POJISTN OBZOR

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "POJISTN OBZOR 10 2004"

Transkript

1 POJISTN OBZOR RO»NÕK LXXXI Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Ing. Jana Burdov, Otokar Cudlman, prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Jaroslava Faökov, Tom ö Fomenko, PhDr. Jan K brt, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), Petr Milata, PhDr. Miloö Nov k, Ing. Eva Rojkov, Ing. Eva Svobodov, Ing. Marek VÌch, Ing. Renata Werlikov äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: , Fax: eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: Tisk rna v R ji, s.r.o., Pardubice ISSN Rozöi uje: distribuënì firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk 24, Praha 9. Tel.: , fax: Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, Praha 1, predplatne@predplatne.cz (nebo P edplatitelè ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn obzor objednat u distribuënì firmy L. K. PER- MANENT, PP 4, Bratislava 34. Telefon: , fax: ( lkperm@lkpermanent.sk). Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne ;»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne , j.zn.p ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK»R E Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: Cena: 25 KË (30 Sk)»Ìslo bylo p ed no do v roby: Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH Znamen rozdìln tarif ûivotnìho pojiötïnì pro muûe a ûeny diskriminaci pohlavì? (prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc.)...3 Aktu lnì n vrhy znïnì Ël. 4 diskutovanè smïrnice Rady o rovnèm p Ìstupu muû a ûen ke zboûìm a sluûb m a jejich nabìdce (Ing. Rudolf Voborsk )...4 Kapit lov p imï enost: pojiöùovny hrajì na honïnou (Imrich Lozsi, Monika Hencov )...5 Solventnost II ñ co Ëek pojiöùovnictvì v nejbliûöìch letech? (Ing. VladimÌr Pulchart, MBA)... 6 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat )...7 NovÈ p Ìstupy k ohlaöov nì dopravnìch nehod (JUDr. Pavel Buöta)...7 Potenci l ûivotnìho pojiötïnì v»r na pozadì statistik CEA (Ing. Rudolf Voborsk )...8 Katastrofy v roce 2003 a komerënì pojiötïnì (doc. Ing. Eva Duch Ëkov, CSc.)...9 Info z EU: FinanËnÌ sluûby ñ z vïreën zpr va expertnìch skupin (La)...11 Management likvidace pojistn ch ud lostì (KomerËnÌ prezentace)...11 éivotnè poistenie v Slovenskej republike (doc. Ing. Anton Korauö, PhD.)...12 Pojistn trh v r podle daj»ap...12 Zpr va»ap o trhu pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu v»r za rok 2003 ñ 1. Ë st (Ing. V clav Zik n)...13 Info z EU: Belgie ñ novè tarify pro zaëìnajìcì idiëe a seniory (La)...14 P Ìpad z chorvatskèho ostrova (VladimÌr Fuchs)...14 Pojistn trh nov Ëk v EU rakousk ma oëima: RakouskÈ pojiöùovny na v chodï jako doma (Ing. Eva Svobodov )...15 Praxe, Spory, Stanoviska: Uöl zisk (JUDr. Jaroslava äulcov )...16 DevÏt velk ch katastrof zp soben ch lidmi v roce 2003 (Michal äkorpil)...17 Telegraficky (Eva Trojanov )...17 VelkÈ pojistnè ud losti: éelezniënì neötïstì na z padnì dr ze (Josef Hrubeö)...19 CONTENTS Does the different life assurance tariff for men and women signify gender discrimination? (Jaroslav DaÚhel) Recent draft of the EC directive on equal access of men and women to goods and services and their supply (Rudolf Voborsk ) Capital adequacy: Insurance companies play touchlast (Imrich Lozsi, Monika Hencov ) Solvency II ñ What is the Czech insurance business going to be like in the coming years? (VladimÌr Pulchar) From among the new legal provisions (Ji ina Kotrbat ) New approach to traffic accidents notification (Pavel Buöta) Life assurance potential in the Czech Republic against a background of CEA statistics (Rudolf Voborsk ) Catastrophes in 2003 and commercial insurance (doc. Ing. Eva Duch Ëkov, CSc.) INFO from the EU: Financial services ñ Final report of expert groups (La) Life assurance in the Slovak Republic (Anton Korauö) Insurance market in 2003 according to»ap data»ap Report on loss liability insurance market in the Czech Republic in 2003 ñ Part I. (V clav Zik n) Incident on a Croatian island (VladimÌr Fuchs) INFO from the EU: Belgium ñ New tariffs for drivers ñ beginners and seniors (La) Insurance market of the EU newcomers in Austrian eyes: Austrian insurance companies in the East like at home (Eva Svobodov ) Practice, Disputes, Standpoints: Loss of profit (JUDr. Jaroslava äulcov ) Nine large man-made catastrophes in 2003 (Michal äkorpil) By wire (Eva Trojanov ) CALLING TO YOUR ATTENTION Recent draft of the EC directive on equal access of men and women to goods and services and their supply ñ the article provides Czech translation of three versions of Article 4 wording of the EC directive above mentioned as suggestion to the European Commission and a material for analysis for the Czech insurance professionals and lawmakers. First is the original wording provided by the EC, second comes the suggestion by the Dutch (EC chair) and third one by CEA, the federation of national insurance associations. The Spanish prepared another wording and their proposal is also supported as an alternative to the wording of CEA. UPOZORNÃNÕ Dovolujeme si v s upozornit, ûe pr vï vyöly 2 svazky Pojistn ch rozprav ñ Ë. 14 a 15. V tèto souvislosti upozorúujeme na webovè str nky»ap ( kde z jemci o pojistnou teorii naleznou obsahy vöech vydan ch svazk Pojistn ch rozprav. 2 POJISTNÝ OBZOR 10/2004

2 Znamen rozdìln tarif ûivotnìho pojiötïnì pro muûe a ûeny diskriminaci pohlavì? prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc., Vysok ökola ekonomick kou navrûenè smïrnice a proti tè nelze nic namìtat. V tomto p ÌpadÏ vöak rozdìlnè pojistnè odpovìd rozdìlnèmu riziku skupin klient, a je tudìû zachov n princip spravedlnosti, o kterou navrûenè smïrnici jde. PoruöenÌm principu spravedlnosti by bylo pouze takovè rozliöov nì v p Ìstupu osob r zn ch pohlavì k pojiötïnì, kterè by nemïlo pojistnï-technickè opodstatnïnì. Argumentace EvropskÈ komise ohlednï dalöìch alternativ rizikov ch selekcì m v kalkulaci modernìch ûivotnìch produkt pochopitelnï svoji odezvu v ËlenÏnÌ na dalöì podskupiny kalkulaënìch model : nap. ku ci majì tarif s p ir ûkou, nïkterè d sledky problèmovèho ûivotnìho stylu mohou vèst aû k nepojistitelnosti danèho subjektu (choroba AIDS). ProblÈm si ilustrujme na p Ìkladu. Pojiöùovny jako jednu z kalkulaënìch metod pouûìvajì tzv. shlukovou anal zu, jejìmû z kladnìm principem je pr vï stanovenì promïnn ch, kterè slouûì k rozliöov - nì mezi riziky a vytv enì tzv. homogennìch tarifnìch skupin. V r mci kalkulace s pouûitìm shlukovè anal zy jde o eöenì dvou ambivalentnìch tendencì: pro co nejp esnïjöì stanovenì pojistnèho je vhodnè, aby tarifnì t Ìdy byly co nejvïtöì, na druhè stranï m -li b t rozliöeno riziko podle jeho diferencovanè kvality, pak je vhodnè, aby tarifnì t Ìdy, respektive podskupiny, byly co nejmenöì. Shlukov anal za pouûìv p Ìstupy z instrument e vìcerozmïrnè statistickè anal zy urëenè pro rozbor a koncentraci informace obsaûenè ve vìcerozmïrn ch statistick ch dajìch. Technika shlukovè anal zy p edstavuje algoritmizaci klasifikace objekt nebo z kladnìch t Ìd, p iëemû kaûd z tïchto objekt nebo t Ìd je charakterizov n podle stanoven ch promïnn ch do shluk (tarifnìch t Ìd). Je tedy snad zcela z ejmè, ûe pojistnï-technickè ignorov nì jednoho z nejv raznïjöìch t ÌdÌcÌch znak by byl kalkulaënì nonsens a naopak Evropskou komisì uv dïnè dalöì faktory, ovlivúujìcì kvalitu ûivotnìho rizika, pokud jsou identifikov ny, existujì o nich dostupn a transformovateln data atd., p edstavujì dalöì kritèria dïlenì souboru pojiötïn ch na tarifnì t Ìdy a podskupice tarifu pojistnèho ûivotnìho pojiötïnì je zaloûena na tzv. mrtnostnìch tabulk ch, kterè obsahujì kvantitativnì popis du vymìr nì populace. PravdÏpodobnosti doûitì nebo mrtì pro jednotlivè vïkovè kategorie jsou podloûeny dlouhodob mi Ëasov mi adami, jsou velmi stabilnì a v Ëase se mïnì minim lnï a nejv ö pozvolna (nap. v souvislosti s trendem prodluûov nì lidskèho ûivota). mrtnostnì tabulky prokazujì jednoznaënï jeden obecnï zn m fakt, ûe ûeny se doûìvajì vyööìho vïku neû muûi. Tuto skuteënost ûivotnì pojiöùovny vïtöinovï promìtajì do kalkulaënìch model, kter mi stanovujì tarifnì pojistnè, kterè tìm vïrnïji odr ûì rizikovost do pojiötïnì p ijìmanèho subjektu urëitèho pohlavì. P Ìkladem d sledk v komerënìm d chodovèm pojiötïnì je situace, kdy ûeny platì stejnè pojistnè jako muûi, ale berou niûöì doûivotnì d chody; v p ÌpadÏ, ûe berou d chody ve stejnè v öi, musejì platit vyööì pojistnè. Je tedy logickè, ûe z kladnì rozliöenì na tarifnì skupiny je dïlenì souboru pojiötïn ch podle pohlavì. Naöe ËlenstvÌ v EU vöak v tïchto souvislostech otev elo jeden nov problèm. V souëasnè dobï v p Ìsluön ch org nech EU vrcholì legislativnì proces, jehoû cìlem je zabezpeëit rovnost ûen a muû obecnï (vëetnï idey z ÌzenÌ speci- lnìho EvropskÈho institutu pro rovnopr vnost muû a ûen); n s ve zkouman ch souvislostech nejvìce zajìm kontroverznì n vrh smïrnice o implementaci principu rovnosti muû a ûen v p Ìstupu a k nabìdce zboûì a sluûeb, vëetnï do n vrhu zakomponovanèho pojiötïnì. V Ël n- Sn stupem kapitalistickèho spoleëenskèho uspo d nì vyvstal problèm zabezpeëenì tïch Ëlen spoleënosti, kte Ì ztratì sv j jedin zdroj obûivy ñ jejich pr ceschopnost. InstitucÌ, kter tyto situace eöì, je historicky kategorie soci lnìho pojiötïnì, vëetnï pojiötïnì zdravotnìho. Z tèto svè prapodstaty je organizov no na principu solidarity pracujìcìch s nepracujìcìmi. Jinak by totiû systèm nemohl fungovat, neboù musì poskytovat baz lnì d vky i tïm, kte Ì nejsou schopni p ispìvat na jejich tvorbu. (P iklad: v»r platì p ÌspÏvek na zdravotnì pojiötïnì za lidi bez p Ìjmu, jak mi jsou mj. i bezdomovci s relativnï vysokou rizikovostì, Ministerstvo financì ve v öi sazby ze stanovenè minim lnì mzdy.) NÏkterÈ p Ìpady ztr ty pracovnì schopnosti, zejmèna ztr ty pracovnì schopnosti st Ìm (presumpce invalidity od urëitèho vïku ËlovÏka), eöì alternativnï i nadstavbov n stroj ñ ûivotnì pojiötïnì, vëetnï produkt komerënìho d chodovèho pojiötïnì. éivotnì pojiötïnì je ovöem organizov no zcela jinak neû pojiötïnì soci lnì. Soci- lnì pojiötïnì b v historicky spravov no st tem a jeho p Ìjmy a v daje jsou integrov ny do systèmu ve ejn ch financì, nejëastïji do st tnìch rozpoët. éivotnì pojiötïnì je nabìzeno komerënìm pojiöùovnictvìm, pracujìcìm na z kladï ekonomickèho principu ekvivalence mezi p Ìjmy a v daji, z sadnìm cenov m parametrem je tudìû rizikovost do pojiötïnì p ijìman ch subjekt. KomerËnÌ pojiöùovnictvì musì Ëelit n hodnèmu gener toru, kter volì ökodnì pr bïh, kalkulaënì modely uûìvanè v pojiöùovnictvì tudìû pouûìvajì velmi subtilnì exaktnì metody, kterè se snaûì anticipovat kvantitativnì d sledky realizace nahodilosti. Pro zv öenì spïönosti odhad spr vnèho pojistnèho je soubor pojiötïn ch rozdïlov n na menöì stejnorodïjöì skupiny. PojistnÌ matematici tedy nejprve prov dïjì selekci promïnn ch ovlivúujìcìch frekvenci a v öi pojistn ch ud lostì, v druhèm kroku pak prov dïjì urëov nì tarifnìch t Ìd a podskupin. V ûivotnìm pojiötïnì jsou tradiënìmi promïnn mi vïk a pojistnïtechnick rokov mìra. Kalkulaku 4. navrûenè smïrnice se fakticky zakazuje uplatúov nì diferencovanèho kalkulaënìho p Ìstupu ke kaûdèmu z pohlavì. Evropsk komise n vrh od vodúuje tvrzenìm, ûe dominantnìm hlediskem doby doûitì nenì pohlavì, ale zejmèna ûivotnì styl, podle kterèho je moûnè pro tarifnì anal zy a kalkulaënì model pouûìt adu dalöìch kriteriì, kter dle n zoru komise majì prokazatelnï v raznïjöì vliv na dobu doûitì, jak mi jsou nap. kou enì, alkoholismus, druh zamïstn nì, socioekonomickè faktory, etnick p vod, stravovacì n vyky apod. NicmÈnÏ dosavadnì rozdìln pojistnï-technick p Ìstup k tarifnì skupinï muûi a tarifnì skupinï ûeny je d n objektivnì realitou, vych zejìcì z jednoznaënï statisticky doloûitelnè historicky rozdìlnè pr mïrnè doby doûitì obou pohlavì, Ëemuû pochopitelnï musì p i respektov nì principu ekvivalence odpovìdat i z kalkulaënìch model stanovenè rozdìlnè tarifov nì pojistnèho pro muûe a ûeny. Z logiky vïci je v tomto p ÌpadÏ zcela z ejmè, ûe tento p Ìpad nenì ot zkou diskriminace nïkterèho z pohlavì, coû je z kladnì myölen- POJISTNÝ OBZOR 10/2004 3

3 ny s p Ìsluön mi konsekvencemi do v öe tarifu. Z tohoto hlu pohledu je t eba se dìvat i na Evropskou komisì uv dïn Ñargumentì, ûe praxe pojistitel spoëìvajìcì v pouûìv nì pohlavì, jakoûto urëujìcìho faktoru p i vyhodnocov nì rizik, se zakl d spìöe na snadnosti pouûitì neû na skuteënè hodnotï, kter by byla vodìtkem pro st ednì dèlku ûivota. Odvozov nì diskriminaënìch konsekvencì ze ÑsnadnÈ administrativnì zjistitelnostiì jednoho ze z kladnìch kalkulaënìch parametr je velmi zploötïl a zav dïjìcì pohled, zcela ignorujìcì filosofii vïdnì discipliny risk management a jejì prvnì f ze identifikace rizika. Nelze se tudìû divit, ûe v souëasnè dobï Evropsk pojiöùovacì v bor (CEA) û d na z kladï stanoviska vïtöiny Ëlensk ch n rodnìch asociacì pojiöùoven, vëetnï ËeskÈ, buô vypuötïnì 4. Ël nku z n vrhu smïrnice Ëi p ijetì jeho pozmïúovacìho n vrhu, nebo n vrhu äpanïlska, kterè v z sadï umoûúuje vyuûìvat pohlavì p i tvorbï sazeb, pokud jsou rozdìly zaloûeny na aktu rsk ch kalkulacìch zìskan ch z objektivnìch daj. V»R d slednè oceúov nì ûivotnìho rizika pojiöùovnami, podle pojistnï-technick ch princip a principu ekvivalence, nevyvol v û dnè negativnì odezvy u klient pojiöùoven. Naopak implementace navrûenè zmïny by mohla problèmy vyvolat, neboù by nutnï vedla ke zv öenì pojistnèho. Pojiöùovny by se totiû musely br nit proti jevu zn mèmu jako antiselekce rizik, tedy proti zvyöujìcì se proporci uzavìr nì pojistek pohlavìm s dosud vyööìm pojistn m. TÌm by mohlo zaëìt doch zet k sjedn v - nì ûivotnìho pojiötïnì dom cìmi subjekty v zemìch, kde nejsou omezov ny pojistnï-technickè principy, a tudìû je i levnïjöì pojistnè, coû by mohlo znamenat odliv pojiötïn ch z evropskèho jednotnèho pojistnèho trhu. Politicky nezanedbateln m aspektem z leûitosti je i to, ûe p edloûen silnï kontroverznì n vrh p edstavuje vhodn argument pro euroskeptiky, kte Ì se p ed naöìm vstupem do EU ob vali p eregulace n rodnì ekonomiky. N vrh totiû zav nì omezov nìm trhu, soukromèho podnik nì a smluv- Aktu lnì n vrhy znïnì Ël. 4 diskutovanè smïrnice Rady o rovnèm p Ìstupu muû a ûen ke zboûìm a sluûb m a jejich nabìdce P vodnï oëek vanè hladkè p ijetì smïrnice v org nech EU se zkomplikovalo v d sledku odliön ch stanovisek Ëlensk ch st t k Ël nku 4 ñ PojistnÏ matematickè faktory. Od , kdy p edloûila Evropsk komise RadÏ ofici lnï n vrh smïrnice k projedn nì, byla vznesena ada pozmïúovacìch n vrh, û dn z nich vöak dosud nebyl natolik ÑkompromisnÌì, aby mohla b t splnïna podmìnka jednohlasnèho schv lenì Radou. NÌûe uv dìm t i ËeskÈ (neofici- lnì) p eklady n vrh znïnì Ël. 4: p vodnì n vrh EvropskÈ komise, nejnovïjöì n vrh nizozemskèho p edsednictvì (z ) a n vrh CEA (ComitÈ EuropÈen des Assurances ñ federace n rodnìch asociacì pojiöùoven z 32 evropsk ch zemì) z nora t.r. ñ velmi blìzk öpanïlskèmu n vrhu, kter CEA tèû alternativnï podporuje. P vodnì znïnì n vrhu p edloûenèho Evropskou komisì 1.»lenskÈ st ty zajistì, aby uplatúov nì diferenciace pohlavì, jako faktoru p i v po- Ëtu pojistnèho a d vek pro Ëely pojiöùovnictvì a souvisejìcìch finanënìch sluûeb, bylo zak z no ve vöech nov ch smlouv ch, uzav en ch nejpozdïji po [datu uvedenèm v Ël. 16 odst. 1]. 2.»lenskÈ st ty mohou odloûit prov dïnì opat enì nezbytn ch pro splnïnì poûadavk, vymezen ch v odstavci 1 nejdèle o [öest let po datu uvedenèm v odstavci 1]. V takovèm p ÌpadÏ p ÌsluönÈ ËlenskÈ st ty o tèto skuteënosti okamûitï vyrozumì Komisi. SestavÌ, zve ejnì a budou pravidelnï aktualizovat komplexnì ta- bulky, t kajìcì se mrtnosti a st ednì dèlky ûivota ûen a muû. Pramen: MPSV (pracovnì p eklad) PozmÏÚovacÌ n vrh nizozemskèho p edsednictvì 1.»lenskÈ st ty zajistì, ûe ve vöech nov ch smlouv ch, uzav en ch nejpozdïji po [datu uvedenèm v Ël. 16 odst. 1] pouûitì pohlavì jako faktoru p i v poëtu pojistnèho a d vek pro Ëely pojiöùovnictvì a souvisejìcìch finanënìch sluûeb nebude mìt za n sledek rozdìly v individu lnìm pojistnèm a d vk ch pro jednotlivce (jednotlivè osoby). 1 bis V tïch p Ìpadech, kdy je pohlavì urëujìcìm faktorem pro ocenïnì pojiöùovanèho rizika, se mohou ËlenskÈ st ty rozhodnout, ûe nepouûijì ustanovenì odst. 1. Tyto ËlenskÈ st ty budou ihned informovat Komisi o takov ch p Ìpadech a zajistì, ûe p esn data p Ìsluön pro pouûitì pohlavì jako rozhodujìcìho pojistnï-matematickèho faktoru budou shrom ûdïna, zve ejnïna a pravidelnï aktualizov na.»lenskè st ty p ezkoumajì toto rozhodnutì v obdobì [X let od data uvedenèho v Ël. 16 odst. 1] s tìm, ûe p itom vezmou v vahu zpr - vu Komise uvedenou v odst. 3 a zaölou tyto v sledky k posouzenì Komisi. 1 ter NehledÏ na odst. 1 bis, nesmì tïhotenstvì a mate stvì ve vöech p Ìpadech mìt za n - sledek rozdìly v individu lnìm pojistnèm a d vk ch. 2. Ty ËlenskÈ st ty, kterè se rozhodly plnï dodrûovat odst. 1, mohou odloûit zavedenì v nezbytnèm rozsahu nejpozdïji do [X let od data uvedenèho v Ël. 16 odst. 1]. V tomto p ÌpadÏ nì volnosti. NavÌc se n vrh jevì jako p en öenì v öe zmìnïn ch princip z ve ejn ch systèm soci lnìho zabezpeëenì, kde skuteënï je logick m principem princip solidarity, do zcela jinak konstruovanèho komerënìho pojiötïnì, jehoû podstata je spojena s ekonomick m principem ekvivalence p Ìjm a v daj, a tedy stanovov nì tarifu pojistnèho v z vislosti na riziku. budou ËlenskÈ st ty ihned informovat Komisi a zajistì, ûe p esn data p Ìsluön pro pouûitì pohlavì jako rozhodujìcìho pojistnï matematickèho faktoru budou shrom ûdïna, zve ejnïna a pravidelnï aktualizov na. 3. Komise ve spolupr ci s ad hoc pracovnì skupinou, uvedenou v P Ìloze I, p ezkoum souëasnou praxi Ëlensk ch st t z hlediska pouûìv nì pohlavì jako faktoru p i v poëtu pojistnèho a d vek, a na z kladï tohoto p ezkoum nì Komise p edloûì nejpozdïji [t i roky od data uvedenèho v Ël. 16 odst. 1] zpr vu, kter povede, bude-li to nezbytnè, k n vrhu na zmïnu smïrnice v EvropskÈm parlamentu a RadÏ nejpozdïji [X let od data uvedenèho v Ël. 16 odst. 1]. PozmÏÚovacÌ n vrh CEA»lenskÈ st ty zajistì, aby pouûitì pohlavì, jako faktoru p i v poëtu pojistnèho a d vek pro Ëely pojiöùovnictvì a souvisejìcìch finanënìch sluûeb, bylo povoleno a nevytv elo diskriminaci: ñ tam, kde rozdìly v zach zenì jsou zaloûeny na objektivnìch charakteristik ch souvisejìcìch s pohlavìm, ñ tam, kde d vody plynou z podstaty p ÌsluönÈho zboûì a sluûeb, t kajìcì se souvislostì jejich oceúov nì nebo poskytov nì, jakoû i charakteristiky odvozenè ze statistick ch dat, kter odr ûejì rozdìly v podstatï rizika. Ing. Rudolf Voborsk,»esk asociace pojiöùoven Pramen: p eklad autora 4 POJISTNÝ OBZOR 10/2004

