T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol
|
|
- Radka Procházková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 T lymfocyty RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol
2
3 Klasifikace T lymfocytů Lymfocyty exprimující TCR nebo Lymfocyty exprimující koreceptory CD4 a CD8 Regulační T lymfocyty Intraepiteliální lymfocyty NK-T lymfocyty
4 Rozdělení podle typu TCR Typ je u většiny savců převládající, tyto lymfocyty se diferencují v thymu a rozeznávají peptidy v komplexu s MHC Typ se může vyvíjet i mimo thymus a rozeznává buď nativní antigeny nebo jednoduché organické látky (např. aminy), zřejmě se uplatňují při obraně proti specifickým patogenům
5 T buněčný receptor je podobný Fab fragmentu protilátky
6
7 Struktura a T receptoru oba receptory mají velmi podobnou strukturu, podobnou Fab fragmentu imunoglobulinové molekuly
8
9 Rozdělení podle exprese CD4/CD8 T lymfocyty typu nesou na povrchu molekuly CD8 (koreceptor pro MHC I. třídy) nebo CD4 (koreceptor pro MHC II. třídy) Většina CD8+ T buněk jsou cytotoxické lymfocyty Většina CD4+ T buněk jsou pomocné (helper) T lymfocyty (Th)
10
11 Vazebná místa pro CD4 a CD8 na molekulách MHC I. a II. třídy
12 MHC gp I jsou přítomny na všech jaderných buňkách organizmu. MHC gp II pouze na buňkách předkládajících antigen.
13 T buněčný receptorový komplex je tvořen proteiny rozeznávajícími antigen a invariantními signálními proteiny, které zajišťují jeho signální funkci (ITAM = Immunoreceptor tyrosine-based activation motif)
14 Vývoj T lymfocytů T lymfocyty se vyvíjejí podobně jako B Prekurzory T buněk migrují z kostní dřeně do thymu, kde probíhá přeskupení genů kódujících TCR T receptory jsou podrobeny pozitivní a negativní selekci Buňky, které přežily (2-4%), opouštějí thymus a migrují do periferních lymfoidních orgánů
15
16 Buněčná organizace thymu
17 Epiteliální buňky thymu tvoří síť obklopující vyvíjející se thymocyty
18 Během vývoje v thymu u thymocytů probíhají změny v expresi povrchových molekul, podle toho je možno rozlišit určitý stupeň jejich vývoje (pt=pre T cell receptor)
19 Thymocyty v různém stupni vývoje se nacházejí v různých částech thymu
20 Vývoj T lymfocytů v thymu Do thymu migrují prothymocyty z kostní dřeně Po první fázi přeskupení genů pro TCR (část a ) se objeví pre-tcr (obdoba pre-bcr) + CD3 Ve druhé fázi se přeskupují geny pro TCR a poté vzniká definitivní TCR, složený z a řetězců + CD3
21 Vývoj T lymfocytů v thymu NEGATIVNÍ SELEKCE: jsou eliminovány všechny buňky, které vážou svým TCR dostatečně silně jakýkoliv komplex MHC proteinů s normálními peptidy, přítomnými v thymu (epiteliální buňky, DC) + všechny buňky, které nejsou schopny vůbec vázat MHC proteiny
22 Vývoj T lymfocytů v thymu POZITIVNÍ SELEKCE: přežívají pouze ty buňky, které vážou s nízkou afinitou komplex MHC proteinů Tyto buňky pak exprimují buď CD4 nebo CD8, podle toho, váže-li příslušný TCR MHC I. nebo II. Třídy Tyto zralé T lymfocyty migrují do sekundárních lymfoidních orgánů
23 Receptorová výbava T lymfocytů Migrace, aktivace i efektorové funkce jsou závislé na buněčných interakcích zprostředkovaných adhezivními molekulami: Selektiny (lymphocyte homing) Integriny Imunoglobulinová skupina
24 Vstup lymfocytů z krve do lymfatických uzlin vyžaduje působení adhezivních molekul a chemokinů
25 L-selektiny a vaskulární adresiny
26 Integriny zajišťují adhezi T lymfocytů k endotelu nebo sliznici
27 Imunoglobulinová skupina adhezivních molekul zajišťuje interakce lymfocytů váže se na adhezivní molekuly různých typů, včetně integrinů, jiných členů imunoglobulinové skupiny a lektinů
28 Lymfocyty z krve vstupují do lymfoidních tkání přes stěny cév První krok je vazba L-selektinu na GlyCAM-1 a CD34 Lokální chemokiny (např. CCL21) stimulují chemokinové receptory na T buňkách, což vede k aktivaci LFA-1 To vede k pevné vazbě T buňky na ICAM- 1 a k prostupu endotelem Metaloproteinázy narušují mezibuněčné spoje endotelu a umožňují penetraci
29
30 Buňky předkládající antigen (APC)
31 Nezralé DC pohlcují antigeny ve tkáních (molekuly MHC II jsou obarveny zeleně a lysozomální proteiny červeně) Po pohlcení antigenu DC migrují do lymfatických uzlin, kde dozrávají a exprimují velké množství komplexů MHC:peptid a kostimulační molekuly
32 Povrchové molekuly z imunoglobulinové skupiny zajišťují interakce mezi lymfocyty a APC. Vazba ICAM-3 : DC-SIGN je specifická pro dendritické buňky.
