Cvi en Jak je ustota pravd podobnosti nalezen klasick o jednorozm rn o oscil toru s energi E v intervalu (x x + dx)? Co pot ebujeme zn t, cceme-li ten
|
|
- Luboš Toman
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Kvantov mecanika { cvi en s n vody a v sledky Ladislav Hlavat, text n vod Libor nobl September 9, 003 N vody zde uveden jsou z m rn uv d ny ve stru n form, jako n pov da a vod tko, jak p i e en lo postupovat nep edstavuj a nenarazuj detailn popis e en vy adovan p i cvi en c. Obzvl t nejsou explicitn rozepisov ny v po ty integr l apod. V n kter c jednoduc c p kladec jen vod narazen pouze v sledkem. Uv t m jak koliv koment e a upozorn n na mo n cyby a p eklepy (kontaktujte m em na adrese Libor.Snobl@fj.cvut.cz). Cvi en Napi te rozd lovac funkci Gaussova pravd podobnostn o rozd len. Interpretujte v znam jej c parametr. Vypo tejte jeo momenty. Napi te vzorec pro I(n a b) := Z ; (Zapamatujte si jej pro n=0,,!) N vod: Rozd lovac funkce x n e ;ax +bx dx n Z a b C Re a>0: (x) =Ne ; (x;) Normalizace: R ; (x)dx = N p =, tj. N = p (k v po tu integr lu je R vodn po tat jeo kvadr t ( ; exp(;y )dy) p ecodem do pol rn c sou adnic) Momenty: denice (x ; ) n i = N Z V sledky se li pro n lic, resp. sud : Hledan vzorec: I(n a b) := ; (x ; ) n e ; (x;) = R ; R ; exp(;y ; z )dydz dx (x ; ) n+ i =0 (x ; ) n i = n (n ; )!! Z ; x n e ;ax +bx dx = e b 4a [ n ] X j=0 ( b p n! a )n;j (n ; j)!j! j a j+
2 Cvi en Jak je ustota pravd podobnosti nalezen klasick o jednorozm rn o oscil toru s energi E v intervalu (x x + dx)? Co pot ebujeme zn t, cceme-li tento pravd podobnostn v rok zm nit v deterministickou p edpov? N vod: (x)dx = doba str ven v intervalux x+dxi p lperioda = R E je vodn si ov it normalizaci ; m! dx jv(x)j = p dx = T=! (E;V (x))=m dx, E m! ;x (x)dx =. K deterministick p edpov di E m! pot ebujeme zn t polou (nebo ryclost i ybnost) v jednom asov m okam iku (tj. po te n podm nku). Cvi en 3 Popi te jednorozm rn armonick oscil tor Hamiltonovskou formulac klasick mecaniky. Napi te a vy e te poybov rovnice. Napi te rovnici pro f zov trajektorie. Hodnotou jak fyzik ln veli iny jsou ur eny? N vod: H(p ) = ( p m + m! ) Poybov rovnice tj. _ _p _ = p m _p = ;m! e en : (t) =A sin(!t + ), p(t) =A!m cos(!t + ), Rovnice pro f zov trajektorie { z sk me vylou en m asu z poybov c rovnic, jsou ur eny odnotou energie p A! m + A = Cvi en 4 Spo t te carakteristickou dobu ivota elektronu v atomu vod ku pokud jej pova ujeme za klasickou stici poybuj c se po kruov dr ze o (Borov ) polom ru a 0 ;0 m. (viz skripta toll, Tolar Teoretick fyzika, p klad 9.5) N vod: viz skripta toll, Tolar Teoretick fyzika, p klad 9.5 Cvi en 5 Nec statistick rozd lovac funkce stav klasick o mecanick o oscil toru je d na Gibbsovou formul Spo t te st edn odnotu energie. P = a e ; E kt :
3 N vod: Energie mecanick o oscil toru E :(p ) 7! (p m + m! ) Normalizace: R ; R ; ae kt ( p m +m! ) dp d =,tj. a =! kt St edn odnota energie: Z ; Z ; a (p m + m! )e kt ( p m +m! ) dp d = kt Cvi en 6 Jakou vlnovou d lku m elektromagnetick z en, jeo zdrojem je elektron { pozitronov aniilace v klidu? e + + e ;! + N vod: Ze z kona zacov n energie je energie fotonu rovna E = m e c = 0:5MeV, vlnov d lka pak je = c = c m ec =0:40 ; m: Cvi en 7 Ur ete vlnovou d lku a frekvenci de Broglieovy vlny pro molekulu kysl ku ve vzducu va eo pokoje a pro stici o motnosti 0 g poybuj c se ryclost zvuku. N vod: Kysl k: E = 3 kt _=6 0; J (T = 300K) p = p m O E = ::: z de Broglieo vzta pak plyne = p = 58 0; m. stice: obdobn = 0 ;8 m. Cvi en 8 Podle de Broglieovy ypot zy ur ete oyb zp soben pr letem tenisov o m ku (m =0: kg) ryclost 0,5 m/s obd ln kovit m otvorem ve zdi orozm rec :5 m. N vod: Z Vln n, optiky...jezn mo _==L, kdelje ka t rbiny, po dosazen :30 ;3 rad, resp. 90 ;33 rad. Cvi en 9 Na jakou ryclost je t eba uryclit elektrony aby bylo mo no pozorovat jejic difrakci na krystalov m i s carakteristickou vzd lenost atom 0. nm? N vod: Z podm nky _=0 nm nalezneme p ibli n v = ms ;. Cvi en 0 Nec V (~x) = 0 (voln stice). Pomoc Fourierovy transformace ur ete e en Scr dingerovy rovnice, kter v ase t 0 m tvar kde Re A>0 ~ B C3 C C. (~x t 0 )=g(~x) =C exp[;ax + ~B~x] () 3
4 N vod: P i e en pou v me Fourierovu transformaci (FT) (~x t) = R R R ; e i~p~x ~ (~p t)d3 ~p a rozklad vlnov funkce na sou in vlnov c funkc z visej c c na jednotliv c kart zsk c sou adnic c (~x t) = (x t) (y t) 3 (z t). Postupn nalezneme zp tnou FT po te n podm nky pak asov v voj ~ j(p j t) ~ j (p j t)= ~ j(p j t 0 )e ; i akone n op t pomoc FT kde (t) =+ ia m (t ; t 0). ~ j (p j t 0 )= C r =3 A e (B j ; i p j ) 4A p j (t;t 0 ) m = C r =3 A e (B j ; i p j ) 4A (~x t) =C(t) ;3= e ~ B 4A e ;A [~x; ~B=(A)] (t) e ; i p j (t;t 0 ) Cvi en Nec (x y z t) je e en m Scr dingerovy rovnice pro volnou stici. Uka te, e ~ (x y z t) := exp[;i Mg (zt + gt3 =6)] (x y z + gt = t) je e en m Scr dingerovy rovnice pro stici v omogenn m poli se zryclen m g. N vod: Dosa te do Scr dingerovy rovnice a prove te asovou derivaci. Cvi en emu je m rn pravd podobnost nalezen stice popsan de Broglieovou vlnou ~p E(~x t) =Ae i (~p~x;et) () v oblasti (x x ) (y y ) (z z )? N vod: Proto e j (~x t)j = jaj = konst:, je pravd podobnost nalezen stice popsan de Broglieovou vlnou m rn objemu uva ovan oblasti. Cvi en 3 emu je m rn ustota pravd podobnosti pro e en (~x t) =C(t) ;3= e ~ B 4A e ;A [~x; ~B=(A)] m (t) (3) (t) =+ ia m (t ; t 0) z p kladu 0 pro A>0? Jak se m n poloa jej o maxima s asem? emu je rovna jej st edn kvadratick odcylka? Jak se m n s asem? Za jak dlouo se zdvojn sob " ka" vlnov o bal ku pro elektron lokalisovan s p esnost cm a pro motn bod o mot gram jeo t i t je lokalisov no s p esnost 0 ;6 m? 4