4 Sektor pojiöùovnictvì obvykle v oblasti ÌzenÌ rizik a kapit - lovè p imï enosti n sleduje ostatnì odvïtvì. NynÌ ovöem p ich zì zmïna, kterou vyvolaly org ny st tnìho dozoru, kapit lovè trhy a v rostoucì mì e i samy p ednì pojiöùovny, kterè objevily obchodnì p Ìnosy novèho modelu regulace. P Ìpravy na Basel II a snaha splnit poûadavky Basel I v oblasti trûnìho rizika vedly celou adu bank k tomu, aby v raznï investovaly do propracovan ch model mï enì rizik, postup jejich ÌzenÌ, a vyhovïly tak org n m st tnìho dozoru a udrûely si konkurenceschopnou pozici na trhu. I tzv. sofistikovanè banky ovöem straöì poûadavky Baslu II, kterè jsou kladeny na data, systèmy a n klady na jejich zavedenì. NavÌc se efekty zv öenè transparentnosti, kter by mïla b t v sledkem rozs hlejöì povinnosti zve ejúovat daje, dosud nedostavily. Basel II se nad le vyvìjì a jeho vliv se rozöi uje i mimo bankovnì sektor. Do pojiöùovnictvì p in öì v hled novèho p Ìstupu ke kapit lovè p imï enosti, kter by byl zaloûen na riziku a orientov n na trh. RiskantnÌ podnik nì Zp sob, jak m Evropsk komise (EK) rozpracovala reformu Solventnosti II, v raznï naznaëuje, ûe obez etn regulace v pojiöùovnictvì ne- prosnï smï uje k modelu typu Basel II ñ modelu, ve kterèm se vyuûìvajì vlastnì modely ke stanovenì poûadavk na kapit l. Koncepce ÌzenÌ rizik, kterè p ijmou p edstavenstvo a nejvyööì vedenì spoleënosti, provï ujì nejen org ny st tnìho dozoru, ale takè samotn trh (viz pozn mka 1). NicmÈnÏ v sledn podoba Solventnosti II nenì v bec jist a zb v jeötï mnohè projednat. V voj Solventnosti II se snaûì ovlivnit mnoho mezin rodnìch organizacì a institucì. V znamnou mïrou se na v voji Solventnosti II bude pravdïpodobnï podìlet nap Ìklad Mezin rodnì asociace dozor- ËÌch org n v pojiöùovnictvì (International Association of Insurance Supervisors, IAIS), jeû zastupuje 150 jurisdikcì a kter vypracovala z kladnì principy dohledu v pojiöùovnictvì. NavÌc zemï samotnè, vëetnï Nizozemska a VelkÈ Brit - nie, p edjìmajì v voj pravidel a vyvìjejì vlastnì p Ìstupy k regulaci po- Kapit lov p imï enost: pojiöùovny hrajì na honïnou Imrich Lozsi, supervisor, Audit, KPMG»esk republika Monika Hencov, manager, Audit, KPMG»esk republika jiöùovnictvì zaloûenè na riziku. V bezprost ednì souvislosti s tìmto v vojem si p ednì pojiöùovny kladou ËetnÈ ot zky, jako nap Ìklad: ProË je tento nov p Ìstup nutno uplatnit i pro regulaci pojiöùovnictvì? Jak m zp sobem se rozvìjejì p Ìstupy zaloûenè na riziku, jakè jsou jejich potenci lnì dopady na pojiöùovny? JakÈ obchodnì p Ìnosy mohou vyv ûit potenci lnì n klady na splnïnì poûadavk Solventnosti II? ZmÏny p Ìstupu ke kapit lovè p imï enosti Kdyû Evropsk komise a ËlenskÈ zemï EvropskÈ unie v roce 2000 spouötïly projekt Solventnost II, jeho z kladnìm cìlem bylo p izp sobit poûadavky kapit lovè p imï- enosti skuteën m rizik m pojiöùoven. Kapit lovè trhy budou vyûadovat st le vyööì a vyööì transparentnost pojiöùoven, do kter ch investujì. Aby bylo dosaûeno tohoto cìle, oëek v se, ûe dojde ke sblìûenì Solventnosti II a Mezin rodnìch ËetnÌch standard (International Financial Reporting Standards, IFRS), coû je odliönè od souëasnèho evropskèho modelu kapit lovè p imï enosti s pevnï stanoven mi parametry. NavÌc v souvislosti s Basel II pocìtily org ny st tnìho dozoru, a to nejen v EU, zv öenou pot ebu celosvïtovèho sjednocenì podmìnek podnik nì v r mci celèho finanënìho sektoru a pravidel opatrnosti v jednotliv ch odvïtvìch. Paul Sharma, vedoucì oddïlenì pro ËetnÌ standardy britskèho adu pro finanënì dohled (Financial Services Authority, FSA) v rozhovoru pro spoleënost KPMG prohl - sil: ÑBasel vyvìjì nep Ìm tlak na evropskè org ny st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì, aby p ijaly p Ìstup zaloûen na riziku. I uvnit centralizovan ch dozorëìch org n, jak m je i FSA, existuje velk institucion lnì tlak na p ijetì tohoto p Ìstupu:,M me svou reputaci, sv j kvalitnì zp sob pr ce, a proto nem ûeme ani v oblasti regulace pojiöùovnictvì nabìzet druho adè produktyë. TakÈ v zemìch s nïkolika nez visl mi org ny st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì tyto zjiöùujì, ûe musì dok zat, ûe jsou schopny se modernizovat, aniû by musely f zovat.ì NÏkterÈ faktory, kterè jsou vlastnì pojiöùovacìmu trhu, hrajì d leûitou roli takè ve v voji Solventnosti II P Ìtomnost finanënìch konglomer t (bank a pojiöùovacìch spoleënostì) a konsolidovanèho dohledu org n st tnìho dozoru nad tïmito subjekty vytv Ì dodateën tlak na org ny st tnìho dozoru, aby ve vöech sektorech uplatúovaly shodnè kapit lovè poûadavky a ËetnÌ standardy. ÑKdybych byl v Ëele konglomer tu, proë bych mïl chtìt silnïjöì ÌzenÌ rizik v bankovnì (mènï rizikovè) oblasti a slaböì ÌzenÌ rizik v pojiöùovacì (rizikovïjöì) oblasti svèho podnik nì?ì Ìk Paul Sharma. Objevuje se meziodvïtvov arbitr û (nap Ìklad vyuûitìm vïrov ch deriv t ), p i kterè riziko p ech zì z bankovnìho do pojiöùovacìho sektoru, ve kterèm jsou poûadavky na kapit l niûöì a kter m vïtöì potenci l generovat rostoucì kapit lovè toky z jednoho odvïtvì do druhèho. CelosvÏtovÏ zn m selh nì pojiöùovacìch spoleënostì po celèm svïtï podtrhujì pot ebu dozorëìch org n dohonit trh ñ a pot ebu pojiöùoven lèpe ch pat sv rizika. OËek v nì zahraniënìch investor hrajì svoji roli takè v nïkter ch asijsk ch zemìch. ZejmÈna Singapur, Korea a Hongkong, kterè jiû nïkolik let zaûìvajì ekonomick r st, se st le vìce zamï ujì na ÌzenÌ kapit lu, informaënìch tok a oëek v nì akcion. PouËit se v tomto ohledu chtïjì od Austr lie, Evropy Ëi USA. Model zaloûen na riziku nabìzì bezpoëet v hod... Z kladnì podnikatelskou ot zkou pojistitele je: Je p edepsanè pojistnè dostateënï vysokè, aby pokrylo rizika a n klady na kapit l? Pokud nedok ûete p esvïdëit akcion e, ûe provozovanè pojiötïnì p in öì zisk, pak byste toto pojiötïnì nemïli upisovat. Solventnost II se zamï uje na rizika a oëek v se, ûe p inese n sledujìcì v hody: transparentnïjöì systèm pom ûe pojistitel m p i rozhodov nì o kapit lov ch pot eb ch, takto lze uzp sobit podnikatelskou strategii pouûitèmu kapit lu; modelov nì rizik napom ûe p esnïji vyhodnotit kapit lovè pot eby, identifikovat a vyhodnotit hlavnì rizika a urëit dopad na kapit l podle kategorie rizik; anal za scèn budoucìho v voje spìöe neû stavov anal za uplynul ch obdobì umoûnì profilovat budoucì zamï enì....ale p echod s sebou nese znaënè praktickè obtìûe VelkÈmu poëtu pojiöùoven samoz ejmï chybì k efektivnïjöìmu rozhodov nì o riziku dostateënè ökodnì a propracovanè modely ÌzenÌ rizik. Podstupovat riziko je dennìm chlebem pojistitel, ale paradoxnï jejich vlastnì systèmy ÌzenÌ rizika byly dlouhou dobu povaûov ny za mènï d kladnè neû ty bankovnì: ÿadï pojistitel chybì sofistikovanè prost edky k hodnocenì rizika ztr t ñ coû p edstavuje z - klad pro v poëet kapit lov ch poûadavk. Nebo sv m daj m ned vï ujì: pokud jim model doporuëuje stanovit pojistnè ve v öi 600 liber, ale trh snese pouze 400 liber, nïkte Ì se rozhodnou udrûet si podìl na trhu a Ëtovat niûöì cenu, coû je taktika, kter vede ke znaën m obchodnìm ztr t m. POJISTNÝ OBZOR 10/2004 5

5 Pojiöùovny, podobnï jako banky, se pot kajì se snahou definovat p Ìstup spoleënosti k riziku, (tj. jak jsou hlavnì rizika, jak velkè riziko jsem ochoten p ijmout, nejsem p Ìliö opatrn?) a odpovïdi na tyto ot zky pak zapracov vajì do koncepce, ze kterè vych zì ÌzenÌ rizik. OËek v se, ûe Solventnost II jednoznaënï prov ûe objem kapit lu, aplikovanèho p i upisov nì st vajìcìch rizik v r mci existujìcìho portfolia, s kapit lem, kter se pouûìv pro hodnocenì ziskovosti potenci lnìho obchodu. Banky se dlouhou dobu spolèhaly na standardizovanè klìëovè ukazatele v konnosti a Ñscorecardì. Mnoho pojiöùoven ovöem musì rozliöit sv rizika na pojistn, trûnì, vïrov, provoznì a rizika likvidity a rovnïû zjistit, jak se vz jemnï ovlivúujì. ÿada pojistitel nedok ûe kvantifikovat mìru vystavenì se riziku v Ëi jednotliv m zajistitel m, aniû by ruënï nezasahovala do systèm, kterè tuto z kladnì informaci nezachycujì. Tyto nedostatky v oblasti dat jsou d vodem k obav m. Vybudov nì systèm a zachycenì pot ebn ch dat vyûaduje znaënè investice Ëasu, energie a finanënìch zdroj. St le jeötï je pot eba p esvïdëit mnoho spoleënostì o v hodnosti tïchto investice. ProË nïkte Ì pojistitelè nov model p ijìmajì? I mezi americk mi, australsk mi a asijsk mi pojistiteli, kte Ì vyuûìvajì modely kapit lovè p imï enosti zaloûenè na riziku, p evaûoval vûdy cìl zvyöovat podìl na trhu nad vyööì rentabilitou. P edstavitelè nïkter ch spoleënostì na celèm svïtï ovöem p ehodnocujì svè podnikatelskè priority. Co je k tomu vede? Kapit l je drah. EfektivnÌ vyuûitì kapit lu nab v na d leûitosti v kontextu ztr t, kterè pojistitelè utrpïli ze sv ch investic jako nap Ìklad v Japonsku, kde hodnota investic st le kles. Aby se pojistitel m poda ilo zìskat levnïjöì kapit l a splnit oëek v nì akcion -, budou muset Ëelit zv öenèmu tlaku na zve ejúov nì zp sobu v poëtu pojistnèho a rizik, kter m jsou vystaveni. Ziskovost dost v p ednost p ed objemem. IntenzivnÏjöÌ dohled nad kapit lov mi trhy znamen, ûe subjekty, kterè se prod vajì pod cenou, se na trhu udrûì jen obtìûnï. Org ny st tnìho dozoru na celèm svïtï kladou st le vyööì n roky na vedenì spoleënosti. D kladn znalost jednotliv ch rizik a jejich vliv na spoleënost nenì mezi Ëleny vrcholov ch vedenì a p edstavenstev pojiöùoven p Ìliö rozöì en. daje jsou sice mnohdy k dispozici, ale nejsou odpovìdajìcìm zp sobem komunikov ny nejvyööìmu vedenì, coû je stav, kter org ny st tnìho dozoru po Enronu vnìmajì jako neudrûiteln. JakÈ jsou dopady na pojistitele? S v vojem Solventnosti II org ny st tnìho dozoru na celèm svïtï zaëìnajì pouûìvat r znï rychle a r zn mi zp soby modely kapit lovè p imï enosti zaloûenè na riziku. PojistitelÈ nynì musì zv ûit strategie, kterè povedou ke splnïnì vyööìch regulatornìch poûadavk a z roveú k udrûenì nebo zlepöenì postavenì na trhu. D le musì zv ûit, jak m zp sobem prov - zat systèmy a strategie ÌzenÌ dat s poûadavky Mezin rodnìch ËetnÌch standard. V kaûdèm p ÌpadÏ poroste pot eba nov ch zdroj. Solventnost II nenì pouze o regulaci. Ve skuteënosti je to obchodnì p Ìleûitost, kterou by vrcholovè vedenì mïlo vyuûìt ñ a ne na ni pouze reagovat ñ jako prost edek ke zlepöenì vlastnìch manaûersk ch informaënìch systèm a zv öenì povïdomì o vysok ch n kladech, kterè nezn m rizika p edstavujì pro spoleënost. Pozn mka: Letm pohled na Solventnost II PodobnÏ jako Basel II by projekt Solventnost II mïl p inèst t ÌpilÌ ov p Ìstup ke kapit lov m poûadavk m, dohledu org n st tnìho dozoru a disciplìnï na trhu. Jeho cìli jsou: zv öen ochrana pojistnìk, vyööì transparentnost, srovnatelnost a ucelenost, metodologie, kter zohledúuje rizika jednotliv ch spoleënostì a omezuje nadbyteënou komplexnost, zamezenì nadbyteën m n klad m na kapit l. Solventnost II ñ co Ëek pojiöùovnictvì v nejbliûöìch letech? Ing. VladimÌr Pulchart, MBA,»esk podnikatelsk pojiöùovna, a.s. Dlouhou adu minul ch let se svïtovè pojiöùovnictvì Ñchovaloì relativnï standardnï a poctivï kopìrovalo v vojovou ekonomickou k ivku. Devades t lèta minulèho stoletì p inesla vöem subjekt m pojistnèho trhu neb valè zisky, generovanè ale spìöe na finanënìch trzìch neû vlastnì kvalitnì pojiöùovacì ËinnostÌ. Tzv. technick zisk, neboli underwriting profit, je tvo en spr vn m nastavenìm pojistn ch sazeb, pr bïhem ökod v danèm upisovacìm roce a n klady, kterè pojiöùovna Ëi zajiöùovna vynakl d na zìsk nì p edepsanèho pojistnèho. K tomuto v sledku je potè p ipoëten v nos z Ëinnosti investiënì. Pr vï zisky dosahovanè na finanënìch trzìch umoûúovaly v minulosti nejen pokrytì p ÌpadnÈ ztr ty z vlastnì pojiöùovacì Ëinnosti, ale takè i vytvo- enì dostateënèho zisku jednotliv ch spoleënostì. To vöe se ale zmïnilo s n stupem novèho stoletì. Pojiöùovny i zajiöùovny postihla kumulace ud lostì, kterè z sadnìm zp sobem zmïnily pohled na celè odvïtvì v glob lnìm mï Ìtku. Snad poprvè v historii se setkaly negativnì vlivy na obou stran ch ËetnÌch knih ñ aktiv i pasiv. P d finanënìch trh znamenal z - sadnì propad zisk z finanënìch investic a donutil vöechny pojiöùovny vr tit se k z kladnìm princip m tvo enì zisku z pojiöùovacì Ëinnosti, p edevöìm kvalitnì upisovacì politikou a souëasnï p Ìsnou kontrolou n kladovè str nky. SouËasnÏ vöak 21. stoletì p ineslo neb valè n roky na pojistn plnïnì. Ud losti jeden ctèho z Ì v USA, katastrofickè povodnï ve st ednì EvropÏ v roce n sledujìcìm, vojenskè konflikty nebo niëivè hurik ny v znamnï ovlivúujì chov nì nejen pojiöùoven a zajiöùoven, ale i pojiötïn ch. Dom cì pojistn trh zas hly uvedenè ud losti v plnè sìle. Dodnes m me v ûivè pamïti n sledky niëiv ch povodnì z lèta NavÌc je ËeskÈ pojiöùovnictvì ovlivnïno i v znamn mi zmïnami v legislativnì oblasti, vyvolan mi p Ìstupem»eskÈ republiky do EU. ZmÏny vöech klìëov ch z kon Ëi vahy nad pomïrem ûivotnìho a neûivotnìho pojiötïnì moûn tak trochu zastiúujì dalöì d leûitè okamûiky budoucìho v voje celèho sektoru pojiöùovnictvì. V p Ìsluön ch org - nech EU i jednotliv ch Ëlensk ch zemìch jiû delöì dobu probìhajì horeënè pr ce na p ÌpravÏ nov ch ËetnÌch standard a opat enì v oblasti kapit lovèho vybavenì a solventnosti pojiöùoven i zajiöùoven. Na rozdìl od existujìcìch n rodnìch princip v poëtu solventnosti bude budoucì tzv. Solventnost II fungovat ruku v ruce s kvalitnìm risk managementem spoleënosti. PoûadovanÈ kapit lovè vybavenì bude posuzov no na z kladï p eddefinovan ch rizikov ch kategoriì. AËkoliv definitivnì podoba specifik hlavnìch rizikov ch kategoriì nenì jeötï dokonëena ñ n vrh systèmu by mïl b t prezentov n poë tkem roku 2005 a uveden do ûivota o dva roky pozdïji ñ z kladnì pohled m me jiû k dispozici: V kategorii upisovacìho rizika (underwriting risk) se budou pojistitelè i zajistitelè nuceni zab vat velk mi i akumulovan mi ökodami a p edevöìm dostateënostì rezerv jak jiû hl öen ch, tak i dosud nenahl öen ch ökod. Zv öen role kreditnìho rizika (credit risk) ve vztahu k pohled vk m za zajistiteli a p edevöìm jejich z ruky dost t tïmto z vazk m, stejnï tak pohled vky za pojiötïn mi a zprost edkovateli. InvestiËnÌ rizika (investment risk), p edevöìm zmïny rokov ch sazeb, vïrov rizika, hodnocenì jednotliv ch spoleënostì. Rizika provoznì (operational risk) ñ moûnosti dopadu lidskè nebo 6 POJISTNÝ OBZOR 10/2004

