Z AVÁ D ù N Í EN : N AVRHOVÁNÍ BE T O N O V C H K O N S T R U K C Í
|
|
- Silvie Lišková
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Z AVÁ D ù N Í EN : N AVRHOVÁNÍ BE T O N O V C H K O N S T R U K C Í D O P R A X E Z Á K L A D Y I N T R O D U C T I O N O F E N D E S I G N O F C O N C R E T E S T R U C T U R E S T O P R A C T I C E F O U N D A T I O N S SERIÁL EN 1992 J AROSLAV P ROCHÁZKA, A LENA K OHOUTKOVÁ Tento pfiíspûvek, kter je pokraãováním ãástí uvefiejnûn ch v pfiedchozích ãíslech ãasopisu, je vûnován problematice navrhování základû. This paper, following the introductory parts published in the previous numbers of this journal, is devoted to design of foundations. âlánek pojednává o betonov ch základov ch konstrukcích z hlediska doporuãení uvádûn ch v EN [1]. Uspofiádání a rozmûry základov ch konstrukcí musí b t v prvé fiadû navrïeny z hlediska geotechnického s pfiihlédnutím k EN , jak je uvedeno v [2]. Dále je tfieba ovûfiit základové konstrukce z hlediska únosnosti a pouïitelnosti materiálu, ze kterého budou základové konstrukce vyrobeny. Norma EN [1] uvádí základní informace t kající se doporuãen ch postupû pro návrh nûkter ch typû betonov ch základû a interakce nadzákladové konstrukce, základu a podloïí (zeminy), kterou musíme respektovat pfii návrhu nûkter ch základû. V poãetní modely zemin pouïívan ch v souãasném software jsou uvedeny v [3]. I NTERAKCE KONSTRUKCE S PODLOÎÍM Plo né základové konstrukce Interakce základové pûdy, základu a nadzákladové konstrukce Pfii návrhu by mûla b t uvaïována interakce základové pûdy, základu a nadzákladové konstrukce vzhledem k tomu, Ïe prûbûh kontaktních napûtí pod základy a síly pûsobící v nadzákladové konstrukci závisí na pomûrn ch sednutích. Pfii fie ení tohoto problému lze vycházet z podmínky, aby posunutí a odpovídající reakce podloïí a konstrukce byly kompatibilní. Pfii fie ení vycházejícím z této podmínky se v ak vyskytuje mnoho nejistot dan ch historií zatíïení, úãinky dotvarování apod. Z tohoto dûvodu se v praxi pou- Ïívají rûzné úrovnû v poãtû v závislosti na stupni idealizace mechanick ch modelû. Pokud lze nadzákladovou konstrukci povaïovat za poddajnou, pak pfiená ené zatíïení nezávisí na pomûrn ch sednutích, protoïe konstrukce nemá Ïádnou tuhost. V tomto pfiípadû zatíïení od nadzákladové konstrukce je známé a problém se redukuje pouze na v poãet základu na deformovaném podloïí (obr. 1a, b). Pokud lze nadzákladovou konstrukci povaïovat za tuhou, lze neznámé zatíïení základu stanovit z podmínky, Ïe v sledné sednutí základû leïí v rovinû (obr. 1c). V tomto pfiípadû se v ak musí posoudit, zda tuhost nadzákladové konstrukce zûstane zachována aï do dosaïení mezního stavu únosnosti. Dal í zjednodu ení lze uvaïovat, pokud základov systém je moïno povaïovat za tuh nebo podloïí za velmi tuhé. V obou uveden ch pfiípadech lze zanedbat pomûrná sednutí a uvaïovat zatíïení základu vypl vající z nadzákladové konstrukce. Pro stanovení pfiibliïné tuhosti konstrukãního systému lze porovnat sdruïenou tuhost základu, nadzákladov ch rámov ch prvkû a ztuïujících stûn s tuhostí podloïí. Na základû pomûrné tuhosti lze stanovit, zda základ nebo konstrukãní systém lze povaïovat za tuh nebo poddajn. U pozemních staveb lze pomûrnou tuhost K R stanovit ze vztahu Obr. 1 V poãet základû u poddajné a tuhé nadzákladové konstrukce Fig. 1 Analysis of a foundation in case of flexible and rigid superstructure 50 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2004
2 K R EJ = ( ) 3s El, (1) kde (EJ) S je pfiibliïná hodnota ohybové tuhosti vztaïené na jednotku ífiky uvaïované budovy stanovená sumací ohybové tuhosti základu, rámov ch prvkû a ztuïujících stûn, E modul deformace podloïí a l délka základu. Pokud je pomûrná tuhost K R vût í neï 0,5, lze konstrukãní systém povaïovat za tuh. Úrovnû v poãtu Pro úãely návrhu lze uvaïovat ãtyfii úrovnû v poãtu: ÚroveÀ 0 na této úrovni lze pfiedpokládat lineární rozdûlení kontaktního napûtí v základové spáfie. Pfii pouïití úrovnû 0 musí b t splnûny následující podmínky: kontaktní napûtí nesmí pfiesáhnout návrhové hodnoty v mezních stavech únosnosti i pouïitelnosti; v mezním stavu pouïitelnosti nesmí b t konstrukãní systém ovlivnûn sedáním, nebo rozdíly hodnot sedání nejsou v znamné; v mezním stavu únosnosti musí b t konstrukãní systém schopen plasticky se deformovat tak, aby rozdíly v sednutích neovlivnily návrh. ÚroveÀ 1 kontaktní napûtí v základové spáfie lze stanovit s pfiihlédnutím k pomûrné tuhosti základu a zeminy a zkontrolovat, zda v sledné deformace jsou v pfiijateln ch mezích. Pfii pouïití této úrovnû musí b t splnûny následující podmínky: na základû zku eností prokázat, Ïe pou- Ïitelnost konstrukce není ovlivnûna deformací zeminy; v mezním stavu únosnosti musí b t konstrukãní systém dostateãnû duktilní. ÚroveÀ 2 na této úrovni je tfieba uva- Ïovat vliv deformace základu na nadzákladovou konstrukci. Nadzákladovou konstrukci je tfieba vy etfiit pfii uvaïování vynucen ch deformací vypl vajících z pfietvofiení základu, aby se stanovila úprava sil pûsobících na základy. Pokud v sledné úpravy jsou v znamné (tj. > 10 %), pak by mûla b t pouïita úroveà 3. ÚroveÀ 3 na této úrovni je tfieba uva- Ïovat kompletní interakãní postup pfii uva- Ïování nadzákladové konstrukce, základû a podloïí. Obr. 2 Model pûsobení základu z prostého betonu Fig. 2 Model of behaviour of unreinforced footing Nerovnomûrné sedání Nerovnomûrné sedání konstrukce, zpûsobené sednutím základové zeminy, lze povaïovat za stálé zatíïení G set. Obecnû G set se uvaïuje jako vynucené pfietvofiení konstrukce, které je vyjádfieno rozdíly (vztaïen mi k referenãní úrovni) v sedání mezi jednotliv mi základy, nebo ãástmi základû d set,i (i oznaãuje jednotliv základ nebo ãást základu). Úãinky nerovnomûrného sedání by se mûly uvaïovat pfii ovûfiování mezních stavû pouïitelnosti. V mezních stavech únosnosti by se tyto úãinky mûly uvaïovat pouze v pfiípadû, kde jsou v znamné, nemusí se uvaïovat, pokud konstrukãní prvky jsou duktilní s dostateãnou rotaãní kapacitou. Pokud se nerovnomûrné sedání zavádí do v poãtu, je tfieba pouïít dílãí souãinitel spolehlivosti zatíïení uveden v EN Pilotové základy Pokud je základová patka podepfiená pilotami tuhá, lze pfiedpokládat lineární prûbûh sedání jednotliv ch pilot, kter je závisl na pootoãení základové patky. Pokud je pootoãení rovno nule, mûïe b t zanedbáno a lze pfiedpokládat stejné hodnoty sednutí pilot. Neznámé síly v pilotách a sednutí skupiny, lze stanovit