ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM MECHANIK MOTOCYKLŮ

Transkript

1 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA AUTOMOBILNÍ BRNO, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, KŘIŽÍKOVA 15 ČÍSLO POPISNÉ 106, BRNO ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM MECHANIK MOTOCYKLŮ OBOR VZDĚLÁNÍ H/01 MECHANIK OPRAVÁŘ MOTOROVÝCH VOZIDEL

2 Obsah IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU... 8 UČEBNÍ PLÁN...25 Učební plán vzdělávacích mdulů...26 TRANSFORMACE RVP DO ŠVP...27 UČEBNÍ OSNOVY...28 ČESKÝ JAZYK A LITERATUTA...29 ANGLICKÝ JAZYK...38 OBČANSKÁ NAUKA...46 ZÁKLADY BIOLOGIE A EKOLOGIE...52 FYZIKA...57 CHEMIE...63 MATEMATIKA...65 TĚLESNÁ VÝCHOVA...70 INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE...81 ZÁKLADY EKONOMIKY...86 ELEKTROTECHNIKA...91 MOTOCYKLY...95 OPRAVÁRENSTVÍ A DIAGNOSTIKA ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL VZDĚLÁVACÍ MODULY TECHNICKÁ DOKUMENTACE A RUČNÍ ZOPRACOVÁNÍ MATERIÁLŮ OBRÁBĚNÍ A SPOJOVÁNÍ MATERIÁLŮ ZÁKLADY OPRAVÁRENSTVÍ ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY MOTOROVÝCH VOZIDEL ODBORNÝ VÝCVIK PERSONÁLNÍ A MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VZDĚLÁVÁNÍ SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY PŘI REALIZACI ŠVP

3 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název a adresa škly: Integrvaná střední škla autmbilní Brn, příspěvkvá rganizace, Křižíkva 15 čísl ppisné 106, Brn Zřizvatel: Jihmravský kraj Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Mechanik mtcyklů Kód a název bru vzdělání: 2368-H/01 Mechanik pravář mtrvých vzidel Stupeň pskytvanéh vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka a frma studia: 3 rky, denní studium Vstupní předpklady žáků: splnění pvinné šklní dcházky a přijímacích kritérií, zdravtní způsbilst uchazeče, dlžená stanviskem lékaře Obsah ŠVP IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROFIL ABSOLVENTA CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU UČEBNÍ PLÁN UČEBNÍ OSNOVY PERSONÁLNÍ A MATERIÁLNÍ PODMÍNKY REALIZACE ŠVP CHARAKTERISTIKA SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY PŘI REALIZACI ŠVP Jmén ředitele: Ing. Milan Chylík Kntakty pr kmunikaci se šklu: tel. a fax: sekretariat@issabrn.cz Platnst ŠVP: d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem 3

4 PROFIL ABSOLVENTA Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Kód a název bru vzdělání: vzidel Stupeň pskytvanéh vzdělání: Délka a frma studia: Platnst ŠVP: Mechanik mtcyklů 2368-H/01 Mechanik pravář mtrvých střední vzdělání s výučním listem 3 rky, denní studium d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem 1. Ppis uplatnění abslventa v praxi Úspěšný abslvent ŠVP je kvalifikvaný pracvník schpný samstatné činnsti v blasti údržby, diagnstiky a prav jednstpých mtrvých vzidel.za dplňkvé uplatnění lze pvažvat blast distribuce a prdeje náhradních dílů a příslušenství, výrby, mntáže a demntáže jednstpých mtrvých vzidel. 2. Ppis čekávaných výsledků vzdělávání abslventa 2.1 Všebecné kmpetence Výuka je systematicky zaměřena k tmu, aby p jejím sknčení žák: przuměl jiným lidem a byl schpen na základě vlastníh sebepznání aktivně kmunikvat s statními lidmi z různých splečenských vrstev a různých etnik vytvřil si pzitivní živtní hdntvu rientaci byl připraven pr aktivní účast v demkratické splečnsti vnitřně uznával etické a právní splečenské nrmy pznáním klíčvých histrických mmentů lépe chápal sučasnst prstřednictvím mateřskéh jazyka rzvíjel své kmunikační schpnsti slvem i písmem pchpil význam umění, zejména literatury, pr kultivaci člvěka byl schpen aktivně i pasivně se vyjadřvat v cizím jazyce k běžným živtním záležitstem, zvládl základy dbrné terminlgie svéh bru, znal základní reálie zemí studvanéh jazyka uměl základní matematické výpčty, chápal kvantitativní vztahy, rzvíjel svu gemetricku představivst, dvedl prvádět aplikvané výpčty pchpil vzájemnu suvislst jevů v přírdě, zejména chemických, fyzikálních a bilgických s cílem jednat v suladu s eklgickými pžadavky 4

5 pznal základní principy eknmiky a dvedl je aplikvat vzhledem ke svému pvlání, eventuálně i při pdnikatelských aktivitách dkázal pracvat efektivně s infrmacemi a využíval ptenciál infrmačních technlgií pr svůj br, uplatnění a další perspektivy sbníh růstu chápal význam zdravéh způsbu živta a dkázal zařadit d svéh prgramu pravidelné phybvé aktivity, uměl chránit své zdraví i zdraví statních a věděl, jak zasáhnut i v mimřádných situacích 2.2 Odbrné kmpetence Příprava žáků vede k tmu, že p úspěšném vyknání závěrečné zkušky abslvent: vládá dbrnu terminlgii zvládá přípravu a rganizaci svéh pracviště vlí a pužívá vhdnu technicku dkumentaci pr daný druh a typ mtcyklu rientuje se v technické dkumentaci ve frmě digitální pdby čte a rientuje se v technických výkresech a schématech bsažených v servisní dkumentaci zná základní druhy technických materiálů, jejich pužití a vlastnsti vlí a pužívá strje, nástrje, zařízení, mntážní nářadí, mntážní přípravky a pmůcky, zdvihací a jiná pmcná zařízení, ruční mechanizvané nářadí a jeh příslušenství zná základy elektrtechniky a její aplikaci v blasti mtcyklů identifikuje příčiny závad mtcyklů, jejich jedntlivých agregátů a prvků s využitím měřidel, měřicích přístrjů, diagnstických přístrjů a zařízení prvádí kntrlu tvaru, rzměrů, ulžení, elektrických hdnt, parametrů, jaksti prvedených prací apd. a parametry prvnávat s údaji stanvenými výrbcem prvádí mntáž a demntáž jedntlivých skupin a částí mtcyklů ddržuje dpvídající a bezpečný technlgický pstup při pravách mtcyklů a jejich jedntlivých částí prvádí seřízení a nastavení předepsaných parametrů s následnu kntrlu; prvádí práce spjené s údržbu mtcyklů a pravidelné záruční i pzáruční prhlídky pužívá phnné hmty, mazadla a další látky pr zajištění ptimálníh prvzu danéh typu vzidla prvádí běžné pravy jednstpých mtrvých vzidel včetně elektrtechnických částí a jejich funkční zkušky ddržuje technlgicku a pracvní kázeň; 5

6 uplatňuje nejdůležitější zásady bezpečnsti a chrany zdraví při práci řídí mtrvá vzidla skupiny A s mezením a B 2.3 Odbrné kmpetence becněji vyžadvané Výuka je systematicky zaměřena k tmu, aby p jejím sknčení žák: si uvědmval dpvědnst za výsledky své práce ddržval technlgicku a pracvní kázeň byl schpen se přizpůsbit měnícím se pdmínkám na trhu práce byl schpen ddržvat pžadavky kladené na bezpečnst, hygienu a chranu zdraví při práci 2.4 Klíčvé kmpetence Kmunikativní kmpetence schpnst navazvat ve vhdné frmě kntakt s lidmi z různých splečenských vrstev umět jednat při neficiálních i ficiálních příležitstech, v prjevech být sbitý umět písemně zpracvat základní texty z běžnéh i pracvníh živta, pužívat vhdně spisvný i dbrný jazyk při jednání být aktivní, asertivní, ale přitm ddržvat zásady kulturnsti a tlerance Persnální kmpetence prstřednictvím sebepznání a hdncení statních lidí pznat individuální mžnsti i hranice sbníh růstu zvládnut frmy a techniky duševní práce při ddržvání pžadavků a zásad hygieny práce být schpen vytvářet si plán kariérníh růstu, stanvit si cíl a jedntlivé dílčí krky vytvřit si systém celživtníh upevňvání znalstí a dvednstí Sciální kmpetence efektivně, dpvědně a samstatně řešit pracvní prblémy mít smysl pr týmvu práci, být dstatečně flexibilní a mbilní 6

7 při řešení úklů využívat prstředků mderních technlgií při sběru, vyhdncvání a prezentaci infrmací, pracvat se základním pčítačvým vybavením i s aplikacemi vzhledem ke svému bru prblémvé kruhy řešit cestu aplikace lgiky, matematiky a dalších pznatků z exaktních věd (fyzika, chemie, bilgie) a pznatků z dbrných předmětů a mdulů nvé prblémvé situace řešit cestu analgií a invencí mít přehled zaměstnansti ve svém bru, případně příbuzných brech svéh reginu, v případě ptřeby vědět, kde a jak se ucházet míst dkázat nabídnut své schpnsti a dvednsti ptenciálním zaměstnavatelům, případně být chten se rekvalifikvat zvážit mžnsti vlastníh pdnikání 2.5 Občanské kmpetence vyjadřvat aktivní zájem splečenské dění na celrepublikvé i reginální úrvni, uvědmvat si glbální prblémy lidstva utvářet pcit zdravéh patritismu na základě pznání histrie vlastníh nárda splu s pcitem hrdsti na dsažené hdnty lidmi vlastníh nárda, chápat vývj jak celevrpský fenmén a uznávat i jiné kultury a hdnty kriticky, ale pzitivně uvažvat živtě a dát mu smysl 2.6 Specifické výsledky vzdělávání Na základě piltníh prjektu EU ESTM (Evrpský servisní technik mtcyklů) vznikla na naší škle specializace Mechanik mtcyklů, jak jediná v ČR. Výuka je již d prvníh rčníku zaměřena na knstrukci, diagnstiku, údržbu a pravy mtcyklů. Je ve velké míře pdprvána sukrmu sféru z důvdu nedstatku kvalifikvaných pracvníků. Šklní vzdělávací prgram je kncipván dle zkušenstí ze zahraničí, takže abslvent v průběhu studia získá znalsti a dvednsti, které dpvídají kvalifikaci ve většině zemí EU. 2.7 Způsb uknčení vzdělávání, ptvrzení dsaženéh vzdělání a kvalifikace Vzdělání se uknčuje závěrečnu zkušku; dkladem dsažení stupně vzdělání je vysvědčení závěrečné zkušce a výuční list. Závěrečná zkuška se skládá z písemné a ústní zkušky a z praktické zkušky z dbrnéh výcviku. Obsah a rganizace závěrečné zkušky se řídí platnými předpisy 7

8 CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Kód a název bru vzdělání: Stupeň pskytvanéh vzdělání: Délka a frma studia: Platnst ŠVP: Mechanik mtcyklů 2368-H/01 Mechanik pravář mtrvých vzidel střední vzdělání s výučním listem 3 rky, denní studium d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem 1. Základní pjetí vzdělávacíh prgramu Učební br 2368-H/01 Mechanik pravář mtrvých vzidel je určen pr prfesní přípravu kvalifikvaných dbrníků pr diagnstiku, pravy a údržbu silničních mtrvých vzidel, kteří najdu své uplatnění především v autpravárenství, při výrbě autmbilů, v dpravní infrastruktuře a dalších příbuzných strjírenských brech. ŠVP Mechanik mtcyklů je specializací tht bru na knkrétní druh vzidla. Hlavním cílem vzdělávacíh prgramu je připravit žáky tak, aby dsáhli takvéh stupně dbrných znalstí a dvednstí, aby byli schpni samstatně a iniciativně řešit praktické úkly při ddržvání všech technlgických pstupů, nrem a pravidel bezpečnsti a chrany zdraví při práci. Výuka se skládá z teretických vyučvacích předmětů a vzdělávacích mdulů realizvaných v učebnách škly, dbrných učebnách a labratřích a z dbrnéh výcviku realizvanéh ve šklních dílnách neb na pracvištích servisů mtcyklů. Při výuce se pravidelně střídají týdny terie a praxe. Odbrná část výuky je v prvním rčníku prváděna frmu mdulů z důvdu úzké vazby na ŠVP Autmechanik. Mduly zastřešují veškeru dbrnu tereticku i prakticku výuku frmu návaznsti teretické výuky na následné praktické věření dvednstí dané prblematiky v reálném časvém úseku, v rámci klasickéh střídání týdne teretické a týdne praktické výuky. Mduly jsu kncipvány jak samstatné bsahvě vymezené celky, ve kterých sučasně prbíhá teretická i praktická výuka k danému tématu. Výuku jedntlivých mdulů uzavírají jedntná hdncení, která stanví míru zvládnutí dané prblematiky jak v části teretické, tak praktické. Ve druhém a třetím rčníku je veškerá teretická výuky realizvána frmu klasických předmětů. Dle statistik Sdružení dvzců autmbilů (SDA) byl zjištěn prudký nárůst prdeje mtcyklů, který každým rkem neustále rste zhruba mtcyklů rčně cž vyžaduje stále větší mnžství mechaniků. Nvé mtcykly s sebu přináší mderní a slžitější systémy z velké části zalžené na elektrnickém řízení vyžadující znalé dbrné zacházení. Odbrnst sučasných mechaniků v autrizvaných servisech zajišťuje každá 8

9 pčet prdaných mtcyklů prdejní značka zvlášť u svých zaměstnanců. Tit mechanici jsu zpravidla vyučení autmechanici. Špatné základy vzdělání v bru pak mhu v jejich prfesi přinášet kmplikace při řešení prblémů. Je tedy nutné vyučit schpné mechaniky jednstpých mtrvých vzidel zaměřených puze na blast mtcyklů, která v dnešní dbě již činí velku část vzidel v ČR. Výuka je efektivní puze za předpkladu pužití sučasnéh mderníh vybavení a technické pdpry firem z bru. Prdej mtcyklů za jedntlivé rky rk prdeje Prdej mtcyklů v letech Vznik specializace Mechanik mtcyklů byl umžněn také díky pdpře ESF a MŠMT ČR v rámci prjektu Název prjektu: Prjekt vývje a mdernizace specializace učebníh bru Mechanik mtcyklů, jak jedinéh mžnéh středšklskéh vzdělání v bru mtcyklů v ČR. Zkrácený název: Vývj specializace učebníh bru MJV. Celkvé náklady prjektu: ,00 Veřejné splufinancvání: ,00 Datum zahájení prjektu: Dba trvání prjektu v měsících: 24 Obsah prjektu: Obsahem a hlavním cílem prjektu je vytvření a zavedení středšklskéh vzdělání v bru jednstpých vzidel na vyské úrvni služící pr zájemce z celé ČR, dále 9

10 vytvření pdmínek pr výuku vysce kvalifikvaných dbrníků se zaměřením na pravy jednstpých vzidel a jejich následné bezprblémvé začlenění d pracvníh prcesu. Cílvé skupiny: Abslventi všech typů škl, zájemci další vzdělávání realizvané na SŠ a VOŠ, žáci a studenti ZŠ, SŠ, VOŠ, včetně škl pr žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami Příns pr cílvu skupinu: Prjekt je zaměřen pr chlapce a dívky, kteří úspěšně uknčili 9. rčník základní škly neb vyhvují pdmínkám pr přijetí d učebníh bru v rámci středšklskéh systému vzdělání. Prjekt umžní zvýšení dbrné kvalifikace pedaggických pracvníků vyučujících techniku a pravy mtcyklů. Prjekt pdpří a rzvine nezbytně nutnu spluprácí ISŠA se sukrmu sféru v mtcyklvém bru. Zapjení cílvých skupin: Cílvé skupiny budu vybírány na základě přijímacíh řízení a výsledků studií z předešlých let. Činnsti realizvané prjektem: Tvrba a realizace prgramu zkvalitňvání vzdělávacích příležitstí na SŠ a VOŠ (s důrazem na dbrnu praxi) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 2. Pdmínky přijetí ke studiu 2.1 Vědmstní předpklady Uknčení pvinné šklní dcházky a splnění přijímacích kritérií, z nichž krmě studijníh prspěchu se hdntí dále účast na vědmstních sutěžích v rámci základní škly, případně se hdntí test jazykvých schpnstí (mateřský jazyk a jeden cizí jazyk) a test matematick-fyzikálních znalstí. 2.2 Zdravtní předpklady Pr přijetí d učebníh bru autmechanik jsu ze zdravtníh hlediska nevhdné: 10