6 programovè chyby, z vislost na externìch dodavatelìch apod. Podle novèho schèmatu solventnosti bude kaûdèmu z takto definovan ch rizik p i azena urëit hodnota poûadavku na kapit lovè vybavenì a tìm nav öeny st vajìcì ukazatele dostateënè solventnosti. DneönÌ diskuse mezi pojiöùovnou a zajistitelem o sazb ch, ökod ch a podmìnk ch zajiötïnì se posune mnohem d le ñ aû do oblasti vytv enèho zisku v jednotliv ch segmentech pojiötïnì. Pojiöùovny budou vïnovat mnohem vìce pozornosti sv m pohled vk m u jednotliv ch zajiöùoven a db t na jejich finanënì sìlu. ZatÌmco pojistnè postoupenè zajistitel m z st v v poslednìch letech na stabilnì rovni, potom pohled vky pojiöùoven u zajistitel se mezi lèty 1995 a 2002 nav öily tèmï o 54 %. V tomto obdobì se v raznï zmïnila d Ìve tak vynikajìcì a tèmï uniformnì kapitalizace jednotliv ch zajistitel. Roli zde hr ly r znè d vody ñ od propadu akciov ch trh, p es dopady p ÌrodnÌch katastrof Ëi zn - mè azbestovè ökody, aû po zmïnu v voje celkovèho ekonomickèho cyklu. Pojiöùovn m zde jednoznaënï vyvst v d Ìve relativnï nezn - me riziko zìsk nì plnè n hrady ze zajiötïn ch ökod. JakÈ koly tedy stojì p ed pojistiteli v nejbliûöìch okamûicìch? V prvnì adï je to vytvo enì dostateënèho objemu rezerv vlastnìho portfolia smluv se zakalkulov nìm zajiötïn ch obchod a p ÌpadnÈho diskontu. N - slednï musì n sledovat ukonëenì vöech dlouhodobï neziskov ch produkt vëetnï takov ch obchod, kterè majì nelimitovanou expozici pro urëit rizika.»ìm d Ìve budou tato opat enì realizov na, tìm vïtöì moûnosti dan pojiöùovna bude mìt. ZajiötÏnÌ musì b t definov no v souladu s objemem obchod a kapit lovou vybavenostì tak, aby p edstavovalo optimalizaci prost edk a ne dalöì z tïû pro spoleënost. Je evidentnì, ûe vhodn m partnerem v oblasti zajiötïnì je takov, kter je schopen dost t sv m z vazk m a nem ûe tak ohrozit budoucì v voj spoleënosti. Zdroj: Studie k Solvency II ñ Dr. Horster z General Re Corporation (sou- Ë st skupiny Berkshire Hathaway Inc., glob lnì spoleënost zab vajìcì se zajiötenìm, risk managementem. General Re je jeden z nejvïtöìch zajistitel s ratingem Standard and Poorís AAA) Z nov ch pr vnìch p edpis 1. Vyhl öka Ë. 457/2004 Sb., o minim lnìch n leûitostech statutu a povinn ch n leûitostech zjednoduöenèho statutu fondu kolektivnìho investov nì ( Ëinnost ). Prov dïcì vyhl öka k z konu Ë. 189/2004 Sb., o kolektivnìm investov nì. 2. Pod Ë. 464/2004 Sb. bylo vyhl öeno plnè znïnì z kona Ë. 143/2001 Sb., o ochranï hospod skè soutïûe a o zmïnï nïkter ch z kon. 3. Z kon Ë. 480/2004 Sb., o nïkter ch sluûb ch informaënì spoleënosti a o zmïnï nïkter ch z kon (z kon o nïkter ch sluûb ch informaënì spoleënosti) - Ëinnost Z kon upravuje odpovïdnost a pr va a povinnosti osob, kterè poskytujì sluûby informaënì spoleënosti (sluûby poskytovanè elektronick mi prost edky na individu lnì elektronickou û dost uûivatele ñ zpravidla za platu) a öì Ì obchodnì sdïlenì (sdïlenì urëen k podpo e zboûì, sluûeb nebo image podniku). äì enì obchodnìch sdïlenì je povoleno jen p i splnïnì z - konem stanoven ch podmìnek. Dozor nad dodrûov nìm z kona vykon v ad pro ochranu osobnìch daj. Spr vnì delikty jsou pokutov ny do v öe 10 mil. KË. 4. Z kon Ë. 484/2004 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 143/ 2001 Sb., o ochranï hospod skè soutïûe a o zmïnï nïkter ch z kon (z kon o ochranï hospod skè soutïûe), ve znïnì z kona Ë. 340/ 2004 Sb., z kon Ë. 513/1991 Sb., obchodnì z konìk, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kon Ë. 526/1990 Sb., o cen ch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). JUDr. Ji ina Kotrbat NovÈ p Ìstupy k ohlaöov nì dopravnìch nehod Hospod sk v bor PoslaneckÈ snïmovny mezi vìce neû 150 pozmïúovacìmi n vrhy k vl dnìmu n vrhu z kona, kter m se mïnì z kon o provozu na pozemnìch komunikacìch, navrhnul v r mci druhèho ËtenÌ v Ëervnu t.r. tèû v raznou zmïnu ustanovenì o dopravnìch nehod ch. Ta vedle urëitè zmateënosti p in öì p edevöìm velmi kontroverznì zmïnu ohlaöovacì povinnosti ËastnÌk dopravnì nehody. Podle nì by nap ÌötÏ byli ËastnÌci dopravnì nehody povinni neprodlenï ohl sit policistovi jen dopravnì nehodu, p i nìû doölo k usmrcenì nebo tïûkè jmï na zdravì. V p ÌpadÏ nehody, p i nìû dojde pouze ke hmotnè ökodï, by ohlaöovacì povinnost nastupovala jen, pokud si ËastnÌci dopravnì nehody nebo osoby, na jejichû majetku vznikla ökoda, vz - jemnï neprok ûì totoûnost. Aû na uvedenou v jimku se tak jedn o z nik povinnosti ohl sit dopravnì nehodu, v d sledku nìû dojde jen k hmotnè ökodï bez ohledu na jejì v öi nebo k ublìûenì na zdravì nedosahujìcì intenzity tïûkè jmy na zdravì. NehledÏ na to, ûe se dan n vrh z ejmï kouzlem nechtïnèho nevztahuje u usmrcenì ani ublìûenì na zdravì jen k osob m, myslìm, ûe je i jinak zcela nep ijateln. P edevöìm p ekvapivï a neod vodnïnï odhlìûì od spoleëenskèho z jmu na uplatnïnì odpovïdnosti za z vaûnè pr vnì delikty v silniënìm provozu s materi lnìm n sledkem, kdyû se souëasnï zav dì v raznè zv öenì represe za delikty v silniënìm provozu, a to i za jedn nì, kter nepat Ì mezi p ÌËiny dopravnì nehod. N vrh tak stranì osob m, kterè dopravnì nehody zp sobujì, takûe policistè by nap ÌötÏ museli v r mci dozoru nad dodrûov nìm p edpis v silniënìm provozu po z vaûn ch pr vnìch deliktech Ëasto s n sledkem znaën ch ökod na majetku, ale i ublìûenì na zdravì, byù niûöì intenzity, neû je tïûk jma na zdravì, p trat. Je tedy ot zkou, zda spìöe smïvnè od vodnïnì z jmu na snìûenì zatìûenì Policie»R p inese û doucì v sledek. P ijetì danèho n vrhu by na druhè stranï p edstavovalo z sadnì ohroûenì opr vnïn ch z jm osob poökozen ch provozem vozidel a v raznè ztìûenì jejich postavenì p i vypo d v nì se s d kaznìm b emenem p i uplatúov nì n rok na n hradu ökody. V raznï by se ztìûilo i öet enì pojiöùoven nutnè ke zjiötïnì rozsahu jejich povinnosti plnit v r mci pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla, kdyû mnohè d kazy jsou s odstupem Ëasu jiû nedostiûnè. RozöÌ il by se tak i prostor pro pojistnè podvody, kdyû jiû dnes se odhaduje, ûe tyto z vaûnè trestnè Ëiny se podìlejì zhruba na 30 % pojistn ch plnïnì, a to i p es zv öenè silì policie i samotn ch pojiöùoven v boji s tïmito protipr vnìmi jedn nìmi. Jist p Ìnos ñ zmenöenì p Ìpad ochromenèho provozu na pozemnìch komunikacìch v d sledku dlouhèho Ëek nì ËastnÌk nehod na p Ìjezd policist a jejich mnohdy neod vodnïnè zdrûov nì provozu a razantnì snìûenì policejnï vykazovanè dopravnì nehodovosti ñ by uveden negativa ztïûì p ev ûil. U zmìnïnè novè ohlaöovacì povinnosti ËastnÌk dopravnì nehody, kdyû si vz jemnï neprok ûì totoûnost, stejnï jako osoby, na jejichû majetku vznikla ökoda, nelze p ehlèdnout, ûe dan podmìnka je neod vodnïn, v rozporu s povinnostì ËastnÌk nehody prokazovat totoûnost jen na poû d nì a nesmysln, kdyû by ohlaöovacì povinnost nastupovala ve vöech p Ìpadech i malichern ch nehod, s minim lnì ökodou, zvl öù, kdyû osoby, na jejichû majetku vznik ökoda, mnohdy nejsou na mìstï nehody ani p Ìtomny. Pro svoji neurëitost je vadnè i novè ustanovenì o povinnosti idiëe, kter mïl Ëast na jakèkoliv dopravnì nehodï, spolupracovat p i zjiöùov nì skutkovèho stavu, kdyû nenì upraveno, s k m m za povinnost takto spolupracovat. PozmÏÚovacÌ n vrhy by proto mïly b t pat iënï zv ûeny a p ijaty by mïly b t pouze ty z nich, kterè roveú pr vnì pravy jeötï nezhoröujì. JUDr. Pavel Buöta POJISTNÝ OBZOR 10/2004 7

7 Potenci l ûivotnìho pojiötïnì v»r na pozadì statistik CEA Ing. Rudolf Voborsk,»esk asociace pojiöùoven Jiû vìcekr t na r zn ch mìstech zaznïlo, ûe trh ûivotnìho pojiötïnì m v»r z dlouhodobèho hlediska st le znaën r stov potenci l. U nïkter ch pracovnìk pojiöùoven odpovïdn ch za nov obchod vyvol moûn toto tvrzenì trpk smïv, ale p ijmeme-li p edpoklad postupnèho p ibliûov nì ekonomick ch ukazatel»r k rovni vyspïlejöìch zemì EU, pak urëit st Ìzliv optimismus m ûe b t opodstatnïn p i pohledu na statistiky ûivotnìho pojiötïnì Ëlensk ch zemì CEA. Pro srovn nì jsme vybrali celkem 16 ze sou- Ëasn ch 31 Ëlensk ch zemì CEA, p iëemû jde o srovn nì nïkolika zemì s vyspïl m trhem ûivotnìho pojiötïnì s pïti nov mi Ëlensk mi st ty EU. Z makroekonomickèho hlediska je zajìmav pohled na podìl roënìho p edepsanèho pojistnèho na ûivotnì pojiötïnì na HDP (graf 1), kter je v nov ch zemìch EU p ibliûnï stejn a d v tak tuöit moûn r st. Velmi podobnè je i srovn nì vztahu v öe vytvo en ch technick ch rezerv ûivotnìho pojiötïnì k HDP (graf 2). ZralejöÌ trhy majì samoz ejmï vïtöì n skok, ale lze oëek vat, ûe podìl investiënìch prost edk v - zan ch v technick ch rezerv ch ûivotnìho pojiötïnì v nov ch Ëlensk ch zemìch EU ve vztahu k HDP poroste a jejich makroekonomicky pozitivnì role jako investiënìho zdroje se posìlì. PrvnÌ mìsto v tomto srovn nì si udrûuje st le VelkÈ Brit nie, a to i p es v razn pokles celkovè v öe technick ch rezerv v roce Zn mkou vyzr losti trhu ûivotnìho pojiötïnì je bezesporu i podìl p edepsanèho pojistnèho na ûivot- Graf 1 ñ PodÌl p edepsanèho pojistnèho ép na HDP v % (rok 2002) nì pojiötïnì na celkovèm p edepsanèm pojistnèm (graf 3). I zde vidìme vedle sebe novè ËlenskÈ zemï EU, u nichû se tento ukazatel postupnï p ibliûuje k podìlu na vyzr lejöìch trzìch. OstatnÏ v celoevropskèm mï Ìtku doch zì od roku 2001 k poklesu podìlu ûivotnìho pojiötïnì (tabulka 1), p iëemû Tabulka 1 ñ PodÌl p edepsanèho pojistnèho na ûivotnì pojiötïnì na celkovèm p edepsanèm pojistnèm v % *) daje za rok 2003 jsou p edbïûnè tento pokles je zp soben zë sti propadem nebo nìzkou dynamikou nïkter ch d leûit ch trh ûivotnìho pojiötïnì, ale takè r stem sazeb v neûivotnìch pojiötïnìch, resp. r stem v znamu nïkter ch z nich. NÌzk podìl ûivotnìho pojiötïnì ve Slovinsku je vysvïtliteln tìm, ûe v tèto zemi je (vzhledem k organi- Graf 2 ñ Vztah v öe technick ch rezerv v ép k HDP v % (rok 2002) Graf 3 ñ PodÌl pojistnèho na ép na celkovèm p edepsanèm pojistnèm v % (rok 2002) 8 POJISTNÝ OBZOR 10/2004

8 Tabulka 2 ñ MeziroËnÌ v voj p edepsanèho pojistnèho na ûivotnì pojiötïnì (v % k p edchozìmu roku) *) Z p edbïûn ch daj za rok 2003 zaci pojiötïnì) vykazov no v r mci komerënìho pojiötïnì i zdravotnì pojiötïnì, kterè je v jin ch zemìch souë stì systèmu ve ejnèho zdravotnìho pojiötïnì. Potenci l r stu ûivotnìho pojiötïnì je patrn i z opaënèho pohledu, tj. z pozice obëana. Srovn v - nì souëasnèho stavu ûivotnìho pojiötïnì p es roënì pojistnè na jednoho obyvatele v p epoëtu na jednotnou mïnu je ponïkud zav dïjìcì vzhledem k velk m rozdìl m v p Ìjmech v jednotliv ch zemìch vyj d en ch v tèto mïnï. N zornïjöì je porovn nì, o kterè jsme se pokusili (graf 4), totiû o vyëìslenì pomïru mezi pr mïrn m roënìm pojistn m na ûivotnì pojiötïnì na jednoho obyvatele a jeho pr mïrnèho disponibilnìho p Ìjmu (nikoliv mzdy). I kdyû jde o urëitè zjednoduöenì, kterè nenì ide lnì, lze tento pomïr ch pat jako podìl pojistnèho na ûivotnì pojiötïnì na pr mïrnèm spot ebnìm koöi obëana. Budeme-li p edpokl dat postupnè p ibliûov nì struktury ûivotnìch n klad dom cnostì v nov ch Ëlensk ch zemìch EU ke struktu- e tradiënìch zemì, pak lze i z tohoto d vodu oëek vat zvyöov nì objemu pojistnèho na ûivotnì po- jiötïnì v nov ch Ëlensk ch zemìch. Uveden statistick data samoz ejmï nejsou z rukou, ûe v voj ûivotnìho pojiötïnì jednoznaënï p jde naznaëen m smïrem. OstatnÏ i mezi jednotliv mi zemïmi se srovnatelnou rovnì ekonomiky jsou znaënè rozdìly v ûivotnìm pojiötïnì. V sadnì roli m trvale V. Brit nie (i p es pokles v poslednìch dvou letech), naopak slaböì postavenì NÏmecka a Rakouska je v materi lech CEA vysvïtlov no konstrukcì d chodov ch systèm, kde ûivotnì pojiötïnì nehraje takovou roli, jako v nïkter ch jin ch zemìch. V ÿecku (nenì v uvedeno v grafech) je nap Ìklad role ûivotnìho pojiötïnì trvale velmi nìzk, v relativnìch ukazatelìch n - padnï niûöì neû v»r. V voj ûivotnìho pojiötïnì je navìc v nïkter ch zemìch znaënï nerovnomïrn, tak nap. ve äpanïlsku po celkem v znamnèm r stu v roce 2002 (16 %) p iöel v roce 2003 prudk propad (ñ 36 % ñ p edbïûn daj). V tomto kontextu lze ocenit stabilnì a v celoevropskèm mï Ìtku vysokè tempo r stu ûivotnìho pojiötïnì v»r (tabulka 2) v poslednìch letech, snad i z toho lze Ëerpat onen st Ìzliv optimismus. Zdroje: statistiky CEA, OECD,»AP Graf 4 ñ Vztah pojistnèho na ép k pr mïrn m osobnìm disponibilnìm p Ìjm m v % (rok 2002) Katastrofy v roce 2003 a komerënì pojiötïnì doc. Ing. Eva Duch Ëkov, CSc., VäE Rok 2003 znamenal v skyt ady nep Ìzniv ch ud lostì s katastrofick mi ökodnìmi dopady. Tyto ud losti byly spojeny ve velkè mì e s p ÌrodnÌmi jevy. Nap Ìklad v EvropÏ se vyskytly ökody na rodï v souvislosti s neb val m suchem, lesnì poû ry v Portugalsku, povodnï ve Francii. V jin ch oblastech svïta nap Ìklad zemït esenì v AlûÌrsku, zemït esenì v Ir ku; JiûnÌ Korea byla postiûena tajfunem, USA torn dy a hurik nem Isabel. Vedle p ÌrodnÌch vliv doölo k ud lostem s katastrofick mi dopady i v souvislosti s p sobenìm lidskèho Ëinitele. Nap Ìklad v souvislosti s lodnì dopravou v BangladÈöi, s p eruöenì dod vky elektrickè energie v USA. CelkovÈ ökody z katastrof dos hly v roce mld. USD, z toho ökody v rozsahu 58 mld. USD p ipadaly na ökody z p ÌrodnÌch katastrof (v roce 2001 dos hly ekonomickè ökody z p ÌrodnÌch katastrof 36 mld. USD, v roce mld. USD) a 12 mld. USD ökody v d sledku lidskèho jedn nì (v raznï vyööì tyto ökody byly v roce 2001 v souvislosti s teroristick m tokem 11. z Ì). P itom pod pojmem p ÌrodnÌ katastrofy se za azujì n sledujìcì: povodnï a z plavy, vich ice, zemït esenì, sucho, lesnì poû ry, mr z a dalöì; pod pojem nebezpeëì vy- PodÌl pojiötïn ch ökod na ökod ch z katastrof v roce 2003 V voj poëtu katastrofick ch ud lostì v letech 1970 aû 2003 volan lidsk m faktorem: velkè poû ry, exploze, leteck neötïstì, neötïstì p i lodnì dopravï, silniënì a ûelezniënì neötïstì, d lnì neötïstì, z ÌcenÌ budov nebo most, terorismus a dalöì. Co se t k dlouhodobèho v voje ve v skytu katastrofick ch ud lostì, je t eba konstatovat, ûe se ukazuje rostoucì tendence, a to jak v poëtu nastal ch katastrofick ch ud lostì, tak v rozsahu vznikl ch ökod. V roce 2003 bylo zaznamen no celkem 142 p ÌrodnÌch katastrof a POJISTNÝ OBZOR 10/2004 9

9 PojiötÏnÈ ökody z katastrof v letech 1970 aû 2003 (v mld. USD) 238 neötïstì vyvolan ch lidmi. Z hlediska dlouhodobèho v voje se adì rok 2003 z hlediska poëtu katastrof k jednomu z nejmènï p Ìzniv ch. CelkovÏ v souvislosti s katastrofami p iölo o ûivot v roce 2003 okolo 60 tisìc lidì. Z hlediska poëtu zem el ch jde o sedm nejhoröì rok od roku V d sledku v skytu p ÌrodnÌch katastrof zem elo 51,5 tis. lidì. PovodnÏ v Indii, BangladÈöi, P kist nu a Nep lu v Ëervnu a Ëervenci znamenaly 1400 obïtì na ûivotech. CelkovÏ 4280 lidì p iölo o ûivot v d sledku povodnì. 41 tis. lidì ztratilo ûivot p i zemït esenì v Ir ku v prosinci. ZemÏt esenì v AlûÌrsku v kvïtnu znamenalo 2260 mrtv ch. P i p epravï lodì zem elo v BangladÈöi v dubnu 370 lidì. Z celkovèho objemu ökod 70 mld. USD pojiötïnè ökody Ëinily 18,5 mld. USD. Z celkovèho rozsahu 18,5 mld. USD pojiötïn ch ökod byla p ev ûn Ë st, tedy 16,2 mld. USD, vyvol na p ÌrodnÌmi vlivy. KatastrofickÈ ökody vzniklè d sledkem lidskèho kon nì roce 2003 dos hly 2,3 mld. USD. äest p ÌrodnÌch katastrof znamenalo pojiötïnè ökody, kterè p ekroëily hranici 1 mld. USD. Z pohledu velikosti pojiötïn ch ökod (18,5 mld. USD) rok 2003 v raznï p ekroëil dlouhodob pr mïr; v letech 1987 aû 2002 Ëinil tento dlouhodob pr mïr 6,4 mld. USD. NegativnÌ v voj p ÌrodnÌch katastrof je p iëìt n zejmèna klimatick m zmïn m, kterè se projevujì pr vï ve v skytu povodnì, vich ic a dalöìch p ÌrodnÌch ûivl s katastrofick mi dopady. Pro Evropu bylo charakteristickè v roce 2003 mènï extrèmnìch povïtrnostnìch v kyv (ve srovn nì s rokem 2002). NejvÏtöÌ ökody byly spojeny s rozs hl m suchem, jehoû d sledkem bylo snìûenì hektarov ch v nos u plodin, ochromenì lodnì dopravy, zastavenì turbìn ve vodnìch elektr rn ch apod. Pojiöùovny ovöem vyplatily pomïrnï nìzkè Ë stky na pojistn ch plnïnìch, neboù ökody jako snìûenì hektarov ch v nos nejsou obvykle v EvropÏ kryty pojiötïnìm. EkonomickÈ ztr ty zp sobenè Katastrofy podle region region (země) Amerika USA Evropa Francie Asie Jižní Korea Japonsko Írán Afrika Jihoafrická rep. Alžírsko počet katastrof v % oběti v % 20,5 % 8,4 % 9,5 % 1,3 % 46,8 % 1,1 % 1,8 % 2,6 % 17,6 % 1,6 % 1,1 % ,6 % 0,5 % 0,7 % 0,1 % 87,4 % 0,6 % 0,1 % 69,9 % 8,2 % 0,1 % 4,1 % pojištěné škody v mil USD v % 75,2 % 60,7 % 11,8 % 7,2 % 7,8 % 2,8 % 2,2 % 0,8 % 0,6 % 0,2 % Austrálie, Oceánie 4 1,1 % ,8 % Ostatní (prostor oceánů) 13 3,4 % 527 0,9 % 438 2,6 % Svět celkem ,0 % ,0 % ,0 % vedry se v EvropÏ odhadujì na 13 mld. dolar. VelkÈ ökody nap chaly na jihu kontinentu takè lesnì poû ry (nap Ìklad v It lii, Francii, Portugalsku a äpanïlsku byly sp leny lesy na celkovè v mï e pït tisìc ËtvereËnÌch kilometr ). Jin situace byla ovöem v ostatnìch oblastech svïta, zejmèna v Americe a Asii. Pouze v USA p edstavovaly pojiötïnè ökody vìce neû 60 % svïtov ch pojiötïn ch ökod. Na druhè stranï nap Ìklad v Ir ku v souvislosti se zemït esenìm s katastrofick mi d sledky byl zaznamen n nejvïtöì poëet obïtì na lidsk ch ûivotech. RostoucÌ v skyt ud lostì s katastrofick mi dopady m v souëasnè dobï v znamn vliv na v voj v komerënìm pojiötïnì. Na jednè stranï tento v voj znamen zvïtöov nì objemu celkovï vyplacen ch pojistn ch plnïnì, na stranï druhè nutì pojiöùovny k p imï enè reakci na danè skuteënosti. Pojiöùovny jsou nuceny p ehodnocovat p Ìstup k hodnocenì rizikovosti a v bec pojistitelnosti rizik s ohledem na dopady na velikost pojistn ch plnïnì. D le pojiöùovny v reakci na v skyt tïchto ud lostì mïnì p Ìstupy ke konstrukci jednotliv ch pojistn ch produkt a mïnì p Ìstupy k ohodnocov nì dan ch rizik, coû se odr ûì zejmèna v cen ch pojiötïnì. Pouûit literatura: Natural catastrophes and manñmade disasters in 2003, Swiss Reinsurance Copany, Economic Research & Consulting, Ë. 1, 2004 LaviËka, V., Fialka, M.: EvropskÈ pojiöùovny loni na katastrofy tolik nedoplatily, Hospod skè noviny, 26. nora 2004 Duch Ëkov, E.: Principy pojiötïnì a pojiöùovnictvì, Ekopress, Praha 2003 AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Dlouhodob finanënì rating sìly A spoleënosti Lloydís of London, kter p sobì na pojistnèm trhu, byl potvrzen spoleënostì Standard & Poorís Rating Services s tìm, ûe je i perspektivnï stabilnì. vïrov analytik Standard & Poorís Stephen Searby mìnì, ûe: ÑRating odr ûì nadch zejìcì kapit lovè z vazky na trhu a n sledn n r st fond spoleënosti Lloydís v roce 2004, upevnïnì silnè obchodnì pozice a pravdïpodobnè pokraëov nì siln ch obchodnìch v kon z roku 2003 i v letech 2004 a 2005.ì SpoleËnost Standard & Poorís potvrdila nïmeckè zajiöùovnï Hannover R ckversicherung-ag dlouhodobè z vazky druhè stranï a rating pojiöùovacì sìly AA ñ a cel skupina tak zmïnila sv j pohled na vïc z negativnìho na stabilnì. Analytik Standard & Poorís Simon Marshall ekl: ÑZmÏna naöeho pohledu na tuto vïc odr ûì obnovu v zajiötïnì a vylepöenou finanënì flexibilitu, kter n sledovala po spïönè flotaci dodateën ch 21 % akciì v roce 2004.ì VÏ itelè lond nskè poboëky americkè spoleënosti Quincy Mutual Fire Insurance, kter ve VelkÈ Brit nii cedovala majetkov obchod v roce 2002, jednomyslnï podpo ili pl n, kter zajistì spl tky penïûnìch Ë stek dluûn ch spoleënosti jeötï p ed koncem roku. Po uzav enì lond nskè poboëky byly p Ìjmy p esunuty na LCL Group. Navrhovan pl n vytvo ili Christopher Morris a Andrew Dick, partne i v Begbies Traynor, coû je velk nez visl britsk spoleënost, zab vajìcì se insolvencì (neschopnostì spl cet). P ipraven pl n p in öì eöenì, kdy vï itelè dostanou svè penïûnì prost edky rychleji a s niûöìmi administrativnìmi n klady, neû p i tradiënìm pr bïhu. Christopher Morris k tomu sdïlil: ÑVÏ itelè poznali, ûe tento pl n je opravdu smyslupln. P in öì d ÌvÏjöÌ vy eöenì problèmu, generuje v znamnè spory v oblasti n klad a p in öì penìze vï itel m mnohem rychleji.ì Pramen: Heath Lambert International Newsletter, July 2004 (Mik) 10 POJISTNÝ OBZOR 10/2004