33 Přechodné adhezivní interakce mezi T buňkami a APC jsou stabilizovány rozpoznáním specifického antigenu
34 Signál 1 je antigen specifický interakce peptid:mhc s TCR. Signál 2 je kostimulační CD80/86 s CD28. Signál 3 je cytokinový a nasměruje T buňku k diferenciaci na různé funkce
35 Naivní T buňky mohou přežívat řadu let jako malé klidové lymfocyty V případě, že jsou aktivovány, rychle se dělí a vytvářejí klon efektorových T lymfocytů CD28 závislá kostimulace aktivovaných T buněk indukuje expresi T buněčného růstového faktoru IL-2 a jeho vysokoafinitního receptoru
36 Vysokoafinitní IL-2 receptor je složený ze tří řetězců a je přítomen pouze na aktivovaných T buňkách
37 Aktivované T buňky sekretují a reagují na IL-2 Klidové T buňky exprimují pouze IL-2 receptor střední afinity Aktivované T buňky exprimují vysokoafinitní IL-2 receptor (složený ze všech tří subjednotek) a produkují IL-2 Vazba IL-2 na jeho receptor signalizuje T buňce, že má vstoupit do buněčného cyklu IL-2 indukuje proliferaci T buněk
38
39 Tolerance Antigen prezentující buňka může T buňku buď aktivovat, nebo inaktivovat Pokud APC dodá pouze kostimulační signál (signál 2), nestane se nic Pokud T buňka rozezná antigen bez přítomnosti kostimulačního signálu, je inaktivována Tento mechanizmus umožňuje indukci tolerance k vlastním antigenům
40 Tolerance k antigenům vlastních tkání vychází z rozpoznání antigenu bez přítomnosti kostimulace
41 Nutnost poskytnutí signálu 1 i 2 je podstatná pro zabránění odpovědi k vlastním antigenům
42 Efektorové T buňky mohou reagovat na své cílové buňky bez kostimulace Jakmile je naivní T buňka jednou aktivovaná signálem 1 a 2, sekretuje a odpovídá na IL-2 a stane se efektorovou buňkou. Každý další kontakt se specifickým antigenem spustí její efektorové funkce bez nutnosti dalšího stimulačního signálu. Cytotoxická T buňka může takto zabíjet virem infikované cíle, které exprimují pouze peptid:mhc komplex a nedávají kostimulační signál.
43 Variabilita signálu 3 od APC zajišťuje diferenciaci naivních CD4 buněk do různých efektorových směrů
44 Úloha efektorových T buněk v buňkami zprostředkované a v humorální imunitní odpovědi k reprezentativním patogenům
45 Cytotoxické CD8 T lymfocyty Naivní CD8 T buňky se vyvíjejí do cytotoxických T buněk, které jsou velmi destruktivní Proto naivní CD8 buňky vyžadují větší kostimulační aktivitu než CD4 Nejsilnější je kostimulace zralými DC, které poskytují vysokou kostimulační aktivitu Většina CD8 odpovědí vyžaduje zapojení CD4 T buněk ty musí rozpoznat stejný antigen na APC
46
47 Cytotoxická T buňka indukuje v cílové buňce apoptózu
48
49
50 Subpopulace CD4 T lymfocytů CD4 T buňky se diferencují do různých subpopulací efektorových T buněk: Th1, Th2, Th17 a T-regulační Tyto subpopulace jsou definovány na základě sekrece různých cytokinů
51 Diferenciace CD4 T buněk do Th1 nebo Th2 určuje, jestli převáží humorální nebo buněčná složka
52 Th1 buňky mají hlavní úlohu při aktivaci makrofágů: aktivují je hlavně pomocí IFN- do vysoce mikrobicidního stavu. Ty pak mohou zabíjet intracelulární patogeny. Naopak Th2 buňky makrofágy inaktivují produkcí IL-10.
