CALLING TO YOUR ATTENTION

Transkript

1 POJISTN OBZOR RO»NÕK LXXX Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. VladimÌr HavlÌËek, CSc., Dr. Ivo HavlÌk, PhDr. Jan K brt, Richard Koksch, Andrea Kubcov, Martina Kurfirstov, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), PhDr. Miloö Nov k, Kate ina Piro, M.A., Ing. Eva Rojkov, JUDr. Vlastimil Uzel, Ing. Marek VÌch äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: , Fax: eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: Tisk rna v R ji, s.r.o., Pardubice ISSN Rozöi uje: distribuënì firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk 24, Praha 9. Tel.: , fax: Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, Praha 1, renata@allpro.cz (nebo P edplatitelè ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn obzor objednat u distribuënì firmy L. K. PER- MANENT, PP 4, Bratislava 34. Telefon: , fax: ( lkperm@lkpermanent.sk). Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne ;»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne , j.zn.p ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK»R E Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: Cena: 25 KË (30 Sk)»Ìslo bylo p ed no do v roby: Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH K dalöìmu v voji v pojiöùovnictvì (Ing. Ladislav BartonÌËek, MBA)...3 éivotnì pojiötïnì ñ je co zlepöovat (Ing. Miroslav Tacl)...4 RozpoËtov v hled 2003 ñ 2006: Koncepce reformy ve ejn ch rozpoët (Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.)...5 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat )...6 Aktuality ze zahraniëì (Mik)...7 DvoustrannÈ mezin rodnì dohody»eskè republiky o poskytov nì zdravotnì pèëe (Ing. Rudolf Voborsk )...7 Soci lnì dialog o ot zk ch st rnoucì populace (Ing. Petr PavlÌk)...10 DopravnÌ nehoda a co d l? (JUDr. Pavel Buöta)...12 Pojistn podvod v ûivotnìm a razovèm pojiötïnì a pojiötïnì nemoci (JUDr. Monika Mr kov ) Deset let v Ëele dozoru nad Ëesk m pojiöùovnictvìm (Eva Trojanov )...15 Z ËeskÈ judikatury: PodmÌnÏnÈ zastavenì trestnìho stìh nì u mènï z vaûn ch pojistn ch podvod (JUDr. Ji ina Kotrbat )...16 AsistenËnÌ p Ìpad: TuristÈ na KamËatce (VladimÌr Fuchs)...17 Spolupr ce p i odhalov nì pojistnèho podvodu (Jan K brt)...17 Telegraficky (Eva Trojanov )...18 Motivace darem spokojenosti (doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc.)...19 CONTENTS As to further development of insurance Life assurance ñ thereís room for improvement (Miroslav Tacl) Budget outlook 2003 ñ 2006: Conception of Public budgetsí reform (Jaroslav MesrömÌd) From new legal provisions (Ji ina Kotrbat ) Bilateral international agreements of the Czech Republic on provision of health care (Rudolf Voborsk ) Social dialogue on questions concerning population growing old: Perceptions of the subregional tripartite conference of the International Labour Organisation and solving the impact of demographic changes (Petr PavlÌk) Traffic accident and how to go on? (Pavel Buöta) Insurance fraud in life, accident and disease insurance (Monika Mr kov ) Ten years as a head of insurance supervision authority From among Czech court awards: Conditional stoppage of criminal persecution concerning less consequential insurance fraud (Ji ina Kotrbat ) Assistance service case: Tourists in Kamchatka (VladimÌr Fuchs) Insurance companies and the police ñ cooperation in insurance fraud detection (Jan K brt) News from abroad By wire Motivation being a gift of satisfaction (Miroslav Str nsk ) CALLING TO YOUR ATTENTION As to further development of insurance is the title of the first article in this volume containing an interview with Ing. Ladislav BartonÌËek, MBA, the General Director and Chairman of the Board of Directors of»esk pojiöùovna a.s. The interview is composed of five questions that represent the most up-to-date issues: the impact of recent floods in Central Europe, the reinsurersí approach towards flood and other natural risksí reinsurance, and future prospects concerning capacities on the Czech market which are said to be less than needed and also too expensive in the future. The impending membership of the Czech Republic in the European Union and consequential opening of new markets is, referring to Mr. BartonÌËekí words, a big challenge for the Czech insurance companies. UPOZORNÃNÕ Pr vï vyölo dalöì ËÌslo pojistnï teoretickèho bulletinu PojistnÈ rozpravy Ë. 12. Ve dvojn - sobnèm rozsahu (210 stran) i poëtu p vodnìch p ÌspÏvk (15) odbornìk svèho oboru naleznete: Ël nky s tematikou neûivotnìho pojiötïnì, matematickèho modelov nì v pojiöùovnictvì, informatickè a poëìtaëovè kriminality, problematiky pojistnèho podvodu, investiënì Ëinnosti pojiöùoven ñ asset-lability management, charakteristiky novèho z kona pojiöùovnictvì ve SlovenskÈ republice a 80. v roëì vyd v nì PojistnÈho obzoru. Tento Ëasopis vych zì v omezenèm poëtu a zbytek n kladu je jeötï k dispozici. Objedn vky zasìlejte na adresu redakce PojistnÈho obzoru, Na Po ÌËÌ 12, Praha 1 (event. eva.trojanova@cap.cz). 2 POJISTNÝ OBZOR 2/2003

2 Dopady srpnov ch povodnì v roce 2002 na pojiöùovny vedly k z vïru, ûe nebezpeëì povodnï nebude moûno pojiöùovat dosavadnìm zp sobem. M ûete p iblìûit zmïny, k nimû doölo nebo k nimû dojde v roce 2003? TÈmÏ vöechny oblasti majetkovèho pojiötïnì, kterè kryjì katastrofick rizika, musì respektovat novou strukturu zajiötïnì a jeho cenu. ZatÌm jsme provedli urëit opat enì v oblasti obëanskèho pojiötïnì, a to u novï sjedn van ch pojiötïnì dom cnosti a staveb. Na nï teô navazujeme dalöìmi opat enìmi v oblasti pojiötïnì podnikatel a pr myslu. Nejde jenom o nav öenì ceny pojiötïnì, ale takè o novou pravu spolu- ËastÌ, pravu rozsahu pojistnèho krytì a podobnï. Spousta pr ce n s Ëek i letos, a to p edevöìm v oblasti segmentace klient z hlediska jejich expozice riziku povodeú/z plava. Jak lze v tomto smyslu zhodnotit p Ìstupy zajistitel? HlavnÌ zmïna spoëìv v tom, ûe zajistitelè jiû nejsou ochotni kr t katastrofick rizika, tedy p edevöìm povodeú a z plavu, ale i dalöì jako vich ici, krupobitì v takzvan ch proporënìch zajistn ch smlouv ch, a podìlet se tedy na kaûdè anebo tèmï kaûdè ökodï, kterou pojiöùovny z tïchto p ÌrodnÌch rizik utrpì. Tato rizika od letoönìho roku kryjì pouze katastrofickè smlouvy neproporënì. Kaûd pojiöùovna si tak musì d t velk pozor na to, aby si zakoupila dostateënè zajistnè krytì pro podobnè katastrofy, jakè n s potkaly v roce 1997 anebo v loúskèm roce. V bec nenì jednoduchè p esnï si spoëìtat, jak je expozice pojiöùoven v Ëi p ÌrodnÌm rizik m. NÏkterÈ pojiöùovny to dok ûì, nïkterè ji asi budou muset pouze odhadnout, v kaûdèm p ÌpadÏ popt vka po katastrofickèm krytì v»eskè republice od letoönìho roku v raznï vzroste. S ohledem na ökody po loúsk ch povodnìch odhaduji rozsah katastrofickèho krytì pro pojiöùovny v»eskè republice celkovï na zhruba jednu miliardu dolar. A to uû je rozsah odpovìdajìcì z padoevropsk m zemìm naöì velikosti, kterè jsou vystaveny podobn m rizik m. KatastrofickÈ zajiötïnì je vöak drahè a jeho cena K dalöìmu v voji v pojiöùovnictvì Na ot zky redakce PojistnÈho obzoru odpovìd viceprezident»ap, gener lnì editel a p edseda p edstavenstva»eskè pojiöùovny a.s. Ing. Ladislav BartonÌËek, MBA. oproti loúsk m cen m v raznï vzrostla, coû se samoz ejmï odrazì i v p ÌmÈm pojiötïnì. DalöÌ podstatnou zmïnou je v raznè zp ÌsnÏnÌ podmìnek zajiötïnì takè u proporënìch smluv, kterè kryjì ostatnì rizika, jako jsou p edevöìm poû ry, v buchy a n slednè v padky ve v robï a podobnï. Je pot eba si uvïdomit, ûe tyto proporënì smlouvy aû do loúskèho roku kryly a takè v raznou mïrou absorbovaly i ökody z povodnì. KromÏ toho v»eskè republice v raznï vzrostl poëet skuteënï velk ch poû rnìch ökod. Jen si vzpomeúte, kolikr t jenom vloni ho elo v chemickèm pr myslu. A to jsou ökody, p i kter ch se nebavìme o desìtk ch, ale o stovk ch a moûn i o miliard ch korun. Jestliûe tohle vöechno seëteme, pak zjistìme, ûe p sobenì, nebo chcete-li podnik nì zajiöùoven v»eskè republice prost ednictvìm mìstnìch pojiöùoven skonëilo po zhruba deseti letech hluboko v Ëerven ch ËÌslech. DalöÌ ztr ty uû si zajiöùovny dovolit nemohou. V sledkem bude niûöì kapacita pro pojiötïnì, niûöì zajistnè provize a ada dalöìch zp ÌsnÏnÌ a omezenì. Jak je v ö n zor na budoucì pojiöùov nì povodnì? M ûe b t pro»eskou republiku pouûiteln nïkter ze zahraniënìch model? UrËitou roli by p i tïchto katastrof ch mïl hr t st t. Tak tomu je ve vïtöinï zemì Evropy. Je t eba si uvïdomit, ûe z plavy se pojistn mi smlouvami v EvropÏ standardnï nekryjì. Pokud je v nich ochrana p ed tìmto rizikem obsaûena, v raznï se to projevì v placenèm pojistnèm. Vypad to nap Ìklad, ûe v Rakousku utrpïl pojistn a zajistn sektor z ejmï ztr - tu z loúsk ch z plav pouze asi sto milion eur. Aktu lnì ËÌsla z»eskè republiky p itom hovo Ì o tom, ûe na vrub zajiöùoven m ûe jìt i t icet miliard korun. ObjevujÌ se hlasy, ûe riziko povodnï u n s p est - v b t nahodilè. Zajistn kapacita pro Ëesk trh bude v budoucnu chybït, anebo bude p Ìliö drah. Je na n s, abychom hledali cesty, jak tento problèm eöit.»esk pojiöùovna se bude v r mci asociace pojiöùoven snaûit iniciovat jedn - nì na toto tèma. Konec roku 2002 p inesl konkrètnì termìn p istoupenì»r k EU. Jak jsou podle vaöeho n zoru p ipraveny ËeskÈ pojiöùovny na p sobenì v r mci jednotnèho vnit nìho pojistnèho trhu zemì EU? Co povaûujete z tohoto pohledu za nejvïtöì v zvu? Vzhledem k tomu, ûe o vstupu do EU se hovo Ì jiû velmi dlouho, nenì pro n s stanovenì konkrètnìho termìnu û dn m p ekvapenìm.»ap v souëasnè dobï nap Ìklad intenzivnï pracuje na tvorbï a p ipomìnkov nì z kon upravujìcìch oblast pojiötïnì, resp. jejich novel, kterè v znamnï ovlivnì, v souvislosti s harmonizacì legislativy, podnikatelskè prost edì v»r. Jde zejmèna o novelu z kona o pojiöùovnictvì, nov z kon o pojistnè smlouvï a z kon o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a samostatn ch likvid torech pojistn ch ud - lostì. Dluûno podotknout, ûe mnoh nov ustanovenì zmìnïn ch z - kon jsou z hlediska pojiöùoven sporn.»asto p itom jdou v raznï nad r mec pravy platnè v EU. Velkou v zvou bude otev enì nov ch trh. Pro tuzemskè pojiöùovny bude zajìmav zejmèna st edoevropsk trh, tedy moûnost relativnï snadnèho podnik nì v dneönìch kandid tsk ch zemìch. Jakou v hu p ikl d te hodnocenì pojiöùoven renomovan mi ratingov mi agenturami? Hraje dobr rating roli nap Ìklad p i obnovï zajistn ch smluv? V oblasti zajiötïnì je dobr rating nepomïrnï d leûitïjöì neû u samotn ch pojiöùoven. Zajiöùovny totiû na sebe p ijìmajì z vazky vyplatit v urëit ch situacìch znaënè objemy finanënìch prost edk. Na to pot ebujì dostatek kapit lu, coû se odr ûì i v jejich ratingovèm hodnocenì. VÏtöina pojiöùoven m proto p ÌsnÈ poûadavky na roveú ratingu sv ch zajistitel. Pokud jde o rating samotn ch pojiöùoven, tak nap Ìklad»esk pojiöùovna ned vno obh jila dlouhodob rating BBB u mezin rodnì ratingovè agentury Fitch. Povaûujeme to za spïch, zvl ötï proto, ûe mïsìc p ed touto agenturou p iznala ratingovè hodnocenì»p zn mkou BBBñ, coû znamenalo zv öenì o jeden stupeú, takè agentura Standard & Poorís.»esk pojiöùovna tìm byla za azena do tzv. investiënìho stupnï, kam se adì i nejv znamnïjöì tuzemskè banky. V od vodnïnì tato agentura uvedla, ûe zlepöenì je podloûeno dlouhodobï stabilnìmi provoznìmi v sledky, zvyöujìcìm se kapit lem a silnou trûnì pozicì. Agentura Fitch k tomu dodala, ûe oce- Úuje takè schopnost udrûet si dominantnì trûnì podìl, siln management a rovnïû skuteënost, jak rychle se dok zala»p vyrovnat s n sledky z plav. Zde je zapot ebì upozornit na fakt, ûe»p je prvnì tuzemskou pojiöùovnou, kter si od mezin rodnìch agentur nech - v dïlat plnohodnotn rating. POJISTNÝ OBZOR 2/2003 3

3 ÑéivotnÌ pojistky p inesly miliardovè ûnïì, ÑR st ûivotnìho pojiötïnì o 25 %ì, ÑKr lem roku je letos ûivotnì pojiötïnìì. To jsou novinovè titulky, se kter mi ñ a jim podobn mi ñ jsme se mohli setkat na str nk ch tèmï vöech v znamn ch denìk a periodik v poslednìch 2 ñ 3 letech. éivotnì pojiötïnì ud valo tempo celèmu pojistnèmu trhu a jeho r st v raznï p ekraëoval r st majetkov ch pojiötïnì. V poslednìch t ech letech, kdy neûivotnì Ë st trhu rostla v pr mïru o 10 %, objem ûivotnìho pojiötïnì ñ p edepsanè pojistnè ñ se mezipodle dostupn ch statistik»ap pojistn trh vyk zal opït n r st 15,6 %. Jsem toho n zoru, ûe trh se ûivotnìm pojiötïnìm sice v»eskè éivotnì pojiötïnì ñ je co zlepöovat Ing. Miroslav Tacl, p edseda p edstavenstva Allianz pojiöùovny, a.s., Ëlen prezidia»ap roënï zv öil o 33,1 % v roce 1999, 14,3 % v roce 2000 a 24,2 % v roce 2001! To jsou velmi povzbudivè v sledky. ZejmÈna meziroënì n r st o 24 % v roce 2001 uk zal, jak promyölen podpora ûivotnìho pojiötïnì pozitivnï p sobì na jeho r st. V tomto roce nabylo Ëinnosti daúovè zv hodnïnì, kterè za splnïnì urëit ch podmìnek ñ urëit ch parametr ûivotnì pojistky ñ umoû- Úuje klient m odeëìst si z daúovèho z kladu aû KË roënï. Zd se, ûe je tedy vöe v po dku a trend zapoëat v ned vnè minulosti spïönï pokraëuje. To potvrzujì i v sledky III. ËtvrtletÌ 2002, kdy republice st le sk t velk potenci l, ale daje o jeho objemu i tempu r stu, kterè jsou ofici lnï uv - dïny, jsou ponïkud zkreslenè. MusÌme si nejprve uvïdomit, co znamen ûivotnì pojiötïnì. Je to dlouhodobè odkl d nì finanënìch prost edk za Ëelem zabezpeëenì sv ch blìzk ch (obvykle rodinn ch p ÌsluönÌk ), pro p Ìpad nenad lè ûivotnì ud losti jako je smrt, invalidita Ëi z vaûnè onemocnïnì nebo odchod do starobnìho d chodu. V tomto p ÌpadÏ pak renta ze ûivotnìho pojiötïnì p ispìv k zabezpeëenì rozdìlu v ûivotnì rovni v postproduktivnìm vïku. Z kladnìm atributem ûivotnìho pojiötïnì je v öe uveden dlouhodobost ñ klient pojiöùovny musì b t p ipraven podstatnou Ë st svèho produktivnìho ûivota ñ a moûn i cel ñ odkl dat Ë st svè spot eby a tyto finanënì prost edky ukl dat do ûivotnìho pojiötïnì. V voj trhu se ûivotnìm pojiötïnìm vöak v poslednìch t ech letech vykazuje velk n r st jednor zovï placen ch pojiötïnì, kdy klient sloûì celè pojistnè dop edu. M ûe se takto pojistit proti v öe zmìnïn m pojistn m ud lostem. P i doûitì si pak m ûe Ñvybratì kapitalizovanou Ë stku pro doûitì, nebo transformovat tuto Ë stku do jednè z forem d chodu (anuity). Ot zkou vöak z st v, jak klienti pojiöùoven, kte Ì si koupili ûivotnì pojiötïnì jednor zovou platbou, vnìmajì dlouhodobost takovèho pojiötïnì. Je to pro nï skuteënï dlouhodobï odloûen spot eba? Bude toto pojiötïnì skuteënï Ñmaturovatì po takovèm obdobì, na kterè bylo sjedn no (obvykle v 60. letech, aby se splnily podmìnky daúovè odëitatelnosti)? MyslÌm, ûe tomu tak nenì. Pojistn trh v poslednìch t ech letech udïlal z jednor zovï placen ch ûivotnìch pojistek urëit Ñhit rokuì. Pojiöùovny nabìzely tento druh pojiötïnì s pomïrnï vysok mi garantovan mi v nosy, kterè byly velmi atraktivnì pro klienta, mnohdy bez pojistnèho krytì (v p ÌpadÏ mrtì klienta bylo vyplaceno pouze zaplacenè pojistnè). Byly rovnïû velmi atraktivnì i pro prodejce ñ obchodnì sluûbu ñ kte Ì tèto skuteënosti vyuûìvali jako silnèho prodejnìho argumentu. Kr tkodobè vyuûitì ûivotnìho pojiötïnì p edevöìm jako investiënìho instrumentu pak p evl dlo nad jeho hlavnìm Ëelem ñ dlouhodob m zabezpeëenìm (pojiötïnìm). Tato tendence rovnïû pokraëuje i v roce I p esto, ûe se podìl Ñjednor z ì na celkovèm novï uzavìranèm ûivotnìm pojiötïnì mïnì ve prospïch bïûnï placenè ûivotnì produkce (z ejmï i v d sledku rychle klesajìcìch rokov ch sazeb a v d sledku toho i garantovan ch sazeb u tohoto produktu), z st v prodej jednor zovï placenèho ûivotnìho pojiötïnì st le na velmi vysokè rovni (23% n r st v polovinï roku 2002). Je to i v d sledku toho, ûe jedna z nejvïtöìch bank transformuje zastaralè depositnì produkty (anonymnì vkladnì knìûky) do modernïjöìch bankovnìch produkt a rovnïû do jednor zovï placenèho ûivotnìho pojiötïnì. Ot zkou vöak z st v ñ jedn se o dlouhodob finanënì instrument, kter splúuje vöechny atributy ûivotnìho pojiötïnì, p edevöìm pak jeho dlouhodobost? Siln n r st ûivotnìho pojiötïnì, jak je komunikov n v mèdiìch, neodr ûì celou skuteënost. Je to danè zejmèna tìm, ûe ve vykazov nì produkce ûivotnìho pojiötïnì nenì zvolena zcela spr vn metodika. Jedn se opït o jiû zmiúovanè jednor zovï placenè ûivotnì pojiötïnì. Pokud jsou takovè smlouvy uzav eny, jsou 100% vykazov ny v produkci roku, ve kterèm byly uzav eny. ZkreslujÌ tak celkovï vykazovanè p edepsanè pojistnè, a to jak na rovni nïkter ch pojiöùovacìch stav, tak i za cel pojistn trh.»esk asociace pojiöùoven v tomto roce rozöì ila svè statistiky o daje, kterè d vajì p ehled o celkovèm p edepsanèm pojistnèm rozdïlenèm na bïûnï placenou produkci a jednor zovè pojiötïnì. To je dobr krok. MyslÌm ale, ûe by bylo v z jmu zìsk nì objektivnìch nezkreslen ch daj vykazovat jednor zovï placenè pojistnè plnï jin m zp sobem. Dobr m eöenìm by mohlo b t dïlit produkci jednor zovï placenèho pojiötïnì do desetiletèho obdobì, kdy by do p edepsanèho pojistnèho p ÌsluönÈho roku byla zahrnuta pouze desetina produkce generovanè jednor zovï placen mi pojiötïnìmi. Informace o trhu ñ velikosti a tempu r stu ñ by byla spolehlivïjöì a korektnïjöì, neû je tomu v souëasnè dobï. 4 POJISTNÝ OBZOR 2/2003