z podmínek rovnováhy. Pokud je základová deska podporována pilotami, pak vzniká interakce nejen mezi základov mi deskami, ale téï mezi deskou a pilotami; v tomto pfiípadû neexistuje jednoduch zpûsob v poãtu. U skupiny pilot zatíïen ch vodorovn m zatíïením, je tfieba uvaïovat nejen vodorovnou tuhost obklopující zeminy a pilot, ale téï jejich osovou tuhost (tj. vodorovné Obr. 3 NevyztuÏené patkové základy Fig. 3 Unreinforced pad footings zatíïení skupiny pilot vyvolá tah a tlak v krajních pilotách). Z ÁKLADOVÉ PATKY A PÁSY POD STùNAMI Patky a pásy pod stûnami z prostého betonu Patkov základ z prostého betonu se chová jako tlustá deska, u které pfievládá stûnové, popfi. prostorové namáhání a pro pfiípadn vznik trhlin a tudíï i dosaïení meze únosnosti, jsou rozhodující hlavní napûtí v betonu v tahu. V mezním stavu únosnosti se pfiená í tlaková síla N Sd (pûsobící v dosedací plo e sloupu) tlaãen mi pruty do spodní ãásti základu. Únosnost tûchto tlaãen ch prutû závisí podstatnû na tahovém napûtí pûsobícím kolmo k tûmto prutûm. Tahové napûtí vzrûstá se zmen ujícím se úhlem sklonu α (obr. 2 viz [4]). Toto napûtí je ãásteãnû zmen ováno aktivací tfiecí síly pûsobící v úrovni základové spáry. Pro patkové základy z prostého betonu (obr. 3) je moïno na základû zkou ek vyjádfiit podmínku pro v ku základu 3σ gd hf = 1176, a, (2) fctd V normû je uveden vztah 0,85 h f / a = (3 σ gd / f ctd ), (3) kter lze odvodit ze vztahu (2). Norma dovoluje jako zjednodu ení pouïít vztah h f = 2 a, (4) coï odpovídá úhlu rozná ení zatíïení γ 63. B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/
3 Obr. 4 Model pûsobení patkového základu ze Ïelezobetonu Fig. 4 Model of behaviour of reinforced pad footing Patky a pásy pod stûnami ze Ïelezobetonu U Ïelezobetonového patkového základu tahovou sílu pfiená í v ztuï. Zjednodu enû si mûïeme pfiedstavit, obdobnû jako u patkov ch základû z prostého betonu, Ïe odstupek základové patky pûsobí jako konzola vetknutá v teoretickém fiezu B B (obr. 4a), zatíïená ze spodu návrhovou hodnotou normálového napûtí v základové spáfie. Pfii namáhání základové patky normálovou silou N Ed a ohybov m momentem M Ed mûïeme uvaïovat rozdûlení napûtí v základové spáfie buì lichobûïníkové (obr. 4b), nebo zjednodu enû rovnomûrné na ãásti základové plochy (tûïi tû plochy je shodné s pûsobi tûm síly N Ed ; obr. 4c). Tahovou sílu ve v ztuïi pro návrh a kotvení v ztuïe lze urãit z podmínek rovnováhy pfii souãasném uváïení úãinkû ikm ch trhlin podle obr. 4a. Tahová síla pro návrh v ztuïe tedy bude F R z s,max = l zi zr Fs,max = Rr z l i (obr. 4b), popfi. (obr. 4c), (5a, b) Zjednodu enû si lze pfiedstavit, Ïe odstupek základové patky pûsobí jako konzola vetknutá v teoretickém fiezu 1 1 (obr. 3), zatíïená zespodu návrhovou hodnotou normálového napûtí v základové spáfie σ gd = N Ed /(b f l f ). Ve vetknutí konzoly vzniká ohybov moment M Ed = 0,5 σ gd l f (α a) 2 ; moment únosnosti v teoretickém fiezu je M Rd = f ctd l f b f h f2 /6. Z porovnání obou hodnot mûïeme stanovit h f = α a (3 σ gd / f ctd ); (2a) pfii porovnání ze vztahem (2) obdrïíme α = 1,176. My len teoretick fiez by leïel za lícem sloupu ve vzdálenosti 0,176 a. Dal í podrobnosti jsou uvedeny v [5]. kde R l (R r ) je v slednice kontaktních tlakov ch napûtí v základové pûdû na délce (a + e), z l (z r ) je rameno vnûj ích sil, z i rameno vnitfiních sil, tj. vzdálenost mezi silou ve v ztuïi a vodorovnou silou F c, a F c tlaková síla odpovídající maximální tahové síle F s,max. Ramena z e a z i lze urãit s ohledem na nutné tlakové oblasti pro síly R l (R r ) a F s,max. Zjednodu enû mohou b t z l (z r ) a z i urãeny za pfiedpokladu, Ïe e = 0,15 b a z i = 0,9 d. NavrÏená v ztuï musí spl- Àovat podmínku minimálního vyztuïení. Tahovou sílu F s pûsobící na délce x od okraje základu (obr. 4a, d), která musí b t zakotvena v betonu u okraje patky, stanovíme obdobnû jako v pfiedchozím e i F R z s =, z (5c) kde R je v slednice kontaktních tlakov ch napûtí v základové pûdû na délce x a z e rameno vnûj ích sil. Pro ukotvení síly F s rovn mi v ztuïn mi pruty je potfiebná kotevní délka l b. Pokud od konce prutu aï do vzdálenosti x od okraje základu je vzdálenost vût í nebo rovna l b, síla F s je ukotvena (obr. 4a); doporuãuje se v ak je tû odehnutí prutu smûrem vzhûru na délku l b,min (stanovení l b,min viz [6]). Pokud uvedená délka je men í neï l b, musí b t pruty buì ohnuty vzhûru, nebo opatfieny koncov m kotevním zafiízením. Pro pfiímé pruty bez koncového kotvení je minimální hodnota x nejkritiãtûj í, zjednodu enû lze pfiedpokládat, Ïe x min = h/2. Pro jiné typy kotvení mohou b t kritiãtûj í vy í hodnoty x. Obr. 5 Kontrolovan prûfiez u patkov ch základû Fig. 5 Control section in a pad footings 52 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2004
4 Deskové patkové základy musí b t ovûfieny i z hlediska protlaãení. DÛleÏit m rozdílem mezi protlaãením desek kolem sloupû a protlaãením základov ch konstrukcí zatíïen ch sloupy, je v znamná opaãnû pûsobící reakce zeminy. Dal ím rozdílem je vzdálenost okrajû smykové plochy od obvodu sloupu, která je obecnû znaãnû men í neï je vzdálenost inflexních bodû od obvodu sloupu u desek podporovan ch sloupy. V dûsledku svislé reakce zeminy, sklon plochy protlaãení u základov ch konstrukcí b vá strmûj í neï u desek podporovan ch sloupy. Z tohoto dûvodu je nutno u základov ch konstrukcí zatíïen ch sloupy hledat kontrolovan prûfiez na protlaãení (obr. 5). Únosnost v protlaãení se tedy mûní v závislosti na vzdálenosti kontrolovaného obvodu od obvodu sloupu, tj. v závislosti na sklonu plochy protlaãení. Smyková plocha protlaãení není dána normou pevnû stanoven m kontrolovan m obvodem prûfiezu na protlaãení, jak je tomu u bûïn ch desek zatíïen ch osamûl mi bfiemeny, ale tento obvod se musí stanovit z podmínky minimálního rozdílu smykového napûtí od návrhového zatí- Ïení a ekvivalentní smykové pevnosti prûfiezu na protlaãení. U deskov ch patek je tedy posouvající síla v protlaãení rovna normálové síle v sloupu V Ed, redukované reakcí zeminy pod smykov m kuïelem V Ed, tj. Obr. 7 V ztuï zachycující pfiíãné síly v patkách na skalním podloïí; a) patka s h H, b) vodorovn fiez, c) patka s h < H Fig. 7 Splitting reinforcement in footings on rock; a) footing with h H, b) horizontal section, c) footing with h< H Obr.6 Fig. 6 Ortogonální v ztuï v plo ném kruhovém základu Orthogonal reinforcement in circular spread footing V Ed,red = V Ed V Ed. (6) Pfii stanovení hodnoty V Ed je tfieba