Předmět ocenění: - oceňujeme jako samostatnou entitu ekonomického prostoru a ne jako objekt. Na podnik nahlížíme jako na celek.

Transkript

1 Předmět ocenění: - oceňujeme jako samostatnou entitu ekonomického prostoru a ne jako objekt. Na podnik nahlížíme jako na celek. - podnik lze definovat jako jedinečné méně likvidní aktivum, pro které existují málo účinné trhy ; - podnik je plánovitě organizovanou hospodářskou jednotkou, v níž se zhotovují věcné statky a služby; - podnikem je účelná kombinace materiálních a nemateriálních hodnot, jejichž smyslem je nahospodařit zisk; podnik nepovažuje za podnik, pokud negeneruje zisk pokud podnikatelská entita nevykazuje zisk, neoceňujeme a prodáme ho. Podněty ocenění: které souvisí se vlastnickými změnami a které nesouvisí s vlastnickými změnami; proč chceme oceňovat podnik? při prodeji jako celku nebo částí, při fůzi nebo akvizici nebo při rozdělování podniku; ocenění související s vlastnickými změnami potřebujeme ocenit nepeněžní majetek, který vkládáme do ZK; majoritní akcionář má možnost donutit menšinového akcionáře, aby mu za danou cenu přenechal podíly; ocenění, kdy nedochází k vlastnickým změnám změna právní formy, žádost o úvěr banka má seznam znalců a posoudí materiály, které ji dodám, kterými vykazuji bonitu, oceňují i pojišťovny na jakou max. částku nás mají pojistit, v souvislostí se sanací podniku KDO OCEŇUJE V PODMÍNKÁCH V ČR: 1. Soudní znalci pouze pro potřeby soudu a potřeby jednání občanů před státními orgány, výstupem jejich práce znalecké posudky, zprávy znalce. 2. Odhadci na základě koncesovaného oprávnění podle novely Živnostenského zákona, slouží k oceňování pro širokou veřejnost, výstupem expertní odhady PODLE ČEHO OCEŇUJEME: Zákon o oceňování majetku č. 151/1997 Sb. pro běžné ocenění nemá příliš velký význam, je směrodatný ale pro potřeby soudu, byl tu pokus stanovit majetkovou cenu majetku zákon stavuje, jak ocenit základní majetkové položky, pak je vyhláška s 36 přílohami, kde jsou tabulkové ceny ty jsou ale pouze administrativní a používají se vesměs pro daňové účely - tento zákon pro účely oceňování majetku zavrhneme. Internalional Valuation Standards - mají světovou platnost, jsou dobrovolné, některé části z nich jsou implantovány do evropských směrnic, které regulují účetnictví, veškeré komory odhadců a znalců se snaží přiblížit k těmto standardům a odvolávat se na ně. nevýhoda: byly zaměřené na nemovitosti, ne na movitý majetek European valuation Standards - vychází a odvolávají se na mezinárodní oceňovací standardy; jsou obecnější než mezinárodní, najdu zde nějaký kodex znalce atp. IDW S 1 - standard německého sdružení auditorů; jsme pod německou sférou vlivu jsme postaveni na základním Rakousko-uherském modelu; jako jediný standard je zaměřený na podnik HODNOTA PODNIKU - podnik sám o sobě nemá žádnou objektivní, věcně zdůvodnitelnou, zdokumentovanou a na okolnostech a podmínkách nezávislou hodnotu. Z toho plyne závěr, že neexistuje jediné, obecné platné správné univerzální ocenění. neexistuje objektivní hodnota podniku hodnota není objektivní vlastností podniku; neexistuje jediné univerzální platné ocenění veškeré mezinárodní oceňovací standardy jsou obecné, protože na každý podnik musíme nahlížet jako na samostatnou individuální entitu. Hodnota: podle Mezinárodních oceňovacích standardů není skutečnost, ale odhad pravděpodobné ceny, která má být zaplacena za zboží nebo služby v dané době v souladu s konkrétní definicí hodnoty. Cena: je termín používaný pro částku požadovanou, nabízenou nebo zaplacenou za zboží nebo službu. (cena je fakt, hodnota je odhad rozumné ceny, cena je realizovaný fakt). Cena může nebo nemusí mít nějaký vztah k hodnotě, kterou by tomuto zboží nebo služba mohli přisoudit ostatní. Cena je obecně indikací relativní hodnoty přisouzené zboží nebo službě konkrétním kupujícím anebo prodávajícím za určitých podmínek. 1