53 Th1 buňky koordinují odpověď na intracelulární patogeny (Mycobacterium, Leishmania)
54
55 Různé typy efektorových T buněk produkují různé efektorové molekuly Th2 buňky jsou specializované na imunitní odpověď proti parazitům a na vznik alergické odpovědi. Poskytují pomoc při aktivaci B buněk a sekretují B buněčné růstové faktory IL-4, IL-5, IL-9 a IL-13. Subpopulace Th17 podporuje akutní zánět tím, že pomáhá shromažďovat neutrofily do místa infekce
56 Různé typy efektorových T buněk produkují různé efektorové molekuly
57
58
59 Regulační T lymfocyty Heterogenní skupina buněk s různým typem vývoje První skupina se vyvíjí v thymu a označuje se jako přirozené regulační lymfocyty (natural Treg). Exprimují FoxP3. Jejich hlavní funkcí je zabránit autoimunitním reakcím. Při selhání této funkce vznikají autoimunitní syndromy.
60 Regulační T lymfocyty Druhá skupina jsou tzv. adaptivní regulační lymfocyty, vyvíjejí se v periferii z naivních CD4 buněk. Je to heterogenní skupina s různými fenotypy a vlastnostmi. Jednou z jejích hlavních skupin je subpopulace Th3, je součástí slizničního imunitního systému. Kontroluje imunitní reakce ve sliznicích a její nedostatek se projevuje autoimunitními poruchami a záněty ve střevě. Produkují IL-4, IL-10 a TGF-
61 Regulační T lymfocyty Další skupinou adaptivních regulačních buněk je subpopulace Tr1, její původ je nejasný Produkují inhibiční cytokiny IL-10 a TGF-, ale ne IL-4 (tím se liší od Th3)
62 Funkce regulačních buněk: - Autoimunitní reakce - Alergie - Protinádorová imunita - Periferní tolerance
63 Superantigeny Superantigeny jsou odlišnou skupinou antigenů, která není zpracovávána na peptidy a rozeznávána MHC molekulami, fragmentace superantigenu naopak ničí jeho biologickou aktivitu Superantigen má dvě vazebná místa: na vnější stranu MHC II molekul a na V oblast většiny TCR, (mimo vazebné místo pro antigen) Bakteriální nebo virové superantigeny: Stafylokokový enterotoxin (syndrom toxického šoku), mitogeny (LPS, rostlinné lektiny), protilátky proti CD3 nebo TCR
64 Superantigeny Superantigen propojí MHC gp II na povrchu jakýchkoli APC s TCR přítomnými na povrchu velké části T buněk (až 10% všech) To dává T lymfocytu signál podobný normálnímu aktivačnímu signálu přes TCR a vede k rychlé aktivaci velkého množství T buněk
65 Stanovení počtu T lymfocytů Průtoková cytometrie Stanovení povrchových molekul CD3 (všechny T lymfocyty), CD4, CD8 Subpopulace Th1 a Th2, Th17 měření intracelulárních cytokinů IFN- a IL-4 a IL- 17 po aktivaci Stanovení Treg intracelulární detekce FoxP3
66 Funkční testy T lymfocytů Test blastické transformace schopnost odpovídat na polyklonální stimuly Mitogeny: phytohemaglutinin (PHA) Concanavalin A (ConA), Pokeweed mitogen (PWM) Specifické antigeny: tetanus, candida, PPD, virové antigeny Měří se inkorporace 3H-thymidinu
67 Funkční testy T lymfocytů Modifikace pro průtokovou cytometrii měří se inkorporace značeného bromodeoxyuridinu do DNA CFSE (carboxyfluorescein diacetate succinimidyl ester) fluorescenční barvení cytoplazmy buněk, dá se pak zjistit, kolikrát se buňka rozdělila
68 Funkční testy T lymfocytů Stanovení povrchových aktivačních molekul na lymfocytech po aktivaci Eprese CD69 časný aktivační marker Exprese CD25 ( Exprese HLA-DR Exprese CD71 podjednotka IL-2R)
69 Cytotoxické testy Aktivované CD8 T lymfocyty zabíjejí cílové buňky Zabíjení cílů je možno detekovat různými způsoby Cílové buňky jsou označeny radioaktivním chrómem mrtvá buňka chróm uvolní Cílové buňky jsou značeny fluorochromem a je u nich detekována apoptóza
T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol
T lymfocyty RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol Klasifikace T lymfocytů Lymfocyty exprimující TCR ab nebo gd Lymfocyty exprimující koreceptory CD4 a CD8 Regulační T lymfocyty
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
Intracelulární detekce Foxp3
Intracelulární detekce Foxp3 Ústav imunologie 2.LFUK a FN Motol Daniela Rožková, Jan Laštovička T regulační lymfocyty (Treg) Jsou definovány funkčně svou schopností potlačovat aktivaci a proliferaci CD4+
Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví
Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako
Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21
Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23
Obsah Seznam zkratek... 17 Předmluva k 6. vydání... 23 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 25 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 25 1.2 Antigeny... 25 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět
Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět Jan Krejsek Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové ochrana zánět poškození exogenní signály nebezpečí
Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu
Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)
Imunitní systém.
Imunitní systém Karel.Holada@LF1.cuni.cz Klíčová slova Imunitní systém Antigen, epitop Nespecifická, vrozená Specifická, adaptivní Buněčná a humorální Primární a sekundární lymfatické orgány Myeloidní
Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci
Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci Druhy imunitních reakcí NESPECIFICKÁ (vrozená) imunitní reakce SPECIFICKÁ (adaptivní, získaná) imunitní reakce infekce hodiny 0 6 12 1 3 dny 5 7 Prvotní
6. T lymfocyty a specifická buněčná imunita
Obsah: 5. B lymfocyty a specifická látková imunita 5.1 Protilátky (imunoglobuliny, Ig) 5.2 Receptor B lymfocytů (BCR) a další signalizační molekuly 5.3 Subpopulace a vývoj B lymfocytů 5.4 Aktivace B lymfocytů
Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS
Imunitní systém člověka Historie oboru Terminologie Členění IS Principy fungování imunitního systému Orchestrace, tj. kooperace buněk imunitního systému (IS) Tolerance Redundance, tj. nadbytečnost, nahraditelnost
IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,
Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie Vlas T., Vachová M., Panzner P., Mechanizmus SIT Specifická imunoterapie alergenem (SAIT), má potenciál ovlivnit imunitní reaktivitu
LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA
LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA SPECIFICKÁ IMUNITA = ZÍSKANÁ IMUNITA = ADAPTIVNÍ IMUNITA ZÁKLADNÍ IMUNOLOGICKÁ TERMINOLOGIE SPECIFICKÁ IMUNITA humorální - zprostředkovaná protilátkami buněčná - zprostředkovaná
OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se
Protinádorová imunita. Jiří Jelínek
Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám
STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL
STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL - INTEGRINY LIGANDY) - SELEKTINY (SACHARIDOVÉ LIGANDY) - ADHEZIVNÍ MOLEKULY IMUNOGLOBULINOVÉ SKUPINY - MUCINY (LIGANDY SELEKTIN - (CD5, CD44, SKUPINA TNF-R AJ.) AKTIVACE
SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně
Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly
Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím
Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím Experimentální práce dokazují, že imunitní systém zároveň rozeznává a eliminuje nádorové buňky Dunn et al 2002; Dunn
Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie
Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s
mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy
BARIÉRY MECHANICKÉ A FYZIOLOGICKÉ BARIÉRY mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů hlenová vrstva, deskvamace epitelu baktericidní látky a ph tekutin anaerobní prostředí v lumen střeva peristaltika
Univerzita Palackého v Olomouci. Bakalářská práce
Univerzita Palackého v Olomouci Bakalářská práce Olomouc 2014 Barbora Lukášová Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra zoologie T lymfocyty funkční populace a jejich význam v imunitním
Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol
Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Struktura a funkce HLA historie struktura HLA genů a molekul funkce HLA molekul nomenklatura HLA systému HLA asociace s nemocemi prezentace
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE Základní funkce imunitního systému Chrání integritu organizmu proti škodlivinám zevního a vnitřního původu: chrání organizmus proti patogenním mikroorganizmům a jejich
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY PROTINÁDOROVÁ IMUNITA - HISTORIE 1891 W. Coley - otec imunoterapie 1957 F.M. Burnet hypotéza imunitního dozoru 1976 A.W. Bruce
VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE
TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.