od reakce pûdy odeãíst vlastní tíhu deskové patky uvnitfi kontrolovaného obvodu u i kritického prûfiezu, kter je zpravidla ve vzdálenosti a i men í neï 2d od líce sloupu. Dále je nutné hledat kritick prûfiez pro obvod u i (obr. 2), ve kterém je rozdíl (ν Rdi ν Edi ) minimální, tj. (ν Rdi ν Edi ) min, (7) kde ν Edi je smykové napûtí na zvoleném kontrolovaném obvodu u i, dané vztahem ν Ed = β V Ed,red / (u i d), (8) a ν Rdi je ekvivalentní smyková pevnost ve zvoleném kontrolovaném obvodu daná vztahem ν Rdi = C Rd,c k (100 ρ l f ck ) 1/3 (2 d/ a i ) ν min (2 d/ a i ). (9) Dal í znaãky jsou vysvûtleny v [7]. Pfiíklad posouzení základové patky na protlaãení lze nalézt v [8]. Hlavní v ztuï by mûla b t zakotvena v souladu se základními zásadami pro kotvení podélné a pfiíãné v ztuïe [6]. Norma pfiedepisuje minimální prûmûr v ztu- Ïe mûla by b t pouïita v ztuï o prûmûru vût ím neï d min, jehoï hodnota bude urãena v Národní pfiíloze (NP); doporuãená hodnota je 8 mm. Hlavní v ztuï kruhového základu mûïe b t ortogonální a soustfiedûna do stfiedu patky na ífiku 50 % ± 10 % prûmûru patky (obr. 6). V tomto pfiípadû jsou nevyztuïené ãásti základu pro úãely návrhu povaïovány za prost beton. Pokud úãinek zatíïení vyvolá tah pfii horním povrchu základu, mûlo by b t v sledné napûtí posouzeno a podle potfieby zachyceno v ztuïí. Patky na skalním podloïí Pokud kontaktní napûtí q v základové spáfie v mezním stavu únosnosti pfiekroãí hodnotu q 2, má se v patce navrhnout odpovídající pfiíãná v ztuï pro zachycení pfiíãn ch tahov ch napûtí. Tato v ztuï má b t rozmístûna pravidelnû na v ce h (obr. 7). PouÏitá v ztuï má mít prûmûr nejménû d min. Hodnoty q 2 a d min budou urãeny vnp, doporuãené hodnoty jsou 5 kn/m 2 a8mm. Tahová síla mûïe b t urãena ze vztahu F s c = 0, h N Ed, kde h je men í z hodnot b a H. (10) Patky s prohlubnûmi Zvlá tní doporuãení pro patky s prohlubnûmi (kalichové patky) jsou uvedeny v pokynech pro prefabrikáty. Betonové prohlubnû (kalichy) musí pfienést svislé síly, ohybové momenty a vodorovné posouvající síly ze sloupû do základové pûdy. Musí b t dostateãnû velké, aby bylo moïno dobfie vyplnit spáru kolem sloupu a pod ním. Jsou rozli ovány prohlubnû s hladk mi a profilovan mi povrchy. Profilované povrchy Pokud jsou povrchy zámûrnû zazubené nebo jinak profilované, základ lze povaïovat za monoliticky spojen se sloupem. V místech, kde vznikají svislé tahové síly vli- B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/
5 a) b) Nosníky mají b t navrïeny na ohybové momenty a posouvající síly. Minimální prûmûr pouïité v ztuïe je d min, jehoï hodnota bude urãena v NP; doporuãená hodnota je 8 mm. Nosníky mají b t navr- Ïeny na svislé zatíïení q 1 v pfiípadû, Ïe na nû mohou pûsobit úãinky hutnícího zafiízení. Hodnota q 1 je urãena v NP, doporuãená hodnota je 10 kn/m 2. P ILOTOVÉ ZÁKLADY Obr. 8 Základy s prohlubnûmi; a) se zazuben m povrchem, b) s hladk m povrchem Fig. 8 Pocket foundations; a) with keyed joint surface, b) with smooth joint surface vem ohybového momentu, je nutno peãlivû navrhnout uspofiádání pfiesahû v ztuïe s ohledem na to, Ïe pfiesahující pruty jsou od sebe vzdáleny. Délka pfiesahu má b t zvût ena alespoà o vodorovnou vzdálenost mezi prutem ve sloupu a prutem v základu (obr. 8a). V místû pfiesahu má b t pfiimûfiená vodorovná v ztuï. Pokud je ovûfieno pfiená ení smyku mezi sloupem a základem, mûïe se posoudit protlaãení stejn m zpûsobem jako v pfiípadû monolitického spojení mezi sloupem Obr. 9 Základová ztuïidla Fig. 9 Tying systems Obr. 10 A tlaãená oblast zvy ující kotevní únosnost Fig. 10 A compressed area increasing the anchorage capacity a základem naznaãen m v obr. 8a. Jinak je základ navrhován na protlaãení, jako u prohlubní s hladk m povrchem (obr. 8b). Hladké povrchy Síly a ohybov moment jsou pfiená eny ze sloupu do základu tlakov mi silami F 1, F 2 a F 3 prostfiednictvím v plàového betonu a odpovídajících tfiecích sil (obr. 8b). Pro pouïití tohoto modelu musí platit l 1,2 h. Souãinitel tfiení nemá b t vût í neï µ = 0,3. Zvlá tní pozornost má b t vûnována tûmto otázkám: konstrukãnímu uspofiádání v ztuïe pro pfienesení F 1 v horní ãásti stûn prohlubnû, pfienesení síly F 1 podél boãních stûn do základu, kotvení hlavní v ztuïe ve sloupu a ve stûnách prohlubnû, únosnosti ve smyku ãásti sloupu uvnitfi prohlubnû, únosnosti v protlaãení desky pod sloupem, kde mûïe b t vzato v úvahu spolupûsobení dobetonávky pod prefabrikovan m sloupem. Základová ztuïidla Pokud je tfieba u okraje budovy navrhnout základy, které nesmí pfiesahovat obvod budovy, pak lze navrhnout spojení tûchto základû s vnitfiními základy pomocí nosníkû základov ch ztuïidel. Úãelem tûchto nosníkû je vylouãení v stfiednosti zatíïení pûsobícího na vnûj í základy (obr 9). Tab. 1 Tab. 1 Doporuãená minimální prûfiezová plocha podélné v ztuïe pilot betonovan ch na místû The recommended minimal section area of the longitudinal reinforcement of piles concreted in situ Plocha pfiíãného Minimální plocha fiezu piloty A c podélné v ztuïe A s,bpmin A c 0,5 m 2 A s 0,005 A c 0,5 m 2 < A c 1,0 m 2 A s 2500 mm 2 A c > 1,0 m 2 A s 0,0025 A c Piloty betonované na místû Pro piloty betonované na místû, norma uvádí doplàující poïadavky, které by mûly Literatura: [1] p ren : 2001 Navrhování betonov ch konstrukcí. âást 1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby (Final Draft December 2003) [2] Lamboj, L.: Eurocode , in: Beton TKS roã. 4, 2004, ã. 4, s , ISSN [3] Salák, J.: Materiálové modely zemin pouïívané v souãasném software, in: Beton TKS roã. 4, 2004, ã. 4, s , ISSN [4] Litzner H. U.: Grundlagen der Bemessung nach Eurocode 2 Vergleich mit DIN 1045 a DIN In : Betonkalender 1994, Ernst u. Sohn, str [5] Procházka J: Zavádûní EN Navrhování betonov ch konstrukcí do praxe Navrhování konstrukcí z prostého a slabû vyztuïeného betonu, in: Beton TKS roã. 4, 2004, ã. 3, s , ISSN [6] Procházka J., Filipová J., Kohoutková A.: Zavádûní EN Navrhování betonov ch konstrukcí do praxe Konstrukãní úpravy v ztuïe, zásady vyztuïování prvkû, in: Beton TKS roã. 3, 2003, ã. 6, s , ISSN [7] Procházka J., Krátk J.: Zavádûní EN Navrhování betonov ch konstrukcí do praxe Mezní stavy poru ení smykem, kroucením, protlaãením, in: Beton TKS roã. 3, 2003, ã. 4, s , ISSN [8] Procházka J., Krátk J.: Protlaãení základov ch patek ; in: Sborník konference Betonáfiské dny 2003, prosinec 2003, Pardubice, str , âbs âssi, ISBN B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/2004
