Nenásledujme falešné proroky

Transkript

1 / 219 /219 NEWSLETTERčervenec-rpen Editorial Jiří Weigl: Nenáledujme falešné proroky Otázka IVK: Přejí i daňoví poplatníci oučanou podobu klimatické politiky? Ladilav Jakl: Nenapadlo mě, že e touhle dobou budu bát i o vobodu lova Tomáš Břicháček: Co přinela dikue o budoucnoti pobrexitové EU? Hana Lipovká: Kdo zavře dveře? SRPNOVÝ GRAF IVK Evropká komie: náklady firmám budeme dál zvyšovat 4, 35, 3, 25, 2, 15, 1, 5, Predikce ceny za eminí povolenky od Evropké komie (EUR), Pramen: Důvodová zpráva vládní novely zákona o obchodování eminími povolenkami, MŽP 219 Intitut Václava Klaue o.p.. Šárecká Praha 6 office@intitutvk.cz www. intitutvk.cz IVK Newletter Intitutu Václava Klaue Regitrace MK ČR E 1124 Periodicita: měíčník Datum vydání: Nenáledujme falešné proroky Jiří Weigl výkonný ředitel IVK Klimatická změna e tala v dnešní době u ná i v Evropě záadním politickým tématem, které je v oučanoti navíc zeíleno nebývalou vlnou veder a dlouho trvajícím uchem. Zatím tón ve vyhrocené veřejné dikui udávají ti, kteří klimatickou změnu pokládají za nežádoucí a zatavitelnou přírodní anomálii, což zdůvodňují nedokazatelnou kontrukcí, že je primárně způobena lidkou průmylovou civilizací a způobem života lidí ve vypělých zemích. Popírají kutečnot, že vše na naší planetě, včetně klimatu prochází od počátku jejího vzniku permanentní změnou. Dokazuje to příklad naší země, která zažila ve vé geologické hitorii záadní proměny klimatu od vlhkých tropů, pře tepi a praley mírného páma až po arktickou tundru v ouedtví pevninkého ledovce. Střídání tudených ledových a teplejších meziledových dob je prokázáno již v éře exitence lidkého druhu. Přeto oudobý vědecký, politický a mediální maintream nepokládá změny klimatu za přirozenou věc, jíž nemá myl e bránit, ale pouze e jí maximálně přizpůobovat. Namíto toho hláá, že jde o nepřijatelný exce, který je možné a nutné zatavit. V tomto pojetí, které je nám jakožto vědecké vnucováno, předtavují příroda a přírodní poměry jakýi tatický ytém, jehož věčná udržitelnot je hodnotou an ich, kterou je třeba za každou cenu a všemi protředky bránit. Jde o přítup, který ve vědeckém zkoumání přírodní hitorie nemá žádnou oporu (jde o zkoumání velmi dlouhých čaových období vývoje nemírně ložitého a komplexního ytému, pro něž pochopitelně neexitují žádné dotatečné a polehlivé čaové řady dat).[1] Jaki intuitivně e při tom vychází z toho, že onen právný a přirozený benchmark, tj. tav, který má být za jakýchkoliv nákladů lidtvem udržen, jou přírodní poměry, jaké exitovaly někdy kolem 6. let minulého toletí. Důvodem může být to, že jde o dobu, která ještě nevymizela z lidké paměti, a kdy byla většina koryfejů ideologie klimatického alarmimu i dne rozhodující generace veřejných činitelů mladá a má na tuto éru příjemné vzpomínky. Jiný racionální důvod pro zbožštění přírodních poměrů doby nedávno minulé nalézt nelze. Z několika érií horkých a uchých, nebo naopak chladných a deštivých let nelze o změně klimatu jakožto planetárním proceu říci vůbec nic. V oučaných veřejných dikuích o klimatické změně je velmi zneužívána dikrepance mezi individuální lidkou zkušenotí, která je velmi krátkodobá, a podtatou klimatických změn, které mají velmi dlouhodobý charakter a příčiny, a nejou proto zkušenotí jednotlivce aborbovatelné a plně přijatelné. Každá změna počaí, několik dní horka či ucha, nebo naopak chladu a rážek, jou vydávány za projev onoho exceu té trašné klimatické změny. Ta e však projevuje jako dlouhodobý trend podobných kolíání, trvající dlouhá taletí a tiíciletí. Z několika érií horkých EDITORIAL Téma environmentalimu a globálního oteplování, kterému e dne říká klimatická změna, e po letech relativního, ale píše ai jen zdánlivého zklidnění v plné íle vrátilo do veřejné debaty. Svědčí o tom i řada našich komentářů a výtupů, v nichž jme e tomuto tématu v průběhu letošního léta věnovali. Jen namátkou titulky: Bude hůř nejen o nápadech Pirátů na zdražení letenek; Agreivní environmentalimu bude totalitou 21. toletí; Nenáledujme falešné proroky o klimatickém nábožentví a proměně celé této dikue; Katatrofa o důledcích vypjatého environmentalimu v našich leích; Součaná ofenzíva klimatických alarmitů je motivována výlučně ekonomicky či Zelný útok na civilizaci. Proto i naše letní anketní otázka míří tímto měrem. Nechce e nám věřit, že by i většinová populace kutečně přála oučanou podobu klimatické politiky. Ptáme e proto repondentů, zda i podle nich všechna nově vyhlašovaná klimatická opatření a závazky lidé opravdu přejí? A pakliže ne, zda to dávají dotatečně najevo?

