POJISTN OBZOR OBSAH RO»NÕK LXXVIII CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION

Transkript

1 POJISTN OBZOR RO»NÕK LXXVIII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: PhDr. V clav B lek, Ing. Petr Bl - ha, Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. Milan Dubsk, Ing. VladimÌr HavlÌËek, RNDr. Marcela Havlov, PhDr. Jan K brt, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Hana MatÏjËkov, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), KvÏtoslava Voglov, Ing. Miluöe Zemanov äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: (02) , Fax: (02) eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk:»eskÈ tisk rny s.r.o., Pardubice ISSN Rozöi uje: distribuënì firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk 24, Praha 9. Tel.: (02) , fax: (02) Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, Praha 1 (nebo P edplatitelè ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn obzor objednat u distribuënì firmy L. K. PER- MANENT, PP 4, Bratislava 34. Telefon: (07) , fax: (07) ( lkperm@lkpermanent.sk). Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne ;»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne , j.zn.p ñ 330/98. Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: Cena: 25 KË (30 Sk)»Ìslo bylo p ed no do v roby: Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH éivotnì pojiötïnì m zelenou... 3 V bïr ze statistik... 4 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat )... 5 ZmÏny ve vedenì Allianz... 6 PovodnÏ ñ jak d l? (Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.)... 7 Pohled zajiöùoven na problematiku povodnì (doc. RNDr. Milan äulista, CSc.)... 8 Strategie povodúovè ochrany a jejì naplúov nì (RNDr. Pavel PunËoch, CSc.) SystÈm povodúovè ochrany v»r a jeho mezin rodnì souvislosti (Ing. Jaroslav Kinkor) P ÌrodnÌ katastrofy v roce 2000 (ËÌû) Evropsk unie a svïtov pojistn trh (Ing. Ji Ì Janata) Recenze: Matematika cenn ch papìr (va) PojistnÈ podvody: P Ìpad fingovanè hav rie sportovnìho vozu (JUDr. Aleö»erm k) Poû rnì prevence z pohledu mezin rodnì konference VdS (Ing. Pavel Ryb ) SdÏlenÌ Ministerstva financì a»eskèho statistickèho adu ve vïci p idïlov nì identifikaënìch ËÌsel fyzick m osob m, kterè vykon vajì zprost edkovatelskou Ëinnost v pojiöùovnictvì PojiötÏnÌ z ruky pro p Ìpad padku cestovnì kancel e Telegraficky CONTENTS Life insurance has a green light Statistical Data Selection From new legal provisions (JUDr. Ji ina Kotrbat ) Personal Changes in Allianz Floods-what next? (Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.) Floods problems ñ view of reinsurance companies (doc. RNDr. Milan äulista, CSc.) Floods Protection Strategy and its fulfilment (RNDr. Pavel PunËoch, CSc.) Floods Protection System in the Czech Republic within international context (Ing. Jaroslav Kinkor) Natural Catastrophes in 2000 (ËÌû) European Union and world insurance market (Ing. Ji Ì Janata) Review: Math of securities (va) Insurance fraud: Case of a fake accident of a sports car (JUDr. Aleö»erm k) Fire Prevention as viewed by International Conference VdS (Loss Prevention) (Ing. Pavel Ryb ) Communication from the Ministry of Finance and the Czech Statistical Office on Allotment of the Identification Codes to Natural Persons performing Intermediary Activity in Insurance Communication from the Office of the Pool for Suretyship in case of Insolvency of Tour organizers By Telegraph (Eva Trojanov ) CALLING TO YOUR ATTENTION Life insurance has a green light Life insurance will boom this year according to many expertsí expectatiens. This expansion will be directly related to long- prepared tax-releave not only for employees but also for their employers, who will motivate employees to get insurance by covering its cost. Life insurance belongs to basic pillars that support the structure of retirement plans in developed countries. Life insurance will get similar impulse that previously the state had given to other favored forms of long-term saving, in particular to the additional pension insurance and to the building-savings plan. The interview with the President of the Czech Insurance Association Ing. VladimÌr Mr z deals with the impact of the income-tax law in the context of life insurance for citizens and businesses in the Czech Republic. 2 POJISTNÝ OBZOR 2/2001

2 Trh ûivotnìho pojiötïnì proûije v tomto roce podle oëek v nì mnoha odbornìk neb val rozvoj, kter bude souviset se zavedenìm dlouho p ipravovan ch daúov ch lev jak pro obëany, kte Ì si ûivotnì pojiötïnì sjednajì, tak pro jejich zamïstnavatele, kte Ì se rozhodnou motivovat svè zamïstnance i tìm, ûe za nï budou hradit pojistnè. éivotnìmu pojiötïnì, kterè vöude ve vyspïlèm svïtï pat Ì k z kladnìm pilì m, o nïû se opìrajì d chodovè systèmy, se tìm dostane podobnèho impulzu, jak jiû d Ìve od st tu zìskaly jinè zv hodnïnè formy dlouhodobèho spo enì, zejmèna penzijnì p ipojiötïnì a stavebnì spo enì. Na konkrètnì ot zky redakce, t kajìcì se daúov ch v hod pro obëany, zamïstnavatele i jejich zamïstnance v oblasti ûivotnìho pojiötïnì, odpovïdïl prezident»eskè asociace pojiöùoven Ing. VladimÌr Mr z. Co p inese v ûivotnìm pojiötïnì novela z kona o danìch z p Ìjm obëan m, kte Ì si sjednajì ûivotnì pojiötïnì? Novela z kona, kterou schv lila Poslaneck snïmovna dne , umoûnì obëan m, kte Ì majì sjedn no ûivotnì pojiötïnì, aby si mohli zaplacenè pojistnè odeëìtat od z kladu danï z p Ìjm, obdobnï jako p ÌspÏvky na penzijnì p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem nebo stanovenou Ë stku za dïti, o kterè peëujì. Lze odeëìst od z kladu danï pojistnè za kaûdè ûivotnì pojiötïnì? DaÚovÏ je zv hodnïno tzv. soukromè ûivotnì pojiötïnì, tj. pojiötïnì pro p Ìpad doûitì nebo pro p Ìpad smrti nebo doûitì, nebo d chodovè pojiötïnì, to znamen vûdy jde o pojiötïnì s spornou sloûkou. TakovÈ pojiötïnì musì b t sjedn no na dobu nejmènï 5 let a pojiötïnì musì konëit v roce, kdy pojiötïn dos hne nejmènï vïku 60 let. K tomu, aby pojiötïn mohl vyuûìvat daúov ch v hod, musì uzav Ìt novou smlouvu? Pro to, aby sjednanè ûivotnì pojiötïnì bylo uzn no za daúovï zv hodnïnè, nenì rozhodujìcì datum jeho sjedn nì, ale v öe uvedenè parametry. M -li klient sjednan ch pojiötïnì vìce, m ûe daúovè v hoéivotnì pojiötïnì m zelenou PojistnÈ a podìl pojistnèho k hrubèmu dom cìmu produktu u vybran ch evropsk ch zemì v roce 1998 Celkem éivotnì pojiötïnì podìl na pojistnè podìl pojistnè podìl ZemÏ (mil. EUR) k HDP(mil. EUR) k HDP celkovèm pojistnèm (%) (%) (%) Rakousko , ,2 40,1»esk republika ,9* 429 0,8 28,4 Velk Brit nie , ,5 70,2 ÿecko , ,0 51,2 MaÔarsko 969 2, ,9 36,3 Polsko , ,0 35,1 Slovinsko 816 5, ,9 17,1 Slovensko 493 3, ,9 30,5 EU celkem , ,3 58,0 CEA celkem , ,2 58,1 *) podle daj»ap 3,1 % Pramen: CEA, European Insurance in Figures, Complete 1998 Data dy Ëerpat i z vìce smluv, ale jen do stanovenèho limitu. Jak je odëitatelnè pojistnè limitov no? Pro fyzickè osoby je stanoven roënì limit do v öe KË. P edplatì-li si klient pojistnè jednor zovï, bude toto jednor zovè pojistnè pomïrnï rozpoëìt no na celou dobu pojiötïnì. Nap Ìklad jednor zovè pojistnè ve v öi KË, zaplacenè 50let m klientem p i sjedn nì pojiötïnì na 10 let, bude rozpoëìt no jako daúovï uznatelnè pojistnè ve v öi KË roënï po dobu 10 let. Jak m klient postupovat v p ÌpadÏ, kdyû m sjedn no ûivotnì pojiötïnì, kterè nesplúuje z konem stanovenè podmìnky? éivotnì pojiötïnì m v»eskè republice dlouholetou tradici a vïtöina z existujìcìch smluv m ûe splnit podmìnky pro daúovè zv hodnïnì ûivotnìho pojiötïnì. Ti klienti, kte Ì budou chtìt sv st vajìcì pojiötïnì p epracovat, aby bylo vyhovïno poûadavk m z kona, budou urëitï v pojiöùovn ch vìt ni a budou jim nabìdnuty v hodnè varianty eöenì. Jak bude sloûit administrativa p i prokazov nì n rok na zìsk nì daúov ch lev? Ne p Ìliö n roën. N rok poplatnìka se bude prokazovat nejprve pojistnou smlouvou. Kaûd dalöì rok pak potvrzenìm pojiöùovny o zaplacenèm pojistnèm. Jak na tom budou zamïstnavatelè; budou moci takè zv hodnïnï sjednat pro svè zamïstnance ûivotnì pojiötïnì? Novela z kona o danìch z p Ìjm pamatuje i na to, aby umoûnila zamïstnavatel m platit nebo p ispìvat na daúovï zv hodnïnè ûivotnì pojiötïnì sv m zamïstnanc m. ZamÏstnavatel bude moci zahrnout do daúovï uznateln ch n klad pojistnè zaplacenè na daúovï zv hodnïnè ûivotnì pojiötïnì aû do Ë stky 8000 KË roënï na jednoho zamïstnance a toto pojistnè nebude u zamïstnance podlèhat dani z p Ìjmu. Za takto zaplacenè pojistnè nebude zamïstnanec ani zamïstnavatel platit pojistnè na soci lnì zabezpeëenì a p ÌspÏvek na st tnì politiku zamïst- POJISTNÝ OBZOR 2/2001 3

3 nanosti a pojistnè na vöeobecnè zdravotnì pojiötïnì. Pokud zamïstnavatel p ispïje zamïstnanci Ë stkou nad 8000 KË roënï (to ovöem jiû ze zisku po zdanïnì), tato Ë stka se nezahrnuje do zdanïnèho p Ìjmu zamïstnance aû do v öe 4000 KË (tìm se z pohledu zamïstnance dodrûì maxim lnì limit KË moûnèho zv hodnïnì). Jak to bude vypadat v praxi, kdyû zamïstnavatel bude platit zamïstnanci 500 KË mïsìënï na ûivotnì pojiötïnì a stejnou Ë stku si bude platit s m zamïstnanec p i svè pr mïrnè mzdï KË? ZamÏstnavatel m ûe zahrnout do daúovï uznateln ch n klad za rok cel ch 6000 KË zaplacen ch na pojistnè (limit je 8 tis. KË) a zamïstnanec je bude mìt osvobozeny od danï (limit je KË). DalöÌch 6000 KË roënï, placen ch individu lnï, se d odeëìst od z kladu danï (limit je KË). Pokud jde o celkov efekt pro zamïstnance, musì se propoëìtat podle konkrètnìch vstupnìch parametr pro zdanïnì zamïstnance. M ûe b t ale kolem 1500 KË roënï. Jak m zp sobem se bude eöit situace p i odchodu zamïstnance z firmy, kdyû za nïho platil pojistnè zamïstnavatel a zamïstnanec s m nem ûe v placenì pokraëovat? TÌm, ûe n vrh novely vymezuje jako pojistnìka zamïstnance, kter je takè p Ìjemcem plnïnì, nem ûe zamïstnanec o penìze p ijìt. Pokud je ve finanënì tìsni a nem ûe v placenì pojistnèho pokraëovat, m n - rok na odbytnè (Ë stku, na niû m zamïstnanec pr vo p i z niku ûivotnìho pojiötïnì za podmìnek stanoven ch v pojistn ch podmìnk ch tè kterè pojiöùovny). To nenì ovöem v prvnìch letech trv nì pojiötïnì v hodnè eöenì, neboù pojiöùovna nem ûe vzhledem k realizovan m n - klad m vyplatit vöechny vloûenè finanënì prost edky. NejlepöÌ je najìt si novèho zamïstnavatele, kter bude v placenì pojistnèho pokraëovat, nebo platit s m. S pojiöùovnou je pak moûnè sjednat pravu pojistnè smlouvy, nap Ìklad p i niûöì Ë stce placenèho pojistnèho. ZamÏstnanci pojiöùovny Ëi jejì pojiöùovacì agenti urëitï klient m poradì optim lnì eöenì. V bïr ze statistik Stav dlouhodob ch pojiötïnì obyvatelstva ñ kmeny Ukazatel Jednotka /97 99/98 Kmeny ñ poëet smluv celkem ks ,00 101,69 neûivotnì pojiötïnì celkem ks ,93 103,25 ûivotnì pojiötïnì celkem ks ,07 100,19 ñ ûivotnì pojiötïnì ks ,30 101,52 ñ d chodovè pojiötïnì ks ,80 92,78 KmenovÈ pojistnè celkem tis. KË ,65 115,84 neûivotnì pojiötïnì celkem tis. KË , ,22 ûivotnì pojiötïnì celkem tis. KË ,96 118,06 ñ ûivotnì pojiötïnì tis. KË ,50 122,67 ñ d chodovè pojiötïnì tis. KË ,16 95,40 Pr mïrnè pojistnè na 1 smlouvu KË/ks ,64 113,92 neûivotnì pojiötïnì celkem KË/ks ,64 108,69 ûivotnì pojiötïnì celkem KË/ks ,87 117,84 ñ ûivotnì pojiötïnì KË/ks ,13 120,84 ñ d chodovè pojiötïnì KË/ks ,41 102,83 éivotnì pojiötïnì Ukazatel Jednotka /97 99/98 P edepsanè pojistnè tis. KË ,83 139,53 ñ jednor zovï placenè tis. KË ,36 202,65 VyplacenÈ pojistnè plnïnì tis. KË ,38 106,16 KmenovÈ pojistnè ze smluv platn ch k tis. KË ,33 122,67 Kmeny ñ poëet pojistn ch smluv k ks ,30 101,52 Pr mïrnè pojistnè na 1 smlouvu KË/ks ,97 120,84 Pr mïrnè pojistnè plnïnì na 1 pojistnou ud lost KË/ks ,89 104,03 PoËet vy Ìzen ch pojistn ch ud lostì ks ,15 102,04 PoËet nevy Ìzen ch pojistn ch ud lostì ks ,22 123,55 D chodovè pojiötïnì Ukazatel Jednotka /97 99/98 P edepsanè pojistnè tis. KË ,65 99,07 ñ jednor zovï placenè tis. KË ,34 361,28 VyplacenÈ pojistnè plnïnì tis. KË ,71 114,51 KmenovÈ pojistnè ze smluv platn ch k tis. KË ,16 95,40 Kmeny ñ poëet pojistn ch smluv k ks ,80 92,78 Pr mïrnè pojistnè na 1 smlouvu KË/ks ,46 102,83 Pr mïrnè pojistnè plnïnì na 1 pojistnou ud lost KË/ks ,84 102,00 PoËet vy Ìzen ch pojistn ch ud lostì ks ,20 112,26 PoËet nevy Ìzen ch pojistn ch ud lostì ks ,58 133,51 Zdroj: V roënì zpr va»ap za rok 1999 ( daje Ëlensk ch pojiöùoven»ap) 4 POJISTNÝ OBZOR 2/2001