6 b t respektovány pfii jejich návrhu. PoÏadavky se t kají rozmûrû prûfiezu a procesu betonování piloty. Hodnota prûmûru pou- Ïívaná ve v poãtech u pilot betonovan ch na místû bez trvalého païení, by mûla b t: pokud je d nom < 400 mm, d = d nom 20 mm, pokud je 400 mm d nom 1000 mm, d = 0,95 d nom, pokud je d nom > 1000 mm, d = d nom 50 mm, kde d nom je jmenovit prûmûr piloty. Vrtané piloty Ustanovení platí pro vyztuïené piloty. Pro piloty bez v ztuïe platí ustanovení pro prost beton. DÛleÏit je voln pohyb betonu kolem v ztuïe; proto uspofiádání v ztuïe, v ztuïn ch ko Û a v ech pfiipojen ch vlo- Ïek musí b t takové, aby tento voln pohyb betonu vloïená v ztuï neomezila. Vrtané piloty s prûmûrem nepfiesahujícím h 1, mají b t opatfieny minimální podélnou v ztuïí A s,bpmin uspofiádanou po obvodû prûfiezu. Hodnoty h 1 a A s,bpmin budou urãeny v NP, doporuãené hodnoty jsou 600 mm a A s,bpmin je uvedena v tab.1. Minimální prûmûr podéln ch prutû je d 2, jejich poãet n 1 a svûtlá vzdálenost sousedních prutû mûfiená po obvodû je s 1. Hodnoty d 2, n 1 a s 1 budou urãeny v NP, doporuãené hodnoty jsou 16 mm, 6 mm a 200 mm. Konstrukãní uspofiádání podélné a pfiíãné v ztuïe vrtan ch pilot uvádí EN Základy podepfiené pilotami Patka podepfiená pilotami musí b t dostateãnû tuhá a musí pfiená et zatíïení ze sloupu do pilot a má mít dostateãnou v - ku pro zakotvení v ztuïe sloupu a pilot. Vzdálenost vnûj ího okraje piloty od okraje základu by mûla b t taková, aby síly v taïen ch ãástech základu mohly b t dostateãnû zakotveny. Je tfieba uvaïovat i oãekávanou odchylku polohy piloty na staveni ti. VyztuÏení patky podepfiené pilotami by mûlo b t stanoveno pomocí analogického prutového modelu (strut-and-tie model) nebo pruïn mi metodami, pokud je to vhodné. Hlavní tahová v ztuï pfiená ející úãinky zatíïení by mûla b t soustfiedûna v oblastech napûtí mezi hlavami pilot. Mûla by b t pouïita v ztuï o prûmûru vût ím neï d min, jehoï hodnota bude urãena v NP; doporuãená hodnota je 8 mm. JestliÏe plocha této v ztuïe je rovna aspoà minimální v ztuïi, mohou b t vynechány rovnomûrnû rozmístûné pruty podél spodního povrchu prvku. RovnûÏ není tfieba v ztuï po stranách a u horního povrchu, pokud nemohou v tûchto ãástech prvku vzniknout tahy. K ukotvení tahové v ztuïe mohou b t pouïity pfiíãné pfiivafiené pruty. V takovém pfiípadû lze pfiivafien prut povaïovat za souãást pfiíãného vyztuïení v kotevní oblasti uvaïovaného v ztuïného prutu. Lze pfiedpokládat, Ïe tlak vyvozen podporovou reakcí piloty se rozná í pod úhlem 45 od okraje piloty (obr. 10). Tento tlak je moïno uvaïovat pfii v poãtu kotevní délky. Tento pfiíspûvek byl vypracován za podpory VZ MSM Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. tel.: proch@beton.fsv.cvut.cz Doc. Ing. Alena Kohoutková, CSc. tel.: akohout@fsv.cvut.cz oba: Katedra betonov ch konstrukcí a mostû FSv âvut Thákurova 7, Praha 6 fax: Dokonãení ãlánku ze strany 49 Z ÁVER Veºká únosnosè, malá spotreba materiálu a prakticky moïnosè voºby ºubovolného Literatura: [1] Dischinger F.: Fortschritte im Bau von Massivkuppeln; Bauingenieur Heft 10; ; 1925 [2] Dischinger F.; Finsterwalder U.: Die weitere Entwicklung der Schalenbauweise Zeiss-Dywidag ; Beton und Eisen 16, Heft 7/8, 10 12, 14 16; 1932 [3] Isler H.: New shapes for shells. International Colloquium an Construction Processes of Shell Structures; Madrid; 1959 [4] Ramm E.; Schunck E.: Heinz Isler- Schalen, Katalog zur Ausstellung; Karl Krämer; Stuttgart; 1986 [5] Kollegger J.; Preisinger C.: Verfahren zur Herstellung von zweifach gekrümmten Schalen; Patentanmeldung; Österreichisches Patentamt; 2004 [6] Harrer J.: Herstellung einer zweifach räumlich gekrümmten Stahlbetonschale ohne Verwendung von Lehrgerüst und Schalung; Diplomarbeit; TU-Wien; 2004 [7] Kaulfus M.: Verfahren zur Herstellung von zweifach räumlich gekrümmten Schalen aus Eis; Diplomarbeit; TU- Wien; 2004 [8] Drexler T, Schwarz C.: Temporäre Eventarchitektur mit Flächentragwerken aus Eis-Glasfaser-Verbundwerkstoff. Diplomarbeit TU-Wien 2004 [9] Kraus K: PHOTOGRAMMETRIE Band 1, Geometrische Informationen aus Photographien und Laserscanneraufnahmen, 7. Auflage, Berlin: Walter de Gruyter Verlag tvaru krupiny, umoïàuje návrh a realizáciu nároãn ch a estetick ch stavieb. V tomto príspevku je popísan nov postup pri v robe krupinov ch kon trukcií zakriven ch v dvoch rovinách. VyÏaduje sa pri tom materiál, ktor je v tádiu prípravy v tekutej forme a po zatvrdnutí dosahuje potrebné pevnosti v tlaku. Pri praktickom pouïití je moïné uveden m spôsobom navrhnúè a vyrobiè Ïelezobetónové krupiny s rozponom aï do 80 m a z ºadu aï do rozponu 30 m. V zimnom období sa plánuje zhotovenie ºadovej krupiny s rozponom ca. 20 m. Do budúcnosti sa plánuje uveden m postupom vyrobiè krupiny, ktoré majú iné formy kruhového v seku (obr. 11) ako aj vyskú anie in ch tvarov krupín (napr. krupiny s negatívnou Gausovou krivosèou). Architekti Drexler a Schwarz vo svojej diplomovej práci [8] navrhujú rôzne estetické formy krupín, ktoré je moïné vyrobiè uveden m postupom ako ºadové krupiny vystuïené sklenn mi vláknami. O. Univ. Prof. Dipl.-Ing. Dr. techn. Johann Kollegger sek212@pop.tuwien.ac.at Dipl.-Ing. Clemens Preisinger cpre@pop.tuwien.ac.at Dipl.-Ing. Dr. techn. Vladimír Benko vbenko@pop.tuwien.ac.at v ichni: Institut für Stahlbeton- und Massivbau Karlsplatz 13, A-1040 Wien B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 5/
Z AVÁ D ù N Í EN : N AVRHOVÁNÍ
Z AVÁ D ù N Í EN 199-1-1: N AVRHOVÁNÍ B E T O N O V C H K O N S T R U K C Í D O P R A X E E Z N Í S T A V Y P O R U E N Í P I N A Á H Á N Í O H Y B E S P Í P A D N O U N O R Á L O V O U S I L O U, Ú â
Z AVÁ D ù N Í EN 1992: N A V R H O V Á N Í
Z AVÁ D ù N Í EN 1992: N A V R H O V Á N Í B E T O N O V C H K O N S T R U K C Í D O P R A X E P O R U C H O V É O B L A S T I I N T R O D U C T I O N O F E N 1992-1-1 T O P R A C T I C E D I S T U R B
Z AVÁ D ù N Í EN : N AVRHOVÁNÍ
Z AVÁ D ù N Í EN 199-1-1 : N AVRHOVÁNÍ B E T O N O V C H K O N S T R U K C Í D O P R A X E N AVR H O V Á N Í K O N S T R U K C Í Z P R O S T É H O A S L A B ù V Y Z T U Î E N É H O B E T O N U I N T R
Program předmětu YMVB. 1. Modelování konstrukcí ( ) 2. Lokální modelování ( )
Program předmětu YMVB 1. Modelování konstrukcí (17.2.2012) 1.1 Globální a lokální modelování stavebních konstrukcí Globální modely pro konstrukce jako celek, lokální modely pro návrh výztuže detailů a
Stěnové nosníky. Obr. 1 Stěnové nosníky - průběh σ x podle teorie lineární pružnosti.
