POJISTN OBZOR OBSAH RO»NÕK LXXVII CONTENTS

Transkript

1 POJISTN OBZOR RO»NÕK LXXVII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Ing. Petr Bl ha, Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. Milan Dubsk, Ing. VladimÌr HavlÌËek, RNDr. Marcela Havlov, PhDr. Jan K brt, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Hana MatÏjËkov, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), Ing. Milan Odehnal, KvÏtoslava Voglov, Ing. Miluöe Zemanov äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: (02) , Fax: (02) eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk:»eskÈ tisk rny s.r.o., Pardubice ISSN Rozöi uje: A.L.L. PRODUCTION (soukrom distribuënì firma), PodÏbradsk 24, Praha 9. Tel.: (02) , fax: (02) Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRO- DUCTION, box 732, Praha 1. VyplÚte, prosìm, h lkov m pìsmem sloûenky typu ÑCì. Do kolonky Ñzpr va pro p Ìjemceì napiöte: Pojistn obzor. P edplatitelè ve SlovenskÈ republice poölou sloûenkou typu ÑCì zvolenou Ë stku p edplatnèho, zv öenou o 10 Sk, na bankovnì p evod do»r, na adresu soukromè firmy: L. K. PERMANENT, PP 4, Bratislava 34. Telefon: (07) Fax: (07) Do kolonky Ñzpr va pro p Ìjemceì rovnïû napiöte: Pojistn obzor. Pod v nì novinov ch z silek povoleno»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne , j.zn.p ñ 330/98. Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: Cena: 15 KË (17 Sk)»Ìslo bylo p ed no do v roby: Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH éivotnì pojiötïnì a bankopojiötïnì (Ing. Jaroslav Klapal)... 3 ProË podporovat rozvoj ûivotnìho pojiötïnì v»r (PhDr. Jan K brt)... 4 TiskovÈ sdïlenì»ap k OsvÏdËenÌ o akreditaci CI»AP... 4 PenzijnÌ p ipojiötïnì»eskè republiky (Ing. V clav K ivohl vek, CSc.)... 5 DaÚovÈ motivace ñ standardnì n stroj p i reform ch penzijnìch systèm (Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.)... 7 ZamÏstnaneckÈ penze v centru pozornosti EU (Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.)... 8 Posl nìm statistiky je vytv et pravdiv, srovnateln a pouûiteln obraz tèto republiky (Eva Trojanov )... 9 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat ) N vrh smïrnice EvropskÈ unie o elektronickèm obchodu (Ing. Josef»Ìûek) ZmÏny ve vedenì Allianz pojiöùovny, a.s. (kv) V znam podnikov ch systèm environment lnìho managementu pro pojiöùovnictvì (Ing. Zuzana KubÌnov ) ÑFabkaì st le nedobytnïjöì (et) äkody na ËelnÌch sklech versus povinnè ruëenì (JUDr. Pavel Buöta) PojiötÏnÌ komerënì kriminality (Michal äkorpil) SoutÏû ÑFiremnÌ mèdium roku 2000ì Ad Prezidium»AP pro obdobì 2000ñ TiskovÈ sdïlenì»ap k jedn nì vl dy»r k n vrhu z kona o danìch z p Ìjm Telegraficky (Eva Trojanov ) B t spïön (doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc.) CONTENTS Life insurance and bankassurance (Ing. Jaroslav Klapal) Why support the development of life insurance in the Czech Republic (PhDr. Jan K brt) Czech Insurance Association press release Complementary pension insurance in the Czech Republic (Ing. V clav K ivohl vek, CSc.) Tax incentive ñ standard instrument for pension system reforms (Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.) Employeesí pensions central to the EU attention (Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.) The mission of statistics is to create an image of this republic that is true, comparable and useful (Eva Trojanov ) From new legal provisions (JUDr. Ji ina Kotrbat ) Draft of European Union directive on electronic commerce (Ing. Josef»Ìûek) Changes in the management of Allianz pojiöùovna, a.s. (kv) Significance of company systems of environmental management for the insurance industry (Ing. Zuzana KubÌnov ) ÑFabkaì lock ever safer (Eva Trojanov ) Damage to windscreen vs. MTPL insurance (JUDr. Pavel Buöta) Insurance against white-collar crime (Michal äkorpil) Company media in 2000 On the article ÑThe»AP Executive Board for the periodì Czech Insurance Association press release By telegraph (Eva Trojanov ) To be successful (doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc.) Supplement: Insurance products on offer by the»ap member companies CALLING TO YOUR ATTENTION Now that legislation updating general regulation of insurance and demonopolizing MTPL has been passed, the spotlight is on life and pension insurance. In this connection an amendment of the Tax Laws is due to come into effect on Life insurance and bankassurance discusses the role banks may play in developing synergic effects by housing all financial services under one roof. In the Czech Republic, classic life insurance is well known, having survived even under the unfavorable conditions of the communist era; it is now up to the banks and insurance companies to unite their efforts to launch consumer-friendly products such as automatic travel insurance for owners of VISA cards. NABÕDKA POJISTN CH PRODUKTŸ SouË stì PojistnÈho obzoru Ë. 6/2000 je p Ìloha s podrobnou nabìdkou produkt Ëlensk ch pojiöùoven»ap. K dost nì je i samostatnï v knihovnï»ap (M. BliûÚ kov, tel. (02) , event. magdalena.bliznakova@cap.cz). 2 POJISTNÝ OBZOR 6/2000

2 Jak spolu pojmy ûivotnì pojiötïnì a bankopojiötïnì souvisejì Ëi mohou souviset? D Ìve, neû se pokusìm zhruba odpovïdït na tuto ot zku, dovolte mi malou retrospektivu, ale i perspektivu v voje ûivotnìho pojiötïnì na naöem dom cìm trhu. éivotnì pojiötïnì jako produkt (i kdyû se d Ìve pojem Ñproduktì nepouûìval) m u n s svoji dlouholetou historii. I v minulèm spoleëensko-ekonomickèm systèmu bylo toto pojiötïnì poskytov no v z kladnìch, d Ìve ve zn m ch form ch, uv dïn ch pod zkratkami SPP Ëi DPP. NovÈ p Ìleûitosti poskytnul liberalizovan pojistn trh poslednìho desetiletì, kdy doch zì, zejmèna v poslednìch dvou letech, éivotnì pojiötïnì a bankopojiötïnì Ing. Jaroslav Klapal, gener lnì editel»s-éivnostenskè pojiöùovny, a.s., Ëlen prezidia»ap k rozmachu tohoto odvïtvì pojiötïnì. Avöak i p es tuto skuteënost se zd, ûe opravdov boom ûivotnìch pojiötïnì je p ed n mi. Lze to dovozovat z mìry tohoto pojiötïnì v z - vislosti na HDP, pomïru ûivotnìch a neûivotnìch pojiötïnì a pomalu se mïnìcìho ûivotnìho stylu, kdy si jednotlivci st le silnïji uvïdomujì svoji odpovïdnost za finanënì zajiötïnì svè budoucnosti. PoslednÌ uveden faktor velmi zce souvisì se st tnì soci lnì politikou. Diskuze st tnì exekutivy o st tnìm soci lnìm systèmu nejsou ukonëenè a jsou poplatnè politickè orientaci. NÏkterÈ kroky vöak jiû byly p ijaty a ukazuje se, jak velk v znam mïly. Zde m m na mysli v raznou daúovou a p Ìmou podporu penzijnìho p ipojiötïnì, kterè je eöeno samostatnou pr vnì pravou. PenzijnÌ (chceme-li d chodovè) p ipojiötïnì bylo p vodnï provozov no Ñklasickouì pojiöùovnou. TÌm, ûe speci lnì pr vnì pravou a daúov mi levami zìskalo znaënou podporu, doölo k z sadnì trûnì nerovnov ze mezi tìmto pojiötïnìm (p ipojiötïnìm) a klasick m kapit lov m ûivotnìm pojiötïnìm pro p Ìpad doûitì nebo smrti.»esk asociace pojiöùoven si vytknula pro letoönì rok jako jeden z hlavnìch kol tuto diskrepanci odstranit. Z sadnì v znam m skuteënost, ûe daúovè motivace pro ûivotnì pojiötïnì jsou jiû obsaûeny v n - vrhu novely z kona o danìch z p Ìjm.»AP vych zì z vl dnìho n vrhu, ale v r mci Ñzrovnopr vnïnìì podpory u ûivotnìho pojiötïnì bude usilovat o daúovï odpoëitatelnou roënì Ë stku 18 tis. KË, a to za podmìnky, ûe pojistn smlouva je uzav ena na min. 240 mïsìc nebo je sjedn na tak, ûe v plata plnïnì p i doûitì se neuskuteënì d Ìve, neû-li p i dosaûenì 60 let pojiötïnè osoby p i minim lnì dèlce pojiötïnì 5 let. Tato zmiúovan novela daúovèho z kona m nab t Ëinnosti od Pro plnost je t eba poznamenat, ûe vedle û doucìho dosaûenì srovnateln ch podmìnek pro podnik nì penzijnìch fond a komerënìch pojiöùoven poskytujìcìch ûivotnì pojiötïnì jsou zde dalöì v znamnè d vody k provedenì navrhovanè podpory. Pat Ì k nim odklad kr tkodobè spot eby s pozitivnìm tlumenìm inflaënìch tendencì a budov nì dlouhodob ch finanënìch zdroj v podobï rezerv na tato ûivotnì pojiötïnì. éivotnì pojiötïnì je sofistikovan produkt. PojiöùovacÌ stavy se p edh nïjì v atraktivnosti tohoto druhu pojiötïnì s cìlem nejen zìskat v znamnè Ëi alespoú nezanedbatelnè postavenì na trhu, ale p edevöìm zìskat do svè bilance (rozvahy) dlouhodobè zdroje generujìcì stabilnì v nos jako souë st stabilnìch p Ìjm pojiöùovny. K prodeji tohoto pojiötïnì jsou vyuûìv - ny vöechny moûnè distribuënì kan ly. Zkuöenosti ze zahraniëì n m ukazujì, ûe pr vï p i prodeji tohoto produktu m ûe spïönï fungovat banka se svojì rozs hlou sìtì Ñkamenn chì poboëek, a to je poë teënì f ze bankopojiötïnì. BankopojiötÏnÌ je straö k, hrozba nebo p Ìleûitost? UrËitÏ to je p Ìleûitost, ale rozhodnï ne snadn! BankopojiötÏnÌ je charakterizov no jako strukturovan nabìdka produkt banky a pojiöùovny Ëi jejich vz jemnï prov zan kombinace cìlen na urëitè segmenty klient. UvÏdomme si velk prodejnì potenci l, kter banky v tomto smïru majì. ZatÌmco prodejci pojiötïnì ñ aù uû zamïstnanci pojiöùoven, maklè i nebo agenti ñ trvale obch zejì sv teritoria a pracnï si budujì svè Ñdatab ze klient ì, ve vïtöinï bank takovèto daje jsou k dispozici v ut ÌdÏnÈ formï, vëetnï informacì o tèmï dennìm cashflow vïtöiny dom cnostì. StaËÌ nastavit pat iënè parametry a poûadovanè soubory jsou k dispozici. P i dodrûenì z kona o bank ch ñ ochranï informacì o klientovi, m ûe banka sama nabìzet vhodnè produkty pro vybranè segmenty klient. Na prvnì pohled je to jednoduchè, takûe se n m m ûe vkr dat ot zka: ÑJak to, ûe zatìm bankopojiötïnì nenì u n s rozvinuto?ì OdpovÏÔ je ve skuteënost takè snadn : ÑJde o z - sadnì rozdìlnost prodejnìch kultur, kterou je t eba pro spïönè zavedenì bankopojiötïnì p ekonatì. Obsluhy bank na p ep ûk ch dovedou s vïtöì Ëi menöì odbornostì uspokojovat poûadavky klient, kte Ì do bank p ich zejì a Ëasto trpïlivï ËekajÌ. BankovnÌ produkty se s v jimkou nïkter ch p Ìpad nenabìzejì mimo ÑkamennÈì poboëky, zatìmco produkty pojiötïnì, respektive jejich spïön prodej je zaloûen pr vï na spïönè akvizici. Tuto aktivnì prodejnì kulturu vïtöina person lu bank jednoduöe eëeno neumì. P Ìklady dlouhodobè spolupr ce bank a pojiöùoven z rozvinut ch zemì ukazujì, ûe tento neuralgick bod je p ekonateln, a to celou adou velmi promyölen ch, prov zan ch a d slednï prov dïn ch krok. Informace o klientech a potenci l neb valèho r stu zejmèna ûivotnìho pojiötïnì p i spïönèm zavedenì projektu bankopojiötïnì za to stojì. ÿada klient pr vï ocenì obsluhu z jednoho mìsta p i vyv ûenè kombinaci bankovnìch produkt, jako je bïûn Ëet dom cnosti s adou trval ch platebnìch p Ìkaz, kreditnìch a debetnìch karet Ëi termìnovan ch vklad, produkt stavebnìho spo enì, investov nì do r zn ch investiënìch fond, penzijnìho p ipojiötïnì a komerënìho pojiötïnì jako pojiötïnì majetku, odpovïdnosti nebo ûivotnìho pojiötïnì. Tyto produkty lze pro vybranè segmenty vhodnï kombinovat a doplúovat tak, ûe jsou prod v ny pouze v sìti poboëek banky. Dobr m p Ìkladem m ûe b t automatickè cestovnì pojiötïnì drûitel VISA karet nebo ûivotnì pojiötïnì jako z ruka za spl tky hypoteënìho vïru. ZajiötÏnÌ spïönèho fungov nì bankopojiötïnì je strastipln proces. Je vöak velikou v zvou a p ÌleûitostÌ a vï Ìm, ûe m ûe v znamnï ovlivnit postavenì na trhu jednotliv ch finanënìch skupin. POJISTNÝ OBZOR 6/2000 3

3 Trval pokles poëtu aktivnï ËinnÈho obyvatelstva je jednou z v ûn ch hrozeb jednadvac tèho stoletì. Ve vyspïl ch zemìch tento trend jiû nynì vyvol v silnè tlaky na st tnì systèmy soci lnìho a d chodovèho zabezpeëenì. ÿeöenì je hled no ve zmïnï systèm a ve zmïnï hranic mezi rolì st tu a komerënìch pojiöùoven. Tato cesta nepochybnï platì i pro»r. SoukromÈ ûivotnì pojiötïnì (nap Ìklad pro p Ìpad doûitì, pro p Ìpad smrti nebo doûitì, d chodovè pojiötïnì) je v znamn m doplúkem st tnìho penzijnìho systèmu v adï ekonomicky vyspïl ch zemì a m k tomu p edpoklady i v»r v p ÌpadÏ, ûe budou Parlamentem schv leny da- ÚovÈ motivace. éivotnì pojiötïnì je v hodnè pro st t, klienty i pojiöùovny. V rozmïru n rodnìho hospod stvì pat Ì ke klad m ûivotnìho pojiötïnì to, ûe: ñ spory klient obsaûenè v technick ch rezerv ch pojiöùoven slouûì jak zdroj pro st ednïdobè a dlouhodobè investice, ProË podporovat rozvoj ûivotnìho pojiötïnì v»r PhDr. Jan K brt, tajemnìk sekce PRI»AP ñ odklad spot eby m antiinflaënì charakter, ñ je doplúkem st tnìho systèmu soci lnìho zabezpeëenì, ñ je v perspektivï p Ìnosem pro st tnì rozpoëet, dìky zdanïnì v nos pojiöùoven. Z hlediska pojiötïnèho pak m ûivotnì pojiötïnì (zejmèna pojiötïnì pro p Ìpad smrti nebo doûitì) oproti ostatnìm finanënìm produkt m nïkolik z kladnìch p ednostì: ñ m ûe obsahovat spornou sloûku i sloûku rizikovou. To zna- Srovn nì v voje podìlu ûivotnìho a neûivotnìho pojiötïnì na celkovèm p edepsanèm pojistnèm v»r a v zemìch EvropskÈho pojiöùovacìho v boru (CEA) v procentech neûivotnì»r neûivotnì CEA ûivotnì CEA ûivotnì»r PojiötÏnÌ éivotnì CEA 49,5 50,1 51,4 54,1 57,0 58,1 ñ NeûivotnÌ CEA 50,5 49,9 48,6 45,9 43,0 41,9 ñ éivotnì»r 25,2 25,2 27,2 27,0 26,4 28,4 31,0 NeûivotnÌ»R 74,8 74,8 72,8 73,0 73,6 71,6 69,0 Zdroj: CEA, European Insurance in Figures, 2000 men, ûe je pojiötïno doûitì ur- ËitÈho vïku, ale rovnïû riziko mrtì pojiötïnè osoby. V p ÌpadÏ jejì smrti, je pak zabezpeëena rodina, p ÌpadnÏ p ÌbuznÌ, ve v öi pojistnè Ë stky stanovenè v pojistnè smlouvï, ñ poëìt se zhodnocov nìm finanënìch prost edk ve velmi dlouhèm obdobì (aû na dvacet i vìce let, p iëemû u v nos bank je to max. 5 let), ñ garantuje minim lnì technickou rokovou mìru, kter obsahuje pr vnìmi p edpisy stanovenou vazbu na st tnì dluhopisy, ñ n vratnost vloûen ch finanënìch prost edk klient je kont-» AP vïnuje soustavnou pozornost z branï ökod a prevenci odcizenì. V tomto smïru m d leûitou lohu i kvalita a spolehlivost zabezpeëovacìch za ÌzenÌ. Na z kladï anal zy p ÌsluönÈho trhu, poûadavk pojiöùoven a partnersk ch organizacì zaloûila»ap svou dce inou spoleënost CertifikaËnÌ institut»ap, s.r.o. (CI»AP). Dne 3. kvïtna t.r. zìskal tento institut ÑOsvÏdËenÌ o akreditaciì od»eskèho institutu pro akreditaci. OsvÏdËenÌ potvrzuje odbornou zp sobilost CI»AP certifikovat shodu komponent elektrick ch zabezpeëovacìch systèm s poûadavky smïrnic»eskè asociace pojiöùoven. S cìlem prosadit certifikaci do praxe asociace jiû doporuëila sv m Ëlensk m pojiöùovn m zp soby vyuûìv nì n lez instirolov na st tnìm dozorem nad pojiöùovnictvìm. éivotnì pojiötïnì je staletìmi provï en produkt, kter m v dneönì dobï mnoho variant, jako je ûivotnì pojiötïnì kapit lovè, investiënì, trvalè, vkladovè, vkladovï d chodovè Ëi flexibilnì. Lze ho navìc doplnit takov mi formami neûivotnìch pojiötïnì, jako je pojiötïnì z - vaûn ch onemocnïnì, razu apod. formou p ipojiötïnì. NenÌ proto divu, ûe ve vyspïl ch zemìch hraje mnohem vïtöì roli neûli je tomu u n s. V zemìch EU je jeho podìl na celkovèm p edepsanèm pojistnèm bezm la 60 %, v Japonsku dokonce 75 %. I u n s vöak lze p edpokl dat brzk zlom v ch p nì v znamu ûivotnìho pojiötïnì a nav - z nì na dobrou tradici p edv leën ch let, kdy pat ilo k jednè z existenënìch jistot obëan. NasvÏdËuje tomu n r st p edpisu pojistnèho v ûivotnìm pojiötïnì v poslednìm obdobì, napovìdajì to i v sledky pr zkum trhu. OdbornÌci z pojiöùoven p edpokl dajì, ûe zv öenì z jmu o ûivotnì pojiötïnì by mohlo b t odstartov no pr vï jeho daúov m zrovnopr vnïnìm s penzijnìm p ipojiötïnìm. TiskovÈ sdïlenì»ap k OsvÏdËenÌ o akreditaci CI»AP tutu. KromÏ pojiöùoven mohou v sledky Ëinnosti institutu pouûìvat tèû investo i, org ny st tnì spr vy i klienti pojiöùoven. V z jmu objektivnìho a neutr lnìho eöenì problèm jsou do Ëinnosti Rady pro certifikaci CI»AP zapojeny tyto instituce: Asociace technick ch bezpeënostnìch sluûeb GrÈmium Alarm, N rodnì bezpeënostnì ad, BankovnÌ asociace,»eskomoravsk elektronick asociace,»esk n rodnì banka, Ministerstvo vnitra, Policie»R a vybranè ËlenskÈ pojiöùovny. CertifikaËnÌ institut»ap byl za azen mezi akreditovanè certifikaënì org ny pod ËÌslem Na certifikaci v robk navazuje registrace a certifikace firem, schopn ch dodrûovat vysokè standardy kvality p i mont ûi zabezpeëovacìch systèm. 4 POJISTNÝ OBZOR 6/2000

