5 Finanční řízení podniku

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "5 Finanční řízení podniku"

Transkript

1 Studijní cíle seznámit se s pravidly finančního rozhodování v podniku, pochopit rozdíly mezi interním a externím financováním podniku, porozumět zásadám financování majetku podniku, dokázat stanovit optimální výši oběžného majetku podniku a stanovit potřebnou výši zdrojů pro financování tohoto majetku, pochopit přístupy k financování oběžných aktiv, seznámit se s výpočtem cash flow pomocí nepřímé metody, naučit se sestavovat platební kalendář a regulovat výši peněžních prostředků v podniku. Klíčová slova Finanční management, interní financování, externí financování, krátkodobé financování, dlouhodobé financování, běžné financování, mimořádné financování, pracovní kapitál, obratový cyklus peněz, cash flow, platební kalendář Požadované vstupní znalosti Nutnou podmínkou pro pochopení textu je dobrá znalost problematiky probírané v předchozích dvou kapitolách majetková a kapitálová struktura podniku a hospodaření podniku. Časové požadavky ke studiu K prostudování textu kapitoly by měly postačit zhruba 3 hodiny Vašeho času. Početní příklady poté zaberou zhruba další 1 hodinu Vašeho času. 5.1 Vymezení základních pojmů Každá činnost v podniku má dvě stránky věcnou (hmotnou, majetkovou) a peněžní (finanční). Věcnou stránkou se rozumí tok strojů, surovin, materiálu, rozpracované výroby a hotových výrobků, který zahrnuje aktivity zásobování, výroby a prodeje. Každá z těchto aktivit musí být zabezpečena finančními zdroji (penězi). Peněžní stránka činnosti má podobu toku příjmů a výdajů. Platí, že věcné a peněžní toky musí být ve vzájemném souladu, což dokumentuje obr Schéma uvedené na obr. 5.1 je nutně zjednodušené. Kromě základních aktivit zobrazených v tomto schématu probíhají v podniku další aktivity, např. výzkum, vývoj, inovace, investice ad., které vyžadují zabezpečení finančními zdroji. Platí, že většina aktivit je spjata s výdajem peněžních prostředků, pouze prodej je zdrojem peněžních příjmů. Miroslav Žižka, Kateřina Maršíková,

2 nákup výroba výrobky a služby prodej práce suroviny stroje peněžní příjmy peněžní výdaje peníze (cash flow) Zdroj: SYNEK, M., E. KISLINGEROVÁ, aj., Podniková ekonomika, s Obr. 5.1: Vztah mezi věcnými a peněžními toky v podniku 5.2 Úkoly finančního managementu Těžiště finančního řízení podniku (také se používá pojem finanční management) spočívá v získávání peněz a kapitálu, jejich investování a rozdělování zisku. Zahrnuje tyto hlavní oblasti: 1) zajišťování finančních zdrojů (kapitálu) ve všech jeho formách pro běžné i mimořádné potřeby podniku, 2) rozhodování o struktuře finančních zdrojů a o změnách této struktury s přihlédnutím ke struktuře majetku, nákladům na získání jednotlivých druhů kapitálu, době jejich splatnosti a riziku, 3) rozhodování o alokaci kapitálu zda financovat běžnou činnost podniku, vývoj nových výrobků nebo investovat do pozemků, budov, strojů či cenných papírů, 4) rozdělování podnikového zisku a s ním související dividendová politika, tvorba rezervních fondů, odpisová politika a reinvestice zisku zpět do podnikání, 5) finanční plánování tvorby a užití interních a externích finančních zdrojů, 6) analýza, kontrola a řízení hospodářské činnosti podniku s cílem zajistit jeho finanční stabilitu. Finanční řízení zejména u větších podniků není záležitostí jedné osoby či útvaru. Strategickými finančními otázkami (např. alokací kapitálu, rozdělováním zisku) se zabývá vrchový management podniku. Do rozhodování o běžných finančních otázkách musí být zapojeni i vedoucí útvarů nákupu, výroby, investic, apod., neboť ti všichni ovlivňují strukturu majetku podniku a tím i tvorbu a užití finančních zdrojů. Při financování podniku je nutno vzít v úvahu faktor času, neboť určité rozhodnutí v přítomnosti ovlivňuje peněžní toky v budoucnosti a faktor rizika spočívající ve skutečnosti, že finanční manažer zpravidla vybírá pouze jednu z možných variant a nemůže si být jist výsledky této varianty. Zároveň obvykle platí, že varianta s větším rizikem přináší i větší zisk a opačně varianta Miroslav Žižka, Kateřina Maršíková,

3 s menším rizikem přináší zisk menší. Na základě toho lze odvodit níže uvedená všeobecná pravidla pro finanční rozhodování: při stejném riziku se preferuje vždy větší výnos před výnosem menším, při stejném výnosu se preferuje vždy menší riziko před rizikem větším, za větší riziko se požaduje větší výnos, preferují se peníze obdržené dříve před stejnou částkou peněz obdrženou později, motivací investování do určité akce je očekávání většího výnosu, než by přineslo investování do jiné akce, ovšem s přihlédnutím k míře rizika, motivací veškerého investování je zvětšení majetku, resp. zisk a cash flow. Jak uvádí VALACH (1999), finanční rozhodování podniku, zejména v delším časovém horizontu, je ovlivněno časem. Určitá suma peněžních prostředků, kterou podnik disponuje v současnosti, má větší význam než stejná suma peněz, kterou podnik obdrží v budoucnosti. Stávající peněžní prostředky totiž může podnik investovat a získat tím další výnosy. Faktor času je důležitý zejména při rozhodování o investicích (viz kap. 6), při hledání optimální kapitálové struktury podniku a při stanovení tržní ceny majetku. Podnikatelské riziko vzniká tím, že skutečné výsledky hospodaření podniku se mohou odchylovat od předpokládaných výsledků. Riziko je ovlivněno mnoha faktory, např. chováním zákazníků a dodavatelů (z toho vyplývá kolísání tržeb a nákladů), zvolenou technologií výroby, skladbou nabízených výrobků a služeb, apod. Riziko lze na rozdíl od nejistoty kvantifikovat pomocí pravděpodobnosti výskytu určité situace. Nejistotu naopak nelze kvantifikovat, vyplývá ze samé podstaty tohoto světa. Finanční rozhodování podniku můžeme charakterizovat jako proces výběru optimální varianty získávání peněz, podnikového kapitálu a jejich užití z hlediska základních finančních cílů podnikání a s přihlédnutím k různým omezujícím podmínkám. Rozlišují se dva základní typy finančních rozhodnutí strategická a operativní. Strategická rozhodnutí vyžadují velké částky peněz a přinášejí velké změny v činnosti podniku. Jsou spojena se zvýšeným stupněm rizika a je nutno u nich respektovat faktor času. Lze je rozdělit na: strategická dlouhodobá investiční rozhodnutí (např. rozšíření výrobních kapacit), strategická dlouhodobá finanční rozhodnutí (např. změna struktury finančních zdrojů). Naproti tomu operativní rozhodnutí vyžadují malé peněžní částky a jinak nemění dosavadní činnost podniku (např. nákup materiálu, běžného strojního zařízení). Jsou méně riskantní a neprojevuje se zde tak výrazně vliv času. Miroslav Žižka, Kateřina Maršíková,

4 5.3 Druhy financování podniku Financování podniku lze rozdělit dle několika hledisek: 1) Podle původu kapitálu: a) interní (vnitřní) financování, b) externí (vnější) financování. 2) Podle doby, kterou je kapitál podniku k dispozici: a) dlouhodobé financování, b) krátkodobé financování. 3) Podle pravidelnosti financování: a) financování běžné, b) financování mimořádné Financování podniku podle původu kapitálu V případě interního financování je zdrojem kapitálu podniková hospodářská činnost, jejímž výsledkem je zisk, odpisy, popř. další zdroje uvolněné rychlejším obratem kapitálu. Zisk a odpisy jsou základními zdroji samofinancování podniku. Zdrojem externího financování je kapitál přicházející zvnějšku podniku, buď od majitelů podniku (vklady, podíly, emise akcií) pak hovoříme o financování z vlastních zdrojů (vlastním kapitálem), nebo od věřitelů (dluhopisy všech druhů, úvěry, leasing) pak hovoříme o financování z cizích zdrojů (cizím kapitálem). K dalším zdrojům externího financování patří faktoring, forfaiting a inovované finanční nástroje (zero-bondy, futures, swapy a opce). Leasing podstatou leasingu je pronájem movitých či nemovitých věcí specializovanou společností nájemci. Rozlišuje se finanční a operativní leasing. U finančního leasingu má nájemce předkupní právo na majetek po skončení doby trvání leasingové smlouvy. U operativního leasingu zůstává věc po dobu trvání smlouvy i po jejím skončení ve vlastnictví leasingové společnosti. Faktoring prodej pohledávky bance nebo specializované instituci před lhůtou splatnosti. Předmětem faktoringu jsou zpravidla tuzemské pohledávky s kratší dobou splatnosti (do 90 dnů). Faktor, tj. instituce odkupující pohledávku, si při nákupu pohledávky sráží úrok (za dobu splatnosti) a rizikovou provizi. Faktor totiž na sebe bere riziko platební neschopnosti dlužníka. Pro prodávajícího je výhodou, že obdrží peněžní prostředky ihned. Forfaiting princip je obdobný jako u faktoringu s tím rozdílem, že předmětem odkupu jsou zajištěné střednědobé a dlouhodobé pohledávky za zahraničními subjekty. Pohledávka může být zajištěna směnkou, bankovní zárukou nebo akreditivem. Zero-bond také se používá termín dluhopis s nulovým kupónem. Jedná se o dluhopisy, které jsou prodávány za cenu nižší, než je cena nominální. Při splatnosti je vyplacena majiteli dluhopisu nominální hodnota. Rozdíl mezi nominální a prodejní cenou představuje kumulované úroky. Miroslav Žižka, Kateřina Maršíková,