4 1. Z kon Ë. 492/2000 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 586/1992 Sb., o danìch z p Ìjm, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a nïkterè dalöì z kony ( Ëinnost ). Rozs hl novela z kona, pro ÑkomerËnÌì pojiöùovny jsou v znamnè p edevöìm tyto zmïny: A. ß 6 (P Ìjmy ze z vislè Ëinnosti a funkënì poûitky) odst. 9 byl doplnïn o pìsm. y) a z) ñ od danï jsou d le osvobozeny: y) Ë stky pojistnèho, kterè hradì zamïstnavatel pojiöùovnï za zamïstnance na pojiötïnì pro p Ìpad doûitì nebo pro p Ìpad smrti nebo doûitì nebo na d chodovè pojiötïnì, a to i p i sjedn nì d ÌvÏjöÌho plnïnì v p ÌpadÏ vzniku n roku na starobnì d chod nebo pln invalidnì d chod, nebo v p ÌpadÏ, stane-li se zamïstnanec plnï invalidnìm podle z kona o d chodovèm pojiötïnì, nebo v p ÌpadÏ smrti (d le jen ÑsoukromÈ ûivotnì pojiötïnìì), na z kladï pojistnè smlouvy sjednanè zamïstnancem jako pojistnìkem za podmìnky, ûe ve smlouvï byla sjedn na v plata pojistnèho plnïnì aû po 60 kalend nìch mïsìcìch a souëasnï nejd Ìve v roce dosaûenì vïku 60 let, maxim lnï vöak do v öe KË roënï od tèhoû zamïstnavatele. Toto platì v p Ìpadech, kdy m pr vo na plnïnì z tïchto pojistn ch smluv pojiötïn zamïstnanec, a je-li pojistnou ud lostì smrt pojiötïnèho, osoby urëenè podle ß 817 obë. z k., kromï zamïstnavatele, kter hradil pojistnè, Z nov ch pr vnìch p edpis JUDr. Ji ina Kotrbat z) Ë stky vynaloûenè zamïstnavatelem na hradu v daj spojen ch s v platou mzdy a se sr ûkami ze mzdy zamïstnanci, s placenìm p ÌspÏvku na pojistnè (p ipojiötïnì) ve prospïch zamïstnance, jakoû i Ë stky vynaloûenè zamïstnavatelem na hradu v daj spojen ch s poskytov nìm nepenïûitèho plnïnì zamïstnanci. B. V ß 8 (P Ìjmy z kapit lovèho majetku) byly novelizov ny odst. 7 a 8: (7) D vka penzijnìho p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem se povaûuje za z klad danï po snìûenì o zaplacenè p ÌspÏvky a o st tnì p ÌspÏvky na penzijnì p ipojiötïnì. Jde-li o penzi, rozloûì se tyto p ÌspÏvky rovnomïrnï na vymezenè obdobì pobìr nì penze. NenÌ-li obdobì pobìr nì penze vymezeno, stanovì se jako st ednì dèlka ûivota ËastnÌka podle mrtnostnìch tabulek»s v dobï, kdy penzi zaëne poprvè pobìrat. Jednor zovè vyrovn nì nebo odbytnè se pro zjiötïnì z kladu danï nesniûuje o p ÌspÏvky zaplacenè penzijnìmu fondu zamïstnavatelem za zamïstnance po 1. lednu (8) PlnÏnÌ ze soukromèho ûivotnìho pojiötïnì se povaûuje za z - klad danï po snìûenì o zaplacenè pojistnè. U plnïnì ve formï dohodnutèho d chodu (penze) se povaûuje za z klad danï plnïnì z pojiötïnì snìûenè o zaplacenè pojistnè, rovnomïrnï rozdïlenè na obdobì pobìr nì d chodu. NenÌ-li obdobì pobìr nì d chodu vymezeno, stanovì se jako st ednì dèlka ûivota ËastnÌka podle mrtnostnìch tabulek»s v dobï, kdy d chod zaëne poprvè pobìrat. OdbytnÈ se pro zjiötïnì z kladu danï nesniûuje o p ÌspÏvky zaplacenè zamïstnavatelem za zamïstnance po C. V ß 15 (Nezdaniteln Ë st z - kladu danï) byl doplnïn odst. 13: Od z kladu danï za zdaúovacì obdobì lze odeëìst poplatnìkem zaplacenè pojistnè na zda- ÚovacÌ obdobì na soukromè ûivotnì pojiötïnì na z kladï pojistnè smlouvy uzav enè mezi poplatnìkem jako pojistnìkem a pojiöùovnou za p edpokladu, ûe v plata pojistnèho plnïnì (d chodu nebo jednor zovèho plnïnì) je ve smlouvï sjedn na aû po 60 mïsìcìch od uzav enì smlouvy a souëasnï nejd Ìve v kalend nìm roce, v jehoû pr bïhu dos hne poplatnìk vïku 60 let. Maxim lnì Ë stka, kterou lze odeëìst za zdaúovacì obdobì ËinÌ v hrnu KË, a to i v p ÌpadÏ, ûe poplatnìk m uzav eno vìce smluv s vìce pojiöùovnami. P i nedodrûenì tïchto podmìnek z d vodu z niku pojiötïnì nebo dodateënè zmïny doby trv nì pojiötïnì n rok na uplatnïnì odpoëtu nezdanitelnè Ë sti z kladu danï zanik a poplatnìk je povinen za zdaúovacì obdobì, ve kterèm k tèto skuteënosti doölo, podat daúovè p izn nì a uvèst v nïm jako p Ìjem podle ß 10 Ë stky, o kterè byl poplatnìkovi v p Ìsluön ch letech z d vodu zaplacenèho pojistnèho z klad danï snìûen. D. ß 24 (V daje (n klady) vynaloûenè na dosaûenì, zajiötïnì a udrûenì p Ìjm ) odst. 2 byl doplnïn o pìsm. zo) ñ v dajem (n kladem) je takè: zo) pojistnè, kterè hradì zamïstnavatel pojiöùovnï za zamïstnance na soukromè ûivotnì pojiötïnì na z kladï pojistnè smlouvy uzav enè mezi zamïstnancem jako pojistnìkem a pojiöùovnou, maxim lnï vöak do v öe 8000 KË za zdaúovacì obdobì nebo jeho Ë st za podmìnky, ûe ve smlouvï byla sjedn na v plata pojistnèho plnïnì aû po 60 kalend nìch mïsìcìch a souëasnï nejd Ìve v roce dosaûenì vïku 60 let. Za v daj (n klad) vöak nelze uznat...pojistnè hrazenè za Ëlena statut rnìho org nu a dalöìho org nu pr vnickè osoby a za jednatele spoleënosti s ru- ËenÌm omezen m z titulu odpovïdnosti za ökodu zp sobenou spoleënosti p i v konu funkce (ß 25 odst. 1 pìsm. d). E. V ß 38h (VybÌr nì a placenì danï z p Ìjm fyzick ch osob ze z vislè Ëinnosti a z funkënìch poûitk ) odst. 4 novï znì:...k p ÌspÏvk m zaplacen m zamïstnancem na jeho penzijnì p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem (ß 15 odst. 12) a k pojistnèmu zaplacenèmu zamïstnancem na soukromè ûivotnì pojiötïnì (ß 15 odst. 13) p ihlèdne pl tce aû p i roënìm z Ëtov nì z loh za zda- ÚovacÌ obdobì. F. ß 38l (Zp sob prokazov nì nezdaniteln ch Ë stek ze z kladu danï z p Ìjm fyzick ch osob) odst. l byl doplnïn o pìsmena ch) a i). N rok na uzn - nì nezdaniteln ch Ë stek ze z kladu danï prokazuje poplatnìk: ch) smlouvou o penzijnìm p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem a potvrzenìm penzijnìho fondu o p ÌspÏvcÌch zaplacen ch poplatnìkem na penzijnì p ipojiö- POJISTNÝ OBZOR 2/2001 5

5 tïnì se st tnìm p ÌspÏvkem na uplynulè zdaúovacì obdobì, i) smlouvou o soukromèm ûivotnìm pojiötïnì a potvrzenìm pojiöùovny o pojistnèm zaplacenèm poplatnìkem na soukromè ûivotnì pojiötïnì na uplynulè zdaúovacì obdobì. Podle odst. 2...Platnost smlouvy uvedenè v odst. 1 ch) a i) je podmìnïna tìm, ûe poplatnìk p edloûì kaûdoroënï ve stejnè lh tï potvrzenì penzijnìho fondu nebo pojiöùovny o p ÌspÏvku na penzijnì p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem zaplacenèm na uplynulè zdaúovacì obdobì nebo o pojistnèm na soukromè ûivotnì pojiötïnì zaplacenèm poplatnìkem na uplynulè zdaúovacì obdobì. G. Z kony Ë. 592/1992 Sb. (Z - kon o pojistnèm na vöeobecnè zdravotnì pojiötïnì) a 589/1992 Sb. (Z kon o pojistnèm na soci lnì zabezpeëenì a p ÌspÏvku na st tnì politiku zamïstnanosti) ve znïnì pozdïjöìch p edpis, byly m. j. novelizov ny tak, ûe slova Ñd chodovè p ipojiötïnì a pojiötïnì pro p Ìpad doûitì urëitèho vïkuì byla nahrazena slovy Ña na jeho pojiötïnì pro p Ìpad doûitì nebo pro p Ìpad smrti nebo doûitì nebo d chodovè pojiötïnìì. Jde o p Ìjmy, kterè se nezahrnujì do vymï ovacìho z kladu zamïstnance z ËtovanÈ mu zamïstnavatelem. 2. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 429/2000 Sb., kter m se mïnì na ÌzenÌ vl dy Ë. 303/1995 Sb., o minim lnì mzdï, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. S ËinnostÌ od se minim lnì mzda zv öila na 5000 KË. 3. Vyhl öka Ë. 431/2000 Sb., kterou se stanovì z kladnì sazby stravnèho v cizì mïnï pro rok 2001 ( Ëinnost ). 4. Vyhl öka Ë. 438/2000 Sb. o darovacìch pouk zk ch pro poskytov nì penïûit ch dar politick m stran m a politick m hnutìm ( Ëinnost ). 5. Vyhl öka Ë. 439/2000 Sb. o oëkov nì proti infekënìm nemocem ( Ëinnost ). 6. Vyhl öka Ë. 440/2000 Sb., kterou se upravujì podmìnky p edch zenì vzniku a öì enì infekënìch onemocnïnì a hygienickè poûadavky na provoz zdravotnick ch za ÌzenÌ a stav soci- lnì pèëe ( Ëinnost ). 7. Z kon Ë. 442/2000 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 6/1993 Sb., o»eskè n rodnì bance, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kon Ë. 166/1993 Sb., o NejvyööÌm kontrolnìm adu, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost , Ë st ke dni vstupu»r do EU).»leny sedmiëlennè bankovnì rady jmenuje na öestiletè obdobì a odvol v prezident republiky na n vrh vl dy. 8. Vyhl öka Ë. 444/2000 Sb. o vzoru, zp sobu vyplúov nì, vyzna- Ëov nì dèlky platnosti a evidenci dvoudìln ch kupûn prokazujìcìch zaplacenì poplatku za uûìv nì d lnic a rychlostnìch silnic ( Ëinnost ). 9. Vyhl öka Ë. 448/2000 Sb., kterou se pro Ëely poskytov nì cestovnìch n hrad stanovì v öe sazeb stravnèho, v öe sazeb z kladnìch n hrad za pouûìv - nì silniënìch motorov ch vozidel a v öe pr mïrn ch cen pohonn ch hmot ( Ëinnost ). DennÌ stravnè bylo stanoveno Ë stkou 133 aû 159 KË p i cestï delöì neû 18 hodin, sazba za 1 km jìzdy u osobnìch vozidel 3,30 KË, v öe pr mïrnè ceny za 1 litr benzinu 29,20 aû 32,20 KË. 10.Vyhl öka Ë. 456/2000 Sb. o stanovenì procenta, kter m se kaûd obec podìlì na stanovenè procentnì Ë sti celost tnìho hrubèho v nosu danï z p idanè hodnoty a danì z p Ìjm v roce 2001 ( Ëinnost ). 11. Vyhl öka Ministerstva zdravotnictvì Ë. 457/2000 Sb., kterou se vyd vajì r mcovè smlouvy ( Ëinnost ). 12. Z kon Ë. 458/2000 Sb. o podmìnk ch podnik nì a o v konu st tnì spr vy v energetick ch odvïtvìch a o zmïnï nïkter ch z kon (energetick z kon) ñ Ëinnost Z kon Ë. 460/2000 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 555/1992 Sb., o VÏzeÚskÈ sluûbï a justiënì str ûi»eskè republiky, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kon Ë. 186/1992 Sb., o sluûebnìm pomïru p ÌsluönÌk Policie»R, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). 14. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 461/2000 Sb., kter m se mïnì na ÌzenÌ vl dy Ë. 108/1994 Sb., kter m se prov dì z konìk pr ce a nïkterè dalöì z kony ( Ëinnost ). 15. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 463/2000 Sb. o stanovenì pravidel a p ijìm - nì humanit rnì pomoci a n - hrad v daj vynakl dan ch pr vnick mi osobami a podnikajìcìmi fyzick mi osobami na ochranu obyvatelstva ( Ëinnost ). 16. Vyhl öka Ë. 467/2000 Sb., kterou se vyd v zkuöebnì d pro auditorskè zkouöky a auditorskè rozdìlovè zkouöky (auditorsk zkuöebnì d) ñ Ëinnost Vyhl öka Ë. 470/2000 Sb., kterou se prov dì z kon Ë. 247/ 2000 Sb., o zìsk v nì a zdokonalov nì odbornè zp sobilosti k ÌzenÌ motorov ch vozidel a o zmïn ch nïkter ch z kon ( Ëinnost ). 18. Vyhl öka Ë. 478/2000 Sb., kterou se prov dì z kon o silniënì dopravï ( Ëinnost ). 19. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 480/2000 Sb. o ochranï zdravì p ed neionizujìcìm z enìm ( Ëinnost ). 20. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 481/2000 Sb. o pouûitì prost edk St tnìho fondu rozvoje bydlenì formou dotace ke krytì Ë sti n klad spojen ch s v stavbou byt ( Ëinnost ). 21. Vyhl öka Ë. 484/2000 Sb., kterou se stanovì pauö lnì sazby v öe odmïny za zastupov nì ËastnÌka advok tem nebo not em p i rozhodov nì o n hradï n klad v obëanskèm soudnìm ÌzenÌ a kterou se mïnì vyhl öka Ë. 177/1996 Sb., o odmïn ch advok t a n hrad ch advok t za poskytov nì pr vnìch sluûeb (advok tnì tarif), ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). 22. Vyhl öka Ë. 488/2000 Sb. o limitech rovnï Euro 3 k provedenì z kona Ë. 16/1993 Sb., o dani silniënì, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). 23. Z kon Ë. 491/2000 Sb. o st tnìm rozpoëtu»eskè republiky na rok 2001 ( Ëinnost ). 24.Vyhl öka Ë. 498/2000 Sb. o pl nov nì a prov dïnì hospod sk ch opat enì pro krizovè stavy ( Ëinnost ). 25. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 502/2000 Sb. o ochranï zdravì p ed nep Ìzniv mi Ëinky hluku a vibracì ( Ëinnost ). 26. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 503/2000 Sb. o ObchodnÌm vïstnìku ( Ëinnost , Ë st dnem vstupu smlouvy o p istoupenì»r k EU v platnost). ZmÏny ve vedenì Allianz Pan Thomas M nkel, kter v Allianz pojiöùovnï p sobil v letech 1993ñ1999 jako Ëlen p edstavenstva a od r jako p edseda p edstavenstva a jejì gener lnì editel, byl od jmenov n do vedenì nïmeckè Allianz. S platnostì od byl p edsedou p edstavenstva Allianz pojiöùovny jmenov n pan Ing. Miroslav Tacl (na fotografii), kter v Allianz pojiöùovnï p sobì od jako mìstop edseda p edstavenstva. Od roku 1992 zast val pozici gener lnìho editele spoleënosti Nationale-Nederlanden v»eskè republice. RovnÏû s platnostì od byl mìstop edsedou p edstavenstva Allianz pojiöùovny jmenov n pan Ji Ì Charypar, kter v Allianz pojiöùovnï p sobì od roku 1992 jako Ëlen p edstavenstva. 6 POJISTNÝ OBZOR 2/2001

