PROGRAMOVÁNÍ CNC STROJŮ

Transkript

1 S T Ř E D N Í P R ŮMY S L O V Á Š KOLA P r a h a 1 0, N a T ř e b e š í n ě p ř í s p ě v k o v á o r g a n i z a c e z ř í z e n á H M P UČEBNÍ TEXTY PROGRAMOVÁNÍ CNC STROJŮ 2.ročník Karel Bláha

2 Obsah Bezpečnost a ochrana zdraví při práci na CNC strojích... 2 Úvod... 3 CNC řízení obráběcích strojů... 4 Souřadné systémy u číslicově řízených strojů... 5 Základní pravidla pro orientaci os v prostoru u obráběcích strojů... 5 Řídicí systémy se souvislým řízením... 6 Vztažné body u CNC strojů... 8 Korekce nástroje a nulový bodu obrobku... 9 Korekce nástrojů... 9 Nulový bodu obrobku Sestavení CNC programu Tvorba programů 2axis frézování Způsob programování Lineární interpolace (kontura) G Korekce dráhy nástroje Kruhová interpolace (kontura) G02, G Podprogram Kapsování 2axis frézování (G72) Vrtací cyklus frézování (G83) NC kód pro kontrolu příkladu na korekce dráhy nástroje Použitá literatura

3 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci na CNC strojích CNC stroj je naprogramován a řízen NC kódem přímo z PC pomocí řídícího systému. Pracuje plynule a přerušení jeho činnosti je prováděno pouze při výměně nástrojů a nebo je-li v NC kódu povel k přerušení programu M0. Je proto nutné dodržovat tyto bezpečnostní předpisy: Spuštění stroje je možné pouze na přímý pokyn vyučujícího. Před spuštěním programu je nutné se přesvědčit zda je obrobek řádně upevněn v pracovním prostoru stroje zda jsou všechny použité nástroje řádně upevněny v držácích. U velkých produkčních strojů musí být řádně zavřeny bezpečnostní dveře a kryty pracovního prostoru. Je výslovně zakázáno nahrazovat protikus bezpečnostního zámku dveří a tak umožnit spuštění stroje bez uzavření dveří a krytu. U strojů, kde není bezpečnostní kryt a dveře, je nutno se během práce stroje zdržovat v dostatečné vzdálenosti. Pracovní oblečení nesmí mít volně vlající části, které mohou být přitaženy na rotující části elektrostatickou elektřinou. Rovněž obsluha musí mít na hlavě pracovní čepici. Při ukončení programu obsluha nesmí ručně zastavovat otáčející se vřeteno. Otáčky je nutno nechat volně doběhnout. Odstraňování odpadu vznikajícího při obrábění je možné pouze při zastavení otáček vřetene. Před spuštěním stroje se obsluha seznámí s polohou a funkcí tlačítka Central stop, které je nutno použít vždy při kolizi stroje a obsluhy. 2

4 Úvod Číslicově řízené stroje lze obecně charakterizovat jako zařízení, u kterého jsou všechny pracovní funkce prováděny výhradně řídicím systémem stroje pomocí programu. Vlastní program obsahuje informace potřebné k obrobení součásti, které jsou zapsány pomocí alfanumerických znaků a seřazeny v logických posloupnostech nazývané bloky či věty. Jednotlivé věty programu jsou ve zvoleném kódu zaznamenány na nosič informací a přeneseny do čtecího zařízení stroje. Zde jsou převedeny do impulsů elektrického proudu nebo jiných výstupních signálů, které aktivují servopohony a ostatní zařízení potřebné pro řádný chod stroje. Na rozdíl od řízení konvenčního stroje není NC stroj ovlivňován obsluhou stroje. Chod numericky řízeného stroje je automatický a zasahování obsluhy do procesu výroby je omezeno na minimum, což se projevuje kladně v čase i jakosti výroby. Zavedením NC řízení se dosáhlo vyšší efektivity obráběcího stroje nejen u kusové a malosériové výroby, kde dochází k častému střídání tvarově i rozměrově rozdílných obrobků, ale také v sériové výrobě, kde jednou vypracovaný program zaznamenaný na nositeli informací je možno kdykoliv znovu využít. 3