10 FinanËnÌ sluûby ñ z vïreën zpr va expertnìch skupin Evropsk komise nechala v Ìjnu 2003 provèst podrobnè zhodnocenì stavu integrace evropsk ch finanënìch trh. Provedly jej Ëty i expertnì skupiny pro oblasti bank, pojiöùoven, cenn ch papìr a spr vy majetku. ExpertnÌ skupiny zve ejnily v kvïtnu 2004 spoleënou z vïreënou zpr vu. Podle nì nenì pro integraci finanënìch trh EU pot ebnè û dnè novè z konod rstvì, ËlenskÈ st ty by vöak mïly ËinnÏji aplikovat st vajìcì p edpisy. Jejich optim lnì vyuûìv nì by mïlo b t hlavnìm kolem dozorëìch org n. Skupina pro banky se vyslovila pro centralizovan dozorëì org n pro instituce s celoevropsk m p sobenìm. TakÈ expertnì skupina pro pojiöùovny poûaduje pro skupiny a konglomer ty koherentnì dozorëì strukturu. Vöechny skupiny se vyslovily pro to, aby novè n vrhy z - kon byly p edkl d ny aû po peëlivèm rozv ûenì a aby se soust eôovaly na produkty a sluûby, kterè jsou vhodnè pro p eshraniënì styk. Poûadavky jednotliv ch expertnìch skupin se v z sadï vztahujì k n sledujìcìm z kladnìch bod m: odstranïnì souëasnè p eregulace a zjednoduöenì z konod rstvì, nutnost korektnì a jednotnè aplikace evropsk ch pravidel, stop stav dalöìm evropsk m iniciativ m, pot ebnost lepöì anal zy n klad a v nos, zlepöenì kvality dozoru, odstranïnì znaën ch p ek ûek chybïjìcì harmonizacì danì, pot ebnost koherentnìch z konod rn ch opat enì. Zpr va expertnìch skupin byla koncem Ëervna projedn na na konferenci organizovanè Evropskou komisì. Do konce srpna probïhly ve ejnè konzultace a do 10. z Ì mohou pod vat ËastnÌci trhu sv stanoviska ke zpr vï. Teprve potè se komise definitivnï rozhodne, zda bude v bec povaûovat za nutnè podnikat dalöì kroky pro vytvo enì vnit nìho trhu, nap. druh akënì pl n pro finanënì sluûby. Z nïkter ch p edbïûn ch vyj d enì se zd, ûe komise nebude û dnè akutnì kroky podnikat. GDV se na nïkterè poûadavky dìv ponïkud kriticky, protoûe by se mïlo zabr nit vzniku Ñ26. pr vnìho reûimuì vedle existujìcìch 25 n - rodnìch reûim. Pramen: GDV, Bericht aus Br ssel, Ë. 48, 6/2004 (La) KomerËnÌ prezentace Management likvidace pojistn ch ud lostì JednÌm z nejd leûitïjöìch proces pojiöùovny v oblasti poskytov - nì sluûeb klient m je likvidace pojistn ch ud lostì. Na spokojenosti klienta s poskytovan mi sluûbami totiû z visì jeho dalöì setrv nì v pojiöùovnï, resp. moûnosti zìsk nì dalöìch obchod. Poûadavky na kvalitu a rychlost procesu likvidace pojistn ch ud lostì proto neust le stoupajì. Tento trend je moûnè zabezpeëit jedinï pouûitìm nejmodernïjöìch metod zpracov nì proces, a to prost ednictvìm informaënìch technologiì vytvo enì komplexnìho informaënìho systèmu pro management likvidace pojistn ch ud lostì. Pr vï poûadavky na flexibilnïjöì ÌzenÌ procesu likvidace pojistn ch ud lostì a zvyöov nì kvality business proces byly hnacì silou pro implementaci komplexnìho informaënìho systèmu v jednè z univerz lnìch pojiöùoven na Slovensku. InformaËnÌ systèm pro management pojistn ch ud lostì pokr v cel proces likvidace pojistn ch ud lostì, a to od registrace pojistn ch ud lostì, p es kompletaci a schvalov nì spisu, aû po vyplacenì pojistnèho plnïnì a archivaci spisu. Cel systèm je plnï integrov n s pojistnïtechnick m systèmem pojiöùovny. Realizovan projekt obsahoval anal zu, n vrh a inovaci business proces, n vrh a implementaci technologickè infrastruktury, v voj a implementaci programovèho vybavenì, nep etrûitou poinstalaënì podporu a ökolenì uûivatel. SystÈm se poda ilo spïönï implementovat i dìky v bïru technologiì spoleënosti IBM, na kter ch je vybudov n. Elektronick spis pojistn ch ud lostì KvalitativnÌ zmïna procesu likvidace pojistn ch ud lostì prost ednictvìm komplexnìho informaënìho systèmu zaëìn transformacì klasick ch papìrov ch spis na spisy elektronickè. Elektronick spis je dostupnïjöì, sdìlen a lèpe se zajiöùuje i jeho spr va. JednotlivÈ dokumenty jsou do elektronickèho spisu p id v ny p Ìmo v mìstï doruëenì, ËÌmû se v znamnï zkracuje doba zp ÌstupnÏnÌ dokumentu ve spisu pro jeho vybavenì. Klient navìc m ûe dokument doruëit do kterèkoliv poboëky pojiöùovny a zvolit si zp sob doruëenì (poötou, osobnï, faxem, mailem, p es Internet). OdbornÌ pracovnìci pojiöùovny jsou tak osvobozeni od administrativnìch kon a mohou se plnï vïnovat odbornè str nce vy izov nì spisu, ËÌmû znaënï stoup jejich produktivita pr - ce. NavÌc zapojenìm Callcentra pro poskytov nì informacì o stavu likvidace se prakticky odbour komunikace mezi likvid torem a klientem. ElektronickÈ zpracov nì likvidace pojistn ch ud lostì p in öì moûnost sledov nì vytìûenosti jednotliv ch pracovnìk likvidace, a tìm i moûnost p idïlov nì nov ch spis k vy- ÌzenÌ na z kladï aktu lnìho vytìûenì anebo dostupnosti pracovnìk. Vöechny v stupy ve formï korespondence z informaënìho systèmu jsou napojeny na centr lnì systèm zpracov nì korespondence. BezpeËnost daj Pouûit technologie IBM, na kterè je systèm realizov n, poskytuje vysokou mìru bezpeënosti a Ìzen p Ìstup k informacìm v informaënìm systèmu. K daj m je zabezpeëen hierarchick p Ìstup kopìrujìcì organizaënì strukturu pojiöùovny. V praxi to znamen, ûe jednotlivì pracovnìci mohou pracovat pouze s jim p idïlen mi spisy, p iëemû k ostatnìm nemajì p Ìstup. ÿìdìcì pracovnìci vöak mohou v systèmu kontrolovat a koordinovat pr ci sv ch pod Ìzen ch. P Ìnosy pro pojiöùovnu Po spïönè implementaci informaënìho systèmu byly ve velmi kr tkè dobï zaznamen ny nespornè p Ìnosy inovace. OkamûitÏ bylo viditelnè vytìûenì jednotliv ch pracovnìk likvidace, zrychlil se proces a p ehlednost vy izov nì a schvalov nì likvidace. Odbour nìm nïkter ch administrativnìch kon byla zaznamen na zv öen produktivita jednotliv ch pracovnìk. SnÌûila se pracnost manipulace se spisy. Pro management pojiöùovny p in öì informaënì systèm okamûitè informace o stavu procesu likvidace ve formï statistick ch report, vytìûenosti jednotliv ch pracovnìk a celkovè kvality procesu likvidace. Kontakt: Mari n MarcinË k PosAm, spol. s r.o. POJISTNÝ OBZOR 10/

11 éivotnè poistenie v Slovenskej republike (ukazovatele k ) Poistn trh na Slovensku m za sebou 11 roën histûriu pln zmien, vôaka ktor m sa pomaly zaëleúuje do jednotnèho eurûpskeho trhu. Jeho ekonomick a pr vny v voj je stimulovan pr ve postupuj cim procesom integr cie Slovenskej republiky do eurûpskych ötrukt r. V tomto znamenì sa niesli aj zmeny v oblasti pr vnej pravy poisùovnìctva a v konu dohæadu nad poisùovnìctvom. Z kon o poisùovnìctve Ë. 95/2002 Z.z. vytv ra ötandardnè, medzin rodne akceptovanè legislatìvne prostredie poistnèho trhu zodpovedaj ce poûiadavk m OECD a E. Implement ciou smernìc E I., II. a III. gener cie t kaj cich sa komerënèho poisùovnìctva sa zabezpeëuje kompatibilita poistnèho pr va Slovenskej republiky s pr vom krajìn E. Okrem Ôalöej liberaliz cie poisùovacìch sluûieb v zmysle prìsluön ch ustanovenì smernìc E m Slovensk republika pred sebou eöte veæa loh, medzi ktor mi je aj stimulovanie ûivotnèho poistenia (napr. cez daúovè zv hodúovanie, zvyöovanie v nosov, atô.) k tomu, aby sa jeho podiel priblìûil rovni eurûpskych poistn ch trhov. Na Slovensku je ûivotnè poistenie pre mnoh ch obëanov skùr urëit m Ñluxusomì, ale ako vidìme v tabuæke Ë. 1 1 ) pomer predpìsanèho poistnèho v ûivotnom poistenì na celkovom predpise neust le narast. N rast poistnèho mùûeme pripisovaù faktu, ûe obyvateæstvo si zaëìna intenzìvnejöie uvedomovaù ûivotnè rizik a skutoënosù, ûe öt t im nebude schopn v r mci systèmu soci lneho poistenia prispievaù v dostatoënej miere na dùchodky. Pr ve ûivotnè poistenie pon ka obëanom vhodn alternatìvu na rieöenie ich problèmov s visiacich so soci lnym zabezpeëenìm. Tabuæka 1 ñ Podiel ûivotnèho poistnèho na celkovom poistnom Obdobie Predpísané poistné Životné poistenie Medziročná zmena predpisu Podiel predpisu ŽP/celkom Medziročná zmena podielu Poistenie celkom Predpísané poistné Medziročná zmena predpisu ,48 % ,23 % 23,43 % 0,05 % ,45 % ,48 % 23,79 % 0,36 % ,66 % ,64 % 25,20 % 1,40 % ,92 % ,10 % 26,94 % 1,74 % ,69 % ,82 % 29,40 % 2,46 % ,38 % ,80 % 33,13 % 3,73 % ,75 % ,62 % 40,78 % 7,66 % ,84 % ,93 % 42,90 % 2,12 % ,85 % ,32 % 43,02 % 0,11 % ,02 % ,14 % 40,96 % 2,06 % ,00 % V roku 2002 predstavoval podiel ûivotnèho poistenia v objeme 15,7 mld. Sk na celkovom poistenì v öku 43%, Ëo znamenalo oproti roku 2001 zv öenie o 14, 32%. Rok 2003 sa sìce niesol v trende kopìruj com v voj roka 2002, no n rast predpisu bol najniûöì za posledn ch 10 rokov. Jeho predpis tvoril 41%-n podiel s n rastom len 10%. Ako vidieù, Ëasy tridsaùpercentnèho rastu ûivotnèho poistenia s v posledn ch rokoch minulosùou, hoci trh eöte zôaleka nie je nas ten. Ot zkou je, Ëi s t m priamo alebo nepriamo s visì ûivotn roveú na Slovensku? Okrem inèho, na nelichotiv roveú ûivotnèho poistenia na Slovensku poukazuje aj skutoënosù, ûe pomer ûivotnèho a neûivotnèho poistenia v krajin ch E je v pomere 60% k 40%. Faktom vöak zost va, ûe pr ve n rast ûivotnèho poistenia mùûe byù v znamn m sign lom pre zbliûovanie pomeru ûivotnèho a neûivotnèho poistenia podobne ako v krajin ch E. œalöou skutoënosùou, ktor vpl vala a vpl va na v voj samotnèho ûivotnèho poistenia u n s ale i vo svete je reforma dùchodkovèho zabezpeëenia, 1 ) FT: Spr va o stave poisùovnìctva k ) internè neauditovanè daje UFT kedy vl dy, spoloënosù a aj jednotlivci bud z pasiù s neæ tostnou realitou dùchodkov v starn com svete. PolitickÈ a ekonomickè prostredie, v ktorom sa reforma realizuje, je ako na Slovensku, tak aj vo v Ëöine krajìn strednej a v chodnej EurÛpy premenlivè, keôûe finanënè trhy s malè a novè a vl dy sa Ëasto menia. S Ëasùou dediëstva po Ère socializmu je v razn loha öt tu pri zabezpeëovanì dùchodkov ch d vok. DÙchodky boli v znamnou kompetenciou öt tu a takmer vùbec neexistovali s kromnè systèmy. Transform cia so sebou priniesla prudk pokles v roby a zamestnanosti a priebeûn systèm financovania dùchodkov je na padku. KeÔ k tomu prid me negatìvny demografick v voj je zrejmè, ûe existuj ci systèm dùchodkovèho zabezpeëenia je nere lny. Reforma znamen presun k v Ëöej miere zap jania s kromnèho sektora do zabezpeëovania dùchodkov. Nosn mi sa stan doplnkovè dùchodkovè poistenie ale v hu nadobudne aj samotnè kapit lovè ûivotnè poistenie, ako forma urëitèho zabezpeëenia prìjmu v dùchodku. Na rozvoj ûivotnèho poistenia vpl va aj fakt, ûe m lo æudì 100% verì pripravovanej reötrukturaliz cii dùchodkov a napom ha tomu aj fakt, ûe dùchodkov reforma je vysoko rizikov. MÙûe trvaù cel jednu gener ciu a na vykrytie prechodnèho obdobia bud potrebnè vlastnè zdroje obyvateæstva. Jednotlivci bud musieù prevziaù v Ëöiu Ëasù z ùaûe svojho dùchodku. Vzniknut situ ciu mùûu rieöiù pr ve ûivotn m poistenìm. doc. Ing. Anton Korauö, PhD. Pojistn trh v r podle daj»ap PodÌl»AP na celkovèm p edepsanèm pojistnèm v»r v roce 2003 dos - hl 98,8 %.»AP sestavuje na z kladï daj od Ëlensk ch pojiöùoven öiröì statistiku, kter umoûúuje podrobnïjöì anal zu pojistnèho trhu. Z vïry tèto anal zy lze povaûovat v z sadï za platnè pro cel pojistn trh»r. CelkovÈ v nosy Ëlen»AP v roce 2003 Ëinily ,6 mil. KË a n klady , 3 mil. KË. Z toho vypl v v sledek po zdanïnì ve v öi 5741,3 mil. KË. CelkovÈ p edepsanè pojistnè Ëlen»AP se zv öilo v roce 2003 o 18,3 % na 104,6 mld. KË. P Ìr stek p edepsanèho pojistnèho u ûivotnìho pojiötïnì dos hl 20,4 % a u neûivotnìho pojiötïnì 16,9 %. Z kladnì kapit l pojiöùoven ve v öi 12,5 mld. KË z stal prakticky na stejnè rovni jako v roce Fondy pojiöùoven vöak poklesly o 1,5 mld. KË na 15 mld. KË. U technick ch rezerv ûivotnìho pojiötïnì nastal vzestup o 12,1 % na hodnotu 124,3 mld. KË. TechnickÈ rezervy v neûivotnìm pojiötïnì vzrostly ze 46,6 mld. KË v roce 2002 na 52 mld. KË v roce 2003, tj. o 11, 6 %. To znamen, ûe celkovï bylo v technick ch rezerv ch akumulov no 176,3 mld. KË. Struktura pojistnèho trhu»r Předepsané pojistné Pojištění (mil. Kč) Podíl (%) Životní pojištění celkem , ,8 37,6 38,8 Neživotní pojištění celkem , ,8 62,4 61,2 úrazové pojištění 1 647, ,2 1,8 1,6 pojištění budov a staveb obyvatel 2 089, ,7 2,3 2,2 pojištění domácnosti 1 482, ,5 1,6 1,7 pojištění odpovědnosti za škody obyvatel 446,1 495,0 0,5 0,5 pojištění léčebných výloh v zahraničí 827,1 966,4 0,9 0,9 pojištění průmyslu a podnikatelů celkem* ) , ,5 16,4 16,8 z toho: zemědělské pojištění 998,8 918,0 1,1 0,9 havarijní pojištění vozidel celkem , ,5 13,2 12,8 pojištění odpovědnosti z provozu vozidla , ,3 19,8 18,7 zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání 4 067, ,0 4,5 4,1 *) Nezahrnuje havarijnì pojiötïnì. Pramen: V roënì zpr va»ap POJISTNÝ OBZOR 10/2004

12 1. Situace a v voj na trhu pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu V»eskÈ republice provozuje 15 pojiöùoven pojiötïnì obecnè odpovïdnosti za ökodu a pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu za ökodu zp sobenou vadou v robku, 13 pojiöùoven provozuje pojiötïnì profesnì odpovïdnosti za ökodu a rovnïû 13 pojiöùoven pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou Ëleny p edstavenstva a managery. PojiötÏnÌ odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu zp sobenou zamïstnanci pracovnìm razem nebo nemocì z povol nì prov dïjì na z kladï st tnì zak zky dle p ÌsluönÈho pr vnìho p edpisu dvï pojiöùovny. MeziroËnÌ n r st p edepsanèho pojistnèho 2002/2001 v neûivotnìm pojiötïnì Ëinil 8,3 %, p iëemû n r st v pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu u podnikatelsk ch subjekt (pr myslu) byl vyööì a Ëinil 13,3 %. R st pojiötïnì odpovïdnosti obëan byl jeötï vyööì a zaznamenal n r st p edepsanèho pojistnèho dokonce o 16,1 %. U z konnèho pojiötïnì odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu zp sobenou pracovnìm razem nebo nemocì z povol nì zamïstnanci ËinÌ meziroënì n r st 55,3 %. Tento znaën n r st oproti r je d n r stem pojistn ch sazeb v souvislosti s p Ìsluönou vyhl ökou Ministerstva financì o n hrad ch bolestnèho a ztìûenì spoleëenskèho uplatnïnì, kter zv öila moûnè odökodnè. R st p edepsanèho pojistnèho v pojiötïnì odpovïdnosti je d n vïtöìm z jmem klient o toto pojiötïnì projevujìcìm se v mìrnèm, ale trvalèm r stu pojistn ch Ë stek a rovnïû uvïdomïnìm si d leûitosti tohoto pojiötïnì v modernì dobï. PodÌl pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu na celkovèm p edepsanèm pojistnèm z neûivotnìho pojiötïnì je dlouhodobï stabilnì a pohybuje se mezi 10 ñ 13 %. To je d no up ednostnïnìm pojiötïnì majetkovèho a r stem pojistnèho z pojiötïnì odpovïdnosti z provozu motorov ch vozidel u obëan i podnikatelsk ch subjekt. U podnikatelsk ch subjekt je up ednostúov no pojiötïnì ûivelnì, vëetnï pojiötïnì p eruöenì provozu s ohledem na moûnosti financov nì podnik. NicmÈnÏ je zaznamen v n v souvislosti se vstupem»eskè re- Zpr va»ap o trhu pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu v»eskè republice za rok Ë st Ing. V clav Zik n, z stupce»ap v CEA publiky do EU v raznïjöì r st popt vky po pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou vadou v robku, pojiötïnì profesnì odpovïdnosti u vybran ch profesì (zvl ötï advok ti a pr vnìci, architekti a inûen i ËinnÌ ve v stavbï) i pojiötïnì managementu. äkodnì pomïr z pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu je st le p Ìzniv, avöak s v hledem na postupnè zhoröov nì v p ÌötÌch letech, zvl ötï v pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu u podnikatelsk ch subjekt (pr myslu), kde doölo ke zhoröenì ökodnìho pomïru z 24 % v roce 1997 na 39 % v roce 2002 (bez zapoëtenì rezerv). PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu Druh Předepsané pojistné v tis. CZK Pr mïrn v öe vyplacenèho pojistnèho plnïnì v pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu pr myslu a podnikatel ËinÌ CZK p i n r stu poëtu pojistn ch ud lostì (v r tèmï ud lostì) oproti r o zhruba 10 %. äkodnì pomïr z pojiötïnì odpovïdnosti za ökody obyvatel v poslednìch 3 letech stagnuje kolem 50 % (bez zapoëtenì rezerv). Objem pojistn ch plnïnì v z - konnèm pojiötïnì odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu p i pracovnìm razu nebo nemoci z povol nì se oproti r zv öil o 12,5 % a dos hl v roce 2002 celkem CZK Pr mïrnè pojistnè plnïnì na jednu pojistnou ud lost vzrostlo oproti r ze CZK na CZK v r. 2002, coû p edstavuje n r st o 41 %. 2. V voj a zmïny v legislativnì oblasti a pr vnìch norm ch ñ Dnem 1. ledna 2005 nab v Ëinnosti z kon ze 17. prosince 2003 o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a samotn ch likvid torech pojistn ch ud lostì a o zmïnï ûivnostenskèho z kona (d le jen z kon o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a samostatn ch likvid torech pojistn ch ud lostì). Tento z kon definuje pojiöùovacìho agenta a pojiöùovacìho maklè e, jakoû i samostatnèho likvid - tora pojistn ch ud lostì a vöem tïmto t em subjekt m ukl d povinnost mìt sjedn no profesnì pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu po celou dobu v konu jejich Ëinnosti a souëasnï jim stanovuje limit pojistnèho plnïnì ve smyslu ß 7, 8 a 10 zmìnïnèho z kona. PojiöùovacÌ maklè i pojiöùovacì agent musì b t po celou dobu svè Ëinnosti pojiötïni pro p Ìpad odpovïdnosti za ökodu zp sobenou v konem Ëinnosti maklè e Ëi agenta Ëinnou na celèm zemì EvropskÈho hospod skèho prostoru, s limitem pojistnèho plnïnì nejmènï ve v öi odpovìdajìcì hodnotï eur na kaûdou pojistnou ud lost, v p ÌpadÏ soubïhu vìce pojistn ch ud lostì v jednom roce nejmènï ve v öi odpovìdajìcì hodnotï eur. V p ÌpadÏ pojiöùovacìho agenta existuje moûnost, ûe pojiöùovna, je- Vyplacená pojistná plnění v tis. CZK Pojištění odpovědnosti za škodu průmyslových a podnikatelských subjektů ) Pojištění odpovědnosti za škody obyvatel Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání ) Celkem ) v roce 2003 CZK nárůst oproti r souvisí s růstem pojistných sazeb v souvislosti s příslušnou vyhláškou Ministerstva financí o náhradách bolestného a ztížení společenského uplatnění 2 ) v roce 2003 CZK včetně pojistného z pojištění odpovědnosti za škody obyvatel POJISTNÝ OBZOR 10/