5 Futures patří mezi tzv. finanční deriváty. Jedná se o smlouvu mezi dvěma subjekty, kde prodávající má povinnost v den splatnosti prodat tzv. podkladové aktivum (např. zlato, ropa, zemědělské komodity) za určitou cenu a kupující má povinnost toto aktivum koupit. Zpravidla dochází pouze k peněžnímu vyrovnání, nikoli k fyzickému dodání podkladového aktiva. Swap patří také mezi finanční deriváty. Existují různé druhy swapů, např. úrokové či měnové. Např. měnový swap funguje tak, že se banka zaváže prodat firmě určité množství cizí měny (např. EUR) za dohodnutou částku v jiné měně (např. Kč) k pevně sjednanému datu a zároveň k pevně sjednanému pozdějšímu datu zpětně odkupuje od firmy stejné množství první měny (EUR) za dohodnuté množství druhé měny (Kč). Mezi bankou a firmou zároveň dochází po dobu platnosti kontraktu k vzájemnému placení úroků (korunové a eurové úrokové sazby se liší). Firma tímto způsobem snižuje své kurzové riziko. Opce patří rovněž mezi finanční deriváty. Smlouva mezi prodávajícím a kupujícím, která dává kupujícímu právo (nikoli však povinnost) koupit nebo prodat určité aktivum za předem stanovenou cenu. Za toto právo platí majitel opce prodávajícímu určitou opční prémii. Kupující může opci uplatnit, nebo ji nechat propadnout nebo ji může prodat. Opce se poměrně často používají v oboru dopravního strojírenství (výroba a prodej letadel nebo kolejových vozidel) Financování podniku podle doby, po kterou je kapitál k dispozici Zdrojem dlouhodobého financování je obvykle vlastní kapitál a dlouhodobý cizí kapitál (např. dlouhodobé bankovní úvěry). Slouží k financování zejména dlouhodobého majetku a trvalých oběžných aktiv. Zdroji krátkodobého financování jsou provozní bankovní úvěry, dodavatelské úvěry, závazky vůči zaměstnancům, státu, apod., které jsou splatné nebo použitelné do jednoho roku. Slouží k financování krátkodobého majetku, kam patří většina položek oběžného majetku Financování podniku podle pravidelnosti Běžné financování má za úkol zajistit a vynakládat peníze na běžný provoz podniku, tj. na nákup materiálu, paliva, energie, na výplatu mezd, hrazení nájemného, přepravného, daní a ostatních krátkodobých závazků. Týká se převážně oběžných aktiv, jejichž souhrn je nazýván jako hrubý pracovní kapitál (viz kap. 5.4). Mimořádné financování má za cíl zajistit peníze při založení podniku, rozšiřování podniku a jeho aktivit, spojování nebo sanaci podniku a při likvidaci podniku. Miroslav Žižka, Kateřina Maršíková,

6 5.4 Financování oběžných aktiv Celkovou potřebou oběžného majetku se rozumí taková výše, která je potřebná pro zajištění předpokládaného rozsahu výkonů podniku. Současně určuje potřebnou výši finančních zdrojů. Hlavními úkoly financování oběžných aktiv je určení: 1) potřebné (optimální) výše každé položky oběžných aktiv a jejich celkové sumy, 2) způsobu financování oběžného majetku. Pro hodnotu veškerých oběžných aktiv podniku se také používá označení hrubý pracovní kapitál (proto se někdy hovoří místo o řízení oběžných aktiv o řízení pracovního kapitálu). Čistý pracovní kapitál představuje přebytek oběžných aktiv nad krátkodobým cizím kapitálem, viz vztah (5.1) a obr Čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva krátkodobý cizí kapitál (5.1) AKTIVA PASIVA dlouhodobý majetek oběžná aktiva Čistý pracovní kapitál vlastní kapitál dlouhodobý cizí kapitál krátkodobý cizí kapitál dlouhodobý kapitál krátkodobý kapitál Zdroj: SYNEK, M., E. KISLINGEROVÁ, aj., Podniková ekonomika, s Obr. 5.2: Čistý pracovní kapitál Z obr. 5.2 jsou rovněž patrné hlavní zásady pro financování majetku podniku. Dlouhodobý majetek by měl být financován dlouhodobým kapitálem, tj. vlastním a dlouhodobým cizím kapitálem. Oběžná aktiva jsou financována jak dlouhodobým, tak i krátkodobým cizím kapitálem. Část oběžných aktiv, která je financována dlouhodobým kapitálem, tvoří právě čistý pracovní kapitál. Čistý pracovní kapitál je k dispozici vedení podniku pro jeho podnikatelskou aktivitu, je však třeba, aby byl ve formě rychle přeměnitelné na peníze Optimální výše oběžného majetku Optimální výše oběžného majetku je taková výše, která zabezpečuje normální chod podniku s co nejnižšími celkovými náklady. V žádném případě není totožná s minimální výší oběžného majetku. Optimální výši oběžného majetku lze určit buď analytickým postupem, kdy zjišťujeme optimální výši jednotlivých položek (zásob, pohledávek, peněžních prostředků) nebo pomocí globálního postupu vycházejícího z délky obratového cyklu peněz a výše jednodenních nákladů. Miroslav Žižka, Kateřina Maršíková,

7 Analytický postup určování optimální výše oběžného majetku Při analytickém postupu je třeba určit optimální výši každé položky oběžných aktiv zvlášť. Kapitálovou potřebu v oblasti nakupovaných zásob zjistíme na základě vztahu (5.2). zn q* t vz (5.2) kde: z n q t vz průměrná výše nakupovaných zásob (Kč), průměrná denní spotřeba nakupovaných zásob (Kč), průměrná doba vázanosti nakupovaných zásob (dny). Průměrnou dobu vázanosti nakupovaných zásob určíme podle vztahu (5.3). t t c vz z p (5.3) 2 kde: t c z p průměrný dodávkový cyklus (dny) určený jako vážený aritmetický průměr (vahami jsou objemy dodávek), pojistná zásoba (dny). Příklad: Podnik v průměru spotřebuje za rok t materiálu v ceně 100 Kč/t. Materiál je dodáván v cyklu 5 dnů. Pojistná zásoba se udržuje tak, aby byla spotřeba pokryta po dobu 3 dnů. Předpokládáme rok o 360 dnech (obvyklá hodnota ve finanční matematice). Stanovme potřebu kapitálu na zásobu materiálu. Řešení: 5 Průměrná doba vázanosti materiálu je: t vz 3 5,5 dne 2 Roční spotřeba materiálu: * 100 = Kč, tj Kč/den Potřeba kapitálu = * 5,5 = Kč Další položkou oběžných aktiv je nedokončená výroba. Základními faktory kapitálové potřeby v nedokončené výrobě jsou průměrné denní náklady na výrobu, průměrná délka výrobního cyklu a koeficient narůstání nákladů. Koeficient narůstání nákladů závisí na průběhu výroby. Pohybuje se v rozmezí od 0 do 1. Při rovnoměrném nárůstu nákladů má hodnotu 0,5. V praxi však mohou nastat situace, kdy je větší objem nedokončené výroby na začátku nebo na konci výrobního cyklu. Na základě těchto faktorů se stanoví kapitálová potřeba pro nedokončenou výrobu dle vztahu (5.4). z c * t (5.4) nv v nv Miroslav Žižka, Kateřina Maršíková,

8 kde: z nv průměrná výše nedokončené výroby (Kč), c v průměrné denní náklady na výrobu (Kč), t nv průměrná doba vázanosti nedokončené výroby (dny) dle vztahu (5.5). t nv = t v * k + z p (5.5) kde: t v k z p průměrná délka výrobního cyklu (dny), koeficient narůstání nákladů (desetinné číslo), pojistná zásoba nedokončené výroby (dny). Příklad: Do výroby se zadává dávka o velikosti 120 ks polotovaru. Výrobní cyklus trvá 5 dnů. Vlastní náklady na výrobu 1 ks jsou Kč. Předpokládáme výrobu po celý rok (tzn. zadáme do výroby 72 dávky). Předpokládejme, že: a) náklady narůstají rovnoměrně (tj. každý den o Kč), b) první den se vynaloží Kč, druhý den Kč, třetí den Kč, čtvrtý den Kč a pátý den Kč. Stanovme průměrnou vázanost kapitálu. Řešení: ad a) Pokud náklady narůstají rovnoměrně, koeficient narůstání nákladů bude roven 0,5 (na začátku prvního dne jsou náklady 0 Kč, na konci prvního dne jsou náklady Kč, tedy v průměru Kč, na začátku druhého dne Kč, na konci druhého dne Kč, tedy v průměru Kč, atd.): k * , Ročně se vyrobí 120 * 72 = ks polotovaru v hodnotě Kč, tj Kč/den Potřeba kapitálu = * (5 * 0,5) = Kč ad b) Náklady narůstají nerovnoměrně. Stanovíme koeficient narůstání nákladů: k * , Potřeba kapitálu = * (5 * 0,57) = Kč Ve druhém případě náklady narůstají rychleji na začátku výrobního cyklu, což se odrazí ve vyšší potřebě kapitálu. Miroslav Žižka, Kateřina Maršíková,

9 Analogicky se určí kapitálová potřeba pro financování zásob hotových výrobků, viz vztah (5.6). z c * t (5.6) hv hv hv kde: z hv průměrná výše zásob hotových výrobků (Kč), c hv průměrné denní náklady hotových výrobků (Kč), t hv průměrná doba vázanosti hotových výrobků (dny) dle vztahu (5.7). t t o hv z p zt (5.7) 2 kde: t o z p z t průměrná délka odbytového cyklu (dny), pojistná zásoba hotových výrobků (dny), technologická zásoba hotových výrobků (dny) vyplývající z nutnosti skladování některých výrobků z důvodů zrání, vysychání, fixace barviva apod. Příklad: Podnik prodá ks výrobků ročně. Vlastní náklady na jeden kus dle kalkulace činí 800 Kč. Výrobky jsou expedovány v pětidenním cyklu. Na skladě je udržována pojistná zásoba pokrývající desetidenní poptávku zákazníků. Stanovme potřebu kapitálu na financování hotových výrobků. Řešení: 5 Průměrná doba vázanosti hotových výrobků je: t hv 10 12,5 dne 2 Celková poptávka za rok: * 800 = Kč, tj Kč/den Potřeba kapitálu = * 12,5 = Kč Pohledávky představují nároky podniků vůči jiným subjektům na příjem peněžních prostředků za realizované výkony. Pro účely určování zdrojů se sleduje nejčastěji jejich průměrná výše charakterizovaná vztahem (5.8). T p (5.8) ROP kde: p T ROP průměrná výše pohledávek (Kč), tržby (Kč), rychlost obratu pohledávek (počet obrátek). Průměrný stav pohledávek lze rovněž zjistit hrubším způsobem jako průměr počátečního a konečného stavu pohledávek v rozvaze. Miroslav Žižka, Kateřina Maršíková,