2 n NEWSLETTER červenec-rpen /219 (Pokračování ze trany 1) A nejde ani zdaleka jen o zdánlivé bizarnoti v podobě neekaných trávníků či vyhlašování klimatických nouzí mětkými čátmi hlavního měta. Ve němovně půjde po prázdninách do druhého čtení vládní novela zákona o obchodování tzv. eminími povolenkami, jejímž primárním cílem je zvyšovat cenu povolenek (viz rpnový graf IVK) a tím i náklady firmám, které při vé výrobě vypouštějí CO 2 a jou tak nuceny i povolenky kupovat. Zvýší e v konečném důledku ale i ceny potřebitelům, a to vše zcela v ouladu e závazky nových klimatických politik EU. Vzhledem k tomu, že novela je tranpozicí evropké měrnice, bude téměř nemožné e jejímu chválení a důledkům, jež přinee, vyhnout. A to nejde zdaleka o ojedinělý a izolovaný případ. Filip Šebeta a uchých, nebo naopak chladných a deštivých let nelze o změně klimatu jakožto planetárním proceu říci vůbec nic. Alepoň v e riózní vědě. Zcela nevědecká je pak předtava, že by bylo možné přírodní procey typu klimatu v oučaných podmínkách lidké polečnoti nějak centrálně řídit a plánovat, a přerušit tak onen permanentně e měnící koloběh přírodních dějů a jejich změn na naší planetě. V politické ideologii, v níž boj proti změně klimatu zmutoval, je to však něco zcela jiného. Ta v dnešním ekularizovaném vypělém větě naplno přebírá úlohu nového racionalitického nábožentví a naplňuje potřeby, které pro moderního člověka taré náboženké kulty již nenaplňují. Její přednotí je zdánlivý racionalimu a opření o vědu, na jejíž údajně nezpochybnitelné autoritě v moderní polečnoti tato ideologie parazituje. Tak jako dřívější lidé nechápající příčiny přírodních dějů trádali v různých dobách obdobími ucha, či přílišné vláhy a nažili e docílit jejich změny vzýváním božtev a nejrůznějšími druhy obětí, tak oučaní bojovníci proti změnám klimatu používají podobné metody. Jakožto velekněžím nové víry jim jde, tak jako ve všech nábožentvích, především o vliv na polečnot a chování věřících. Svou autoritu tito moderní šamani opírají o vou údajnou znalot, jak ovlivnit nadlidké íly, jež řídí vět, v němž žijeme, a způobují nám různá trádání či přinášejí potenciální exitenční hrozby. Metodou, jak toho doáhnout a při tom zíkat vliv na may, je dne, tak jako kdyi oběť. Lidé e mají pro upokojení božtev zříci něčeho, co považují za obzvlášť důležité, cenné a potřebné pro vé doavadní životy. Tím odčiní vé hříchy a upokojí božtvo (v našem případě byla na tento piedetal potavena úroveň CO 2 v atmoféře). Jetliže tedy dříve lidé pro příchod deště obětovali potraviny, zvířata, zajatce nebo vlatní děti, v moderní vypělé polečnoti mají být obětinou oobní automobily, letadla, hovězí mao, turitika atd., zkrátka vše, co je pro moderního člověka a životní tyl nějak cenné a typické a charakterizuje životní tandard vyšších vrtev, v nichž e také toto nové nábožentví zrodilo. Tato oběť má přinét vykořeněnému člověku západní polečnoti pocit pokání a jakéhoi odputku za viny a hříchy, které jou mu polu e trachem z budoucnoti neutále intenzívně vtloukány. Pokud apel těchto výzev není dotatečný, po ruce jou i radikálnější návrhy k obětem a ani ty lidké nejou tabu. Mezi aktivity, intenzívně prožívajícími klimatický žal, e šíří kampaně proti rození dětí, neboť to prý ohrožuje planetu. Typicky jou tyto výzvy a kampaně adreovány ženám ve vypělých západních zemích. Nikoho z hlaatelů této nové radikální víry přitom ani nenapadne, že by vé úilí o změnu věta napřel do zemí chudých. Aby e k dratickému omezení porodnoti nažil převědčovat např. obyvatele afrického Sahelu, jejichž populační exploze pojená tradičním pateveckým zeměděltvím má na rozdíl od automobilimu zcela prokazatelný podíl na deertifikaci Afriky. O nápravu věta nejde. Jde jako vždy o kontrolu lidí ve vlatní polečnoti a manipulaci jejich vědomím. Změny počaí a výkyvy klimatu jou přirozené a nezatavitelné. S jejich důledky e můžeme pouze vyrovnávat a přizpůobovat e jim. Že vyhlašované cíle (bezuhlíkové čtvrti, měta, regiony, kontinenty, eminí limity atd.), kvůli nimž jou oběti vyžadovány, jou nemylné a nerealizovatelné, nehraje žádnou roli. Důležitý je amotný proce, flagelantký prožitek a naděje na vykoupení. Z dávného příšeří tředověké zbožnoti e nám vracejí takové relikty, jako víra ve chopnot nevinných dětí pait vět a dokázat to, co hříšní dopělí nevidí, kult nových ekovětců atd. Celé toto klimatické blouznění, kterému polečnoti na dnešním vypělém Západě více a více propadají, je zjevným ymptomem duchovní a polečenké krize, která ohrožuje vobodnou polečnot daleko více, než všichni diktátoři věta. Změny počaí a výkyvy klimatu jou přirozené a nezatavitelné. S jejich důledky e můžeme pouze vyrovnávat a přizpůobovat e jim. Strach z budoucnoti a z nadpozemkých il je člověku vlatní, přeto bychom neměli tak lacino podlehnout vymývání mozků a manipulaci. Hrozí, že pod záminkou ochrany klimatu i ami zavedeme děivou netolerantní a fanatickou antihumánní totalitu, která ná znovu zbaví vobody a demokracie. P. S.: Několik příkladů konkrétních aburdit na toto téma z polední doby: 1) V našich médiích běží vlna kritiky předchozích generací zemědělkých hopodářů, které prý různými opatřeními urychlily odtok vody z naší krajiny, a výledkem je oučané ucho. To je ice pravda, nikoho však ani nenapadne i uvědomit, že právě to naši předkové zamýšleli, protože oni tehdy nebojovali e uchem, ale e zamokřenotí naší krajiny a přebytkem rážek. Je to opět jeden z důkazů permanentních změn a kolíání klimatu, které nelze zatavit ani řídit. Každý normální člověk kromě zabedněných ekologických aktivitů ví, že bez údržby a právné péče na žádném pozemku bezpracně nic dobrého vzniknout nemůže. 