4 Vl da»r se ve svèm programovèm prohl öenì zav zala vypracovat do konce roku 2002 materi l vedoucì k urychlenì reformy ve ejn ch rozpoët tak, aby fisk lnì deficit v roce 2006 nep ekroëil p smo 4,9ñ5,5 % HDP. Takov materi l pod n zvem uveden m v titulku byl jiû zpracov n a je umìstïn na web Ministerstva financì ( Ministerstvo p edpokl d, ûe koncepce reformy ve ejn ch rozpoët (d le jen Ñreformaì) bude na p elomu nora a b ezna 2003 aktualizov na (na z kladï zp esnïnè makroekonomickè predikce a v sledk hospoda enì st tu za rok 2002). Po projedn nì ve vl dï»r by byla schv len opat enì postupnï realizov na zmïnou legislativy. P edseda vl dy»r V. äpidla ve sv ch vystoupenìch na poë tku roku 2003 vöak zd raznil, ûe adu n vrh bude t eba jeötï vöestrannï diskutovat. Pro reformu by mïla b t zìsk na öirok politick podpora. V materi lu se objevuje teze: Ñ...Podpora vl dy, Parlamentu a ve ejnosti musì mìt dlouhodob charakter, jinak reforma nebude spïön.ì RozpoËtov v hled 2003 ñ 2006: Koncepce reformy ve ejn ch rozpoët Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., gener lnì tajemnìk»ap ProË reforma? V materi lu se hovo Ì o neudrûitelnè fisk lnì politice, kter by mohla ohrozit zdrav ekonomick v voj»r. Poukazuje se na jejì p Ìpadn negativnì vliv na vnïjöì a vnit nì rovnov hu ekonomiky, na kurzovou a rokovou nestabilitu, na v voj inflace a zahraniënìch investic. Fisk lnì potìûe se ovöem promìtajì i do praktickè rozpoëtovè roviny. V d sledku r stu struktur lnìch potìûì ztratila podle ministerstva fisk lnì politika flexibilitu a rostoucì mandatornì v daje sniûujì prostor pro realizaci vl dnìch v daj. D vodem pro fisk lnì reformu m b t i snaha udrûet a zefektivnit modernì soci lnì st t. NenÌ t eba zvl öù zd razúovat, ûe p Ìstup»R k EU a v dalöìm obdobì i participace na jednotnè evropskè mïnï p inese nutnost plnit principy a pravidla, kter mi se fisk lnì politika EU ÌdÌ. V tomto smïru je alarmujìcì, ûe podle tzv. p edvstupnìho programu bude»r v letech 2003ñ2005 zemì s nejvïtöìm deficitem ve ejn ch rozpoët kandid tsk ch zemì. Pokud by nebyly v»r p ijaty reformnì kroky, tak lze oëek vat r st schodku ve ejn ch rozpoët aû na 7 % v roce 2006 ve vztahu k HDP a zv öenì mìry ve ejnèho zadluûenì k HDP z dneönìch 28 % na p ibliûnï 45 % v roce N vrh konceptu reformy 1. K ozdravïnì ve ejn ch financì a obnovenì jejich udrûitelnosti se navrhuje p ijmout strategii cìlenèho sniûov nì deficit ve ejn ch rozpoët. Tato strategie by vyûadovala, aby vl da stanovovala v dajovè stropy. Ministerstvo zpracovalo tzv. autonomnì scèn, tj. projekci v voje rozpoëtu za p edpokladu, ûe nebudou provedeny û dnè korekce oproti souëasnèmu stavu. Deficit st tnìho rozpoëtu by rostl ze 111 mld. KË v roce 2003 na 151 mld. KË v roce SouËasnÏ byly vypracov ny dva reformnì scèn e: mìrnïjöì (deficit 106 mld. KË v roce 2006) a ambiciûznïjöì (deficit 71 mld. KË v roce 2006). 2. PoËÌt se rovnïû se zmïnami v daúovèm systèmu. HlavnÌm cìlem daúovè politiky v letech 2003ñ2006 m b t stabilizace daúovè kvûty na rovni roku Jinak eëeno, podìl vlastnìch danì na HDP bude udrûov n na rovni 21,9 %. V r mci stabilizace daúovè kvûty bude sledov no nïkolik z mïr : ñ harmonizace s pr vem ES; nap. u DPH p esun vybranèho zboûì a sluûeb ze snìûenè sazby do z kladnì sazby, u spot ebnìch danì zv öenì na roveú minim lnìch sazeb platn ch v EU apod., ñ naplúov nì konkrètnìch prav obsaûen ch v programovèm prohl öenì vl dy, nap. snìûenì sazby danï z p Ìjm pr vnick ch osob, ñ zjednoduöov nì danì ñ m b t provedena revize odeëitateln ch poloûek u danì z p Ìjm s cìlem snìûit jejich poëet; budou zjednoduöeny formul e daúov ch p izn nì apod., ñ budou p ipravena legislativnì opat enì proti daúov m nik m, ñ posìlì se daúov spravedlnost ñ zavedenì minim lnì danï, zv öenì vymï ovacìho z kladu pojistnèho pro osoby samostatnï v dïleënï ËinnÈ a vöeobecnè uplatúov nì maxim lnìho vymï ovacìho z kladu apod. 3. Budou se realizovat takè opat- enì na stranï v daj st tnìho rozpoëtu. Navrhuje se realizovat mix opat enì: a) MandatornÌ v daje ñ Co se t k d chodovèho systèmu, tak se v materi lu konstatuje, ûe je dlouhodobï finanënï neudrûiteln a musì projìt z sadnì reformou. JejÌ n stin v nïm vöak nenì uveden. KonkrÈtnÏ se zd razúuje, ûe na ÌzenÌmi vl - dy budou d chody zvyöov ny s ohledem na r st spot ebitelsk ch cen s Ë steën m p iblìûenìm k r stu mezd. ñ SystÈm nemocenskèho pojiötïnì m b t z sadnï reformov n. MusÌ b t zabr nïno jeho zneuûìv nì a deformacìm. Od roku 2005 se nap Ìklad navrhuje poskytov nì n hrady mzdy zamïstnavatelem po dobu prvnìch dvou aû t Ì t dn nemoci s adekv tnì kompenzacì v podobï snìûenì odv dïnèho pojistnèho a snìûenì procentnì sazby za po- Ë teënì dny. ñ ZmÏnami a reformou projdou tèû d vky v nezamïstnanosti a d vky soci lnì pèëe a st tnì soci lnì podpory. b)mandatornì v daje ostatnì a quasi-mandatornì v daje ñ Reformou m projìt ve ejnè zdravotnì pojiötïnì. V kr tkodobèm horizontu je nezbytnè upravit adu z konn ch ustanovenì; POJISTNÝ OBZOR 2/2003 5

5 m jìt nap. o revizi okruhu hrazenè zdravotnì pèëe, lèkovè politiky apod. ñ U stavebnìho spo enì se navrhuje prava systèmu (s ËinnostÌ od roku 2004), kter bude obsahovat snìûenì procentnì sazby st tnì podpory p i zv öenì podporovanèho maxima. DalöÌ zmïny budou spoëìvat v prodlouûenì v zacì lh ty, poskytov nì st tnìch prost edk stavebnìm spo Ìteln m aû po ukonëenì spo enì ËastnÌkem, poskytov nì st tnì podpory ËastnÌk m od 15 let vïku a ve zruöenì osvobozenì rok z vklad ze stavebnìho spo enì od danï z p Ìjm fyzick ch osob. ñ Vl da se zamï Ì i na oblast mezd pracovnìk organizaënìch sloûek st tu a p ÌspÏvkov ch organizacì a souvisejìcì odvody. Bude zaveden öestn ctit ÌdnÌ systèm platov ch tarif a poëìt se se sniûov nìm poët funkënìch mìst v st ednìch org nech st tnì spr vy. c) KoncepËnÌ opat enì ñ Budou navrûeny novè metody sestavov nì, realizace a hodnocenì rozpoëtu. ñ PoËÌt se s auditem v daj, d sledn m uplatúov nìm principu subsidiarity apod. 4. N vrh koncepce ve ejn ch rozpoët neopomìjì ani tzv. institucion lnì aspekty. Navrhuje se nap Ìklad z Ìdit V bor pro ve ejnè finance za Ëelem zlepöenì komunikace a koordinace mezi vl dou a jednotliv mi rovnïmi zemnìch samospr v. MÏla by vzniknout tèû Agentura pro st tnì zak zky. Jsou nastìnïny z mïry k mimorozpoëtov m institucìm, st tnìm z ruk m a mìstnìm rozpoët m. Reforma a pojiöùovnictvì N vrh koncepce ve ejn ch rozpoët je nutno povaûovat za v chozì materi l k provedenì ady reformnìch krok. M z sadnì a systèmov charakter a sv m rozsahem a obsahem se dot k ñ coû je d no charakterem ve ejn ch rozpoët ñ i soukromè podnikatelskè sfèry, zamïstnanc a zamïstnavatel, obëan, d chodc, ve ejn ch i st tnìch institucì atp. Zvl ötnì pozornost je mu t eba vïnovat z pohledu pojiöùovnictvì. Pojiöùovny jistï uvìtajì snìûenì danï z p Ìjm pr vnick ch osob, se kter m se poëìt v programovèm prohl öenì vl dy»r. Pro jejich budoucì podnikatelskou Ëinnost bude vöak mìt stïûejnì v znam celkov struktura daúovèho systèmu, z mïry st - tu, nap. u nïkter ch nep Ìm ch danì, a pak koncepënì eöenì d chodovèho systèmu, ve ejnèho zdravotnictvì i spornè programy v r mci v dajov ch kapitol st tnìho rozpoëtu. V zemìch EU, pokud jde nap Ìklad o financov nì zdravotnictvì a d chodovèho systèmu, se hled optim lnì hranice mezi p sobnostì ve- ejnèho (st tnìho) a soukromèho sektoru. Tam, kde st t nem ûe pr - vï z fisk lnìch d vod zajistit financov nì dosavadnìm zp sobem a v dosavadnìm rozsahu, nastupuje soukrom sektor. Je cennè, ûe materi l Ministerstva financì poukazuje na reformnì kroky v nïkter ch zemìch, jako nap. ve ävèdsku, Nizozemsku nebo na Slovensku. Slovensk reforma je zaloûena p edevöìm na reformï zdravotnictvì, soci lnìho a d chodovèho systèmu a reformï vzdïl v nì. V r mci d chodovèho systèmu se nap Ìklad pl nuje vytvo- enì fondovèho pilì e p i pouûitì zdroj z privatizace a podpora dobrovolnèho penzijnìho p ipojiötïnì. Ve zdravotnictvì m dojìt od k rozdïlenì systèmu na povinn a doplúkov ; bude definov n rozsah v kon, lèk a pom cek hrazen ch z povinnèho zdravotnìho pojiötïnì apod. D se p edpokl - dat, ûe ministerstvo a vl da budou br t v vahu ta opat enì uëinïn ve zmìnïn ch a dalöìch st tech, kter se osvïdëila nebo u nichû se d oëek vat pozitivnì v sledek. N vrh reformy ve ejn ch rozpoët je t eba nynì ch pat jako pracovnì materi l. Po schv lenì ve vl dï budou zpracov v ny jednotlivè strategie a postupy. Nask t se v jimeën p Ìleûitost, aby ËeskÈ pojiöùovny prezentovaly svè p edstavy v oblasti d chodovèho systèmu i zdravotnìho Ëi nemocenskèho pojiötïnì. Je pravdïpodobnè, ûe budou otev eny i dalöì vïcnè ot zky, jako nap Ìklad pojiöùov nì st tnìho majetku, budoucì zp sob hrady povodúov ch ökod apod. Pojiöùovny a jejich asociaci tudìû Ëek sjednocov nì stanovisek a formulov nì strategiì. Z nov ch pr vnìch p edpis 1. Vyhl öka Ë. 514/2002 Sb., kterou se stanovì podmìnky pro oznaëov nì Ëelu penïûnìch hrad, pot ebn ch pro sestavov nì platebnì bilance»eskè republiky ( Ëinnost , Ë st dnem vstupu smlouvy o p istoupenì»r k EU v platnost). Klienti, banky a poboëky zahraniënìch bank jsou povinni oznaëovat penïûnì hrady podle p Ìlohy k vyhl öce. 2. stavnì z kon Ë. 515/2002 Sb., o referendu o p istoupenì»eskè republiky k EvropskÈ unii a o zmïnï stavnìho z kona Ë. 1/1993 Sb., stava»eskè republiky, ve znïnì pozdïjöìch stavnìch z kon ( Ëinnost ). 3. Z kon Ë. 517/2002 Sb., kter m se prov dïjì nïkter opat enì v soustavï st ednìch org n st tnì spr vy a mïnì nïkterè z kony ( Ëinnost ). Z kon z Ìdilo novè Ministerstvo informatiky. 4. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 523/2002 Sb., kter m se mïnì na ÌzenÌ vl dy Ë. 178/2001 Sb., kter m se stanovì podmìnky ochrany zdravì zamïstnanc p i pr ci ( Ëinnost ). Novela d v podmìnky ochrany zdravì zamïstnanc do souladu s pr vem Evropsk ch spoleëenstvì. 5. SdÏlenÌ Ë. 524/2002 Sb., o vyhl öenì dne vzniku akciovè spoleënosti»eskè dr hy. SpoleËnost vznikla ke dni Pod Ë. 526/2002 Sb. bylo vyhl öeno plnè znïnì z kona Ë. 227/1997 Sb., o nadacìch a nadaënìch fondech a o zmïnï a doplnïnì nïkter ch souvisejìcìch z kon (z kon o nadacìch a fondech), jak vypl v ze zmïn proveden ch z konem Ë. 210/2002 Sb. 7. Pod Ë. 528/2002 Sb. byl zve- ejnïn N lez stavnìho soudu ze dne , kter m byl JUDr. Ji ina Kotrbat mj. zruöen v mïr MF Ë. 06/ 2002, kter m se stanovì maxim lnì n jemnè z bytu, maxim lnì ceny sluûeb poskytovan ch s uûìv nìm bytu a pravidla pro vïcnï usmïrúovanè n jemnè v bytï. 8. Vyhl öka Ë. 536/2002 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 28/ 2001 Sb., kterou se stanovì poötovnì podmìnky z kladnìch sluûeb a z kladnì poûadavky kvality p i jejich zajiöùov nì drûitelem poötovnì licence (vyhl öka o z kladnìch sluûb ch drûitele poötovnì licence), ve znïnì vyhl öky Ë. 5/2002 Sb. ( Ëinnost ). 9. Vyhl öka Ë. 537/2002 Sb., kterou se stanovì z kladnì sazby stravnèho v cizì mïnï pro rok 2003 ( Ëinnost ). 10. Vyhl öka Ë. 540/2002 Sb., kterou se prov dïjì nïkter ustanovenì z kona Ë. 151/1997 Sb., o oceúov nì majetku a o zmïnï nïkter ch z kon (z kon o oceúov nì majetku) ñ Ëinnost Vyhl öka stanovì ceny, koeficienty, p ir ûky a sr ûky k cen m a postupy p i uplatnïnì zp sob oceúov nì vïcì, pr v, jin ch majetkov ch hodnot a sluûeb. T k se oceúov nì staveb, pozemk, vodnìch n drûì, trval ch porost, majetkov ch pr v (know-how), nïkter ch vïcì movit ch a sluûeb. Nahradila dosavadnì vyhl öku z roku POJISTNÝ OBZOR 2/2003

