diagnostice Mnohobarevná cytometrie v klinické diagnostice Mgr. Marcela Vlková, Ph.D. Ústav klinické imunologie a alergologie, FN u sv. Anny v Brně Průtoková cytometrie v klinické laboratoři Relativní a absolutní

Více

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná Biochemie imunitního systému Jana Novotná Imunita Imunitní systém integrovaný systém v těle, systém využívající integraci mezi orgány, tkáněmi, buňkami a jejich produkty v boji proti různým patogenům.

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Studijní materiály na: http://www.zoologie.upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně navazuje

Více

METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY. Veřejné zdravotnictví

METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY. Veřejné zdravotnictví METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY Veřejné zdravotnictví METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY průtoková cytometrie metody stanovení funkční aktivity lymfocytů testy fagocytárních funkcí Průtoková cytometrie

Více

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie Okruh základy imunologie 1. Buňky, tkáně a orgány imunitního

Více

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - SROVNÁVACÍ IMUNOLOGIE IMUNOLOGICKÉ VZTAHY MATKA PLOD / MLÁDĚ (FYLOGENEZE A ONTOGENEZE IMUNITNÍHO SYSTÉMU) CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU Imunitní systém obratlovců

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc ZÁNĚT - osnova Obecná charakteristika zánětu Klasifikace zánětu: podle průběhu podle příčiny podle patologicko-anatomického obrazu Odpověď

Více

Výukové materiály:

Výukové materiály: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie, stavby a funkce membrán. Rozšiřuje

Více

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Krevní skupiny a jejich genetika KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Systém AB0 V lidské populaci se vyskytují jedinci s krevní skupinou A, B, AB a 0. Jednotlivé krevní skupiny se od sebe liší tím zda erytrocyty

Více

LC v epidermis jsou nezral

LC v epidermis jsou nezral P.Barták Praha LC v epidermis jsou nezral LC jsou v epidermis nezralé po setkání s Ag přesun do lymfatik během cesty v lymfatických kapilárách dozrávají v uzlinách prezentují Ag Dendritické buňky v kožním

Více

Průtoková cytometrie Flow Cytometry

Průtoková cytometrie Flow Cytometry Průtoková cytometrie Flow Cytometry PRŮTOKOVÁ CYTOMETRIE (fluorescenční metoda) Měření fyzikálně-chemických vlastností buněk během jejich průchodu laserovým paprskem Nejčastěji imunofenotypizace krevních

Více

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících

Více

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ OČKOVÁNÍ PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ Jitka Škovránková Dětské očkovací centrum FN Motol Ve světě se doporučuje stejně očkovat nezralé jako zralé děti, přestože existují kvalitativní i kvantitativní rozdíly

Více

Regulace imunitní reakce, Protilátky T subpopulace

Regulace imunitní reakce, Protilátky T subpopulace Regulace imunitní reakce, Protilátky T subpopulace Typy antigenů vyvolávajících imunitní odpověď Tvorba protilátek, příčiny diverzity a odlišné funkce, jejich regulace Funkce protilátek za fyziologického

Více

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Cytometrické metody pro stanovení proliferace lymfocytů. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK a FN Motol

Cytometrické metody pro stanovení proliferace lymfocytů. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK a FN Motol Cytometrické metody pro stanovení proliferace lymfocytů RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK a FN Motol Funkční testy lymfocytů Stanovení proliferace lymfocytů Schopnost lymfocytů reagovat

Více

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy. Imunitní systém Systém tkání buněk a molekul zajišťujících odolnost organismu vůči infekčním chorobám Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti

Více

Proč nemáme vakcínu proti HIV-1?