5 4A e ;A [~x; ~B=(A)] (t) N vod: Je zapot eb po tat j (x t)j B je ~ j (nezaj m n s asov v voj normalizace, i v dal m po t n je vodn vynec vat celkov faktory nez visej c na x). Odvo te si a vyu ijte je z j = e <z. Pro ur en st edn kvadratick odcylky atd. porovnejte v sledek s tvarem Gaussovy rozd lovac funkce a najdete ~x 0 = < ~B A + = ~B m t (t) = +4 A m (t ; t 0 ) 4A Zdvojn soben : pro elektron cca 3s, pro motn bodcca 0 let. Cvi en 4 Jak je pravd podobnost nalezen elektronu vod kov o obalu ve vzd lenosti (r r+ dr) od j dra, je-li pops n (v ase t 0 ) funkc g(x y z) =Ae ;p x +y +z =a 0 kde a 0 =0:53 0 ;8 cm je tzv. Bor v polom r? N vod: P eve te do sf rick c sou adnic (nezapome te, e nesta jen p epsat vzorec pro ustotu prav podobnosti, tak tam p isp je Jakobi n transformace), pak integrujte p es lov prom nn. V sledek je m rn r e ; r a, nakreslete si graf. Cvi en 5 Nalezn te vlastn odnoty energie kvantov stice poybuj c se v jednorozm rn konstantn "nekone n lubok potenci lov j m " t.j. v potenci lu V (x) =0pro jxj <aa V (x) = pro jxj >a. N vod: P edpokl dejte, e vlnov funkce jsou v ude spojit a nulov pro jxj a. N vod: Uvnit \j my" m vlnov funkce tvar vlnov funkce pro volnou stici. Z podm nek na okraj c (;a) = 0 = (a) dost v me soustavu omogenn c rovnic, po adavek nulovosti jej o determinantu d v rovnici pro energii, v sledek je E = k 8ma k N. Cvi en 6 Nalezn te vlastn odnoty energie kvantov stice poybuj c se v jednorozm rn konstantn potenci lov j m t.j. v potenci lu V (x) = ;V 0 < 0 pro jxj <aa V (x) =0pro jxj >a. N vod: P edpokl dejte, e vlnov funkce jsou spojit a maj spojit derivace pro x R. N vod: Nejprve siuka te, e pro potenci ly ve tvaru sud funkce lze z libovoln vlastn funkce Hamiltoni nu (x) sestavit (ne nezbytn r znou) vlastn funkci (;x) aodvo te, e vlastn funkce lze v tomto p pad volit sud a lic. Vyu ijte podm nek nav z n (spojitost a spojitost. derivac ) vlnov c funkc pro volnou stici v bod x = a (t m je d ky symetrii spln na i podm nka v x = ;a, jinak : 5
6 bycom m li 4rovnice pro 4konstanty) a op t po adujte nulovost determinantu p slu n omogenn soustavy. V sledkem jsou vztay resp. ; mjej mjej = = m(e + V 0 ) ty je nutno e it gracky. tan( m(e + V 0 ) cotg( m(e + V 0 ) a) (sud p pad) m(e + V 0 ) a) (lic p pad) Cvi en 7 Najd te ortonorm ln basi v C, jej prvky jsou vlastn mi vektory matice! := 0 0 V sledek: Vlastn sla, normalizovan vlastn vektory ~x = p ~x ; = p!. Cvi en 8 Uka te, e Hermitovy polynomy lze denovat t zp sobem!, N vod: Uka te e prav strana (4) spl uje rovnici H n (z) :=(;) n e z ( d dz )n e ;z (4) u" =zu 0 ; nu (5) N vod: Po dosazen zadan o tvaru H n (z) dou" =zu 0 ; nu vyu ijte vodn Lebnizova pravidla na (n + )-n derivaci sou inu z:e ;z (= ; d ) a upravte. dz e;z Sodnost denic pak plyne z v ty o jednozna nosti e en diferenci ln c rovnic (je t porovnejte koecient u nejvy mocniny z, abybylo zaru eno spln n stejn po te n podm nky). Cvi en 9 Uka te, e X n=0 H n (x) n = exp[x ; (x ; ) ] n! N vod: Ov te, e (;) n e x ( d dx )n e n exp[x ; (x ; ) ]j =0 8n. 6
7 Cvi en 0 Pou it m vytvo uj c funkce ze cvi en 9 uka te, e Z H n(x)h m (x)e ;x dx = n n! = nm : ; Uka te, e odtud plyne ortonormalita vlastn c funkc armonick o oscil toru. N vod: R ; H n (x)h m (x)e ;x m p e j =0 m R ; e x ;(x;) e x ;(x;) e ;x dxj =0 = Cvi en Jak je ustota pravd podobnosti nalezen kvantov o jednorozm rn o oscil toru s energi!(n+ ) v bod x? Spo tejte a nakreslete grafy t to ustoty pro n =0 ::: a srovnejte je s ustototu pravd podobnosti v skytu klasick o oscil toru v dan m m st. V sledek: n =0: j 0 (x)j = ja 0 j e ;, n =: j (x)j =4jA j e ;, n =: j (x)j =4jA j ( ; ) e ;. V grafec je po et maxim roven stupni p slu n o Hermiteova polynomu +. Cvi en Spo tejte komut tory [L j X k ] [L j P k ] [L j L k ] (6) kde ^L j := jkl ^X k ^P l (7) V sledek: [L j X k ] = i jkl ^X l, [L j P k ] = i jkl ^P l, [L j L k ] = i jkl^l l, tj. oper tory ^~X ^~P ^~L jsou tzv. vektorov oper tory (kvantov analogie vektor ~x ~p ~ l, tj. objekt se spr vn mi transforma n mi vlastnostmi vzledem ke grup rotac prostoru SO(3)). Cvi en 3 Uka te, e vz jemn komutuj oper tory ^P =m + V (j~xj) ^L 3 ^L z a ^L := ^L x + ^L y + ^L z (8) N vod: P ejd te do sf rick c sou adnic. Cvi en 4 Jak vypadaj oper tory ^X j ^P j ^L j j = 3 x y z ve sf rick c sou adnic c? 7
8 N vod: Oper tory ^X j vzniknou dosazen m denice sf rick c sou adnic, nap. ^X = r cos sin. Pro v po et oper tor ^P j je vodn vyu t pravidla pro derivaci slo en funkce + a dosadit @x j j denice sf rick c sou adnic. V sledek je ^P = ; sin @ ^P 3 ; sin r + cos @ ) ^P = ::: v sledky pro ^L j jsou uvedeny ve \slabik i". Nezapom nejte na spr vn postup p i skl d n oper tor x ; id x), pro n zornost si konci v ec oper torov c identit p edstavit vlnovou funkci, a pak postupovat jako p i derivov n slo en funkce. Cvi en 5 "Kvantov tu t leso" (nap. dvouatomov molekula) s momentem setrva nosti I z voln rotuje v rovin. Najd te jej mo n odnoty energie. N vod: H = ; d I z d (viz princip korespondence a klasickou kinetickou energii I Z _ ). e en m stacion rn Scr dingerovy rovnice nalezneme e en ve tvaru () =Ae i + Be ;i = ::: a z po adavku jednozna nosti () = ( +) najdeme mo n odnoty energie E m = m I z m Z. Cvi en 6 S pou it m vzorc pro jednotliv slo ky momentu ybnosti uka te, e oper tor ^L m ve sf rick c sou adnic c tvar ^L = ; + sin N vod: Nau te se skl dat (n sobit) )] Cvi en 7 Odvo te pravd podobnosti nalezen stice v dan m prostorov m lu pro stavy s p d. V sledek: l =0: l =: jy 0 0 j = C 0 0 jy ; j = C ; sin (), jy 0 j = C 0 cos (), jy j = C sin (), l =: jy ; j = C ; sin 4 (), jy ; j = C ; sin () cos (), jy 0 j = C 0 ( 3 cos () ; ), jy j = C sin () cos (), jy j = C sin 4 () Nakreslete si grafy (nejl pe trojrozm rn na po ta i). 8
9 Cvi en 8 Napi te v ecny vlnov funkce armonick o oscil toru pro stavy s energiemi 3=!, 5=! a 7=!. V sledek: Nezapome te na degeneraci energie, v sledek lze zapsat r zn mi zp soby, nap. jako sou in vlastn c funkc jednorozm rn o oscil toru nebo pomoc vlastn c funkc ^H ^L ^L z. Cvi en 9 Napi te oper tor ^L a ^L 3. vyj d en pomoc posunovac c oper tor ^L V sledek: ^L = ^L + ^L ; + ^L 3 ; ^L 3 = ^L ; ^L + + ^L 3 + ^L 3 Cvi en 30 Posunovac oper tory momentu ybnosti p sob na kulov funkce zp sobem ^L Y lm = lmy l m (0) Spo tejte koecienty lm N vod: Snadno lze nal zt s vyu it m p edcoz o cvi en j lmj (oblo te p edcoz v sledek (Y lm a Y lm ) a uv domte si, e kulov funkce jsou vlastn funkce ^L, L 3 ). V sledek je j + lm j = [l(l +); m(m + )] j ; lm j = [l(l +); m(m ; )]: F ze lm neplyne z algebry oper tor, z vis na konkr tn volb f z Y l m, pro standartn volbu uvedenou ve \slabik i" jsou lm re ln. Cvi en 3 Krea n a aniila n oper tory p sob na vlastn funkce oper toru energie armonick o oscil toru zp sobem Spo tejte koecienty n. ^a n = n n () N vod: Oblo te ^H =!(^a ;^a + ; ), resp. ^H =!(^a +^a ; + ) vlastn funkc armonick o oscil toru (obdobn jako v p edcoz m cvi en ), v sledek: + n = p n + ; n = p n: Oledn f ze plat stejn koment jako v e. Cvi en 3 Uka te, e pro krea n a aniila n oper tory energie armonick o oscil toru plat ^a +^a ; n = n n N vod: Vyu ijte ^H =!(^a +^a ; + ). 9