6 11.Vyhl öka Ë. 545/2002 Sb., o postupu p i prov dïnì pozemkov ch prav a n leûitostech n vrhu pozemkov ch prav ( Ëinnost ). 12. Vyhl öka Ë. 547/2002 Sb., kterou se stanovì n leûitosti û - dosti o p edchozì souhlas k vyd v nì elektronick ch penïûnìch prost edk ( Ëinnost ). 13. Vyhl öka Ë. 548/2002 Sb., kterou se stanovì podmìnky pro principy z Ëtov nì v platebnìch systèmech a n leûitosti û dosti o licenci k provozov nì platebnìho systèmu ( Ëinnost ). 14. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 559/2002 Sb., kter m se mïnì na ÌzenÌ vl dy Ë. 303/1995 Sb., o minim lnì mzdï, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. S ËinnostÌ od byla minim lnì mzda zv öena z 5700 KË na 6200 KË. 15.Vyhl öka Ë. 564/2002 Sb., o stanovenì zemì okres»eskè republiky a zemì obvod hlavnìho mïsta Prahy ( Ëinnost ). 16. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 567/2002 Sb., kter m se stanovì cenovè moratorium n jemnèho z byt ( Ëinnost ). Moratorium je stanoveno na 3 mïsìce ode dne Ëinnosti. 17. Vyhl öka Ë. 569/2002 Sb., kterou se pro Ëely poskytov nì cestovnìch n hrad stanovì v öe sazeb stravnèho, v öe sazeb z kladnìch n hrad za pouûìv - nì silniënìch motorov ch vozidel a v öe pr mïrn ch cen pohonn ch hmot ( Ëinnost ). 18. SdÏlenÌ Ë. 572/2002 Sb., o vyhl öenì pr mïrnè mzdy v n - rodnìm hospod stvì za 1. aû 3. ËtvrtletÌ 2002 pro Ëely odvodu do st tnìho rozpoëtu podle z kona o zamïstnanosti. Pr mïrn mzda ËinÌ KË. 19. Z kon Ë. 575/2002 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 586/1992 Sb., o danìch z p Ìjm, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z kon Ë. 588/1992 Sb., o dani z p idanè hodnoty, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kon Ë. 353/ 2001 Sb., kter m se mïnì z - kon Ë. 563/1991 Sb., o ËetnictvÌ, ve znïjì pozdïjöìch p edpis, a nïkterè dalöì z kony ( Ëinnost ). Novely se t kajì daúov ch lev v souvislosti s ûivelnìmi pohromami. 20. Z kon Ë. 579/2002 Sb., o st tnìm rozpoëtu»eskè republiky na rok 2003 ( Ëinnost ). Z kon stanovil pojistnou kapacitu ExportnÌ garanënì a pojiöùovacì spoleënosti, a. s., ve v öi KË. AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ UNIQA zìsk koncern AXA v Rakousku a MaÔarsku Rakousk finanënì skupina Raiffeisen a sdruûenì Austria Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit uzav ely smlouvu, na z kladï kterè zìskaly vöechny akcie rakouskè pojiöùovacì spoleënosti AXA Konzern Aktiengesellschaft od jejìch nïmeck ch majitel. V pr bïhu roku 2003 m AXA Konzern Aktiengesellschaft s dce in mi spoleënostmi v MaÔarsku a Lichtenötejnsku p ejìt pod UNIQA Group Austria. TÌmto krokem dojde k dalöìmu upevnïnì vedoucì pozice pojiöùovny UNIQA na rakouskèm trhu a souëasnï k jejìmu posìlenì v regionu st ednì Evropy. Partne i d le dohodli, ûe budou hledat a realizovat dalöì oboustrannï v hodnè moûnosti spolupr ce mezi st edoevropsk m pojiöùovacìm koncernem UNIQA a celosvïtovï p sobìcì skupinou AXA. KupnÌ cena transakce bude uhrazena v hotovosti, nikoli akciemi. O konkrètnì v öi ceny smluvnì strany nesdïlily û dnè podrobnosti. Transakce jeötï podlèh schv lenì p Ìsluön ch ad a dozorëìch org n. UNIQA Group Austria se sìdlem ve VÌdni m vìce neû dvacetiprocentnì podìl na rakouskèm trhu a dce inè spoleënosti v devìti evropsk ch zemìch vëetnï»eskè republiky, kde p sobì pod hlaviëkou UNIQA pojiöùovny. (Mik) Heath Lambert International Newsletter, 11/2002 DvoustrannÈ mezin rodnì dohody»eskè republiky o poskytov nì zdravotnì pèëe Ing. Rudolf Voborsk, tajemnìk sekce pojiötïnì osob»ap CestovnÌ ruch se zejmèna v poslednì ËtvrtinÏ dvac tèho stoletì prosadil jako v razn spole- Ëensk, kulturnì a ekonomick jev. Cestov nì lidì za pozn nìm, rekreacì, sportem, kulturou, z n boûensk ch d vod, anebo jen za Ëelem tr venì volnèho Ëasu a rovnïû tak z pracovnìch a obchodnìch d vod se stalo neodmyslitelnou sou- Ë stì ûivota lidì a souëasnèho ûivotnìho stylu. O rozvoji cestovnìho ruchu svïdëì to, ûe za uplynul ch pades t let se poëet turist, kte Ì p ekroëili hranice svè domovskè zemï, zv öil z 25 milion v roce 1950 na cca 700 mil. v roce 2000, tj. osmadvacetkr t. SpoleËenskÈ zmïny po roce 1989 zp sobily, ûe se i naöi obëanè intenzivnï podìlejì na tomto celosvïtovèm trendu. Organizace cestovnìho ruchu je dnes silnï unifikovan, p esto z st - v jedna oblast, kter se vymyk bïûn m obchodnìm vztah m a tou je ot zka hrady n klad spojen ch s p Ìpadn m vynaloûenìm lèëebn ch v loh v zahraniëì. To je d no tìm, ûe kaûd st t m sv j vlastnì systèm financov nì zdravotnì pèëe. Je proto pochopitelnè, ûe se jednotlivè st ty snaûì tuto ot zku eöit uzavìr nìm bilater lnìch dohod, kterè by zajiöùovaly v p ÌpadÏ pot eby jejich obëanu nalèzajìcìmu se na zemì druhèho st tu poskytnutì bezplatnè zdravotnì pèëe v nezbytnï nutnèm rozsahu. Tato bezplatnost platì pouze pro obëana, z vazek p ech - zì na jeho mate sk st t, resp. na p Ì- sluönou instituci, kter zajistì n slednï hradu n klad poskytovateli zdravotnì pèëe. Je z ejmè, ûe ËÌm vìce je srovnateln roveú zdravotnì pèëe a zp sob i rozsah jejìho financov nì mezi smluvnìmi st ty, tìm vïtöì je nadïje, ûe smlouvy budou opravdu v praxi dob e fungovat. Pro obëany EvropskÈ unie je jejich zdravotnì pojiötïnì platnè na celèm zemì EvropskÈ unie, coû zapad do koncepce Ëty cìl soci lnì ochrany (p Ìjem ze zamïstn nì, d vky v nezamïstnanosti, d chodovè zabezpe- ËenÌ a zdravotnì pèëe).»esk republika m v souëasnè dobï celkem nïkolik desìtek bilater lnìch smluvnìch vztah v oblasti vz jemnèho bezplatnèho poskytov - nì zdravotnì pèëe. Z tohoto hlediska lze st ty svïta rozdïlit do t Ì skupin: 1. St ty, s nimiû m»esk republika uzav enou bilater lnì smlouvu ve zdravotnictvì sjednanou v poslednìch letech, kter upravuje tuto oblast na z kladï pravidel bïûn ch mezi zemïmi POJISTNÝ OBZOR 2/2003 7

7 EvropskÈ unie, i kdyû ne v tak öirokèm rozsahu. Tyto smlouvy jsou sjedn v ny na z kladï usnesenì vl dy Ë. 621/1996 a zdravotnì pèëe je v nich vïtöinou souë stì öiröìho r mce Smlouvy o soci lnìm zabezpeëenì, kter zpravidla upravuje i oblast d chod a dalöìch penïûit ch d vek. V jimkou je samostatn Smlouva o poskytov nì a hradï zdravotnì pèëe se Slovenskem. SouËasnÏ se smlouvou vstupuje v platnost spr vnì ujedn - nì k jejìmu prov dïnì, kterè konkretizuje smluvnì ustanovenì. V daje za v kony zdravotnì pèëe v zahraniëì poskytovanè na z kladï tïchto smluv jsou hrazeny z prost edk ve ejnèho zdravotnìho pojiötïnì. FunkcÌ styënèho mìsta pro oblast ve ejnèho zdravotnìho pojiötïnì»r, tj. zejmèna pro realizaci jednotliv ch hrad v Ëi zahraniënìmu poskytovateli zdravotnì pèëe, bylo na z kladï rozhodnutì Ministerstva zdravotnictvì»r od povï eno Centrum mezist tnìch hrad ( jehoû Ëinnost je nezbytn m p edpokladem institucion lnìho zajiötïnì mezin rodnìch smluv o soci lnìm zabezpeëenì a pr va Evropsk ch spoleëenstvì v oblasti ve- ejnèho zdravotnìho pojiötïnì. Zakladatelem Centra, jako svèho z jmovèho sdruûenì, jsou vöechny zdravotnì pojiöùovny ËinnÈ v»r. V souëasnè dobï jsou v platnosti n sledujìcì smlouvy zahrnujìcì ustanovenì o poskytov nì zdravotnì pèëe: l Smlouva mezi»r a Slovenskou republikou o poskytov nì a hradï zdravotnì pèëe (platn od ), l Smlouva mezi»r a Chorvatskou republikou o soci lnìm zabezpeëenì (platn od ), l Smlouva mezi»r a Rakouskou republikou o soci lnìm zabezpe- ËenÌ (platn od ), l Smlouva mezi»r a Lucembursk m velkovèvodstvìm o soci- lnìm zabezpeëenì (platn od ), l Smlouva mezi»r a Spolkovou republikou NÏmecko o soci lnìm zabezpeëenì (platn od ), l Smlouva mezi»r a Jugosl viì o soci lnìm zabezpeëenì (platn od ). Texty uveden ch smluv, p Ìsluön ch spr vnìch ujedn nì a dalöì d leûitè informace lze nalèzt nap. na internetovè str nce Ministerstva zdravotnictvì»r ( data/c229/lib/soc-zab-seznam.htm). V souëasnè dobï se p ipravujì obdobnè smlouvy s Izraelem, s MakedoniÌ, se Slovinskem a s Tureckem. V tèto souvislosti je t eba upozornit na skuteënost, ûe nespr vn nebo chybïjìcì interpretace v öe uveden ch smluv v mèdiìch vede k nere ln m oëek v nìm naöich obëan a Ëast m n sledn m zklam nìm. Smlouvy majì sv j v znam zejmèna p i dlouhodob ch pobytech a jako prost edek napom hajìcì migraci. VhodnÈ komerënì cestovnì pojiötïnì, p edevöìm u kr tkodob ch (turistick ch) pobyt, m st le v znam, a to i p i cest ch do v öe uveden ch zemì zejmèna z n sledujìcìch d vod : l jsou problèmy s propl cenìm n - rok podle smlouvy (nejlèpe funguje smlouva se Slovenskem), l nenì hrazena cel pèëe, pacienti si musì hradit lèky, stomatologickè oöet enì apod., l je mnoho zdravotnick ch za ÌzenÌ, kter smlouvu nerespektujì nebo o nì nevïdì, l smlouvy nezahrnujì repatriaci nebo nezbytnè sluûby, kterè nejsou hrazeny z ve ejnèho zdravotnìho pojiötïnì, l komerënì pojiöùovny nabìzejì komplexnì ochranu (cestovnì pojiötïnì), pouûìvajì asistenënìch sluûeb (viz nìûe), l v nïkter ch p Ìpadech si klient p ed cestou do zahraniëì musì u p ÌsluönÈ zdravotnì pojiöùovny vyzvednout formul a po p Ìjezdu do zahraniëì se musì zaregistrovat u partnerskè zdravotnì pojiöùovny. 2. St ty, s nimiû m»esk republika uzav enu dohodu o vz - jemnèm poskytov nì bezplatnè zdravotnì pèëe obëanovi druhè strany v nezbytnï nutnèm rozsahu, p iëemû tyto z vazky jsou hrazeny z rozpoëtovè kapitoly Ministerstva zdravotnictvì»r. Tyto dohody byly vïtöinou podeps ny p ed rokem 1989 za zcela jin ch politick ch okolnostì v zemìch obou smluvnìch partner. Obsahy dohod, zejmèna rozsah a podmìnky poskytov nì zdravotnì pèëe, jsou velmi odliönè. Jejich seznam (v p iloûenè tabulce), byl vypracov n podle zdroj Ministerstva zdravotnictvì»r ( data/c229/lib/smlouvy-bezplat.doc) obsahujìcìho v Ëet a specifikaci dohod bez jejich hodnocenì a Ministerstva zahraniënìch vïcì»r ( mzv), kter na z kladï informacì zastupitelsk ch ad»r v jednotliv ch zemìch zaujìm struënè stanovisko k fungov nì nïkter ch tïchto smluvnìch vztah v praxi. CelkovÏ lze shrnout: l mnohè dohody nejsou druhou smluvnì stranou respektov ny v bec, l nïkde jsou respektov ny pouze ve st tnìch zdravotnick ch za- ÌzenÌch, v adï zemì vöak nelze obëan m»r doporuëit jejich pouûitì, l i zde platì vöechny dalöì d vody pro uzav enì komerënìho cestovnìho pojiötïnì uvedenè v öe. 3. St ty, s nimiû nem»esk republika uzav enu û dnou dohodu o vz jemnèm poskytov nì bezplatnè zdravotnì pèëe. Zde lze pouze dodat, ûe odpovìdajìcì komerënì pojiötïnì lèëebn ch v loh v zahraniëì je naprosto nezbytnè. TÏm, kdo chtïjì cestovat kamkoliv do zahraniëì a chtïjì vylou- Ëit riziko znaën ch starostì a finanënìch obtìûì v p ÌpadÏ neoëek van ch ud lostì, nezb v neû doporuëit vhodnè cestovnì pojiötïnì, jehoû kompletnì nabìdka umoûnì vycestovat do zahraniëì s vïdomìm jistoty zabezpeëenì pro p Ìpady: l n hlèho onemocnïnì ñ lèka skè oöet enì, pobyt v nemocnici, lèky p edepsanè lèka em v souvislosti s pojistnou ud lostì, p eprava do nejbliûöìho zdravotnickèho za ÌzenÌ, n klady repatriace pojiötïnèho, p ÌpadnÏ jeho tïlesn ch ostatk, l razu, l ztr ty zavazadel, l zp sobenì ökody t etì osobï, l storna z jezdu, l vybran ch rizik p i provozov - nì nebezpeën ch sport. V tèto souvislosti je vhodnè poznamenat, ûe pro cesty do zemì s vyspïl m, ale pro n s Ñdrah mì, zdravotnictvìm nenì û dn m p epychem pojistit se na vysok limit plnïnì (aû miliony korun). NÏkterÈ operativnì z kroky jsou totiû z kategorie ÑnezbytnÏ nutn chì (tak nap. bïûn z nït slepèho st eva p ijde v z padoevropsk ch zemìch na 100 tis. KË, v USA dokonce na 400 tis. KË). Pozor proto na platebnì karty vydanè k Ët m klient, na kterè nïkterè banky sice poskytujì pojistnou ochranu, ale limity lèka skèho oöet enì nejsou obvykle vysokè. V znamnou pomocì postiûenèmu obëanu v zahraniëì, kter m uzav eno cestovnì pojiötïnì, je moûnost kdykoliv se obr tit na asistenënì spoleënost danè pojiöùovny se û dostì o pomoc. AsistenËnÌ sluûba zajiöùuje kromï dalöìch sluûeb zejmèna: l p evoz nemocnèho nebo zranïnèho do nemocnice (p i ambulantnìch oöet enìch a n kupu lèk budou n klady uhrazeny pojiötïnèmu p i n vratu dom ), l hradu n klad nezbytnè hospitalizace pojiötïnèho, l p evoz pojiötïnèho do»r i s lèka sk m doprovodem, je-li nutn, l p epravu tïlesn ch ostatk pojiötïnèho do mìsta bydliötï, l zachraúovacì n klady ñ hled - nì, vyproötïnì pojiötïnèho, l pr vnì pomoc a sloûenì kauce za pojiötïnèho, l zajiötïnì a hradu n klad nep edvìdanèho n vratu pojiötïnèho v p ÌpadÏ n hlè smrti blìzkèho p ÌbuznÈho (zajiötïnì a hrada jìzdenky/letenky), l n vötïvu p ÌbuznÈho u hospitalizovanèho v zahraniëì a hrada n klad jeho pobytu. Po vstupu»eskè republiky do EvropskÈ unie bilater lnì smlouvy se Ëlensk mi st ty EU zë sti ztratì v znam, protoûe v jejìm r mci existuje jednotn pr vnì prava koordinace n rodnìch soustav soci lnìho zabezpeëenì, kter p esnï formuluje zachov nì soci lnìch n rok migrujìcìch osob. ZamÏstnan m osob m smlouva zajistì, ûe budou podlèhat pouze jednomu pojiötïnì (zpravidla ve st tï zamïstn nì s ur- Ëit mi v jimkami zejmèna u vysìlan ch pracovnìk, kte Ì ñ pokud se ministerstva obou st t nebo jimi povï enè instituce nedohodnou jinak, si po dobu prv ch 24 mïsìc po vysl nì zachovajì p vodnì pojiötïnì vysìlajìcìho st tu), a ûe jim budou zachov ny n roky z tohoto pojiötïnì plynoucì na zdravotnì 8 POJISTNÝ OBZOR 2/2003