4 Problematiku penzijnìho p ipojiötïnì v»eskè republice upravuje z kon Ë. 42/1994 Sb., o penzijnìm p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem a o zmïn ch nïkter ch z kon souvisejìcìch s jeho zavedenìm v platnèm znïnì. Z kon poskytuje z kladnì pr vnì r mec systèmu penzijnìho p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem zaloûenèm na principech: 1. dobrovolnosti ñ penzijnì p ipojiötïnì nenì povinnè, mïlo by b t nadstavbou z kladnìho systèmu d chodovèho zabezpeëenì, zdrojem doplúkovèho p Ìjmu ve st Ì; 2. obëanskèm ñ pojiötïnì je zaloûeno na smluvnìm vztahu obëana a penzijnìho fondu; tit p ÌspÏvek nebo jeho Ë st t etì osoba, kterou b v v nïkter ch p Ìpadech zamïstnavatel. I. Trh penzijnìho p ipojiötïnì PoËet penzijnìch fond V obdobì od z Ì 1994 do prosince 1996 byla Ministerstvem financì v souëinnosti s Ministerstvem pr ce a soci lnìch vïcì udïlena licence 44 penzijnìm fond m, jejich poëet se postupnï snìûil na souëasn ch 23 penzijnìch fond (obr. 1). DosavadnÌ snìûenì poëtu penzijnìch fond souvisì jednak se snahou penzijnìch fond zaujmout v znamnïjöì mìsto na trhu penzijnìho p ipojiötïnì, jednak se zmï- PenzijnÌ p ipojiötïnì»eskè republiky Ing. V clav K ivohl vek, CSc., Ministerstvo financì»eskè republiky Skupina velk ch penzijnìch fond (75 tis. aû 350 tis. ËastnÌk ) PoËet Z kladnì jmïnì N zev penzijnìho fondu ËastnÌk mil. KË Allianz-éivnobanka, penzijnì fond a.s. 60,0»eskomoravsk penzijnì fond, a.s. 85,5 JISTOTA ñ KORUNA penzijnì fond, a.s. 100,9 PenzijnÌ fond»eskè pojiöùovny, a.s. 110,0 PenzijnÌ fond KomerËnÌ banky, a.s. 200,0 Pr myslov penzijnì fond, a.s. 20,0 Spo itelnì penzijnì fond, a.s. 100,0 Vojensk otev en penzijnì fond, a.s. 75,7 Vöeobecn vz jemn penzijnì fond, a.s. 40,5 Winterthur, penzijnì fond, a.s. 142,4 Celkem Skupina st ednï velk ch penzijnìch fond (10 tis. aû 75 tis. ËastnÌk ) PoËet Z kladnì jmïnì N zev penzijnìho fondu ËastnÌk mil. KË B Úsk a hutnì PF, a.s. 50,0 Generali-Creditanstalt PF, a.s. 20,0 Hornick penzijnì fond, a.s. 32,8 PenzijnÌ fond äkoda, a.s. 20,0 PenzijnÌ fond VIVA, a.s. 29,0 PenzijnÌ fond Vyöehrad, a.s. 60,0 PenzijnÌ fond ZdravÌ, a.s. 100,0 StavebnÌ penzijnì fond, a.s. 25,0 Zemsk penzijnì fond, a.s. 59,0 Celkem Skupina mal ch penzijnìch fond (0 tis. aû 10 tis. ËastnÌk ) PoËet Z kladnì jmïnì N zev penzijnìho fondu ËastnÌk mil. KË PF Spokojenosti»P, a.s. 20,0 PF VZP»R, a.s. 50,0 PF THALIA, a.s. 52,0 Region lnì PF, a.s. 20,0 Celkem soci lnìm ñ st t p Ìmo p ispìv ËastnÌk m penzijnìho p ipojiötïnì ze st tnìho rozpoëtu degresivnï, tj. vìce na niûöì p ÌspÏvky, mènï na p ÌspÏvky vyööì. PenzijnÌ p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem se stalo jiû organickou souë stì d chodovèho systèmu»eskè republiky, kter se skl d ze: 1. z kladnìho, povinnèho d chodovèho systèmu, garantovanèho st tem, 2. dobrovolnèho penzijnìho p ipojiötïnì na smluvnì b zi, financovanèho ËastnÌkem a st tnìm p ÌspÏvkem, p iëemû za ËastnÌka m ûe s jeho souhlasem pla- nou akcion. Ve vöech p Ìpadech, p i f zìch penzijnìch fond i p i jejich likvidacìch, uplatúuje nezastupitelnou roli st tnì dozor Ministerstva financì. Struktura penzijnìho p ipojiötïnì NejvÏtöÌch 10 penzijnìch fond m v souëasnè dobï tèmï 91 % celkovèho poëtu ËastnÌk (obr. 2), kter ch bylo k vìce neû 2 miliony. Celkov poëet ËastnÌk v systèmu a z kladnì jmïnì penzijnìch fond k jsou z ejmè z n sledujìcìch tabulek (penzijnì fondy v abecednìm azenì): V jednotliv ch skupin ch dojde z ejmï jeötï ke zmïn m, a to ze- jmèna v d sledku novelou z kona poûadovanèho nav öenì z - kladnìho jmïnì z 20 na 50 mil. KË, a v d sledku Ëelov ch f zì penzijnìch fond (splynutì, slouëenì). SouËasnÈ vìce neû 2 miliony ËastnÌk penzijnìho p ipojiötïnì z potenci lnìho trhu 5 mil. zamïstnan ch osob byl zìsk n velmi nerovnomïrnï. Za raketov m startem s tèmï 200 tis. osob na konci roku 1994 a tèmï milionem osob k 30. Ëervnu 1995 n sledovaly vysokè ËtvrtletnÌ p Ìr stky cca 100 tis. osob aû do konce 1. pololetì Od III. ËtvrtletÌ 1996 jiû doch zì pouze k mìrnèmu n r stu. Trh penzijnìho p ipojiötïnì, bylo moûnè aû do t etìho ËtvrtletÌ roku 1999 charakterizovat jako trh nasycen (obr. 3). DalöÌ n r st poëtu ËastnÌk byl zaznamen n ve IV. ËtvrtletÌ roku 1999, a to z ejmï v d sledku novely z kona Ë. 42/1994 Sb., o penzijnìm p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem. II. Ekonomick a finanënì stabilita a likvidita Kapit lovè fondy penzijnìch fond, tj. vklady ËastnÌk a vyplacenè st tnì p ÌspÏvky dos hly k celkovè v öe tèmï 37 mld. KË. InvestiËnÌ strategie penzijnìch fond byla a je do znaënè mìry podmìnïna jejich kapit lov m vy- POJISTNÝ OBZOR 6/2000 5

5 bavenìm a investiënìmi z jmy akcion. PenzijnÌ fondy zìskaly za pomïrnï kr tkou dobu znateln podìl na prim rnìch spor ch obyvatelstva a zaujaly jiû svè mìsto vedle jin ch institucì v sektoru finanënìch sluûeb. Portfolia penzijnìch fond vykazujì zmïny smïrem k vïtöì obez etnosti v investov nì. SouËasn investiënì politika smï uje ke stabilitï zejmèna investov nìm do st tnìch dluhopis a pokladniënìch pouk zek (obr. 4). III. KontrolnÌ Ëinnost Ministerstva financì Ministerstvo financì je z konem Ë. 42/1994 Sb. v platnèm znïnì zmocnïno k v konu st tnìho dozoru nad penzijnìmi fondy a jejich depozit i. St tnì dozor je prov - dïn jiû od vzniku penzijnìch fond a je zamï en zejmèna na ochranu z jm ËastnÌk penzijnìho p ipojiötïnì. PostupnÏ v raznï mïnil strukturu Ëinnosti z povolovacì na kontrolnì, metodickou a legislativnì. P i kontrol ch je zjiöùov na funkënost penzijnìch fond, hospoda enì s majetkem s odbornou pèëì s cìlem zabezpeëit spolehliv v nos, vyuûitì prost edk ËastnÌk a st tnìch p ÌspÏvk k z konem povolenè investiënì Ëinnosti. P i kontrole vynakl d nì st tnìch prost edk provï uje st tnì dozor pomocì informaënìho systèmu Ministerstva financì a Evidence obyvatel Ministerstva vnitra seznamy ËastnÌk penzijnìch fond tak, aby st tnì p ÌspÏvek nebyl vypl cen neopr vnïnï. P i neopr vnïnèm Ëerp nì st tnìho p ÌspÏvku zajiöùuje vr cenì prost edk do st tnìho rozpoëtu. St tnìmu dozoru podlèhajì takè kontroly v konu funkce depozit - e penzijnìch fond, schvalov nì û dostì penzijnìch fond o organizaënìch zmïn ch a zmïny ve statut rnìch org nech. KromÏ Ministerstva financì vykon v kontrolu depozit a Komise pro cennè papìry p i umìsùov nì prost edk penzijnìho fondu. Moûnosti investov nì jsou d ny z konem a vymezujì zejmèna obchody na kapit lovèm trhu tak, aby byla snìûena mìra rizika. D raz je kladen na ustanovenì, podle kterèho musì penzijnì fond s majetkem hospoda it s odbornou pèëì a s cìlem zabezpeëit spolehliv v nos. Depozit eviduje kaûd obchod penzijnìho fondu a souëasnï m za povinnost upozornit Ministerstvo financì a Komisi pro cennè papìry na obchody, kterè p ekraëujì r mec z kona. IV. ExistujÌcÌ rizika stability systèmu EkonomickÈ daje a jejich dlouhodob n r st potvrzuje spr vnost zvolenè cesty doplúkovèho systèmu dobrovolnèho spo enì formou penzijnìho p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem. Je pochopitelnè, ûe kaûd nep Ìzniv informace, kter obsahuje daje o tom, ûe ËastnÌci p iöli o svè penìze se negativnï promìtne do celèho systèmu. BudoucÌ vïcn rizika obëan ñ ËastnÌk penzijnìho p ipojiötïnì ñ se dajì pokl dat, dìky novele z kona o penzijnìm p ipojiötïnì, za minim lnì, i kdyû eventu lnì trestnou Ëinnost nelze nikdy stoprocentnï vylouëit. Tam, kde jsou penìze, mohou b t i lidè, kte Ì je chtïjì zìskat. S cìlem co nejvìce ochr nit vklady ËastnÌk se velmi zp Ìsnila Ëinnost st tnìho dozoru nad penzijnìmi fondy, doölo k v raznèmu zlepöenì stavu portfolia investic penzijnìch fond, k jejich zv öenè k zni p i pod v nì û dostì o st tnì p ÌspÏvek, kter je nedìlnou sou- Ë stì kontrolnìho systèmu. PenzijnÌ p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem potvrdilo v jiû öestèm roce svè existence ûivotaschopnost systèmu. Za Ëelnou lze povaûovat takovou dalöì pravu z kona, kter by smï ovala k dalöìmu zv öenì: IV/94 I/95 II/95 III/95 IV/95 I/96 ñ dlouhodobosti p ipojiötïnì a zìsk nì mladöìch vïkov ch skupin obëan, ñ bezpeënosti vloûen ch p ÌspÏvk a jejich zhodnocenì. Ve smyslu uveden ch z mïr je Ministerstvem financì znovu zvaûov na moûnost co nejbezpeënïjöìho investov nì kapit lov ch fond (p ÌspÏvk ËastnÌk a st tnìch p ÌspÏvk ) a moûnost vzniku garanënìho fondu. NalÈhavost pot eby dalöìho Obr. 1 ñ Struktura trhu penzijnìho p ipojiötïnì zvyöov nì garancì je umocnïna tìm, ûe v souëasnè dobï doch zì k dalöì vlnï n r stu ËastnÌk. SouËasn stav je sice dobrou vizitkou systèmu i Ëinnosti st tnìho dozoru Ministerstva financì, avöak nemïnì nic na pot ebï eöenì dalöìch garancì za vloûenè finanënì prost edky. JeötÏ v roce 2000 lze oëek vat postupnè snìûenì celkovèho poëtu penzijnìch fond z dneönìch 23 na 10 ñ Obr. 2 ñ Struktura trhu penzijnìho p ipojiötïnì devït st ednìch PF (8 % trhu) deset velk ch PF (91 % trhu) Obr. 3 ñ PoËet ËastnÌk penzijnìho p ipojiötïnì celkem II/96 III/96 IV/96 I/97 Ëty i malè PF (1 % trhu) II/97 III/97 IV/97 I/98 24 II/98 III/98 IV/98 I/99 23 Obr. 4 ñ Celkov majetek penzijnìch fond PokladniËnÌ pouk zky PenÌze Nemovitosti OstatnÌ investice OstatnÌ aktiva (z soby, pohled vky apod.) Akcie a podìlovè listy Obligace II/99 III/99 IV/99 6 POJISTNÝ OBZOR 6/2000