2 HLADINY HODNOTY: můžeme hledat v několika hladinách, tyto hladiny jsou definovány v prvních 2-6 paragrafech obchodního zákoníku Hodnota brutto: hodnota podniku jako celku, jak pro vlastníky, tak pro jeho věřitele, tzn. že v hodnotě máme zahrnut vlastní kapitál, tak věřitel, hodnota podniku jako celku. Hodnota netto: očištěna od věřitelů, v principu kdy oceňujeme vlastní kapitál; hodnota na úrovni vlastníků podniku, v principu oceňujeme vlastní kapitál; dva způsoby: čistý obchodní majetek (majetek po odečtení závazků vzniklých v souvislosti s podnikáním, paragraf 3 OZ ) nebo čistý kapitál Vlastní kapitál: tvoří vlastní zdroje financování majetku, paragraf 4 OZ; hodnota podniku netto = čistému obchodnímu majetku ve znění obchodního zákoníku (v ČR); rozdíly ocenění vlastní kapitál oceněn na základě historických cen, my chceme znát skutečnou hodnotu, proto používáme čistý obchodní majetek FAKTOR ČASU:hodnota je závislá na čase; hodnota jednotlivých majetkových položek, stejně jako hodnota podniku jako celku, je vymezena současnou hodnotou budoucích čistých příjmů, které poplynou jeho držiteli; hovoříme o časové hodnotě peněz (úročitel, odúročitel, zásobitel, střadatel, umořovatel, fondovatel). FAKTOR RIZIKA: kromě velikosti plateb a časového okamžiku, kdy držitel majetku získává platby, je důležitá i pravděpodobnost s jakou částky v budoucnu nastanou; riziko je chápáno jako důsledek nejednoznačnosti budoucího vývoje výnosů hospodářské činnosti. V rámci oceňování ho chápeme jako míru přesnosti, s níž jsme schopni předvídat výsledky hospodaření. faktor času a rizika se do ocenění promítají diskontní sazbou. PROCES OCEŇOVÁNÍ: proces vyjádření hodnoty majetku peněžním ekvivalentem uměle přiřazujeme zboží, které má nějakou hodnotu a vyjadřujeme ji v penězích, ocenění je závislé na účely, kterému má sloužit je důležité definovat, z jakého důvodu oceňujeme; účel ocenění determinuje veškeré další kategorie; ocenění je víra v budoucnost vyjádřená v penězích; ocenit podnik znamená odhadnout jeho hodnotu v daném okamžiku, a to na základě: - zvážení dosavadní, současné a budoucí činnosti podniku = strategická analýza vnitř. prostředí -zvážení ekonomického prostředí a průmyslového odvětví = analýza vnějšího prostředí - analýza finanční situace -použití relevantních metoda oceňovaní = ne všechny metody je vhodné použít na konkrétní případy POSTUP OCENĚNÍ: 1. účel ocenění 2. kategorie hledané hodnoty tato část říká, zda je podnik 3. strategická analýza schopen přežít a tvořit hodnotu 4. finanční analýza 5. analýza generátorů hodnoty 6. aplikace metod ocenění odhad rozumné ceny 7. souhrnné ocenění Účel ocenění: datum a další podklady, které dodal zadavatel; vztah mezi objektem a subjektem; před zahájením prací na ocenění je nezbytné vyjasnit z jakého důvodu bude ocenění prováděno a jaká hodnota bude výsledkem ocenění; následující volba metodiky výpočtu by měla být podřízena funkcím, které by se mělo ocenění plnit; determinuje tedy veškerý následný postup; u každého ocenění by mělo být jasně řečeno z jakého podnětu vzniklo, k jakému datu vzniklo, o jakou kategorii hodnoty se jedná a jaká hladina hodnoty má být určena. 2

3 STANOVENÍ REGULOVANÉ CENY: Administrativní cena (vyhláškové ocenění): zjištěná dle zákona č. 151/1997 o oceňování majetku zákon o cenách ceny smluvní nebo ceny zjištěné podle zvláštního předpisu nebo ceny regulované; stanovená podle tabulek tohoto zákona, ale nemá žádný vztah k trhu, tato cena slouží pro účely orgánu státu, soudy, orgány veřejné správy nebo po dohodě stran při stanovování daní daň dědická, darovací, daň z nemovitostí, soudní spory; zjištěná cena ve smyslu tohoto zákona je vzhledem k nedostatkům, kvůli kterým svým rigidním obsahem neodpovídá realitě, považována za cenu administrativní. Ta nijak nesouvisí s uvedenou definicí tržní či jiné hodnoty majetku a z ní vyvozené ceny Základní kategorie hodnoty: Tržní hodnota: odhadnutá částka, za kterou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi dobrovolným kupujícím a dobrovolným prodávajícím při transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery po náležitém marketingu, ve kterém by obě strany jednaly informovaně, rozumně a bez nátlaku. Kolik je ochoten zaplatit