10 Cvi en 33 Spo t te st edn odnoty slo ek ybnosti kvantov stice v Coulombov poli s energi ; MQ a nulov m momentem ybnosti (elektron v atomu vod ku ve stavu s). N vod: Vyu ijte tvar ^P i ve sf rick c sou adnic c (viz cvi en 4) a spo tejte ^P i i = ( ^P i )=( ). V sledek je ^P i i = 0 (jak lze ostatn o ek vat ze symetrie vlnov funkce). Cvi en 34 Spo t te st edn odnoty slo ek poloy kvantov stice popsan vlnovou funkc (). V sledek: ^X i i = <B i <A Cvi en 35 Spo t te st edn odnoty slo ek ybnosti kvantov stice popsan vlnovou funkc (). Napi te tvar vlnov funkce () popisuj c vlnov bal k se st edn odnotou ybnosti ~p 0, kter m v ase t 0 st edn odnotu poloy ~x 0. V sledek: ^P i i = ;i(b i ; A <B i <A ) AR = =B i Vlnov bal k: kde ~B =A~x 0 + i ~p 0. (x t) =C(t) ; 3 e ; ~ B 4A e ;A (~x; ~B (t) Cvi en 36 Ur ete pravd podobnost nalezen ybnosti stice popsan vlnovou funkc (x) =Ce ;~x +ix () v intervalu (a b ) (a b ) (a 3 b 3 ). Ur ete ustotu pravd podobnosti nalezen ybnosti v okol odnoty ~p 0. A ) V sledek: Ozn. J =(a b ) (a b ) (a 3 b 3 ), ~ k =( 0 0) P ~pj = ~p ~k; RJ ( e; ) d 3 ~p ( p ) 3 : Cvi en 37 Nec "jednorozm rn " stice s motou M v potenci lu armonick o oscil toru s vlastn frekvenc! = =M je ve stavu popsan m vlnovou funkc +ix (x) =Ce ;x (3) S jakou pravd podobnost nam me odnoty jej energie rovn! resp.!, 3!? N vod: S vyu it m znalosti vlastn c funkc armonick o oscil toru a denice pravd podobnosti p ecodu do p sl. vlastn c stav lze snadno spo tat P E= p 3 e; 3 P E= 3 p! = 4 7 e; 3 energii! nelze nam it (nen ve spektru). 0! =
11 Cvi en 38 Nec stice s motou M v potenci lu armonick o oscil toru s vlastn frekvenc! ==M je ve stavu popsan m vlnovou funkc (x) =Ce ;~x +ix (4) S jakou pravd podobnost nam me odnoty jej energie rovn 5!? N vod: Nezapome te, e energie 5! t rozm rn o armonick o oscil toru je degenerovan, mus te spo tat pravd podobnosti p ecodu do jednotliv c ortogon ln c vlastn c stav p slu n c k t to energii a pak je se st. V sledn pravd podobnost: e ; p Cvi en 39 Nec stice je ve stavu popsan m vlnovou funkc =(4) ;= (e i sin +cos)g(r) (5) Jak odnoty L z m eme nam it a s jakou pravd podobnost? Jak je st edn odnota L z v tomto stavu? N vod: Uv domte si, e vlastn funkce ^L ^L z maj tvar f(r)y lm ( ) pro libovolnou funkci f(r). Lze tedy uva ovat nap klad f(r) = g(r). V sledek: P = P 3 0 =, ostatn pravd podobnosti pak mus b t rovny nule. Lze nam it 3 L z =0 L z =. St edn odnota L z je. 3 Cvi en 40 Nec stice je pops na vlnovou funkc =(x + y +z)exp(; x + y + z ) Jak je pravd podobnost nalezen stice v prostorov m lu ( + d) ( + d), kde jsou pol rn, respektive azimut ln el? Jak odnoty kvadr tu momentu ybnosti m eme nam it? Jak je st edn odnota z-ov slo ky momentu ybnosti? Jak je pravd podobnost nam en z-ov slo ky momentu ybnosti L z =+? N vod: zapi te pomoc kulov c funkc. N vod: P eve te vlnovou funkci do sf rick c sou adnic. Pravd podobnost nalezen v prostorov m lu d lze pak snadno nal zt P d = K(sin cos + sin sin + cos ) d = K sin (sin cos +sin sin + cos ) dd (K = 8 ): Pro dal v po et rozlo te do kulov c funkc (uka te, e je line rn kombinac Y ; Y 0 a Y ), je tedy vlastn m vektorem kvadr tu momentu ybnosti p slu n m l =, d le dopo tejte st edn odnotu z-ov slo ky momentu ybnosti (v sledek je 0) a pravd podobnost nam en z-ov slo ky momentu ybnosti L z =+ (v sledek je ). 6
12 Cvi en 4 Spo t te st edn kvadratick odcylky slo ek poloy a ybnosti kvantov stice p i m en na stavu popsan m vlnovou funkc (), kde A>0. Uka te, e pro tento stav plat (X k ) (P k )== (6) N vod: Spo tejte ^X j i = <B j A, ^X j i = (<B j ) +A a po dosazen do pat i n o 4A vzorce ( ^X j )= 4A. Obdobn najdete ( ^P j )= p A. Cvi en 4 Uka te, e v jednorozm rn m p pad podm nka [ ^A; < ^A > ;i( ^B; < ^B > )] =0 (7) pro oper tory ^A = ^X ^B = ^P je integrodiferenci ln rovnic, jej mi jedin mi e en mi jsou funkce g(x) =C exp[;ax + Bx] kter jsme nazvali minim ln vlnov bal ky. N vod: Prozat m si ozna te ^Xi = x ^P i = p a najd te e en pat i n diferenci ln rovnice x ; x ; p ) =0: Na z v r ur ete vzta mezi, integra n konstantou a x p nalezen m st edn c polo ^Xi, ^P i a jejic porovn n m s x p (m ete vyu t v sledek cvi en 34, 35). Cvi en 43 Nec Hamiltoni n kvantov o syst mu m ist bodov spektrum. Na syst mu byla nam ena odnota a pozorovateln A, kter m ist bodov spektrum a a je nedegenerovan vlastn odnota. Jak je pravd podobnost, e nam me stejnou odnotu, budeme-li m en opakovat po ase t? N vod: Rozlo me{li a = (0) = P k c k k, kde k jsou vlastn funkce amiltoni nu odpov daj c energii E k, pak s vyu it m znalosti asov o v voje vlastn c funkc amiltoni nu najdeme P A=a (t) =j( (0) (t))j = j X k jc k j e ; i E kt j = X j k jc k j jc j j e ; i (E k;e j )t : Cvi en 44 Nec stice moty M v jednorozm rn nekone n lubok potenci lov j m ky a je v ase t =0pops na vlnovou funkc, (kter je superposic stacion rn c stav ) (x 0) = 0 pro jxj >a (x 0) = sin[ a (x ; a)] + sin[ (x ; a)] pro jxj <a: a Jak je pravd podobnost, e stice se v ase t = 0 a t = 8Ma intervalu (-a,0)? bude nac zet v