8 pèëi, na nemocenskè d vky a na d chodovè zabezpeëenì. Tato zmïna bude pro obëany»eskè republiky jistï velmi v znamn, v souëas- nè dobï je vöak p edëasnè se pokouöet o bliûöì hodnocenì. V znam cestovnìho pojiötïnì ovöem nezanik ani v r mci EU, neboù: l je pot eba pokr t vöechna v öe zmìnïn rizika, kter nejsou hrazena z ve ejnèho zdravotnìho pojiötïnì, l existujì rozdìly v hradï ady v kon z prost edk ve ejnèho zdravotnìho pojiötïnì mezi jednotliv mi zemïmi. DvoustrannÈ mezin rodnì dohody»eskè republiky o poskytov nì bezplatnè zdravotnì pèëe Afgh nist n Bulharsko Ir k Jemen Kambodûa Kypr Libye MaÔarsko Makedonie Maroko Polsko ÿecko Slovinsko S d n Velk Brit nie Gruzie, ArmÈnie, Moldavsko, T dûikist n, Kyrgyzst n, zerb jdû n ñ st ty b v. SSSR V platnosti je mezivl dnì dohoda o spolupr ci v oblasti zdravotnictvì a lèka sk ch vïd (Ë. 103/1987 Sb.), kter p edpokl d oboustrannè poskytnutì bezplatnè nezbytnè pèëe v p ÌpadÏ akutnìho onemocnïnì nebo razu obëan m»r, kte Ì se p echodnï nach zejì v Afgh nist nu, je vöak velmi nepravdïpodobnè, ûe by jejì ustanovenì byla v praxi dodrûov na. mluva mezi vl dou»sr a vl dou BulharskÈ lidovè republiky (Ë. 22/1960 Sb.) o spolupr ci v oblasti zdravotnictvì, podle kterè druh smluvnì strana zajistì obëan m druhè strany, kte Ì se nach zejì na jejìm zemì, p i n hl ch onemocnïnìch nezbytnè lèëenì. Vöechna soukrom zdravotnick za ÌzenÌ prov dïjì oöet enì proti hradï. Existuje sice dohoda mezi vl dou»ssr a vl dou Ir ckè republiky o spolupr ci v oblasti zdravotnictvì (Ë. 83/1983 Sb.), podle kterè obï smluvnì strany poskytnou obëan m druhè smluvnì strany, kte Ì se nach zejì na jejìm zemì, p i razu, akutnìm onemocnïnì nebo v jin ch nalèhav ch p Ìpadech bezplatnï nezbytnou lèka skou pèëi, v praxi vöak tato dohoda nem v znam a sluûby je nutno platit okamûitï na mìstï. Dohoda mezi vl dou»ssr a vl dou JemenskÈ arabskè republiky (Ë. 95/1985 Sb.) o spolupr ci v oblasti zdravotnictvì, podle kterè kaûd smluvnì strana poskytne v p ÌpadÏ akutnìho onemocnïnì nebo razu bezplatnï nezbytnou lèka skou pèëi obëan m druhè smluvnì strany, kte Ì se p echodnï nach zejì na jejìm zemì. Nejsou zpr vy o tom, ûe by tato smlouva takto fungovala. Dohoda mezi vl dou»ssr a Lidovou revoluënì radou KambodûskÈ lidovè republiky o spolupr ci v oblasti zdravotnictvì a lèka sk ch vïd (Ë. 25/1982 Sb.), podle kterè kaûd smluvnì strana poskytne v p ÌpadÏ akutnìho onemocnïnì nebo razu nezbytnou lèka skou pèëi obëan m druhè smluvnì strany, kte Ì se p echodnï nach zejì na jejìm zemì. JejÌ dodrûov nì je velmi nejistè a v kaûdèm p ÌpadÏ se doporuëuje p ed cestou do Kambodûe zajistit si p ipojiötïnì. KyperskÈ ady aplikujì bilater lnì dohodu o bezplatnèm poskytov nì lèka skè pèëe pro obëany»r (Ë. 7/1974 Sb.). Tato dohoda se vöak vztahuje pouze na p Ìpady prvnì pomoci. Za lèka skou pomoc poskytovanou soukrom mi lèka i a dentisty, kter je na dobrè rovni, se platì. P ed cestou se proto doporuëuje uzav Ìt v»r pojiötïnì. Dohoda mezi»ssr a Libyjskou arabskou lidovou socialistickou dûam hirijì o spolupr ci v oblasti zdravotnictvì (Ë. 63/1982 Sb.) zavazuje k poskytnutì nezbytnèho lèëenì obëan druhè strany, kte Ì se nach zejì doëasnï na jejìm zemì, v p Ìpadech razu nebo akutnìho onemocnïnì. V praxi poskytujì st tnì zdravotnick za ÌzenÌ zdarma prvnì pomoc, priv tnì pouze proti platbï. Mezi MaÔarskou republikou a»eskou republikou dosud platì Zdravotnick dohoda z roku 1982 o poskytnutì bezplatnè zdravotnickè pèëe pouze v p ÌpadÏ prvnì pomoci (Ë. 20/1983 Sb.). Vych zejìc ze zkuöenostì, toto respektujì st tnì zdravotnick za ÌzenÌ a nikoliv soukromè ordinace. P i ambulantnìm oöet enì vöechny lèky a zdravotnick materi l hradì nemocn. DoporuËuje se vyuûìt p ipojiötïnì u nïkterè z naöich pojiöùoven. Zdravotnick pèëe za Ëelem prvnì pomoci m b t poskytov na bezplatnï. To vypl v z mluvy o soci lnìm pojiötïnì (Ë. 3/1958 Sb.), a ze spr vnì dohody tuto mluvu prov dïjìcì (Ël. 5 a 6). DoporuËuje se uzav Ìt adekv tnì cestovnì zdravotnì pojiötïnì. Podle dohody, uzav enè mezi»eskou republikou a Marock m kr lovstvìm, poskytujì st tnì zdravotnick za ÌzenÌ v Maroku nezbytnè prvnì lèka skè oöet enì Ëesk m turist m zdarma (Ë. 329/1992 Sb.). DoporuËuje se Ëesk m turist m, aby p ed svou cestou do Maroka uzav eli speci lnì zdravotnì pojiötïnì pro zahraniëì. Podle dosud platn ch dohod (Ë. 260/1948 Sb. a 261/1948 Sb.) v p ÌpadÏ nemoci Ëi razu naöeho obëana na zemì Polska, nese n klady lèëenì a p ÌpadnÈho nutnèho transportu Polsk republika. V p ÌpadÏ n hlèho onemocnïnì nebo razu ËeskÈho turisty v Polsku poskytne se mu bezplatnï nezbytnï nutn zdravotnì pèëe za stejn ch podmìnek jako polskèmu obëanu. ObdobnÏ jako polsk obëan uhradì Ëesk turista n klady spojenè s n kupem lèk v lèk rn ch mimo nemocnice. V p ÌpadÏ, ûe bude lèëen z d vodu n hlèho onemocnïnì nebo razu, obdrûì lèky bezplatnï. Transport nemocnèho je poskytov n bezplatnï. Od v PolskÈ republice probìh zdravotnick reforma, p iëemû podle informacì dostupn ch zastupitelskèmu adu doch zì v praxi k tomu, ûe ve st tnìch zdravotnick ch za ÌzenÌch je vyûadov na za oöet enì hrada. PlatÌ zdravotnick dohoda (Ë. 93/1983 Sb.), na jejìmû z kladï jsou eckè st tnì nemocnice povinny zdarma poskytnout Ëesk m obëan m pomoc v p ÌpadÏ razu a n hl ch p Ìpadech, kdy je p Ìm lèka sk z krok nevyhnutn a neodkladn. V nïkter ch zdravotnick ch za ÌzenÌch vöak nemajì o existenci dohody povïdomì a vyûadujì po Ëesk ch obëanech platbu v hotovosti. Nemocnice mohou vûdy vyûadovat i hradu lèk a zdravotnickèho materi lu. Navzdory platnè zdravotnickè dohodï se doporuëuje mìt p ed kaûdou cestou do ÿecka sjednanè zdravotnì pojiötïnì. S ohledem na v öe uveden rizika lze Ëesk m obëan m d raznï doporuëit cestovat do ÿecka s dn m pojiötïnìm. Nezbytn prvnì pomoc na z kladï bilater lnì dohody poskytov na zdarma, je t eba p edloûit pr kazku o povinnèm zdravotnìm pojiötïnì v»r a cestovnì pas. V souëasnè dobï se p ipravuje nov smlouva upravujìcì poskytov nì a vz jemnou hradu nutnè a neodkladnè pèëe. Dohoda mezi vl dou»ssr a vl dou S d nskè demokratickè republiky o spolupr ci v oblasti zdravotnictvì (Ë. 98/1970 Sb.) P ÌsluönÈ org ny a stavy obou smluvnìch stran budou p ijìmat nemocnè druhè smluvnì strany do stavnìho lèëenì, zejmèna v p Ìpadech n hlèho onemocnïnì. Dvoustrann zdravotnick dohoda (Ë. 105/1976 Sb.) zaruëuje v p Ìpadech razu, akutnìho onemocnïnì nebo v jin ch p Ìpadech, vyûadujìcìch okamûitè lèka skè oöet enì (nemocniënì i ambulantnì), ûe obëanè druhè strany obdrûì lèka skè oöet enì p i pobytu v druhè zemi za stejn ch podmìnek jako obëanè p ijìmajìcì zemï v souladu se zdravotnick mi z konn mi p edpisy platn mi v tèto zemi v dobï trv nì platnosti tèto dohody. Nemocn si musì s m hradit lèky, stomatologickou pèëi a sluûby optiky. P eprava tïûce nemocnèho do»r je hrazena Ministerstvem zdravotnictvì»r. Dohoda mezi vl dou»ssr a vl dou SSSR o spolupr ci v oblasti zdravotnictvì, lèka sk ch vïd a zdravotnickèho pr myslu (Ë. 148/1980 Sb.) zavazuje smluvnì strany zabezpeëit bezplatnou kvalifikovanou lèka skou pèëi obëan m druhè smluvnì strany, kte Ì se doëasnï nebo trvale nach zejì na jejich zemì v p Ìpadech n hlèho onemocnïnì vyûadujìcìho ambulantnì a stavnì pèëi. O dodrûov nì tèto dohody v uveden ch st tech nejsou ofici lnì informace, povaûuje se spìöe za nepravdïpodobnè. Pozn mky: 1. V tabulce nejsou zahrnuty dohody se st ty, se kter mi m»r smlouvu o soci lnìm zabezpeëenì (uvedeny v 1. skupinï zemì). 2. KromÏ tïchto dohod m»r jeötï dalöì dohody, kterè zajiöùujì reciproënì poskytov nì bezplatnè zdravotnì pèëe pracovnìk m zastupitelsk ch ad ( POJISTNÝ OBZOR 2/2003 9

9 Soci lnì dialog o ot zk ch st rnoucì populace Ing. Petr PavlÌk, vedoucì odboru vzdïl v nì, Kooperativa, pojiöùovna, a.s. Post ehy ze subregion lnì tripartitnì konference Mezin rodnì organizace pr ce (MOP) o eöenì dopad demografick ch zmïn Ot zk m reforem d chodov ch systèm, vzdïl vacìch systèm a stimul k vyööì zamïstnanosti st rnoucìho obyvatelstva v zemìch s obdobn mi demografick mi trendy je vïnov na st le vïtöì pozornost. Ukazuje se totiû, ûe se jedn o z leûitosti, kterè majì spoleënèho jmenovatele pro zemï i s velmi rozdìlnou hospod skou vyspïlostì. TÌm jsou pr vï v raznè struktur lnì zmïny populace v zemìch postiûen ch celkov m st rnutìm svè populace, mezi kterè pat Ì i 13 kandid tsk ch zemì smï ujìcìch do EvropskÈ unie. A pr vï hled nì moûn ch eöenì a hodnocenì zkuöenostì zemì, kterè jiû s reformami zaëaly, byla vïnov na konference, kter se ve dnech 25. a 26. listopadu 2002 uskuteënila v Budapeöti. Konala se pod z ötitou Mezin rodnì organizace pr ce a ministerstev pr ce a soci lnìch vïcì NÏmecka a Japonska za Ëasti tripartitnìch reprezentacì kandid tsk ch zemì EU, vëetnï»r. Se sv mi p ÌspÏvky vystoupilo celkem 30 p edn öejìcìch z 10 zemì, MOP a EvropskÈ komise, vëetnï resortnìch ministr MaÔarska a NÏmecka. Mezin rodnì organizace pr ce ñ MOP (The International Labour Organization ñ ILO) l Specializovan agentura Organizace spojen ch n rod (OSN), Demografick v voj Evropy (mil. osob) kter m za sv j cìl podporu soci lnì spravedlnosti a mezin - rodnï uzn van ch lidsk ch a pracovnìch pr v. l Formuluje mezin rodnì pracovnì standardy (minim lnì roveú z kladnìch pracovnìch pr v) zejmèna v oblastech: svoboda odborovèho sdruûov nì a v konu odborov ch pr v, kolektivnì vyjedn v nì, odstranïnì nucenè pr ce, rovnost p ÌleûitostÌ a zach zenì atd. l Poskytuje technickou pomoc zejmèna v oblastech: profesnì vzdïl v nì, politika zamïstnanosti, rozvoj managementu, soci lnì zabezpeëenì vë. d chodovèho, prac. statistika a bezpeënost a ochrana zdravì p i pr ci. l Podporuje rozvoj nez visl ch zamïstnavatelsk ch a zamïstnaneck ch organizacì a poskytuje pro nï ökolìcì a poradenskè sluûby. l Sdruûuje 175 zemì. l M tripartitnì strukturu za Ëasti zamïstnanc a zamïstnavatel jakoûto rovnocenn ch partner vl d Ëlensk ch st t (»R zastupujì reprezentanti Rady hospod skè a soci lnì dohody ñ RHSD). l HlavnÌmi org ny jsou: Mezin - rodnì konference pr ce (MKP), kter se kon vûdy v Ëervnu v éenevï; Spr vnì rada (SR) je v konn m org nem, kter se sch zì t ikr t roënï v éenevï (28 vl dnìch deleg t, 14 z - stupc zamïstnanc, 14 z stupc zamïstnavatel ); Mezin rodnì ad pr ce (M P) je st l m sekretari tem MOP. l M P zamïstn v p ibliûnï 1900 ednìk z vìce neû sta zemì svïta, aù jiû v ûenevskèm st edì Ëi ve 40 region lnìch adovn ch po celèm svïtï (»R spolupracuje s region lnìm ILO v Budapeöti). DalöÌch asi 600 expert se ËastnÌ r zn ch misì v r mci program technickè spolupr ce. Program konference byl rozdïlen do Ëty ech Ë stì, z nichû prvnì se zab vala demografick mi zmïnami a opat enìmi eöìcì st rnutì populace. V tèto souvislosti bylo pouk z no zejmèna na nutnost prodlouûenì ekonomicky aktivnìho vïku s cìlem sniûovat deficit v n rodnìch d chodov ch systèmech nejen v kandid tsk ch, ale Oblasti Ukazatel St ty EU + 3*) Kand. EU **) Turecko OstatnÌ Evropa ***) Evropa celkem»esk republika cel populace ñ30 prod. popul.****) ñ53 neprod. popul pomïr z vislosti cel populace ñ27 prod. popul.****) ñ28 neprod. popul pomïr z vislosti cel populace prod. popul.****) neprod. popul pomïr z vislosti ñ12 cel populace ñ70 prod. popul.****) ñ50 neprod. popul ñ20 pomïr z vislosti cel populace ñ97 prod. popul.****) ñ107 neprod. popul pomïr z vislosti cel populace 10,3 10,2 10,1 9,7 9,5 9,2 ñ1,1 prod. popul.****) 7,2 7,2 6,5 6,0 5,5 4,6 ñ2,6 neprod. popul. 3,1 3 3,6 3,7 4 4,6 1,5 pomïr z vislosti *) St ty EU + Island, Norsko a äv carsko **) Kandid tskè st ty EU bez Turecka (BG, CY, CZ, ES, HU, LA, LI, MA, PO, RO, SL, SK) ***) St ty b valè Jugosl vie, Rusko, Ukrajina, BÏlorusko ****) ProduktivnÌ populace ( 20 let a 64 let) Zdroj: ILO, éeneva, POJISTNÝ OBZOR 2/ ñ 2000