10 Optimální výši peněžních prostředků (hotovost, prostředky na bankovních účtech, ceniny) lze určit pomocí Baumolova modelu, který vychází z těchto předpokladů: je známa celková potřeba peněz za určité období, s obstaráváním peněz jsou spojeny určité náklady, nazývané jako akviziční, držba peněz je spojena s náklady ztracené příležitosti (ušlý úrok). Optimální výše peněžních prostředků se potom určí dle vztahu (5.9). PP 2* c u * P a opt. (5.9) kde: PP opt. optimální výše peněžních prostředků (Kč), c a náklady na jednu akvizici peněz (Kč), P celková potřeba peněz na platby za období (Kč), u úroková sazba (desetinné číslo). Příklad: Celkové peněžní výdaje podniku v hotovosti činí Kč/rok (zejména mzdy zaměstnanců). Za výběr peněžních prostředků si banka účtuje poplatek 65 Kč. Dočasně volné peněžní prostředky může podnik investovat do krátkodobých cenných papírů s úrokovou sazbou 5 % p.a. Stanovme optimální výši peněžních prostředků v pokladně. Řešení: PP opt. 2*65 * , Kč Optimální výše jednoho výběru hotovosti činí Kč. Z výše uvedeného textu je patrné, že určování optimální výše oběžného majetku analytickým způsobem je poměrně pracné. Jednodušší způsob je založen na stanovení obratového cyklu peněz. Globální postup určování optimální výše oběžného majetku Obratový cyklus peněz je doba mezi platbou za nakoupený materiál a přijetím peněz z prodeje výrobků, neboli doba, po kterou jsou fondy podniku vázány v oběžném majetku. Pro účely výpočtu obratového cyklu peněz (OCP) je nutno zjistit dobu obratu zásob (DOZ), dobu obratu pohledávek (DI) a dobu odkladu peněz (DOP), viz vztah (5.10). OCP = DOZ + DI - DOP (5.10) Miroslav Žižka, Kateřina Maršíková,

11 Jednotlivé složky obratového cyklu peněz se určí dle vzorců (5.11) až (5.13). DOZ DI průměrná zásoba tržby/360 průměrné pohledávky tržby/360 (5.11) (5.12) průměrné závazky vůči dodavatelům DOP (5.13) nákupy materiálu/ 360 Interpretaci obratového cyklu peněz a jeho složek ukazuje obr Doba obratu zásob je průměrná doba, která uplyne od nákupu materiálu do prodeje hotových výrobků (zahrnuje dodávkový a výrobní cyklus). Na obr. 5.3 jsou zásoby v průměru vázány v oběžném majetku po dobu 70 dnů. Doba obratu pohledávek neboli průměrná doba inkasa reprezentuje dobu, která v průměru uplyne od fakturace výrobků do dne inkasa peněz. V uvedeném příkladu musí podnik v průměru čekat 30 dnů, než obdrží platby za prodané výrobky. Poslední složkou je doba odkladu plateb, která představuje průměrnou dobu mezi nákupem materiálu a platbou za něj. V daném případě je splatnost faktur v průměru 18 dnů. V souhrnu tedy činí obratový cyklus peněz 82 dny. Jinými slovy, podnik potřebuje kapitál, který zajistí jeho činnost po dobu 82 dnů. doba obratu zásob (70) doba inkasa pohledávek (30) (zásobování - výroba - expedice) doba odložení plateb (18) obratový cyklus peněz (82) čas (dny) termín nákupu materiálu termín plateb termín prodeje termín obdržení peněz Obr. 5.3: Obratový cyklus peněz Druhým faktorem určujícím kapitálovou potřebu pro financování oběžných aktiv je výše jednodenních nákladů (5.14). Kapitálovou potřebu (5.15) pak stanovíme jako součin obratového cyklu peněz a jednodenních nákladů. Je zřejmé, že čím kratší je obratový cyklus peněz, tím méně provozního kapitálu podnik potřebuje. jednodenní náklady náklady celkem 360 (5.14) kapitálová potřeba obratový cyklus peněz * jednodenní náklady (5.15) Miroslav Žižka, Kateřina Maršíková,

12 Příklad: Pokud vyjdeme z údajů na obr. 5.3 a doplníme z výkazu zisku a ztráty výši celkových nákladů 180 mil. Kč za rok, tak potřeba kapitálu pro financování provozu podniku bude činit: Obratový cyklus peněz = 82 dny Jednodenní náklady = Kč Potřeba kapitálu = * 82 = Kč Zkrátit obratový cyklus peněz lze třemi základními způsoby: a) zkrácením doby obratu zásob, b) zkrácením průměrné doby inkasa, c) prodloužením doby odkladu plateb. Předpokladem pro snižování potřeby kapitálu (a tedy i souvisejících nákladů na kapitál) je zkracování délky obratového cyklu peněz a snižování nákladů. Délku obratového cyklu peněz lze zkrátit tím, že podnik zrychlí obrátku zásob (např. snížením velikosti dodávek nakupovaného materiálu, snížením výrobních dávek) nebo zkrátí průměrnou dobu inkasa (bude stimulovat odběratele ke včasnějším platbám, např. prostřednictvím skonta - slevy za platbu před lhůtou splatnosti), resp. prodlouží dobu odkladu plateb (dohodne se s dodavateli na delších lhůtách splatnosti, což ovšem závisí na vyjednávací síle odběratele) Způsoby financování oběžných aktiv Část oběžných aktiv je v podniku vázána dlouhou dobu (např. pojistné zásoby). Taková aktiva se označují jako trvale vázaná. Druhá část je vázána kratší dobu a kolísá (např. sezónní zásoby), tyto položky budeme označovat jako kolísající oběžná aktiva či přechodná aktiva. Podle přístupu manažerů ke způsobu financování trvale vázaných oběžných aktiv, resp. kolísajících oběžných aktiv se rozlišují tři přístupy k financování pracovního kapitálu: umírněný přístup, agresivní přístup, konzervativní přístup. Podstata umírněného přístupu spočívá v tom, že se snaží slaďovat životnost aktiv s životností pasiv. To znamená, že trvalá aktiva (souhrn dlouhodobého majetku a trvale vázaných oběžných aktiv) jsou financována dlouhodobým kapitálem (vlastním kapitálem a dlouhodobým cizím kapitálem). Naproti tomu kolísající oběžná aktiva jsou financována krátkodobým cizím kapitálem. Princip umírněného přístupu je také patrný z obr Miroslav Žižka, Kateřina Maršíková,

13 Obr. 5.4: Grafické zobrazení umírněného přístupu Agresivní přístup (viz obr. 5.5) využívá k financování části trvale vázaných oběžných aktiv krátkodobý kapitál (např. krátkodobé bankovní úvěry), neboť krátkodobý kapitál je levnější než kapitál dlouhodobý. To na jedné straně zvyšuje rentabilitu podnikání, avšak na straně druhé i riziko finančních potíží podniku, zvláště při poklesu zisku. Důvody, proč manažeři někdy preferují krátkodobý kapitál, spočívají v tom, že je obvykle levnější a lze ho snáze a rychleji získat ve srovnání s kapitálem dlouhodobým. Obr. 5.5: Grafické zobrazení agresivního přístupu Miroslav Žižka, Kateřina Maršíková,

14 Konzervativní přístup (viz obr. 5.6) využívá dlouhodobý kapitál nejen k financování trvalých aktiv, ale i pro kolísající (sezónní) oběžná aktiva. Krátkodobý kapitál je používán pouze pro financování nárazových kolísajících oběžných aktiv. Jedná se o drahý způsob financování podniku, nicméně je nejméně rizikový. Obr. 5.6: Grafické zobrazení konzervativního přístupu 5.5 Cash flow V kap. 4 jsme si ukázali, že zisk je pouze účetní veličinou, která vyjadřuje kladný výsledek hospodaření firmy za účetní období, avšak nereprezentuje skutečné peníze. Cash flow (peněžní tok) zachycuje skutečný pohyb peněžních prostředků firmy. Je východiskem pro řízení likvidity firmy, neboť: existuje rozdíl mezi pohybem hmotných prostředků a jejich peněžním vyjádřením, vzniká časový nesoulad mezi hospodářskými operacemi vyvolávajícími náklady a jejich finančním zachycením, vzniká rozdíl mezi náklady a výdaji a mezi výnosy a příjmy. Analýza cash flow je důsledně založena na sledování příjmů a výdajů v podniku. Hlavními zdroji peněžních příjmů jsou tržby při prodeji za hotové, inkaso pohledávek, úvěry od banky, vklady společníků ad. Tyto peněžní prostředky slouží k tomu, aby podnik mohl v potřebnou dobu zaplatit faktury za materiál, energii, stroje, vyplatit mzdy, splatit úvěry, daně, apod., čímž dochází k peněžním výdajům. Cílem je udržovat výši peněžních prostředků na takové výši, aby bylo zajištěno normální fungování podniku a nebyla ohrožena jeho platební schopnost. Na druhé straně není žádoucí ani zbytečně vysoký stav peněžních prostředků, Miroslav Žižka, Kateřina Maršíková,