6 PovodnÏ se dostaly v poslednìch letech do centra pozornosti ve- ejnosti, neboù se st le vracìme k mimo dnè povodni v roce 1997 a postihly n s i povodnï dalöì. Danou problematikou se zab v vl - da»eskè republiky, p ÌsluönÈ st ednì org ny st tnì spr vy a dalöì st tnì i nest tnì instituce. Povod- ÚovÈ ökody se podstatnï dot kajì pojiöùoven, obëan, podnikatel ñ ti vöichni hledajì ËinnÈ eöenì. Slovo povodeú Ëi povodnï vyvol v p edstavu nejen znaënèho mnoûstvì sr ûek, vzedmutè hladiny ek, nejen vidinu zatopen ch zemì, ale rovnïû vïdomì ztr t lidsk ch ûivot, ekonomick ch ökod, pojistn ch ud lostì a dopad na ûivot jednotlivc, rodin a cel ch skupin obyvatel. Vûdyù povodnï v roce 1997 zp sobily p ÌmÈ majetkovè ökody ve v öi 62 ñ 63 mld. KË!»lenskÈ pojiöùovny»eskè asociace pojiöùoven vyplatily na pojistn ch plnïnìch tèmï 10 mld. KË. V roce 1998 byly vyëìsleny celkovè ökody na 1,5 mld. KË, pojistn plnïnì Ëinila 0,6 mld. KË. PovodnÏ zas hly»eskou republiku i v b eznu minulèho roku s celkov mi ökodami odhadovan mi na 3 mld. KË a pojistn mi plnïnìmi ve v öi 1, 6 mld. KË. Naprosto logicky vznikajì ot zky, co bude d l, jak se k tomuto nebezpeëì postavit, jak s nìm zach zet a jak se s nìm nauëit ûìt. TakovÈ ot zky si neklademe jenom u n s. TiskovÈ sdïlenì Munich Re ze dne o p ÌrodnÌch katastrof ch ve svïtï v roce 2000 mluvì jasnou eëì. Jejich poëet dos hl novèho rekordu ñ 850. PovodnÏ s podìlem 23 % n sledovaly hned za vich icemi, jeû tvo ily 73 % z uveden ch p ÌrodnÌch katastrof. V roce 2000 se musela vyrovn vat v EvropÏ s neb vale rozs hl mi povodnïmi nap Ìklad Velk Brit nie. V obdobì Ìjen ñ prosinec zp sobily povodnï majetkovè ökody p ibliûnï ve v öi 1,5 mld. USD, p iëemû se odhaduje, ûe pojistn plnïnì by mohla p edstavovat aû polovinu tèto Ë stky. VzpomeÚme i na povodnï v NÏmecku PovodnÏ ñ jak d l? Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., gener lnì tajemnìk»ap Ëi Nizozemsku takè v devades - t ch letech. V tèto souvislosti se zkoumajì p ÌËiny, proë se zvyöujì ökody z povodnì a dospìv se vïtöinou k tomu, ûe jde o komplex p ÌËin. Jist zmïna je moûn v poslednì dobï v tom, ûe se vìce posuzujì a akcentujì zmïny klimatu. Je jistï velmi z vaûnè, kdyû Munich Re sdïluje sv j n zor, ûe poslednì p edpovïdi t kajìcì se zmïny klimatu je nutno br t mnohem v ûnïji neû d Ìve. ObjevujÌ se i katastrofickè scèn e nïkter ch odbornìk, kte Ì oëek vajì po roce 2060 takovè ökody, jeû budou ekonomicky tïûko zvl dnutelnè. Tyto n zory majì asi mènï pevnou z kladnu. Vzhledem k v öe uveden m fakt m o d sledcìch povodnì vznik ve svïtovèm spoleëenstvì, v EvropÏ, v»eskè republice tlak na eöenì ñ jak povodnìm Ëelit a jak minimalizovat ökody. Hledala na nï odpovïô takè mezin rodnì konference organizovan»eskou asociacì pojiöùoven v Praze v Ìjnu V obecnè poloze potvrdila, ûe je nesmìrnï d leûit spolupr ce st tu, soukromè sfèry a obëan. Pojiöùovny majì v r mci soukromè sfèry specifickè postavenì, nabìzejì totiû pojiötïnì majetku vëetnï nebezpeëì povodnï. V tèto funkci se neobejdou, vzhledem k zabezpeëenì svè finanënì stability i z d vodu rostoucìho rizika, bez spolupr ce se zahraniënìmi zajiöùovnami. Konference d le podpo ila hodnocenì CEA (Evropsk pojiöùovacì v bor), ûe v EvropÏ doch zì k posunu role st tu a pojiöùoven v oblasti p ÌrodnÌch katastrof (st tu: od finanënì pomoci smïrem k prevenci, pojiöùoven: k rozs hlejöì participaci na hradï celkov ch ökod). Samoz ejmï jde o trend a samoz ejmï nelze danè lohy oddïlovat, existujì pr niky a spolupr ce, na nichû je spoleën z jem. Pokud jde o»eskou republiku, konference konstatovala Ëelnost dosavadnì spolupr ce st tu a pojiöùoven. Na z kladï novè legislativy Ëi Strategie ochrany p ed povodnïmi, kterou p ijala vl da»r, tu zaznïly novè impulsy.»ap prezentovala svè z mïry i ve vztahu k jin m partner m ñ vysok m ökol m,»eskèmu hydrometeorologickèmu stavu apod. CÌlem asociace je d vat pojiöùovn m pot ebnè informace, z sobovat je, pokud je to moûnè a je o to z jem, spolehliv mi daty o povodúovèm riziku. Pro pojiöùovny je z sadnì kde, co a jak pojiöùovat. Je dobrè si uvïdomit, ûe»esk republika pat Ì k tïm evropsk m zemìm, v nichû se nebezpeëì povodnï bïûnï pojiöùuje, a to soukrom mi pojiöùovnami bez ekonomickè intervence st - tu do systèmu pojiötïnì. To nenì vöude v EvropÏ obvyklè. Na druhè stranï lze z nïkter ch z padoevropsk ch model pojiötïnì katastrofick ch rizik Ëerpat inspiraci a pouëenì. Tyto modely jsou opravdu rozmanitè. Pat Ì mezi nï pojistn pool, z ÌzenÌ speci lnìch zajiöùoven Ëi zavedenì povinnèho doplúkovèho pojiötïnì, nap Ìklad ke vöem majetkov m pojistn m smlouv m. Kde pojiöùovat ñ to je v chozì problèm. V tomto smïru je ËelnÈ zn t nap Ìklad hydrologickè daje, z topov zemì Ëi nivy ek. HodnÏ moûnostì zde nabìzì Geografick informaënì systèm. Kde znamen vìce o danèm zemì vïdït, ocenit riziko, p ÌpadnÏ urëit riziko skuteënï nepojistitelnè. Ot zka co pojiöùovat souvisì s obchodnì strategiì pojiöùovny, jejìmi cìli. Pojiöùovna provozujìcì neûivotnì pojiötïnì bïûnï nabìzì pojiötïnì dom cnosti, pojiötïnì budov, pojiötïnì majetku podnikatel Ëi pojiötïnì motorov ch vozidel apod. TrvajÌcÌ z jem na pojiöùov nì majetku, vëetnï nebezpeëì povodnï, znovu deklarovaly ËlenskÈ pojiöùovny»ap po povodni v roce Konkurence na pojistnèm trhu je dostateën. Klienti majì moûnost volby. SpÌöe zar ûì nìzk propojiötïnost nap Ìklad u pojiötïnì dom cnosti a v sledky pr zkumu trhu provedenèho asociacì v roce 1998, kter prok zal, ûe ani po velkè povodni z jem ob- Ëan o pojiötïnì nijak v raznï nevzrostl. Za jak ch podmìnek pojiöùovat je dalöì poûadavek na management pojiöùovny, aby byl zajiötïn jejì zdrav rozvoj. PodmÌnky musì br t v vahu frekvenci ökod, v voj ökodnèho pomïru, ocenïnì rizika, konkurenci atp. Nemohou b t nemïnnè. V souvislosti s povodnïmi ve VelkÈ Brit nii uvedl na str nk ch Ëasopisu Reactions v prosinci 2000 expert zajiöùovny Swiss Re pan Gerry Lemcke, ûe jeho spoleënost nenì nad le ochotna upisovat rizika, kter nejsou dnï ocenïna. Zd raznil, ûe jeho zajiöùovna bude vyûadovat vïrn data o riziku a spolehliv risk management pojiöùovny. Je z ejmè, ûe ot zky ñ KDE, CO a JAK ñ spolu souvisejì a jsou v znamnè p i tvorbï strategie kaûdè pojiöùovacì spoleënosti. PovodnÌm se v budoucnu jistï nevyhneme. Jde ale o to uëinit vöe pro jejich prevenci i eliminaci n sledk. To je z jmem pojiöùoven i dalöìch zainteresovan ch subjekt. POJISTNÝ OBZOR 2/2001 7

7 VpanelovÈ diskusi k vystoupenì reprezentant st ednìch org n st tnì spr vy i ve sv ch vystoupenìch v III. tèmatickèm bloku konference ÑP Ìstupy zajiöùoven k prevenci, odhadu a krytì povod- Úov ch rizikì p ÌtomnÌ z stupci zajiöùoven shodnï uvìtali a ocenili moûnost setk nì a vymïny n zor i zkuöenostì na odbornï kompetentnìm fûru. CÌlem bylo obsahovè doplnïnì a koordinace dalöìho postupu vöech z ËastnÏn ch subjekt p i komplexnìm eöenì problematiky povodnì v»eskè republice. ObecnÏ potvrdili a zd raznili ochotu a p ipravenost sv ch zajiöùoven poskytnout svoje know-how, materi ly, informace a odbornìky Pohled zajiöùoven na problematiku povodnì (Z vystoupenì z stupc zajiöùoven na mezin rodnì konferenci ÑPovodnÏ ñ loha st tu, pojiöùoven a zajiöùovenì, konanè v Praze dne 10. Ìjna 2000) doc. RNDr. Milan äulista, CSc.,»AP pro konzultace a Ëast v p Ìpadn ch pozdïji vytvo en ch spoleën ch pracovnìch org nech za Ëelem zlepöenì pojistnè ochrany proti rizik m povodnì na zemì»r. P ÌtomnÌ z stupci st tnì spr vy zd raznili, ûe spolu Ëast pojiöùoven a zajiöùoven p i realizaci vl dnìch program ochrany p ed povodnïmi pro zemì»r by mohla prohloubit jejich obsah, stanovit novè priority a zrychlit tempo jejich uskuteëúov nì. D le p ipomenuli, ûe dalöìmi nezastupiteln mi partnery p i uskuteëúov nì zam ölen ch z mïr je komun lnì sfèra a obëanè. Zv raznili roli pojiöùoven p i vyuûìv nì zemnìch a povodúov ch pl n vyööìch zemnìch celk a obcì (vymezenì z plavov ch zemì m b t jejich sou- Ë stì) a p i regulaci vyuûitì z plavov ch zemì. Pomoc pojiöùoven a st tu p i obnovï objekt situovan ch v ohroûen ch lokalit ch vöak Ëasto vede jen k vïtöìm ökod m p i dalöìch katastrof ch. Z vystoupenì z stupc zajiöùoven: Problematice odhadu rizika povodnï a opat enìm v oblasti prevence ökod vïnoval svè vystoupenì Franz Mastera (Bayerische R ck). Uvedl zkuöenosti s povodnì, kter postihla jiûnì NÏmecko v roce Pouk zal na souvislosti mezi sr ûkami, hladinami ek a odtèkajìcìch deöùov ch vod, podzemnìmi vodami, odvodnïnìm a kanalizacì, zmìnil se o kontroverznìm charakteru techniky a p Ìrody, st tnì a soukromè prevenci povodúov ch ökod a o zp sobech a druzìch pojistnèho krytì rizika povodnì v NÏmecku. Mezi rizika z plav pat Ì: nadmïrnè sr ûky, vich ice, vzedmutì vodnì hladiny, zkè profily terènu, vodou un öenè p edmïty a substance zp sobujìcì barièry, nedostateënè utïsnïnì povrchu objekt, spodnì vody, zmrzl p da neumoûúujìcì vsakov nì vody, zpïtn voda z odvodnïnì a kanalizace. Zab val se obecn mi a specifick mi daji pro odhad rizik p i pojiötïnì pr myslov ch objekt a p eruöenì provozu. V soupisu rizik identifikoval p ÌmÈ a nep ÌmÈ hrozby. SouË stmi managementu rizik jsou: studium nejhoröìho scèn e, soupis akcì, technick ch opat enì a organizaënìch postup, krizovè ÌzenÌ vëetnï nouzovèho a katastrofickèho pl nu, souëinnost s externìmi z chrann mi t my. Byly uvedeny konkrètnì p Ìklady. Riziko povodnì se i v mezin rodnìm mï Ìtku podceúuje z tïchto d vod : nepoëìt se s nìm jiû v poë - teënìch pl nech, p Ìliö se spolèh na pomoc a podporu st tu, v pr myslu se neuvaûujì n slednè ztr ty zp sobenè p eruöenìm provozu, negativnì odezvou a interakcì, skuteënostì, ûe v danè oblasti se nap. stolet voda vyskytne v pr bïhu nïkolika m lo let vìcekr t, vede k p esvïdëenì, ûe ÑteÔ jiû p ece nem ûe p ijìtì. P Ìklad spïönè akce risk managementu v mïstï PasovÏ: domy byly zevnit z mïrnï zaplaveny pitnou vodou, a ta je uchr nila p ed zaplavenìm bahnem zvenëì. Joachim Krane (GE Frankona RE) vïnoval sv j p ÌspÏvek odhad m (likvidaci) katastrofick ch ökod. Zkuöenost z kaûdè katastrofy musì b t vyuûita pro p Ìpravu na dalöì katastrofu. Porovn nì p ednostì mezin rodnìho a mìstnìho likvid tora: Mezin rodnì likvid tor m renomè u zajistitel, uzn vanè vzdïl nì a adu dovednostì, rozs hlou zkuöenost z minulosti, zn mezin rodnì prodejce a mezin rodnì Ëetnick pravidla. Naproti tomu p ednostì mìstnìho likvid tora je to, ûe ho dob e znajì mìstnì pojistitelè, dob e zn mìstnì pojistn trh, jazyk, efektivnost n klad a mìstnì standardy n hrady ökod. Je t eba tyto p ednosti spojovat spolupracì mezi zajistiteli a pojistiteli. Jak lze n sledky povodnì zmìrnit: profesion lnìm vysouöenìm budov a tov ren, ÑprvnÌ pomocìì pro stroje a technick za- ÌzenÌ, z chranou zboûì a z sob, minimalizacì v robnìch ztr t. P i likvidaci ökod je t eba vyuûìvat internì person l, avöak vyuûìt takè p Ìmou spolu Ëast mìstnìch a mezin rodnìch odhad a pomoc ze sìtï zajistitele. HlavnÌ je expertiza a dostupnost. Jak koliv likvidace ökody v oblasti pr myslu musì vy stit v doporuëenì risk managementu ohlednï polohy pr myslovèho podniku, sdruûenì zabezpe- Ëovatel a bezpeënosti strojnìch za ÌzenÌ. Pro p Ìpad p ÌrodnÌch katastrof musì b t p edem napl nov ny rezervnì zdroje (vedenì, person l, vybavenì, za ÌzenÌ), struktury systèmu (v straûn systèm, mobilizace, koly a odpovïdnosti, pravomoci, zìsk v nì informacì a p ed v nì zpr v) a operaënì postupy (hork linka 24 hodin dennï, postupy inspekce na mìstï, p Ìstup k dïjiöti ud lostì, spoleënè vyuûìv nì likvid tor, hl öenì ökodn ch n rok a jejich zpracov nì, kontrola pojistn ch podvod a p emrötïn ch n rok, rozporov ÌzenÌ). O v znamu kontroly akumulace rizika z pohledu zajistitele hovo il Ivo Menzinger (Swiss Re). Z glob lnìho hlediska analyzoval pojistitelnost katastrofick ch hrozeb a doöel k z vïru, ûe vyûaduje glob lnì rozloûenì rizik. Pro udrûitelnost katastrofickèho pojiötïnì jsou podstatnè jeho ceny v glob lnìm mï Ìtku, kterè budou adekv tnì rizik m. D le je nutnè optim lnì rozdïlenì katastrofick ch ztr t mezi vöechny nositele rizik cestou adekv tnìch podmìnek krytì pojistn ch ökod. Z kladem k dosaûenì tïchto cìl jsou spr vnè a transparentnì daje o kumulaci rizika. D le vysvïtlil, jak prov dït kontrolu akumulace rizika. VysvÏtlenÌ vych zelo z definic vöeobecnï pouûìvan ch pojm pro kvantifikaci p edpokl danè ökody MPL (Maximum Possible Loss), EML (Estimated Maximum Loss), PML (Probable Maximum Loss). D raz byl poloûen na Ëty prvkov model oceúov nì rizika katastrofick ch hrozeb a na technickè p Ìstupy pro stanovenì EML, vëetnï zp sobu jejìho v poëtu. ZajÌmavÈ bylo vyhodnocenì vlivu pojistn ch podmìnek (pojiötïnè riziko, pojiötïn objekt, spolu Ëast, limity, soupojiötïnì, nov hodnota). V klad byl uzav en s tìm, ûe adekv tnì ceny a podmìnky pojistnèho krytì jsou nezbytnè pro udrûitelnost pojiöùov nì katastrofick ch hrozeb; Ëty prvkov model oceúov nì rizika katastrofick ch hrozeb (nebezpe- ËÌ, zranitelnost, rozloûenì pojistnè hodnoty, pojistnè podmìnky) nenì snadnou z leûitostì; dostateënè ocenïnì rizika (EML, PML) vyûaduje spolehlivè a standardnì daje o akumulaci rizika; p imï en 8 POJISTNÝ OBZOR 2/2001