10 i v Ëlensk ch zemìch EU. Za v znamn n stroj zabezpeëenì kvality ûivota v seniorskèm vïku jsou pokl d ny tzv. doplúkovè penzijnì systèmy (ûivotnì pojiötïnì a penzijnì p ipojiötïnì). Druh m tèmatem byla loha soci lnìho dialogu (tripartitnìho) v penzijnìch reform ch. Z p edn - öek a diskuse jasnï vyplynulo, ûe bez nalezenì öirokèho konsensu nap ÌË politick m spektrem a za Ëasti soci lnìch partner (zamïstnavatel a z stupc zamïstnanc ) bude celospoleëensk dohoda o obsahu a organizaci reformy d chodov ch systèm jen velice obtìûn. T etì Ë st pak byla vïnov na moûn m opat enìm na trhu pr ce zamï en m na zv öenì zamïstnanosti v seniorskèm vïku. V tèto souvislosti bylo konstatov no, ûe je t eba realizovat vöechna dostupn opat enì majìcì za cìl stabilitu zamïstnanosti staröìch a handicapovan ch obëan. Zde musì sehr t hlavnì lohu aktivnì politika zamïstnanosti. KoneËnÏ Ëtvrt m n mïtem se staly ot zky celoûivotnìho vzdïl - v nì jako z kladnìho p edpokladu schopnosti obst t a uspït na st le n roënïjöìm trhu pr ce. OdeznÏly zde n mïty na vyööì daúovè levy na vzdïl v nì (v»r je zatìm da- ÚovÏ uznateln m n kladem jen prohlubov nì kvalifikace, zatìmco jejì zvyöov nì nenì, neboù se m za to, ûe jde o soukromou z leûitost zamïstnance, resp. zamïstnavatele, nemajìcì vliv na dosaûenì a udrûenì zisku), kterè by v znamnï proces p Ìpravy obëan na pr - ci i v pokroëilèm vïku podpo ily. V z vïru konference pak byli ËastnÌci konference panem P. Auerem, z stupcem MOP a panem W. Koberskim, n mïstkem ministra pr ce a soci lnìch vïcì NÏmecka, vyzv ni, aby se spoleënï s vl dami sv ch zemì podìleli na öirokè osvïtovè kampani zamï- enè na podporu eöenì reforem systèm d chod, vzdïl v nì a aktivnì politiky zamïstnanosti. DemografickÈ zmïny v EvropÏ HlavnÌ pozornost byla na konferenci vïnov na oëek van m demografick m zmïn m. V tèto souvislosti dnes zhruba osmisetmilionov Evropa oëek v v roce 2050 pokles poëtu obyvatel o cca 100 milion ve srovn nì s rokem 2000, kter se zhruba kryje s bytkem produktivnìho obyvatelstva ve vïku od 20 do 64 let. S ohledem na to, ûe neproduktivnì obyvatelstvo bude stagnovat na poëtu cca 300 milion, poëìtajì demografovè se zhoröujìcìm tzv. pomïrem z vislosti (dependency ratio), kter m dos hnout v roce 2050 hodnoty kolem 80 neproduktivnìch obëan p ipadajìcìch na 100 ekonomicky aktivnìch osob, zatìmco v roce 2000 byl tento pomïr roven 60. Jak jiû bylo eëeno, jsou zmìnïnè hodnoty v sledkem evropskè Ñagregaceì. Nep Ìzniv struktur lnì demografick v voj je v jednotliv ch oblastech Evropy v z sadï velmi shodn. V jimkami jsou Turecko a»esk republika. ZatÌmco se v Turecku poëìt v letech 2000 aû 2050 s n r stem obyvatelstva o 30 milion a s n r stem produktivnìho obyvatelstva o 24 milion, p edpokl d se u 13 kandid tsk ch zemì EU se snìûenìm populace o cca 30 milion za sou- ËasnÈho snìûenì produktivnì populace tèmï ve stejnè v öi. Desetimilionovou»eskou republiku pak Ëek pokles populace z dneönìch 10 milion na nïco m lo p es 9 milion za souëasnèho poklesu produktivnìho obyvatelstva o cca 2,5 milionu a n r stu p edproduktivnìch a zejmèna poproduktivnìch obëan o 1,5 milionu. V»eskÈ republice je predikov n jeden z nejvïtöìch r st pomïru z vislosti z celè Evropy, kter dos hne v roce 2050 hodnoty 100, zatìmco jeötï v roce 2000 p ipadalo na 100 ekonomicky aktivnìch jen 43 neproduktivnìch osob. ÑD chodov vïkì v EvropÏ V n vaznosti na demografick v voj a st le se prohlubujìcì problèmy se st tnìmi d chodov mi systèmy byl na konferenci poskytnut i p ehled o legislativnìm nastavenì a re lnèm vyuûitì d chodovèho vïku. Z p iloûenèho p ehledu vypl v, ûe dneönì z padnì Evropa, reprezentovan EU, smï uje aû na v jimky k jednotnèmu vïku odchodu d chodu na rovni 65 let pro muûe i ûeny. V tèto souvislosti majì pak kandid tskè zemï do EU, kromï Turecka, co doh nït. ÿada tïchto zemì vöak p istoupila jiû k reform m sv ch n rodnìch d chodov ch systèm a tak jako v»r jiû po roce 2005 budou vöichni muûi odch zet do d chodu aû v 62 letech, bude se postupnï vïkov hranice odchodu do d chodu postupnï zvyöovat i v ostatnìch st tech (kup. v Rumunsku od roku 2015 jiû bude d chodov vïk pro muûe v 65 letech a pro ûeny v 60 letech). Ve vïtöinï kandid tsk ch zemìch je jiû platn mi pr vnìmi pravami p edjìm n d chodov vïk pro m ûe 62ñ63 let a pro ûeny 58ñ62 let. V tèto souvislosti vöak stojì za ÑD chodov vïkì v nïkter ch zemìch Evropy Set ÌdÏno podle z konnèho Ñd chodovèho vïkuì muû ZemÏ povöimnutì rozdìly mezi Ñz konn mì d chodov m vïkem a pr mïrn m ÑskuteËn mì vïkem odchodu do d chodu. ZatÌmco v zemìch EU muûi pracujì do cca 61 let (tedy o cca 4 roky mènï) a ûeny opouötïjì sv zamïstn nì v cca 58 letech (o cca 5 let d Ìve), v kandid tsk ch zemìch EU se zdrûujì muûi v pracovnì aktivitï do 59 let (tedy o 2 roky mènï neû stanovì platn legislativa) a ûeny do 55 let (o 2,5 roku mènï). Uvedenou skuteënost lze glob lnï zd vodnit skuteënostì, ûe z padoevropötì obëanè vyuûìvajì v daleko vïtöì mì e neû u n s tzv. doplúkovè penzijnì produkty, zejmèna rezervotvornè ûivotnì pojiötïnì. Muûi éeny dle z kona skuteënost dle z kona skuteënost ZemÏ EU v roce 2000 Francie 60 59, ,3 ÿecko 62 62, ,3 It lie 64 60, ,2 Rakousko 65 58, ,2 Belgie 65 57, ,1 Finsko 65 59, ,9 NÏmecko 65 60, ,4 Lucembursko 65 58, ,4 Holandsko 65 58, ,3 Portugalsko 65 63, ,8 äpanïlsko 65 61, ,9 ävèdsko 65 63, ,1 V. Brit nie 65 62, ,7 Irsko 66 63, ,1 D nsko 67 62, ,4 Pr mïr EU 64,6 60,8 63,0 58,4 OstatnÌ st ty Evropy Rusko 60 59, ,0 Slovensko 60 56,6 54,5 54,8 Turecko 60 59, ,0 Ukrajina 60 59, ,8»esk rep. 60,7 59,1 55,5 55,2 Estonsko 61 57, ,6 MaÔarsko 61 58, ,5 Litva 61 60, ,8 Lotyösko 61 57, ,1 Malta 61 59, ,0 Slovinsko 61,5 61,5 59,5 57,5 Rumunsko 62 58, ,0 Polsko 65 61, ,0 Kypr 65 63,3 65,0 60,1 Pr mïr ost. st t 61,4 59,3 57,8 55,2 Zdroj: ILO, éeneva, 2002 POJISTNÝ OBZOR 2/

11 Hav rie vozidla, sr ûka vozidel, st et vozidla s chodcem na pozemnì komunikaci a podobnï pat Ì mezi neoëek vanè a neradostnè ud losti tïch, kte Ì se stanou jejich ËastnÌky. To, ûe Ëast na dopravnì nehodï je p ev ûnï faktem nahodil m, vede Ëasto k tomu, ûe ËastnÌci nehody jsou zaskoëeni a bezradnì, coû p in öì adu dalöìch negativnìch d sledk. Proto nenì od vïci si povinnosti ËastnÌk dopravnì nehody p ipomìnat. Po nehodï zastavit a nepìt alkohol Podle z kona o provozu na pozemnìch komunikacìch p edevöìm platì, ûe idië, kter mïl Ëast na DopravnÌ nehoda a co d l? JUDr. Pavel Buöta, tajemnìk sekce pojiötïnì motorov ch vozidel»ap dopravnì nehodï, musì neprodlenï zastavit vozidlo (pokud jeötï jede) a zdrûet se poûitì alkoholickèho n poje a jin ch n vykov ch l tek po nehodï po dobu, do kdy by to bylo na jmu zjiötïnì, zda p ed jìzdou nebo bïhem jìzdy poûil alkoholick n poj nebo n vykovou l tku. Povinnosti ËastnÌk nehod ËastnÌci dopravnì nehody v bec jsou povinni: ñ UËinit vhodn opat enì, aby nebyla ohroûena bezpeënost provozu na pozemnìch komunikacìch v mìstï dopravnì nehody; vyûadujì-li to okolnosti, jsou opr vnïni zastavovat jin vozidla. ZnamenÌ k zastavenì vozidla se d v zejmèna vztyëenou paûì a za snìûenè viditelnosti Ëerven m svïtlem, kter m zastavujìcì osoba pohybuje v hornìm p lkruhu. ñ Doölo-li ke zranïnì, poskytnout podle sv ch schopnostì prvnì pomoc a k zranïnè osobï p ivolat zdravotnickou z chrannou sluûbu. ÿidië vozidla, kter po dopravnì nehodï, na nìû mïl Ëast, neposkytne osobï, kter p i nehodï utrpïla jmu na zdravì, pot ebnou pomoc, aë tak m ûe uëinit bez nebezpeëì pro sebe nebo jinèho, se dopustì trestnèho Ëinu podle ß 208 trestnìho z kona, budou-li naplnïny vöechny jeho znaky, za coû m ûe b t potrest n odnïtìm svobody aû na t i lèta nebo z kazem Ëinnosti. ñ Umoûnit obnovenì provozu na pozemnìch komunikacìch, zejmèna provozu vozidel hromadnè dopravy osob. Tato povinnost vystupuje do pop edì v souvislosti s velmi hust m provozem na naöich pozemnìch komunikacìch. JejÌm nerespektov nìm Ëasto doch zì aû k paralyzov nì provozu na dlouhou dobu, vytv enì dlouh ch stojìcìch kolon vozidel, coû m dalöì velmi negativnì dopady. Jak se o tom m ûeme p esvïdëovat, tomuto neövaru bohuûel nevïnujì dostateënou pozornost nïkdy ani policistè a Ëasto jej i sami zbyteënï n sobì, kdyû po poskytnutì zdravotnickè pomoci a provedenì z kladnìch neodkladn ch kon (fotografov nì, mï enì apod.) pokraëujì bezd vodnï ve vy izov nì nehody uprost ed komunikace, aniû by nejd Ìve dbali na urychlenè odklizenì vozidel a ostatnìch vïcì alespoú na okraj komunikace. ñ NeprodlenÏ ohl sit policii poökozenì pozemnì komunikace, obecnï prospïönèho za ÌzenÌ nebo ûivotnìho prost edì, pokud k nïmu p i dopravnì nehodï doölo. ñ Prok zat si na poû d nì navz - jem svou totoûnost a sdïlit daje o vozidle, kterè mïlo Ëast na dopravnì nehodï. S tìm souvisì povinnost osoby, kter odpovìd za ökodu zp sobenou provozem vozidla (pojiötïn ), bez zbyteënèho odkladu doloûit poökozenèmu na jeho û dost daje nezbytnè pro uplatnïnì pr va poökozenèho na n hradu ökody, zejmèna svè jmèno a p ÌjmenÌ a bydliötï, jmèno a p ÌjmenÌ a bydliötï, nebo obchodnì jmèno a sìdlo, pop ÌpadÏ mìsto podnik nì vlastnìka vozidla, obchodnì jmèno a sìdlo, pop ÌpadÏ mìsto podnik nì pojistitele, u nïhoû bylo uzav eno pojiötïnì odpovïdnosti, ËÌslo pojistnè smlouvy a jedn -li se o vozidlo, kterè podlèh registraci vozidel, st tnì pozn vacì znaëku vozidla, kter m byla ökoda zp sobena. Nehody podlèhajìcì ohlaöovacì povinnosti Dojde-li p i dopravnì nehodï k usmrcenì nebo zranïnì osoby nebo k hmotnè ökodï p evyöujìcì z ejmï na nïkterèm ze z ËastnÏn ch vozidel vëetnï p epravovan ch vïcì nebo na jin ch vïcech Ë stku KË, musì ËastnÌci dopravnì nehody, kromï uveden ch obecn ch povinnostì: ñ NeprodlenÏ ohl sit dopravnì nehodu p ÌsluönÌkovi Policie»R (policistovi). Proti pojiötïnèmu, kter bez z etele hodnèho d vodu nesplnil povinnost ohl sit dopravnì nehodu, kter je ökodnou ud lostì, v d sledku Ëehoû byla ztìûena moûnost dnèho öet enì pojistitele, m pojiöùovna pr vo na n hradu toho, co za nïho plnila. ñ Zdrûet se jedn nì, kterè by bylo na jmu dnèho vyöet- enì dopravnì nehody, zejmèna p emìstïnì vozidel; musì-li se vöak situace vznikl dopravnì nehodou zmïnit, zejmèna je-li to nutnè k vyproötïnì nebo oöet- enì zranïnè osoby nebo k obnovenì provozu na pozemnìch komunikacìch, p edevöìm provozu vozidel hromadnè dopravy osob, vyznaëit situaci a stopy. VyznaËuje se p edevöìm koneënè postavenì vozidel po nehodï, lomky laku nebo skla, stopy po brzdïnì, d ecì stopy apod. ñ Setrvat na mìstï dopravnì nehody aû do p Ìchodu policisty nebo se na toto mìsto neprodlenï vr tit po poskytnutì nebo p ivol nì pomoci nebo ohl öenì dopravnì nehody. Kdo poruöenìm z kona o provozu na pozemnìch komunikacìch zp sobì uvedenou dopravnì nehodu, dopustì se p estupku podle ß 22 odst. 1 pìsm. c) z kona o p estupcìch (nejedn -li se o trestn Ëin), za kter lze uloûit pokutu do 7000 KË a z kaz Ëinnosti do jednoho roku. Dojde-li p i dopravnì nehodï ke hmotnè ökodï na nïkterèm ze z ËastnÏn ch vozidel vëetnï p epravovan ch vïcì nebo na jin ch vïcech niûöì neû KË, jsou ËastnÌci dopravnì nehody povinni ohl sit tuto nehodu policistovi, jestliûe se nedohodnou na zavinïnì nebo byla-li hmotn ökoda zp sobena na majetku t etì osoby. Za majetek t etì osoby, na nïmû 12 POJISTNÝ OBZOR 2/2003

12 vznikla p i dopravnì nehodï hmotn ökoda, lze povaûovat majetek jinè osoby neû ËastnÌka dopravnì nehody. Nap Ìklad p i Ëasti zamïstnance akciovè spoleënosti na dopravnì nehodï ñ idiëe vozidla tèto spoleënosti, kterè bylo p i nehodï poökozeno ñ je t etì osobou tato spoleënost. SkuteËnost, ûe se takov (t etì) osoba dostavì na mìsto nehody, je nerozhodn. ObdobnÏ tomu bude v p ÌpadÏ, kdyû p i nehodï dojde k poökozenì vozidla uûìvanèho n jemcem v r mci leasingovè smlouvy, kdy t etì osobou bude pronajìmatel, a to bez ohledu na to, ûe nositelem rizika ökody v takov ch vztazìch je zpravidla n jemce. V p ÌpadÏ dohody o zavinïnì nehody, kdy nebude nehodu vyöet- ovat policie, bude p edevöìm na stranï poökozen ch vystupovat do pop edì d leûitost podchycenì d kaz svïdëìcìch o tom, ûe provozem konkrètnìho vozidla jinèho jim byla zp sobena ökoda, a to s ohledem na d kaznì b emeno prok zat ökodu, se kter m se budou muset vypo dat p i uplatúov nì n roku na pojistnè plnïnì podle z kona Ë. 168/1999 Sb. Za p estupek v souvislosti s touto nehodou lze uloûit jen pokutu do 3000 KË, a to v z vislosti na tom, o jakè protipr vnì jedn nì se jedn. Povinnosti ve vztahu k pojiöùovnï PojiötÏn je povinen bezodkladnï pìsemnï ozn mit pojistiteli, kter uzav el s pojistnìkem pojistnou smlouvu o pojiötïnì odpovïdnosti vztahujìcì se k vozidlu, jehoû provozem byla zp sobena ökoda, ûe doölo ke ökodnè ud losti s uvedenìm skutkovèho stavu t kajìcìho se tèto ud losti, p edloûit k tomu p ÌsluönÈ doklady a v pr bïhu öet enì ökodnè ud losti postupovat v souladu s pokyny pojistitele. Je t eba p edevöìm uvèst, zpravidla na p ÌsluönÈm formul i pojiöùovny: * dobu a mìsto ökodnè ud losti (dopravnì nehody), * daje o pojiötïnèm, zejmèna jmèno, p ÌjmenÌ, datum narozenì, trval pobyt, pop ÌpadÏ obchodnì jmèno a sìdlo nebo mìsto podnik nì, * daje o vozidlu, jehoû provozem byla ökoda zp sobena, a jeho vlastnìkovi, resp. drûiteli, zejmèna druh, tov rnì znaëku a typ vozidla, VIN, pop ÌpadÏ v robnì ËÌslo karoserie, rok v roby a st tnì pozn vacì znaëku vozidla, pokud byla vozidlu p idïlena, a jmèno, p ÌjmenÌ, datum narozenì, trval pobyt, pop ÌpadÏ obchodnì jmèno a sìdlo nebo mìsto podnik nì vlastnìka nebo drûitele vozidla, * daje o poökozenèm a rozsahu zp sobenè ökody, * popis vzniku a pr bïhu ökodnè ud losti, * ËÌslo pojistnè smlouvy a daje o platnosti pojiötïnì a * n zev a sìdlo org nu Policie»R, kter prov dì öet enì ökodnè ud losti. Pr va poökozenèho Pro plnost dodejme, ûe poökozen m pr vo uplatnit sv j n rok na plnïnì u p ÌsluönÈho pojistitele nebo u»eskè kancel e pojistitel, jedn -li se o n rok na plnïnì z garanënìho fondu. ZavedenÌm tohoto p ÌmÈho n - roku poökozenèho na plnïnì proti pojistiteli, u nïhoû je pojiötïna odpovïdnost za ökodu zp sobenou povozem vozidla uvedenèho v pojistnè smlouvï, odpad problèm s d Ìve Ëasto obtìûnï vynucovanou pot ebnou souëinnostì s pojiötïn m ñ bezohledn m ök dcem, a tak s uplatúov nìm pr va poökozenèho v bec. N rok na n hradu ökody prokazuje poökozen. PlnÏnÌ pojistitele je splatnè do 15 dn, jakmile pojistitel skonëil öet enì nutnè k zjiötïnì rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdrûel pravomocnè rozhodnutì soudu o v öi n hrady ökody. äet enì pojistitele musì b t provedeno bez zbyteënèho odkladu; nem ûe-li b t skonëeno do jednoho mïsìce po tom, kdy se pojistitel o pojistnè ud losti dozvïdïl, je pojistitel povinen poskytnout poökozenèmu na jeho pìsemnou û - dost plnïnì ve v öi odpovìdajìcì rozsahu uplatnïn ch n rok, kterè poökozen prok zal, pop ÌpadÏ poskytnout okolnostem odpovìdajìcì z lohu. Pojistn podvod v ûivotnìm a razovèm pojiötïnì a pojiötïnì nemoci JUDr. Monika Mr kov, CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS POJIäçOVNA A. S. Ve dnech 4. ñ se konal pod z ötitou»ap semin z stupc pojiöùoven s org ny Ëinn mi v trestnìm ÌzenÌ k problematice pojistnèho podvodu. Na tomto semin i zaznïla i p edn öka Pojistn podvod v ûivotnìm a razovèm pojiötïnì a pojiötïnì nemoci, kter je z p ev ûnè Ë sti obsahem tohoto p ÌspÏvku. CÌlem p edn öky bylo sezn - mit zejmèna pracovnìky Policie»R s problematikou pojiötïnì osob a souvisejìcìch pojistn ch produkt, pojistnèho podvodu v tomto druhu pojiötïnì a zhodnotit zkuöenosti z trestnìho ÌzenÌ. P Ìklady, kterè jsou nìûe uvedeny, majì re ln podklad. Charakteristika pojiötïnì osob a jednotliv ch pojistn ch produkt Fyzickou osobu lze pojistit pro p Ìpad jejìho tïlesnèho poökozenì, smrti, doûitì urëitèho vïku nebo pro p Ìpad jinè pojistnè ud losti. Tento druh pojiötïnì se naz v pojiötïnì osob, kterè je upraveno v ß 816 aû ß 821 obëanskèho z konìku. P edmïtem pojiötïnì osob je vûdy fyzick osoba, p iëemû pojistn ud lost se m ûe t kat jejìho zdravì, ûivota nebo jinèho osobnìho stavu. ObecnÏ platì, ûe jeden pojiötïn m ûe mìt uzav eno i nïkolik pojiötïnì osob, aniû by u nïj p i v platï pojistnèho plnïnì doölo k bezd vodnèmu obohacenì. PojiötÏnÌ osob se d le ËlenÌ na jednotliv pojistn odvïtvì. l éivotnì pojiötïnì éivotnì pojiötïnì je pojiötïnìm pro p Ìpad smrti, pojiötïnì pro p Ìpad doûitì nebo kombinovanè pojiötïnì pro p Ìpad smrti nebo doûitì. Pojistnou ud lostì je v p ÌpadÏ ûivotnìho pojiötïnì smrt nebo doûitì se urëitèho vïku nebo doby. Z hlediska pojistnèho podvodu je d leûitè ËlenÏnÌ na ûivotnì pojiötïnì rizikovè nebo ûivotnì pojiötïnì pouze rezervotvornè, tzv. spo- ÌcÌ. Pouze v p ÌpadÏ ûivotnìho pojiötïnì s rizikovou sloûkou je pojiöùovna vystavena nebezpeëì pojistnèho podvodu. Do odvïtvì ûivotnìho pojiötïnì pat Ì takè pojiötïnì pro p Ìpad zproötïnì od placenì pojistnèho. V p ÌpadÏ pojistnè ud losti (invalidita pojistnìka n sledkem razu nebo nemoci) pojiöùovna platì za pojistnìka pojistnè za jìm sjednanè pojistnè smlouvy, na nïû se zproötïnì od placenì vztahuje. V»R bylo v roce 2001 celkem 43 pojiöùoven, z toho 19 nabìzelo ûivotnì pojiötïnì. l razovè pojiötïnì Toto pojiötïnì pat Ì do odvïtvì neûivotnìch pojiötïnì. razovè pojiötïnì je pojiötïnìm fyzickè osoby pro p Ìpad jejìho trvalèho poökozenì nebo smrti. KonkrÈtnÌ druh pojistnèho plnïnì je stanoven v pojistn ch podmìnk ch pojiöùovny. Jako z kladnì lze uvèst plnïnì pro p Ìpad smrti n sledkem razu, plnïnì za trvalè n sledky razu, plnïnì za dobu nezbytnèho lèëenì tïlesnèho poökozenì zp sobenè razem, plnïnì za hospitalizaci vyvolanou razem. razovè pojiötïnì lze uzav Ìt jako samostatnou pojistnou smlouvu nebo jako doplúkovè p ipojiötïnì, nap. ke smlouvï ûivotnìho pojiötïnì nebo havarijnìho pojiötïnì motorovèho vozidla. V roce 2001 nabìzelo razovè pojiötïnì 23 pojiöùoven a vyplatilo POJISTNÝ OBZOR 2/