15 protože takové prostředky nepřinášejí žádný výnos. Schematicky je tento proces patrný z obr PENĚŽNÍ PŘÍJMY - prodej za hotové - inkaso pohledávek - půjčky, úvěry - vklady společníků v hotovosti CASH FLOW PENĚŽNÍ VÝDAJE - úhrady faktur - výplaty mezd - nákup strojů - placení daní - splátky půjček a úvěrů - výplata dividend Zdroj: SYNEK, M. aj., Manažerská ekonomika, s Obr. 5.7: Řízení cash flow Na základě výše uvedených skutečností lze cash flow definovat jako pohyb (změnu stavu) peněžních prostředků (jejich přírůstek a úbytek) podniku za určité období v souvislosti s jeho ekonomickou činností. Ke zjištění cash flow se používají dvě metody přímá a nepřímá. Přímá metoda sleduje přímo příjmy a výdaje podniku za určité období (zpravidla rok). V účetnictví je použití této metody nesnadné, neboť nejsou zavedeny účty pro příjmy a výdaje. Řešení spočívá v rozšíření analytické evidence či zavedení nových syntetických účtů příjmů a výdajů anebo v mimoúčetním sestavení přehledu cash flow. Z toho vyplývá, že přímá metoda zjišťování cash flow je poměrně pracná. Častěji se používá metoda nepřímá. Nepřímá metoda vychází z výsledku hospodaření za dané období, který se upravuje o náklady a výnosy, jež nejsou peněžními výdaji a příjmy. Schématicky: výsledek hospodaření po zdanění + náklady neznamenající peněžní výdaje - výnosy neznamenající peněžní příjmy = cash flow (čisté zvýšení nebo snížení peněžních prostředků) Miroslav Žižka, Kateřina Maršíková,

16 Podrobnější struktura je uvedena v Přehledu o peněžních tocích v příloze C. Sestavení tohoto výkazu není v současnosti pro firmy povinné, nicméně se doporučuje jeho zpracování z důvodu věrnějšího obrazu účetnictví. Peněžní toky se člení podle jednotlivých činností na provozní, investiční a finanční. Peněžní tok z provozní činnosti zachycuje výsledky základní výdělečné činnosti podniku (výsledek hospodaření z běžné činnosti), změny stavu pohledávek, závazků z provozní činnosti, zásob aj. Peněžní tok z investiční činnosti soustřeďuje výdaje a příjmy spojené s nabytím a prodejem dlouhodobého majetku, popř. s poskytováním úvěrů, půjček a výpomocí. Peněžní tok z finanční činnosti se soustřeďuje na aktivity, které mají za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých, popřípadě i krátkodobých závazků. Nepřímá metoda je poměrně snadná, nenáročná na vstupy, a její výhodou je, že zobrazuje v přehledné formě rozdíly mezi ziskem a cash flow. Příklad: Sestavíme zjednodušený výkaz cash flow podniku. Výchozí údaje pochází z rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Použijeme nepřímou metodu výpočtu. AKTIVA Rozvaha k a PASIVA Dlouhodobý hm. majetek Základní kapitál Oprávky k DM Nerozdělený zisk Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál Zásoby Dodavatelé Pohledávky Jiné krátk. závazky Peněžní prostředky Dlouhodobé závazky Krátkodobé cenné papíry Oběžná aktiva Cizí zdroje AKTIVA CELKEM PASIVA CELKEM Vybrané údaje z výkazu zisku a ztráty Tržby celkem Materiálové náklady bez odpisů Odpisy dlouhodobého hmotného majetku Mzdové náklady celkem Finanční náklady (úroky) Ostatní náklady Náklady celkem Zisk před zdaněním Daň z příjmů Zisk po zdanění Výplata podílů na zisku Miroslav Žižka, Kateřina Maršíková,

17 Pokračování výpočet jednotlivých složek cash flow: 1. CF z provozní činnosti 1.1 Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) Odpisy Přírůstek (-), úbytek (+) pohledávek Přírůstek (-), úbytek (+) zásob Přírůstek (-), úbytek (+) krátkodobých cen. pap Přírůstek (+), úbytek (-) krátkodobých závazků Přijaté (+), placené (-) úroky Daň z příjmů CF Z PROVOZNÍ ČINNOSTI CF z investiční činnosti 2.1 Přírůstek (-), úbytek (+) dlouhodobého majetku Přírůstek (-), úbytek (+) finančních investic 0 CF Z INVESTIČNÍ ČINNOSTI CF z finanční činnosti 3.1 Přírůstek (+), úbytek (-) dlouhodobých závazků Výplata dividend CF Z FINANČNÍ ČINNOSTI CF CELKEM Kontrola: Stav peněžních prostředků na počátku období: Cash flow celkem: Stav peněžních prostředků na konci období: Kč Kč Kč Celkové peněžní příjmy byly vyšší o 40 tis. Kč než celkové peněžní výdaje. Čistý zisk společnosti byl přitom mnohem vyšší, tj Kč. Cash flow se používá v podnikové praxi: ve finanční analýze pro hodnocení finanční stability podniku a příčin změn stavu peněžních prostředků, při krátkodobém plánování peněžních příjmů a výdajů, při střednědobém a dlouhodobém sestavování finančních výhledů podniku, při hodnocení finanční efektivnosti investičních variant, jako jedna z forem stanovení základu tržní ceny podniku (metoda diskontovaného cash flow) Platební kalendář Platební kalendář patří k jednoduchým nástrojům operativního řízení peněžních toků. Podává přehled o očekávaných příjmech a výdajích v krátkém období. Nejčastěji se sestavuje na týden, dekádu nebo měsíc dopředu. Princip sledování peněžních prostředků v platebním kalendáři vychází ze vztahu (5.16). Miroslav Žižka, Kateřina Maršíková,

18 výše peněžních prostředků (tis. Kč) KSP = PSP + PPŘ - PV (5.16) kde: KSP PSP PPŘ PV konečný stav peněžních prostředků, počáteční stav peněžních prostředků, peněžní příjmy, peněžní výdaje. Příklad platebního kalendáře je uveden v tab Tab. 5.1: Příklad platebního kalendáře Položka Období týden dekáda měsíc čtvrtletí 1. Počáteční stav peněžních prostředků 2. Očekávané peněžní příjmy za období 3. Očekávané peněžní výdaje za období 4. Součet ( ) 5. Vyrovnávací položky (+, -) 6. Konečný stav peněžních prostředků Úkolem platebního kalendáře je předcházet platebním potížím podniku, předvídat nedostatek nebo naopak přebytek peněžních prostředků (k tomu slouží vyrovnávací položky, např. překlenovací úvěr) a udržovat výši peněžních prostředků v určitých hranicích. Nízký stav peněz ohrožuje likviditu podniku a naopak příliš vysoký stav peněz snižuje rentabilitu podnikání. Častým nástrojem regulace výše peněžních prostředků bývá nákup a prodej krátkodobých obchodovatelných cenných papírů. Princip ukazuje obr Dosáhne-li stav peněžních prostředků horní hranice (70 tis. Kč), nakoupí podnik cenné papíry v hodnotě 30 tis. Kč tak, aby se stav peněz snížil na optimální úroveň (40 tis. Kč). Klesne-li naopak stav peněžních prostředků na dolní hranici (20 tis. Kč), prodá podnik cenné papíry v rozsahu odpovídajícím rozdílu mezi požadovanou a dolní hranicí peněžních prostředků (tj. ve výši 20 tis. Kč) nákup c. p. za 30 tis. Kč horní hranice peněžních prostředků požadovaný stav peněžních prostředků prodej c. p. za 20 tis. Kč dolní hranice peněžních prostředků čas (dny, týdny, dekády) Zdroj: VALACH, J. aj., Finanční řízení podniku, 1997, s. 116 (upraveno) Obr. 5.8: Vývoj stavu peněžních prostředků v podniku Miroslav Žižka, Kateřina Maršíková,

19 Kontrolní otázky a úkoly 5.1 Charakterizujte podstatu operativního finančního rozhodování. 5.2 Kam řadíme zisk z hlediska původu kapitálu při financování podniku? 5.3 Jaké jsou hlavní zdroje samofinancování podniku? 5.4 Vysvětlete rozdíl mezi finančním a operativním leasingem. 5.5 K jakým zdrojům financování patří bankovní úvěry? 5.6 Jak se nazývá odkup tuzemských krátkodobých pohledávek před lhůtou splatnosti specializovanou firmou? 5.7 Jak se nazývá kapitál sloužící k financování souhrnu oběžných aktiv? 5.8 Jak se nazývá přebytek oběžných aktiv nad krátkodobými dluhy? 5.9 Jak se stanoví délka obratového cyklu peněz? 5.10 Vysvětlete analytický postup optimalizace výše oběžného majetku Jak se vypočítá doba obratu zásob? 5.12 Jak se vypočítá průměrná doba inkasa? 5.13 Jak určíme globálně potřebu kapitálu na financování oběžných aktiv? 5.14 Jak se označuje sleva za předčasnou úhradu faktury? 5.15 Jak se financují kolísající oběžná aktiva při aplikaci umírněného přístupu? 5.16 Jak se financují trvale vázaná oběžná aktiva při uplatnění tzv. agresivního přístupu? 5.17 Jak se financují kolísající oběžná aktiva při uplatnění tzv. konzervativního přístupu? 5.18 Jak se nazývá změna stavu peněžních prostředků za určité období? 5.19 Jak se určí cash flow při výpočtu nepřímou metodou? 5.20 Co je úkolem platebního kalendáře? 5.21 Vypočtěte cash flow podniku, znáte-li údaje z rozvahy a výsledovky. Použijte nepřímou metodu výpočtu. AKTIVA Rozvaha k a PASIVA Dlouhodobý hm. majetek Základní kapitál Oprávky k DM Nerozdělený zisk Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál Zásoby Závazky k dodavatelům Pohledávky Jiné krátkodobé závazky Účty v bankách Dlouhodobé závazky Krátkodobé cenné papíry Oběžná aktiva Cizí zdroje AKTIVA CELKEM PASIVA CELKEM Miroslav Žižka, Kateřina Maršíková,

20 Vybrané údaje z výsledovky Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Spotřeba materiálu a energie Odpisy dlouhodobého hmotného majetku Osobní náklady celkem Finanční náklady (nákladové úroky) Ostatní náklady Náklady celkem Zisk před zdaněním Daň z příjmů Zisk po zdanění Výplata podílů na zisku Je začátek měsíce a na účtu a v pokladně má podnik celkem peněžní prostředky ve výši Kč. V následujících 10 dnech očekává příjmy a výdaje uvedené v tabulce. Sestavte platební kalendář. Očekávané peněžní příjmy a výdaje (tis. Kč) Položka Den Počáteční stav pen. prostředků 500 Očekávané pen. příjmy: 1. Inkaso pohledávek Prodej za hotové Příjmy celkem Očekávané pen. výdaje: 1. Úhrada dodavatelům Odvody daní Výplata mezd Splátky úvěrů Výdaje celkem Rozdíl příjmů a výdajů Vyrovnávací položky Konečný stav pen. prostředků Miroslav Žižka, Kateřina Maršíková,