11 pruchy phybvéh systému, které mezují práce ve vynucených plhách a práce vyžadující manuální zručnst (tj. pstižení páteře, stavy p peraci páteře s následnu pruchu funkce, pstižení dlních knčetin, stavy p úrazech, kngenitálních luxacích kyčlí s přetrvávajícími funkčními ptížemi, varixy dlních knčetin, pstižení hrních knčetin mezující funkce velkých a malých klubů, mezení manuální zručnsti) chrnická a alergická nemcnění kůže, vleklé dermatózy, ekzémy, přecitlivělst na chemická i mechanická dráždidla, leje chrnická, recidivující a alergická nemcnění dýchacích rgánů, astma brnchiále s pruchu ventilačních funkcí pruchy imunity, nemci srdce, vleklé zánětlivé stavy a chlpňvé vady nemcnění zažívacíh ústrjí vyžadující dietní stravvání, mezení fyzické námahy nemcnění urlgickéh systému neb stavů s výraznu pruchu funkce ledvin nemci nervvé, záchvatvé stavy, klapsvé stavy prvázené pruchu krdinace pruchy psychické a neurózy závažnějšíh charakteru pruchy krvetvrby a hemkagulace, pruchy smyslů (zraku a sluchu) pruchy sluchu s strstí sluchvu pr šept každéh ucha pd 3m prucha zraku vyžaduje se zrakvá strst 5/10 aj.č.1 bustranně s případnu krekcí d 3D D učebníh bru mhu být přijati puze uchazeči, jejichž zdravtní způsbilst psudil a na přihlášce ptvrdil praktický lékař pr děti a drst. 3. Organizace výuky Studium je rganizván jak tříleté denní. Organizace výuky se řídí legislativními předpisy, zejména zák. č. 561 /2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn) a vyhlášku č. 13/2005 Sb., středním vzdělávání a vzdělávání v knzervatři. Základní frmu rganizace výuky je týden dbrné a všebecně terie a týden dbrné praxe. Teretická výuka (dbrná i všebecně vzdělávací) se realizuje krmě klasické výuky v systému vyučvacích hdin i frmu exkurzí, kurzů a dalších výchvněvzdělávacích akcí, jak jsu besedy, diskuse, sprtvní dny, výchvné kncerty atd. Odbrný výcvik je z větší části realizván v dílnách ISŠA Brn. Teretická a praktická výuka I. rčníku je prváděna na pracvišti Dunajevskéh 1, II. a III. rčníku na pracvišti Křižíkva 15. V průběhu II. a III. rčníku vyknávají žáci samstatně dbrnu praxi na pracvištích firem, kde získají základní návyky v reálném pracvním 11

12 prstředí, zpakují a prhlubí vědmsti a dvednsti v celém rzsahu dbrné výuky a v nepslední řadě získají mžnst zaměstnání p uknčení studia. 4. Metdika výuky Odpvídá základním becným vzdělávacím cílům a je specifikvána vzhledem k jedntlivým předmětům neb mdulům. V blasti terie je klíčvu záležitstí naučit žáky samstatné práce s infrmacemi, naučit způsbům efektivníh studia a aplikace získaných infrmací. Stejně významnu záležitstí je mtivace žáků a všestranné psilvání jejich vlních vlastnstí. Účinnými metdami v tmt směru je prblémvé učení, týmvá práce, diskuse, samstatné prezentace až p vytváření žákvských prjektů. Systematicky by se měli prpjvat pznatky z jedntlivých vzdělávacích blastí d vyšších a kmplexnějších celků. Metdika výuky bude zvlena i vzhledem k mentálnímu vývji a smatickému stavu žáků, zhledňváni budu i žáci se zdravtním, případně sciálním znevýhdněním V části dbrnéh výcviku je kladen důraz na řešení kmplexních prblémů v blasti pravárenství mtrvých vzidel. Žáci se tak setkají s běžnými typy závad různých částí mtcyklů a zvládají nejčastější úkny spjené s diagnstiku, údržbu a seřízením jednstpých mtrvých vzidel. Velmi důležitu částí dbrnéh výcviku je praxe žáků, prbíhající v prvzních pdmínkách ve splupráci s pdnikatelsku sféru. 5. Stěžejní metdy výuky Významné míst ve výuce má dialg, diskuse a tzv. prblémvé učení. Přes individuální stránky prcesu pznání je zdůrazňván význam týmvé práce a kperace. K aktivaci a mtivaci žáků služí praktické práce, rčníkvé práce, prezentace a sutěže. 6. Závěrečná zkuška, hdncení žáků a diagnstika Základ pr hdncení chvání a prspěchu ve výuce tvří výše citvaný zákn a vyhláška a dále klasifikační řád, který je sučástí šklníh řádu. Klasifikační řad sjedncuje pžadavky z teretickéh i praktickéh vyučvání. Různé frmy hdncení písemné, ústní, testy s uzavřenými neb tevřený úlhami, sebehdncení, splu s různým způsbem hdncení známkvání, slvní hdncení, bdvý systém směřuje k psuzení zvládnutí základních kmpetencí. Závěrečná zkuška je realizvána na základě jedntnéh zadání závěrečných zkušek bru mechanik pravář mtrvých vzidel, bsah zkušky je všem zcela přepracván a zaměřen na blast jednstpých mtrvých vzidel. Zkuška se skládá ze tří částí: 1. Písemná zkuška trvá max. 240 minut, žáci si vlí jedn ze tří témat. Každé téma bsahuje něklik desítek dbrných tázek. 12

13 2. Praktická zkuška prbíhá na něklika pracvištích dbrnéh výcviku, kde žáci plní kratší úkly zaměřené na pravy jedntlivých částí mtcyklů. Žák je pvinen abslvvat všechna pracviště. 3. Ústní zkuška bsahuje 30 témat, z nichž si žák jedn téma vylsuje. Ke každému tématu se přiřazuje jedna pdtázka ze světa práce, která je sučástí jedntnéh zadání. 6.1 Způsby hdncení teretickéh vyučvání Hdncení ve všebecně vzdělávacích a dbrných předmětech a teretické výuce dbrných mdulů se prvádí frmu ústní a písemnu. Písemné hdncení je frmu tevřených úlh neb testem, dále se hdntí samstatné dmácí práce a referáty. Krmě faktických znalstí se hdntí i frma vyjadřvání a vystupvání. U písemných prací se zhledňuje i grafická stránka. Dále se hdntí aktivita v hdinách. 6.2 Způsby hdncení dbrnéh výcviku Z důvdu relativně maléh pčtu žáků v UVS je v části dbrnéh výcviku kladen důraz na individuální hdncení jedntlivých žáků. Velmi čast je v dbrném výcviku pužíván bdvý systém hdncení pracvních úklů, který je pužit také v hdncení dbrných sutěží a závěrečných zkušek. 6.3 Způsby hdncení na dlučených a prvzních pracvištích Hdncení žáků na prvzních pracvištích prbíhá na základě kmunikace mezi VUOV a instruktrem (zaměstnancem firmy). Hdncení žáků je zcela individuální, převládá zde slvní hdncení a sebehdncení. 6.4 Způsby hdncení klíčvých kmpetencí Hdncení bčanských a klíčvých kmpetencí je začleněn d jedntlivých předmětů a většinu se jedná kmplexnější psuzení a hdncení, jak žák kmunikuje, jak je schpen splupracvat interaktivně v klektivu, jak využívá výpčetní techniku, jak využívá numerických znalstí a jak je schpen prezentvat své znalsti a dvednsti pr ptřeby praxe. 6.5 Způsby hdncení průřezvých témat Hdncení průřezvých témat je bsažen v náplni jedntlivých předmětů, z nichž některé tat témata prbírají a hdntí zevrubněji. Téma bčan v demkratické splečnsti je analyzván zejména v předmětu bčanská nauka, který se pdílí nejvíce na frmvání sbnsti, hdntí se zejména jeh pstje a celkvá rientace. Hdncení je prváděn frmu výměny názrů a diskusí. 13

14 Téma člvěk a živtní prstředí je prbírán a hdncen v předmětu základy eklgie a bilgie. Hdntí se nejen dílčí pznatky, ale zejména aktivní pstj jedntlivce v tázce chrany živtníh prstředí. Téma člvěk a svět práce je bsažen zejména v předmětu základy eknmiky. Hdntí se především schpnst ústně a písemně prezentvat se při jednání, mít představu pracvních mžnstech v daném reginu, rientvat se v příslušných partiích Zákníku práce. Hdncení zvládnutí infrmačních a kmunikačních technlgií prbíhá frmu testů p každém mdelu a na základě prjektu na zadané téma. 7. Pžadavky na bezpečnst, chranu zdraví při práci, hygienu práce a pžární chranu Sučástí teretickéh a praktickéh vyučvání je prblematika bezpečnsti a chrany zdraví při práci, pžární chrany a hygieny a hygieny práce. Při výuce se vychází z platných předpisů, záknů, prváděcích vládních nařízení, vyhlášek a nrem, dále z všebecných bezpečnstních zásad až ke knkrétním zásadám pr učební br autmechanik. Žáci jsu při práci vedeni zejména k ddržvání předepsaných technlgických pstupů a pužívání sbních chranných pracvních prstředků. Při nástupu d prvníh rčníku prchází žáci celdenním kmplexním šklením v blasti bezpečnsti, chrany zdraví, hygieny práce a pžární chrany. Další šklení získají žáci vždy při příchdu na nvé dílenské pracviště, d labratře a speciálních učeben. 8. Charakteristika bsahu vzdělávacíh prgramu 8.1 Všebecné vzdělávání Jazykvá kmunikace Jazykvá kmunikace se realizuje v předmětu český jazyk a v cizích jazycích, navazuje na učiv základní škly, prhlubuje a rzvíjí jazykvé znalsti, napmáhá k rzvji prcesu pchpení druhých i sebe sama, kultivuje myšlení, lgiku, přispívá k rzvji citvé stránky sbnsti. Prstřednictvím mateřskéh jazyka a cizíh jazyka jsu svjvány kulturní hdnty vlastníh i cizíh nárda Splečenskvědní vzdělávání Splečenskvědní vzdělávání se naplňuje v předmětu bčanská nauka, který prpjuje pznatky z něklika splečenskvědních disciplín, s cílem připravit žáky pr aktivní bčanský živt v demkratické splečnsti. Je významným nástrjem pr vlivnění hdntvé rientace žáků Estetické vzdělávání 14

15 Estetické vzdělávání se realizuje v předmětu literární a estetická výchva s akcentem na rzvj estetických hdnt a nrem. Žáci jsu nejen seznamváni s různými druhy a styly umění, zejména s literárním uměním, ale jsu vedeni k tmu, aby prjevili sami své estetické chápání a cítění samstatnu tvrbu Matematické vzdělávání Matematické vzdělávání pdstatně vlivňuje kgnitivní prcesy, zejména lgické myšlení, práci se symbly, paměť a představivst, je důležitým předmětem vzhledem jak k technické praxi, tak i pr psuzvání a vyhdncvání reálných situací praktickéh živta Přírdvědné vzdělávání Přírdvědné vzdělání bsahuje pznatky z fyziky, chemie, bilgie a eklgie a je pjat tak, aby žáci pchpili vzájemnu suvislst jevů v přírdě, že i splečnst je sučástí přírdníh řádu, který má své záknitsti. Cílem přírdvědnéh vzdělání není jen pznání těcht záknitstí, ale i vytvření pzitivní hdntvé rientace k přírdě Eknmické vzdělávání Eknmické vzdělávání v předmětu základy eknmiky seznamuje žáky se základy tržní eknmiky, rzvíjí jejich eknmické myšlení, připravuje je pr případné pdnikání, pskytuje žákům dbrné znalsti pr uplatnění na trhu práce Vzdělávání v infrmačních technlgiích Práce s pčítačem v předmětu infrmační technlgie umžňuje žákům využívat na uživatelské úrvni perační systém, základní kancelářský sftware a pracvat s dalším běžným aplikačním prgramvým vybavením. Na základě dalšíh vzdělávání lze zvládnut i slžitější prgramy, vzhledem k některým předmětům terii i při aplikacích v diagnstické praxi Vzdělávání v blasti tělesné kultury Vzdělávání v blasti tělesné kultury se realizuje v předmětu tělesná výchva, kde jsu žáci vedeni k prvádění pravidelných phybvých činnstí, ke kmpenzvání negativních vlivů způsbu živta, rvněž jsu vybavvání znalstmi a dvednstmi ptřebnými k preventivní péči zdraví a bezpečnst. 8.2 Odbrné vzdělávání 15

16 Je v prvním rčníku tvřen dbrnými vzdělávacími mduly, které sestávají z výuky dbrné terie a dbrnéh výcviku. Hlavním cílem zařazení dbrných vzdělávacích mdulů je bsahvé a časvé přizpůsbení dbrné terie a praxe. Knkrétní infrmace jsu bsaženy v části ŠVP nazvané Charakteristika vzdělávacích mdulů. Ve druhém a třetím rčníku je dbrná výuka rzdělena na dbrné předměty a dbrný výcvik. Obě tyt části jsu vyučvány stejnými pedaggickými pracvníky, je tak zaručená úzká vazba. 9. Způsby začlenění průřezvých témat 9.1 Občan v demkratické splečnsti Tereticky i prakticky se tt téma realizuje především ve všebecně vzdělávací slžce, zejména v bčanské nauce, ve výuce jazyků, v estetickém vzdělávání. Krmě pznatků základů bčanské gramtnsti v jedntlivých předmětech (rzvj sbnsti, mezilidská kmunikace, struktura splečnsti, histrie splečnsti, plitický a právní systém, mrálka, svbda, dpvědnst) je tt téma prhlubván i v dbrných předmětech a dbrné praxi. Zejména je kladen důraz na zdpvědný a aktivní přístup v práci, je vyzvedávána snaha dsáhnut mistrvství ve svém bru nejen hlubku znalstí a dvednstí ve vlastním bru, ale i pznáním mezibrvých suvislstí s jejich vazbu na celsplečenské dění. 9.2 Člvěk a živtní prstřední Pznatkvé základy se vytvářejí v předmětu bilgie, chemie a eklgie, kultivace žáka v tm smyslu, aby si vážil a měl úctu k živé i neživé přírdě pak v bčanské nauce a estetické výchvě. Cílem je vytvřit u žáků nejen přesvědčení chraně živtníh prstředí, ale aktivní vztah ve smyslu vlby takvých činnstí, technlgických metd a pracvních pstupů, které by nepškzvaly živtní prstředí. Knkrétně v prfesi autmechanika t znamená šetrné a hspdárné zacházení se škdlivými látkami a dpady a ddržvání zásad uskladňvání a pužívání paliv, maziv, kapalných náplní a statních látek pužívaných v autpravárenství. 9.3 Člvěk a svět práce Téma se realizuje zejména v eknmice (trh práce, vybrané kapitly ze Zákníku práce, pdstata a frmy pdnikání), v bčanské nauce (dpvědnst za vlastní buducnst) a v českém jazyce (frmulace žádsti zaměstnání, strukturvaný živtpis, prezentace před mžným zaměstnavatelem), v dbrných předmětech (mžnst uplatnění, situace v reginu, mžnsti dalšíh vzdělávání a rekvalifikace) a dbrné výuce (praxe žáků na pracvištích firem). 16

