Basel III. dopady na náklady financování a ekonomickou aktivitu

Transkript

1 Basel III dopady na náklady financování a ekonomickou aktivitu Jan Frait ředitel samostatný odbor finanční stability Basel III odborná konference IRR Praha, 20. září 2011

2 Tato přednáška obsahuje přehled názorů zahraničních institucí a vybraných akademiků na dopady Basel III. Jde o názory autorů příslušných studií, ne o názory prezentujícího či České národní banky. Jakékoli další názory vyjádřené v průběhu prezentace jsou názory prezentujícího a nemusí odrážet pozici České národní banky. 2

3 Struktura prezentace Úvod proč je hodnocení dopadů velmi složité Basilejský výbor dlouhodobé pozitivní přínosy a nízké tranzitorní náklady Náklady externího financování a ekonomická aktivita v tranzitorním období jsou náklady implementace Basel III skutečně tak nízké? Basel III a náklady na kapitál co když má akademie pravdu? 3

4 I. Úvod 4

5 Hodnotit dopady Basel III je obtížné Mění se řada příliš mnoho věcí najednou analyticky se dají odhadnout izolované efekty jednotlivých změn, ale ne kumulované účinky jejich interakce Výchozí situace v ekonomikách může zahrnovat zbytky řady nerovnováh jejich odstranění může být vnímáno jako náklad, i když je o přirozený a nezbytný proces Posouzení dopadů může být příliš zatíženo současným stavem ekonomiky pro dlouhé období to však nemusí být až tak relevantní, to ale závisí na dalších politikách Tranzitorní náklady však mohou být při nepříznivých výchozích podmínkách a špatných politikách velmi vysoké 5

6 II. Jak moc Basel III zdraží úvěry a oslabí hospodářský růst? 6

7 BCBS LEI (dlouhodobý dopad) Basilejský výbor BCBS komunikuje reformy kapitálu a likvidity bank prostřednictvím analýzy dlouhodobých dopadů (analysis of the long-term economic impact, LEI) LEI se soustředí spíše na přínosy než na náklady Hlavním přínosem je nižší pravděpodobnost krizí a s nimi spojených ztrát výstupu Významným přínosem je i snížení fluktuace ekonomické aktivity během nekrizových období Náklady se mohou odvíjet od vyšších úrokových sazeb z úvěrů, které mohou snížit úroveň výstupu Analýza je založena na předpokladu proběhlé implementace Basel III (dále B3), tranzitorní náklady nejsou uvažovány Celková bilance je nepřekvapivě pozitivní 7

8 BCBS LEI (čistý přínos) Červené a zelené čáry ukazují čisté přínosy, pokud jsou náklady krizí považovány za permanentní (červená) nebo dočasné (zelená). Až do 15% CAR jsou čisté přínosy pozitivní v obou případech 8

9 BCBS LEI (čistý přínos) Předpokládané přínosy snížení pravděpodobností krizí jsou vnímány jako dosti vysoké 9

10 BCBS MAG (tranzitorní efekty) Makroekonomické náklady implementace posuzovala skupina MAG (Macroeconomic Assessment Group), která na rozdíl od LEI nezvažovala přínosy MAG vycházela z toho, že tranzitorní náklady jsou do značné míry funkcí rychlosti implementace pokud by doba zavádění byla krátká, banky by mohly reagovat omezováním nabídky úvěrů Alternativní scénáře rychlosti sloužily jako vstupy do široké škály modelů centrálních bank a nadnárodních institucí (semi-structural large-scale models, reduced-form VAR-type models, DSGE models) 10

11 BCBS MAG - předpoklady Základní předpoklad pro banky je nákladnější financovat aktiva prostřednictvím kapitálu než depozity nebo dlouhodobým dluhem I když i v krátkém období budou reagovat na nové regulace řadou způsobů, část reakce bude spočívat ve zvýšení úvěrových sazeb a snížení nabídky úvěrů V delším období se stanou banky méně rizikovými, úrokové sazby klesnou a nabídka úvěrů se obnoví v plném rozsahu I v tranzitorním období však budou náklady vyšších kapitálových požadavků (dále KP) velmi malé a malé budou pravděpodobně i náklady zpřísněných požadavků na likviditu 11