Proč nemáme vakcínu proti HIV-1? UAB THE UNIVERSITY OF ALABAMA AT BIRMINGHAM UAB Proč nemáme vakcínu proti HIV-1? Jiří Městecký Department of Microbiology University of Alabama at Birmingham USA Pandemie HIV/AIDS 1983 2004 2010 2020 Popsání

Více

Marcela Vlková Jana Nechvátalová. FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno

Marcela Vlková Jana Nechvátalová. FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno Marcela Vlková Jana Nechvátalová FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno Leukocytární subpopulace CD45 CD45 Lymfocytární subpopulace Fenotypizace základní subpopulace T a B lymfocytů a NK buněk subpopulace základních

Více

Nespecifické složky buněčné imunity. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

Nespecifické složky buněčné imunity. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol Nespecifické složky buněčné imunity RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol - Mechanizmy vrozené imunity fungují okamžitě - Ihned následuje časná indukovaná odpověď - Nevytvoří se

Více

Imunitní odpověď při infekci virem hepatitidy B. J. Uhlíř

Imunitní odpověď při infekci virem hepatitidy B. J. Uhlíř Imunitní odpověď při infekci virem hepatitidy B J. Uhlíř Základní body 1. Časná odpověď přirozené a adaptivní imunní odpovědi v závislosti na kinetice virové replikace akutní fáze 2. Charakteristika HBV-specifické

Více

RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná

RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU Jana Novotná Co jsou to cytokiny? Skupina proteinů a peptidů (glykopeptidů( glykopeptidů), vylučovaných živočišnými buňkami a ovlivňujících buněčný růst (též růstové

Více

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový

Více

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK Komplementový systém a nespecifická imunita Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK IMUNITA = OBRANA 1. Rozpoznání vlastní a cizí 2. Specifičnost imunitní odpovědi 3. Paměť zachování specifických

Více

Jak funguje (a někdy nefunguje) imunitní systém. Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. Ústav molekulární genetiky AV ČR

Jak funguje (a někdy nefunguje) imunitní systém. Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. Ústav molekulární genetiky AV ČR Jak funguje (a někdy nefunguje) imunitní systém Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. Ústav molekulární genetiky AV ČR Hlavním úkolem imunitního systému je chránit nás před škodlivými mikroorganismy, ale také

Více

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační

Více

IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE

IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE 1. Aby B lymfocyty produkovaly vysokoafinní protilátky proti určitému proteinovému antigenu, musí dostat několik nezbytných signálů prostřednictvím několika receptorů na svém

Více

KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):

KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových): KOMPLEMENT Soustava ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE (humorálních, protilátkových): KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) ZÁKLADNÍ SLOŽKY SÉROVÉ C1 (q, r, s) C2 C3 C4 Faktor B Faktor D MBL C5 C6 C7 C8 C9

Více

T regulačné lymfocyty v gravidite a ich význam v klinickej praxi

T regulačné lymfocyty v gravidite a ich význam v klinickej praxi Miroslav Hinďoš, Helena Kopřivová, Karin Malíčková Klinická imunologie a alergologie laboratoř, Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecná fakultní nemocnice a 1. lékařská fakulta Univerzity

Více

Imunitní systém, transplantace

Imunitní systém, transplantace Imunitní systém, transplantace Imunita Schopnost organizmu bránit se proti antigenům z vnějšího i vnitřního prostředí Spouští imunitní odpověď Řídí ji imunitní systém Imunitní systém Zajišťuje integritu

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU CO TO JE IMUNOLOGIE? Počátky imunologie jsou spojeny s prvními pokusy o profylaxi infekčních chorob HIV infekce je stále jednou z nejnebezpečnějších chorob s

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obsah přednášky IF Definice základních imunologických pojmů imunologie,

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO Lékařská fakulta Laboratoř molekulární patologie

UNIVERZITA PALACKÉHO Lékařská fakulta Laboratoř molekulární patologie UNIVERZITA PALACKÉHO Lékařská fakulta Laboratoř molekulární patologie Studium mikrorna u dendritických buněk a T regulačních lymfocytů Disertační práce Olomouc 2013 Mgr. Renata Héžová Prohlášení: Prohlašuji,

Více

Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice

Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice nízce agresivní lymfoproliferativní onemocnění základem je proliferace a akumulace klonálních maligně transformovaných vyzrálých B lymfocytů

Více

Dendritické buňky MASARYKOVA UNIVERZITA. Bakalářská práce PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

Dendritické buňky MASARYKOVA UNIVERZITA. Bakalářská práce PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav experimentální biologie Oddělení fyziologie a imunologie živočichů Dendritické buňky Bakalářská práce Brno 2007 Jana Daňková Vedoucí práce: Mgr. Monika

Více

Herpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o.

Herpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o. Herpetické viry a autoimunita K.Roubalová Vidia s.r.o. Vztah infekce k autoimunitnímu onemocnění Infekce = příčina autoimunitního onemocnění Infekce = spouštěč autoimunitního procesu Infekce progrese onemocnění

Více

Od fyziologie k medicíně

Od fyziologie k medicíně Milý čtenáři, publikace, kterou držíte v ruce je součástí olomouckého cyklu vzdělávacích materiálů vydávaných k projektu Od fyziologie k medicíně integrace vědy, výzkumu odborného vzdělávání a praxe. Projekt

Více

Metody vyšetření imunity

Metody vyšetření imunity Metody vyšetření imunity Motto laboratorního vyšetření Cílem je nalézt abnormální funkci imunitního systému, která přináší vysvětlení příznaků/nemoci /nemocí Některé chybné funkce se nemusí projevovat

Více

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná Souvislost výživy s obranyschopností organismu Lenka Konečná Bakalářská práce 2013 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá souvislostí výživy s obranyschopností organismu. Popisuje funkci imunitního systému

Více

T-lymfocyty a nádorová imunita

T-lymfocyty a nádorová imunita UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ZOOLOGIE T-lymfocyty a nádorová imunita bakalářská práce Zuzana Vernerová Biologie a ekologie (B1501) prezenční studium vedoucí práce: RNDr.

Více

ZÁNĚT osnova. ZÁNĚT: definice; vymezení pojmu. DRUHY ZÁNĚTU: podle průběhu

ZÁNĚT osnova. ZÁNĚT: definice; vymezení pojmu. DRUHY ZÁNĚTU: podle průběhu ZÁNĚT osnova Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obecná charakteristika zánětu Klasifikace zánětu podle průběhu podle příčiny podle patologicko-anatomického obrazu Odpověď

Více

Molekulární základy buněčné imunity. Buňky specifické a nespecifické imunity

Molekulární základy buněčné imunity. Buňky specifické a nespecifické imunity Molekulární základy buněčné imunity Buňky specifické a nespecifické imunity 1 Jekkyl & Hyde 2 Cíle buněčné imunity Viry Plísně Paraziti Cizí tkáně 3 Buňky - exekutoři 4 Diferenciace pluripotentní ní hematopoetické

Více

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů K.Roubalová Specifické vlastnosti herpetických virů ovlivňují protilátkovou odpověď Latence a celoživotní nosičství Schopnost reaktivace,

Více

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

I. Fellnerová, A. Fellnerová Úvod, složky IS

I. Fellnerová, A. Fellnerová Úvod, složky IS 1. Úvod do imunitního systému 1.1 Antigen 1.2 Imunitní reakce 2. Složky imunitního systému 2.1. Lymfatické (imunitní) tkáně a orgány 2.1.1 Primární lymfatické orgány 2.1.2 Sekundární lymfatické orgány

Více

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření Příloha č.6 Laboratorní příručka Laboratoří MeDiLa, v05 - Seznam imunologických Příloha č.4 Seznam imunologických Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6

Více

ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL O TESTOVÁNÍ BIOAKTIVNÍCH VLASTNOSTÍ LÁTKY CYTOPROTECT

ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL O TESTOVÁNÍ BIOAKTIVNÍCH VLASTNOSTÍ LÁTKY CYTOPROTECT MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV Akademie věd České republiky Vídeňská 1083, 420 20 Praha 4 Krč Imunologie a gnotobiologie ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL O TESTOVÁNÍ BIOAKTIVNÍCH VLASTNOSTÍ LÁTKY CYTOPROTECT Zadání: Na základě

