CALLING TO YOUR ATTENTION

Transkript

1 POJISTN OBZOR RO»NÕK LXXX Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. Martin Diviö, Ing. VladimÌr HavlÌËek, CSc., Dr. Ivo HavlÌk, PhDr. Jan K - brt, Richard Koksch, Andrea Kubcov, Martina Kurfirstov, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), PhDr. Miloö Nov k, Kate ina Piro, M.A., Ing. Eva Rojkov, JUDr. Vlastimil Uzel äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: , Fax: eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: Tisk rna v R ji, s.r.o., Pardubice ISSN Rozöi uje: distribuënì firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk 24, Praha 9. Tel.: , fax: Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, Praha 1, renata@allpro.cz (nebo P edplatitelè ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn obzor objednat u distribuënì firmy L. K. PER- MANENT, PP 4, Bratislava 34. Telefon: , fax: ( lkperm@lkpermanent.sk). Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne ;»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne , j.zn.p ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK»R E Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: Cena: 25 KË (30 Sk)»Ìslo bylo p ed no do v roby: Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH NovoroËnÌ anketa...3 ZamyölenÌ nad poë tkem 21. stoletì (JUDr. Vlastimil Uzel)...11 Agentura Standard & Poorís zv öila rating»eskè pojiöùovny (rk)...12 Pr vo v EvropskÈ unii a jeho dopady na pojiötïnì pr vnì ochrany ñ 2. Ë st (Peter Wiegand)...13 P edstavujeme v m (la)...14 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat )...14 Ujedn nì o spolupr ci s radom pre finanën trh (zm)...15 Pozor na p Ìliö zamïstnanèho manaûera (Ing. VladimÌr Pulchart)...15 Aktuality ze zahraniëì (Mik)...17 Allianz pojiöùovna p sobì na ËeskÈm trhu jiû 10 let (kap)...17 IBA m novè partnery v Rusku, Slovinsku, Belgii a v Rakousku (mik)...18 Z ËeskÈ judikatury: Fingovan pojistn ud lost z pojiötïnì dom cnosti; Pojistn podvod zprost edkovatele pojiötïnì (JUDr. Ji ina Kotrbat )...18 äèf je autorita (doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc.)...19 CONTENTS New Yearís survey (»AP member companies and»ap Czech Insurers Office representatives answering Insurance Reviewís questions) Contemplation on the beginning of the 21 st century (Vlastimil Uzel) Rating agency Standard & Poorís has raised its rating on»esk pojiöùovna (rk) Law in the EU and its impact on legal protection insurance ñ Part 2 (Peter Wiegand) From new legal provisions (Ji ina Kotrbat ) Agreement about the co-operation with the Slovak Financial Market Authority (zm) Be aware of a too busy manager (VladimÌr Pulchart) Allianz pojiöùovna has been operating on the Czech market already for 10 years (kp) IBA has got new partners in Russia, Slovenia, Belgium and Austria (mik) From among Czech court awards: Fake insured loss from insurance on contents (Ji ina Kotrbat ) The boss is the authority (Miroslav Str nsk ) CALLING TO YOUR ATTENTION Contemplation on the beginning of the 21 st century is a thought about the changes and whole insurance branchç development in the 20 th century and at the very beginning of the 21 st century. Dr. Uzel, the author of the article, describes the insurance and reinsurance global market, then aimed at so called ìcash-flow underwritingî strategy, and points out the large market changes in the nineties and at the breaking of the two centuries, which have introduced a few but not minor factors ñ Y2K and terrorism for instance. These phenomenons, together with increased losses from natural catastrophes, accounting scandals in the US etc., have mixed up the reinsurersí approach towards risksí insurability, reserves and risk management. The year 2002 ñ supposing to be a breakthrough in negative development ñ has brought another flood in central Europe resulting in a very measured approach towards renewal of material damage reinsurance contracts in the Czech Republic. UPOZORNÃNÕ UpozorÚujeme v s, ûe pr vï vyölo dalöì ËÌslo pojistnï teoretickèho bulletinu PojistnÈ rozpravy Ë. 12, tentokr t ojedinïlè sv m rozsahem (210 stran) i poëtem p ÌspÏvk (15) kvalitnìch autor. Tematicky jsou vïnov ny neûivotnìmu pojiötïnì, matematickèmu modelov nì v pojiöùovnictvì, informatickè a poëìtaëovè kriminalita, problematice pojistnèho podvodu, investiënì Ëinnosti pojiöùoven ñ asset-lability management, charakteristice novèho z kona pojiöùovnictvì na Slovensku a 80. v roëì vyd v nì PojistnÈho obzoru. Tento Ëasopis vych zì v omezenèm n kladu. Objedn vky zasìlejte na adresu redakce PojistnÈho obzoru, Na Po ÌËÌ 12, Praha 1 (event. eva.trojanova@cap.cz). 2 POJISTNÝ OBZOR 1/2003

2 Na ot zky PojistnÈho obzoru odpovìdajì p edstavitelè Ëlensk ch pojiöùoven a kancel e pojistitel»eskè asociace pojiöùoven. NovoroËnÌ anketa Co znamenal rok 2002 pro vaöi pojiöùovnu (kancel e) a jakè prioritnì cìle si kladete v nast vajìcìm roce? Jak je v ö n zor na roli st tu p i eöenì ökod z katastrofick ch ud lostì? n AIG CZECH REPUBLIC pojiöùovna, a.s. Ing. LudÏk MenËÌk: Uplynul rok znamenal pro pojiöùovnu AIG dalöì r st v objemu p ijatèho pojistnèho. Byl tradiënï v raznï rychlejöì, neû je pr mïrn r st neûivotnìho pojiötïnì na ËeskÈm pojistnèm trhu. V sledky firmy byly samoz ejmï ovlivnïny katastrof lnìmi povodnïmi, p esto ale m ûeme konstatovat, ûe pojiöùovna AIG je st le d leûitïjöìm hr Ëem na ËeskÈm trhu neûivotnìho pojiötïnì. I kdyû asi ada m ch koleg p i hodnocenì roku 2002 bude zmiúovat zejmèna povodnï jako jedinou Ñöpatnouì zpr vu roku, musìm bohuûel p idat jeötï jednu. Jde o velmi slabou reakci hlavnìch Ëesk ch pojiöùoven na dramatickè zmïny, ke kter m doölo na svïtov ch zajistn ch trzìch jiû koncem roku M m na mysli p edevöìm r st sazeb, ke kterèmu v»eskè republice tèmï nedoölo, a to dìky vìcelet m zajistn m smlouv m. ZajistitelÈ oëek vali rok 2002 jako poë tek sniûov nì ztr t zp soben ch v roce Jejich oëek v nì vöak nebyla v»eskè republice naplnïna a srpnovè povodnï toto rozëarov nì zajistitel zn sobily. Logick m d sledkem pak byly znaënè problèmy s obnovenìm zajistn ch smluv u nïkter ch Ëesk ch pojiöùoven. VÏ Ìm, ûe tato lekce ze z - vislosti ËeskÈho trhu na trhu evropskèm, respektive svïtovèm, definitivnï zmïnila nïkterè naivnì p edstavy. äkolnè vöak bylo p Ìliö drahè. K naöim cìl m a oëek v nìm v roce 2003 mohu sdïlit pouze jedinè slovo: OPTIMISMUS! AIG p sobì ve vìce nïû 130ti zemìch svïta. Ve sloûitèm roce 2002, kdy byla v znamn m pojiöùovacìm a zajiöùovacìm spoleënostem sniûov na jejich ratingov hodnocenì, byl na druhè stranï koncem roku mezin rodnì ratingovou agenturou Moodys nejvyööì rating (Aaa) pro AIG potvrzen. Mezin rodnì zkuöenosti a know-how naöì firmy, p Ìstup na zajistnè trhy po celèm svïtï a v neposlednì adï zkuöen t m pojiöùovacìch odbornìk v»eskè republice jsou z rukou naöeho spïchu i v roce MÏli bychom se rozhlèdnout, jak je tato ot zka eöena v jin ch evropsk ch zemìch a nesnaûit se improvizovat s rizikem nejistèho v sledku, kter m ûe b t i demoralizujìcì a odrazujìcì obëany a podniky ke sjedn nì kvalitnìho pojiötïnì. n Allianz pojiöùovna, a.s. Ing. Miroslav Tacl: StejnÏ jako byl rok 2001 ve znamenì teroristick ch tok, je rok 2002 neodmyslitelnï spjat se srpnov mi povodnïmi. Jestliûe dopad prvnì katastrofy byl pro tuzemskè pojiöùovny relativnï mal, povodnï n s poznamenaly prakticky od z klad. Ve srovn nì s rokem 1997 se jednalo o katastrofu podstatnï vïtöìch rozmïr a podzimnì mïsìce p edstavovaly velk test sìly pojiöùovnictvì. MyslÌm si, ûe vïtöina pojiöùoven tuto v zvu zvl dla. Je t eba dodat, ûe s n sledky letoönìch povodnì budeme konfrontov ni jeötï i v p ÌötÌm roce. DalöÌ v zvou v tomto roce byla deregulace povinnèho ruëenì. Na tento okamûik jsme se peëlivï p ipravovali. Sazby jsme samoz ejmï museli nastavit tak, aby odpovìdaly ökodnìmu pr bïhu jednotliv ch kategoriì vozidel. Je to jedin spr vn cesta, jestliûe nechceme do nïkolika let eöit v r mci»eskè kancel e pojistitel bankrot pojiöùoven z d vodu podhodnocenì rizika. Tyto ud losti moûn trochu zastìnily ûivotnì pojiötïnì. Z jem o tento produkt roste, zejmèna kv li daúov m v hod m, kterè byly st tem nastaveny vloni. V roce 2002 se i nad le velmi v raznï prosazovaly jednor zovï placenè produkty, kterè vöak Ëasto neobsahovaly ani prvky pojiötïnì a byly prod v ny hlavnï jako investiënì instrument. MyslÌm, ûe to nenì spr vn v voj v tèto oblasti. Allianz pojiöùovna je na ËeskÈm trhu jiû deset let. Dos hli jsme v razn ch spïch, ale i nad le musìme pro naöe klienty vytv et takovè podmìnky, aby s n mi mohli b t maxim lnï spokojeni. Z tohoto d vodu bude naöì stïûejnì ËinnostÌ v p ÌötÌm roce pr ce s obchodnì sluûbou a st lè vylepöov nì klientskèho servisu. To je velmi sloûit ot zka. JistÈ je, ûe st t by mïl nabìzet podp rnou pomoc p i katastrof ch velkèho rozsahu, nem ûe ale plnï nahradit zodpovïdnost jednotlivc. Bohuûel u n s p etrv v dojem, ûe st t je vöemocn a v p ÌpadÏ problèm se o vöe postar. Sanuje banky, krachujìcì st tnì podniky, ale zapomìn se, ûe to nakonec zaplatìme vöichni. NenÌ totiû moûnè takov stav do budoucna udrûet. Proto by mïl kaûd jednotlivec p evzìt zodpovïdnost za sv j majetek, zdravì a ûivot a vhodnou volbou pojistn ch produkt se chr nit. St t pak m ûe b t jednìm z Ël nk, kterè pomohou eöit vzniklou situaci, nikdy vöak nem ûe plnï nahradit vzniklou ztr tu. n Commercial Union, ûivotnì pojiöùovna, a.s. Austin Kimm: Commercial Union v souëasnè dobï v»r poskytuje pojistnou ochranu vìce neû klient m. N r st p edepsanèho pojistnèho za prvnì pololetì roku 2002 oproti stejnèmu obdobì loúskèho roku Ëinil vìce neû 30 %. TechnickÈ rezervy vzrostly o 121 milion KË, coû p edstavuje 64% n r st oproti stej- POJISTNÝ OBZOR 1/2003 3

3 nèmu obdobì roku VÌce neû 85 % p edepsanèho pojistnèho tvo Ì investiënì ûivotnì pojiötïnì. Distribuce pojistn ch produkt je zajiöùov - na z 95 % vlastnì sìtì zprost edkovatel ñ pojiöùovacìch poradc. V sou- ËasnÈ dobï je pro spoleënost Ëinn ch 400 pojiöùovacìch poradc po celè»eskè republice. Priority pojiöùovny pro dalöì obdobì jsou pevnï stanoveny: zavedenì novèho jmèna Aviva ûivotnì pojiöùovna, a. s., stabilizace trûnì pozice, zlepöenì obchodnìch v sledk prost ednictvìm kvalitnìho servisu klient m, rozöì enì distribuënìch kan l. VedenÌ Commercial Union, ûivotnì pojiöùovny, a.s., se v souvislosti se zmïnou p vodnìho obchodnìho jmèna mate skè holdingovè spoleënosti (z CGNU na novè jmèno Aviva) rozhodlo p istoupit ke zmïnï jmèna na Aviva ûivotnì pojiöùovna, a. s., s ËinnostÌ od ledna NovÈ jmèno bude podstatnï vìce vyjad ovat p Ìsluönost naöì spoleënosti k silnè mezin rodnì finanënì skupinï. ÑAviva je znaëkou, kter je mezin rodnì (pouûiteln a srozumiteln ve vöech zemìch jak v znamovï, tak v slovnostì), vyjad uje obchodnì Ëinnost spoleënosti, jejì zamï enì a z roveú je i snadno zapamatovateln. V bïru novèho jmèna p edch zel rozs hl v zkum v 15 zemìch na vzorku lidì.ì Org ny st tnì spr vy a samospr vy by mïly p sobit p edevöìm preventivnï, tedy kontrolovat a vynucovat plnïnì obecnï z vazn ch pr vnìch p edpis zamï en ch na prevenci, pop ÌpadÏ zmìrnïnì n sledk katastrof vöeho druhu, tedy p edpisy stavebnì, poû rnì, vodnì, bezpeënostnì apod. V okamûiku, kdy katastrofick ud lost skuteënï nastane, by se loha st tu mïla omezit na organizov nì okamûitè pomoci postiûen m, tedy zabezpeëenì z sobov nì, organizaci z chrann ch a rekonstrukënìch pracì, kr tkodobè ubytov nì postiûen ch osob a poskytnutì z chrann ch a ochrann ch technick ch prost edk, a to v obdobì bezprost ednï po katastrofickè ud losti. Po p eklenutì prvotnì krize by se st t mïl zamï it na obnovu a spr vu ve ejnèho majetku, tedy infrastruktur slouûìcìch ke kaûdodennìmu hospod skèmu ûivotu. St t by vöak rozhodnï nemïl hr t roli zachr nce pro ty, kte Ì o sv j majetek nepeëovali s pèëì dnèho hospod e, pop ÌpadÏ spekulativnï spolèhali na to, ûe jejich majetek nebude katastrofickou ud lostì zasaûen. Je vïcì kaûdè osoby, jak peëuje o sv j majetek, a souë stì tèto osobnì odpovïdnosti jsou i p ÌpadnÈ n sledky vlastnìho selh nì v r mci tèto pèëe. Jsme toho n zoru, ûe nynïjöì hospod skè prost edì zaruëuje dostatek moûnostì pro zajiötïnì ochrany soukromèho majetku, a nenì tedy obecnï d vodu, proë by st t mïl z ve ejn ch prost edk p ispìvat na obnovu majetku, zabezpeëenì bydlenì nebo jin ch osobnìch pot eb jednotliv ch osob. n CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS POJIäçOVNA a.s. Ing. Petr éaluda: Rok 2002 byl nejen pro naöi pojiöùovnu, ale pro celou skupinu spoleënostì CREDIT SUISSE LIFE & PEN- SIONS v»eskè republice v mnoha ohledech skuteënï nabit ud lostmi. SoubÏûnÏ jsme totiû realizovali hned nïkolik projekt, kterè byly pro naöi skupinu bez nads zky klìëovè. Na ja e 2002 jsme spïönï dokonëili proces p ejmenov nì Winterthur pojiöùovny a Winterthur, penzijnìho fondu. Nov mi jmèny ñ CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS POJIäçOV- NA a CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS PENZIJNÕ FOND ñ jsme se v raznï p ihl sili k p Ìsluönosti ke skupinï CREDIT SUISSE, jednè z nejvïtöìch finanënìch institucì na svïtï. DalöÌ dva projekty spolu vz jemnï souvisely. Vytvo ili jsme novou spoleënou ÌdÌcÌ strukturu skupiny CREDIT SUISSE LIFE & PENSI- ONS v»eskè republice a z roveú jsme na podzim zakonëili i poslednì velk projekt ñ slouëenì CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS PEN- ZIJNÕHO FONDU s Vojensk m otev en m penzijnìm fondem. V sledkem spojenì je nejvïtöì penzijnì fond na trhu, s vìce neû 600 tisìci klienty a tèmï 18 miliardami korun aktiv pod spr vou. Toto propojenì pojiöùovny s nejvïtöìm penzijnìm fondem n m p in öì mnoho v hod. KromÏ snìûenì provoznìch n klad se nap Ìklad jedn o v raznou podporu v oblasti prodeje a marketingu. Disponujeme nynì rozs hlou sìtì poboëek a z stupc po celèm zemì»eskè republiky, kte Ì jsou naöim klient m schopnì na jednom mìstï nabìdnout öirokè spektrum sluûeb a produkt z obou sektor naöeho p sobenì ñ penzijnìho p ipojiötïnì i ûivotnìho pojiötïnì. To je pro naöe klienty v hodnè, neboù tyto produkty se vz jemnï ve dob e doplúujì. CÌlem pro rok 2003 je tedy zhodnocenì vöech zmïn, kterè v naöì skupinï i samotnè CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS POJIäçOV- Nà probïhly v roce letoönìm. Jedn se zejmèna o zvyöov nì prodeje naöich sluûeb a posilov nì pozice na trhu. OsobnÏ se domnìv m, ûe jsme si pro toto dalöì zlepöov nì v letoönìm roce vytvo ili vöechny p edpoklady. Naöe pojiöùovna se v souëasnosti jiû specializuje pouze na produkty ûivotnìho pojiötïnì, nikoliv tedy nap Ìklad na pojiötïnì majetku, p esto si dovolìm na tuto ot zku odpovïdït. Z plavy z letoönìho lèta se mne totiû pochopitelnï lidsky dotkly a samoz ejmï jsem nad likvidacì jejich n sledk hodnï p em ölel. V urëit ch situacìch je role st tu nezastupiteln. Jedn se pr vï o p ÌrodnÌ a dalöì katastrofy, kterè sv m rozsahem v raznï vyboëujì. Samoz ejmï, ûe by mïl b t kaûd obëan na neëekanè okolnosti p ipraven a alespoú z kladnï pojiötïn, ale zvl dnout n sledky povodnì, kterè postihly»eskou republiku bïhem letoönìho srpna, je skuteënï moûnè pouze za vöeobecnè spolupr ce nejr znïjöìch subjekt ñ st tu, samospr vy, pojiöùoven, ostatnìch firem, neziskov ch organizacì i prost ch obëan, p iëemû st t by mïl b t logicky nejen zdrojem financì, ale takè koordin torem a garantem pomoci a obnovy. St t by navìc ve spolupr ci s region lnìmi a obecnìmi ady mïl fungovat zejmèna v preventivnì oblasti. Kdyû to opït vzt hnu na povodnï, tak se nap Ìklad jedn o snahu jim p edejìt, tj. zejmèna zajiötïnì ochrany ûivotnìho prost edì a takè snaha o eliminaci p Ìpadn ch n sledk. Nap Ìklad se jedn o spr vnè zpracov nì zemnìch pl n, v stavbu protipovodúov ch z bran a efektivnì a koordinovanou Ëinnost vöech sloûek z chrannèho systèmu. n»escob, vïrov pojiöùovna, a.s. Ing. J lius Kudla: V minulèm roce jsme navzdory nelehkè situaci, pramenìcì nejenom z p ÌmÈho postiûenì z plavami, obst li se ctì. Potvrdila se sìla celèho t mu a jeho schopnosti Ëelit tïûk m zkouök m. PotÏöitelnÈ je, ûe se n m poda ilo minimalizovat dopady sloûitè situace na klienty. Finalizov na byla nov akcion sk struktura, ËÌmû se posìlì postavenì naöì spoleënosti na trhu vïrovèho pojiötïnì. V p ÌötÌm roce by mïlo dojìt k dokonëenì vöech proces spojen ch se zmïnou akcion skè struktury. HlavnÌm cìlem je vyuûitì vöech moûnostì, kterè nabìzì skupina EULER&HERMES ve prospïch klientskè z - kladny. Vzhledem k objemu prost edk, kterè jsou p erozdïlov ny prost ednictvìm st tu, by zcela jistï bylo pot ebnè, aby se projevila i jeho role p i eöenì skuteënï neobvykl ch a rozs hl ch ökod. 4 POJISTNÝ OBZOR 1/2003