13 äkodnì pomïr v % (bez zapoëtenì rezerv) Druh Pojištění odpovědnosti za škodu průmyslových a podnikatelských subjektů 39,1 36,97 41,15 Pojištění odpovědnosti za škody obyvatel 49,9 50,61 51,57 Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání 51,1 70,61 68,26 V sledky za rok 2003 nejsou k dispozici. jìmû jmènem a na jejìû Ëet pojiöùovacì agent jedn, se pìsemnï zav ûe p evzìt odpovïdnost za ökody zp sobenè touto jeho ËinnostÌ. Samostatn likvid tor pojistn ch ud lostì musì b t po celou dobu v konu svè Ëinnosti pojiötïn pro p Ìpad odpovïdnosti za ökodu zp sobenou v konem samostatnèho likvid tora s limitem pojistnèho plnïnì nejmènï ve v öi odpovìdajìcì hodnotï eur na kaûdou pojistnou ud lost, v p ÌpadÏ soubïhu vìce pojistn ch ud lostì v jednom roce nejmènï ve v öi odpovìdajìcì hodnotï eur. S ËinnostÌ od 1. kvïtna 2004 se ObËansk z konìk v ß 444 doplúuje: ÑZa ökodu usmrcenìm n leûì poz stal m jednor zovè odökodnïnì, a to ñ manûelovi nebo manûelce CZK (necel ch 8000 eur), ñ kaûdèmu dìtïti CZK, ñ kaûdèmu rodiëi CZK, ñ kaûdèmu rodiëi p i ztr tï dosud nenarozenèho poëatèho dìtïte CZK, ñ kaûdèmu sourozenci zesnulèho CZK, ñ kaûdè dalöì blìzkè osobï ûijìcì ve spoleënè dom cnosti s usmrcen m v dobï vzniku ud losti, kter byla p ÌËinou ökody na zdravì n sledkem jeho smrti, CZK.ì Podle ß 445 lze budoucì n roky odökodnit jednor zovï na z - kladï pìsmennè dohody o jejich plnèm a koneënèm vypo d nì mezi opr vnïn m a povinn m. TotÈû platì i o budoucìch n rocìch podle ß 446 aû 449 (n hrada ztr - ty v dïlku, n klady na v ûivu poz stal m, n klady spojenè s lèëenìm). D Ìve jednor zovè vypo - d nì nebylo moûnè (kromï odökodnïnì bolesti a ztìûenì spole- ËenskÈho uplatnïnì), ale pouze formou vypl cenì penïûitèho d chodu (anuity). P Ìpad z chorvatskèho ostrova V Ëervenci na naöi asistenënì centr lu zavolala klientka, kter p i dovolenè na jednom z chorvatsk ch ostrov upadla a zranila se. Nejprve si myslela, ûe se jen lehce pohmoûdila, a proto se rozhodla nevyhledat lèka- e. Po t ech dnech neustupujìcìch bolestì se rozhodla kontaktovat asistenënì sluûbu, aby se poradila, jak postupovat d le. LÈka ka v naöì praûskè asistenënì centr le klientce okamûitï zajistila prohlìdku u nejbliûöìho dostupnèho lèka e na ostrovï. MÌstnÌ lèka klientce diagnostikoval 3 zlomen ûebra a na Ìdil p evoz k vyöet enì do nemocnice na pevninï. Klientka se vöak opuötïnì ostrova a pobytu v nemocnici b la, a proto nedbala upozornïnì naöeho ani chorvatskèho lèka e a vr tila se zpït do mìsta ubytov - nì s tvrzenìm, ûe bude v klidu leûet na l ûku. Instruovali jsme ji tedy, ûe n s m okamûitï informovat, pokud by se jejì stav zhoröil. PozdÏ veëer tèhoû dne se jì vöak p itìûilo, a tak n s opït kontaktovala. Naöe lèka ka jì domluvila novè vyöet enì u mìstnìho lèka e, kter potvrdil akutnì situaci vyûadujìcì detailnïjöì vyöet enì v nemocnici na pevninï. Vzhledem k tomu, ûe trajekty v tèto pozdnì dobï jiû nejely, zajistili jsme p evoz speci lnìm z chrann m Ëlunem a zorganizovali jsme z p Ìstavu p evoz klientky sanitkou do nemocnice. N ö oper tor s p edstihem nemocnici informoval o diagnûze a komplexnï po administrativnì str nce zajistil bezproblèmovè p ijetì na pohotovosti v nemocnici. Klientka byla v nemocnici vyöet ena a po stanovenì n slednè dèlky lèëby v du t dn se lèka i spoleënï s klientkou rozhodli, ûe nejlepöìm eöenìm moment lnìho zdravotnìho stavu bude repatriace a dolèëenì v»eskè republice. Zajistili jsme tedy p evoz sanitkou za doprovodu zdravotnìho person lu i n slednè p ijetì klientky do nemocnice, kter se nach zela nejblìûe jejìmu bydliöti. Repatriace probïhla rychle a bez problèm za detailnìho monitorov nì pr bïhu cesty. Mezi veëernìm telefon tem na asistenënì centr lu a p ijetìm v nemocnici v»r uplynulo pouh ch 48 hodin. Za tuto dobu jsme zorganizovali kontrolu u lèka e na ostrovï, p evoz speci lnìm Ëlunem, p ijetì a vyöet enì v mïstskè nemocnici, repatriaci do»r a samoz ejmï takè n slednè hrady vöech n klad. Teprve s Ëasov m odstupem si klientka uvïdomila v ûnost svè situace a v dïkovnèm dopisu ocenila sluûby, kter ch se jì dìky cestovnìmu pojiötïnì a z sahu asistenënì sluûby dostalo. VladimÌr Fuchs, Europ Assistance Belgie ñ novè tarify pro zaëìnajìcì idiëe a seniory V z vïru roku 2003 uzav eli belgick ministr hospod stvì a sdruûenì belgick ch pojiöùoven Assuralia gentlemanskou dohodu. TÌm odstranili p ek ûky, kterè dosud omezovaly p Ìstup zaëìnajìcìch idi- Ë a senior k pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu z provozu vozidla. Na z kladï tohoto z vazku doporuëila Assuralia sv m Ëlen m, aby od 1. b ezna 2004 nabìzeli zvl ötnì smlouvy oznaëovanè jako Ñcontracts starters 29/29ì, kterè mlad m lidem poskytnou v znamnè tarifnì zv hodnïnì, pokud budou souhlasit s tìm, ûe se budou vyh bat urëit m rizikov m situacìm. KonkrÈtnÏ platì tyto smlouvy pro idiëe do vïku 26 let, kte Ì majì idiëskè opr vnïnì nejdèle t i roky. KalkulaËnÌm z kladem je pojistnè, kterè by mïl platit 29let idië, zv öenè maxim lnï o 29 %. Naproti tomu m ûe mlad idië pojistit soukromï pouûìvanè vozidlo s v konem motoru maxim lnï 60 kw a musì se zav zat, ûe nebude dopravovat vìc neû dvï osoby a nebude jezdit v noci o vìkendech a sv tcìch od 24 do 7 hodin. NovÈ smlouvy jsou sluëitelnè s belgick mi pr vnìmi p edpisy pro pojiötïnì odpovïdnosti. Tak m ûe b t nap. nehoda v d sledku opilosti d vodem pro regres. V p ÌpadÏ poruöenì ustanovenì, kter nevych zejì ze z kona ale z dohody (nap. nepouûìv nì vozidla v noci o vìkendu), bude odejmuto tarifnì zv hodnïnì. Vedle nov ch smluv Ñ29/29ì nabìzejì pojistitelè i ÑobvyklÈìA (draûöì) smlouvy. Takûe mladì lidè si mohou vybrat. Zkuöenost prvnìch dvou mïsìc ukazuje, ûe tèmï vöichni belgiëtì pojistitelè mohou nabìzet smlouvy, kterè odpovìdajì podmìnk m uzav enè gentlemanskè dohody nebo jdou dokonce jeötï d l. Pokud jde o seniory, zav zali se pojistitelè nabìdnout jim garanci mobility tìm, ûe pr vo na v povïô pojiötïnì dobrovolnï omezì jen na nejtïûöì p Ìpady (zvl öù tïûkè ökodnì p Ìpady nebo vysok poëet ökodn ch p Ìpad ) a osoby staröì 75 budou vyz vat, aby si nechali p ezkoumat zp sobilost Ìdit motorovè vozidlo. PojistitelÈ vyuûili gentlemanskou dohodu k posìlenì silì, aby poëet mrtv ch na belgick ch silnicìch v raznï poklesl. Belgie dnes pat Ì v tomto ohledu v EvropÏ ke öpatn p Ìklad m. Dosud neobvykl mi z vazky p ekroëili belgiëtì pojistitelè obvyklou defenzivnì roli odvol vajìcì se na statistiky. TÌm, ûe kladou d raz na faktory prevence ökod, chtïjì uk zat, ûe p Ìstup k povinnèmu ruëenì urëuje nejen cena pojistnèho krytì, n brû vyûaduje kompletnì strategii, ve kterè hrajì ady d leûitou roli. Gentlemansk dohoda p edstavuje pr lom v politice novèho dialogu pojiöùoven s ady. KonkrÈtnÌ v sledky budou vyhodnoceny ke konci letoönìho roku. Pramen: GDV, Bericht aus Br ssel, Ë. 48, 6/2004 (La) 14 POJISTNÝ OBZOR 10/2004

14 Za uplynul ch patn ct let se rakouskè pojiöùovny spïönï etablovaly na st edoevropsk ch trzìch. Jejich vstup na nï byl dobr m tahem ñ v poslednìch letech v raznï roste podìl spoleënostì zaloûen ch v nov ch Ëlensk ch zemìch EU na celkov ch trûb ch koncern. spïchy slavì s rozdìln mi strategiemi a rozhodnï nehrajì v regionu druhè housle. HnacÌm motorem je rostoucì popt vka V nov ch zemìch EU je na rozdìl od relativnï dob e propojiötïnè z padnì Evropy st le velk rezerva nenasycenè popt vky. DÌky nì jsou perspektivy zahraniënìch pojistitel st le velmi dobrè ñ samoz ejmï za p edpokladu, ûe se nedopustì manaûersk ch chyb. Nap Ìklad v ûivotnìm pojiötïnì pojistnè v desetiletì 1992ñ2002 v evropskè patn ctce rostlo v pr mïru o 8,2 %, na zemì nov ch Ëlensk ch zemì EU o tèmï 14 %, p iëemû v nïkter ch st tech p ekraëovala meziroënì tempa r stu v poslednì dobï i 20% hranici. NenÌ tedy divu, ûe rakouskè pojiöùovny ñ stejnï jako banky ñ zavït- ily öanci. Nap Ìklad öèf rakouskè jedniëky na trhu pojiöùovny UNI- QA Group Austria Konstantin Klien v Ëervnu prohl sil, ûe do roku 2006 bude cel pïtina p edepsanèho pojistnèho koncernu poch zet ze zahraniëì. DÌky rozs hlè akviziënì aktivitï koncernu v poslednìch letech, kter st le pokraëuje, lze jeho vyhl öenì br t jako vìce neû re lnè. JeötÏ d le jsou v tomto smïru pojiöùovacì giganti Generali a Wiener St dtische. Generali nynì inkasuje v regionu st ednì Evropy jiû tèmï Ëtvrtinu a Wiener St dtische, kter svoji Ñv chodnì ofenzivuì zah jila o pozn nì d Ìve neû konkurenti, dokonce t etinu celkovèho pojistnèho. Pojistn trh nov Ëk v EU rakousk ma oëima: RakouskÈ pojiöùovny na v chodï jako doma chodnìm bloku, v mnoha ohledech srovnatelnè se z padnì Evropou) vöak jiû trh nesk t takovè rezervnì kapacity. To u nov ch Ëlen EU je situace jin : v prvnì adï svedou konkurenti boj o polsk trh. Polsko p edstavuje tèmï 50 % kapacity trh v nov ch zemìch EU, p iëemû pojiötïnì bylo doposud v raznï poddimenzovanè ñ to ho stavì do role pojistnèho trhu budoucnosti. Doposud byly rakouskè pojiöùovny nejsilnïji zastoupeny v sousednìch zemìch ñ v MaÔarsku,»eskÈ republice a na Slovensku. äest rakousk ch pojistitel mì Ì v souëasnè dobï rovnïû na chorvatsk trh. Generali zaëìnala v Ma- Ôarsku dokonce jiû v roce 1989 a dnes jì tam pat Ì s podìlem 17,6 % druh p ÌËka. Wiener St dtische si Ñpo Ìdilaì v»ech ch v roce 1990 Kooperativu, kter je rovnïû Ëeskou dvojkou.»esk republika pat ila v prvnì vlnï z jmu investor v bec k nejoblìbenïjöìm. Nejû danïjöì? PojiötÏnÌ aut! Aû do konce 80. let bylo pojiötïnì v zemìch v chodnìho bloku souë stì jednotnèho pl novanèho hospod skèho systèmu, kde trh ovl dala zpravidla jedna st tnì monopolnì pojiöùovna. V mnoha ohledech suplovaly za komerënì pojiötïnì povinnè systèmy st tnìho zabezpeëenì, kterè neznaly alternativu, nïkterè obory pojiötïnì prakticky neexistovaly v bec. V tèto situaci nebylo jednoduchè motivovat obyvatele, aby na svè Ñjistotyì zaëali hledït jin ma ñ samostatnïjöìma ñ oëima, bez st tnìho zajiötïnì v z dech. V ur- Ëit ch ohledech se tato historick deformace projevuje dodnes. ZatÌmco pomïr pojistnèho v majetkov ch a ûivotnìch pojiötïnìch lze na vyspïl ch trzìch charakterizovat zhruba pomïrem 1:2, v zemìch st ednì Evropy je tato relace zhruba obr cen : lidè chtïjì st le chr - nit spìöe svè majetky neû zdravì, Slovinsko jistotou, Polsko nadïjì Dynamick pohyb pojistnèho v letech 1992 aû 2002 zaznamenalo finanënï silnè Slovinsko, kdyû nap Ìklad ûivotnì odvïtvì vzrostla o vìce neû Ëtvrtinu. Vzhledem k pomïrnï sluönè propojiötïnosti tamnì ekonomiky i obyvatelstva (nejsilnïjöì v b valèm v ûivot a budoucnost. Ani penzijnì reforma Ëi reforma financov nì zdravotnìch systèm, zah jen jiû v nïkter ch zemìch, doposud lidi dostateënï nep esvïdëila, ûe by se mïli zaëìt starat sami. Brzdou jsou samoz ejmï i relativnï nìzkè v dïlky velkè Ë sti obyvatel. CÌlovou skupinou jsou v oblasti ûivotnìho a soukromèho zdravotnìho pojiötïnì zatìm proto spìöe bohatöì vrstvy obyvatelstva, i kdyû pozitivnì trend uû sledovat lze. JednÌm z m la bezproblèmov ch odvïtvì pojiötïnì v nov ch Ëlensk ch zemìch, kterè si svè klienty bez potìûì najde, z st v i nad le pojiötïnì motorov ch vozidel. V mnoha zemìch tvo Ì po demonopolizaci pojiötïnì aut vìce neû 60 % pojistnèho portfolia. Na tomto jevu lze dokumentovat ÑpodivÌnsk ì mìstnì spot ebitelsk p Ìstup k pojiötïnì: do penze mi bude muset staëit st tem vymï en d chod, ale svèho mil Ëka v gar ûi si radïji pojistìm... Expanze uû sl bne V prvnì polovinï devades t ch let bylo bïûnè zakl dat dce inè spoleënosti v postkomunistick ch zemìch Ñna zelenè louceì. Potom vöak p ev ûila expanze v podobï p evzetì spoleënostì a integrace. CelkovÏ od roku 1997 se vstup rakousk ch subjekt na st edoevropskè trhy zbrzdil, poëet pojiöùoven v jednotliv ch zemìch jiû neroste tak rychle, nïkde p ed vstupem do EU uû dokonce zaëal klesat. NÏkterÈ pojiöùovny takè vyklidily na v chodï pole ñ pat Ì k nim AXA a Z rich, jejichû aktivity na trhu p evzaly jinè spoleënosti. D l na v chod? V souvislosti s rostoucì saturacì st edoevropsk ch trh a jejich za- ËlenÏnÌm do jednotnèho trhu EU vznik ot zka, kam d l by se rakouskè pojiöùovny mohly posunout. ZmiÚov no bylo Chorvatsko jako nadïjn kandid t EU pro dalöì kolo rozöi ov nì. Od p elomu tisìciletì se rozvìjejì ñ i kdyû ponïkud skromnïji ñ aktivity Rakuöan v Srbsku a»ernè Ho e, Bulharsku, Rumunsku (Generali p Ìtomna, ale jiû od roku 1993). NejednoznaËnÏ se jevì zatìm perspektivy na trzìch Ruska, Ukrajiny, BÏloruska, Mold vie a dalöìch zemìch b valèho sovïtskèho impèria. Zkuöenosti majì uû Wiener St dtische nebo Grazer Wechselseitige, ostatnì vy- Ëk vajì. D se oëek vat, ûe i v nejbliûöìch letech z stane jejich postoj rezervovan, zvl ötï po zkuöenosti Wiener St dtische z BÏloruska, kde bylo p ed ned vnem rozhodnuto o zest tnïnì byznysu tèto spoleënosti v oblasti pojiötïnì aut. P itom ölo o kmen ËÌtajÌcÌ dovï desìtky tisìc smluv... KDO? KDE? OD KDY? ñ RakouskÈ pojiöùovny na v chodnìch trzìch UNIQA Slovensko (1991),»R (1993), Chorvatsko (1999), Polsko (2001), MaÔarsko (2003) Wiener St dtische»r (1990), Slovensko (1990), Chorvatsko (1999), MaÔarsko (1999), BÏlorusko (2002), Bulharsko (2002), Polsko, Rumunsko (2002), Srbsko a»ern Hora (2003), Slovinsko (2004) Generali MaÔarsko (1989),»R (1993), Rumunsko (1993), Slovinsko (1996), Slovensko (1997), Polsko (1999), Chorvatsko (2003) Grazer Wechselseitige Slovinsko (1991), Chorvatsko (1993), Srbsko a»ern Hora (1997), MaÔarsko (1997), Bosna a Hercegovina (1998), Ukrajina (1998), Bulharsko (2000), Rumunsko (2000), Mold vie (2004) Merkur Slovinsko (1992), Chorvatsko (1995), Rumunsko (1996), Bosna a Hercegovina (2003) Victoria-Volksbanken»R (1994), Slovensko, MaÔarsko S-Versicherung»R (Pojiöùovna»eskÈ spo itelny 1992), MaÔarsko (1999), Chorvatsko (2002), Slovensko (2002). Podle rakouskèho tisku zpracovala Eva Svobodov POJISTNÝ OBZOR 10/