8 ochrana m ûe b t urëena scèn em pr bïhu ökod nebo pouûitìm k ivky Ëetnosti ökod, nap. pro periodu n vratu 100 let. Axel H. Middelmann (Gerling Global Re) pojednal o akumulaci rizika z hlediska sbïru a kvality dat a problèmech v poëtu hodnoty PML. Jeho obsaûnè a zajìmavè vystoupenì se dïlilo na tyto Ëty i Ë sti: I. PML a oceúov nì rizika. II. Modelov nì p ÌrodnÌch nebezpeëì (identifikace situace, deterministick p Ìstup, pravdïpodobnostnì p Ìstup, srovn nì obou p Ìstup ), III. SbÏr dat (CRESTA ñ standardizovanè vyhodnocenì maxim lnì akumulace katastrofickèho rizika, pot ebn data pro oceúov nì riziblikov ny v PojistnÈm obzoru Ë. 11/2000, str. 5). Na hydrologick ch dajìch o ece R nu a jejìm povodì v obdobì zhruba od roku 1880 do zaë tku devades t ch let 20. stoletì dovodil, jak nepromyölenè technickè vodohospod skè z sahy v povodì mohou zv öit povodúov rizika. Jak vypad Ëasto dneönì situace? V d sledku ekonomick ch/ politick ch z jm ada mìstnìch ad nedefinuje z etelnï z plavov zemì. V d sledku populaënì expanze vìc a vìc lidì ûije na ohroûen ch zemìch ñ mnoho z nich to dokonce ani nevì. Pr mysl r d stavì v ÌËnÌch nìûin ch, protoûe tam m dobrè spojenì s ûivotnï d v mi riziky. P ÌsluönÈ ady musì zp Ìstupnit pot ebnè hydrologickè a statistickè daje. VÌc neû jak - koliv jin p ÌrodnÌ katastrofa je riziko z plav region lnì, tj. jen velmi ÑvybranÌì lidè majì re ln z - jem se chr nit (antiselekce!). PojiötÏnci nejsou obvykle p ipraveni platit za roveú rizika, kterèmu jsou vystaveni (ÑPojiötÏnÌ je p Ìliö drahè!ì). Vöichni musì nèst toto riziko. Z vïry: V d sledku expanze populace, zranitelnosti majetku, jeho skuteënè hodnoty, zmïn klimatu atd. se ohroûenì povodnì zvyöuje. Do pop edì se dost v : identifikace z plavov ch zemì, prevence, vlastnì ochrana, pojiötïnì, zajiötïnì a st t. PojistnÈ krytì tohoto rizika m svou cenu a je limitov no. Rizika je nutno bezpodmìneënï oceúovat na z kladï vïdeck ch daj a portfolia. O metod ch oceúov nì povod- Úov ch ökod a urëenì adekv tnìho pojistnèho zajìmavï hovo il Thomas Loster (M nchener R ck). Rudolf Schuster (M nchener R ck) sezn mil ËastnÌky konference s p Ìstupy zajistitele k p ÌrodnÌm katastrof m. St tu pat Ì zajiöùovat tyto ot zky: Regulace vyuûìv nì zemì a identifikace (kûdov nì) budov. Opat enì k ochranï infrastruktury (nap. p ehrady, hr ze, zadrûovacì n drûe). KatastrofickÈ pl nov nì. Imple- ka, rozliöitelnost topografick ch dat), IV. Pr ce s daty (charakteristika GeografickÈho informaënìho systèmu ñ GIS, mapov nì povod- Úov ch rizik). Na z vaûnè a zajìmavè d sledky povodúov ch ztr t pro pojiöùovnictvì pouk zal Ernst Leffelaar (General Cologne Re). Sezn mil p ÌtomnÈ s celosvïtov mi statistikami (World Disaster Report 2000, International Federation of Red Cross, ISBN ) o poëtu p ÌrodnÌch katastrof, poëtu postiûen ch osob p ÌrodnÌmi katastrofami a odhadovanou Ë stkou celkov ch ökod zp soben ch povodnïmi (v mil. USD) za obdobì 1990 ñ 1999 (tabulky byly jiû puleûit mi cestami, levnè z sobov - nì vodou a snadno upravovatelnè p dnì podloûì. Do ohroûen ch zemì se umisùuje draûöì a z hlediska z plav zranitelnïjöì zboûì. P ÌsluönÈ org ny pat iënï nechr - nì tato zemì. D sledky pro pojistn trh: rostoucì poûadavky na pojiötïnì a zajiötïnì. PojistitelÈ musì b t p ipraveni investovat Ëas, penìze a kvalifikaci do rozvoje povodúov ch model, aby mohli stanovit vhodnou cenu a akumulaci rizika Ñna rovni asociace ñ»apì (Nedopusùte konkurenci v oblasti oceúov nì rizik!). Je nutno poctivï seznamovat pojiötïnè, pojistitele, zajistitele a ve ejnost s povodúomentace regulov nì pojistnèho trhu. P ÌznivÈ zdanïnì rezerv pro p ÌrodnÌ katastrofy. VelkÈ v kyvy (fluktuace) v katastrofick ch ökod ch vyûadujì velik rizikov kapit l. Zajistitel m ûe redukovat velkou fluktuaci celosvïtov m rozloûenìm rizik. ZajiötÏnÌ je tedy uûiteënïjöì, neû zaloûenì vlastnìho rizikovèho kapit lu. Nejsou-li p i zajiötïnì splnïny vöechny podmìnky proporënìho obchodu (byly podrobnï specifikov ny), je nutno kategoricky p ejìt k neproporënìmu obchodu. Faktory, kterè ovlivúujì kapacitu zajiötïnì na danèm pojistnèm trhu: ohroûenì zemï katastrofami; typ a kvalita obchodu; podmìnky pojistnèho krytì; poûadovan v öe celkovè kapacity; forma zajiötïnì; cena zajiötïnì; voln smïnitelnost mïny; legislativnì situace ñ danï, rezervy, kûdy budov, vyuûìv nì zemì. Z vïrem pan Loster diskutoval o moûnosti zavedenì poolu Ëesk ch pojiöùoven pro katastrofick rizika. Prezidium»AP se na svèm zased nì 19. prosince 2000 mimo jinè zab valo n mïty vzeöl mi z tèto konference. Rozhodlo z Ìdit v r mci sekce pojiötïnì majetku st lou pracovnì skupinu pro hromadnè pojistnè ud losti v oblasti pojiötïnì majetku a uloûilo tèto pracovnì skupinï a sekci kol posoudit p edloûenè n mïty a navrhnout priority pro rok 2001 vëetnï finanënìho zabezpeëenì.»ekajì n s tudìû dalöì n roën jedn nì v r mci»ap, se z stupci st tnìch org n i se zajistiteli. Ti pochopitelnï zvyöujì tlak na pojistitele, aby bez velk ch pr tah p ijali kr tkodob i st ednïdob opat enì k p ÌsnÏjöÌmu oceúov nì a zmenöov nì rizik, v produktovè a obchodnì politice i v risk managementu tèto oblasti. VÏ Ìm, ûe v duchu v zvy Ernsta Leffelaara nedojde ke konkurenci mezi Ëlensk mi pojiöùovnami asociace p i oceúov nì rizik povod- Úov ch ökod, ale naopak, ûe se v tèto oblasti v r mci asociace rozvine Ëinn a vöem prospïön spolupr ce. Pozn mka: Podklady prezentacì zahraniënìch lektor jsou, s v jimkou p ÌspÏvku p. Lostera, uloûeny v odbornè knihovnï»ap. POJISTNÝ OBZOR 2/2001 9

9 PovodnÏ se v pr bïhu minulèho stoletì aû do poslednì dek dy, tedy do devades t ch let, vyskytovaly jak na zemì»eskè republiky, tak na zemì evropsk ch st t v omezenè mì e a vesmïs byly lok lnìho rozsahu. Tato situace se dramaticky zmïnila na sklonku tisìciletì, neboù rozs hlè povodnï postihly povodì R na (1993, 1995), u n s povodì Odry, Moravy a hornì Ë sti Labe (1997, 1998) v poslednìm roce stoletì povodì Jizery a maôarskè Tisy. BÏhem tïchto povodnì doölo u n s k nenahraditeln m ztr t m na lidsk ch ûivotech (tèmï 70 obïtì) a k rozs hl m ökod m na majetku soukromèm, obcì a mïst i st tu, kterè dos hly v öe tèmï 70 miliard KË. Strategie povodúovè ochrany v»eskè republice a jejì naplúov nì RNDr. Pavel PunËoch, CSc., Odbor vodohospod skè politiky, Ministerstvo zemïdïlstvì»eskè republiky V skyt tïchto katastrof lnìch povodnì potvrdil, ûe tomuto p ÌrodnÌmu fenomènu nelze zabr nit a navìc antropogennì aktivita v raznï zhoröila nejenom n sledky, ale takè jejich pr bïh. Ve svïtovèm mï Ìtku pat Ì povodnï spolu se zemït esenìmi a torn dy k p ÌËin m nejvïtöìch tragediì na lidsk ch ûivotech, ökod na majetku spoleënosti a destrukënìch zmïn ekosystèm. Nepravideln, nahodil v skyt povodnì mezi Ëasov m dobìm, kdy se neobjevì, vedou ke snìûenì p edbïûnè opatrnosti obyvatel nejen p i vyuûìv nì zemì v dolnìch niv ch a k zanedb v nì trvalè pèëe o kvalitnì preventivnì opat enì i jejich zlepöov nì, ale takè ke snìûenì p ipravenosti obyvatelstva. Tyto skuteënosti spolu s vysok m stupnïm technickè vybavenosti lidskè spoleënosti nejen zhoröujì pr bïh povodnì, ale zejmèna extrèmnï nar st v öe ökod. Z uveden ch d vod vöechny st ty postiûenè v poslednìch letech povodnïmi p ijìmajì soubory opat- enì zamï en ch na prevenci a pomocì modernìch prost edk vïdy a techniky se snaûì rychle napravit neuspokojivou situaci. Jednou z podstatn ch z sad je p edevöìm komplexnì, systèmov p Ìstup k posuzov nì povodúov ch situacì a tvorba n vrh opat enì zaloûen ch na konkrètnì situaci v zemì hydrologick ch povodì. V evropsk ch podmìnk ch vyûaduje napl- Úov nì tïchto princip mezin rodnì spolupr ci, neboù vïtöina velk ch vodnìch tok a jejich povodì p esahujì hranice jednotliv ch st t. ZejmÈna to platì pro»eskou republiku, neboù na naöem zemì leûì hornì Ë sti povodì v znamn ch evropsk ch ek (Labe, Odra) anebo jejich p Ìtok (Morava ve vztahu k Dunaji). Proto se problematika prevence p ed povodnïmi stala souë stì pr - ce mezin rodnìch komisì p vodnï zaloûen ch k ochranï vod p ed zne- ËiötÏnÌm ñ Mezin rodnì komise pro ochranu Labe (podeps na v r. 1990), Mezin rodnì komise pro ochranu Odry (podeps na v r. 1996) a Mezin rodnì komise pro ochranu Dunaje (podeps na v r. 1994). PodobnÏ jako vl dy dalöìch zemì v EvropÏ, kterè byly postiûeny povodnïmi v poslednìm desetiletì, takè v»eskè republice zah jila vl - da kroky k v raznèmu posìlenì a zlepöenì prevence p ed povodnïmi. Strategie ochrany p ed povodnïmi pro zemì»eskè republiky Jiû v pr bïhu katastrof lnì povodnï v r (na zemì»eskè republiky nejvïtöì povodnï ve dvac tèm stoletì) p ijala vl da adu usnesenì nejen k obnovï postiûen ch zemì, ale takè smï ujìcì k preventivnìm akcìm. Anal za pr bïhu povodnì a zp soben ch ökod nasvïdëuje, ûe ada ökod vznikla zejmèna nespr vn m vyuûitìm zemì podèl vodnìch tok. D le je z ejmè, ûe dìky charakteru zemì a hydrologickè situaci je t eba maxim lnìm zp sobem prodlouûit dobu vëasnèho varov nì, tedy zlepöit p edpovïdnì sluûbu. V»eskÈ republice p evaûujì na zemì svaûitè terèny, jejichû d sledkem je velk sp d vodnìch tok, coû zp sobuje velmi rychlou odezvu odtok po p ÌËinn ch atmosfèrick ch sr ûk ch. Z tohoto d vodu je t eba jak zkvalitnit techniku pro meteorologii ke zp esnïnì p edpovïdi poëasì, tak zajistit podrobnïjöì monitoring sr - ûek a pr tok z ÌzenÌm mï ÌcÌch stanic s automatick m provozem a d lkov m p enosem dat do ÌdÌcÌch stanoviöù spr vc vodnìch tok a meteorologick ch sluûeben. D le je t eba urychlenï vymezit z plavov zemì, neboù dosud jsou determinov - na pouze podèl 1/3 v znamn ch vodnìch tok. V souladu s tìm byla zpracov na a usnesenìm vl dy»eskè republiky Ë. 382 z 19.dubna 2000 schv - lena ÑStrategie ochrany p ed povodnïmi pro zemì»rì. Tento vïcnï politick dokument vytv Ì z kladnì r mec pro zlepöenì situace a akcentuje vyuûitì modernìch p Ìstup k ochranï p ed povodnïmi v ucelen ch povodìch. To spoëìv p edevöìm v provï enì Ëinnosti kombinovan ch struktur lnìch (technick ch i netechnick ch) a nestruktur lnìch opat enì. Pro rozhodovacì proces je nezbytnè vyuûìvat rizikovou anal zu ñ tedy porovn nì n - klad na opat enì k ochranï s rovnì chr nïn ch hodnot. K tomu je, samoz ejmï, nezbytnè zn t rozsah zaplavenì prostoru v dolnìch niv ch ñ tedy vymezit z plavov /z - topov zemì vëetnï jejich hydraulick ch charakteristik. Z roveú je t eba vyuûìt efektivnìch opat enì k retenci a retardaci vody v zemì, kter zmïnì pr bïh povodúovè vlny anebo vytvo Ì vhodn prostor pro neökodnè rozlivy v dolnìch niv ch. Ke stanovenì rozliv povodúov ch vln v zemì stejnï jako k ovï enì Ëink navrûen ch opat enì je t eba vyuûìt sofistikovan ch metod ñ zejmèna simulaënìch matematick ch model. Strategie vytv Ì rovnïû r mec pro chov nì odpovïdn ch subjekt ñ vlastnìk a spr vc nemovitostì s akcentem na sestavenì povodúov ch pl n a varovn ch systèm. Strategie byla publikov na a takè p ed na vöem stupú m st tnì spr - vy. JejÌ pln text je souë stì internetov ch str nek Ministerstva zemïdïlstvì ( Byla rovnïû publikov na v anglickè verzi, coû je v znamnè s ohledem na geografickou polohu»eskè republiky, kdy z zemì odtèkajì prakticky vöechny vodnì toky do sousednìch st t TudÌû veöker opat enì k omezenì Ëi transformaci povodúov ch pr tok u n s ovlivúujì pr bïh povodnï na zemì sousedìcìch st t. Z roveú jsou principy p ijatè ve Strategii uplatnïny v n vrhu novèho z kona o vod ch, kter je v sou- Ëasnosti projedn v n v Parlamentu»eskÈ republiky. NaplÚov nì Strategie ochrany p ed povodnïmi pro zemì»eskè republiky N vaznï na vl dou schv lenou ÑStrategiiì byly st ednìmi spr vnìmi ady (tj. Ministerstvem zemïdïlstvì, Ministerstvem ûivotnìho prost edì, Ministerstvem dopravy a spoj, Ministerstvem pro mìstnì rozvoj ñ za souëinnosti Ministerstva financì) p ipraveny n vrhy nïkolika program, kterè umoûnì naplúovat principy Strategie. JednotlivÈ programy, kterè se ËlenÌ na specifickè podprogramy, jsou svï eny gescìm uveden ch resort s koordinaënì lohou Ministerstva pro mìstnì rozvoj. Tyto programy vzala vl da»r na vïdomì a budou financov ny s podporou st tnìho rozpoëtu. P ehled program a jejich ËlenÏnÌ na podprogramy v gestor- 10 POJISTNÝ OBZOR 2/2001