2) V oučaném období mimořádného ucha e šíří ve vedení mnoha obcí bláznivá idea vnucovaná popletenými aktivity, že lékem na ucho je neekání veřejných ploch. Na mítě parkových ploch a trávníků prý touto bezpracnou cetou vzniknou louky plné motýlů, hmyzu a květin. Každý normální člověk kromě zabedněných ekologických aktivitů ví, že bez údržby a právné péče na žádném pozemku bezpracně nic dobrého vzniknout nemůže. Plochy zarotlé invazívními agreivními plevely a nálety budou pouze oázou nepořádku, klíšťat a alergenů. Máme jich u ná dot, tačí e jenom projet vlakem a vidět odvrácenou tranu našich mět a obcí. A tak například na Šumavě už léta čekáme, až e nám bez práce změní kůrovcem zničený hopodářký mrkový le na původní tředoevropký prale. 3) Předtava, že e přetaneme o krajinu a protředí kolem ná tarat a ona tam vznikne ama od ebe neporušená příroda, může být vlatní pouze zapáleným aktivitickým laikům, kteří od obrazovky vého počítače nejou chopni zvednout hlavu. Horší je, když podobné nemyly z oportunimu nebo vypočítavoti hláají i lidé z akademických intitucí, kteří by měli mít alepoň elementární erióznot. A tak například na Šumavě už léta čekáme, až e nám bez práce změní kůrovcem zničený hopodářký mrkový le na původní tředoevropký prale. Nedočkáme e tejně jako těch kvetoucích luk z plácků porotlých uchlým bodlákem a plevely, v nichž e tak pěkně chovají černé kládky. [1] Viz komplexní práce V. Klaue Zničí ná klima nebo boj klimatem, Modrá nebo zelená planeta a řada dalších projevů a textů na toto téma

3 NEWSLETTER červenec-rpen /219 OTÁZKA IVK Přejí i daňoví poplatníci oučanou podobu klimatické politiky? Ekologický aktivimu potavený na tématu tzv. klimatické změny (dříve známé jako globální oteplování) doáhl nové kvality. Dne tato odnož environmentalimu, v minuloti domněle zklidněná a aturovaná ekologickým byznyem a první generací nátrojů tátní podpory a intervence (fotovoltaika, bionafta ) evidentně zažívá reneanci a vtupuje do vé nové horké fáze. Nejenže dorotla nová generace, která i na dřívější dotované zdroje neměla možnot áhnout a má proto potřebu vymylet a ovládnout nové, ale také e proměnila dikue. Čát velkého byznyu pochopila, že právnou trategií je inkorporovat tuto ideologii do vého podnikání. Řady bývalých a přirozených oponentů této ideologie tak poilnily řady jejích zatánců. Ty e rozšířily ale i o nemálo politiků a politických ubjektů, a to na různých úrovních od obecní, až po tu parlamentní. Jimi ovládaná měta či mětké čtvrti zcela vážně vyhlašují tavy klimatické nouze, na jejichž základě omezují dopravu, neekají e trávníky a jiné zelené plochy, vyhlašují e závazky, že v horizontu jedné generace nebude ve mětech mět jezdit už ani jedno auto poháněné palovacím motorem atd. Studenti távkující ve školním roce za klima pak tuto generační obměnu a novou podobu třetu mediálně rámují. Přejí i lidé něco takového? Chtějí to potřebitelé, daňoví poplatníci? A pokud ne, dávají to najevo? Jiří Weigl výkonný ředitel IVK Ai lze na tuto otázku odpovědět lapidárně Jak kteří. Jedni, vedle toho, že jou daňovými poplatníky, mohou být i významnými beneficienty této zmatečné a hyterické atmoféry, která vzniká rozdmýcháváním trachu z klimatických změn a z budoucnoti vůbec. Patří mezi ně nejen různí fotovoltaičtí baroni a různý velký i malý byzny těžící z uměle vytvářené poptávky po všemožných ekologických technologiích a z miliard nejrůznějších tzv. ekologických dotací, ale také zamětnanci a aktivité nepočetných nezikových organizací, kterým klimatický alarmimu dává obživu, zátupci mediální a akademické féry, kteří rovněž dávno pochopili, že i podporou této ideologie zajití čtenáře, granty a publicitu. Mezi poplatníky muíme počítat i pouty politiků, kteří vedle toho, že jou ami plátci jitých čátek daní, především o použití těchto daní rozhodují nebo polurozhodují. Těm e ve velké většině klimatický alarmimu velmi hodí, protože e mohou tvářit jako altruité, demontrovat oddanot lidtvu, planetě a jejich budoucnoti, klimatická ideologie jim dává pěknou záminku utrácet neomezené protředky (prý na záchranu planety), zvyšovat voji moc (zákazy a regulacemi) atd. Přitom je těžko někdo může volat k odpovědnoti klima e mění v cyklech dlouhých tovky a tiíce let, takže je amotné nikdo nebude moci vzít za lovo a volat k odpovědnoti. No a nakonec, vedle zátupu propěchářů, kteří i oučanou klimatickou politiku nejen přejí, ale také ji záměrně vytvářejí, * * * zůtává mlčící většina, která nee a ponee náklady dnešní hyterie. Ta hání vůj chléb vezdejší a bohužel, tomu, co e kolem děje, nevěnuje dotatečnou pozornot. Je obětí ofitikované manipulace a obelhávání fake new a poplašné zprávy jou v této oblati oučátí oficiální politiky. Vykořenění, oamělí jednotlivci na dnešním blahobytném Západě nadno podléhají exitenčnímu trachu a pocitu viny a hříchu proti přírodě, jehož e vým životem v materiálním dotatku údajně dopouštějí. Nové klimatické nábožentví a jeho proroci mu dávají útěchu, naději a nový myl. A tak jou touto podobou klimatické politiky pokojeni i mnozí z těch, kterým materiální propěch žádný nenee, ale naopak ji budou muet tvrdě zaplatit nejen finančně, ale i omezením vé vobody. Ti, kteří prohlédnou a odváží e neouhlait, jou nejdříve umlčováni, pak zatrašování a nakonec izolováni. Pokud e tedy nevzchopí v dotatečném počtu a nepotaví na odpor. A to je zae naše naděje. Ivo Strejček člen právní rady IVK Jem mimořádně keptický. Obávám e, že v dnešním euro-atlantickém větě je názor na tále agreivnější klimatickou politiku už většinově