5 CNC řízení obráběcích strojů Jedná se o systém, kde řízení stroje přebírá řídicí počítač. Systém stroje načte celý program do paměti ze záznamového média (disketa, flash disk) nebo pomocí LAN sítě (propojení s počítačem mimo stroj), ze které si může program kdykoliv vyvolat a spustit. Na rozdíl od NC strojů je interpolátor softwarovou záležitostí nikoliv hardwarovou. To nám umožňuje následně měnit vlastnosti řídicího systému a doplňovat o různé funkce, aniž by bylo nutno zasahovat do hardwarové struktury zařízení. Ke generování dráhy nástroje či obrobku je možné využít přímého matematického popisu tvaru dráhy programem. Tedy je možné generovat křivky jako např. paraboly, hyperboly, cykloidy, křivky vyšších řádů (tzv. spline) a provádět kruhovou interpolaci v prostoru s možností využití dalších os. Výhody CNC řídicích systémů: snadná editace programu, možnost větvení programu, práce s podprogramy, cykly a parametry, využití grafické simulace k testu programu, využití diagnostiky, zpracování programů vytvořených CAD/CAM systémech, výroba velmi složitých součásti, produktivnější a hospodárnější výroba, zvýšení přesnosti a přizpůsobivosti výroby, menší nároky na kontrolu, nižší zmetkovitost, automatická výměna nástrojů, možnost vícestrojové obsluhy (na jednoho pracovníka více strojů), úspora výrobních a skladových ploch, zvýšení úrovně řídící práce. Blokové schéma CNC obráběcího stroje 4

6 Souřadné systémy u číslicově řízených strojů Souřadné systémy slouží k orientaci nástroje či obrobku v prostoru. Pomocí souřadného systému se navádí nástroj (obrobek) do požadovaného bodu v prostoru. Jednoznačné určení souřadných os v pracovním prostoru stroje je nedílnou součástí číslicového řízení. Pro jednodušší programování CNC strojů byla zavedena pravidla pro souřadné systémy a označování os u obráběcích strojů. Základním souřadným systémem využívaným na většině CNC strojích je definován normou ČSN ISO 841. Pravoúhlá pravotočivá souřadná soustava (Kartézský souřadný systém), jako pomůcka pro správnou orientaci v prostoru a představivost slouží tzv. pravidlo pravé ruky. Pravidlo pravé ruky stanovuje souřadnicový systém jako pravotočivý pravoúhlý systém vztažený k obrobku upnutému na stroji a vyrovnanému vzhledem k jeho přímočarému vedení. Označení, jednotlivých os na součásti se pak provádí podle pravidla pravé ruky. Kde prsty udávají kladný směr, palec znázorňuje osu X, ukazováček osu Y a prostředník osy Z. Základní pravidla pro orientaci os v prostoru u obráběcích strojů Pro sjednocení pohybů na CNC strojích byla zvolena následující pravidla umístění souřadného systému: vychází se od nehybného obrobku, vždy musí být definována osa X, osa X leží v upínací rovině obrobku nebo je s ní rovnoběžná, osa Z je totožná či rovnoběžná s osou pracovního vřetena, které vykonává hlavní řezný pohyb, kladný smysl os je od obrobku k nástroji, ve směru zvětšujícího se obrobku, pokud jsou na stroji další doplňkové pohyby v osách X,Y,Z, označují se U,V,W, pokud se obrobek pohybuje proti nástroji, označují se takové osy X, Y, a Z. Při dodržování těchto základních pravidel je pro programátora jednoduché vytvářet program na různé druhy CNC strojů. Situování os stroje je stále shodné a zhotovený program může být použit na více strojů s minimem úprav. 5

7 Základní orientace os na vertikální Frézce (Kartézský souřadný systém) Orientace os na 5 osé vertikální frézce Řídicí systémy se souvislým řízením Systémy umožňující výpočet korekce a geometrie pohybu nástroje. Rozdělují se podle počtu současně řízených os na: 6

