POJISTN OBZOR OBSAH RO»NÕK LXXIX CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION

Transkript

1 POJISTN OBZOR RO»NÕK LXXIX Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. Martin Diviö, Ing. VladimÌr HavlÌËek, Dr. Ivo HavlÌk, RNDr. Marcela Havlov, PhDr. Jan K brt, Richard Koksch, Andrea Kubcov, Martina Kurfirstov, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), Kate ina Piro, Ing. Eva Rojkov äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: (02) , Fax: (02) eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk:»eskÈ tisk rny s.r.o., Pardubice ISSN Rozöi uje: distribuënì firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk 24, Praha 9. Tel.: (02) , fax: (02) Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, Praha 1, renata@allpro.cz (nebo P edplatitelè ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn obzor objednat u distribuënì firmy L. K. PER- MANENT, PP 4, Bratislava 34. Telefon: , fax: ( lkperm@lkpermanent.sk). Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne ;»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne , j.zn.p ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK»R E Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: Cena: 25 KË (30 Sk)»Ìslo bylo p ed no do v roby: Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH Jak d l v pojiötïnì cestovnìch kancel Ì? (JUDr. VladimÌr KrajÌËek)...3 PojiöùovacÌ pooly a jejich loha v pojiötïnì (Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.)...5 Plen rnì zased nì v boru CEA poprvè v Praze (Ing. V clav Zik n)...6 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat )...7 N rodnì zpr va»ap pro CEA o pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu v»eskè republice za rok 2001 (Ing. V clav Zik n)...9 Certifikace smï uje do Evropy (Tiskov zpr va)...13 Registrace firem v bezpeënostnìm pr myslu (Ing. Miroslav Urban)...14 N vrh smïrnice o finanënìch konglomer tech (Ing. Josef»Ìûek)...15 SpoleËnosti HEATH LAMBERT GROUP bylo udïleno v znamnè ocenïnì (Tiskov zpr va)...17 Asociace Ëesk ch pojiöùovacìch maklè : Zprost edkovanè pojistnè v roce Prohl öenì Svazu pr myslu a dopravy»r k hospod skè politice vl dy v p ÌötÌm obdobì...18 Inzerce...18 Z ËeskÈ judikatury: NadhodnocenÈ pojistnè ud losti (JUDr. Ji ina Kotrbat )...19 Telegraficky (Eva Trojanov )...19 CONTENTS How to reassume in insurance of travel agencies? (JUDr.VladimÌr KrajÌËek) Insurance pools and their function in insurance (Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.) CEA plenary session held in Prague for the first time (Ing. V clav Zik n) From new legal provisions (JUDr. Ji ina Kotrbat )»AP National Report for CEA on the Loss Liability Insurance Market in the Czech Republic in 2001 (Ing. V clav Zik n) Certification orients towards Europe (Press release) Registration of companies in security industry (Ing. Miroslav Urban) Draft Directive on Financial Conglomerates (Ing. Josef»Ìûek) HEATH LAMBERT GROUP awarded a prominent valuation (Press release) Czech Insurance Brokerís Association: Mediated premium in 2001 Czech Republic Industry and Traffic Unionís declaration on government trade policy in the next period Advertisement From among Czech court awards: Over valuated claims (JUDr. Ji ina Kotrbat ) By wire CALLING TO YOUR ATTENTION The first article in this issue called How to reassume in insurance of travel agencies? covers the present situation and future demands concerning the travel agentsí insolvency insurance that was set compulsory by the Act No. 159/1999 Coll. In order to provide the travel agents with the insurance needed (licensing of travel agencies being conditional on existence of insolvency insurance), a pool of 9 companies, temporarily backed by the Office for the Protection of Competition, was established in 2001 with a temporary license for a period of 2 years. The pool, led by Generali Pojiöùovna concluded 951 contracts in the first period of itís activity. The other insurer ñ Z rich Pojiöùovna ñ concluded 80 contracts. As the author of this article Dr. VladimÌr KrajÌËek states, the travel industry market is not likely to be relatively stable unless the existence of co-insurance of this kind of risks, i.e. the existence of the insurance pool. Provided that the insurers are not further allowed to provide co-insured coverage, there could be serious decline in the whole travel industry. CEA plenary session held in Prague for the first time is a report of the CEA meeting in Prague in May The Secretary General Mr. Daniel SchantÈ informed the plenum about the present CEA number of members, their total premium income as well as he underlined the importance of meetings of the national insurance associations. The preparation of new EU legislation ought to be influenced by effective lobbyism and communication of arguments of the CEA priorities. It was also stated, that the insurance industry has to adapt to new challenges and that the criteria of TPL coverage have to be set properly. The working session of CEA was aimed at detail tuning of RC 2040 (04/02) document. UPOZORNÃNÕ: PojistnÈ produkty Ël. pojiöùoven»ap, kterè jsou p Ìlohou tohoto ËÌsla je moûnè zakoupit i samostatnï v knihovnï»ap (tel.: 02/ , magdalena.bliznakova@cap.cz). 2 POJISTNÝ OBZOR 7/2002

2 ï vedoucì pojistitel: GENERALI POJIäçOVNA A. S. ï ËlenovÈ: ALLIANZ POJIäçOVNA, A. S. ï»esk PODNIKATELSK POJIäçOVNA, A. S. ï»esk POJIäçOVNA A. S. ï UNIQA POJIäçOVNA, A. S. ï POJIäçOVNA»ESK SPOÿITELNY, A. S. ï IPB POJIäçOVNA, A. S. ï KOMER»NÕ POJIäçOVNA, A. S. ï KOOPERATIVA, POJIäçOVNA, A. S. ï kancel poolu: EVROPSK CESTOVNÕ POJIäçOVNA, A. S. ï Budeme moci v p ÌötÌm roce vybìrat ze stejnèho mnoûstvì z jezd jako letos? A kolik zde bude cestovnìch kancel Ì, kterè n m je budou nabìzet? Ot zky moûn na prvnì pohled nesouvisejìcì s pojiöùovnictvìm, odpovïdi vöak nalezneme pod sloûit m n - zvem Pool pro pojiötïnì z ruky pro p Ìpad padku cestovnì kancel e. AË se to m ûe zd t nadne- absence jak chkoli d vïryhodn ch statistik o podnik nì cestovnìch kancel Ì, nep ehledn situace v cestovnìm ruchu, omezen velikost potenci lnìho pojistnèho kmene a v neposlednì adï vìce neû opatrn p Ìstup zajistitel. Na n vrh 9 Ëlensk ch pojiöùoven»ap nakonec ad pro ochranu hospod skè soutïûe na poslednì chvìli a z d vodu ve ejnèho z jmu po- Jak d l v pojiötïnì cestovnìch kancel Ì? vèho z zemì, zah jit sjedn v nì pojiötïnì, a umoûnit tak cestovnìm kancel Ìm splnit podmìnky stanovenè z konem pro udïlenì novè koncese. BÏhem nora a b ezna 2001 zpracovala kancel poolu vìce neû 1000 û dostì cestovnìch kancel Ì o sjedn nì pojiötïnì. AËkoli pool provï oval p ed uzav enìm pojistnè smlouvy rizikovost jednotliv ch cestovnìch kancel Ì, nèho. Z druhè strany 638 cestovnìch kancel Ì s trûbami menöìmi neû 5 mil. KË p edstavujìcìch kolem 8 % trhu se podìlelo na celkovèm pojistnèm 7 %. V loúskèm roce doölo ke 3 pojistn m ud lostem. Z kaznìk m tïchto cestovnìch kancel Ì, kte Ì uplatnili n - rok do 6 mïsìc od vzniku pojistnè ud losti (lh ta je d na vöeobecn mi pojistn mi podmìnkami), JUDr. VladimÌr KrajÌËek, Ëlen prezidia»ap, p edseda p edstavenstva a gener lnì editel, Evropsk CestovnÌ Pojiöùovna, a.s. senè, jeho existence m dosti z - sadnì vliv na budoucnost cestovnìho ruchu v»eskè republice. Vraùme se vöak o dva roky zpït. V tè dobï se blìûila Ëinnost z - kona Ë. 159/1999 Sb., o nïkter ch podmìnk ch podnik nì v oblasti cestovnìho ruchu, kter zavedl dalöì z mnoha povinn ch pojiötïnì, a to tzv. pojiötïnì z ruky pro p Ìpad padku cestovnì kancel e, kterè m ochr nit spot ebitele p ed dopady insolvence cestovnì kancel - e. Pojiöùovny cìtily nezbytnost takov produkt nabìdnout a s ohledem na mnoho faktor se rozhodly sdruûit svè kapacity a pojiötïnì nabìzet formou tzv. poolu. D vodem tohoto postupu byla zejmèna volil v jimku ze z kazu dohody naruöujìcì soutïû. V lednu 2001 mohli tak z stupci zainteresovan ch pojiöùoven podepsat smlouvu o spolupr ci a schv lit statut poolu. VedoucÌm pojistitelem se stala Generali Pojiöùovna a Evropsk CestovnÌ Pojiöùovna, kter nenì p Ìm m Ëlenem poolu, byla povï- ena lohou tzv. kancel e poolu zajiöùujìcì organizaënì, technickè a provoznì zabezpeëenì p edmïtnèho pojiötïnì a likvidaci pojistn ch ud lostì. SdruûenÌ pojistitelè se na ÑpojiötÏnÌ insolvenceì p ipravovali pr bïûnï, a proto bylo moûnè s minim lnì prodlevou, nezbytnou zejmèna pro vytvo enì softwaro- nestanovil si p edem û dn omezenì, kter by znemoûúovala urëitèmu okruhu subjekt sjednat pojiötïnì, a podnikat tak v uvedenè oblasti (nap. doba trv nì podnik - nì, objem trûeb z prodeje z jezd apod.). Pro ilustraci je urëitï vhodnè uvèst nïkolik daj. V prvnìm pojistnèm obdobì bylo uzav eno 951 pojistn ch smluv. V 62 p Ìpadech doölo k z niku pojiötïnì pro nezaplacenì prvnìho pojistnèho, 40 pojiötïnì zaniklo na z kladï dohody. NejvÏtöÌ cestovnì kancel e s roënìmi trûbami z prodeje z jezd nad 100 mil. KË, kter ch je celkem 8 a p edstavujì cca 40 % trhu, generovaly 19 % celkovèho pojistbylo poskytnuto plnïnì v celè v öi, neboù pojistn Ë stka vûdy posta- Ëovala ke 100% odökodnïnì. Vzhledem k tomu, ûe pr va na plnïnì z pojiötïnì nejsou dosud promlëena, majì klienti jeötï moûnost o poskytnutì pojistnèho plnïnì poû dat. PojistnÈ Ë stky byly tèmï vyëerp ny, proto nynì nelze s ur- ËitostÌ Ìci, zda by vöichni dalöì pojiötïnì byli odökodnïni rovnïû plnï. U dalöì cestovnì kancel e, na kterou jiû byl prohl öen konkurs, dosud probìh öet enì, zda neposkytnutì sluûeb bylo v p ÌËinnÈ souvislosti s padkem. Je tedy z ejmè, ûe dosavadnì Ëinnost poolu jednoznaënï pozitivnï ovlivnila podnik nì v cestovnìm POJISTNÝ OBZOR 7/2002 3