10 sk ch ministerstvech je uveden na internetov ch str nk ch v öe uveden ch ministerstev. Koordinace postupu v regionech a vazba na zemnì pl ny a region lnì rozvoj NenÌ pochyb o tom, ûe pro rozhodovacì proces majì prioritnì lohu podprogramy s nehmotn mi v stupy ñ ÑStudie odtokov ch pomïr ì a ÑStanovenÌ z plavov ch zemìì. Jejich z kladem je vymezenì pr bïhu rozliv vody v dolnìch niv ch za povodúov ch situacì. VyuûitÌ digit lnìch model terènu dovoluje nejenom hodnotit hydraulickè pomïry v z plavï, ale takè testovat Ëinnost navrhovan ch opat enì vëetnï dopad zmïn ve struktu e krajiny. Je samoz ejmè, ûe realizace opat- enì jak struktur lnìch, tak nestruktur lnìch p in öì znaënè finanënì n klady. K jejich pokrytì je nutnï zapot ebì vyuûìt principu kofinancov nì, tedy zapojenì r zn ch finanënìch zdroj ñ jak st tnìho rozpoëtu, tak ve ejn ch rozpoët region (kraj ), obcì i soukromopr vnìch subjekt. S ohledem na zatìm omezenè finanënì zdroje nelze vylouëit pouûitì vïr pro vybran technick opat enì a vzhledem k politicko-ekonomick m zmïn ch v EvropÏ v letech 1989/90 je moûnè zapojit v tomto ohledu takè mezin rodnì finanënì instituce. NenÌ pochyb o tom, ûe takè p Ìstupy pojiöùoven a zajiöùoven mohou sehr t v naplúov nì Strategie velmi podstatnou roli ñ p edevöìm v oblasti regulace vyuûìv nì zemì a p ipravenosti staveb. Vhodn politika pojiöùov nì m ûe omezit nap. v stavbu objekt na nevhodn ch mìstech, anebo ovlivnit realizaci p Ìsluön ch konstrukënìch prvk u staveb ohroûen ch z plavou, a tìm v raznï snìûit rozsah potenci lnìch ökod. K uplatnïnì takovèho postupu je samoz ejmï t eba zn t z topov zemì a jejich charakteristiky (hloubku rozliv, hydraulickè parametry). Z tohoto d vodu by zapojenì pojiöùoven do podpory podprogram ÑStanovenÌ z topov ch zemìì a ÑStudie odtokov ch pomïr a n vrhy preventivnìch opat enìì pomohlo zrychlit jejich eöenì. PozitivnÏ tak ovlivnit zav dïnì spïönè politiky pojiötïnì majetk pro rizika povodnì. VyuûitÌ zahraniënì pomoci ke zlepöenì ochrany p ed povodnïmi v»eskè republice Jiû kr tce po katastrof lnì povodni v r byla»eskè republice nabìdnuta pomoc vl dy NizozemskÈho kr lovstvì a rovnïû D nskèho kr lovstvì. Po vz jemn ch konzultacìch expert uveden ch st t se z stupci ministerstva zemïdïlstvì a vodohospod i z»r byly za souëinnosti institucì resortu ûivotnìho prost edì postupnï realizov ny t i v znamnè mezin rodnì projekty: ÑFlood Management in the Czech Republicì ñ projekt orientovan do povodì eky Moravy a financovan vl dou D nska ve v öi 17 mil. KË. I. etapa eöenì v letech 1998ñ1999 byla spïönï ukonëena, po Ìzen simulaënì matematick model pr chodu povodnï povodìm a p ed no Ñknow-howì z stupc m spr vc vodnìch tok a dalöìch vodohospod sk ch institucì v»r vëetnï detailnìho zaökolenì. II. etapa zmìnïnèho projektu byla zah jena v r a bude ukonëena v pololetì letoönìho roku. V öe podpory tèto etapy p esahuje 23 mil. KË a jejìm hlavnìm cìlem je n vrh opat enì v povodì s testov nìm jejich Ëinku pomocì matematickèho simulaënìho modelu. Z roveú bude provedena rizikov anal za doporuëenèho eöenì, tedy porovn nì realizaënìch n klad s rovnì ochr nïn ch hodnot. HlavnÌm eöitelem obou etap tohoto projektu je d nsk institut ÑDHI ñ water and environmentì, na ËeskÈ stranï jsou hlavnìmi partnery p edevöìm Hydroinform a.s. a PovodÌ Moravy s.p. Zde je nutnè vyzdvihnout takè v znamn podìl»r, neboù pro sestavenì modelu bylo nutnè po Ìdit digit lnì model relièfu terènu v hodnotï p es 29 mil. KË. Proto takè lze kromï pr chodu povodúov ch vln posuzovat rovnïû rozloûenì objem vody v dolnì nivï, model totiû obsahuje pot ebnè informace jak o ploch ch, tak o hloubk ch v z topï. Pak lze posuzovat Ëinky jednotliv ch navrhovan ch Ëi zam ölen ch opat enì na pr bï povodnï. NeocenitelnÈ je zejmèna vyuûitì testov nì kombinace r zn ch n vrh protipovodúovè ochrany, coû ve spojenì s ekonomick mi daji a Ëasovou proveditelnostì poskytuje z kladnì vstupy pro rozhodovacì proces v bïru a realizace p Ìsluön ch opat enì. Projekt ÑFlood Damage Restoration ñ Strategy of Flood Management in the Czech Republicì byl financov n nizozemskou vl dou ve v öi 17 mil. Kc a probïhl v letech 1999ñ2000. ÿeöil problematiku povodnï v povodì Orlice a kromï simulaënìho matematickèho modelu (pouûit jin software s obdobn mi v stupy jako pops no v öe) byla dod na 4 technick vybavenì na automatickè mï enì pr tok a s d lkov m p ed v nìm dat pro dispe- Ëink spr vce vodnìho toku ñ PovodÌ Labe s.p. V r mci projektu se uskuteënil v jezd 30 Ëesk ch vodohospod do NizozemÌ s cìlem sezn - mit se p Ìmo na mìstï s postupem vodohospod skèho pl nov nì a postupy p i prevenci p ed povodnïmi i ÌzenÌ pracì v pr bïhu povodnï. HlavnÌm eöitelem byly na holandskè stranï firma ARCADIS Hejdemij Advies a Delft Hydraulic, na ËeskÈ stranï PovodÌ Labe s.p. a»esk hydrometeorologick stav. Jako pokraëov nì projektu je navrûeno p enesenì metodiky a procesu rizikov ch anal z do praxe ËeskÈho vodnìho hospod stvì. UvedenÈ postupy a zav dïnì modernìch proces v oblasti prevence p ed povodnïmi navazujì a vyuûìvajì v sledk v zkumn ch a v vojov ch projekt z celèho svïta. NenÌ bez zajìmavosti, ûe vodnì hospod stvì»eskè republiky dìky mezin - rodnì spolupr ci sehr v v znamnou a progresivnì roli v zav dïnì takov ch sofistikovan ch postup, coû vzbuzuje dokonce podporu i z jem NATO. S podporou V boru pro v zkumnou Ëinnost NATO u n s probïhl mezin rodnì semin o p Ìstupech k povodúovè ochranï a jejìm managementu (v Beskydech ñ v MalenovicÌch v r. 1999). Naöi experti zabezpeëujì mj. p enos poznatk do dalöìch p idruûovan ch zemì ze st ednì a v chodnì Evropy. RovnÏû spr vci v znamn ch vodnìch tok za podpory Ministerstva zemïdïlstvì»r zah jili rozvoj intenzivnì kooperace v r mci zemì tzv. VisegradskÈ Ëty ky a po spïönè prezentaci uplatnïnì simulaënìho modelu povodúovè situace v povodì Moravy v Budapeöti probïhlo diskusnì setk nì expert tïchto zemì v Olomouci v listopadu Z vïrem lze konstatovat, ûe uvedenè kroky a akce smï ujì k napl- Úov nì usnesenì vl dy»eskè republiky ke zlepöenì preventivnìch opat- enì p ed povodnïmi a nenì pochyb o tom, ûe tyto aktivity mohou v znamnï podpo it takè pojiöùovny a zajiöùovny. To ostatnï potvrdily v stupy i diskuse z mezin rodnì konference, kter se uskuteënila v gesci»eskè asociace pojiöùoven v Praze v Ìjnu loúskèho roku. Pro z jemce o podrobnïjöì informace je p ipojen soubor odkaz na souvisejìcì publikovanè materi ly. Pouûit literatura: Grundlagen und Strategie zum Aktionsplan Hochwasser. Int. Kom. zum Schutze des Rheins (Koblenz) 1995, 40 s. Flood Issues in Contemporary Water Management (J. Marsalek, W. Ed. Watt, E. Zeman and F. Sieker, eds.), NATO Science Serves, 2. Environmental Security, Vol. 71, Kluwer Aacad. Publishers, (Dodrecht), 2000, 432 p. InformaËnÌ materi l projektu ÑFlood management in the Czech Republicì ñ II. etapa, PovodÌ Moravy a.s. a DHI-Hydroinform (Praha), 2000, 7 s., 12 mapov ch p Ìloh Manual on Non-Structural Approaches to Flood Management, ICID (New Delhi), 1999, 242 p. Management and Prevention of Crisis Situations: Floods, Droughts and Institutional Aspects. EwaAqua-Technical Review. Bundesanstalt f r Gew sserkunde (ed.), Koblenz, 1997, 235 s. PunËoch, P. (1998): Ekologicky orientovan ochrana proti povodnìm ñ potenci l, moûnosti, limity. VodnÌ hospod stvì 8/98, 230ñ231 s. PunËoch, P., Pokorn, D. (2000): Netechnick opat enì v prevenci p ed povodnïmi. Ve sbornìku ÑKrajinotvornÈ programy ñ ModelovÈ zemì povodì Litavkyì (P Ìbram). 43. ZO»SOP (Praha) 28ñ34 s. Strategie ochrany p ed povodnïmi pro zemì»eskè republiky. Ministerstvo zemïdïlstvì, Agrospoj (Praha) 2000, 16 s. Z mïry tvorby program prevence p ed povodnïmi. Materi l projednan vl dou»r ñ UsnesenÌ vl dy Ë. 897/2000). POJISTNÝ OBZOR 2/

11 StejnÏ jako v adï evropsk ch zemì i v»r vyvolaly povodnï v 2. polovinï 90. let a zejmèna katastrof lnì z plavy v roce 1997 pozornost prakticky celè spoleënosti a tlak na urychlenè p ijetì opat enì, kter by pomohla zv öit roveú povodúovè ochrany k ochranï ûivot a majetku. V praxi se tak potvrdilo, ûe i na zemì»r jsou povodnï nejvìce nebezpeën m druhem p ÌrodnÌch katastrof. Podle daj OSN se povodnï ve svïtovèm mï Ìtku podìlejì 26 % na celkovèm poëtu obïtì a 32 % na majetkov ch ztr t ch p ÌrodnÌch katastrof. PovodeÚ v Ëervenci roku 1997 sv m rozsahem a d sledky byla nej- d vod neû hydrologick ch, coû jsou p edevöìm hav rie hr zì vodohospod sk ch dïl nebo jejich hradìcìch konstrukcì, zejmèna mal ch vodnìch n drûì a rybnìk, kter ch je v»eskè republice p es Tato vodohospod sk dìla pak rovnïû mohou b t zdrojem dalöìho povodúovèho nebezpeëì. Zhruba 20 aû 30 % z celkovèho poëtu rybnìk III. a IV. kategorie nevyhovuje kritèriìm pro bïûnè p evedenì pades tilet ch a stolet ch povodnì. RoËnÏ se v»eskè republice protrhne v pr mïru 2 aû 5 rybnìk, p ev ûnï z d vodu p elitì hr ze. Jakkoli majì povodnï coby p ÌrodnÌ fenomèn ve sv ch d sledcìch destruktivnì charakter a zcela logicky se po jejich odeznïnì pozornost SystÈm povodúovè ochrany v»r a jeho mezin rodnì souvislosti Ing. Jaroslav Kinkor, editel odboru ochrany vod, Ministerstvo ûivotnìho prost edì»r Potvrdil se dominantnì vliv p Ì- Ëinn ch sr ûek a jejich velmi nerovnomïrn distribuce i na relativnï malèm zemì»r, extrèmnï nìzk doba mezi v skytem sr ûek a povodúovou odezvou v hornìch Ë stech povodì, moûnost v skytu tzv. sekund rnì povodnï v dolnìch Ë stech povodì, novï byly identifikov ny tzv. ekologickè ökody s negativnìm vlivem na jakost vody ve vodnìch zdrojìch i v tocìch i rozmanitè aspekty dlouhotrvajìcì povodnï (vìce neû 3 t dny) i v znam mezin rodnì spolupr ce a pomoci. Byla takè provedena anal za povodúov ch ökod. äkodliv Ëinek extrèmnìch sr ûek a n sledn ch povodnì, kterè ve roce 1997 postihly na majetku st tu ve v öi 22 %, ökody na majetku obcì 10 %, ökody na majetku podnik (podnikatelsk ch subjekt ) ve v öi 55 % a ökody na majetku obëan a ostatnìch subjekt na 13 %. Z vïcnèho dïlenì povodúov ch ökod pak p ipadlo na jiû zmìnïnè ökody na obytn ch budov ch 14 % z celkovèho objemu ökod, na v robnìch budov ch a hal ch, vëetnï stroj a z - sob 42 %, na dopravnìch stavb ch a inûen rsk ch sìtìch 18 %, na vodohospod sk ch a ostatnìch stavb ch 11 %. äkody ostatnì mimo v öe uvedenè Ëinily 5 % z celkovèho objemu vyëìslen ch ökod. PovodeÚ byla v jimeën takè tìm, nakolik zas hla do ûivota obyvatel a do jakè mìry ovlivnila hospod sk chod zemì. vïtöì dosavadnì povodnì ve 20. stoletì na zemì»r. PovodnÏ s v razn mi materi lnìmi ökodami a bohuûel i se ztr tami na ûivotech se vöak vyskytujì na naöem zemì od roku 1995 prakticky kaûdoroënï s celkov mi ztr tami 70 lidsk ch ûivot a ökodami vìce neû 70 mld. KË. V kr tkèm obdobì pïti let se na zemì»r vyskytly vöechny typy povodnì p ipadajìcì v vahu v naöich podmìnk ch, tj. ñ zimnì a jarnì povodnï zp sobenè t nìm snïhovè pokr vky, letnì povodnï zp sobenè dlouhotrvajìcìmi deöti i kr tkodob mi sr ûkami velkè intenzity i zimnì povodnï zp sobenè ledov mi jevy na tocìch. Do kategorie povodúov ch situacì je t eba za adit i povodnï z jin ch soust eôuje na likvidaci ökod, je nezbytnè pro zlepöenì systèmu povodúovè ochrany d slednï analyzovat po povodnìch tento systèm jako celek i jeho jednotlivè Ë sti, tj. f zi p ed, p i a po povodni. Z tohoto pohledu mïla rozhodujìcì v znam katastrof lnì povodeú v Ëervenci 1997 a tato p Ìleûitost nebyla v»r promarnïna. Na vysokè profesion lnì rovni byly se zapojenìm vöech odborn ch kapacit analyzov ny v r mci vl dnìho projektu p ÌËiny a d sledky tèto povodnï. ZnaËn v znam mïla anal za jak hydrologick ch p ÌËinn ch jev, pr bïhu povodnï, funkënosti povodúov ch org n a rovnï z - chrann ch a zabezpeëovacìch pracì. zemì»eskè republiky, se projevil na zemì 34 okres. V d sledku povodnì zahynulo 50 lidì, materi lnì ökody byly vyëìsleny ve v öi 62,6 mld. KË, z toho 63 % tvo ily ökody na nemovitèm majetku a 37 % ökody na vnit nìm vybavenì a z sob ch. PovodnÏ katastrof lnï zas hly do ûivota obyvatel. Z plavami bylo poökozeno 29 tisìc dom, z toho 1400 bylo zniëeno a urëeno k demolici, 3900 dom mïlo v ûnï poökozenu statiku. CelkovÈ ökody na domovnìm fondu lze v relativnìm p epoëtu reprezentovat cenou 3700 novï postaven ch rodinn ch dom. V bilanci ökod byly samostatnï vyëìsleny ökody podle druhu vlastnick ch vztah, a to v ËlenÏnÌ na ökody NiËiv Ëinek prudk ch p Ìvalov ch deöù s n sledn mi z plavami ve v chodnìch»ech ch v roce 1998 se projevil na zemì 3 okres. Sv mi d sledky byl srovnateln s d sledky povodnï v roce Bylo postiûeno 25 obcì, zahynulo 10 osob, celkov bilance ökod dos hla 1,8 mld. KË, celkovï bylo postiûeno 1275 dom, z toho 97 dom bylo plnï zniëeno nebo v ûnï poökozeno. CelkovÈ ökody na domovnìm fondu odpovìdajì v relativnìm p epoëtu cenï v stavby 170 rodinn ch dom. PoökozenÌ zemì povodnïmi v Ëervenci 1997 dos hlo takovèho stupnï, ûe vl da rozhodla o centr lnì koordinaci poskytov nì materi lnì 12 POJISTNÝ OBZOR 2/2001

12 a finanënì podpory postiûen m oblastem. St tnì Ëast financov nì podpory Ëinila 50 % vyëìslen ch ökod, pojistn plnïnì poskytla 15 % ökod, z toho 66 % podnikatelsk m subjekt m a 34 % obëan m. Obdobn mechanismus byl pouûit i p i eöenì ökod po povodni 1998 a otev el diskusi o finanënì Ëasti st tu v pomïru k pojistn m plnïnìm. ZajÌmav m zjiötïnìm je skuteënost, ûe ani niëivè d sledky tïchto povodnì nebyly v raznou motivacì k uzavìr nì nov ch smluv na riziko ûiveln ch pohrom. SouhrnÏ se vöak d konstatovat, ûe aû na nïkolik oblastì ( pravy vodnìch tok a obnova dopravnì infrastruktury) se do dneönìho dne poda ilo extrèmnì povodúovè ökody odstranit. V sledky anal z povodúov ch ud lostì v letech 1997 a 1998 se promìtly prakticky do vöech oblastì systèmu povodúovè ochrany v»r. V znam majì p edevöìm koncepënì materi ly, kterè byly a jsou z kladem n sledujìcìch vïcn ch, legislativnìch a organizaënìch opat enì. Z legislativnìch opat enì je nutno uvèst z kon Ë. 240/2000 Sb., o krizovèm ÌzenÌ a o zmïnï nïkter ch z kon (krizov z kon), vl dnì n - vrh novèho vodnìho z kona a p Ìsluön ch prov dïcìch p edpis, p Ìpravu n vrhu z kona o st tnì pomoci p i obnovï zemì postiûenèho ûivelnì nebo jinou pohromou. Mezi vïcn opat enì pat Ì p edevöìm zv öenì rovnï p edpovïdnì a hl snè sluûby, posìlenì v znamu prevence, nap. povodúovè pl ny a ada metodick ch opat enì. RovnÏû v oblasti organizaënì se poda ilo zlepöit st vajìcì systèm povodúov ch org n, kter mi jsou: ñ mimo povodeú ñ obecnì, p Ìp. mïstskè ady, okresnì ady, a Ministerstvo ûivotnìho prost edì»r, ñ po dobu povodnï ñ povodúovè komise obcì a mïst, okresnì povodúovè komise, povodúovè komise ucelen ch povodì a st ednì povodúovè komise»r. Byla provedena provïrka povod- Úov ch pl n na vöech rovnìch a zajiötïnì pr niku prvotnìch informacì aû na roveú obcì. V tèto oblasti je t eba zmìnit i jmenov nì z stupce»ap do pracovnìho öt bu st ednì povodúovè komise za Ëelem zajiötïnì informovanosti a zpïtnè vazby. NedÌlnou souë stì systèmu povodúovè ochrany je i zajiötïnì informovanosti obëan. Zde se poda ilo ve spolupr ci s»ap p ipravit publikaci ÑPovodnÏ, co dïlat a jak minimalizovat ökodyì a zajistit jejì distribuci do vöech obcì. P estoûe pro zemì»r jsou z hlediska povodnì rozhodujìcì sr ûky na naöem zemì (s v jimkou Oh e a Dyje ñ SRN a Rakousko) a vzhledem na skuteënosti, ûe veökerè povrchovè vody odtèkajì na zemì sousednìch st t, m v systèmu povod- ÚovÈ ochrany v znamnè mìsto i mezin rodnì spolupr ce, zejmèna v r mci hydrologick ch povodì Labe, Odry a Dunaje. KomplexnÌ vyhodnocenì p edevöìm p edloúsk ch povodnì p ineslo celou adu cenn ch poznatk, kterè musì b t vyuûity ke zlepöenì povodúovè ochrany na zemì»r i na zemì sousednìch st t.»ervencovè povodnï zejmèna v povodì Odry vedly k zaloûenì öirokè spolupr ce mezi»r, SRN, Polska a EU v oblasti p edpovìd - nì a ÌzenÌ povodúov ch situacì, p i obnovï povodnïmi postiûen ch zemì, a takè v oblasti preventivnìch opat enì. Takovou mezin rodnì aktivitou je nap Ìklad ätïtìnsk aktivita, nebo pr ce Mezin rodnì komise pro ochranu Odry p ed zneëiötïnìm. PovodÚovÈ ochrana je zahrnuta i do Ëinnosti mezin - rodnìch komisì pro ochranu Labe a Dunaje. Tento aspekt je d le posìlen vstupem v platnost R mcovè smïrnice o vodnì politice EU, kter bude platformou mezin rodnì spolupr ce v dalöìm obdobì. Je nutno zmìnit i v znam Konvence o ochranï hraniënìch vodnìch tok a mezin rodnìch jezer (Helsinky 1992) kter vstoupila v platnost v r a kterou»r ratifikovala v letoönìm roce. Na z vïr mi dovolte p ipojit se ke konstatov nì prezidenta»ap, ûe rychlejöì postup ve zlepöenì povodúovè ochrany je moûn jen na z kladï dobrè spolupr ce st tu a soukromè sfèry. Ta musì b t rozöì ena i o samospr vu a konec konc i o kaûdèho obëana, neboù naöìm spoleën m cìlem musì b t maxim lnì ochrana lidsk ch ûivot a minimalizace povodúov ch ökod. P ednì svïtov zajistitel M nchener R ck vydal na konci roku 2000 analytick p ehled p ÌrodnÌch katastrof v roce P estoûe ökody na majetku i na zdravì byly niûöì neû v p edchozìch letech, v poëtu ökodn ch ud lostì bylo dosaûeno novèho rekordu. 850 p ÌrodnÌch katastrof p edstavuje zatìm absolutnì v öi a p edstavuje o sto katastrof vìce, neû Ëinil rekord z p edch zejìcìho roku, a o dvï stï vìce, neû je pr mïr za devades t lèta. N sledky p ÌrodnÌch katastrof vöak nebyly v roce 2000 tak v ûnè p edevöìm proto, ûe se vyskytly v mènï obydlen ch oblastech; p esto v d sledku tïchto katastrof zem elo okolo lidì (v roce 1999 to bylo lidì). äkody byly takè niûöì neû v roce EkonomickÈ ztr ty Ëinily vìce neû 30 mld. USD (ve srovn nì se 100 mld. USD v roce 1999) a ökodnè ud losti dos hly v öe 7,5 mld. USD (22 mld. USD v roce 1999). P ednì mìsto v seznamu p ÌrodnÌch katastrof zaujìmajì vich ice (vìce neû 300 ñ 73 % ökodn ch ud lostì). PodobnÏ jako v roce 1999 i v roce 2000 p ednì mìsto v tomto seznamu zaujìmaly i povodnï (23 % ökodn ch ud lostì). Rozs hlè povodnï ve svïtï V roce 2000 byl pouze jeden p Ìpad mimo dn ch povodnì, a to v obdobì norñb ezen v Mozambiku; tato povodeú, kter p itahovala po adu t dn pozornost celèho svïta, mïla za n sledek ztr tu obydlì pro p l milionu obyvatel tèto zemï. Celkem pït milion obyvatel bylo postiûeno z plavami. TakÈ v dalöìch Ë stech zemïkoule se vyskytla ada rozs hl ch povodnì: ñ v d sledku povodnì v severnì a severov chodnì Indii zem elo 1450 lidì a ekonomickè ztr ty dos hly 1,2 mld. USD, ñ v d sledku rozs hl ch povodnì ve Vietnamu, Laosu, Kambodûi, Malajsii a v Thajsku na podzim roku 2000 byly zaplaveny statisìce dom, P ÌrodnÌ katastrofy v roce 2000 ñ vlny bou Ì a sesuvy p dy ve öv carsk ch a italsk ch Alp ch (Valais, dolì eky Aosty) v polovinï Ìjna zp sobily ekonomickè ztr ty ve v öi okolo 8,5 mld. USD, ñ od poloviny Ìjna do poloviny prosince postihly povodnï historickè oblasti VelkÈ Brit nie, kterè zp sobily ökody na majetku ve v öi okolo 1,5 mld. USD (asi 50 % tohoto majetku bylo pojiötïno). MÌrnÈ obdobì cyklon ObdobÌ cyklon v Pacifiku a severnìm Atlantiku p ineslo v roce 2000 obvykl poëet urag n, cyklon a tajfun a d sledky pro po- POJISTNÝ OBZOR 2/