8 Jednoosé obrábění (1D) umožňuje pohyb jen v jedné ose. Využívané např. u vrtaček k zhotovení otvoru, pohyb jen v ose Z. Dvouosé obrábění (2D) řízení dvou os najednou. Lze se sním setkat u soustruhů, pohyb ve dvou osách zároveň X-Z Dvou a půl osé obrábění (2,5D) hovoříme u frézek, kde lze provádět lineární či kruhovou interpolaci volitelně vždy v jedné rovině X-Y, X-Z nebo Y-Z, viz obrázek. Neboli najetím na hloubku řezu (osa Z) a následně obrábět v osách X - Y. Tříosé obrábění (3D) jedná se o řízení frézek, které umožňuje obrábět ve třech osách součastně X-Y-Z. Činnost interpolátoru je zde nezastupitelná, protože propočítává pohyb nástroje ve dvou osách v závislosti na třetí ose, viz obrázek. Čtyřosé obrábění (4D) a víceosé obrábění systémy dovolující obrábění nejen v osách X, Y, Z, ale umožňují dále rotaci kolem zmíněných os, tedy nástroj nebo obrobek může být natočen, naklopen viz obrázek 7

9 Vztažné body u CNC strojů Každý řídicí systém obsahuje body, pomocí kterých se orientuje v prostoru a od kterých odměřuje zadávané souřadnice tzv. určují vzájemnou polohu soustavy stroj nástroj obrobek. Dělí se na vtažné body souřadného systému, které jsou dány výrobcem a jejich polohu nelze měnit a na body, jejichž polohu volí programátor podle obráběné součásti. M nulový bod stroje: dán výrobcem. Je to počátek souřadného systému stroje. R referenční bod: stanoven výrobcem. Slouží k nalezení nulového bodu stroje a k přesnému určení polohy nástroje v souřadném systému. Hledání bodu je automatické a probíhá postupně po jednotlivých zadávaných osách. Při absolutním odměřování polohy nemá referenční bod význam. W nulový bod obrobku: polohu volí programátor. K tomuto bodu se váží všechny programované souřadnice drah NC programu. Jeho poloha je měřena od nulového bodu stroje. U složitějších součástí může být těchto bodů několik. N nulový bod nástrojového držáku: dán výrobcem. Je to bod, ke kterému se vztahují rozměry všech nástrojů. P nulový bod nástroje: polohu stanoví programátor. U soustružnického nože leží tento bod na teoretické špičce nože a u rotačního nástroje leží na jeho čele v ose nástroje. C výchozí bod programu: polohu volí programátor. Výchozí bod programu leží mimo obrobek, aby bez problémů mohlo dojít např. k výměně nástroje nebo obrobku. A dorazový bod: polohu stanovuje programátor. Je to většinou bod, na který dosedá součást v upínacím přípravku. 8

10 Korekce nástroje a nulový bodu obrobku Korekce nástrojů Korekce (vyložení) nástroje dává geometrickou charakteristiku nástroje. Rozměry každého nástroje jsou vztažené k nulovému bodu nástrojového Držáku (F), obvykle jsou zapsány v paměti řídících systému v tabulce, kde je každý nástroj popsán v jednom řádku. Korekce nástrojů (rozměry nástrojů) nejsou obvykle součástí programu, funkce programu se tak odkazuje na určitý řádek tabulky (změna nástroje). Při opotřebení nástroje stačí jen změnit údaje v tabulce a není třeba měnit celí program. Měření korekcí nástrojů Pro automatické měření korekcí se užívá kontaktních sond, které při dotyku nástrojem dávají signál řídícímu systému. Měření korekce pro frézu se zadávají obvykle dva rozměry - délka frézy Z a poloměr frézy (některé stroje umožňují zadat navíce tvar zakončení, typ,..). 9

11 Nulový bodu obrobku Nulový bod je bod, od kterého se odvíjí všechny programované souřadnice (při přírůstkovém programování vychází následující souřadnice z předchozího bodu). Nulový bod obrobku volí programátor, popř. technolog. Po nastavení nulového bodu se přesouvá počátek souřadného systému do tohoto bodu. Nulový bod lze funkcí G54 až G59 posunout do předem zadaných souřadnic. Nastavení nulového bodu obrobku Pro nastavení hodnot nulového bodu se bud požívá měřící dotyková sonda upnutá místo nástroje, popř. se obrobek ustavuje na doraz, nebo se obrobek naškrábne již seřízeným nástrojem a odečtou se hodnoty posunutí v příslušných směrech (osách). Pozor na započítání poloměru nástroje při tomto způsobu měření! 10

