FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA OBCHODNÍ BANKY

Transkript

1 1

2 Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Finance a daně FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA OBCHODNÍ BANKY (Bakalářská práce) Autor: Stanislava Janáčová, DiS. Vedoucí práce: Ing. Tibor Hlačina Kunovice, květen

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Tibora Hlačiny a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. Kunovice, květen

4 Obsah Úvod Stanovení cíle práce Legislativní východiska k problematice Legislativní změny v roce 2004 v bankovním sektoru: Centrální registr úvěrů Analýza kapitálového trhu v ČR Analýza dluhopisů Analýza akcií Fundamentální analýza Technická analýza Psychologická analýza Provedení fundamentální analýzy KB, a.s Představení společnosti Globální analýza Odvětvová analýza Analýza konkrétní firmy Komerční banky, a.s Finanční analýza Výpočet vnitřní hodnoty akcie SWOT analýza Doporučení vyplývající z analýzy Splnění cíle práce Resumé Seznam použité literatury Seznam zkratek Seznam grafů Seznam tabulek Seznam příloh

5 Úvod Klíč k úspěšnému obchodování na akciovém trhu je velmi jasný a jednoduchý: ve správný okamžik akcie levně koupit a ve správný okamžik je draze se ziskem prodat. Problémem ale je, že nikdo jistě neví, kdy nastane ten správný okamžik. Proto vznikly akciové analýzy, které se na základě různých faktorů snaží nalézt ty, které tržní cenu akcií nějakým způsobem ovlivňují. Je nutno zdůraznit, že každý, kdo investuje do cenných papírů by měl vědět, že podniká pokus o snadné vydělání peněz, ale také, že výsledkem mohou být značné ztráty. Lze říci, že se vznikem trhů s cennými papíry vznikly i první snahy o predikci budoucího vývoje kurzů. K rozmachu analytických metod došlo zejména po II. světové válce. To s sebou přineslo i novou specializovanou profesi - akciový analytik. V bankách vznikly oddělení pro analýzu cenných papírů a byly zakládány specializované analytické společnosti (např. Moody s Investor Service a Standard & Poor). Analytici používají řadu nástrojů jak cíle dosáhnout. V podstatě se vyprofilovaly tři základní metody: fundamentální analýza, technická analýza a psychologická analýza. Na jejich cestě v kapitálovém podnikání je však často doprovází i jiné metody, známá je například teorie efektivních trhů. K analýze akcií lze přistupovat různě. Fundamentální analýza předpokládá, že každá akcie má v daném okamžiku určitou vnitřní hodnotu. Předmětem zkoumání fundamentální analýzy je hledání podhodnocených cenných papírů k nákupu a nadhodnocených k prodeji. Tato analýza hledá významné faktory, které mohou podstatně ovlivňovat vnitřní hodnotu akcie, k čemuž v rámci fundamentální analýzy pomáhá globální, odvětvová a analýza konkrétní společnosti. K výpočtům těchto modelů je potřebná výroční zpráva, kterou tvoří mimo jiné rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz peněžních toků a zpráva o činnosti společnosti. Na rozdíl od fundamentální analýzy se technická analýza na základě minulých cena a objemů obchodů snaží určit, kdy cenný papír prodat nebo koupit. Techničtí analytici se domnívají, že vnitřní hodnotu CP nelze vypočítat a namísto toho se snaží předpovídat budoucí vývoj kurzu v krátkém období na základě minulých cen a objemu obchodů. Tato analýza je méně pracnější než fundamentální analýza. 5

6 Obě analýzy, fundamentální i technická, jsou důležité, protože fundamentální analýza určuje, který cenný papír koupit nebo prodat a na druhou stranu technická analýza určuje, kdy cenný papír koupit nebo prodat. Psychologická analýza se zase opírá o vliv masové psychologie, který se projevuje především v krátkém období. Řada obchodníků nemá potřebné vzdělání a mnohdy opakují jen to, co dělají ostatní, ale i přesto mohou být úspěšní. V rámci psychologické analýza rozeznáváme tyto tři základní teorie: Keynesovu investiční psychologii, Kostalanyho burzovní psychologii a teorii bublin. Celá práce by měla dovézt čitatele k určení závěru, zda je výhodné koupit nebo prodat akcii Komerční banky, a.s., a jestli je tento cenný papír vhodný pro investora. 6

7 1 Stanovení cíle práce Za téma mé bakalářské práce jsem si zvolila fundamentální analýzu obchodní banky, konkrétně Komerční banky, a.s. Je nutno zdůraznit, že každý, kdo investuje do cenných papírů by měl vědět, že podniká pokus o snadné vydělání peněz, ale také, že výsledkem mohou být značné ztráty. Pro zjištění, zda koupit či nekoupit akcie vybrané obchodní banky, jsem se rozhodla pro fundamentální analýzu, která sleduje, do jaké míry cena akcie odpovídá její skutečné vnitřní hodnotě. Snaží se odpovědět na otázku, které akcie jsou nadhodnocené a které podhodnocené, tj. které akcie prodat nebo koupit. Bere také na vědomí, že ceny akcií jsou nejen ovlivňovány podnikovými faktory, ale také faktory makroekonomickými a odvětvovými. Každá akcie má svou hodnotu. Základní hodnotou je hodnota nominální, tedy částka, na kterou zní daná akcie. Od ní pak odlišujeme kurz akcie, tj. tržní cenu, za kterou se cenný papír prodává a nakupuje pod vlivem nabídky a poptávky na finančních trzích (burza cenných papírů, RM Systém). Pro mou analýzu je však nejdůležitější vnitřní hodnota akcie. Vnitřní hodnotu každého cenného papíru, a tedy i akcie, je možno chápat jako stavovou veličinu, která udává, jaká by měla být její spravedlivá tržní cena. Fundamentální analýza vychází z předpokladu, že každá akcie má svou vnitřní hodnotu, kterou lze stanovit. Akciový kurz pak neustále osciluje kolem vnitřní hodnoty. K jejímu stanovení jsou prováděny výpočty. Ty se vzájemně liší jak konkrétně použitými metodami, tak i tím, že se odlišují v individuálních odhadech analytiků. Proto i v případech, že investoři použijí stejných metod, liší se jimi individuálně dosazované hodnoty proměnných veličin. Proto také výsledky těchto výpočtů bývají často rozdílné. Ve své práci jsem použila modely bilanční (účetní a substanční hodnota) a historický model P / BV. Cílem mé práce je na základě provedené fundamentální analýzy zjistit správnost ocenění akcie vybrané obchodní banky a na tomto základě doporučit, zda cenný papír koupit či ne. V teoretické části se soustředím na analýzu akcií. V zásadě existují tři základní modely analýzy akcií: fundamentální, technická a psychologická analýza. Stručně popisuji jejich metody, použití, zdroje dat. Primárně jsem se zaměřila na fundamentální analýzu, kde se 7