21 Doporučená literatura DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. upr. vyd. Praha: Ekopress, s. ISBN SYNEK, M. aj. Manažerská ekonomika. 5. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN SYNEK, M., E. KISLINGEROVÁ, aj. Podniková ekonomika. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN VALACH, J. aj. Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha: Ekopress, s. ISBN Miroslav Žižka, Kateřina Maršíková,

Finanční řízení podniku. cv. 8

Finanční řízení podniku. cv. 8 Finanční řízení podniku cv. 8 Podstata finančního řízení podniku Věcná stránka tok statků (strojů, surovin, materiálu) lze rozdělit na 3 hlavní aktivity zásobování, výrobu a prodej. Finanční zdroje každá

Více

Financování podniku. Finanční řízení podniku

Financování podniku. Finanční řízení podniku Financování podniku Finanční řízení podniku Peněžní toky v podniku NÁKUP výrobní faktory - práce - materiál - stroje VÝROBA výrobky a služby peněžní příjmy PRODEJ peněžní výdaje PENÍZE (CASH FLOW) Úkoly

Více

Financování podniku Fin i an an ování ován í p od od i n k i u

Financování podniku Fin i an an ování ován í p od od i n k i u Financování podniku Financování podniku Vztah mezi věcnými a peněžními toky v podniku práce suroviny stroje výroba výrobky a služby peněžní příjmy prodej peněžní výdaje peníze (cash flow) Úkoly finančního

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Lesnická ekonomika Připravil: Ing. Tomáš Badal Lesnická ekonomika Financování podniku Finanční

Více

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků 1 Cash Flow Rozvaha a výkaz zisku a ztráty jsou postaveny na aktuálním principu, tj. zakládají se na vztahu nákladů a výnosů k časovému období a poskytují informace o finanční situaci a ziskovosti podniku.

Více

Peněžní toky v podniku

Peněžní toky v podniku Financování podniku Financování podniku a úkoly FM Druhy financování podniku Běžné (krátkodobé) financování Řízení cash flow Hodnocení finanční výkonnosti podniku finanční analýza Finanční plánování Peněžní

Více

Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/ Finanční management I

Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/ Finanční management I Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/03.0035 Finanční management I Finanční řízení Finanční řízení efektivní financování splnění cílů podniku Manažerské

Více

SOUKROMÁ VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA PODNIKATELSKÁ, S. R. O.

SOUKROMÁ VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA PODNIKATELSKÁ, S. R. O. SOUKROMÁ VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA PODNIKATELSKÁ, S. R. O. STUDIJNÍ OPORA K MODULU SPRÁVCE dílčí část Finanční management Ryšková Ivana OSTRAVA 2013 OBSAH Úvod 3 1 Finanční management, jeho postavení a úkoly

Více

Majetek. MAJETEK členění v rozvaze. Dlouhodobý majetek

Majetek. MAJETEK členění v rozvaze. Dlouhodobý majetek Majetek Podnikání se bez majetku neobejde, různé druhy podnikání ovlivňují i skladbu a velikost majetku. Základem majetku jsou peníze, za které se nakupují potřebné majetkové části. Rozvaha (bilance) písemný

Více

Finanční řízení podniku cvičení 1. I) Vývoj vztahů mezi celkovým majetkem a kapitálem má svá ustálená pravidla.

Finanční řízení podniku cvičení 1. I) Vývoj vztahů mezi celkovým majetkem a kapitálem má svá ustálená pravidla. Finanční řízení podniku cvičení 1 I) Vývoj vztahů mezi celkovým majetkem a kapitálem má svá ustálená pravidla. Některé vztahy mezi majetkem a kapitálem 1) Majetek je ve stejné výši jako kapitál, proto

Více

5 CASH FLOW (tok hotovosti)

5 CASH FLOW (tok hotovosti) 5 CASH FLOW (tok hotovosti) 5.1 Peněžní toky firmy - poslední z triády kategorií: majetková struktura finanční struktura CF (peněžní toky) - rozvaha & výsledovka (výkaz CF) - CF byl vynucen praxí finančního

Více

ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura

ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace 1. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. Majetek podniku (obchodní majetek) Souhrn věcí, peněz, pohledávek a

Více

Majetková a kapitálová struktura firmy

Majetková a kapitálová struktura firmy ČVUT v Praze fakulta elektrotechnická Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Majetková a kapitálová struktura firmy Podnikový management - X16PMA Doc. Ing. Jiří Vašíček, CSc. Podnikový management

Více

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ekonomika podniku Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze Ing. Kučerková Blanka, 2011 Struktura

Více

2. přednáška. Ing. Josef Krause, Ph.D.

2. přednáška. Ing. Josef Krause, Ph.D. EKONOMIKA PODNIKU I 2. přednáška Ing. Josef Krause, Ph.D. Majetková a kapitálová struktura Rozvaha ROZVAHA účetní přehled majetku podniku, zachycující bilanční formou stav podnikových prostředků (aktiv)

Více

VÝKAZ CASH FLOW. Řízení finančních toků. Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace. 3. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D.

VÝKAZ CASH FLOW. Řízení finančních toků. Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace. 3. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. VÝKAZ CASH FLOW Řízení finančních toků Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace 3. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. Peněžní a materiálové toky v podniku Hotové výrobky Nedokončená výroba

Více

Finanční řízení podniku 1. cvičení. I) Vývoj vztahů mezi celkovým majetkem a kapitálem má svá ustálená pravidla.

Finanční řízení podniku 1. cvičení. I) Vývoj vztahů mezi celkovým majetkem a kapitálem má svá ustálená pravidla. Finanční řízení podniku 1. cvičení I) Vývoj vztahů mezi celkovým majetkem a kapitálem má svá ustálená pravidla. Některé vztahy mezi majetkem a kapitálem 1) Majetek je ve stejné výši jako kapitál, proto

Více

ZAU 2. přednáška ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ

ZAU 2. přednáška ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ ZAU 2. přednáška ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ Rozvaha jako hlavní účetní výkaz o Bilanční princip o Rozpis rozvahy do rozvahových účtů o Vliv hospodářských operací na rozvahu a jejich projev na rozvahových účtech

Více

Kapitola 1 Základy účetnictví

Kapitola 1 Základy účetnictví Kapitola 1 Základy účetnictví Výsledky testů 1 B, C, D 2 C, D 3 B, D 4 D 5 A, C 6 C, D 7 D 8 B, D 9 B 10 B, C 11 C, D 12 C, D 87 S tránka Úloha 1. 1 Určení aktiv a pasiv Zařaďte níže uvedené položky do

Více

1 Majetková a finanční struktura podniku

1 Majetková a finanční struktura podniku 1 Majetková a finanční struktura podniku MAJETKOVÁ STRUKTURTA I. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL II. STÁLÁ AKTIVA 1) Dlouhodobý nehmotný majetek 2) Dlouhodobý hmotný majetek 3) Dlouhodobý finanční

Více

EKONOMIKA A ŘÍZENÍ PODNIKU. (korekce 1. vydané verze)

EKONOMIKA A ŘÍZENÍ PODNIKU. (korekce 1. vydané verze) EKONOMIKA A ŘÍZENÍ PODNIKU (korekce 1. vydané verze) Příklad 4.1: Sestavte zahajovací rozvahu a její průběžné podoby podle níže uváděných údajů. 1. Pět společníků zakládá firmu a každý z nich do počátku

Více

Financování podnikových činností

Financování podnikových činností Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

1 Majetková a finanční struktura podniku

1 Majetková a finanční struktura podniku 1 Majetková a finanční struktura podniku MAJETKOVÁ STRUKTURTA - AKTIVA A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ ZÁKLADNÍ KAPITÁL B. STÁLÁ AKTIVA B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM): - nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

Více

Kapitola 1 Základy účetnictví

Kapitola 1 Základy účetnictví Kapitola 1 Základy účetnictví SHRNUTÍ UČIVA AKTIVA jedná se o majetek, který účetní jednotka používá k podnikání. Aktiva zahrnují zejména peněžní prostředky, dlouhodobý majetek, zásoby a pohledávky. PASIVA

Více

Význam cash flow. nejsou totéž) Výkaz cash flow (přehled o peněžních tocích) Význam generátoru peněz

Význam cash flow. nejsou totéž) Výkaz cash flow (přehled o peněžních tocích) Význam generátoru peněz 5. přednáška Analýza peněžních toků cash flow Význam cash flow Proč se liší zisk a cash flow (zisk a peníze nejsou totéž) Výkaz cash flow (přehled o peněžních tocích) Jak využít výkaz cash flow Význam

Více

Finanční řízení podniku

Finanční řízení podniku Finanční řízení podniku Finanční řízení Základním úkolem je zajištění kapitálu a koordinace peněžních toků podnikání s cílem dosáhnout co nejlepšího zhodnocení kapitálu při zachování platební schopnosti

Více

3. Účtová tř. 1 Zásoby a 2 Finanční účty

3. Účtová tř. 1 Zásoby a 2 Finanční účty 3. Účtová tř. 1 Zásoby a 2 Finanční účty Oběžný majetek - nemusí ho být v podniku mnoho - je v podniku v různých formách (ve věcné podobě jako suroviny, materiál apod., v peněžní podobě jako peníze, pohledávky,

Více

28.1.2012. Finanční analýza. 1. Podstata, význam a cíle finanční analýzy. Struktura kapitoly

28.1.2012. Finanční analýza. 1. Podstata, význam a cíle finanční analýzy. Struktura kapitoly Finanční analýza Struktura kapitoly 1. Podstata význam a cíle finanční analýzy. 2. Uživatelé finanční analýzy. 3. Zdroje pro finanční analýzu. 4. Analýza rozvahy. 5. Analýza výsledovky. 6. Analýza CASH

Více

Účetní toky a) ve všech případech jsou doprovázeny současně fyzickou změnou nebo změnou, kterou bychom mohli klasifikovat jako reálnou b) mají nebo bu