6 » esk asociace pojiöùoven jiû p ed nïkolika lety p i p ÌpravÏ daúov ch n vrh pro rozvoj ûivotnìho pojiötïnì analyzovala pouûìv nì daúov ch motivacì v zemìch OECD. Mohla prok zat, ûe jsou v r zn ch form ch uplatnïny v 18 Ëlensk ch zemìch a ûe jsou tedy standardnìm n - strojem pro podporu rozvoje 2. a 3. pilì e penzijnìch systèm. V letoönìm roce vydal ComitÈ EuropÈen des Assurances (tj. de facto Evropsk federace n rodnìch asociacì pojiöùoven) aktu lnì a podrobn p ehled o tèto problematice, takûe je moûnè se k nì vr tit. Vzhledem k vïtöinou podrobnè a sloûitè pr vnì pravï se soust edìme spìöe na z kladnì principy daúovèho eöenì. q Francie DaÚovÈ stimulace pro 2. pilì jsou diferencovanè pro povinn DaÚovÈ motivace ñ standardnì n stroj p i reform ch penzijnìch systèm Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., gener lnì tajemnìk»eskè asociace pojiöùoven systèm, dobrovoln systèm a t kajì se i zvl ötnìch doplúkov ch systèm pro zamïstnance i osoby samostatnï v dïleënï ËinnÈ. Povinn systèm je d n p edevöìm pr vnìm z vazkem (kolektivnì smlouva, podnikov smlouva, jednostrannè rozhodnutì zamïstnavatele). P ÌspÏvky jsou odpoëitatelnè ze zisku p ed zdanïnìm a Ë st p ÌspÏvk je takè vyúata z daúovèho z kladu pro r znè danï po- ËÌtanÈ ze mzdy. U zamïstnance se odpoëìt v p ÌspÏvek placen zamïstnavatelem i jìm osobnï do urëitè hranice ze zdaniteln ch mezd. V platy plnïnì jsou zdanïny jako penze v 1. pilì i. U skupinov ch ûivotnìch pojiötïnì (dobrovoln systèm) m ûe odpoëìtat zamïstnavatel p ÌspÏvky ze zisku p ed zdanïnìm. Tyto p ÌspÏvky vöak musì b t zahrnuty do z kladu pro r znè danï ze mzdy. U zamïstnance se jedn o zdaniteln p Ìjem, ale m jistè moûnosti lev podle stanoven ch podmìnek pro soukromè pojiötïnì. V platy plnïnì se zdaúujì jako penze v 1. pilì i. SoukromÈ smluvnì ûivotnì pojiötïnì fyzick ch osob m ve Francii sedm z kladnìch forem s adou variant a specifickou daúovou pravou. Mezi nï pat Ì i tzv. kapitalizaënì smlouvy. Pro naöe Ëely je vhodnè sledovat daúovou pravu nap Ìklad jen u smìöenèho pojiötïnì (pro p Ìpad smrti nebo doûitì). DaÚov leva zde ËinÌ 25 % z pojistnèho, kterè se t k spornè sloûky, max. vöak 4000 FRF plus 1000 FRF na kaûdè vyûivovanè dìtï roënï, a to v p ÌpadÏ pravideln ch plateb pojistnèho. U v plat se zdaúuje jako p Ìjem rozdìl mezi pojistn m plnïnìm a zaplacen m pojistn m. q NÏmecko V r mci tzv. 2. pilì e, kdy platì pojistnè/p ÌspÏvky za zamïstnance zamïstnavatel (do penzijnìch fond nebo v r mci p ÌmÈho pojiötïnì ñ nap. ûivotnìho), jsou tyto platby zamïstnavatele povaûov ny za provoznì n klady a jsou odpoëitatelnè ze zisku p ed zdanïnìm. Pro zamïstnance jsou souë stì mzdy a jsou tudìû p edmïtem danï z p Ìjmu. PlatÌ vöak pro nï tzv. fixnì odpoëitateln poloûka (3 408 DEM roënï/1 zamïstnance) p i splnïnì tïchto podmìnek: pojistnè plnïnì lze vyplatit nejd Ìve p i dosaûenì vïku 60 let, ûivotnì pojiötïnì musì trvat nejmènï 5 let, pojistn ochrana musì tvo- it alespoú 60 % p ÌspÏvk. PlnÏnÌ je zdanïno, ale jen Ë st, kter se v z sadï t k roku (asi zhodnocenì nad zaplacenè pojistnè ñ pozn. autora). Ale p i splnïnì dan ch podmìnek i toto zdanïnì u ûivotnìho pojiötïnì odpad. Jistou specifikou v SRN je, ûe daúovï uznatelnè jsou i p ÌspÏvky, kdy zamïstnavatel je s m opr vnïnou osobou, i kdyû uzav el pojiötïnì na ûivot zamïstnance. Podnik si takto zajiöùuje prost edky pro pokrytì sv ch z vazk v Ëi zamïstnanc m z penzijnìho zamïstnaneckèho pojiötïnì. V tomto p ÌpadÏ pojistnè netvo Ì mzdy zamïstnanc a zìskan kapit l je zdaúov n kaûdoroënï v r mci v nos podniku. V r mci 3. pilì e je moûn odpo- Ëet od z kladu danï u tïchto pojiötïnì: pojiötïnì pro p Ìpad smrti, d chodovè pojiötïnì bez kapit lovè opce a s kapit lovou opcì a pravideln mi platbami pojistnèho, kapit lovè pojiötïnì uzav enè alespoú na 12 let. PojistnÈ je odpoëitatelnè do hornì hranice, kter se t k takè dalöìch pojiötïnì (povinnè soci lnì pojiötïnì, zdravotnì pojiötïnì atp.), takûe pr nenì velk prostor pro odpoëty. PojistnÈ plnïnì nenì zdaúov no jen u typ pojiötïnì vyuûìvajìcìch v hod daúovèho systèmu. Pokud je rok vyplacen d Ìve neû po 12 letech trv nì smlouvy, musì b t zdanïn. q Nizozemsko Ve 2. pilì i jsou p ÌspÏvky placenè zamïstnavatelem odeëitatelnè ze zisku p ed zdanïnìm. Pro zamïstnance nejsou zdaniteln m p Ìjmem. PlatÌ vöak p ÌsnÈ podmìnky pro uplatnïnì daúov ch v hod. Za prvè musì b t penze Ñsoci lnï p imï enèì, tj. starobnì d chod nesmì p ekroëit 70 % poslednì mzdy. Za druhè odstoupenì od pojiötïnì je z konem zak z no. PlnÏnÌ existuje ve formï d chod, kterè jsou zdanïny jako p Ìjem. V r mci 3. pilì e (soukromè smluvnì pojiötïnì) ËinÌ daúovè z kony rozdìl mezi doûivotnìmi d chody a kapit lov m pojiötïnìm. U prvnï uvedenèho produktu je pojistnè odpoëitatelnè z p Ìjmu a v platy jsou zdaúov ny jako p Ìjem.» stka pro odpoëet je pomïrnï vysok, ale z - visì na n rocìch zìskan ch v r mci 1. a 2. pilì e. U kapit lovèho pojiötïnì nejsou p ÌspÏvky (pojistnè) odpo- ËitatelnÈ a na konci p i v platï je zdaúov no zhodnocenì vloûen ch prost edk. Existuje vöak mnoho v jimek. q Rakousko Ve 2. pilì i platì, ûe p ÌspÏvky v r mci ûivotnìho pojiötïnì jsou pro zamïstnavatele odpoëitatelnè ze zisku p ed zdanïnìm. U zamïstnance jsou zdaúov ny, ale mohou b t osvobozeny od danï, jestliûe zamïstnavatel platì p ÌspÏvky pro vöechny nebo urëitè skupiny zamïstnanc a nejsou vïtöì neû 4000 ATS za rok na zamïstnance. Pokud jsou vyööì, pak jsou zdaúov ny, ale lze vyuûìt jeötï odpoëitatelnosti tzv. mimo dn ch n klad, kterè se t kajì i dalöìch titul (nap. oprava nemovitosti, koupï akciì apod.). HornÌ hranice mimo dn ch n klad ËinÌ ATS roënï (m ûe b t zv öena za jist ch podmìnek na ATS), ale lze daúovï uplatnit jen 25 % z tèto Ë stky. V plata pojistnè Ë stky je osvobozena od danï. V platy d vek (d chodu) jsou zdaúov ny jako p Ìjem, jestliûe celkovï vypl cen d chod je vïtöì neû povinn kapitalizovan hodnota spl tek d chodu, kalkulovan na za- Ë tku vypl cenì d chodu. Pro penzijnì fondy platì samostatn prava. V r mci soukromèho smluvnìho pojiötïnì fyzick ch osob existuje daúov motivace u nïkolika typ ûivotnìho pojiötïnì. U pojiötïnì pro p Ìpad doûitì a pro p Ìpad smrti nebo POJISTNÝ OBZOR 6/2000 7

7 doûitì je placenè pojistnè odpoëitatelnè ze zdanitelnèho p Ìjmu aû do v öe limitu mimo dn ch n klad, pokud jsou splnïny urëitè podmìnky. K nim pat Ì i prava, ûe mezi uzav enìm smlouvy a vyplacenìm pojistnè Ë stky musì b t alespoú 20 let. Pokud je pojiötïnèmu v p ÌpadÏ uzavìr nì smlouvy 41 let a vìce, tak je tato doba snìûena na poëet let zb vajìcìch do dosaûenì vïku 60 let, ale nesmì b t kratöì neû 10 let. V plata pojistnè Ë stky je osvobozena od danï. DaÚovÈ v hody se vztahujì i na pojiötïnì pro p Ìpad smrti a ûivotnì pojiötïnì s jednor zovï placen m pojistn m s jist mi odchylkami. Nap Ìklad u jednor zovï placenèho pojistnèho m ûe pojiötïn poû dat o osvobozenì od danï ve v öi jednè desetiny pojistnèho po dobu 10 po sobï n sledujìcìch let. RozdÌl mezi zaplacen m pojistn m a v platou pojistnèho plnïnì podlèh zdanïnì jako p Ìjem z movitostì. q ävèdsko Ve ävèdsku je rozvoj 2. pilì e podporov n tak, ûe p ÌspÏvky si m ûe zamïstnavatel odpoëìtat od zdanitelnèho zisku. Pro zamïstnance nep edstavujì p Ìjem. PlnÏnÌ jsou vypl cena jako d chodovè d vky a jsou zdaúov na jako p Ìjem. 3. pilì m specifickou daúovou pravu pro penzijnì pojiötïnì a smìöenè ûivotnì pojiötïnì. Smlouvy o penzijnìm pojiötïnì musì vyhovït tïmto podmìnk m: plnïnì nesmì b t vyplaceno p ed dosaûenìm vïku 55 let a musì b t vypl ceno v d chodov ch d vk ch. Pak jsou p ÌspÏvky odëitatelnè od zdanitelnèho p Ìjmu aû do limitu SEK a d chodovè d vky se zdaúujì jako p Ìjem. Pokud nejsou podmìnky stanovenè pro penzijnì pojiötïnì splnïny, tak jde o smìöenè ûivotnì pojiötïnì. U nïho pojistnè/p ÌspÏvky nejsou odëitatelnè. Na druhè stranï v platy plnïnì se nezdaúujì. q äv carsko Ve äv carsku je 2. pilì povinn. Jsou stanovena p esn pravidla, koho se tato povinnost t k. U zamïstnavatele jsou placenè p ÌspÏvky odpoëitatelnè ze zdanitelnèho p Ìjmu jako provoznì n klady, a to p i splnïnì ady podmìnek. Jednou z nich je, ûe plnïnì ze zamïstnaneck ch systèm nebo soci lnìho pojiötïnì (tj pilì ) nesmì p ekroëit 100 % p Ìjmu (ËistÈ mzdy) v dobï ukonëenì karièry. Ve druhèm pilì i mohou p sobit jen povolenè instituce (nadace, druûstva a ve ejno-pr vnì instituce). Pro zamïstnance nep edstavujì p ÌspÏvky zdaniteln p Ìjem. D vky jsou vypl ceny v p ÌpadÏ odchodu do d chodu, smrti a invalidity. PodlÈhajÌ dani z p Ìjmu, stejnï jako v plata kapit lu. Ve äv carsku p sobì takè dobrovolnè zamïstnaneckè systèmy, nap Ìklad pro samostatnï podnikajìcì osoby. DaÚovÈ pravy jsou obdobnè. V r mci 3. pilì e je pr vnï upraven daúov systèm u nïkolika produkt. Z nich lze upozornit na tzv. otev enè individu lnì penze (ûivotnì pojiötïnì, volnè spo enì, Ëast v investiënìm fondu). Pokud se vypl cì kapit l, tak je moûnè Ë steënï odpoëìtat pojistnè z danì (z vislost na feder lnì a kanton lnì pravï). V platy jsou osvobozeny od danï z p Ìjmu za jist ch podmìnek. Specifickou pravu m d chodovè pojiötïnì. PojistnÈ lze Ë steënï odpoëìt vat (viz p edchozì odstavec). Dani z p Ìjmu podlèh jen urëit Ë st plnïnì ze soukromèho d chodovèho pojiötïnì (nynì 60 %, od %). P ehled pr vnì pravy daúov ch stimulacì t kajìcìch se 2. a 3. pilì e se zamï enìm p edevöìm na ûivotnì pojiötïnì n zornï prokazuje, ûe tyto stimulace jsou standardnì souë stì daúovèho systèmu v öe uveden ch zemì EU i äv carska. U skupinov ch pojiötïnì poëìtajì p ev ûnï se zahrnutìm pojistnèho/ p ÌspÏvk do Ñn klad ì podniku, p iëemû se neposuzujì jako p Ìjem zamïstnance. Na konci ñ p i pojistnèm plnïnì ñ se v platy zdaúujì jako v 1. pilì i nebo jen jejich Ë st (zhodnocenì spor), nebo se nezdaúujì. RozdÌly jsou v p ÌpadÏ povinnèho Ëi dobrovolnèho systèmu, nap. ve Francii. U soukromèho ûivotnìho pojiötïnì fyzick ch osob se vïtöinou uplatúujì r znè druhy odpoëtu pojistnèho od zdanitelnèho p Ìjmu nebo od z kladu danï s tìm, ûe p i v platï plnïnì se zdaúuje rozdìl mezi zaplacen m pojistn m a v öì plnïnì. Lze jen uvìtat, ûe vl da»r schv lila dne 3.5. t.r. daúovè motivace pro rozvoj ûivotnìho pojiötïnì, kterè v z sadï odpovìdajì da- Úov m eöenìm v adï evropsk ch zemì. Mohly by platit od , pokud je schv lì Parlament»R. ZamÏstnaneckÈ penze v centru pozornosti EU AkËnÌ pl n pro finanënì sluûby zavazuje Komisi, aby v Ëervnu 2000 schv lila n - vrh smïrnice t kajìcì se dozoru nad institucemi poskytujìcìmi zamïstnaneckè penze. Tento kol lze za adit mezi jejì priority. CÌlem je zavèst dozor nad institucemi, kterè operujì v r mci tzv. 2. pilì e, ale nejenom to. Hled se optim lnì dynamizace systèmu, kdy p ÌspÏvky platì za zamïstnance zamïstnavatel, aby vìce p ispìval k eöenì problèm penzijnìho zabezpeëenì. K cìl m takè pat Ì zapojit zmìnïnè instituce do vnit nìho trhu a vytvo it rovnè podmìnky pro vöechny oper tory z hlediska regulace a v perspektivï i v oblasti danì. Nap Ìklad ûivotnì pojiöùovny jsou jiû podrobeny dozoru podle t Ì smïrnic pro ûivotnì pojiötïnì. D se p edpokl dat, ûe dokonëenì n vrhu a schvalovacì proces nebude s ohledem na nïkterè rozdìlnè postoje Ëlensk ch st t pr vï jednoduch. 1. N vrh bere v vahu öirokou ök lu penzijnìch fond a institucì v r zn ch zemìch unie, a proto upravuje Ëinnost Ñinstituce pro poskytov nì zamïstnaneck ch penzìì. Net k se ûivotnìch pojiöùoven a institucì typu Ñpay as you goì. Tyto instituce by mïly mìt kapacitu a b t schopny poskytovat penze ve formï d chodu (d vek). Po- ËÌt se s krytìm rizika smrti, invalidity, s plnïnìm p i skonëenì zamïstn nì, dosaûenì stanovenèho vïku apod. Je vymezen rovnïû pojem ÑsponzorujÌcÌ podnikì, kter znamen podnik nebo organizaci, jeû platì p ÌspÏvky do instituce pro poskytov nì zamïstnaneck ch penzì. 2. SponzorujÌcÌ podnik a instituce pro poskytov nì zamïstnaneck ch penzì musì b t pr vnï oddïleny. Za z vazky v Ëi klient m ruëì instituce.»lenskè st ty budou mìt moûnost omezit aktivity institucì jen na ty aktivity, kterè urëuje n vrh. Budou vyûadovat kvalifikaci a dobrou povïst managementu, pouûitì aktu rsk ch princip p i kalkulaci vöech z vazk, aplikaci n roën ch pravidel pro Ëinnost institucì apod. 3. N vrh p edpokl d vypracov nì ËetnÌ z vïrky a v roënì zpr vy instituce s tìm, ûe ËetnÌ z vïrka musì b t schv - lena auditorem. ËastnÌci zamïstnaneck ch penzì a opr vnïnè osoby majì n rok na zìsk nì ËetnÌ z vïrky a v roënì zpr vy (na û dost) a na informace t kajìcì se zmïny smluvnìch podmìnek, cìl investiënì politiky apod. 4.»lenskÈ st ty musì zajistit, aby kompetentnì ad (dozor) mïl nezbytnè pravomoci k vyû d nì si informacì o vöech Ëinnostech instituce (kromï ËetnÌ z vïrky jde tèû nap. o internì zpr vy, aktu rskè v poëty, anal zu aktiv-pasiv, doklad o dodrûov nì princip investiënì politiky apod.). Dozor bude zmocnïn i ke kontrole na mìstï. V p ÌpadÏ problèm m mìt moûnost omezit nakl d nì s aktivy. Povinn bude tvorba technick ch rezerv na aktu rsk ch principech i tvorba doplúkovèho fondu. 5. Instituce majì dle n vrhu povinnost investovat obez etn m zp sobem. Investice ve sponzorujìcìm podniku nebo u jedinèho emitenta nesmì p ekroëit 5 % celkov ch technick ch rezerv. Za jist ch podmìnek mohou b t pouûity deriv ty, a to ke snìûenì investiënìho rizika. Vzhledem k budoucìmu ËlenstvÌ»R v EU bude ËelnÈ pr bïh dalöìho projedn v nì n vrhu v öe uvedenè smïrnice pozornï sledovat. JejÌ v sledn verze bude mìt totiû jist vliv na pr vnì pravu penzijnìho p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem v»r a na p ÌpadnÈ zakl d nì dalöìch institucì ve 2. pilì i (zamïstnaneckè penzijnì fondy). Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. 8 POJISTNÝ OBZOR 6/2000