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika 2. 4. 2008 Imunitní systém a jeho funkce rozlišuje užitečné a škodlivé zajišťuje obranu organismu zajišťuje imunitní dohled

Více

OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky

OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. Centrum očkování a cestovní medicíny Hradec

Více

Imunitní systém jako informační soustava. Cytokiny M.Průcha

Imunitní systém jako informační soustava. Cytokiny M.Průcha Imunitní systém jako informační soustava Cytokiny M.Průcha Imunitní systém - úkoly Zachování homeostázy Zachování integrity makroorganismu Rozpoznání cizího a vlastního Imunitní systém - signální systém

Více

Základy FRM v interní medicíně

Základy FRM v interní medicíně Prof. Základy FRM v interní medicíně Cytokiny - komunikační jazyk buněk Praha, 3. a 4. října 2011 Všechna práva vyhrazena Presentované informace jsou autorským dílem prof. Ivo Bianchiho Všechna práva jsou

Více

BUŇKY NESPECIFICKÉ FUNKČNÍ CHARAKTERISTIKA BUNĚK. Buňky zánětlivé reakce. Buňky prezentující antigen. Buňka přirozené cytotoxicity

BUŇKY NESPECIFICKÉ FUNKČNÍ CHARAKTERISTIKA BUNĚK. Buňky zánětlivé reakce. Buňky prezentující antigen. Buňka přirozené cytotoxicity BUŇKY NESPECIFICKÉ IMUNITY A JEJICH FUNKCE FUNKČNÍ CHARAKTERISTIKA BUNĚK Buňky zánětlivé reakce Neutrofil Eosinofil zejména v infekčním (bakteriálním) zánětu. s výraznou fagocytární a baktericidní aktivitou

Více

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN ZÁKLADNÍ ÚKOLY IMUNITNÍHO SYSTÉMU: - OBRANA PROTI PATOGENŮM - ODSTRAŇOVÁNÍ ABNOMÁLNÍCH BUNĚK (NÁDOROVÝCH, POŠKOZENÝCH ) BUŇKY IMUNITNÍHO

Více

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6 Název: IgA Zkratka: IgA Typ: kvantitativní Princip: turbidimetrie Jednotky:

Více

INFEKČNÍCH CHOROB PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE VÝUKA PŘEDMĚTU DOPORUČENÉ STUDIJNÍ PRAMENY

INFEKČNÍCH CHOROB PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE VÝUKA PŘEDMĚTU DOPORUČENÉ STUDIJNÍ PRAMENY VÝUKA PŘEDMĚTU PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE Jednosemestrový povinně volitelný předmět zakončený zkouškou Vyučující Prof. MVDr.Miroslav Toman, CSc. MVDr. Martin Faldyna, PhD. Přednášky zaměřené na rozšíření

Více

Okruhy otázek k atestační zkoušce specializačního vzdělávání v oboru Alergologie a klinická imunologie

Okruhy otázek k atestační zkoušce specializačního vzdělávání v oboru Alergologie a klinická imunologie Okruhy otázek k atestační zkoušce specializačního vzdělávání v oboru Alergologie a klinická imunologie Bioanalytik pro alergologii a klinickou imunologii I. Základy imunologie 1. Buňky, tkáně a orgány

Více

Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o.

Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o. Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze K.Roubalová Vidia spol.s r.o. Zařazení, genetika HHV6B vs. HHV6A: 75% shoda genů, 62% shoda proteinů Epidemiologie Dospělá populace promořena z >

Více

Shody a rozdíly v obranném zánětu indukovaném různými patogeny; virové a bakteriální infekce

Shody a rozdíly v obranném zánětu indukovaném různými patogeny; virové a bakteriální infekce Shody a rozdíly v obranném zánětu indukovaném různými patogeny; virové a bakteriální infekce Jan Krejsek Ústav klinické imunologie a alergologie LF UK a FN Hradec Králové člověk patogen (virus) genetické