3 ruchu. JedinÏ dìky nïmu mohla vïtöina cestovnìch kancel Ì splnit jednu ze z kladnìch z konn ch podmìnek ñ sjednat povinnè pojiötïnì pro p Ìpad padku. ÑDruh hr Ëì na trhu Z rich Pojiöùovna s portfoliem asi 80 cestovnìch kancel Ì totiû nesjedn val pojiötïnì se subjekty s trûbami niûöìmi neû 5 mil. KË a se zaëìnajìcìmi subjekty. OkrajovÏ se objevila takè CestovnÌ pojiöùovna ADRIA Way druûstvo; daje o jejìm podnik nì vöak nejsou zn my. Jak bylo jiû ozn meno, Generali Pojiöùovna by mïla novï p evzìt veökerè aktivity Z rich Pojiöùovny v»eskè republice. P estoûe by se tak dominantnì postavenì poolu zmïnilo v postavenì monopolnì, vidì pojistitelè jako jedinou cestu, jak umoûnit cestovnìm kancel Ìm d le hladce podnikat a jak udrûet souëasnou roveú cestovnìho ruchu, v dalöìm fungov nì poolu. Pokud totiû v kr tkè dobï nedojde ke zmïnï z kona a povinnè pojiötïnì nebude nahrazeno jin m institutem, nenì nejspìöe jinè cesty. D vodem je v prvnì adï rizikovost tohoto pojiötïnì. Ta je ovlivnïna Ëasto ne zcela pr hledn m hospoda enìm cestovnìch kancel Ì a jejich omezen m po- Ëtem. MnohÈ podnikajì jako fyzickè osoby s jednoduch m ËetnictvÌm a menöì subjekty provozujì Ëasto dalöì zcela nesouvisejìcì Ëinnosti, jejichû v sledky mohou ovlivnit chod cestovnì kancel e. NavÌc nelze oëek vat zvyöov nì poëtu kancel Ì, protoûe tendence na trhu jsou spìöe opaënè. Souvislosti jsou vöak jeötï öiröì. LoÚskÈ z ijovè ud losti se samoz ejmï projevily i v jedn nìch, kter vedoucì pojistitel vedl se zajistiteli ohlednï aktualizace zajistn ch smluv. AËkoliv se poda ilo pro rok 2002 zachovat stejnou kapacitu zajiötïnì, nenì s ohledem na veöker dosavadnì jedn nì moûnè odhadnout dalöì v voj. Je t eba br t v vahu i fakt, ûe st vajìcì mezin rodnì situace v raznï ovlivúuje cestovnì ruch a podstatnï zvyöuje pr vï rizikovost pojiötïnì z ruky pro p Ìpad padku cestovnì kancel e. A to se zdaleka net k jen»eskè republiky. Pojiöùovny sdruûenè v poolu vedly pr bïûnï jedn nì smï ujìcì ke sjedn nì individu lnìho zajiötïnì, avöak s negativnìm v sledkem. S ohledem na souëasn stav lze jen stïûì p edpokl dat, ûe se to nïkterè z pojiöùoven, kter uvaûuje o samostatnèm provozov nì p edmïtnèho pojiötïnì, do konce platnosti povolenè v jimky poda- Ì. ZatÌm se zajistitelè vyj d ili pomïrnï jednoznaënï ñ zajiötïnì ano, ale pouze za p edpokladu dalöì existence sdruûenèho rizika, tedy poolu. Z postoje pojistitel i zajistitel tedy zcela jednoznaënï vypl v, ûe toto pojiötïnì nepovaûujì za produkt, kter by v souëasnè chvìli mohl a mïl b t p edmïtem hospod skè soutïûe. A nenì tomu tak ani v zemìch EvropskÈ unie, kde ochranu spot ebitele v cestovnìm ruchu eöì formou povinnèho pojiötïnì (nap. NÏmecko Ëi Rakousko); toto pojiötïnì je tam nabìzeno minim lnìm poëtem pojiöùoven (2ñ3). Pr vï diskutovan novela tzv. blokovè v jimky ze z kazu dohod v EU dnes jiû navìc doporuëuje vytv enì pool pojistitel pro nov rizika, kde nejsou k dispozici historickè daje, na dobu 3 let bez ohledu na celkov podìl na trhu. V»eskÈ republice se v souëasnè chvìli vöak nach zìme v patovè situaci. Pool pracuje, uzavìrajì se novè pojistnè smlouvy, vyhodnocujì se informace relevantnì pro stanovenì rizikovosti cestovnìch kancel Ì, zp esúuje se metodika spr vy pojiötïnì a likvidace pojistn ch ud lostì, navazujì se uûöì kontakty s asociacemi cestovnìch kancel Ì. Na druhè stranï panuje v Ëi poolu ÑnegativnÌ n ladaì, a to zejmèna ze strany org n st tnì spr vy, kterè by mïly mìt p edevöìm z jem na tom, aby se cestovnì ruch rozvìjel, aby klienti cestovnìch kancel Ì byli chr nïni a pojiöùovny k tomu mohly b t n pomocny. Nebude-li pojistitel m umoûnïno podnikat nad le v poolu (a to alespoú do doby vstupu»eskè republiky do EvropskÈ unie), lze p edpokl dat dva z sadnì dopady: dojde k v raznèmu omezenì podnik nì v oblasti cestovnìho ruchu a bude naruöena pr vnì jistota z kaznìk cestovnìch kancel Ì, k jejichû ochranï byl z kon Ë. 159/ 1999 Sb. vyd n. Je t eba si uvïdomit, ûe vedoucì pojistitel bude nucen ke konci roku vypovïdït vöechny pojistnè smlouvy a v souladu se z konem n slednï informovat Ministerstvo pro mìstnì rozvoj, kterè d le vyrozumì p Ìsluön ûivnostensk ad. Ten zah jì ÌzenÌ o odejmutì koncese, jeû je samoz ejmï rovnïû ËasovÏ n roënè. Doba od z niku pojiötïnì do koneënèho rozhodnutì ûivnostenskèho adu se tak m ûe ne mïrnï prodlouûit a spot ebitel bude v tomto obdobì vystaven nejistotï, kter z cestovnìch kancel Ì m opr vnïnì d le podnikat a kter nikoliv. Pokud se nïkterèmu z pojistitel poda Ì p ece jen zajiötïnì individu lnï zìskat, bude tomu nejspìöe za daleko tvrdöìch podmìnek, neû docìlil pool, a jistï v omezenè kapacitï. Poda Ì-li se to 2ñ3 pojiöùovn m, coû je dnes optimistick varianta, budou si logicky ze st vajìcìch cestovnìch kancel Ì peëlivï vybìrat, aniû by Ëelily hrozbï pokuty Ëi jinè sankce od adu pro ochranu hospod skè soutïûe. PojiötÏny pak budou pouze nejsilnïjöì a nejstabilnïjöì cestovnì kancel e, a pro omezenou kapacitu zajiötïnì ani ne vöechny. VÏtöina ostatnìch, kter ch je skuteënï naprosto nejvìce, bude nucena podnik nì ukonëit. Paradoxem je, ûe odmìtnutì nïkolika drobn ch subjekt poolem je dokonce v souëasnè dobï p edmïtem öet enì antimonopolnìho adu. ad pro ochranu hospod skè soutïûe povolil pool do konce roku P es jiû zmìnïn z porn postoj v Ëi svè dalöì existenci poû dal pool v kvïtnu ad pro ochranu hospod skè soutïûe o prodlouûenì v jimky ze z kazu dohody o spoleënèm postupu pojistitel. NynÌ nezb v neû Ëekat a vï it ve fundovanost tohoto adu i dalöìch org n, kterè sv m stanoviskem mohou dalöì v voj v tèto oblasti ovlivnit (Ministerstvo financì a Ministerstvo pro mìstnì rozvoj), a v jejich schopnost ch - pat problèm v öiröìch a realitï odpovìdajìcìch souvislostech. AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Za kolik se bydlì v Rakousku Podle nejnovïjöìch spot ebitelsk ch statistick ch studiì vyd vajì RakuöanÈ na svè bydlenì pr mïrnï 573 eur. Touto Ë stku pokryjì n klady na n jem, vyt pïnì a osvïtlenì, kterè tak Ñspolknouì necel ch 24 % z celkovèho mïsìënìho rozpoëtu (pr mïrn p Ìjem zamïstnance v Rakousku ËinÌ p es 2400 eur).»istè n klady na n jemnè byly vyëìsleny v pr mïru na 295 eur mïsìënï. (Pro srovn nì uveôme, ûe pr mïrn v öe p Ìjmu jednotlivce v»r ËinÌ necel ch 470 eur a ûe dom cnost vyd v na bydlenì v pr mïru necelou pïtinu sv ch celkov ch p Ìjm.) RelativnÏ nepatrnè jsou pr mïrnè v daje Rakuöan na pojiötïnì dom cnosti a rodinn ch dom (s necel mi 22 eur za mïsìc ËinÌ podìl pojiötïnì asi 1 % z celkov ch mïsìënìch v daj ). RelativnÏ nejodpovïdnïjöìmi jsou obyvatelè HornÌch Rakous, kte Ì mïsìënï zaplatì za pojiötïnì sv ch domov tèmï 30 eur, zatìmco paradoxnï nejmenöì starosti si s pojiötïnìm dïlajì obëanè ûijìcì ve VÌdni (mïsìënï necel ch 12 eur). Leadrem na trhu pojiötïnì v Rakousku je spoleënost UNIQA Versicherungen AG, jejìû podìl na trhu ËinÌ asi 20 %. V oblasti pojiötïnì dom cnostì a rodinn ch dom, v nìû se m ûe chlubit kmenem klient, nabìzì speci lnì komplexnì produkt k pokrytì tak ka vöech mysliteln ch rizik; vylouëeny jsou skuteënï pouze extrèmnì p Ìpady jako v leënè ud losti anebo masivnì napadenì ök dci. Pramen: odbor PR UNIQA pojiöùovny, a. s. Benfield expanduje do st ednì Evropy Britsk maklè sk firma Benfield Group otev ela svè novè kancel e v»r a SR. Benfield zde p ebìr aktivity Harris & Dixon.»eskÈ kancel i öèfuje Tom ö Novotn. Benfield v»eskè republice nabìzì maklè skè a poradenskè sluûby pro vöechny druhy rizik. (om) Zdroj: Insurance Day, POJISTNÝ OBZOR 7/2002

4 PojiötÏnÌ je o riziku a kaûd pojiöùovna proto zejmèna posuzuje, zda je danè riziko pojistitelnè, tedy identifikovatelnè a kalkulovatelnè. Roli hrajì samoz ejmï i dalöì faktory, zejmèna stav finanënìho zdravì pojiöùovny. Pojistitel m ûe odmìtnout sjednat pojiötïnì, ale mnohdy hled jinè eöenì, protoûe by Ë st rizika mohl kr t. Takov m eöenìm m ûe b t sdìlenì nebo p enos Ë sti rizika. SdÌlenÌm rizika je nap. soupojiötïnì, kdy se minim lnï dvï pojiöùovny dohodnou, kdo bude tzv. vedoucìm pojistitelem. Ten stanovì pojistnè podmìnky a v öi pojistnèho, spravuje pojiötïnì, p ijìm pojistnè apod. V soupojiötïnì je PojiöùovacÌ pooly a jejich loha v pojiötïnì Ing. Jaroslav MesrömÌd, gener lnì tajemnìk,»esk asociace pojiöùoven dohodnuta v öe podìl jednotliv ch pojistitel na pr vech a z - vazcìch plynoucìch ze soupojiötïnì. Jinou moûnostì je, ûe pojiöùovna sama pojistì Ë st p evzatèho rizika a zde jiû vstupuje do hry pojiöùovna pojiöùoven ñ zajiöùovna. DalöÌ moûnostì je, ûe urëitè pojiöùovny se vzhledem k charakteru rizika rozhodnou, ûe vytvo Ì pojiöùovacì pool. V pojiöùovacì teorii a praxi je to zn m pojem. Pr vnì prava pool je provedena vyhl ökou adu pro ochranu hospod skè soutïûe Ë. 202/2001 Sb., o povolenì obecnè v jimky ze z kazu dohod naruöujìcìch soutïû podle ß 3 odst. 1 z kona Ë. 143/2001 Sb., o ochranï hospod skè soutïûe, pro urëitè druhy dohod v oblasti pojiöùovnictvì. Jedn se o implementaci p ÌsluönÈho na ÌzenÌ Rady ES. Slovo pool v nì sice nenajdeme, ale v ß 4 jsou zmìnïny skupiny tvo enè soutïûiteli poskytujìcìmi pojiötïnì a skupiny tvo enè soutïûiteli poskytujìcìmi pojiötïnì a zajiötïnì, zakl danè za Ëelem spoleënèho krytì urëitèho druhu pojistnèho rizika formou spoleënèho pojiötïnì a spoleënèho zajiötïnì, jimiû se m na mysli pool. Mezi pojiöùovacìm poolem a soupojiötïnìm je jeden podstatn rozdìl, i kdyû v obou p Ìpadech jsou angaûov ny pojiöùovny. SoupojiötÏnÌ je operace ad hoc a t k se jednotlivèho p Ìpadu (pojistnè smlouvy ñ nap. pojiötïnì majetku velkèho pr myslovèho podniku). Pool p sobì jinak; nabìzì trvale urëitè pojiötïnì. VyuûitÌ kapacity zajiöùoven je moûnè v obou p Ìpadech, mnohdy je dokonce podmìnkou, aby pool mohl fungovat. O rozmanitosti pool vypovìd n sledujìcì p ehled: a) JadernÈ pooly ExistujÌ celkem ve 20 evropsk ch zemìch. T kajì se jak pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozovatelem, tak pojiötïnì majetku. D vodem vzniku tïchto pool je zejmèna skuteënost, ûe jde o nevyv ûen rizika s nìzkou ËetnostÌ ökod a vysok m ökodnìm potenci lem, jeû jsou tïûko kalkulovateln, a proto takè jednotliv mi pojistiteli stïûì pojistiteln. b) LeteckÈ pooly ExistujÌ takè v celè adï zemì. M ûe se p itom jednat o vìce typ pojiötïnì. Nap Ìklad v NÏmecku p sobì ÑDeutsche Luftpoolì, kter byl novï zaloûen v roce 1950 nejd Ìve pro razovè pojiötïnì a pojiötïnì odpovïdnosti a od roku 1951 zahrnuje takè leteckè kasko.»len m nabìzì zajiötïnì. D vod Ëinnosti leteck ch pool demonstrujì nap Ìklad enormnì ökody zp sobenè teroristick mi toky 11. z Ì 2001 v USA (majetkovè, odpovïdnostnì). c) Pooly k pojiötïnì rizik terorismu Takov pool p sobì ve Francii a ve SpojenÈm kr lovstvì mimo SevernÌ Irsko. V dubnu 2002 byl ozn men vznik Special Risk & Reinsurance Pool, do nïhoû je zapojeno nïkolik p ednìch evropsk ch pojistitel. NabÌzÌ pojiötïnì tïlesn ch poökozenì a pojiötïnì majetku. Po 11. z Ì 2001 se daleko vìce neû p edtìm uk zalo, ûe p edmïtnè riziko lze stïûì pojistit jednou pojiöùovnou. MoûnostÌ jsou pr vï pooly nebo zk souëinnost pojiöùoven a st tu, kter m ûe poskytnout garance. d) Pooly k pojiötïnì ökod zp soben ch p ÌrodnÌmi katastrofami Typick m p Ìkladem je norsk NATURSKADEPOOL.»leny jsou vöechny norskè pojiöùovny. äkodnì limit na jednu katastrofu je 2 mld. NOK. KrytÌ je poskytov - no pro dom cnosti, zemïdïlsk a podnikatelsk rizika. PojiöùujÌ se nebezpeëì povodnï, vich ice, zemït esenì, vulkanickè erupce, p ÌlivovÈ vlny. V evropsk ch zemìch lze nalèzt i jinè nïkdy takè pomïrnï unik tnì pooly. V Belgii byl v roce 1991 vytvo en pool k pojiötïnì odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu zp sobenou razem nebo nemocì z povol nì, a to pro rizika obtìûnï umìstiteln na trhu. V D nsku p sobì pool, jehoû cìlem je vyrovn - vat ökodnì n roky mezi z ËastnÏn mi pojiöùovnami, pokud jde o nemoci z povol nì. V tèto zemi existuje rovnïû pool pro pojistn plnïnì z titulu poranïnì nepojiötïn mi nebo nezjiötïn mi psy. Z nïmeck ch pool stojì za zmìnku rovnïû zajiöùovacì pool pro farmaceutick rizika. Reagovalo se tak na nïmeck z kon, kter stanovuje vysokou odpovïdnost farmaceutick ch firem za ökodu zp sobenou lèëivy aû do maxim lnì v öe 200 mil. DEM za jeden v robek. V robci jsou povinni zabezpeëit tuto svoji odpovïdnost pojiötïnìm. Mezi öesti pojiöùovacìmi pooly v Nizozemsku stojì za zmìnku tèû pool pro pojiötïnì profesnì odpovïdnosti not nebo pool pro pojiötïnì odpovïdnosti manaûer (resp. Ëlen org n spoleënosti). CÌlem ady pool je zajistit pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou zneëiötïnìm ûivotnìho prost edì. V»eskÈ republice fungujì zatìm dva pooly:»esk jadern pool a Pool pro pojiötïnì z ruky pro p Ìpad padku cestovnì kancel e. Shrneme-li, tak pro existenci pojiöùovacìch pool hovo Ì n sledujìcì skuteënosti: ñ vznik nov ch rizik ñ nedostateën statistika nezbytn pro kalkulaci pojistnèho ñ nedostateën finanënì kapacita jednoho pojistitele/pojistitel ñ charakter rizika (tzv. velk rizika ñ vymezen v pr vnìch p edpisech) ñ poûadavky legislativy (nap. vysokè limity odökodnïnì) ñ ve ejn z jem apod. Rozhodov nì o vzniku poolu je vûdy ot zkou vïcnou, pr vnì, ekonomickou a takè soutïûnì. Pokud jde o hospod skou soutïû, hodnotì se vûdy potenci lnì pozice poolu na trhu a efekty, jeû m ûe jeho Ëinnost vyvolat ñ z hlediska soutïûe. ZmÌnÏn vyhl öka Ë. 202/2001 Sb. umoûúuje p i splnïnì stanoven ch podmìnek automatickou v jimku ze z kazu dohod. Jinak musì pojiöùovny, pokud hodlajì provozovat pojiötïnì formou poolu, û dat o poskytnutì v jimky a v û dosti zd vodnit, proë je pool nezbytn k provozov nì pojiötïnì. POJISTNÝ OBZOR 7/2002 5