8 soustředím na její hlavní body globální analýzu, analýzu odvětví a analýzu konkrétní firmy. V praktické části je provedena fundamentální analýza Komerční banky, a. s. Zjišťuji informace o hospodářství v České republice, o bankovním odvětví a postavení tří největších bank na českém trhu. Je zde provedena finanční analýza za použití ukazatelů rentability, finanční stability, kapitálového trhu a cash flow. Vnitřní hodnotu akcie jsem vypočítala pomocí modelů bilančních (účetní a substanční hodnota) a historického modelu P / BV. Celá práce by měla dovézt čitatele k určení závěru, zda je výhodné koupit nebo prodat akcii Komerční banky, a.s., a jestli je tento cenný papír vhodný pro investora. 8

9 2 Legislativní východiska k problematice V poslední době je velmi diskutovaný návrh legislativního zásahu Ministerstva financí do oblasti bankovního sektoru. Ministerstvo financí navrhuje zákaz účtování poplatků za neuznanou reklamaci, zákaz účtování poplatků spojených se zrušením účtu, zákaz účtování poplatků za vedení účtu v době mezi zánikem a zrušením, možnost klienta odmítnout přikládání reklamy do výpisů z účtu, minimální standardy reklamy na finanční služby, dlouhodobý systém vzdělávání obyvatelstva v oblasti finančních produktů, zřízení jednotné databáze sazebníků a její vedení, stanovení obsahu infolistů produktů (základní povinné informace o vlastnostech produktů), jednotnou terminologii ceníků, definice propočtů a ukazatelů (RPSN), garance výhodnosti balíčků oproti stejné kombinaci samostatných produktů, závazek nenutit klienty k pořizování dodatečných produktů a služeb, které s hlavním produktem přímo nesouvisí, nabízení výpisů z účtu v libovolné frekvenci a formě atd. Ministerstvo financí o těchto změnách diskutuje s Českou bankovní asociací a zástupci tuzemských bank. Pokud samoregulace selže, chce ji řešit ministerstvo legislativně. Banky se však obávají, aby se do zákona nedostalo ustanovení, které umožní ministerstvu zasahovat do sektoru bez konzultace s Českou národní bankou, například formou závazných vyhlášek, které by resort vydával. Se všemi návrhy ministerstva nesouhlasí Česká národní banka. Podle ní je konkurence mezi bankovními domy na dobré úrovni a některé návrhy ministerstva by ji mohly naopak snížit. Banky se pohybují v konkurenčním prostředí a v řadě oblastí jsou jejich přímými konkurenty nebankovní subjekty jiné finanční instituce, z nichž některé nejsou regulovány ani dohlíženy. Proto je potřeba postupovat takovým způsobem, aby bankám nevznikla žádná konkurenční nevýhoda v případě dodatečných požadavků kladených na jejich činnost. Harmonizace právních předpisů týkajících se činnosti bank s právem Evropských společenství byla hlavním východiskem pro legislativní a regulatorní změny v roce

10 2.1 Legislativní změny v roce 2004 v bankovním sektoru: - novela zákona o bankách č. 126/2002 Sb. - nový zákon č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu - nový zákon č. 190/2004 Sb. o dluhopisech - nový zákon č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování - harmonizační novela zákona č. 61/1996 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti - vyhláška ČNB upravující a měnící regulatorní rámec podnikání bank (posílení vnitřních řídících a kontrolních systémů bank) 2.2 Centrální registr úvěrů Centrální registr úvěrů (CRÚ) je informační systém, který soustřeďuje informace o úvěrových závazcích fyzických osob podnikatelů a právnických osob a umožňuje operativní výměnu těchto informací mezi účastníky CRÚ. Účastníkem CRÚ jsou všechny banky a pobočky zahraničních bank, působící na území České republiky a další osoby (v současné době Česká konsolidační agentura). Povinností účastníka CRÚ je provádění pravidelné měsíční aktualizace databáze CRÚ. Přístup k informacím je umožněn jednotlivým účastníkům a České národní bance v rozsahu potřebném pro zajištění provozu CRÚ. Sdílení informací o závazcích a platební morálce klientů rozšiřuje okruh nástrojů využitelných v oblasti řízení úvěrového rizika. Předpoklad pozitivního působení na snižování podílu rizikových pohledávek v bankovním sektoru České republiky a zkušenosti z dlouhodobého provozování obdobných úvěrových registrů v zahraničí, zejména v EU, byly základním důvodem pro realizaci projektu CRÚ. Garantem projektu a dalšího rozvoje systému CRÚ je Česká národní banka. Řešení projektu probíhalo v úzké kooperaci s Bankovní asociací, zohledněny byly rovněž podněty jednotlivých bank. Aplikace CRÚ je založena na využití moderních informačních technologií a splňuje přísné požadavky v oblasti bezpečnosti dat. 10

11 3 Analýza kapitálového trhu v ČR Základním motivem nákupu cenných papírů na kapitálovém trhu je dosažení kapitálového zisku, čili především spekulace na zvýšení nebo snížení kurzů. Investor musí být schopen vybrat vhodné finanční instrumenty a ve správnou dobu provést příslušnou transakci (tzn. koupi nebo prodej). K takovému výběru ovšem nestačí zjednodušené rozhodovací principy. K zodpovědnějšímu a profesionálnějšímu rozhodování slouží různé metody analýz cenných papírů, na základě nichž jsou za nejsložitější a nejrizikovější považovány investice do akcií. Na úvod této práce je třeba zdůraznit, že každý, kdo investuje do cenných papírů by měl vědět, že podniká pokus o snadné vydělání peněz, ale také, že výsledkem mohou být i značné ztráty. Investiční proces se zabývá tím, jakou investiční strategii má investor zvolit, které cenné papíry nakoupit a jak vlastní investici provést. Celý proces investování by měl být prováděn ve spolupráci s odborníky profesionály. Rozhodnutí, které akcie nakoupit, by měla předcházet analýza cenných papírů. Až poté je možno vytvářet investiční portfolio. 3.1 Analýza dluhopisů Analýzy dluhopisů a jejich trhů nejsou tak bohaté na metody, které nabízí např. akciový trh. Tato skutečnost vyplývá především z důvodu odlišného cenotvorného mechanismu. Analýza dluhopisů tvoří dvě skupiny metod: Globální analýza národních a mezinárodních ekonomik Analýza jednotlivých obligačních titulů Cílem globální analýzy je prognózovat budoucí úrokový vývoj. Úspěšnost této prognózy je základem úspěchu při investování na trhu obligací. Úrokové sazby se zpravidla mění proto, protože se mění poptávka (důchod, výnosy, rizika, likvidita), nebo nabídka a atraktivnost investičních příležitostí (vypůjčování, vládní aktivity, příp. diskontní sazby centrální emisní banky. Úrokové sazby mají dopad na pohyb kapitálu a kurzy a to jak devizové, tak kurzy cenných papírů. V případě analýz jednotlivých dluhopisů se jedná o výpočet ceny dluhopisu, jinak řečeno, stanovení současné hodnoty všech budoucích příjmů plynoucích z držení dluhopisů. 11