13 Deset nejz vaûnïjöìch p ÌrodnÌch katastrof v roce 2000 (mil. USD) 1. Podle ekonomick ch ztr t 2. Podle ökodn ch ud lostì Datum ZemÏ, oblast Ud lost PoËet obïtì Ekono- äkodnè mickè ud - ztr ty losti Datum ZemÏ, oblast Ud lost PoËet obïtì Ekono- äkodnè mickè ud - ztr ty losti 13. ñ It lie, äv carsko (Alpy) povodnï, sesuvy p dy Ìjen/listopad Velk Brit nie (severov chod, povodnï z pad, jihov chod) 13. ñ Japonsko, Rusko, tajfun Saomai, 25 > Guam, Korea povodnï ñ Indie povodnï kvïten ñ srpen USA (jih, st ednì z pad) sucho, vlny veder kvïten ñ srpen USA (r znè st ty) lesnì poû ry 9 > ñ »Ìna povodnï 945 leden ñ duben Mongolsko snïûnè bou e nor ñ b ezen jiûnì Afrika (Mozambik) povodnï > ñ USA (Texas) torn da ñ Japonsko, Rusko, tajfun Saomai, 25 > Guam, Korea povodnï Ìjen/listopad Velk Britanie povodnï ñ USA (Texas) torn da ñ It lie, äv carsko, Alpy povodnï,sesuvy p dy ñ USA (Carolina, Texas, torn da, vich ice, Arizona, Tennessee) krupobitì Japonsko krupobitì ñ USA (Alabama, Georgia, bou e v zimnìm Louisiana, Carolina) obdobì USA (Texas) vich ice ñ USA (California, Arizona, vich ice Texas) 17. ñ USA (r znè st ty) vich ice stiûenè zemï nebyly nikterak mimo dnè: ñ Ñsuper tajfunì, kter se p ehnal v srpnu nad z padnìm Pacifikem zp sobil Tchaj-wanu ökody za vìce neû 100 mil. USD, ñ jeden z nejmohutnïjöìch tajfun poslednìch let, Ñ Prapiroonì, kter se p ehnal nad korejsk m poloostrovem v z vïru srpna, nezp sobil takovè ökody, jakè byly oëek v ny, ñ SpojenÈ st ty americkè nepostihly rozs hlè sesuvy p dy, obvyklè v p edchozìch letech. St ednì Amerika byla postiûena mohutn mi urag ny: Keith, kter dosahoval rychlosti 215 km/hod., zas hl Belize a Ë sti Mexika, Nikaraguy, Hondurasu a Guatemaly. TakÈ Evropa byla uöet ena velk ch bou Ì v zimnìm obdobì; v roce 1999 tyto bou e (Anatol, Lothar, Martin) zp sobily ökody historickèho rozsahu ñ 17,1 mld. USD (pojiötïny byly ökody na 10,4 mld. USD). Pokud se t k ostatnìch p ÌrodnÌch katastrof (mrazy, sucho, lesnì poû ry), s v ûn mi problèmy se pot kaly SpojenÈ st ty americkè. V d sledku dlouhèho obdobì sucha byly tisìce ËtvereËnÌch kilometr z padnì Ë sti USA a NovÈ Mexiko postiûeny rozs hl mi lesnìmi poû ry. TisÌce obyvatel musely b t evakuov ny. NaötÏstÌ bylo tïmito poû ry zniëeno pouze malè mnoûstvì dom. CelkovÈ ökody dos hly v öe 1 mld. USD. Sucho postihlo i adu evropsk ch zemì. Vlna mimo dn ch veder v kvïtnu a Ëervnu zniëila rodu v jihov chodnì EvropÏ, p edevöìm v Rumunsku. EkonomickÈ ztr ty p es hly 300 mil. USD. P es pomïrnï p ÌznivÈ v sledky v roce 2000 nelze zodpovïdnï tvrdit, ûe u p ÌrodnÌch katastrof doölo ke zmïnï trendu. Ned vn minulost ukazuje, ûe rok poëetn ch a rozs hl ch p ÌrodnÌch katastrof (1997) byl vyst Ìd n rokem klidnïjöìm (1998), a ten opït rokem, kdy ökody a ztr ty zp sobenè p ÌrodnÌmi katastrofami dos hly vysok ch hodnot (1999). P i vzr stajìcìm poëtu obyvatelstva, kterè je zejmèna v nejvìce ohroûen ch oblastech vystaveno mimo dnèmu nebezpeëì, a p i nar stajìcì hodnotï majetku lze opr vnïnï p edvìdat, ûe ztr ty zp sobenè p ÌrodnÌmi katastrofami v budoucnosti porostou. NejnovÏjöÌ p edpovïdi Mezivl dnìho panelu pro ot zky zmïn klimatu, kterè budou v nejbliûöì dobï publikov ny, uv dïjì, ûe problematice zmïny klimatu bude t eba v budoucnosti vïnovat daleko vìce pozornosti, neû tomu bylo d Ìve. Ani pokud se t k oëek vanèho celkovèho zvyöov nì teploty ovzduöì, ani pokud jde o dalöì d - 3. Podle poëtu obïtì Datum ZemÏ, oblast Ud lost ñ Indie povodnï nor ñ b ezen JiûnÌ Afrika, Mozambik povodnï > z Ì ñ Ìjen Jihov chodnì Asie povodnï (Vietnam, Thajsko) kvïten ñ Ëerven»Ìna povodnï ñ BangladÈö povodnï ñ »Ìna povodnï, sesuvy p dy PoËet obïtì FilipÌny (Manila) sesuvy p dy Nep l (r znè oblasti) povodnï ñ Indie (jih, v chod, Bihar) studen vlna Indie (jih, Andhra Pradesh) povodnï Ekono- äkodnè mickè ud - ztr ty losti Pozn.: M nchener R ck vydal dvojjazyën CD-ROM (nïmëina/angliëtina) o p ÌrodnÌch katastrof ch ve svïtï. Digit lnì technika poskytuje uûivateli jednoduchou a rychlou moûnost nalezenì informace o poökozenè oblasti na libovolnèm mìstï ZemÏ ( leûit hlediska, mezi nïû n leûì nap Ìklad zvyöov nì mo skè hladiny, nenì moûnè opr vnïnï prohlaöovat, ûe pro nadch zejìcì obdobì je vöe jasnè a ûe Ñpoplach m ûe b t odvol nì. Je t eba se ob vat toho, ûe v mnoha oblastech na zemi dojde ke zhoröenì situace, a ûe se tato skuteënost promìtne do chov nì a do Ëinnosti pojistitel. M nchener R ck p edpokl d v voj s v razn m n r stem p ÌrodnÌch katastrof vyvolan ch zmïnami klimatu a poëasì. Jiû dnes majì tyto katastrofy z sadnì podìl na vzniku katastrofick ch pojistn ch ud lostì. Podle p edstavitele tvaru pro v zkum geofyzik lnìch jev M nchener R ck Dr. Berze vöak st le existuje prostor pro spoleën postup zemì a ne spïch summitu o klimatu v Haagu v listopadu 2000 povaûuje za d leûit obrat a za v raz nadïje, ûe ÑobnovenÈ jedn nì summitu v lètï 2001 vy stì v dohody, kterè budou naplnïny vöemi z ËastnÏn mi stranami. Glob lnì oteplov nì musì b t za kaûdou cenu udrûeno v p ijateln ch mezìch.ì (ËÌû) 14 POJISTNÝ OBZOR 2/2001

14 Evropsk unie a svïtov pojistn trh Ing. Ji Ì Janata, CSc., MARSH s.r.o. Spolu se vznikem EvropskÈ unie byly vytvo eny podmìnky pro existenci silnèho unifikovanèho evropskèho pojistnèho trhu. Lze oëek vat, ûe proces deregulace a liberalizace vyvol zmïny, smï ujìcì p edevöìm k r stu koncentrace, kter je v souëasnosti celosvïtov m trendem. JednÌm z hlavnìch motiv globalizace bude snaha o co nejefektivnïjöì vyuûitì informaënìch technologiì.»l nek si klade za cìl dokumentovat pozici EvropskÈ unie na pojistnèm trhu na z kladï statistik publikovan ch Swiss Re Sigma 7/1999. Pouûit data se vztahujì k roku 1998, kter byl poslednìm rokem p ed zavedenìm spoleënè mïny; novïjöì informace nejsou zatìm k dispozici. Jako dalöì zajìmav moment se nabìzì porovn nì charakteristik trhu v»eskè republice s jejìmi p ÌötÌmi partnery. Statistika pro sjednocenou Evropu Z kladnì daje o p ijatèm pojistnèm a jeho rozdïlenì na ûivotnì a neûivotnì Ë st shrnuje Tabulka I. JednotlivÈ zemï jsou azeny podle objemu celkovèho obchodu. Nejv öe stojì Velk Brit nie, t etì nejv znamnïjöì svïtov pojistitel za USA a Japonskem. I dalöì ekonomicky spïönè evropskè zemï hrajì d leûitou lohu v pojiöùovnictvì. V celosvïtovè klasifikaci n leûì Ëtvrt aû öest pozice postupnï NÏmecku, Francii a It lii. Do prvè desìtky spad takè Holandsko (9.). Objem pojistnèho ve äpanïlsku (12.) jeötï p ekraëuje 1 % celkovèho svïtovèho obchodu. PoslednÌ trojici tvo Ì Portugalsko (28.), Lucembursko (30.) a ÿecko (38.). Na prvnì pohled jsou patrnè v raznè rozdìly mezi jednotliv mi Ëleny. PrvnÌ a poslednì se v p ijatèm pojistnèm liöì prakticky o dva dy. PodstatnÈ vöak je, ûe vöech 15 Ëlen EvropskÈ unie spoleënï dosahuje na svïtovèm pojistnèm trhu v znamnèho podìlu 29,8 % z celkovèho p ijatèho pojistnèho, kterè se odhaduje na 2155 mld. USD. CelosvÏtovÈ p ijatè pojistnè v neûivotnìm obchodï v roce 1998 bylo 891 mld. USD, v ûivotnìm pak 1264 mld. USD. Hodnoty podìlu ûivotnìho a neûivotnìho pojiötïnì na svïtovèm obchodu z st - vajì pro zemï EvropskÈ unie vyrovnanè, pohybujì se v obou oblastech okolo 30 %, stejnï tak jako podìl na celkovèm obchodï. V souladu s celosvïtov m trendem ve vïtöinï zemì ûivotnì sloûka v absolutnì hodnotï v raznï p evl d nad neûivotnì. V jimkou je vöak NÏmecko, kterè m v neûivotnì oblasti nejsilnïjöì trh ze vöech evropsk ch st t a podobn netradiënì trend sleduje jeötï äpanïlsko a Rakousko. Tabulka II. se t k hustoty pojistnèho trhu, vyj d enè p ijat m Tabulka I. ñ Po adì zemì EvropskÈ unie podle celkovèho podìlu na svïtovèm pojistnèm trhu v roce 1998 s rozdïlenìm na ûivotnì a neûivotnì oblast ZemÏ EU PojistnÈ celkem mld. USD PodÌl na trhu % UK 181,04 8,40 124,01 9,81 57,04 6, 40 NÏmecko 136,69 6,34 58,42 4,62 78,27 8,78 Francie 116,64 5,41 74,05 5,86 42,59 4,78 It lie 57,94 2,69 29,83 2,36 28,12 3,16 Nizozemsko 37,02 1,72 21,48 1,70 15,54 1,74 äpanïlsko 29,00 1,35 13,89 1,10 15,11 1,70 Belgie 17,69 0,82 9,03 0,71 8,67 0,97 D nsko 11,83 0,55 7,45 0,59 4,38 0,49 Rakousko 11,26 0,52 4,55 0,36 6,71 0,75 ävèdsko 10,66 0,49 5,85 0,46 4,81 0,54 Finsko 10,44 0,48 7,97 0,63 2,47 0,28 Irsko 7,60 0,35 4,77 0,38 2,83 0,32 Portugalsko 6,26 0,29 3,26 0,26 3,00 0,34 Lucembursko 5,62 0,26 4,86 0,38 0,76 0,09 ÿecko 2,16 0,10 1,12 0,09 1,04 0,12 SouËet 641,9 29,8 370,5 29,3 271,3 30,5 pojistn m na jednoho obyvatele. ZemÏ jsou se azeny podle Ë stky, odpovìdajìcì celkovèmu obchodu. Pr mïrn hodnota pro celou Evropskou unii je 1711,7 USD; nejvìce se jì p ibliûuje Lucembursko. T etì mìsto ve svïtï pat Ì v tèto kategorii opït VelkÈ Brit nii, ale prvnì je äv carsko (4654,3 USD), druhè Japonsko (3584,3 USD). SpojenÈ st ty jsou aû ËtvrtÈ (2722,7 USD); jednoznaënï vöak dominujì v neûivotnì oblasti (1431,0 USD na jednoho obyvatele), kter stejnï jako v p ÌpadÏ NÏmecka v absolutnì éivotnì pojiötïnì mld. USD PodÌl éivotnì % NeûivotnÌ pojiötïnì mld. USD PodÌl NeûivotnÌ % Tabulka II. ñ Po adì zemì EvropskÈ unie podle celkovèho p ijatèho pojistnèho na jednoho obyvatele, rozdïlenì na ûivotnì a neûivotnì oblast, v poslednìm sloupci se uv dì podìl celkovèho pojistnèho na hrubèm dom cìm produktu ZemÏ EU Celkem USD éivotnì pojiötïnì USD NeûivotnÌ pojiötïnì USD CelkovÈ pojistnè ku HDP % UK 2858,9 2114,4 744,5 12,09 Nizozemsko 2359,5 1369,2 990,4 9,79 D nsko 2230,6 1405,2 825,4 6,79 Finsko 2028,2 1548,1 480,1 8,14 Francie 1961,7 1257,2 704,5 7,95 Irsko 1904,6 1288,5 616,1 8,30 Lucembursko 1710,3 1118,5 591,9 4,17 NÏmecko 1653,1 711,4 941,6 6,31 Belgie 1589,4 875,7 692,7 6,40 Rakousko 1393,6 562,7 830,9 5,31 ävèdsko 1204,3 660,6 543,7 4,52 It lie 1001,9 517,6 484,3 4,92 äpanïlsko 731,8 350,5 381,3 5,24 Portugalsko 626,4 326,0 300,4 5,86 ÿecko 203,6 105,6 98,0 1,79 hodnotï p evyöuje ûivotnì sloûku. RovnÏû p i rozboru tohoto kriteria jsou patrnè znaënè diference mezi jednotliv mi st ty EvropskÈ unie: tentokr t je vöak rozdìl mezi prvnìm a poslednìm pouze o jeden d. PomÏr mezi p ijat m pojistn m a hrub m dom cìm produktem je jednìm z nejëastïji diskutovan ch faktor, charakterizujìcìm vyspïlost pojistnèho trhu. V poslednìm sloupci v Tabulce II. jsou uvedeny hodnoty pro jednotlivè zemï. Pr mïrn daj pro evropskè spoleëenstvì je 7,6 %. JeötÏ vïtöì POJISTNÝ OBZOR 2/