5 Na pozv nì»eskè asociace pojiöùoven se konalo v Praze ve dnech 15. ñ 17. kvïtna 2002 plen rnì zased nì odpovïdnostnìho v boru CEA. Jedn nì probìhala v hotelu Diplomat a z Ëastnilo se jich 33 z - stupc n rodnìch asociacì z 15 zemì. V vodnìm projevu gener lnì tajemnìk CEA pan Daniel SchantÈ informoval o tom, ûe CEA sdruûuje v souëasnè dobï 24 asociacì s plnopr vn m ËlenstvÌm a 6 p idruûen ch. Tyto n rodnì trhy vyprodukovaly v roce 2001 celkovè p ijatè pojistnè ve v öi 854,5 miliard eur, p i- Ëemû z tèto Ë stky p ipad 35 % na neûivotnì a 65 % na ûivotnì pojiötïnì. Zhruba pït tisìc pojiöùoven, kterè na evropskèm trhu operujì, obhos- Plen rnì zased nì v boru CEA poprvè v Praze nal n r st 7,6 % po oëiötïnì o inflaci a r st ûivotnìho pojiötïnì je velmi dynamick (tèmï 25 % meziroënì n r st). V org nech CEA pracuje 2000 deleg t z n rodnìch asociacì. Pan SchantÈ zhodnotil v znam CEA v evropskèm pojiöùovnictvì konstatov nìm, ûe CEA je platformou pro setk v nì n rodnìch asociacì, pro h jenì jejich z jm, zejmèna pokud jde o p Ìpravu novè legislativy v r mci EU. Je mìstem pro jedn nì o dosaûenì konsensu a jednotnèho hlasu evropsk ch pojiöùoven p ed org ny EU a OECD. Mimo dn v znam p ikl d gener lnì tajemnìk ËinnÈmu lobov nì a spr vnè komunikaci s tïmi, kte Ì v EU p ipravujì nosti s pracì pojiöùoven na etick ch hodnot ch, * zastupov nì evropsk ch pojiöùoven ke zb vajìcìmu svïtu (OECD,»Ìna, SevernÌ a JiûnÌ Amerika). Mezi aktu lnì koly, kterè CEA eöì, pat Ì nap. vypracov nì n vrh na sladïnì v konu dozorëìch org n nad pojiöùovnictvìm v EvropÏ vëetnï stanovenì solventnosti a nov ch mezin rodnìch ËetnÌch standard pro pojiöùovny, p Ìprava p tè smïrnice EU k pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem motorovèho vozidla. K dalöìm ot zk m n leûì legislativa upravujìcì poskytov nì finanënìch sluûeb, zejmèna pokud agovat na zmïny vïdecko-technickè, technologickè, legislativnì, soci lnï-hospod skè, a nikoliv aû ex post na vzniklè ud losti, kterè mohou b t, jak ned vn minulost uk zala, tragickè s nedozìrn mi a dlouhodob mi n sledky jak pro lidstvo, tak i svïtovou ekonomiku. Je nabìledni, ûe Ëet za to zaplatì cel spoleënost i kaûd jednotlivec. D le p. Six uvedl, ûe svït pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu se z - sadnï mïnì, domnìv se, ûe spoleënost se st v dekadentnì tìm, ûe mnozì jedinci odmìtajì uznat, ûe existuje i cosi jako sm la a nechtïjì p ijmout odpovïdnost za svè Ëiny. Ti svalujì vinu na jinèho a hledajì Ing. V clav Zik n, z stupce»ap ve V boru CEA pro pojiötïnì odpovïdnosti, Pojiöùovna»eskÈ spo itelny, a. s. Na snìmku zleva: Janne Jumppanen ñ sekretari t CEA, Jan Pieter Six ñ prezident odpovïdnostnìho v boru CEA, Jean-Louis Marsaud ñ z stupce gener lnìho tajemnìka CEA. poda ujì aktiva ve v öi zhruba 5 tisìc miliard eur. Ve srovn nì s rokem 2000 vzrostlo celkovè pojistnè v roce 2001 o 2,5 % (pr mïrn meziroënì r st v letech 1992ñ2001 byl vöak vyööì, a to 6, 2 %) a poprvè od r doölo k rychlejöìmu r stu neûivotnìho pojiötïnì (3,8 %) neû ûivotnìho pojiötïnì (1,8 %), avöak rozdìlnï podle jednotliv ch zemì. V tèto souvislosti se gener lnì tajemnìk zmìnil i o trhu»eskè republiky, kter s p edepsan m pojistn m ve v öi 2,6 mld. eur tvo Ì 0,3 % evropskèho trhu (lìdrem je britsk trh s 32 %, n sledovan nïmeck m s 16 %, francouzsk m s 15 % a italsk m s 9 %). Jestliûe meziroënì n r st ËinÌ v EvropÏ 2,5 %, Ëesk trh zazname- z sadnì rozhodnutì majìcì vliv na pojiöùovnictvì. V tèto souvislosti vyzdvihl nutnost pohotov ch statistik, datab zì s podloûen mi fakty, jakoû i arzen lu p dn ch argument k prosazov nì z jm pojistitel. JedinÏ tak budeme p sobit v oëìch evropsk ch legislativc vïrohodnï, ekl pan SchantÈ a shrnul z kladnì priority CEA: * pro-aktivnì p Ìstup k legislativnìmu procesu v EU (p Ìprava smïrnic) a s tìm spojenè ûivotnï d leûitè lobov nì, * zv raznïnì role pojistitel ve spoleënosti a posouzenì moûnosti zkvalitnïnì jejich sluûeb (d chodovè pojiötïnì) vëetnï pr bïûnèho seznamov nì ve ej- jde o distanënì marketing a prodej tïchto sluûeb na d lku, ot zky spojenè s elektronick m obchodov - nìm a provozov nìm Internetu, ochranou spot ebitele, zlepöenìm vy izov nì pojistn ch ud lostì. Ve vystoupenì p. Jana Pietera H. Sixe, p edsedy odpovïdnostnìho v boru CEA, zaznïlo, ûe ûijeme ve svïtï turbulencì a teroristick Ëin jednoho ËlovÏka zas hl do vöech sfèr lidskè Ëinnosti. TragickÈ ud losti v USA vyvolaly p evrat v pojiöùovnictvì; a jak pozdïji na to nav zal p edseda podv boru pro pojiötïnì odpovïdnosti podnikatelsk ch rizik p. Philippe Bourguignon, v pojiötïnì (odpovïdnosti) budeme muset s p edstihem renïkoho, kdo by jim mïl n sledky nepovedenèho jedn nì zmìrnit Ëi kompenzovat. NejblÌûe po ruce jsou pojiöùovny, protoûe jsou finanënï silnè. To velmi Ëasto podporujì i soudy, kterè vyhovujì spoleëenskè popt vce a jsou na stranï poökozenèho, mnohdy i v p ÌpadÏ, kdy se poökozen podìlì na vzniklè ökodï. Za zmìnku stojì i to, ûe jsou snahy v politickè rovinï zruöit promlëecì doby nebo je podstatnï prodlouûit v p emrötïnè snaze o ochranu spot ebitele, resp. poökozenèho. V vahu je nutno vzìt i neust lè zvyöov nì z konn ch n hrad za jmy na zdravì. Ale pojiöùovny nemajì bezednou pokladnu a jsou podnikatelsk m subjek- 6 POJISTNÝ OBZOR 7/2002

6 tem jako kaûd jin. To jsou dalöì p ek ûky pro pojistitele, kterè je nutno mìt na z eteli p i stanovenì kritèriì a moûnostì pojistitelnosti (nov ch) odpovïdnostnìch rizik. Na tomto mìstï se vtìr ot zka: Je tradiënì pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu st le jeötï vhodn n stroj pro odökodnïnì obïtì? NeexistujÌ dalöì p ÌpadnÏ i ËinnÏjöÌ n stroje jako nap. fondy, poolov uspo - d nì, st tnì garance s ËastÌ pojiöùoven Ëi bank nebo pojiötïnì ökody vlastnì (first party liability insurance)? To jsou okruhy problèm, se kter mi se pojiöùovny budou muset v p ÌötÌch 5 ñ 10 letech vypo- dat a najìt adekv tnì eöenì. V pracovnì Ë sti plen rnìho zased nì se Ëinnost p Ìtomn ch ËastnÌk zamï ila p edevöìm na detailnì precizov nì dokumentu RC 2040 (04/02), coû je poziënì dokument CEA k n vrhu smïrnice k prevenci a odstranïnì ökod na ûivotnìm prost edì (d Ìve BÌl kniha). P edseda podv boru pro pojiötïnì ökod na ûivotnìm prost edì p. Phil Bell m z povï enì CEA p edat tento dokument EvropskÈmu Parlamentu a v patn ctiminutovèm vystoupenì ho prezentovat p i projedn v nì (slyöenì) p ed tìmto org nem 21. kvïtna Plen rnì zased nì se shodlo na n - sledujìcì priorit ch v pr ci odpovïdnostnìho v boru pro p ÌötÌ obdobì: SpoleËnÈ foto z prohlìdky n dvo Ì ArcibiskupskÈho pal ce v Praze. a) v oblasti strategickè ñ dokonëenì poziënìho dokumentu pojedn vajìcìm o kritèriìch a moûnostech pojistitelnosti (nov ch) rizik v pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu, ñ sledov nì dalöìho v voje, zejmèna v oblasti pr vnì, pokud jde o tzv. princip obez etnosti (precautionary principle), ñ v voj reûimu odpovïdnosti za ökodu z provozov nì Internetu a elektronickèho obchodov nì. b) v oblasti legislativnì ñ N vrh smïrnice o prevenci a odstranïnì v znamn ch ökod na ûivotnìm prost edì (BÌl kniha), ñ Zelen kniha o odpovïdnosti za ökodu zp sobenou vadn m v robkem (hodnotìcì zpr va EK v r mci p ÌpadnÈ novelizace p ÌsluönÈ smïrnice EU 85/374 ñ Green Paper on Product Liability, ñ N vrh smïrnice o likvidaci odpadu elektrick ch a elektronick ch za ÌzenÌ (tzv. Electro- Scrap Directive), ñ N vrh smïrnice o obecnè bezpeënosti v robk (Draft Directive on General Product Safety). Na z vïr plen rnìho zased nì p. Six srdeënï podïkoval»eskè asociaci pojiöùoven za vzornou p Ìpravu a organizaci tèto akce, jakoû i öpiëkov ch doprovodn ch spole- Ëensk ch program a za naöi v elou pohostinnost. Z nov ch pr vnìch p edpis 1. Z kon Ë. 172/2002 Sb., o odökodnïnì osob odvleëen ch do SSSR nebo do t bor, kterè SSSR z Ìdil v jin ch st tech ( Ëinnost ). 2. Z kon Ë. 175/2002 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 111/1994 Sb., o silniënì dopravï, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z kon Ë. 266/ 1994 Sb., o dr h ch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z kon Ë. 247/2000 Sb., o zìsk v nì a zdokonalov nì odbornè zp sobilosti k ÌzenÌ motorov ch vozidel a o zmïn ch nïkter ch z kon, ve znïnì z kona Ë. 478/2001 Sb., a z kon Ë. 56/2001 Sb., o podmìnk ch provozu vozidel na pozemnìch komunikacìch a o zmïnï z kona Ë. 168/1999 Sb., o pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (z - kon o pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla), ve znïnì z kona Ë. 307/1999 Sb., ve znïnì z kona Ë. 478/2001 Sb. ( Ëinnost , Ë st ). Z kon Ë. 56/2001 Sb. byl zmïnïn v ß 28 (malè sèrie hromadnè v roby a p estavby vozidel) a ß 34 (emisnì limity). 3. Z kon Ë. 176/2002 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 48/1997 Sb., o ve ejnèm zdravotnìm pojiötïnì a o zmïnï a doplnïnì nïkter ch souvisejìcìch z kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kon Ë. 592/1992 Sb., o pojistnèm na vöeobecnè zdravotnì pojiötïnì, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost , Ë st t kajìcì se smluvnìho zdravotnìho pojiötïnì a pozb v Ëinnosti dnem vstupu smlouvy o p istoupenì»r k EU v platnost). 4. Vyhl öka Ë. 178/2002 Sb., o podrobnïjöìch pravidlech pro plnïnì povinnosti ozn mit podìl na hlasovacìch pr vech ( Ëinnost ) JUDr. Ji ina Kotrbat Prov dïcì vyhl öka k ß 183d obchodnìho z konìku, upravuje zp sob a formu plnïnì oznamovacì povinnosti ozn menìm Komisi pro cennè papìry v p ÌpadÏ dosaûenì nebo p ekroëenì z konem stanovenè hranice podìlu na hlasovacìch pr vech v akciovè spoleënosti s registrovan mi akciemi. 5. Vyhl öka Ë. 183/2002 Sb., kterou se stanovì postup devizov ch mìst p i uskuteëúov nì hrad do a ze zahraniëì a v Ëi cizozemc m ( Ëinnost ). Prov dïcì vyhl öka k ß 8 devizovèho z kona. 6. Vyhl öka Ë. 186/2002 Sb., kterou se stanovì n leûitosti p ehledu o p edbïûnèm odhadu n klad na obnovu majetku slouûìcìho k zabezpeëenì z kladnìch funkcì v zemì postiûenèm ûivelnì nebo jinou pohromou a vzor povï enì osoby povï enè krajem zjiöùov nìm daj nutn ch pro zpracov nì tohoto p ehledu ( Ëinnost ). 7. Vyhl öka Ë. 187/2002 Sb., kterou se stanovì rozhodn Ë stka pro urëenì celkovè v öe mzdov ch n rok vyplacen ch jednomu zamïstnanci podle z kona 118/2000 Sb., o ochranï zamïstnanc p i platebnì neschopnosti zamïstnavatele a o zmïnï nïkter ch z kon ( Ëinnost ). Pro obdobì od do byla rozhodn Ë stka stanovena na KË. POJISTNÝ OBZOR 7/2002 7

7 8. Z kon Ë. 198/2002 Sb., o dobrovolnickè sluûbï a o zmïnï nïkter ch z kon (z kon o dobrovolnickè sluûbï) ñ Ëinnost ). Z kon upravuje podmìnky, za kter ch st t podporuje dobrovolnickou sluûbu organizovanou podle tohoto z kona a vykon vanou dobrovolnìky bez n roku na odmïnu. VysÌlajÌcÌ organizace je povinna uzav Ìt p ed vysl nìm dobrovolnìka k v konu dobrovolnickè sluûby pojistnou smlouvu kryjìcì odpovïdnost za ökodu na majetku nebo na zdravì, kterou dobrovolnìk p i v konu dobrovolnickè sluûby zp sobì s m nebo mu bude p i v konu dobrovolnickè sluûby zp sobena. DobrovolnÌk odpovìd pouze za ökodu zp sobenou myslnï. Ministerstvo vnitra m ûe poskytnout vysìlajìcìm organizacìm dotaci ke krytì pojistnèho. 9. Z kon Ë. 201/2002 Sb., o adu pro zastupov nì st tu ve vïcech majetkov ch ( Ëinnost ). Z izuje se ad pro zastupov - nì st tu ve vïcech majetkov ch se sìdlem v Praze, kter je organizaënì sloûkou st tu, jedn jmènem st tu v ÌzenÌ p ed soudy a rozhodëìmi org ny, zpracov v pr vnì stanoviska a plnì dalöì koly. 10. Z kon Ë. 204/2002 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 21/1997 Sb., o kontrole v vozu a dovozu zboûì a technologiì podlèhajìcìch mezin rodnìm kontrolnìm reûim m ( Ëinnost , Ë st dnem vstupu smlouvy o p istoupenì»r k EU v platnost.). 11. Z kon Ë. 207/2002 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 16/1993 Sb., o dani silniënì, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). 12. Z kon Ë. 210/2002 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 227/1997 Sb., o nadacìch a nadaënìch fondech a o zmïnï a doplnïnì nïkter ch souvisejìcìch z kon (z kon o nadacìch a nadaënìch fondech), a z kon Ë. 586/1992 Sb., o danìch z p Ìjm, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). 13. Z kon Ë. 211/2002 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z kon Ë. 199/ 1994 Sb., o zad v nì ve ejn ch zak zek, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kon Ë. 214/1992 Sb., o burze cenn ch papìr, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). 14. Z kon Ë. 213/2002 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 100/1988 Sb., o soci lnìm zabezpeëenì, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). Novela se t k p ÌspÏvku p i pèëi o jinou osobu. 15. Z kon Ë. 216/2002 Sb., o ochranï st tnìch hranic»eskè republiky a o zmïnï nïkter ch z kon (z kon o ochranï st tnìch hranic) ñ Ëinnost Z kon Ë. 217/2002 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 326/1999 Sb., o pobytu cizinc na zemì»eskè republiky a o zmïnï nïkter ch z kon, ve znïnì z kona Ë. 140/2001 Sb., z kon Ë. 329/1999 Sb., o cestovnìch dokladech a o zmïnï z kona Ë. 283/1991 Sb., o Policii»eskÈ republiky, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, (z - kon o cestovnìch dokladech), a z kon Ë. 325/1999 Sb., o azylu a o zmïnï z kona Ë. 283/1991 Sb., o Policii»eskÈ republiky, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, (z - kon o azylu), ve znïnì z kona Ë. 2/2002 Sb. ( Ëinnost , Ë st v n vaznosti na mezin rodnì smlouvy). 17. Z kon Ë. 218/2002 Sb., o sluûbï st tnìch zamïstnanc ve spr vnìch adech a o odmï- Úov nì tïchto zamïstnanc a ostatnìch zamïstnanc ve spr vnìch adech (sluûebnì z kon ñ Ëinnost , Ë st ). Z kon upravuje pr vnì pomïry st tnìch zamïstnanc, organizaënì vïci st tnì sluûby, p Ìpravu fyzick ch osob, sluûebnì vztahy, odmïúov nì a ÌzenÌ ve vïcech sluûby. 18. Z kon Ë. 220/2002 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 1/1991 Sb., o zamïstnanosti, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kon Ë. 9/1991 Sb., o zamïstnanosti a p sobnosti org n»eskè republiky na seku zamïstnanosti, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost , Ë st dnem vstupu smlouvy o p istoupenì»r k EU v platnost). 19. Z kon Ë. 226/2002 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 141/1961 Sb., o trestnìm ÌzenÌ soudnìm (trestnì d), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z kon Ë. 99/1963 Sb., obëansk soudnì d, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z kon Ë. 337/1992 Sb., o spr vï danì a poplatk, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z kon Ë. 71/1967 Sb., o spr vnìm ÌzenÌ (spr vnì d), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kon Ë. 227/2000 Sb., o elektronickèm podpisu a o zmïnï nïkter ch dalöìch z kon (z - kon o elektronickèm podpisu) ñ Ëinnost ZmÏny z kon se t kajì moûnosti elektronick ch pod nì a elektronickèho podpisu. 20. Z kon Ë. 229/2002 Sb., o finanënìm arbitrovi ( Ëinnost ). FinanËnÌho arbitra a jeho z - stupce volì Poslaneck snïmovna na 5 let. Arbitr rozhoduje spory mezi osobami, kterè prov dïjì p evody penïûnìch prost edk a jejich klienty, jestliûe jde o Ë stku vyööì neû eur, d le mezi osobami, kterè vyd vajì elektronickè platebnì prost edky a jejich drûiteli na n klady»eskè n - rodnì banky. N lez lze napadnout n mitkami, rozhodnutì o n mitk ch je koneënè. 21. SdÏlenÌ Ministerstva zahraniënìch vïcì Ë. 58/2002 Sb. mezin rodnìch smluv, o p Ìstupu»eskÈ republiky k mluvï o ËincÌch pr myslov ch hav - riì p esahujìcìch hranice st t (platnost pro»r ). AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Vyrovn nì ökod zp soben ch azbestem v rekordnì v öi 2,7 mld. USD VÌce neû 30 pojistitel souhlasilo se zatìm nejvyööìm plnïnìm za ökody zp sobenè azbestem ve v öi 2,7 mld. USD.» stka m pokr t vöechny souëasnè a budoucì n hrady ökod na zdravì zp sobenè chemiëkou PPG Industries a jejì dce inou spoleënostì Pittsburgh Corning. Navzdory v öi odökodnïnì analytici upozorúujì, ûe tento druh ökod st le p edstavuje v znamnè riziko pro pojistitele. Nov centr la Swiss Re Dne 15. kvïtna Swiss Re slavnostnï ofici lnï otev ela svou novou centr lu poblìû Mnichova. NynÌ zde pod jednou st echou sìdlì zamïstnanci spoleënosti z p vodnìch t Ì mnichovsk ch budov. NÏmeck centr la Swiss Re zodpovìd za obchod v celèm NÏmecku, Rakousku, skandin vsk ch a pobaltsk ch zemìch a zemìch st ednì a v chodnì Evropy. Nov projekt spory n klad v Gerlingu NÏmeck pojistitel Gerling, kter v souëasnosti ËelÌ v ûn m problèm m, dospïl k dohodï se z stupci zamïstnanc ohlednï oëek - van m spor m n klad. SpoleËnost hodl dìky svèmu novèmu projektu ÑNew Startì roënï uspo it 70 mil. eur v sektoru prim rnìho pojiötïnì a 90 aû 100 mil. eur v r mci celè skupiny. Nov pravidla pro on-line prodej penïûnìch produkt EU se postavila proti n silnè on-line propagaci vëetnï zasìl nì nevyû dan ch . Firmy musì nynì poskytovat budoucìmu klientovi srozumitelnè informace p ed tìm, neû dojde k uzav enì smlouvy. NavÌc, v p ÌpadÏ penzijnìch fond, budou moci klienti podat v povïô za smluv ve lh tï 30 dn od uzav enì smlouvy. (om) Zdroj: Insurance Day, kvïten POJISTNÝ OBZOR 7/2002