12 Sestavení CNC programu Je soubor geometrických, technologických a pomocných informací, které popisují činnost numericky řízeného stroje. Prostředky pro programování zachovávají jednoduchou skladbu slov (příkazů) seřazených v daném řetězci nazývaný programovací kód. Informace obsažené v programu lze rozdělit na Geometrické - popisující dráhy nástroje, které jsou dány rozměry (tvarem) konkrétní obráběné součásti (způsob pohybu nástroje přímka, kruhový oblouk). Technologické určují technologii obrábění s ohledem na optimální řezné podmínky (hodnota řezné rychlosti, posuvu, hloubky řezu) Pomocné zahrnují ostatní informace nutné k výrobě součásti (zapnutí nebo vypnutí řezné kapaliny, otáček, konec nebo stop programu, ) Ostatní jsou další informace důležité v orientaci v programu (čísla bloků, poznámka...) Stavba CNC programu Program se skládá z tzv. BLOKŮ (vět, řádků), bloky se skládají z jednotlivých PŘÍKAZŮ (slov), která obsahují adresovou část a významovou část. 11

13 Příkazy (slova) v bloku jsou: N10, G00, X100, Y100, Z100, F0.2, S1200, T02, M8 Adresami jsou: N, G, X, Y, Z, F, S, T, M Významová část: 10, 00, 100, 100, 100, 0.2, 1200, 02, 8 Tvorba programů 2axis frézování. Frézování 2axis se rozumí použití pracovních pohybů nástroje na tříosé frézce, ovšem v daný okamžik je pohyb nástroje pouze ve dvou osách. Využity jsou však všechny tři osy X, Y, a Z. Způsob programování Při tvorbě programu je snaha popsat dráhu nástroje co nejjednodušší způsobem při zachování všech požadavků zadané výkresovou dokumentací. Většinou se používají dva způsoby programování. Absolutní G90 Souřadnice všech programovaných bodů se zadávají k předem zvolenému počátku souřadnic tzv. NULOVÉMU BODU (kótování od základny). 12

14 Přírůstkové G91 Souřadnice všech programovaných bodů se zadávají vzhledem k PŘEDCHOZÍMU BODU (naposledy naprogramovanému bodu nástroje), tzn. každý předchozí bod je současně považován za bod nulový (řetězcové kótování).!!! Při spuštění řídicího systému F2000 je nastaveno programování absolutní!!! Lineární interpolace (kontura) G01. Lineární interpolace při programování frézky má přípravnou funkci G01. Funkce G01 se používá při pracovním pohybu nástroje (nástroj obrábí) nebo pohybu nástroje v blízkosti obrobku či přípravků. Nástroj se pohybuje pracovním posuvem F (hodnotu zadává technolog) z výchozích souřadnic (bod A) do cílových souřadnic (bod B) po přímkové dráze. Programujeme-li konturu na vnější straně obrobku, je nutné najíždět do kontury mimo obrobek, tak aby najetí nástroje na požadovanou hloubku v ose Z bylo provedeno mimo materiál. Překrytí drah nástroje ve frézování budeme zásadně provádět maximálně polovinou průměru nástroje. Toto neplatí bude-li frézována drážka, nebo první dráha nástroje při kapsování. Zápis bloku: N G01 X Y Z F X,Y,Z souřadnice cílového bodu B F pracovní posuv nástroje 13