13 pojistnè plnïnì z pojistn ch ud lostì. V tomto druhu pojiötïnì osob pojiöùovny indikujì nejvìce pojistn ch podvod. l PojiötÏnÌ nemoci Toto pojiötïnì pat Ì do odvïtvì neûivotnìch pojiötïnì. PojiötÏnÌ nemoci je pojiötïnìm fyzickè osoby pro p Ìpad v ûnèho onemocnïnì, pro p Ìpad pracovnì neschopnosti pojiötïnèho v d sledku nemoci nebo smluvnì zdravotnì pojiötïnì. PojiötÏnÌ nemoci se vzhledem k vysokè rizikovosti vïtöinou uzavìr pouze jako p ipojiötïnì ke smlouvï ûivotnìho nebo razovèho pojiötïnì. V roce 2001 bylo pojiötïnì nemoci nabìzeno 13 pojiöùovnami. Pachatel trestnèho Ëinu Pachateli trestnèho Ëinu pojistnèho podvodu mohou b t potenci lnï vöichni ËastnÌci pojiötïnì a p ÌpadnÏ i jinè osoby. l ËastnÌk pojiötïnì PojistnÌk je osobou, kter uzavìr pojistnou smlouvu a m povinnost pravdivï odpovïdït na dotazy pojistitele. NejËastÏjöÌm pachatelem pojistnèho podvodu je vöak pojiötïn. I tato osoba je povinna pravdivï odpovïdït na dotazy pojistitele p i sjedn nì pojiötïnì, avöak vznik jì i n rok na pojistnè plnïnì a uplatúuje pr vo na pojistnè plnïnì. SpÌöe v jimeënï se setk v me s pojistn m podvodem opr vnïnè osoby. TÈto osobï v p ÌpadÏ smrti pojiötïnèho vznikne pr vo na pojistnè plnïnì. l Jin osoba neû ËastnÌk pojiötïnì P ch nì trestnèho Ëinu pojistnèho podvodu se mnohdy neobejde bez pomoci a Ëasti jin ch osob neû ËastnÌk pojiötïnì. Jako nejëastïjöìho spolupachatele je moûno uvèst zprost edkovatele pojiöùïnì, kter uzav e pojiötïnì po vzniku ökodnè ud losti. Zvl ötï v pojiötïnì osob p i falöov nì zdravotnì dokumentace nebo stanovenì rozsahu poökozenì je nezbytn Ñpomocì lèka e nebo znalce. Jako dalöì pachatel m ûe vystupovat nap. svïdek ökodnè ud losti, ke kterè v bec nedoölo, nebo likvid tor pojistnè ud losti. Zp soby p ch nì trestnèho Ëinu Vzhledem ke skutkovè podstatï trestnèho Ëinu pojistnèho podvodu m ûeme rozliöit tyto zp soby p ch nì: ñ PodvodnÈ jedn nì p i sjedn v - nì pojistnè smlouvy ñ uvedenì nepravdiv ch nebo hrubï zkreslen ch daj nebo zamlëenì podstatn ch daj. Tohoto jedn nì se m ûe dopustit zejmèna pojistnìk a pojiötïn. ñ PodvodnÈ jedn nì p i uplatnïnì n roku na plnïnì ñ uvedenì nepravdiv ch nebo hrubï zkreslen ch daj nebo zamlëenì podstatn ch daj. Tohoto jedn nì se m ûe dopustit zejmèna pojiötïn, opr vnïn osoba, lèka. ñ myslnè vyvol nì pojistnè ud losti nebo udrûov nì stavu vyvolanèho pojistnou ud lostì v myslu zv öit ökodu ñ sebepoökozov nì (zvl öù u trval ch n sledk ñ ztr ta jednoho zubu ñ 1 %, ztr ta prstu ruky ñ 9 %), prodluûov nì dèlky lèëenì, vraûda. Tohoto jedn nì se m ûe dopustit zejmèna pojiötïn a opr vnïn osoba. V p ÌpadÏ jedn nì naplúujìcìho skutkovou podstatu trestnèho Ëinu pojistnèho podvodu nenì vylouëen soubïh s jin mi trestnìmi Ëiny. P Ìklady pojistnèho podvodu l Pojistn podvod v ûivotnìm pojiötïnì PojiötÏnÌ pro p Ìpad smrti a doûitì Dva muûi p esvïdëili svèho zn - mèho, aby uzav el u 5 pojiöùoven nïkolik ûivotnìch pojistn ch smluv s razov m p ipojiötïnìm, u nichû celkov pojistn Ë stka p ev öila 20 mil. KË. PojiötÏn uvedl tyto muûe jako opr vnïnè osoby pro p Ìpad jeho smrti a tyto osoby za nïho platily i pojistnè. PojiötÏn byl jednoduch, d vï iv a na pachatelìch z visl. Dost val nepatrnè finanënì Ë stky za uzav enì pojistn ch smluv. Zhruba po roce po uzav enì prvnì pojistnè smlouvy pachatelè pojiötïnèho zavraûdili a pokusili se zinscenovat, ûe zem el nehodou. ObÏt byla nalezena v n kladnìm automobilu u ËerpacÌ stanice a mïla se udusit v fukov mi plyny. Policii se vöak zd la smrt neobvykl. PojiötÏnÌ zproötïnì od placenì pojistnèho Muû se pojistil v roce 1992 u pojiöùovny na ûivotnì pojiötïnì s razov m p ipojiötïnìm na pojistnou Ë stku 2 mil. KË s roënìm pojistn m ve v öi KË. Po dvou letech p edloûil pojiöùovnï posudek lèka e, ûe je plnï invalidnì v d sledku razu ñ autonehody, kter nastala bïhem pojiötïnì. Pojiöùovna p iznala plnïnì z pojiötïnì od zproötïnì placenì pojistnèho a po dobu n sledujìcìch 8 let za muûe platila pojistnè na jeho pojistnou smlouvu. Takto pojiöùovna zaplatila cca 2 mil. KË. Policie v roce 2002 kontaktovala pojiöùovnu na z kladï podez enì, ûe lèka vystavil nepravdiv posudek, ûe se autonehoda v roce 1993 v bec nestala nebo nezp sobila takovè poökozenì zdravì, kterè by vedlo k p izn nì invalidity. Muû byl sou- ËasnÏ pojiötïn u 3 pojiöùoven. l Pojistn podvod v razovèm pojiötïnì Mlad muû ñ fotbalista trpïl onemocnïnìm levèho kolene a mïl napl nov nu operaci menisku. Tento operaënì z krok zruöil a poslèze v pr bïhu jednoho mïsìce uzav el u 8 pojiöùoven razovè pojiötïnì s pojiötïnìm dennìho odökodnèho v p ÌpadÏ pracovnì neschopnosti. P i uzavìr nì smluv z mïrnï neuvedl skuteënosti o svèm onemocnïnì levèho kolene a p vodnï napl - novanè operaci. Kr tce po uzav enì pojiötïnì utrpïl p i fotbalovèm utk nì raz na levèm koleni a podrobil se operaci, kter byla shodn s jiû d Ìve pl novanou. Policie za- Ëala öet it na z kladï anonymnìho podnïtu, 2 pojiöùovny p edtìm plnily ve v öi KË. V souëasnè dobï je trestnì ÌzenÌ ve f zi pod nì obûaloby. l Pojistn podvod v pojiötïnì nemoci NejËastÏjöÌmi p Ìpady pojistn ch podvod jsou neuvedenì pravdiv ch informacì o zdravotnìm stavu p i uzavìr nì pojistnè smlouvy a n - slednè uplatúov nì pojistn ch ud - lostì z nemocì, kter mi pojiötïn trpïl jiû p ed poë tkem pojiötïnì. TakÈ se vyskytujì podvodn jedn - nì p i uplatnïnì n roku na pojistnè plnïnì, kdy pojiötïnì p edkl dajì nepravdivè lèka skè zpr vy. P Ìznaky signalizujìcì pojistn podvod Indik tory pojistnèho podvodu v pojiötïnì osob jsou v mnoha p Ìpadech totoûnè s indik tory v jin ch druzìch pojiötïnì. NejËastÏjöÌmi p Ìpady pojistn ch podvod a z roveú nejh e prokazujìcìmi se jsou pojiötïnì sjednan aû po vzniku ökodnè ud losti. Indik torem je zde skuteënost, ûe pojistn ud lost nastala kr tce po poë tku pojiötïnì; nap. nastala n sledujìcì den po sjedn nì pojiötïnì nebo smlouva byla uzav ena v p tek odpoledne a pojistn ud lost nastala v nedïli. Tento indik tor signalizuje podez enì, ûe ökoda mohla vzniknout p ed pojiötïnìm a smlouva byla poslèze uzav ena s pojiöùovacìm agentem, kter se na pojistnèm podvodu spolupodìlì. Pojiöùovny se br nì tomuto druhu podvod zejmèna pravidly pro oznamov nì uzav enì pojistn ch smluv, povinnostì odevzdat pojistnou smlouvu nap. do 48 hod od sjedn nì. Obdobn m indik torem je skuteënost, ûe pojistn ud lost nastala kr tce po zmïnï rozsahu pojiötïnì (nap. nav öenì pojistn ch Ë stek, rozöì enì pojistnè ochrany). Tato skuteënost signalizuje, ûe ökoda mohla vzniknout p ed zmïnou pojiötïnì nebo ökoda je pl nov na. ZaplacenÌ pouze prvnìho bïûnèho pojistnèho opït indikuje pl nov - nì ökody. DalöÌm indik torem jsou ËastÈ zmïny pojistitel nebo existence dalöìch shodn ch pojiötïnì. Jako zvl ötnì indik tor pro pojiötïnì osob je moûno uvèst v skyt nïkolika ökod v pr bïhu pojiötïnì, kterè majì shodn typ zranïnì nebo pojiötïn je oöet en stejn m lèka- em. Tento indik tor signalizuje, ûe nemuselo dojìt k û dnèmu zranïnì nebo nemoci nebo nejsou d sledky tak v ûnè, jak je uv dïno. Velmi d leûit m indik torem je vysok pojistn Ë stka nebo pojistnè, kterè nejsou v pomïru s p Ìjmy pojiötïnèho nebo pojistnìka (nap. u nezamïstnanè osoby, d chodce, OSV» s nìzk mi p Ìjmy). V p ÌpadÏ pojiötïnì osob jsou vöak nejd leûitïjöìm podkladem, ze kterèho se vych zì p i uzavìr nì pojiötïnì a likvidaci pojistnè ud losti, lèka sk potvrzenì a zpr vy. Zde je nutno vïnovat obzvl öù pozornost sluëitelnosti poranïnì s razov m dïjem a zdroji lèka skèho potvrzenì. Obez etn p Ìstup je nutn, pokud lèka sk z znam nenì k dispozici, nap. z d vodu 14 POJISTNÝ OBZOR 2/2003