4 n»esk kancel pojistitel JUDr. Ing. Jakub Hradec: Rok 2002 znamenal pro»eskou kancel pojistitel obdobì stabilizace bïûnè provoznì Ëinnosti, ale takè pokraëov nì rozvoje vöech informaënìch systèm»kp. K prioritnìm cìl m pro rok 2003 pat Ì realizace projektu ÑelektronickÈ policejnì protokolyì tak, aby mohl p in öet oëek vanè efekty Ëlensk m pojiöùovn m, a zah jenì pracì na projektu Ñdatab ze ökodì. SouË stì priorit»kp bude takè sledov nì v voje novelizace z kona Ë. 168/ 1999 Sb., a n slednï jejì implementace do Ëinnosti Kancel e. Byù byla»kp od poë tku budov na s vïdomìm oëek vanè 4. smïrnice EU o pojiötïnì motorov ch vozidel, a nïkterè element rnì p edpoklady jejì realizace na rovni»kp jsou jiû z minula vytvo eny, neznamen to, ûe by se proces implementace novelizovanèho z kona Ë. 168/1999 Sb. obeöel beze zmïn v Ëinnosti»KP aù jiû v oblasti lidskè Ëinnosti nebo v oblasti informaënìch systèm.»kp je spìöe pozorovatelem role st tu p i eöenì katastrofick ch ud - lostì, takûe jejì pohled m ûe b t ne pln, moûn i ne zcela spr vn. UrËitÏ jsme zaznamenali z sadnì zmïnu oproti roku 1997 v tom, ûe Integrovan z chrann systèm v souvislosti se srpnov mi povodnïmi roku 2002 velmi dob e fungoval. Nepochopili jsme vöak snahu st tu p i poskytov nì pomoci postiûen m diskriminovat ty z nich, kte Ì byli pojiötïni, a ani nech peme neprozìravost st tu, spoëìvajìcì v ochotï poskytovat pomoc i v p ÌpadÏ obnovy objekt v z plavov ch zemìch. n»esk pojiöùovna a.s. Ing. Ladislav BartonÌËek, MBA: LoÚsk rok pro n s znamenal hodnï pr ce a ve svè poslednì t etinï i p Ìjemn pocit zadostiuëinïnì, vych zejìcì z toho, ûe jsme dok zali splnit svè z vazky v Ëi naöim klient m, postiûen m srpnov mi z plavami. V roce 2003 si chceme udrûet dominantnì postavenì na ËeskÈm pojistnèm trhu. UplynulÈ obdobì uk zalo, ûe n s lidè vnìmajì jako modernì pojiöùovnu, kter uû sice oslavila 175. v roëì, ale p itom st le dok ûe s mladistv m el nem reagovat na mïnìcì se pot eby trhu. A to je trend, ve kterèm chceme pokraëovat. St t by p i tïchto katastrof ch mïl hr t urëitou roli. Tak tomu je ve vïtöinï zemì Evropy. ZajistitelÈ zaëìnajì b t z v voje v»eskè republice nervûznì. Je t eba si uvïdomit, ûe z plavy se pojistn mi smlouvami v EvropÏ standardnï nekryjì. Pokud je v nich ochrana p ed tìmto rizikem obsaûena, v raznï se to projevì v placenèm pojistnèm. Vypad to nap Ìklad, ûe v Rakousku utrpïl pojistn a zajistn sektor z ejmï ztr tu z ned vn ch z plav pouze asi sto milion eur. Aktu lnì ËÌsla z»eskè republiky p itom hovo Ì o tom, ûe na vrub zajiöùoven m ûe jìt i t icet miliard korun. ObjevujÌ se hlasy, ûe riziko povodnï u n s p est v b t nahodilè. Zajistn kapacita pro Ëesk trh bude v budoucnu chybït a nebo bude p Ìliö drah. Je na n s, abychom hledali cesty, jak tento problèm eöit.»esk pojiöùovna se bude v r mci asociace pojiöùoven snaûit iniciovat jedn nì na toto tèma. n»esk pojiöùovna ZdravÌ a.s. Ing. P emysl Gistr: Pro»P ZDRAVÕ a.s. byl tento rok rokem zmïn. PrvnÌ zmïnou bylo slouëenì obchodnìch sluûeb»eskè pojiöùovny ZDRAVÕ a.s. a»eskè ûivotnì a.s. Druhou zmïnou byla realizace projekt smï ujìcìch ke zkvalitnïnì naöich produkt a sluûeb. DalöÌmi zmïnami byla zmïna sìdla spoleënosti a zmïny ve vedenì spoleënosti. Vöechny tyto zmïny byly realizov - ny z d vodu nutnosti odstranit nïkterè dìlëì nedostatky br nìcì dynamiëtïjöìmu rozvoji spoleënosti smïrem ke klient m, odbytov m cest m a partner m. V nast vajìcìm roce je prioritnìm cìlem»eskè pojiöùovny ZDRAVÕ a.s. nejen udrûet se na p ednì p ÌËce dom cìho pojistnèho trhu mezi pojiöùovnami specializujìcìmi se na soukromè zdravotnì pojiötïnì, ale takè prohloubit finanënì stabilizaci spoleënosti, kter neust le zkvalitúuje sluûby a komunikaci s klienty a postupnï se zapojuje do aktivit finanënì skupiny»eskè pojiöùovny a.s. Naöe spoleënost je dce inou spoleënostì»eskè pojiöùovny a.s. specializujìcì se na soukromè zdravotnì pojiötïnì. P estoûe se n s katastrofickè ud - losti, jako nap. letoönì povodnï nedotkly z hlediska pojistnèho plnïnì, povaûujeme vynakl d nì velkèho mnoûstvì st tnìch penïz za neefektivnì. n»sob Pojiöùovna a. s. (IPB Pojiöùovna, a. s.) Ing. Jeroen K. van Leeuwen: Rok 2002 byl pro IPB Pojiöùovnu, a.s. velmi v znamn, a to hlavnï ze t Ì d vod : a) Jako pro vïtöinu pojiöùoven byly povodnï i pro IPB Pojiöùovnu velmi podstatnou ud lostì. NegativnÌm v sledkem tèto katastrofy je n sledn tlak ze strany zajistitel ke zv öenì sazeb a snìûenì provizì. PozitivnÌ bylo to, ûe jsme mohli uk zat pojistnìk m, ûe jsme schopni reagovat rychle, kdyû se nïco v ûnèho stane. b) Na ja e 2002 skonëila doba, bïhem kterè nebylo jasnè, kdo je vlastnìkem IPB Pojiöùovny. Doba, kter trvala dva roky a kter nebyla pro naöi spoleënost prosperujìcì. S nov m vlastnìkem»sob a zejmèna s budoucìm hlavnìm akcion em KBC Insurance m ûeme znovu tvrdit, ûe jsme solventnì a solidnì pojistitel. PrvnÌ vïc, kterou nov vlastnìk udïlal, bylo nav öenì kapit lu. Jinak m ûeme poëìtat s technickou podporou od KBC Insurance. ObnovujÌ se takè vazby mezi Ëleny v r mci skupiny»sob. c) P ipravili jsme spojenì s»sob Pojiöùovnou. HodnÏ spolupracovnìk obou pojiöùoven do toho dalo hodnï energie. Sjednotili jsme r znè podmìnky a procedury. P ipravili jsme p echod kmene z jednè pojiöùovny do druhè, ökolili obchodnì sluûby, aby se sezn mily s nov mi produkty. Rok 2003 zaëìn pro n s zajìmavï: IPB Pojiöùovna a»sob Pojiöùovna budou od zaë tku roku fungovat pod spoleën m n zvem»sob Pojiöùovna. TakÈ se mïnì n zev hokejovèho klubu v PardubicÌch. Douf me, ûe HC»SOB Pojiöùovna bude stejnï spïön m klubem jako HC IPB Pojiöùovna. ZatÌm vede extraligu. Uû se tïöìme na play-off. Jinak bude rok 2003 rokem obnovenì naöich aktivit ve vöech oblastech. StavÌme z klad pro novè obdobì spïchu spoleënosti. ProblÈm je, ûe pokud st t bude hr t nïjakou roli, politici musì rozumït, o co v bec jde. A to zatìm nevïdì, jak jsme po povodnìch mohli vypozorovat. P ece nenì akceptovatelnè, aby lidè, kte Ì jsou pojiötïnì, mïli co se t k finanënì podpory od st tu horöì podmìnky neû ti, kte Ì se nepojistili. MusÌ b t jasnè, kter rizika si majì obëanè a podniky pojistit sami u komerënìch pojiöùoven a u kter ch rizik mohou poëìtat se st tnì pomocì. To je pravidlo, kterè platì u soci lnìho a zdravotnìho pojiötïnì, POJISTNÝ OBZOR 1/2003 5

5 u pojiötïnì odpovïdnosti za provozu motorov ch vozidel atd. V oblastì katastrofick ch rizik by mïlo platit pravidlo stejnè. n D.A.S. pojiöùovna pr vnì ochrany, a.s. Jitka Pokorn Chizzola: Rok 2002 byl pro pojiöùovnu D.A.S. velmi pozitivnìm obdobìm. Vzhledem k velkèmu rozvoji spoleënosti bylo nutnè zrealizovat rozöì enì pracovnìch prostor. Koncem kvïtna 2002 se naöe spoleënost p estïhovala do novè budovy v BeneöovskÈ ulici Ë. 40 v Praze 10. P estoûe hospod skè v sledky budou potvrzeny auditem aû v roce 2003, mohu jiû nynì potvrdit, ûe D.A.S. bude po osmi letech svè obchodnì Ëinnosti jiû t etì rok v zisku. Tento rok byl pro n s obchodnï velmi spïön m. Poda ilo se splnit naöe cìle jak v p edepsanèm pojistnèm, tak i v celkovèm hospod skèm v sledku. Vzhledem k osmi let m p sobenì na ËeskÈm pojistnèm trhu se D.A.S. pojiöùovna pr vnì ochrany, a.s., st v ËÌm d l tìm vìce zn mou a je vnìm na jako synonymum pr vnì ochrany. Popt vka po produktech pojiötïnì pr vnì ochrany st le roste. I v dalöìch letech p edpokl d me neust le vysok n r st. KromÏ r stu je a bude naöim prvotnìm cìlem rozöi ov nì a zkvalitúov nì sortimentu produkt a sluûeb pro naöe klienty. St t se snaûil poskytnout pomoc a vyjìt vst Ìc vöem postiûen m, ale vzhledem k tomu, ûe poökozen ch povodnïmi a z plavami bylo p Ìliö mnoho, ne vöichni byli s pomocì st tu spokojeni. P i takhle velkè katastrofï, kterou jsme zaûili, se st t z mèho pohledu s touto obrovskou ud lostì vypo dal velmi dob e. Pr vï tyto ud losti n m opït uk zaly, jak velkou roli hraje pojiötïnì v naöem ûivotï. St t nebude mìt nikdy dostatek financì na uspokojenì vöech s tak velk mi katastrofami. Zde hraje a musì hr t lohu pojiötïnì obyvatel, kte Ì by mïli jeötï vìce p evzìt lohu zabezpeëenì a pojiötïnì sv ch majetk. OpÏt se uk zalo, jak je Ëesk n rod podpojiötïn. JeötÏ zde p etrv v z minul ch let zvyk, ûe st t zabezpe- ËÌ vöe, ale to v demokratickèm a volnï trûnìm prost edì nenì moûnè. Kaûd z n s si musì sv j vlastnì majetek chr nit. UbÏhly Ëty i mïsìce a jen se pt m, kde jsou prost edky, kterè r znè organizace a takè st t dostaly od dobrovolnìk. Zde si myslìm, ûe je velk neprofesionalita tïchto institucì. Pokud jsou tyto finance rozd ny tam, kam pat Ì, tak se o tom velmi m lo vì. Z toho vypl v dojem, ûe penìze se nïkde ztr cejì a nejsou investov ny tam, kam mïly p ijìt. I toto je problèm n s vöech i st tu. Nem ûeme se spolehnout, ûe se takov katastrofa nebude opakovat. My vöichni se musìme z tïchto ud lostì p iuëit a douf m, ûe se n m to poda Ì. n Evropsk CestovnÌ Pojiöùovna, a.s. JUDr. VladimÌr KrajÌËek: Nemohu Ìci, ûe bychom rok 2002 p vodnï oëek vali jako p Ìzniv pro cestovnì pojiötïnì, coû vych zelo p edevöìm ze zkuöenostì po teroristick ch tocìch v USA. Avöak dnes po jeho uplynutì jej lze hodnotit pouze jako velmi spïön pro naöi spoleënost. Znamenal nejen zv öenì obratu, ale zejmèna pomïrnè snìûenì celkov ch ökod. Z druhè strany se cel rok takè nesl ve znamenì Ëetn ch Ñboj ì za existenci st vajìcìho uspo d nì pojiötïnì insolvence cestovnìch kancel Ì. Protoûe k tomuto pojiötïnì m naöe spoleënost jiû ze svè podstaty velmi blìzko, bude pr vï nalezenì novèho a systèmovèho eöenì tèto problematiky jednou z hlavnìch priorit naöì Ëinnosti v roce Douf m, ûe ve spolupr ci s ostatnìmi pojistiteli, cestovnìmi kancel emi a st tnìmi institucemi se to bïhem roku poda Ì. VöeobecnÏ jsem proti posilov nì role st tu ve vöech oblastech, kde lze p edpokl dat iniciativu a odpovïdnost jednotlivc nebo organizacì. Na vïtöinu katastrofick ch ud lostì vïtöìho rozsahu se vöak v dneönì dobï lze jen tïûko p ipravit z vlastnìch zdroj a ukazuje se, ûe i kapacita pojiöùoven a zajiöùoven je dnes vìce a vìce limitovan. Proto jsem p esvïdëen, ûe zde je mìsto pro rozöì enì lohy st tu, o Ëemû ostatnï hovo Ì i praxe mnoh ch zemì EvropskÈ unie. MyslÌm, ûe n ö st t musì nezbytnï p istoupit k vytv enì p Ìsluön ch fond a spoleënï s pojistiteli nalèzt nov zp sob p i eöenì extrèmnìch ökod. V poslednì dobï je navìc z ejmè, ûe nemusì jìt pouze o ûivelnì katastrofy, ale i o rozs hlè ökody zp sobenè nap Ìklad mezin rodnìm terorismem Ëi environment lnìmi katastrofami. n ExportnÌ garanënì a pojiöùovacì spoleënost, a.s. Ing. Pavol ParÌzek: Rok 2002 znamenal v znamnou zmïnu v dosavadnìch trendech vïrovèho pojiötïnì. ZatÌmco v p ech zejìcìch nïkolika letech zaznamenal EGAP opakovanè p Ìr stky objemu pojiötïnì vïr v du 10 a vìce procent roënï, do roku 2002 se soust edilo nïkolik nep Ìzniv ch faktor, kterè tento r st v raznï zpomalily. Recese na hlavnìch evropsk ch trzìch, vöeobecn pokles investiënì Ëinnosti ve svïtï v d sledku teroristickèho nebezpeëì a navìc velmi siln kurz ËeskÈ koruny jsou hlavnìmi faktory, kterè ovlivnily pokles v vozu jako takovèho, a tìm i pokles popt vky po vïrovèm pojiötïnì. Recese a vlny bankrot na z padoevropsk ch trzìch se projevila i v razn m n r stem ökodovosti vïrovèho pojiötïnì, kterè se proti p edch zejìcìm rok m zn sobilo. Bohuûel, ani vyhlìdky pro p ÌötÌ roku nejsou plnï r ûovè. Z padoevropskè ekonomiky, kterè jsou odbytiötïm pro cca 70 % ËeskÈho v vozu, se jen pomalu vzpamatov vajì z recese a problèmy na tïchto trzìch se proto budou z konitï p en öet i do r stovèho potenci lu a ökodovosti vïrovèho pojiötïnì. EGAP jako vïrov pojiöùovna katastrofick rizika kryje, pouze pokud je p ÌrodnÌ katastrofa u v vozu p ÌËinou platebnì neschopnosti dluûnìka. NicmÈnÏ i povodnï v srpnu 2002 mïly na naöi Ëinnost nep Ìm vliv, neboù ada z naöich klient byla povodnïmi zasaûena. To se projevilo i na jejich exportnì v konnosti a efektivnosti jejich podnik nì. Jsem r d, ûe vl da se nakonec rozhodla nediferencovat podporu postiûen ch podle toho, zda jsou nebo nejsou pojiötïni. V znamn podìl pojiöùoven na eöenì povodúov ch ökod by mïl p ispït ke zv öenì prestiûe odvïtvì ve spoleënosti. n Generali Pojiöùovna a.s. Ing. Jaroslav Mlyn, CSc.: Rok 2002 mïl b t p vodnï ñ alespoú podle pl nu ñ rokem klidu a stabilizace. Po podstatn ch zmïn ch p edch zejìcìch let jsme se na poë tku roku domnìvali, ûe naöi pozornost budeme moci vïnovat zejmèna stabilizaci a zdokonalenì naöich z kladnìch proces a ËinnostÌ. NicmÈnÏ ËlovÏk mìnì, a ûivot, prost edì a vlastnìk mïnì... Rok 2002 byl nakonec plnï jin. 6 POJISTNÝ OBZOR 1/2003