15 Příklad programování lineární interpolace G01 2axis - frézování CN kód. N 1 G N 4 G29 PROGRAM FREZOVANI_G01.FC N 8 G29 Polotovar 120x100x20 mm N 12 G29 Nulový bod obrobku je v levém spodním rohu na spodní hraně N 16 G29 Nástroj: T1 - (válcová fréza Ø22) V=50 m/s N 20 G N 24 M06 T1 N 28 M03 S200 N 32 M08 N 36 G00 X-20 Y45 Z17 N 40 G01 X10 Y45 Z17 F140 N 44 G01 X10 Y90 Z17 F140 N 48 G01 X110 Y90 Z17 F140 N 52 G01 X110 Y10 Z17 F140 N 56 G01 X10 Y10 Z17 F140 N 60 G01 X10 Y45 Z17 F140 N 64 G01 X-20 Y45 Z17 F140 N 68 G00 X-20 Y45 Z14 N 72 G01 X10 Y45 Z14 F140 N 76 G01 X10 Y90 Z14 F140 N 80 G01 X110 Y90 Z14 F140 N 84 G01 X110 Y10 Z14 F140 N 88 G01 X10 Y10 Z14 F140 N 92 G01 X10 Y45 Z14 F140 N 96 G01 X-20 Y45 Z14 F140 N 100 G00 X-20 Y45 Z11 N 104 G01 X10 Y45 Z11 F140 N 108 G01 X10 Y90 Z11 F140 N 112 G01 X110 Y90 Z11 F140 N 116 G01 X110 Y10 Z11 F140 14

16 N 120 G01 X10 Y10 Z11 F140 N 124 G01 X10 Y45 Z11 F140 N 128 G01 X-20 Y45 Z11 F140 N 132 G00 X-20 Y45 Z50 N 136 M09 N 140 M05 N 144 M30 Korekce dráhy nástroje Korekce dráhy nástroje se používá pro sestavení programu pomocí bodů kontury (obrysu), jejichž umístění je dáno kótami výkresu součásti. U členitých obrysů by se musely body ekvidistanty pracně počítat. Po zařazení funkce G41, G42 stroj posune osu nástroje od obráběné kontury na ekvidistantu, která leží ve vzdálenosti rovnající se poloměru použitého nástroje. První pohyb nástroje po zařazení funkce musí být lineární. G 41 - vlevo od kontury obrobku vzhledem k pohybu nástroje G42 - vpravo od kontury obrobku vzhledem k pohybu nástroje G40 - vypnutí korekce nástroje Vysvětlení pojmu EKVIDISTANTA: Jedná se o myšlenou křivku vyjadřující pohyb středu nástroje, mající stále stejnou vzdálenost od obrysu obrobku 15

17 Kruhová interpolace (kontura) G02, G03 Kruhová interpolace při frézování má také stejnou přípravnou funkci G02 a G03. Nástroj provede posuv ve směru (G02) nebo proti směru (G03) hodinových ručiček po kruhovém oblouku na souřadnice (nebo o vzdálenost) X, Y, Z. Adresy I, J, K udávají vzdálenost středu oblouku od počátečního bodu pohybu. Není-li některá z adres I, J, K programována, předpokládá se její nulová hodnota. Hodnota R je poloměr (osy nástroje) oblouku, v tom případě je maximální středový úhel oblouku roven 180 stupňů. Zápis bloku: N G02(G03) X Y Z R F (I J K ) X,Y,Z - souřadnice cílového bodu B R poloměr zaoblení (rádius) F posuv I souřadnice směru kruhu v ose X J - souřadnice směru kruhu v ose Y K- souřadnice směru kruhu v ose Z Princip funkce G02 Princip funkce G03 Pokud je programována změna ve třech osách současně, jedná se o šroubovou interpolaci, tzn. kruhový pohyb ve dvou osách a lineární přestavení ve třetí ose. V takovém případě je nutno před funkcí G02, resp. G03 programovat volbu roviny (G17, G18, G19), ve které bude prováděna kruhová interpolace. Implicitní rovina při startu CNC programu je XY (G17). 16