proklimatický, přetože její aktuální obah janě měřuje k potlačení vobodného lidkého jednání. Stačí pár týdnů uchého počaí bez deště, v Paříži 4 C, a ze všech tran e na ná valí zprávy o tom, že tu máme nezpochybnitelný důkaz o ničivém globálním oteplování, jehož příčinou je člověk. A veřejnot ani politika nepolemizují. Evidentně po- matená a manipulovaná Greta hláá nové klimatické nábožentví a tiíce tudentů (tedy těch, kteří za pár let budou řídit vé země) mu podléhají a demontrují za planetu. Nová generace politiků vyhlašuje programy klimatických nouzí a občané je volí. Martin Burík, onen ideový i praktický původce dnešní kůrovcové katatrofy, e v Praze ujal environmentální komie a hned nám vzkazuje, že jeho cílem je klimaticky neutrální Praha v níž vedle koruny bude další platidlo tuna CO 2. A děje e něco? Ne. Lidé Buríkovu Prahu bez aut podceňují a předtavě o tom, že by jim někdo mohl zakázat jejich auto, nevěří. Přededkyně budoucí Evropké komie von der Leyenová vyhlašuje pro Evropu jakýi Nový zelený úděl a je ticho. Tvrdím, že i lidé dnešní boj o záchranu planety hrozivou budoucnotí, ve kterou to vše nutně vyútí, nepojují, celý problém zlehčují a tím e fakticky klimatické doktríně a jejím hlaatelům podvolují. Zdá e mi, že tato totalitní ideologie už je tak byznyově-umělecko-intelektuálko-mediálně vlivná a nátlakově zlá, že další ceta do otroctví už byla otevřena a že už e na ni většina občanů vydala. Marian Kechlibar publicita Vypadá to, že lépe vydělávající daňoví poplatníci i to kutečně přejí Volební základnou ekologických hnutí v Evropě jou kutečně ty nejzámožnější čtvrti velkých mět, nikoliv třeba ono zbylé venkovké obyvateltvo, které přírodou kutečně žije (a v případě zemědělců či leníků 3

4 NEWSLETTER červenec-rpen /219 žije z ní ). V Německu, Švédku či Nizozemí je tato korelace naproto jednoznačná. Rovněž v případě Čeké republiky, která zatím tak daleko nezašla, je patrné, že nejvíce voličů požadujících ekologicko-politická geta e koncentruje v bohatších čtvrtích Brna a Prahy. Naopak v potindutriálních oblatech jako je Otravko či everní Čechy je poptávka po dekarbonizaci mizivá. Dává to myl. Pro občany v horní příjmové kupině nepřineou ani nové uhlíkové daně záadní zhoršení kvality života. Zdražení mobility či určitých potravin bude mít dopad hlavně na ty, kdo už teď vycházejí rodinným příjmem jen velmi těně. Což je ta amá vrtva hůře placených zamětnanců či živnotníků podnikajících na hraně rentability, která i ve Francii oblékla žluté vety a vyrazila do ulic. Ta už další daňovou zátěž nenee. Tomáš Chalupa bývalý minitr životního protředí Zdánlivě jednoduché otázky, mimořádně těžké odpovědi. Nevím. A protože nevím, věřím. Věřím, že lidé tále ještě chtějí mít právo volby, mít vlatní hlavu a vlatní rozum. Že chtějí ami rozhodovat, kolik budou mít dětí, co budou jít, zda chtějí auto, jetli budou mít ve vém mětkém bytě pa. Věřím, že až i naše děti dotatečně prožijí vzrušující období revolučního vzdoru (navíc mile poílené volnými pátky), i ony budou chtít vlatní bydlení pro vlatní rodinu a ne dílené pro více nerodin, vlatní auto dle vlatní nikým nenadiktované předtavy. Že budou chtít vlatní děti jako produkt vé láky a že v nich uvidí vou vlatní budoucnot. Že budou chtít poznávat vět i ten, kam pešky nedojdou. Grety však mají jiný plán. Klimaticky uvědomělý klimaticky uvědomělými vaginami (na větě je dětí dot), klimaticky uvědomělým bydlením (dílené lůžko tačí, dětkých pokojů netřeba), klimaticky uvědomělým zákazem aut (čaem dojde i na elektromobily), letadel, lodí, klimaticky uvědomělým travováním (zelenina neprdí), klimaticky uvědomělou vobodou lova (přechodně e tomu říká politická korektnot), klimaticky uvědomělými volbami. Vědí to ti, ve které věřím? Reakce nad každého na čekou Gretu (Buríka) dávají naději. Konečně e abtraktní lova, kterým nikdo nerozuměl, protože nemuel (elektrárnu ani důl většina z ná nevlatní), změnila v realitu, které muí rozumět úplně každý. Nevím jen, zda i Burík vylouží Gretinu pochvalu. Když vyzradil plán. Jde o to, zda ti, v jejichž exitenci věřím, budou ochotní překonat zlenivělot z všu- dypřítomného blahobytu a za vou vobodu žít dle vlatního rozumu zabojují. A zda najdou někoho (či e najde někdo), kdo e potaví do čela. Zdá e, že v Americe e to (nad ne jen prozatím) talo. Zvládneme to i u ná doma? Patrik Nacher polanec hnutí ANO V první řadě je třeba vidět, že jde o populární a módní téma a kdo jej vytáhne, je elitami milován. Má to takovou typickou vlnu dolova explozivní začátek, udržování tématu, jeho umělé natahování, pak nenápadný konec. Připomíná mi to ituaci, kdy jeden rok byla zprávou čílo jedna nemoc šílených krav. Náledující ezónu toto téma zcela zmizelo a objevila e jiná nemoc ptačí chřipka. Vybíjeli e ptáci v okruhu deítek kilometrů čtverečných od nakažené labutě, aby náledující rok po tom neštěkl ani pe. Pak náledovala praečí chřipka, či co to bylo. Vždy mi takové ituace připomenou zapojit zdravý elký rozum. Je možné, aby to takto probíhalo, anebo jme v zajetí mediálních zkratek? A tejné je to podle mě i ochranou klimatu. Pamatuji i, že někdy kolem roku 27 e mluvilo o globálním ochlazování. Teď tu máme globální oteplování. Je potřeba e podívat, jaký vliv na životní protředí má člověk, a jaký je přirozený vývoj. V kolika procentech e člověk podílí na tvorbě kleníkových plynů a kolik z těch procent připadá na Evropu. Zda my tady nenakakujeme příliš na tu módní vlnu, zatímco největší znečišťovatelé Čína, USA, Indie či Brazílie e k tomu příliš nehláí. Tím nechci říci, že to řešit nemáme. Předplatné IVK Základní cena předplatného