12 BCBS MAG - výsledky Medián všech odhadů zvýšení CAR (poměr tangible common equity, TCE, k RWA) o 1 p.b. povede k poklesu úrovně HDP o maximálně 0.16 % po 4 letech (prům. roční pokles růstu HPD o pouhých 0.04 %!) V dalších letech pozitivní dopady výše uvedený pokles HDP ještě dále sníží 12

13 BCBS MAG - výsledky Dopady přísnějších požadavků na likviditu jsou méně jisté: zvýšení držby likvidních aktiv o 25 % a zvýšení délky splatnosti pasiv mají mediánový dopad na růst úvěrové marže ve výši 14 b.b. a pokles objemu úvěrů o 3,2 % při implementační době 4,5 let Výsledný mediánový pokles HDP činí za celé období 0,08 %. Souhrnný dopad B3 na úroveň výstupu za dobu implementace je tak zhruba 2 x 0,16 % (růst CAR o 2 p.b.) + 0,08 %, tj. 0,4 % za celé období K podobným, i když mírně vyšším odhadům, došla studie Angelini a kol. (2011) aplikující shodné přístupy 13

14 Reakce industrie - IIF přístup Industrie zastoupená Institute for International Finance (IIF, 2010) posuzovala tranzitorní náklady na vzorku bank Evropy, USA a Japonska Přínosy přísnější regulace byly zvažovány minimálně, odhad nákladů vycházel z logiky čím více úvěru, tím vyšší HDP Předpoklady: Vyšší KP přinutí banky získat velké množství kapitálu, který se stane dražším Náklady na úvěr privátnímu sektoru se zvýší klesne HDP a zvýší se nezaměstnanost Přísnější požadavky na likviditu sníží ziskové marže bank to vyvolá sekundární potřebu získat dodatečný kapitál a zvýší dále náklady kapitálu 14

15 IIF výsledky Pro skupinu G3 povede zavedení B3 v průměru k poklesu ročního HDP o 0.6 p.b. během a o 3 p.b. během Nejvíce je zasažena Eurozóna, nejméně Japonsko Rozdíly jsou dány relativním významem bankovního sektoru pro ekonomiku a rozsahem potřebného přizpůsobení bilancí bank 15

16 IIF výsledky 16

17 IIF výsledky 17

18 IIF vs. MAG Celkový dopad do úrovně HDP za období implementace je u IIF zhruba 8krát vyšší: MAG má roční pokles o 0,08 %, zatímco IIF o 0,6 % Příklady rozdílů a opomenutí v předpokladech a metodice: IIF počítal s poměrně vysokými RoE po implementaci kvůli potřebě přilákat dodatečný kapitál MAG nepočítal s efekty redefinice kapitálu Liší se způsob výpočtu cílových úrovní kapitálové přiměřenosti a zahrnutí současných diskrečních polštářů 18

19 OECD cíl a přístup Cílem studie (Slovik Cournède, 2011) je odhadnout makroekonomický dopad zvýšení minimálních kapitálových požadavků pro USA, Eurozónu a Japonsko Sledovaným obdobím je pět let po implementaci B3, a to buď v požadavcích k roku 2015 nebo 2019 Metodický přístup: dopad zvýšení KP na úvěrové úrokové sazby (resp. úvěrové marže) a následně na úroveň a růst HDP je zohledněn dosavadní nárůst kapitálového vybavení bank v letech předpokládá se zachování stávajících dobrovolných diskrečních polštářů, nepředpokládá se kompenzující reakce měnové politiky 19

20 OECD potřebné navýšení kapitálových poměrů 20

21 OECD - metodika Nejprve je odhadnuta sensitivita úrokových měr na zvýšení KP o 1 p.b a následně je pomocí vypočtené sensitivity úrokových měr na zvýšení KP o 1 p.b. a nutného nárůstu kapitálu k RWA vypočten celkový dopad na úrokové sazby Ve druhém kroku je určena sensitivita úrovně HDP na změnu úrokových sazeb o 1 p.b. a vypočten celkový dopad zvýšení KP na úroveň HDP a jeho roční růst potřebný nárůst kapitálu k rizikově váženým aktivům ke splnění limitů Basel III sensitivita úrokových měr na zvýšení kapitálového požadavku o 1 p.b. následné zvýšení úrokových sazeb vlivem zvýšení kapitálu k rizikově váženým aktivům ke splnění limitů Basel III sensitivita úrovně HDP na změnu úrokových sazeb o 1 p.b. celkový dopad zvýšení kapitálových požadavků na úroveň HDP a jeho roční růst první stupeň druhý stupeň 21