13 N vod: V p pad superpozice stacion rn c stav snadno naleznete asov v voj, pak sta prointegrovat j j p es (;a 0) a normovat. V sledek: t =0:::P 0 = ;8+3 6, t = 8Ma :::P = : Cvi en 45 Nec jednorozm rn stice v poli armonick o oscil toru je v ase t =0ve stavu (x 0) = A 0 + B kde A B R n vlastn stavy energie normalizovan k. V jak m stavu je v libovoln m ase t>0? N vod: Z st v superpozic stav 0, ur ete asov v voj koecient line rn kombinace. Cvi en 46 Uka te jak z vis na ase st edn kvadratick odcylka sou adnice jednorozm rn o armonick o oscil toru. N vod: Jeden z mo n c postup je n sleduj c : vyjd te z vyj d en = c k (t)^a k +jvaci a najd te (jednoduc ) asov v voj c k (t). Pak vyj d ete ^X ^X pomoc ^a a po prav c (s vyu it m ^a k ;jvaci = 0 vacj^a k + = 0) naleznete ( (A)) = K e i!t + K + K 3 e ;i!t, kde K K K 3 jsou konstanty z visl na po te n c podm nk c c k (0). Obecn lze tedy c, e ( (A)) vyovuje diferenci ln rovnici f ! f 0 =0: Cvi en 47 Nalezn te oper tor ryclosti pro stici v elektromagnetick m poli. N vod: ^_~Q = i [ ^H ^~Q] = :::, v sledek odpov d dle principu korespondence (nikoliv p ekvapiv ) v sledku v klasick mecanice. Cvi en 48 Uka te, e vlastn sla oper toru ^~ ~ B jsou 0 j ~ Bj. Najd te vlastn funkce. N vod: Vyu ijte too, e po nalezen vlastn c sel ji v te, e rovnice pro odpov daj c vlastn vektory m netrivi ln e en, tj. dky matice soustavy jsou line rn z visl a t m p dem ne e te soustavu, ale jednu rovnici pro nezn m konstanty. Cvi en 49 Uka te e ^~S = 3 4. Porovnejte tento v sledek s ^~L. V sledek: Odpov daj c l pro spin je, tj. spin elektronu je \polo seln ". 3
14 Cvi en 50 Nec pro volnou stici se spinem je nam ena odnota z{ov slo ky spinu s z ==. Jestli e vz p t m me odnotu spinu ve sm ru, kter se z{ovou osou sv r el, jak m eme nam it odnoty a s jakou pravd podobnost? N vod: Najd te si n jak oper tor spinu sv raj c o se z{ovou osou el (nap. (cos() 3 + sin() ) ), p slu n pravd podobnosti z sk te pat i n mi skal rn my sou iny vlastn c vektor, v sledky: P (+ )= cos +, P (; )= ; cos +. Cvi en 5 Uva ujte syst m (tzv. supersymetrick armonick oscil tor) popsan na Hilbertovu prostoru L (R dx) C amiltoni nem D le je d n oper tor ^H = ; m + m! x +! 3: ^Q = p m ( ^P + i!m 3 ^X): Nalezn te ^Q y, ^Q, [ ^H ^Q] a v sledky vyj d ete pomoc oper tor ^H, ^Q. Jak omezen lze vyvodit z t cto relac na spektrum amiltoni nu ( tj. zda je sora i zdola omezen a m )? ( Posta uva ovat bodovou st spektra. ) N vod: ^Q y = ^Q ^Q = ^H [ ^H ^Q] = 0. vztau ^H =^Q y ^Q (pozitivn oper tor). Omezen na spektrum z sk me ze Cvi en 5 stice se spinem = je um st na v konstantn m magnetick m poli sm uj c m m ve sm ru osy x. V ase t = 0 byla nam ena odnota jej z-ov slo ky spinu +=. S jakou pravd podobnost nalezneme v libovoln m dal m ase odnotu jej y-ov slo ky spinu +=? V sledek: P Sy= = cos( Bxt Bxt ) + sin( ) : Cvi en 53 Uka te, e pokud v raz exp[i~a ~] denujeme pomoc ady exp[i~a ~] := X n=0 (i~a ~) n (8) n! pak plat ~a ~ exp[i~a ~] =cos(j~aj)+i sin(j~aj) (9) j~aj N vod: Spo t te nejprve (~a ~) a pov imn te si, e je to n sobek jednotkov matice, pak sumu rozd lte na sou et p es sud a lic indexy. 4
15 Cvi en 54 Napi te vlnovou funkci (~x ) z kladn o stavu stice v poli Coulombova potenci lu s odnotou z{ov, resp. x{ov, resp. y{ov slo ky spinu rovn =. N vod: Proto e ^H je ve spinov m prostoru diagon ln, bude m t z kladn stav stejnou energii, jako! kdy spin neuva ujeme, a odpov daj c vlastn vektor m e ; a r tvar = e ; a r. Konstanty ur me tak, aby to byl sou asn vlastn vektor odpov daj c slo ky spinu. Cvi en 55 Najd te energie a vlastn funkce z kladn o a prvn o excitovan o stavu dvou nerozli iteln c stic se spinem 0, respektive v poli armonick o oscil toru. V sledek: Spin 0:. z kladn stav E =3!, nedegenerovan.. excitovan stav E =4!, 3 line rn nez visl stavy Spin :. z kladn stav E =3!, nedegenerovan.. excitovan stav E =4!, line rn nez visl c stav Cvi en 56 Atom ul ku m ty i valen n elektrony (p esv d te se). M eme na n j tedy nal et jako na syst m ty elektron ve sf ricky symetrick m poli. Jak je pak degenerace jeo z kladn o stavu? V sledek: 5. Cvi en 57 Najd te v. du porucov teorie energii z kladn o stavu atomu elia. N vod: Neporu en syst m ::: elektrony v poli j dra, poruca ::: elektrostatick interakce mezi elektrony ^H 0 =~e =j~x () ; ~x () j, z kladn stav neporu en o ^H 0 (zd vodn te a ov te normalizaci) (~x () ~x () () () )= p () 0 (~x () () ) (;) 0 (~x () () ) ; (~x () () ) $ (~x () () ) kde () 0 (~x ) = ;= (Z=a) 3= exp(;zr=a) = : 5
16 P i v po tu E () 0 = j ^H 0 ji vyu ijte (viz Form nek: vod do kvantov teorie) a j~x ; ~yj = R X l=0 P 0 l (~n ~n )= ( r R )l P 0 (cos ) l 4 l + lx m=;l r<r r= j~xj R = j~yj ~x~y = rr cos Y lm (~n )Y lm (~n ) 8~n j : j~n j j =: Integr ly pro m 6= 0, resp. l 6= 0 vymiz (pro?), zb v prov st trivi ln integraci p es ly aperpartes v r r. V sledek: E () 0 = 5~e 4a E 0 = E (0) 0 + E () 0 + :::';74 8eV: 6
Cvi en 7 Ur ete vlnovou d lku a frekvenci de Broglieovy vlny pro molekulu kysl ku ve vzduchu va eho pokoje a pro stici o hmotnosti 10 g pohybuj c se r
Kvantov mechanika { cvi en Ladislav Hlavat September 9, 003 Cvi en 1 Napi te rozd lovac funkci Gaussova pravd podobnostn ho rozd len. Interpretujte v znam jej ch parametr. Vypo tejte jeho momenty. Napi
Line rn oper tory v euklidovsk ch prostorech V t to sti pou ijeme obecn v sledky o line rn ch oper torech ve vektorov ch prostorech nad komplexn mi sl
Line rn oper tory v euklidovsk ch prostorech V t to sti pou ijeme obecn v sledky o line rn ch oper torech ve vektorov ch prostorech nad komplexn mi sly z p edchoz ch kapitol k podrobn j mu zkoum n line
1.7. Mechanické kmitání
1.7. Mechanické kmitání. 1. Umět vysvětlit princip netlumeného kmitavého pohybu.. Umět srovnat periodický kmitavý pohyb s periodickým pohybem po kružnici. 3. Znát charakteristické veličiny periodického
( x ) 2 ( ) 2.5.4 Další úlohy s kvadratickými funkcemi. Předpoklady: 2501, 2502
.5. Další úlohy s kvadratickými funkcemi Předpoklady: 50, 50 Pedagogická poznámka: Tato hodina patří mezi ty méně organizované. Společně řešíme příklad, při dalším počítání se třída rozpadá. Já řeším příklady
Exponenciála matice a její užití. fundamentálních matic. Užití mocninných řad pro rovnice druhého řádu
1 Tutoriál č. 3 Exponenciála matice a její užití řešení Cauchyovy úlohy pro lineární systémy užitím fundamentálních matic. Užití mocninných řad pro rovnice druhého řádu 0.1 Exponenciála matice a její užití