8 21. prosince 1999 byla podeps na dohoda o spolupr ci a vz jemnèm poskytov nì statistick ch informacì mezi»esk m statistick m adem (»S ) a»eskou asociacì pojiöùoven (»AP). KonkrÈtnÌ obsah je podle dohody stanovov n na kaûd rok prov dïcìm protokolem. Posl nìm statistiky je vytv et pravdiv, srovnateln a pouûiteln obraz tèto republiky Eva Trojanov PrvnÌ protokol ñ na rok 2000 ñ byl podeps n prvnìm mìstop edsedou»s Ing. Janem Fischerem, CSc. a gener lnìm tajemnìkem»ap Ing. Jaroslavem MesrömÌdem, CSc., dne 8. b ezna Je zamï en zejmèna na spolupr ci p i p ÌpravÏ statistick ch zjiöùov - nì, aktualizaci registru ekonomick ch subjekt, statistiku cen. V r mci spolupr ce v oblasti statistiky pojiöùovnictvì se p ipravuje semin k statistickèmu zjiöùov nì u pojiöùoven. Stranou nez staly ani ot zky souvisejìcì s evropskou integracì. P edpokl d ny jsou takè konzultace k pravï a p ÌpadnÈmu rozöì enì statistickè Ë sti v roënì zpr vy. P i tèto p Ìleûitosti poû dala redakce PojistnÈho obzoru o rozhovor Ing. Jana Fischera, CSc., I. mìstop edsedu»eskèho statistickèho adu. JakÈ z kladnì zmïny p ipravuje»esk statistick ad ve vazbï na EvropskÈ unii? ZmÏn je cel ada, t kajì se vlastnï vöech obor statistiky, protoûe harmonizace s evropsk mi standardy je v oblasti st tnì statistiky prioritou ËeskÈho statistickèho adu. A nejen statistickè sluûby. Informace jsou zajiöùov ny takè ministerstvy a na statistickèm adï pak je, aby tuto pr ci kvalitnï koordinovala a usmïrúovala.evropsk harmonizace nenì Ñobjevemì poslednìch dvou let, pracujeme na nì od poë tku devades t ch let. Na odbornè b zi spolupracujeme se statistick m adem evropsk ch spoleëenstvì, takûe p Ìsun know-how je organizov n odbornou specializovanou institucì. Pom hala a pom h n m tak p i absorbci evropsk ch standard.a byl to pr vï statistick ad EvropskÈ unie, kter vystupoval jako koordin tor a sv m zp sobem i jako finanënì gestor. Dnes je moûnè konstatovat, ûe hlavnì transformaënì kroky m me za sebou. M me kompatibilnì statistiku trhu pr ce; samoz ejmï objevujì se i novè oblasti, na kterè se musìme orientovat, jako je nap Ìklad statistika informaënì spoleënosti. Zkr tka je nutnè dobudovat statistiku sluûeb v plnèm komplexu. Zde harmonizace nenì pr - vï trivi lnìm problèmem, je to ÑsmÏ ov nì na pohybliv cìlì. Statistick evropsk komunita se st - le vyvìjì, a tak se mnoho standard mïnì. M ûete uvèst specifika tïchto zemì? EvropskÈ p edpisy a na nï navazujìcì metodickè manu ly obsahujì definice a klasifikace, ale vyhovït nïjak m zp sobem tïmto standard m vyûaduje silì, coû se ne vûdy poda Ì ve stejnè kvalitï. NÏkterÈ informace jsou jeötï srovnatelnè a metodicky sluëitelnè, ale kaûd je respektuje jak nejlèpe umì. NaöÌ lohou bude Ñodehr tì evropskou harmonizaci v naöich podmìnk ch tak, abychom byli kredibilnì a vïrohodnì. Ale hlavnï, a to bych chtïl podtrhnout, smyslem statistiky nenì form lnï vyhovït pr vnì p edpis m, nebo ozn mit, ûe jsme zabezpeëili ten Ëi onen metodick manu l. Smyslem je produkovat kvalitnì ËÌseln, pravdiv, srovnateln a pouûiteln obraz tèto republiky. O tom je evropsk harmonizace, nesmì to b t pouze hl öenì o zabezpeëenì evropsk ch manu l regulacì apod. JakÈ jsou z mïry»eskèho statistickèho adu v oblasti finanënìho sektoru? FinanËnÌ sektor je oborem, kterèho se statistika zaëala novï zmocúovat aû po roce 1989 a p ineslo jì to adu metodologick ch problèm. Je to totiû velice dynamick oblast, neëekanï se mïnìcì kolikr t sama od sebe, a tak nar - ûìme na urëitè komplikace p i mï enì jejìho v konu a hospod sk ch v sledk. MÏnÌ se takè pr vnì prost edì, kterè upravuje pomïry ve finanënìm sektoru, a my dïl me vöe pro to, aby aproximace statistickèho zobrazenì byla co nejlepöì. Je to takov pr bïûn proces, kdy jsme ve spojenì se vöemi aktèry, kte Ì zodpovìdajì za tento sektor nebo se v nïm angaûujì, aù uû to jsou banky nebo jinè finanënì instituce typu spo itelen. Se vöemi se snaûìme nav zat a udrûovat pracovnì kontakty, nïkde zavröenè pracovnìmi dohodami, tak abychom byli st le dob e informov ni o tom, co se v tomto prost edì dïje, jak je organizov - no, pr vnï upravov no, a byli jsme schopni sestavovat co nejvïrnïjöì statistick obraz tohoto d leûitèho a dynamickèho segmentu. Sta- ËÌ, kdyû se podìv me jakou dnes hraje roli tento sektor v ekonomice ve srovn nì se situacì p ed deseti lety. Evropa tomu vïnuje rovnïû zv öenou pozornost a budoucnost statistiky je pr vï v jejìm umïnì zjemnïnì metod a uchopenì r zn ch aktivit, mj. i v tom, na co nejsme tzv. zavedeni. Tohle vöechno je pro n s novè a musìme se st le uëit. Co konkrètnï co si slibujete od spolupr ce s»eskou asociacì pojiöùoven? Nerad bych spolupr ci s»ap redukoval jen na v mïnu dat, i kdyû to bude v znamn souë st spolupr ce. Jsme schopni pojiöùovn m nabìdnout öirok sortiment dat, kter jim poskytnou informaci nejen o tom, jak se vyvìjì sektor jako takov, ale i mnoho dalöìch. Statistika je v tomto je unik tnìm zdrojem, protoûe m k dispozici data vöechna pohromadï. KromÏ samotnèho poskytov - nì dat jsme ochotni a schopni k nim poskytovat takè koment e apod. Asociace hraje roli klasickèho uûivatele dat öirokèho sortimentu, na druhè stranï ona je i v tè druhè roli, toho, kdo n m data p ipravuje, resp. jednotlivè POJISTNÝ OBZOR 6/2000 9

9 pojiöùovny. Tady se zase otvìr nesmìrnï zajìmavè pole spolupr - ce pro p Ìpravu kvalitnì statistickè metodologie, systèm statistick ch zjiöùov nì, definic, informacì, kterè mï Ìme zlepöov nìm kvality, kvality registru apod. To jsou vöechno oblasti, kterè se nedajì dïlat v KarlÌnÏ na statistickèm adï, vyûadujì komunikaci a kontakt. NaöÌm cìlem a p nìm je, aby naöe metodika byla pochopiteln a pr hledn, protoûe to je spoleën jmenovatel vöeho. Dokud ve- ejnost nebude statistice vï it, tak se m ûeme strhat, ale veökerè naöe profesion lnì silì bude marnè. Pr vï k takovèmu zpr hledúov nì tïöìm a jsem r d, ûe jsme v tom st diu spolupr ce. M ûe n m pomoci v evropskè harmonizaci, nap Ìklad upozorúov nìm na p edpisy, kterè upravujì tuto oblast a mohou mìt dopad na statistiku atp. M ûete naöim Ëten m p edstavit souëasnou strukturu»eskèho statistickèho adu? Statistick ad m p es dva tisìce systematizovan ch pracovnìk umìstïn ch nejen v Praze, ale i v regionech. Od ledna t.r. m me krajskè reprezentace v sìdlech vyööìch krajsk ch celk, ËÌmû jsme v p edstihu reagovali na novè uspo d nì. R di bychom se otev eli nov m reprezentacìm, kterè 1. Vyhl öka Ë. 88/2000 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 278/ 1998 Sb., k provedenì z kona Ë. 58/1995 Sb., o pojiöùov nì a financov nì v vozu se st tnì podporou a o doplnïnì z kona Ë. 166/1993 Sb., o NejvyööÌm kontrolnìm adu, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, ve znïnì z kona Ë. 60/1998 Sb. ( Ëinnost ). Jedn se o nep Ìliö rozs hlou novelu ß 1, 2, 6, 7 a 8. Vyhl öka zruöila p Ìlohu Z kon Ë. 98/2000 Sb. o prov dïnì mezin rodnìch sankcì k udrûov nì mezin rodnìho mìru a bezpeënosti ( Ëinnost ). 3. Z kon Ë. 100/2000 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 87/1995 Sb., o spo itelnìch a vïrnìch druûstvech a nïkter ch opat enìch Z nov ch pr vnìch p edpis ozn menì registruje nebo rozhodnout jinak. 5. Z kon Ë. 102/2000 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 13/1997 Sb., o pozemnìch komunikacìch ( Ëinnost ). 6. Z kon Ë. 103/2000 Sb., kter m JUDr. Ji ina Kotrbat statistiky velmi p ispìv spolupr - ce s odborn mi svazy, sdruûenìmi apod. J si od toho slibuji mnoho. Je to vlastnï politika adu, otevìr se spektrum naöich spolupracovnìk. D Ìve se spolupr ce redukovala na spolupr ci s ministerstvy. OstatnÏ pak takè pat ila mezi hlavnì odbïratele, nynì se ten vïjì otvìr a vstupujì nejr znïjöì svazy a jist m zp sobem i odbory, plnï jinak se vytv Ì postoj k mèdiìm. Naöe ËÌsla pro nï musì b t spolehliv, o tom ta statistika vlastnï je. S»AP jsme podepsali prov dïcì protokol. Pro spolupr - ci m me vybran tèmata, m me jasnï vymezenè p edstavy a kompetence. Na spolupr ci se velice tam budou p sobit, jednak je vybavovali informacemi, ale i monitorovali jejich v sledky, protoûe regionalizace je takè dalöì obrovskè tèma, kterè bychom chtïli zpracov vat. Zkr tka umït dob e informovat o republice jako celku, ale i jeho Ë stech. CÌlovÏ bychom r di zorganizovali statistickou sluûbu u n s tak, abychom zv öili intelektu lnì roveú a kapacitu, kter je vïnovan metodologii. N ö obor se ve zv öenè mì e matematizuje, pot ebujeme daleko vìc matematick ch statistik, protoûe dneönì statistika uû nenì o tom, ûe se jenom nïco seëte. DÏkuji za rozhovor. s tìm souvisejìcìch a o doplnïnì z kona Ë. 586/1992 Sb., o danìch z p Ìjm, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a nïkterè dalöì z kony ( Ëinnost ). 4. Z kon Ë. 101/2000 Sb. o ochranï osobnìch daj a o zmïnï nïkter ch z kon ( Ëinnost 1. 6., ß 16, 17 a ). Z kon z Ìdil ad pro ochranu osobnìch daj. Upravuje ochranu osobnìch daj o fyzick ch osob ch, pr va a povinnosti p i zpracov nì tïchto daj a stanovì podmìnky, za nichû se uskuteëúuje jejich p ed v nì do jin ch st t. Kaûd, kdo hodl zpracov vat osobnì daje, je povinen tuto skuteënost ozn mit adu, kter je povinen do 30 dn oznamovateli sdïlit, ûe jeho se mïnì z kon Ë. 72/1994 Sb., kter m se upravujì nïkterè spoluvlastnickè vztahy k budov m a nïkterè vlastnickè vztahy k byt m a nebytov m prostor m a doplúujì nïkterè z kony (z kon o vlastnictvì byt ), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z - kon Ë. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostì»eskè republiky (katastr lnì z kon), ve znïnì z - kona Ë. 89/1996 Sb., z kon Ë. 586/1992 Sb., o danìch z p Ìjm, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z kon Ë. 549/1991 Sb., o soudnìch poplatcìch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z kon Ë. 40/1964 Sb., obëansk z konìk, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kon Ë. 357/1992 Sb., o dani dïdickè, dani darovacì a dani z p evodu nemovitostì, ve 10 POJISTNÝ OBZOR 6/2000

10 znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). 7. Z kon Ë. 104/2000 Sb., o St tnìm fondu dopravnì infrastruktury a o zmïnï z kona Ë. 171/ 1991 Sb., o p sobnosti org n»eskè republiky ve vïcech p evod majetku st tu na jinè osoby a o Fondu n rodnìho majetku»eskè republiky, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). 8. Z kon Ë. 105/2000 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovn nì, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a nïkterè dalöì z kony ( Ëinnost ). DalöÌ rozs hl novela z kona, kter by mïla p ispït k rychlejöìmu uspokojov nì vï itel z majetku padce. 9. Vyhl öka Ë. 109/2000 Sb., kterou se stanovì mnoûstvì l tek poökozujìcìch nebo ohroûujìcìch ozonovou vrstvu ZemÏ, kterè jsou urëeny pro zajiötïnì z kladnì pot eby v letech 2000 aû 2002 ( Ëinnost ). 10. Vyhl öka Ë. 110/2000 Sb., kterou se stanovì celkovè roënì nejvyööì p ÌpustnÈ mnoûstvì l - tek poökozujìcìch nebo ohroûujìcìch ozonovou vrstvu ZemÏ, kterè mohou b t vyrobeny nebo dovezeny v letech 2000 aû 2002 ( Ëinnost ). 11. Vyhl öka Ë. 113/2000 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 190/ 1996 Sb., kterou se prov dì z kon Ë. 265/1992 Sb., o z pisech vlastnick ch a jin ch vïcn ch pr v k nemovitostem, ve znïnì z kona Ë. 210/1993 Sb. a z kona Ë. 90/1996 Sb., a z - kon Ë. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostì»eskè republiky (katastr lnì z kon), ve znïnì z kona Ë. 89/1996 Sb., ve znïnì vyhl öky Ë. 179/1998 Sb. ( Ëinnost ). 12. Opat enì Ministerstva financì Ë. 17/2000 Sb. ze dne , jìmû se urëujì emisnì podmìnky Dluhopisu»eskÈ republiky, 2000 ñ 2010, 6,40 %. 13. SdÏlenÌ Ministerstva zahraniënìch vïcì Ë. 33/2000 Sb. mezin rodnìch smluv o p ijetì mluvy o doëasnèm pouûitì. Pro»eskou republiku mluva vstoupila v platnost mluva stanovì podmìnky pro povolenì doëasnèho pouûitì zboûì (vëetnï dopravnìch prost edk ) s pln m podmìnïn m osvobozenìm od platby dovoznìch cel a danì a bez uplatúov nì dovoznìch z kaz a omezenì ekonomickè povahy. Elektronick obchod se rozvìjì tempem, kterè p ekonalo vöechny p edpovïdi kvalifikovan ch v zkum trhu. V roce 1999 vzrostl celkovï elektronick obchod ñ ve srovn nì s rokem 1998 ñ o 130 %. Tyto v zkumy mimo jinè uv dïjì, ûe v USA bylo v roce 1999 celkem 2,3 mil. pracovnìch p ÌleûitostÌ spojeno s pouûitìm Internetu a z nich bylo asi 400 tisìc vytvo eno v d sledku rozvoje elektronickèho obchodu. Elektronick obchod se m ûe uskuteëúovat mezi obchodnìmi subjekty (B ñ B), a d le mezi obchodnìmi subjekty a spot ebiteli nebo ve ejnou spr vou. PodÌl obchodu B ñ B je nejv znamnïjöì a N vrh smïrnice EvropskÈ unie o elektronickèm obchodu (Amended proposal for an European Parliament and Council Directive on certain legal aspects of electronic commerce in the Internal Market) Ing. Josef»Ìûek, tajemnìk»ap pro evropskou integraci p edstavuje asi 80 % veökerèho elektronickèho obchodu; jeho celkov objem je odhadov n asi na pïtin sobek hrubèho dom cìho produktu (p ed koneën m uzav enìm smlouvy je Ñobchodov noì vìcekr t, zatìmco ukazatel HDP je vyj d enìm koneënèho v sledku). Odhad HDP v zemìch EvropskÈ unie pro rok 2003 ËinÌ 8 trilion USD; poslednì p edpovïdi (Boston Consulting Group) uv dïjì, ûe ve stejnèm roce dos hne B ñ B obchod v USA v öe 7 trilion USD. Ve vyuûìv nì Internetu p i obchodov nì majì tedy USA p ed Evropou n skok. Proto se v EvropÏ st - v elektronick obchod prioritnìm konceptem p i ÌzenÌ p edevöìm velk ch spoleënostì. TÈmÏ dvï t etiny vrcholovèho managementu tïchto spoleënostì povaûuje elektronick obchod za komparativnì v hodu. MalÈ spoleënosti (s mènï neû 10 zamïstnanci) s uplatúov - nìm elektronickèho obchodu vìce v hajì; vïnujì vìce pozornosti n - klad m a elektronick obchod, jako nov technologie je pro nï spìöe ot zkou druhotnou. Rozvoj elektronickèho obchodu v blìzkè budoucnosti bude v raznï podporov n p Ìstupem spot ebitel k Internetu. Podle souëasn ch odhad je dnes v EvropÏ asi 50 mil. uûivatel sluûeb Internetu. OËek - v se vöak, ûe jakmile se Internet stane ÑmobilnÌmì, m ûe tento po- Ëet do roku 2003 vzr st aû na 170 ñ 220 milion uûivatel, neboù asi 65 % obyvatel bude v tè dobï pouûìvat mobilnì telefony a z nich asi 85 % bude mìt moûnost pouûìvat Internet. Proto i Evropsk komise p ijala v ned vnè minulosti nïkter opat- enì, kter majì za cìl sjednotit p Ìstup jednotliv ch Ëlensk ch zemì EvropskÈ unie k tèto novè formï obchodu. Je z ejmè, ûe tato forma obchodu p inese v EvropÏ, podobnï jako i v jin ch Ë stech vyspïlèho svïta, podstatnï rychlejöì a dokonalejöì propojenì trh nejen evropsk ch zemì. Evropsk komise si uvïdomuje, ûe elektronick obchod nabìzì SpoleËenstvÌ jedineënou p Ìleûitost pro ekonomick r st, pro vytv enì novèho konkurenënìho prost edì ekonomik jednotliv ch Ëlensk ch zemì a takè pro vytv enì nov ch pracovnìch p ÌleûitostÌ. Evropsk komise si takè uvïdomuje, ûe glob lnì charakter elektronickèho obchodu vyûaduje silnou mezin rodnì koordinaci. Proto v r mci glob lnìho obchodnìho dialogu (Global Business Dialogue) zah jila Evropsk unie v mïnu n zor o moûn ch dopadech glob lnìho elektronickèho trhu jak na ve ejn tak i na soukrom sektor ekonomik zemì; v sledky tèto v mïny n zor by mïly napomoci k vytvo enì pr vnìho r mce, kter by v hody elektronickèho obchodu respektoval a v co nejvïtöì mì e vyuûil v z jmu rozvoje vnit nìho trhu EvropskÈ unie. Je z ejmè, ûe pr vnì r mec vnit nìho trhu vytv Ì pro praktickè vyuûitì elektronickèho obchodu d leûitè podmìnky a takè naopak, ûe elektronick obchod bude v znamn m p Ìnosem pro rozvoj vnit nìho trhu: ñ v oblasti budov nì Evropy ñ elektronick obchod na zemì nerozdïlenèm hranicemi jeötï vìce propojì ËlenskÈ st ty EU, podpo Ì jejich vz jemnou obchodnì v mïnu a takè p ispïje k uvïdomov nì si jejich odliönostì, ñ obyvatel m Ëlensk ch st t zajistì elektronick obchod snazöì p Ìstup ke zboûì a sluûb m vyööì kvality za niûöì ceny a podpo Ì ochranu spot ebitel na rovni SpoleËenstvÌ a nikoli pouze na rovni Ëlensk ch st t, ñ napom ûe r stu zamïstnanosti ve SpoleËenstvÌ ñ i kdyû je obtìûnè p esnïji odhadnout, kolik osob se ve SpoleËenstvÌ zab v elektronick m obchodem, v voj v uplynul ch letech ukazuje, ûe tato oblast p edstavuje z eteln potenci l nov ch pracovnìch mìst. Evropsk komise formulovala adu n zor pro vyuûitì elektronickèho obchodu ve SpoleËenstvÌ. Ve svèm sdïlenì ÑEvropsk iniciativa v oblasti elektronickèho obchoduì Evropsk komise vyhl sila myölenku vytvo enì pr vnìho r mce pro vnit nì trh, zaloûenèho na principu kontroly zemï p vodu. Mezi hlavnì rysy tohoto p Ìstup n leûì zejmèna snaha o zamezenì POJISTNÝ OBZOR 6/