8 N rodnì zpr va»ap pro CEA o pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu v»eskè republice za rok 2001 Ing. V clav Zik n, z stupce»ap ve V boru CEA pro pojiötïnì odpovïdnosti, Pojiöùovna»eskÈ spo itelny, a. s. n 1. Situace a v voj na trhu odpovïdnostnìho pojiötïnì PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu zp sobenè t etì osobï provozuje na trhu celkem 19 pojiöùoven (tato zpr va se v souladu s organizaënìm uspo d nìm v bor CEA nezab v pojiötïnìm povinnèho ruëenì a pojiötïnìm odpovïdnosti dopravce Ëi zasìlatele). a) StatistickÈ daje a trendy PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu ñ p edepsanè pojistnè v tis. CZK Druh PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu pr myslov ch a podnikatelsk ch subjekt PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökody obyvatel Z konnè pojiötïnì odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu zp sobenou pracovnìm razem nebo nemocì z povol nì Vyplacen pojistn plnïnì v tis. CZK Druh PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu pr myslov ch a podnikatelsk ch subjekt n. a. n. a. PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökody obyvatel Z konnè pojiötïnì odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu zp sobenou pracovnìm razem nebo nemocì z povol nì äkodnì pomïr v % (bez zapoëtenì rezerv) Druh PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu pr myslov ch a podnikatelsk ch subjekt 41,15 34,79 25,06 24,12 n. a. n. a. PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökody obyvatel 51,57 54,82 53,04 57,99 54,70 51,92 Z konnè pojiötïnì odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu zp sobenou pracovnìm razem nebo nemocì z povol nì 68,26 70,06 63,99 54,86 39,31 46,08 V sledky za rok 2001 nejsou v poûadovanè struktu e k dispozici. b) PodÌl pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu na n rodnìm trhu neûivotnìho pojiötïnì v % , , , , , , ,15 daje za rok 2001 nejsou k dispozici. MeziroËnÌ n r st p edepsanèho pojistnèho 2000/1999 v neûivotnìm pojiötïnì Ëinil 9,38 %, p iëemû n r st v pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu u podnikatelsk ch subjekt byl niûöì a Ëinil jen 2,06 %, naproti tomu pojiötïnì odpovïdnosti ob- Ëan zaznamenalo meziroënì r st p edepsanèho pojistnèho ve v öi 14,62 %. U z konnèho pojiötïnì odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu zp sobenou pracovnìm razem nebo nemocì z povol nì zamïstnanci ËinÌ meziroënì n r st jen 1,96 %. MeziroËnÌ n r st celkovèho p edepsanèho pojistnèho z odpovïdnostnìho pojiötïnì je jen 2,79 %. Tento pokles r stu oproti obdobì 1999/1998 (6 %) je odrazem stagnace sazeb v d sledku velmi konkurenënìho prost edì zvl ötï v pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu pr myslov ch a podnikatelsk ch subjekt. PodÌl odpovïdnostnìho pojiötïnì na celkovèm p edepsanèm pojistnèm z neûivotnìho pojiötïnì je dlouhodobï stabilnì a pohybuje se mezi 10ñ12 %. To je d no up ednostnïnìm pojiötïnì majetkovèho a r stem pojistnèho z pojiötïnì odpovïdnosti z provozu motorov ch vozidel u obëan i podnikatelsk ch subjekt. U podnikatelsk ch subjekt je up ednostúov - no pojiötïnì ûivelnì, vëetnï pojiötïnì p eruöenì provozu s ohledem na moûnosti financov nì podnik. NicmÈnÏ je zaznamen v n r st popt vky po pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou vadn m v robkem a pojiötïnì profesnì odpovïdnosti u vybran ch profesì. äkodnì pomïr z odpovïdnostnìch pojiötïnì je st le p Ìzniv, avöak s v hledem na postupnè zhoröov nì v p ÌötÌch letech. Tento trend se jiû zaëìn projevovat p edevöìm u pojiötïnì za ökodu POJISTNÝ OBZOR 7/2002 9

9 pr myslov ch a podnikatelsk ch subjekt, kde n r st vyplacen ch pojistn ch plnïnì stoupl o 72 % ve srovn nì s rokem Na jednè stranï se pr mïrnè pojistnè plnïnì na jednu pojistnou ud lost udrûuje v rozmezì 9 ñ CZK, ale na druhè stranï se zvyöuje Ëetnost tïchto ökod (oproti roku 1998 na vìce neû dvojn sobek). äkodnì pomïr z pojiötïnì odpovïdnosti za ökody obyvatel je setrval p i pr mïrnèm vyplacenèm pojistnèm plnïnì na jednu pojistnou ud lost zhruba CZK äkodnì pomïr v z konnèm pojiötïnì odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu p i pracovnìm razu nebo nemoci z povol nì se oproti r mìrnï zlepöil p i poklesu celkovèho objemu vyplacen ch ökod, avöak pr mïrnè pojistnè plnïnì na jednu pojistnou ud lost vzrostlo o tèmï 12 % oproti r na CZK V pojiötïnì odpovïdnosti pr myslov ch a podnikatelsk ch subjekt za ökodu a rovnïû tak i v pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu ob- Ëan roste poëet nevy Ìzen ch pojistn ch ud lostì, coû je jednak d no charakterem tohoto pojiötïnì s tzv. dlouhou odezvou (long tail business), zdlouhav m a mnohdy komplikovan m prokazov nìm p ÌËinnÈ souvislosti mezi vznikem ökody a kon nìm a pravdïpodobnï i n r stem p Ìpad eöen ch soudnï, coû souvisì s vïdomou snahou poökozen ch spïönï se domoci odpovìdajìcì kompenzace. Jestliûe v roce 1999 zaznamenaly pojiöùovny v pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu pr myslov ch a podnikatelsk ch subjekt 4198 nevy- Ìzen ch ökod, v roce 2000 to bylo uû nevy Ìzen ch ökod, resp nevy Ìzen ch ökod v r. 1999, a v r v pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu obëan. n 2. V voj a zmïny v legislativnì oblasti a pr vnìch norm ch ñ Pr vnì prava pojistnè smlouvy byla projedn na v Parlamentu, naposledy v b eznu Vzhledem k volb m, kterè se konaly v Ëervnu t.r. se poëìt s opïtovn m projedn nìm n vrhu na podzim 2002 v r mci novely ob- ËanskÈho z konìku. ñ Ministerstvo financì»r p ipravuje pr vnì pravu Ëinnosti pojiöùovacìch zprost edkovatel, pojiöùovacìch poradc a samostatn ch likvid tor pojistn ch ud lostì. JejÌ n vrh p edpokl d povinnost mìt sjedn no smluvnì pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu v minim lnì v öi pojistnè Ë stky CZK 35 milion v p ÌpadÏ zprost edkovatel a pojiöùovacìch poradc a v p ÌpadÏ likvid tor v minim lnì v öi CZK 5 milion. ñ Od 1. ledna 2002 vstupuje v Ëinnost vyhl öka Ministerstva zdravotnictvì k jednor zovèmu odökodnïnì bolestì a ztìûenì spoleëenskèho uplatnïnì. Podstatn m zp sobem se mïnì jak bodovè hodnocenì bolesti, tak i finanënì Ë stka za bod. Od ledna 2002 platì Ë stka CZK 120 za bod, dosud to bylo CZK 30 za bod. ProblematickÈ na tèto novè pravï je, ûe nem hornì hranici n hrady ökody, kterou vöak m ûe urëit soud. ñ V pr bïhu roku 2001 vstoupily v Ëinnost z kony ukl dajìcì povinnost dotyën m subjekt m uzav Ìt povinnè smluvnì pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu: ñ soudnì exekuto i (z kon o soudnìch exekutorech a exekuënì Ëinnosti z. Ë. 120/2001 Sb.), p iëemû z kon nep edepisuje minim lnì v öi pojistnè Ë stky, ñ myslivci (z kon o myslivosti Ë. 449/2001 s Ëinnosti od 1. Ëervence 2002), ukl dajìcì kaûdèmu, kdo lovì zvï, povinnost mìt sjedn no pojiötïnì pro p Ìpad odpovïdnosti za ökodu zp sobenou p i tèto Ëinnosti, a to na zdravì a ûivotï p i limitu plnïnì CZK 20 milion, a na vïci p i limitu plnïnì CZK na jednu pojistnou ud - lost (p vodnì z kon ze öedes t ch let limity plnïnì nestanovil). Dne 29. ledna 2000 nabyl Ëinnost z kon o prevenci z vaûn ch hav riìch Ë. 353/1999 Sb., kter je implementacì SmÏrnice Rady 96/ 82 ES z do ËeskÈho pr vnìho du. Ten ukl d povinnost dotyën m subjekt m mìt sjednanè pojiötïnì odpovïdnosti za ökody vzniklè v d sledku z vaûnè hav rie po celou dobu, kdy se na nï vztahuje tento z kon. Za Ëasti 10 pojiöùoven probïhly na rovni asociace v roce 2001 dokonëovacì pr ce na vytvo enì p ÌsluönÈho pojiöùovacìho poolu (Environmental Pool). SouËasnÏ byly p ipraveny podklady pro û dost o v jimku ze z kona o ochranï hospod skè soutïûe. Vzhledem k tomu, ûe nïkterè pojiöùovny dodateënï ozn - mily, ûe se do poolu nezapojì, byly prezidiem»ap v dubnu 2001 danè aktivity v r mci»ap ukonëeny. n 3. V voj produkt odpovïdnostnìho pojiötïnì a p Ìsluön ch sazeb (v CZK) PojiötÏnÌ odpovïdnosti obëan PojistnÈ Ë stky (rozpïtì, pr mïrn P») ñ , obvykle nebo Z klad pro v poëet pojistnèho pojistn Ë stka, rozsah krytì, druh a hodnota budovy, poëet podlaûì, velikost pozemku, hodnota dìla, plavidla, v kon motor, v öe spolu Ëasti, plocha dom cnosti Spolu Ëasti obvykle sjedn v no bez spolu Ëasti nebo 500 Ëi 1000 P edepsanè pojistnè V voj pojistn ch sazeb vyööì stabilnì äkodnì pr bïh r zn u jednotliv ch poötoven, nep esahujìcì vöak zpravidla 75 %, obvykle mezi 25 aû 50 % PovÏdomost u z kaznìk Z jem o produkt Prodejnost produktu Moûnosti zajiötïnì Zvl ötnì tendence Ëi jevy ovlivúujìcì trh s tìmto pojistn m produktem stejn aû mìrnï lepöì stabilnì aû mìrnï rostoucì stabilnì aû vyööì nezajiötïno nebo schopnè zajiötïnì lze oëek vat r st popt vky v souvislosti s nast vajìcìm oûivenìm hospod skèho r stu, zvl ötï v pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu z pracovnï-pr vnì oblasti, r st sjedn van ch pojistn ch Ë stek s ohledem na r st pr mïrnè mzdy, region lnì nezamïstnanost 10 POJISTNÝ OBZOR 7/2002