Stěnové nosníky Stěnový nosník je plošný rovinný prvek uložený na podporách tak, že prvek je namáhán v jeho rovině. Porovnáme-li chování nosníků o výškách h = 0,25 l a h = l, při uvažování lineárně pružného
VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH VYZTUŽENÍ ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM
VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH VYZTUŽENÍ ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM Projekt: Dílčí část: Vypracoval: Vyztužování poruchových oblastí železobetonové konstrukce
VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH VYZTUŽENÍ ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S VELKÝM OTVOREM
VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH VYZTUŽENÍ ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S VELKÝM OTVOREM Projekt: Dílčí část: Vypracoval: Vyztužování poruchových oblastí železobetonové konstrukce
Z AVÁ D ù N Í EN 1992: N A V R H O V Á N Í B E T O N O V C H
Z AVÁ D ù N Í EN 1992: N A V R H O V Á N Í B E T O N O V C H K O N S T R U K C Í D O P R A X E Ú V O D N Í â Á S T I N T R O D U C T I O N O F E N 1992-1-1 T O P R A C T I C E I N T R O D U C T O R Y P
NÁVRH VÝZTUŽE ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM
NÁVRH VÝZTUŽE ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM Předmět: Vypracoval: Modelování a vyztužování betonových konstrukcí ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra betonových a zděných konstrukcí Thákurova
Co je dobré vûdût pfii zateplování podkroví
Co je dobré vûdût pfii zateplování podkroví Jaká bude pouïita podstfie ní difúzní (paropropustná) fólie Jaké vlastnosti má pouïitá tepelná izolace Jaká a jak bude namontována parozábrana (fólie pod vnitfiním
Prvky betonových konstrukcí BL01 12 přednáška. Prvky namáhané kroutícím momentem Prvky z prostého betonu Řešení prvků při místním namáhání
Prvky betonových konstrukcí BL01 12 přednáška Prvky namáhané kroutícím momentem Prvky z prostého betonu Řešení prvků při místním namáhání Prvky namáhané kroucením Typy kroucených prvků Prvky namáhané kroucením
7 Prostý beton. 7.1 Úvod. 7.2 Mezní stavy únosnosti. Prostý beton
7 Prostý beton 7.1 Úvod Konstrukce ze slabě vyztuženého betonu mají výztuž, která nesplňuje podmínky minimálního vyztužení, požadované pro železobetonové konstrukce. Způsob porušení konstrukcí odpovídá
Uplatnění prostého betonu
Prostý beton -Uplatnění prostého betonu - Charakteristické pevnosti - Mezní únosnost v tlaku - Smyková únosnost - Obdélníkový průřez -Konstrukční ustanovení - Základová patka -Příklad Uplatnění prostého
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B12. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška B12 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Spřažené konstrukce Obsah: Spřažení částečné a plné, styčná
VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: RÁMOVÝ ROH S OSAMĚLÝM BŘEMENEM V JEHO BLÍZKOSTI
VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: RÁMOVÝ ROH S OSAMĚLÝM BŘEMENEM V JEHO BLÍZKOSTI Projekt: Dílčí část: Vypracoval: Vyztužování poruchových oblastí železobetonové konstrukce Návrh
při postupném zatěžování opět rozlišujeme tři stádia (viz ohyb): stádium I prvek není porušen ohybovými ani smykovými trhlinami řešení jako homogenní
při postupném zatěžování opět rozlišujeme tři stádia (viz ohyb): stádium I prvek není porušen ohybovými ani smykovými trhlinami řešení jako homogenní prvek, stádium II dříve vznikají trhliny ohybové a
Prvky betonových konstrukcí BL01 6 přednáška. Dimenzování průřezů namáhaných posouvající silou prvky se smykovou výztuží, Podélný smyk,
Prvky betonových konstrukcí BL01 6 přednáška Dimenzování průřezů namáhaných posouvající silou prvky se smykovou výztuží, Podélný smyk, Způsoby porušení prvků se smykovou výztuží Smyková výztuž přispívá
NÁVRH VÝZTUŽE RÁMOVÝCH ROHŮ
NÁVRH VÝZTUŽE RÁMOVÝCH ROHŮ Projekt: Dílčí část: Vypracoval: Vyztužování poruchových oblastí železobetonové konstrukce Návrh výztuže rámových rohů Ing. Radek Štefan, Ph.D., Ing. Petr Bílý, Ph.D., a kolektiv
pedagogická činnost
http://web.cvut.cz/ki/ pedagogická činnost -Uplatnění prostého betonu - Charakteristické pevnosti - Mezní únosnost v tlaku - Smyková únosnost - Obdélníkový ýprůřez - Konstrukční ustanovení - Základová
φ φ d 3 φ : 5 φ d < 3 φ nebo svary v oblasti zakřivení: 20 φ
KONSTRUKČNÍ ZÁSADY, kotvení výztuže Minimální vnitřní průměr zakřivení prutu Průměr prutu Minimální průměr pro ohyby, háky a smyčky (pro pruty a dráty) φ 16 mm 4 φ φ > 16 mm 7 φ Minimální vnitřní průměr
Betonové a zděné konstrukce 2 (133BK02)
Podklad k příkladu S ve cvičení předmětu Zpracoval: Ing. Petr Bílý, březen 2015 Návrh rozměrů Rozměry desky a trámu navrhneme podle empirických vztahů vhodných pro danou konstrukci, ověříme vhodnost návrhu
Prvky betonových konstrukcí BL01 5. přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 5. přednáška Dimenzování průřezů namáhaných posouvající silou. Chování a modelování prvků před a po vzniku trhlin, způsob porušení. Prvky bez smykové výztuže. Prvky se
Objemov vodomûr. SuchobûÏné poãítadlo Metrologická tfiída C pro v echny polohy. V znamné vlastnosti. PouÏití. Volitelná pfiíslu enství
Objemov vodomûr SuchobûÏné poãítadlo Metrologická tfiída C pro v echny polohy V znamné vlastnosti PouÏití DN 15 aï 40, PN16, do 40 o C. Vysoká pfiesnost a spolehlivost. Nízké tlakové ztráty. Malá citlivost
Železobetonové nosníky s otvory
Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Dejvice Česká republika Železobetonové nosníky s otvory 2 Publikace a normy Návrh výztuže oblasti kolem otvorů specifická úloha přesný postup nelze dohledat v závazných normách
Téma 12, modely podloží
Téma 1, modely podloží Statika stavebních konstrukcí II., 3.ročník bakalářského studia Úvod Winklerův model podloží Pasternakův model podloží Pružný poloprostor Nosník na pružném Winklerově podloží, řešení
Problematika navrhování železobetonových prvků a ocelových styčníků a jejich posuzování ČKAIT semináře 2017
IDEA StatiCa Problematika navrhování železobetonových prvků a ocelových styčníků a jejich posuzování ČKAIT semináře 2017 Praktické použití programu IDEA StatiCa pro návrh betonových prvků Složitější případy
Prvky betonových konstrukcí BL01 7 přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 7 přednáška Zásady vyztužování - podélná výztuž - smyková výztuž Vyztužování bet. prvků desky - obecné zásady - pásové a lokální zatížení - úpravy kolem otvorů trámové
Základové konstrukce (2)
ČVUT v Praze Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB 2 - K Základové konstrukce (2) Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb K124 Zpracováno v návaznosti na přednášky Prof. Ing.