3. Polynomy Verze 338.
3. Polynomy Verze 338. V této kapitole se věnujeme vlastnostem polynomů. Definujeme základní pojmy, které se k nim váží, definujeme algebraické operace s polynomy. Diskutujeme dělitelnost polynomů, existenci
Příklad 1.3: Mocnina matice
Řešení stavových modelů, módy, stabilita. Toto cvičení bude věnováno hledání analytického řešení lineárního stavového modelu. V matematickém jazyce je takový model ničím jiným, než sadou lineárních diferenciálních
p (1) k 0 k 1 je pravd podobnost p echodu ze stavu k i v l ; 1 kroku do stavu k j
Markovovsk n hodn procesy U Markovovsk ho n hodn ho proces nez vis dal v voj na zp sobu, jak se proces dostal do sou asn ho stavu. Plat 8 t
Cvi en 86: Najd te nutn a posta uj c podm nky pro kompaktnost mno iny M v diskr tn m metrick m prostoruè! ë M je kompaktn, pr v kdy je kone n. ë Cvi e
Cvi en 86: Najd te nutn a posta uj c podm nky pro kompaktnost mno iny M v diskr tn m metrick m prostoruè! ë M je kompaktn, pr v kdy je kone n. ë Cvi en 87: Rozhodn te, zda je sou in dvou kompaktn ch metrick
Multikriteri ln optimalizace proces 0 1 v elektrotechnice
Multikriteri ln optimalizace proces 0 1 v elektrotechnice Franti 0 8ek Mach 1,2, Pavel K 0 1s 2, Pavel Karban 1, Ivo Dole 0 6el 1,2 1 Katedra teoretick і elektrotechniky Fakulta elektrotechnick, Z pado
Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/07.0018. 3. Reálná čísla
Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ..07/..00/07.008 3. Reálná čísla RACIONÁLNÍ A IRACIONÁLNÍ ČÍSLA Význačnými množinami jsou číselné množiny. K nejvýznamnějším patří množina reálných čísel,
DYNAMICKÉ VÝPOČTY PROGRAMEM ESA PT
DYNAMICKÉ VÝPOČTY PROGRAMEM ESA PT Doc. Ing. Daniel Makovička, DrSc.*, Ing. Daniel Makovička** *ČVUT v Praze, Kloknerův ústav, Praha 6, **Statika a dynamika konstrukcí, Kutná Hora 1 ÚVOD Obecně se dynamickým
1 3Statistika I (KMI/PSTAT)
1 3Statistika I (KMI/PSTAT) Cvi 0 0en prvn aneb Suma 0 0n symbolika, vod do popisn statistiky Statistika I (KMI/PSTAT) 1 / 17 1 3Obsah hodiny Po dne 0 8n hodin byste m li b 0 5t schopni: spr vn pou 0 6
Transformace Aplikace Trojný integrál. Objem, hmotnost, moment
Trojný integrál Dvojný a trojný integrál Objem, hmotnost, moment obecne ji I Nez zavedeme transformaci dvojne ho integra lu obecne, potr ebujeme ne kolik pojmu. Definice Necht je da no zobrazenı F : R2
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha: 4 Název úlohy: Balmerova série Kroužek: po-do Datum měření: 10. března 014 Skupina: Vypracoval: Ondřej Grover Klasifikace: 1 Pracovní úkoly 1. (Nepovinné) V
c sin Příklad 2 : v trojúhelníku ABC platí : a = 11,6 dm, c = 9 dm, α = 65 0 30. Vypočtěte stranu b a zbývající úhly.
9. Úvod do středoškolského studia - rozšiřující učivo 9.. Další znalosti o trojúhelníku 9... Sinova věta a = sin b = sin c sin Příklad : V trojúhelníku BC platí : c = 0 cm, α = 45 0, β = 05 0. Vypočtěte
1. LINEÁRNÍ APLIKACE OPERAČNÍCH ZESILOVAČŮ
1. LNEÁNÍ APLKACE OPEAČNÍCH ZESLOVAČŮ 1.1 ÚVOD Cílem laboratorní úlohy je seznámit se se základními vlastnostmi a zapojeními operačních zesilovačů. Pro získání teoretických znalostí k úloze je možno doporučit
7. Odraz a lom. 7.1 Rovinná rozhraní dielektrik - základní pojmy
Trivium z optiky 45 7 draz a lom V této kapitole se budeme zabývat průchodem (lomem) a odrazem světla od rozhraní dvou homogenních izotropních prostředí Pro jednoduchost se omezíme na rozhraní rovinná
Základy zpracování obrazů
Základy zpracování obrazů Martin Bruchanov BruXy bruxy@regnet.cz http://bruxy.regnet.cz 23. března 29 1 Jasové korekce........................................................... 1 1.1 Histogram........................................................
6. Matice. Algebraické vlastnosti
Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA I, zimní semestr 2000/2001 Michal Marvan 6 Matice Algebraické vlastnosti 1 Algebraické operace s maticemi Definice Bud te A,
SBÍRKA PŘÍKLADŮ PRO OPAKOVÁNÍ NA PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY 2
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNÍ A STAVEBNÍ TÁBOR, KOMENSKÉHO 1670 SBÍRKA PŘÍKLADŮ PRO OPAKOVÁNÍ NA PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY 2 ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obsah 1 Dělitelnost přirozených čísel... 3 2 Obvody a obsahy
Měření momentu setrvačnosti z doby kmitu
Úloha č. 4 Měření momentu setrvačnosti z doby kmitu Úkoly měření:. Určete moment setrvačnosti vybraných těles, kruhové a obdélníkové desky.. Stanovení momentu setrvačnosti proveďte s využitím dvou rozdílných
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Základy paprskové a vlnové optiky, optická vlákna, Učební text Ing. Bc. Jiří Primas Liberec 2011 Materiál vznikl
Státní maturita 2011 Maturitní testy a zadání jaro 2011 Matematika: didaktický test - základní úrove obtíºnosti MAMZD11C0T02 e²ené p íklady
Státní maturita 0 Maturitní testy a zadání jaro 0 Matematika: didaktický test - základní úrove obtíºnosti MAMZDC0T0 e²ené p íklady Autor e²ení: Jitka Vachtová 0. srpna 0 http://www.vachtova.cz/ Obsah Úloha
Difrakce na mřížce. Úkoly měření: Použité přístroje a pomůcky: Základní pojmy, teoretický úvod: Úloha č. 7
Úloha č. 7 Difrakce na mřížce Úkoly měření: 1. Prostudujte difrakci na mřížce, štěrbině a dvojštěrbině. 2. Na základě měření určete: a) Vzdálenost štěrbin u zvolených mřížek. b) Změřte a vypočítejte úhlovou
Dynamika tuhých těles
Dynamika tuhých těles V reálných technických aplikacích lze model bodového tělesa použít jen v omezené míře. Mnohem častější je použití modelu tuhého tělesa. Tuhé těleso je definováno jako těleso, u něhož
Vyvažování tuhého rotoru v jedné rovině přístrojem Adash 4900 - Vibrio
Aplikační list Vyvažování tuhého rotoru v jedné rovině přístrojem Adash 4900 - Vibrio Ref: 15032007 KM Obsah Vyvažování v jedné rovině bez měření fáze signálu...3 Nevýhody vyvažování jednoduchými přístroji...3
10 je 0,1; nebo taky, že 256
LIMITY POSLOUPNOSTÍ N Á V O D Á V O D : - - Co to je Posloupnost je parta očíslovaných čísel. Trabl je v tom, že aby to byla posloupnost, musí těch čísel být nekonečně mnoho. Očíslovaná čísla, to zavání
4 Vyhodnocení naměřených funkčních závislostí
4 Vyhodnocení naměřených funkčních závislostí Kromě měření konstant je častou úlohou měření zjistit, jak nějaká veličina y (závisle proměnná, jinak řečeno funkce) závisí na jiné proměnlivé veličině x (nezávisle
MECHANICKÁ PRÁCE A ENERGIE
MECHANICKÁ RÁCE A ENERGIE MECHANICKÁ RÁCE Konání práce je podmíněno silovým působením a pohybem Na čem závisí velikost vykonané práce Snadno určíme práci pro případ F s ráci nekonáme, pokud se těleso nepřemísťuje
Metoda konečných prvků. 6. přednáška Tělesové prvky - úvod (lineární trojúhelník a lineární čtyřstěn) Martin Vrbka, Michal Vaverka
Metoda konečných prvků 6. přednáška Tělesové prvky - úvod (lineární trojúhelník a lineární čtyřstěn) Martin Vrbka, Michal Vaverka Diskretizace Analýza pomocí MKP vyžaduje rozdělení řešené oblasti na konečný