6 Naöe kaûdodennì silì a v minulosti postupnï budovanè odbytovè cesty a distribuënì kan ly zabezpeëily velmi intenzivnì posìlenì naöì pozice na ËeskÈm pojistnèm trhu v neûivotnìm pojiötïnì, kter viditelnï p ekonal naöe loúskè p edstavy a pl ny. V roce 2002 jsme se d le intenzìvnï vïnovali zejmèna vytvo enì obdobnè situace i v oblasti ûivotnìho pojiötïnì. VÏ Ìm, ûe ta n mi v pr vï konëìcìm roce zaset semìnka ûivotnìho pojiötïnì v p ÌötÌch mïsìcìch vyklìëì, vyrostou a odmïnì se n m bohatou rodou. Do konce roku sice jeötï nïkolik dnì zb v, nicmènï lze oëek vat, ûe celkov v sledek bude jak z pohledu p edepsanèho pojistnèho, tak i dosaûenèho hospod skèho v sledku lepöì, neû p vodnì n roënè pl ny stanovovaly. P ibliûnï 4 mïsìce po niëiv ch z plav ch v»ech ch m ûeme konstatovat, ûe i mimo dn katastrofick situace a pïtisetlet voda n mi neot sla. VÏtöina vznikl ch ökod uvnit pojistnèho kmene Generali Pojiöùovny byla jiû buô zcela vy eöena anebo se jejich eöenì rychle uzav enì blìûì. N mi v minulosti zvolen p Ìstup k oblasti zajiötïnì se prok zal jako Ëeln a pot ebn. DÌky tomu je dopad povodnì na celkov hospod sk v sledek Generali minimalizov n. To, ûe m ûeme alespoú p edbïûnï hodnotit rok 2002 jako spïön, je z sluhou vöech naöich spolupracovnìk a obchodnìch partner. ChtÏl bych vyuûìt tèto p Ìleûitosti a podïkovat jim za jejich pracovnì nasazenì, pìli a kreativitu. P eji nejen jim, ale i Ëten m PojistnÈho obzoru hezkè proûitì v noënìch sv tk a spïön p ÌötÌ rok. P edevöìm si myslìm, ûe v ot zce st tnìch intervencì p i katastrofick ch ud lostech nelze pauöalizovat. Je t eba citlivï rozliöovat, kter skupina obyvatel, resp. ekonomick ch subjekt, byla postiûena, zda bylo zasaûeno vìce region atd. Z pohledu st tu by mïl b t p i rozhodov nì o eventu lnìm z sahu prioritnì makroekonomick dopad. Vedle na prvnì pohled viditeln ch ökod jako nap. zbo enè domy v Z lezlicìch jsou zde ovöem takè sekund rnì ökody vyvolanè nap. p eruöenìm provozu, ztr tou p Ìjm a dalöìmi jmami, kterè se ve svèm souëtu mohou projevit ñ v z vislosti na rozsahu katastrofy ñ v nastartov nì hluböìch struktur lnìch problèm regionu, poklesu koupïschopnè popt vky nebo dokonce zpomalenì celkovèho ekonomickèho r stu zemï. St tnì z sahy nejsou Ëist m ÑsystÈmov mì eöenìm. DomnÌv m se ale, ûe z ËistÏ pragmatickèho hlediska jsou zejmèna p i katastrof ch vïtöìho rozmïru nezbytnè. TlumÌ öoky, jejichû dopad, pokud by bylo odstranïnì vznikl ch ökod ponech no pouze na p sobenì trûnìch sil, by byl dlouhodob a se znaën mi soci lnìmi n sledky. To ovöem neznamen, ûe se st tnìch z sah v tïchto p Ìpadech a priori zast v m. Vûdy je t eba zv ûit mìru i vöechna pro a proti. Ned vn pokus diferencovat st tnì pomoc podle toho, zda postiûen je Ëi nenì pojiötïn, by ve svèm d sledku pravdïpodobnï ovlivnil celou oblast neûivotnìho pojiötïnì. V podstatï se jedn pro n s pojiöùovny o konkurenci, se kterou nelze soupe it. NaË se starat o zajiötïnì svèho majetku a jeötï za to platit, postar -li se st t? Ty skrytè n klady v podobï budoucìho vyööìho zatìûenì daúov ch poplatnìk nejsou na rozdìl od hrady pojistnèho tak viditelnè. n GERLING-Konzern, Vöeobecn pojiöùovacì akciov spoleënost ñ organizaënì sloûka Ing. Michal KanÏra: Asi nikdo v»eskè Republice nem ûeme nezmìnit srpen roku 2002, kter vstoupil do dïjin ËeskÈho pojiöùovnictvì jako rok s nejvïtöì povodnì, resp. nejvyööìmi ökodami, kterè byly velkou vodou zp sobeny. Naöe pojiöùovna se vypo dala s pojistn mi ud lostmi rychle a zodpovïdnï, p estoûe v mnoha p Ìpadech jsme eöili velmi neobvyklè a unik tnì p Ìpady. V r mci skupiny Gerling byl v roce 2002 zah jen projekt ÑTake-offì, jako reakce na mimo dnou ekonomickou z tïû, kterè v roce 2001 spoleënost Gerling Ëelila. Tento projekt uv dì celosvïtov opat enì, jejichû zavedenìm se zajistì v raznè a udrûitelnè zlepöenì hospod sk ch v sledk v kr tkèm ËasovÈm horizontu. ExistujÌ r znè st tnì systèmy pro p Ìpad vzniku katastrofick ch ud - lostì. StandardnÏ vöak platì, ûe tyto modely vznikajì jako reakce na historickè zkuöenosti Ëi jako opat enì na takovè katastrofickè scèn e, kde nenì dostateën, nebo v bec û dn kapacita na eliminaci p Ìpadn ch ökod dan komerënìm sektorem (pojiöùovny, zajiöùovny...). Samoz ejmï odmìt me ad hoc n vrhy eöenì, kter ch jsme byli svïdky bezprost ednï po povodnìch ze strany vl dnìch org n, ale na druhou stranu je pot eba zam ölet se nad tìm, zda tyto historickè zkuöenosti a situace na komerënìm trhu pojiötïnì a zajiötïnì ned vajì podnït k zah jenì öirokè a odbornè diskuse na toto tèma. n Gothaer Allgemeine Versicherungen AG, org. sloûka pro»r Otokar Cudlman: PoË tkem roku 2002 jsme spïönï absolvovali tzv. p eregistraci pojiöùovny u MF a splnili tìm podmìnky danè z konem. RovnÏû tak koncem roku 2001 byla v NÏmecku provedena zmïna n zvu naöì mate skè spoleënosti na Gothaer Allgemeine Versicherung AG ñ tato zmïna se promìtla v prvnì polovinï roku 2002 do n zvu organizaënì sloûky v»eskè republice. V srpnu 2002 jsme byli citelnï zasaûeni povodnì ñ nïkolik z kaznìk jsme mïli znaënï poökozen ch a p edpokl danè n klady na pojistn plnïnì dos hnou pravdïpodobnï dvojn sobnèho roënìho p ijatèho pojistnèho naöì organizaënì sloûky celkem. ZajiötÏnÌ, kterè Gothaer sjedn v v NÏmecku pro vöechny svè organizaënì sloûky dohromady, pokryje tyto n klady na 80ñ85 %. Druh polovina roku po povodnìch pro n s tedy vzhledem k person lnìmu obsazenì naöì kancel e v Praze byla velmi hektick. NaötÏstÌ n m kolegovè od mate skè spoleënosti podali p i likvidacìch pomocnou ruku a my jsme mohli do konce roku 2002 vïtöinu tïchto ökod zdokumentovat, zlikvidovat a pojiötïn m jiû i odeslat doplatky celkovèho pojistnèho plnïnì po p edchozìch z loh ch. Pro rok 2003 nem me zvl ötnì priority, zd razúujeme p edevöìm kvalitnì servis p i doprovodu naöich z kaznìk podnikajìcìch na zemì»r. P i hled nì budoucìch eöenì u ökod z katastrofick ch ud lostì bude nutn souëinnost pojistitel a st tu. Jako p Ìklad, jak by se asi spolupr ce mohla vyvìjet, chci uvèst vytvo enì tzv. ÑPoolu proti terorismuì v NÏmecku za Ëasti spoleënï skl dan ch max. pojistn ch Ë stek a finanënìch prost edk ze strany st tu a velk ch pojistitel pro eöenì p Ìpadn ch ökod v budoucnosti. Gothaer je jednìm z nïkolika m lo Ëlen tohoto poolu. Dohoda platì zatìm pouze pro zemì SRN. n HasiËsk vz jemn pojiöùovna, a. s. Ing. Josef Kubeö: HasiËskou vz jemnou pojiöùovnu Ëekalo v roce 2002 mnoho kol, a to tïch, kterè vyplynuly z legislativy a tïch, kterè p ed ni postavili na valnè hromadï akcion i. HasiËsk vz jemn pojiöùovna, stejnï jako i ostatnì pojiöùovacì stavy, musela sladit svoji Ëinnost s poûadavky z - kona o pojiöùovnictvì a projìt procesem p elicencov nì. To se jì povedlo a novou licenci obdrûela bez vïtöìch problèm. Akcion i dali HasiËskÈ vz jemnè pojiöùovnï kol nav öit p edepsanè pojistnè na 270 milion KË a vytvo it hrub zisk p ed zdanïnìm ve v öi POJISTNÝ OBZOR 1/2003 7

7 12,5 milion KË. Dnes m ûeme konstatovat, ûe p edepsanè pojistnè nebude ve v öi, kterou n m uloûili akcion i, ale bude se pohybovat nïkde na hranici 230 milion KË, coû pro n s znamen n r st asi 10 %. AËkoliv kol nesplnìme, trouf m si Ìci, ûe se jedn o dìlëì spïch, neboù po 2 letech, kdy se u n s p edepsanè pojistnè sniûovalo doch zì opït k n r stu, kter je srovnateln s pr mïrem ostatnìch pojiöùoven p sobìcìch na naöem trhu. V porovn nì s minul mi lety se n m poda ilo vylepöit i hospoda enì pojiöùovny a jiû bezprost ednï p ed srpnov mi povodnïmi jsme tvo ili zisk na vyööì rovni, neû n m p edloûila valn hromada. Na odstraúov nì n sledk povodnì se podìlì samoz ejmï i naöe pojiöùovna a odhadnut a tèmï jiû potvrzen hrnn v öe pojistn ch plnïnì z tïchto povodnì ËinÌ pro HVP, a.s., 100 milion KË. To samoz ejmï Ë steënï negativnï ovlivnì i celkov hospod sk v sledek za rok 2002, ale p esto dïl me vöe pro to, abychom zisk uloûen n m valnou hromadou splnili. Ze zkuöenostì poslednìch let (po roce 1997) vypl v, ûe v souëasnè dobï doch zì k podstatn m zmïn m v klimatu, kterè jsou z podstatnè Ë stì zp sobeny civilizacì, a d sledkem tïchto zmïn jsou ûivelnì pohromy, jeû se u n s projevily zejmèna z plavami. Doch zì ale i k Ëast m siln m poryv m vïtru, vich icìm, kterè majì rovnïû ploön charakter. Tyto jevy zatìm zanechaly naötïstì vïtöinou ökody pouze na majetku, p iëemû ztr ty na lidsk ch ûivotech byly spìö ojedinïlè. Proti tïmto ökod m lze Ëelit a vybudovat r zn opat enì, kter zabr nì nap Ìklad vzniku ökod z velk ch z plav, avöak tato opat enì jsou finanënï velice n kladn a v û dnèm p ÌpadÏ je nelze v souëasnè dobï realizovat ploönï. VÏtöina v znamn ch objekt u n s je navrûena na tzv. pades tiletou vodu, v jimeënï jsou v znamnè objekty navrûeny na vodu stoletou, ale na pïtisetletou vodu se objekty z d vodu velkè ceny v podstatï nenavrhujì. P esto je mnoho nemovitostì, jejichû v stavba byla v rozporu se selsk m rozumem umoûnïna i v z plavov ch oblastech, a ökody na nich se opakujì tèmï ze ûeleznou pravidelnostì (jarnì t nì na Berounce a zaplavov nì rekreaënìch chat apod.). P itom ekonomick situace jak jednotliv ch obyvatel, tak i vïtöiny podnik v blìzkosti tok je takov, ûe nejsou schopni zniëen nebo poökozen majetek znovu po Ìdit ze svèho, obzvl ötï citelnou ztr tou pak b v zniëenì nemovitosti. NesdÌlÌm n zor, ûe je kaûd str jcem svèho ötïstì a ûe si tedy mïl postavit d m d le od eky. Nechci ani posuzovat p Ìpady, ûe nïkdo musel podplatit funkcion e n rodnìho v boru, aby si mohl postavit d m v z plavovè oblasti. Beru naopak v potaz skuteënost, ûe d m dnes stojì a m pro svèho majitele jistou nepostradatelnou hodnotu. DomnÌv m se rovnïû, ûe tyto lidi v rizikov ch oblastech nelze oznaëit za nepojistitelnè a ponechat je napospas jejich osudu. MyslÌm si naopak, ûe by mïl vìce p sobit princip solidarity, jenû by se mïl na poë tku vyvolat umïle tak, ûe by se pojiötïnì staveb stalo pojiötïnìm povinnï smluvnìm, p iëemû by se stanovilo tzv. minim lnì pojistnè dle mï itelnèho ukazatele. Nebyl bych nadarmo p edsedou p edstavenstva pojiöùovny, kterou si zaloûili dobrovolnì hasiëi, abych nep ispïl zkuöenostì, kterou jsem zìskal na ned vnèm semin i st edoevropsk ch z stupc dobrovoln ch hasië na veletrhu Pyros v BrnÏ. SouË stì tohoto veletrhu byl i zmìnïn semin o financov nì dobrovoln ch hasië, p iëemû 5 nejvyööìch p edstavitel hasië ze sousednìch zemì sdïlilo, ûe n klady na Ëinnost dobrovoln ch hasië jsou hrazeny zejmèna z Ë sti pojistnèho za pojiötïnì majetku. DomnÌv m se, ûe funkce dobrovoln ch hasië v r mci integrovanèho z chrannèho systèmu je nezastupiteln, a p i tïchto ûiveln ch pohrom ch jsou to pr vï oni, kte Ì zachraúujì i lidskè ûivoty, coû je opravúuje k tomu, aby v r mci jakèsi z brany ökod dost - vali p ÌspÏvek na svoji Ëinnost z pojistnèho za stavby, p ÌpadnÏ dalöìho majetku. n ING Nationale-Nederlanden, ûivotnì pojiöùovna, org. sloûka Ron van Oijen: Rok 2002 se nesl ve znamenì n r stu poëtu klient, aù uû individu lnìch, tak v r mci programu zamïstnaneck ch v hod (Employee Benefits). Ke konci z Ì 2002 mïla pojiöùovna ING p es 263 tisìc klient, coû ve srovn nì se stejn m obdobìm loúskèho roku znamen n r st o tèmï 37 %. St t by mïl plnit funkci jakèhosi dozoru nad tìm, jak se n sledky katastrof napravujì a samoz ejmï b t schopen se na n pravï aktivnï, a p edevöìm operativnï, podìlet. Velk v znam ale vidìme takè v rovinï preventivnì ñ tj. st t by mïl mìt vlastnì z jem na tom, aby se jeho obëanè sami chr nili p ed n sledky niëiv ch katastrof Ëi jin ch tragick ch ud lostì, nap. prost ednictvìm pojiötïnì vöeho druhu. MÏl by plnit funkci osvïtovou a informaënì a takè p imï en mi prost edky vyûadovat na st tnìch i samospr vn ch org nech na vöech rovnìch, aby d slednï vyuûìvali vöech forem zajiötïnì proti moûn m ökod m. n KomerËnÌ pojiöùovna, a.s. Ing. ZbynÏk Vesel KomerËnÌ pojiöùovna, a.s. proöla v roce 2002 adou v znamn ch zmïn. Mezi nejd leûitïjöì z nich pat Ì rekapitalizace naöì spoleënosti, jejìmû prost ednictvìm byla uhrazena podstatn Ë st ztr t a z - vazk z minul ch let. Nav öenì z kladnìho kapit lu KP bylo souë stì pl nu restrukturalizace, p ipravenèho jiû v pr bïhu roku 2001 ve spolupr ci novèho vedenì KP a jejìho jedinèho akcion e KomerËnÌ banky, a.s. DalöÌ velkou ud lostì byl p evod pojistnèho kmene POV ( smluv) do pojiöùovny Kooperativa, kter znamenal logickè pokraëov nì v naplúov nì cìl novè strategie KP, totiû hlavnì orientaci pojiöùovny na poskytov nì sluûeb ûivotnìho pojiötïnì. V souladu s tìm byl jeötï na podzim roku 2002 uveden na Ëesk pojistn trh prvnì ryze bankopojiöùovacì produkt ñ Vital, kter si zìskal ihned po svèm zavedenì znaënou oblibu u klient KB. Mezi hlavnì cìle pro rok 2003 rozhodnï pat Ì dalöì rozvoj bankopojiötïnì, coû bude v praxi znamenat rozöì enì produktovè nabìdky a dalöì rozvoj spolupr ce v r mci FinanËnÌ skupiny KomerËnÌ banky. Pro upevnïnì trûnì pozice KP je nezbytnè dokonëit restrukturalizaci spoleënosti s cìlem maxim lnï zefektivnit jejì dalöì fungov nì a v raznï zv öit objem obchodu zejmèna v r mci ûivotnìho pojiötïnì. Jako soukromèmu subjektu n m nep ÌsluöÌ hodnotit roli st tu. Pojiöùovny nesmïjì lohu st tu v budoucnosti p eceúovat a p i cenotvorbï pojistn ch sluûeb musì br t z etel na skuteënost, ûe musì spolèhat hlavnï samy na sebe a na kvalitu svèho zajistnèho programu. n Kooperativa, pojiöùovna, a.s. Ing. VladimÌr Mr z: Rok 2002 byl nejen pro Kooperativu ale i pro cel pojistn trh velmi n roën a sloûit. Jednak vzhledem k povodnìm, ale velmi n roënè byly a jsou i dalöì vïci, jako je nap Ìklad p evod tèmï 400 tisìc klient KomerËnÌ pojiöùovny do Kooperativy. NejvÏtöÌ ud lostì byly samoz ejmï katastrof lnì z plavy. Naöim klient m zp sobily vìce neû devït tisìc ökod za p ibliûnï devït miliard korun, coû jsou opravdu extrèmnï vysok ËÌsla. Na druhou stranu je vöak t eba Ìci, ûe KooperativÏ se da ilo a da Ì vy Ìdit 8 POJISTNÝ OBZOR 1/2003