17 9.4 Infrmační a kmunikační technlgie Tt téma se realizuje v samstatném předmětu, ale prstupuje i d dalších předmětů. Díky pčítačvým technlgiím je mžné rychlé vyhledávání nejrůznějších infrmací, jejich efektivní zpracvání a přehledná frma prezentace. IT zefektivňují i samtný prces výuky a hdncení. Pčítačvé prgramy dplňují všechny vyučvací předměty, jsu schpné prpjit slv s brazem a phybem. V blasti dbrné výuky se rzvíjí aplikvané znalsti především v částech technické dkumentace a diagnstiky. 10. Způsby rzvje bčanských a klíčvých kmpetencí ve výuce 10.1 Občanské kmpetence Občanské kmpetence se rzvíjejí zejména v předmětech bčanská nauka, estetická a literární výuka, základy bilgie a eklgie a ve výuce jazyků s cílem prbudit u žáků zájem splečenské dění, naučit je rientvat ve splečenských vztazích a tyt zasadit d širších evrpských a světvých suvislstí. Dminantu tvří zejména glbální prblémy suvisející s chranu živtníh prstředí v duchu udržitelnéh rzvje a chápání živta jak nejvyšší hdnty. Splu s psilváním pcitu hrdsti na vlastní histrii jsu vyzvedávány i jiné kultury a význam aktivní tlerance k těmt kulturám. Kvalita bčanských kmpetencí není pměřvána jen rzsahem pznatků, ale zejména pstji, hdntvu rientací, schpnstí vlastníh úsudku a kritickéh myšlení vůbec Kmunikativní kmpetence Kmunikativní kmpetence se rzvíjejí zejména ve výuce českéh a cizíh jazyka, v bčanské a estetické výchvě, ale realizují se i v dbrných předmětech a mdulech. Splu s prhlubváním gramatických a stylistických schpnstí je žák veden k tmu, aby dkázal kulturně a věcně kmunikvat při různých příležitstech v neficiálním i ficiálním styku, aby byl schpen vyslechnut druhé, ale i asertivně prezentvat svůj názr. Sučástí kmunikativní kmpetence je i vypracvání textů na běžná i dbrná témata (sbní dpis, živtpis, žádst zaměstnání, technický ppis, technická zpráva) Persnální kmpetence Persnální kmpetence jsu rzvíjeny v rámci partií bčanské nauky, zejména v blasti psychlgie sbnsti s cílem sebepznání a sebehdncení. Na základě sebepznání žák může lépe vlit vhdné techniky učení a duševní práce. Systematicky je veden ke kritickému hdncení výsledků svéh učení a práce. Cílem všech předmětů je naučit žáka plánvat své aktivity, stanvit si pririty i prstředky k jejich dsažení. Během studia se tak vytváří základ k dalšímu vzdělávání, ať už v rganizvaných frmách studia neb samstudiem. 17

18 10.4 Sciální kmpetence Sciální kmpetence jsu rzvíjeny napříč všemi předměty a mduly. Jedná se rzvj takvých schpnstí, jak je týmvá splupráce, přijímání jedntlivých rlí v týmu, zdpvědné plnění svěřených úklů, pzitivní řešení knfliktů v mezilidských vztazích, samstatný a tvůrčí přístup k zadanému úklu. Dále se jedná plánvání a průběžnu kntrlu úklů, případně krekci jejich řešení. Tyt sciální kmpetence lze rzvíjet jak v teretických předmětech při určitých mdelvých situacích, např. v eknmice při zalžení a vedení fiktivní firmy, tak i v mdulech praktickéh vyučvání Kmpetence v blasti využívání infrmačních a kmunikačních technlgií Tyt kmpetence se systematicky rzvíjejí v předmětu infrmační technlgie, kde je žák seznamván se základním pčítačvým vybavením a základními textvými editry. V návaznsti na tent základ se učí pužívat nvé aplikace v statních předmětech a pracvat s dalšími prameny infrmací, jak je zejména internet. Tyt znalsti pak aplikuje zejména v diagnstické praxi a při pužívání nárčnějších prgramů, jak je např. Autcad Matematické kmpetence Bezprstředně se rzvíjejí v matematice a fyzice a v aplikvané pdbě v dbrných technických předmětech. Žák se naučí správně pužívat pjmy, jedntky, vztahy při řešení praktických úklů. Rvněž zvládne různé frmy grafickéh vyjádření, zejména tabulky, schémata a grafy. Matematické kmpetence rvněž rzvíjejí lgiku a preciznst myšlení Kmpetence k pracvnímu uplatnění Tyt kmpetence se rzvíjejí zejména v tématu Úvd d světa, které je realizván zejména v bčanské nauce, základech eknmiky, českém jazyce a dalších dbrných mdulech. Jedná se zejména vytvření pzitivníh a dpvědnéh vztahu k práci vůbec a dále získání reálné představy knkrétních pdmínkách práce v bru, pracvních nabídkách v reginu, mžnstech kariérníh růstu, dalšíh vzdělávání, případně rekvalifikace. Krmě rientace v nabídkách a hledání uplatnění jsu žáci připravváni i pr kmunikaci s buducím zaměstnavatelem. V základech eknmiky získávají žáci také infrmace mžnstech vlastníh pdnikání. 11. Vzdělávání žáků se specifickými ptřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami a žáků mimřádně nadaných patří k priritám šklníh vzdělávacíh prgramu. Integrace a péče tyt žáky umžňuje 18

19 sbnstní rzvj každéh žáka, nemezuje mžnst vzdělání, má pzitivní vliv na jejich pvahvý a citvý vývj, na dpvídající celživtní rientaci a adaptaci ve splečnsti. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Práce s žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami je velmi nárčná, snadn unaví, bývají nepzrní, nesustředění, rychle zapmínají učiv, někdy ztrácí zájem, jsu citliví, ptřebují pskytvat stálu pdpru a pvzbuzení, pdnětné a vstřícné prstředí a individuální přístup učitele. D tét skupiny žáků na naší škle patří: žáci s vývjvými pruchami učení neb chvání žáci se zdravtním znevýhdněním žáci se sciálním znevýhdněním Vzdělávání žáků s vývjvými pruchami učení neb chvání Žáci se specifickými pruchami učení (SPU) patří na naší škle k nejpčetnější skupině žáků se speciálně vzdělávacími ptřebami. Nejčastěji se vyskytujícími pruchami jsu dysrtgrafie, dyslexie a dysgrafie. K méně častým diagnstikvaným pruchám patří dyskalkulie a dyspraxie. Některé pruchy bývají prvázeny pruchami pzrnsti (ADD) neb pruchami pzrnsti s hyperaktivitu (ADHD). U většiny žáků se symptmy jmenvaných pruch vzájemně prlínají a v průběhu trvání vykazují různu intenzitu. Žáci se SPU nezávisle na inteligenci se ptýkají ve škle s pakvanými neúspěchy a výkyvy ve šklní práci, mívají btíže při svjvání čtení, psaní, pčítání a při nabývání a užívání takvých dvednstí, jak je mluvení a przumění mluvené řeči. Cílem výuky žáků s SPU je umžnit systematicku a dbrně vedenu výuku předmětu, ve kterém se nejvíce prjevuje jejich prucha. Prstřednictvím mderních metd a frem práce a speciálních pedaggických pstupů se snažíme psílit sebevědmí žáků a pmci jim k pzitivnímu sebepřijetí bez pcitu méněcennsti. Výuka pstupuje pdle snv vzdělávacíh předmětu v daném rčníku a bru, přičemž jsu respektvány speciální vzdělávací ptřeby žáků. Pedaggvé se průběžně vzdělávají v blasti specifických pruch učení a chvání, mají snahu dbrně pracvat s žáky, ale i sami na sbě. Vyučující knzultují svůj pstup se členy šklníh pradenskéh pracviště, které je velkým přínsem pr naše žáky, ale i pr pedaggy. Efektivní fungvání vzdělávání a péče žáky se SPU předpkládá velmi těsnu splupráci učitelů, kteří vedu speciální nápravy s třídními učiteli a rdiči. U mnhých žáků jsu také diagnstikvány specifické pruchy lehčíh rázu, u kterých pr úspěšné a bezprblémvé zvládnutí učiva respektujeme dpručení a závěry 19

20 pedaggick-psychlgických vyšetření a pskytujeme jim ptřebný rzsah individuální péče ve vyučvacích hdinách. Žáci se specifickými pruchami chvání Pruchami chvání u žáků rzumíme nedstatky v chvání narušující výchvně - vzdělávací prces, tj. kázeňské nedstatky různéh typu, rzsahu a půvdu. Pruchy chvání mají širku etilgii a řešení výchvných prblémů jedntlivých žáků věnujeme velku pzrnst. Při analýze pruch chvání zjišťujeme příčiny a mtivy jednání žáků, vycházíme ze sciálních nrem žákva prstředí a hluběji analyzujeme každý přestupek. Ve škle se setkáváme se skupinu žáků, kdy se pruchy chvání prjevují jak důsledek ADHD, ADD, stresvých situací, psychických pruch apd. Druhu skupinu žáků tvří žáci, jejichž pruchy chvání jsu pdmiňvány půsbením vnějších činitelů: nevhdná rdinná výchva, špatný vliv vrstevníků, party apd. Vzdělávání a péče žáky s pruchami chvání je individuální a vychází z etilgie pruchy: k žákům je v hdinách přistupván individuálně (častá změna činnstí, citlivý přístup pedagga, využívání názrných pmůcek, mtivující prstředí, ) velmi úzká splupráce s rdinu zapjení žáků d preventivních prgramů pr psílení pzitivníh klimatu ve třídě rzvíjení klíčvých kmpetencí u žáků sbnstní a sciální výchva žáků Vzdělávání žáků se zdravtním znevýhdněním Za zdravtně znevýhdněné žáky pvažujeme žáky se zdravtním slabením, dluhdbým nemcněním a lehčími zdravtními pruchami veducími k pruchám učení a chvání. Při vzdělávání a péči tyt žáky škla zhledňuje a respektuje individualitu a ptřeby žáka: dle ptřeby je žákům vypracváván individuální studijní plán p návratu ze zdravtnických zařízení jsu žáci citlivě a pstupně zapjváni d vzdělávacíh prcesu při prvěřvání vědmstí a hdncení výsledků vyučující zhledňují zdravtní znevýhdnění žáka (dlžená klasifikace, redukce učiva, vlba vhdných frem a metd prvěřvání apd.) nabízíme individuální knzultace žáků i rdičů s vyučujícími 20

21 Při vzdělávání žáků se zdravtním znevýhdněním je taktéž velký důraz kladen na splupráci rdiny, lékařů a škly. Vzdělávání žáků se sciálním znevýhdněním V psledním bdbí dchází v naší škle k nárůstu žáků pcházejících z kulturně a jazykvě dlišnéh prstředí, kteří k nám přicházejí v rámci migrace. Jedním z hlavních prblémů při vzdělávání žáků z kulturně dlišnéh prstředí je ve většině případů nedstatečná znalst vzdělávacíh jazyka. Ke specifickým ptřebám při vzdělávání těcht žáků patří: vysce individuální přístup pmc pedagga ve výuce při svjvání si znalsti vzdělávacíh jazyka uvedení žáka d prstředí škly a seznámení s českým prstředím, tradicemi a zvyklstmi dlišné metdy a frmy práce seznámení žáků třídy s kulturními zvyklstmi a tradicemi jiných nárdnstí úzká splupráce s rdinu, se šklním psychlgem, ppř. dalšími dbrníky individuální klasifikace a hdncení v rámci pdpry interkulturníh bhacení pdpruje škla prstr pr prezentaci vlastní kultury Dále d tét skupiny řadíme děti z rdinnéh prstředí s nízkým sciálně kulturním pstavením a žáky hržené sciálně patlgickými jevy. Vzdělávání a půsbení na tyt žáky je realizván utvářením a rzvíjením klíčvých kmpetencí a vzdělávacím bsahem, aktivitami a činnstmi, které ve škle prbíhají. K základním ptřebám a dvednstem žáků, majícím významnu rli v blasti prevence sciálněpatlgických jevů, patří: schpnst kmunikace, schpnst týmvé práce, dstatek sebedůvěry a dbrá dlnst vůči stresu, učení se přiměřeně se vyrvnat s sbními a sciálními pžadavky, knflikty, šklními prblémy a různými nárčnými živtními situacemi. Základními nástrji, které má škla k dispzici pr realizaci preventivní strategie, je šklní vzdělávací prgram a minimální preventivní prgram, který vychází z ptřeb a pdmínek škly. Splupráce škly v blasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Předpkladem úspěšnéh vzdělávání výše uvedených skupin žáků je nutná splupráce s pradenskými pracvišti, s dbrníky jiných resrtů, se státními institucemi a především s rdiči. Splupráci s rdiči škla realizuje vysce individualizvaným 21

22 přístupem a kntakty s rdiči žáků, jejichž rzsah a frekvence se řídí ptřebami žáků. Škla dluhdbě splupracuje s Pedaggick-psychlgickými pradnami v Brně. Nezastupitelná a přínsná je splupráce s pediatry, psychlgy, neurlgy, speciálními pedagžkami ze speciálně pradenských center, sciálními pracvnicemi z ddělení sciálně-právní chrany dětí a kurátry z ddělení prevence. Již něklik let škla splupracuje s Plicií ČR, která ve škle pmáhá při řešení vážnějších kázeňských přestupků a pdílí se na realizaci preventivních prgramů, kde se žáci seznamují se zásadami bezpečnéh chvání, s prací plicie, sciálně patlgickými jevy apd. Vzdělávání žáků mimřádně nadaných Nadání je definván jak subr schpnstí, které umžňují jedinci dsahvat výknů nad rámec běžnéh průměru ppulace. Mimřádně nadaným žákem se rzumí jedinec, jehž rzlžení schpnstí dsahuje mimřádné úrvně při vyské tvřivsti a celém kruhu činnstí neb v jedntlivých rzumvých blastech, phybvých, uměleckých a sciálních dvednstech. Žák může dispnvat jedním, ale i něklika druhy nadání (všebecné intelektvé schpnsti, specifické akademické, umělecké a phybvé nadání, tvřivé a prduktivní myšlení, vůdcvské schpnsti). Nadané děti se vyznačují kvalitní kncentrací pzrnsti, dbru pamětí a vnitřní mtivací k vyknávání činnsti, která je baví. Zdrjem prblematických situací je u mimřádně nadaných žáků jejich sciální začlenění, které je vlivněn jejich sbnstní strukturu a silnu tendencí k intrverzi. Především skln k perfekcinismu, zvýšená kritičnst k sbě i klnímu světu a specifický druh humru mhu patřit k faktrům, které vlivňují vytváření vztahů k splužákům i k pedaggům. Zjišťvání mimřádnéh nadání žáka prvádí šklské pradenské zařízení na návrh učitele neb rdičů. Ředitel škly může přeřadit mimřádně nadanéh žáka d vyššíh rčníku bez abslvvání předchzíh rčníku na základě zkušky před kmisí, kteru jmenuje ředitel škly. Mžné úpravy způsbů výuky mimřádně nadaných žáků: pestrá a pdnětná výuka, která umžňuje velku aktivitu, samstatnst a činrdst žáků (nabídka nestandardních prblémvých úlh) umžnění vyhledávání nvých infrmací a suvislstí, samstatné vypracvávání prjektů, respektvání zájmů žáka, pnechání mžnsti vlastní vlby, účast na sutěžích a lympiádách rzšiřvání a prhlubvání bsahu učiva zadávání specifických úklů (na slžitější a abstraktnější úrvni) vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech 22