běžný zájemce, kolik bychom mohli dostat na trhu? založena na předpokladu nejvyššího a nejlepšího využití majetku. Subjektivní hodnota (investiční): je hodnota majetku pro konkrétního investora nebo skupinu investorů pro stanovené finanční cíle. Tento subjektivní pojem spojuje specifický majetek se specifickým investorem, skupinou investiční nebo jednotou s určitými investičními cíly anebo kritérií. Investiční hodnota majetkového aktiva může být vyšší nebo nižší než tržní hodnota tohoto majetkového aktiva. Termín investiční hodnota by neměl být zaměňován s tržní hodnotou investičního majetku. budoucí peněžní toky jsou vyvozovány na základě představ manažerů nebo reprezentují představu investora.objektivizovaná hodnota: investiční hodnota očištěná o individuální a obecná očekávání investiční hodnota vyjadřuje představy někoho, kolik by to mělo být, objektivizovaná hodnota kolik to skutečně je. Typizovaná hodnota budoucích výsledků, která se získá pokud bude podnik pokračovat v činnosti při nezměněném konceptu a pokud přihlédneme ke všem realistickým budoucím očekáváním v rámci jeho šancí a rizik na trhu finančních možností a také ostatních faktorů vlivu. Hodnota na principu Kolínské školy: Kolínská škola je založena názoru, že ocenění se má modifikovat na základě obecných funkcí a nikoliv na dílcích podnětech. V principu jde o vymezení relevantního intervalu, ve kterém se nachází hledaná hodnota. každé funkci ocenění odpovídá daná hodnota, např. cílem fce daňové je poskytnout podklady pro daňové účely. tento princip není v ČR realizovatelný ZÁKLADNÍ PŘÍSTUPY K OCEŇOVÁNÍ: nákladový přebírá historická účetní data; tržní vychází z přítomných dat; výnosový ke stanovení hodnoty podniku vychází z předpokladu, že hodnota statku je určena očekávaným užitek pro jeho držitele. U hospodářských statků jsou užitkem výnosy. Z pohledu tvorby hodnoty se jedná o teoretický nejsprávnější postup. Za výnosy lze považovat skutečně příjmy plynoucí z oceňovaného statku jeho držitele. V současné době jsou výnosové metody považovány za jednoznačný základ pro stanovení hodnoty podniku a jejich znalost patří mezi obligatorní předpoklad výkonu praxe oceňovatele. Nákladový princip: stanovení hodnoty na základě analýzy majetku je definováno jako souhrn individuálně oceňovaných položek majetku podniku. Tyto majetkové položky tvoří majetkovou podstatu podniku, kterou označujeme jako substanční hodnotu. Od souboru majetkových pokožek je odečtená suma individuálně oceněných závazků podniku. Výše majetkového ocenění je pak dána strukturou a množstvím majetkových položek. Substanční hodnota by měla zahrnovat všechny položky majetku, na které byly vynaloženy výdaje a od kterých lze očekávat kontribuci k výsledkům hospodaření podniku. Porovnávací přístup: stanovení hodnoty spočívá v odvození hodnoty aktiv a pasiv podniku z hodnoty těchto veličin u srovnatelných subjektů. Je spolehlivým indikátorem hodnoty podnikatelských subjektů na vyspělých kapitálových trzích. Na volném trhu však 3

4 dochází k periodickým chybám k tvorbě cen méně i více vyspělých trzích. Metody založené na analýze trhu vymezují relaci mezi očekávanými výnosy, které implikují hodnotu podniku a investovaným kapitálem s ohledem na riziko. Metoda DCF - Metoda diskontovaných peněžních toků (Discounted cash flow DCF) přesně odráží teoretickou definici hodnoty. Je považována za základní metodu výnosového přístupu k oceňování. Metoda DCF se vyskytuje v několika variantách. Lze rozlišit tři základní techniky výpočtu. Smyslem všech tří metod je zjistit hodnotu čistého obchodního majetku (v mezinárodní terminologii vlastního kapitálu. Princip metody DCF spočívá v tom, že diskontujeme budoucí časové řady peněžních toků a tím převádíme budoucí peněžní toky na jejich současnou hodnotu. Metoda DCF entity (entity approach) - Základní a nejvíce používanou metodou je metoda DCF entity. Podnik jako celek je chápán na úrovni investovaného kapitálu, který představuje velikost provozně nutného majetku a kapitálu v něm vázaného. Vstupní veličiny - investovaný