8 likvidace zejmèna obëansk ch ökod velmi rychle a efektivnï a m me mnoho sign l, ûe klienti jsou s naöì pracì spokojeni. OsobnÏ povaûuji likvidace povodúov ch ökod za velk spïch pojiöùovnictvì a d kaz, ûe pojiötïnì funguje a je nezbytnou souë stì ûivota kaûdèho modernìho ËlovÏka i kaûdè zodpovïdnï podnikajìcì firmy. Samoz ejmï povodnï ovlivnily cel trh v roce 2002 a ovlivnì ho i v dalöìch letech ñ d sledkem je mnohem tvrdöì p Ìstup zajistitel k majetkov m pojiötïnìm a zejmèna ke krytì katastrofick ch ökod. K roku 2003 za Kooperativu jeötï snad tolik, ûe i nad le z st v naöì prioritou ûivotnì a d chodovè pojiötïnì. Pro tyto produkty st le jeötï existuje na ËeskÈm trhu nevyuûit potenci l klient. P Ìstup zajistitel k pojiöùovn m p i obnov ch smluv na p ÌötÌ rok je nejtvrdöì za poslednìch minim lnï deset let. Nejz sadnïjöì zmïnou pro n s je, ûe v proporënìm zajiötïnì nebude zahrnuto katastrofickè riziko povodnì a z plav, kterè je nutno nakupovat zvl öù a za velmi vysokè sazby, coû samoz ejmï v koneënèm d sledku znamen posun v sazb ch p Ìsluön ch pojiötïnì. Z tohoto d vodu se uvaûuje o nïkolika modelech moûnè participace st tu p i likvidaci katastrofick ch ökod. Ve svïtï existujì r znè modely krytì katastrofick ch rizik ñ m ûe to b t nap Ìklad spolu Ëast st tu nebo se pojiöùovny mohou sdruûit formou poolu. ZatÌm hled me ve spolupr ci s p Ìsluön mi ministerstvy vhodn model a konsenzus. P jde-li vöe ide lnï a stihne-li se schv lit p Ìsluön legislativa, vï Ìm, ûe tento model by mohl b t zaveden od poë tku roku P ipomìn m, ûe by se to net kalo pouze povodnì a z plav, ale vöech katastrofick ch ökod. n Pojiöùovna CARDIF PRO VITA, a.s. Ing. Petr Illetöko, MBA: Rok 2002 znamenal pro POJIäçOV- NU CARDIF PRO VITA, a.s. dalöì rok v znamnèho r stu aktivit v oblasti bankopojiötïnì. V tomto roce jsme podle odhadovan ch v sledk dos hli vìce neû 50% n r stu objemu p ijatèho hrubèho pojistnèho oproti roku TÌmto v sledkem jsme d le upevnili naöì pozici na velmi specializovanèm segmentu pojiöùovacìho trhu, kter m jsou produkty typu Credit Life (pojiötïnì schopnosti spl cet z vazek). Pro rok 2003 m me za cìl dalöì n r st naöich aktivit v oblasti produkt Credit Life a p ipravit a pilotnï odzkouöet speci lnì individu lnì razovè pojistnè produkty, kterè chceme zaëìt rutinnï nabìzet v roce 2004 prost ednictvìm netradiënìch prodejnìch kan l. Podle mèho n zoru by st t mïl, samoz ejmï s v jimkou eöenì ökod na st tnìm majetku a eöenìm pomoci pro ve ejnï prospïönè organizace, sehr t t i z kladnì role: 1. DaÚov mi levy, p ÌpadnÏ jin mi typy pobìdek ñ podpo it subjekty, kterè se rozhodly darovat finanënì Ë stku na pomoc p i eöenì ökod, ale i podpo it podnikatelskè aktivity, kterè pomohou p ekonat n sledky katastrofick ch ud lostì. 2. ProvÈst kvalitnì vyhodnocenì n sledk katastrof ve spolupr ci s dalöìmi institucemi vëetnï pojiöùoven a vytvo it systèm, kter by pomohl zmìrnit n sledky podobn ch katastrof v budoucnu. 3. OsvÏtovou ËinnostÌ p esvïdëit zejmèna obëany o pot ebï ochrany svèho majetku cestou pojiötïnì. n Pojiöùovna»eskÈ spo itelny, a.s. Ing. Tom ö Nidetzk : Rok 2002 byl bezesporu jednìm z nejn roënïjöìch v novodobè historii ËeskÈho pojiöùovnictvì a tedy i kvalitnìm testem stability tohoto odvïtvì. Pro Pojiöùovnu»eskÈ spo itelny, a. s., rok 2002 znamenal p edevöìm profesion lnï odvedenou pr ci p i eöenì srpnov ch katastrofick ch z plav, v oblasti ûivotnìho pojiötïnì pak spïönou realizaci konceptu bankopojiötïnì, kterè Pojiöùovnu»eskÈ spo itelny, a. s., za adilo mezi t i nejv znamnïjöì hr Ëe v tomto odvïtvì. Rozvoj ûivotnìho pojiötïnì, se zvl ötnìm d razem na rozvoj obchodu prost ednictvìm poboëkovè sìtï»eskè spo itelny, a. s., a p Ìm ch distribuënìch kan l, z st v hlavnì prioritou i pro rok V oblasti neûivotnìho pojiötïnì je to dalöì zvyöov nì v konnosti a efektivnosti, s cìlem nad le zvyöovat akcion skou hodnotu tèto Ë sti podnik nì. LetoönÌ katastrofickè z plavy jsou jednìm z dalöìch v razn ch impuls pro systèmovè zmïny p i ochranï majetku a lidsk ch ûivot. Krut realita n m jiû podruhè v relativnï kr tkè dobï uk zala, ûe fenomèn katastrof je spoleënou hrozbou, proti kterè se nelze efektivnï chr nit bez vz jemnè souëinnosti a podpory ze stran pojiöùoven, zajiöùoven, klient a st tu. SpoleËnÈ problèmy a jejich spoleën eöenì jsou velkou p ÌleûitostÌ pro dalöì rozvoj nejen pojiöùovacìho trhu, ale p edevöìm region, kter ch se tato rizika bytostnï dot kajì. n Pojiöùovna UNIVERSAL, a. s. Ing. Milan ToËina: Rok 2002 byl pro Pojiöùovnu UNI- VERSAL rokem z sadnì zmïny spoëìvajìcì zejmèna v do eöenì a ukonëenì vöech problèm souvisejìcìch s p evodem celèho pojistnèho kmene a poboëkovè sìtï na Union pojiöùovnu. Vedle tèto problematiky souëasnï probìhaly pr ce spojenè s p Ìpravou zmïny technologie prodeje produkt a p Ìpravou novè obchodnì strategie pro rok Role st tu z pohledu eöenì ökod z katastrofick ch ud lostì vidìm jako nekoncepënì a netransparentnì zejmèna v tom, ûe st t nenì nebo nebyl schopen definovat, jak bude postupovat a participovat na ökod ch v p ÌpadÏ postiûenì nïkter ch region p ÌrodnÌ katastrofou, a to zejmèna v rozliöenì p Ìstupu k pr vnick m a fyzick m osob m, jakoû i rozliöenì p Ìstupu k subjekt m pojiötïn m a nepojiötïn m. Je zar ûejìcì, ûe i kdyû se po povodnìch v roce 1997 tyto ökody v menöìch rozmïrech trvale opakujì, nevede to p esto odpovïdnè st tnì org ny k vytvo enì koncepce spoëìvajìcì zejmèna v definov nì pravidel p Ìstupu st tu k subjekt m poökozen m p ÌrodnÌ katastrofou. n Union pojiöùovna, a.s. Ing. Igor Valtr: Rok 2002 byl pro Union pojiöùovnu rokem z sadnìch zmïn ve vöech oblastech jejì Ëinnosti. BÏhem tohoto roku se z region lnì vìcemènï jednostrannï zamï enè pojiöùovny stala pojiöùovnou s celorepublikovou p sobnostì. 25 poboëek a kancel Ì spolu s moûnostì vyuûitì dalöìch zhruba 100 obchodnìch mìst Union banky vytv Ì dobr p edpoklad pro uspokojenì pot eb klient a dalöì expanzi pojiöùovny. Tento proces byl doprov zen v raznou person lnì obmïnou na vöech rovnìch, z sadnìmi zmïnami a inovacemi v produktovè nabìdce a v postupech pojiöùov- POJISTNÝ OBZOR 1/2003 9

9 ny. To platì zejmèna v hlavnìch oblastech Ëinnosti Union pojiöùovny, p edevöìm v pojiötïnì pr myslov ch a podnikatelsk ch rizik, pojiötïnì motorov ch vozidel, pojiötïnì dom cnostì a odpovïdnostnìch pojiötïnìch. PozitivnÏ rovnïû vnìm m z sadnì zmïnu akcion skè struktury Union Group, od nìû oëek v m vïtöì stabilitu a synergickè efekty ve vztahu Union banky a Union pojiöùovny. Vzhledem k tomu, ûe jiû zn me parametry zajistn ch smluv na rok 2003, k priorit m bude nepochybnï pat it zkvalitnïnì underwritingu a tarifnì politiky v bec. HlavnÌ prioritou do roku 2003 je tedy kvalitnìm servisem a produktovou nabìdkou potvrdit r stov trend Union pojiöùovny minim lnï na rovni tohoto roku, kdy n r st hrubèho p edepsanèho pojistnèho p es hne 100 %. Zboûn m p nìm do p ÌötÌho roku pak z st v minim lnì v skyt katastrofick ch ud lostì. Role st tu p i eöenì ökod z katastrofick ch ud lostì musì b t vûdy dominantnì. Proto st t musì razantnïji a koncepënïji p istoupit k celè problematice, a to ve t ech oblastech. V preventivnì od rigorûznïjöìho p Ìstupu k zemnìmu pl nov nì aû po dokonal z brann opat enì. Zcela nezastupiteln je role st tu p i eöenì katastrofickè situace, kde v razn m zkvalitnïnìm celèho systèmu od v strah aû po z chran skè pr ce a systematickou p Ìpravou na moûnè katastrofickè situace lze eliminovat podstatnou Ë st ökod. V neposlednì adï je nutnè i vytvo enì systèmu (rezerv) pro poskytov nì finanënì a materi lnì pomoci p i eöenì n sledk katastrof, neboù plnïnì pojiöùoven p i takov chto katastrof ch pokr v pouze Ë st celkov ch ökod. n UNIQA pojiöùovna, a.s. Ing. Marek Venuta: Loni jsme p evzali koncernov n - zev UNIQA a tìm i novou strategii a nov styl pr ce, kterè kladou na vöechny naöe zamïstnance podstatnï vyööì n roky neû doposud. Letos jsme jiû mohli vyhodnotit prvnì z vïry z tohoto kroku, kterè jsou v raznï pozitivnì. ObecnÏ lze Ìci, ûe ve vöech sledovan ch oblastech Customer Relations dos hla naöe spoleënost za jedin transformaënì rok minim lnï stejnï dobr ch v sledk jako»rp za osm let svèho p sobenì na ËeskÈm trhu. Ud lostì ËÌslo jedna byly samoz ejmï srpnovè povodnï, kterè na jednè stranï znamenaly obrovskou z tïû pro naöe hospoda enì a pro naöe zamïstnance, na druhè stranï vöak uk zaly, ûe naöe spoleënost je schopna obst t i p i katastrofï tohoto rozsahu. UNIQA pojiöùovna peëlivï analyzuje zìskanè zkuöenosti, kterè se promìtnou do jejì dalöì Ëinnosti v budoucnosti. Role st tu je v takov ch situacìch naprosto nezastupiteln. NenÌ tomu tak jen u n s, n brû ve vöech, i tïch nejvyspïlejöìch zemìch. LeûÌ na nïm nejen organizaënì b emeno p i katastrofï, n brû rovnïû klìëov loha p i rozhodovacìch procesech o n slednè obnovï, jejì koordinaci a p edevöìm financov nì. Role st tu v»r je o to vïtöì, ûe z ned vnè historie majì obëanè zaûitè jakèsi povïdomì, ûe se o nï st t musì postarat a pot ebnè prost edky sehnat z ve ejn ch rozpoët. DomnÌv me se, ûe letoönì povodúovè katastrofy st tnì org ny a jednotlivì p edstavitelè m lo vyuûili k tomu, aby lidem jasnï ekli: Ano, jsme p ipraveni v m v tïchto situacìch pomoci, ale prost edky jsou omezenè. Vyuûijte tuto zkuöenost k tomu, abyste se nap ÌötÏ zabezpeëili sami a nemuseli spolèhat jen na podporu st tu. Je t eba si uvïdomit, ûe toto prohl öenì by rozhodnï neznamenalo jakousi Ñskrytou reklamuì komerënìch pojiöùoven, spìöe by se jednalo o jasn vzkaz, ûe b emeno n sledk katastrofy je pot eba p ijateln m zp sobem alokovat. Tato cesta se nabìzì tìm spìöe, ûe pojiöùovny ökody sv ch klient zvl dly a nedoölo k û dnèmu ohroûenì stability Ëi dokonce existence û dnè z nich. V tomto ohledu byly a jsou pojiöùovny pro obëany skuteën m partnerem, kter je p ipraven svè z vazky splnit. D le by bylo ku prospïchu, kdyby st t p evzal funkci jakèhosi Ñmoder toraì a garanta p i hled nì celotrûnìho zabezpeëenì proti p ÌrodnÌm katastrof m. Vytvo enì spoleënèho fondu z prost edk pojiöùoven vybran ch na krytì katastrof, kter by st t zast eöoval, by byl podle zkuöenostì z ady dalöìch zemì jak celospoleëensky, tak i pro vöechny pojiötïnè bezpeënïjöìm a lacinïjöìm systèmem neû souëasnè eöenì. n VICTORIA VOLKSBANKEN pojiöùovna, a.s. Klemens Pachinger: Rok 2002 pro naöi pojiöùovnu p edstavoval p edevöìm zmïnu akcion skè struktury, tedy vstup Volksbank jako banky i jako spïönè rakouskè pojiöùovny mezi naöe akcion e. TÌmto krokem zajiöùujeme naöim klient m stabilitu, dalöì rozvoj a z zemì poskytovanè nïmeck m i rakousk m akcion em. Pro rok 2003 se naöe pojiöùovna chce orientovat na prodej skupinovèho ûivotnìho pojiötïnì, produkty s klientsk mi bonusy a rozöì enì nabìdkovè palety produkt. St t by se principielnï nemïl z Ìkat zodpovïdnosti v p ÌpadÏ katastrofick ch ud lostì. Avöak jsme p esvïdëeni o tom, ûe kaûd obëan by mïl p evzìt sv j dìl zodpovïdnosti jak za vlastnì ûivot a zdravì, tak za sv j priv tnì majetek. Bohuûel v praxi je jeötï v mnoha p Ìpadech z ejmè, ûe nïkterè st tnì instituce se necitlivï pokouöejì zasahovat, p ÌpadnÏ znev hodúovat ty obëany, kte Ì si jiû tyto principy vlastnì zodpovïdnosti osvojili. n W stenrot, ûivotnì pojiöùovna, a.s. prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc.: V roce 2002 jsme potvrdili dosavadnì trend rozvoje naöì ûivotnì pojiöùovny: vysokè tempo r stu ñ tèmï dvojn sobn obchodnì produkce neû p edchozì rok. PoË tkem prosince 2002 jsme mïli nov ch klient, vöe zvl d me s 21 zamïstnanci na centr le pojiöùovny. V roce 2002 jsme se stavebnì spo itelnou W stenrot oslavili 10. v roëì zaloûenì firmy W stenrot a.s., z nìû se vyvinula naöe sestersk stavebnì spo itelna. Klient m jsme p i tèto p Ìleûitosti nabìdli zv hodnïn produkt, coû se setkalo s velk m ohlasem. DosahovanÈ v sledky n m umoû- ÚujÌ p ipisovat klient m pomïrnï vysokè podìly na zisku. ZÌskali jsme plnou licenci na ûivotnì pojiötïnì, v p ÌötÌm roce na z kladï toho doplnìme paletu naöich produkt. VÏ Ìme, ûe v roce 2003 budeme stejnï spïönì jako dosud. Role st tu p i eöenì ökod z katastrofick ch ud lostì by mïla odpovìdat rizik m a jejich pojistitelnosti. P i povodnìch se m st t koncentrovat na ökody vzniklè na infrastruktu e a na vlastnìm majetku. St t by nemïl suplovat bïûnï dostupn pojiötïnì ñ pojiötïnì dom cnosti a pojiötïnì budov. V roce 2002 tomu tak nebylo, i po spïönè intervenci»eskè asociace pojiöùoven proti ÑvracenÌì pojistnèho plnïnì v p ÌpadÏ hrady ökody st tem. St t a obce zbyteënï rozhazovaly penìze v podobï p ÌspÏvk na vyplavenè byty, zë sti zjevnï v z jmu zìsk nì hlas volië v podzimnìch volb ch. Jak vìme z tisku, o desetitisìce a statisìce korun se pak bezd vodnï hl sì nejen spole- Ëensk spodina, ale i n ö nejmladöì sen tor za Cestu zmïny. Na rozhazovaënè politice st tu a obcì trochu vydïl vajì i pojiöùovny ñ pokud nemusì zaplatit to, co uû zaplatil st t Ëi obce (n klady na odklìzenì zbytk staveb). Pozn mka: Redakce oslovila s nabìdkou Ëasti v anketï vöechny ËlenskÈ pojiöùovny, nïkterè se omluvily a tentokr t se nez Ëastnily. 10 POJISTNÝ OBZOR 1/2003