23 respektvání vlastníh pracvníh tempa (mít připravené úkly a úlhy, pkud je žák htv dříve než statní žáci, neb pskytnutí určité vlnsti ve způsbu, jakým využije ušetřený čas) V rámci vzdělávání mimřádně nadaných žáků se škla zaměřuje na prblémy sciální přizpůsbivsti, se kterými se u těcht žáků čast setkáváme. Učíme nadané žáky sebepznání a pdprujeme jejich zdravu sebedůvěru, snažíme se je vést k zájmu vlastní rzvj a splužáky k pchpení tht zájmu, pracujeme se třídním klektivem a pmáháme začleňvat nadané žáků d klektivu. Vybraní žáci škly se každý rk účastní dbrných sutěží v rámci ČR Autmechanik junir, Autlakýrník junir, Karsář junir, Auttrnik Junir, Autmbileum a F1 ve šklách, mezinárdní sutěže Autmechanik, Eurskills a Eurpacup. Škla se na těcht sutěžích pdílí také rganizačně. 12. Realizace dalších šklních i mimšklních aktivit V rámci zahájení šklníh rku každrčně rganizujeme ve splupráci se sciálními partnery aut mtsaln v dílenských prstrách areálu Křižíkva 15. Žáci a jejich rdiče si zde mají mžnst prhlédnut nvé mdely sbních vzidel, mtcyklů, ale také nákladních vzidel a vjenské techniky. Vzhledem k tmu, že žáci přecházejí ze základních škl z různých částí republiky, je našim zájmem, aby se c nejlépe pznali jak mezi sebu tak s pedaggickými pracvníky naší škly a byli seznámeni s celým systémem výuky. Z tht důvdu tradičně rganizujeme u 3-letých brů vzdělání zahájení šklníh rku třídenním seznamvacím kurzem v rekreačním středisku ISŠA. Tt středisk se nachází v lkalitě Vranvské přehrady na řece Dyji u bce Pdhradí nad Dyjí. Rekreační středisk je umístěn v krásné přírdě na luce lemvané z jedné strany lesem a z druhé řeku Dyjí. Ubytvací kapacita je 54 lůžek, z tht důvdu jsu seznamvací kurzy rganizvány maximálně pr dvě třídy. V rámci seznamvacíh kurzu žáci abslvují šklení BOZP a PO, tělvýchvnu prvěrku, zpracují dtazníky a vstupní testy, seznámí se s histrií škly. Dále jsu rganizvány výlety d klí Vranvské přehrady, prhlídka zříceniny hradu Frenštejna a zámku ve Vranvě nad Dyjí, návštěva muzea autmbilů a mtcyklů v Lesné, různé sprtvní akce a dbrné přednášky. Žáci statních prvních rčníků abslvují tent kurz ve druhém plletí. V průběhu další výuky se žáci účastní dbrných výstav a veletrhů v Brně, celé ČR, ale také v zahraničí. Pravidelně rganizujeme například zájezdy na autsalny v Ženevě, Paříži a výstavu Intermt, která prbíhá v Miláně a Klíně. Sučástí výuky jsu také dbrné exkurze d autmbilek Škda aut, TPCA Klín, SOR, Karsa, Zetr atd. 23

24 Vybraní žáci škly se každý rk účastní dbrných sutěží v rámci ČR Autmechanik junir, Autlakýrník junir, Karsář junir, Auttrnik Junir, Autmbileum a F1 ve šklách, mezinárdní sutěže Autmechanik, Eurskills a Eurpacup. Škla se na těcht sutěžích pdílí také rganizačně. Sprtvní činnst v rámci mimšklní výchvy řídí na naší škle šklní sprtvní klub, člen Asciace šklních sprtvních klubů ČR. Tent šklní sprtvní klub sdružuje aktivní sprtvce i příznivce za všech tříd škly. Zúčastňuje se každrčně přebrů středních škl města Brna v atletice, přesplním běhu, stlním tenisu, plavání, malé a velké kpané, futsalu, flrbalu, dbíjené, kšíkvé, šplhu, silvém vícebji, nhejbalu a plážvém vlejbalu. V lňském šklním rce pstupili žáci v silvém vícebji až na přebr ČR v Šumperku, kde sknčili na druhém místě v sutěži družstev. Pr sprtvní vyžití služí 2x týdně v dpledních hdinách žákům psilvna a kružek sprtvních her. Každý rk prbíhá LVVZ pr žáky I. rčníků. Šklní sprtvní klub přádá šklní sutěže v halvé kpané, flrbalu, silvém vícebji a celšklní prvěrku z plavání. V červnu přádá vedení škly týden tělesné výchvy pr žáky ISŠA, zaměřený na zvýšení fyzické zdatmsti. Velmi blíbený je vánční přebr v jízdě na mtkárách, kteréh se účast vždy 2 vybraní žáci za třídu. Škla vydává vlastní šklní časpis Zpravdaj, který vychází 1x za čtvrtletí a je jakýmsi infrmátrem, kam přispívají žáci i učitelé. Žákům je k dispzici také studvna s pčítači, internetem, všebecně vzdělávací a dbrnu knihvnu. Žáci I. rčníků mají mžnst navštěvvat taneční výchvu. Během šklníh rku navštěvujeme kulturní a sprtvní pdniky v městě Brně, středšklské disktéky v klubu Persey a při ISŠA existuje šklní filmvý klub. Jedntlivé třídy jezdí na šklní výlety zaměřené na sprt a vlastivědu. Žáci vyšších rčníků navštěvují veletrh vzdělávání Gaudeamus. 24

25 UČEBNÍ PLÁN Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Mechanik mtcyklů Kód a název bru vzdělání: H/01 Mechanik pravář mtrvých vzidel Stupeň pskytvanéh vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka a frma studia: 3 rky, denní studium Platnst ŠVP: d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem Předmět Pčet týdenních vyučvacích hdin 1. rčník 2. rčník 3. rčník Celkem Český jazyk a literatura 2 1,5 1,5 5 Anglický jazyk Občanská nauka Fyzika Chemie Základy bilgie a eklgie Matematika 2 1,5 1,5 5 Literární a estetická výchva Tělesná výchva Infrmační technlgie Základy eknmiky CELKEM VŠEOBECNÉ Řízení mtrvých vzidel Odbrná terie - mduly Odbrný výcvik - mduly Mtcykly Opravárenství a diagnstika - 1,5 2 3,5 Elektrtechnika - 1,5 2 3,5 Odbrný výcvik CELKEM ODBORNÉ CELKEM Pznámky k učebnímu plánu: 1. Všechny předměty a vzdělávací mduly uvedené v učebním plánu jsu pvinné. 2. Teretická i praktická výuka v předmětu řízení mtrvých vzidel prbíhá ve 2. a 3. rčníku. Praktická část výuky předmětu řízení mtrvých vzidel je rganizvána individuálně. Výuka k získání řidičskéh právnění se realizuje pdle pravidel výuky a výcviku v autškle a její bsah je dán platnými předpisy. Pr abslvvání bru vzdělání není pdmínku získání řidičskéh právnění. 3. V průběhu II. a III. rčníku vyknávají žáci samstatně dbrnu praxi na prvzních pracvištích, kde získají základní návyky na reálné pracvní prstředí, 25

26 zpakují si a prhlubí vědmsti a dvednsti v celém rzsahu dbrné výuky a v nepslední řadě získají mžnst zaměstnání p uknčení studia. 4. Případné zařazení dalšíh jazyka bude v minimální dtaci tří vyučvacích hdin za studium. 5. Jak cizí jazyk je vyučván anglický jazyk. Mdul 1. Technická dkumentace a ruční zpracvání materiálů 2. Obrábění a spjvání materiálů 3. Základy pravárenství 4. Základy elektrtechniky mtrvých vzidel UČEBNÍ PLÁN VZDĚLÁVACÍCH MODULŮ terie 1. rčník praxe Celkem Celkem Přehled využití týdnů v bdbí září červen šklníh rku Činnst 1. rčník 2. rčník 3. rčník Vyučvání pdle rzpisu učiva 33, Sprtvní výcvikvý kurz Závěrečná zkuška Prjektvý týden Časvá rezerva (pakvání učiva, exkurze, výchvně-vzdělávací akce) 4,5 7 6 Celkem týdnů

27 TRANSFORMACE RVP DO ŠVP Škla: Integrvaná střední škla autmbilní Brn, příspěvkvá rganizace Kód a název RVP: H/01 Mechanik pravář mtrvých vzidel Název ŠVP: Mechanik mtcyklů RVP ŠVP Vzdělávací blasti a bsahvé kruhy pčet hdin pčet hdin Vyučvací předmět / mdul týden celkem týden celkem Český jazyk 3 96 Český jazyk a literatura 3 98,5 Cizí jazyk Anglický jazyk Splečenskvědní vzdělávání 3 96 Občanská nauka 3 98,5 Přírdvědné vzdělávání Fyzika 2 66,5 Chemie 1 33,5 Základy bilgie a eklgie 1 33,5 Matematické vzdělávání Matematika 5 164,5 Estetické vzdělávání 2 64 Český jazyk a literatura 2 66 Vzdělávání pr zdraví 3 96 Tělesná výchva 3 98,5 Vzdělávání v infrmačních a kmunikačních technlgiích 3 96 Infrmační technlgie 3 98,5 Eknmické vzdělávání 2 64 Základy eknmiky 2 64 Strje a zařízení Mdul 1, Elektrtechnické zařízení 3 96 Mdul ,5 Elektrtechnika 3,5 113,5 Mntáže a pravy Mdul ,5 Dispnibilní hdiny Mtcykly Opravárenství a diagnstika 3,5 113,5 Odbrný výcvik Řízení mtrvých vzidel 2 66 Celkem

28 UČEBNÍ OSNOVY Škla: Integrvaná střední škla autmbilní Brn, příspěvkvá rganizace Kód a název RVP: H/01 Mechanik pravář mtrvých vzidel Název ŠVP: Mechanik mtcyklů Obsah: ČESKÝ JAZYK A LITERATUTA ANGLICKÝ JAZYK OBČANSKÁ NAUKA ZÁKLADY BIOLOGIE A EKOLOGIE FYZIKA CHEMIE MATEMATIKA TĚLESNÁ VÝCHOVA INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE ZÁKLADY EKONOMIKY ELEKTROTECHNIKA MOTOCYKLY OPRAVÁRENSTVÍ A DIAGNOSTIKA ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL VZDĚLÁVACÍ MODULY ODBORNÝ VÝCVIK 28

29 Pjetí vyučvacíh předmětu ČESKÝ JAZYK A LITERATUTA a) becné cíle vyučvacíh předmětu prhlubuje a rzvíjí jazykvé znalsti žáků a jejich vyjadřvací schpnsti a dvednsti, zejména při praktickém užívání učí žáky vyjadřvat se suvisle, výstižně a jazykvě správně v rvině prstě sdělvací a prakticky dbrné, zvláště v ústním prjevu rzvíjí stylistické dvednsti žáků, jejich schpnsti estetické, myšlenkvé a vyjadřvací, učí je zaujímat vlastní pstje vytváří dbrý jazykvý základ pr další vzdělávání v mateřském jazyce i v cizích jazycích utváří kladný vztah k materiálním a duchvním hdntám přispívá ke kultivaci člvěka učí rientvat se v uměleckém díle a zaujímat k němu vlastní pstje přispívá k frmvání etickéh a bčanskéh prfilu žáka rzvíjí kmunikační dvednsti a schpnsti žáka a vlivňuje hdntvé rientace a pstje nejen v blasti umělecké a kulturní, ale i v širší blasti splečenské a mezilidské pdílí se na rzvji sciálních kmpetencí žáků b) charakteristika učiva navazuje na vědmsti žáků získané na základní škle skládá se z jazykvéh vzdělávání, kmunikační výchvy a stylistiky, které se navzájem dplňují a pdprují učí užívat jazyka jak prstředku drzumívání a myšlení důraz klade na kvalitní zvládnutí základních a frekventvaných jazykvých jevů v aktivním pužívání sjedncuje jazykvý a stylistický výcvik s důrazem na praktická cvičení učí žáky racinálním studijním metdám, práci s jazykvými i jinými příručkami směřuje k dvednsti a schpnsti mluvit a jednat s lidmi, kultivvaně se ústně i písemně vyjadřvat, pužívat spisvnéh jazyka, pracvat s dbrným textem a s infrmacemi rzvíjí čtenářské dvednsti žáků a vychvává nárčnéh diváka, psluchače a čtenáře, který má přehled kulturním dění a uvědmuje si vliv prstředků masvé kmunikace na utváření kultury prhlubuje znalsti mateřskéh jazyka, kultivuje jeh prjev a chvání v určitých splečenských situacích sustřeďuje se na práci s uměleckým textem a tvřivé aktivity žáci jsu vedeni k tleranci k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí c) pjetí výuky při výuce se rzvíjejí vědmsti a dvednsti žáků vzhledem ke splečenskému a prfesnímu zaměření žáků směřuje k tmu, aby žáci pchpili, že umění je specificku výpvědí skutečnsti těžiště literární výuky tvří četba, rzbr a interpretace knkrétních uměleckých děl a jejich ukázek, dplněné pznatky ptřebnými pr pchpení uměleckéh díla žáci pchpí příns díla pr tehdejší i dnešní dbu 29

30 práce s uměleckým textem je zaměřena na výchvu k vědmému čtenářství, žák je veden k vytvření vlastní knihvny učitel splu s žáky sleduje kulturní dění v ČR a reginu ve škle žáci pracují s nahrávkami, brazvým materiálem, filmvými ukázkami ve škle žáci pracují se sešity a učebnicemi, s připravenými texty neb jazykvými příručkami zařazují se krátká mluvní cvičení na aktuální téma vyučující kntrluje a pravuje práci žáků, dbá na správné vyjadřvání pdle charakteru učiva se žáci dělí d skupin d) hdncení výsledků žáků průběžně jsu zařazvány různé druhy kntrlních činnstí (diktáty, testy, dplňvací cvičení, ) učitel hdntí výstavbu jazykvých prjevů ústních i písemných žák je hdncen za esteticky tvřivé aktivity (např. dknčení příběhu, lgické seřazení neuspřádanéh textu,...) jednu za plletí vypracuje práci na dané neb zvlené téma (šklní a dmácí) jednu za plletí vypracuje žák slhvu práci (např. jedna šklní, jedna dmácí) témat e) příns předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a průřezvých písemně i verbálně se prezentvat u jednání při vstupu na trh práce, frmulvat svá čekávání a své pririty, vyjadřvat se při úřední krespndenci, sestavit žádst, prfesní živtpis, inzerát a dpvěď na něj, pracvat s infrmacemi a s kmunikačními prstředky rientvat se v masvých mediích, využívat je a kriticky hdntit jednat s lidmi, diskutvat, hledat kmprmisy, být tlerantní a zdpvědný vážit si materiálních i duchvních hdnt, dbréh živtníh prstředí a snažit se je chránit a zachvat pr buducí generace respektvat živt jak nejvyšší hdntu, aktivně se zapjvat d chrany a zlepšvání živtníh prstředí, diskutvat tázkách existence a živta člvěka efektivně pracvat s infrmacemi (tj. umět získat a kriticky vyhdncvat infrmace) a dlávat myšlenkvé manipulaci 30

31 ROZPIS UČIVA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 1. rčník 2hd/týden Výsledky vzdělávání a kmpetence Tematické celky Žák: vládá pravidla českéh pravpisu, umí v textu určit slvní druhy určí ve větě základní skladebnu dvjici rzebere jednduchu větu a suvětí 1. Opakvání a upevňvání základních vědmstí a dvednstí z tvarslví, větné stavby a pravpisu rientuje se v textu vládá základní techniky čtení užívá klíčvých slv při vyhledávání pramenů, pracuje s internetem má přehled knihvnách a jejich službách umí zjistit a pdat ptřebné infrmace z jemu dstupných zdrjů samstatně zpracvává infrmace umí sbě i jiným pradit, kde infrmace získá 2. Práce s textem, získávání infrmací 2.1 Orientace v textu 2.2 Druhy a techniky čtení 3. Infrmatická výchva 3.1 Knihvny a jejich služby 3.2 Zpracvávání a zdrje infrmací 3.3 Reprdukce textu 3.4 Transfrmace textu d jiné pdby chápe jazyk jak systém rzliší spisvný a nespisvný jazyk, nářečí dvede vysvětlit, prč se učí českému jazyku sleduje změny ve slvní zásbě zařadí mateřský jazyk d sustavy jazyků pzná jazyky příbuzné rzpzná jazyky klních států umí pracvat se slvníky a příručkami vládá základní stylistické pjmy uvědmuje si, c všechn vlivňuje jeh jazykvý prjev vládá základní pstupy v běžné kmunikaci samstatně stylizuje jednduché prjevy 4. Nárdní jazyk a jeh útvary 4.1 ČJ - jazyk mateřský 4.2 Spisvný a nespisvný jazyk 4.3 Demkratizace jazyka 4.4 Brněnský hantec ukázky, nahrávky jazyky 5. Čeština mezi evrpskými 5.1 Čeština a jazyky slvanské 5.2 Čeština a evrpské jazyky 5.3. Internacinalizace jazyka dvede samstatně zpracvat infrmace frmu zpráv, inzerátu (dpvědi na něj), reklamy umí zvlit vhdný způsb zprstředkvání infrmací činitelé Stylistika a slhtvrní 6.1 Styl individuální 6.2 Slhtvrní činitelé