Struktura a funkce imunitního systému
truktura a funkce imunitního systému Igor Hochel část II Hlavní histokompatibilní komplex imunologicky významná oblast genomu obratlovců funkce: presentace antigenu specifickému receptoru T lymfocytů TCR
2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi
INFEKCE A IMUNITA 2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi 3) Normální rezistence k infekci Infekční onemocnění je nejčastější příčina smrti na světě 4) Faktory ovlivňující vážnost infekce 1. Patogenní faktory
Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů GENETICKÝ
Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví
Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,
Stanovení cytokinového profilu u infertilních žen. Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny
Stanovení cytokinového profilu u infertilních žen Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny 26.2.2018 Obsah Tolerance plodu Th lymfocyty, cytokiny Stanovení intracelulárních cytokinů v IML
nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů Variabilita
Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno
Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno Témata přednášek Datum 18. 9. 25. 9. 2. 10. 9. 10.
HLA - systém. Marcela Vlková
HLA - systém Marcela Vlková Hlavní histokompatibilitní komplex Jedná se o genetický systém, který je primárně zodpovědný za rozeznávání vlastního od cizorodého (Major Histocompatibility Complex). U člověka
Imunitní systém. Získaná adaptivní specifická (je potřeba imunizace ) Vrozená imunita (není potřeba imunizace) řasinky)
Imunitní systém 629 Imunitní systém Vrozená imunita (není potřeba imunizace) o Fyzikální bariéry (kůže, sliznice, řasinky) o Biologické bariéry (symbionti) o Chemické bariery (ph, hlen) o Solubilní faktory
IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol
IMUNITA PROTI INFEKCÍM Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol Brána vstupu Nástroje patogenicity Únikové mechanismy Množství Geny regulující imunitní reakce Aktuální kondice hostitele Epiteliální bariéry
Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky
NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Vztahy mezi imunitním
Biochemie imunitního systému. Jana Novotná
Biochemie imunitního systému Jana Novotná Imunita Imunitní systém integrovaný systém v těle, systém využívající integraci mezi orgány, tkáněmi, buňkami a jejich produkty v boji proti různým patogenům.
Nové metody v průtokové cytometrii. Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P.
Nové metody v průtokové cytometrii Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P. Průtoková cytometrie Analytická metoda využívající interakce částic a záření. Technika se vyvinula z počítačů částic Počítače
Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění
Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění Obranu proti infekci zajišťuje imunitní systém Při infekci dochází ke střetu dvou živých organismů mikroba a hostitele Mikroorganismy
Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha
Nespecifické složky buněčné imunity M.Průcha Nespecifická imunita Vzájemná provázanost nespecifické přirozené a adaptivní specifické imunity Lymfatické orgány a tkáně Imunokompetentní buňky Nespecifická
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Studijní materiály na: http://www.zoologie.upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně navazuje
Funkce imunitního systému
Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince
Regulační T buňky a infekce
Regulační T buňky a infekce Ludmila Prokešová Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK SZÚ 25. 10. 2016 Imunitní reakce jsou hlavní obranou proti infekci Jsou velmi přesně regulovány Musí být vhodně voleny
Adaptivní imunita. Marcela Vlková
Adaptivní imunita Marcela Vlková Major histocompatibility complex (MHC) Human leukocyte antigens (HLA) MHC Receptory tvořené glykoproteiny Jsou exprimovány na povrchu všech jaderných buněk Slouží k rozpoznání