1 Pracovní úkoly. 2 Vypracování. Úloha #9 Akustika.
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM I FJFI ƒvut v Praze Úloha #9 Akustika. Datum m ení: 18.10.2013 Skupina: 7 Jméno: David Roesel Krouºek: ZS 5 Spolupracovala: Tereza Schönfeldová Klasikace: 1 Pracovní úkoly 1. Domácí
LABORATORNÍ ÚLOHA č.1
Vyodnocení odebíranýc proudů spotřebičů používanýc v domácnostec a kanceláříc LABORATORNÍ ÚLOHA č Vyodnocení odebíranýc proudů spotřebičů používanýc v domácnostec a kanceláříc Cíl úloy: Seznámit se s analyzátorem
e en loh 1. kola 41. ro n ku fyzik ln olympi dy. Kategorie D Auto i loh: J. J r (1,2,3,4,6,7), I. Volf (5) 1.a) Zrychlen vlaku p i brzd n ozna me a 1.
e en loh 1. kola 41. ro n ku fyzik ln olympi dy. Kategorie D Auto i loh J. J r (1,2,,4,6,7), I. Volf (5) 1.a) Zrychlen vlaku p i brzd n ozna me a 1. Z rovnic v 0 = a 1 t 1 ; 1 = 1 2 a 1t 2 1 (1) plyne
Zobrazení v rovině je předpis, který každému bodu X roviny připisuje právě jeden bod X roviny. Bod X se nazývá vzor, bod X se nazývá obraz.
7. Shodná zobrazení 6. ročník 7. Shodná zobrazení 7.1. Shodnost geometrických obrazců Zobrazení v rovině je předpis, který každému bodu X roviny připisuje právě jeden bod X roviny. Bod X se nazývá vzor,
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 OHYB SVĚTLA
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 OHYB SVĚTLA V paprskové optice jsme se zabývali optickým zobrazováním (zrcadly, čočkami a jejich soustavami).
3. Dynamika. Obecné odvození: a ~ F a ~ m. Zrychlení je přímo úměrné F a nepřímo úměrné m. 3. 2. 1 Výpočet síly a stanovení jednotky newton. F = m.
3. Dynamika Zabývá se říčinou ohybu (jak vzniká a jak se udržuje). Vše se odehrávalo na základě řesných okusů, vše shrnul Isac Newton v díle Matematické základy fyziky. Z díla vylývají 3 ohybové zákony.
Hlavní body. Úvod do nauky o kmitech Harmonické kmity
Harmonické kmiy Úvod do nauky o kmiech Harmonické kmiy Hlavní body Pohybová rovnice a její řešení Časové závislosi výchylky, rychlosi, zrychlení, Poenciální, kineická a celková energie Princip superpozice
5. cvičení 4ST201_řešení
cvičící. cvičení 4ST201_řešení Obsah: Informace o 1. průběžném testu Pravděpodobnostní rozdělení 1.část Vysoká škola ekonomická 1 1. Průběžný test Termín: pátek 26.3. v 11:00 hod. a v 12:4 v průběhu cvičení
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6b Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčování) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6b Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčování) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G říjen 2014 1 1O POLOHOVÉ VYTYČOVÁNÍ Pod pojem polohového vytyčování se
6. přednáška z předmětu GIS1 Souřadnicové systémy a transformace mezi nimi
6. přednáška z předmětu GIS1 Souřadnicové systémy a transformace mezi nimi Vyučující: Ing. Jan Pacina, Ph.D. e-mail: jan.pacina@ujep.cz Pro přednášku byly použity texty a obrázky od Ing. Magdaleny Čepičkové
October 1, Interpretujte význam jejích parametrů. Vypočítejte jeho momenty. Napište vzorec pro. I(n, a, b) :=
Kvantová fyzika cvičení s návody a výsledky October 1, 007 Návody zde uvedené jsou záměrně uváděny ve stručné formě, jako nápověda a vodítko, jak při řešení úloh postupovat; nepředstavují a nenahrazují
NEJČASTĚJŠÍ POCHYBENÍ PŘI PODÁNÍ ŽÁDOSTI O PODPORU V RÁMCI INTEGROVANÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU, SC 2.5, VÝZVA Č
NEJČASTĚJŠÍ POCHYBENÍ PŘI PODÁNÍ ŽÁDOSTI O PODPORU V RÁMCI INTEGROVANÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU, SC 2.5, VÝZVA Č. 16 ENERGETICKÉ ÚSPORY V BYTOVÝCH DOMECH S ohledem na zjištění učiněná při posuzování
SEMESTRÁ LNÍ PRÁ CE. Licenč ní studium STATISTICKÉZPRACOVÁ NÍ DAT PŘ I KONTROLE A Ř ÍZENÍ JAKOSTI
SEMESTRÁ LNÍ PRÁ CE Licenč ní studium STATISTICKÉZPRACOVÁ NÍ DAT PŘ I KONTROLE A Ř ÍZENÍ JAKOSTI Předmě t STATISTICKÁ ANALÝ ZA JEDNOROZMĚ RNÝ CH DAT (ADSTAT) Ú stav experimentá lní biofarmacie, Hradec
M - Příprava na čtvrtletní písemnou práci
M - Příprava na čtvrtletní písemnou práci Určeno pro třídu 1ODK. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem - EduBase. Více informací o programu naleznete
Statistick anal 0 5za kompozi 0 0n ͺch tabulek
Statistick anal 0 5za kompozi 0 0n ͺch tabulek Kamila Fa 0 0evicov, Karel Hron Katedra matematick anal 0 5zy a aplikac ͺ matematiky, Univerzita Palack ho v Olomouci Od kontingen 0 0n ͺch ke kompozi 0 0n
Měření základních vlastností OZ
Měření základních vlastností OZ. Zadání: A. Na operačním zesilovači typu MAA 74 a MAC 55 změřte: a) Vstupní zbytkové napětí U D0 b) Amplitudovou frekvenční charakteristiku napěťového přenosu OZ v invertujícím
Návod na zřízení datové schránky právnické osoby nezapsané v obchodním rejstříku
Návod na zřízení datové schránky právnické osoby nezapsané v obchodním rejstříku Zřízení datové schránky Právnické osobě, která není zapsána v obchodním rejstříku, zřídí ministerstvo datovou schránku právnické
1.11 Vliv intenzity záření na výkon fotovoltaických článků
1.11 Vliv intenzity záření na výkon fotovoltaických článků Cíle kapitoly: Cílem laboratorní úlohy je změřit výkonové a V-A charakteristiky fotovoltaického článku při změně intenzity světelného záření.