10 PojiötÏnÌ obecnè odpovïdnosti za ökodu u podnikatelsk ch subjekt PojistnÈ Ë stky (rozpïtì, pr mïrn P») ñ , obvykle 5, 10 Ëi 20 milion Z klad pro v poëet pojistnèho roënì obrat, pojistn Ë stka, objem mezd, poëet zamïstnanc, odvïtvì podnik nì, poëet l ûek nebo kapacita mìst, ökodnì pr bïh, v öe spolu Ëasti Spolu Ëasti 500 ñ , obvykle 1000, 5000 nebo Ëi P edepsanè pojistnè stabilnì aû vyööì V voj pojistn ch sazeb stabilnì äkodnì pr bïh r zn u jednotliv ch pojiöùoven, obvykle mezi 25ñ50 %, nïkterè pojiöùovny vykazujì i mènï neû 25 %, nïkterè se pohybujì v rozmezì 50ñ75 %, v û dnèm p ÌpadÏ vöak ne vìce neû 80 % PovÏdomost u z kaznìk stejn aû lepöì Z jem o produkt stabilnì aû rostoucì Prodejnost produktu stabilnì aû vyööì Moûnosti zajiötïnì dobrè, bez potìûì s v jimkou nïkter ch pr myslov ch Ëi dopravnìch ËinnostÌ s vyööì pojistnou Ë stkou obvykle nad 20 mil. a krytì Ëist ch finanënìch ökod Zvl ötnì tendence Ëi jevy ovlivúujìcì trh Pozvolna rostoucì pr vnì vïdomì ovlivúuje sjedn v nì tohoto pojiötïnì na relativnï vyööì pojistnè Ë stky, neû tomu bylo s tìmto pojistn m produktem v uplynul ch letech, tento r st P» lze pozorovat zvl ötï u firem se zahraniënì kapit lovou ËastÌ, coû je d le vyvol no tragick mi ud lostmi v USA v z Ì 2001, obecnï lze oëek vat r st popt vky a sjedn van ch P» s nastupujìcìm oûivenìm hospod stvì a rovnïû takè v souvislosti s novou pr vnì pravou k jednor zovèmu odökodnïnì bolesti a ztìûenì spoleëenskèho uplatnïnì. PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu zp sobenou vadn m v robkem PojistnÈ Ë stky (rozpïtì, pr mïrn P») ñ v jimeënï i v öe, obvykle 5, 10 nebo 20 milion Z klad pro v poëet pojistnèho roënì obrat, pojistn Ë stka, druh v robku, objem exportu, rozsah teritori lnìho krytì, p edmït podnik nì pojiötïnèho Spolu Ëasti obvykle 5000, nebo , v jimeënï nebo P edepsanè pojistnè stabilnì aû vyööì V voj pojistn ch sazeb stabilnì äkodnì pr bïh nep evyöujìcì 75 %, u jednotliv ch pojiöùoven zpravidla 25ñ50 %, u nïkter ch pojiöùoven i niûöì neû 25 % PovÏdomost u z kaznìk lepöì Z jem o produkt stabilnì aû rostoucì Prodejnost produktu stabilnì Moûnosti zajiötïnì u rizikovïjöìch v robk nepatrnï horöì, krytì pro USA/Kanadu problematiëtïjöì Zvl ötnì tendence Ëi jevy ovlivúujìcì trh PokraËuje r st popt vky v souvislostì s p ijetìm z kona Ë. 59/98 Sb. o odpovïdnosti za ökodu zp sobenou vadn m s tìmto pojistn m produktem v robkem zvl ötï u spoleënostì se zahraniënì ËastÌ, u firem s aktivnìm v vozem (podmìnka uzav enì kupnì smlouvy). ÿada pojiöùoven uzavìr toto pojiötïnì jako p ipojiötïnì v r mci pojiötïnì obecnè odpovïdnosti podnikatelsk ch subjekt za ökodu. PojiötÏnÌ profesnì odpovïdnosti za ökodu (kromï zdravotnick ch za ÌzenÌ a lèka ) PojistnÈ Ë stky (rozpïtì, pr mïrn P») ñ v jimeënï i v öe, obvykle Ëi Z klad pro v poëet pojistnèho pojistn Ë stka, v öe p Ìjm, specializace, struktura a odbornost person lu, ökodnì pr bïh Spolu Ëasti stanoveny v % (5ñ20 %), minim lnï vöak 1000 aû 5000, p ÌpadnÏ i vyööì P edepsanè pojistnè vyööì V voj pojistn ch sazeb stabilnì aû mìrnï rostoucì äkodnì pr bïh vïtöinou mènï neû 25 %, u nïkolika pojiöùoven 25ñ50 % PovÏdomost u z kaznìk rostoucì Z jem o produkt rostoucì Prodejnost produktu vyööì Moûnosti zajiötïnì m ûe b t sloûitïjöì od urëitè P» ( ) a pro urëitou profesi Zvl ötnì tendence Ëi jevy ovlivúujìcì trh UzavÌr nì r mcov ch pojistn ch smluv s profesnìmi komorami a asociacemi. Jist vliv tïchto komor a asociacì je nutno br t na z etel. S poslednìmi zmïnami v legislativï popsan mi v p edch zejìcì textovè Ë sti zpr vy lze oëek vat r st popt vky po pojiötïnì profesnì odpovïdnosti. Neobvykle nìzk ökodnì pr bïh ve srovn nì se zahraniënìmi zkuöenostmi s prognûzou postupnèho zhoröov nì zejmèna v pojiötïnì profesnì odpovïdnosti za ökodu u zdravotnick ch za ÌzenÌ a lèka. POJISTNÝ OBZOR 7/ s tìmto pojistn m produktem

11 PojiötÏnÌ profesnì odpovïdnosti za ökodu zdravotnick ch za ÌzenÌ, lèka a zdravotnickèho person lu PojistnÈ Ë stky (rozpïtì, pr mïrn P») ñ , obvykle Ëi Z klad pro v poëet pojistnèho pojistn Ë stka, v öe p Ìjm, specializace, poëet l ûek, struktura a odbornost person lu, ökodnì pr bïh Spolu Ëasti velmi nìzkè 1000 aû 5000, p ÌpadnÏ i vyööì ñ aû P edepsanè pojistnè V voj pojistn ch sazeb stabilnì aû vyööì stabilnì aû mìrnï rostoucì äkodnì pr bïh obvykle menöì neû 25 %, u nïkolika pojiöùoven 25ñ50 %, v jednom p ÌpadÏ v rozmezì od 50ñ75 % PovÏdomost u z kaznìk Z jem o produkt Prodejnost produktu Moûnosti zajiötïnì Zvl ötnì tendence Ëi jevy ovlivúujìcì trh s tìmto pojistn m produktem rostoucì stabilnì stabilnì aû vyööì sloûitïjöì od urëitè P» ( ) a pro urëitou profesi, jakoû i nestandardnì operace, nutno mnohdy eöit fakultativnìm zajiötïnìm UzavÌr nì r mcov ch pojistn ch smluv s lèka sk mi komorami. OËek v se mìrn r st popt vky, zvl ötï pokud jde o p ehodnocenì v öe pojistnè Ë stky. Nov pr vnì prava jednor zovèho odökodnïnì bolesti a ztìûenì spoleëenskèho uplatnïnì. Neobvykle nìzk ökodnì pr bïh ve srovn nì se zahraniënìmi zkuöenostmi s prognûzou postupnèho zhoröov nì. R st pr vnìho vïdomì poökozen ch dos hnout vìce neû spravedlivè kompenzace zdravotnì jmy, a to i soudnì cestou. PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu zp sobenou managementem PojistnÈ Ë stky (rozpïtì, pr mïrn P») Z klad pro v poëet pojistnèho ñ , v jimeënï i vyööì, obvykle 5, 10 aû 50 milion individu lnï, v öe celkov ch a obïûn ch aktiv, v sledky hospoda enì za poslednì 3 roky na z kladï finanënìch v kaz, pojistn Ë stka, obor podnik nì Spolu Ëasti pro jednotlivce obvykle ñ , pro spoleënost od do P edepsanè pojistnè V voj pojistn ch sazeb äkodnì pr bïh PovÏdomost u z kaznìk Z jem o produkt Prodejnost produktu Moûnosti zajiötïnì Zvl ötnì tendence Ëi jevy ovlivúujìcì trh s tìmto pojistn m produktem vyööì stabilnì mènï neû 25 %, v jimeënï 25ñ50 %, u nïkter ch pojiöùoven zatìm nulov rostoucì rostoucì vyööì v nïkter ch p Ìpadech (P». obor podnik nì, ekonomickè v sledky pojiötïnèho) m ûe b t sjedn nì zajiötïnì obtìûnè, akceptace danèho rizika zajistitelem vyûadujezevrubnè posouzenì rizika ve vöech aspektech RozvÌjejÌcÌ se produkt nabìzen vybran m klient m s nimiû jsou zkuöenosti v jin ch odvïtvìch pojiötïnì. OËek van r st popt vky s ohledem na poslednì novelizace obchodnìho z konìku, z visl na ekonomickèm rozvoji firem a pohybech akciovèho trhu, rovnïû s ohledem k cenï tohoto pojiötïnì. Dosud neobvykle velmi p Ìzniv ökodnì pr bïh ve srovn nì se zahraniënìmi zkuöenostmi, nicmènï prvnì ökodnì ud losti jiû nastaly. PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökody zp sobenè na ûivotnìm prost edì Toto pojiötïnì se sjedn v individu lnï pro vybranè klienty v souvislosti s pojiötïnìm podniku na dalöì pojistn rizika v r mci komplexnìho pojistnèho krytì. Zpravidla jsou kryty jen ökody zp sobenè nahodilou poruchou ochrannèho za ÌzenÌ, p iëemû se jedn o zneëiötïnì jednor zovè, nikoliv postupnè a nejsou kryty ekologickè ökody. PojiötÏnÌ je sjedn v no v r mci pojiötïnì obecnè odpovïdnosti za ökodu. PojistnÈ Ë stky zpravidla nep evyöujì Ë stku CZK 100 mil., v Ëast ch p Ìpadech je pojiötïnì nutno konzultovat se zajistitelem, ökodnì pr bïh je zatìm p Ìzniv. V souvislosti s ËinnostÌ z kona o prevenci z vaûn ch hav riì Ë. 363/1999 Sb. lze oëek vat r st popt vky po tomto pojiötïnì zvl ötï koncem r PojiötÏnÌ n klad na staûenì v robku z trhu PojiötÏnÌ se sjedn v individu lnï vybran m klient m na z kladï jejich poûadavk jako doplúkovè pojiötïnì k pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou vadn m v robkem. Prodejnost je nìzk, coû je d no skuteënostì, ûe podniky nemajì vïtöinou zpracov n program pro staûenì v robku z trhu, kter poûaduje zajistitel p ed akceptacì rizika a rovnïû skuteënost, ûe pojistn sazba je schvalov na zajistitelem, p iëemû se jedn o produkt na naöe pomïry drah. Pojistn Ë stka obvykle nep ekroëì 100 milion CZK a poëet uzav en ch pojistek na trhu lze poëìtat jen v desìtk ch. n 4. Z vïr P estoûe podìl p edepsanèho pojistnèho v odpovïdnostnìm pojiötïnì na celkovèm p edepsanèm pojistnèm z neûivotnìho pojiötïnì je v p ÌpadÏ trhu»eskè republiky nezanedbateln, skyt trh odpovïdnostnìho pojiötïnì dalöì znaën potenci l s ohledem na nìzkou mìru propojiötïnosti, souëasnï je t eba p ihlèdnout k v öe zmìnïn m jev m a tendencìm ovliv- ÚujÌcÌm ten kter produkt odpovïdnostnìho pojiötïnì. 12 POJISTNÝ OBZOR 7/2002

12 s s Certifikace smï uje do Evropy (Tiskov zpr va EvropskÈ rady pro certifikaci zabezpeëovacìch systèm, duben 2002) SpoleËnost pro v zkum a zkouöenì bezpeënostnìch schr nek a trezor (FuP) z NÏmecka prov dì certifikaci zabezpeëovacìch systèm proti loupeûi a poû ru jiû 35 let. OvÏ en systèm certifikace FuP, kter m vlastnì pravidla byl p vodnï zaloûen na systèmu ovï ov nì kvality RAL a zìskal si respekt v z jmov ch skupin ch i daleko za hranicemi Evropy. To dokazuje i Ëlensk z kladna FuP ËÌtajÌcÌ 29 spoleënostì z 12 st t.»lenovè FuP reprezentujì 75 % certifikovan ch v robk na evropskèm trhu. Jednotn p Ìstup na vöechny evropskè trhy je v souëasnosti komplikov n povinn mi povolenìmi v jednotliv ch st tech. V minulosti to bylo ospravedlnitelnè dìky existenci r zn ch n rodnìch pravidel a omezenì pro zkouöenì tïchto v robk. Od roku 2001 jsou vöechny skupiny v robk pod Ìzeny harmonizovan m evropsk m standard m, na z kladï nichû by mïla b t vypracov na dosud chybïjìcì jednotn certifikace. CÌlem snaûenì je p edstavit a vytvo it v EvropÏ KomplexnÌ postup certifikace pro zabezpeëovacì systèmy chr nìcì proti loupeûi, poû ru a takè pro vysoce bezpeënostnì z mky. Na z kladï typovèho testov nì podle EN standard (nap. EN , EN A1, EN , EN , ENV 1300) bude vyd n certifik t ECB.S (Evropsk rada pro certifikaci zabezpeëovacìch systèm ), umoûúujìcì v robc m voln p Ìstup na evropskè trhy. FuP nynì plnï odpovìd souëasn m poûadavk m a jejì n vrh oûije ustavenìm EvropskÈ rady pro certifikaci zabezpeëovacìch systèm (ECB.S). V budoucnosti bude ECB.S udïlovat certifik ty podle evropsk ch standard (nap. EN a EN ). Dokladem budou novï vyd vanè certifik ty a oznaëenì (viz Obr zek 1 ñ oznaëenì ÑSafeì (bezpeënostnì schr nka na cennosti) a ÑData Cabinetì (bezpeënostnì schr nka na dokumenty). TÌmto krokem do Evropy plnì FuP poûadavky obchodnìk a z - roveú poskytuje jistotu z kaznìk m a pojistitel m. Vysok kvalita certifikace v robk je zaruëena tìm, ûe testov nì je prov dïno v odpovìdajìcìch laborato Ìch, a takè dìky st lèmu pozorov nì trhu s ohledem na pouûitelnost certifik t. Na v robce, kter m jiû byly certifik ty vyd ny, jsou kladeny vysokè n roky a jejich v robnì procesy jsou dvakr t roënï kontrolov ny (viz obr zek 2). ECB.S sest v ze t Ì z stupc ñ sektoru pojiöùovnictvì, odbïratel a v robc, a tìm zahrnuje vöechny Ël nky obchodnìho etïzce z ËastnÏn ch na procesu certifikace (viz obr zek 3). Obr zek 2: Proces certifikace varov nì/odebr nì person l vybavenì Obr zek 3: Evropsk certifikaënì rada ï z stupci z kaznìk ï z stupci z pojiöùovnictvì ï z stupci v robc ï vedenì FuP ï hostè: p edseda technickèho fûra ï z stupci ve ejnè spr vy Obr zek 1: Data Cabinet (BezpeËnostnÌ schr nka na dokumenty) Typ zkouöen a ovï en podle EN Evropskou radou pro certifikaci zabezpeëovacìch systèm ve Frankfurtu nad Mohanem ZkuöebnÌ oznaëenì Ochrann t Ìda SÈriovÈ ËÌslo V ha Rok v roby Safe (BezpeËnostnÌ schr nka na cennosti) Typ zkouöen a ovï en podle EN Evropskou radou pro certifikaci zabezpeëovacìch systèm ve Frankfurtu nad Mohanem ZkuöebnÌ oznaëenì StupeÚ odolnosti SÈriovÈ ËÌslo V ha Rok v roby P echod od st vajìcìho systèmu RAL certifik t zaëal Do novèho systèmu bude p evedeno asi ECBïS ï vyhodnocov nì zpr v o zkouök ch ï udïlov nì certifik t ï pozorov nì trhu ï odebìr nì certifik t ï inspekce zkuöebnìch stav zpr vy o zkouök ch EvropskÈ zkuöebnì stavy (EN 45001) partner FuP testov nì podle evropsk ch standard V robce û dost o typovè zkouöky ECBïS (Evropsk rada pro certifikaci zabezpeëovacìch systèm ) funkce ï popis postup a podmìnek certifikace ï v bïr a ovï enì zkuöebnìch stav ï dohled nad procesem certifikace ï odebìr nì certifik t TechnickÈ fûrum zkuöebnì stavy, nez vislì odbornìci 400 certifik t. D Ìve udïlenè certifik ty RAL z stanou v platnosti. NovÈ ECB.S vyd v od udïlov nì certifik t zmïny v designu povï enì k inspekci pr ce a dozor FuP (SpoleËnost pro v zkum a zkouöenì bezpeënostnìch schr nek a trezor ) OdpovÏdn pr vnì subjekt s akreditacì podle normy EN statut nïmeckè sdruûenì se zahraniënì ËastÌ Certifikace person l FuP dle podmìnek a postup ECBïS ï vyhodnocov nì zpr v o zkouök ch ï kontrola technick ch zlepöenì ï inspekce zkuöebnìch stav POJISTNÝ OBZOR 7/ s s s povï enì p ezkoum nì