kapitál, volné cash flow ( prognóza FCF), odhad diskontní míry (náklady na kap., WACC nebo použití kombinovaných metod) Investovaný kapitál - způsob vymezení provozního investovaného kapitálu a neprovozního majetku má zásadní význam pro způsob výpočtu volných cash flow. pro základní podnikatelskou činnost potřebuje podnik aktiva určité velikosti a struktury včetně rezerv. Tato nezbytná aktiva pak označujeme jako aktiva provozně nutná. Důvody pro toto rozdělení jsou, že část majetku vůbec nemusí být využívána a neplynou z něj vůbec žádné, nebo jen malé příjmy. V průmyslu je to cca 20 % celkových kapacit. Peněžní toky pro metodu DCF entity - Volné peněžní toky (free cach flow FCF) jsou východiskem pro výpočet metody DCF. Při hledání hodnoty entity se pracuje s výrazem FCFF (Free cash flow to the firm). Východiskem je produkce peněz v podniku tedy provozní peněžní tok. Ten je třeba upravit o investice, které jsou podmínkou dosažení určité výše peněžních toků v budoucnosti. Princip řešení - přepočet FCF k datu ocenění = Provozní výsledek hospodaření (z výsledovky) - Provozní výnosy jednorázové nesouvisející s provozním majetkem + Provozní náklady jednorázové a nesouvisející s provozním majetkem + Výnosy z finančních investic a výnosové úroky, pokud plynou z provozně nutného majetku - Finanční náklady související s provozně potřebným majetkem = Korigovaný provozní výsledek hospodaření před daněmi (KPVD) - Upravená daň z příjmů = Korigovaný provozní výsledek hospodaření po daních (KPV) + Odpisy + Ostatní náklady započten v provozním výsledku hospodaření, které nejsou výdaji v běžném období = Předběžný peněžní tok z provozu - Investice do upraveného pracovního kapitálu (provozně nutného) - Investice do pořízení dlouhodobého majetku (provozně nutného) = Volný peněžní tok (FCF) nebo EBIT + daň + placené úroky Technika propočtu DCF - Jednofázová metoda- Going koncern nepřetržité trvání podniku ve stejné podobě, Problém časového horizontu. Dvoufázová metoda -Predikované období je rozděleno na dvě fáze. První fáze zahrnuje období, kdy jsme schopni vypracovat prognózu pro jednotlivá léta. Druhá fáze pak obsahuje období od konce první fáze do nekonečna. Tuto částku pak označujeme jako pokračující hodnota (terminal, continuing, residua, value).třífázová metoda - - Fáze rychlého růstu kompletně zpracované finanční plány; - Fáze přechodná odhad pomocí ročních temp růstu, růst se zpomaluje, dochází ke stabilizaci parametrů; - Období stability počítáme perpetuitu, stabilita parametrů 4

5 Pokračující hodnota - PH je založena na extrapolaci posledního roku I. fáze, pro druhou fázi předpokládáme stabilní a trvalý růst volného peněžního toku. Pokračující hodnota pak představuje současnou hodnotu této nekonečné rostoucí řady peněžních toků. Gordonův vzorec: Parametrický vzorec: Parametrický vzorec pracuje s vybranými faktory tvorby hodnoty.těmito faktory jsou: tempo růstu korigovaných provozních výsledků hospodaření KPV snížených o upravené daně; očekávaná rentabilita čistých investic r I Metoda DCR equity Od metody DCF entity se liší - způsobem výpočtu volných cash flow pouze vlastníkům podniku; výsledkem, který získáme diskontováním těchto cash flow; použitou diskontní mírou (bereme v úvahu pouze vlastní náklady kapitálu) Metoda DCF APV Výsledná hodnota netto je získána jako rozdíl hodnoty podniku při nulovém zadlužení včetně současné hodnoty daňových úspor z úroků a cizího kapitálu. Metoda APV je v praxi málo používána.výpočet probíhá ve dvou krocích: v prvním kroku se zjišťuje hodnota podniku jako celku. Je to součet hodnoty podniku při nulovém zadlužení a současné hodnoty daňových úspor z úroků; ve druhém kroku se odečte cizí kapitál a výsledkem je hodnota podniku netto Metoda kapitalizovaných čistých výnosů -Jádrem ocenění je výnosový potenciál podniku k datu ocenění. Akceptuje pouze reálný stav věcí k datu ocenění. Dlouhodobý rozvoj buď není zahrnut vůbec nebo jen v rámci dohlédnutelného časového horizontu. Metoda kapitalizovaných čistých zisků (KCV) se vyznačuje větší snahou o objektivitu a opatrnost