32 výsledky svéh pzrvání dvede písemně i ústně zhdntit 6.3 Základní pstupy v běžné kmunikaci 6.4 Kultura sbníh prjevu má přehled způsbech bhacvání slvní zásby chápe dvzvání, skládání a zkracvání slv pracuje se slvníky a příručkami, nahradí cizí slv českým ekvivalentem, aktivně a správně užívá dbrné názvy svéh bru dvede vysvětlit základní pjmy vypravvání umí zvlit vhdné jazykvé prstředky vypravvání dvede samstatně ústně i písemně zpracvat vypravvání na dané i zvlené téma pracuje s textem, prhlubuje pravpisné znalsti, rzebírá věty a suvětí 7. Prjevy prstě sdělvací 7.1 Infrmační útvary 7.2 Prjevy psané a mluvené 7.3 Práce s ukázkami, samstatná vystupení žáků, mluvní cvičení 8. Slvní zásba a její bhacvání 8.1 Způsby bhacvání slvní zásby 8.2 Tvření slv 8.3 Slva přejatá, internacinalismy 9. Vypravvání 9.1 Vypravvání - ukázky 9.2 Kmpzice a slvník vypravvání 9.3 Ppis a charakteristika ve vypravvání 10. Průběžné prhlubvání jazykvých znalstí a dvednstí Literatura Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: chápe význam umění pr člvěka chápe umění jak specificku výpvěď skutečnsti, vyhledává infrmace z různých blastí umění učí se rzeznat, c je umění a kýč na základě práce s textem chápe rzdíl mezi pezií, prózu a dramatem snaží se pchpit prč číst a c nám dává literatura učí se literární interpretaci textů, pzná funkční styl a slhvý pstup, dvede vyjádřit svůj zážitek z četby, pslechu uvědmuje si, jak si lidé dříve vykládali svět chápe význam Bible v dějinách literatury i lidstva respektuje lidvé zvyky a tradice našich předků sleduje vliv cizích kultur na kulturu česku, je tlerantní k dlišnstem jiných kultur, vnímá rzdílnst kulturních tradic Tematické celky 1. Umění a literatura 1.1 C je umění 1.2 Druhy umění 1.3 Umělecká díla a kýče 1.4 Literatura 2. Základy terie literatury 2.1 Rzdíly mezi pezií a prózu 2.2 Význam a funkce literatury 2.3 Literární interpretace 3. Lidvé umění, lidvá tvrba 3.1 Mytlgie 3.2 Bible dříve a dnes 3.3 Lidvá slvesnst 32

33 3.4 Zvláštnsti cizích kultur má přehled kulturních institucích ČR a reginu, umí se rientvat v nabídce kulturních akcí navštěvuje divadelní i filmvá představení, výstavy, kncerty,besedy, buduje si vlastní knihvnu, sleduje tisk a hdncení akcí, sám vyjadřuje názry a diskutuje nich vládá principy a nrmy splečenskéh chvání v určité situaci tleruje typické znaky kultur hlavních nárdnstí na našem území rzebírá texty z děl vybraných autrů, umí najít a vyjádřit hlavní myšlenku textu neb díla, vyjadřuje vlastní zážitky z četby, pslechu, filmvéh neb divadelníh představení, výstavy 4.Kulturní instituce v ČR a reginu 4.1 Divadla v Brně a Praze 4.2 Muzea, knihvny, internet 5.Splečenská kultura 5.1 Splečenská výchva 5.2 Kultura nárdnstí na našem území 6.Významné sbnsti českéh a světvéh umění Využíváme ukázek v čítankách, vlastních ukázek, nahrávek, filmvých ukázek, přihlížíme k zájmům žáků a jejich vlastním aktivitám 33

34 ROZPIS UČIVA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 2. rčník 1,5hd/týden Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: má přehled větných vztazích a významvých pměrech rzliší větu jednčlennu a dvjčlennu, větný ekvivalent určí základní skladebnu dvjici prkáže znalst větných členů v stylistických a pravpisných suvislstech řídí se zásadami správnéh českéh slvsledu vládá pravidla interpunkce Tematické celky 1. Skladba 1.1. Věty jednčlenné a dvjčlenné, větné ekvivalenty 1.2. Větné členy 1.3. Přádek slv 1.4. Suvětí 1.5. Členící znaménka a jejich užívání umí slvit, navázat kntakt, udržet pzrnst psluchače dvede vyjádřit svůj pstj ke skutečnstem, vhdně argumentuje a bhajuje své stanvisk, vyjadřuje se jasně a srzumitelně umí klást tázky a vhdně frmulvat dpvědi chápe rzdíl mezi psaným a mluveným prjevem, mezi mnlgem a dialgem 2. Kmunikační situace a kmunikační strategie 2.1 Účel a cíl jednání 2.2 Mnlg a dialg, psaný a mluvený prjev umí rzčlenit text na dstavce, rzumí bsahu textu i jeh částí umí sestavit snvu danéh textu, dvede z dbrnéh textu přídit výpisek, výtah 3. Výstavba textu 3.1 Členění textu na dstavce 3.2 Osnva a knspekt, výpisek na základě ukázek charakterizuje dbrný styl, rzpzná rzdíl mezi ppisem prstým, dbrným uměleckým a publicistickým, užívá dbrnu terminlgii umí využít pstupů dbrnéh stylu při studiu dbrných předmětů 4. Útvary dbrnéh stylu 4.1 Ppis dbrný a ppis pracvníh pstupu 4.2 Práce s ukázkami těcht útvarů rientuje se v nvinách a časpisech chápe vliv médií rzpzná bulvár, dvede psudit úlhu reklamy a prpagace 5. Publicistický styl a vliv médií 5.1 Aktualizvané výrazy 5.2 Publicistické útvary 5.3 Samstatná práce s texty umí napsat sbní dpis, chápe rzdíl mezi sbním a úředním dpisem 6. Krátké infrmační útvary 6.1 Osbní dpis 34

35 vládá graficku i frmální stránku úředních dpisů umí vytvřit jednduchu pzvánku, blahpřání vládá mderní způsb kmunikace průběžně umí pracvat s texty a ukázkami slhvých útvarů, samstatně sestavuje zadaná stylistická cvičení, ddržuje pravidla pravpisu Literatura 6.2 Úřední dpis 6.3 Pzvánka, blahpřání 6.4 Mderní způsby kmunikace 7. Práce s textem a ukázkami, všestranný jazykvý rzbr, průběžná stylistická cvičení Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: na základě pznatků se rientuje v histrii české kinematgrafie sleduje infrmace slavných a nvých filmech pěstuje v sbě nárčnéh diváka, dvede vyjádřit vlastní pržitky, při návštěvě kin či divadel uplatňuje základní nrmy splečenskéh chvání uvědmuje si vliv prstředků masvé kmunikace má přehled histrických meznících lidstva, uvědmuje si význam slv hrdinství a statečnst, vlastenectví je veden k demkratickým hdntám, k úctě a tleranci, umí vyjádřit svůj pržitek z tét četby chápe hudbu jak druh umění, sleduje také texty písní, vnímá sémantický význam textu písní chápe hudbu jak zdrj zábavy a pznání rientuje se v mderní hudbě umí vyjádřit zážitky z pslechu hudby, seznamuje se s různými styly a hudebními skladateli prstřednictvím ukázek rzumí pjmu sci-fi, fantasy na základě čtenářských či diváckých zkušenstí chápe kmpzici detektivky zajímá se dbrdružnu literaturu, pracuje s texty a ukázkami je veden k tvřivé práci, pracuje se zadanými i zvlenými texty autrů české i světvé literatury, připravuje na zadané téma samstatnu práci, přednese vypracvanu práci, statní vyjadřují své názry Tematické celky 1. Filmvé umění 1.1 Histrie českéh a světvéh filmu 1.2 Nejslavnější české filmy, režiséři, herci 1.3 Sučasná filmvá prdukce 1.4 Film televize vide pčítač 2. Histrické událsti v literatuře 2.1 Téma války nejen v literatuře 2.2 Bj za spravedlivý řád, demkracii a prti diktatuře 3. Hudební umění 3.1 Hudba a pezie 3.2 Hudba a film 3.3 Mderní hudba 3.4 Slavní skladatelé a slavné skladby 4. Fantastická literatura 4.1 Fantasy a sci-fi literatura 4.2 Detektivní příběhy a hrry 4.3 Dbrdružná literatura 5. Vybrané kapitly z umění a literatury Významní autři dle výběru 35

36 ROZPIS UČIVA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 3. rčník 1,5 hd/týden Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: vládá nrmy a principy kulturníh vyjadřvání a vystupvání, vyjadřuje se jasně a srzumitelně, dkáže uplatnit všechny vědmsti a dvednsti při přípravě mluvních cvičení, dvede pracvat samstatně i v týmu samstatně stylizuje veřejný prjev ve vhdných frmách, dbá na zvukvu stránku svéh prjevu, klade důraz na přednes i vystupvání, je schpen prezentvat se na trhu práce Učiv 1. Jazykvá a řečvá kultura, kultura sbníh prjevu samstatná, vystupení žáků (průběžně) 2. Řečnické prjevy 3. Prjevy administrativníh stylu 3.1 Živtpis 3.2 Žádst, bjednávka, úřední krespndence 3.3 Grafická a frmální stránka administrativních prjevů samstatně sestaví strukturvaný živtpis umí napsat žádst, bjednávku vyjadřuje se výstižně, věcně a jazykvě správně, graficky úhledně, vládá graficku i frmální stránku útvarů administrativníh stylu, připravuje se na vstupní rzhvr 4. Odbrný výklad a referát 4.1 Výklad 4.2 Odbrný referát 4.3 Úvaha shrmažďuje infrmace k výkladu na zadané neb zvlené téma, využívá všech získaných vědmstí ke zpracvávání infrmací je schpen napsat dbrný referát, vyhledat si infrmace dkáže připravit úvahu na dané téma, chápe rzdíl mezi úvahu a referátem 5. Závěrečné pakvání, samstatná práce žáků, rzbr jejich prjevů připravených i nepřipravených, psaných i mluvených pakvání pravpisu ČJ je schpen uplatnit všechny pznatky při knkrétních kmunikačních situacích, vládá pravpis ČJ Literatura Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: rzlišuje význam slv: humr, satira, irnie, vyjadřuje vlastní pržitky, chápe pdstatu literární satiry pracuje s časpisy, vytvří jednduchý Učiv 1. Humr a satira v literatuře a filmu 1.1 Humr, satira, irnie 36

37 kreslený vtip uvědmuje si specifika reginu, pdpruje kulturní tradice a lidvé zvyky, sám se jich účastní, rientuje se v místních kulturních akcích zná místní pvěsti zná slavné sbnsti reginu, navštěvuje kulturní akce vychvává nárčnéh diváka, chápe nezastupitelné míst divadla v uměleckém světe i ve svém živtě, uplatňuje pravidla splečenskéh chvání při návštěvě představení předvádí menší dramatická vystupení neb ukázky z her (hra na divadl) rzlišuje pjmy kmedie a tragédie, umí pjmenvat slavné dramatiky samstatně vyhledává zajímavé příběhy svých vrstevníků v literatuře a filmech vyjadřuje svůj pstj k sučasným prblémům mládeže snaží se argumentvat, využívá čtenářských zkušenstí hledá své literární vzry a idly hdntí kmpzici textu dkáže vyjmenvat umělecké slhy a stručně je charakterizvat seznamuje se s vývjem architektury pzná slavné stavby minulsti i sučasnsti zajímavá se výtvarné umění a díla slavných malířů navštěvuje výstavy a muzea 1.2 Kreslené vtipy 2. Umění mravskéh reginu a Brna 2.1 Tradice a zvyky na Mravě 2.2 Reginální pvěsti 2.3 Slavné sbnsti reginu 3. Divadl a dramatické umění 3.1 Nárdní divadl v Praze 3.2 Brněnská divadla 3.3 Tragédie a kmedie 4. Mladý hrdina v sučasné české a světvé literatuře na základě vlastní četby 5. Výtvarné umění a architektura 6. Vybrané kapitly z umění a literatury-suhrnné pakvání a aplikace získaných pznatků při práci s texty shrmažduje infrmace pr samstatné vystupení, přednese svůj referát s využitím ukázek, využívá vlastní četby, pracuje s textem pslech, reprdukce, dknčení příběhu 37

38 Pjetí vyučvacíh předmětu: a) becné cíle ANGLICKÝ JAZYK - kmunikvat v rámci základních témat, vyměňvat si všebecné i dbrné infrmace, vlit vhdné strategie a jazykvé prstředky - przumět jedndušším prjevům z běžnéh živta i splečenské praxe - umět pracvat s anglickým textem z blasti každdenníh živta i dbrné praxe - využívat vědmsti a dvednsti získané ve výuce mateřskéh jazyka při studiu anglickéh jazyka - umět se písemně vyjádřit k základním živtním situacím - získávat infrmace vybraných anglicky mluvících zemích, získané pznatky využívat ke kmunikaci - umět pracvat s jazykvými příručkami, slvníky, internetem, naučit se efektivně zvládnut cizí jazyk na úrvni A2 pdle SERR - chápat a respektvat tradice a kulturní hdnty jiných nárdů a jazykvých blastí, prjevvat se v suladu se zásadami demkracie b) charakteristika učiva - učiv navazuje na výuku předmětu cizí jazyk na základní škle - dplňuje a rzvíjí slvní zásbu, výslvnst, gramatiku a pravpis - učiv upevňuje a rzvíjí základní prduktivní dvednsti frmu ústní interakce a písemnéh vyjádření k běžným splečenským tématům - učiv upevňuje i základní receptivní dvednsti - przumění čtenému a slyšenému - sučástí učiva je dbrná terminlgie a dbrné texty - učiv bsahuje reálie vybraných zemí c) pjetí výuky - základ tvří práce s učebnicí, kde se střídají činnsti prduktivní a receptivní - žák si pd vedením učitele svjuje nvu slvní zásbu a nvé gramatické jevy a upevňuje již získané znalsti, například metdu překladu - pravidelnu sučástí výuky jsu pslechvá cvičení - krmě jazykvých základů si žáci svjují dbrnu terminlgii a rientují se v dbrných textech - výuka je dplňvána dalšími audivizuálními prgramy, zejména pčítačvými prgramy a internetem d) hdncení výsledků žáků - hdntí se jednak průběžně jak prduktivní, tak i receptivní dvednsti - hdncení zvládnutí gramatických struktur je jen dílčí krk k výše uvedeným cílům - hdntí se zvládnutí jedntlivých částí lekce, pak celá lekce, následuje za plletí suhrnné pakvání, žák je veden k sebehdncení e) příns k rzvji klíčvých kmpetencí a průřezvých témat - vzdělávání v anglickém jazyce napmáhá k rzvíjení kmunikativních schpnstí - pznávání anglickéh jazyka je pdstatným nástrjem pznání mateřskéh jazyka a prstřednictvím řeči pznání sebe sama, rzvíjí se persnální kmpetence - jazykvé prstředky jsu efektivně dplňvány mderními infrmačními a kmunikačními technlgiemi - předmět se vztahuje krmě infrmačních technlgií zejména k dbrným předmětům - pznávání hdnt jiných zemí a jejich srvnávání s vlastním státem zvyšuje i kmpetence bčanské - sučástí jazykvé přípravy je i téma člvěka ve světě práce, prtže jazykvé schpnsti zvyšují šanci při uplatnění na trhu práce - významné téma je zdravý živtní způsb jak příkaz pr sučasnst a buducnst mderníh člvěka 38

39 ROZPIS UČIVA ANGLICKÝ JAZYK 1. rčník 2hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: - pzdraví a představí se velmi jednduchým způsbem - zeptá se vrstevníka na základní sbní údaje a na stejné tázky dpví - pjmenuje známé státy a nárdnsti - pjmenuje běžné předměty ve třídě - rzumí základním pkynům učitele při výuce - pstihne vybraná slva v krátkých slyšených větách - rzumí jednduchým tázkám týkajících se výběru nápjů, ústně reaguje - ubytuje se v htelu - vyplní frmulář - přihlášku na kurz angličtiny Žák: - pjmenuje běžné činnsti, které děláme p škle/p práci - vyjmenuje věci nacházející se na psacím stle a v pkji - tvří tázky a ppisuje, c se nachází na pracvním stle - rzumí čtenému jednduchému ppisu sby - jednduchým způsbem ppíše vzhled a charakter lidí, věcí a míst - vyplní sbní prfil, ve kterém sdělí základní údaje sbě a své rdině Žák: - vytvří větu kladnu, záprnu a tázku v daném čase - zeptá se na základní údaje týkající se pvlání druhé sby - rzumí hlavním bdům čtenéh ppisu pracvníh dne - zeptá se vrstevníka na jeh činnsti ve vlném čase a na pdbné Učiv 1. LEKCE 1. Gramatika Slves být (+,-,?) Osbní zájmena Přivlastňvací zájmena 2. Slvní zásba pzdravy dny v týdnu číslvky názvy států a nárdnstí šklní pmůcky, vybavení třídy, fráze na téma škla 3. Funkce běžné fráze při nabízení pití běžné fráze při ubytvání se v htelu 4. Slhvý útvar frmulář struktura 2. LEKCE 1. Gramatika členy mnžné čísl pdstatných jmen rzkazující způsb (slvesa vyjadřující příkaz, zákaz, upzrnění) 2. Slvní zásba běžné činnsti 39 věci ppisná přídavná jména barvy 3. Výslvnst zákazvých vět 3. LEKCE intnace příkazvých a 4. Slhvý útvar sbní prfil 1. Gramatika přítmný prstý čas (+,-,?) slvsled v tázkách slves mít rád 2. Slvní zásba pvlání vlný čas tázací zájmena 3. Funkce