11 nadmïrnè regulace, o regulaci zaloûenou na svobod ch vnit nìho trhu a o zohlednïnì realit obchodnì Ëinnosti. S ohledem na v öe uveden princip a z sady Evropsk komise, po konzultacìch se zainteresovan mi stranami, pojmenovala adu pr vnìch ot zek, kterè je t eba urychlenï na rovni SpoleËenstvÌ eöit. V dalöì Ëinnosti EvropskÈ komise sehr lo v znamnou lohu i rozhodnutì EvropskÈho parlamentu ze dne 15. dubna 1998, jìmû bylo EvropskÈ komisi uloûeno p ipravit n vrh smïrnice o sluûb ch informaënì spoleënosti. V n vaznosti na toto rozhodnutì zah jila Evropsk komise pr ce na n vrhu smïrnice o elektronickèm obchodu. Tento n vrh byl n slednï projedn v n v org nech EU a v prosinci 1999 bylo v RadÏ pro vnit nì trh u nïho dosaûeno politickè shody. V nejbliûöìm obdobì bude tato shoda form lnï Radou potvrzena a n vrh smïrnice bude p edloûen EvropskÈmu parlamentu ke druhèmu ËtenÌ. N vrh smïrnice obsahuje adu nov ch prvk, s nimiû d Ìve p ijatè smïrnice nepoëìtaly. Mezi nï n leûì i definice nov ch pojm, kterè se p i realizaci elektronickèho obchodu z d vodu jednotnèho v kladu textu smïrnice pouûìvajì. N leûì mezi nï nap.: ÑSluûby informaënì spoleënostiì jsou definov ny jako jakèkoliv sluûby, obvykle poskytovanè za hradu, na d lku, elektronicky a na individu lnì û dost p Ìjemce sluûby. Pro pojem s uveden m obsahem bychom v ËeskÈm jazyce moûn nalezli srozumitelnïjöì v raz, neû byl zvolen Evropskou komisì v angliëtinï ÑInformation Society serviceì a kter byl ofici lnï p eloûen do nïmëiny jako ÑDienste der Informationgesellschaftì a do francouzötiny jako Ñ services de la societè de líinformationì, ñ Ñna d lkuì znamen, ûe je sluûba poskytov na, aniû by p itom byly strany p Ìtomny; ñ Ñelektronick mi prost edkyì znamen, ûe je sluûba prvotnï odesl na a potè v mìstï urëenì p ijata elektronick m za ÌzenÌm na zpracov nì dat (vëetnï digit lnì komprese) a na uchov nì dat a ûe je zcela odesìl na, p en öena a p ijìm na vedenìm, r diov m spojenìm, opticky nebo jin m elektromagnetick m zp sobem; ñ Ñna individu lnì û dost p Ìjemce sluûbyì znamen, ûe je sluûba poskytnuta p enosem dat na z kladï individu lnì û dosti. ÑZ Ìzen m poskytovatelem sluûebì je poskytovatel sluûeb, kter fakticky vykon v ekonomickou Ëinnost p i nìû vyuûìv pevnï z ÌzenÈho sìdla, a to po neomezenou dobu. Za takovè sìdlo poskytovatele nenì povaûov na pouh p Ìtomnost nebo vyuûìv nì technick ch prost edk a technologiì pot ebn ch k poskytov nì sluûeb. ÑP Ìjemcem sluûebì je jak koliv fyzick nebo pr vnick osoba, vyuûìvajìcì ke sv m profesnìm nebo jin m cìl m informaënì spoleënosti, zejmèna pro Ëely vyhled v nì nebo zp ÌstupÚov nì informacì. ÑKomerËnÌm sdïlenìmì je jakèkoliv sdïlenì, kterè je urëeno k p ÌmÈ nebo nep ÌmÈ reklamï zboûì, sluûeb nebo image spoleënosti, organizace nebo osoby, vykon vajìcì obchodnì, pr myslovou nebo emeslnou Ëinnost (za komerënì sdïlenì nejsou nap. povaûov ny informace umoûúujìcì p Ìm p Ìstup k Ëinnosti spoleënosti, organizace nebo osoby, zejmèna jmèno jeho domèny nebo adresa elektronickè poöty). SouËasn pr vnì r mec EvropskÈ unie se do znaënè mìry vyzna- Ëuje nejasnostmi t kajìcìmi se toho, jak by mïla b t platn legislativa EU aplikov na na oblast poskytov nì sluûeb on-line. Mezi r zn mi Ëlensk mi st ty existujì dnes rozdìly v pr vnìch norm ch t kajìcìch se sluûeb informaënì spoleënosti a tyto rozdìly mohou vyvolat nap Ìklad i situaci, kdy p i v jimce z principu svobodnèho pohybu a s ohledem na p Ìstup SoudnÌho dvora p i posuzov nì soudnìch p Ìpad m ûe p Ìsluön Ëlensk st t poskytov nì sluûeb z jinèho ËlenskÈho st tu v zat na opat enì dozoru nebo na podmìnku Ìdit se jeho vlastnì legislativou. To ve skuteënosti znamen, ûe poskytovatel sluûeb hodlajìcì nabìzet sluûby v r mci vnit nìho trhu musì kromï toho, ûe bude splúovat podmìnky danè pravidly zemï v nìû m svè sìdlo, zajistit, aby poskytov nì sluûby bylo v souladu i se z kony ostatnìch 14 Ëlensk ch st t. SouËasn pr vnì r mec je takè charakterizov n znaën m nedostatkem pr vnì jistoty. Tato pr vnì nejistota vznik ve vazbï na z konnost opat enì p ijat ch jednìm Ëlensk m st tem a t kajìcìch se poskytov nì sluûeb poskytovateli, majìcìmi svè sìdlo v jinèm ËlenskÈm st tu (jsou tato opat enì v z na na princip svobody poskytovat sluûby nebo na sekund rnì komunit rnì pr vo vztahujìcì se k tomuto principu?). Pr vnì nejistota se rovnïû vyskytuje p i stanovov nì poûadavk, kter m musì sluûby informaënì spoleënosti vyhovovat. Dosud rozhodnutè p Ìpady se od sebe odliöujì a potvrzujì v ûn nedostatek pr vnì jistoty, jejìû negativnì Ëinky jsou zesilov ny p i poskytov nì sluûeb p es hranice st t. NÏkterÈ ËlenskÈ st ty p ipravujì novou legislativu a jejich rozdìln p Ìstup p in öì skuteënè riziko kr tkodobèho rozdïlenì vnit nìho trhu. Nap. v NÏmecku jiû byla uz konïna legislativa pro sluûby informaënì spoleënosti, v Belgii, Finsku, Francii, It lii a NizozemÌ probìhajì pr - ce na rozs hlè novelizaci legislativy a v nïkter ch Ëlensk ch st tech jsou urëitè specifickè ot zky p edmïtem r zn ch anal z ñ ve Francii, NizozemÌ, VelkÈ Brit nii je to ot zka odpovïdnosti a v Rakousku, Belgii, D nsku, ävèdsku je to ot zka smlouvy. N vrh smïrnice o elektronickèm obchodu si klade za cìl postup Ëlensk ch zemì koordinovat.»l nek 3 n vrhu nap Ìklad obsahuje ustanovenì t kajìcì se uplatúov nì principu svobody poskytovat sluûby, zakotvenèho ve Ël nku 59 Smlouvy o EvropskÈ unii. Tento princip na jednè stranï urëuje odpovïdnost dotyënèho ËlenskÈho st tu za z konnost sluûeb informaënì spoleënosti a na druhè stranï zakazuje ostatnìm Ëlensk m st t m svobodu poskytov nì tïchto sluûeb omezovat. Odstavec 1 tohoto Ël nku tedy obsahuje ustanovenì, podle nïhoû m Ëlensk st t zajistit, aby poskytovatel sluûeb (informaënì spoleënosti) se sìdlem v tomto st tu dodrûoval pr vnì p edpisy tohoto st tu. A odstavec 2 tohoto Ël nku v z sadï zakazuje Ëlensk m st t m vytv et vöechny druhy p ek ûek pro svobodu poskytovat sluûby informaënì spoleënosti, tj. zakazuje jim Ëinit jakèkoliv kroky, kterè by naruöovaly nebo sniûovaly atraktivnost poskytov nì tïchto sluûeb. Ëelem Ël nku 4 n vrhu je umoûnit uplatúov nì principu poskytov nì sluûeb usnadnïnìm nabìdky sluûeb na Internetu. V klad tohoto Ël nku Evropskou komisì je takov, ûe obsahuje jakèsi Ñpr vo na str nkuì, kterè m ûe b t uplat- Úov no kaûd m oper torem, spoleënostì nebo samostatnï p sobìcì osobou, kter se rozhodne poskytovat sluûby informaënì spoleënosti s vyuûitìm Internetu.»l nek na Ëlensk ch st tech d le poûaduje, aby ve sv ch pr vnìch p edpisech zakotvily z sadu, podle nìû vykon v nì Ëinnosti poskytovatele sluûeb informaënì spoleënosti nebude podmìnïno povolenìm nebo jak mkoliv jin m poûadavkem v jehoû d sledku by vykon v nì takovèto Ëinnosti bylo z vislè na rozhodnutì nebo nïjakèm zvl ötnìm ednìm aktu. PomÏrnÏ öiroce diskutovan m je Ël nek 11 smïrnice definujìcì okamûik uzav enì smlouvy ñ jestliûe p Ìjemce sluûby souhlasì s poskytnutìm nabìzenè sluûby, musì tuto skuteënost poskytovateli sluûby sdïlit (tj. souhlas ozn mit a potvrdit) a podle tohoto Ël nku je pak smlouva uzav ena v okamûiku, kdy p Ìjemce sluûby obdrûì elektronick mi prost edky od poskytovatele sluûby sdïlenì/potvrzenì, ûe p Ìjemc v souhlas s poskytnutìm sluûby p ijal. P itom potvrzenì p Ìjmu souhlasu p Ìjemce sluûby jejìm poskytovatelem tak i p Ìjmu potvrzenì poskytovatele sluûby jejìm p Ìjemcem musì b t vûdy odesl - no bez jakèhokoliv prodlenì. Legislativa Ëlensk ch st t bude muset (podle Ël nku 9 smïrnice) zaruëit, aby pr vnì poûadavky platnè pro uzavìr nì smluv nebr nily uzavìr nì smluv elektronick mi prost edky a navìc aby zabraúovaly tomu, aby smlouvy ztr cely svoji platnost pr vï z d vodu, ûe byly elektronick mi prost edky uzav eny. V öe uveden Ël nek vöak p ipouötì urëitè v jimky z tohoto poûadavku a to u smluv vyûadujìcìch Ëast not e, u smluv podlèhajìcìch rodinnèmu pr vu, u smluv podlè- 12 POJISTNÝ OBZOR 6/2000

12 hajìcìch dïdickèmu pr vu a u smluv pro jejichû platnost je vyûadov na registrace u org n ve ejnè spr vy.»lenskè st ty budou mìt povinnost p edloûit seznamy tïchto v jimek EvropskÈ komisi. S ohledem na citlivost problematiky elektronickèho obchodu je sou- Ë stì smïrnice i Ël nek, vyz vajìcì ËlenskÈ st ty, aby jejich obchodnì a profesnì asociace nebo organizace, p ÌpadnÏ i asociace spot ebitel vypracovaly n vrhy kodex etiky na rovni SpoleËenstvÌ, kterè by mïly p ispït k dnèmu uplatúov nì tèto smïrnice. Evropsk komise by mïla posoudit, zda jsou tyto kodexy kompatibilnì s pr vem SpoleËenstvÌ. Kodexy etiky by mïly b t dostupnè elektronick mi prost edky v jazycìch SpoleËenstvÌ. SmÏrnice d le vyz v profesnì asociace nebo organizace, aby informovaly ËlenskÈ st ty a Evropskou komisi o svèm hodnocenì, pokud se t k uplatúov nì kodex etiky a jejich dopad. SmÏrnice obsahuje rovnïû ustanovenì o odpovïdnosti zprost edkovatel, o podmìnk ch pro p enos informacì p ed van ch p Ìjemcem sluûby prost ednictvìm komunikaënì sìtï (caching), o mimosoudnìm urovn v nì spor a o soudnìm ÌzenÌ a takè o sankcìch, kterè budou moci ËlenskÈ st ty uplatúovat v p ÌpadÏ poruöenì n - rodnìch pr vnìch p edpis, p ijat ch v souladu s touto smïrnicì potè, co bude p ijata. ZmÏny ve vedenì Allianz pojiöùovny, a. s. N vrh smïrnice o elektronickèm obchodu se Ëasto odvol v na smïrnici EvropskÈho parlamentu a Rady 98/34/EC ze dne 24. Ëervna 1998 stanovujìcì postup p i poskytov nì informacì v oblasti technick ch norem a na ÌzenÌ (novelizovanou d le smïrnicì 98/48/ EC), kter mj. v p Ìloze obsahuje seznam sluûeb, na nïû se smïrnice o elektronickèm obchodu nem vztahovat. Jedn se o sluûby na d lku, elektronick mi prost edky a na individu lnì û dost p Ìjemce, kterè nep edpokl dajì zpracov nì a uchov v nì dat. l l l Ned vnè p ijetì smïrnice EvropskÈho parlamentu a Rady o elektronick ch podpisech (99/93/ EC) a politick dohoda u n vrhu smïrnice o elektronickèm obchodu z prosince 1999 v raznï p ispìv k vytv enì jasnèho prost edì pro vöechny ËastnÌky informaënì spoleënosti v EvropskÈ unii ñ od poskytovatel aû po spot ebitele. ObÏ smïrnice potè, kdy bude ukonëen proces jejich zav dïnì ve Ëlensk ch st tech, odstranì pochybnosti o pouûìv nì elektronick ch transakcì. VyjasnÌ takovè ot zky, jak mi jsou nap. pouûiteln pr vnì r mec pro poskytovatele sluûeb ve Ëlensk ch zemìch, pr vnì platnost elektronickèho podpisu a takè odpovïdnost poskytovatel sluûeb, zaloûen ch na pouûitì Internetu. V r mci dalöìho rozvoje spïön ch aktivit na ËeskÈm pojistnèm trhu se Allianz AG, hlavnì akcion Allianz pojiöùovny, a.s., rozhodl posìlit vedenì spoleënosti v»eskè republice. S platnostì od byl p edsedou p edstavenstva Allianz pojiöùovny, a.s., jmenov n pan Thomas M nkel (vlevo), kter bude souëasnï vykon vat funkci gener lnìho editele. Pan M nkel p sobil od roku 1993 v pojiöùovnï Allianz jako Ëlen p edstavenstva. RovnÏû s platnostì od byl jmenov n mìstop edsedou p edstavenstva Allianz pojiöùovny, a.s., pan Miroslav Tacl, kter p sobil od roku 1992 jako gener lnì editel spoleënosti Nationale- Nederlanden v»eskè republice. (kv) TrûnÌ hospod stvì do Ëesk ch podnik p ineslo mimo jinè takè nutnost zmïnit jiû nefunkënì zp soby ÌzenÌ. KonkurenËnÌ prost edì profilovalo podniky p edevöìm z hlediska obchodnì spolehlivosti. U dodavatel se p edmïtem posuzov nì stala jednoznaënï jakost. DalöÌ systèmov n stroj zn m pod zkratkou EMS (Environmental Management System ñ systèm environment lnìho managementu) zav dì systèm ÌzenÌ i do oblasti ochrany ûivotnìho prost edì. D le se tak rozöì ilo spektrum n stroj hodnocenì podnikatelskè Ëinnosti. Tv rëì p Ìstup podniku k ochranï ûivotnìho prost edì zaloûen na dodrûov nì stanoven ch pravidel V znam podnikov ch systèm environment lnìho managementu pro pojiöùovnictvì ÌzenÌ m v razn preventivnì charakter. MÏnÌ se tìm dosud bïûn pasivnì role podniku jako zneëiöùovatele, kter pouze nïkdy lèpe, nïkdy h e plnì poûadavky pr vnìch p edpis.»asto se tak za cenu ne mïrnï vysok ch n klad pouze p ev dïjì problèmy jednè sloûky prost edì do druhè. VlastnÌ, systèmovï podchycen a p ijat eöenì lèpe respektujì ekonomickè souvislosti. Zv öenì v konnosti tak m ûe b t dosaûeno i dìky peëlivèmu zmapov nì a ÌzenÌ neprodukënìch oblastì podnik nì. Z pohledu pojiöùovacìch spoleënostì obsahujì veökerè podnikatelskè aktivity riziko. Rizika spojen s lidmi, prost edìm, v robky a pod- Ing. Zuzana KubÌnov nikov m majetkem majì tendenci k vz jemnè interakci. Sniûov nì rizik musì b t souë stì podnikovè kultury. HlavnÌ rysy EMS lze charakterizovat tïmito znaky: * strukturovan systèmov p Ìstup podnikatelskè jednotky k ochranï ûivotnìho prost edì zaloûen na prevenënìm principu; * dobrovoln p Ìstup zaloûen na dodrûov nì pevnï stanoven ch pravidel podlèhajìcì periodickèmu provï ov nì. Pro zavedenì EMS existujì v z - sadï dva p edpisy ñ technickè normy ady ISO 14000, reprezentovanè p edevöìm kmenovou normou»sn EN ISO SystÈmy environment lnìho managementu ñ Specifikace s n vodem pro jejì vyuûitì a Na ÌzenÌ Rady EHS Ë. 1836/93 o dobrovolnè Ëasti pr myslov ch podnik v systèmu environment lnìho managementu a audit ñ EMAS. N sleduje struënè p edstavenì jednotliv ch prvk systèmu environment lnìho managementu. SystÈm je strukturov n podle z sad Demingova cyklu Pl nuj, ProveÔ, ProvÏ, PokraËuj zn mèho jiû ze systèm ÌzenÌ jakosti a podnïcujìcìho neust lè zlepöov nì (obr zek). PRVKY EMS l vodnì environment lnì p ezkoum nì vodnì environment lnì p e- POJISTNÝ OBZOR 6/