12 Analýza jednotlivých dluhopisů se dále zaměřuje na porovnání nominálního zúročení, doby splatnosti, pořizovacích nákladů, transakčních poplatků a daňových povinností. Pozornost je také věnována rizikům. Budoucí příjmy dluhopisů, na rozdíl od akcií, jsou většinou známy, takže výpočet současné hodnoty dluhopisu, a tedy i akceptovatelné ceny dluhopisu při nákupu není složitý. 3.2 Analýza akcií Na rozdíl od dluhopisů jsou akcie považovány za rizikovější investice, a to ze dvou důvodů. Jednak proto, že kurzy akcií jsou pohyblivější a častěji dochází k jejich výkyvům, ale také proto, že budoucí výnosy z akcií ( nazývají se dividendy) většinou nejsou známé předem záleží na hospodářských výsledcích dané společnosti a na rozhodnutí valné hromady. Vzhledem k tomu, že hlavním důvodem nákupu akcií je spekulace na zvýšení jejich kurzů, podmínkou úspěšných transakcí je nalezení těch akcií, které jsou v aktuálním čase podhodnoceny. Existuje více metod akciových analýz, každá přitom vychází z rozdílných předpokladů, využívá jiné vstupní údaje a jiný je také způsob použití. V podstatě lze konstatovat, že každá z těchto metod se hodí k jinému účelu, ale nelze s jistotou tvrdit, která je nejvhodnější. Obecně lze říci, že účelem těchto analýz je možnost získat na kapitálovém trhu konkurenční výhodu před jinými investory. Nelze je brát jako zaručený návod k zajištění toho, aby byly všechny investice na kapitálovém trhu úspěšné. Pokaždé totiž do tohoto procesu vstupuje celá řada faktorů, které mají vliv na vlastní úsudek investora, jako např. celkové znalosti, zkušenosti, věrohodnost a dostupnost informací apod Fundamentální analýza Historie teorie vnitřní hodnoty má poměrně dlouhou tradici. Již Hemann Veit Simon koncem 19. století používal vnitřní hodnotu k podnikovému oceňování vytvořenou J. Savaryhem v 18. století. Ale teprve burzovní krach v roce 1929 přinutil finanční teoretiky té doby ke zkoumání podstaty oceňování akcií. Rozvoj této oceňovací teorie začal až v roce 1930, kdy Robert F. Weiss uvedl, že správná cena cenného papíru, a to jak akcie, tak i dluhopisu, je množství všech budoucích důchodových příjmů diskontovaných současnou úrokovou mírou na dnešní hodnotu. Jako první vytvořil tabulky současných 12

13 hodnot Samuel Elliot Guild. Jeho teorie byla založena na stanovení maximální ceny na základě daných vstupních faktorů. V roce 1938 vytvořil Burr Williams matematický model, který je označován jako dividendový diskontní model. V 80. a 90. letech 20. stol. Je stále větší pozornost věnována globálním a odvětvovým faktorům, k jejímž představitelům patří A. Damodaran a J.C. Ritchie. V česky psané finanční literatuře se výraz vnitřní hodnota vrací i do podvědomí české odborné veřejnosti po roce 1989, jako první ji používají V. Beneš a P. Musílek. Od této doby se teorie vnitřní hodnoty stala předmětem zkoumání mnoha finančních analytiků. Většina fundamentalistů se zaměřuje na odhad veškerých faktorů, které mohou mít v budoucnosti vliv na vývoj kurzů akcií. Jde především o odhad celkového vývoje ekonomiky, odvětví a konkrétní společnosti. Tyto modely jsou založeny na fundamentálních datech jako jsou zisky, tržby, očekávaný růst zisku a dividend, finanční analýza atd. Kurzy akcií jsou ovlivněny očekávanou ekonomickou situací firmy. Základním cílem této analýzy je posoudit a vyhodnotit obchodní stav a budoucí perspektivu společnosti. Nejdůležitějším bodem v této analýze je zjistit správnost ocenění akcie. Finanční analytik určí pomocí některého z modelů její vnitřní hodnotu a tu srovnává s tržní cenou. Jeho úkolem je zjistit, které akcie jsou podhodnoceny, nadhodnoceny a které jsou oceněny správně. Analytik se také musí zaměřit na kvalitu finančního hospodaření firmy a prognózu jejího budoucího vývoje. Tím vším dostaneme odpověď na otázku: co a proč se stane a co na kapitálovém trhu je výhodné koupit nebo prodat. Fundamentální analýza se skládá ze tří analýz: 1) Globální analýza Tato analýza se zabývá zkoumáním vlivu krátkodobých i dlouhodobých makroekonomických veličin na ceny akcií. Je ovlivněna řadou ekonomických faktorů: Reálný výstup ekonomiky a akciové kursy v úplném časovém horizontu Akciové kurzy mají rozdílný význam v dlouhém období a ve střednědobém období. Bylo zjištěno, že v dlouhém období 30 let, kopírují kurzy hospodářský vývoj. Ve středně dlouhém období tento vývoj není už tak zřetelný, ale bylo prokázáno, že vývoj kurzů o několik měsíců předbíhá vývoj reálné ekonomiky. Proto je akciový trh považován jako 13

14 jeden ze spolehlivějších zdrojů pro předpovědi změn jednotlivých fází hospodářského cyklu. Fiskální politika a akciové kurzy Fiskální politika se projevuje dvěma způsoby, a to vlivem daní a vlivem výdajové politiky vlády. Vliv daní u zvyšování daní korporací a i důchodové daně může mít vliv na snížení zisku firem, schopnosti vyplácet dividendy a omezení růstu těchto firem, což následně vede k poklesu kurzů. Snižování daní naopak působí pozitivně. U vlivů výdajové politiky jsou za pozitivní považované výdaje použité na nákup produktů a služeb společností, protože tím se zvýší jejich zisk a samozřejmě i kurz. Naopak emise vládních cenných papírů určených ke krytí státního rozpočtu ovlivňuje akciové kurzy negativně, protože se zvýší nabídka dlužných cenných papírů, kdy se úrokové sazby zvýší a akciové kurzy klesnou. Peněžní nabídka a akciové kurzy Peněžní nabídka je nejdůležitější faktor ovlivňující chování akciových kurzů. Tento vztah je vyjádřen následujícími způsoby: Efekt likvidity - zvyšování peněžních nabídky vede ke zvyšování peněžních prostředků investorů, kteří investují např. do akcií, a tak dochází v krátkém období k růstu akciových kurzů. Teorie transmisního mechanismu - při růstu peněžní nabídky investoři nakupují nejdříve dluhopisy, čímž se zvyšují jejich kurzy a snižuje se úroková míra. Tím roste poptávka po akciích a jejich kurzech. Teorie nepřímého vlivu na reálný výstup ekonomiky - růst peněžní nabídky snižuje úrokové sazby a tím se zvýší investiční aktivita firem a jejich zisků, což má vliv na zvyšování kurzů. Úrokové sazby a akciové kurzy Změny úrokových sazeb jsou považovány za důležitý kurzotvorný faktor, který ovlivňuje akciové instrumenty. V zásadě platí inverzní vztah: růst úrokových sazeb ovlivňuje akciové trhy negativně a vede k poklesu kursů akcií. Naopak pokles úrokových sazeb představuje příznivou zprávu pro analytiky, protože způsobuje růst akciových kursů (vše za jinak nezměněných podmínek). Někteří ekonomové se dokonce domnívají, že změna 14