13 Registrace firem v bezpeënostnìm pr myslu Ing. Miroslav Urban, editel CertifikaËnÌho institutu»ap 1. P sobnost CertifikaËnÌho institutu v bezpeënostnìm pr myslu CertifikaËnÌ institut (CI»AP) jiû druh m rokem certifikuje pro pot eby pojiöùoven a jejich z kaznìk komponenty EZS. V bïr optim lnì zabezpeëovacì techniky je pro obëany a podnikatele usnadnïn i druh m spïön m projektem institutu zamï en m tentokr t na mechanickè zabezpeëenì. Pyramida BezpeËnosti se osvïdëila i v obecnè poloze prevence kriminality. V voj registrace mont ûnìch firem je spïönï ukonëen, dnes jsme schopni poskytnout pojiöùovn m kvalitnì mont û na celèm zemì republiky. Moment lnï je registrov - no p es 50 firem, kterè jsou ve st le vïtöì mì e vyuûìv ny z kaznìky pojiöùoven. AplikaËnÌ smïrnice»ap se stala vöeobecnï uzn van m standardem kvality pro mont û poplachov ch systèm. Pojiöùovny uzn vajì ÑAtest EZSì jako doklad jednoznaënï identifikujìcì mont û, kter je ve shodï z poûadavky»eskè asociace pojiöùoven. V plnèm proudu jsou p Ìpravy na registraci firem montujìcì i dalöì bezpeënostnì systèmy. 2. Registrace firem podnikajìcìch v bezpeënostnìm pr myslu CertifikaËnÌ institut»ap v uplynulèm roce zah jil spolupr ci se soukrom mi bezpeënostnìmi sluûbami. Na podzim loúskèho roku se uskuteënil ve spolupr ci s ASBS pilotnì projekt na registraci firem poskytujìcìch fyzickou ochranu a firem provozujìcìch pult centralizovanè ochrany. Projekt byl spïönï zakonëen a od ledna 2002 je registrace zp ÌstupnÏna vöem z jemc m. Zah jili jsme p Ìpravu registrace i v dalöìch oblastech bezpeënostnìho pr myslu. Po hlìdacìch sluûb ch, provozovatelìch pult bude jako dalöì n sledovat p evoz penïz a cennostì. K tvorbï novèho registraënìho systèmu se vedle ASBS»R aktivnï p ipojila i AGA. V sledkem spolupr ce budou pravidla pro hodnocenì firem v oblasti celèho bezpeënostnìho pr myslu. Letos se tvo Ì smïrnice s poûadavky na aplikaci jednotliv ch bezpeënostnìch systèm a smïrnice s poûadavky na dalöì typy bezpeënostnìch sluûeb. Vedle zmìnïn ch asociacì se tvorby z ËastÚujÌ P ÌspÏvek p ednesen 18. dubna t.r. na veletrhu PRAGOALARM 2002 v r mci konference doprovodnèho programu ÑAktu lnì tèmata v bezpeënostnìm pr mysluì. i nez vislì experti, do pracì na smïrnici k p epravï cenin se zapojili i odbornìci z»eskèho klubu bezpeënostnìch a detektivnìch sluûeb. CertifikaËnÌ institut»ap (CI»AP) zaëal registrovat i dalöì firmy podnikajìcì v bezpeënostnìm pr myslu. Zkuöenosti z pilotnìho projektu ukazujì, ûe zav dïnì kvalitativnìch kriteriì do pr ce SBS je pozitivnï p ijìm no vöemi stranami. ProfesnÌ standardy stanovujì poûadavky na Ëinnost firem. Registrace zahrnuje n sledujìcì druhy ËinnostÌ bezpeënostnìch agentur a mont ûnìch firem: ñ detektivnì sluûby ñ poskytov nì fyzickè ochrany ñ provozov nì pult centralizovanè ochrany ñ p evozy cenin ñ z izov nì technick ch bezpeënostnìch systèm JednotlivÈ standardy jsou postupnï zpracov v ny. Obecn RegistraËnÌ d (»AP P101) stanovuje pravidla registrace firmy. OdbornÈ poûadavky na bezpeënostnì agenturu poskytujìcì fyzickou ochranu jsou uvedeny ve smïrnici (»AP P102). Poûadavky na provozovatele PCO jsou zase ve smïrnici (»AP P103). Pro z izovatele technick ch bezpeënostnìch systèm zatìm platì jen AplikaËnÌ smïrnice pro EZS a registrace probìh podle internìho p edpisu CI»AP (PP 09). Po rozöì enì p sobnosti na mont ûnì firmy ostatnìch bezpeënostnìch systèm se registrace mont ûnìch firem i bezpeënostnìch agentur bude Ìdit jednìm RegistraËnÌm dem (»AP P101). Vzhledem k neexistenci z kona o soukrom ch bezpeënostnìch Ëinnostech je registraënì ÌzenÌ nejv znamnïjöìm n strojem kultivace trhu a slouûì ke zlepöenì zabezpe- ËenÌ pojiötïnèho majetku. AplikaËnÌ smïrnice pro provozovatele pultu centralizovanè ochrany (PCO) sdruûuje technickè, stavebnì a person lnì podmìnky provozov nì PCO. Z technick ch podmìnek je na prvnìm mìstï zp sobilost PCO pro p Ìjem poplachov ch zpr v z p ipojen ch objekt, kter se prokazuje certifik tem shody PCO s poûadavky produktov ch smïrnic»ap. DalöÌ samoz ejmou podmìnkou je provozov nì a obsluha pultu v nep etrûitèm reûimu 24 hodin dennï. Z toho vypl v poûadavek na z lohov nì za ÌzenÌ PCO nap jecìho zdroje, ukl d nì a z lohov nì dat. PCO totiû musì fungovat p i poruch ch za- ÌzenÌ i p i p eruöenì dod vky elektrickè energie. Poûadov n je proto jak n hradnì tak z loûnì zdroj energie. Provoz pultu nesmì b t za û dn ch okolnostì p eruöen p i poruöe za ÌzenÌ a musì i odolat n silnèmu napadenì alespoú do tè doby neû je stav nouze ozn men na jin pult. StavebnÌ podmìnky jsou determinov ny poûadavkem na odolnost proti n silnèmu vniknutì do mìstnosti dispeëinku. Poûadavky na pevnost stïn, podlah a strop jsou doplnïny poûadavky na vstupnì dve e a okna podle»sn P ENV Shoda mechanick ch z bran s normou musì b t doloûena certifik tem vydan m akreditovan m certifikaënìm org nem. Person lnì podmìnky stanovujì poûadavky na odbornou zp sobilost obsluhy dispeëinku i Ëleny z sahovè jednotky. DispeËink musì b t zp sobil odbornï i psychicky, musì ovl dat svï enou techniku i metodiku ÌzenÌ z sahu. U Ëlen z sahovè jednotky je vyûadov na i fyzick zdatnost. Vedle dokonalè znalosti mìstopisu danèho regionu je nezbytnè, aby Ëlen z sahovè jednotky ovl dal i metodiku z sahu pro odvr cenì nebezpeëì. AplikaËnÌ smïrnice pro poskytov nì fyzickè ochrany (»AP P 102) uv dì zase poûadavky na firmu zajiöùujìcì ochranu osob a majetku. Pravidla v konu fyzickè ochrany jsou doplnïna poûadavky na evidenci zamïstnanc, stejnokroj, zbranì, pìsemnostì o st eûenèm objektu atd. Firma musì mìt pops n systèm v konu sluûby pro jednotlivè zak zky, vëetnï Ëinnosti p i vzniku mimo dn ch situacì. Nezbytn je rovnïû dostateën infrastruktura organizace, schopn poskytovat v konu perfektnì podporu. OrganizaËnÌ podpora se opìr p edevöìm o dispeëink s kvalifikovanou obsluhou, kter je vybavena dostateën mi pravomocemi k eöenì vznikl ch situacì. BezpeËnostnÌ person l je p ipravov n v rozsahu minim lnìho standardu EvropskÈho v cvikovèho modulu prokazateln m zp sobem. Technick podpora musì poskytovat z - ruku zajiötïnì smluvnìch z vazk s klientem. P edevöìm musì b t zajiötïny dostateënè spojovacì prost edky, v poëetnì technika, ale i zbranï a vozidla pro v jezd z sahovè jednotky nebo pro p epravu bezpeënostnìho person lu na odlouëen stanoviötï. SmÏrnice rovnïû uv dì vzor obchodnì smlouvy o poskytov nì ochrann ch bezpeënostnìch sluûeb, podmìnky v bïru pracovnìk a v neposlednì adï i poûadavky na minim lnì odbornou p Ìpravu pracovnìk. 3. V znam registrace Zah jenì registrace firem m ûeme povaûovat za spïön krok, kter p inesl v sledky vöem z - ËastnÏn m stran m. DalöÌ rozvoj systèmu je z visl na jeho d vïryhodnosti z pohledu klient m a 14 POJISTNÝ OBZOR 7/2002

14 pochopitelnï i z pohledu pojiöùoven. Jak budeme tuto d vïryhodnost posilovat? P edevöìm transparentnostì naöich postup, o tom se mohou klienti, firmy i pojiöùovny p esvïdëit nap Ìklad na naöich str nk ch Nejd leûitïjöì pro vyuûitì firem v registru je kvalita poskytovanè sluûby. Registrov ny mohou b t jen firmy, kterè jsou trvale schopny dodrûovat standardy jakosti p i poskytov nì sv ch sluûeb. Z tohoto d vodu je nad firmami organizov n institutem pravideln dohled. ZpÏtn vazba zajiöùuje, ûe se z kaznìk i pojiöùovna mohou na registrovanou firmu spolehnout a majì-li jakèkoli pochybnosti obr tì se na institut. PochopitelnÏ m ûe se vyskytnout p Ìpad, kdy firma poskytne öpatnou sluûbu, pak ale musì nedostatky odstranit a jedn -li se o z vaûnè Ëi opakovanè nedostatky musì firma p ijmout takov opat enì aby prok zala, ûe se podobnè chyby nebudou opakovat. V tïch p Ìpadech, kdy se to firmï nepoda Ì m ûe ji institut pozastavit platnost OsvÏdËenÌ o registraci p ÌpadnÏ jej i odejmout. O novou registraci m ûe firma poû dat po uplynutì jednoho roku. Registrace firem umoûúuje minimalizovat riziko vzniku ökod na majetku v pèëi provï enè firmy. SplnÏnÌm standard se zvyöuje d vïryhodnost firmy nejen smïrem k pojiöùovn m, ale i ve vztahu k z - kaznìk m. Standardy»AP stanovujì minim lnì roveú kvality sluûeb poskytovan ch firmami v bezpeënostnìm pr myslu. Dodrûov nì standard firmou je pojiöùovnami vyuûìv no hned dvakr t, poprvè p i pojiöùov nì z kaznìka registrovanè agentury a podruhè m ûe b t vyuûito p i pojiöùov nì odpovïdnosti za ökody zp sobenè agenturou. Registrace firem, vedle v robkovè certifikace, se ukazuje b t dobr m dobrovoln m n strojem kultivace trhu a vìce neû plnohodnotnï m ûe nahradit regulaci st - tem prov dïnou podle speci lnìho z kona o bezpeënostnìch Ëinnostech. Jestliûe se legislativnì org - ny rozhodnou vydat z kon upravujìcì podrobnïji podmìnky podnik nì v bezpeënostnìm pr myslu, z stane registrace nad le n - strojem trhu, s jehoû pomocì se bude nov pr vnì prava prosazovat rychleji do praxe. V RadÏ ministr financì EU a hospod stvì bylo dne 7. kvïtna t.r. dosaûeno politickè shody nad textem n vrhu smïrnice o dohledu nad finanënìmi konglomer ty. Tento n vrh smïrnice, implementujìcì doporuëenì SpoleËnÈho fûra pro finanënì konglomer ty (se sìdlem v Basileji), p ich zì s novou, specifickou pr vnì pravou dohledu nad finanënìmi konglomer - ty, kter je v znamn m krokem na cestï k celkovè stabilitï evropskèho finanënìho systèmu. SouËasn pr vnì prava dohledu nad finanënìmi konglomer ty je ne- pln. Ot zky, t kajìcì se homogennìch skupin finanënìch institucì jsou ve smïrnicìch o podnik nì vïrov ch institucì (2000/12/EC) a smïrnici N vrh smïrnice o finanënìch konglomer tech o kapit lovè p imï enosti investiënìch firem a vïrov ch institucì (93/ 6/EEC), kterè obsahujì pravy t kajìcì se konsolidace bankovnìch skupin, skupin investiënìch firem a skupin bank a investiënìch firem. KromÏ tïchto dvou smïrnic byla specificky pro pojiöùovnictvì p ijata v roce 1998 smïrnice o doplúkovèm dozoru nad pojiöùovnami v pojiöùovacì skupinï (98/78/EC). HeterogennÌ skupiny typu finanënìch konglomer t, sloûenè z institucì z r zn ch sektor jsou v EvropskÈ unii upraveny pouze Ë steënï a plnïjöì soubor pravidel pro obez etn dohled nad finanënìmi konglomer ty v z sadï neexistuje. U souëasnè pr vnì pravy dohledu nad finanënìmi konglomer ty lze zaznamenat adu nedostatk : P ipravil: Ing. Josef»Ìûek ñ urëitè finanënì skupiny nejsou st vajìcìmi smïrnicemi pokryty (nap. horizont lnì skupiny), ñ d leûitè ot zky obez etnèho dohledu jsou upraveny sektorov mi smïrnicemi, t kajìcìmi se dohledu nad bankami, investiënìmi firmami, pojiöùovacìmi skupinami avöak nejsou upraveny na rovni skupin typu finanënìho konglomer tu (nap. vylou- ËenÌ vìcen sobnèho pouûitì regulaënìho kapit lu), ñ nejednotnost p i posuzov nì podobn ch obez etnostnìch ot - zek, ñ pro stejnou finanënì skupinu mohou b t pouûity r znè sektorovè smïrnice (nap. holdingov pojiöùovna se smìöenou ËinnostÌ m ûe i b t finanënì holdingovou spoleënostì ve smyslu bankovnì smïrnice). HlavnÌm cìlem navrhovanè smïrnice je: ñ V d sledku existence konglomer t sloûen ch ze subjekt z nïkolika finanënìch sektor neoslabit postavenì jednotliv ch org n dohledu p i zajiöùov nì kapit lovè p imï enosti subjekt, kterè jejich dohledu podlèhajì. ñ VylouËit situace, kdy je stejn kapit l pouûit ve dvou nebo vìce subjektech jednoho finanënìho konglomer tu (tzv. Ñmultiple gearingì). ñ VylouËit vz jemnè vïrov nì kapit lu v r mci konglomer tu (tzv. excessive leveragingì). N vrh smïrnice o finanënìch konglomer tech stanovuje pravidla pro doplúkov dohled nad subjekty, kterè dohledu podlèhajì, kterè obdrûely povolenì k provozov nì Ëinnosti podle jednotliv ch sektorov ch smïrnic a kterè jsou Ë stì finanënìho konglomer tu. N vrh takè definuje subjekty a Ëinnosti na nïû se vztahuje. ÿada tïchto definic je p evzata z jiû d Ìve p ijat ch sektorov ch smïrnic avöak s ohledem na nov pohled na lohu dohledu, p edevöìm na jeho doplúkov charakter v p ÌpadÏ finanënìch konglomer t, definuje subjekty a Ëinnosti novè, nebo d ÌvÏjöÌ definice upravuje a up esúuje. Podle n - vrhu smïrnice nap Ìklad: ñ skupinou se rozumì dvï nebo vìce fyzickè nebo pr vnickè osoby, mezi nimiû existuje zkè propojenì, ñ finanënìm sektorem se rozumì bankovnì sektor, sektor pojiöùovnictvì, a/nebo sektor investiënìch sluûeb; termìny bankovnì sektor, sektor pojiöùovnictvì a/ nebo sektor investiënìch sluûeb se vztahujì k Ëinnostem obsaûen m v sektorov ch smïrnicìch, vykon van ch fyzick mi a/nebo pr vnick mi osobami, ñ zk mi vazbami se rozumì, kromï definic obsaûen ch v sektorov ch smïrnicìch pro bankovnì sektor a pro sektor pojiöùovnictvì, i situace, kdy podle n zoru p Ìsluön ch org n (dohledu) jeden nebo vìce subjekt vykon vajì dominantnì vliv na jin subjekt, ñ finanënìm konglomer tem se rozumì skupina, kter splúuje n sledujìcì podmìnky: l jejì Ëinnost spoëìv hlavnï v poskytov nì finanënìch sluûeb ve finanënìm sektoru; pomïr konsolidovanè a/nebo hrnnè rozvahy subjekt ve skupinï, podlèhajìcìch dohledu, ke konsolidovanè a/nebo hrnnè rozvaze skupiny jako celku, podle ËetnÌ z vïrky, p es hne 50 %, l obsahuje alespoú jeden subjekt, kterèmu bylo udïleno povolenì k provozov nì Ëinnosti podle sektorov ch smïrnic pro bankovnì sektor a pro sektor pojiöùovnictvì, l obsahuje alespoú jednu pojiöùovacì nebo zajiöùovacì spoleënost a alespoú jeden dalöì subjekt z jinèho finanënìho sektoru; pro stanovenì zda POJISTNÝ OBZOR 7/