Účetní toky a) ve všech případech jsou doprovázeny současně fyzickou změnou nebo změnou, kterou bychom mohli klasifikovat jako reálnou b) mají nebo bu PŘÍSTUP FINANČNÍ ANALÝZY ORIENTOVANÝ NA POTŘEBY MEZIPODNIKOVÉ KOMPARACE EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI 15.1 Základní pojmy, úprava účetních výkazů 15.2 Základní ukazatele 15.1 Základní pojmy, úprava účetních výkazů

Více

2. 9 PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH (CASH FLOW)

2. 9 PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH (CASH FLOW) 2. 9 PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH (CASH FLOW) 2. 9. 1 Charakteristika přehledu o peněžních tocích Přehled o peněžních tocích (cash flow) doplňuje rozvahu a výkaz zisku a ztráty o další rozměr, kterým se

Více

PROVOZNÍ FINANCOVÁNÍ Metodický list č. 1

PROVOZNÍ FINANCOVÁNÍ Metodický list č. 1 Metodický list č. 1 Název tematického celku: FINANČNÍ MANAGEMENT, MAJETKOVÁ A FINANČNÍ STRUKTURA PODNIKU PODNIKOVÉ FINANCE A FINANČNÍ ŘÍZENÍ Charakteristika podnikových financí Finanční řízení a rozhodování

Více

položky rozvahy a výsledovky obsahují stejné číselné údaje jako účty 702 a 710

položky rozvahy a výsledovky obsahují stejné číselné údaje jako účty 702 a 710 22. ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A FINANČNÍ ANALÝZA na základě účetní uzávěrky se sestavuje účetní závěrka, která podle zákona o účetnictví zahrnuje: rozvahu (bilanci) výkaz zisku a ztráty (výsledovka) příloha, jejíž

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví katedra finančního účetnictví a auditingu Cvičení 1: Studie a příklady Cvičící: David Procházka Email: prochazd@vse.cz Web: https://webhosting.vse.cz/prochazd

Více

Investiční činnost v podniku. cv. 10

Investiční činnost v podniku. cv. 10 Investiční činnost v podniku cv. 10 Investice Rozhodování o investicích jsou jedněmi z nejdůležitějších a nejobtížnějších rozhodování podnikového managementu. Dobré rozhodnutí vede podnik k rozkvětu, špatné

Více

FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ PLÁN PODNIKOVÉ ROZPOČTY

FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ PLÁN PODNIKOVÉ ROZPOČTY FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ PLÁN PODNIKOVÉ ROZPOČTY Obsah krátkodobého finančního plánu podniku (zpravidla na 1 rok): 1. Plánovaná výsledovka v členění na tržby, přímý materiál, přímé mzdy,

Více

ROZVAHA v plném rozsahu k 31.12.2006 v tis. Kč. B O R, s.r.o. Na Bílé 1231, 565 01 Choceň IČ: 49 28 68 54

ROZVAHA v plném rozsahu k 31.12.2006 v tis. Kč. B O R, s.r.o. Na Bílé 1231, 565 01 Choceň IČ: 49 28 68 54 ROZVAHA v plném rozsahu k 31.12.2006 v tis. Kč B O R, s.r.o. Na Bílé 1231, 565 01 Choceň IČ: 49 28 68 54 Označ. AKTIVA řádek Běžné účetní období Min.úč.obd. Brutto Korekce Netto Netto a b c 1 2 3 4 A K

Více

Kapitálová struktura podniku. cv. 5

Kapitálová struktura podniku. cv. 5 Kapitálová struktura podniku cv. 5 Kapitálová struktura Struktura zdrojů, z nichž vznikl majetek podniku. Vlastní kapitál vložil majitel a je nositelem rizika. Cizí kapitál vložili věřitelé. Vlastní zdroje

Více

3 Rozvahové změny ovlivňující výsledek hospodaření

3 Rozvahové změny ovlivňující výsledek hospodaření 3 Rozvahové změny ovlivňující výsledek hospodaření Cíl kapitoly Porozumět transakcím ovlivňujícím výsledek hospodaření; pochopit význam výsledku hospodaření a jeho vykázání v rozvaze; seznámit se s účtováním

Více

Implementace finanční gramotnosti. ve školní praxi. Matematické principy řízení cash flow. Digitální podoba e-learningové aplikace. Ing.

Implementace finanční gramotnosti. ve školní praxi. Matematické principy řízení cash flow. Digitální podoba e-learningové aplikace. Ing. Implementace finanční gramotnosti ve školní praxi Digitální podoba e-learningové aplikace (vyuka.iss cheb.cz) Matematické principy řízení cash flow Ing. Jan Homolka 0 Obsah CASH FLOW... 2 VÝKAZ CASH FLOW...

Více

Úvod do účetních souvztažností

Úvod do účetních souvztažností Obsah ČÁST I Úvod do účetních souvztažností KAPITOLA 1 Předmět a význam účetnictví...................... 1000 KAPITOLA 2 Regulace účetnictví v České republice.............. 1050 KAPITOLA 3 Harmonizace

Více

Kapitola 1 - Základy účetnictví Výsledky testů

Kapitola 1 - Základy účetnictví Výsledky testů Kapitola 1 Základy účetnictví Výsledky testů 1 B, C, D 2 C, D 3 B, D 4 D 5 A, C 6 C, D 7 D 8 B, D 9 B 10 B, C 11 C, D 12 C, D 70 Úloha 1. 1 Určení aktiv a pasiv Zařaďte níže uvedené položky do tabulky,

Více

Výkaz o peněžních tocích

Výkaz o peněžních tocích Výkaz o peněžních tocích Výkaz CF používaný ve vyspělých zemích Evropské unie od poloviny 60. let minulého století se opíral o zkušenosti z amerického vývoje výkaznictví. V ČR je Opatřením MF ČR čj. 281/50

Více

KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU

KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU Tento materiál vznikl jako součást projektu, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU Eva Štichhauerová Technická univerzita v Liberci Nauka

Více

Při řešení používejte Český účetní standard č. 023 Výkaz o peněžních tocích

Při řešení používejte Český účetní standard č. 023 Výkaz o peněžních tocích CASH FLOW Při řešení používejte Český účetní standard č. 023 Výkaz o peněžních tocích Příklad Společnost s ručením omezeným vykazovala k 1.1. a k 31.12. 2008 následující zůstatky rozvahových položek: Položka

Více

Majetková a kapitálová struktura podniku

Majetková a kapitálová struktura podniku Podniková ekonomika Majetková a kapitálová struktura podniku Co je majetek? Jak je financován? Proč jsou tyto údaje důležité? 2 Rozvaha přehled majetkové a kapitálové struktury podniku stavový výkaz, kde

Více

IAS 7. Výkazy peněžních toků

IAS 7. Výkazy peněžních toků IAS 7 Výkazy peněžních toků Cíl standardu Požadovat poskytování informací o proběhlých změnách stavu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů účetní jednotky prostřednictvím výkazu peněžních toků,

Více

Rozvaha v plném rozsahu

Rozvaha v plném rozsahu Rozvaha v plném rozsahu Běžné účetní období Minulé úč. období 2013 Minulé úč. období 2012 Brutto Korekce Netto Netto Netto AKTIVA CELKEM 1 138 087-363 027 775 060 763 997 749 352 A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ

Více

15.3.2011. Kontrolní otázky (1/2) Kontrolní otázky (2/2) Podnik. Majetková a kapitálová struktura podniku. Rozvaha a rozvahové změny.

15.3.2011. Kontrolní otázky (1/2) Kontrolní otázky (2/2) Podnik. Majetková a kapitálová struktura podniku. Rozvaha a rozvahové změny. Podnik. Majetková a kapitálová struktura podniku. Rozvaha a rozvahové změny. Manažerská ekonomika Kontrolní otázky (1/2) 1. Charakterizujte majetek podniku a popište jeho jednotlivé složky. 2. Jak členíme

Více

Předmluva 1. Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2. Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4

Předmluva 1. Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2. Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4 Předmluva 1 Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2 KAPITOLA 1 Úvod 3 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Schéma účetních soustav 4 KAPITOLA 2 Účetní záznamy 5 Význam a podstata

Více

Poznámky k současné situaci podniku

Poznámky k současné situaci podniku Poznámky k současné situaci podniku Název podniku: Plzeňský Prazdroj, a.s. OKEČ: Rozvaha v plném rozsahu (k 31.12. v tis. Kč ) AKTIVA 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 AKTIVA CELKEM 0 0 0 15,170,444

Více

3 Rozvahové změny ovlivňující výsledek hospodaření

3 Rozvahové změny ovlivňující výsledek hospodaření 3 Rozvahové změny ovlivňující výsledek hospodaření Cíl kapitoly Pochopením a procvičením úloh z této kapitoly by se měl student seznámit s: podstatou výsledku hospodaření a transakcemi, které vedou k jeho

Více

3 Rozvahové změny ovlivňující výsledek hospodaření

3 Rozvahové změny ovlivňující výsledek hospodaření 3 Rozvahové změny ovlivňující výsledek hospodaření Cíl kapitoly Pochopením a procvičením úloh z této kapitoly by se měl student seznámit s: podstatou výsledku hospodaření a transakcemi, které vedou k jeho

Více

Účetnictví B 2.přednáška Bilance a bilanční princip Základní funkce účetnictví je (viz minulá přednáška) poskytovat informace o procesech v podniku potřebné pro jeho řízení a správu a pro další účely (např.