15 krátkodobých úrokových sazeb je vůbec nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje celkovou úroveň akciových kursů. Inflace a akciové kurzy Hypotéza daňového efektu vychází z toho, že inflace ovlivňuje zisk po zdanění korporací v období inflace, což způsobuje vyšší odvody a pro firmy to znamená nižší zisk (tzn reálný zisk po zdanění). Proto inflace ovlivňuje rozhodování individuálních investorů. Hypotéza zprostředkovaného efektu předpokládá, že investoři se chovají racionálně a pro svá rozhodnutí využívají všech informací. Mezinárodní pohyb kapitálu a akciové kurzy Jedná se o spekulativní pohyby zahraničního kapitálu, kdy zahraniční investoři rychle přesouvají finanční prostředky na podhodnocené trhy. Vliv zahraničního kapitálu na akciové kursy je především patrný na tzv. nově vznikajících trzích (Emerging markets). Tyto akciové trhy jsou charakteristické tím, že mají poměrně nízkou likviditu. Zvýšená poptávka ze strany zahraničních investorů je doprovázena razantním vzestupem akciových kursů. Příkladem jsou rekordní vzestupy kursů na burzách v Budapešti, ve Varšavě nebo v Praze koncem roku 1993 a začátkem roku následujícího. Omezení přílivu dalšího zahraničního kapitálu, příp. jeho odliv, vyvolal obrovské kursové propady na těchto burzách v jarních měsících roku Vývoj na světových trzích D. Lesard a B. Solnik 1) analyzovali vliv odvětvových, globálních a mezinárodních faktorů na výnosovou míru akciových instrumentů. Objevili sice určitý vliv mezinárodních faktorů, ale domácí faktory hrály podstatně větší roli. Analyzovali význam jednotlivých skupin faktorů na základě korelace individuálních akcií se světovým akciovým indexem, odvětvovým mezinárodním indexem, pohybem devizových kurzů a národním akciovým indexem. První tři skupiny faktorů považovali za mezinárodní vlivy, poslední faktor pak za vliv domácí. Analýza ukázala, že nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím výnosovou míru individuálních akcií je faktor domácí, který objasňuje 42 % pohybu výnosové míry. Světové a odvětvové faktory pak vysvětlují pouze 18%, respektive 23 % výnosové míry. 1) MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. 1. vyd. Praha: Ekopress, ISBN

16 V posledních letech jsou akciové trhy stále více cenově provázány. Platí zde, že pozitivní vývoj na světových trzích způsobuje optimismus na domácích akciových trzích, což znamená zvýšení kurzů akcií. Nelikvidita Na méně rozvinutých finančních trzích musíme počítat s nízkým stupněm likvidity sekundárních trhů (riziko nelikvidity). Projevuje se vysokými časovými a transakčními náklady při nákupních a prodejních příkazech. Nedostatečnou likviditu je nezbytné zohlednit ve vyšší rizikové prémii, což má za následek zvýšení požadované výnosové míry, a tím pádem nižší vnitřní hodnoty akcie, nižší dividendy a také nižší kurzy akcií. Ochrana vnějších investorů Minoritní akcionáři jsou vystaveni značnému riziku vyvlastnění ze strany majoritních akcionářů. Nedostatečná právní ochrana vnějších investorů zvyšuje rizikovou prémii a požadovanou výnosovou míru, což má negativní dopad na cenu akcie. Ekonomické a politické šoky a akciové kurzy Je prokázáno, že náhlé ekonomické a politické šoky mají negativní vliv na akciové kurzy. Negativní vliv na akciové kursy měly např. v letech ropné šoky. Růst cen ropy byl spojen s růstem inflačního očekávání, růstem úrokových sazeb a poklesem akciových kursů. Citlivost jednotlivých odvětví však byla rozdílná: nejvíce byly postiženy automobilový, letecký a turistický průmysl. Ekonomické šoky mohou mít i jiné projevy. Může se jednat o obchodní a celní války, vznik hyperinflace, masovou nezaměstnanost nebo výrazné změny devizových kursů. S politickými šoky na akciových trzích se setkáváme velmi často: válečné konflikty, demise vlád, volební výsledky nebo revoluce. 2) Odvětvová analýza Tato analýza je zaměřena na sledování jednotlivých odvětví v ekonomice. Citlivost na hospodářský vývoj je rozdílná u každého odvětví. Také odvětví jsou různě regulována státem, mají různé perspektivy dalšího vývoje a odlišují se i do míry zisků. Odhad budoucího vývoje je dán rozdělením ekonomických odvětví podle toho, do jaké míry jsou závislá na hospodářském cyklu. Rozlišujeme je do tří skupin: 16

17 1. cyklická odvětví kopírují hospodářský cyklus, to znamená, že nejlepších hospodářských a finančních výsledků dosahují v období expanze a naopak v období recese se jejich hospodářské a finanční výsledky snižují, protože firmy jsou přinuceny nákup statků a služeb odložit, také ztrácí svůj odbyt, čímž se snižují jejich zisky a následně i kurzy akcií. Jedná se například o automobilový průmysl, stavebnictví atd. 2. neutrální odvětví není ovlivněno hospodářským cyklem. Jedná se především o potravinářský průmysl, farmaceutika a paradoxně také výroba alkoholických nápojů a tabáku. 3. anticyklická odvětví je opakem hospodářského cyklu. Jedná se např. o kabelovou televizi, která slouží v období recese jako náhrada za nákladnější druh zábavy, nebo nákupy v second handech V rámci odvětvové analýzy sledujeme i odvětvové struktury, které členíme do tří typů: monopolní kdy v odvětví vystupuje pouze jeden výrobce, jehož chování není ovlivněno konkurencí. Investice do nich bývají stabilní a málo rizikové, protože taková firma vykazuje poměrně stabilní výši zisků. Např. pošta. oligopolní v odvětví vystupuje jen několik málo výrobců, kteří obvykle mají trh mezi sebou rozdělen. Jejich zisky jsou charakteristické vysokou stabilitou. Např. energetika, televize, bankovnictví. konkurenční v odvětví vystupuje velký počet výrobců, kteří si mezi sebou navzájem konkurují na základě přílivu a odlivu subjektů. Investice do těchto odvětví je nestabilní a riziková Odvětvová analýza by se měla prognózovat zvlášť na krátké a dlouhé období. Krátkodobá prognóza se zabývá tím, které odvětví bude vykazovat nejlepší ziskovou sílu, jak se budou vyvíjet úrokové sazby a které odvětví změna úrokových sazeb nejvíce ovlivní, které odvětví bude nejvíce ovlivněno případnými politickými změnami. Dlouhodobá analýza se zabývá výzkumem, u kterých odvětví se v příštích deseti letech očekává růst a prosperita a naopak, která odvětví budou mít vážné problémy. 17