10 Byl to takov zvl ötnì okamûik: p elom 20. a 21. stoletì. UmoûÚoval vöem, kte Ì ho proûìvali, vychutnat atmosfèru zmïny tisìciletì. Kolika generacìm se poda- Ì mìt takovè ötïstì. Naproti tomu si ale p iznejme, ûe ty p echody jsou plynulè. NaötÏstÌ v voj nep eje posl m öpatn ch katastrofick ch vizì. BÏh a poëìt nì Ëasu si nepotrpì na dramatickè zlomy. NicmÈnÏ ohraniëenì Ëasu tisìciletìmi a stoletìmi m sv j d a v znam. UzavÌr starè a otevìr novè kapitoly v voje, nov p edsevzetì, nadïje a cìle. PlatÌ to ve spoleënosti, v politice, ale i v hospod skèm ûivotï a v rodinï. PojiöùovnictvÌ v minulèm stoletì ZamyölenÌ nad poë tkem 21. stoletì umocnilo svè hospod skè postavenì a zahrnulo do sfèry svèho p sobenì tèmï vöechny novè obory lidskè Ëinnosti. K tradiënìm dopravnìm prost edk m p idalo kosmickè lodi, z vodnì automobily, k standardnìm telekomunikaënìm prost edk m internet, satelity, mobily. Rozsah pojistiteln ch rizik se zv öil, kumulace i nebezpeënost rizik vzrostla. Prohloubila se mezin rodnì v robnì spolupr ce a na to navazujìcì rozsah finanënìch sluûeb. Kapit lovè trhy nab vajì na v znamu. ObjevujÌ se novè spoleënosti s glob lnìm vlivem. Konkurence vede ke konsolidaci a koncentraci. Pot eba dosaûenì kritickè masy v roby, prodeje, odbytu v robk nebo sluûeb p ekraëuje hranice st t, k spojov nì firem Ñz rozumuì nebo p ebìr nì slab ch silnïjöìmi a spïönïjöìmi. Nejinak tomu bylo i v pojiöùovnictvì a v zajiötïnì. Konec minulèho stoletì to byla p edevöìm skupina glob lnìch hr - Ë, kter ovlivúovala v voj, tïûila z v nos na kapit lov ch trzìch a v konkurenci se prosazovala moûnostì p ijìmat rizika za podmìnek, kterè byly pod rovnì moûnostì region lnìch hr Ë. Konec devades t ch let minulèho stoletì, to byla mûda M & A (mergers and aquisitions), proces spojov nì a f zì, v nïmû zanikala nïkter jmèna slavnè historie JUDr. Vlastimil Uzel (Eagle Star, Royal, Commercial Union, Sun, UAP, Sorema, Scandinavian Re, Copenhagen Re, Fortress Re aj.) a na jejich z kladech vznikajì jmèna nov (Royal- SunAlliance, Zurich Financial Services, CGNU/Aviva, AXA, Converium...). Zcela novou kapitolu vytv ejì spoleënosti vznikajìcì na Bermud ch, kam nejvìce v poslednì dobï pro daúov zv hodnïnì smï uje hlavnï americk kapit l. St le ËastÏji se setk v me s jmèny RenaissanceRe, DaVinci, TOP Re Layer, X/L Capital, IPC Re, Endurance, MaxRe, Ace, PXRe, Partner Re, Arch, Axis, AWAC aj., kter vidì svou p Ìleûitost, ale mnohdy jsou i nadïjì pro pojistitele, ËelÌcÌ nedostatku kapacity pro sv katastrofick krytì. St licemi na tomto pomyslnèm nebi z st vajì Allianz, Chubb, Munich Re, Swiss Re, AIG a svèmu jmènu pod izujì branding celè skupiny. TechnickÈ v sledky pojiötïnì a zajiötïnì vedenì tïchto spoleënostì doned vna p Ìliö nevzruöovaly. KombinovanÈ ökodnì procento nad 100 a 110 % v jednotliv ch odvïtvìch pojiötïnì/zajiötïnì nevzbuzovalo p Ìliö velkou pozornost, protoûe v nosy z investic na kapit lov ch trzìch nejen vyrovnaly tyto ztr ty, ale navìc i vytvo ily dobrou z kladnu pro dosaûenì zisku a uspokojenì akcion. Bylo to obdobì velk ch investiënìch v nos a tyto spoleënosti sledovaly strategii Ñcashflow underwritingì, tj. r stu trûnìho podìlu pomocì nìzk ch sazeb a za cenu zhoröen ch pojistnï technick ch v sledk. DalöÌm produktem ÑmÏkkÈhoì pojistnèho trhu bylo rozvolnïnì striktnosti pojistn ch podmìnek. Roky stìûnostì a n k nad takov m postupem a v sledky nalèzaly sluchu u nevelkèho poëtu odbornìk. P elom stoletì a zejmèna tisìciletì p inesl prvnì varov nì pro nutnost zmïny preferencì. Byl to problèm technicky oznaëovan Y2K. Uk zal na zranitelnost informaënìch technologiì, na formulaënì nedokonalost smluv a na moûnost dominovèho efektu finanënìch ztr t. NaötÏstÌ se nenaplnily katastrofickè scèn e. ZaËaly se naplúovat pozdïji v podobï ekologick ch ohroûenì, zhoröov nì ûivotnìho prost edì, nov ch poûadavk na pojetì mìry odpovïdnosti, oteplov nì ovzduöì, zv öenè Ëetnosti p ÌrodnÌch katastrof a terorismu. To vöechno se bytostnï dot k pojiöùovacìho pr myslu. FinanËnÌ mìra rizika nar stala a minulè stoletì nevytv elo pot ebnou z kladnu pro tvorbu a kumulaci finanënìch zdroj a reserv. OdvÏtvÌ docilovalo sv ch v sledk z Ëinnosti jin ch finanënìch aktivit. Jin mi slovy, bylo z vislè na jejich v sledcìch. V dobï, kdy zajistitelè, u nichû se kumulujì p ÌpadnÈ negativnì v sledky pojistn ch odvïtvì, se chystali na zp ÌsnÏnÌ podmìnek zajiötïnì (po kolik tè uû?) p iölo 11. z Ì Terorismus ude il do srdce finanënìho centra Ameriky. Ztr ty pojistn ch a zajistn ch trh z teroristickèho toku 11. z Ì 2001 jsou odhadov ny na 40ñ60 miliard USD a p edstavujì nejvïtöì pojistnou ud lost v historii. To, ûe se poda ilo tento der ust t a obst t v dobï celosvïtovèho ekonomickèho tlumu, svïdëì o mimo dnè sìle pojiöùovacìho (a zajiöùovacìho) pr myslu. SouËasnÏ vöak tato ud lost p inesla varov - nì: druh podobn p Ìpad v kr tkè dobï by zainteresovanè pojiöùovny a zajiöùovny jiû nemusely unèst. Proti terorismu se vzedmula mohutn vlna odporu, politick i ob- Ëansk. SvÏt si uvïdomil svou novou zranitelnost a pojiöùovny hranice sv ch komerënìch moûnostì. Pojiöùovny a zajiöùovny vyhl sily (aû na ojedinïlè v jimky) riziko terorismu za komerënï nepojistitelnè a jednotlivè trhy hledajì za podpory vl d sv ch zemì v chodisko ve vytv enì pool ke krytì teroristick ch rizik (UK, Francie, SRN). Objevila se i myölenka vytvo it celoevropsk pool. Ud losti 11. z Ì zas hly pojiöùovacì pr mysl ve velmi nevhodnè dobï. PojiöùovnictvÌ hledalo cestu k n pravï a n vratu k ziskovosti ady odvïtvì. Jestliûe kombinovanè ökodnì procento (combined loss ratio) dosahovalo v pojiöùovnictvì p ed 11. z Ìm 110 % a v zajiötïnì 116 %, pak po teroristickè toku vzrostlo na 116 % resp. 143(!) %. P i jedn nìch o obnovï zajiöùovacìch smluv na rok 2002 nebylo pochyb o tom, ûe n klady na zajistnou ochranu se definitivnï zv öì, a ud losti nebyly jedin m d vodem. Pat ila k nim i sèrie ËetnÌch skand l v USA a sèrie ökod zp soben ch p ÌrodnÌmi ûivly. éel, p idaly se k nim i problèmy kapit lov ch trh. V nosy investic prudce klesly. N hle p estal fungovat vûit mechanismus Ñcash flow underwritinguì a ada spoleënostì se dostala do finanënìch potìûì. Net kalo se to pouze majetkov ch pojiötïnì, kde byl hlavnï vytvo en tlak na doplnïnì rezerv, ale p ekvapivï to zas hlo i ûivotnì pojiöùovny, zejmèna pak ty, kterè POJISTNÝ OBZOR 1/

11 ve sv ch pojistn ch smlouv ch garantovaly vyööì mìru zhodnocenì, neû jakou m ûe nabìdnout sou- Ëasn situace na kapit lov ch trzìch. Situace v nïkter ch i vyspïl ch zemìch (GB, SRN, Japonsko) dos hla stavu, kdy bylo nutno vytvo- it mechanismy k obranï dobrèho jmèna pojiöùovnictvì, k ochranï pr v pojiötïn ch a na rovni st tnìch dozor nad pojiöùovnictvìm oûily myölenky k utuûenì a zv öenì kontroly nad hospoda enìm pojiöùoven. VÏtöina v znamn ch zajistitel vzhlìûela k roku 2002 s d vïrou a nadïjì, ûe zv öen tlak na v öi zajistnèho vr tì pojistnè trhy k ziskovosti a umoûnì naplnit oëek v nì investor po p imï enèm zisku. NamÌsto toho poë tek druhè poloviny roku 2002 p inesl v oblasti st ednì Evropy nevìdanè z - plavy, jejichû finanënì dopad na pojiöùovny je odhadov n na vìce neû 2 mld. eur. Mezi prvnìmi, kdo zareagoval, byly ratingovè spoleënosti. Jakoby se zardïly nad sv mi p edch zejìcìmi Ëasto benevoletnìmi p Ìstupy a nastolily zp ÌsnÏnÈ pohledy, vedoucì k snìûenì rating, kter m se nevyhnuly ani nejvïtöì spoleënosti (Allianz, Munich Re, Swiss Re, SCOR, Royal & Sun Alliance a ada dalöìch). Pro nïkterè spoleënosti vznikl situace znamenala definitivnì konec (Folksam, Gerling Global Re), pro jinè zavedenì Ñozdravn chì program. Vöechny tyto okolnosti vytvo ily v souëasnosti zcela novou situaci. Riziko se podstatnï zmïnilo, zmïnila se jeho povaha a vyûaduje si novè aktivnïjöì p Ìstupy risk managementu. P edpovìd nì budoucnosti na statistick ch podkladech minulosti jiû nenì dostateënè. P edvìdatelnost a kvantifikovatelnost rizika musì b t p edpokladem kontrolovatelnosti rizik v budoucnosti. V sledkem rozs hl ch ökod zp soben ch jak p ÌrodnÌmi katastrofami, tak lidsk m Ëinitelem, je novè chov nì pojiöùoven a zajiöùoven jako koneën ch nositel rizik, kvantita nahrazuje kvalitu. Docilov nì zisku je p ijìm no nejen jako poûadavek akcion, ale jako n vrat ke ko en m pojiöùovnictvì. Pojiöùovny p istupujì k modelov - nì pr bïhu rizik, aby lèpe porozumïly n sledk m, chtïjì zn t sv j podìl na expozici rizika jeötï p edtìm, neû nabìdnou svoji kapacitu. A nejsou-li samy schopny nebo ochotny tak uëinit, zajistitelè je k tomu ÑdonutÌì snìûenìm kapacity a podmìnkami krytì. D raz na kontrolu kvality rizika vede i k tlaku na klienty. V dobï ÑmÏkkÈhoì trhu s nadmìrou kapacity, bylo n - kladovï v hodnïjöì p enèst riziko na t etì stranu, neû investovat do opat enì k zlepöenì pr bïhu rizika. V souëasnè dobï tato standardnì operace, kdy n klady na pojiötïnì se mnohdy zv öily 2 ñ 3kr t a pro nïkter rizika neexistuje dostateën kapacita v bec (petrochemie), jiû nenì moûn. PojiötÏnÌ jiû nenì nìzkon kladovou poloûkou, ale poloûkou, kter ovlivúuje rozpoëet spoleënostì. Pro Ëesk pojistn trh budou problèmem d sledky srpnov ch povodnì 2002 a v znamn podìl zajistitel kryjìcìch jednak katastrofick rizika ökodnìm nadmïrkem, jednak zajistitel, kryjìcìch riziko povodnì jako souë st proporcion lnìch zajistn ch smluv majetkov ch rizik. Z plavy v roce 1997 a kr tce na to z plavy 2002 uëinily»eskou republiky rizikovou oblastì. Argumenty, ûe 150 let p edtìm nedoölo k û dn m z vaûnïjöìm z plav m, nejsou vnìm ny. K opat enìm, kter jsou mezin rodnìmi zajistn mi trhy p ijìm - na pomïrnï jednotnï, pat Ì vylou- ËenÌ rizika z plav z proporcion lnìch majetkov ch zajistn ch smluv, detailnì anal za portfoliì, znalost rizikov ch a ökodnìch profil, lepöì kontrola rizik a profesion lnì spr va portfoliì. Pro katastrofick rizika pouze zajistnè krytì formou ökodnìho nadmïrku nebo krytì per risks X/L, a to za cenu, kter lèpe vyjad uje pomïr mezi zajistn m a rizikovou expozicì, tedy za cenu podstatnï vyööì.»asto se klade ot zka: Proch zì pojiötïnì a zajiötïnì krizì? AË se odpovïdi mohou r znit, nedomnìv m se, ûe jde o krizi. SpÌöe jde o rychlou zmïnu standardnìch podmìnek, na kterou je t eba urychlenï reagovat. SouËasn situace je spìöe v zvou k rychl m, moudr m a spïön m rozhodnutìm. JednÌm z nich je nepochybnï d raz na kvalitu rizika, pojistnï technick p Ìstup, dosahov nì zisku v kaûdèm pojistnèm odvïtvì na z kladï jeho v sledk, nepodlèhat nep imï en m konkurenënìm tlak m, nepreferovat podìl na trhu p ed v sledky pojiötïnì. P Ìklady nïkter ch pojiöùoven, kterè nerespektovaly tyto principy, ukazujì, ûe je to cesta do pekel.»eskèmu pojistnèmu trhu by ñ po zp sobu jin ch zemì ñ prospïl i spoleën model z plavovèho kûdov nì a otev en diskuse se st tnìmi org ny, org ny dozoru nad pojiöùovnictvìm, p Ìp. adem pro ochranu hospod skè soutïûe, na tèma rozsahu pojistitelnosti a nepojistitelnosti nïkter ch katastrofick ch komerënìch rizik, p imï- enïjöìho rozloûenì takov ch rizik mezi pojiötïnè, pojiöùovny a st t. Diskuse by se nemïla vyh bat ani problematice povinnèho pojiötïnì proti ûivelnìm rizik m, nebo alespoú povodnìm. Agentura Standard & Poorís zv öila rating»eskè pojiöùovny Ratingov agentura Standard & Poorís (S&P) dnes zv öila ratingovè hodnocenì»eskè pojiöùovny (»P) o jeden stupeú na BBB minus (BBBñ).»P tìm byla za azena do tzv. investiënìho stupnï, kam se adì i nejv znamnïjöì tuzemskè banky. Rating vyjad uje hodnocenì finanënì a vïrovè pozice firmy na trhu podle mezin rodnìch standard. V od vodnïnì ratingu S&P se uv dì, ûe zlepöenì je podloûeno dlouhodobï stabilnìmi provoznìmi v sledky, zvyöujìcìm se kapit lem a silnou trûnì pozicì»p. PodÌl»P na ËeskÈm pojiöùovacìm trhu ËinÌ tèmï 40 procent. P edepsanè pojistnè za prvnì t i ËtvrtletÌ dos hlo 26 miliard korun. Ñ»esk pojiöùovna se tak adì k nejlèpe hodnocen m Ëesk m finanënìm institucìm. NavÌc to prokazuje, ûe jsme se dok zali vypo- dat s n sledky katastrof lnìch srpnov ch povodnì,ì sdïlil Ladislav BartonÌËek, p edseda p edstavenstva a gener lnì editel»p. Zvl dnutì povodúov ch ökod ve svè zpr vï vyzdvihla i agentura S&P. ÑRating srovnateln ch pojiöùovacìch a zajiöùovacìch spoleënostì v zahraniëì se v souëasnè dobï spìöe sniûuje,ì dodal BartonÌ- Ëek. NovÏ udïlenèmu ratingu»eskè pojiöùovny S&P p i adila stabilnì v hled. ÑZv öenì ratingu v znamnè finanënì instituce je v»r stejnï jako v kaûdè jinè zemi dobrou zpr vou nejen pro instituci samotnou. Odr ûì i r st d vïry v perspektivu p ÌsluönÈho ekonomickèho odvïtvì a hospod stvì celè»eskè republiky,ì uvedl ke zpr vï S&P Martin Kupka, hlavnì ekonom»sob. V roce 2001 p edepsala»p pojistnè v objemu 31 miliard korun, coû je o 16 procent vìce neû v roce p edchozìm. Schopnost»eskÈ pojiöùovny udrûet si dominantnì trûnì podìl v ûivotnìm i neûivotnìm pojiötïnì na ËeskÈm trhu oceúuje vedle S&P i ratingov agentura Fitch. Ta p iznala»eskè pojiöùovnï v b eznu 2001 rating finanënì sìly na rovni Añ a dlouhodob rating BBB. Toto hodnocenì potvrdila i v prosinci V z Ì 2002 za adila agentura tento rating v souvislosti s povodnïmi do reûimu sledov nì.»esk pojiöùovna spravuje p es 15 milion pojistn ch smluv. V pololetì 2002 Ëinila jejì bilanënì suma 108,7 miliardy a objem technick ch rezerv 86,8 miliardy korun. VlastnÌ kapit l spoleënosti p evyöoval ke stejnèmu datu 12,2 miliardy korun, z kladnì kapit l ËinÌ 3,4 miliardy korun. HlavnÌm akcion em»eskè pojiöùovny je spoleënost CESPO B.V. ze skupiny PPF. PodÌl skupiny PPF na z - kladnìm kapit lu»p dosahuje 83,5 procenta. (Tiskov zpr va»eskè pojiöùovny a.s. z 19. listopadu 2002) 12 POJISTNÝ OBZOR 1/2003