Cvičební texty 2003 programu celoživotního vzdělávání MŠMT ČR Požární odolnost stavebních konstrukcí podle evropských norem
2.5 Příklady 2.5. Desky Příklad : Deska prostě uložená Zadání Posuďte prostě uloženou desku tl. 200 mm na rozpětí 5 m v suchém prostředí. Stálé zatížení je g 7 knm -2, nahodilé q 5 knm -2. Požaduje se
V ùda A V ZKUM SCIENCE AND RESEARCH
S TAT I S T I C K Á A N A L Z A Î E L E Z O B E T O N O V É H O S L O U P U J E Á B O V É D R Á H Y P A R A M E T R I C K Á S T U D I E S T A T I S T I C A L A N A L Y S I S O F R E I N F O R C E D C O
list číslo Číslo přílohy: číslo zakázky: stavba: Víceúčelová hala Březová DPS SO01 Objekt haly objekt: revize: 1 OBSAH
revize: 1 OBSAH 1 Technická zpráva ke statickému výpočtu... 2 1.1 Úvod... 2 1.2 Popis konstrukce:... 2 1.3 Postup při výpočtu, modelování... 2 1.4 Použité podklady a literatura... 3 2 Statický výpočet...
VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH KONSTRUKČNÍHO PRVKU KRÁTKÉ KONZOLY METODOU PŘÍHRADOVÉ ANALOGIE
VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH KONSTRUKČNÍHO PRVKU KRÁTKÉ KONZOLY METODOU PŘÍHRADOVÉ ANALOGIE Projekt: Dílčí část: Vypracoval: Vyztužování poruchových oblastí železobetonové
ROKA-THERM BEZSPÁROVÉ, ENERGETICKY ÚSPORNÉ SYSTÉMOVÉ E ENÍ
ROKA-THERM BEZSPÁROVÉ, ENERGETICKY ÚSPORNÉ SYSTÉMOVÉ E ENÍ ROLETOVÉ SCHRÁNKY V DOBù ET ENÍ ENERGIE INTEGROVANÉ DO FASÁDY TECHNICKY ZDOKONALENÉ JISTÉ STAVEBNù-FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI Rolety k ochranû proti
N AVRHOVÁNÍ KONZOL S POUŽITÍM MODELŮ NÁHRADNÍ
N AVRHOVÁNÍ KONZOL S POUŽITÍM MODELŮ NÁHRADNÍ P Ř Í H R A D O V I N Y STRUT- AND- T H I E MODELS F O R C O R B E L DESIGN J IŘÍ ŠMEJKAL, JAROSLAV PROCHÁZKA Článek uvádí modely náhradní příhradoviny pro
Příklad - opakování 1:
Příklad - opakování 1: Navrhněte a posuďte železobetonovou desku dle následujícího obrázku Skladba stropu: Podlaha, tl.60mm, ρ=2400kg/m 3 Vlastní žb deska, tl.dle návrhu, ρ=2500kg/m 3 Omítka, tl.10mm,
Schodiště. Schodiště termíny
133 Schodiště podesta odpočívadlo hlavní podesta mezipodesta schodišťové rameno nástupní výstupní zrcadlo stupeň stupnice podstupnice jalový stupeň výška, šířka stupně Schodiště termíny K133, či jsou volně
Znaãka, barvy a písmo
Znaãka, barvy a písmo kliknûte zde nápovûda pouïitím tlaãítek se pohybujte v pfiíslu né sekci jednotlivá loga najdete uloïena na CDromu znaãky âeského TELECOMU z manuálu lze tisknout, je v ak tfieba pfiihlédnout
Chování plátového nastavovacího spoje pro opravy dfievûn ch historick ch konstrukcí
Chování plátového nastavovacího spoje pro opravy dfievûn ch historick ch konstrukcí Petr FAJMAN A NOTACE: Navrhování tradiãních spojû historick ch dfievûn ch konstrukcí není normovû podchyceno. Velmi roz
Obsah: 1. Technická zpráva ke statickému výpočtu 2. Seznam použité literatury 3. Návrh a posouzení monolitického věnce nad okenním otvorem
Stavba: Stavební úpravy skladovací haly v areálu firmy Strana: 1 Obsah: PROSTAB 1. Technická zpráva ke statickému výpočtu 2 2. Seznam použité literatury 2 3. Návrh a posouzení monolitického věnce nad okenním
29.05.2013. Dřevo EN1995. Dřevo EN1995. Obsah: Ing. Radim Matela, Nemetschek Scia, s.r.o. Konference STATIKA 2013, 16. a 17.
Apollo Bridge Apollo Bridge Architect: Ing. Architect: Miroslav Ing. Maťaščík Miroslav Maťaščík - Alfa 04 a.s., - Alfa Bratislava 04 a.s., Bratislava Design: DOPRAVOPROJEKT Design: Dopravoprojekt a.s.,
Ing. Jakub Kršík Ing. Tomáš Pail. Navrhování betonových konstrukcí 1D
Ing. Jakub Kršík Ing. Tomáš Pail Navrhování betonových konstrukcí 1D Úvod Nové moduly dostupné v Hlavním stromě Beton 15 Původní moduly dostupné po aktivaci ve Funkcionalitě projektu Staré posudky betonu
Smykové trny Schöck typ SLD
Smykové trny Schöck typ Smykový trn Schöck typ Obsah strana Popis výrobku 10 Varianty napojení 11 Rozměry 12-13 Dimenzování dilatačních spar 14 Únosnost oceli 15 Minimální rozměry stavebních konstrukcí
PRŮBĚH ZKOUŠKY A OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU BETONOVÉ PRVKY PŘEDMĚT BL001 rok 2017/2018
PRŮBĚH ZKOUŠKY A OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU BETONOVÉ PRVKY PŘEDMĚT BL001 rok 2017/2018 Zkouška sestává ze dvou písemných částí: 1. příklad (na řešení 60 min.), 2. části teoretická (30-45 min.).
Pájen v mûník tepla, XB
Pájen v mûník tepla, XB Popis / aplikace XB je deskov v mûník tepla pájen natvrdo, vyvinut k pouïití v systémech dálkového vytápûní (tedy pro klimatizaci, vytápûní nebo ohfiev teplé uïitkové vody) Pájené
Prostý beton Pedagogická činnost Výuka bakalářských a magisterský předmětů Nosné konstrukce II
Prostý beton http://www.klok.cvut.cz Pedagogická činnost Výuka bakalářských a magisterský předmětů Nosné konstrukce II - Uplatnění prostého betonu -Ukázky staveb - Charakteristické pevnosti -Mezní únosnost
TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE
1 TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE Michal Jandera, K134 Obsah přednášek 2 1. Stabilita stěn, nosníky třídy 4. 2. Tenkostěnné za studena tvarované profily: Výroba, chování průřezů, chování prutů. 3. Tenkostěnné
6. DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK
6. DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK POSTUPY YHODNOCENÍ RIZIK Obecné principy Pfiedmûtem této kapitoly je dlouhodob finanãní majetek, tedy akcie a kapitálové úãasti, dluhopisy, dlouhodobé vklady, pûjãky propojen
Plošné základy a soklová oblast budov
ČVUT v Praze Fakulta stavební PSA2 - POZEMNÍ STAVBY A2 (do roku 2015 název KP2) Plošné základy a soklová oblast budov doc. Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb Zpracováno v návaznosti
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška A9. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška A9 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Obsah přednášky Posuzování betonových sloupů Masivní sloupy
BO02 PRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ
BO0 PRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ PODKLADY DO CVIČENÍ Obsah NORMY PRO NAVRHOVÁNÍ OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ... KONVENCE ZNAČENÍ OS PRUTŮ... 3 KONSTRUKČNÍ OCEL... 3 DÍLČÍ SOUČINITEL SPOLEHLIVOSTI MATERIÁLU... 3 KATEGORIE
Principy návrhu 28.3.2012 1. Ing. Zuzana Hejlová
KERAMICKÉ STROPNÍ KONSTRUKCE ČSN EN 1992 Principy návrhu 28.3.2012 1 Ing. Zuzana Hejlová Přechod z národních na evropské normy od 1.4.2010 Zatížení stavebních konstrukcí ČSN 73 0035 = > ČSN EN 1991 Navrhování
ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ
7. cvičení ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ V této kapitole se probírají výpočty únosnosti průřezů (neboli posouzení prvků na prostou pevnost). K porušení materiálu v tlačených částech průřezu dochází: mezní
Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související
Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související I/1 Základní podoba logotypu, síèová konstrukce a ochrann prostor ; y ; y Ochrannou známkou âeské televize je logotyp tvofien grafick
Interakce ocelové konstrukce s podložím
Rozvojové projekty MŠMT 1. Úvod Nejrozšířenějšími pozemními konstrukcemi užívanými za účelem průmyslové výroby jsou ocelové haly. Základní nosné prvky těchto hal jsou příčné vazby, ztužidla a základy.