Více

ÚČETNICTVÍ DAŇOVÉ ODPISY ODPISY NEHMOTNÉHO MAJETKU ÚČTOVÁNÍ VE TŘÍDÁCH 1 6 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

ÚČETNICTVÍ DAŇOVÉ ODPISY ODPISY NEHMOTNÉHO MAJETKU ÚČTOVÁNÍ VE TŘÍDÁCH 1 6 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ÚČETNICTVÍ DAŇOVÉ ODPISY ODPISY NEHMOTNÉHO MAJETKU ÚČTOVÁNÍ VE TŘÍDÁCH 1 6 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA Daňové odpisy Řídí se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 30 Doba odpisování činí minimálně: odpisová skupina

Více

Příloha č. 1: Rozvaha společnosti MBNS KOVÁRNA, s.r.o. pro rok 2006

Příloha č. 1: Rozvaha společnosti MBNS KOVÁRNA, s.r.o. pro rok 2006 Příloha č. 1: Rozvaha společnosti MBNS KOVÁRNA, s.r.o. pro rok 2006 ROZVAHA 2006- hodnoty netto v tis. Kč Běžné obd. Minulé obd. 2006 2005 AKTIVA CELKEM 69 157 59 774 A. Pohledávky za upsaný základní kapitál

Více

2. přednáška ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ Rozvaha jako hlavní účetní výkaz

2. přednáška ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ Rozvaha jako hlavní účetní výkaz 2. přednáška ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ Rozvaha jako hlavní účetní výkaz Bilanční princip Rozpis rozvahy do rozvahových účtů Vliv hospodářských operací na rozvahu a jejich projev na rozvahových účtech Výkaz zisku

Více

FinAnalysis Vstupní údaje Tisk:

FinAnalysis Vstupní údaje Tisk: FinAnalysis Vstupní údaje Tisk: 4.11.218 Vstupní data pro finanční analýzu Atlantis PC s.r.o. Gerská 4, 323 Plzeň +42 63 425 485 atlantispc@email.cz Plnou verzi aplikace si můžete zakoupit na www.finanalysis.cz

Více

Obor účetnictví a finanční řízení podniku

Obor účetnictví a finanční řízení podniku Obor účetnictví a finanční řízení podniku TEST Z FINANČNÍHO ÚČETNICTVÍ celkem 40 bodů Zvolte nejvhodnější odpověď na následující otázky (otázky se nevztahují k žádnému z početních příkladů a nijak na sebe

Více

Obsah. Obsah. Předmluva 1 KAPITOLA 1

Obsah. Obsah. Předmluva 1 KAPITOLA 1 Obsah Předmluva 1 KAPITOLA 1 Úvod 2 Podstata a význam účetnictví 2 Organizace účetnictví 2 Předmět účetnictví 3 Rozsah vedení účetnictví 3 Plný rozsah účetnictví 3 Zjednodušený rozsah účetnictví 4 Schéma

Více

ROZVAHA A ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK. ROZVAHOVÉ A VÝSLEDKOVÉ ÚČTY. PODVOJNÝ ÚČETNÍ ZÁPIS. SYNTETICKÉ A ANALYTICKÉ ÚČTY.

ROZVAHA A ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK. ROZVAHOVÉ A VÝSLEDKOVÉ ÚČTY. PODVOJNÝ ÚČETNÍ ZÁPIS. SYNTETICKÉ A ANALYTICKÉ ÚČTY. 5 ROZVAHA A ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK. ROZVAHOVÉ A VÝSLEDKOVÉ ÚČTY. PODVOJNÝ ÚČETNÍ ZÁPIS. SYNTETICKÉ A ANALYTICKÉ ÚČTY. 5.1 5.1.1 Aktiva a pasiva Pro účetnictví je charakteristické, že se na majetek dívá

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví katedra finančního účetnictví a auditingu Výkaz peněžních toků Kontakt: Ing. David Procházka, Ph.D. katedra finančního účetnictví a auditingu

Více

6.8 Základní účtování nákladů a výnosů

6.8 Základní účtování nákladů a výnosů 6 Základní účtování nákladů a výnosů 6.8 Základní účtování nákladů a výnosů 6.8.1 Vymezení pojmu náklady a výnosy Náklady! & Při podnikatelské činnosti dochází ke spotřebě majetkových složek (například

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Podnikové finance a finanční plánování 2. Metodický list č. 1

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Podnikové finance a finanční plánování 2. Metodický list č. 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu Podnikové finance a finanční plánování 2 Metodický list č. 1 Druhy financování podniku Co rozumíme financováním a jaké jsou úkoly finančního managementu.

Více

KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU

KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU Tento materiál vznikl jako součást projektu, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU Eva Štichhauerová Technická univerzita v Liberci Nauka

Více

Rozvaha firmy YAZ, s.r.o období 2009-2012

Rozvaha firmy YAZ, s.r.o období 2009-2012 Rozvaha firmy YAZ, s.r.o období 2009-2012 Rozvaha v plném rozsahu (tis. Kč) 2012 2011 2010 2009 AKTIVA CELKEM 2 133 720 1 943 174 1 850 647 1 459 933 A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL B. DLOUHODOBÝ

Více

Základy účetnictví. 2. přednáška

Základy účetnictví. 2. přednáška Základy účetnictví 2. přednáška Formy sdělení účetních dat Účetnictví poskytuje informace v účetních výkazech: Bilance Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) Výkaz cash-flow (o toku peněz) Výkaz o změnách ve

Více

OBSAH KAPITOLY ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK POLOŽEK POLOŽEK POLOŽEK

OBSAH KAPITOLY ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK POLOŽEK POLOŽEK POLOŽEK OBSAH KAPITOLY ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ Ing. Lukáš Kučera změny rozvahových položek účet, druhy a funkce změny rozvahových stavů na účtech obraty, zůstatky a uzavírání účtů podvojný zápis syntetická a analytická

Více

Náklady, výnosy a zisk

Náklady, výnosy a zisk Náklady, výnosy a zisk Základní prvky účetních výkazů Účetní výkazy shrnují výsledky hospodářské činnosti podniku. Jedná se o: Rozvahu (bilance aktiv a pasiv) zachycení majetku a závazků firmy; informuje

Více

17. INDIVIDUÁLNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA SPOLEČNOSTI CZECH PROPERTY INVESTMENTS, A.S. v tis. Kč Pozn. 31. prosince 2010 31. prosince 2009

17. INDIVIDUÁLNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA SPOLEČNOSTI CZECH PROPERTY INVESTMENTS, A.S. v tis. Kč Pozn. 31. prosince 2010 31. prosince 2009 17. INDIVIDUÁLNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA SPOLEČNOSTI CZECH PROPERTY INVESTMENTS, A.S. zpracovaná za rok končící 31. prosincem 2010 v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví ve znění přijatém Evropskou

Více

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ekonomika podniku Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze Ing. Kučerková Blanka, 2011 Zakladatelský

Více

Základní funkce účetnictví Základní funkce účetnictví je (viz minulá přednáška): poskytovat informace o procesech v podniku potřebné pro jeho řízení a

Základní funkce účetnictví Základní funkce účetnictví je (viz minulá přednáška): poskytovat informace o procesech v podniku potřebné pro jeho řízení a Základy účetnictví 2.přednáška Bilance a bilanční princip Základní funkce účetnictví Základní funkce účetnictví je (viz minulá přednáška): poskytovat informace o procesech v podniku potřebné pro jeho řízení

Více

Analýza návratnosti investic/akvizic

Analýza návratnosti investic/akvizic Analýza návratnosti investic/akvizic Klady a zápory Hana Rýcová Charakteristika investice: Investice jsou ekonomickou činností, kterou se subjekt (stát, podnik, jednotlivec) vzdává své současné spotřeby

Více

I. díl Úvod 12 Podstata a význam účetnictví 12 Organizace účetnictví 13 Předmět účetnictví 13

I. díl Úvod 12 Podstata a význam účetnictví 12 Organizace účetnictví 13 Předmět účetnictví 13 KAPITOLA 1 I. díl Úvod 12 Podstata a význam účetnictví 12 Organizace účetnictví 13 Předmět účetnictví 13 Jednoduché účetnictví 14 Rozsah vedení účetnictví 14 Schéma účetních soustav 15 KAPITOLA 2 Účetnízáznamy

Více

Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/ FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ I

Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/ FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ I Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/03.0035 FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ I Osnova 01. Úvod do předmětu podstata a význam účetnictví, právní úprava účetnictví 02.

Více

Ing. Olga Malíková, Ph.D.

Ing. Olga Malíková, Ph.D. UT1 (komb.) Výukový blok 1 Téma 2 Účetní výkaznictví Ing. Olga Malíková, Ph.D. ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ Rozvaha jako hlavní účetní výkaz Bilanční princip Rozpis rozvahy do rozvahových účtů Vliv hospodářských

Více

ROZVAHA NOEN Václavské náměstí 802/56

ROZVAHA NOEN Václavské náměstí 802/56 ROZVAHA A K T I V A AKTIVA CELKEM 001 B. Dlouhodobý majetek 003 B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 004 B.I.3. Software 007 B.I.4. Ocenitelná práva 008 B.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek 011 B.II.

Více

Hospodářský výsledek (HV, účet 431) prochází schvalovacím řízením:

Hospodářský výsledek (HV, účet 431) prochází schvalovacím řízením: Alokace zisků Hospodářský výsledek (HV, účet 431) prochází schvalovacím řízením: a) krytí ztráty minulých let b) tvorba zákonem předepsaných i dobrovolných rezerv (pro částečné krytí rizik z podnikání)

Více

Pomocný analytický přehled

Pomocný analytický přehled Účetní jednotka: Název: Město Unhošť Sídlo: Unhošť /Pasiva Pomocný analytický přehled IČ: 00235075 Právní forma: ÚSC Předmět činnosti: veřejná správa Okamžik sestavení: 16.2.2016 13:38:31 Příloha č. 2a

Více

* minulých let (+zisk,(-) ztráta) Výsledek hospodaření: B. Rezervy. Cizí zdroje. * běžného roku (+zisk,(-) ztráta) Dlouhodobý hmotný majetek

* minulých let (+zisk,(-) ztráta) Výsledek hospodaření: B. Rezervy. Cizí zdroje. * běžného roku (+zisk,(-) ztráta) Dlouhodobý hmotný majetek Dvojí pohled na MAJETEK podniku Věcný (Co? Který?) -druhy majetku A. Pohledávky za upsaný nesplacený ZK Vlastnický (Odkud? Čí?) -profinancování B. Stálý (dlouhodobý) majetek Dlouhodobý nehmotný majetek