18 3) Analýza konkrétní společnosti Základním výstupem této analýzy je stanovení vnitřní hodnoty cenného papíru, což je v podstatě současná hodnota. Na základě výpočtů vnitřní hodnoty CP se určuje, zda je akcie podhodnocena, což znamená, že vnitřní hodnota akcie je vyšší než její kurz a je výhodné ji koupit, nebo zda akcie je nadhodnocena, což znamená, že vnitřní hodnota akcie je nižší než její kurz a tudíž tato akcie pro nás není výhodná a je třeba co nejdříve se jí zbavit. Tato část fundamentální analýzy je nejdůležitější. K výpočtům vnitřní hodnoty používáme celou řadu modelů. Většina těchto modelů je založena na očekávaných dividendách nebo na vývoji ziskové síly společnosti. Pro prognózování takových veličin je nezbytné, aby analytik porozuměl účetním výkazům, rozdílu mezi ekonomickým a účetním ziskem. K analýze konkrétní firmy patří informace o: - vlastnické struktuře struktura vlastníků (akcionářů), jiné majetkové účasti (dceřiné společnosti), orgány společnosti, - předmětu činnosti hlavní výrobní sortiment, služby, dodavatelé, odběratelé, používané technologie, výrobní kapacity, pracovní síla, přírodní faktory, - tržní situaci postavení na domácím nebo i zahraničním trhu, konkurence, struktura vývozu, podíl dovoz/vývoz, daňové úlevy, - strategii do budoucna hlavní strategický záměr společnosti, investiční a dividendová politika, celkové vyhlídky hospodaření, - finanční situaci - rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz cash flow, - finanční analýze likvidita, rentabilita, aktivita aj. Dividendové diskontní modely Tradiční přístup při určování vnitřní hodnoty akcie je založen na principu současné hodnoty budoucích příjmů pro majitele akcie. V současné moderní finanční ekonomii je tento koncept nejvíce používán. Jsou založeny na principu současné hodnoty budoucích příjmů. Vypočítáme ji jako součet současné hodnoty dividendy získané za n let a současné hodnoty její očekávané prodejní ceny na konci n-tého roku její držby. Tento model je vhodný použít u společností, jejichž dividendová politika se nemění nebo je alespoň pro investora čitelná. Pokud se tedy 18

19 záměry managementu náhle změní, stane se strategie investora postavená na modelech tohoto typu chybnou. VH = D 1 / (1 + r) + D 2 / (1 + r) 2 + D 3 / (1 + r) (D n + P n ) / (1 + r) n Kde: VH - vnitřní hodnota akcie (dále jen VH) D 1 - n očekávané dividendy v jednotlivých letech r požadovaná výnosová míra P n očekávaná prodejní cena v n-tém roce Ziskové modely Ziskové modely jsou v praktické činnosti analytiků ve vyspělých státech více používány než teoretický dividendový diskontní model. Tyto modely vycházejí z ukazatele P/E (price-earnings ratio-kurs/zisk). Ukazatel P/E se často zveřejňuje ve finančních novinách jako důležitá informace pro investory. Tento ukazatel nám říká, kolik peněžních jednotek je investor ochoten zaplatit za jednu jednotku zisku. Při hodnocení P/E musí být brán zřetel na kvalitu vykázaného zisku. Firmy používají v jednotlivých státech odlišné účetní metody. Zisk může být zkreslen jednorázovými finančními a obchodními operacemi, které nejsou trvalého charakteru. VH = E 1 * P / E n Kde: E 1 očekávaný zisk na jednu akcii v příštím roce P / E n normální úroveň P / E Kombinované ziskové a dividendové modely Kombinovaný dividendový a ziskový model je kombinovaná metody, která je založena na P/E i na omezeném dividendovém diskontním modelu. Vnitřní hodnota akcie se skládá ze současné hodnoty budoucích dividend v časově omezeném období a tržní ceny akcie k termínu ukončení toku dividend. 19

20 Model cash flow Metoda stanovení vnitřní hodnoty akcie na základě modelu cash flow předpokládá, že se nejdříve stanoví celková hodnota firmy. Vnitřní hodnota akcií se získá tím, že se od celkové hodnoty firmy odečte hodnota cizího kapitálu. Celkovou hodnotu firmy získáme jako součet současné hodnoty očekávaného cash flow při úplném financování vlastními prostředky a současné hodnoty daňového štítu získaného použitím cizího kapitálu. VH = V t L Kde: CVH celková vnitřní hodnota akcií V t celková hodnota firmy L celková hodnota závazků Bilanční modely Bilanční modely vycházejí ze zveřejněné bilance akciové společnosti. Historicky šest metod je používáno pro stanovení vnitřní hodnoty akcie na bilančním principu. Především jsou založeny na stanovení odlišných hodnot. Můžeme rozlišovat tyto hodnoty: Nominální hodnota ve většině zemí (zejména v Evropě) musí mít akcie udanou nominální hodnotu v penězích. V USA ale obchodní právo umožňuje emisi akcií bez nominální hodnoty. Nominální hodnota akcie má pouze právní význam, neboť na základě nominálních hodnot lze určit vlastnický podíl na akciové společnosti. Tento podíl se počítá podle podílu nominální hodnoty akcie na akciovém kapitálu (základní kapitál). Z hlediska ohodnocování vnitřní hodnoty akcie však nominální hodnoty akcie nemá žádný ekonomický význam. Účetní hodnota účetní hodnota vlastního kapitálu je rozdílem mezi aktivy společnosti a cizím kapitálem. Jestliže vydělíme účetní hodnotu vlastního kapitálu počtem vydaných akcií, získáme účetní hodnotu připadající na jednu akcii. Někteří analytici se domnívají, že tržní cena akcie nemůže klesnout pod její účetní hodnotu. Účetní hodnota podle nich představuje dolní hranici pohybu tržní ceny akcie. V praxi bývá často problém v tom, že účetní hodnoty firem bývají podstatně ovlivněny účetními metodami, které byly použity při pořizování a oceňování jejich aktiv (historické ceny). Proto nemusí být úplně objektivní. BV = aktiva cizí zdroje / počet emitovaných akcií PBV = P 0 / BV 20