je 66 Kč. Studentké předplatné činí 33 Kč. To, že k této problematice vytupuje na mezinárodních konferencích šetnáctiletá tudentka, pak z vážného tématu dělá téma povrchní a marketingové. Jak pak tomu mají lidé věřit? Kdyby tímto způobem vytupovaly děti k něčemu jinému, ne tak módnímu, palo by e, že je někdo hrubě zneužívá. Pokud jde o opatření, odjakživa jem zatáncem pozitivních motivací. Ne těch tretajících, pokutujících, zakazujících, přikazujících. Tomáš Jira enátor ODS Otázkou není, zda i to přejí daňoví poplatníci, ale otázkou je, zda tomu ještě dokáží/dokážeme zabránit. Od okamžiku kdy Gretu polouchají větoví lídři v Davou a zvou i ji němečtí velkoprůmylníci na vá zaedání, jme překročili hranici racionality a nic není nemožné. Je zcela zřejmé, že e z klimatického aktivimu tala nová ideologie. A tato ideologie má bohužel všechny znaky nové natupující totality a v totalitě, jak všichni víme, e vůdci občanů neptají. Oceňuji, že IVK bije na poplach, ale Greta má mnohem větší public relation. Vladimír Pikora ekonom Next Finance Když e podívám na německé průzkumy volebních preferencí ze rpna letošního roku, vidím, že Strana zelných je tejně ilná jako CDU/CSU. Obě mají 26 %. Přitom CDU/CSU není tranou, která by málo bojovala za zelené politiky. Kancléřka vytavila německé automobilky takovému tlaku, že trpí. Němci tedy chtějí výrazné klimatické politiky. U ná ice exituje Strana zelených, ale politicky nikdy nepředtavovala významnou ílu. Její roli převzali Piráti, kteří jou v EP v zelené frakci. Ačkoli u ná jou zelení labí, jme atelitem Německa, a proto je i u ná zelená politika ilná. Většina voličů, potřebitelů i daňových poplatníků podle mě mnohými zelený- Předplatné IVK zahrnuje pravidelný newletter, newlettery plu, borníky a otatní publikace, pozvánky na emináře. predplatne@intitutvk.cz 4

5 NEWSLETTER červenec-rpen /219 mi politikami neouhlaí. Nicméně mylím i, že u ná jme ve tavu, kdy e lidé bojí otevřeně říct, že zelená politika čato není ekologická a že to je jen nový byzny těžící z dotací. Aktuálně e noí jen jeden názor. Předpokládám, že až e polečnot přejí propagandy, otevře e i jiným názorům. Neznám nikoho, komu nezáleží na životním protředí, ale nemylím i, že cetou je nemít děti, necetovat apod. Stávající zelené názory e podle mě utrhly ze řetězu a tává e z nich moderní fanatimu, který vede ekonomiku k větší regulaci a nakonec bídě. Jiří Mánek bývalý ředitel NP Šumava, hnutí Trikolóra Noitelé těchto idejí žijí většinou ve mětě, odtrženi od života v přírodě. Žijí ve treujícím protředí zaafaltované, zabetonované, přehřáté, velmi hlučné aglomerace, plné emočně vypjatých lidí. Slabší jedinci v takovém ekoytému trpí environmentálním žalem, který útí v rozhodnutí, že ve jménu záchrany planety nebudou mít děti. Vegetariántvím pak nižují poptávku po hovězím mae, protože krávy krkají a prdí a produkují kleníkový plyn metan. Jako další krok můžeme očekávat ebeobětování a rituální ebevraždy. Tito lidé jou zmanipulovaní internetem, ociálními ítěmi a nadbytkem informací, které nedokáží racionálně vyhodnocovat. Ve kutečnoti za těmito manipulacemi mětem frutrovaných, naivních, ale v jádru dobrých lidí (ochrana přírody je přeci dobro) tojí tvrdý dotacemi živený byzny. Zelený marketing a placený aktivimu jou invetice, které přineou obří ziky. K primárním přírodním zdrojům jako je ropa, uhlí, neroty, půda a ley e noví GreenBaroni nedotanou. Jejich primárním zdrojem jou dotace. Ty rozdávají politici. A jme u daňového poplatníka. Z jeho daní e třádá na dotace, které politici přerozdělí do těch právných rukou. Pokud daňový poplatník není ám GreenBaronem, tak to amozřejmě nechce. Běžně i tenhle proce ani neuvědomuje, proto nic nekoná a je jen tichým pozorovatelem dobře režírovaných změn, které ám nechtěně platí. Kdyby tohle věděl, ukázal by to politikovi ve volbách. Pokud jde o potřebitele, ten tohle všechno chce. Má rád inovace, novinky, překvapení. Vůbec e nedívá na náklady a na kutečné dopady na životní protředí. Je mu úplně jedno, že jeho elektromobil má výfuk v továrně. Pokud je politikem při nákupu dotačně podpořen, pak produkt GreenBarona konzumuje rád. Při nákupu mentálně poílen vým influencerem jako je Gréta Thunbergová ještě plivne na podnikatele, pro kterého je zdrojem příjmu reálná práce reálnými zdroji. Tím je kruh uzavřen. Luboš Zálom publicita Ano, do značné míry i to přejí. Málokdo ice přímo touží po nějakém klimatickém komunimu, ale zároveň lidé dílejí mnohé ekologitické teze, a tedy pak aktivně či paivně přijímají politiku, která na nich taví, ať už jde o politiku tátu nebo firem. Různá webová fóra jou velmi vypovídající materiál, petrá mě zelených názorů protupujících celou polečnot: ničíme planetu; oteplujeme klima; zaveďme zelené daně; zakažme foilní paliva a platy; člověk je největším škůdcem na Zemi; pomohl by mrtící viru, který by zredukoval lidkou populaci A ti lidé, kteří vědí, že bez technologického a ekonomického pokroku nelze přežít, ice mohou argumentovat z pozice toho, co je pro lidi propěšné, ale chybí jim to hlavní: morální argumenty. Je morální využívat foilní paliva, je morální uilovat o blahobyt, je morální produkovat a potřebovávat, je morální využívat Zemi, je morální vidět na prvním mítě potřeby lidkých bytotí. Chybí-li morální zdůvodnění, proč využívat planetu, nadno i necháme vnutit pocit viny a ouhlaíme různými odputky. Pokud lidé nenávidí průmylovou civilizaci nebo cítí vinu, že e lidé chovají jako lidé, zelená politika je pak nevyhnutelným důledkem. ROZHOVOR Ladilav Jakl: Nenapadlo mě, že e touhle dobou budu bát i o vobodu lova S Ladilavem