13 3 SystÈmovÈ prvky podobnè ISO 9000 P ezkoum nì vedenìm organizace 3 Kontrola a n pravn opat enì Monitorov nì a mï enì 3 Neshoda, n pravn a preventivnì opat enì 3 Z znamy 3 Audit EMS 3 v p ÌpadÏ EMAS navìc zkoum nì urëuje v chozì pozici podniku p ed vlastnìm zav dïnìm EMS tìm, ûe mapuje nedostatky v podnikovè ochranï ûivotnìho prost edì zap ÌËinÏnÈ st vajìcìm zp sobem ÌzenÌ. V vahu je br n pln rozsah provoznìch podmìnek vëetnï havarijnìch situacì (p ÌËiny vzniku nehod, hav riì, Ëinnost p ijat ch opat enì). l Environment lnì politika Environment lnì politika je pìsemnè prohl öenì podniku o tom, jakè jsou z sady jeho environment lnìho chov nì a z nïho plynoucì vöeobecnè z mïry. MusÌ b t slu- Ëiteln s jin mi organizaënìmi politikami, nap. jakosti, ochrany zdravì a bezpeënosti pr ce apod. Mezi nejëastïji za azovanè z - vazky pat Ì takè p edch zenì vzniku havarijnìch situacì. l Pl nov nì ñ Environment lnì aspekty Tento prvek je tïûiötïm celèho systèmu. V jeho r mci je nezbytnè identifikovat vlivy Ëinnosti podniku (takè sluûeb, pop. v robk ) na ûivotnì prost edì a zdroje tïchto vliv (environment lnì aspekty). Pro dalöì systèmovè kroky je nezbytnè vodnì environment lnì p ezkoum nì Environment lnì politika 3 Certifikace Environment lnì prohl öenì Validace Registrace Pl nov nì Environment lnì aspekty Pr vnì a jinè poûadavky 3 CÌle a cìlovè hodnoty 3 Programy EMS 3 ZavedenÌ a provoz Struktura a odpovïdnost 3 V cvik, povïdomì a odborn zp sobilost 3 Komunikov nì 3 Dokumentace EMS 3 ÿìzenì dokument 3 ÿìzenì provozu 3 HavarijnÌ p ipravenost zhodnocenì z vaûnosti vliv. Z - kladnìm kritèriem pro p i azenì priority jsou v prvè adï poûadavky pr vnìch p edpis (nap. limitnì hodnoty ukazatel v rozhodnutìch org nu st tnì spr vy a riziko sankce p i jejich nedodrûenì). Z vaûnè vlivy jsou p ehlednï uspo d ny do registru, kter m ûe b t v tiötïnè, pop. elektronickè podobï. S ohledem na moûnou existenci tzv. starè ekologickè z tïûe je t eba zv ûit vliv v robnìch a obsluûn ch proces uskuteëúovan ch v minulosti v are lu podniku. l Pl nov nì ñ Pr vnì a jinè poûadavky V podniku musì b t k dispozici z kony, vyhl öky, na ÌzenÌ vl dy, opat enì a metodickè pokyny ministerstev, resortnì smïrnice, technickè normy atd., kterè se p Ìmo vztahujì k jeho Ëinnostem, v robk m a sluûb m. Prost ednictvìm systèmu musì b t zajiötïno, ûe vedenì podniku bude s dostateën m p edstihem informov no o legislativnìch zmïn ch a z nich vypl vajìcìch nov ch poûadavcìch (ned vno nap. z kon Ë. 353/1999 Sb., o prevenci z vaûn ch hav riì, aktu lnï nap. chystan z kon o integrovanè prevenci a omezov nì zneëiötïnì implementujìcì poûadavky SmÏrnice ES ÑIPPCì), kterè bude moci vëas zohlednit v podnikatelsk ch pl - nech. V r mci EMS jsou Ë steënï eöeny takè vlivy, kterè jsou pops - ny p edpisy z oblasti ochrany zdravì a hygieny pr ce (tepeln energie, hluk, z pach, prach, vibrace). l Pl nov nì ñ CÌle a cìlovè hodnoty CÌle a cìlovè hodnoty jsou sou- Ë stì st ednïdobèho strategickèho pl nu podniku. Pokud z p edchozìch systèmov ch krok vypl v, ûe podnik v nïkterèm ohledu dosud neplnì pr vnì poûadavky, je nutnè cìle p ednostnï zamï it na n pravu tïchto nedostatk. l Pl nov nì ñ Programy environment lnìho managementu Programy environment lnìho managementu konkretizujì dosaûenì cìl a cìlov ch hodnot do podoby dynamickèho, kr tkodobèho pl nu. StanovÌ konkrètnì kroky, kterè je t eba uëinit pro dosaûenì cìlov ch hodnot vztaûen ch ke kratöìmu ËasovÈmu obdobì (kalend nì rok). SplnÏnÌ cìl je moûno ve vïtöinï p Ìpad dos hnout nïkolika variantnìmi eöenìmi. P ednost majì eöenì, kter zvyöujì efektivnost (zavedenì po dku, metoda ËistöÌ produkce). l ZavedenÌ a provoz ñ Struktura a odpovïdnost Budov nì EMS vyûaduje vy eöenì celkovè organizaënì struktury se stanovenìm p Ìsluön ch pravomocì, odpovïdnostì a vz jemn ch vztah a doplnïnì environment lnìch charakteristik jednotliv ch pracovnìch mìst. Podnik prost ednictvìm peëlivï identifikovan ch proces a ËinnostÌ, kterè ovlivúujì nebo mohou ovlivnit ûivotnì prost edì, ÌdÌ formou pìsemn ch p edpis a postup odpovìdajìcì funkce. l ZavedenÌ a provoz ñ V cvik, povïdomì a odborn zp sobilost Jiû od poë tku budov nì EMS musì b t vïnov na dostateën pozornost systematickè v chovï zamïstnanc a rozvoji jejich environment lnì kvalifikace. VedenÌ podniku urëì poûadovanou roveú zkuöenostì, odborn ch schopnostì a vzdïl nì, kterè jsou nutnè k zajiötïnì odbornè zp sobilosti zamïstnanc, zejmèna tïch, kte Ì vykon vajì Ëinnosti, kterè jsou z hlediska ûivotnìho prost edì identifikov ny jako rizikovè. l ZavedenÌ a provoz ñ Komunikov nì EMS poûaduje uplatnïnì systèmov ch prost edk v komunikaci a poskytov nì informacì uvnit i vnï podniku. Komunikace na externì rovni zahrnuje jak bezprost ednì obchodnì partnery ñ dodavatele a z kaznìky, d le subjekty zainteresovanè na prosperitï podniku ñ vlastnìky, banky, pojiöùovny, tak Ñkonzumentyì ûivotnìho prost edì jako ve ejnèho statku ñ okolnì obyvatele, ekologickè iniciativy a reprezentanty ve ejnè spr vy. l ZavedenÌ a provoz ñ Dokumentace EMS EMS musì b t dokumentov n. Pro co nejsnazöì integraci EMS do Ëinnosti podniku je zapot ebì, aby podnik zahrnul environment lnì aspekty do st vajìcìch smïrnic, postup a pokyn. Je vöak obvyklè, ûe v r mci st - vajìcìho systèmu ÌzenÌ nejsou do systèmu zahrnuty provozy s nejv znamnïjöìmi environment lnìmi aspekty (energetika, vodnì a odpadovè hospod stvì), je proto nutno vytvo it smïrnice a postupy i pro tyto oblasti. l ZavedenÌ a provoz ñ ÿìzenì dokument Veöker dokumentace musì b t formulov na jednoduöe, jednoznaënï a srozumitelnï. MusÌ b t aktu lnì, datovan vëetnï dat revize a snadno p Ìstupn, udrûovan v po dku a po urëenou dobu archivovan. Na seku ochrany ûivotnìho prost edì podlèhajì nïkterè dokumenty reûimu schv lenì org nem st tnì spr vy vypl vajìcìmu z poûadavk pr vnìch p edpis. Jedn se zejmèna o provoznì a manipulaënì dy za ÌzenÌ na omezov nì emisì, sklad z vadn ch l - tek a o havarijnì pl ny. 14 POJISTNÝ OBZOR 6/2000

14 l ZavedenÌ a provoz ñ ÿìzenì provozu CÌlem EMS je, aby veökerè procesy v podniku, kterè mohou ovlivnit plnïnì environment lnì politiky, byly Ìzeny. N vody k provoznìm postup m stanovujì environment lnì p Ìstup v r mci prakticky veökerè podnikatelskè aktivity. ProvoznÌ Ëinnost lze rozdïlit na rutinnì Ëinnost p i plnïnì poûadavk bïûnèho provozu, preventivnì Ëinnost p i provoznìch zmïn ch a nov ch z mïrech a strategickou Ëinnost p i p edvìd nì zmïn environment lnìch poûadavk. l ZavedenÌ a provoz ñ HavarijnÌ p ipravenost a reakce Problematiku environment lnì havarijnì prevence je pot eba ch - pat spoleënï s problematikou bezpeënosti. Riziko m ûe b t eliminov no nebo alespoú redukov no pomocì zlepöen ch metod prevence v r mci samotnèho podniku. V r mci havarijnìch postup musì b t identifikov ny potenci lnì hav rie a situace ohroûenì. P itom jsou zohlednïny p Ìpady d ÌvÏjöÌch mimo- dn ch ud lostì, jejich environment lnì dopady a zkuöenosti s jejich likvidacì. PotÈ, co je identifikov no riziko vzniku hav rie, je nejprve t eba uëinit, pokud je to moûnè, preventivnì opat enì v ÌzenÌ procesu a tìm odstranit jeho p ÌËinu. l Kontrola a n pravn opat enì ñ Monitorov nì a mï enì Podnik musì zavèst a udrûovat dokumentovanè postupy k monitorov nì p edevöìm tïch ËinnostÌ a proces, kterè jsou v znamnè z hlediska ochrany ûivotnìho prost edì. Monitorov nì a mï enì urëit ch veliëin m ûe b t d no pr vnìmi poûadavky (limity vypouötïnèho zneëiötïnì), pop. m ûe souviset s technologick mi procesy a jejich ekonomikou (spot eba elektrickè energie, tepla a vody). l Kontrola a n pravn opat enì ñ Neshoda, n pravn a preventivnì opat enì Pokud se objevì n znak urëit ch trend ve v voji neshod, p ÌpadnÏ hrozì-li vznik neshody, je namìstï navrhnout preventivnì opat enì, vych zejìcì z rozboru vöech potenci- lnìch p ÌËin a zdroj neshod. P ednost majì preventivnì opat- enì vypl vajìcì z identifikace havarijnìho rizika. l Kontrola a n pravn opat enì ñ Z znamy VedenÌ z znam o vöech sledovan ch charakteristik ch podniku umoûúuje sledovat shodu s poûadavky EMS. Zaznamen v nì dosahovan ch v sledk je z kladem pro internì a externì komunikaci. l Kontrola a n pravn opat enì ñ Audit EMS kolem periodick ch audit je prozkoumat, jak funguje EMS, jak jsou na jednotliv ch pracoviötìch dodrûov ny a naplúov ny jeho poûadavky.»etnost internìch audit se ur- Ëuje podle charakteru provozu s ohledem na jeho environment lnì aspekty a riziko. l P ezkoum nì vedenìm organizace PravidelnÈ p ezkoum nì vedenìm p edstavuje uûiteën n stroj nejen pro hodnocenì aktu lnìho fungov nì EMS, ale zejmèna pro vyhodnocenì budoucì vhodnosti a p imï enosti EMS ve vztahu k vnïjöìm zmïn m i zmïn m v samotnèm podniku. P ezkoum nì zahrnuje vyhodnocenì vhodnosti environment lnì politiky a pot eby jejìch zmïn mimo jinè takè na z kladï zkuöenostì z mimo dn ch ud lostì. l Environment lnì prohl öenì ZatÌmco zavedenì EMS podle normy»sn EN ISO vrcholì zpravidla spïönou certifikacì t etì stranou spojenou s udïlenìm certifik tu nïkterou z renomovan ch certifikaënìch spoleënostì, poûadavkem Na ÌzenÌ EMAS je navìc poskytnout ve ejnosti podrobnè informace formou environment lnìho prohl öenì. Prohl öenì, kterè je validov no akreditovan m ovï ovatelem, obsahuje mimo jinè informace o Ëinnosti podniku v danèm mìstï, vyhodnocenì vöech problèm ûivotnìho prost edì, ËÌselnÈ daje o zneëiötïnì, produkci odpad, spot ebï surovin, energie a vody, hluku apod. ÑFabkaì st le nedobytnïjöì P i p Ìleûitosti kon nì IX. roënìku Mezin rodnìho veletrhu PRAGOALARM 2000 a prezentace projektu ÑOchrana majetku a informacì ñ bezpeënostnì z mkovè systèmy v roce 2000ì uspo dal 4. dubna 2000 nejvïtöì tuzemsk v robce z mk FAB, dnes souë st svïtovèho v robce a dodavatele z mk ASSA ABLOY, semin a tiskovou konferenci. Z Ëastnili se jì p edstavitelè a z stupci Ministerstva vnitra»r, N rodnìho bezpeënostnìho adu, tisku, pojiöùoven, stavebnìch, investorsk ch a projektov ch spoleënostì a dalöì. Z stupci firmy FAB p edstavili nejnovïjöì z mkov systèm FAB Variant, kter m v raznï zvyöovat odolnost byt proti vykradenì. Ot zkami bezpeënosti obydlì se lidè zaobìrajì od poë tku dïjin, coû sv dì k domnïnce, ûe v oblasti mechanick ch z mk se zkusilo uû plnï vöechno. Jenûe i tzv. klasickè z mkovè vloûce lze dodat novou kvalitu, jak ukazuje systèm FAB Variant. ÑJsme si vïdomi toho, ûe v voj jde kup edu i v p ekon v nì z mk, ale vï Ìm, ûe n ö t m bude vûdy o krok d lì, uvedl gener lnì editel spoleënosti FAB Ing. VladimÌr Bayer. KromÏ z mku Variant informoval o systèmu ochrany a dostupnosti klìë, projektu Pyramida bezpeënosti a dalöìch novink ch. Cylindrick bezpeënostnì vloûka Variant se na prvnì pohled neliöì od toho, co uû celè generace znajì pod zaûit m oznaëenìm Ñfabkaì. M shodnè i rozmïry. TÌm vöak podoba konëì. Po vyjmutì klìëe se uk - ûe, ûe jeho p ÌËn profil vytv Ì jakousi vlnku. V nì se skr v h eben, kter p edstavuje podstatu v EvropÏ patentovanèho eöenì. PodstatnÈ u novèho eöenì je to, ûe klìë, kter vlastnï zìskal druhou, boënì adu zub, si zachoval nezmïnïnou tlouöùku. DÌky tomu lze vloûku uplatnit takè u dve nìho kov nì s rozetou, kter znesnadúuje napadenì samotnè vloûky. KonstruktÈ i poëìtali takè se systèmy gener lnìho a hlavnìho klìëe, jeû v raznï sniûujì poëet pot ebn ch klìë nap Ìklad v podnicìch, institucìch nebo i menöìch objektech jako nap Ìklad v rodinn ch domech. V praxi to pak vypad tak, ûe gener lnìm klìëem lze odemknout vöechny skupiny otevìratelnè hlavnìmi klìëi, tedy vöechny vloûky v objektu. To s sebou ovöem nese i nev hodu: tìm, ûe jednu vloûku m ûe odemknout nïkolik klìë kromï vlastnìho vloûkovèho klìëe, je snìûena bezpeënost systèmu. V robce proto zd razúuje, ûe nenì moûnè zamïúovat jednotlivè v robky s p Ìsluön mi certifikacemi s necertifikovan mi systèmy hlavnìho a gener lnìho klìëe. SpoleËnost FAB nechala otestovat FAB Variant i jako systèm hlavnìho a gener lnìho klìëe. Dostala se s nìm do bezpeënostnì rovnï oznaëovanè ËÌslicÌ 4, coû znamen, ûe splúuje n roënè podmìnky pro ochranu objekt v kategorii Ñp ÌsnÏ tajnèì. Testy zajiöùovala praûsk akreditovan zkuöebna Trezor-test podle evropsk ch norem a systèm posuzoval takè N rodnì bezpeënostnì ad. ÑNÏkte Ì v robci, kte Ì takè dod vajì systèmy gener lnìho a hlavnìho klì- Ëe, zpravidla uv dïjì jen bezpeënostnì parametry dosaûenè pouze jednotliv mi v robky,ì vysvïtlil d le ing. Bayer. K z kaznìkovi se tak nedost v spr vn informace, coû v p ÌpadÏ naplúov nì poûadavk z kona na ochranu utajovan ch skuteënostì m ûe z kaznìkovi uökodit. OdbornÌci varujì, ûe p i n kupu z mku uûivatel pozn bezpeënostnì funkci z mku aû v okamûiku jeho napadenì. RozhodnutÌ, zda je moûnè z mek p ekonat nïjak m zp sobem, lze pr jen tïûce popsat exaktnì formou a uû v bec je nelze stanovovat laick m sudkem. Kvalitu zabezpeëenì je pak t eba ovï it certifikacì od nez vislè spoleënosti informovanè o souëasnè bezpeënostnì situaci na tom kterèm trhu. Usnadnit a zp ehlednit orientaci p i azenì mechanick ch zabezpeëovacìch systèm do r zn ch t Ìd podle mìry ochrany majetku se snaûì projekt posuzovan a rozpracov van v»eskè asociaci pojiöùoven nazvan Pyramida bezpeënosti. Podle»AP by se jejì Ëty i barevnï odliöenè bezpeënostnì stupnï mohly st t jednotìcìm komunikaënìm prvkem, jednotn m jazykem, kter budou uûìvat vöechny t i z ËastnÏnÈ strany: v robci, pojiöùovny i klienti pojiöùoven. ZatÌmco pojiöùovn m m dìky kvalitnïjöìmu zabezpeëenì majetku pomoci v prevenci ökod, v robc m umoûnì jednoznaënou kategorizaci jejich produkt. Z kaznìk se pak m ûe lèpe orientovat ve v robcìch na trhu a bude moci ËelnÏjöÌm zp sobem chr nit sv j majetek. (et) POJISTNÝ OBZOR 6/