15 Ëinnosti v jinèm finanënìm sektoru jsou v znamnè Ëi nikoliv slouûì pomïr celkovè rozvahy nejmenöìho finanënìho sektoru ke konsolidovanè a/nebo hrnnè rozvaze subjekt finanënìho sektoru ve skupinï, podle ËetnÌ z vïrky a pomïr poûadavk na solventnost nejmenöìho finanënìho sektoru k celkov m poûadavk m na solventnost subjekt finanënìho sektoru ve skupinï. Tento pomïr by mïl b t vyööì neû 10 %. NejmenöÌ finanënì sektor ve finanënìm konglomer tu je sektor s nejmenöìm pr mïrem. P itom pro v poëet tohoto pr mïru se bankovnì sektor a sektor investiënìch sluûeb posuzujì spoleënï a poûadavky na solventnost se vypoëìt vajì podle p Ìsluön ch ustanovenì sektorov ch smïrnic, l jejì Ëinnosti p esahujìcì sektor zmìnïn v p edchozì odr ûce jsou v znamnè. ñ finanënì holdingovou spoleënostì se smìöenou ËinnostÌ se rozumì neregulovan ovl dajìcì subjekt, kter spolu s jìm ovl - dan mi subjekty, z nichû alespoú jeden je regulovan m subjektem se sìdlem ve SpoleËenstvÌ a dalöìmi subjekty tvo Ì finanënì konglomer t, ñ koncentracì rizika se rozumì vöechna rizika u nichû by potenci lnì ztr ty byly kryty subjekty finanënìho konglomer tu a kterè by byly takovèho rozsahu, ûe by mohlo dojìt k ohroûenì solventnosti nebo finanënì situace subjekt ve skupinï; takov mi riziky mohou b t vïrov rizika, investiënì rizika, pojistn rizika, trûnì rizika a jin rizika a kombinace nebo interakce tïchto rizik. DoplÚkovÈmu dohledu na rovni finanënìho konglomer tu budou podlèhat: ñ vöechny subjekty podlèhajìcì dohledu, kterè stojì v Ëele finanënìho konglomer tu, ñ vöechny subjekty finanënìho konglomer tu, jejichû ovl dajìcìm podnikem je finanënì holdingov spoleënost se smìöenou ËinnostÌ se sìdlem ve SpoleËenstvÌ, ñ vöechny subjekty finanënìho konglomer tu ve smyslu Ël nku 12 odst. 1 smïrnice o konsolidovanè ËetnÌ z vïrce (83/349/EEC). DoplÚkov dohled nad regulovan mi subjekty nepodlèhajìcìmi doplúkovèmu dohledu, jejichû ovl - dajìcìm podnikem je regulovan subjekt nebo finanënì holdingov spoleënost se smìöenou ËinnostÌ se sìdlem mimo SpoleËenstvÌ je upraven ustanovenìm Ël nku 14 tohoto n vrhu; v takovèm p ÌpadÏ bude doplúkov dohled vykon v n p Ìsluön m org nem domovskè (t etì) zemï a to v rozsahu, odpovìdajìcìm ustanovenìm tèto smïrnice. P Ìsluön Ëlensk st t, v nïmû by se takov p Ìpad vyskytl bude mìt povinnost o nïm informovat Evropskou komisi a ostatnì ËlenskÈ st ty. Pokud by vznesli Evropsk komise nebo nïkter ze Ëlensk ch st t do dvou mïsìc od obdrûenì takovè informace p ipomìnky k rovni a rozsahu doplúkovèho dohledu byla by uplatnïna procedura stanoven v rozhodnutì Rady o postupech pro v kon pravomocì udïlen ch EvropskÈ komisi (1999/468/EC). N vrh smïrnice obsahuje rovnïû ustanovenì o doplúkovèm dohledu nad kapit lovou p imï enostì.»lenskè st ty musì podle tïchto ustanovenì na regulovan ch subjektech ve finanënìm konglomer tu poûadovat aby se jejich vlastnì zdroje na rovni konglomer tu trvale alespoú rovnaly poûadavk m na kapit lovou p imï enost na rovni konglomer - tu. Pro v poëet kapit lovè p imï enosti mohou b t pouûity metody, kterè jsou uvedeny v p Ìloze k n vrhu smïrnice (metoda ËetnÌ konsolidace, metoda odpoëtu a agregace, metoda odpoëtu poûadavku a kombinovan metoda). Poûadavky na solventnost budou vypoëìt v ny podle jednotliv ch sektorov ch smïrnic; v p ÌpadÏ pojiöùovnictvì podle p Ìlohy ke smïrnici 98/78/EC o doplúkovèm dozoru nad pojiöùovnami v pojiöùovacì skupinï (metoda ËetnÌ konsolidace, metoda odpoëtu a agregace, metoda odpoëtu poûadavku). V urëit ch specifikovan ch p Ìpadech mohou p ÌsluönÈ org ny odpovïdnè za doplúkov dohled p ijmout rozhodnutì, aby urëit subjekt nebyl zahrnut mezi ty, kterè majì povinnost vypoëìt vat doplúkovou kapit lovou p imï enost. Podle Ël nku 6 n vrhu smïrnice musì p ÌsluönÈ org ny vykon - vat doplúkov dohled nad transakcemi uvnit skupiny (Ñintra-group transactions) a nad koncentracì rizika; v tèto souvislosti musì subjekty podlèhajìcì dohledu nebo finanënì holdingovè spoleënosti se smìöenou ËinnostÌ pravidelnï (nejmènï jednou roënï) informovat p ÌsluönÈ org ny, odpovïdnè za doplúkov dohled o vöech transakcìch uvnit skupiny v r mci finanënìho konglomer tu a o veöker ch v znamn ch koncentracìch rizika na rovni konglomer tu v souladu s p Ìlohou k tèto smïrnici. Transakcemi uvnit skupiny se podle definice rozumì vöechny transakce, kter mi se subjekty ve finanënìm konglomer tu, podlèhajìcì dohledu, p Ìmo nebo nep Ìmo spolèhajì na jinè subjekty v r mci stejnè skupiny, ûe splnì z vazek, aù jiû je Ëi nenì smluvnì a je Ëi nenì za platu. Pokud se t k v konu doplúkovèho dohledu nad subjekty ve finanënìm konglomer tu, n vrh smïrnice obsahuje ustanovenì, podle nïhoû p ÌsluönÈ ady odpovïdnè za dohled ze svèho st edu jmenujì koordin tora, kter bude odpovïdn za koordinaci doplúkovèho dohledu. Koordin torem m ûe b t, v p ÌpadÏ pot eby, i vìce p Ìsluön ch org n, odpovïdn ch za dohled. Koordin tor bude jmenov n po dohodï p Ìsluön ch org n. Jestliûe nebude moûnè takovè dohody dos hnout, bude loha koordin tora vykon v na p Ìsluön m org nem nebo p Ìsluön mi org ny urëen mi na z kladï pevnï dan ch kritèriì: ñ jestliûe je v Ëele finanënìho konglomer tu subjekt podlèhajìcì dohledu, bude funkci koordin tora vykon vat ten p Ìsluön org n, kter tomuto subjektu udïlil podle sektorov ch smïrnic povolenì k provozov nì Ëinnosti, ñ jestliûe je v Ëele finanënìho konglomer tu subjekt nepodlèhajìcì dohledu, bude funkci koordin tora vykon vat p Ìsluön ad urëen na z kladï ady dodateën ch kriteriì; v podstatï by se jednalo o p Ìsluön ad vykon vajìcì dohled nad subjektem s nejvyööì celkovou rozvahou. Mezi hlavnì koly koordin tora p i doplúkovèm dohledu budou n leûet: ñ koordinace shromaûôov nì a rozöi ov nì d leûit ch a podstatn ch informacì o norm lnì i mimo dnè situaci subjekt, vëetnï rozöi ov nì informacì d leûit ch pro v kon dohledu podle sektorov ch p edpis, ñ posuzov nì finanënì situace a sledov nì souladu s pravidly platn mi pro kapit lovou p imï- enost a d le sledov nì koncentrace rizika a transakce uvnit skupiny, ñ posuzov nì struktury, organizace a vnit nìch kontrolnìch systèm finanënìho konglomer tu, ñ ve spolupr ci s p Ìsluön mi z - ËastnÏn mi p Ìsluön mi org ny pl nov nì a koordinace ËinnostÌ dohledu v norm lnì i mimo- dnè situaci. N vrh smïrnice rovnïû ukl d p Ìsluön m org n m odpovïdn m za dohled subjekt ve finanënìm konglomer tu p i v konu dozoru zce spolupracovat a vymezuje okruhy d leûit ch informacì, kterè si tyto org ny majì ñ p i zachov nì podmìnky mlëenlivosti ñ vz - jemnï vymïúovat. Vöechny subjekty, podlèhajìcì doplúkovèmu dohledu majì za povinnost vytvo it si odpovìdajìcì kontrolnì mechanismy, kterè umoûnì zìskat informace d leûitè pro v kon doplúkovèho dohledu. N vrh smïrnice d le ukl d Ëlensk m st t m, aby sv m p Ìsluön m org n m dohledu poskytly pravomoci k p ijetì jak chkoliv opat enì k tomu, aby subjekty ve finanënìm konglomer tu, podlèhajìcì dohledu, neobch zely p Ìsluön sektorov pravidla.»lenskè st - ty musì rovnïû zajistit, aby v p Ìpadech, kdy budou poruöeny z - kony, spr vnì a pr vnì p edpisy implementujìcì tuto smïrnici, mohly b t i na finanënì holdingovè spoleënosti se smìöenou ËinnostÌ nebo jejich v konnè vedoucì pracovnìky uvaleny sankce nebo aby mohla b t p ijata opat enì smï ujìcì ke skonëenì takovèho poruöov nì a jeho p ÌËin. Aby byla zabezpeëena kompatibilita tèto smïrnice splatn mi sektorov mi smïrnicemi, obsahujì z vïreënè Ël nky n vrhu celou adu prav, kterè bude t eba p evzìt do smïrnic pro sektor pojiöùovnictvì, bankovnì sektor a pro investiënì firmy. Jelikoû Evropsk parlament n - vrh tèto smïrnice odsouhlasil jiû 14. b ezna t.r. lze p edpokl dat, ûe by smïrnice o dohledu nad finanënìmi konglomer ty mohla b t p ijata jeötï v roce POJISTNÝ OBZOR 7/2002

16 SpoleËnosti HEATH LAMBERT GROUP bylo udïleno v znamnè ocenïnì SkupinÏ Heath Lambert, britskè mate skè spoleënosti Heath Lambert (CZ), a.s., a akcion i spoleënosti Stach & S.T., a.s., byla udïlena cena ÑQUEENíS AWARDì (OcenÏnÌ britskè kr lovny) za rozvoj mezin rodnìho obchodu. Byla tak ohodnocena skuteënost, ûe v pr bïhu uplynul ch t Ì let trvale vzr staly p Ìjmy Heath Lambert Group, jejìû sìù pokr v 43 zemì svïta. Toto je jiû druhè OcenÏnÌ kr lovny, kterè skupina zìskala. V roce 1993 bylo spoleënosti Lowndes Lambert Group udïleno OcenÏnÌ kr lovny za export. Heath Lambert Group je sedm m nejvïtöìm pojistn m a öest m nejvïtöìm zajistn m maklè em ve svïtï. ZahraniËnÌ p Ìjmy se v pr bïhu minul ch t Ì let zdvojn sobily a dos hly Ë stky vìce neû 130 miliûn GBP. SpoleËnost Heath Lambert v raznï posìlila svou pozici v USA, Austr lii, JiûnÌ Americe a st ednì a v chodnì EvropÏ. Celkov roënì obrat v ËetnÌm roce konëìcìm p ekroëil 250 milion GBP. Heath Lambert Group zamïstn vajìcì 4000 lidì po celèm svïtï m vìce neû 1000 zamïstnanc v lond nskè centr le, kte Ì se p Ìmo podìlejì na zìsk v nì, umisùov nì a administrativnìm spravov nì mezin rodnìho obchodu. JUDr. Frantiöek Stach, mìstop edseda p edstavenstva Heath Lambert (CZ), a.s. a p edseda p edstavenstva Stach & S.T., a.s. ekl: ÑHeath Lambert Group je velmi poctïna, ûe zìskala OcenÏnÌ kr lovny a to jiû podruhè ve svè historii. Toto ocenïnì je spïchem zamïstnanc skupiny po celèm svïtï, kte Ì spoleënï usilujì o vynikajìcì zpracov nì obchod, a za to byli takè ocenïni.ì Heath Lambert Group je nez visl pojistn a zajistn maklè, poskytujìcì zprost edkovatelskè a poradenskè sluûby ve vöech oblastech a t Ìd ch obchodu. V leteckèm pojiötïnì se adì mezi Ëty i p ednì spoleënosti na svïtï. Je takè v jimeën m svïtov m maklè em v oblasti stavebnï-mont ûnìch rizik Ëi multirizikov ch program v rozsahu 40 miliard USD roënï. P sobì jako maklè nejvïtöì svïtovè stavebnì spoleënosti, t Ì z pïti evropsk ch nejvïtöìch a t Ì z pïti nejvïtöìch australsk ch spoleënostì. DÌky vynikajìcì spolupr ci mezi zahraniënìmi poboëkami a lond nskou centr lou skupina spravuje pojiötïnì pro vìce neû 250 p Ìstav a p Ìstaviöù po celèm svïtï. Odbornost skupiny je velmi öirok a zahrnuje: * Sluûby pro vìce neû 50 v znamn ch evropsk ch investiënìch dom, ËetnÌch a pr vnìch firem. * UmÌstÏnÌ 70 % zajiötïnì pro rusk vesmìrn program ñ vëetnï krytì odpovïdnosti p i n vratu ruskè vesmìrnè stanice Mir zpït na Zemi v minulèm roce. * PoskytnutÌ krytì pro znaënou Ë st poboëek brazilskè n rodnì nafta skè spoleënosti Petrobras. * UmÌstÏnÌ (v z Ì 2000) doposud nejvïtöìho katastrofickèho bondu pro klienta ze Spojen ch st t s pojistn m vìce neû 69 milion USD * Skupina rovnïû zìskala dobrè jmèno v oblasti speci lnìch rizik jako je pojiötïnì sportovnìch, kulturnìch a spoleëensk ch akcì, kde poskytuje sluûby pro znaën poëet svïtov ch umïleck ch sbìrek a rovnïû se podìlela na zabezpeëenì krytì pro OlympijskÈ hry 2000 v Sydney. V oblasti zahraniënìho obchodu Heath Lambert Group d le provozuje sdruûenì HLA Global, mezin rodnì sìù p Ìm ch maklè sk ch spoleënosti, kterè Ë steënï Ëi zcela vlastnì, a kterè najdete v tèmï 60 zemìch svïta. V b eznu 2001 byla kapacita HLA Global znaënï zv öena, kdyû se Acordia Inc., p t nejvïtöì pojistn maklè na svïtï vlastnïn bankou Wells Fargo Bank, zaëlenil do HLA Global jako jeden z partner. (Tiskov zpr va) ACTUS Praha s.r.o. 24 AON»esk republika, s.r.o 500 APS RENOMIA, s.r.o. 562 A-Z Risk Service, s.r.o. 45 BMS Harris & Dixon Praha, a.s. (zajiöùovacì maklè ) DC DEMAS, a.s. 78 DvornÌ realitnì Chomutov, s.r.o. 97 Experting, s.r.o. nezve ejúuje FIXUM, a.s. 120 GrECo International, s.r.o. 530 IMG, a.s. 205 INIS, s.r.o. 391,2 INPOL, a.s. 432 INVERMA, s.r.o. 95 ITEAD, a.s. 108,2 JB GROUP, s.r.o. 36 K + K Broker, s.r.o. nezve ejúuje KONCEPCE, s.r.o. 33 MARSH, s.r.o MEDITO CZ, a.s. 62,6 PrvnÌ moravsk brokersk spol., s.r.o. 27,2 RECES, s.r.o. 30 RESPECT, a.s. 393 SATUM CZECH s.r.o. 122 SOKRAT, s.r.o. 104,9 STACH & I.P., a.s. 108,5 STACH & S.T., a.s. (446) 571* Viktoria Pardubice, a.s. 25»lenovÈ ËekatelÈ: AJäMAN, s.r.o. (Ëlenem od r Atlas Invest, s.r.o. 23 CLARITY spol. s r.o. nezve ejúuje EUROLA, s.r.o. 28,2 FINAN»NÕ AGENTURA PYRAMIDA, s.r.o. 19,1 Kether, s.r.o. 25 LIBRA pojiöùovacì maklè i, s.r.o. 16,3 MARVEL CREDIT, a.s. 8,5 NPS GROUP, s.r.o. 36,85 OK Group, a.s. 62,6 WOOR, s.r.o. Asociace Ëesk ch pojiöùovacìch maklè Zprost edkovanè pojistnè v roce 2001 (v milionech KË) P idruûenì ËlenovÈ: IBS expert ñ znaleck stav nezve ejúuje (nenì maklè ) RÈ GROUP, a.s. 48 A»PM celkem Pozn mky: * daj za STACH Group bez Slovenska, v z vorce daj za STACH & S.T. SouËet zahrnuje i produkci tïch Ëlen, kte Ì nezve ejúujì jejì v öi POJISTNÝ OBZOR 7/