15 JUDr. Jaroslava äulcov, ExpertnÌ a poradensk kancel, s. r. o. Uöl zisk Kaûd likvid tor odpovïdnostnìch ökod mi jistï d za pravdu v tom, ûe prok zat a stanovit v öi toho, co poökozenèmu uölo (uöl zisk) je zpravidla mimo dnï obtìûnè. P itom se lze opr vnïnï domnìvat, ûe poëet poökozen ch, u nichû se s poûadavkem na odökodnïnì tohoto n roku setk me, bude nar stat. V tomto Ël nku bych proto chtïla shrnout nïkterè obecnè principy zjiöùov nì v öe majetkovè jmy majìcì povahu uölèho zisku s vïdomìm toho, ûe vìce neû u jin ch n rok je tady namìstï povaûovat d le uvedenè z sady a doporuëenì za orientaënì, kterè je vûdy nutnè posuzovat a aplikovat s p ihlèdnutìm ke konkrètnìm okolnostem p Ìpadu. SamotnÈ ustanovenì ß 442 a n sl. obëanskèho z konìku û dnou bliûöì specifikaci toho, co poökozenèmu uölo, neobsahuje a neposkytuje ani vodìtko pro jeho v poëet. Definice toho, co je nutnè povaûovat za uöl zisk, lze nalèzt nap. v n sledujìcìch koment Ìch, soudnìch stanoviscìch a literatu e: Podle ß 442 obëanskèho z konìku se hradì skuteën ökoda a to, co poökozenèmu uölo (uöl zisk). Jen takov jma, kter splúuje znaky skuteënè ökody Ëi uölèho zisku, je jmou, na nìû m poökozen v Ëi ök dci potaûmo jeho odpovïdnostnìmu pojistiteli n rok. Co do v kladu pojmu Ñto, co poökozenèmu uöloì se pr vnì literatura ust lila na definici jmy spoëìvajìcì v tom, ûe u poökozenèho nedojde v d sledku ökodnè ud losti k rozmnoûenì majetkov ch hodnot, aë se to dalo oëek vat s ohledem na pravideln bïh vïcì. Takto je uöl zisk (d Ìve tzv. Ñjin ökodaì) definov n minim lnï jiû od roku 1970, kdy byl publikov n ve stanovisku NejvyööÌho soudu»ssr pod Ë. Rc 55/71. Z novïjöì judikatury je pro zjiöùov nì uölèho zisku ve smyslu ß 442 obëanskèho z konìku z - sadnì Stanovisko NejvyööÌho soudu»r, vydanè dne (II Odon 15/96), v nïmû se mj. konstatuje, ûe stanovenì v öe uölèho zisku nenì libovolnè a musì b t provedeno tak, aby byla zjiötïna pravdïpodobn v öe blìûìcì se podle bïûnèho uvaûov nì jistotï. N zor publikovan dne (autor J. BejËek, PRa 95), kde je uöl zisk (lucrum cessans) definov n jako rozdìl mezi tìm, Ëeho by byl poökozen p i norm lnìm bïhu vïci (neb t ökodnè ud losti) dos hnul a Ëeho dos hnul skuteënï. N zor publikovan dne (autor J. L tal, PrRo 94), podle nïhoû v öi uölèho zisku (ß 442 odst. 1 ObËZ) je vûdy t eba v konkrètnìm p ÌpadÏ zjistit p esnï nebo alespoú minim lnì Ë stkou. Koment k ß 379 z kona Ë. 513/1991 Sb., obchodnì z konìk (autorka I. Pelik nov ), podle nïhoû uöl m ziskem se rozumì hodnota, o nìû se majetek poökozenèho nezvïtöil, aëkoli vzhledem ke vöem okolnostem bylo moûno oëek vat, ûe by se o tuto Ë st zvïtöil, kdyby nedoölo ke ökodnè ud losti. Je nezbytnè prok zat p ÌËinnou souvislost mezi nezvïtöenìm se majetku a ökodnou ud lostì. N zor publikovan dne (autor R. Chalupa, ObP 93), podle nïhoû ökoda m ûe spoëìvat i v tom, ûe poökozen nedos hl toho, Ëeho by dos - hl, kdyby nebyla nastala ökodn ud lost. V tïchto p Ìpadech jde o tzv. uöl zisk. Vznik ökody musì prok zat vûdy poökozen. Pr vo na n hradu mu vznik teprve tehdy, kdy ökoda skuteënï vznikla. NenÌ p itom rozhodujìcì, zda relevantnì ökodn ud lost spoëìvala v poökozenì vïci Ëi v poökozenì zdravì, ale pr vï jiû zmìnïn p ÌËinn souvislost mezi nì a nenastal m rozmnoûenìm majetku. Charakter uölèho zisku m nap. i ztr ta na v dïlku (ß 445 a n sl. obëanskèho z konìku), pro nìû jako jedinou stanovì pr vnì p edpisy konkrètnì pravidla. NejËastÏji se vöak lze s uöl m ziskem setkat v p ÌpadÏ, kdy poökozen m je podnikatel. Majetek podnikajìcì osoby se zvyöuje o dosaûenè p Ìjmy, ale z - roveú sniûuje o v daje, vynaloûenè na dosaûenì tïchto p Ìjm. S pravdïpodobnostì hraniëìcì s jistotou (jak poûaduje mj. zmìnïnè stanovisko NS»R) by se tedy obecnï, neb t ökodnè ud losti, majetek poökozenèho zv öil jen o rozdìl mezi oëek van mi p Ìjmy a s nimi souvisejìcìmi v daji. JakÈ doklady a jak postup pro zjiötïnì tohoto rozdìlu zvolit, o tom bude pojedn vat p ÌspÏvek v p ÌötÌm ËÌsle PO. AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Allianz Hung ria LÌdr maôarskèho pojistnèho trhu Allianz Hung ria vyk zal v 1. ËtvrtletÌ 2004 pojistnè ve v öi 156 mld. HUF. Zisk spoleënosti tak stoupl oproti stejnèmu obdobì loúskèho roku o 8,2 %, p iëemû p Ìjmy z neûivotnìho pojiötïnì vzrostly o 9,5 % na 100,2 mld. HUF. VyplacenÈ ökody Ëinily 70,3 mld. HUF, coû je 33,9% ökodnì pomïr. Pramen: Insurance Day, (OM) Õr nsk pojiöùovna Bimeh Markazi Õr nsk pojistn trh pokraëoval v n r stu pojistnèho za finanënì rok 2002 (rok konëìcì 20. b eznem 2003). CelkovÈ p ijatè pojistnè za cel trh dos hlo 1,1 mld. dolar, coû je o 58,5 % vìce neû v roce R st pojistnèho zaznamenaly takov odvïtvì, jako jsou pojiötïnì letadel, technick rizika, pojiötïnì n mo nìho kaska. Oproti tomu pojiötïnì odpovïdnosti z provozu motorovèho vozidla zaznamenalo n r st ökod. Objemem p ijatèho pojistnèho dosahuje pojiötïnì odpovïdnosti vozidel 34 %, vyplacenè ökody majì 56% podìl na objemu vöech vyplacen ch ökod se ökodnìm pr bïhem 127,5 %. SpoleËnost Bimeh Markazi (BMI), kter je nejvïtöì pojiöùovnou a zajiöùovnou Ìr nskèho pojistnèho trhu, uv dì jako hlavnì d vod nep ÌznivÈho v sledku v povinnèm pojiötïnì motorov ch vozidel rostoucì poëet dopravnìch nehod a soudnì v lohy za informace vedoucì k usvïdëenì pachatele. äkodnì pr bïh BMI z p elomu let 2002/2003 byl tèmï v souladu se ökodnìm pr bïhem trhu s pomïrem nastal ch ökod k pojistnèmu ve v öi 80,6 % ve srovn nì s cel m trhem ve v öi 79,7 %. PojiötÏnÌ odpovïdnosti z provozu motorovèho vozidla mïlo v 2002/2003 nejhoröì ökodnì pr bïh ze vöech pojiötïnì ve v öi 102,4 % ve srovn nì s 99,2 % z 2001/2002. Druh m produktem s nejvyööìm ökodnìm pr bïhem ve v öi 80,3 % (pro srovn nì 88 % v 2001/2002) je zdravotnì pojiötïnì. S v jimkou pojiötïnì n mo nìho kaska, kterè zaznamenalo ökodnì pr bïh ve v öi 58,2 %, vöechna ostatnì pojiötïnì pojistnèho kmene pojiöùovny dos hla ökodnìho pr bïhu pod 50 %. éivotnì pojiötïnì dos hlo v 2002/2003 podìlu 17,3 % (2001/2002 ñ 17,9 %). Bimeh Markazi zaost v s v öì vlastnìho jmïnì za mezin rodnìmi standardy. Pramen: ÑBimeh Markazi Iranì z World Insurance Report, duben 2004 (MOD) 16 POJISTNÝ OBZOR 10/2004

16 DevÏt velk ch katastrof zp soben ch lidmi v roce 2003 Z vaûnè ökodnì ud losti, jeû kaûdoroënï kromï velkèho utrpenì p in öejì lidem nemalè majetkovè ökody a Ëasto i ztr ty na lidsk ch ûivotech, je v z sadï moûno rozdïlit na ökody zp sobenè p ÌrodnÌmi katastrofami, tedy nez visle na lidskè v li, a na ökody, kde lidsk Ëinitel, resp. jeho pochybenì, mïl v znamn nebo p Ìmo rozhodujìcì podìl na vzniku ökody nebo smrti ËlovÏka. N sledujìcì p ehled devìti nejz vaûnïjöìch katastrof zp soben ch p ev ûnï ne mysln mi nedbalostnìmi lidsk mi aktivitami, avöak i zp soben ch z mïrnï a myslnï, byl zpracov n podle jiû jeden ctè edice studie MnichovskÈ zajiöùovny ÑTopics geo, Annual Review: Natural Catastrophes 2003ì. P ipravil: Michal äkorpil Datum Region Popis katastrofy Spojené státy americké, Severní Karolina, Kinston Spojené státy americké, vzdušný prostor státu Texas Jižní Korea, Degu Spojené státy americké, Rhode Island, West Warwick Španělsko, poblíž Albacete Bangladéš Spojené státy americké a Kanada, východní pobřeží kosmický prostor Čína, Čonking Výbuch ve farmaceutické továrně Výbuch ve farmaceutické továrně v Severní Karolině vyvolal požár, při němž šest lidí uhořelo a více než třicet bylo zraněno. Výbuch byl pravděpodobně způsoben jemným tvárným prachem, který se používá při výrobě kaučuku. Výbuch raketoplánu Columbia Americký raketoplán Columbia explodoval během svého návratu v zemské atmosféře. Má se za to, že to bylo způsobeno malým kouskem izolačního materiálu, který poškodil levé křídlo již v průběhu startovacího fáze. Všech sedm členů posádky při havárii zahynulo. Žhářský útok na podzemní vlak Žhář zapálil krabici s hořlavým materiálem v zaplněném podzemním vlaku ve městě Degu. Plameny se během několika vteřin rozšířily a zachvátily i vlak jedoucí v opačném směru. Při požáru zahynulo 120 lidí a dalších 138 bylo těžce popáleno. Peklo v nočním klubu Pyrotechnické zařízení se vymklo kontrole a zapálilo oponu na pódiu v sále a od ní postupně celý interiér nočního klubu, v němž se konal rockový koncert. Klub nebyl vybaven sprinklery, takže oheň v několika minutách zachvátil celou budovu. Následkem požáru zahynulo 100 lidí. Srážka expresu a nákladního vlaku Semafory na jednokolejné trati ukazovaly v obou směrech zelenou, když se expres v rychlosti 200 km/hod. čelně srazil s protijedoucím nákladním vlakem. Při neštěstí zahynulo 27 lidí. K nehodě by nebylo došlo, kdyby na trati byl instalován automatický bezpečnostní systém. Nehoda trajektu na řece Megna Více než 650 lidí se utopilo, když třípatrový zcela přeplněný trajekt na řece Megna vplul do rozbouřených vod a potopil se. Nehody tohoto druhu a takového rozsahu jsou zde takřka běžné, neboť počet pasažérů na palubách často vysoce přesahuje povolený počet. Výpadek elektřiny na severovýchodě Spojených států amerických a Kanady Po déle než 24 hodin zůstalo 50 milionů lidí v hustě obydlené oblasti bez elektřiny. Veškerá doprava, komunikace i široký sektor ekonomického života naprosto utichly. Ekonomické škody jsou odhadovány na 6 miliard USD. Výpadek elektřiny v Severní Americe byl prvým z celé řady podobných incidentů, které následně postihly další země: Velkou Británii (28. srpna), Malajsii (1. září), Švédsko a Dánsko (23. září) a Itálii (28. září). Zničení satelitu Telstar 4 Krátké spojení v napájecím zdroji vedlo k totální škodě na satelitu Telstar 4, který byl vypuštěn v roce Protože veškerý kontakt s ním byl přerušen a ztracen, satelit nebylo možno dále využívat. Telekomunikační satelit Telstar 4 byl pojištěn zhruba na 140 milionů USD. Nehoda při vrtacích operacích v poli zemního plynu Během vrtacích operací v poli zemního plynu v jihozápadní Číně došlo k výronu toxického plynu. Deset tisíc lidí muselo být ošetřeno kvůli těžké otravě a chemickým popáleninám, více než 200 lidí na následky zemřelo. Uzavření a uhašení vrtu trvalo několik dní. Telegraficky V sledky ING»esk republika za 1. pololetì 2004 Celkov zisk bank, pojiöùoven a penzijnìch fond p sobìcìch pod znaëkou ING v»r a v SR vzrostl ke 30. Ëervnu 2004 o 22 % v meziroënìm srovn nì. Banka, penzijnì fond a pojiöùovny ING v»eskè republice p itom reportovaly k n r st zisku na roveú 663 mil. KË, tedy o 5 % na meziroënì b zi. Pojiöùovna ING zaznamenala k 30. Ëervnu 2004 n r st celkovèho zisku o 19 %, p i souëasnèm zv öenì poëtu uzav en ch smluv o 7 % na roveú a n r stu p edepsanèho pojistnèho o 3 %. I v roce 2004 zìskala cenu Rhodos za nejlepöì firemnì image. Velk m spïchem byla i v 1. pololetì 2004 obchodnì produkce EB (zamïstnaneck ch v hod). éivotnì pojiöùovna je v tèto oblasti lìdrem na trhu s tèmï 46% trûnìm podìlem dle p edepsanèho pojistnèho i celkovèho poëtu smluv. V prvnìm pololetì 2004 p itom potvrzuje svoji pozici i n r stem novè obchodnì produkce o nov ch kontrakt. (Tiskov zpr va ING ) Pojistn trh rostl i v prvnìm pololetì 2004 CelkovÈ p edepsanè pojistnè Ëlen»eskÈ asociace pojiöùoven se zv öilo oproti 1. pololetì 2003 o 13,6 % a dos hlo rovnï 60,7 mld. KË. P edepsanè pojistnè u ûivotnìho pojiötïnì vzrostlo o 25,4 % na 23,0 mld. KË. V porovn nì s p edchozìm rokem je dynamika r stu dvojn sobn. ÑPojistn trh si i v roce 2004 udrûuje vysokè tempo r stu, p edevöìm z sluhou ûivotnìho pojiötïnì. To se st v pro obëany st le zajìmavïjöìm, a to i dìky daúov m lev m,ì ekl prezident»ap Ladislav BartonÌËek. U neûivotnìho pojiötïnì byl v prvnìm pololetì 2004 docìlen meziroënì r st o 7,5 % na 37,7 mld. KË. NejvÏtöÌ podìl na p edepsanèm pojistnèm v neûivotnìm pojiötïnì m st le pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla (20,9 %), pojiötïnì ökod zp soben ch poû rem a ûivelnìmi ud lostmi (16,1 %) a havarijnì pojiötïnì motorov ch vozidel (11,9 %). PodÌl ûivotnìho (38,0 %) a neûivotnìho pojiötïnì (62,0 %) na celkovèm p edepsanèm pojistnèm se oproti stejnèmu obdobì p edchozìho roku opït posunul ve prospïch ûivotnìho pojiötïnì. N klady na pojistn plnïnì celkem vzrostly o 2,4 % na 30,7 mld. KË. PomÏrnÏ nìzk meziroënì r st tohoto ukazatele je zap ÌËinÏn poklesem pojistn ch plnïnì u neûivotnìho pojiötïnì z d vodu postupnèho ukonëenì v plat ökod ze srpnov ch povodnì roku Celkem bylo za 1. pololetì 2004 vy Ìzeno 1292 tis. pojistn ch ud lostì (ve stejnèm obdobì 2003 to bylo 1125 tis). (Tiskov zpr va»ap ) Nov Ëlen p edstavenstva a vedenì»p Na jedn nì p edstavenstva»eskè pojiöùovny dne rezignoval k z funkce mìstop edsedy p edstavenstva a n mïstka gener lnìho editele pro investiënì politiku Ing. Jan Blaöko. Do uvolnïnè POJISTNÝ OBZOR 10/

17 pozice Ëlena p edstavenstva byl s ËinnostÌ k kooptov n Mgr. Ji Ì ämejc, kter od stejnèho data bude zast vat v»p rovnïû funkci n mïstka. (Tiskov zpr va»eskè pojiöùovny a.s., ) Rakousk koncern UNIQA nad le na vzestupu NejsilnÏjöÌ rakousk pojiöùovna s trûnìm podìlem okolo 23 % na dom cìm trhu se v souladu se sv m strategick m z mïrem st t se siln m st edoevropsk ch pojistitelem etablovala jiû na trzìch 10 dalöìch zemì: v»r, Chorvatsku, It lii, Lichtenötejnsku, MaÔarsku, NÏmecku, Polsku, na Slovensku, ve äv carsku a äpanïlsku. V loúskèm roce dos hla historicky nejlepöìho v sledku, kdyû na pojistnèm inkasovala p es 3,03 mld. eur a meziroënï tak ka zdvojn sobila zisk na 68 mil. eur. SouË stì UNIQA Group je i UNIQA pojiöùovna, a. s., kter loni oslavila 10. v roëì svèho p sobenì na ËeskÈm trhu. Rok 2003 pat il i v»r k nej spïönïjöìm, kdyû UNIQA pojiöùovnï vzrostlo p edepsanè pojistnè o 37 % na 2,45 mld. korun. P edepsanè pojistnè celèho koncernu vzrostlo v prvnìm pololetì 2004 o 22,1 % na 1,834 mld. eur. UNIQA Group Austria dos hla za prvnì pololetì zisku (EBT dle IAS) ve v öi 52 milionu EUR, coû odpovìd jiû vìce neû t em Ëtvrtin m zisku vyk - zanèho za cel rok V Rakousku vzrostla UNIQA o 17,8 %, kdyû na pojistnèm p edepsala celkem 1,575 mld. eur. Ned vno jì byl potvrzen agenturou Standard & Poorís vysok rating BBBpi, kter pat Ì k nejvyööìm na ËeskÈm pojistnèm trhu. (Tiskov zpr va UNIQA pojiöùovny, a. s., ) Agentura Moodyís potvrdila investiënì rating»p»esk pojiöùovna si podle ratingovè agentury Moodyís, kter v srpnu publikovala anal zu»p, udrûuje rating finanënì sìly Baa3 se stabilnìm v hledem, a je tedy hodnocena v investiënìm stupni. Rating vyjad uje hodnocenì finanënì a vïrovè pozice firmy na trhu podle mezin rodnìch standard. Ñ»esk pojiöùovna z st v mezi nejv öe hodnocen mi Ëesk mi firmami,ì komentoval v sledek ratingu p edseda p edstavenstva»p Ladislav BartonÌËek. V anal ze Moodyís se uv dì, ûe v öe ratingu je podloûena velmi dobr mi provoznìmi v sledky v poslednìch letech, zlepöujìcì se kapit lovou vybavenostì a silnou trûnì pozicì»p. ÑObchodnÌ portfolio»eskè pojiöùovny je relativnï diverzifikovanè a m lo rizikovè i m lo volatilnì. ZejmÈna ûivotnì pojiötïnì»p zajiöùuje diverzitu a stabilitu,ì vypl v ze zpr vy Moodyís. Agentura d le ocenila fakt, ûe se»p bez problèm vypo dala s n sledky povodnì z roku 2002, a vyzdvihla i konzervativnì tvorbu rezerv firmy. Schopnost»P udrûet si trûnì podìl v ûivotnìm i neûivotnìm pojiötïnì jiû dlouhodobï oceúuje takè ratingov agentura Standard & Poorís. Agentura Standard & Poorís loni p idïlila»p dlouhodob rating finanënì sìly a vïrov rating na roveú BBB ñ a p i adila tïmto rating m stabilnì v hled. I toto hodnocenì je v tzv. investiënìm stupni.»esk pojiöùovna spravuje 14,5 mil. pojistn ch smluv a s 39 % trûnìho podìlu je nejvïtöì pojiöùovnou v»r. HlavnÌm akcion em»eskè pojiöùovny je spoleënost CESPO B.V. ze skupiny PPF. PodÌl skupiny PPF na z kladnìm kapit lu»p dosahuje 97,7 procenta. (Tiskov zpr va»eskè pojiöùovny a. s., )»SOB Pojiöùovna Ëlenem Svazu bank a pojiöùoven V pr bïhu letnìch pr zdnin vstoupila»sob Pojiöùovna do Svazu bank a pojiöùoven. ÑNaöe spoleënost se tak za adila mezi dvacet nejv znamnïjöìch bankovnìch a pojiöùovacìch dom v»eskè republice,ì uvedl Pavel Ullrich, editel odboru lidsk ch zdroj»sob Pojiöùovny. KromÏ»SOB Pojiöùovny jsou Ëleny svazu ze Skupiny»SOB takè»eskoslovensk obchodnì banka a»eskomoravsk hypoteënì banka. ÑVöichni jsme souë stì jednoho svazku a m ûeme nap Ìklad efektivnïji ovlivúovat legislativnì kroky, kterè z konod rci podnikajì v oblasti po- jiöùovnictvì,ì vysvïtlil Ullrich. Svaz bank a pojiöùoven je organizacì zamïstnavatel z oblasti penïûnictvì a pojiöùovnictvì. Jeho posl nìm je obhajovat, vytv et a prosazovat spoleën stanoviska sv ch Ëlen ve vztahu k Parlamentu»R, vl dï, ministerstv m a jin m spr vnìm ad m, sdruûenìm a organizacìm. (Tiskov zpr va»sob Pojiöùovny a. s., ) PodÌl Kooperativy na ËeskÈm trhu p es hl letos v pololetì 20 procent Podle v sledk letoönìho prvnìho pololetì zaujìm na ËeskÈm pojistnèm trhu podìl ve v öi 20,7 % Kooperativa ñ druh nejvïtöì pojiöùovna v»r. JejÌ podìl na kompozitnìm trhu se neust le zvyöuje: V pololetì 2004 Ëinil v ûivotnìm pojiötïnì 11 %, v neûivotnìm pojiötïnì 27 %. Za prvnì polovinu roku 2004 vyk zala Kooperativa hrub zisk ve v öi 318 mil. KË. Firma rostla v tomto obdobì tradiënï rychleji neû p edepsanè pojistnè celèho trhu a vyk zala zv öenì tohoto ukazatele o 25 %, p i- Ëemû se v oblasti ûivotnìho pojiötïnì dostala poprvè ve svè historii na druhè mìsto za»eskou pojiöùovnu. R st si udrûela i v dalöìch mïsìcìch ñ celkov objem p edpisu dos hl za leden aû srpen v öe 16,9 mld. KË, z Ëehoû 3,5 mld. KË Ëinilo ûivotnì a 13,4 mld. KË neûivotnì pojiötïnì. ÑV sledky ukazujì, ûe se n m poda ilo spïönï zah jit spolupr ci s b val mi klienty Pojiöùovny»S a stav kmen p evzatèho neûivotnìho pojiötïnì se n m da Ì drûet na p vodnì rovni. Upevnili jsme si postavenì dvojky na trhu,ì komentoval pololetnì v sledky firmy p edseda p edstavenstva a gener lnì editel VladimÌr Mr z s tìm, ûe byla spïönï zah jena dalöì f ze strategickèho partnerstvì, kter spoëìv ve vz jemnèm prodeji vybran ch produkt mezi Kooperativou a FinanËnÌ skupinou»eskè spo itelny. Celkem za letoönì rok firma pl nuje dos hnout p edpisu pojistnèho 24,1 mld. KË, z toho 18,5 mld. KË v neûivotnìm a 5,6 mld. KË v pojiötïnì ûivotnìm. (Tiskov zpr va Kooperativy, pojiöùovny, a. s., ) Skupina Wiener St dtische, jejìû souë stì je Kooperativa, zìskala od Standard & Poorís rating A s pozitivnìm v hledem Koncern Wiener St dtische, kter je nejvïtöì pojiöùovacì skupinou v Rakousku, zìskal od prestiûnì agentury Standard & Poorís rating A s pozitivnìm v hledem. Do tèto skupiny pat Ì mimo jinè Kooperativa, pojiöùovna, a.s., kter je nejvïtöì zahraniënì souë stì Wiener St dtische Group. Skupina tak zìskala nejvyööì rating mezi pojiöùovacìmi stavy p sobìcìmi na rakouskèm, ËeskÈm a slovenskèm trhu. Agentura Standard & Poorís zejmèna ocenila solidnì kapit lovou p imï enost skupiny, konzervativnì zajiötïnì a opatrnè kapit lovè umìstïnì finanënìch prost edk. Mezi dalöì pozitivnì skuteënosti pat Ì v bornè obchodnì v sledky firem Wiener St dtische Group, jejich kvalitnì obchodnì apar t a siln pozice skupiny na rakouskèm, ËeskÈm a slovenskèm trhu. Koncern zaëìn novï p sobit takè na ukrajinskèm pojistnèm trhu, kde zìskal podìl 48 procent v pojiöùovnï Jupiter, ËtvrtÈ nejvïtöì firmï na trhu. Skupina Wiener St dtische tìmto rozöi uje svoji p sobnost ve st ednì a v chodnì EvropÏ na 15 zemì a je zde druhou nejvïtöì svïtovou pojiöùovacì skupinou s p edepsan m pojistn m ve v öi 987 mil. eur ( daj 2003, region st ednì a v chodnì Evropa). Gener lnì editel Wiener St dtische, Dr. G nter Geyer uvedl: ÑPo operativnìm startu ve Slovinsku zaë tkem z Ì 2004, vstupuje Wiener St dtische na dalöì pojistn trh a upevúuje svoji pozici vedoucì rakouskè pojiöùovacì skupiny ve st ednì a v chodnì EvropÏ. Ukrajina p edstavuje na mapï skupiny Wiener St dtische nejv chodnïjöì bod.ì PodÌl pojiötïnì na ukrajinskèm HDP Ëinil v r dvï procenta, v daje na pojistnè na osobu 20 eur roënï. Ukrajinsk pojistn trh p edstavuje celkovï objem ve v öi p ibliûnï 700 mil. eur a velikostì tedy odpovìd slovinskèmu trhu. (Tiskov zpr va Kooperativy, pojiöùovny, a.s., ) P ipravila Eva Trojanov 18 POJISTNÝ OBZOR 10/2004