21 Kde: PBV ukazatel poměru P 0 současný kurz BV účetní hodnota Substanční hodnota tato hodnota vychází z účetní hodnoty, která se však přeceňuje aktuálními tržními cenami. Účetní hodnota je také přehodnocena z hlediska budoucího použití. Do účetní hodnoty jsou totiž zahrnována pouze ta aktiva, která vytvoří výnosy v budoucnosti. K této nově stanovené účetní hodnotě musíme dále připočítat tržní aktuální hodnotu nehmotného majetku (goodwill, hodnota managementu, hodnota podnikové kultury, hodnota kvalifikace zaměstnanců, tržní hodnota patentů a licencí, atd.) Tato hodnota pro svoji obrovskou technickou složitost a náchylnost k subjektivnímu hodnocení nikdy nedoznala rozsáhlejšího používání při ohodnocování veřejně obchodovatelných akcií. Substanční hodnota = součin přepočtené hodnoty aktiv evidovaných v účetnictví a koeficientu vyjadřujícího hodnotu aktiv v účetnictví nezachycených VH = (substanční hodnota cizí zdroje) / počet akcií Likvidační hodnota tato hodnota představuje množství peněžních prostředků, které je možné získat tehdy, když firma ukončí své podnikání, prodá všechna svá aktiva, zaplatí dluhy a zbytek rozdělí mezi akcionáře. Likvidační hodnota bývá považována za dolní hranici tržní ceny akcie. Reprodukční hodnota reprodukční hodnota je rozdílem mezi reprodukční hodnotou aktiv a reprodukční hodnotou závazků společnosti. Metoda reprodukční hodnoty používá reprodukční náklady, které jsou nutné na nové pořízení aktiv při současných cenách. Hodnota společnosti v případě pořízení všech aktiv za současné ceny. Pokud by neexistovaly dodatečné likvidační náklady, byla by reprodukční hodnota stejná jako likvidační. Investoři poměřují tržní cenu akcie s reprodukční hodnotou. q = P 0 / V R Kde: q poměr mezi tržní cenou akcie a reprodukční hodnotou P 0 tržní cena akcie V R reprodukční hodnota 21

22 Substituční hodnota tato hodnota vyjadřuje hodnotu akcie, která je stanovena s využitím akcií substitučních společností. Na trhu musíme najít takové tři společnosti, aby se každá z nich angažovala ve stejné oblasti a měly jinak podobné charakteristiky. Je poněkud obtížné najít firmy podnikající ve stejné oblasti. U jednotlivých firem může být rozlišná kvalita managementu, váha obchodních jmen, různé geografické umístění. VH = (P / E r * Z) / Počet akcií Kde: P / E r P / E ratio jiné firmy Z zisk Model kontingentních nároků tato metoda se používá jako doplňkový nástroj k modelům, které jsou založeny na principu aktivně produkujícího podniku. Zpravidla se používá současně s modelem volného cash flow v situaci, kdy ohodnocovaná akciová společnost využívá velkého množství cizích finančních prostředků. Vnitřní hodnota akcií se získá tím, že se od celkové hodnoty firmy odečte hodnota cizího kapitálu. Celkovou hodnotu firmy získáme jako součet současné hodnoty očekávaného cash flow při úplném financování vlastními prostředky a současné hodnoty daňového štítu získaného použitím cizího kapitálu. VH = V t L Kde: CVH celková vnitřní hodnota akcií V t celková hodnota firmy L celková hodnota závazků Historické modely Historické modely jsou založeny na porovnání průměrné historické tržní ceny akcie s další průměrnou historickou veličinou. Základní modely: P/S model (tržní cena / tržby) P / S = P A / S A VH = P / S * S 1 Kde: P A průměrná historická tržní cena akcie S A průměrná historická výše tržeb připadající na jednu akcii S 1 očekávaná výše tržeb pro příští rok 22

23 P/D model (tržní cena / dividendy) P / D = P A / D A VH = P / D * D 1 Kde: P A průměrná historická tržní cena akcie D A průměrná historická výše dividend D 1 očekávaná výše dividend v následujícím roce P/BV model (tržní cena / účetní hodnota) P / BV = P A / BV A VH = P / BV * BV 1 Kde: P A průměrná historická tržní cena akcie BV A průměrná historická úroveň účetní hodnoty na jednu akcii BV 1 očekávaná výše úč. hodnoty na jednu akcii v příštím roce P/VJ model (tržní cena / vlastní jmění) P / VJ = P A / VJ A VH = P / VJ * VJ 1 Kde: P A průměrná historická tržní cena akcie VJ A průměrná historická hodnota vlastního jmění VJ 1 očekávaná výše vlastního jmění v příštím roce K výpočtům těchto modelů je potřebná výroční zpráva, kterou tvoří mimo jiné rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz peněžních toků a zpráva o činnosti společnosti. 23

24 3.2.2 Technická analýza Na rozdíl od fundamentální analýzy se technická analýza na základě minulých cena o objemů obchodů snaží určit, kdy cenný papír prodat nebo koupit. Techničtí analytici se domnívají, že vnitřní hodnotu CP nelze vypočítat a namísto toho se snaží předpovídat budoucí vývoj kurzu v krátkém období na základě minulých cen a objemu obchodů. Tato analýza je méně pracnější než fundamentální analýza. Definiční znaky technické analýzy: - Technická analýza je založena na publikovaných tržních datech. - Středem pozornosti technické analýzy je načasování nákupních nebo prodejních rozhodnutí a zaměřuje se na cenové změny. - Technická analýza je postavena na interních faktorech při analyzování pohybu akcií a celkového trhu. - Tato analýza se spíše koncentruje na krátké období. Většina jejich metod se snaží identifikovat cenové změny v relativně krátké periodě. Za zakladatele technické analýzy je všeobecně považován Charles H. Dow, který o technických hypotézách akciových trhů publikoval v letech 1900 až 1902 řadu článků v The Wall Street Journalu. Jeho teorie byla velmi populární ve 20. a 30. letech a je předmětem diskuse i v posledních letech. Dowova teorie dokázala úspěšně signalizovat krachy na burzách v letech 1929 a Technická analýza je založena na těchto předpokladech: - tržní cena akcie je určena prostřednictvím nabídky a poptávky, - nabídka a poptávka je ovlivněna fundamentálními i psychologickými faktory, - akciové kurzy vykazují trendový charakter, což znamená, že to, jak se chovaly kurzy v minulém období ovlivňuje i kurzy v budoucím období, - změna trendu je způsobena posunem nabídky a poptávky, - změny trendů se včas poznají studiem historických cen a objemu obchodů, - grafické formace se pravidelně opakují a prognózují tak budoucí kurz. 24

25 Metody technické analýzy: Grafické metody Grafické metody jsou založeny na odhalování pravidelně se opakujících formací. Tyto techniky mohou být aplikovány buď na celkový trh, kde je cílem identifikovat primární trend, nebo mohou být aplikovány na jednotlivé akcie, kde motivem je získat informace pro nákupní nebo prodejní signály. Při grafických metodách používáme tři typy grafů: 1) čárové grafy, 2) sloupkové grafy, 3) point and figure charts. Metody založené na technických indikátorech Tyto metody analyzují tržní, objemové nebo cenové charakteristiky celkového akciového trhu nebo jednotlivých akcií. Za základní metody jsou považovány: - šíře trhu, - nová maxima a nová minima, - klouzavé průměry, - relativní síla, - momentum, - anticyklické indikátory, - index důvěry, - struktura portfolia infestičních fondů. Obě analýzy fundamentální i technická jsou důležité, protože fundamentální analýza určuje, který cenný papír koupit nebo prodat a na druhou stranu technická analýza určuje, kdy cenný papír koupit nebo prodat Psychologická analýza Tato analýza se opírá o vliv masové psychologie, který se projevuje především v krátkém období. Řada obchodníků nemá potřebné vzdělání a mnohdy opakují jen to, co dělají ostatní, ale i přesto mohou být úspěšní. V rámci psychologické analýza rozeznáváme tři základní teorie: 1. Keynesova investiční psychologie je nejjednodušší, nejstarší. Keynes první mluví o kolektivní (masové) psychologii 25