14 ztr ty zdravotnickè dokumentace, skartace RTG snìmk, odvol nì souhlasu se zpracov nìm citliv ch daj. DalöÌm p Ìznakem je mrtì nebo ztr ta pojiötïnèho v exotickè vzd lenè zemi, ve kterè je pro pojiöùovnu velmi obtìûnè pojistnou ud lost öet it. PraktickÈ zkuöenosti z trestnìho ÌzenÌ Pojistn podvod pat Ì do oblasti latentnì kriminality. Pojiöùovny odhadujì, ûe 5 ñ 20 % pojistnèho plnïnì v jednotliv ch odvïtvìch, coû p edstavuje min. 4 mld. KË, je vypl ceno neopr vnïnï. I p es zlepöujìcì se spolupr ci s PoliciÌ»R p evl d u pracovnìk pojiöùoven n zor, ûe spolupr ce s org - ny Ëinn mi v trestnìm ÌzenÌ nenì ide lnì. To se net k pouze odhalovanì tèto trestnè Ëinnosti vlastnìm öet enìm ze strany policie, ale i proöet ov nì podnït ze strany pojiöùoven. P ev ûn vïtöina ozn - menì pojiöùoven pro podez enì ze sp ch nì trestnèho Ëinu pojistnèho podvodu konëì odloûenìm vïci dle ß 159a odst. 1 trestnìho du, podmìnïn m zastavenìm trestnìho stìh nì dle ß 307 trestnìho du nebo schv lenìm narovn nì a zastavenìm trestnìho stìh nì dle ß 309 trestnìho du, p iëemû v öe narovn nì nenì v relaci se z vaûnostì trestnèho Ëinu. PojiötÏn myslnï zamlëela daje o svèm zdravotnìm stavu p i sjedn nì pojiötïnì pro p Ìpad dennì d vky v pracovnì neschopnosti a pojistila se p ed pl novanou operacì kolena. PoslÈze uplatnila n - rok z pojistnè ud losti. Pojiöùovna si v r mci öet enì pojistnè ud losti vyû dala zdravotnickou dokumentaci a zjistila, ûe pojiötïn utrpïla raz p ed poë tkem pojiötïnì. Pojiöùovna mïla poskytnout pojistnè plnïnì ve v öi KË, avöak plnïnì z pojistnè ud losti odmìtla. TrestnÌ ÌzenÌ skonëilo zastavenìm trestnìho stìh nì a schv lenìm narovn nì ve v öi 4000 KË ve prospïch Nemocnice v Jind ichovï Hradci. Org ny ËinnÈ v trestnìm ÌzenÌ st - le posuzujì jedn nì naplúujìcì skutkovou podstatu trestnèho Ëinu pojistnèho podvodu jako podvod dle ß 250 tr. z kona. Trestn Ëin pojistnèho podvodu je vöak k trestnèmu Ëinu podvodu v pomïru speciality a podstatn m odliöenìm je, ûe znakem skutkovè postaty trestnèho Ëinu pojistnèho podvodu nenì uvedenì v omyl. DalöÌm v znamn m aspektem je, ûe p i posuzov nì jedn nì naplúujìcìho skutkovou podstatu trestnèho Ëinu pojistnèho podvodu je br na v vahu v öe zp sobenè ökody, i kdyû se jedn o ohroûovacì delikt, u nïhoû znakem skutkovè postaty zp sobenì ökody nenì. Spolupr ce pojiöùoven s PoliciÌ»R m vöak v poslednì dobï zlepöujìcì se tendenci. Jiû v souëasnè dobï existujì specializovan pracoviötï Policie»R zab vajìcì se pojistn m podvodem, avöak v p ev ûnè Ë sti pouze ve vztahu k motorov m vozidl m. Proto bych chtïla ocenit Ëinnost MÏstskÈho editelstvì Policie»R v BrnÏ, kterè je pr kopnìkem p i öet enì pojistn ch podvod zejmèna v razovèm pojiötïnìm. VÏ Ìm, ûe zkuöenosti policist z tohoto pracoviötï a jejich v sledky budou inspirovat i jin policejnì pracoviötï k öet enì podvod v pojiötïnì osob. Je vöak t eba vûdy mìt na z eteli, ûe jsou to p edevöìm pojiöùovny, kterè majì na odhalov nì pojistn ch podvod prim rnì z jem, a proto aktivita by mïla b t p edevöìm na jejich stranï. Z vïrem uv dìm p Ìpad, kter dokumentuje v bornou Ëinnost policie a s nejvïtöì pravdïpodobnostì bude mìt pro pojiöùovny Ñdobr konecì. VÏ Ìm, ûe p Ìpad s Ñdobr m koncemì bude v budoucnu p ib vat. Policie zjistila, ûe lèka z Brna 3 roky vyd val lèka skè zpr vy k raz m, kterè se nestaly a umoûnil tak dalöìm osob m uplatnit n - rok na pojistnè plnïnì a opakovanï neopr vnïnï Ëerpat pojistnè plnïnì. U jednè pojiöùovny mïlo 5 pojiötïn ch uzav eno smlouvy razovèho pojiötïnì s plnïnìm dennìch d vek v p ÌpadÏ pracovnì neschopnosti. PojiötÏnÌ opakovanï hl sili pojistnè ud losti pr mïrnï 4x za 2 roky s obdobn m razov m dïjem. Jednalo se pop leninu kotnìku p i sva ov nì, pop leninu p edloktì p i peëenì o troubu, pop lenì nohy p i grilov nì apod. Celkem pojiöùovna vyplatila pojistnè plnïnì ze 17 pojistn ch ud lostì ve v öi KË. ObvinÏnÌ vöak byli pojiötïni jeötï u jin ch pojiöùoven... Deset let v Ëele dozoru nad Ëesk m pojiöùovnictvìm Rozhovor redakce PO s editelem adu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì Ministerstva financì Ing. V clavem K ivohl vkem, CSc. l Letos je to deset let, kdy jste stanul v Ëele dozoru v pojiöùovnictvì Ministerstva financì. V noru v s navìc Ëek v znamnè ûivotnì jubileum. ObÏ tyto skuteënosti jsou pro redakci PojistnÈho obzoru dobr m d vodem, abych v s vyzvala k malèmu ohlèdnutì a rekapitulaci. PrvnÌ Ëesk vz jemn pojiöùovna byla v Praze zaloûena roku Letos je to tedy uû 176 let od jejìho vzniku. To je teprve obdobì pro bilancov nì! Deset let, po kterè jsem editelem p ÌsluönÈho odboru ministerstva, je podle mèho n zoru pouze poë tek a zlomek novè Èry soukromèho pojiöùovnictvì v»eskè republice, pro kterou poloûil legislativnì z klady v roce 1991 z kon o pojiöùovnictvì. To, co se ud lo v»eskè republice v odvïtvì pojiöùovnictvì za poslednìch deset let, povaûuji pouze za prvnì kr Ëky dìtïte, kterè vyr st do samostatnosti, do dospïlosti. Takûe spìöe je na mìstï se podìvat, co je touto dospïlostì z hlediska dozoru v pojiöùovnictvì mìnïno, jak a kdy jì lze dos hnout ñ pokud je to v bec v tuto chvìli moûnè. l Budu tedy trochu konkrètnïjöì v dotazech. Jak a kdy jste se dostal k problematice pojiöùovnictvì? Rok 1993, kdy jsem se stal editelem odboru privatizace, finanënìho trhu a pojiöùovnictvì, byl pro Curriculum vitae: Ing. V clav K ivohl vek, CSc., (60), absolvent VysokÈ ökoly strojnì a textilnì v Liberci, fakulty strojnì DosavadnÌ praxe: St tnì v zkumn stav textilnì v Liberci, Ministerstvo pr myslu a obchodu, Feder lnì ministerstvo financì, Ministerstvo financì»r mne velice v znamn. Za rozhodujìcì povaûuji okamûik, kdy z odboru odeöli do priv tnì sfèry pracovnìci, kte Ì problematiku pojiöùovnictvì z hlediska v konu st tnìho dozoru zabezpeëovali. Bylo nutnè okamûitï nalèzt nov zp sob pr ce a jejì person lnì zabezpeëenì tak, aby byl v kon st tnìho dozoru alespoú v z konnèm rozsahu zabezpeëen, a p itom, aby bylo moûnè urychlenï zajistit podmìnky dalöìho rozvoje odvïtvì novou legislativou a samoz ejmï novou koncepcì v konu st tnìho dozoru. POJISTNÝ OBZOR 2/

15 l Takûe, jin mi slovy ñ byl jste Ñhozenì do vody a mïl öanci utopit se, nebo se nauëit plavat. D se situace, o kterè jste se zmìnil, takto charakterizovat? V jistè nads zce to lze takto p irovnat. NezapomeÚme vöak p i tomto zjednoduöenì na skuteënost, ûe odbor, kter jsem Ìdil, mïl ve vìnku jeötï problematiku privatizace a problematiku finanënìho trhu, vëetnï tvorby legislativy. A v roce 1994 byla p i azena odboru jeötï problematika penzijnìho p ipojiötïnì. Nebylo n s tehdy dohromady v odboru ani dvacet. PostupnÏ se pak zcela cìlenï orientace Ëinnosti omezila pouze na problematiku pojiöùovnictvì a penzijnìho p ipojiötïnì. Tento stav fakticky trv dodnes, i kdyû dnes jiû ve zcela jin ch podmìnk ch. l Cel tento v voj jistï nebyl tak jednoduch, jak jste ho ve struënosti popsal. Vraùme se k tomu, jak se da ilo zvl dat odbornï tak n roënou problematiku, jakou pojiöùovnictvì bezesporu p edstavuje, a to nemluvìm o dalöìch oblastech, kterè zabezpeëoval v ö odbor. Zvl dnutì odbornè problematiky ñ to se dnes jiû jen velmi tïûko hodnotì, protoûe na uplynulou dobu se dnes dìv me jin ma oëima, neû tehdy. Byli jsme tèmï vöichni v tom nejlepöìm smyslu slova trochu naivnì a d vï ivì, eëeno sportovnì terminologiì ñ s nejvïtöìm silìm Ñtahu na brankuì. Jsem p esvïdëen, ûe se vûdy jednalo a dosud jedn o obdobì, kdy byly a jsou tvo eny z klady zdravèho odvïtvì. ChybÏly zkuöenosti i znalosti ze soukromèho pojiöùovnictvì. Kde by se takè vzaly? A p evzìt jednoduöe cizì modely takè nelze. V celèm svèm ûivotï jsem se, myslìm, neuëil tak intenzivnï, jako v poslednìch deseti letech. JeötÏ, ûe existovali odbornìci v pojiöùovn ch a ve ökol ch, byù jich nebylo mnoho, se kter mi bylo moûnè o tèto problematice diskutovat a problèmy pr bïûnï eöit. Dnes, po deseti letech, je jiû situace jin. Vyr stajì novì, kvalitnì odbornìci, m me moûnost konfrontace naöeho tuzemskèho v voje se zahraniënì praxì. l Z toho, co jste aû dosud ekl, usuzuji, ûe jste spokojen a vyrovnan ËlovÏk... NevÌm, jestli je takov to charakteristika tou nejspr vnïjöì. M m n roënou pr ci, ale dobrè spolupracovnìky, kolegy, p tele i rodinnè z - zemì. P esto jsem a asi budu st le nespokojen s dosaûen m stavem. é dn tv rëì pr ce p ece nem ûe konëit. Vûdy existujì dalöì kroky na jinè neû dosaûenè kvalitativnì rovni. Mou vizì ve funkci, kterou vykon v m, je vytvo enì funkënìho nez vislèho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì, srovnatelnèho s vyspïl mi zahraniënìmi ady, jako souë sti jednotnèho dozoru nad finanënìm trhem. Zcela z mïrnï hovo Ìm o jednotnèm dozoru, nikoliv o dozoru jedinèm, protoûe v tèto souvislosti by mohlo doch - zet k nepochopenì z mïru. K vytvo enì nez vislèho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì vedou postupnï vöechny dìlëì kroky vïcnè i legislativnì. l Dovolte mi z vïrem naöeho rozhovoru, abych v m za redakci PojistnÈho obzoru, ale takè i za vöechny pojiöùov ky, pop la hodnï zdravì a dalöìch pracovnìch i osobnìch spïch k vaöemu nadch zejìcìmu v znamnèmu ûivotnìmu jubileu. Moc dïkuji, i kdyû si nemyslìm, ûe vïk podle obëanskèho pr kazu je nïëìm, co by pro mne osobnï bylo podstatnè. VÏ Ìm, ûe nebude podstatn ani pro mè osobnì a pracovnì okolì. KromÏ v öe uveden ch pracovnìch cìl chci nad le rozöi ovat svè odbornè a pedagogickè aktivity jak na kated e pojiöùovnictvì hospod skè fakulty TechnickÈ univerzity v Liberci, tak jako vedoucì katedry bankovnictvì a pojiöùovnictvì VysokÈ ökoly finanënì a spr vnì v Praze. l Pane editeli, dïkuji za v ö Ëas a douf m, ûe k nïkter m tèmat m, kter mohla b t v naöem kr tkèm rozhovoru pouze naznaëena, se vr tìme brzy podrobnïji. Eva Trojanov 1. PojiötÏn uplatnil n rok na plnïnì z pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla. P i dopravnì nehodï mu mïl b t poökozen osobnì poëìtaë, za jehoû opravu dajnï zaplatil asi KË. V tèto v öi uplatnil n rok na plnïnì u pojiöùovny. äet enìm pojiöùovny vöak bylo zjiötïno, ûe poëìtaë firmou uvedenou na p edloûenè faktu e opraven nebyl, jednalo se o zfalöovan doklad. Pojiöùovna po zjiötïnì, ûe ökoda v poûadovanè v öi pojiötïnèmu nevznikla, odmìtla poskytnout plnïnì. Z podnïtu pojiöùovny bylo zah jeno trestnì stìh nì. St tnì z stupce po zv ûenì vöech okolnostì dospïl k z vïru, ûe se pojiötïn dopustil pokusu trestnèho Ëinu pojistnèho podvodu. P ihlèdl vöak k tomu, ûe se pachatel k Ëinu doznal, pojiöùovnï nezp sobil ökodu i k jeho dosavadnì bez honnosti. Zaslal tèû omluvn dopis pojiöùovnï, ËÌmû projevil lìtost nad sp chan m Ëinem. St tnì z stupce rozhodl tak, ûe se trestnì stìh nì podmìnïnï zastavuje se zkuöebnì dobou deseti mïsìc. Povede-li obvinïn ve zkuöebnì dobï dn ûivot, bude po jejìm uplynutì rozhodnuto, ûe se osvïdëil s Ëinky zastavenì trestnìho stìh nì. 2. V pojiötïnì dom cnosti se pojiötïn protipr vnìho jedn nì JUDr. Ji ina Kotrbat PodmÌnÏnÈ zastavenì trestnìho stìh nì u mènï z vaûn ch pojistn ch podvod dopustil tìm, ûe uplatnil n rok na plnïnì v souvislosti s vloup nìm do bytu a odcizenìm vïcì. N rok doloûil pozmïnïn mi a padïlan mi doklady o koupi vïcì, kterè nikdy nevlastnil, ËÌmû se pokusil neopr vnïnï nav öit plnïnì o KË. ZamÏstnanci pojiöùovny odhalili nesrovnalosti v p edloûen ch dokladech a plnïnì neposkytli. V pr bïhu trestnìho ÌzenÌ se pachatel k Ëinu doznal. St tnì z stupce rozhodl, ûe jde o ojedinïlè vyboëenì z jinak dnèho ûivota pachatele a ûe se stìh nì podmìnïnï zastavuje se zkuöebnì dobou jednoho roku. 3. N rok na plnïnì z dopravnì nehody uplatnil poökozen u pojiöùovny tak, ûe p edloûil padïlanou fakturu za opravu vozidla ve v öi KË. Pojiöùovna podvod hned neodhalila, proto poskytla plnïnì v plnè v öi. P i n slednèm ovï ov nì pravosti dokladu u servisnì firmy vöak bylo prok z no, ûe fakturu nevystavila a opravu neprovedla. Po sdïlenì obvinïnì z trestnèho Ëinu pojistnèho podvodu se pachatel k Ëinu doznal a poskytnutè plnïnì pojiöùovnï vr til. St tnì z stupce trestnì ÌzenÌ podmìnïnï zastavil se zkuöebnì dobou jednoho roku. AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ RozhodnutÌ A.M.Best snìûit rating bermudskèho pojistitele Trenwick Group z Añ na B+ v ûnï ohroûuje schopnost spoleënosti Ëastnit se na zajistnèm trhu Lloydís v ËetnÌm roce Podle vöeho, snìûenì ratingu pod Añ poruöuje z vazek z akreditiv ocenïn na 230 mil. USD, kter Trenwick udrûuje, aby kapitalizoval svè underwriterskè oprace Lloydís. Kdyby nedoölo k obnovenì nebo n - hradï, zd se, ûe Trenwick nebude schopen dodrûet svè kapit lovè poûadavky, aby pokraëoval v operacìch Lloydís v roce (Mik) Heath Lambert International Newsletter, 11/ POJISTNÝ OBZOR 2/2003

16 AsistenËnÌ p Ìpad: TuristÈ na KamËatce PoË tkem srpna roku 2002 kontaktoval, podle pokyn v pojistn ch podmìnk ch, naöi asistenënì sluûbu v Praze p Ìtel naöeho klienta. Informoval n s, ûe jsou v hor ch na KamËatce v Rusku a jeho kolegovi se stal raz. Skupinka nïkolika Ëesk ch mladìk se na KamËatku do hor vydala na horskou turistiku. MÌsto, na kterèm se v dobï incidentu nach zeli, bylo vzd leno p es 7000 km vzduönou Ëarou od Moskvy, v horskèm terènu bez jak chkoliv pozemnìch komunikacì Ëi civilizace. ZatÌmco v Praze bylo v tuto dobu kr tce po poledni a svìtilo slunce, na KamËatce se, vzhledem k ËasovÈmu posunu, blìûila p lnoc a v hor ch rychle klesala teplota. Obr tili jsme se na naöi ruskou poboëku sìdlìcì v MoskvÏ, kter kontaktovala klienta a zjistila pomocì sv ch podrobn ch map p esnou polohu celè skupiny. NejbliûöÌ mìsto, odkud bylo moûno vyslat pomoc, byl Petropavlovsk, vzd len 180 km vzduönou Ëarou. Vzd lenost v EvropÏ bïûn se vöak v tèto oblasti mïnì ve velmi nam havou a ËasovÏ n roënou cestu, spìöe v pravu. SpoleËnÏ jsme eöili, jakou formu pomoci by bylo nejlepöì zvolit. Od p Ìtele klienta, jenû byl shodou okolnostì lèka sky vzdïl n, jsme zjistili, ûe se patrnï jedn o zlomen kotnìk a nenì proto moûnè, aby se klient dok zal z hor dostat vlastnì pomocì. ZaËali jsme pracovat na dvou moûn ch zp sobech repatriace. Jednalo se o moûnost pozemnì nebo leteckè repatriace. Doba repatriace vrtulnìkem byla odhadnuta na cca 3 hodiny, zatìmco pozemnì repatriace speci lnìm terènnìm vozidlem byla odhadnuta na minim lnï 10 hodin. Byli jsme upozornïni leteckou spoleënostì, kter mïla repatriaci provèst, ûe nad oblastì, kde se klient nach zì, je hust mlha. P ipravili jsme proto terènnì vozidlo se z chran sk m vybavenìm a jeötï p ed jeho v jezdem vyhodnotili nejaktu lnïjöì informace: Klient v stav byl stabilizov n, mlha byla na stupu. VÏdÏli jsme, ûe terènnì v z by jel ke klientovi osm hodin a dalöìch osm by trvala zp teënì cesta. Rozhodli jsme se vyëkat na stup mlhy. Po t ech hodin ch Ëek nì jsme dostali povolenì k vysl nì vrtulnìku. Ten bez sebemenöìch komplikacì celou skupinku v hor ch vyhledal a zranïnèho klienta dopravil do nemocnice v Petropavlovsku. V nemocnici byl klient oöet en a po kr tkè hospitalizaci propuötïn. KvalitnÌ cestovnì pojiötïnì lèëebn ch v loh i v tomto p ÌpadÏ zajistilo klientovi maxim lnì pèëi doslova i Ñna konci svïtaì. VladimÌr Fuchs, Europ Assistance AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ V d sledku nav öenì ratingu agenturami Standard & Poorís a Fitch Ratings odhaduje nïmeck zajistitel Gothaer R ckversichrung AG n r st p ijatèho pojistnèho do 5 %. SpoleËnost takè zam ölì zlepöit strukturu svèho portfolia a profitabilitu v roce 2003 odklonem od obchodu, kter povaûuje za ztr tov a vyuûije v hody moûnosti nov ch obchodnìch p ÌleûitostÌ, ËÌmû bude n - sledovat rozhodnutì Gerling cedovat upisov nì neûivotnìho pojiötïnì. SpoleËnost Markel International ozn mila, ûe na z kladï obdrûenì povolenì od Lloydís Authorisation Comittee nav öila kapacitu syndik tu 3000 za ËetnÌ rok z 200 mil. GBP na 260 mil. GBP. Prezident Markel Interational Jeremy D. Cooke ekl: ÑJsem velice potïöen, ûe po znaënè reorganizaci a konsolidaci naöich oper tor Lloydís jsme nynì schopni rozöì it kapacitu Lloydís. Toto demonstruje naöe pokraëujìcì vazby na London Market a naöi Ëistou d vïru v souëasnè trûnì podmìnky.ì Heath Lambert International Newsletter, 11/2002 Spolupr ce p i odhalov nì pojistnèho podvodu Ve dnech 4. ñ se z iniciativy»ap konal spoleën pracovnì semin vybran ch z stupc pojiöùoven a pracovnìk PolicejnÌho prezidia»r, Interpolu, krajsk ch a mïstsk ch editelstvì policie i vybran ch policejnìch odbornìk z okres. ËastnÌci semin e se vïnovali v mïnï informacì o jednotliv ch druzìch po- Po tom, kdy 13. ledna 2003 spoleënost Axa re Finance ozn mila ukonëenì aktivit v USA, bylo jejì hodnocenì snìûeno u t Ì ratingov ch agentur. Fitch snìûil rating Axa re Finance z AAA na AA s negativnìm v hledem, coû je podle agentury reakce na fakt, ûe je spoleënost na odchodu z trhu. KLM zv öì Ë stku, kter p edstavuje p Ìplatek na pojiötïnì za cestujìcì zaveden po tocìch z 11. z Ì Od nora tak poplatek stoupne z 5 na 8 USD a m pokr t vyööì n klady na pojiötïnì a bezpeënost. Zdroj: Insurance Day, SoudnÌ ûaloby podanè ady na francouzskèm pob eûì Atlantiku o kompenzace za ökody zp sobenè vyteklou ropou z havarovanèho tankeru Prestige by mohly urychlit reformu v limitech pro odpovïdnostnì pojiötïnì lodì, kter je oëek v no v listopadu (OM) Zdroj: Insurance Day, KromÏ p edstavitel»ap se zah jenì semin e z Ëastnil i editel adu sluûby krinim lnì policie a vyöet ov nì plk. P. éel sko (prvnì zprava). jistn ch podvod, o typick ch p ÌznacÌch, kterè je mohou indikovat, a postupech, kterè je pom hajì rozkr t. PochopitelnÏ, podstatn Ë st setk nì byla vïnov na hled nì forem uûöì vz jemnè spolupr ce policie a pojiöùoven p i odhalov nì pojistn ch podvod v kaûdodennì praxi. Byly p ijaty konkrètnì z vïry pro dalöì zefektivnïnì souëinnosti obou zainteresovan ch stran a souëasnï bylo vysloveno i uspokojenì nad dosud dosaûen mi v sledky. Jan K brt POJISTNÝ OBZOR 2/