Jaklem jme i povídali nejen o jeho nové knize textů, rozhovorů a komentářů Z Hanpaulky o vobodě, kterou právě vydává Intitut Václava Klaue. Ale i o tom, jak e změnil politický třet a o co v něm jde nebo proč e dne cítí být konzervativnější než před třiceti lety. O čem je Vaše nová kniha, je ai jané ze amotného názvu o vobodě. Co v ní ale čtenáři budou hledat marně, co v ní nenaleznou? Nenajdou v ní mé oukromí, nenajdou v ní mé pivo, nenajdou v ní mou muziku. Ale bez toho, čím žiju ve vém oukromí, bez vého piva a bez vé muziky bych e určitě díval na vět jinak a určitě bych i jinak pal. Jou toto pro Vá atributy vobody? Nebo co i pod pojmem voboda předtavuje Ladilav Jakl? A změnilo e nějak toto vnímání v průběhu let od roku 1989? ná totéž, co pro kohokoli jiného. Možnot jít za vou vlatní pokojenotí a pohodou. A protože jme každý jiný, přináší každému pokojenot a pohodu něco jiného. A k tomu potřebujeme vobodu jít vou vlatní cetou za vým vlatním štětím, aniž by ná někdo náilím nutil jít po cizí cetě a aniž by nám někdo náilím vnuco- Ve čtvrtek 15. rpna Ladilav Jakl na Hanpaulkém zámečku předtavil a pokřtil vou novou knihu Z Hanpaulky o vobodě. To jou píš atributy mé oobní pokojenoti a pohody. Svoboda pro mne znamen 5

6 NEWSLETTER červenec-rpen /219 val vou předtavu o našem štětí. V tom e nic nezměnilo od tvoření věta. Tak ještě jinak. Řekl byte, že nám dne někdo vnucuje tyto vé předtavy o našem štětí více, než tomu bylo například v době Vašeho polancování před 3 lety? Z Vaší knihy to na mne půobí tak, že ano. Čím to je? Na začátku 9. let jem i já propadl pocitu, že teď už bude vobody jen přibývat. Měl jem radot z každého odhození dalšího a dalšího břemene regulací a zákazů. Vůbec by mě nenapadlo, že za pětadvacet let bude vše naruby a že každý den budou omezení a zákazy naopak přibývat. A už vůbec mě nenapadlo, že e touhle dobou budu bát i o vobodu lova. Vidíte někde nebo v něčem naopak naději? Třeba v nějakém egmentu našich polečnotí, když budu mluvit šířeji o Západu jako celku, protože e to ai netýká jen ná Bude to znít jako lovíčkaření, ale naději paradoxně vidím právě v tom utahování šroubů poledních let. Dokud měli kolektivité pocit neochvějné převahy, nechali ná povídat, co jme chtěli, ve tylu: ať i plácají, my máme moc. Ale to, že začali boj proti vobodě lova ve tylu umlčování amizdatů a štvavých vyílaček, je důkazem, V reakci na výledek referenda o člentví Spojeného královtví v EU zahájily otatní členké táty koncem června 216 politickou reflexi. Tento proce, nazývaný také dalšími jmény jako dikue o budoucnoti (Evropy, EU či EU-27) nebo ceta do Sibiu, trval dlouhé tři roky. Završil e leto v červnu. že toupenci vobody jim nahánějí reálnou hrůzu. Jen je nechme, ať e bojí. Vy jte ve veřejné dikui čato radikální a provokativní. Trump, Farage, Johnon, Salvini také nejou žádnými vychovateli z nedělní školy a prolamují krutu duivé politické atmoféry poměrně úpěšně. Být jen drný ale ai netačí, ne? Mým cílem není být provokativní. To by bylo moc prvoplánové. Provokativní e leckomu zdají mé názory, protože z nich nijak nelevuji a protože e ve vé otré podobě zdají být čato vybočující z dohodnutého klidně plynoucího dikuru. Lidé jou čato zvyklí na velmi úzké pektrum vých oblíbených názorů a cokoli odlišného vnímají jako křípání nehtů o rezavý plech. Je ještě něco co Vá při přípravě knihy, řekněme, překvapilo? Nějaká tendence, kterou jte i dříve tak neuvědomoval a vyjevila e až v takto koncentrované podobě Vašich textů z poledních let? Určitě nejem ám, kdo je bláznivými pokrokářkými vylomeninami překvapován každý den. I texty v této knize prozrazují, jak e témata mění. Už nám nejde jen o ekonomické vobody, už nám jde o kulturní a civilizační přežití. O naší budoucnoti rozhodne to, zda dáme přednot dobru, Na začátku i mnozí dělali naděje, že Unie e změní. Řada komentátorů tehdy požadovala hluboké reformy, návrat pravomocí členkým tátům, rozvolnění věrací kazajky, konec velkopanké povýšenoti unijních činitelů. Předpovídán byl přechod k vícerychlotní integraci, přeun (omezení) těžiště činnoti Unie na vnitřní trh a ním úzce ouviející oblati, opuštění centralitické linie i ambic vytvářet evropký tát a lid. nebo vobodě. Já jem pro vobodu a o cizí dobra netojím. Ai byte tedy ouhlail tvrzením, že e politický třet doti redefinoval. V řadě klaických liberálů, mezi něž Vá počítám, to probudilo dříve netušené konzervativní reflexy. Cítíte e být dne konzervativnější než na počátku 9. let? To cítím, i když zpětně odhaluju, že mé někdejší potoje byly už tehdy o dot konzervativnější, než jem i ám tehdy mylel. Ale i tak, hlavně poránu, na obě jitý poun vnímám. Je to dílem tárnutím, dílem pocitem akutního a ílícího ohrožení. Šílentví pokrokářů tak zběile akceleruje, že nám nezbývá, než e také radikalizovat. Jinak budeme pro ně jen materiálem ke zvrhlým ociálně-inženýrkým experimentům. A dá e tomu vyhnout, nebo i tím budeme muet projít? Jitým způobem e dá říct, že znovu. Vyhnout? Na to je pozdě. Za chvíli mi bude šedeát. Nevím, čeho e v tomto mylu ještě dožiju. Horších čaů zcela určitě. V těch už jednou nohou jme. Ale jetli zažiju za lepší éru, to nevím. Někdo z čtenářů mé knihy ale určitě. Filip Šebeta Co přinela dikue o budoucnoti pobrexitové EU? Tomáš Břicháček NOVINKA Pokud měl jít vývoj tímto měrem, mohli jme předpokládat reformní opatření typu, že a) některé pravomoci budou Unii odňaty, b) v některých citlivých oblatech, kde e v Radě EU uplatňuje hlaování kvalifikovanou většinou, bude znovu zavedena jednomylnot, c) činnot Unie ve vybraných oblatech bude utlumena, d) některé unijní