Mechanismy a působení alergenové imunoterapie
Mechanismy a působení alergenové imunoterapie Petr Panzner Ústav imunologie a alergologie LF UK a FN Plzeň Zavedení termínu alergie - rozlišení imunity a přecitlivělosti Pasivní přenos alergenspecifické
CYTOKINY, ADHESIVNÍ MOLEKULY - klíčové molekuly pro mezibuněčnou komunikaci, buněčná migrace a mezibuněčná signalizace. Ústav imunologie LF UP
CYTOKINY, ADHESIVNÍ MOLEKULY - klíčové molekuly pro mezibuněčnou komunikaci, buněčná migrace a mezibuněčná signalizace Ústav imunologie LF UP Mezibuněčná komunikace základ fungování organizmů K zajištění
Mnohobarevná cytometrie v klinické diagnostice
Mnohobarevná cytometrie v klinické diagnostice Mgr. Marcela Vlková, Ph.D. Ústav klinické imunologie a alergologie, FN u sv. Anny v Brně Průtoková cytometrie v klinické laboratoři Relativní a absolutní
IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU
IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - SROVNÁVACÍ IMUNOLOGIE IMUNOLOGICKÉ VZTAHY MATKA PLOD / MLÁDĚ (FYLOGENEZE A ONTOGENEZE IMUNITNÍHO SYSTÉMU) CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU Imunitní systém obratlovců
Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie Okruh základy imunologie 1. Buňky, tkáně a orgány imunitního
METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY. Veřejné zdravotnictví
METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY Veřejné zdravotnictví METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY průtoková cytometrie metody stanovení funkční aktivity lymfocytů testy fagocytárních funkcí Průtoková cytometrie
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc ZÁNĚT - osnova Obecná charakteristika zánětu Klasifikace zánětu: podle průběhu podle příčiny podle patologicko-anatomického obrazu Odpověď
LC v epidermis jsou nezral
P.Barták Praha LC v epidermis jsou nezral LC jsou v epidermis nezralé po setkání s Ag přesun do lymfatik během cesty v lymfatických kapilárách dozrávají v uzlinách prezentují Ag Dendritické buňky v kožním
(akt , pro IMUNL)
OBSAH (akt. 20.11.2015, pro IMUNL) 7. Úvod do imunogenetiky 7.1 MHC glykoproteiny a jejich polymorfismus 7.1.1 MHC glykoproteiny 1. třídy 7.1.2 MHC glykoproteiny 2. třídy 7.1.3. Geny kódující MHC molekuly
Aktivace lymfocytů v klinické laboratoři
Aktivace lymfocytů v klinické laboratoři Veronika Kanderová CLIP (Childhood Leukaemia Investigation Prague) - Cytometrie Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN v Motole Disclaimer Přednáška
ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek. 6. vydání Triton, Praha (k dostání v Lípové ulici)
ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek 6. vydání Triton, Praha 2017 (k dostání v Lípové ulici) PRAKTIKA prof. J.Černý ZKOUŠKA písemná seznam otázek, ppt prezentace: k dispozici
Výukové materiály:
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie, stavby a funkce membrán. Rozšiřuje
Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Krevní skupiny a jejich genetika KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Systém AB0 V lidské populaci se vyskytují jedinci s krevní skupinou A, B, AB a 0. Jednotlivé krevní skupiny se od sebe liší tím zda erytrocyty
Věkově závislá predispozice k autoimunitnímu diabetu Prof. MUDr. Marie Černá, DrSc.
Věkově závislá predispozice k autoimunitnímu diabetu Prof. MUDr. Marie Černá, DrSc. Ústav lékařské genetiky 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Osnova 1. Epidemiologie DM1 u nás a ve světě 2. Historie
Imunitní systém. Antigen = jakákoliv substance vyvolávající imunitní odpověď Epitop = část antigenu rozpoznávaná imunitními receptory
Imunitní systém Imunitní systém (IS) mechanismy zajišťující homeostázi organismu obranyschopnost rozpoznání cizích složek a škodlivin (patogeny a jejich toxiny) autotolerance poznání vlastních složek imunitní
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Katedra biochemie Autoimunitní onemocnění se zaměřením na roztroušenou mozkomíšní sklerózu Bakalářská práce Brno, květen 2006 Veronika Bačíková literatury.
Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím
Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících
NÁLEZ DVOJITĚ POZITIVNÍCH T LYMFOCYTŮ - CO TO MŮŽE ZNAMENAT? Ondřej Souček Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové
NÁLEZ DVOJITĚ POZITIVNÍCH T LYMFOCYTŮ - CO TO MŮŽE ZNAMENAT? Ondřej Souček Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové LEUKÉMIE x LYMFOM Nádorová onemocnění buněk krvetvorné
Průtoková cytometrie Flow Cytometry
Průtoková cytometrie Flow Cytometry PRŮTOKOVÁ CYTOMETRIE (fluorescenční metoda) Měření fyzikálně-chemických vlastností buněk během jejich průchodu laserovým paprskem Nejčastěji imunofenotypizace krevních
Regulace imunitní reakce, Protilátky T subpopulace
Regulace imunitní reakce, Protilátky T subpopulace Typy antigenů vyvolávajících imunitní odpověď Tvorba protilátek, příčiny diverzity a odlišné funkce, jejich regulace Funkce protilátek za fyziologického
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
Rozdílné vlastnosti T regulačních buněk v pupečníkové krvi novorozenců zdravých a alergických matek
k ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta biomedicínského inženýrství Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva Rozdílné vlastnosti T regulačních buněk v pupečníkové krvi novorozenců zdravých
CO TO JE IMUNOLOGIE? IMUNITNÍ SYSTÉM SE VYVÍJÍ A JE OHROŽOVÁN PATOGENY IMUNOLOGIE JE SOUBOR SLOŽITÝCH REAKCÍ BUNĚK A MOLEKUL
CO TO JE IMUNOLOGIE? 1776 1883 1885 1900 1901 1908 1953 1965 1974 1975 1978 1986 1994 2015 Počátky imunologie jsou spojeny s prvními pokusy o profylaxi infekčních chorob IMUNOLOGIE JE SOUBOR SLOŽITÝCH
PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ
OČKOVÁNÍ PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ Jitka Škovránková Dětské očkovací centrum FN Motol Ve světě se doporučuje stejně očkovat nezralé jako zralé děti, přestože existují kvalitativní i kvantitativní rozdíly
Aplikace průtokové cytometrie v klinické imunologii a hematologii
Aplikace průtokové cytometrie v klinické imunologii a hematologii Lukáš Kubala kubalal@ibp.cz Laboratoř patofyziologie volných radikálů BFÚ AV ČR Imunologie - Stanovení statusu imunitního systému Vrozené
III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.
Imunitní systém Systém tkání buněk a molekul zajišťujících odolnost organismu vůči infekčním chorobám Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti
Proč nemáme vakcínu proti HIV-1?
UAB THE UNIVERSITY OF ALABAMA AT BIRMINGHAM UAB Proč nemáme vakcínu proti HIV-1? Jiří Městecký Department of Microbiology University of Alabama at Birmingham USA Pandemie HIV/AIDS 1983 2004 2010 2020 Popsání
SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA
STŘEDNÍ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA MGR. IVA COUFALOVÁ SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA i když imunitní systém funguje jako
Zabít, nebo tolerovat?
Zabít, nebo tolerovat? O některých zvláštnostech chování imunitního systému (a imunologů...) VÁCLAV HOŘEJŠÍ Úkolem imunitního systému je chránit organizmus před mikroby a pomáhat při odstraňování některých
STANOVENÍ AKTIVAČNÍCH MARKERŮ CD25 A CD69 LYMFOCYTŮ KULTIVOVANÝCH V PŘÍTOMNOSTI FIBROBLASTŮ NEBO MEZENCHYMOVÝCH KMENOVÝCH BUNĚK
FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B5345 Magdaléna Krausová Studijní obor: Zdravotní laborant 5345R020 STANOVENÍ AKTIVAČNÍCH MARKERŮ CD25 A CD69 LYMFOCYTŮ KULTIVOVANÝCH
Cytometrické metody pro stanovení proliferace lymfocytů. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK a FN Motol
Cytometrické metody pro stanovení proliferace lymfocytů RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK a FN Motol Funkční testy lymfocytů Stanovení proliferace lymfocytů Schopnost lymfocytů reagovat
Marcela Vlková Jana Nechvátalová. FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno
Marcela Vlková Jana Nechvátalová FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno Leukocytární subpopulace CD45 CD45 Lymfocytární subpopulace Fenotypizace základní subpopulace T a B lymfocytů a NK buněk subpopulace základních
Využití průtokové cytometrie při monitorování pacientů na biologické léčbě
Využití průtokové cytometrie při monitorování pacientů na biologické léčbě Setkání uživatelů průtokové cytometrie Beckman Coulter Valeč 14.5.2018 Irena Francová VFN Praha, ÚLBLD KIA Biologická léčba moderní,
IMUNOMUDULAČNÍ AKTIVITY IZOTONICKÉHO A HYPERTONICKÉHO ROZTOKU QUINTON
IMUNOMUDULAČNÍ AKTIVITY IZOTONICKÉHO A HYPERTONICKÉHO ROZTOKU QUINTON I. ČÁST Studie zaměřená na testování imunomodulační aktivity izotonického a hypertonického roztoku Quinton, a to jak in vitro, tak
RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná
RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU Jana Novotná Co jsou to cytokiny? Skupina proteinů a peptidů (glykopeptidů( glykopeptidů), vylučovaných živočišnými buňkami a ovlivňujících buněčný růst (též růstové
Imunitní odpověď při infekci virem hepatitidy B. J. Uhlíř
Imunitní odpověď při infekci virem hepatitidy B J. Uhlíř Základní body 1. Časná odpověď přirozené a adaptivní imunní odpovědi v závislosti na kinetice virové replikace akutní fáze 2. Charakteristika HBV-specifické
B lymfocyty. B-lymfocyty (B buňky) jsou buňky zodpovědné především za specifickou, protilátkami zprostředkovanou imunitní odpověď.