18 éelezniënì neötïstì na z padnì dr ze Tak jak se v polovinï 19. stoletì zaëala v naöich zemìch prudce rozvìjet ûelezniënì doprava, a to jak osobnì, tak n kladnì, zaëala se ukazovat pot eba uzavìrat pojistnè smlouvy i na tento druh p epravy. PouËenÌm pro obï strany mohlo b t i prvnì velkè ûelezniënì neötïstì u n s, k nïmuû doölo 10. listopadu 1868 na trati Praha ñ PlzeÚ, mezi Zbirohem a Ho ovicemi. Toho dne jiû o ËtvrtÈ hodinï rannì byl z PlznÏ vypraven osobnì vlak s po adov m ËÌslem 2 do Prahy. V jeho poslednìch Ëty ech vagûnech sedïlo 235 voj k z c. k. uherskèho pïöìho pluku Ë. 26, sloûenèho ze Slov k a MaÔar. Ti mïli po p Ìjezdu do Prahy pokraëovat d le do Ost ihomi, do svèho odvodnìho okresu, tudìû smï ovali dom ke sv m rodin m. JistÏ byli po dlouhè dobï odlouëenì plni radostnèho oëek v nì. JÌzda vlaku byla jiû od poë tku pron sledov na nep ÌznÌ poëasì, neboù na tuto dobu napadlo nezvykle hodnï snïhu a siln vìtr vytv el na trati snïhovè z vïje. NavÌc parnì stroj, jak se tehdy Ìkalo lokomotiv m, nebyl na svèm Ëele opat en pluhem, kter by z trati snìh odhrnoval do stran. Toto podcenïnì listopadovèho poëasì bylo poë tkem velkè tragèdie. Vlak jedoucì p es zast vky Chr st, Rokycany, Holoubkov a Zbiroh nabìral st le vïtöì zpoûdïnì. Do zast vky Ho ovice jiû nedojel, protoûe nedaleko vesnice jezd asi 200 metr od str ûnìho domku Ë. 61 musel pro p Ìliö velkè snïhovè z vïje definitivnï zastavit. MezitÌm z PlznÏ byl smïrem na Prahu v jistèm ËasovÈm odstupu vypraven n kladnì vlak sestaven z lokomotivy, kter nesla jmèno Kladno, a 18 vagûn plnï naloûen ch kamenn m uhlìm. Pokud v bec byla d na jeho strojv dci v straha o p ek ûce na trati, nebo ji pro öpatnou viditelnost p ehlèdl, nebylo v pr bïhu pozdïjöìho vyöet- ov nì bezezbytku prok z no. Tak se stalo, ûe n kladnì vlak, v tè dobï navìc sjìûdïjìcì z mìrnèho svahu, plnou silou narazil do zadnì Ë sti stojìcìho osobnìho vlaku. S ohromn m praskotem se rozbily Ëty i poslednì vozy osobnìho vlaku, pr vï ty, ve kter ch sedïli nebozì voj ci, vracejìcì se do svè vlasti, a spolu s lokomotivou a dvan cti vagûny vlaku n kladnìho vytvo ily obrovskou barik du v divokè smïsici poskl dan ch ûelezniënìch voz. Zde je nutnè p ipomenout, ûe tehdejöì ûelezniënì vozy byly oproti dneönìm o hodnï lehëì a ve sv ch konstrukcìch mïly mnoho d evïn ch prvk. Nehoda se p ihodila jeötï za plnè tmy, a tak s hlavnìmi z chrann mi pracemi se muselo poëkat aû do rannìho rozb esku. PozdÏji na mìsto neötïstì dorazil i kreslì velmi oblìbenèho a ËtenÈho Ëasopisu SvÏtozor, kter situaci zachytil. Kresba, kter tehdy byla jedinou moûnostì jak Ëten m p iblìûit mìsto a atmosfèru neötïstì, byla p Ìlohou tohoto Ël nku. Mezi troskami voz a haldami vysoko nakupenèho uhlì leûeli mrtvì voj ci, mnohdy i roztrhanì na nïkolik Ë stì. Vöude se oz val chrapot umìrajìcìch a n ek ranïn ch uvïznïn ch v trosk ch tak, ûe se k nim zachr nci nemohli zprvu v bec dostat. Do blìzkèho hospod skèho dvora ve vesnici jezd bylo z mìsta neötïstì doneseno 22 mrtv ch a mnoho ranïn ch, ti byli pozdïji odvezeni do vojenskè nemocnice do Prahy, odkud byl ke sr ûce vlak vypraven zvl ötnì vlak. MnozÌ z ranïn ch p epravu nep eûili, nebo p es veökerou lèka skou pèëi zem eli v nemocnici, takûe koneën bilance vlakovèho neötïstì byla 40 mrtv ch a p es 60 ranïn ch. Bylo s podivem, p estoûe se vïdïlo, ûe za osobnìm vlakem byl vypraven n kladnì vlak, ûe nebyl d n voj k m rozkaz, aby z voz vystoupili. P Ìliö se spolèhalo na to, ûe n - kladnìmu vlaku budou d na p Ìsluön v straûn znamenì a ke st etu nedojde. NavÌc se asi nechtïlo nikomu vystupovat do tmy a vysokèho snïhu. Za zmìnku jistï stojì, ûe strojvedoucì parnì lokomotivy n - kladnìho vlaku pan BartÌk z nehody vyv zl bez zranïnì. Jestli v poslednì chvìli p ed n razem vyskoëil z lokomotivy, nebo byl p i sr ûce vymrötïn mimo, se dnes jiû nevì. Bylo pot eba vìce jak t ÌdennÌ tïûkè a usilovnè pr ce, aby se odklidily vraky voz. O neötïstì obs hle informovaly tehdejöì noviny a znovu a znovu p in öely ve sv ch Ël ncìch dalöì podrobnosti. Ud lost nahr vala tïm, kte Ì dosud nep li ûelezniënì dopravï, v znamnèmu fenomènu pokroku doby. Poh eb 22 obïtì sr ûky zem el ch na mìstï, jejichû tïlesnè ostatky byly doëasnï uloûeny ve vesnici jezd, se konal v p tek 13. listopadu Smutn pr vod se ubìral do blìzkèho mïsteëka Crhovic, kde byl na mìstnìm h bitovï ve zmrzlè zemi pro vöechny neboûtìky vykop n velk spoleën hrob. Ten byl dvan ct s h dlouh, jeden s h öirok a stejnï tak hlubok (1 s h = 1,8 m ñ pozn. autora). MrtvÌ byli zabaleni v ËistÈ bìlè pl tno a kaûd spoëìval v samostatnè rakvi. Z blìzka i z daleka dorazilo na poh eb velkè mnoûstvì lidì, a tak p estoûe byl siln vìtr a opït padal snìh, smutn pr vod mïl mnoho ËastnÌk. Z PlznÏ p ijela zvl ötnìm vlakem vojensk hudba a mnoho d stojnìk pr vï z pluku jehoû p ÌsluönÌci se stali obïtmi tragèdie. P Ìtomni byli duchovnì okolnìch farnostì, na poslednì cestï nebohè voj ky vyprovodil i Ho ovick zpïv ck spolek. FinanËnÌ n klady spojenè s poh bem uhradilo editelstvì z padnì dr hy. V pr vodu kr Ëel i strojvedoucì lokomotivy n kladnìho vlaku pan BartÌk, kter nesl p ed rakvemi k Ìû.»asopis SvÏtozor k p Ìpadu napsal: ÑKÈû by dïsn p Ìpad tento zn sobil pozornost a opatrnost editelstva a sluûebnictva vöech drah ûelezn ch, abychom jiû nikdy neslyöeli o tak hr zn ch nehod ch; öet Ì-li se totiû vûdy a vöude a ve vöem n leûitï vöech opat enì a p edpis, nenì zajistè moûno, aby se ud la nïjak nehoda, alespoú ne v tak ohromn ch rozmïrech.ì Bohuûel, dalöì ûelezniënì neötïstì na sebe nedalo dlouho Ëekat. Jiû 4. nora p ÌötÌho roku na trati spojujìcì tehdy Prahu s VÌdnÌ vykolejily u BÏchovic poslednì Ëty i vagûny soupravy a dva z nich se z Ìtily z vysokèho n spu do baûinatè strouhy. N sledky tentokr t nebyly tak tragickè. Zabit byl pouze pr vodëì, dva cestujìcì utrpïli tïûk zranïnì a nïkolik dalöìch lehk. Josef Hrubeö POJISTNÝ OBZOR 10/

StavebnÌ spo enì v»r. StavebnÌ spo enì v»r

StavebnÌ spo enì v»r. StavebnÌ spo enì v»r Rok 23 byl v oblasti stavebnìho spo enì rokem v znamn ch legislativnìch zmïn. Po dlouh ch debat ch byla na podzim parlamentem schv lena novela stavebnìho spo enì, jejìmû cìlem bylo p iblìûit Ëesk systèm

Více

Hypotek rnì trh. Hypotek rnì trh

Hypotek rnì trh. Hypotek rnì trh Hypotek rnì trh ObecnÏ lze Ìci, ûe rok 2 a prvnì polovina roku 24 se nesly ve svïtle rostoucìho z jmu o vïrovè produkty hypoteënìch bank, a to i p es nulovou st tnì rokovou dotaci k hypoteënìm vïr m na

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 12 RoËnÌk 2008 Praha 4. Ëervence 2008 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy A. NormativnÌ Ë st 33. Opat enì obecnè povahy Ë. OOP/13/06.2008-6, kter m se mïnì

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 21 RoËnÌk 2006 Praha 25. Ëervence 2006 OBSAH: A. NormativnÌ Ë st 137. Opat enì obecnè povahy Ë st pl nu vyuûitì r diovèho spektra Ë. PV-P/24/07.2006-24

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 8 RoËnÌk 2009 Praha 13. kvïtna 2009 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy A. NormativnÌ Ë st 28. RozhodnutÌ o zruöenì povinnosti Ë. REM/4/04.2009-6 podniku s

Více

Fyzick dostupnost byt a bytov v stavba v okresech»eskè republiky

Fyzick dostupnost byt a bytov v stavba v okresech»eskè republiky Fyzick dostupnost byt a bytov v stavba v okresech»eskè republiky N sledujìcì sèrie mapek pod v z kladnì p ehled o fyzickè dostupnosti byt a bytovè v stavbï v okresech»eskè republiky. Data o fyzickè dostupnosti

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 18 RoËnÌk 2007 Praha 30. listopadu 2007 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy A. NormativnÌ Ë st 86. Opat enì obecnè povahy Ë. OOP/5/11.2007-14, kter m se stanovì

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 17 RoËnÌk 2010 Praha 17. z Ì 2010 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy A. NormativnÌ Ë st 134. Opat enì obecnè povahy ñ» st pl nu vyuûitì r diovèho spektra Ë.

Více

V voj spot ebnìch v daj Ëesk ch dom cnostì

V voj spot ebnìch v daj Ëesk ch dom cnostì N sledujìcì grafy ilustrujì v voj ve skladbï penïûnìch v daj Ëesk ch dom cnostì v pr bïhu 90. let a na zaë tku novèho tisìciletì (do u ). V kaûdè publikaci Standard, vyd vanè s roënì periodicitou, jsou

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 17 RoËnÌk 2009 Praha 2. Ìjna 2009 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy A. NormativnÌ Ë st 64. Opat enì obecnè povahy - Anal za trhu Ë. A/7/09.2009-11, trh Ë.

Více

Kompendium o topných kabelech Část 1: Úsporné vytápění

Kompendium o topných kabelech Část 1: Úsporné vytápění Kompendium o topných kabelech Část 1: Úsporné vytápění DE-VI s. r. o., Břeclav 1999 é dn Ë st z obsahu tohoto kompendia nesmì b t kopìrov na a rozmnoûov na bez pìsemnèho souhlasu vydavatele. 3 Všeobecné

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 16 RoËnÌk 2009 Praha 11. z Ì 2009 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy A. NormativnÌ Ë st 57. Opat enì obecnè povahy Ë. OOP/10/09.2009-10, kter m se mïnì opat

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 14 RoËnÌk 2011 Praha 4. listopadu 2011 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy A. NormativnÌ Ë st 107. Zpr va o pr bïhu a v sledcìch v bïrovèho ÌzenÌ na udïlenì

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 5 RoËnÌk 2009 Praha 3. b ezna 2009 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy A. NormativnÌ Ë st 17. Vyhl öenì v bïrovèho ÌzenÌ pro p ÌdÏly r diov ch kmitoët k zajiötïnì

Více

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 2 Vydáno: ÚNOR 2005 Cena: 100 Kč OBSAH

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 2 Vydáno: ÚNOR 2005 Cena: 100 Kč OBSAH V ĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY R O Č N Í K LXI SEŠIT 2 Vydáno: ÚNOR 2005 Cena: 100 Kč OBSAH» st normativnì ñ Protokol z mimo dnèho zased nì SmÌöenÈ komise, ustavenè

Více

Auditorské postupy z pohledu managementu

Auditorské postupy z pohledu managementu 3. KAPITOLA Auditorské postupy z pohledu managementu 3.1 Dokumentace auditorského postupu P i prov dïnì auditu je povinnostì auditora respektovat z kon Ë. 254/2002 Sb., o auditorech, ve znïnì pozdïjöìch

Více

»ESK PÿEKLAD ESDP EVROPSK PERSPEKTIVY ZEMNÕHO ROZVOJE. SmÏrem k vyv ûenèmu a trvale udrûitelnèmu rozvoji zemì EvropskÈ unie. Vydala Evropsk unie

»ESK PÿEKLAD ESDP EVROPSK PERSPEKTIVY ZEMNÕHO ROZVOJE. SmÏrem k vyv ûenèmu a trvale udrûitelnèmu rozvoji zemì EvropskÈ unie. Vydala Evropsk unie NEPRODEJN ESDP EVROPSK PERSPEKTIVY ZEMNÕHO ROZVOJE SmÏrem k vyv ûenèmu a trvale udrûitelnèmu rozvoji zemì EvropskÈ unie P ijato v Postupimi ministry zemì EU, kte Ì zodpovìdajì za zemnì pl nov nì KvÏten

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 16 RoËnÌk 2006 Praha 15. Ëervna 2006 OBSAH: A. NormativnÌ Ë st 109. SdÏlenÌ o vyd nì vöeobecnèho opr vnïnì Ë. VO-R/10/05.2006-22, kter m se mïnì vöeobecnè

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 3 ó Ë st 1/2 RoËnÌk 2009 Praha 19. ledna 2009 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy A. NormativnÌ Ë st 5. Opat enì obecnè povahy ó Anal za trhu Ë. A/5/01.2009-3,

Více

PojistnÈ rozpravy 20 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2007

PojistnÈ rozpravy 20 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2007 PojistnÈ rozpravy 20 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2007 ISSN 0862-6162 OBSAH 50. v roëì podpisu ÿìmsk ch smluv a pojiöùovnictvì... 4 50 th anniversary of the Treaty of Rome and the insurance industry Ing.

Více

CALLING TO YOUR ATTENTION

CALLING TO YOUR ATTENTION POJISTN OBZOR 1 2005 RO»NÕK LXXXII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Ing. Jana Burdov, prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Jaroslava

Více

PojistnÈ rozpravy 13 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2003

PojistnÈ rozpravy 13 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2003 PojistnÈ rozpravy 13 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2003 ISSN 0862-6162 OBSAH Provozov nì pojiöùovacì Ëinnosti v EvropskÈ unii na z kladï pr va zakl dat poboëky a na z kladï svobody poskytovat sluûby... 5

Více

PojistnÈ rozpravy 21 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2007

PojistnÈ rozpravy 21 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2007 PojistnÈ rozpravy 21 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2007 ISSN 0862-6162 OBSAH Semin pr vnìk»ap ñ letos jiû patn ct roënìk... 4 Workshop of the lawyers of Czech insurance Association ñ 15th Anniversary Ing.

Více

POJISTN OBZOR 6 2003 OBSAH RO»NÕK LXXX CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION

POJISTN OBZOR 6 2003 OBSAH RO»NÕK LXXX CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION POJISTN OBZOR 6 2003 RO»NÕK LXXX Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. VladimÌr

Více

Cenový věstník MINISTERSTVO FINANCÕ

Cenový věstník MINISTERSTVO FINANCÕ Cenový věstník MINISTERSTVO FINANCÕ RoËnÌk XXXI V Praze dne 28. Ëervence 2003 Ë stka 8 Cena 51 KË 1. V mïr MF Ë. 03/2003, kter m se mïnì seznam zboûì s regulovan mi cenami vydan v mïrem MF Ë. 01/2003...

Více

STANOVISKO č. STAN/1/2006 ze dne 8. 2. 2006

STANOVISKO č. STAN/1/2006 ze dne 8. 2. 2006 STANOVISKO č. STAN/1/2006 ze dne 8. 2. 2006 Churning Churning je neetická praktika spočívající v nadměrném obchodování na účtu zákazníka obchodníka s cennými papíry. Negativní následek pro zákazníka spočívá

Více

POJISTN OBZOR 7 2002 OBSAH RO»NÕK LXXIX CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION

POJISTN OBZOR 7 2002 OBSAH RO»NÕK LXXIX CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION POJISTN OBZOR 7 2002 RO»NÕK LXXIX Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. Martin

Více

VÃSTNÕK. ÿadu PRO OCHRANU OSOBNÕCH DAJŸ 2005 OBSAH. » stka 36 18. nora 2005 Cena 64,- KË. vod... 2338. I. Registrace

VÃSTNÕK. ÿadu PRO OCHRANU OSOBNÕCH DAJŸ 2005 OBSAH. » stka 36 18. nora 2005 Cena 64,- KË. vod... 2338. I. Registrace VÃSTNÕK ÿadu PRO OCHRANU OSOBNÕCH DAJŸ 2005» stka 36 18. nora 2005 Cena 64,- KË OBSAH vod............................................................ 2338 I. Registrace P ehled zruöen ch registracì za

Více

POJISTN OBZOR 6 2000 OBSAH RO»NÕK LXXVII CONTENTS

POJISTN OBZOR 6 2000 OBSAH RO»NÕK LXXVII CONTENTS POJISTN OBZOR 6 2000 RO»NÕK LXXVII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Ing. Petr Bl ha, Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda),

Více

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA V České republice je nezaměstnanost definována dvojím způsobem: Národní metodika, používaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), vychází z administrativních

Více

OBSAH 1 Podstata mezinárodní smlouvy... 13 2 Kategorie mezinárodních smluv podle jednotlivých kritérií... 21

OBSAH 1 Podstata mezinárodní smlouvy... 13 2 Kategorie mezinárodních smluv podle jednotlivých kritérií... 21 OBSAH 1 Podstata mezinárodní smlouvy... 13 1.1 Historicka pozna mka... 13 1.2 Pojem mezina rodnı smlouvy... 13 1.3 Funkce mezina rodnı smlouvy: smlouva kontraktua lnı a pravotvorna... 16 1.4 Pra vnı rez

Více

Ruční kompaktní spouštěč motoru MS 116 Nov dimenze v oblasti ochrany motoru

Ruční kompaktní spouštěč motoru MS 116 Nov dimenze v oblasti ochrany motoru Ruční kompaktní spouštěč motoru MS 116 Nov dimenze v oblasti ochrany motoru CZELS 1002 / b ezen 2002 P Ìstroje nìzkèho napïtì Úsporná bezpojistková ochrana motoru do výkonu 7,5 kw Technologie, které můžete

Více

MRTNOSTNÕ TABULKY PODLE NEJVYääÕHO UKON»EN HO VZDÃL NÕ,»ESK REPUBLIKA, 2001

MRTNOSTNÕ TABULKY PODLE NEJVYääÕHO UKON»EN HO VZDÃL NÕ,»ESK REPUBLIKA, 2001 MRTNOSTNÕ TABULKY PODLE NEJVYääÕHO UKON»EN HO VZDÃL NÕ,»ESK REPUBLIKA, 2001 Vypracov nì mrtnostnìch tabulek podle nejvyööìho ukonëenèho vzdïl nì je moûnè pouze za rok 2001, kdy je k dispozici vïkov struktura

Více

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument EPSU/CEMR seminář 11. prosince 2008, Bratislava 1) Co je sociální dialog? Je důležité vysvětlit, co znamená sociální dialog, protože tento termín se obvykle nepoužívá ve všech evropských zemích pro popis

Více

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 3 Vydáno: BŘEZEN 2006 Cena: 56 Kč OBSAH

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 3 Vydáno: BŘEZEN 2006 Cena: 56 Kč OBSAH V ĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY R O Č N Í K LXII SEŠIT 3 Vydáno: BŘEZEN 2006 Cena: 56 Kč Část normativní OBSAH Pravidla pro poskytování příspěvků a dotací veřejným

Více

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 5 Vydáno: KVĚTEN 2004 Cena: 40 Kč OBSAH

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 5 Vydáno: KVĚTEN 2004 Cena: 40 Kč OBSAH V ĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY R O Č N Í K LX SEŠIT 5 Vydáno: KVĚTEN 2004 Cena: 40 Kč OBSAH» st normativnì ñ ñ Protokol mezi Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a tïlov

Více

Tři hlavní druhy finančního rozhodování podniku #

Tři hlavní druhy finančního rozhodování podniku # Tři hlavní druhy finančního rozhodování podniku # Marie Míková * Cílem článku je ukázat propojenost tří hlavních druhů finančního rozhodování podniku. Finanční rozhodování podniku lze rozdělit na tři hlavní

Více

» stka 41 28. Ëervna 2006 Cena 32,ñ KË OBSAH

» stka 41 28. Ëervna 2006 Cena 32,ñ KË OBSAH VÃSTNÕK ÿadu PRO OCHRANU OSOBNÕCH DAJŸ 2006» stka 41 28. Ëervna 2006 Cena 32,ñ KË OBSAH vod............................................................... 2478 I. Registrace a) DoplnÏnÌ zruöen ch registracì

Více

Obsah podle jednotlivých kapitol

Obsah podle jednotlivých kapitol Obsah podle jednotlivých kapitol P edmluva 1 1 Mezin rodnì harmonizace ËetnictvÌ a ËetnÌho v kaznictvì 3 1.1 MEZINÁRODNÍ HARMONIZACE ÚČETNICTVÍ 3 1.2 MEZINÁRODNÍ STANDARDY ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ 5 1.2.1

Více

DOPLNÃK K INSTALA»NÕMU

DOPLNÃK K INSTALA»NÕMU DOPLNÃK K INSTALA»NÕMU A PROGRAMOVACÕMU MANU LU Pouze pro modely: S A-39 -A S P-39 -A S A-39 -B S P-39 -B S A-38 -A S P-38 -A S A-38 -B S P-38 -B Výrobce: NIVELCO Process Control Co.Ltd. H-1043 Budapest,

Více

Názory na bankovní úvěry

Názory na bankovní úvěry INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/2007 DLUHY NÁM PŘIPADAJÍ NORMÁLNÍ. LIDÉ POKLÁDAJÍ ZA ROZUMNÉ PŮJČKY NA BYDLENÍ, NIKOLIV NA VYBAVENÍ DOMÁCNOSTI. Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru

Více

uбdajuй rоaбdneб cоi mimorоaбdneб uбcоetnуб zaбveоrky a oddeоleneб evidence naбkladuй a vyбnosuй podle zvlaбsоtnубho praбvnубho prоedpisu.

uбdajuй rоaбdneб cоi mimorоaбdneб uбcоetnуб zaбveоrky a oddeоleneб evidence naбkladuй a vyбnosuй podle zvlaбsоtnубho praбvnубho prоedpisu. Cо aбstka 143 SbУбrka zaбkonuй cо. 377 /2001 Strana 7965 377 VYHLAб Sо KA Energetickeбho regulacоnубho uбrоadu ze dne 17. rоубjna 2001 o Energetickeбm regulacоnубm fondu, kterou se stanovуб zpuй sob vyбbeоru

Více

Bytov nedostatek v»eskè republice?