INTERAKCE VNITŘNÍCH SIL PŘI DIMENZOVÁNÍ DLE EC2
20. Betonářské dny (2013) Sborník Sekce ČT1B: Modelování a navrhování 2 ISBN 978-80-87158-34-0 / 978-80-87158-35-7 (CD) INTERAKCE VNITŘNÍCH SIL PŘI DIMENZOVÁNÍ DLE EC2 Libor Michalčík 1 Jaroslav Navrátil
Betonové a zděné konstrukce Přednáška 1 Jednoduché nosné konstrukce opakování
Betonové a zděné konstrukce Přednáška 1 Jednoduché nosné konstrukce opakování Ing. Pavlína Matečková, Ph.D. 2016 Pavlína Matečková, LP-A-303 pavlina.mateckova@vsb.cz http://homel.vsb.cz/~zid75/ Zkouška:
PRUŽNOST A PLASTICITA I
Otázky k procvičování PRUŽNOST A PLASTICITA I 1. Kdy je materiál homogenní? 2. Kdy je materiál izotropní? 3. Za jakých podmínek můžeme použít princip superpozice účinků? 4. Vysvětlete princip superpozice
Konstrukční systémy vícepodlažních budov Přednáška 5 Stěnové systémy Doc. Ing. Hana Gattermayerová,CSc Obsah
Konstrukční systémy vícepodlažních budov Přednáška 5 Doc. Ing. Hana Gattermayerová,CSc gatter@fsv.cvut.cz Literatura Obsah Rojík: Konstrukční systémy vícepodlažních budov, CVUT 1979, předběžné a podrobné
Betonové konstrukce (S) Přednáška 3
Betonové konstrukce (S) Přednáška 3 Obsah Účinky předpětí na betonové prvky a konstrukce Silové působení kabelu na beton Ekvivalentní zatížení Staticky neurčité účinky předpětí Konkordantní kabel, Lineární
Předpjatý beton Přednáška 9. Obsah Prvky namáhané smykem a kroucením, analýza napjatosti, dimenzování.
Předpjatý beton Přednáška 9 Obsah Prvky namáhané smykem a kroucením, analýza napjatosti, dimenzování. Analýza napjatosti namáhání předpjatých prvků Analýza napjatosti namáhání předpjatých prvků Ohybový
Příklad č.1. BO002 Prvky kovových konstrukcí
Příklad č.1 Posuďte šroubový přípoj ocelového táhla ke styčníkovému plechu. Táhlo je namáháno osovou silou N Ed = 900 kn. Šrouby M20 5.6 d = mm d 0 = mm f ub = MPa f yb = MPa A s = mm 2 Střihová rovina
1 Použité značky a symboly
1 Použité značky a symboly A průřezová plocha stěny nebo pilíře A b úložná plocha soustředěného zatížení (osamělého břemene) A ef účinná průřezová plocha stěny (pilíře) A s průřezová plocha výztuže A s,req
Geberit Monolith Obsah. Obsah
Geberit Monolith Projektování a montáž mono_zlom_12 8.1.2013 10:24 Stránka 1 Obsah Obsah 1. Popis systému........................................................ 2 1.1 SloÏení.........................................................
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY ŽELEZOBETONOVÁ KONSTRUKCE PARKOVACÍHO DOMU REINFORCED CONCRETE STRUCTURE
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV BETONOVÝCH A ZDĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF CONCRETE AND MASONRY STRUCTURES ŽELEZOBETONOVÁ
B Í L Á V A N A V ù T Í J I S T O T A A M E N Í N Á K L A D Y
B Í L Á V A N A V ù T Í J I S T O T A A M E N Í N Á K L A D Y T H E W H I T E T A N K I M P R O V E D S A F E T Y A N D L O W E R C O S T S J I Í D OHNÁLEK Dokonãení ãlánku z 2. ãísla ãasopisu, které vy
Závitové vložky do plastu
Závitové vložky do plastu 6,0$)&=VUR 9$OHMLD %UQR 7HOID[ 7HO ZZZVLPDIF]HPDLOLQIR#VLPDIF] Sortiment na ich závitov ch záliskû SERPLAST nabízí iroké moïnosti uplatnûní. NíÏe uvedená tabulka ukazuje moïnosti
Elektrické rozvádûãe do 630 A
Elektrické rozvádûãe do 630 A Funkãní systém Prisma Plus Funkãní systém Prisma Plus je moïné pouïít pro v echny typy nízkonapûèov ch distribuãních rozvádûãû do 630 A instalovan ch v komerãních i v prûmyslov
CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB
CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB Cvičení Program cvičení 1. Zadání tématu č. 1, část 1 (dále projektu) Střešní vazník: Návrh účinky a kombinace zatížení, návrh
Schöck Dorn typ LD, LD-Q
, -Q Slouží k přenosu posouvajících sil v dilatačních sparách mezi betonovými konstrukcemi a umožňuje přitom posun ve směru své podélné osy. -Q Slouží k přenosu posouvajících sil v dilatačních sparách
Šroubovaný přípoj konzoly na sloup
Šroubovaný přípoj konzoly na sloup Připojení konzoly IPE 180 na sloup HEA 220 je realizováno šroubovým spojem přes čelní desku. Sloup má v místě přípoje vyztuženou stojinu plechy tloušťky 10mm. Pro sloup
Konstrukční systémy I Třídění, typologie a stabilita objektů. Ing. Petr Suchánek, Ph.D.