Pokyny České pošty pro označování Doporučených zásilek čárovými kódy
Pokyny České pošty pro označování Doporučených zásilek čárovými kódy Zpracoval Česká pošta, s.p. Datum vytvoření 14.04.2010 Datum aktualizace 17.04.2014 Počet stran 20 Počet příloh 0 Obsah dokumentu 1.
Antény. Zpracoval: Ing. Jiří. Sehnal. 1.Napájecí vedení 2.Charakteristické vlastnosti antén a základní druhy antén
ANTÉNY Sehnal Zpracoval: Ing. Jiří Antény 1.Napájecí vedení 2.Charakteristické vlastnosti antén a základní druhy antén Pod pojmem anténa rozumíme obecně prvek, který zprostředkuje přechod elektromagnetické
Základní zapojení operačních zesilovačů
ákladní zapojení operačních zesilovačů ) Navrhněte a zapojte stejnosměrný zesilovač s operačním zesilovačem v invertjícím zapojení se zadanými parametry. ) Navrhněte a zapojte stejnosměrný zesilovač s
Fotogrammetrie a DPZ soustava cílů
Fotogrammetrie a DPZ soustava cílů obecný cíl Studenti kurzu se seznámí se základy fotogrammetrie se zaměřením na výstupy (produkty) a jejich tvorbu. Výstupy, se kterými by se ve své praxi v oblasti životního
Analýza oběžného kola
Vysoká škola báňská Technická univerzita 2011/2012 Analýza oběžného kola Radomír Bělík, Pavel Maršálek, Gȕnther Theisz Obsah 1. Zadání... 3 2. Experimentální měření... 4 2.1. Popis měřené struktury...
e en loh. kola 4. ro n ku fyzik ln olympi dy. Kategorie B uto i loh: M. anda (, 3), I. Volf (), K. auner (6),. Ban k (4), V. V cha (5) a P. ediv (7). a) Ozna me u 0 rychlost m e po odrazu od kv dru. Ze
Instrukce Měření umělého osvětlení
Instrukce Měření umělého osvětlení Označení: Poskytovatel programu PT: Název: Koordinátor: Zástupce koordinátora: Místo konání: PT1 UO-15 Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Centrum hygienických laboratoří
na tyč působit moment síly M, určený ze vztahu (9). Periodu kmitu T tohoto kyvadla lze určit ze vztahu:
Úloha Autoři Zaměření FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE 2. Měření modulu pružnosti v tahu a modulu pružnosti ve smyku Martin Dlask Měřeno 11. 10., 18. 10., 25. 10. 2012 Jakub Šnor SOFE Klasifikace
1.2.5 Reálná čísla I. Předpoklady: 010204
.2.5 Reálná čísla I Předpoklady: 00204 Značíme R. Reálná čísla jsou čísla, kterými se vyjadřují délky úseček, čísla jim opačná a 0. Každé reálné číslo je na číselné ose znázorněno právě jedním bodem. Každý
MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ
Modularizace a modernizace studijního programu počáteční přípravy učitele fyziky Studijní modul MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ Oldřich Lepil Olomouc 01 Zpracováno v rámci řešení projektu Evropského sociálního
Mikromarz. CharGraph. Programovatelný výpočtový měřič fyzikálních veličin. Panel Version. Stručná charakteristika:
Programovatelný výpočtový měřič fyzikálních veličin Stručná charakteristika: je určen pro měření libovolné fyzikální veličiny, která je reprezentována napětím nebo ji lze na napětí převést. Zpětný převod
Uložení potrubí. Postupy pro navrhování, provoz, kontrolu a údržbu. Volba a hodnocení rezervy posuvu podpěr potrubí
Uložení potrubí Postupy pro navrhování, provoz, kontrolu a údržbu Volba a hodnocení rezervy posuvu podpěr potrubí Obsah: 1. Definice... 2 2. Rozměrový návrh komponent... 2 3. Podpěra nebo vedení na souosém
AMC/IEM HLAVA B PŘÍKLAD OZNAČENÍ PŘÍMOČARÉHO POHYBU K OTEVÍRÁNÍ
ČÁST 2 Hlava B JAR-26 AMC/IEM HLAVA B [ACJ 26.50(c) Umístění sedadla palubních průvodčí s ohledem na riziko zranění Viz JAR 26.50 (c) AC 25.785-1A, Část 7 je použitelná, je-li prokázána shoda s JAR 26.50(c)]
4.5.1 Magnety, magnetické pole
4.5.1 Magnety, magnetické pole Předpoklady: 4101 Pomůcky: magnety, kancelářské sponky, papír, dřevěná dýha, hliníková kulička, měděná kulička (drát), železné piliny, papír, jehla (špendlík), korek (kus
Národní informační středisko pro podporu kvality. 15.3.2012 Tůmová
Národní informační středisko pro podporu kvality 1 SeminářČSJ Odborná skupina statistické metody 15.3.2012 Praha 2 Nejistoty měření v teorii a praxi Doc. Ing. Olga Tůmová, CSc. 3 O měření 1 Ve 20. století
TECHNICKÉ KRESLENÍ A CAD
Přednáška č. 7 V ELEKTROTECHNICE Kótování Zjednodušené kótování základních geometrických prvků Někdy stačí k zobrazení pouze jeden pohled Tenké součásti kvádr Kótování Kvádr (základna čtverec) jehlan Kvalitativní
MS měření teploty 1. METODY MĚŘENÍ TEPLOTY: Nepřímá Přímá - Termoelektrické snímače - Odporové kovové snímače - Odporové polovodičové
1. METODY MĚŘENÍ TEPLOTY: Nepřímá Přímá - Termoelektrické snímače - Odporové kovové snímače - Odporové polovodičové 1.1. Nepřímá metoda měření teploty Pro nepřímé měření oteplení z přírůstků elektrických
ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ
ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ Pozemkem se podle 2 písm. a) katastrálního zákona rozumí část zemského povrchu, a to část taková, která je od sousedních částí zemského povrchu (sousedních pozemků)
Energie větru Síla větru
Energie větru Vítr je vzduc proudící v přírodě, jeož směr a ryclost se obvykle neustále mění. Příčinou energie větru je rotace Země a sluneční energie. Například nad zemským povrcem ořátým sluncem vzrůstá
Kótování na strojnických výkresech 1.část
Kótování na strojnických výkresech 1.část Pro čtení výkresů, tj. určení rozměrů nebo polohy předmětu, jsou rozhodující kóty. Z tohoto důvodu je kótování jedna z nejzodpovědnějších prací na technických
4.2.16 Ohmův zákon pro uzavřený obvod
4.2.16 Ohmův zákon pro uzavřený obvod Předpoklady: 040215 Postřeh z minulých měření: Při sestavování obvodů jsme používali stále stejnou plochou baterku. Přesto se její napětí po zapojení do obvodu měnilo.
Osvětlovací modely v počítačové grafice
Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Semestrální práce z předmětu Matematické modelování Osvětlovací modely v počítačové grafice 27. ledna 2008 Martin Dohnal A07060 mdohnal@students.zcu.cz
CVIČENÍ č. 8 BERNOULLIHO ROVNICE
CVIČENÍ č. 8 BERNOULLIHO ROVNICE Výtok z nádoby, Průtok potrubím beze ztrát Příklad č. 1: Z injekční stříkačky je skrze jehlu vytlačovaná voda. Průměr stříkačky je D, průměr jehly d. Určete výtokovou rychlost,
L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATEDRA FYZIKY L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y Jméno TUREČEK Daniel Datum měření 3..6 Stud. rok 6/7 Ročník. Datum odevzdání 3..7 Stud. skupina 3 Lab.