17 Telegraficky * Na tiskovè konferenci, konanè 15. ledna t.r., uvedl p edseda p edstavenstva Generali Pojiöùovny a.s. Ing. Jaroslav Mlyn, CSc., fakta k integraënìmu procesu, jenû vyvrcholil 1. ledna 2003, kdy Generali Pojiöùovna a.s. p evzala Z rich Pojiöùovnu, organizaënì sloûku. K p evzetì spoleënosti, vëetnï jejìho pojistnèho kmene, doölo na z kladï smlouvy o prodeji Ë sti podniku uzav enè mezi uveden mi subjekty. P evod pojistnèho kmene byl schv len Ministerstvem financì»r s ËinnostÌ ke dni 1. ledna 2003 a tento p evod m b t ukonëen do 30 dn od data jeho schv lenì. P evod nem vliv na obsah a rozsah st vajìcìho pojiötïnì klient ani na sjednanè pojistnè podmìnky nebo v öi a zp sob placenì pojistnèho. SouËasnÏ s p evzetìm pojistnèho kmene doch zì rovnïû k p evzetì vöech pohled vek a z vazk, kterè z tèto smlouvy vypl vajì pro obï smluvnì strany. SpoleËnosti Generali Holding Vienna AG a Z rich Financial Services uzav ely dohodu t kajìcì se jejich aktivit na trzìch ve st ednì EvropÏ. Na z kladï tèto dohody p evzala Generali celkem pït pojiöùovacìch spoleënostì Z rich Group v Polsku,»eskÈ republice, MaÔarsku a na Slovensku a jeden penzijnì fond v Polsku. Generali jiû p sobì ve vöech tïchto zemìch a p evzetìm spoleënostì Z rich d le podstatnï posìlì svoji pozici ve st edoevropskèm regionu. * Podle p edbïûn ch v sledk se vloni poda ilo UNIQA pojiöùovnï, a. s., p edepsat ve srovn nì s rokem 2001 o 23,4 % vyööì pojistnè, kterè celkovï Ëinilo 1,796 miliardy korun. VÌce neû t i Ëtvrtiny (1,403 miliardy korun) p ipadalo na neûivotnì pojiötïnì, kterè tak oproti p edchozìmu roku vzrostlo o 19,2 %. V raznï posìlil segment ûivotnìch pojiötïnì. N r st ve v öi 41,1 % (2001/2000: n r st o 37,2 %) nedal za pravdu p edpovïdìm, podle nichû se dynamika r stu ûivotnìho pojiötïnì z hlavnì Ë sti vyëerpala jiû v roce 2001, za kter mïla naöe ve ejnost poprvè moûnost Ëerpat daúovè levy. V ûivotnìm pojiötïnì p edepsala UNIQA pojiöùovna 393 milion korun. Po loúsk ch povodnìch nahl sili klienti UNIQA pojiöùovny celkem 1400 ökod, pro jejichû hradu poëìt UNIQA pojiöùovna s celkovou Ë stkou ve v öi tak ka jednè miliardy korun. Bezm la 80 % nahl öen ch povodúov ch ökod jiû bylo vy Ìzeno. I p es v mnoh ch p Ìpadech podstatnè zdraûenì majetkovèho pojiötïnì nepocìtila UNIQA pojiöùovna û dn odliv z kaznìk. Naopak, v poslednì dobï zaznamen v zv öenou popt vku po ochranï majetku i ze strany nov ch klient. Tiskov zpr va UNIQA pojiöùovny, a. s., 15. ledna 2003 *»ESCOB, vïrov pojiöùovna, a. s., se zamï uje p edevöìm na pojiötïnì kr tkodob ch komerënìch rizik obchodnìch dodavatelsk ch vïr pro p Ìpad platebnì nev le nebo neschopnosti odbïratele. Celkov objem pojiötïnèho obchodu se loni zv öil na 33 miliard korun, zatìmco v roce 2001 Ëinil 31 miliard korun. PodÌl»ESCOB na trhu pojiötïnì kr tkodob ch komerënìch rizik tak jiû p esahuje 30 procent. Ve struktu- e obchodu se p itom postupnï zvyöuje zastoupenì dom cìch pohled - vek, jejichû podìl loni dos hl 55 procent. ZnaËn z jem klient je zejmèna o pojiötïnì vïr v oblasti v roby a distribuce potravin a spot ebnìho zboûì. Od zaë tku roku 2002 nabìzì»escob i pojiötïnì politick ch vïrov ch rizik. Jak d le v tiskovè zpr vï z 6. ledna 2003 uvedl gener lnì editel J lius Kudla,»ESCOB je prvnì specializovanou soukromou vïrovou pojiöùovnou v»eskè republice a druhou nejvïtöì pojiöùovnou tohoto druhu v»r. Byla zaloûena v roce 1997 jako spoleën podnik»eskè pojiöùovny a belgickè vïrovè pojiöùovny EULER-COBAC Belgium S.A. Koncem loúskèho roku se na z kladï dohody obou akcion vlastnick struktura zmïnila s tìm, ûe vïtöinov podìl v»escob zìskala skupina EULER&HERMES, svïtov jedniëka v pojiötïnì vïr, prost ednictvìm renomovanè HERMES Versicherungsbeteiligungen GmbH Hamburg.»esk pojiöùovna tak v souëasnosti drûì 34 procenta akciì a EULER- COBAC 15 procent. Toto uspo d nì umoûúuje pojiöùovnï»escob vyuûìvat i nad le synergickèho efektu v r mci finanënì skupiny»eskè pojiöùovny. * byla do obchodnìho rejst Ìku v Hradci Kr lovè zaps na nov pojiöùovacì spoleënost. Jedn se o»sob Pojiöùovnu, a. s., Ëlena holdingu»sob. Tento nov subjekt se sìdlem v PardubicÌch vznikl spojenìm dvou v znamn ch univerz lnìch pojiöùoven:»sob Pojiöùovny a IPB Pojiöùovny. Nov»SOB Pojiöùovna zaujìm s tèmï pojistn mi smlouvami 5. mìsto na ËeskÈm pojistnèm trhu. Ve svè strategii se chce»sob Pojiöùovna zamï it, po vzoru mate skè spoleënosti KBC, p edevöìm na rozvoj tzv. bankopojiötïnì. Jedn se o zkè propojenì tradiënìch pojiöùovacìch produkt s produkty a sluûbami vöech Ëlen skupiny»sob. PrvnÌ produkty bankopojiötïnì, jako je nap Ìklad»SOB ûivotnì pojiötïnì, jsou jiû v prodeji. Produkty se neust le inovujì a p izp sobujì pot eb m dneönìho modernìho ËlovÏka. Na tiskovè konferenci, konanè 14. ledna v Praze, gener lnì editel»sob Pojiöùovny Jeroen van Leeuwen mimo jinè uvedl, ûe produktovè balìëky jsou sestavov ny tak, aby co nejvìce vyhovovaly pot eb m jednotliv ch skupin obëan, nap. motorist m, rodin m, atd. Vyj d il p esvïdëenì, ûe know-how, zkuöenosti KBC a zkè sepïtì se skupinou»sob d v z ruku, ûe se tento projekt poda Ì. P ipravuje Eva Trojanov 18 POJISTNÝ OBZOR 2/2003

18 Motivace darem spokojenosti doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc. Kaûd z n s chov hluboko v podvïdomì pevnï zako enïnè pot eby Ëi p nì a vïdomï nebo nevïdomï trpì jejich nenaplnïnìm. Vöechna se podìlejì na r stu pozitivnì energie a ve spojenì s provï en mi praktikami spïönosti d vajì moûnosti dos hnout vytouûen ch cìl. NÏkterÈ z nich jsou splnitelnè jen prost ednictvìm dar jin ch lidì. Dar je öirok obecn pojem. Vûdy je vöak povaûov n za v raz postoje ËlovÏka k ËlovÏku. Obdarov nìm potvrzujeme, upevúujeme a rozvìjìme partnerskè, rodinnè, zkr tka mezilidskè vztahy v bec. Vyjad ujeme jimi l sku, p telstvì, podïkov nì, vzpomìnku. Dary d v me p i pravidelnï se opakujìcìch p Ìleûitostech, jako jsou v noce, jmeniny, narozeniny, obëasnè p i zavröenì ûivotnì mety, nap Ìklad ukonëenì studia, p i v znamn ch ud lostech jako je svatba, nebo prostï Ñjen takì, vïnovanè bez zjevnèho d vodu ñ nadëasovï. Kaûd, kdo nïkomu nïco d v, dïl to s urëit m z mïrem. BuÔ mu chce udïlat radost, nebo si z egoistickèho z jmu obdarovanèho zav - zat, pop ÌpadÏ mu danajsk m darem uökodit. Pat Ì dary na pracoviötï? Jedni tvrdì, ûe nepat Ì, druzì se p ikl nïjì k n zoru, ûe pokud v pracovnìm kolektivu panuje p Ìzniv, vst Ìcn atmosfèra ñ tak proë ne. Zvl ötï kdyû nejde o dary hmotnè povahy, ale o dary, kterè pracovnìkovi splnì nïkterou z jeho nitern ch tuûeb. ÿìdìcì pracovnìk neovlivnì pod- ÌzenÈ vìc, neû dary vedoucì k jejich spokojenosti. Spokojen pracovnìk se odvdïëì odpovïdn m p Ìstupem k pr ci, dosahov nìm lepöìch v sledk. UËinit û dost jeho uspokojenì je souë stì uplatúov nì soci lnìch a psychologick ch aspekt v ÌzenÌ ñ stimulov nì k pr ci. VyuûÌv me motivaci ke zv öenì v konnosti pracovnìk, spolu s racionalizaënìmi, optimalizaënìmi a dalöìmi postupy, p ispìv ke kvalitï, efektivnosti, v slednosti. Do pestrè mozaiky dar n leûì ty, kterè vyj d enìm obdivu, ocenïnì, d leûitosti, pozornosti, pot ebnosti, vyslovenìm souhlasu, d nìm za pravdu, nabìdnutìm pomoci naplúujì touhu kaûdèho. l Splnit poûadavek ËlovÏka b t obdivov n, z leûì na schopnosti vidït, co se k obdivov nì nabìzì. Je jen na v s, abyste to objevili a vyslovili nïkolik p Ìzniv ch, z sluûn ch slov. Projeven obdiv je souëasnï pobìdkou, aby udïlal vöe, co by mu p ineslo jeötï vïtöì. Budete-li chv lit a vyzved vat nïkterou z jeho pozitivnìch vlastnostì, bude usilovat o jejì rozvìjenì. NeopomeÚte obdivovat i vïci, jeû jsou mu blìzkè. Obdiv je dar, kter p in öì popularitu. MusÌ vöak b t up ÌmnÏ mìnïn, nesmì b t pseudoobdivem. l Vyvolejte pocit ocenïnì. P i kaûdè vhodnè p Ìleûitosti oceúujte jak slovy, tak gesty. PodnÏt se vûdycky najde. Ocenit znamen urëit vnit nì hodnotu jedince, jeho chov nì a jedn nì, hlediska a postoje, smysl pro povinnosti a odpovïdnost, iniciativu a skutky. SpravedlivÈ, nep ehnanè ocenïnì kaûd vìt jako uznalou podporu. Kdo nikdy nezaûil vzpruhu ocenïnì, st hne se do sebe, zatrpkne. Z defenzìvy pak vyr ûì do toku proti vöem, kte- Ì ho trvale trestali nez jmem. l Pocit d leûitosti je jednou z nejsilnïjöìch hnacìch sil. Zvyöuje sebevïdomì, splúuje touhu po uplatnïnì. D vejte najevo, ûe ho berete jako osobu, kter nïco znamen. Chovejte se k nïmu tak, jako by uû prokazatelnï byl platn m pracovnìkem. Vystupujte v Ëi nïmu s umìrnïn m respektem a zdvo ilostì. Zdvo- ilost ñ to je pozdrav, oslovenì, prosba, dìk. Sv m p Ìstupem si vöichni vyslouûì uzn nì, tedy vöe, co pr vï vy, stejnï jako vöichni, pot ebujete. l Prokazujte druh m pozornost ñ v raz z jmu, doklad zvl ötnosti jedineënè osobnosti, d kaz, ûe si nelze nevöimnout. Touha b t hoden pozornosti mobilizuje. MnozÌ jsou ochotnì udïlat tèmï vöe, aby na sebe upozornili. BlÌzkÈ pozornosti jsou n klonnost, soucit, soustrast. Dar soucìtìcì pozornosti k problèm m, starostem, potìûìm m nedocenitelnou hodnotu. StejnÏ jako umoûnì ÑvypovÌdat seì, vedoucì k rychlèmu poklesu duöevnìho napïtì. Kde existuje pozornost, tam nejsou ÑodstrËenÌì lidè, kterè mnohdy absence pozornosti p iv dì k neuv ûenèmu jedn nì, k nep edloûenostem. l K z kladnìm pat Ì pocit ËlovÏka, ûe je ho zapot ebì, zce spojen s pocity uûiteënosti a nezbytnosti. Jakmile se zaëne cìtit neuûiteën, upad jeho pud sebez chovy, vytr cì se opr vnïnost existence, ûivot ztr cì smysl. StÌsnÏn stav nepot ebnosti vznikne, kdyû si nïkdo, kdo je zvykl, ûe ho ostatnì pot ebujì, n hle uvïdomì, ûe se to zmïnilo. Najednou je p ebyteën v zamïstn nì, neû doucì v rodinï, nevìtan mezi p teli.»ek na p Ìleûitost, aby mohl prok zat, ûe je t eba s nìm poëìtat. LÈkem, skryt m v samotnè p ÌËinÏ nepot ebnosti, je pom hat. Kdo pom h ñ je pot ebn. l Projevit souhlas je moûnè p ik vnutìm, p itak nìm, slovy ÑP ikl - nìm se k v mì, ÑJsem s v mi zajednoì, ÑZtotoûÚuji se s v miì. Souhlas prop jëuje odvahu, smïlost k Ëin m. Pokud ovöem nevyvol planou sebechv lu. Kdo dovede vyslovit otev en souhlas a povzbudit, je povaûov n za laskavèho. Bylo by ovöem mylnè domnìvat se, ûe tìm je vyûadov no souhlasit v kaûdèm p ÌpadÏ. Znamenalo by to zavrûenì hodnotìcìho pohledu na vïc, jejì konstruktivnì posouzenì. Souhlaste, kdyû se to sluëuje s vaöìm p esvïdëenìm. Je-li v m zatïûko odpovïdït souhlasnï, zdrûte se ve ejnèho nesouhlasu. l Dejte lidem za pravdu, kdyû jejich n zor Ëi mìnïnì, v povïô Ëi prohl öenì, stanovisko Ëi tvrzenì odpovìd skuteënosti. Vöichni to majì r di a öpatnï sn öejì, kdyû tomu tak nenì. MÌt pravdu zvyöuje sebe ctu, posiluje vïdomì vlastnì hodnoty.»iúte tak p i kaûdè p Ìleûitosti, i kdyû nejste osloveni. NesmÌ vöak jìt o smyölenku, mohli byste b t za azeni mezi nepoctivce. Nastane-li situace, kdy nem ûete d t za pravdu ñ udïlejte to s odpovìdajìcì toleranci a ohledem. l P esvïdëete druhè, ûe mohou po- ËÌtat s vaöì pomoci. Nikdo si po cel ûivot nevystaëì s m, kaûd ji Ëas od Ëasu pot ebuje. A nemusì b t jen finanënì nebo materi lnì. UjistÏte ty, na kter ch v m z leûì, ûe p i nesn zìch a svìzelìch si mohou b t jisti, ûe je podrûìte. VÏdÏt, ûe nïkdo pom ûe, ûe se m na koho obr tit, ûe se sv m neötïstìm nez stane s m, je v nïkter ch p Ìpadech zcela nenahraditeln m zjiötïnìm. P ispìv k bezpeëì, p in öì klid. Dar lze p irovnat nevyplnïnèmu öeku realizovanèmu za podmìnek oboustrannèho obdarov nì p Ìjemce i d rce. NenÌ vöak radno bez rozmyslu rozd vat cokoliv komukoliv. Aby d v nì a p ijìm nì bylo v rovnov ze, ujasnïte se p edem kdy a kam svou energii nasmïrujete. Nejste-li s m v pohodï, nem ûete spokojenost p en öet na ostatnì. Nikdo nem ûe d t, co nem. PracovnÌkovi se zavdïëìte, pokryjete-li jeho pot eby blìzkè svou totoûnosti s tïmi, kterè nosìte v sobï. NaplnÏnÌm jeho tuûby darov nìm pocitu splnïnèho p nì, vypo d te se se ctì s uölechtil m kolem hodn m osobnosti vedoucìho pracovnìka. OsvÏdËen mi metodami ËinnÈho ovlivúov nì zaslouûìte se o odstranïnì psychick ch barièr a otev ete cestu n sledn m spïch m. Budete oblìben, pracovnìci v s podpo Ì, budou v Ëi v m loaj lnì. POJISTNÝ OBZOR 2/