26 2. Kostalanyho burzovní psychologie je složitější, rozděluje účastníky na burze na: spekulanty jsou takoví, kteří mají trpělivost, peníze, vzdělání a štěstí. Investují na dlouhou dobu, představují pouze 10 % burzovního publika. hráče jednají krátkodobě na základě horkých typů, orientují se na rychlý zisk, představují 90 % burzovního publika. Kostalany řekl, že podle toho, kdo rozhoduje, se trhy dělí na: Trh v pevných rukou, kde rozhodují spekulanti, hráči je pouze napodobují. Trh v roztřesených rukou, kde hlavní trendy v obchodování určují hráči. 3. Teorie bublin říká, že kurzy mají určitou tendenci ke stabilitě, ale vlivem masové psychologie se kurzy odchylují a vznikají bubliny. Za čas bublina splaskne a kurzy se vracejí zpět a bublina se vytváří na druhé straně. 26

27 Tab. č. 1 Srovnání fundamentální, technické a psychologické analýzy FUNDAMENTÁLNÍ TECHNICKÁ PSYCHOLOGICKÁ Vychází z: Účetních výkazů Kurzů a objemů obchodů Psychologie investorů Pracnost: Vysoká, znalost ekonomiky, financí Nízká, znalosti čtení grafů Intuice, zkušenost, znalosti psychologie Kurzy jsou determinovány: Očekávanou ekonomickou pozicí firmy Nabídkou a poptávkou Reakcemi investorů Investiční horizont: 3 5 let Několik dnů až měsíc Několik hodin až dnů Komplexní pohled na Reaguje Umožňuje rychlou Výhody: firmu, její finanční zdraví a možný rychleji než fundamentální reakci při okamžitém využití nálady trhu budoucí vývoj analýza Neřeší načasování Falešné signály, Možnost nevhodného obchodu, studovaná studovaná data načasování spekulace, Nevýhody: data jsou historická, problémy s jsou historická, analytik vnáší špatný odhad reakcí ostatních investorů oceňováním svůj subjektivní názor Dlouhodobá, případně Krátkodobá až Krátkodobá spekulace Použití krátkodobá investice střednědobá (ničím nepodložená) spekulace Zdroj: POLÁCH, J. a kol. Kapitálové trhy. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola Báňská Technická univerzita, s. ISBN

28 4 Provedení fundamentální analýzy KB, a.s. Fundamentální analýza čerpá jednotlivé finanční informace z výročních zpráv. V části finanční analýzy jsou použity data z auditovaných konsolidovaných výkazů za rok 2003 a K výpočtu vnitřní hodnoty akcie pro modely bilanční (účetní hodnota, substanční hodnota) jsou použity hodnoty z auditovaných konsolidovaných výkazů za rok 2004, pro model historický P / BV z auditovaných konsolidovaných výkazů za rok 2003 a Data k výpočtům finanční analýzy a vnitřní hodnoty za rok 2005 budou zveřejněny v auditovaném konsolidovaném výkazu až v druhé polovině roku Představení společnosti Obchodní firma: Komerční banka, a. s. Právní forma: akciová společnost Sídlo banky: Praha 1, Na Příkopě 33, čp. 969, PSČ Identifikační číslo: Datum zápisu do OR: 5. března 1992 Údaje o zápisu do OR: banka je zapsána v OR vedeném Městským soudem v Praze oddíl B, vložka 1360 Výše základního kapitálu: Kč Akcie: kusů kmenových akcií na majitele v zaknihované formě Jmenovitá hodnota akcie: 500 Kč ISIN: CZ Zdroj:Výroční zpráva KB za rok 2004 Komerční banka patří k nejvýznamnějším bankovním institucím nejen v České republice, ale i ve střední a východní Evropě. Je součástí skupiny Société Générale, která je pátou největší bankovní skupinou v zemích Evropské unie, a jejích služeb využívá přes 16 milionů klientů po celém světě. 28

29 4.2 Globální analýza Vstup České republiky do eurozóny Dle vlády bylo dohodnuto, že s ohledem na vývoj reálných ukazatelů české ekonomiky je vhodné datum přijetí eura jako české měny považován 1. leden Vstup České republiky (dále jen ČR) do eurozóny není nutné za každou cenu uspěchat, ale přijmout euro až po splnění stanovených podmínek udržitelným způsobem. Obecný rámec zavedení eura v ČR je stanoven zejména Strategií přistoupení ČR k eurozóně. Tou se ČR přihlásila k závazku přijmout euro za svou měnu, jak vyplývá z primárního práva ES. Strategie vznikla ve spolupráci Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu a České národní banky v návaznosti na splnění maastrichtských kritérií (cenová stabilita, udržitelnost veřejných financí měřená vládním deficitem a vládním dluhem, stabilita kurzu měny, výše dlouhodobých úrokových sazeb). Při plnění maastrichtských kritérií v současné době není problém v cenové stabilitě (odhad na rok 2007 je 2,3 % oproti 2,2 % z listopadu 2004 a na rok 2008 pak 2,5 %, přičemž hodnota kritérií se pohybuje kolem 2,8 %). Problém je tedy zejména kritérium vládního deficitu (pro rok 2007 je odhad 3,3 % a na potřebná 3 % HDP se dostaneme zřejmě nejdříve v roce 2008). Rozpočtová politika prováděná v souladu s EU sníží náklady financování veřejných rozpočtů a povede ke stabilizaci dlouhodobých úrokových sazeb na nízké úrovni. Firmy i domácnosti budou profitovat nejen z nízkých úrokových sazeb, ale i z přístupu k hlubším, likvidnějším a transparentnějším kapitálovým trhům eurozóny. Reálný výstup ekonomiky V 1. čtvrtletí 2005 dosáhl meziroční růst české ekonomiky 4,4 %. Na tomto výsledku se výraznou měrou podílel zahraniční obchod. Uvedený vývoj lze vysvětlit tím, že byl do značné míry spojen s produkcí exportně orientovaných kapacit realizovaných formou přímých zahraničních investic, včetně jejich multiplikačních efektů. Vývoz zboží a služeb ve stálých cenách vzrostl o 17,9 % a dovoz o 12,1 %. Změna tendence ve prospěch rychlejšího růstu vývozu před dovozem vedla meziročnímu zlepšení salda zahraničního obchodu, které skončilo přebytkem 22,8 mld. Kč v běžných cenách. Tyto výsledky odrážejí rostoucí konkurenceschopnost vývozních firem, které se úspěšně vyrovnaly se slabou poptávkou v eurozóně. 29