15 Tabulka III. ñ Z kladnì daje o t ech nejvïtöìch svïtov ch pojistn ch trzìch SvÏt PojistnÈ celkem mld. USD PodÌl na trhu % éivotnì mld. USD éivotnì podìl % NeûivotnÌ mld. USD NeûivotnÌ podìl % Populace mil. HDP mld. USD USA 736,5 34,2 349,4 27,6 387,1 43, EU 641,9 29,8 370,5 29,3 271,3 30, Japonsko 453,1 21,0 361,1 28,6 92,0 10, pomïr vykazujì jak SpojenÈ st ty (8,7 %), tak i Japonsko (12 %). Tabulka III. potvrzuje, ûe podle daj za rok 1998 n leûì EvropskÈ unii druh nejvïtöì pojistn trh za Spojen mi st ty. Za t etìm Japonskem n sleduje JiûnÌ Korea s p ijat m pojistn m o d menöìm (48 mld. USD) a s podìlem na trhu jen 2,2 %. T i nejvïtöì svïtovè trhy p edstavujì hrnem 85 % celkovèho objemu p ijatèho pojistnèho. V ûivotnì sloûce je sjednocen Evropa dokonce na prvèm mìstï ve svïtï. Recenze: Matematika cenn ch papìr»esk republika a Evropa Pokud bychom byli Ëleny EvropskÈ unie jiû v roce 1998, s celkov m p ijat m pojistn m 1,71 mld. USD bychom se za adili na poslednì mìsto v Tabulce I za ÿecko. OdpovÌd to naöemu 42. mìstu ve svïtovèm ûeb ÌËku. O nïco lèpe neû ÿecko by dopadlo pouze Polsko (32.), MaÔarsko by bylo jeötï za n mi (45.). Co se t k p ijatèho pojistnèho na jednoho obyvatele, s hodnotou 166,2 USD (37. mìsto) z st v me za ÿeckem (34.), po n s by n sledovalo MaÔarsko (45.) a Polsko (47.). JedinÈ ukazatele, ve kter ch ÿecko p edstihujeme, jsou pomïr celkovèho pojistnèho k HDP ve v öi 3,10 % (viz Tabulka II.) a p ijatè pojistnè v neûivotnìm obchodï (1, 24 mld. USD). Nov publikace prof. RNDr. Tom öe Cipry, DrSc., kter vyöla ned vno v nakladatelstvì HZ Praha pod n zvem Matematika cenn ch papìr, je vïnov na v poëetnìm aspekt m cenn ch papìr. Proto je zamï ena ponïkud speci lnïji neû publikace nadepsanè jako finanënì matematika. CennÈ papìry ovöem pat Ì k nejëastïjöìm a nejatraktivnïjöìm aplikacìm finanënì matematiky a nejenûe vyuûìvajì jejì spektrum, ale takè Ëasto motivujì dalöì smïr v zkumu v tèto oblasti. Kniha je urëena vysokoökolsk m student m, pracovnìk m finanënìch institucì, kte Ì p ich zejì do styku s cenn mi papìry v r mci svèho povol nì, a v bec vöem, kterè tato problematika z nejr znïjöìch d vod zajìm i po v poëetnì str nce. Autor se nevyh b matematicky obtìûnïjöìm partiìm, kterè vöak vïtöinou mohou b t p eskoëeny, aniû by Ëten ztratil kontinuitu v kladu. NavÌc teoretick partie b v pro snaûöì pochopenì doplnïna n zorn m numerick m p Ìkladem. Text je rozdïlen do t Ì Ë stì naz van ch (1) Dluhopisy, (2) Akcie a (3) FinanËnÌ deriv ty. KromÏ tïchto t Ì z kladnìch typ cenn ch papìr je vöak v souvislosti s nimi pops na ada dalöìch speci lnìch Ëi mezitypov ch instrument. Kaûd Ë st prezentuje nejprve p ÌsluönÈ cennè papìry z praktickèho hlediska v situacìch, kterè jsou pro nï nejtypiëtïjöì. Teprve pak n sleduje jejich matematick anal za. Publikaci v cenï 189 KË lze koupit ve vybran ch knihkupectvìch nebo objednat na adrese nakladatelstvì HZ Praha, Pod dvorem 2, Praha 6 (tel ). (va) JUDr. Aleö»erm k P Ìpad fingovanè hav rie sportovnìho vozu Mlad muû z nejmenovanèho okresnìho mïsta uplatnil u pojiöùovny n rok na pojistnè plnïnì za ökodu zp sobenou hav riì jeho sportovnìho automobilu Mitsubishi Nezvl dnutì vozidla p i noënìm pr jezdu zat Ëkou a n slednè sjetì ze svahu mïlo b t p ÌËinou tot lnìho poökozenì automobilu. Uû p i prvnì prohlìdce havarovanèho vozu pojal zkuöen likvid tor pojiöùovny podez enì, ûe poökozenì neodpovìd bïûnè hav rii. P Ìpad byl proto zad n detektivnì agentu e a souëasnï byl vyû d n znaleck posudek k p edpokl danèmu pr bïhu dopravnì nehody a poökozenì vozidla. SoudnÌ znalec se neprodlenï dostavil na mìsto, kde mïlo k hav - rii dojìt. Provedl zde podrobnou prohlìdku, pot ebn mï enì a zajistil stopy. N sledovala zevrubn prohlìdka poökozenèho automobilu. Jak bylo pozdïji zjiötïno, v z byl p istaven k prohlìdce soudnìmu znalci pouze proto, ûe se pojiötïn domnìval, ûe se jedn o bïûnou prohlìdku pojiöùovny vzhledem k rozsahu poökozenì automobilu. P i pozdïjöìm policejnìm vyöet ov nì v z jiû nikdy nalezen nebyl. PravdÏpodobnÏ byl rozebr n Ëi seörotov n. A pr vï dìky zdokumentov nì z stal dostatek podklad pro rozhodnutì pojiöùovny i org n Ëinn ch v trestnìm ÌzenÌ. SouËasnÏ s aktivitami znalce probìhalo i detektivnì öet enì. Tak se pojiöùovna dozvïdïla nejen o bohat ch zkuöenostech pojiötïnèho mladìka s kraden mi auty, ale p edevöìm se poda ilo najìt d leûitèho svïdka. Ten si onè noci vöiml z oken domu na samotï, kde bydlel, nezvyklèho ruchu a svïtel. Kdyû p iöel na mìsto, byl svïdkem snahy o vyproötïnì uvìznutèho ËervenÈho sporù ku ze seöikmenè krajnice vozovky. Kolem vozu se pohybovalo nïkolik osob, byl zde i odtahov v z. Jeho nabìdka pomoci byla p Ìtomn mi muûi hrubï odmìtnuta. Druh den r no pak toto vozidlo uvidïl st t uprost ed louky a byl svïdkem jeho vyproötïnì a odtaûenì traktorem jednoho mìstnìho obëana. To jiû byl v z ohled n policiì a seps na mal dopravnì nehoda. Z celèho detektivnìho öet enì tak vyplynul jasn obraz pr bïhu celè akce, kter se nezda ila tak, jak si jejì ËastnÌci p edstavovali. SilnÏ poökozen v z mïl b t po dopravenì na vytipovanè mìsto v tichosti vytlaëen ze silnice a samosp - dem sjet o kus d l do louky. Komplikace a rozruch nastaly, kdyû vìce neû jedenap ltunov sportovnì automobil uvìzl p i sjezdu p es krajnici vozovky a bylo nutno jej vyprostit. Z vïry öet enì provedenèho soudnìm znalcem takè vyznïly ve prospïch pojiöùovny a potvrdily verzi detektiv. Znaleck posudek konstatoval, ûe vïtöina poökozenì havarovanèho vozidla nemohla b t zp sobena p edmïtnou hav riì, ale p sobenìm jin ch mechanizm, nap. dery sekerou p i poökozenì st echy. KoneËnÈ postavenì vozidla na mìstï dajnè hav rie bylo v rozporu s uv dïnou p ÌËinou a pr bïhem hav rie tak, jak byla prezentov na policii i pojiöùovnï. Poökozen v z se do koneënèho postavenì mohl dostat pouze po pozvolnèm sjetì automobilu ze svahu louky, a to se staëil öikovnï vyhnout porostu ke... Pojiöùovnou zìskanè podklady byly pochopitelnï p ed ny Policii»R, kter po dvou letech svè vyöet- ov nì ukonëila a dotyënèho mladìka p edala soudu. O motivu lze jen spekulovat ñ snad p edchozì hav - rie pod vlivem alkoholu Ëi touha po jinèm vozu. Paradoxem je, ûe po celou dobu pobytu na svobodï, i p es svè probìhajìcì trestnì stìh nì, p chal d le trestnou Ëinnost s motorov mi vozidly. V tè dobï se pojiöùovna setkala s dotyën m mladìkem jeötï jednou. Policie jej jako idiëe zadrûela p i spanilè jìzdï s kamar dy rodn m mïstem v kradenèm luxusnìm sportovnìm voze BMW 850 s pozn vacì znaëkou USA. A tak rychl auta nakonec mladìka Ñdovezlaì aû do vïzenì. 16 POJISTNÝ OBZOR 2/2001

16 Sodstupem dvou let se v KolÌnÏ nad R nem konala 6. ñ 7. prosince 2000 v po adì druh mezin - rodnì konference na tèma StabilnÌ hasicì za ÌzenÌ, kterou organizoval VdS Schadenverh tung (d le jen VdS). Na programu bylo celkem 14 pl novan ch a jeden mimo dnï za- azen refer t, kter p inesl zevrubnou informaci o poû ru ostankinskè televiznì vïûe v MoskvÏ. Konference se z Ëastnilo kolem 250 ËastnÌk, p ev ûnï risk manager, pracovnìk zab vajìcìch se zkouöenìm a certifikacì hasicìch za- ÌzenÌ, konzultant, dodavatel a pracovnìk nïmeckèho st tnìho poû rnìho dozoru. P ednesenè refer ty se zab valy zejmèna problematikou normov ch poûadavk na plynov a sprinklerov hasicì za ÌzenÌ, a to jak z pohledu evropskèho, tak i americkèho p Ìstupu. Pozornost byla vïnov na nov m systèm m ochrany osob a majetku, jako jsou mlhov hasicì za ÌzenÌ a novè komponenty sprinklerov ch hasicìch za ÌzenÌ urëen ch pro ochranu sklad, moûnostem prevence p ed poû ry plastikov ch kontejnerov ch p epravek a aktu lnï takè haöenì poû r v tunelech. Ve spektru p ednesen ch tèmat nechybïla ani problematika risk managementu a krizovèho managementu. Na konferenci bylo konstatov no, ûe hasicì za ÌzenÌ jsou v znamn m a nejvìce cenïn m prost edkem ËinnÈ prevence p ed ökodami zp soben mi poû ry. To je d vodem, proë je tèto problematice vïnov na ze strany pojistitel a zajistitel maxim lnì pozornost, a to zejmèna v oblasti zkuöebnictvì a tvorby projekënìch a zkuöebnìch p edpis v r mci CEA, kterè jsou z kladem pro normalizaënì aktivity CEN. I v budoucnu, kdy bude zavedena v EU povinn certifikace poû rnï bezpeënostnìch za ÌzenÌ v tzv. regulovanè oblasti, z stane p edmïtem z jmu pojistitel, resp. asociacì pojistitel a jimi z Ìzen ch zkuöebnìch laborato Ì, certifikov - nì dodavatel a prov dïnì p ejìmacìch prohlìdek hasicìch za ÌzenÌ v r mci neregulovanè oblasti. ZatÌmco v prvnìm p ÌpadÏ je cìlem zajistit obchod bezpeën ch v robk bez zbyteën ch p ek ûek, tj. p ezkuöov nì jiû vyzkouöenèho v jednotliv ch zemìch (pouze z hlediska bezpeënosti), v druhèm p ÌpadÏ jde o z jem pojistitel a klient zav dït Ëinn a spolehliv za Ìze- Poû rnì prevence z pohledu mezin rodnì konference VdS Ing. Pavel Ryb, Kooperativa, pojiöùovna, a.s. nì, kter jsou spr vnï vyprojektovan, kontrolovan a se zabezpe- Ëen m servisem, a splúujì nad r - mec ÑbezpeËnostnÌch poûadavk ì i dalöì poûadavky specifickè pro danè riziko. KromÏ tohoto zjiötïnì vyplynula z p ednesen ch refer t ada poznatk, ze kter ch lze uvèst zejmèna: * Poskytov nì slev za instalaci stabilnìch hasicìch za ÌzenÌ jako ËinnÈho n stroje jejich zav dïnì se postupnï oslabuje, p ÌpadnÏ se u pojiötïnì hospod sk ch rizik jiû nepouûìv. D vodem je p edevöìm velk konkurenënì boj generujìcì nìzkè sazby. NicmÈnÏ, z nïkolika diskuznìch vystoupenì a separ tnìch jedn nì vyplynulo, ûe na americkèm trhu doölo k nav öenì sazeb cca o 20 % a podobn trend oëek vajì zajistitelè v nejbliûöì dobï i v EvropÏ. Jedn se o p irozenou reakci zajistitel na ökody zp sobenè poû ry a p ÌrodnÌmi katastrofami. Bohuûel, toto nav öenì neumoûnì vr tit se v plnèm rozsahu k institutu slev. * Na seku plynov ch hasicìch za- ÌzenÌ doölo ke kuriûznì situaci, kdyû byla evropsk mi z stupci v org - nech ISO odsouhlasena n vrhov norma ISO , nicmènï nebyla tato norma odsouhlasena ve znïnì normy EN ISO , coû je sv m zp sobem v rozporu s vìdeúskou konvencì o p ebìranì norem ISO do soustavy norem EN. D vodem jsou n mitky nïkter ch z stupc (VdS a dalöì) v CEN k tzv. bezpeënostnìmu koeficientu, jehoû hodnotu 1,3 povaûujì za zcela nedostateënou pro zajiötïnì poûadovanè Ëinnosti dotëen ch za ÌzenÌ. V souëasnè dobï probìhajì intenzivnì jedn nì k definov nì zkuöebnìch metod, na jejichû z kladu se stanovuje minim lnì hasicì koncentrace, coû by mïlo vèst k p ijetì kompromisnìho eöenì a uvolnit cestu ke schv lenì uvedenè normy. Z evropskè strany je poukazov no na to, ûe st vajìcì zkuöebnì metody zavedenè AmeriËany nejsou relevantnì pro riziko ochrany v po- ËetnÌ techniky. Vöe se prakticky odvìjì od ceny instalovan ch za ÌzenÌ, kterou se lobby v robc snaûì stla- Ëit cestou snìûenì mnoûstvì hasiva, tudìû cestou bezpeënostnìho koeficientu. * V SRN i nad le p evl d orientace na ochranu v poëetnì techniky plynov mi hasicìmi za ÌzenÌmi s inertnìmi plyny. V It lii, Francii a VelkÈ Brit nii (vëetnï USA) p evl dajì naopak hasicì za ÌzenÌ na halony (FM 200 apod.), kter jsou z pohledu nïmeck ch specialist povaûovan za problematick, zejmèna v souvislosti s postupn m zav dïnìm st le p ÌsnÏjöÌch poûadavk na ochranu ûivotnìho prost edì. Bez ohledu na tento stav je ot zkou z sadnì d leûitosti zajiötïnì dostateënè ochrany osob nach zejìcìch se v chr nïnèm seku. * V USA je jiû nïkolik desìtek let zamï ena pozornost na v voj nov ch hasicìch systèm a komponent pro zajiötïnì ËinnÈ ochrany sklad. Od 60. let doch zì totiû ve skladovèm hospod stvì k v razn m zmïn m jak v n r stu velkorozmïrov ch jednopodlaûnìch sklad, tak i v rostoucì skladovacì v öce a ploöe skladovacìch komplex. StandardnÌ sprinklerovè systèmy se ukazujì pro novè skladovacì podmìnky a poûadavky jako m lo ËinnÈ, coû vedlo postupnï k v voji nov ch sprinklerov ch hlavic typu ELO (K160), Large drop a koncem 80. let k v voji systèmu ESFR. Ten je zaloûen na pouûitì hlavic s vysoce citlivou tepelnou pojistkou, kterè majì souëasnï i vysok pr tok. Filozofie haöenì je zaloûena na co nejrychlejöìm zah - jenì haöenì s co nejvïtöìm pr tokem. Tento systèm je jako jedin deklarov n jako Ñsuppressionì, tj. systèm k potlaëenì a nikoliv jenom lokalizaci nebo uvedenì poû ru pod kontrolu. P i jeho pouûitì odpadajì reg lovè sprinklery, coû odpovìd poûadavk m investor na maxim lnì flexibilitu skladu. To vöe, za cenu p ÌsnÈho dodrûenì projekënìch poûadavk, zejmèna pokud jde o p ek ûky ve v st iku, kterè tento systèm mohou zcela degradovat. Novinkou jsou hlavice ESFR K200 s menöìm pr tokem, kterè jsou i mènï citlivè na p ek ûky omezujìcì v st ik. Pro nejbliûöì budoucnost se nep edpokl d, ûe by se dal systèm ESFR pouûìt pro vyööì v öku skladov nì neû je 12 m (platì pro urëitè druhy materi l ) a budova mïla vïtöì v öku neû 13,5 m. * V CEN se urychlujì pr ce na uvedenì do ûivota SmÏrnice Rady 89/ 106/EHS z r KonkrÈtnÏ, v r mci vöech p ipravovan ch norem EN se zpracov vajì a vyd vajì dodatky obsahujìcì Ñz sadnì poûadavkyì podmiúujìcì certifikaci komponent a systèm (pozn. v»r se prov dì od r. 1997). V oboru hasicìch za ÌzenÌ jsou v tomto smïru nejd le sprinklerov hasicì za ÌzenÌ tam, kde jsou jiû vydanè 4 z celkem 12ti norem na komponenty harmonizovanè do konce r Z toho vypl v povinnost pro Ëleny CEN vydat tyto normy nejpozdïji do Ëervence 2001 jako n rodnì normy a vyhl sit je ve VÏstnÌku nejpozdïji do b ezna N slednï od b ezna 2003 musì b t certifikov ny v robky oznaëenè znaëkou CE, ËÌmû se uvolnì jejich cesta bez dalöìho p ezkuöov nì do ostatnìch Ëlensk ch zemì EU. To je v oboru hasicìch za ÌzenÌ prvnì konkrètnì p Ìklad zavedenì harmonizovan ch norem a certifikace v robk se vöemi vypl vajìcìmi d sledky. OstatnÌ normy budou n sledovat v rychlèm sledu v celèm oboru poû rnï bezpeënostnìch za ÌzenÌ. KonkrÈtnÌ podobu dost v i ot zka certifikace systèm, konkrètnï termìn Ñkitì, kter byl zaveden jako reprezentant systèmu. Pro certifikaci Ñkitì jsou obdobnï stanoveny Ñz - kladnì poûadavkyì, a to v p ÌsluönÈm dodatku normy na projektov - nì a mont û danèho typu hasicìho POJISTNÝ OBZOR 2/