18 Příklad programování kruhová interpolace G02, G03 2axis frézování NC kód. (Nástroj T2 Válcová fréza Ø18) 17 N 164 G29 KRUHOVÁ INTERPOLACE N 168 M06 T2 N 172 M03 S250 N 176 G00 X-20 Y45 Z17 N 180 G41 N 184 G01 X15 Y45 Z17 F140 N 188 G01 X15 Y73 Z17 F140 N 192 G03 X27 Y85 Z17 R12 F90 N 196 G01 X91 Y85 Z17 F140 N 200 G02 X105 Y71 Z17 R14 F90 N 204 G01 X105 Y27 Z17 F140 N 208 G03 X93 Y15 Z17 R12 F90 N 212 G01 X29 Y15 Z17 F140 N 216 G02 X15 Y29 Z17 R14 F90 N 220 G01 X15 Y45 Z17 F140 N 024 G40 N 208 G01 X-20 Y45 Z17 N 212 G00 X-20 Y45 Z14 N 216 G41 N 220 G01 X15 Y45 Z14 F140 N 224 G01 X15 Y73 Z14 F140 N 228 G03 X27 Y85 Z14 R12 F90 N 232 G01 X91 Y85 Z14 F140 N 236 G02 X105 Y71 Z14 R14 F90 N 240 G01 X105 Y27 Z14 F140 N 244 G03 X93 Y15 Z14 R12 F90 N 248 G01 X29 Y15 Z14 F140 N 252 G02 X15 Y29 Z14 R14 F90 N 256 G01 X15 Y45 Z14 F140 N 260 G40

19 N 264 G01 X-20 Y45 Z14 N 268 G00 X-20 Y45 Z50 N 272 M09 N 276 M05 N 280 M30 Podprogram Pokud se na obráběné součásti opakovaně vyskytují tvarově shodné prvky, je vhodné naprogramovat jeden z těchto prvků a umístit tuto část NC programu jako podprogram za hlavní program. NC kód popisující obrábění tohoto prvku pak vyvolat na vhodném místě z hlavního programu (hlavní program je ukončen funkcí M30, podprogram pak funkcí M17). Skok do programu G25. Volání podprogramu se provádí v hlavním programu nejčastěji zapsáním funkce G25, např. N050 G25 L205 Volání podprogramu, který začíná blokem č Protože opakující se tvarový prvek muže být na součásti pokaždé na jiné absolutní souřadnici, je nutné podprogram zapsat přírůstkově (Inkrementálně). Přechod do přírůstkového programování se provede použitím funkce G91 a opětný návrat k absolutnímu programování funkcí G90. Před voláním podprogramu je nutné v hlavním programu navést nástroj do výchozího bodu podprogramu. Pro správnou funkci podprogramu musí mít oba body stejnou vzdálenost od obrysu obrobku. Programový cyklus G26. Programového cyklu se využívá např. u obrábění kontury na více třísek. Volání programového cyklu se provádí stejným postupem jako skok v programu je ale třeba v daném bloku zapsat počet opakování J (H), N050 G26 L205 J3. NC kód. N 1 G N 4 G29 PROGRAM FREZOVANI_PODPROGRAM.FC N 8 G29 Polotovar 120x100x20 mm N 12 G29 Nulový bod obrobku je v levém spodním rohu na spodní hraně N 16 G29 Nástroj: T1-(válcová fréza Ø22) V=50 m/s; T2-(válcová fréza Ø18) V=50 m/s N 20 G N 24 M06 T1 N 28 M03 S200 N 32 M08 N 36 G00 X-20 Y45 Z20 N 40 G29 VOLANI PODPROGRAMOVEHO CYKLU N 44 G26 L150 J3 N 48 G90 N 52 G00 X-20 Y45 Z20 N 56 G29 VOLANI SKOKU DO PROGRAMU N 60 M06 T2 N 64 M03 S250 N 68 G25 L200 N 72 G54 N 76 G25 L200 N 80 G53 N 84 G00 X-20 Y45 Z50 N 88 M09 N 92 M05 N 96 M30 18