B lymfocyty B-lymfocyty (B buňky) jsou buňky zodpovědné především za specifickou, protilátkami zprostředkovanou imunitní odpověď. B-lymfocyty rozpoznávají nativní antigen pomocí BCR (B cell receptor) Příslušný
Jak funguje (a někdy nefunguje) imunitní systém. Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. Ústav molekulární genetiky AV ČR
Jak funguje (a někdy nefunguje) imunitní systém Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. Ústav molekulární genetiky AV ČR Hlavním úkolem imunitního systému je chránit nás před škodlivými mikroorganismy, ale také
MUDr. Martina Vachová
MUDr. Martina Vachová 31. Imunoglobuliny - struktura 32. Imunoglobuliny - funkce 33. Genetický základ tvorby imunoglobulinů 34. Biologické a chemické vlastnosti jednotlivých tříd imunoglobulinů I. (IgG,
15 hodin praktických cvičení
Studijní program : Zubní lékařství Název předmětu : Základy imunologie Rozvrhová zkratka : KIM/ZUA1 Rozvrh výuky : 15 hodin přednášek 15 hodin praktických cvičení Zařazení výuky : 4. ročník, 7. semestr
Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK
Komplementový systém a nespecifická imunita Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK IMUNITA = OBRANA 1. Rozpoznání vlastní a cizí 2. Specifičnost imunitní odpovědi 3. Paměť zachování specifických
Nespecifické složky buněčné imunity. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol
Nespecifické složky buněčné imunity RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol - Mechanizmy vrozené imunity fungují okamžitě - Ihned následuje časná indukovaná odpověď - Nevytvoří se
IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE
IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE 1. Aby B lymfocyty produkovaly vysokoafinní protilátky proti určitému proteinovému antigenu, musí dostat několik nezbytných signálů prostřednictvím několika receptorů na svém
rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv
Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový
T regulačné lymfocyty v gravidite a ich význam v klinickej praxi
Miroslav Hinďoš, Helena Kopřivová, Karin Malíčková Klinická imunologie a alergologie laboratoř, Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecná fakultní nemocnice a 1. lékařská fakulta Univerzity
Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha
Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační
MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno
MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno Krvetvorba představuje proces tvorby krvinek v krvetvorných orgánech Krvetvorba je nesmírně komplikovaný, komplexně řízený a dodnes ne
Využití mnohobarevné průtokové cytometrie pro vyšetření lymfocytárních subpopulací Jana Nechvátalová
Využití mnohobarevné průtokové cytometrie pro vyšetření lymfocytárních subpopulací Jana Nechvátalová Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně PRIMÁRNÍ IMUNODEFICIENCE
KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):
KOMPLEMENT Soustava ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE (humorálních, protilátkových): KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) ZÁKLADNÍ SLOŽKY SÉROVÉ C1 (q, r, s) C2 C3 C4 Faktor B Faktor D MBL C5 C6 C7 C8 C9
Játra a imunitní systém
Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU, RECETOX, PřF Masarykovy univerzity, FN u sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno Játra a imunitní systém Vojtěch Thon vojtech.thon@fnusa.cz Výběr 5. Fórum