17 za ÌzenÌ. KromÏ jinèho bude nutnè p edloûit autorizovanè osobï certifik ty na komponenty vytv ejìcì kit a v poëet rozhodn ch parametr ñ pr tok, intenzita dod vky, Ëinn plocha, reakce za ÌzenÌ pro konkrètnì riziko. Tato dokumentace bude n - slednï po certifikaënìm v konu opat ena zn mkou CE se vöemi d sledky jako v p ÌpadÏ komponent. UvedenÈ postupy budou povinnè pro vöechny ËlenskÈ zemï EU, vëetnï povinnosti akceptovat v robky oznaëenè znaëkou CE. Budou mìt samoz ejmï dopad nejen na naöe dodavatele, ale i na dod vky podle americk ch p edpis typu NFPA nebo FM, kterè jsou prosazovanè americk mi pojistiteli. Podoba evropskè certifikace prov dïn podle uveden ch z sad vyvol i nutnost p Ìsluön ch zmïn v prov dïnì posuzov nì shody v»r, kterè p edbïhlo evropskou praxi. * V r mci CEN TC 72 byla v r ustavena pracovnì skupina na p Ìpravu evropskè normy pro mlhov hasicì za ÌzenÌ. Pot eba tohoto normativnìho dokumentu vypl v z rostoucìho poëtu tïchto za ÌzenÌ, kter je t eba nejen certifikovat jako v robky ÑbezpeËnÈì, ale i posuzovat z hlediska jejich p Ìnosu pro ochranu osob a majetku. Ke kaûdèmu za ÌzenÌ tohoto typu je zatìm t eba p istupovat ve vazbï na danè riziko, pro kterè je za ÌzenÌ navrûeno, coû se neobejde bez provedenì p Ìsluön ch zkouöek haöenì. Norma uvaûuje, ûe budou p edmïtn hasicì za ÌzenÌ deklarov na v pïti provedenìch, a to jako za ÌzenÌ urëen pro uhaöenì poû ru, uvedenì poû ru pod kontrolu, potlaëenì poû ru, p enosu poû ru nebo omezenì s lavèho tepla. P ipravujì se podmìnky zkouöek pro lehkè riziko typu hotely, kancel e apod., spìnacì sk ÌnÏ a v poëetnì st ediska, fritèry, obchodnì seky, sklady, vlaky, turbìny, ho lavè kapaliny, lakovny a transform tory. Tento v Ëet zkuöebnìch oblastì d v i p edstavu o typick ch aplikaënìch oblastech mlhov ch hasicìch za ÌzenÌ. * Mlhov hasicì za ÌzenÌ jsou i jednìm ze sledovan ch eöenì ochrany osob v p ÌpadÏ poû r v tunelech. Firma Cerberus nap Ìklad dokon- Ëila studii zamï enou na tento problèm s tìm, ûe vyuûila pro jeho eöenì modelov nì na PC a n slednè ovï enì na zkuöebnìm tunelu. MlhovÈ za ÌzenÌ je navrûeno nikoliv k haöenì havarovan ch vozidel, ale ke snìûenì teploty v tunelu v p ÌpadÏ poû ru pod teplotu 50 C, kter se povaûuje za limitnì pro ochranu osob. Toto tèma vyvolalo bou livou negativnì odezvu ze strany p Ìtomn ch specialist z Nizozemska, kte- Ì se jiû delöì dobu tìmto problèmem zab vajì. Pouk zali na jeho sloûitost a variabilnost podmìnek dan ch rozdìlnou stavebnì konstrukcì a dèlkou tunel, druhem dopravy a vnit nìm eöenìm. S ohledem na tyto d vody se skepticky vyj d- ili k prov dïn m modelov m zkouök m. Pouk zali na nezbytnost prov dït velkorozmïrovè zkouöky jako jedinè pr kaznè, coû se setkalo s ûiv m souhlasem ËastnÌk semin e. * Principy preventivnì filozofie koncipovanè a zavedenè v celosvïtovèm mï Ìtku ve v robnìch z vodech firmy Volkswagen AG jsou postaveny na 4 pilì Ìch, a to: ñ poû rnï preventivnì organizaënì opat enì ñ povolov nì sv enì, udrûov nì po dk, postupy zach zenì s nebezpeën mi l tkami, drûba nikov ch cest, prov dïnì inspekënìch prohlìdek, ñ stavebnì prevence ñ Ëast p i p ÌpravÏ projektovè dokumentace, poûadavky na materi lovè eöenì, navrhov nì nikov ch cest, p Ìjezdov ch komunikacì apod., ñ poû rnï bezpeënostnì za ÌzenÌ ñ instalov nì EPS, odvïtr nì kou- e a tepla, sprinklerov za ÌzenÌ, plynovè haöenì, poû rnì voda, ñ jednotka PO ñ rozhodujìcì Ëinitel pro rychlè a efektivnì eöenì vznikl ch problèm, mìsto pro ökolenì zamïstnanc, prov dïnì technick ch asistencì. Prvo ad m z jmem je udïlat vöe pro minimalizaci ökod a p eruöenì provozu, kter m v automobilovèm pr myslu podstatnï vyööì finanënì dopady neû vlastnì ökody od poû ru. * P ÌspÏvky p ÌsluönÌka hasiëskèho z chrannèho sboru D sseldorf a poû rnìho specialisty z M nchen Re se zab valy velk mi poû ry ve vazbï na krizov management. VarujÌcÌ jsou zejmèna poû ry v ökov ch budov, hotel a letiöù doprov zenè velk mi ztr tami na lidsk ch ûivotech. Nov a varujìcì rozmïr majì p ÌrodnÌ katastrofy, nez Ìdka doprov zenè poû ry a v buchy. ÿeöenìm je havarijnì pl nov nì a risk management. V znam majì vöak pouze neform lnì p Ìstupy a konkrètnì eöenì s jednoznaënï definovan mi odpovïdnostmi. Je t eba se pouëit z opakovan ch chyb v lidskèm jedn nì, opakovan ch a nik m d slednï ne eöen m technick m nedostatk m, jako je z vadnè znaëenì a provedenì nikov ch cest, nepouûìv nì automatick ch samozavìraë vöude tam, kde z provoznìch d vod musejì b t poû rnì dve e otev eny apod. P edpisy musì b t jednoduchè a srozumitelnè. Podle nich musì b t moûnè prov dït kontrolu poûadovan ch eöenì a vyvozovat d sledky z jejich neplnïnì. OchrannÈ systèmy musì b t funkënì, coû p edpokl d jejich pravidelnou drûbu, modernizaci a ovï ov nì. Jejich n vrh a servis lze svï it jenom certifikovan m dodavatel m, pouûìvat lze jenom certifikovanè komponenty. VyvedenÌ poplachu musì b t na mìsto se st lou obsluhou, kter kvalifikovanï zajistì p Ìsluön navazujìcì opat enì stanoven pro danou situaci. Vûdy je t eba okamûitï û dat o pomoc profesion lnì jednotku PO. SdÏlenÌ Ministerstva financì a»eskèho statistickèho adu ve vïci p idïlov nì identifikaënìch ËÌsel fyzick m osob m, kterè vykon vajì zprost edkovatelskou Ëinnost v pojiöùovnictvì 1.»esk statistick ad s ËinnostÌ od 1. ledna 2001 nep idïluje fyzick m osob m vykon vajìcìm Ëinnost pojiöùovacìho agenta identifikaënì ËÌsla a postupnï k tèmuû dni bude ukonëena platnost vöech identifikaënìch ËÌsel, dosud p idïlen ch z titulu v konu tèto Ëinnosti. 2. ÑPostup pro p idïlov nì identifikaënìch ËÌsel fyzick m osob m, kterè hodlajì vykon vat zprost edkovatelskou Ëinnost pro tuzemskè a zahraniënì pojiöùovny podle ß 8 odst. 2 a 3 z kona Ë. 185/1991 Sb.ì ze dne se ke dni zruöuje. Od vodnïnì: Postup pro p idïlov nì identifikaënìch ËÌsel fyzick m osob m, kterè vykon vajì zprost edkovatelskou Ëinnost v pojiöùovnictvì (dnes pojiöùovacìm agent m, d Ìve zprost edkovatel m v pojiöùovnictvì), byl dohodnut mezi Ministerstvem financì»r a»esk m statistick m adem v Ëervenci 1992, tedy v dobï, kdy bylo vykon v nì zprost edkovatelskè Ëinnosti v pojiöùovnictvì fyzickou osobou povaûov no za podnikatelskou Ëinnost fyzickè osoby na z kladï jinèho neû ûivnostenskèho z kona. Vzhledem k tomu, ûe tehdy platn z kon Ë. 185/1991 Sb. neurëil podmìnky ani nestanovil druh opr vnïnì, byl z stupci MF a»s podeps n v öe zmìnïn postup pro p idïlov nì identifikaënìch ËÌsel. P ijetìm novèho z kona Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvì (d le jen z kon), byl v ß 2 pìsm. g) vymezen novï pojem pojiöùovacì agent. Jedn se o pr vnickou nebo fyzickou osobu, kter prov dì zprost edkovatelskou Ëinnost v pojiöùovnictvì na z kladï smlouvy s pojiöùovnou. Touto ËinnostÌ se rozumì odborn Ëinnost smï ujìcì k uzavìr nì pojistn ch smluv a Ëinnosti s tìm souvisejìcì. SouËasnÏ ß 50 z kona vylouëil Ëinnost pojiöùovacìho agenta ze ûivnosti. PojiöùovacÌ agent tedy nepot ebuje k v konu Ëinnosti û dnè povolenì (pouze je stanovena podmìnka bez honnosti a povinnosti uzav Ìt smlouvu o pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou p i v konu Ëinnosti). P itom forma spolupr ce fyzickè osoby ñ agenta a pojiöùovny nenì stanovena. Centr lnì evidence nebo registrace tïchto osob nebyla uloûena û dnèmu org nu. P idïlenì identifikaënìho ËÌsla tïmto fyzick m osob m nenì z konem v slovnï poûadov no. V Praze dne Za»S : Ing. Stanislav Palas v.r. editel odboru statistick ch registr a penzijnìm p ipojiötïnì Pramen:»S ñ Za MF: Ing. V clav K ivohl vek, CSc. v.r. editel adu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì 18 POJISTNÝ OBZOR 2/2001

18 PojiötÏnÌ z ruky pro p Ìpad padku cestovnì kancel e RozhodnutÌm adu pro ochranu hospod skè soutïûe ze dne 21. prosince 2000 byla povolena v jimka ze z kona Ë. 63/1991 Sb., o ochranï hospod skè soutïûe, kter umoûúuje nìûe uveden m pojiöùovn m sdruûit se v pool pro pojiötïnì z ruky pro p Ìpad padku cestovnì kancel e. Ke z ÌzenÌ poolu vedlo nejv znamnïjöì pojiöùovny na naöem trhu zejmèna posìlenì pr vnì a finanënì jistoty z kaznìk cestovnì kancel e. Spolupr ce pojiöùoven v r mci poolu p inese cestovnìmu ruchu: ñ sdruûenè vyuûitì jejich finanënì sìly a know-how, ñ objektivnì p Ìstup ke vöem cestovnìm kancel Ìm bez ohledu na jejich velikost, ñ individu lnì p Ìstup k ohodnocov nì rizikovosti cestovnì kancel e, ñ zhodnocenì prost edk cestovnì kancel e sloûen ch jako spolu Ëast, ñ kvalitnì a flexibilnì asistenënì sluûbu EvropskÈ CestovnÌ Pojiöùovny s celosvïtovou p sobnostì. V poolu se sdruûily tyto pojiöùovny: Generali Pojiöùovna a.s., Allianz pojiöùovna, a.s.,»esk podnikatelsk pojiöùovna, a.s.,»esk pojiöùovna a.s.,»esko-rakousk pojiöùovna, a.s.,»s-éivnostensk pojiöùovna, a.s., IPB Pojiöùovna, a.s., KomerËnÌ pojiöùovna, a.s. a Kooperativa, pojiöùovna, a.s. VedoucÌm pojistitelem bude Generali Pojiöùovna a.s. a funkci Kancel e poolu bude vykon vat Evropsk CestovnÌ Pojiöùovna a.s.. Telegraficky * Generali Capital s.r.o. je n zev novè spoleënosti, kterou uvedla na konci loúskèho roku na Ëesk trh Generali Pojiöùovna a.s. Jak informovali na tiskovè konferenci 20. prosince 2000 z stupci pojiöùovny Generali ËlenovÈ p edstavenstva Ing. Jaroslav Mlyn, CSc., a Ing. Anna Petikov, spoleënï s v konn m editelem Generali Capital Ing. Tom öem KuËerou, cìlem je rozöì enì nabìzen ch sluûeb. N plnì Generali Capital je bezplatnè poskytov nì komplexnìho finanënìho poradenstvì. Prost ednictvìm poradc nabìzì klient m vypracov nì anal z finanënìch situacì a n vrhy strategiì nejlepöìch zp sob zhodnocenì finanënìch prost edk. V produktovèm portfoliu spoleënosti je kapit lovè a investiënì ûivotnì pojiötïnì, penzijnì p ipojiötïnì, stavebnì spo enì a hypotèky a investiënì fondy. StoprocentnÌm vlastnìkem tèto spoleënosti je Generali Pojiöùovna a.s. * StavebnÌ pr ce novèho sìdla IPB Pojiöùovny, a.s., v PardubicÌch byly zah jeny v z Ì 1999 (viz PO 11/1999). Kolaudace objektu probïhla 14. prosince 2000 a slavnostnì otev enì, spojenè s vernis ûì obraz Tom öe BÌma, o öest dn pozdïji. P estavba budovy b valèho Unichemu v centru Pardubic p iöla zhruba na 850 milion korun, z toho technologick za ÌzenÌ Ëinila 200 milion korun. Podle n vrhu architekta S. Macase vznikl unik tnì d m s jednou z nejvïtöìch sklenïn ch mark z v EvropÏ. Uûitn podlahov plocha ËinÌ celkem m 2. KromÏ pojiöùovny tu budou i poboëky»mss,»mhb a OB Leasingu, d le obchody, fitcentrum, nïkolikapodlaûnì parkoviötï (s kapacitou 150 mìst) a restaurace. Gener lnì editel IPB Pojiöùovny, a.s., Ing. Ji Ì Mor vek p i slavnostnìm Dne 16. ledna 2001 podepsali z stupci devìti pojiöùoven smlouvu o spolupr ci pojistitel p i pojiötïnì z ruky pro p Ìpad padku cestovnì kancel e. Podpisem tèto smlouvy vznikl pool, kter bude p edmïtnè pojiötïnì provozovat. Za Ëasti prim tora Pardubic Ing. Ji Ìho St ÌteskÈho a novèho krajskèho hejtmana Ing. Romana Linka slavnostnï zah jil p est ihnutìm stuûky gener lnì editel IPB Pojiöùovny, a.s., Ing. Ji Ì Mor vek, provoz v novè budovï. Z stupkynï Generali Pojiöùovny a.s. (zprava) Ing. Anna Petikov, Ëlenka p edstavenstva, a Ing. Monika Zapletalov p i podpisu smlouvy o spolupr ci pojistitel. zah jenì struënï p edstavil objekt nïkolika ËÌsly. D le mimo jinè uvedl, ûe: ÑIPB Pojiöùovna se v Ëervenci 2000 stala nov m strategick m partnerem»sob, a. s. MajoritnÌ vlastnìk»sob, belgick finanënì skupina KBC, s velk mi zkuöenostmi v propojov nì bankovnìch a pojiöùovacìch sluûeb, jiû p i svèm vstupu do»sob v Ëervnu roku 1999 deklarovala, ûe i v»eskè republice bude prosazovat tento trend. IPB Pojiöùovna, jejì zkuöenosti a siln pozice na trhu (nejvïtöì bankopojiöùovna v»eskè republice s nejvïtöì dynamikou r stu objemu p edepsanèho pojistnèho, 2. nejvïtöì pojiöùovna v»r v ûivotnìm pojiötïnì ñ trûnì podìl 19,5 %, 3. nejvïtöì pojiöùovna v»r na trhu celkem ñ trûnì podìl 9,5 %) ve spojenì s postavenìm»sob v oblasti bankovnictvì je pro tento z mïr jednou z nejvhodnïjöìch.ì P ipravuje: Eva Trojanov POJISTNÝ OBZOR 2/