22 OECD - dopady Úrokové sazby vzrostou o 15 b.b. v případě KP B3 platných k 2015 (4,5 % CE, 6,5 % Tier 1) a o 50 b.b. v případě KP k 2019 (7 % CE, 8,5 % Tier 1) Výsledný průměrný roční pokles růstu HDP odhadován mezi až p.b. v následujících 5 letech po splnění KP B3 podle toho, zda banky přistoupí k navýšení kapitálu podle B3 k 2015 či se v předstihu přizpůsobí KP B3 k 2019 Zásah monetární politiky v podobě poklesu měnověpolitických sazeb o 30 až 80 b.b. by měl snížit pokles růstu HDP o až p.b. Pokles růstu HDP může být též do určité míry vykoupen kontrakcí diskrečního polštáře 22

23 OECD dopady 23

24 OECD dopady 24

25 OECD - srovnání MAG došla k podobným hodnotám odhadnutých sensitivit, avšak při určení celkového dopadu neuvažovala zachování diskrečních polštářů držených bankami - výsledný dopad na ekonomický růst dle MAG je tudíž nižší a pohybuje se mezi p.b. a p.b. 25

26 McKinsey - metodika McKinsey (Härle a kol., 2010) se na náklady zavedení B3 dívají odlišnou optikou stavová analýza současný stav vs. cílový stav Odhady dopadů jsou založeny na 4,5 % CET1 a 6 % T1 plus 2,5 % konzervačního polštáře plus diskrečního polštáře zaručujícího 9 % CET1 a 11 % T1 (historicky drží banky v průměru 4 p.b. kapitálu nad regulatorním minimem) Dvě verze odhadů statická založena na bilancích z roku 2010 a dynamická předpokládající růst bilanční sumy Hlavní závěr za stávajících podmínek bude navýšení a zkvalitnění kapitálu a zlepšení likviditní situace pro banky velkou výzvou a bude mít značné dopady na jejich činnost 26

27 McKinsey statický pohled Ve srovnání s bilancemi z roku 2010 budou evropské banky potřebovat 1100 mld. eur dodatečného Tier 1 kapitálu, 1300 mld. eur krátkodobé likvidity a 2300 mld. eur dlouhodobých zdrojů 27

28 McKinsey dynamický pohled Pokud každoročně bilance porostou o 3 % a banky budou zadržovat 50 % zisků, KP v roce 2019 vzrostou o 1150 mld. eur Tier 1 kapitálu, o 1700 mld. eur krátkodobá likvidita a o 3400 mld. eur dlouhodobé zdroje 28

29 McKinsey - dopad do RoE Získání potřebného kapitálu a likvidity bude mít silný vliv na rentabilitu bank v průměru by klesl RoE pro evropské banky o cca 4 p.b. Kvalita kapitálu by se na tom podílela 0,8 p.b., růst RWA o 1,3 p.b., růst KP o 1,3 p.b. Požadavky na likviditu:, 0.2 p.b. držba více likvidních aktiv a 0.6 p.b. dlouhodobé zdroje Dopad leverage ratio by měl být naopak téměř zanedbatelný 29

30 McKinsey mitigace dopadu Banky uplatní ke snížení dopadu B3 na RoE řadu opatření, která mohou snížit negativní dopad až o 40 % 30

31 III. Basel III a náklady na kapitál 31

32 Bank of England náklady Miles, Yang a Marcheggiano (2011) - náklady a přínosy vyšší úrovně bankovního kapitálu v dlouhém období vyšší náklady financování vs. snížená pravděpodobnost finančních krizí a s nimi spojených nákladů Změny v nákladech financování ovlivňují rovnovážnou úroveň kapitálu podniků a následně jejich produkci při poklesu leverage (celková aktiva/vlastní kapitál) z 50 na 25 by za konzervativních předpokladů došlo k nárůstu nákladů financování o 18 b.b. a poklesu současné hodnoty výstupu o 6 % následné testy citlivosti (rozsah bankovního financování v ekonomice, odlišná diskontní míra, vyšší tržní prémie za riziko) nacházejí růst nákladů financování mezi cca b.b. 32