PRAKTIKUM... Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Odevzdal dne: Seznam použité literatury 0 1. Celkem max.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM... Úloha č. Název: Pracoval: stud. skup. dne Odevzdal dne: Možný počet bodů Udělený počet bodů Práce při měření 0 5 Teoretická
Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/07.0018. 4. Komplexní čísla
Moderní technologie ve studiu aplikované fyiky CZ.1.07/..00/07.0018 4. Komplexní čísla Matematickým důvodem pro avedení komplexních čísel ( latinského complexus složený), byla potřeba rošířit množinu (obor)
FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ SEMESTRÁLNÍ PRÁCE. Modely operačního výzkumu 1. Studijní obor:
FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Modely operačního výzkumu 1 Vypracoval: Studijní obor: Emailová adresa: Datum vypracování: Jana Pospíšilová IM2-KF Jana.Pospisilova@uhk.cz
( ) Úloha č. 9. Měření rychlosti zvuku a Poissonovy konstanty
Fyzikální praktikum IV. Měření ryhlosti zvuku a Poissonovy konstanty - verze Úloha č. 9 Měření ryhlosti zvuku a Poissonovy konstanty 1) Pomůky: Kundtova trubie, mikrofon se sondou, milivoltmetr, měřítko,
Mechanismy. Vazby členů v mechanismech (v rovině):
Mechanismy Mechanismus klikový, čtyřkloubový, kulisový, západkový a vačkový jsou nejčastějšími mechanismy ve strojích (kromě převodů). Mechanismy obsahují členy (kliky, ojnice, těhlice, křižáky a další).
Ploché výrobky z konstrukčních ocelí s vyšší mezí kluzu po zušlechťování technické dodací podmínky
Ploché výrobky z konstrukčních ocelí s vyšší mezí kluzu po zušlechťování technické dodací podmínky Způsob výroby Dodávaný stav Podle ČSN EN 10025-6 září 2005 Způsob výroby oceli volí výrobce Pokud je to
LED svítidla - nové trendy ve světelných zdrojích
LED svítidla - nové trendy ve světelných zdrojích Základní východiska Nejbouřlivější vývoj v posledním období probíhá v oblasti vývoje a zdokonalování světelných zdrojů nazývaných obecně LED - Light Emitting
ZATÍŽENÍ SNĚHEM A VĚTREM
II. ročník celostátní konference SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ Téma: Cesta k pravděpodobnostnímu posudku bezpečnosti, provozuschopnosti a trvanlivosti konstrukcí 21.3.2001 Dům techniky Ostrava ISBN 80-02-01410-3
Fyzikální korespondenční seminář UK MFF http://fykos.mff.cuni.cz 23. V. S
23. ročník, úloha V. S... světlo v látce!!! chybí statistiky!!! a) Index lomu v nelineárním materiálu závisí na intenzitě světla I jako n = n + n 2I, kde n a n 2 jsou konstanty větší než nula. Zamyslete
11 Soustavy rovnic a nerovnic, Determinanty a Matice
11 Soustavy rovnic a nerovnic, Determinanty a Matice (r zné typy soustav rovnic a nerovnic, matice druhy matic, operace s maticemi, hodnost matice, inverzní matice, Gaussova elimina ní metoda, determinanty
1.2.7 Druhá odmocnina
..7 Druhá odmocnina Předpoklady: umocňování čísel na druhou Pedagogická poznámka: Probrat obsah této hodiny není možné ve 4 minutách. Já osobně druhou část (usměrňování) probírám v další hodině, jejíž
a m1 a m2 a mn zobrazení. Operaci násobení u matic budeme definovat jiným způsobem.
1 Matice Definice 1 Matice A typu (m, n) je zobrazení z kartézského součinu {1, 2,,m} {1, 2,,n} do množiny R Matici A obvykle zapisujeme takto: a 1n a 21 a 22 a 2n A =, a m1 a m2 a mn kde a ij R jsou její
ZÁPISKY Z ANALYTICKÉ GEOMETRIE 1 SOUŘADNICE, BODY
1 Souřadnice, body 1.1 Prostor prostor můžeme chápat jako nějaké prostředí, ve kterém můžeme mít různé věci na různých místech místo, poloha - tohle potřebujeme nějak popsat abychom mohli změřit nebo říci,
2.1 Pokyny k otevřeným úlohám. 2.2 Pokyny k uzavřeným úlohám TESTOVÝ SEŠIT NEOTVÍREJTE, POČKEJTE NA POKYN!
MATEMATIKA DIDAKTICKÝ TEST Maximální bodové hodnocení: 50 bodů Hranice úspěšnosti: 33 % Základní informace k zadání zkoušky Didaktický test obsahuje 26 úloh. Časový limit pro řešení didaktického testu
Aktivity s GPS 3. Měření některých fyzikálních veličin
Aktivity s GPS 3 Měření některých fyzikálních veličin Autor: L. Dvořák Cílem materiálu je pomoci vyučujícím s přípravou a následně i s provedením terénního cvičení s využitím GPS přijímačů se žáky II.
GIGAmatic. Tenzometrický přetěžovací převodník. 1. Popis 2. 2. Použití 2. 3. Technické informace 2. 4. Nastavení 3. 5. Popis funkce 6. 6.
GIGAmatic Tenzometrický přetěžovací převodník OBSAH 1. Popis 2 2. Použití 2 3. Technické informace 2 4. Nastavení 3 5. Popis funkce 6 6. Zapojení 8 7. Údržba 9 Strana # 1 z 8 Revize: 1.8 Květen 2007 1.
Průzkum veřejného mínění věcné hodnocení
Příloha č. 2 ke Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek Průzkum veřejného mínění věcné hodnocení 1. FACTUM INVENIO ad 2. Popis metodiky průzkumu 80 bodů Hodnotící komise posoudila nabídku uchazeče v tomto
Příloha č. 3 VÝKONOVÉ UKAZATELE
Příloha č. 3 VÝKONOVÉ UKAZATELE OBSAH 0. ÚVODNÍ USTANOVENÍ... 3 0.1. Vymezení obsahu přílohy... 3 0.2. Způsob vedení evidencí... 3 0.3. Hodnocené období... 4 1. VÝKONOVÉ UKAZATELE ODPADNÍ VODA... 5 1.1.
pracovní list studenta
Výstup RVP: Klíčová slova: pracovní list studenta Rovnice a jejich soustavy Petra Směšná žák měří dané veličiny, analyzuje a zpracovává naměřená data, rozumí pojmu řešení soustavy dvou lineárních rovnic,
TIP: Pro vložení konce stránky můžete použít klávesovou zkratku CTRL + Enter.
Dialogové okno Sloupce Vložení nového oddílu Pokud chcete mít oddělené jednotlivé části dokumentu (například kapitoly), musíte roz dělit dokument na více oddílů. To mimo jiné umožňuje jinak formátovat
Měřidla. Existují dva druhy měření:
V této kapitole se seznámíte s většinou klasických druhů měřidel a se způsobem jejich použití. A co že má dělat měření na prvním místě mezi kapitolami o ručním obrábění kovu? Je to jednoduché - proto,
Právní úprava spolků dle nového občanského zákoníku
Právní úprava spolků dle nového občanského zákoníku Konkrétní doporučení pro sportovní organizace občanská sdružení Legislativní rada Českého olympijského výboru 2013 Právní úprava spolků dle nového občanského
Provozní deník jakosti vody
Provozní deník jakosti vody Pro zdroje tepla z hliníku Pro odbornou firmu Logamax plus GB162 Logano plus GB202 Logano plus GB312 Logano plus GB402 Před montáží a údržbou pečlivě pročtěte. 6 720 642 944
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Mikrovlny
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 7.5.2012 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: - Hodnocení: Mikrovlny Abstrakt V úloze je studováno šíření vln volným
Fyzikální měření s dataloggery Vernier. Stanoviště 1: motion detector ( netopýr )
Stanoviště 1: motion detector ( netopýr ) Rozhraní LabQuest, ultrazvukový senzor pohybu motion detektor, míč, hrnek, pružina, kyvadlo (improvizované) Z návodu k detektoru zjistěte, na jakém principu funguje.
1 Matematické základy teorie obvodů
Matematické základy teorie obvodů Vypracoval M. Košek Toto cvičení si klade možná přemrštěný, možná jednoduchý, cíl dosáhnout toho, aby všichní studenti znali základy matematiky (a fyziky) nutné pro pochopení
Odpájecí stanice pro SMD. Kontrola teploty, digitální displej, antistatické provedení SP-HA800D
Odpájecí stanice pro SMD Kontrola teploty, digitální displej, antistatické provedení SP-HA800D Upozornění Teplota trysek je 400 C a v případě nesprávného zacházení s přístrojem může dojít ke zranění, požáru