12 Ikdyby mïlo jednoho dne dojìt k celoevropskèmu sjednocenì pr va, je-li to v bec moûnè a je-li to v bec û doucì, o Ëemû m ûeme diskutovat pozdïji, i tehdy bude spot ebitel a kaûd ËastnÌk pr vnìho ûivota pot ebovat pojiötïnì pr vnì ochrany. Jinak bude jednoho dne neöùastn, protoûe nebude umït ËinnÏ uplatnit a prosadit sv pr va. ÿìk se, ûe nic neleûì ËlovÏku v ûaludku dèle neû zlost, kterou musel spolknout. Nespravedlivost, kterou ËlovÏk utrpì, je rovnïû tïûce straviteln. PojiötÏnÌ pr vnì ochrany pom ûe tuto nouzi zmìrnit. V tïchto vah ch jsme doöli aû k rozhodnèmu a definitivnìmu po- Pr vo v EvropskÈ unii a jeho dopady na pojiötïnì pr vnì ochrany (Projev z XVII. kongresu Mezin rodnìho svazu pojiöùoven pr vnì ochrany RIAD, konanèho 9. ñ 10. z Ì t.r. v Basileji) souzenì dopad pr va EvropskÈ unie na pojiötïnì pr vnì ochrany. V souvislosti s EU a s evropsk m pr vem vidìm jeötï d leûitè koly pro n s pojistitele, pro naöe n rodnì asociace a pro n ö mezin rodnì svaz RIAD. o PrvnÌm kolem je zahrnutì nov ch forem z kona do krytì P ed chvìlì jsem s jistotou tvrdil, ûe naöe nabìdky pr vnì ochrany jsou vûdy na rovni doby, respektive n rodnì a evropskè legislativy. Ovöem je tomu skuteënï tak? Zkontrolujte nïkdy, zda vaöe podmìnky skuteënï v plnèm rozsahu kryjì pr vnì matèrii elektronickèho obchodnìho styku podle z sad EU. ProvÏ ili jste i to, zdali je zde moûn vstup do novèho produktu pojiötïnì pr vnì ochrany? Tady a teô, jakoû i v budoucnosti, musìme peëlivï sledovat, jak nov pravidla a novè z kony rozöi ujì pr va naöich klient a jak krytì mohou n sledovat z naöì strany k uûitku naöich klient. Heslo mediace Ëi smìrëì ÌzenÌ, neboli eëeno v terminologii EU: zelen kniha alternativnìho eöenì spor v mezin rodnìm styku. Jak dlouho budeme my pojistitelè pr vnì ochrany Ëekat, neû budeme moci zahrnout do naöich podmìnek modernì formy eöenì spor? Jsem p esvïdëen, ûe tyto formy v p ÌpadÏ mnoh ch p edmït sporu, 2. Ë st Peter Wiegand, Ëlen p edstavenstva D.A.S. Mnichov, p edseda dozorëì rady D.A.S. pojiöùovny, a.s. nap. sousedsk ch ûalob, rozdïlenì majetku apod., mohou zkr tit ÌzenÌ, zajistit efektivnïjöì urovn - nì sporu, a b t tak i v raznï levnïjöì. M n m to Evropsk unie p edvèst, coû z ejmï blahosklonnï hodl udïlat pomocì svè pl novanè smïrnice pro mezin rodnì styk? Nebo p evezmeme iniciativu sami jako soukromopr vnì podniky? ZatÌm alespoú jedna spoleënost zastoupen v tomto s le, a je to D.A.S. Rakousko, odvedla na tomto poli pr kopnickou pr ci. o Druh m kolem je ovlivúov - nì legislativnìho procesu EU ChtÏl bych zde otev enï Ìci, ûe je fascinujìcì, jak mal vliv m, alespoú podle mèho n zoru, pojiötïnì pr vnì ochrany jako hospod skè odvïtvì na legislativnì proces, a tìm i na pr vo EvropskÈ unie. Kdysi tomu bylo jinak, kdyû toto odvïtvì bojovalo o specializaci a z stupci RIAD byli v Bruselu tèmï neust le. To bylo v 80. letech. To jsme se tehdy natolik vyëerpali, ûe nynì musìme sebekriticky konstatovat, jak nìzko jsme schopni dos hnout? Uvedu v m k tomu nïkolik p Ìklad : V Ìjnu tohoto roku se v Bruselu kon konference komise a Rady Evropy na tèma p istoupenì k pr - vu. Bude se zde debatovat o nï- Ëem tak z vaûnèm, jako je vytvo- enì evropskèho pr vnìho prostoru. NenÌ mi zn mo, ûe by mezi 200 oëek van mi ËastnÌky byli pojistitelè pr vnì ochrany zastoupeni byù i jen jedin m hlasem. Nebo se m lìm? Do 15. Ìjna lze p edkl - dat komisi stanoviska k zelenè knize na tèma alternativnìho eöenì spor. Ani v tomto p ÌpadÏ mi nenì zn mo, ûe by zkuöenosti pojistitel pr vnì ochrany byly seps - ny a p edloûeny. K takzvanè ochranï obïtì existuje zelen kniha komise z roku Stanoviska se p edkl dala do 30. dubna tohoto roku. Bylo p ed no nïjakè stanovisko pojistitel pr vnì ochrany? Zn komise souë st plnïnì zvanou Ñochrana obïtìì, kter se jiû dva roky v NÏmecku spïönï prod v jako rozöì enì trestnï-pr vnì ochrany ñ p evzetì n klad pr vnìho zastoupenì v ûalobï poökozenèho? V zelenè knize k tèmatu osvobozenì ËastnÌk od n klad ÌzenÌ a v n slednèm diskuznìm procesu nenì û dn odkaz na to, ûe pojiötïnì pr vnì ochrany je praktickou cestou k financov nì n klad ÌzenÌ. NenÌ divu, ûe se v st vajìcìm n vrhu smïrnice neobjevuje pojiötïnì pr vnì ochrany ani jednou. Po tïchto spìöe rètorick ch ot zk ch m m jeötï jednu, poslednì, velmi z vaûnou ot zku: Nejsme my jako pojistitelè pr vnì ochrany povinni pozvednout sv j hlas na politicko-legislativnì rovni za naöe pojistnìky, ale i za spot ebitele, kte Ì se naöimi pojistnìky majì st t? Kdo jin zn pr vnì pot eby spot ebitel tak dob e jako my? Kdo jin zn problèmy na cestï za pr vem lèpe neû my? Ve sr stajìcì EvropÏ, v EvropskÈ unii, zaujìm spot ebitel centr lnì pozici. Vöichni vìme, ûe: a) DneönÌ spot ebitel m velkou pot ebu vysvïtlov nì a transparentnosti. Pokud je naöìm klientem, naöìm pojistnìkem, naplúujeme tuto jeho pot ebu informacì a kontaktnìch osob tèmï ve vöech zemìch. Svou pr vnì radou mohou a majì pojistitelè pr vnì ochrany spot ebiteli pom hat zbavit se neznalosti, nejistoty a zbyteën ch v daj. Bohuûel, v jednè evropskè zemi to nenì moûnè z d vodu z kona o pr vnìm zastoupenì. b) DneönÌ spot ebitel chce obëansky p ÌznivÈ a srozumitelnè pr vo. Pr vo EU se o to zaëìn POJISTNÝ OBZOR 1/

13 snaûit na mnoha mìstech. Zda je vïtöì mnoûstvì z kon tìm prav m lèkem, o tom by se dalo pochybovat. Ovöem kaûdop dnï by z kony, kterè jsou vytv - eny, mïly b t realistickè a efektivnì. Napomozme tomu jako pojistitelè pr vnì ochrany. Je to naöe povinnost. DÏl me to pro svè klienty. c) DneönÌ spot ebitel m velkou mìru mobility. Mezin rodnì pohyb zboûì, sluûeb a osob se bude permanentnï zvyöovat. Zde je komise oded vna velmi aktivnì. Prosazov nì pr va v evropskèm prostoru rozvìjela vûdy. P Ìkladem je 4. smïrnice o odpovïdnosti za ökody zp sobenè provozem motorovèho vozidla, o kterè jsme jiû hovo- ili a kter jistï nenì p Ìkladem poslednìm. o ShrnutÌ Na ot zku ÑM pr vo EvropskÈ unie dopady na pojiötïnì pr vnì ochrany?ì m ûeme jasnï odpovïdït. Pr vo EvropskÈ unie m na pojiötïnì pr vnì ochrany znaën vliv. Nejen hospod skè podniky, ale i pojiöùovny se musejì Ìdit evropsk m pr vem transponovan m do n rodnìch legislativ. TakÈ jako pojistitelè pr vnì ochrany a pr vï jako pojistitelè pr vnì ochrany se se sv m produktem nach zìme p Ìmo v ohnisku evropskèho pr va.»ìm vìce soci lnì politiky je obsaûeno v legislativï Bruselu, ËÌm vìce je posilov no pr vnì postavenì evropskèho spot ebitele formou minim lnìch standard a ochrann ch p edpis, tìm vìce se n s to t k. Jako pojistitelè pr vnì ochrany vìt me kaûdè zlepöenì pr v a postavenì evropskèho spot ebitele a tìm i klienta v naöich zemìch. Neboù jako specializovanì pojistitelè pr vnì ochrany se zasazujeme ñ a to je pro n s charakteristickè ñ o vïtöì rovnost öancì ve spoleënosti. Kdyû vkroëil prvnì pojistitel pr vnì ochrany na polskou p du, psaly o tom Ëasopisy ve VaröavÏ pod titulkem ÑDavid proti Goli öoviì. ÑMÌt pr voì je jedna vïc. ÑProsadit svè pr voì je vïc druh. Pr - vo EvropskÈ unie m ûe b t sebelepöì, coû ovöem z d vodu komplexnosti svèho obsahu moûn nïkdy nenì, m ûe b t sebelepöì, a p esto nebude mìt jednotlivec nikdy jistotu a vûdy bude mìt problèm, zdali svè pr vo dok ûe skuteënï rozpoznat a potè i prosadit.»ìm pouëenïjöì bude spot ebitel, mimo jinè pr vï dìky evropskè legislativï, tìm vìce bude chtìt sv pr va prosadit. Ochrana spot ebitele je bezzub, pokud nenì spojena s p evzetìm n klad. Aby spot ebitel a kaûd obëan mohl skuteënï prosadit svè pr vo, pot ebuje ochranu, kterou mu poskytne pojistitel pr vnì ochrany. Z eteln m z mïrem bruselskè komise je rozöì enì pr vnìho postavenì obëan (spot ebitel ) ve vöech naöich zemìch. V souvislosti s tìm by pojiötïnì pr vnì ochrany mïlo vhodn m zp sobem dost t svè spoleëensko-politickè odpovïdnosti a poskytovat legislativï Ëinnou pomoc. S podporou svazu RIAD a s p ispïnìm pracovnì skupiny CEA, vïnovanè pr vnì ochranï, by mïly bruselskè ady mìt neust le na pamïti existenci a v znam pojiötïnì pr vnì ochrany. Naöe zkuöenosti a vïdomosti o z jmech a pot eb ch v oblasti ochrany spot ebitel jsou velkè. MusÌme je vnèst do legislativy EvropskÈ unie. P edstavujeme v m Nov m gener lnìm editelem a p edsedou p edstavenstva Commercial Union, ûivotnì pojiöùovny, a.s., se stal sedmat icetilet absolvent lond nskèho Chartered Insurance Institute Austin Kimm. M 15 let praxe ve finanënìch sluûb ch zahrnujìcìch vöechny oblasti obchodu; majetkovè pojiötïnì, ûivotnì pojiötïnì, spr vu finanënìch prost edk. V konnè ÌdÌcÌ funkce zast val ve spoleënostech Norwich Union Austr lie a Commercial Union»esk republika. (la) Z nov ch pr vnìch p edpis JUDr. Ji ina Kotrbat 1. Vyhl öka Ë. 437/2002 Sb., kterou se stanovì bliûöì podmìnky posuzov nì zdravotnì zp sobilosti a rozsah vyöet enì ûijìcìho nebo zem elèho d rce tk - nì nebo org n pro Ëely transplantacì (vyhl öka o zdravotnì zp sobilosti d rce tk nì a org n pro Ëely transplantacì) ñ Ëinnost Na ÌzenÌ vl dy Ë. 438/2002 Sb., o zv öenì d chod v roce 2003 ( Ëinnost ). D chody se zv öily o 4 %, d chody p iznanè od o 3,8 %. 3. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 439/2002 Sb., kter m se pro Ëely d chodovèho pojiötïnì stanovì v öe vöeobecnèho vymï ovacìho z kladu za rok 2001 a upravujì Ë stky pro stanovenì v poëtovèho z kladu ( Ëinnost ). VymÏ ovacì z klad za rok 2001 ËinÌ KË, Ë stka 7100 KË se zvyöuje na 7400, Ë stka na Vyhl öka Ë. 451/2002 Sb., o podmìnk ch a poûadavcìch na provoznì a osobnì hygienu p i v robï potravin, kromï potravin ûivoëiönèho p vodu ( Ëinnost ). 5. Pod Ë. 459/2002 Sb. bylo vyhl öeno plnè znïnì z kona Ë. 191/1999 Sb., o opat enìch t kajìcìch se dovozu, v vozu a zpïtnèho v vozu zboûì poruöujìcìho nïkter pr va duöevnìho vlastnictvì a o zmïnï nïkter ch dalöìch z kon, jak vypl v ze zmïn proveden ch z konem Ë. 121/2000 Sb. a z konem Ë. 260/2002 Sb. 6. Vyhl öka Ë. 465/2002 Sb., kterou se stanovì maxim lnï p ÌpustnÈ mnoûstvì reziduì jednotliv ch druh pesticid v potravin ch a potravinov ch surovin ch ( Ëinnost ). 7. Vyhl öka Ë. 466/2002 Sb., kterou se stanovì podrobnïjöì pravidla organizace vnit nìho provozu obchodnìka s cenn mi papìry a podrobnïjöì pravidla jedn nì obchodnìka s cenn mi papìry ve vztahu k z kaznìk m ( Ëinnost ). Prov dïcì p edpis k z konu Ë. 591/1992 Sb., o cenn ch papìrech, ve znïnì pozdïjöìch p edpis upravuje podrobnïji p edevöìm podmìnky organizace vnit nìho provozu obchodnìka s cenn mi papìry a jeho jedn nì ve vztahu k z kaznìk m. 8. Vyhl öka Ë. 467/2002 Sb., o rozsahu odborn ch obchodnìch ËinnostÌ obchodnìka s cenn mi papìry vykon van ch pomocì maklè e a o druzìch odbornè specializace maklè e ( ). 9. Vyhl öka Ë. 474/2002 Sb., kterou se prov dì z kon Ë. 281/ 2002 Sb., o nïkter ch opat enìch souvisejìcìch se z kazem bakteriologick ch (biologick ch) a toxinov ch zbranì a o zmïnï ûivnostenskèho z kona ( Ëinnost ). Vyhl öka stanovì seznam vysoce rizikov ch biologick ch agens a toxin, okruhy studijnìch program pro splnïnì podmìnky odbornè zp sobilosti a podrobnosti o vedenì evidence. 10. Vyhl öka Ë. 475/2002 Sb., kterou se stanovì rozsah znalostì pro zìsk nì osvïdëenì prokazujìcìho znalost hub, zp sob 14 POJISTNÝ OBZOR 1/2003