33 Bank of England přínosy Přínosy nižší leverage jsou modelovány prostřednictvím změny v pravděpodobnosti výskytu krize předpokládaný pokles hodnoty bankovních aktiv v důsledku krize je roven poklesu HDP krát riziková váha jednotlivých aktiv (konzervativní předpoklad) při diskontní míře 2,5 % odpovídá trvalý pokles pravděpodobnosti krize o jeden procentní bod úsporám cca 55 % současného ročního HDP (náklady krize jsou uvažovány ve výši 10 % HDP). Porovnání nákladů a přínosů jako funkce CET1 vede pro rozličné scénáře k optimální úrovni CET1 mezi 16 % - 20 % a přínosu 4,5 % - 5,5 % očekávané současné hodnoty HDP. Studie tak doporučuje výrazné navýšení kapitálových požadavků, a to nejméně na dvojnásobnou úroveň stanovenou Basel III 33

34 Stanford University Admati a kol. (2011) odmítají tvrzení, že kapitál je dražší než dluhové financování a tudíž že navýšení kapitálu bankami bude nákladné pro ekonomiku Nesnaží o kvantifikaci optimální úrovně kapitálu, spíše se zaměřují na několik obvyklých tvrzení proti navýšení KP, která následně zpochybňují: Tvrzení 1: Navýšení kapitálu by nutilo banky držet ladem zdroje, které by mohly být využity k poskytování úvěrů. Reakce: Jedná se o záměnu kapitálových požadavků s rezervami, případně likviditními požadavky. Kapitálové požadavky referují ke struktuře pasiv, tvorba rezerv a likviditní požadavky se zaměřují na strukturu aktiv držených bankami. Tvrzení 2: Požadovaný výnos z vlastního kapitálu je vyšší než dluhový výnos. Navýšení kapitálu tudíž zvýší náklady financování. Reakce: Požadovaný výnos z kapitálu obsahuje rizikovou prémii, která klesá s růstem podílu kapitálu. Předpoklad fixního výnosu z kapitálu při poměřování nákladů financování je tudíž chybný. 34

35 Stanford University Tvrzení 3: Navýšení kapitálu sníží RoE a hodnota akcií klesne. Odpověď: Očekávaný RoE roste s finanční pákou, tento nárůst ovšem pouze přesně kompenzuje nárůst rizika pro držitele akcií. Hodnota pro akcionáře po očištění od rizika se tudíž nemění (autoři zde abstrahují od vlivu vládních garancí a daňových rozdílů). Tvrzení 4: Navýšení kapitálu zvýší náklady externího financování, které je přitom podporováno daňovým zvýhodněním, vládními garancemi apod. Odpověď: Vysoká míra zadlužení je zdrojem systémového rizika a jeho podpora má distorzní dopady - společensky prospěšné funkce bank lze podpořit lepšími způsoby než zvýhodněním dluhu oproti kapitálu. Tvrzení 5: Dluh je vhodným tržním nástrojem pro regulaci chování manažerů. Odpověď: Teoretické modely podporující tento názor jsou postaveny na značně selektivních předpokladech (financování krátkodobým dluhem) a omezeným záběrem; tyto modely často opomíjejí možné alternativní nástroje včetně kapitálu, a dále vliv samotného dluhu na rizikové chování manažerů; tvrzení také odporují čerstvým zkušenostem z finanční krize. 35