40 Výsledky vzdělávání tázky dpví - vytvří zjišťující a dplňující tázky a dpví na ně - jednduchým způsbem si bjedná bčerstvení v kavárně - užívá velmi jednduché výrazy při setkání se s někým v kavárně Žák: - ppíše členy rdiny pmcí přivlastňvacíh pádu - ústně sdělí infrmace sbě a své rdině - zeptá se na čas a na dtaz sdělí čas - gramaticky správně řekne datum dne - rzumí jednduchému čtenému i slyšenému ppisu běžnéh pracvníh dne - zeptá se kamaráda na jeh zvyklsti během běžnéh dne a na pdbné tázky dpví - rzumí hlavním bdům jednduchéh, ale pdrbnějšíh ppisu běžnéh denníh režimu skupiny lidí - ústně ppíše svůj typický den - pstihne hlavní myšlenku nvinvéh článku zdravém živtním stylu rzumí jednduchému ppisu zvyklstí lidí pstihne hlavní myšlenku nvinvéh článku zdravém živtním stylu najde v slyšených výrazech hledaná slva napíše krátký nvinvý článek ppis svéh blíbenéh dne Žák: - rzumí čtenému, velmi jednduchému nvinvému inzerátu Učiv běžné výrazy a fráze pr bjednávání v kavárně splečenské fráze 4. LEKCE 1. Gramatika přivlastňvací pád místní a časvé předlžky frekvenční příslvce a příslvečná určení 2. Slvní zásba rdina každdenní činnsti, denní režim příslvce vyjádření času a data 3. Slhvý útvar nvinvý článek ppis dne (struktura) 5. LEKCE 1. Gramatika slves umět (+,-,?) přítmný čas průběhvý 40

41 Výsledky vzdělávání hledající talenty - zachytí v jednduchém slyšeném sdělení základní infrmace talentvých dvednstech mluvčích - dpví na kvízvé tázky týkající se svých schpnstí - fneticky správně sdělí, c umí a c neumí dělat, c rád a c nerad dělá - pstihne hlavní bdy a časvý sled událstí v pslechvém dialgu dvu lidí - ppíše událsti dehrávající se v přítmnsti (teď) - jednduchým způsbem ppíše aktuální pčasí z kntextu - pchpí význam neznámých slv - kupí si v bchdě blečení - vhdně užívá jednduché splečenské fráze při nakupvání v bchdě - napíše příspěvek na sciální sítě týkající se sučasnéh dění a zážitků prázdninách Žák: - pstihne pádvé tvary sbních zájmen v krátkém příběhu - pstihne slvesa být a dělat v krátkém pslechvém cvičení - dpví na tázky týkající se každdenníh živta, zájmů, víkendvých aktivit a blíbených činnstí - vhdně užívá jednduché splečenské fráze při telefnickém rzhvru - gramaticky správně vyjádří datum dne - rzpzná vybrané infrmace v slyšeném prjevu - frmuluje jednduchá sdělení svém vztahu k hudbě - napíše nefrmální , ve kterém vyjádří své záliby Učiv přítmný čas prstý a průběhvý 2. Slvní zásba frázvá slvesa pčasí, rční bdbí blečení 3. Funkce výrazy a fráze spjené s nákupem blečení krátké splečenské fráze 4. Slhvý útvar Příspěvek na sciální sítě (struktura) 6. LEKCE 1. Gramatika pádvý tvar sbních zájmen slves být a dělat vazba slvesa s ing 2. Slvní zásba vybraná frázvá slvesa data a základní číslvky hudba fráze týkající se telefnvání 3. Slhvý útvar nefrmální (struktura) 41

42 ROZPIS UČIVA ANGLICKÝ JAZYK 2. rčník 2hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: - v jednduchém slyšeném sdělení rzpzná jména známých lidí - s čtenu textvu pru najde v slyšené verzi hledané infrmace - písemně, jednduchým způsbem ppíše živt známé sbnsti - diskutuje s kamarády známých sbnstech své země - rzumí hlavní myšlence čtenéh příběhu a pstihne časvu následnst dílčích událstí - jednduchým způsbem se zeptá kamaráda na minulé událsti v jeh živtě a na pdbné tázky dpví - pstihne časvé suvislsti čtenéh nvinvéh článku ppisujícíh psezení přátel - rzumí hlavním bdům slyšenéh ppisu psezení skupiny přátel - zeptá se kamaráda na pdrbnsti jeh minuléh psezení s přáteli a na pdbné tázky dpví - zeptá se na cestu ve městě a dpví na dtaz týkající se udání směru a ppisu cesty Žák: - s čtenu slvní pru pstihne ze slyšenéh rzhvru prnájmu dmu hlavní myšlenku a vybrané detailní infrmace - jednduše ppíše interiér dmu neb bytu, jeh běžné vybavení a rzmístění nábytku - pstihne hlavní bdy slyšenéh pvídání lidí nebvyklsti jednh dmu - zachytí hledané infrmace v slyšeném příběhu s nebvyklu zápletku - rzumí zápletce a hlavním bdům detektivníh příběhu Učiv 7. LEKCE 1. Gramatika minulý čas slvesa být minulý čas prstý pravidelná slvesa minulý čas prstý nepravidelná slvesa 2. Slvní zásba pvlání dvzená d činnstí příslvce a příslvečná určení času slvesa jít, mít, dstat 3. Funkce výrazy a fráze spjené s udáváním směrů a rientací ve městě 4. Výslvnst intnace tázky JOB MATTERS car mechanics Training, The parts f a wrkshp, Equipment in a wrkshp, Safety at wrk (Unit 1 Unit 4) 8. LEKCE 1. Gramatika Opakvání: minulý čas prstý (pravidelná a nepravidelná slvesa) vazba: there is/there are vazba: there was/there were neurčitá zájmena 2. Slvní zásba nepravidelná slvesa dům, vybavení dmu (místnsti a nábytek) předlžky místa, phybu 3. Výslvnst větný přízvuk výslvnst th 4. Slhvý útvar 42

43 Výsledky vzdělávání - pstihne detailní infrmace z čtenéh úryvku detektivníh příběhu - zachytí hledané infrmace v slyšeném úryvku detektivníh příběhu - stručně ppíše dům/byt Žák: - pjmenuje běžné ptraviny a ppíše svůj typický jídelníček - jednuchými větami ppíše svůj způsb nakupvání ptravin - pstihne hlavní bdy slyšenéh ppisu přípravy jednduchéh jídla - stručně, jednduchým způsbem ústně ppíše přípravu nárdníh jídla své země - dpví na tázky dtazníku svém pitném režimu - zeptá se na mnžství - rzumí hlavním bdům čtenéh nvinvéh článku významu sli a cukru - pstihne hlavní bdy v čteném, krátkém nvinvém článku vztahu lidí k jídlu a vaření v restauraci - pžádá stůl a bjedná si jídl - rzumí tázkám zábavnéh vědmstníh kvízu - jednduchým způsbem prvná kvalitu, vlastnsti, vzhled, charakter věcí, zvířat, lidí, činnstí Učiv ppis dmu/bytu (inzerát) JOB MATTERS car mechanic Tls and their use, The fuel system, Engines (Unit 5 - Unit 8) 9. LEKCE 1. Gramatika pčitatelná a nepčitatelná pdstatná jména vyjádření nějaký, jeden dtaz a vyjádření mnžství 2. stupeň přídavných jmen 2. Slvní zásba jídl a pití baly jídla vaření ppisná přídavná jména 3. Funkce vazby a fráze spjené s návštěvu restaurace JOB MATTERS car mechanic The ignitin, The electrical system, Inside the car, Transmissin and gearbx (Unit 9 Unit 12) 43

44 ROZPIS UČIVA ANGLICKÝ JAZYK 3. rčník 2hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: - pstihne hlavní bdy čtenéh ppisu zvláštníh místa - gramaticky správně se zeptá na nej místa ve své zemi a na pdbné tázky dpví - rzumí infrmacím z turistickéh průvdce - jednduchým způsbem, ústně i písemně ppíše svje měst z turistickéh phledu - pstihne hlavní pintu pslechvéh textu cuch-surfing - sdělí kamarádvi infrmace prázdninvých plánech - pstihne hlavní bdy v čteném, krátkém webvém článku cestvání - rzumí čtenému, detailnímu ppisu dvlené - pstihne hlavní myšlenku slyšenéh, detailníh ppisu djmu z dvlené - rzumí detailním infrmacím v jednduchém, ale méně bvyklém ppisu buducích událstí - em si rezervuje pkj v htelu na základě infrmací v bržuře Žák: - pstihne hlavní bdy čtenéh ppisu každdenníh živta v cizím městě a zaujme k bsahu své stanvisk - zaznamená detailní infrmace ze slyšenéh vyprávění nárdních zvyklstech lidí v různých zemích Učiv 10. LEKCE 1. Gramatika 3. stupeň přídavných jmen vyjádření plánvané buducnsti vyjádření předvídání a předpvědi 2. Slvní zásba místa a budvy ve městě příslvečná určení času prázdniny, dvlená 3. Slhvý útvar struktura elektrnickéh bjednávka/rezervace 1. Gramatika tvrba příslvcí (dvzvání d přídavných jmen), mdifikátry vazba slvesa s infinitivem členy 2. Slvní zásba pjmenvávání zvyklstí a byčejů vybrané slvní braty internet a technlgie klem nás 44 frmálníh dpisu: JOB MATTERS car mechanic Wheels and tyres, The car bdy, The brakes, The suspensin and steering (Unit 13 Unit 16) 11. LEKCE

45 Výsledky vzdělávání - prvná s kamarádem svůj názr na typické prjevy a činnsti lidí v jiných zemích - pstihne základní infrmace z čtenéh, naučně-zeměpisnéh článku a zaujme k bsahu sdělení své stanvisk - pstihne ve čteném textu vazby slvesa s infinitivem - vyjádří své sny a plány - pstihne hlavní bdy v čteném, krátkém nvinvém článku vztahu lidí k jídlu a vaření - zavlá si taxíka, kupí si jízdenku Žák: - pstihne hledané infrmace ve slyšeném rzhvru - rzumí tázkám typu: byl jsi někdy v viděl jsi někdy a dpví na ně - s przuměním dpví na tázky běžných živtních zkušenstech - zeptá se vrstevníka, která místa ve světě navštívil a na pdbnu tázku dpví a blíže specifikuje - ve čteném rzhvru pstihne hledané infrmace - vytvří zjišťvací a dplňvací tázky a dpví na ně Učiv 3. Funkce vazby a fráze spjené s bjednáváním taxíku a nákupem jízdenky JOB MATTERS car mechanic Cling and heating, Engines and fuels ld and new, Vehicle types (Unit 17 Unit 19) 12. LEKCE 1. Gramatika předpřítmný čas vyjádření prvnání pmcí minuléh času prstéh a předpřítmnéh času pakvání: tvrba tázek 2. Slvní zásba 3. tvar nepravidelných slves pakvání slvní zásby (skupiny slv) 3. Výslvnst větný důraz výslvnst 3. tvaru nepravidelných slves JOB MATTERS car mechanic Service and repair, Prtecting the envirnment, Mtrbikes and welding (Unit 20 Unit 22) 45

46 OBČANSKÁ NAUKA Pjetí vyučvacíh předmětu a) Obecné cíle vyučvacíh předmětu Obecným cílem předmětu bčanská nauka v dbrném šklství je pskytnut žákům takvé splečenskvědní vzdělání, jež je tereticky i prakticky připraví na aktivní bčanský živt v demkratické splečnsti. Výchva k demkratickému bčanství vede žáky ke kmpetentnímu kritickému myšlení a samstatnému rzhdvaní v duchu hesla:,,každý je strůjcem svéh štěstí. Žáci si jsu schpni sami sestavit žebříček svých hdnt, tak aby mhli být aktivními a slušnými bčany a zárveň si uvědmují mžné následky svéh jednání bude-li v rzpru s mrálními či právními nrmami demkratické splečnsti. Student si je vědm, že lidská činnst směřvána k prspěchu celé splečnsti, má užitek i pr každéh jedntlivce v dané splečnsti, tedy i pr žáka saméh. b) Charakteristika učiva Obsah učiva navazuje na vědmsti a kmpetence získané v průběhu předešléh vzdělávání. Seznamuje žáky s psychlgií sbnsti a sciální psychlgií, s prblematiku partnerských vztahů, s vlivem nábženství na živt jedntlivce, splečnsti a vývj mezinárdních vztahů. D učiva bčanské nauky spadají také státprávní záležitsti, základy eknmie, mderní dějiny naší země a její aktuální pstavení v mezinárdním kntextu. Dále budu studenti infrmváni glbálních, válečných a eklgických prblémech dnešníh světa. c) Pjetí výuky Vyučující pužívají při výuce buďt učebnici bčanské nauky pr střední dbrná učiliště neb ZSV v kstce, rvněž mhu pužívat pwer pintvé prezentace a šklu zakupené materiály z prjektu nadace Člvěk v tísni Jeden svět na šklách. Žákům učitel dpručuje zapsat si prbranu látku d sešitu. Důraz je kladen na frntální výuku, jež intenzivněji rzvíjí klíčvé kmpetence žáků, především na skupinvu práci a interaktivní hry. Žáci získávají aktuální infrmace prstřednictvím medií a jsu schpni je samstatně interpretvat. Při výuce by se měly pužívat také názrné pmůcky jak jsu mapy, brazvé materiály a audivizuální technika. Učitel navazuje na znalsti, které žáci získali zejména v hdinách eknmie, českéh jazyka, eklgie a bilgie, případně i pznatky z dbrných předmětů. d) Hdncení výsledků žáků Dvakrát za plletí vypracují žáci písemnu práci z prbranéh učiva. Jedenkrát za plletí interpretují splužákům aktuální infrmace dění ve světě. Nejméně jedenkrát za plletí je každý žák vyzkušen ústně. Žáka nehdntíme za přesnu interpretaci látky, ale za celkvé pchpení a svjení učiva a za schpnst jeh 46

47 interpretace vlastními slvy dle vlastníh chápání a přesvědčení. Hdncení také přilíží ke schpnsti žáka aplikvat svjené vědmsti. e) Příns předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a průřezvých témat Předmět rzvíjí především schpnst kritickéh myšlení, samstatnéh rzhdvání a zdpvědnsti za své jednání. Získané vědmsti, pznatky a dvednsti je žák schpen pužít při řešení praktických tázek svéh živta. Předmět je přípravu na praktický živt i na celživtní vzdělávání. 47