Více

ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ZA ROK 2002 A ZA DVĚ BEZPROSTŘEDNĚ PŘEDCHÁZEJÍCÍ OBDOBÍ

ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ZA ROK 2002 A ZA DVĚ BEZPROSTŘEDNĚ PŘEDCHÁZEJÍCÍ OBDOBÍ ROZVAHA V PLNÉM ROZSAHU PVS A.S. K 31. 12. 2002 v tis. Kč Běžné Minulé Minulé Řád. č. úč. období 2002 úč. ob. 2001 úč. ob. 2000 Brutto Korekce Netto Netto Netto AKTIVA CELKEM 1 498 951 (19 973) 478 978

Více

MAJETEK A ZDROJE PODNIKU MAJETKOVÁ STRUKTURA

MAJETEK A ZDROJE PODNIKU MAJETKOVÁ STRUKTURA MAJETEK A ZDROJE PODNIKU MAJETKOVÁ STRUKTURA souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouží k jeho podnikání. Dlouhodobý Hmotný Nehmotný Finanční Oběžný

Více

6.8 Základní účtování nákladů a výnosů

6.8 Základní účtování nákladů a výnosů Základní účtování nákladů a výnosů 6 6.8 Základní účtování nákladů a výnosů 6.8.1 Vymezení pojmu náklady a výnosy Náklady Při podnikatelské činnosti dochází ke spotřebě majetkových složek (například spotřeba

Více

ÚČETNÍ OSNOVA. Účetnictví je možné vést v: plném rozsahu zkráceném rozsahu

ÚČETNÍ OSNOVA. Účetnictví je možné vést v: plném rozsahu zkráceném rozsahu ÚČETNÍ OSNOVA Směrná účtová osnova je seznam účtových tříd a účtových skupin, v rámci kterých si dále účetní jednotka stanoví potřebné syntetické a analytické účty. Podle směrné účtové osnovy účtují zejména:

Více

ROZVAHA v plném rozsahu k... (v celých tis. Kč)

ROZVAHA v plném rozsahu k... (v celých tis. Kč) ROZVAHA v plném rozsahu k... (v celých tis. Kč) označ. AKTIVA řád. Běžné účetní Minulé účetní Brutto Korekce Netto Netto a b c 1 2 3 4 AKTIVA CELKEM (ř.002+003+037+073)=ř.077 001 A. Pohledávky za upsaný

Více

Sestavování rozpočtové výsledovky, rozvahy a rozpočtu peněžních toků + integrace finančního a věcného plánu

Sestavování rozpočtové výsledovky, rozvahy a rozpočtu peněžních toků + integrace finančního a věcného plánu Sestavování rozpočtové výsledovky, rozvahy a rozpočtu peněžních toků + integrace finančního a věcného plánu Úloha 1 Podnik Firma vyrábí cyklistické rukavice. Předběžná kalkulace variabilních nákladů na

Více

účty v 21. skupině účtů (hotové peněžní prostředky a ceniny) v 22. skupině účtů (peněžní prostředky na účtech u peněžních ústavů).

účty v 21. skupině účtů (hotové peněžní prostředky a ceniny) v 22. skupině účtů (peněžní prostředky na účtech u peněžních ústavů). 6.přednáška Účtování peněžních prostředků - peněžní prostředky v naší i zahraniční měně (valuty) - peněžní prostředky v naší i zahraniční měně na účtech u peněžních ústavů. - ceniny (zástupce peněz pro

Více

Účetní osnova. Tisknuto dne: 05.10.2015 6:47. Stránka 1. demo. Platné v roce 2015. 062 Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

Účetní osnova. Tisknuto dne: 05.10.2015 6:47. Stránka 1. demo. Platné v roce 2015. 062 Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Platné v roce 2015 050 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 051 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 052 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 053 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý

Více

Podniková ekonomika : majetková a kapitálová výstavba podniku Ing. Vlastimil K. Vyskočil, CSc. 2005

Podniková ekonomika : majetková a kapitálová výstavba podniku Ing. Vlastimil K. Vyskočil, CSc. 2005 Podniková ekonomika : majetková a kapitálová výstavba podniku Ing. Vlastimil K. Vyskočil, CSc. 2005 MAJETKOVÁ A KAPITÁLOVÁ VÝSTAVBA PODNIKU 1. Majetek podniku a jeho finanční krytí 2. Majetkovástruktura

Více

PLASTIC FICTIVE COMPANY

PLASTIC FICTIVE COMPANY Strana 1 z 7 Identifikace firmy PLASTIC FICTIVE COMPANY a.s. Telefon 00420/ 246810246 Janáčkova 78 Telefax 00420/ 369113691 508 08 Nové Město e-mail info@pfc-plastic.cz Česká republika Web www.pfc-plastic.cz

Více

Obsah. Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek... XVI Předmluva...

Obsah. Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek... XVI Předmluva... Obsah Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...................xv Seznam ostatních použitých pojmů a zkratek.......................... XVI Předmluva....................................................

Více

Obecná charakteristika cash flow. - pojem peněžní tok (CASH FLOW) vyjadřuje přírůstek či úbytek

Obecná charakteristika cash flow. - pojem peněžní tok (CASH FLOW) vyjadřuje přírůstek či úbytek Obecná charakteristika cash flow - pojem peněžní tok (CASH FLOW) vyjadřuje přírůstek či úbytek peněžních prostředků při hospodářské činnosti firmy za určité období - CF je součástí finanční analýzy podniku,

Více

ROZVAHA A ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK. ROZVAHOVÉ A VÝSLEDKOVÉ ÚČTY. PODVOJNÝ ÚČETNÍ ZÁPIS. SYNTETICKÉ A ANALYTICKÉ ÚČTY.

ROZVAHA A ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK. ROZVAHOVÉ A VÝSLEDKOVÉ ÚČTY. PODVOJNÝ ÚČETNÍ ZÁPIS. SYNTETICKÉ A ANALYTICKÉ ÚČTY. Rozvaha ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ 5 5 ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ ROZVAHA A ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK. ROZVAHOVÉ A VÝSLEDKOVÉ ÚČTY. PODVOJNÝ ÚČETNÍ ZÁPIS. SYNTETICKÉ A ANALYTICKÉ ÚČTY. 5.1 Rozvaha 5.1.1 Aktiva a pasiva

Více

ROZVAHA A ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK. ROZVAHOVÉ A VÝSLEDKOVÉ ÚČTY. PODVOJNÝ ÚČETNÍ ZÁPIS. SYNTETICKÉ A ANALYTICKÉ ÚČTY.

ROZVAHA A ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK. ROZVAHOVÉ A VÝSLEDKOVÉ ÚČTY. PODVOJNÝ ÚČETNÍ ZÁPIS. SYNTETICKÉ A ANALYTICKÉ ÚČTY. Rozvaha 5 ROZVAHA A ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK. ROZVAHOVÉ A VÝSLEDKOVÉ ÚČTY. PODVOJNÝ ÚČETNÍ ZÁPIS. SYNTETICKÉ A ANALYTICKÉ ÚČTY. 5.1 Rozvaha 5.1.1 Aktiva a pasiva Pro účetnictví je charakteristické, že

Více

Návrh účtové osnovy, který vychází z předpisu: Účtová osnova pro podnikatele

Návrh účtové osnovy, který vychází z předpisu: Účtová osnova pro podnikatele Návrh účtové osnovy, který vychází z předpisu: Opatření, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele, Ministerstvo financí podle 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve

Více

Rozvaha KAPITOLA. Funkce a obsah rozvahy

Rozvaha KAPITOLA. Funkce a obsah rozvahy Rozvaha KAPITOLA 4 Funkce a obsah rozvahy Zákon o účetnictví ukládá podnikatelským subjektům, aby prokazovaly stav svého majetku, kapitálu a závazků v přehledné tabulce rozvaze. Rozvaha je jeden z nejdůležitějších

Více

SKUPINA ČEZ MEZITÍMNÍ KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ZPRACOVANÁ V SOULADU S MEZINÁRODNÍMI STANDARDY ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ K

SKUPINA ČEZ MEZITÍMNÍ KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ZPRACOVANÁ V SOULADU S MEZINÁRODNÍMI STANDARDY ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ K MEZITÍMNÍ KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ZPRACOVANÁ V SOULADU S MEZINÁRODNÍMI STANDARDY ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ KONSOLIDOVANÁ ROZVAHA V mil. Kč Aktiva Dlouhodobý hmotný majetek: Bod K 31. 12. 2016 Dlouhodobý

Více

OBSAH. 4. Výsledovka - náklady a výnosy 57 4.1 Funkce a forma výsledovky 57 4.2 Kdy se výsledovka sestavuje 60

OBSAH. 4. Výsledovka - náklady a výnosy 57 4.1 Funkce a forma výsledovky 57 4.2 Kdy se výsledovka sestavuje 60 1 1. Význam a funkce účetnictví 7 1.1 Význam a podstata účetnictví 7 1.2 Historie a vývoj účetnictví 8 1.3 Funkce a podstata účetnictví 11 1.4 Uživatelé účetních informací 11 1.5 Regulace účetnictví a

Více

1. vlastní firma využívá trvale 2. cizí musí časem vracet (splácet) jiným subjektům ( bankám dodavatelům apod)

1. vlastní firma využívá trvale 2. cizí musí časem vracet (splácet) jiným subjektům ( bankám dodavatelům apod) Otázka: Financování podnikových činnosti Předmět: Ekonomie/Finance podniku Přidal(a): nikita Zdroje financování Zdroje financování členíme: podle formy jsou to: peněžní hotové peníze, pohledávky, devizy

Více

výsledky hospodaření

výsledky hospodaření 48 výsledky hospodaření 49 výnosy a náklady Celkové výnosy společnosti v tis. Kč 2016 Tržby za teplo 1.030.640 Tržby za elektřinu 950.808 Tržby za chlad 11.868 Tržby za ukládání a likvidaci odpadů 57.534

Více

Předmět: Účetnictví Ročník: 2-4 Téma: Účetnictví. Vypracoval: Rychtaříková Eva Materiál: VY_32_INOVACE 470 Datum: 12.3.2013. Anotace: Finanční analýza

Předmět: Účetnictví Ročník: 2-4 Téma: Účetnictví. Vypracoval: Rychtaříková Eva Materiál: VY_32_INOVACE 470 Datum: 12.3.2013. Anotace: Finanční analýza Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch 65-41-L/01 Gastronomie Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Účetnictví Ročník:

Více