17 Ve Ëtvrtek po jedn nì p edstavenstva sezn mil prezident Svazu pr myslu a dopravy»r Stanislav K zeck spoleënï a dalöìmi Ëleny p edstavenstva na tiskovè besedï novin e s Prohl öenìm Svazu k hospod skè politice p ÌötÌ vl dy, na nïmû se usnesla Valn hromada Svazu v Liberci. Svaz se v nïm pokouöì definovat podmìnky nezbytnè pro prosperitu zemï a konkurenceschopnost naöeho hospod stvì v okamûiku vstupu»r do EvropskÈ unie. Teze prohl öenì budou rozpracov ny do p ipravovanè tzv. ÑBÌlÈ knihyì, kter m b t p edstavena na snïmu SP»R p i p Ìleûitosti podzimnìho strojìrenskèho veletrhu v BrnÏ. TÈhoû dne byla na Ministerstvu pr myslu a obchodu podeps na ÑSmlouva o vytvo enì a provozov nì»eskè reprezentace v Bruselu (Czech Business Representation ñ CEBRE). Po Slovinsku a Polsku se»r, jako t etì z kandid tsk ch zemì, rozhodla ËinnÏji lobovat u org n unie. T ÌËlennÈ zastoupenì bude provozov no jako zahraniënì kancel Czechtrade. JejÌm kolem bude zìsk vat informace z EU zejmèna s ohledem na pot eby mal ch a st ednìch podnik. (JK) Prohl öenì Svazu pr myslu a dopravy»r k hospod skè politice vl dy v p ÌötÌm obdobì Pro udrûenì a posìlenì p Ìzniv ch tendencì ve v voji hospod stvì»r a pro zv öenì ekonomickè rovnï, s nìû bude»r vstupovat do EU, je nezbytnè realizovat hospod skou politiku zamï enou na posìlenì konkurenënì v konnosti pr myslu a dopravy. Pro splnïnì tohoto kolu je nezbytnè realizovat opat enì vedoucì ke snìûenì celkov ch n klad podnikatelskè sfèry, zejmèna daúovèho zatìûenì a cen z - kladnìch vstup, jak mi jsou nap. energetika a sluûby dopravy. St t musì vytv et podmìnky pro rozvoj kvalitnì a n kladovï p ijatelnè infrastruktury. Velmi d leûitou podmìnkou rozvoje hospod stvì je kvalitnì pr vnì prost edì, bezpeënost a ochrana majetku. Proto p ikl d me Ëinnosti vl dy i v tomto smïru velk v znam. DalöÌm d leûit m p edpokladem pro ekonomick rozvoj zemï je udrûenì soci lnìho smìru, a proto i v nast vajìcìm obdobì klademe velk d raz na soci lnì dialog v r mci tripartity. Za rozhodujìcì v hospod skè politice v p ÌötÌm obdobì povaûujeme: l Vytv et vhodnè investiënì prost edì, a to zejmèna ve zpracovatelskèm pr myslu, mimo jinè v znamn m snìûenìm sloûenè daúovè kvûty. l V systèmu investiënìch pobìdek zrovnopr vnit vztah mezi dom cìmi a zahraniënìmi investory a kl st vïtöì d raz na strukturu a charakter investic, zejmèna na multiplikaënì efekty a eöenì rozvoje region. l Zv öit podporu exportu, zvl ötï jeho financov nì. l Zajistit kvalitu p ijìman ch z konn ch norem, zejmèna db t na jejich vz - jemnou prov zanost a vazbu na podz konnè normy, zajistit vymahatelnost pr va a zrychlit rozhodov nì a Ëinnost soud. l Vy eöit urychlenï z vazky st tu, kter nesmì b t öi itelem druhotnè platebnì neschopnosti a tìm naruöovat podnikatelskè prost edì. l Koordinaci cìl hospod skè politiky vl dy s mïnovou politikou»nb tak, aby se snìûilo riziko p Ìliö rychlèho zhodnocov nì koruny. l Aktualizovat energetickou politiku a realizovat opat enì zajiöùujìcì bezpeënost, spolehlivost a n kladovï p ijatelnou roveú dod vek energie. l Definovat strukturu dlouhodobèho energetickèho mixu a stabilizovat pozici hnïdèho uhlì jako nejv znamnïjöìho a jedinï spolehlivèho prim rnìho dom cìho energetickèho zdroje. l Urychlit v stavbu odpovìdajìcì dopravnì infrastruktury p edstavujìcì nezbytnou podmìnku rovnopr vnèho propojenì hospod stvì»r s ekonomikami zemì EU. Vytvo it podmìnky pro zv öenì konkurenënì v konnosti podnik p sobìcìch v sektoru dopravy. l Dopracovat a realizovat program restrukturalizace ocel skèho pr myslu s cìlem vytvo it p edpoklady pro odpovìdajìcì roveú jeho konkurenceschopnosti p i koncentraci kapacit do tzv. v robkov ch etïzc a zv öenì podìlu sofistikovan ch v rob. l Zpracovat anal zu a vyvodit z vïry z dopadu implementace environment lnì legislativy na konkurenceschopnost podnikovè sfèry, kter jde mnohdy nad r mec standard ochrany ûivotnìho prost edì uplatúovan ch v zemìch EU. l PosÌlit systèm podpory mal ch a st ednìch podnik s d razem na Ëelnost a hospod rnost vynakl dan ch prost edk. ZejmÈna zlepöit podmìnky pro jejich p Ìstup k vïrov m zdroj m a do odbytov ch sìtì, a podpo it jejich inovaënì aktivity. l Vytvo it podmìnky pro vyuûìv nì p edstruktur lnìch a struktur lnìch fond a mezin rodnìch a n rodnìch program v r mci EU. l P ipravit a realizovat n rodnì inovaënì strategii a v raznï zv öit podporu pr myslovèho v voje tak, aby byla srovnateln s podporou badatelskèho v zkumu. l Zpracovat nov kodex pr ce, kter bude vytv et podmìnky pro flexibilitu pracovnìch sil a umoûnì zamïstnavatel m volit odpovìdajìcì formy vyuûitì pracovnìho potenci lu zamïstnanc. l RozvÌjet vzdïl vacì soustavu a p izp sobit ji vìce pot eb m pracovnìho trhu posìlenìm zejmèna technickèho ökolstvì a systèmu celoûivotnìho vzdïl v nì. l Zpracovat n vrh novèho d chodovèho systèmu a zajistit jeho realizaci. 18 POJISTNÝ OBZOR 7/2002

18 Telegraficky NadhodnocenÌ pojistnè ud losti NadhodnocenÈ pojistnè ud losti pat Ì mezi znaënï rozöì en typ podvodnèho jedn nì ve vïtöinï pojistn ch odvïtvì. Org ny ËinnÈ v trestnìm ÌzenÌ Ëasto nepovaûujì toto jedn nì za z vaûnè poruöenì z - kona, protoûe k pojistnè ud losti skuteënï doölo a k okolnosti, ûe si pojiötïn chtïl vylepöit rodinn nebo firemnì rozpoëet na kor pojiöùovny p istupujì s pochopenìm (pojiöùovnu to nepoloûì). NavÌc se skuteën v öe ökody obtìûnï prokazuje. Mezi nehodou, kter inspirovala pana Bl hu k nahl öenì mnohon - sobnï vyööì ökody, a jeho odsouzenìm, uplynulo tèmï 10 let. SamotnÈ trestnì ÌzenÌ trvalo tèmï 8 let. Pan Bl ha byl spoleënìkem firmy (druh m spoleënìkem byla jeho manûelka), pro kterou si pojistil p epravu sklenïnèho zboûì. P i p evozu zboûì zp sobil dopravnì nehodu, ke kterè doölo tak, ûe se ot Ëel s vozidlem na mìstnì komunikaci v lesnìm seku a p itom sjel do p Ìkopu. P i naklonïnì vozidla se Ë st skla vysypala a rozbila. Na mìstï byla za p Ìtomnosti policisty odhadnuta a v z znamu o malè dopravnì nehodï uvedena ökoda 5000 KË. Pan Bl ha se vr til dom a v gar ûi z silku vyloûil. Aû p i vykl dce Ñzjistilì, ûe ökoda je mnohem vyööì neû p vodnï p edpokl dal. Ohl sil pojiöùovnï, ûe z silka mïla hodnotu KË a ökodu vyëìslil na KË. PojiötÏn poruöil povinnost smï ujìcì k odvr cenì ökody, kdyû zboûì nebylo dnï zabaleno, a tìm zabezpeëeno proti vypadnutì z vozidla, proto mu pojiöùovna poskytla plnïnì kr cenè o jednu polovinu. Protoûe k pojistnè ud losti doölo, bylo plnïnì poskytnuto podle ß 797 odstavce 3 obëanskèho z konìku do jednoho mïsìce po tom, co se pojiöùovna o ud losti dovïdïla. ZamÏstnankynÏ pojiöùovny si vöak povöimla, ûe ceny v dokladech, kterè byly pojiöùovnï p edloûeny jsou v nepomïru k n kupnìm cen m, o kter ch ji dodateënï informoval zahraniënì dodava- JUDr. Ji ina Kotrbat tel. Tyto doklady, zìskanè aû po poskytnutì plnïnì, byly d vodem k rozhodnutì o pod nì trestnìho ozn menì. Pana Bl hu to zaskoëilo, protoûe se domnìval, ûe kr cenìm plnïnì, se kter m nakonec souhlasil, protoûe si byl vïdom skuteënosti, ûe sklo nebylo dnï uloûeno a zajiötïno proti posunu na loûnè ploöe, cel z leûitost kon- ËÌ. I tak na pojiöùovnï vyl kal pojistnè plnïnì KË, coû byla polovina celkovè (nahl öenè) ökody. V pr bïhu trestnìho ÌzenÌ bylo zjiötïno, ûe na dod vku zboûì ze zahraniëì nebyla uzav ena pìsemn kupnì smlouva, chybïly doklady o nabytì zboûì. Obûalovan se h jil tìm, ûe si po nehodï uvïdomil, ûe nem pìsemnï uzav enou kupnì smlouvu, proto vyhotovil falzifik t, aby smlouvu mohl uk - zat policii. SvÏdek ñ policista vypovïdïl, ûe ökoda nemohla b t v û dnèm p ÌpadÏ vyööì neû KË. DalöÌ svïdek p ed soudem prohl - sil, ûe do havarovanèho vozidla se nemohlo vejìt zboûì ani v hodnotï KË. V povïdi svïdk ohlednï mnoûstvì a hodnoty zboûì korespondovaly s v povïdì dodavatel zboûì. VyhodnocenÌm d kaz dospïl soud k z vïru, ûe obûalovan by mïl n rok na pojistnè plnïnì ve v öi KË. PlnÏnÌ ve v öi KË bylo od pojiöùovny vyl k no tak, ûe poskytnutìm zfalöovan ch doklad a nepravdiv m tvrzenìm o skuteënè v öi ökody uvedl zamïstnance pojiöùovny v omyl, ËÌmû se neopr vnïnï obohatil. Proto soud rozhodl, ûe je povinen Ë stku KË pojiöùovnï uhradit. Se zbytkem n roku byla pojiöùovna odk z na na ÌzenÌ obëanskopr vnì. Pokud jde o trestnì postih, soud vych zel ze skuteënosti, ûe obûalovan nebyl dosud trest n a vedl dn ûivot obëana. Byl odsouzen za trestn Ëin podvodu k trestu odnïtì svobody v trv nì dvou let s podmìnïn m odkladem na zkuöebnì dobu jednoho roku. * Na tiskovè konferenci, kterou uspo dala Allianz pojiöùovna, a. s., 21. kvïtna 2002 v novè budovï (ÿìmsk 15, Praha 2), sezn mili jejì p edstavitelè Ing. Miroslav Tacl, p edseda p edstavenstva, RNDr. Zuzana Kepkov, Ëlenka p edstavenstva, a Markus H. Hermann, gener lnì editel Dresdner Bank CZ a.s., p ÌtomnÈ novin e s hospod sk mi v sledky za rok 2001 (16% n r st proti roku 2000), s nov m produktem (investiënì ûivotnì pojiötïnì RENTINVEST) a se spolupracì mezi Allianz pojiöùovnou, a. s., a Dresdner Bank CZ a.s. * P i p Ìleûitosti slavnostnìho otev enì novè budovy spoleënosti D.A.S. pojiöùovny pr vnì ochrany, a. s., v Praze dne 5. Ëervna 2002 uspo dalo vedenì pojiöùovny tiskovou konferenci.. P edseda dozorëì rady Peter Wiegand a Ëlenka p edstavenstva Jitka Pokorn Chizzola novin e informovali o rozvoji a v voji spoleënosti D.A.S. nejen u n s, ale i v celè EvropÏ. KromÏ jinèho uvedli, ûe n zev D.A.S. a logo je uû vìce neû 90 let synonymem pojiötïnì pr vnì ochrany. Svoje produkty nabìzì ve 14 evropsk ch zemìch. V»eskÈ republice je jedinou pojiöùovnou, kter od poë tku roku 1995 nabìzì pojiötïnì pr vnì ochrany jako samostatn produkt. Novou adresou sìdla centr ly D.A.S. pojiöùovny, a. s., je Beneöovsk 40, Praha 10. P ipravuje Eva Trojanov POJISTNÝ OBZOR 7/