48 ROZPIS UČIVA OBČANSKÁ NAUKA 1. rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: uvědmuje si vlastní sbnst, charakterizuje její základní slžky, vyjmenuje lidské etapy v živtě a uvede jejich základní charakteristiky, debatuje mžnstech rzvje tělesné i duševní stránky sbnsti uvědmuje si škdlivé faktry, které půsbí negativně na zdraví člvěka, ppíše sciálně patlgické jevy a debatuje svých zkušenstech s nimi, bjasní rizika užívání návykvých látek a dvede psudit význam státu při chraně zdraví a živta bčanů. diskutuje a argumentuje etice partnerských vztahů, aplikuje znalsti sciálně patlgických jevů a jejich vliv na sužití v rdině, diskutuje rvnprávnsti mužů a žen dkáže sestavit svůj i rdinný rzpčet, je schpen diskutvat nad řešení krizvých situací a zaujímá k jejich řešení vlastní pstje, uvede příklady sciálníh zajištění bčanů ppíše strukturu sučasné české splečnsti, uvede příklady rasvých, nárdnstních a etnických prblémů a navrhne jejich mžné řešení, bjasní na knkrétních příkladech jak vzniká napětí a knflikty mezi majritu a některu z minrit uvede knkrétní příklady gencidy na území ČR i ve světě, ppíše jakým způsbem byli likvidváni plitičtí dpůrci v bdbí ttality definuje c je t nábženství, hnutí a sekta, vyjmenuje základní světvá nábženství, bjasní c je t víra a atheismus, vysvětlí rzdíl mezi nábženstvím a církví, debatuje transcendentnu dvede psudit vliv médií a reklamy na živtní styl jedince, je schpen vyhledávat infrmace v různých zdrjích a zjistit si jejich bjektivitu, dkáže definvat ppulismus a jeh rizika Tematické celky 1. Člvěk v lidském splečenství 1.1 Osbnst člvěka, etapy lidskéh živta, duševní a tělesný rzvj lidské sbnsti. 1.2 Živtní styl, stres a duševní hygiena, rizikvé faktry pškzující zdraví člvěka, sciálně patlgické jevy, nebezpečí kuření, alkhlu a užívání drg. Význam státu při chraně zdraví a živta bčanů. 1.3 Partnerské vztahy a sužití v rdině. Pstavení mužů a žen v rdině a ve splečnsti. Prblém rvnprávnsti a feminismu. 1.4 Hspdaření jedntlivce a rdiny. Řešení krizvých situací, sciální zajištění bčanů. 1.5 Lidská splečnst a splečenské skupiny, sučasná česká splečnst, rasy, etnika, nárdy a nárdnsti, emigrace a imigrace, majrita, minrita. 1.6 Gencida v dbě 2. světvé války, jmenvitě Židů, Rmů, Slvanů a plitických dpůrců. Likvidace plitických dpůrců v bdbí ttality. 1.7 Víra a atheismus, nábženství a církve, nábženská hnutí, sekty, fundamentalismus, mrálka a sučasný svět 1.8 Mediální braz krásy lidskéh těla a kmerční reklama. Svbdný přístup k infrmacím, funkce medií, kritický přístup k mediím. Ppulismus a vliv masvých vzdělávacích prstředků na myšlení a chvání veřejnsti. 48

49 ROZPIS UČIVA OBČANSKÁ NAUKA 2. rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: vysvětlí význam lidských práv včetně práv dětí, ví kam se brátit v případě, že jsu prušvána jeh lidská práva charakterizuje demkracii a bjasní jak funguje, uvede příklady principů na nichž stjí, diskutuje správnsti demkracie jakžt státníh zřízení dkáže definvat pjem stát a vyjmenuje je funkce, základní znaky a základní dkumenty, bjasní úlhu demkratickéh státu a dělbu mci ppíše český plitický systém, bjasní úlhu plitických stran a vyjmenuje plitické strany v ČR a zařadí je v rámci pl. spektra, ppíše vlební systém v ČR na základě reálných událstí uvede příklady plitickéh radikalismu a extremismu, uvede příklady rasistických prjevů a jejich symblů, diskutuje extremismu a radikalismu. vysvětlí a uvede příklady bčanské participace, vysvětlí důležitst bčanské angažvansti, je schpen uvědmit si důležitst schpnsti multikulturníh sužití v dnešní splečnsti, vysvětlí důležitst bčanské dpvědnsti dvede psudit důležitst existence práva v lidské splečnsti, bjasní c je t práv a právní řád, vyjmenuje jaké jsu druhy právních vztahů, definuje c je t právní stát a dvede ppsat fungvání sudníh systému v ČR ppíše, jaké závazky vyplývají pr člvěka ze smluv, uvede příklady majetkvých vztahů, charakterizuje sukrmé vlastnictví, je si vědm své dpvědnsti za škdu již se dpustí svým jednáním vysvětlí práva a pvinnsti mezi dětmi a Učiv Člvěk jak bčan 2.1 Lidská práva jejich bhajvání a mžné zneužívání. Veřejný chránce práv. Práva dětí. 2.2 Pdstata, základní hdnty a principy demkracie 2.3 Stát a jeh funkce, právní základy státu, ústava, plitický systém ČR, struktura veřejné správy a samsprávy. 2.4 Plitika a plitické strany, vlby. Plitický systém. 2.5 Plitický radikalismus a extremismus becně i v ČR, její symblika. Mládež a extremismus. 2.6 Občanská splečnst, participace, multikulturní sužití, bčanská dpvědnst. 3. Člvěk a práv 3.1 Vznik a pdstata práva, právní řád, práv a mrálka, právní vztahy. Právní stát, právní chrana, sustava sudu v ČR, právnická pvlání 3.2 Občanské práv, majetkvé vztahy, vlastnictví, smluvy, dpvědnst za škdu.

50 Výsledky vzdělávání rdiči, mezi manželi, diskutuje a argumentuje důležitsti manželství jakžt instituce, dvede psudit důležitst chrany práv dítěte, diskutuje a argumentuje vhdnsti adpce a pěstunské péče Učiv 3.3 Rdinné práv, manželství, práva dítěte, adpce a pěstunská péče a vyživvací pvinnst. definuje c je t pracvní práv, pracvní pměr, dkáže vyjmenvat nutné náležitsti pracvní smluvy, bjasní vzájemná práva a pvinnsti zaměstnanců a zaměstnavatelů bjasní pjmy záknné a nezáknné jednání, debatuje úměrnsti sankcí zaktvených v právním řádu ČR, vyjmenuje rgány činné v trestním řízení a jejich funkci. 3.4 Pracvní práv, pracvní pměr, práva a pvinnsti zaměstnanců a zaměstnavatelů. 3.5 Trestní práv, trestní dpvědnst, tresty a chranná patření, rgány činné v trestním řízení, specifika trestné činnsti a trestání mladistvých 50

51 ROZPIS UČIVA OBČANSKÁ NAUKA 3. rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: vysvětlí význam událstí, které se pjí se státními svátky ČR, ppíše událsti veducí ke vzniku ČSR, charakterizuje sbnst T.G. Masaryka, debatuje správnsti krků vlády ČSR v letech , uvede příklady zlčinů nacismu a kmunismu, debatuje nebezpečích ttalitních režimů, uvede příklady bje za lidská práva v bdbí kupace a ttality, vysvětlí událsti z listpadu 1989 a příčiny rzpadu ČSR vyjmenuje státní symbly a jejich význam, vysvětlí s jakými histrickými událstmi jsu spjené, vyjmenuje rganizace v nichž je ČR členem a čím se tyt rganizace zabývají ( EU, NATO, OSN), ppíše aktuální dění v EU, diskutuje významu Evrpské integrace vysvětlí pjem glbalizace, dvede vyjmenvat základní glbální prblémy, je schpen určit příčinu, vývj a nastínit jejich mžné řešení Tematické celky 4. Česká republika, Evrpa a svět 4.1 Vznik ČSR, T.G.Masaryk, první republika, Mnichv a její likvidace, 2. světvá válka, zlčiny nacismu, nastlení kmunistické diktatury, kmunistický režim v padesátých letech, Pražské jar, kupace vjsky Varšavské smluvy, nrmalizace, Charta 77, listpad 1989, rzpad ČSR. 4.2 Státní symbly ČR, ČR a její susedé. Pstavení ČR ve světě, NATO, OSN, EU a Evrpská integrace. 4.3 Glbalizace, glbální prblémy, sučasný svět, bhaté a chudé země. 4.4 Světvá nábženství, hnutí a sekty. 4.5 Mezinárdní vztahy, sféry vlivu. Ohniska napětí a knfliktů. Nebezpečí nesnášenlivsti a terrismu. na základě znalsti světvých nábženství ppíše civilizační sféry sudbéh světa uvede největší světvé mcnsti, bjasní jejich vliv na vývj mezinárdních vztahů, vyvdí příčiny napětí a knfliktů v sučasném světě, dvede psudit nebezpečí terrismu 51

52 ZÁKLADY BIOLOGIE A EKOLOGIE Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Umžňuje získání pznatků v blasti bilgie a eklgie vede k pchpení základních bilgických a eklgických jevů, vztahů a suvislstí k pchpení významu přírdy a živtníh prstředí pr člvěka vede k uvědmění si glbálních prblémů živtníh prstředí seznamuje s přístupy řešení prblémů prstředí a s chranu přírdy rzvíjí dvednsti v blasti vyjadřvání a kmunikace rzvíjí schpnsti předvídat a dmýšlet zásahy a vlivy člvěka na ŽP vede k rzvji glbálníh přístupu řešení prblémů prhlubuje systémvé uvažvání vede k rzvíjení demkratických prvků v péči ŽP b) charakteristika učiva bsah navazuje na pznatky, které žáci získali na základní škle učiv je rzdělen d dvu blastí zájmů - bilgie a eklgie, je rzdělen d 3 tématických kruhů v úvdní části si žáci prhlubí a rzšíří vědmsti základních znacích a prjevech živta, bilgické pdstaty člvěka, základních pdmínkách existence a vlivech klníh prstředí na jeh živt. v další části se seznámí se základy eklgie, učí se chápat principy běhu látek a tku energie v přírdě, seznámí se s příklady eksystémů, typy krajin a s principy dynamické rvnváhy v psledním tematickém celku se věnuje pzrnst prblematice sučasnéh vztahu člvěka k živtnímu prstředí. bsah učiva respektuje zájem žáků a specifika danéh bru c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Výuka vede k psílení citvéh, hdntvéh a uvědměléh vztahu k přírdě. vede k rzvíjení etické a estetické stránky sbnsti žáka přispívá k aktivnímu přístupu k chraně a tvrbě živtníh prstředí a k ddržvání zásad trvale udržitelnéh rzvje v sbním i prfesním živtě usiluje zřetelný psun sciálních nrem ve prspěch udržitelnéh způsbu živta pmáhá utvářet eklgicky příznivé hdntvé rientace vede k vytváření spluzdpvědnsti za sučasný i buducí stav ŽP a splečnsti d) výukvé strategie (pjetí výuky) Důraz je kladen na názrnst výuky: využití brázků, mdelů, diapzitivů, filmů, videa upřednstňvání aktivizujících metd - beseda, exkurze, diskuse, prblémvé úkly, hry 52

53 práce ve skupinách práce s infrmačními technlgiemi využití prvků estetické výchvy (kresba, literatura ) metdy pzrvání pkusy e) hdncení výsledků žáků Hdnceny jsu: hlubka przumění pznatků písemný i ústní prjev míra svjení dvednstí při plnění praktických úklů aplikace získaných pznatků na řešení knkrétních prblémů (jednu za plletí vypracují žákvský prjekt témata Autmbilismus a ŽP, Vztah bru studia k ŽP) chta samstatně pracvat, tvřit a frmulvat vlastní názry f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: a) Kmpetence k řešení prblémů d výuky zařazeny prvky prblémvéh vyučvání b) Kmpetence kmunikativní pdpruje příležitst pr vytváření vlastníh názru, jeh bhájení a rzvíjí schpnst argumentvat a frmulvat vlastní pstje (např. témata Péče zdraví, Zdraví a nemc, Glbální prblémy ŽP atd. ) využity strategie beseda, diskuse, exkurze, hry c) Persnální a sciální kmpetence rzvíjí schpnst vytvářet a uspřádat dkumentaci, zpracvat srzumitelné suvislé texty a zvažvat různé zdrje dat ( žákvské prjekty, referáty atd.), využity strategie prblémvé úkly, hry, prjektvá výuka rzvíjí schpnsti pracvat v týmu (skupinvé aktivity), chtu učit se d druhých aučit druhé,využity strategie prblémvé úkly, hry rzvíjí mezilidské vztahy (ve třídě, glbální úrvni viz glbální prblémy lidstva i na úrvni buducích generací viz TUR atd.) d) Matematické kmpetence práce s grafy, analýza dat e) Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi při zpracvání žákvských prjektů,skupinvých úklů i individuální přípravě na vyučvání využíván internet, textvé a datvé editry, výukvé prgramy, data prjektr atd. samstatná i skupinvá práce s infrmacemi Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata: Občan v demkratické splečnsti 53

54 vlbu vhdných metd a frem výuky jsu studenti vedeni k rzvji sciálních a kmunikačních dvednstí (viz pjetí výuky) všechny tematické celky Člvěk a živtní prstředí průřezvé téma je naplněn již samtným tematickým rzsahem, ale také vzděláváním a výchvu v blasti citů, pstjů, preferencí a hdnt Infrmační a kmunikační technlgie pčítačvá gramtnst je důležitu sučástí výuky, nejvíce zařazena d výuky tematickéh celku Člvěk a ŽP, žáci pr práci s infrmacemi využívají dstupné kmunikační technlgie (vypracvání samstatných prací) Člvěk a svět práce v rámci výuky dchází k rzvji mtivace v blasti pracvní i prfesní, témata samstatných prací vleny s hledem ke vztahu k buducímu pvlání 54

55 ROZPIS UČIVA ZÁKLADY BIOLOGIE A EKOLOGIE 1. rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: charakterizuje názry na vznik a vývj živta na Zemi vlastními slvy bjasní základní vlastnsti živých sustav ppíše buňku, prvná různé typy buněk a vysvětlí rzdíly mezi auttrfní a hetertrfní buňku uvede příklady základních skupin rganismů a prvná je rientuje se v základních genetických pjmech, uvede příklady využití genetiky v praxi ppíše základní stavbu lidskéh těla a funkci jeh rgánů, zná zásady správné výživy a zdravéh živtníh stylu uvede půvdce bakteriálních, virvých a jiných nemcnění, zná způsby chrany před nimi ppíše, jak faktry živtníh prstředí vlivňují lidské zdraví ppíše vliv fyzickéh a psychickéh zatížení na lidský rganismus dvede rzpznat hrzící nebezpečí a ví, jak na ně reagvat v situacích sbníh hržení a za mimřádných událstí vysvětlí základní eklgické pjmy charakterizuje vztahy mezi rganismy a prstředím bjasní a rzliší bitické a abitické pdmínky živta vysvětlí ptravní vztahy v přírdě ppíše pdstatu běhu látek a tku energie v přírdě a charakterizuje různé typy krajiny má přehled histrii vzájemnéh vlivňvání člvěka a přírdy dvede vyjádřit vzájemné vztahy mezi člvěkem a živtním prstředí hdntí vliv různých činnstí člvěka na jedntlivé slžky živtníh prstředí charakterizuje přírdní zdrje survin a energie z hlediska jejich bnvitelnsti dkáže psudit vliv člvěka Učiv 1. Základy bilgie 1.1. Vznik a vývj živta na Zemi, gelgické éry 1.2. Vlastnsti živých sustav 1.3. Buňka (bakteriální, rstlinná, živčišná) 1.4. Rzmanitst rganismů a jejich charakteristika 1.5. Dědičnst a prměnlivst rganismů 1.6. Bilgie člvěka stavba a funkce rgánvých sustav 1.7. Zdraví a nemc 1.8. Péče zdraví 1.9. Zásady jednání v situacích sbníh hržení a za mimřádných událstí 2. Základy Eklgie 2.1. Základní eklgické pjmy 2.2. Pdmínky existence živta 2.3. Ptravní řetězce 2.4. Eksystémy stavba, funkce, typy 2.5. Oběh látek v přírdě 2.6. Typy krajiny 3. Člvěk a živtní prstředí 3.1. Člvěk a vývj jeh vztahu k přírdě 3.2. Vzájemné vztahy mezi člvěkem a živtním prstředí 3.3. Dpady činnsti člvěka na živtní prstředí 3.4. Přírdní zdrje energie, surviny 55

56 Výsledky vzdělávání na prstředí jejich využíváním rientuje se ve způsbech nakládání s dpady a mžnstech snížení jejich prdukce uvede příklady glbálních prblémů živtníh prstředí a mžnsti jejich řešení ve vztahu k prblémům reginálním a lkálním uvede základní znečisťující látky v vzduší, vdě a půdě dkáže získat infrmace aktuální situaci z různých zdrjů uvede příklady chráněných území v ČR a v reginu má přehled eknmických, právních a infrmačních nástrjích splečnsti na chranu přírdy a prstředí a indikátrech ŽP vysvětlí pjem trvale udržitelný rzvj zdůvdní dpvědnst každéh jedince za chranu přírdy, krajiny a živtníh prstředí na knkrétním příkladu z bčanskéh živta a dbrné praxe navrhne řešení vybranéh envirnmentálníh prblému Učiv 3.5. Odpady 3.6. Glbální prblémy živtníh prstředí 3.7. Ochrana přírdy a krajiny 3.8. Chráněná území 3.9. Nástrje splečnsti na chranu živtníh prstředí Trvale udržitelný rzvj Odpvědnst jedince za chranu přírdy a živtníh prstředí Aplikace získaných pznatků na prblematiku bru 56