15 VposlednÌ dobï se mnoûì dotazy t kajìcì se ökod na ËelnÌch sklech motorov ch vozidel zp soben ch odlètnut mi p edmïty od kol druh ch vozidel a jejich hrady z titulu novèho pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla. Jak na danou problematiku pamatuje p Ìsluön pr vnì prava? P edevöìm je t eba uvèst, ûe pro ökodnou ud lost spoëìvajìcì v poökozenì ËelnÌho skla vozidla provozem jinèho vozidla platì v z sadï shodn pravidla jako pro jakoukoliv jinou ökodnou, resp. pojistnou ud lost. PoökozenÌ skla provozem vozidla pojiötïnè osoby Dojde-li k poökozenì skla vozidla provozov nìm vozidla osobou, jejìû odpovïdnost za ökodu zp sobenou provozem tohoto vozidla je pojiötïna podle z kona Ë. 168/1999 Sb., ve znïnì z kona Ë. 307/1999 Sb., m pojiötïn n rok, aby pojistitel (pojiöùovna) za nïho nahradil UvÈst je t eba p edevöìm: * dobu a mìsto ökodnè ud losti (dopravnì nehody), * daje o pojiötïnèm, zejmèna jmèno, p ÌjmenÌ, datum narozenì, trval pobyt, pop ÌpadÏ obchodnì jmèno a sìdlo nebo mìsto podnik nì, * daje o vozidlu, jehoû provozem byla ökoda zp sobena, a o jeho vlastnìkovi, resp. drûiteli, zejmè- äkody na ËelnÌch sklech versus povinnè ruëenì Dojde-li p i p edmïtnè ud losti k hmotnè ökodï p evyöujìcì Ë stku 1000 KË, je pojiötïn (i poökozen ) povinen tuto nehodu ohl - sit p ÌsluönÌkovi Policie»R. Jinak se vystavuje nebezpeëì postihu za p estupek. Jedn -li se o ökodnou ud lost a pojiötïn uvedenou povinnost nesplnì bez z etele hodnèho d vodu, m pojistitel proti pojiötïnèmu navìc pr vo na n hradu toho, co za nïho plnil, jestliûe prok ûe, ûe v d sledku nesplnïnì uvedenè povinnosti byla ztìûena moûnost dnèho öet enì pojistitele. PojistnÈ plnïnì Pr vu pojiötïnèho, aby pojistitel za nïho nahradil zp sobenou Aktu lnì pr vnì problèmy k z nì n roku na n hradu ökody je na stranï poökozenèho. PlnÏnÌ pojistitele je splatnè do 15 dn, jakmile pojistitel skonëil öet enì nutnè k zjiötïnì rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdrûel pravomocnè rozhodnutì soudu o v öi n hrady ökody. äet enì pojistitele musì b t provedeno bez zbyteënèho odkladu. Nem ûe-li b t skonëeno do jednoho mïsìce po tom, kdy se pojistitel dozvïdïl o pojistnè ud losti, je pojistitel povinen poskytnout poökozenèmu na jeho pìsemnou û dost plnïnì ve v öi odpovìdajìcì rozsahu uplatnïn ch n rok, kterè poökozen prok zal, pop Ì- JUDr. Pavel Buöta poökozen m uplatnïn a prok zan n rok na n hradu takto vzniklè ökody. HradÌ se skuteën ökoda. P i urëenì v öe ökody na vïci se vych zì z ceny v dobï poökozenì. Povinnosti pojiötïnèho Vedle tohoto pr va pojiötïnèho se mu ukl dajì i urëitè povinnosti. Bez zbyteënèho odkladu musì pìsemnï ozn mit pojistiteli, kter uzav el s pojistnìkem pojistnou smlouvu vztahujìcì se k vozidlu, jehoû provozem byla ökoda zp sobena, vznik ökodnè ud losti a jejì skutkov stav, p edloûit k tomu p ÌsluönÈ doklady a v pr bïhu öet enì ökodnè ud losti postupovat v souladu s pokyny pojistitele. na druh, tov rnì znaëku a typ vozidla, VIN, pop ÌpadÏ v robnì ËÌslo karoserie, rok v roby a st tnì pozn vacì znaëku vozidla, pokud byla vozidlu p idïlena, a jmèno, p ÌjmenÌ, datum narozenì, trval pobyt, pop ÌpadÏ obchodnì jmèno a sìdlo nebo mìsto podnik nì vlastnìka nebo drûitele vozidla, * daje o poökozenèm a rozsahu zp sobenè ökody, * popis vzniku a pr bïhu ökodnè ud losti, * n zev a sìdlo pojistnìka, * ËÌslo pojistnè smlouvy a daje o platnosti pojiötïnì a * n zev a sìdlo org nu Policie»R, kter prov dì öet enì ökodnè ud losti. ökodu, odpovìd n rok poökozenèho na plnïnì. NovÏ se upravuje pr vo poökozenèho uplatnit sv j n rok na plnïnì p Ìmo u p ÌsluönÈho pojistitele, a to odchylnï od pravy provedenè ustanovenìm ß 823 obëanskèho z konìku. ZavedenÌm p ÌmÈho n roku poökozenèho na plnïnì proti pojistiteli, u nïhoû je pojiötïna odpovïdnost za ökodu zp sobenou provozem vozidla uvedenèho v pojistnè smlouvï, odpad problèm s d Ìve Ëasto obtìûnï vynucovanou pot ebnou souëinnostì s pojiötïn m ñ bezohledn m ök dcem, a tak s uplat- Úov nìm pr va poökozenèho v bec. Je vöak t eba zd raznit, ûe d kaznì b emeno spoëìvajìcì v pro- padï poskytnout okolnostem odpovìdajìcì z lohu. PlnÏnÌ z garanënìho fondu»eskè kancel e pojistitel V p ÌpadÏ ökody zp sobenè provozem cizozemskèho vozidla, za kterou odpovìd osoba, jejìû odpovïdnost za tuto ökodu je pojiötïna tzv. hraniënìm pojiötïnìm, nebo ökody zp sobenè provozem cizozemskèho vozidla, jehoû idi- Ëi nevznik p i provozu tohoto vozidla na zemì»eskè republiky povinnost uzav Ìt hraniënì pojiötïnì, poskytuje poökozenèmu plnïnì»esk kancel pojistitel se sìdlem Praha 5, ätef nikova POJISTNÝ OBZOR 6/2000

16 äkoda zp soben provozem vozidla nepojiötïnè osoby Z garanënìho fondu»eskè kancel e pojistitel se poskytuje poökozenèmu plnïnì i za ökodu zp sobenou provozem vozidla, za kterou odpovìd osoba bez pojiötïnì odpovïdnosti. V naöem p ÌpadÏ se jedn o ökodu na skle zp sobenou vozidlem provozovan m bez pojiötïnì odpovïdnosti, pokud tato ökoda p esahuje Ë stku 5000 KË.»KP m pr vo proti uvedenè osobï na n hradu toho, co za ni plnila. PojiötÏnÌ komerënì kriminality je moûno uzav Ìt nap Ìklad u britsk ch pojiöùoven. DÌky p Ìtomnosti mezin rodnìch maklè na naöem trhu majì jejich prost ednictvìm tuto moûnost i tuzemötì z jemci. Odr ûì velkou r znorodost podvod a je prvnìm pojiötïnìm kriminality na principu all risks, zahrnujìcìm vöechna zn m, ale i dosud nep edvìdateln rizika, nejsou-li vylouëena. Podle zkuöenostì k mnoha podvod m a kr deûìm doch zì pro zanedb nì vnit nì kontroly v podniku. PojiötÏnÌ vöak poskytuje pojistnè krytì i v tïchto p Ìpadech. St le vìce podnik dnes vyëleúuje svè aktivity k realizaci externìmi dodavateli v r mci tzv. outsourcingu. To jistï p edstavuje n r st rizika podvod se strany zamïstnanc outsourcingov ch firem. PojistnÈ krytì p vodnìho podniku je vöak rozöì eno i na tyto zamïstnance. PojiötÏnÌ zahrnuje jak n klady p Ìmo souvisejìcì s podvodem, tak i nap. smluvnì pen le, hradu nep ijat ch nebo splatn ch rok, n klady na obnovenì informacì v informaënìch systèmech, na obhajobu v jak chkoli procesech souvisejìcìch s podvodem. PojistnÈ krytì pro riziko podvodu se vztahuje na trestnè Ëiny vëetnï neëestnèho jedn nì zamïstnanc, podvody obchodnìk, podvody s kreditnìmi kartami a öeky, padïl nì, falöov nì a poëìtaëovè podvody nebo podvodnè p evody finanë- äkoda zp soben provozem nezjiötïnèho vozidla Pokud dojde k poökozenì ËelnÌho skla vozidla provozem nezjiötïnèho vozidla, za kterou odpovìd nezjiötïn osoba, k Ëemuû doch - zì nejëastïji v d sledku odlètnutèho p edmïtu od protijedoucìho vozidla, jedn se o ökodu, za kterou neposkytuje plnïnì ani»esk kancel pojistitel. V razn m dobrodinìm vöak v takovèm p ÌpadÏ m ûe b t existence havarijnìho pojiötïnì. PojiötÏnÌ komerënì kriminality nìch prost edk. NejbÏûnÏjöÌmi podvody jsou kr deûe t etìmi osobami i zamïstnanci, zneuûitì bankovnìch opr vnïnì vëetnï öek a uûitì faleön ch bankovnìch Ët, tajnè dohody s dodavateli Ëi klienty, prodej aktiv spoleënosti za cenu niûöì, neû je cena trûnì, uûitì aktiv spoleënosti zamïstnanci za Ëelem obchodov nì na vlastnì Ëet, vypl cenì ÑprovizÌì Ëi platk, zakrytì podvodu Ëi kr deûe z sahem do bilance dluûnìk a vï itel a tèû i vydìr nì. PojiötÏnÌ p in öì tyto hlavnì v hody: Podnik je pojiötïn na principu all risks, pojem zamïstnanec je koncipov n znaënï öiroce a zahrnuje b valè zamïstnance do uplynutì 60 dn od skonëenì jejich pracovnìho pomïru, pr vnì poradce, zamïstnance outsourcingov ch firem, zmocnïnce, spr vce a dalöì osoby. PojistnÈ krytì zahrnuje p ÌmÈ i nep ÌmÈ ökody. NovÏ vzniklè poboëky a p idruûenè spoleënosti jsou do pojiötïnì zahrnuty automaticky bez zv öenì pojistnèho (do urëitè velikosti), pojistka kryje i Ë stky vyplacenè na z kladï vydìr nì. Pojistitel vyplatì pojistnè plnïnì v p ÌpadÏ p ÌmÈ finanënì ökody, jeû nastala kdykoliv v d sledku jednoho Ëinu nebo sèrie souvisejìcìch Ëin, jeû sp chal zamïstnanec firmy pracujìcì samostatnï Ëi ve spojenì s dalöìmi, anebo jichû se dopustila jin osoba s myslem zp sobit ökodu, a to v dobï platnosti pojiötïnì nebo bïhem lh ty urëenè ke zjiötïnì ökody, doölo-li ke ökodï v oblasti zemnì platnosti pojiötïnì. PoËÌtaËov podvod nebo podvod p i p evodu prost edk p edstavuje zcizenì majetku pojiötïnèho, kter je p Ìmo Ëi nep Ìmo ovl - d n a kontrolov n poëìtaëov m systèmem, jìmû manipuluje osoba, kter nem pojiötïn m autorizovan p Ìstup do tohoto systèmu. Ke zcizenì prost edk z Ëtu pojiötïnèho m ûe tèû dojìt podvodn mi machinacemi osoby, jeû p i realizaci podvodu jedn zp sobem budìcìm dojem prov dïnì instrukcì pojiötïnèho nebo jìm zmocnïnè osoby, vëetnï vïrohodnèho zfalöov nì jeho podpisu. Lh ta pro zjiötïnì a ozn menì ökody tvo Ì Ëasov sek 90 dn n sledujìcì po skonëenì platnosti pojistnè smlouvy, bïhem nïhoû m ûe b t pojistiteli p ed no pìsemnè ozn menì o ökodï, jeû byla poprvè zjiötïna v tèto lh tï v souvislosti s jak mkoli Ëinem, sp - chan m p ed vypröenìm platnosti pojistnè smlouvy. PojistnÈ krytì zahrnuje p Ìmou finanënì ökodu v souvislosti se ztr tou majetku, kter pojiötïn vydal ze sv ch prostor v d sledku hrozby v Ëi nïmu fyzicky zranit Ëleny vedenì podniku, zamïstnance nebo partnery pojiötïnèho nebo jeho p ÌbuznÈ skuteënï Ëi dajnï unesenè nebo v d sledku hrozby poökodit Ëi zniëit jak koli majetek vlastnïn pojiötïn m nebo za kter je pojiötïn odpovïdn za p edpokladu, ûe p ed vyd nìm takovèho majetku osoba, v Ëi nìû byla takov hrozba vznesena, vynaloûila rozumnè silì ozn mit poûadavky vydïra- Ëe spolupracovnìk m a pojiötïn se p imï enï vynasnaûil p edat je policii. K vyöet enì a likvidaci ökod jmenuje pojiötïn specialistu, jehoû schv lì i pojistitel. MusÌ se jednat o bez honnou osobu, u nìû je vylouëen st et z jm. Vyöet ujìcì specialista provï Ì fakta a okolnosti ökody, urëì jejì v öi, z vïry z öet enì shrne do kontrolnì zpr - vy spolu s doporuëenìmi prevence podobnè ökody v budoucnosti. Zpr vu odsouhlasì pojiötïn i pojistitel. Pojistitel hradì n klady öet enì, je-li ökoda likvidnì. V opaënèm p ÌpadÏ nesou jeho n - klady spoleënï obï strany pojistnè smlouvy. PojiötÏnÌ komerënì kriminality je pomïrnï mladè. Lze vöak p edpokl dat, ûe z jemc o nï bude u n s nem lo, uv ûìme-li vysok stupeú hospod skè kriminality, kter je p ch na tak ka ve vöech oblastech ekonomiky a zaznamen v neust le vysok n r st. Podle zahraniënìch pramen p ipravil Michal äkorpil SoutÏû ÑFiremnÌ mèdium roku 2000ì SoutÏû ÑFiremnÌ mèdium rokuì je v»r vyhlaöov na na ja e a hodnocenì a slavnostnì p ed v nì cen probìh v listopadu v r mci doprovodnèho programu veletrhu MÈdia. SouË stì akce je i semin vïnovan oblasti firemnìch mèdiì, prezentace partner soutïûe (Ëasopis Strategie, agentura Dynamic Relations, Hospod sk komora»r aj.) a ve ejnè hodnocenì tiötïn ch mèdiì. SoutÏû vrcholì p ed - nìm cen vìtïz m FiremnÌho mèdia na slavnostnìm veëeru. CÌlem soutïûe je odbornè hodnocenì firemnìch tiskovin a dalöìch mèdiì ñ v letoönìm roënìku obdrûì kaûd soutïûìcì strukturovanè pìsemnè hodnocenì. SoutÏû je rovnïû p ÌleûitostÌ ke vz jemn m setk nìm a konzultacìm. SoutÏûit se bude v 5 kategori- Ìch: Ëasopisy zamïstnaneckè, Ëasopisy klientskè, firemnì videoprezentace, intranet, www str nky. KritÈria hodnocenì: obsah (p itaûlivost), znalost cìlovè skupiny, grafick prava, oëek v nì a efektivita apod. BliûöÌ podmìnky na vyû d nì zaöle Dynamic Relations, tel. 02/ nebo e- mail: lsmejkalova@dynamic.cz. POJISTNÝ OBZOR 6/