36 Stanford University Tvrzení 6: Navýšení kapitálu povede k omezení úvěrování a dalších společensky přínosných funkcí bank. Odpověď: Navýšení kapitálu nevede nutně ke snížení velikosti aktiv. Negativním signálům spojeným s emisí akcií a s tím souvisejícím možným omezením úvěrování lze částečně zamezit regulatorními kroky (např. uložením povinné emise akcií, omezením výplaty dividend). Doporučení pro regulátory a hospodářskou politiku: Regulátoři by měli používat kapitál jako účinný a efektivní nástroj k udržení stability finančního systému. Vyšší kapitálová přiměřenost je lepším řešením pro systémovou stabilitu než vytváření fondů na záchranu bank financovaných bankovními daněmi. Propracované krizové scénáře pro banky by neměly nahrazovat stabilizující roli kapitálu. Regulace by měla preferovat vlastní kapitál oproti jiným formám financování (podmíněný kapitál, dlouhodobý dluh). 36

37 Kashyap a kol. (2010) Kashyap-Stein-Hanson Zvýšené požadavky na kapitál nemusí banky v krátkém a středním období akomodovat upsáním nového kapitálu, ale snížením aktiv - je proto vhodné zvedat požadavky na kapitál postupně, aby ho banky mohly postupně akumulovat ze zadržených zisků, což zamezí dopadu do úvěrování Dlouhodobě má zvýšení podílu vlastního kapitálu na pasivech bank jen omezený vliv na úvěrové sazby zvýšení kapitálového požadavku o 10 p.b. znamená zvýšení klientských sazeb jen o b.b. Tento malý rozdíl však může být na konkurenčním trhu podstatný, a proto lze očekávat, že důsledkem zvýšení kapitálových požadavků může být odliv části aktivit z bankovního sektoru do sektoru shadow banking Proto je vhodné současně zavést minimální regulatorní požadavek na aktiva typu ABS bez ohledu na to, kdo je drží 37

38 Kashyap-Stein-Hanson Kashyap a kol. (2010) - vysvětlení Vlastní kapitál je na jedné straně je sice dražší než cizí, růst KP zvyšuje WACC (vážený průměr nákladů na vlastní kapitál a cizí kapitál), tj. diskontní míru, se kterou banky pracují ale druhé straně zvyšování podílu vlastního kapitálu snižuje rizikovost banky, což znamená tlak na pokles WACC (podle Modiglianiho-Millerova teorému v "dokonalém světě" jsou náklady na vlastní kapitál lineární rostoucí funkcí zadluženosti) Klientské sazby se do značné míry odvíjejí od WACC a banky mohou přenést změnu WACC do sazeb protože je zde ale malá změna WACC, tak bude malá i změna klientských sazeb Celkový vliv na WACC a tedy i na klientské sazby vyššího KP bude proto malý 38

39 References Admati, A. a kol. (2011): Fallacies, Irrelevant Facts, and Myths in the Discussion of Capital Regulation: Why Bank Equity is Not Expensive. Stanford Graduate School of Business Research Paper No. 2065, March 2011 Angelini, P. a kol. (2011): BASEL III: Long-term impact on economic performance and fluctuations. BIS Working Papers, No 338, February BCBS (Basel Committee on Banking Supervision, 2010b) An Assessment of the Long-Term Impact of Stronger Capital and Liquidity Requirements, (LEI Report), August Härle, P. a kol. (2010): Basel III and European banking: Its impact, how banks might respond, and the challenges of implementation. McKinsey, November IIF (2010): The Net Cumulative Economic Impact of Banking Sector Regulation: Some New Perspectives. Institut for International Finance, October IIF (2010): Interim Report on the Cumulative Impact on the Global Economy of Proposed Changes in the Banking Regulatory Framework, June 2010 Kashyap, AK-Stein, J.-Hanson, S (2010): An Analysis of the Impact of Substantially Heightened Capital Requirements on Large Financial Institutions. Working Paper, May 2010 MAG (Macroeconomic Assessment Group, 2010a), Assessing the Macroeconomic Impact of the Transition to Stronger Capital and Liquidity Requirements, group established Financial Stability Board and the Basel Committee on Banking Supervision, August Miles, D.-Yang, J.-Marcheggiano, G (2011): Optimal bank capital. External MPC Unit Discussion Paper No. 31, January 2011 Slovik, P. and B. Cournède (2011): Macroeconomic Impact of Basel III, OECD Economics 39 Department Working Papers, No. 844, OECD Publishing.

40 Děkuji za pozornost Kontakt na prezentujícího: jan.frait(at)cnb.cz Kontakt na tým finanční stability: financial.stability(at)cnb.cz 40