předpiy budou pro nadbytečnot zrušeny bez náhrady, e) některé unijní orgány či agentury budou zrušeny nebo že f) členkým tátům či vnitrotátním parlamentům budou dány do rukou nové nátroje, kterými by mohly zablokovat či ztížit přijetí rozhodnutí na úrovni EU tam, kde e jinak uplatňuje hlaování kvalifikovanou většinou. n Kniha Ladilava Jakla příznačně nazvaná Z Hanpaulky o vobodě je jakoui zprávou o naší politice a polečnoti poledních let. Výběr z autorových blogů, komentářů, analýz a eejů, které za polední léta vého půobení publikoval v různých médiích, má jeden polečný jmenovatel, a tím je obhajoba vobody. Texty ebrané pro tuto knihu ohraničuje čaové období konce prezidenttví Václava Klaue a počátku fungování Intitutu Václava Klaue na jedné traně a počátek června 219 na traně druhé. Nejde zdaleka o kompletní autorovu publicitickou tvorbu za dané období. Texty publikované ve borníku však pojuje to, že byly buď pány originálně pro IVK či byly jakkoli jinak Intitutem převzaty z původních zdrojů a publikovány pod jeho hlavičkou. Předmluvu napal Jiří Weigl. 32 tran, 15 Kč objednávky na: 6

7 NEWSLETTER červenec-rpen /219 Vytřízlivění z reformních očekávání přišlo velmi rychle. Již první jednání vedoucích předtavitelů k tomuto tématu, jímž byl neformální ummit v Bratilavě v září 216, bylo zklamáním. Namíto ebereflexe a vůle pootočit kormidlem vůdci nabídli rituál vyjadřující věrnot aktuálnímu modelu evropké integrace a odhodlání pokračovat nerušeně dále v zaběhnutém tylu. Náledovaly dva podobné rituální ummity v Římě v březnu 217 a v rumunkém Sibiu v květnu 219. Tyto tři akce a deklarace zde přijaté byly tím nejvýznamnějším a nejhmatatelnějším, co dikue přinela. Polední tečkou za celým proceem bylo v červnu 219 přijetí tzv. trategické agendy na období , což jou obecné závěry Evropké rady o prioritách Unie pro náledující intitucionální cyklu. Základní dělení, které nám prohlášení z Bratilavy, Říma a Sibiu a nová trategická agenda přinášejí, lze hrnout náledovně: Jednak je zde veleben doavadní model integrace a jeho výdobytky. Unie je vykrelována jako úpěšný dějinný projekt, jako nepotradatelný garant míru, tability, properity a demokracie, jako nejvhodnější protředek k doažení našich cílů. Naopak kritika na adreu Unie je zanedbatelná. Nejilnějším výrokem, který v tomto měru zazněl, je bratilavké EU není dokonalá, ale pro řešení nových výzev, jimž čelíme, je to nejlepší nátroj, který máme. Sebemenší zmínky o tom, že integrace v některých oblatech zašla příliš daleko, a že je načae vrátit e zpět, bychom hledali marně. Požadována a přilibována je (ještě větší) jednota a více Unie. Předpokládá e rozmach činnoti EU v řadě oblatí; předně v ociální politice, obraně, vnitřní bezpečnoti, migrační politice, právě vnějších hranic, hopodářké a měnové unii, zahraniční politice, boji proti změně klimatu a digitální ekonomice. Hana Lipovká Přeně před 75 lety, 22. července 1944, končila v opalém mětečku Bretton Wood Měnová a finanční konference Spojených národů, která dala vzniknout dvěma dodne exitujícím intitucím: Mezinárodní měnový fond a Světová banka. Velká hopodářká krize, která druhé větové válce předcházela, vedla ke zhroucení zlatého tandardu. Většina zemí (včetně Čekolovenka) vé měny devalvovala, Francie, Švýcarko, Holandko nebo Velká Británie měnitelnot vých bankovek za zlato zrušily. Konference v Bretton Wood Unie je projektována jako velmoc a globální lídr, který bude rovnocenným partnerem jiných mocnotí. Má hrát klíčovou úlohu ve větové politice, ovlivňovat vývoj globalizace, tát v čele úilí o řešení globálních výzev, proazovat vé zájmy a hodnoty na globální úrovni, podílet e na formování budoucnoti planety. Namíto ebereflexe a vůle pootočit kormidlem vůdci nabídli rituál vyjadřující věrnot aktuálnímu modelu evropké integrace a odhodlání pokračovat nerušeně dále v zaběhnutém tylu. Potvrzeno je rovněž měřování dále doleva k proazování tátu blahobytu a progreivitických potulátů včetně genderové, antidikriminační a environmentalitické agendy. Ve trategické agendě jou tyto cíle polečně zařazeny do prioritního okruhu Budování klimaticky neutrální, ekologické, pravedlivé a ociální Evropy. (Stěžejním ztěleněním tohoto zadání v ociální politice je pak Evropký pilíř ociálních práv.) Jinak vůdci nabídli jen plané fráze o tom, jak jou odhodláni nabídnout vizi atraktivní EU, polečně řešit výzvy rychle e měnícího věta, jak e budou zaměřovat na očekávání občanů a nalouchat jejich obavám, jak e Unie outředí na oblati, kde má její činnot největší význam a v různých otázkách bude potupovat úměrně jejich velikoti a významu, jak je třeba zlepšit vzájemnou komunikaci a vnét do rozhodování více janoti apod. Tím veškerý obah končí. Pokud bychom pátrali po přílibu některého z reformních opatření, která jme předvídali na začátku, dojdeme k zajímavým počtům. Zaneeny Kdo zavře dveře? naopak rozhodla o poválečném měnovém ytému, ve kterém měl být za zlato měnitelný americký dolar v pevném kurzu 35 dolarů za trojkou unci, všechny otatní měny měly být pevně vázány právě na dolar. Spojené táty e tak v hotelu Mount Wahington taly korunovaným finančním i hopodářkým centrem věta. Roli neangloakých delegátů vytihl hlavní tvůrce konference Harry D. White přezíravým komentářem k účati Kuby na brettonwoodkých jednáních: Kubánští delegáti by měli být jen tichými členy, jejichž hlavní funkcí bude přinét ebou doutníčky. 