Konstrukční systémy I Třídění, typologie a stabilita objektů Ing. Petr Suchánek, Ph.D. Zatížení a namáhání Konstrukční prvky stavebního objektu jsou namáhány: vlastní hmotností užitným zatížením zatížením
Úvod do navrhování poruchových oblastí ŽB kcí metodou příhradové analogie
Úvod do navrhování poruchových oblastí ŽB kcí metodou příhradové analogie Petr Bílý kancelář B731 e-mail: petr.bily@fsv.cvut.cz web: people.fsv.cvut.cz/www/bilypet1 Úvod Konstrukce se skládá z B-oblastí
Prvky betonových konstrukcí BL01 7 přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 7 přednáška Zásady vyztužování - podélná výztuž - smyková výztuž Vyztužování bet. prvků Desky - obecné zásady - pásové a lokální zatížení - úpravy kolem otvorů trámové
Část 5.9 Spřažený požárně chráněný ocelobetonový nosník
Část 5.9 Spřažený požárně chráněný ocelobetonový nosník P. Schaumann, T. Trautmann University of Hannover J. Žižka České vysoké učení technické v Praze 1 ZADÁNÍ V příkladě je posouzen spřažený ocelobetonový
Membránové tlakové spínaãe, 42 V
0163 Membránové tlakové spínaãe, 42 V Pozinkované ocelové tûlo Pfiipojení na roubky M3 Pfietlak bezpeãn do 600 bar *) 36 S vnûj ím závitem 24 SW RovnûÏ k dispozici se spínacím bodem pfiednastaven m ve
Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška Mezní stavy únosnosti - zásady výpočtu, předpoklady řešení. Navrhování ohýbaných železobetonových prvků - modelování, chování a způsob porušení. Dimenzování
P Ř Í K L A D Č. 5 LOKÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOVÁ DESKA S VÝRAZNĚ ROZDÍLNÝM ROZPĚTÍM NÁSLEDUJÍCÍCH POLÍ
P Ř Í K L A D Č. 5 LOKÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOVÁ DESKA S VÝRAZNĚ ROZDÍLNÝ ROZPĚTÍ NÁSLEDUJÍCÍCH POLÍ Projekt : FRVŠ 011 - Analýza metod výpočtu železobetonových lokálně podepřených desek Řešitelský
1. Stykaãe 1.3 Stykaãe fiady C
1.3 Stykaãe fiady C 1.3.1 Tabulka ã. 8 technická data Technická data stykaãû fiady C Hlavní kontakty Jmenovité izolaãní napûtí U i [V] Impulzní v drïné napûtí U imp [kv] Jmenovit tepeln proud I th [A]
Betonové konstrukce (S)
Betonové konstrukce (S) Přednáška 10 Obsah Navrhování betonových konstrukcí na účinky požáru Tabulkové údaje - nosníky Tabulkové údaje - desky Tabulkové údaje - sloupy (metoda A, metoda B, štíhlé sloupy
TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE
1 TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE Michal Jandera Obsah přednášek 1. Stabilita stěn, nosníky třídy 4.. Tenkostěnné za studena tvarované profily: Výroba, chování průřezů, chování prutů. 3. Tenkostěnné
Membránové tlakové spínaãe, 42 V
0166 Membránové tlakové spínaãe, 42 V Pozinkované ocelové tûlo Pfiipojení na roubky M3 Pfietlak bezpeãn do 300 bar *) 36 S vnûj ím závitem 24 SW RovnûÏ k dispozici se spínacím bodem pfiednastaven m ve
Výpočet přetvoření a dimenzování pilotové skupiny
Inženýrský manuál č. 18 Aktualizace: 08/2018 Výpočet přetvoření a dimenzování pilotové skupiny Program: Soubor: Skupina pilot Demo_manual_18.gsp Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit použití programu
EUR 098A TERMOSTAT. s jednoduch m ovládáním. UÏivatelská pfiíruãka
EUR 098A TERMOSTAT s jednoduch m ovládáním UÏivatelská pfiíruãka OBSAH 1 ÚVOD.............................. 2 2 INSTALCE.......................... 4 3 OVLÁDÁNÍ TEPLOTY.................. 13 4 PROVOZ P I
EUR TERMOSTAT s jednoduch m ovládáním. UÏivatelská pfiíruãka
EUR 1300 TERMOSTAT s jednoduch m ovládáním UÏivatelská pfiíruãka OBSAH 1 ÚVOD.............................. 2 2 INSTALACE......................... 4 3 OVLÁDÁNÍ TEPLOTY.................. 13 4 PROVOZ P I
Část 3: Analýza konstrukce. DIF SEK Část 3: Analýza konstrukce 0/ 43
DIF SEK Část 3: Analýza konstrukce DIF SEK Část 3: Analýza konstrukce 0/ 43 Požární odolnost řetěz událostí Θ zatížení 1: Vznik požáru ocelové čas sloupy 2: Tepelné zatížení 3: Mechanické zatížení R 4:
VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH VÝZTUŽE ZÁKLADOVÉHO PASU
VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH VÝZTUŽE ZÁKLADOVÉHO PASU Projekt: Dílčí část: Vypracovali: Vyztužování poruchových oblastí železobetonové konstrukce Návrh výztuže základové
Příloha B: Návrh založení objektu na základové desce Administrativní budova
Příloha B: Návrh založení objektu na základové desce Administrativní budova Diplomová práce Vypracoval: Bc. Petr Janouch Datum: 27.04.2018 Konzultant: Ing. Jan Salák, CSc. Obsah 1 Úvod... 3 2 Geologie...
Posouzení mikropilotového základu
Inženýrský manuál č. 36 Aktualizace 06/2017 Posouzení mikropilotového základu Program: Soubor: Skupina pilot Demo_manual_36.gsp Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit použití programu GEO5 SKUPINA
NAVRHOVÁNÍ STĚNOVÝCH NOSNÍKŮ S POUŽITÍM MODELŮ NÁHRADNÍ PŘÍHRADOVINY DESIGN OF DEEP BEAMS USING STRUT-AND-TIE MODELS
NAVRHOVÁNÍ STĚNOVÝCH NOSNÍKŮ S POUŽITÍM MODELŮ NÁHRADNÍ PŘÍHRADOVINY DESIGN OF DEEP BEAMS USING STRUT-AND-TIE MODELS Jiří Šmejkal, Jaroslav Procházka Článek uvádí modely náhradní příhradoviny pro analýzu
BZKV 10. přednáška RBZS. Opěrné a suterénní stěny
Opěrné a suterénní stěny Opěrné stěny Zachycují účinky zeminy nebo sypké látky za zdí. Zajišťují zeminu proti ujetí ze svahu Gravitační Úhelníkové Žebrové Speciální Opěrné stěny dřík stěny = = hradící
Ocel v architektufie JANISOL SYSTÉMY SYSTÉMY OCELOV CH PROFILÒ PRO DVE NÍ A OKENNÍ KONSTRUKCE S P ERU EN M TEPELN M MOSTEM
SYSTÉMY SYSTÉMY OCELOV CH PROFILÒ PRO DVE NÍ A OKENNÍ KONSTRUKCE S P ERU EN M TEPELN M MOSTEM Tímto systémem profilû (stavební hloubka 60 mm) lze velmi rychle a hospodárnû zhotovit jedno- a dvoukfiídlé
NK 1 Konstrukce. Volba konstrukčního systému
NK 1 Konstrukce Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
15. ŽB TRÁMOVÉ STROPY
15. ŽB TRÁMOVÉ STROPY Samostatné Společně s deskou trámového stropu Zásady vyztužování h = l/10 až l/20 b = h/2 až h/3 V každém rohu průřezu musí být jedna vyztužená ploška Nosnou výztuž tvoří 3-5 vložek
STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD BENJAMIN. Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB
STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD BENJAMIN Obsah: 1) statické posouzení krovu 2) statické posouzení stropní konstrukce 3) statické posouzení překladů a nadpraží 4) schodiště 5) statické posouzení založení
STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD TOSCA. Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB
STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD TOSCA Obsah: 1) statické posouzení krovu 2) statické posouzení stropní konstrukce 3) statické posouzení překladů a nadpraží 4) schodiště 5) statické posouzení založení stavby
Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška Mezní stavy únosnosti - zásady výpočtu, předpoklady řešení. Navrhování ohýbaných železobetonových prvků - modelování, chování a způsob porušení. Dimenzování
ÎELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE
P R E F A B R I K O V A N É T R I B U N Y H O K E J O V É H A L Y P R O M I S T R O V S T V Í S V ù T A V R O C E 2004 V P R A Z E P R E F A B R I C A T E D S T A N D S O F T H E I C E- H O C K E Y H A
VODOROVNÉ KONSTRUKCE. DUAL SEAL - vodotûsná membrána Instalaãní pfiíruãka. Oddíl C. www.zenit.cz
DUAL SEAL - vodotûsná membrána Instalaãní pfiíruãka VODOROVNÉ KONSTRUKCE Oddíl C V robce: TREMCO INCORPORATED 2600 Paramount Drive, Spearfish, SD 57783, USA V hradní zastoupení pro âr a SR: ZENIT spol.
TECHNICKÉ INFORMACE SCHÖCK ISOKORB
TECHNICKÉ INFORMACE SCHÖCK ISOKORB LEDEN 2006 NOVÉ: NYNÍ AÎ DO KX 14/10 S HTE-MODULEM Schöck Isokorb Obsah SCHÖCK ISOKORB Schöck Isokorb Strana Zastoupení a poradensk servis...................................
Klopením rozumíme ztrátu stability při ohybu, při které dojde k vybočení prutu z roviny jeho prvotního ohybu (viz obr.). Obr.
. cvičení Klopení nosníků Klopením rozumíme ztrátu stability při ohybu, při které dojde k vybočení prutu z roviny jeho prvotního ohybu (viz obr.). Obr. Ilustrace klopení Obr. Ohýbaný prut a tvar jeho ztráty