20 N 150 G29 PODPROGRAM KONTURY G01 (prirustkove G91) N 154 G91 N 158 G41 N 162 G01 X0 Y0 Z-3 F140 N 166 G01 X30 Y0 Z0 F140 N 170 G01 X0 Y45 Z0 F140 N 174 G01 X100 Y0 Z0 F140 N 178 G01 X0 Y-80 Z0 F140 N 182 G01 X-100 Y0 Z0 F140 N 186 G01 X0 Y35 Z0 F140 N 190 G40 N 194 G01 X-30 Y0 Z0 F140 N 198 M17 N 200 G29 PODPROGRAM KONTURY G02,G03 (absolutní prog. za posunuti nul.bodu G54) N 204 G41 N 208 G01 X15 Y45 Z17 F140 N 212 G01 X15 Y73 Z17 F140 N 216 G03 X27 Y85 Z17 R12 F90 N 220 G01 X91 Y85 Z17 F140 N 224 G02 X105 Y71 Z17 R14 F90 N 228 G01 X105 Y27 Z17 F140 N 232 G03 X93 Y15 Z17 R12 F90 N 236 G01 X29 Y15 Z17 F140 N 240 G02 X15 Y29 Z17 R14 F90 N 244 G01 X15 Y45 Z17 F140 N 248 G40 N 252 G01 X-20 Y45 Z17 N 256 M17 Kapsování 2axis frézování (G72) Pro vytvoření obdélníkové kapsy s rádiusem v jejích rozích slouží pracovní cyklus G72. Tento cyklus umožní vytvoření obdélníkového vybrání postupným frézování po vrstvách o tloušťce W. Pracovní posuvy se, provádějí rychlostí F. Celková hloubka vybrání je dána adresou Z. Korekce pohybů se, provádějí automaticky podle průměru aktuálního nástroje. Adresy X,Y určují koncový roh vybrání. Není-li adresa W zadána, kapsa se provede na jednu třísku. Zápis bloku: N 024 G00 Z N 028 G72 X Y Z W F X,Y,Z - souřadnice cílového bodu W - velikost třísky F - posuv 19

21 Příklad programování kapsování 2axis frézování NC kód. (Nástroj T3 Válcová fréza Ø8) N 272 G29 OBDELNIKOVY (KAPSUVACI) CYKLUS N 276 M06 T3 N 280 M03 S320 N 284 G00 X29 Y33 Z20.5 N 288 G72 X51 Y71 Z8 W4 F90 N 292 G01 X29 Y33 Z8 F90 N 296 G42 N 300 G01 X23 Y33 Z8 F90 N 304 G01 X23 Y67 Z8 F90 N 308 G02 X29 Y73 Z8 R6 F90 N 312 G01 X47 Y73 Z8 F90 N 316 G02 X53 Y67 Z8 R6 F90 N 320 G01 X53 Y33 Z8 F90 N 324 G02 X47 Y27 Z8 R6 F90 N 328 G01 X29 Y27 Z8 F90 N 332 G02 X23 Y33 Z8 R6 F90 N 334 G01 X23 Y33 Z30 N 338 G40 N 342 G00 X73 Y33 Z20.5 N 346 G72 X97 Y71 Z8 W4 F90 N 350 G01 X73 Y33 Z8 F90 N 354 G42 20

22 N 358 G01 X67 Y33 Z8 F90 N 362 G01 X67 Y67 Z8 F90 N 366 G02 X73 Y73 Z8 R6 F90 N 370 G01 X91 Y73 Z8 F90 N 374 G02 X97 Y67 Z8 R6 F90 N 378 G01 X97 Y33 Z8 F90 N 382 G02 X91 Y27 Z8 R6 F90 N 386 G01 X73 Y27 Z8 F90 N 390 G02 X67 Y33 Z8 R6 F90 N 394 G01 X67 Y33 Z30 F90 N 398 G40 N 402 G00 X-20 Y45 Z30 N 406 M09 N 410 M05 N 414 M30 Kapsa vytvořena pomocí skoku do programu G25 s posunutím nulového bodu. Nuloví bod posunut v ose X o 44mm. N N N 88 G29 VOLANI SKOKU DO PROGRAMU (kapsa G72 s posunutim nul.bodu G55) N 92 M06 T3 N 96 M03 S320 N 100 G25 L300 N 104 G55 N 108 G25 L300 N 112 G53 N 116 G00 X-20 Y45 Z30 N 120 M09 N 124 M05 N 128 M30 N N N 300 G29 PODPROGRAM KAPSA N 304 G00 X29 Y33 Z20.5 N 308 G72 X51 Y71 Z8 W4 F90 N 312 G01 X29 Y33 Z8 F90 N 316 G42 21