17 Ad: Prezidium»AP pro obdobì 2000ñ2002 (Pojistn obzor Ë. 5/2000) V PojistnÈm obzoru 5/2000 byl na str. 17 uveden nedopat enìm jako Ëlen prezidia»ap Thomas M nkel a jako viceprezident Ing. Jaroslav Klapal. Spr vnï mïlo b t uvedeno: Viceprezident: Thomas M nkel (Allianz pojiöùovna, a.s.)»len prezidia: Ing. Jaroslav Klapal (»S-éivnostensk pojiöùovna, a.s.) TiskovÈ sdïlenì»ap k jedn nì vl dy»r k n vrhu z kona o danìch z p Ìjm Na programu jedn nì vl dy»eskè republiky dne 3. kvïtna t.r. byl i n vrh z kona, kter m se mïnì z kon Ë. 586/1992 Sb., o danìch z p Ìjm, ve znïnì pozdïjöìch p edpis a nïkterè dalöì z kony.»esk asociace pojiöùoven velmi vìt, ûe vl da ve zmìnïnèm n vrhu p ijala pravy, kterè by mïly stimulovat rozvoj ûivotnìho pojiötïnì. Asociace to ch pe jako ocenïnì perspektivnìch moûnostì danèho pojiötïnì, kterè m ûe b t v znamn m doplúkem st tnìho soci lnìho zabezpeëenì, ale i jako ocenïnì dosavadnìho hospod skèho v konu komerënìch pojiöùoven. V z sadï byla p ijata koncepce prav, jeû je srovnateln s legislativou v adï zemì EU a kterou asociace prosazovala jiû adu let. JejÌ podstatou je odpoëet zaplacenèho pojistnèho od z kladu danï poplatnìka (fyzickè osoby) ve v öi 12 tis. KË roënï. K zìsk nì n roku na tento odpoëet je t eba uzav Ìt nebo mìt uzav enou p Ìsluönou pojistnou smlouvu tak, ûe pojistnè plnïnì bude vyplaceno aû po 60 kalend nìch mïsìcìch a souëasnï nejd Ìve p i doûitì vïku 60 let. Pamatuje se i na p Ìpady, kdy pojistnè platì za zamïstnance zamïstnavatel. V tomto p ÌpadnÏ je odpoëet v z n na vymï ovacì z klad zamïstnance pro pojistnè na soci lnì zabezpeëenì a p ÌspÏvek na st tnì politiku zamïstnanosti v takovèm rozsahu, jak byl schv len v roce 1999 pro penzijnì p ipojiötïnì. 20 Ëlensk ch pojiöùoven»ap, kterè nynì nabìzejì ûivotnì pojiötï- nì, pevnï vï Ì, ûe ve ejnost, resp. klienti, se budou vìce zajìmat o ûivotnì pojiötïnì, uvïdomì si jeho p ednosti, kterè spoëìvajì mimo jinè v tom, ûe pojiötïnì pro p Ìpad smrti nebo doûitì, kterèho se daúovè pravy rovnïû t kajì, obsahuje kromï spornè tèû rizikovou sloûku, takûe pojistn Ë stka je vypl cena v p ÌpadÏ smrti pojiötïnèho. NedocenÏn je zatìm rovnïû n rodohospod sk potenci l p edmïtnèho pojiötïnì. Nap Ìklad technickè rezervy jsou nenahraditeln m zdrojem st ednïdobèho a dlouhodobèho financov - nì ekonomiky. PlacenÌ pojistnèho znamen odklad spot eby, m tudìû antiinflaënì charakter.»ap si plnï uvïdomuje, ûe zmìnïn n vrh z kona bude posuzovat Parlament»R. Jiû nynì dost v od nïkter ch poslanc odbornè dotazy. Hodl proto podrobnï a peëlivï vyhodnotit vl dnì n vrh a p ipravit sv komplexnì stanoviska. V centru jejì pozornosti bude v öe zaplacenèho pojistnèho, protoûe zmìnïn ch 12 tis. KË neodpovìd plnï v hod m poskytnut m penzijnìmu p ipojiötïnì. Srovnateln roveú by byla 18 tis. KË. PoËÌt tèû s anal zou navrûen ch podmìnek pro skupinov pojiötïnì, protoûe p edbïûnï se jevì Ë steënï odliön od dosavadnì praxe na ËeskÈm pojistnèm trhu i od zn mè praxe v zahraniëì. Asociace je p esvïdëena, ûe ûivotnì pojiötïnì je v hodnè pro ob- Ëany, podniky, st t i pojiöùovny a p edpokl d, ûe legislativnì proces bude spïön a ûe n vrh z kona nabude Ëinnosti od Telegraficky * S trûnìm podìlem tak ka jednoho procenta se Winterthur pojiöùovna, a.s., propracovala mezi deset nejvïtöìch pojiöùoven v»r, uvedl 20. dubna t.r. na tiskovè konferenci vedoucì Winterthuru pro st ednì a v chodnì Evropu Franz Fuchs. Pojiöùovna vöak vyk zala za loúsk rok ztr tu 117,6 mil. KË, coû je o 23 mil. KË mènï neû v roce ÑRozvoj prov zely vyööì po izovacì n klady, odpovìdajìcì tvorba rezerv a investice do infrastruktury a person lu pojiöùovny,ì uvedl Fuchs. Za poslednì t i roky stav investoval v»r kolem 350 mil. KË. Nov gener lnì editel Ing. ZdenÏk Lustig uvedl, ûe hodl vèst firmu k dalöìmu zv öenì podìlu na trhu, zejmèna v oblasti ûivotnìho pojiötïnì. ÑBudeme bedlivï sledovat situaci na trhu a v p ÌpadÏ vhodnè situace postupovat i cestou akvizicì,ì konstatoval. Z roveú p edstavil dva novè produkty. Jedn se o investiënì ûivotnì pojiötïnì, kde s m klient m ûe rozhodnout o zp sobu uloûenì sv ch financì, a pojiötïnì dennìch d vek v p ÌpadÏ pobytu v nemocnici. Vloni tato pojiöùovna uzav ela 36 tisìc nov ch smluv, coû p edstavuje vìce neû t etinu vöech jejìch pojistek. * V novèm sìdle praûskè poboëky IPB Pojiöùovny, a.s., byl 20. dubna 2000 v are lu Vinice v Praze 10 za Ëasti mìstop edsedy p edstavenstva a gener lnìho editele Ing. Ji Ìho Mor vka, novin, zamïstnanc a host slavnostnï zah jen provoz. * Na z kladï spolupr ce s hudebnìm vydavatelstvìm LOTOS sponzoruje IPB Pojiöùovna, a.s., jiû pop tè cyklus t Ì celoveëernìch koncert, konan ch v prostor ch PraûskÈho hradu. Spolupr ce vznikla na z kladï myölenky vz jemnèho propojenì byznysu (pojiöùovacì Ëinnost), umïnì (p iblìûenì v ûnè hudby ve ejnosti) a charitativnì Ëinnosti (50 % v tïûku z prodeje vstupenek je kaûdoroënï vïnov no Fondu ohroûen ch dïtì, SdruûenÌ éivot 90 a Klubu p tel dïtì dïtsk ch domov se sìdlem v NovÈm StraöecÌ). * Dne 3. kvïtna t.r. byla podeps na nejvyööìmi p edstaviteli»eskè asociace pojiöùoven a Asociace technick ch bezpeënostnìch sluûeb GrÈmium Alarm r mcov smlouva o spolupr ci. V z jmu dalöìho spïönèho rozvoje v oblasti technick ch prost edk pro ochranu objekt, informacì a osob, kultivace trhu a prevence se obï strany dohodly na spolupr ci ve sledov nì v voje trhu v oblasti technick ch prost edk, vz - jemnè informovanosti, podpo e zdravè soutïûe sv ch Ëlen, zkouöenì a certifikace v robk zabezpeëovacì techniky, spolupr ci v oblasti vzdïl v nì atp. R mcovou smlouvu o spolupr ci podepsali prezident»ap Ing. VladimÌr Mr z a prezident AGA Dpt. Stanislav ävancar. 18 POJISTNÝ OBZOR 6/2000

18 Touhu po spïchu nach zìme v biologickèm kûdu ËlovÏka. A p ece n s ûivot p esvïdëuje o tom, ûe mnohdy i p es velkè silì se n m nepoda Ì uspït. Doch zì k tomu zvl ötï tehdy, kdy vï Ìme, ûe se tak stane samo sebou. Takto naivnï sm ölejìcì jedinec nem velkou nadïji na spïch. Nelze trpït fènixem naivity, ûe na cestï k spïönosti bude n m z kaûdè strany kdosi pod vat pomocnou ruku a cestu samotnou budou zdobit vav Ìny. spïch povaûujte za nekoneënè usilov nì k dosaûenì p ÌjemnÈho pocitu uspokojenì z vlastnìho p iëinïnì. Pokud ho budete br t, ch pat a proûìvat jako dosaûenì cìle, otev e se n hle p ed v mi propastn pr zdnota. Zkuste nalèzt trvale spïönèho ËlovÏka ñ nenajdete ho. éivot je promìsen mal mi nebo vïtöìmi spïchy a ne spïchy. DosaûenÈ prost edky fèrov mi i nefèrov mi, mor lnìmi i nemor lnìmi, z konn mi i nez konn mi, Ëestn mi i neëestn mi. Ne spïch potk sluönèho a poctivèho, pr vï tak jako spïch fl kaëe a podvodnìka. ÑNenÌ p Ìhod tak neöùastn ch, aby z nich lidè chyt Ì nemïli prospïch, a nenì tak öùastn ch, aby neopatrnì nedovedli jich zvr tit na svou ökoduì, komentoval nahodilost a promïnlivost v sledk lidsk ch ËinnostÌ francouzsk spisovatel Francois de la Rochefoucald. K dosaûenì spïchu zapojte hlavu a p iloûte ruce k dìlu. NÏkdy staëì existence p Ìzniv ch vnïjöìch podmìnek. Ne vöak vûdy a v kaûdè situaci. VnÏjöÌ okolnosti zpravidla spïönost pouze ovlivúujì, kdeûto vnit nì podmìnky, odhodl nì a chtïnì spïönost podmiúujì. Neponech vejte spïönost n hodï, nauëte se uv dït ji do ûivota. TÏöte se z malèho, dìlëìho spïchu, kter v s povzbudì. N slednï m ûete myslet na velkè spïchy. B t spïön doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc. MusÌte vïdït kam smï ujete DosaûenÌ spïchu si usnadúujte vyuûìv nìm zkuöenostì. Pozorujte spïönè lidi Ñjak na to jdouì. ObohatÌte se o novè poznatky, kter mi se nechte inspirovat. PodobnÏ v m m ûe pomoci kaûd dobr rada. MusÌte vöak p esnï vïdït, co chcete, kam chcete dojìt ñ zn t cìl svèho snaûenì. CÌlovÏ zamï en Ëinnost je nevyhnutelnou podmìnkou spïchu. P i usilov nì o spïch nekalkulujte se ötïstìm, ne spïch nespojujte se sm lou, jde o relativnï pojìmanè abstraktnì pojmy. P enechejte je s zenì v loterii, kde m ûete n hodnou v hru p isoudit ötïstì a prohru sm le. BuÔte si konstruktivnìmi kritiky DlouhodobÏ si vytv ejte p edpoklady pro spïch. BuÔte n roën mi pozorovateli sami sebe. Poznejte svè klady a z pory. SlabostÌ se zbavte, p ednosti upevnïte. Trvale se zdokonalujte, zvyöujte svou p ipravenost na eöenì ûivotnìch situacì, plnïnì pracovnìch povinnostì a kol. Dokonalost doplúte vytrvalostì a spojte s experimentov nìm. Zkouöejte novè, volte optim lnì prost edky a progresivnì metody. Vyh bejte se neuûiteënè Ëinnosti, kter nevede k û doucìmu v sledku. Nevykl dejte zbyteënou n mahu ve snaze dos hnout nedosaûitelnè. ÑChci toì bez emocì Posilujte svou v li, upevúujte psychickou odolnost. spïch ovlivúujì takovè volnè vlastnosti jako jsou cìlevïdomost, rozhodnost, houûevnatost, disciplinovanost, odhodlanost, stateënost, sebeovl d nì. Ale takè emocion lnì stabilita ñ schopnost Ëelit tïm vliv m, kterè vyvol vajì protikladnè emoce. Zbavte se strachu z extrèmnìch situacì. NeuËte se potla- Ëovat trèmu. NapÏtÌ likvidujte relaxacì. Neobch zejte, ale eöte konfliktnì, stresovè a problèmovè situace. VylouËÌte tìm jednu kategorii p ÌËin, kter by mohla zabr - nit vaöemu spïchu. TeÔ! BuÔte odv ûn mi realisty, lidmi Ëinu. Myslete v pojmech ÑteÔì, Ñhnedì, kterè v m nedovolì ot let. V razy, jako ÑzÌtraì, Ñp ÌötÌ t denì, ÑnÏkdy pozdïjiì jsou sv m smyslem blìzkè slovu selh nì ñ Ñnikdyì. Neztr cejte Ëas dlouh m rozvaûov nìm. V p emì e nedo- Ëkavosti se vöak nesnaûte spïch uspïchat. Zbrklost vede do z huby. P ed un hlen m jedn nìm byli lidè varov ni jiû ve st edovïku p ÌslovÌm: ÑKdo jedn p Ìliö spïönï, jedn mènï prospïönïì. SpÏch je nerozv ûen a slep. P ekotn honba za spïchem se nevypl cì, stejnï jako v h nì. Rozh bejte rozum NeËekejte na vöestrannï p Ìznivou situaci, naprosto dokonalè podmìnky ñ nedoëk te se. Chopte se iniciativy, buôte agilnì, zanìcenì pro vïc, angaûujte se. RozviÚte svè tv rëì schopnosti, pracujte p edevöìm v dobï svè nejvïtöì v konnosti a kreativity. Rozum v s s m kup edu nepoûene, nastartujte a rozh bejte ho tìm, ûe se d te energicky do pr ce. SamotnÈ n pady spïch nep in öejì. Jsou uûiteënè jen tehdy, kdyû se uskuteënì. spïch p ich zì k sebevïdom m K p edpoklad m spïönosti pat Ì schopnost prosadit se. spïch p ijde jen k tomu, kdo ho chce. Neo- Ëek vejte, ûe v s nïkdo objevì, podpo Ì nebo shled schopn m. spïch z leûì v hradnï na v s. P ispìv k nïmu sebevïdomì, pozitivnì usilov nì a optimismus. Ne Ìkejte ÑpokusÌm seì, Ñ chtïl bychì, Ñr d bych jednouì. NahraÔte tyto slabè fr ze siln mi: Ñmohuì, Ñchciì, Ñbuduì. Francois de la Rochefoucald v dìle Maximy a vahy mor lnì ñ Krut kniha aforism a lehk mi vahami o tïûkèm ûivotï uv dì: ÑNesuÔmeû o z sluze ËlovÏka ze skvïl ch jeho vlastnostì, n brû z toho, jak dovede jich uûìvati. MÌt vynikajìcì vlastnosti nestaëì: je t eba je umït uplatnit.ì Varov nì Pr vodci spïch jsou nep ejìcnost, podezìravost a z vist. spïön ËlovÏk musì obëas spolknout lecjakou ur ûku, zaûìt poniûujìcì situaci. Netrapte se tìm. P ekon - vat je p jde snadnïji a rychleji, budete-li na nï p ipraveni. Kaûd m me öanci RozhodnÏte se st t spïön m ËlovÏkem. Ukaûte, ûe nïco umìte a ûe jste ctiû dostiv. Vaöe ctiû dost se vöak nesmì zmïnit v posedlost. To se pak touha po uplatnïnì st v tak velk, ûe ji nem ûe uspokojit sebevïtöì spïch. Jen zdravï ctiû - dostivì lidè proch zenì ûivotem s obdivuhodnou vytrvalostì a snaûivostì. Prezentujte se okolì sv mi spïchy, kterè nijak neskr vejte. NebuÔte faleönï skromn. Nikdy se vöak sv mi spïchy nechlubte tak, aby v s povaûovali za nekriticky jeöitnèho ËlovÏka. Mluvte o p ÌjemnÈm prost edì kolem v s, o v hodn ch podmìnk ch, spokojen ch lidech, o vöem, co v s obklopuje, co vystihuje vaöe postavenì spïönèho ËlovÏka. Co je spïchem pro jednoho, nemusì b t pro druhèho, co jednou je spïchem, podruhè b t nemusì. BlÌzko spïchu je ten, kdo se nebojì ne spïchu. BlÌûe, kdo ne spïch p ijìm jako fakt a postupnï odstraúuje jeho p ÌËiny. NejblÌûe m ûete b t pr vï vy, pokud se z ne spïchu dovedete pouûìt a vyuûìt ho ve sv j prospïch. P ejme si navz jem: aù n s prov - zejì spïchy a sem tam nïjak ten ne spïch ñ to abychom z p Ìliön ch spïch nezpychli. POJISTNÝ OBZOR 6/