14 zkouöek, jakoû i n leûitosti û - dosti o osvïdëenì (vyhl öka o zkouöce znalosti hub) ñ Ëinnost Vyhl öka Ë. 479/2002 Sb., kterou se stanovì odborn zp sobilost lèka zjiöùujìcìch smrt a lèka prov dïjìcìch vyöet- enì potvrzujìcì nevratnost smrti pro Ëely odbïru tk nì nebo org n urëen ch pro transplantaci ( Ëinnost ). 12. Pod Ë. 481/2002 Sb. bylo vyhl öeno plnè znïnì z kona Ë. 13/1993 Sb., celnì z kon, jak vypl v z pozdïjöìch zmïn. 13. Vyhl öka Ë. 486/2002 Sb., kterou se stanovì vzory kupûn prokazujìcìch zaplacenì poplatku za uûìv nì d lnice a rychlostnì silnice, zp sob jejich vyplúov nì, zp sob vyzna- Ëov nì doby platnosti kupûn s dobou platnosti kratöì neû kalend nì rok a zp sob jejich evidence ( Ëinnost ). 14. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 489/2002 Sb., kter m se pro Ëely d chodovèho pojiötïnì stanovì v öe p epoëìtacìho koeficientu pro pravu vöeobecnèho vymï ovacìho z kladu za rok 2001 ( Ëinnost ). V öe p epoëìtacìho koeficientu za rok 2001 ËinÌ 1, Vyhl öka Ë. 502/2002 Sb., kterou se prov dïjì nïkter ustanovenì z kona Ë. 563/1991 Sb., o ËetnictvÌ, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, pro ËetnÌ jednotky, kterè jsou pojiöùovnami ( Ëinnost ). Vyhl öka stanovì uspo d nì a oznaëov nì poloûek ËetnÌ z - vïrky a konsolidovanè ËetnÌ z vïrky a obsahovè vymezenì poloûek tïchto z vïrek, smïrnou Ëtovou osnovu, ËetnÌ metody a jejich pouûitì, metody konsolidace ËetnÌ z vïrky a postup zahrnov nì ËetnÌch jednotek do konsolidaënìho celku pro ËetnÌ jednotky, kterè jsou pojiöùovnami nebo zajiöùovnami vëetnï exportnìch pojiöùoven, a na»eskou kancel pojistitel. Vyhl öka se nevztahuje na ËetnÌ z vïrky a konsolidovanè ËetnÌ z vïrky sestavenè za ËetnÌ obdobì zapoëat p ed ËinnostÌ tèto vyhl öky. Vyhl öka m Ëty i p Ìlohy: ÑUspo d nì a oznaëov nì poloûek rozvahy (bilance)ì, ÑUspo d nì a oznaëov nì poloûek v kazu zisku a ztr tyì, ÑUspo d nì a oznaëov nì poloûek p ehledu o zmïn ch vlastnìho kapit luì a ÑSmÏrn Ëtov osnova pro pojiöùovnyì. Kaûd vedoucì pracovnìk, se kter m hovo Ìte, povaûuje Ëas za nejvìce chybïjìcì zdroj. Kaûdou minutu str vì se strategick mi ot zkami, zamï enìm na sniûov nì n - klad, budov nìm strategiì pro novè trhy nebo na p edstihnutì konkurence. Ale pokusme se podìvat se na nï blìûe: spïchajì ze sch zky na sch zku, soustavnï kontrolujì svoji elektronickou poötu, hasì poû r za poû rem a tr vì nekoneënè minuty na telefonu. Jinak eëeno, vidìme neuvï itelnè mnoûstvì hektickè Ëinnosti, kterè ale ponech v minimum Ëasu k vaze. Beze vöì pochybnosti jsou dneönì vedoucì pracovnìci pod neuvï- iteln m tlakem, majì toho tolik na kter pro firmu znamen skuteën p Ìnos a z roveú ty, kte Ì kolem sebe pouze vytv ejì pocit pracovitosti a efektivnosti. D l nazna- Ëuje cesty, jak tento stav zlepöit a zamyslet se sami nad sebou. Uve ejnïn zjiötïnì vych zejì z hlubokèho studia manaûerskèho chov nì. Podstatn mi prvky spïönèho manaûerskèho chov nì jsou soust edïnì a energie. Ve vïtöinï organizacì fungujì rutinnì procesy bez zvl ötnìho manaûerskèho dohledu. PracÌ manaûera je, aby nasmïroval Ëinnost vp ed nov mi, a nïkdy p ekvapiv mi cestami. K tomu ovöem pot ebuje jak soust edïnì se, tak i dostatek energie. Pozor na p Ìliö zamïstnanèho manaûera Ujedn nì o spolupr ci s radom pre finanën trh Ëelem ujedn nì, kterè koncem listopadu 2002 podepsali öèfovè adu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì a radu pre finanën trh, je ochrana pojistnèho trhu a pojiötïn ch klient, podpora integrity, stability a efektivity pojistnèho odvïtvì v Ëase rostoucì mezin rodnì aktivity na pojistnèm trhu a z toho vypl vajìcì pot eby vz jemnè spolupr ce. SmluvnÌ strany si budou vz jemnï poskytovat zìskanè informace, kterè vzbuzujì podez enì z poruöenì pr vnìch p edpis. Slovensk ad, kter kontroluje obchodnìky s cenn mi papìry, pojiöùovny, spr vcovskè spoleënosti a burzu cenn ch papìr, spolupracuje takè s nïmeck m a rakousk m adem pro oblast pojiöùovnictvì a kyperskou komisì pro kapit lov trh. Podobnou dohodu o spolupr ci, kter upravuje kooperaci v oblasti kapit lovèho trhu, podepsal i s Ëeskou KomisÌ pro cennè papìry. ad st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì podepsal obdobnè ujedn nì s nïmeck m dozorov m org nem v Ìjnu tohoto roku ñ viz Pojistn obzor Ë. 12/2002. (zm) pr ci, ûe ani dvan ct hodin dennï jim nepostaëuje. JistÈ ale je, ûe pouze minim lnì mnoûstvì z nich dok ûe efektivnï organizovat sv j Ëas. MyslÌ si, ûe eöì nalèhavè z leûitosti, ale ve skuteënosti pouze rozt ËejÌ jejich kola. ZjiötÏnÌ, ûe neproduktivnì vyuûìv nì Ëasu je pro manaûery hrozbou, nenì novè. I oni sami si to uvïdomujì. R znè statistiky a studie dokazujì, ûe cel ch 90 % manaûer tr vì sv j Ëas v neefektivnìch Ëinnostech. Znamen to, ûe pouh ch 10 % organizuje pracovnì koly efektivnï a jejich Ëinnost je cìlevïdom a dok ûì p i nì vyuûìvat vahu. Tento Ël nek si klade za lohu identifikovat tu jejich Ë st, Ing. VladimÌr Pulchart N strojem je koncentrovan pozornost, schopnost zamï it se na konkrètnì cìl a sledovat jej aû do jeho vy eöenì. Manaûe i schopni koncentrace nereagujì okamûitï na kaûd podnït, nenechajì se odklonit od plnïnì svèho kolu y, jedn nìmi nebo nep edpokl dan mi ud lostmi. MajÌ totiû jasnou p edstavu, Ëeho chtïjì dos hnout a posoudì svè moûnosti jeötï p ed p ijetìm opat enì. KromÏ toho se zamï Ì na jeden nebo dva klìëovè projekty a tïm potom vïnujì veökerou svoji energii. Ta je dalöìm hnacìm motorem, kter jim umoû- Úuje zvl dnout objem pr ce a kritickè termìny. I kdyû koncentrace a energie jsou pozitivnì faktory POJISTNÝ OBZOR 1/

15 manaûerskè pr ce, samostatnï nestaëì k tomu, aby Ëinnosti manaûera postaëovala k dosaûenì cìl organizace. Jejich spojenì vede k vytvo enì modelu, kter identifikuje Ëty i z kladnì typy manaûerskèho jedn nì ñ neangaûovanost, v havost, nepozornost a cìlevïdomost: Soust edïnì s VysokÈ NEANGAéOVANOST V HAVOST NÌzkÈ Energie CÕLEVÃDOMOST NEPOZORNOST VysokÈ Pramen: HBR, nor 2002 JeötÏ p edtìm, neû se podìv me podrobnïji na jednotlivè typy, je t eba zmìnit jejich vnïjöì a vnit nì p ÌËiny. NÏkte Ì lidè se nap Ìklad narodì s vysokou rovnì energie, jinì jsou p irozenï rozv ûnïjöì. NesmÌme p ehlìûet ani organizaënì souvislosti ñ nïkterè firmy p Ìmo podporujì nìzkou roveú osobnìho zapojenì sv ch pracovnìk, jinè milujì systèm ÑhaöenÌ poû r ì. Pro zmïnu chov nì manaûer je proto nutnè upravit i organizaënì z klad. V havost. Ze studovanèho vzorku manaûer je asi 30 % tïch, jejichû roveú energie i koncentrace je velmi nìzk. Jsou schopni odpovïdnï plnit rutinnì lohy ñ z ËastÚujÌ se jedn nì, po izujì z pisy, vy izujì telefonnì hovory atd. ñ nejsou ale schopni p evzìt iniciativu, zv öit roveú produkce nebo se zab vat strategick mi koly. NÏkte Ì v hajì do tè doby, neû je p Ìleûitost ztracena. LidÈ Ëasto v hajì, pokud se cìtì ohroûeni nebo se ob vajì selh nì. JinÌ se pohybujì v chronicky negativnìm stavu, nïkdy se moûn snaûili p evzìt iniciativu, ale setkali se s negativnì odezvou. NynÌ, ve vedoucìm postavenì, vï Ì, ûe jak koliv pokus bude a priori odmìtnut. V hav stav hrozì vïtöinou v norm lnìm stavu provozu. Neangaûovanost. Do tèto kategorie spad asi 20 % vedoucìch pracovnìk. VyznaËujÌ se vysokou schopnostì koncentrace, ale minim lnì energiì. NÏkte Ì jsou jednoduöe unaveni a nemajì zdroj na ÑdobitÌ bateriìì. OstatnÌ se nechtïjì vïnovat kol m, kterè pro nï jen m lo znamenajì. NeangaûovanÌ manaûe i majì silnè v hrady ke svè pr ci a vykon - vajì ji s pouze s poloviënìm srdcem. Neû aby akceptovali problèm a zaëali jej eöit, radïji se snaûì tento problèm nep ipustit. ProstÏ neexistuje. Na druhè stranï nïkte Ì takovì manaûe i odmìtajì problèm eöit, i kdyû eöenì je viditelnï nutnè. VÏtöinu Ëasu ûijì v napïtì. NenÌ tedy p ekvapenìm, ûe jsou ovl d ni pocity nejistoty, zloby, frustrace Ëi nervozity. S tïmito emocemi se vypo d vajì tak, ûe se st hnou a jejich v kon je na minimu. To ovöem situaci jen zhoröuje. Stav neangaûov nì m ûe b t ovöem v sledkem organizaënìho procesu (p Ìkladem m ûe b t odmìtnutì inovaënìch myölenek a n vrh vrcholov m vedenìm). Abychom byli spravedlivì, nïkterè spoleënosti snadno udïlajì z nadöenc cyniky. JinÈ si z toho dokonce udïlali praxi a systematicky sabotujì jak koliv pokus o kreativitu nebo inovaci. Nepozornost. Zmatk i p edstavujì nejvïtöì podìl vedoucìch pracovnìk, vìce neû 40 % jich spad do kvadrantu nepozornosti. Jsou to ti vysoce energiëtì, ale nesoust edïnì jednotlivci, kte Ì vytv ejì zmatek sv m rozëilen m pohybem. Pokud jsou pod tlakem, majì desper tnì pot ebu nïco okamûitï udïlat ñ cokoliv. To je ËinÌ nebezpeën mi asi jako slon v porcel nu. Tento typ manaûer m problèmy s tvorbou strategiì a pravou svèho jedn nì v nov ch podmìnk ch. Jejich pohled je povïtöinï nep Ìliö hlubok, a proto majì tendenci k p ehnanè oddanosti. s AngaûujÌ se v mnohoëetn ch projektech aby uk zali svoji snahu, ale skonëì buô neust l ch haöenìm poû r anebo opuötïnìm projektu. VedoucÌ pracovnìci mìvajì pocit zmatku v turbulentnìch dob ch, tento pocit p etrv v i v obdobì relativnï stabilnìho prost edì. NÏkte Ì tito vedoucì se snaûì ohromit ostatnì mnoûstvìm pr ce, kterou majì. Vina opït m ûe b t na stranï spoleënosti. NÏkterÈ z nich totiû nejen podporujì, ale i odmïúujì takovou Ëinnost. CÌlevÏdomost. Do tèto skupiny bohuûel pat Ì nejmenöì procento manaûer ñ pouh ch 10 %. Jsou to ti jak vysoce soust edïnì, tak i plni energie souëasnï. Tento typ dosahuje naplnïnì dlouhodob ch, kritick ch cìl nejëastïji ze vöech. Jasn formulace cìl spolu se silnou v lì jim napom h k p ijìm nì dobr ch rozhodnutì a kvalitnì organizaci Ëasu. SvÈ cìle a v zvy si vybìrajì mnohem peëlivïji neû ostatnì manaûe i. CÌlevÏdomosti p ispìv rovnïû pocit osobnì odpovïdnosti za osud jejich firmy. Jsou p esvïdëeni, ûe je spoleënost pot ebuje a cìtì odpovïdnost za mï iteln p Ìnos. M ûe se zd t, ûe takovì vedoucì pracovnìci se projevì nejlèpe v krizov ch situacìch, oni ale neztratì svoji energii a koncentraci ani v dob ch klidn ch. VÌtajÌ p Ìleûitost a st le sledujì novè cìle. Protoûe si v ûì svèho Ëasu, dok ûì jej perfektnï zorganizovat. NÏkte Ì zach zejì tak daleko, ûe odmìtajì vy izovat poötu nebo Ëastnit se sch zek mimo urëitè Ë sti pracovnìho dne. Tato skupina manaûer ovöem rovnïû dok ûe redukovat stres a ËinnÏ dobìjet svoji energii. NejvÏtöÌ rozdìl mezi cìlevïdom mi manaûery a tïmi ostatnìmi je v jejich p Ìstupu k pr ci. Na rozdìl od ostatnìch v prvnì adï identifikujì cìl, kter chtïjì dos hnout a potom organizujì externì prost edì, kterè pro splnïnì cìle pot ebujì. V tomto okamûiku si Ëten patrnï klade ot zku ñ je skuteënï pouh ch deset procent vedoucìch pracovnìk v naöì spoleënosti efektivnìch? Toto ËÌslo m ûe b t samoz ejmï jinè v konkrètnì firmï, ale odchylka nenì tak z eteln. VrcholovÈ vedenì kaûdè firmy m n stroje na zv öenì jak energie, tak i koncentrace sv ch pracovnìch t m. Zachov nì jejich vysokè rovnï nenì ovöem jednoduchou z leûitostì a p edpokl d vïnovat zv öenou pozornost tomu, jak jednotlivì manaûe i vidì svoji pr ci v öiröìm kontextu, jakè v zvy p ed nimi stojì a jak majì stupeú autonomie. Toho nem ûeme dos hnout jednoduch mi n stroji person lnì pr ce, zde je nutn vize a zaujetì vych zejìcì od samèho vrcholu vedenì. To by se mïlo zamï it opït dvïma smïry: volba a v zva. Pokud se tyto dva pojmy spr vnï zkombinujì s pocitem hlubokè nalèhavosti, v sledkem b v spr vn recept spïchu. Zn m francouzsk spisovatel a pilot Antoine de Saint-ExupÈry kdysi nasmïroval vrcholovè vedoucì spr vn m smïrem: ÑKdyû chceö postavit loô, neûeú svè muûe do lesa sh nït d evo, na ezat ho a spojit dohromady. NamÌsto toho, vyvolej v nich touhu po mo i.ì Tato pozoruhodn metafora ukazuje cestu, kterou se pro dosaûenì efektivnìho v konu ubìrat. PouûitÌm klasick ch manaûersk ch metod vïtöinou cìle nedos hneme. Pokusy s na izov - nìm, co majì pracovnìci dïlat, vïtöinou konëì chmurnï. Ponech nìm dostateënèho prostoru a odpovïdnosti, zejmèna pro st ednì manaûery, dos hneme jejich plnèho zapojenì do projektu. Pot ebujì smysluplnè v zvy s moûnostì skuteënèho v bïru metod, jak stanoven ch cìl dos hnout. NechtÏl bych zde Ëten e p esvïdëovat, ûe uvedenè postupy zp sobì obrat firmy padajìcì do propasti smïrem k prosperitï. NÏkte Ì jedinci se nikdy nedok ûì vzd t zaûit ch rutin a jedn nì jen proto, ûe majì p ed sebou v zvu a moûnost volby. NenÌ ale spr vn a priori negativnì postoj k pod ÌzenÈmu ñ Ñten se nikdy nezmïnìì. AË koncentrace a energie jsou osobnì charakteristiky, vrcholovè vedenì spoleënosti je m ûe p Ìmo ovliv- Úovat uvolnïnìm form lnìch procedur Ëi odstranïnìm stresujìcìho pracovnìho vypïtì. Pokud se na v öe uvedenou problematiku pojmeme v öiröìm spektru, potom ji lze aplikovat nejen na pracovnì prost edì, ale do kaûdodennìho ûivota. Pramen: Bruch, H., Ghoshal, S. ñ Beware the Busy Manager, HBR, 2/ POJISTNÝ OBZOR 1/2003

16 Allianz pojiöùovna p sobì na ËeskÈm trhu jiû 10 let 25. listopadu 2002, uplynulo deset let od zaloûenì Allianz pojiöùovny. Toto jubileum se stalo p ÌleûitostÌ k hodnocenì Ëinnosti bïhem uplynul ch let. Allianz pojiöùovna byla zaloûena jako stoprocentnì dce in spoleënost Allianz AG. V prvnìm roce dos hla p ijatèho pojistnèho ve v öi 43 milion KË a umìstila se na 10. mìstï s 0,2% podìlem na ËeskÈm pojistnèm trhu. V roce 2001 Ëinilo p ijatè pojistnè jiû 7,28 miliardy KË. BÏhem deseti let Allianz pojiöùovna vystoupala na t etì p ÌËku s devìtiprocentnìm podìlem na trhu. P vodnï jsme zaëìnali pouze s nabìdkou ûivotnìho pojiötïnì a dnes jsme pojiöùovnou, kter svou öì Ì produkt uspokojì jak jednotlivce, tak firemnì z kaznìky. V voj Allianz pojiöùovny na ËeskÈm trhu Rok P ijatè pojistnè (mil. KË) PoËet smluv (v tis.) PodÌl na trhu (%) Po adì na trhu , , , , , , , , ,03 3 V roce 1993 byla nabìdka produkt velmi omezen. Allianz nabìzela pouze klasickè ûivotnì, d chodovè, rizikovè a razovè pojiötïnì. Od poloviny roku 1993 byla nabìdka rozöì ena o pojiötïnì priv tnìho majetku, vëetnï odpovïdnosti za ökodu. Na zaë tku roku 1994 p ibylo majetkovè pojiötïnì pro podnikatele a pojiötïnì pr myslov ch rizik. V roce 1995 se zaëalo sjedn vat havarijnì pojiötïnì vozidel a cestovnì pojiötïnì. V roce 1999 se Allianz stala jednou ze 12 pojiöùoven, kterè zaëaly nabìzet povinnè ruëenì. V roce 1997 se Allianz podìlela na zaloûenì Allianz penzijnìho fondu a od roku 2000 je jeho stoprocentnìm vlastnìkem. NejnovÏjöÌm produktem je investiënì ûivotnì pojiötïnì, kterè Allianz nabìzì od poloviny roku Do konce roku 1996 mïla Allianz pojiöùovna svè obchodnì zastoupenì takè na Slovensku. V roce 1997 byla zaloûena Allianz poisùovúa, a. s., kter se po f zi se Slovenskou poisùovúou v lètï 2002 stala jedniëkou na slovenskèm trhu. (kp) AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Kapacita Lloydís stoupla na rekordnì maximum Lloydís potvrdili, ûe jejich trûnì kapacita v roce 2003 bude podle odhad Ëinit 14,25 mld. GBP (22,5 mld. USD), coû ji ËinÌ nejvyööì za dobu 315letÈ existence trhu Lloydís. Kapacita roku 2003 stoupla z 12,3 mld. GBP v roce 2002 a demonstruje tak, podle slov vrchnìho p edstavitele Lloydís Nicka Prettejohna, komerënì a finanënì sìlu trhu i p es vöechny negativnì v hledy pozorovatel. (Mik) Zdroj: Insurance Day POJISTNÝ OBZOR 1/