Bytov nedostatek v»eskè republice? Bytov nedostatek v»eskè republice? BydlenÌ je obecnï povaûov no za jednou ze z kladnìch lidsk ch pot eb. Ve vöech zemìch, bez ohledu na politickè, kulturnì, soci lnì Ëi ekonomickè rozdìly mezi nimi, proto

Více

POJISTN OBZOR 10 2000

POJISTN OBZOR 10 2000 POJISTN OBZOR 10 2000 RO»NÕK LXXVII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Ing. Petr Bl ha, Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop

Více

Zápis ze semináře k přípravě zákona o neziskových organizacích a veřejné prospěšnosti

Zápis ze semináře k přípravě zákona o neziskových organizacích a veřejné prospěšnosti Zápis ze semináře k přípravě zákona o neziskových organizacích a veřejné prospěšnosti datum a čas konání: pátek 31. října 2008 od 9:00 hodin místo konání: sál Slévárny Vaňkovka, ve Vaňkovce 1, Brno ve

Více

AUDITOR v roce 2002 Zpracoval ing. Jaroslav Kula, auditor, Ë. osvïdëenì 723

AUDITOR v roce 2002 Zpracoval ing. Jaroslav Kula, auditor, Ë. osvïdëenì 723 VÃCN REJSTÿÕK»L NKŸ zve ejnïn ch v Ëasopise AUDITOR v roce 2002 Zpracoval ing. Jaroslav Kula, auditor, Ë. osvïdëenì 723 V klady, stanoviska, odpovïdi na dotazy, n zory a informace k ËetnÌm metodick m postup

Více

Graf č. III.1.1 Dlouhodobý vývoj stavební výroby (indexy ze s. c., průměrný měsíc r. 1990 = 100) 97,8 94,3 93,4 86,1 82,0

Graf č. III.1.1 Dlouhodobý vývoj stavební výroby (indexy ze s. c., průměrný měsíc r. 1990 = 100) 97,8 94,3 93,4 86,1 82,0 III. STAVEBNICTVÍ III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita Stavebnictví patřilo svou dynamikou k odvětvím s nejvyšším růstem, který se téměř zdvojnásobil z 5,3 % v roce 2000 na 9,6 % v roce 2001. Stavební

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA (VÝSLEDKY ZA 1. ČTVRTLETÍ 2007)

TISKOVÁ ZPRÁVA (VÝSLEDKY ZA 1. ČTVRTLETÍ 2007) V Praze dne 16. 5. 2007 embargo do 14:00 TISKOVÁ ZPRÁVA (VÝSLEDKY ZA 1. ČTVRTLETÍ 2007) Skupina ČSOB meziročně zvýšila objem obchodních úvěrů o 32 %. Provozní zisk bez mimořádných položek v 1. čtvrtletí

Více

» st B. zemì EU: Trendy, p Ìleûitosti a v zvy

» st B. zemì EU: Trendy, p Ìleûitosti a v zvy » st B zemì EU: Trendy, p Ìleûitosti a v zvy 1 PodmÌnky a trendy zemnìho rozvoje v EvropskÈ unii 1.1 ZemÏpisn charakteristika EU Obr. 8: Geografick pozice EU - SpojenÈ st ty pol rnì kruh (231) Evropsk

Více

OBSAH. I. Registrace P ehled zruöen ch registracì za obdobì od 11. 9. 2006 do 25. 11. 2006... 2515

OBSAH. I. Registrace P ehled zruöen ch registracì za obdobì od 11. 9. 2006 do 25. 11. 2006... 2515 VÃSTNÕK ÿadu PRO OCHRANU OSOBNÕCH DAJŸ 2006» stka 43 15. prosince 2006 Cena 77,ñ KË OBSAH vod............................................................ 2514 I. Registrace P ehled zruöen ch registracì

Více

CALLING TO YOUR ATTENTION

CALLING TO YOUR ATTENTION POJISTN OBZOR 1 2003 RO»NÕK LXXX Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. Martin

Více

CALLING TO YOUR ATTENTION

CALLING TO YOUR ATTENTION POJISTN OBZOR 2 2003 RO»NÕK LXXX Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. VladimÌr

Více

Informace veřejného sektoru zdroj surovin pro informace a znalosti ve firmě

Informace veřejného sektoru zdroj surovin pro informace a znalosti ve firmě Informace veřejného sektoru zdroj surovin pro informace a znalosti ve firmě Dagmar Vránová EPMA Agentura pro evropské projekty & management Iniciativa Czech PSI Watch INFORUM 2007 Praha, 22. 24. května

Více

POJISTN OBZOR 2 2001 OBSAH RO»NÕK LXXVIII CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION

POJISTN OBZOR 2 2001 OBSAH RO»NÕK LXXVIII CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION POJISTN OBZOR 2 2001 RO»NÕK LXXVIII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: PhDr. V clav B lek, Ing. Petr Bl - ha, Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav

Více

Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj.

Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj. Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj. 19485/2001-22 V Praze dne 2.7.2001 V současné dynamické době dochází k pohybu

Více

Stanovisko ke Zprávě o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2010

Stanovisko ke Zprávě o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2010 V Praze dne 30. listopadu 2010 Sp. zn.: 150/10-NKU45/165/10 Stanovisko ke Zprávě o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2010 (k sněmovnímu tisku č. 149) předkládané v souladu s ustanovením

Více

OBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012

OBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012 OBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012 Obchodní právo JUDr. Ing. Jaroslav Staněk, CSc. Copyright Vysoká škola ekonomie a managementu 2012. Vydání první. Všechna práva vyhrazena. ISBN 978-80-86730-93-6

Více

Návrh. VYHLÁŠKA č...sb., ze dne... 2011,

Návrh. VYHLÁŠKA č...sb., ze dne... 2011, Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob a o minimální výši finančních zdrojů

Více

POJISTN OBZOR 11 2000

POJISTN OBZOR 11 2000 POJISTN OBZOR 11 2000 RO»NÕK LXXVII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Ing. Petr Bl ha, Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 3 ó Ë st 1/2 RoËnÌk 2009 Praha 19. ledna 2009 OBSAH: OddÌl st tnì spr vy A. NormativnÌ Ë st 5. Opat enì obecnè povahy ó Anal za trhu Ë. A/5/01.2009-3,

Více

Makroekonomick v voj»r

Makroekonomick v voj»r vodnì kapitola modulovè Ë sti publikace je vïnov na struënèmu zhodnocenì makroekonomickèho v voje v»r v uplynulèm roce, zejmèna pak ve vztahu k sektoru bydlenì a stavebnì produkci. Prost ednictvìm tabulek

Více

Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod pro období ukončování ROP Severovýchod 2007-2013

Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod pro období ukončování ROP Severovýchod 2007-2013 Personální strategie Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod pro období ukončování ROP Severovýchod 2007-2013 Největším bohatstvím každého zaměstnavatele jsou jeho zaměstnanci. ~ 1 ~ VIZE PERSONÁLNÍ

Více

Trh kapitálu a půdy. formování poptávky po kapitálu (kapitálových. formování nabídky úspor. příležitosti, investice a úspory Trh půdy

Trh kapitálu a půdy. formování poptávky po kapitálu (kapitálových. formování nabídky úspor. příležitosti, investice a úspory Trh půdy Trh kapitálu a půdy formování poptávky po kapitálu (kapitálových statcích) odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Kapitálový trh, investiční prostředky a příležitosti, investice a úspory

Více

OBSAH. III. SdÏlenÌ adu Informace adu o vyhl öenì novely z kona Ë. 101/2000 Sb., o ochranï osobnìch daj ve SbÌrce z kon... 2289

OBSAH. III. SdÏlenÌ adu Informace adu o vyhl öenì novely z kona Ë. 101/2000 Sb., o ochranï osobnìch daj ve SbÌrce z kon... 2289 VÃSTNÕK ÿadu PRO OCHRANU OSOBNÕCH DAJŸ 2004» stka 34 20. srpna 2004 Cena 71,- KË OBSAH vod............................................................ 2270 I. Registrace AbecednÌ seznam zaregistrovan ch

Více

1. Informace o předmětu zakázky Stručný textový popis zakázky, technická specifikace

1. Informace o předmětu zakázky Stručný textový popis zakázky, technická specifikace VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY Veřejná zakázka malého rozsahu zadávaná v souladu s 12 odst. 3 a 18 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o veřejných

Více

ZMÃNA Ë. 2 ÚPO PELECHY TEXTOVÁ A GRAFICKÁ»ÁST. Ing. arch. Ladislav Bareö PAFF - architekti

ZMÃNA Ë. 2 ÚPO PELECHY TEXTOVÁ A GRAFICKÁ»ÁST. Ing. arch. Ladislav Bareö PAFF - architekti ZMÃNA Ë. 2 ÚPO PELECHY TEXTOVÁ A GRAFICKÁ»ÁST Ing. arch. Ladislav Bareö PAFF - architekti KVÃTEN 2011 POÿIZOVATEL: MÏstsk ú ad Domaûlice adresa: MÏstsk ú ad Domaûlice Odbor v stavby a územního plánování

Více

Doporučené zásady pro vypracování diplomových prací

Doporučené zásady pro vypracování diplomových prací 1 PRACOVNÕ KNIHA Ë. 1/96 Doporučené zásady pro vypracování diplomových prací RNDr. Jiří Dvořák, CSc. Mgr. Dan Smítal 2 O B S A H 1. vod.................................................................

Více

MATEMATIKA A BYZNYS. Finanční řízení firmy. Příjmení: Rajská Jméno: Ivana

MATEMATIKA A BYZNYS. Finanční řízení firmy. Příjmení: Rajská Jméno: Ivana MATEMATIKA A BYZNYS Finanční řízení firmy Příjmení: Rajská Jméno: Ivana Os. číslo: A06483 Datum: 5.2.2009 FINANČNÍ ŘÍZENÍ FIRMY Finanční analýza, plánování a controlling Důležité pro rozhodování o řízení

Více

VÃSTNÕK. ÿadu PRO OCHRANU OSOBNÕCH DAJŸ 2006 OBSAH. » stka 42 25. z Ì 2006 Cena 26,ñ KË. vod... 2498. I. Registrace

VÃSTNÕK. ÿadu PRO OCHRANU OSOBNÕCH DAJŸ 2006 OBSAH. » stka 42 25. z Ì 2006 Cena 26,ñ KË. vod... 2498. I. Registrace VÃSTNÕK ÿadu PRO OCHRANU OSOBNÕCH DAJŸ 2006» stka 42 25. z Ì 2006 Cena 26,ñ KË OBSAH vod............................................................ 2498 I. Registrace P ehled zruöen ch registracì za obdobì

Více

POJISTN OBZOR 8 2005 RO»NÕK LXXXII

POJISTN OBZOR 8 2005 RO»NÕK LXXXII POJISTN OBZOR 8 2005 RO»NÕK LXXXII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Mgr. Mario Bˆhme, prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Jaroslava

Více

POJISTN OBZOR 2 2004 RO»NÕK LXXXI

POJISTN OBZOR 2 2004 RO»NÕK LXXXI POJISTN OBZOR 2 2004 RO»NÕK LXXXI Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Jaroslava

Více

Klíčové informace fondů obhospodařovaných Raiffeisen penzijní společností a.s.

Klíčové informace fondů obhospodařovaných Raiffeisen penzijní společností a.s. Klíčové informace fondů obhospodařovaných Raiffeisen penzijní společností a.s. Platné k datu 1. 1. 2013 Obsah Klíčové informace důchodových fondů Důchodový fond státních dluhopisů, Raiffeisen penzijní

Více

Energetické úspory jako nástroj ke zvyšování konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti českého průmyslu

Energetické úspory jako nástroj ke zvyšování konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti českého průmyslu Energetické úspory jako nástroj ke zvyšování konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti českého průmyslu Vladimír Dlouhý prezident Hospodářské komory ČR konference Energetické úspory jako příležitost

Více

ODBORNÝ POSUDEK. č. 2661/108/15

ODBORNÝ POSUDEK. č. 2661/108/15 ODBORNÝ POSUDEK č. 2661/108/15 o obvyklé ceně ideální 1/2 nemovité věci bytové jednotky č. 1238/13 včetně podílu 784/15632 na pozemku a společných částech domu v katastrálním území a obci Strakonice, okres

Více

7. Dynamika nevýznamnějších výdajových položek vládního sektoru v období konsolidace veřejných rozpočtů

7. Dynamika nevýznamnějších výdajových položek vládního sektoru v období konsolidace veřejných rozpočtů Vybrané aspekty vývoje hospodaření vládního sektoru v zemích EU kód 87-13 7. Dynamika nevýznamnějších výdajových položek vládního sektoru v období konsolidace veřejných rozpočtů Potřeba podrobnějšího pohledu

Více

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 2 Vydáno: ÚNOR 2004 Cena: 84 Kč OBSAH

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 2 Vydáno: ÚNOR 2004 Cena: 84 Kč OBSAH V ĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY R O Č N Í K LX SEŠIT 2 Vydáno: ÚNOR 2004 Cena: 84 Kč OBSAH» st normativnì ñ Rozhodnutí MŠMT, kter m se mïnì RozhodnutÌ MŠMT podle ß

Více

ProvedenÌ UCNCP 9-28 E. Uspo d nì vl ken

ProvedenÌ UCNCP 9-28 E. Uspo d nì vl ken Popis PouûitÌ UCNCP 9-28 E ProvedenÌ Univerz lnì spojky UCNCP se skl dajì z jednoho tïsnìcìho Ëela a jednoho plastovèho hrnce. TÏsnÏnÌ mezi hrncem a tïsnìcìm Ëelem je realizov no pomocì jednoho silikonovèho

Více

POJISTN OBZOR 11 2002

POJISTN OBZOR 11 2002 POJISTN OBZOR 11 2002 RO»NÕK LXXIX Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. Martin

Více

Program rovného zacházení provozovatele distribuční soustavy Pražská plynárenská Distribuce, a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s.

Program rovného zacházení provozovatele distribuční soustavy Pražská plynárenská Distribuce, a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s. Program rovného zacházení provozovatele distribuční soustavy Pražská plynárenská Distribuce, a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s. Obsah 1. Úvod... 2 1.1. Účel Programu rovného zacházení... 2 1.2.

Více

Průzkum názorů finančních ředitelů ve střední Evropě

Průzkum názorů finančních ředitelů ve střední Evropě Průzkum názorů finančních ředitelů ve střední Evropě Česká republika Únor 2016 7. ročník Contents V pořadí sedmý průzkum názorů finančních ředitelů ve střední Evropě probíhal v říjnu a listopadu. Průzkumu

Více

POJISTN OBZOR 2 2000 OBSAH RO»NÕK LXXVII CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION

POJISTN OBZOR 2 2000 OBSAH RO»NÕK LXXVII CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION POJISTN OBZOR 2 2000 RO»NÕK LXXVII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Ing. Petr Bl ha, Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda),

Více

ODBORNÝ POSUDEK. č. 2381/21/14

ODBORNÝ POSUDEK. č. 2381/21/14 ODBORNÝ POSUDEK č. 2381/21/14 o obvyklé ceně nemovité věci bytu č. 1765/6 a podílu 622/73998 na společných částech domu a pozemcích, v katastrálním území Svitavy předměstí a obci Svitavy, vše okres Svitavy

Více

Srovnání hospodaření obce Brušperk a obce Nepomuk

Srovnání hospodaření obce Brušperk a obce Nepomuk Srovnání hospodaření obce a obce 1. Úvod Předmětem této seminární práce je zhodnotit a porovnat hospodaření dvou obcí České republiky. Obce jsou porovnávány pomocí výkazů FIN 2-12M za rok 2009, údaje o

Více

POJISTN OBZOR 4 2002 OBSAH RO»NÕK LXXIX CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION

POJISTN OBZOR 4 2002 OBSAH RO»NÕK LXXIX CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION POJISTN OBZOR 4 2002 RO»NÕK LXXIX Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. Martin

Více

Recese nebo růst sazeb: příležitosti a rizika

Recese nebo růst sazeb: příležitosti a rizika Recese nebo růst sazeb: příležitosti a rizika 30. října 2014 Tento propagační dokument vytvořil odbor oddělení Obchody Treasury České spořitelny, a.s. Není produktem nezávislého researche. Tento dokument

Více

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Předmětem tohoto materiálu je popis investičních služeb poskytovaných společností Activity Partner, s.r.o. (dále jen Zprostředkovatel

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 72. USNESENÍ

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 72. USNESENÍ Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 72. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 9. schůze konané dne 30. ledna 2007 k Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o

Více

Seriál: Management projektů 7. rámcového programu

Seriál: Management projektů 7. rámcového programu Seriál: Management projektů 7. rámcového programu Část 4 Podpis Konsorciální smlouvy V předchozím čísle seriálu o Managementu projektů 7. rámcového programu pro výzkum, vývoj a demonstrace (7.RP) byl popsán

Více

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK

TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK TELEKOMUNIKA»NÕ VÃSTNÕK»ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad» stka 14 ó Ë st 1/5 RoËnÌk 2006 Praha 9. kvïtna 2006 OBSAH: A. NormativnÌ Ë st 69. RozhodnutÌ o cenï ve vïci zruöenì cenovèho rozhodnutì Ë. 03/PROP/2004

Více

Prezentace pro tiskovou konferenci 12. červen 2007. Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady

Prezentace pro tiskovou konferenci 12. červen 2007. Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady Zpráva o finanční stabilitě 2006 Prezentace pro tiskovou konferenci 12. červen 2007 Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady Finanční stabilita je jedním m z cílůc ČNB 2 Péče o finanční stabilitu

Více

N VOD K POUéITÕ EXTERNÕ VENTILA»NÕ JEDNOTKY EMD 1000

N VOD K POUéITÕ EXTERNÕ VENTILA»NÕ JEDNOTKY EMD 1000 N VOD K POUéITÕ EXTERNÕ VENTILA»NÕ JEDNOTKY EMD 1000 UPOZORNÃNÕ --------------------------------------------- Ods van vzduch se nesmì odv dït do potrubì, kterè slouûì k odtahu zplodin tepeln ch zdroj

Více

Z HLINECKÉ RADNICE. je pojata komplexnï a eöì

Z HLINECKÉ RADNICE. je pojata komplexnï a eöì Strana 2 Z HLINECKÉ RADNICE USNESENÍ RADY l USNESENÍ RADY l USNESENÍ RADY l USNESENÍ RADY l USNESENÍ RADY l USNESENÍ RADY z 10. dnè sch ze rady mïsta Hlinska, kter se konala v pondïlì 2. srpna 2004 v 15.30

Více

ObecnÈ hodnocenì vybran ch n stroj bytovè politiky

ObecnÈ hodnocenì vybran ch n stroj bytovè politiky ObecnÈ hodnocenì vybran ch n stroj bytovè politiky CÌlem tèto kapitoly je obecnï shrnout vybranè v hody a nev hody, praktickè p Ìnosy a negativa r zn ch z kladnìch n stroj Ëi p Ìstup bytovè politiky v

Více

Ekonomické ztráty způsobené nehodovostí v silničním provozu v ČR za rok 2006

Ekonomické ztráty způsobené nehodovostí v silničním provozu v ČR za rok 2006 Ekonomické ztráty způsobené nehodovostí v silničním provozu v ČR za rok 2006 Vypracovala: Ing. Alena Daňková Datum: 9.10.2007 Obsah Úvod... 3 1 Ocenění ekonomických ztrát z dopravní nehodovosti... 3 2

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 13. února 2013 č. 101. Stanovisko

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 13. února 2013 č. 101. Stanovisko VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 13. února 2013 č. 101 Stanovisko vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a

Více

PRO SCHŮZI VLÁDY. Rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů v roce 2013

PRO SCHŮZI VLÁDY. Rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů v roce 2013 ÚŘAD VLÁDY ČR Č.j.: 16473/2014-OLP V Praze dne 2014 Výtisk č.: PRO SCHŮZI VLÁDY Věc: Rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů v roce 2013 Důvod předložení: Materiál je

Více

Věc: Rozpočtové určení daní obcí od roku 2013

Věc: Rozpočtové určení daní obcí od roku 2013 Krajský úřad Jihomoravského kraje Porada ředitelky Krajského úřadu Jihomoravského kraje s tajemnicemi a tajemníky obecních úřadů obcí typu I, II, III Brno, 11. prosince 2012 Věc: Rozpočtové určení daní

Více

Společná deklarace o práci na dálku vypracovaná evropskými sociálními partnery v pojišťovnictví

Společná deklarace o práci na dálku vypracovaná evropskými sociálními partnery v pojišťovnictví Společná deklarace o práci na dálku vypracovaná evropskými sociálními partnery v pojišťovnictví I. Úvod Po více než deseti letech od 16.července 2002, kdy evropští sociální partneři uzavřeli Rámcovou dohodu

Více

POJISTN OBZOR 10 2002

POJISTN OBZOR 10 2002 POJISTN OBZOR 10 2002 RO»NÕK LXXIX Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. Martin

Více

Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor životního prostředí Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno

Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor životního prostředí Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor životního prostředí Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno Dle rozdělovníku Č.j.: Sp.Zn.: Vyřizuje/linka V Brně dne: JMK 34248/2010 S-JMK 34248/2010 OŽP/Ri Mgr. Richterová/2684

Více