30 V rámci domácí poptávky pokračoval růst výdajů na tvorbu fixního kapitálu, které meziročně reálně vzrostly o 5,5 %. Poklesla však konečná spotřeba o 0,2 %, protože vládní instituce spotřebovaly o 3,8 % méně než před rokem a růst spotřeby domácnosti se zpomalil na 1,3 %. Hrubý domácí produkt v běžných cenách dosáhl objemu 686,1 mld. Kč, tj. meziročně o 5,8 % více. Toto zpomalení nominálního vývoje produktu bylo ovlivněno nejnižším meziročním růstem deflátoru HDP za posledních pět let (o 1,3 %). V odvětvové struktuře HDP (v běžných cenách) se zvýšil podíl služeb celkem na 60,3 %, a to zejména obchodu na 12,7 % a peněžnictví na 4,0 %, a dále zemědělství na 2,4 %. Podíl průmyslu celkem poklesl na 33,9 %, což bylo ovlivněno zpracovatelským průmyslem, podíl stavebnictví stagnoval (5,5 %). Graf č. 1 Vývoj HDP (v %) Vývoj HDP (v %) hodnota 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 4,5 4,6 4 4,1 4,6 4,1 3,6 4,1 4,4 3,3 3,4 3,6 3,1 2,9 2,4 1,9 2,4 1,6 1,9 1,2 1,2 1.Q2.Q3.Q4.Q1.Q2.Q3.Q4.Q1.Q2.Q3.Q4.Q1.Q2.Q3.Q4.Q1.Q2.Q3.Q4.Q1.Q čas Pramen: Hrubý domácí produkt [online].2005, [cit. 6. pros. 2005]. Dostupné z: 30

31 Zaměstnanost Počet obyvatel začal růst již v roce K vzrostl o 18 tisíc na 10,224 milionu, a to zejména díky kladnému saldu zahraniční migrace. Vzrostl počet ekonomicky aktivních i neaktivních osob. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let, zůstala meziročně na úrovni 59,1 %. Snižování zaměstnanosti se zastavilo koncem roku Restrukturovaný průmysl již nezatěžuje trh práce nově uvolňovanou pracovní silou jako v předchozích letech. Počet pracovníků v národním hospodářství v jediném (hlavním) zaměstnání podle šetření ČSÚ na začátku roku 2005 vzrostl o 0,6 %. Zaměstnanost meziročně vzrostla v sekundárním sektoru na 39,3 % celkové zaměstnanosti, v terciálním sektoru na 56,7 % a naopak poklesla v primárním sektoru na 4 %. Podle odvětví byl nejvyšší meziroční nárůst zaměstnanosti ve stavebnictví (o 25,7 tisíc), dále v odvětví vzdělávání (o 13,3 tisíc) a ve zdravotní a sociální péči (o 11,2 tisíc). Podle postavení v hlavním zaměstnání vzrostl počet zaměstnanců na 3,914 milionů a naopak klesl počet pracovníků podnikatelské sféry na 767,1 tisíc osob. Nezaměstnanost Míra registrované nezaměstnanosti od počátku roku 2005 postupně klesala až na 9,4 %. Počet uchazečů o zaměstnání se meziročně snížil o 3,5 % na 540,5 tisíc. Na pokles míry nezaměstnanosti působila, vedle sezónních prací, zejména poptávka po nových pracovnících v průmyslu a ve službách. Podíl žen na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání se zvýšil na 50,2 %. Ve struktuře uchazečů o zaměstnání klesl počet absolventů a mladistvých a naopak vzrostl počet uchazečů se změněnou pracovní schopností a starších 50 let. Počet volných pracovních míst v průběhu roku 2004 narůstal a dosáhl 53,7 tisíc. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 10,1 uchazečů. Podle krajů byla ke konci března 2005 stále nejvyšší nezaměstnanost v Ústeckém kraji (15,9 %) a Moravskoslezském kraji (15,5 %). Nejnižší nezaměstnanost byla vykázána v Praze (2,6 %). Regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti by měly přetrvávat zejména vzhledem ke kvalifikačnímu nesouladu v nabídce a poptávce po pracovní síle v 31

32 problémových regionech. Rozdíly by se však vzhledem k diferencované podpoře tvorby pracovních příležitostí a aktivního přístupu úřadů práce zvětšovat neměly. Snižování míry nezaměstnanosti má však především cyklický charakter. Ve změnách registrované nezaměstnanosti se projevil jak růst zaměstnanosti, tak administrativní zásahy - zejména programy aktivní politiky zaměstnanosti, zvláště osobám s rizikem ztráty pracovních návyků, ale i méně benevolentní přístup úřadů práce k tzv. nespolupracujícím uchazečům. Graf č. 2 - Míra registrované nezaměstnanosti (v %) Míra registrované nezaměstnanosti (v %) hodnota ,90 8,54 9,02 9,15 10,24 8,54 6,04 4,28 2,95 3,29 2,99 3, rok Pramen: Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele-nezaměstnanost [online]. 2005, [cit. 6. prosince 2005]. Dostupné z: Nominální mzda Průměrná měsíční nominální mzda v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry v 1. čtvrtletí 2005 meziročně vzrostla o 5,8 % na Kč a reálná mzda se zvýšila o 4,1 %. Mzdový růst se zpomalil a byl nejnižší od roku Vývoj mezd je ovlivňován především podnikatelskou sférou, jejíž zaměstnanci tvoří více než tři čtvrtiny celkového počtu zaměstnanců (77,2 %). Podniky i nadále omezují celkový růst nákladů včetně mzdových, aby neztratily svou konkurenceschopnost a tento trend ovlivňuje výši mezd. 32

33 Cenová politika Spotřebitelské ceny výrazně zpomalily svůj meziroční růst (z 2,8 % na 1,6 %). V domácí ekonomice nadále převládají velmi malé inflační tlaky a mírný nárůst cenové hladiny byl hlavně důsledkem vývoje cen surovin na světových trzích, které však byly tlumeny silným kurzem koruny k dolaru i k euru. Inflace, která vzniká uvnitř ekonomiky je zcela zanedbatelná zvýšily ji především položky související s bydlením, naopak odezněly daňové úpravy z loňského roku. Zásluhu na nízké inflaci má i výrazný pokles cen zemědělských výrobků, přelévání poptávky do levnějších dovozů po vstupu do EU a vysoká konkurence maloobchodních řetězců. Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) pokračovala v trendu poklesu nastoupeném na konci roku 2004, z 2,8 % v prosinci 2004 na 2,6 % v dubnu Graf. č. 3 - Míra inflace (v %) Míra inflace (v %) hodnota ,8 10,0 10,7 9,1 8,8 8,5 3,9 4,7 2,1 1,8 2,8 0, rok Pramen: Míra inflace vyjádřená přírustkem průměrného ročního indexu spotřebních cen [online]. 2005, [cit. 6. prosince 2005]. Dostupné z: Měnová politika Nízká inflace s příznivou predikcí vývoje, vysoký potenciál ekonomického růstu, dlouhodobě silný kurz koruny v prostředí nízkých úrokových sazeb (které však směrují růst úvěrů do oblasti hypoték a nezvyšují spotřebu obyvatel) vedly ČNB k opětovnému uvolňování měnových podmínek. 28. ledna 2005 snížila klíčovou úrokovou sazbu na 2,25 %, o dalším snížení na 2,00 % rozhodla k a k T repo sazba klesla na 33