než je tomu u ostatních výnosových metod. Metoda kapitalizovaných čistých výnosů vede k přímému zjištění hodnoty vlastního kapitálu podniku. Je kladen důraz na minulá data, je oceněn výnosový potenciál k datu ocenění. Rozdíly od metody DCF - V rámci metody DCF jsou nejobtížněji prognózovatelnou položkou investice. V metodě kapitalizovaných čistých výnosů se investice promítají do výnosů prostřednictvím odpisů. I když se jedná o účetní a nikoliv reálnou položku, je jejich prognóza výrazně snažší. Rozdíly ve výpočtech: Paušální metoda - U podnikatelských subjektů, které mají určitou minulost, ale budoucnost je velice obtížně predikovatelná, je možné předpokládat jak růst tak ukončení činnosti v poměrně brzké době. Jádrem metody je odhad trvale odnímatelného čistého výnosu k rozdělení, který je možno rozdělit, aniž by došlo k narušení nematkové podstaty podniku. Analytická metoda: Analytická metoda výpočtu výnosové hodnoty podniku je považována za základ pro stanovení hodnoty ekvivalentního postupu výpočtu metody DCF. Analytická metoda je takový postup, kdy je výnosové ocenění postaveno na prognóze budoucích výsledků hospodaření upravených o vliv financování. Metoda EVA/MVA - Základním principem ekonomické přidané hodnoty je měření ekonomického zisku. V tomto pojetí je ekonomický zisk dosahován tehdy, když jsou uhrazeny nejen běžné náklady, ale i náklady kapitálu, a to na rozdíl od účetního zisku včetně nákladů na vlastní kapitál. Pokud podnik vykazuje kladný účetní zisk, vykazuje též ekonomický zisk v případě, že je účetní zisk větší než náklad na vložených kapitál. Výhody EVA - Předností ukazatele EVA je možnost použít ukazatele finanční analýzy zároveň přímo 5

6 jako nástroj řízení hodnoty a oceňování podniku. Je možné, na rozdíl od metod založených na DCF, využít výsledek hospodaření přímo pro ocenění podniku. Přitom princip obou metod umožňuje dosáhnout stejného výsledku. Ukazatel EVA je chápán jako čistý výnos z provozní činnosti podniku snížený o náklady vlastního i cizího kapitálu. MVA - Koncept EVA/MVA umožňuje vypočítat ex ante ukazatel trhem přidané hodnoty MVA (market value added) jako současnou hodnotu budoucích EVA. MVA vyjadřuje hodnotu takto definovaného goodwillu závodu.eva měří úspěch podniku během minulého roku. MVA představuje pohled do budoucnosti, který zohledňuje očekávání trhu ohledně perspektiv společnosti. Dvoufázová metoda EVA/MVA - Kombinované výnosové metody; Korigované výnosové metody se snaží o kombinaci výnosových a majetkových přístupů ke stanovení hodnoty podniku. Vyjadřují nejvyšší stupeň opatrného přístupu a jsou používány k syntéze výsledků ocenění. Schmalenbachova metoda - Schmalenbachova metoda střední hodnoty je použitelná v případě, že odlišnost mezi výnosovou a substanční metodou dosahuje 5 až 10 %. Hodnota podniku je vyjádřena jak vloženými statky a výkony do podniku, tak i budoucím výnosem. Metoda vychází z myšlenky, že každý podnik je nadán jen určitým výkonovým potenciálem. V podniku jsou ekonomicky smysluplným způsobem trvale uspořádány určité hospodářské statky v potřebné struktuře. Oceňování synergií - Synergiemi rozumíme změnu hodnoty vznikou hospodářským propojením více podniků oproti stavu hodnoty těchto podniků za předpokladu, že by k hospodářskému propojení nedošlo. Oceňování podniku synergií je pohled na hodnotu podniku plynoucí z jeho prodeje či koupě. Jedná se o efekt ze spojení částí do jednoho celku. Podnikatelské i spekulativní akvizice jsou primárně založeny právě na tvorbě hodnoty, která buď vyplývá ze spojení dvou podniků, nebo naopak z jejich rozdělení. Souhrnné ocenění - Výsledné ocenění je tvořivou syntézou obecných oceňovacích přístupů a dílčích oceňovacích metod a technik. Výsledná hodnota je pak tvořena dostatečně vysvětlenými a zdůvodněnými výpočty dílčích ocenění při použití více oceňovacích metod. Je proto třeba analyzovat hodnotu podniku z různých pohledů a podle okolností přiřazovat váhu jednotlivým faktorům ovlivňujícím hodnotu. Výsledné ocenění by mělo být výsledkem použití více oceňovacích metod. 6