23 N 320 G01 X23 Y33 Z8 F90 N 324 G01 X23 Y67 Z8 F90 N 328 G02 X29 Y73 Z8 R6 F90 N 332 G01 X47 Y73 Z8 F90 N 336 G02 X53 Y67 Z8 R6 F90 N 340 G01 X53 Y33 Z8 F90 N 344 G02 X47 Y27 Z8 R6 F90 N 348 G01 X29 Y27 Z8 F90 N 352 G02 X23 Y33 Z8 R6 F90 N 356 G01 X23 Y33 Z30 N 360 G40 N 364 M17 Vrtací cyklus frézování (G83). Tento cyklus provede vyvrtání hlubokého otvoru do hloubky (nebo o vzdálenost) Z rychlosti F. Vždy po vyvrtání přírůstku W je vrták vysunut za účelem odstranění třísek. Zpětný pohyb rychloposuvem. Není-li adresa W zadána, předpokládá se W = 6mm. Zápis bloku: N 328 G00 X Y Z N 332 G83 X Y Z W F N 336 G00 X X,Y,Z - souřadnice cílového bodu W - velikost třísky, po které dojde k vysunutí vrtáku a výplachu třísek F - posuv 22

24 Příklad programování vrtací cyklus G83 2axis frézování NC kód. (Nástroj T4 Vrták Ø6) N 406 G29 VRTACI CYKLUS N 410 M06 T4 N 414 M03 S1900 N 418 G00 X60 Y22 Z20.5 N 422 G83 X60 Y22 Z5 W2 F90 N 426 G00 X60 Y36 Z20.5 N 430 G83 X60 Y36 Z5 W2 F90 N 434 G00 X60 Y50 Z20.5 N 438 G83 X60 Y50 Z5 W2 F90 N 442 G00 X60 Y64 Z20.5 N 446 G83 X60 Y64 Z5 W2 F90 N 450 G00 X60 Y78 Z20.5 N 454 G83 X60 Y78 Z5 W2 F90 N 458 G00 X-20 Y45 Z50 N 462 M09 N 466 M05 N 470 M30 23

25 NC kód pro kontrolu příkladu na korekce dráhy nástroje N 1 G N 4 G29 PROGRAM FREZOVANI_G01.FC N 8 G29 Polotovar 120x100x20 mm N 12 G29 Nulový bod obrobku je v levém spodním rohu na spodní hraně N 16 G29 Nástroj: T1 - (válcová fréza Ø22) V=50 m/s N 20 G N 24 M06 T1 N 28 M03 S200 N 32 M08 N 36 G00 X-20 Y45 Z17 N 40 G41 N 44 G01 X10 Y45 Z17 F140 N 48 G01 X10 Y90 Z17 F140 N 52 G01 X110 Y90 Z17 F140 N 56 G01 X110 Y10 Z17 F140 N 60 G01 X10 Y10 Z17 F140 N 64 G01 X10 Y45 Z17 F140 N 68 G40 N 72 G01 X-20 Y45 Z17 F140 N 76 G00 X-20 Y45 Z14 N 80 G41 N 88 G01 X10 Y45 Z14 F140 N 92 G01 X10 Y90 Z14 F140 N 96 G01 X110 Y90 Z14 F140 N 100 G01 X110 Y10 Z14 F140 N 104 G01 X10 Y10 Z14 F140 N 108 G01 X10 Y45 Z14 F140 N 112 G40 N 116 G01 X-20 Y45 Z14 F140 N 120 G00 X-20 Y45 Z11 N 124 G41 N 128 G01 X10 Y45 Z11 F140 N 132 G01 X10 Y90 Z11 F140 N 136 G01 X110 Y90 Z11 F140 N 140 G01 X110 Y10 Z11 F140 N 144 G01 X10 Y10 Z11 F140 N 148 G01 X10 Y45 Z11 F140 N 152 G40 N 156 G01 X-20 Y45 Z11 F140 N 160 G00 X-20 Y45 Z50 N 164 M09 N 168 M05 N 172 M30 24

26 Použitá literatura Bakalářská práce M.Mana Řídicí systémy CNC strojů a možnosti využití, 2012 Prezentace Ing. P. Keller, Ph.d. Programování a řízení CNC strojů, 2005 Učební text P. Kronus Programování CNC strojů 2. Ročník, 2011 Učební text- J. Voborský Doplňující informace k učebnímu textu ručního programování Obecný úvod do problematiky CNC programování Část první 25