17 IBA m novè partnery v Rusku, Slovinsku, Belgii a v Rakousku Podle tiskovè zpr vy z 26. listopadu 2002 se IBA (The International Insurance Brokers Association ñ Mezin rodnì asociace pojiöùovacìch maklè ) rozöì ila o Ëty i novè Ëleny. Jsou to maklè skè spoleënosti v Rusku, Slovinsku, Belgii a Rakousku. IBA zprost edkov v risk management, pojiötïnì a sluûby spojenè se zamïstnaneck mi v hodami pro dom cì i nadn rodnì klienty ve vìce neû 100 zemìch. NovÌ ËlenovÈ byli p ijati na konferenci IBA ve VaröavÏ, jejìmû hlavnìm tèmatem bylo ÑRiziko a pojiötïnì ve st ednì a v chodnì EvropÏì.»esk republika jiû pat Ì mezi Ëleny IBA a je reprezentov na spoleënostì RESPECT, a.s. V Rakousku se nov m Ëlenem stala VMG, spoleënost zaloûen ve VÌdni, kter p sobì po celèm Rakousku, a je jednou z nejvïtöìch maklè sk ch spoleënostì. Mezi jejì klienty pat Ì p edevöìm velkè a st ednì podniky. V Rusku je nov m z stupcem IBA spoleënost Malakut, kter byla zaloûena v MoskvÏ teprve v roce 1999, ale velikou rychlostì se z nì stala jedna z nejprestiûnïjöìch v oboru zprost edkov nì pojiötïnì a zajiötïnì. Ve Slovinsku je nov m Ëlenem spoleënost AGD se sìdlem v Lublani a je to nejvïtöì nez visl pojiöùovacì maklè ve Slovinsku a z roveú pr kopnìk zprost edkov nì pojiötïnì v tèto zemi. AGD nabìzì svè sluûby p edevöìm velk m a st ednìm pr myslov m a komerënìm podnik m. V Belgii zastupuje IBA novï spoleënost Assumax se sìdlem v Ë sti Belgie Flemish. Specializuje se na stavebnì pr mysl a p Ìbuzn odvïtvì, s umìsùov nìm mezin rodnìch rizik. (mik) Fingovan pojistn ud lost z pojiötïnì dom cnosti VÏra mïla uû delöì dobu pojiötïnou dom cnost a tak ji napadlo, ûe by si mohla za pomoci pojiöùovny vylepöit rodinn rozpoëet. Se sv m n padem se svï ila p Ìtelkyni, ta VÏru sezn mila s Bo kem, kter mïl b t tou pravou osobou k uskuteënïnì pl nu. VÏra odvezla vöechny cennè vïci na chalupu a pak p edala Bo kovi klì- Ëe od bytu. Bo ek, kter mïl za JUDr. Ji ina Kotrbat odmïnu zrealizovat fingovanè vloup nì, postupoval tak, ûe si byt odemkl a potè poökodil vstupnì dve e, po bytï poh zel r znè vïci, aby vloup nì p sobilo vïrohodnï a nïkterè bezcennè vïci i odcizil. Kdyû se VÏra ve smluvenou hodinu vr tila dom, zajistila si svïdky, p ivolala policii a druh den ozn mila pojistnou ud lost. Od pojiöùovny obdrûela v kr tkè dobï plnïnì podle seznamu odcizen ch vïcì nahl öen ch policii ve v öi asi KË. Policie se iniciativnï zab vala podez el mi okolnostmi p Ìpadu, aû se dostala k osobï Bo ka. Ten byl v minulosti jiû mnohokr t soudnï trest n. V pr bïhu trestnìho ÌzenÌ se k Ëinu nikdy nep iznal, namìtal, ûe nebylo prok z no, ûe se jednalo o fingovanè vloup nì, ani ûe on by je provedl. Tvrdil, ûe VÏru nezn, nikdy ji nevidïl. Toto tvrzenì vöak bylo vyvr ceno v povïdì VÏ iny p ÌtelkynÏ, kter se sama zalekla moûnèho trestnìho stìh nì a vypovìdala pravdivï. Skutek byl prok z n i dalöìmi d kazy. VÏra prokazatelnï nebyla p Ìtomna p i vloup nì do bytu, ovöem nahl sila pojistnou ud lost, o kterè vïdïla, ûe k nì ve skuteënosti Pojistn podvod zprost edkovatele pojiötïnì Zprost edkovatel uzavìral na z kladï smluvnìho vztahu s vìce pojiöùovnami pojistnè smlouvy na r znè typy ûivotnìho pojiötïnì. Ve snaze zìskat co nejvyööì zìskatelskou provizi zorganizoval setk nì vìce neû 40 student, kterè nal - kal na Ëast v sociologickèm pr zkumu, za kterou jim slìbil odmïnu. Prezentoval se jako osoba, kterou zadavatel v zkumu povï il zìsk nìm daj od urëitèho vzorku osob. ËastnÌci setk nì vyplúovali dotaznìky o zdravotnìm stavu, aniû by tuöili, ûe by mïli ve skuteënosti uzav Ìt pojistnè smlouvy. Zprost edkovatel pak pouûil daje z dotaznìk k vypracov nì smluv, kterè s m podepsal a p edal pojiöùovn m. Studenti se svè odmïny nedoëkali, zprost edkovatel vöak za nï zaplatil prvnì mïsìënì spl tky pojistnèho, coû bylo podmìnkou k zìsk nì provize. PojistnÈ p evedl na Ëty pojiöùoven z vyp jëen ch penïz. ZamÏstnanc m pojiöùoven bylo podez elè, ûe bylo uzav eno takovè mnoûstvì smluv najednou, stejnï tak i p Ìliö n padn z jem zprost edkovatele o urychlenè zìsk nì provize. V r mci vnit nìch kontrol v pojiöùovn ch bylo zjiötïno, ûe desìtky smluv jsou vyplnïny a podeps ny stejnou osobou. D le bylo neobvyklè, ûe pojistnè za t icet nedoölo. Vyl kala tak z pojiöùovny plnïnì, proto byla odsouzena za dokonan trestn Ëin pojistn podvod. Trest v trv nì deseti mïsìc odnïtì svobody, jehoû v kon byl podmìnïnï odloûen na zkuöebnì dobu t iceti mïsìc, nebyl pro dosud netrestanou VÏru p Ìliö tvrd. HoröÌ byl finanënì dopad na rodinn rozpoëet. Soud jì totiû uloûil souëasnï trest propadnutì vïcì, kterè odvezla p ed vloup nìm na chatu ñ horskè kolo, videorekordèr a dalöì. D le byla odsouzena k povinnosti nahradit pojiöùovnï ökodu vëetnï roku z prodlenì, kter ke dni pr vnì moci rozsudku Ëinil jiû t etinu poskytnutèho plnïnì. Bo ek, kter nemïl û dn st l zdroj obûivy ani trvalè mìsto pobytu, byl za pomoc k pojistnèmu podvodu odsouzen na deset mïsìc ve vïznici s ostrahou. nov ch klient bylo uhrazeno jedin m p Ìkazem. P i kontaktov nì pojiötïn ch osob vyölo najevo, ûe dotazovanì si nejsou vïdomi, ûe by mïli b t pojiötïni. P Ìpadem se zaëaly zab vat org - ny ËinnÈ v trestnìm ÌzenÌ. Z v povïdì dajn ch pojiötïn ch vyplynulo, ûe na sch zce se zprost edkovatelem se o uzavìr nì pojistn ch smluv v bec nemluvilo, dotaznìky mïli ËastnÌci vyplúovat jen pro v zkumnè Ëely. NÏkterÈ ËastnÌky sch zky pak obûalovan dodateënï vyhledal a û dal je o podeps nì potvrzenì, kterè mïlo dokladovat, ûe daje vyplnïnè v dotaznìcìch jsou pravdivè. Studenti nep edpokl dali podvodnè jedn nì, proto tomuto poûadavku vyhovïli. DalöÌ d kazy o podvodnèm jedn nì p edloûili zamïstnanci pojiöùoven. Soud kvalifikoval toto jedn nì jako pokus zp sobit pojiöùovn m ökodu ve v öi p es KË, tedy znaënou ökodu, kter nevznikla jen dìky vnit nìm kontrolnìm mechanism m v pojiöùovn ch. K osobï obûalovanèho bylo zjiötïno, ûe je nezamïstnan, dosud nebyl trest n. Soud ho odsoudil za pokus trestnèho Ëinu pojistnèho podvodu k trestu odnïtì svobody v trv nì dvou rok p i stanovenì delöì zkuöebnì doby v trv nì 4 rok. 18 POJISTNÝ OBZOR 1/2003

18 ZtotoûnÏnÌ ÌdÌcÌho pracovnìka s autoritou je nejvyööìm ocenïnìm jakè m ûe od pod Ìzen ch pracovnìk dostat. NesmÌ se vöak st t autoritativnìm, snadno by o ni p iöel. Autorita se ned vynutit, lze ji pouze zìskat. Autorita ñ odkud se bere tento nen siln vliv, ona nepopìrateln sìla vzbuzovat d vïru, ctu a v ûnost ostatnìch?»lovïk ji m ûe nab t sv mi vlastnostmi, znalostmi a schopnostmi, mor lnìmi a mravnìmi kvalitami, chov nìm a jedn nìm, sv m p Ìstupem k okolnìmu svïtu. Autorita ñ soci lnï psychologickè p sobenì ËlovÏka nebo soci lnì skupiny na druhè, je neoddïlitelnou souë stì vztah v kaûdèm lidskèm spoleëenstvì. Autorita ÌdÌcÌho pracovnìka je v razem dynamicky se vyvìjejìcì interakce mezi ÌdÌcÌm a pod Ìzen mi pracovnìky. M te autoritu? Na pracoviötìch nach zìte ÌdÌcÌ pracovnìky, kte Ì: l dosud nemajì pat iënou autoritu, neboù nedocenili jejì v znam a nevïnovali jì n leûitou pozornost; l ch pou jejì nutnost, avöak volì nespr vnè cesty k jejìmu dosaûenì; l usilujì o nì, hledajì a t pou, chybujì a nalèzajì; l majì autoritu a peëujì o jejì rozvoj. Z kladnìm p edpokladem autority ÌdÌcÌho pracovnìka je odpovïdnè plnïnì funkënìch povinnostì a zadan ch kol, prosazov nì z jm vedenì a pod Ìzen ch, odborn erudice, dovedn aplikace poznatk teorie ÌzenÌ a organizace na podmìnky ÌzenÈ oblasti a stupnï ÌzenÌ.»Ìm vïtöì m autoritu, tìm sn ze ovlivúuje Ëinnost a mobilizuje silì pod Ìzen ch. Autorita nenì st l, nenì u kaûdèho stejn, nenì jednou provûdy dan. To se od ÌdÌcÌho pracovnìka vyûaduje, aby o nì trvale dbal a po jejì doëasnè ztr tï nebo oslabenì ji opïtnï obnovoval. Vedle svè obtìûnosti mu autorita na opl tku poskytuje znaënè vnit nì uspokojenì. Respektuje obï str nky autority Autorita ÌdÌcÌho pracovnìka m dvï navz jem se podmiúujìcì a äèf je autorita doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc. ovlivúujìcì str nky: form lnì, prop jëenou postavenìm, kterè zast - v a neform lnì, danou mu pracovnìky. Institucion lnì delegov nì autority p i ustanovenì do ÌdÌcÌ funkce je poë tkem jejìho naplúov nì. Zkuöen ÌdÌcÌ pracovnìk vì, ûe nem ûe b t spïön ve svèm po- ËÌn nì pouze na z kladï funkënì autority. KromÏ nì musì udïlat vöe pro p izn nì neform lnì autority, kter teprve dotv Ì p irozenou celistvost autority. CÌlem je p irozen autorita Chcete-li docìlit p irozenè autority, musìte obohacovat autoritu spojenou s pozicì ÌdÌcÌho pracovnìka, zejmèna: l vysokou rovnì kvalifikace, jejìm doplúov nìm, zvyöov nìm; l umnou organizacì pr ce, spïönostì sv ch rozhodov nì; l uznal m, individu lnìm, lidsk m p Ìstupem k pod Ìzen m; l osobnìm p Ìkladem v tom, co od pod Ìzen ch vyûadujete; l spr vnostì postoj, kterè z v s dïlajì uzn vanou osobnost. Vaöe autorita vzroste, kdyû budete podporovat zdravou ctiû dostivost, rozvìjet spolupr ci, poskytovat pot ebnou mìru samostatnosti, vytv et podmìnky pro rozvoj iniciativy pracovnìk a umoûnìte jejich plnè uplatnïnì. Autorita ovlivúuje v sledky pracoviötï Autorita ÌdÌcÌho pracovnìka se projevuje na pracoviöti tìm, ûe: l pracovnìci ochotnï plnì p Ìkazy, a to i takovè, kterè vyûadujì vyööì fyzickou Ëi psychickou z tïû; l vöichni vykon vajì svï enè koly s bezprost ednìm zaujetìm, spont nnostì a zanìcenìm; l dotv ejì, co ÌdÌcÌ pracovnìk nestaëil up esnit nebo ujasnit, co mnohdy jen naznaëil Ëi vyslovil jako p nì; l mezi pracovnìky vl dne vst Ìcnost, klid a pocit jistoty; l atmosfèra ÌzenÌ je minim lnï konfliktnì. Z vislost autority a v slednosti pr ce dokazujì z vïry sociologickèho v zkumu: pracovnì kolektiv v Ëele s ÌdÌcÌm pracovnìkem s vysokou autoritou vykazuje o 18 aû 20 procent vyööì v konnost neû skupina veden ÌdÌcÌm pracovnìkem s nìzkou autoritou. Jak p ijìt o autoritu K chyb m ÌdÌcÌho pracovnìka, kterè poökozujì autoritu a vedou k jejìmu poklesu, pat Ì: l necitlivost ke zvl ötnostem jedinc a neadekv tnì p Ìstup k nim; l neobjektivnì hodnocenì, nespravedlivè odmïúov nì, malè porozumïnì pro pot eby a pr va pod- Ìzen ch; l nevöìmavost k iniciativnìm n - vrh m a tv rëìm p Ìstup m, sklon k podnïcov nì pracovnìk ; l neschopnost vûìt se do jejich pracovnìch nesn zì a osobnìch tïûkostì; l nedodrûov nì a neplnïnì z vazk dan ch p i uplatúov nì z sady Ñnebojte se slibovatì; l ne stupnost p i jedn nì, haöte- ivost, zapìr nì d ÌvÏjöÌch v rok, v mluvy, pomluvy, smïönè n vyky; l famili rnì chov nì, p ehnanè d vïrnosti, nadmïrn z jem o soukrom ûivot; l zv hodúov nì oblìbenc, up ednostúov nì zn m ch. Nemoc zvan Ñkomplex ohroûenè autorityì Autorita je pro nïkterè ÌdÌcÌ pracovnìky b emenem. MnozÌ z nich spojujì autoritu s pocitem v znamu vlastnì osoby. Na r st autority se dìvajì jako na vìtïzstvì, na jejì ztr tu jako na osobnì tragèdii. Kdyû se ÌdÌcÌ pracovnìk do takov situace dostane ñ a vyhnout se jì nenì lehkè ñ m ûe b t stiûen komplexem ohroûenè autority. Existuje cel soubor faktoru, kterè vedou ke vzniku komplexu ohroûenè autority. Pat Ì k nim: l niûöì odborn zp sobilost neû majì pod ÌzenÌ; l ne spïchy, kterè jdou na vrub öpatnèho ÌzenÌ; l soupe enì, na kterè ÌdÌcÌ pracovnìk nestaëì; l zako enïn ned vïra ve vlastnì sìly, psychick k ehkost; l protich dn Ëinnost neform lnì skupiny, silnèho jedince. LÈËit komplex ohroûenè autority je nanejv ö tïûkè. LatentnÌ, skrytè p ÌËiny, kterè k nì zpravidla vedou, se projevujì neëekanï a ve znaënè sìle. Nem -li ÌdÌcÌ pracovnìk dostateënï rozvinutè poûadovanè kvality, opìr svou autoritu p ev ûnï o autoritu vypl vajìcì se zast vanè funkce nebo se schov v za autoritou nad ÌzenÈho. SebelepöÌ vedenì vöak nem ûe neschopnèmu ÌdÌcÌmu pracovnìkovi autoritu trvaleji zajistit. Autorita ÌdÌcÌho pracovnìka je cenn m p Ìnosem pro kaûdou organizaci. Proto je t eba ji nenaruöovat; Ñneshazovatì ho, neponiûovat, p ed druh mi mu nic nevyt kat. Nedopustit, aby podlehla nemoci z komplexu ohroûenì, kter je stejnï ökodliv jako jejì podr v nì. Je povinnost vedenì podìlet se a spoluvytv et autoritu ÌdÌcÌho pracovnìka. Autorita se totiû tïûko zìsk v, obtìûnï udrûuje, ale velmi lehce se o nì p ich zì. POJISTNÝ OBZOR 1/