7 jou do náledující tabulky, která je bilancí celého tříletého proceu a toho, jak e Unie rozhodla v reakci na brexit změnit. Druhy reformních opatření Pravomoci, které by měly být Unii odňaty Nahrazení většinového hlaování jednomylnotí Oblati, kde by činnot Unie měla být utlumena Právní předpiy EU, které by měly být zrušeny bez náhrady Orgány či agentury EU, které by měly být zrušeny Nové nátroje v rukou členkých tátů umožňující zablokování či ztížení přijetí problematických iniciativ Počet případů Lze tedy hovořit o nějakých reformách? Sotva. V ouhrnu všechny výtupní dokumenty nepřinášejí nic víc než plný pytel lov vzývání a opětovného utvrzení távajícího kurzu, ponořený do bahna vyčpělých frází, vágních libů a putého tlachání. Není namítě hovořit ani o peretrojce neboli přetavbě, jak lze tu a tam zalechnout. Vůči dnešním unijním elitám by to bylo příliš lakavé a hovívavé. Snad bychom tím i trochu křivdili těm předtavitelům minulého režimu, kteří e apoň o určité změny nažili, nebo jejich potřebu přiznávali. I generální tajemník Miloš Jakeš byl chopen říci třeba: Tu jme to v minuloti trochu přešvihli, abych to tak řekl, tou ocializací. Něco podobného ve vztahu k přemíře centralizace u dnešních předtavitelů Unie naproto potrádám. Namíto přetavby ná tedy čeká leda přítavba dalších pater ve tejném tylu. Brexit je další promarněnou příležitotí na změnu. V hotelu Mount Wahington bylo mezi 44 delegacemi pouze jedenáct evropkých: chyběly mocnoti Oy i táty zachovávající neutralitu. Čekolovenká exilová vláda naopak doáhla jitého uznání, když byla pozvána i naše delegace pod vedením minitra Feirabenda. Členy byli dne takřka zapomenutí národohopodáři, kteří po roce 1948 půobili ve Spojených tátech na předních univerzitách i v nejvyšších funkcích brettonwoodkých organizací: Keyneův žák Jan Mládek, Antonín Bach, Ervín Hexner, Joef Hanč a Ernt Šturc. V proinci 1945 jme e ratifikací tzv. Článků dohody tali zakládajícími členy Fondu a Banky, už v roce 1954 jme však byli vyloučeni (člentví bylo obnoveno až v září 199). Samotný brettonwoodký měnový ytém e rozpadl v rpnu 1971, když prezident Nixon odpojil americký dolar od zlata. Fond i Banka měly na výběr: buď i muely najít nový myl vé exitence, nebo končit. Nepříliš překvapivě i zvolily první cetu. Světová banka e za uplynulých 75 let rozrotla v monumentální Skupinu větové banky tvořené pímenkovou polévkou pěti n

8 NEWSLETTER červenec-rpen /219 intitucí IBRD, IFC, IDA, ISCID a MIGA které chtějí koncovat extrémní chudobou, všechny brettonwoodké intituce dne zamětnávají více než 14 6 pracovníků. Od roku 1944 e změnilo i rozložení il ve větovém hopodářtví. Jetliže ve 4. letech 2. toletí vykazovaly Spojené táty jeden z největších přebytků obchodní bilance, dne řeší, polu Británií, největší chodek. Největší přebytky vývozů nad dovozy naopak má Německo a Japonko, které byly vzaty na milot v roce 1951, a Ruko (viz obrázek 1). Jetliže ve 4. letech 2. toletí vykazovaly Spojené táty jeden z největších přebytků obchodní bilance, dne řeší, polu Británií, největší chodek. V koši měn, na který je navázána umělá mezinárodní rezervní měna vydávaná Mezinárodním měnovým fondem (tzv. zvláštní práva čerpání), e během poledních dvaceti let poprvé objevil čínký jüan. Podíl dolaru klel o deetinu, euro tagnuje a naopak váha libry znovu pozvolna rote (obr. 2). Mezinárodní měnový fond a Světová banka dne louží jako záadní zdroje tatitických dat o všech 189 členkých tátech, jejich prognotické chopnoti jou však značně chabé. Například pro krizový rok 29 předpovídali ekonomové MMF růt větové ekonomiky kolem 3 %, do recee e mělo propadnout edm zemí. Ve kutečnoti větové hopodářtví klelo o,1 %, recei přitom zažilo 91 tátů. Otatně i vývoj čekého hopodářtví odhadl MMF za poledních deet let pouze v jediném případě v průměru e mýlí zhruba o,9 procentního bodu (poměrně nevinné čílo odpovídá padeáti miliardám korun, tedy zhruba ročnímu rozpočtu minitertva dopravy). (obr. 3) Podobně neúpěšný je Mezinárodní měnový fond i v zachraňování předlužených ekonomik. Jeho podíl na prohloubení aijké krize v roce 1997 je dne už dobře popán. Některé úvěry zároveň nápadně připomínají kontokorent: 49 tátů, kterým Fond půjčoval v roce 1991, má úvěr i dne. Největšími dlužníky je přitom tále Argentina (mezi lety e její dluh vůči MMF zvýšil pětadvacetkrát), nově Ukrajina a Řecko. V roce 29 e Fond jako oučát Trojky (polu Evropkou centrální bankou a Evropkou komií) outředil na záchranu Řecka či Kypru v duchu Draghiho hela euro zachráníme za každou cenu. Deet let poté víme, že dokonce i v této mii Fond elhal. Dne e proto předtavitelé Fondu a Banky orientují raději na měkké, neekonomické, cíle, jejichž vyhlašování dobře vyhovuje brettonwoodkému meiáškému komplexu: genderová rovnot a klimatické změny. Obrázek 1: Schodek běžného účtu platební bilance mld. USD Německo Japonko Ruko Uprotřed olav 75. výročí dochází k jedenáctému třídání tráží: po zvolení Chritine Lagardeové do čela Evropké centrální banky hledá Fond nového ředitele. Je přirozené, že dokonce i intituce chtějí žít věčně. Mezinárodní měnový fond však ztratil vůj význam takřka před půltoletím Nixonovým zabouchnutím zlatého okna. Čína Francie V. Británie USA Zdroj: IMF Data Warehoue, 218. Obrázek 2: Struktura koše měn, na který je vázána mezinárodní rezervní měna vydávaná MMF % 2 % 4 % 6 % 8 % 1% USD Euro Jen Britká libra Čínký jüan Otatní měny Obrázek 3: Ekonomický růt ČR prognóza MMF veru kutečnot růt HDP (%) Zdroj: IMF Data Warehoue, Skutečnot Prognóza Zdroj: IMF Data Warehoue, 218. Sledujeme-li nepřetržitou řadu jeho (značně nákladných) neúpěchů, je otázkou, zda by jediným úkolem pro nového ředitele nemělo být zapálení poledního kubánkého doutníčku a zabouchnutí papírových dveří. publikováno v deníku MF DNES dne 22. července 219 n 8