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Dle čl. 7 odst. 2 Směrnice děkana pro realizaci bakalářských

Více

Genové vakcíny ( Gene Vaccines)

Genové vakcíny ( Gene Vaccines) 1 Studijní materiál důchodce č. 179 Listopad 2003 Genové vakcíny ( Gene Vaccines) Srivastava I.K., Liu Margaret A. Ann Intern Med, Vol. 138, 2003, č. 7, s. 550 557 Volně přeložil a zkrátil MUDr. Vladimír

Více

Subpopulace B lymfocytů v klinické imunologii

Subpopulace B lymfocytů v klinické imunologii Subpopulace B lymfocytů v klinické imunologii Marcela Vlková Ústav klinické imunologie a alergologie, FN u sv. Anny v Brně B lymfocyty základními buňkami specifické humorální imunity primární funkce -

Více

CZ.1.07/2.4.00/31.0133

CZ.1.07/2.4.00/31.0133 BiochemNet - Vytvoření sítě pro podporu spolupráce biomedicínských pracovišť a zvýšení uplatnitelnosti absolventů biochemických oborů v praxi CZ.1.07/2.4.00/31.0133 Univerzita Palackého Přírodovědecká

Více

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Obranné mechanismy organismu, imunita Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Prosinec 2010 Mgr. Radka Benešová IMUNITNÍ SYSTÉM Imunitní systém

Více

Zuzana Vančíková Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol,Praha

Zuzana Vančíková Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol,Praha Slizniční imunita a očkování PCV7 Zuzana Vančíková Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol,Praha Slizniční imunita a očkování PCV7 Str. pneumoniae patogeneza a faktory virulence Imunitní mechanizmy obecně

Více

Specifická imunitní odpověď. Název materiálu: Datum (období) vytvoření: 25. 5. 2013. MUDr. Zdeňka Kasková. Autor materiálu: Zařazení materiálu:

Specifická imunitní odpověď. Název materiálu: Datum (období) vytvoření: 25. 5. 2013. MUDr. Zdeňka Kasková. Autor materiálu: Zařazení materiálu: Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

imunologie vznikla z mikrobiologie

imunologie vznikla z mikrobiologie 10. Imunita imunologie vznikla z mikrobiologie planeta mikroorganismů, téměř 3 mld let bez jiných organismů, uhlíku vázaného v mikroorganismech je 2x více než ve všech ostatních organismech mikroorganismy

Více

Základy Hematologie/ZHEM. Fyziologie leukocytů. Radim Vrzal

Základy Hematologie/ZHEM. Fyziologie leukocytů. Radim Vrzal Základy Hematologie/ZHEM Fyziologie leukocytů Radim Vrzal Fyziologie leukocytů Leukocyty = bílé krvinky součást imunitního systému druh Neutrofilní granulocyty Eosinofilní granulocyty Počet/1l krve (.10

Více

Ing. Martina Almáši, Ph.D. OKH-LEHABI FN Brno, Babákova myelomová skupina při Ústavu patologické fyziologie, LF MU, Brno

Ing. Martina Almáši, Ph.D. OKH-LEHABI FN Brno, Babákova myelomová skupina při Ústavu patologické fyziologie, LF MU, Brno Zpracování a využití biologického materiálu pro výzkumné účely od nemocných s monoklonální gamapatií Ing. Martina Almáši, Ph.D. OKH-LEHABI FN Brno, Babákova myelomová skupina při Ústavu patologické fyziologie,

Více

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY. Ústav experimentální biologie. Oddělení fyziologie živočichů a imunologie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY. Ústav experimentální biologie. Oddělení fyziologie živočichů a imunologie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Ústav experimentální biologie Oddělení fyziologie živočichů a imunologie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2006 Věra Francálková PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY

Více

Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky

Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky Imunochemické metody na principu vazby antigenu a protilátky ANTIGEN (Ag) specifická látka (struktura) vyvolávající imunitní reakci a schopná vazby na protilátku PROTILÁTKA (Ab antibody) molekula bílkoviny

Více