57 FYZIKA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Cílem předmětu fyzika je dát základy pr jejich celživtní vzdělávání a sučasně připravit na úspěšný živt v praktickém živtě. Žáci by měli mít vlastní názr na danu prblematiku, měli by se naučit využívat vše, c jim usnadní jejich práci. Měli by také, a t hlavně při řešení slžitějších úklů, pužít výpčetní techniku. Cíle vzdělávací blasti: navázat a dále rzvíjet zájem žáků zkumání přírdních jevů a záknitstí naučit žáky využívat různé metdy zkumání: metdy racinálníh uvažvání, empirické metdy (měření, pkusy, pzrvání) v průběhu celéh bdbí se zamýšlet nad průběhem a příčinami různých přírdních prcesů, učit žáky frmulvat, jak tyt prcesy prbíhají a v mezích mžnstí frmulvat dpvědi rientace v hlavních pjmech frmu praktických činnstí vést žáky k šetrnému chvání k přírdním systémům rzebrat prblematiku bnvitelných a nebnvitelných zdrjů energie (zaměření regin, republika, glbální) ukazvat suvislsti mezi přírdními pdmínkami a živtem lidí učit je získat správné návyky chvání. b) charakteristika učiva Vzdělávací blast fyziky zahrnuje část prblémů spjených se zkumáním přírdy, přírdních záknitstí a získaných faktů. T dává příležitst pznávat přírdu jak systém a chápat, že její sučásti jsu vzájemně prpjeny (chemie, bilgie), půsbí na sebe a vlivňují se. Učiv by měl být naplněn zejména: rzvíjením dříve získaných základních znalstí ze ZŠ fungvání přírdních prcesů a záknitstí prhlubením vědmstí a znalstí využitím pzrvání, měření a jejich zpracváním a vlastní interpretací získaných dat, která se žáci snaží zhdntit z různých phledů a hledají mezi nimi suvislsti učiv je rzdělen d 10 tématických kruhů c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí a)sbnstní výchva tt téma se nejlépe uplatňuje při řešení frntálních prací a při práci ve skupině. Žák musí nejen przumět zadané úlze, musí se také při své činnsti vládat, umět splupracvat s statními, zvládat vlastní chvání, pdřídit se tmu, kd má větší znalsti. V blasti pstjů se učí utvářet pstj k sbě i druhým. Učí se hdntit pmc a splupráci 57

58 výchva k myšlení v glbálních suvislstech - žák by si měl uvědmit při prbírání různých záknů (Newtnvy z.;ohmův z. ),učivu atmech (M.Skldwská, ) důležitst těcht sbnstí z celéh světa. multikulturní výchva výchva dtýkající se lidských vztahů je uplatňvána především dbru vnitřní atmsféru ve výuce, pchpením prblému žáka učitelem a pačně vhdným chváním žáka k učiteli. V hdinách má být klidná atmsféra a vzájemná důvěra. envirnmentální výchva vede žáky k pchpení vztahů člvěka a přírdy. Tyt vztahy je mžn využít při výuce témat: gravitační síla; Archimédův z., Pascalův z., zákny drazu a lmu světla Pchpení vztahů vede k uvědmvání si pdmínek živta a mžnsti jeh hržení (např. téma: přeměna energie; plvání těles = eklgické katastrfy). d) výukvé strategie (pjetí výuky) Ve výuce fyziky je největší důraz kladen na názrnst výuky (brázky, mdely, diapzitivy, vide, digitální učebnice) klasicku metdu, metdu racinálníh uvažvání pmcí pkusů diskuzí, řešením prblémvých úlh empirické metdy měření, pzrvání dělení třídy na skupiny, které řeší samstatné úkly s následnu prezentací výsledků při práci žáci pužívají na zápis a nákresy grafů sešit pmcí výpčetní techniky (Excel-grafy funkcí; digitální učebnice fyziky). matematika využití výrazů při dsazvání d vzrců; lineární rvníce při řešení phybvých stavů, elektrtechnických bvdů; kvadratická funkce využití při řešení nervnměrných phybů; funkce řešení sil mezi atmy, pravděpdbnst v kvantvé fyzice; pslupnsti závislst vlastnstí atmů; kuželsečky balistická křivka; diferenciální pčet změny veličin v čase. e) hdncení výsledků žáků Žáci jsu hdnceni za přesné vyjádření fyzikálních záknů, za schpnst rientvat se v dané fyzikální látce a dvednst aplikvat daný fyzikální prblém na dbrnu praxi. Žáci jsu hdnceni i za aktivitu v hdinách. K hdncení žáka ve fyzice budeme užívat tyt metdy: ústní zkušení (výhda rychle se najde příčina neznalsti) písemné zkušení (výhda - ve stejné dbě se vyzkuší více žáků) didaktický test referát jednu za plletí vypracuje žák referát na vybrané (zadané) téma K celkvému hdncení se mhu pužít další (pmcné) metdy: dtazník rzhvr s žákem (výhda žák může prezentvat svůj vlastní názr) vhdné je i využít sebehdncení a hdncení žáků navzájem. f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: Kmunikativní kmpetence byli připraveni se vyjadřvat přesně, srzumitelně uměli frmulvat a bhájit svůj názr 58

59 dkázali zpracvat jednduchý dbrný text Kmpetence k řešení prblémů przuměli zadání prblému dkázali řešit samstatně prblémy získali infrmace k jeh řešení určili pstup řešení prblému vyhdntili správnst pstupu věřili správnst pstupu Persnální kmpetence správně se učit, umět si vytvřit učební plán stanvit jeh jedntlivé části, lgicku návaznst využít ke své výuce zkušenstí statních učit se na základě zprstředkvaných zkušenstí Sciální kmpetence umět pracvat ve skupině pdílet se na tvrbě splečných pracvních činnstí Mediální kmpetence pužívat infrmace z tisku, dbrných časpisů pužívat výpčetní techniku předávat tyt získané infrmace splužákům frmu např. referátu Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata: Občan v demkratické splečnsti fyzika se zaměřuje na rzvj a upevňvání lgickéh myšlení a dvednstí rzvíjí lgické myšlení a tím vede žáky k dpvědnsti a sebevědmí připravuje je k vyhledávání a psuzvání infrmací, dvednsti diskutvat kntrverzních tázkách a hledání kmprmisů Člvěk a živtní prstředí pmáhá žákům k rzvji vědmí a dpvědnsti za udržení hdnt živtníh prstředí a správně je interpretvat rzvíjí schpnst pchpit suvislsti mezi různými jevy v prstředí rzvíjí schpnst aktivně se pdílet na řešení envirnmentálních prblémů chápe pstavení člvěka v glbalizvaném světě Člvěk a svět práce: fyzika výrazným způsbem rzvíjí schpnst při práci s infrmacemi, při jejich vyhledávání a vyhdncvání vede žáky k schpnsti se naučit zrientvat se ve světě práce jak celku, naučit se jej hdntit a srvnávat vede k uvědmění si významu celživtníh vzdělávání k aktivnímu pracvnímu živtu a úspěšné prfesní kariéře Infrmační a kmunikační technlgie: fyzika pskytuje nástrje pr zpracvání a předávání infrmací, připraví pr efektivní práci s prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií pr řešení praktických úklů naučí žáky vyhledávat a zpracvávat infrmace pr účely uplatnění v praxi i pr další vzdělávání 59

60 ROZPIS UČIVA FYZIKA 1. rčník Výsledky vzdělávání Žák: 5. dkáže vysvětlit vlastními slvy význam fyziky pr techniku a živt; dkáže určit jedntky hlavní, vedlejší, dvzené rzliší pjem trajektrie, dráha; rzliší druhy phybu pdle rychlsti, seznámí se s Galileih principem chápe, že rychlst vlnéh pádu nezávisí na hmtnsti tělesa definuje zákny setrvačnsti, síly, akce a reakce definuje tyt veličiny; zdůvdní, kdy tělesa knají mechanicku práci pjmenuje gravitační sílu jak příčinu jevů půsbení Země na tělesa, ppíše vlastnst těles gravitaci ví c je t tlak, je schpen vysvětlit Pascalův a Archimédův zákn a určit jejich praktické využití definuje pjem teplta, umí změřit tepltu ve C vysvětlí pjem vnitřní energie tělesa a způsby její změny, zná první větu termdynamiky Dieselův mtr, Carntův cykl jak ideální cyklus vymezí pjmy: tání, tuhnutí, vypařvání, kndenzace, sublimace, desublimace vysvětlí vznik síly na kmitavý phyb, bjasní pjem výchylka, max. výchylka rientuje se v základních pjmech, základní vlastnsti zvuku, frmuluje základní vlastnsti ultrazvuku, infrazvuku, určí tělesa, která jsu zdrjem zvuku, chápe negativní vliv hluku Učiv 1. Úvd fyziky. jedntky Obsah metdy a význam 1.2. Fyzikální veličiny a jejich 2. Mechanika 2.1.Trajektrie,dráha, hmtnéh rychlst bdu, rvnměrný phyb p kružnici. Galileih princip relativity 2.2.Zrychlení bdu,vlný pád hmtnéh 2.3.Vzájemné půsbení těles. Síla. Newtnvy zákny 2.4.Mechanická práce a energie, zákn zachvání mechanické energie phyb 2.5.Newtnův gravitační zákn, a radiálním pli v hmgenním 2.6.Mechanika tekutin, tlak, Pascalův zákn, Archimédův zákn 3. Mlekulvá fyzika a termika 3.1.Teplta, tepltní rztažnst látek. 3.2.Vnitřní energie, práce, tepl, první věta termdynamiky. změny. 3.3.Kruhvý děj, tepelné mtry 3.4.Struktura látek, fázvé 4. Mechanické kmitání a vlnění, akustika 4.1.Kmitavý phyb, matematické kyvadl, těles na pružině 4.2.Mechanické vlnění, šíření vlnění v prstru 60

61 Výsledky vzdělávání uvede, kdy těles nese el. nábj, uvede vlastnsti nábje, ppíše silvé půsbení nábjů zná Ohmův zákn, je schpen určit napětí a prud v jednduchém bvdu ví jaký je rzdíl mezi vdičem a plvdičem, jak funguje dida rzdělí látky pdle chvání v MP, určí ple klí vdiče prtékanéh prudem zná princip výrby el. prudu v generátrech, chápe výhdy transfrmace prudu pr přens el. energie rientuje se v základních pjmech, pužívá mdel světelnéh paprsku, vysvětlí pjmy předmět, braz (skutečný, neskutečný), ppíše zbrazení rvinných zrcadel, načrtne knstrukci brazu, vyjmenuje kulvá zrcadla, pjmenuje: ptická sa, vrchl, hnisk, plměr křivsti, hniskvá vzdálenst, předmětvá a brazvá vzdálenst, střed ptické plchy, vysvětlí pjem ččka, vyjmenuje druhy čček, pjmenuje: střed ptické plchy Učiv 4.3.Akustika, zvuk, zdrje zvuku, infrazvuk, ultrazvuk, rychlst šíření zvuku, intenzita zvuku 5. Elektřina a magnetismus 5.1.Elektrstatické ple, elektrický nábj a jeh vlastnsti, Culmbův zákn. 5.2.Elektrický prud v látkách, jednduchý elektrický bvd, Ohmův zákn v klí vdiče transfrmace 5.3.Plvdiče, PN přechd, dida 5.4.Magnetické ple, MP ple 5.5.Vznik střídavéh prudu, a napětí, rzvd el. energie prudu 6. Optika 6.1.Odraz a lm světla, ptické sustavy, zrcadla 6.2.Ččky, zbrazení ččku. 6.3.Ok, jak ptická sustava. Optické přístrje. přehled 6.4.Elektrmagnetické elektrmagnetickéh záření záření, ppíše k jak pticku sustavu, bjasní: akmdace, blízký a vzdálený bd, vyjmenuje vady ka a jak je dstranit, charakterizuje ptické přístrje uvede druhy elektrmagnetickéh záření a jejich vlastnsti zná pjmy hlavní a vedlejší kvantvé čísl, magnetické kvantvé čísl rzlišuje pjmy: nuklid, iztp, nuklen zná druhy radiaktivníh záření a způsby 7. Atmvá a jaderná fyzika 7.1. Atmvá fyzika, elektrnvý bal atmu 7.2. Jaderná fyzika, stavba atmvéh jádra 7.3. Radiaktivita 61

62 Výsledky vzdělávání chrany před jejich účinky uvede, kdy hvříme jaderné reakci, vysvětlí, jaká reakce vzniká v jaderném reaktru, určí paliv reaktru, bjasní princip reaktru, zná nebezpečí zneužití jaderné energie pjmenuje Sluneční sustavu planety, planetky, měsíce, kmety, meterity, meziplanetární látky, vysvětlí vznik Sluneční sustavy vysvětlí vzdálenst hvězd, hmtnst hvězd Učiv 7.4..Jaderné reakce, jaderná energetika, jaderná bmba 10. Astrfyzika 10.1.Sluneční sustava 10.2.Základní údaje hvězdách 62

63 Pjetí vyučvacíh předmětu: a) becné cíle vyučvacíh předmětu CHEMIE - výuka chemie má zprstředkvat žákům subr vybraných pznatků, dvednstí a znalstí ptřebných pr sbní i pracvní živt - cílem vzdělání v chemii není jen znalst faktů a názrů, ale snaha přimět žáky klást si tázky klním světě a předlžené názry a infrmace psuzvat - výuka chemie přispívá k hlubšímu a kmplexnímu pchpení přírdvědných jevů a záknů, má přispívat k frmvání žáducích vztahů k přírdnímu prstředí b) charakteristika učiva živtě Výuka chemie směřuje k tmu, aby žáci uměli využívat pznatků v praktickém i dbrném vzdělávání: - analyzvat jednduché chemické prblémy - prvádět experimenty, zpracvávat je a vyhdncvat získané údaje - vyhledávat v dbrném textu a interpretvat pznatky - psudit eklgické suvislsti a vliv činnstí člvěka na slžky živtníh prstředí a mžnsti jeh chrany Žáci mají získat základní představy struktuře látek, stavebních částicích a chemických dějích, přehled vlastnstech a praktickém využití chemických látek prbíraných v rámci učiva; znát základní chemických názvslví, rientvat se v peridické tabulce prvků. c) pjetí výuky - výklad učiva je knfrntván se znalstmi žáků ze ZŠ, znalsti jsu dplňvány a rzšiřvány - d výkladu jsu prstřednictvím videa zařazvány jednduché pkusy - získané infrmace, např. z dbrné literatury, využívají v diskusi k prblematice chemických látek, z hlediska jejich vlivu na živé rganizmy - žáci pravidelně pracují s peridicku tabulku prvků - všude tam, kde t učiv umžňuje, je zařazvána prblematika tvrby a chrany živtníh prstředí - žákům jsu zdůrazňvány negativní důsledky kuření, alkhlismu, pžívání narktik, apd. - výuka je zaměřena na buducí praxi a využití materiálů (hlavně kvy) d) hdncení výsledků žáků - průběžné hdncení znalstí, např. rientačním zkušením - hdncení pužívání správné terminlgie, hdncení jedntlivých tématických celků - suhrnné pakvání a celkvé hdncení - důraz je kladen na przumění učivu a uplatnění získaných znalstí v praxi e) příns předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a průřezvých témat - pzitivní pstj a pchpení významu přírdy a živtníh prstředí pr člvěka jak celku - mtivace k celživtnímu přírdvědnému vzdělávání a využití v praxi - rzvíjení pvědmí základních eklgických záknitstech a negativních dpadech půsbení člvěka na živtní prstředí (PT člvěk a živtní prstředí) 63

64 ROZPIS UČIVA CHEMIE 1. rčník Výsledky vzdělávání a kmpetence Tematické celky Žák: dkáže prvnat fyzikální a chemické vlastnsti různých látek; ppíše stavbu atmu, vznik chemické vazby; zná názvy, značky a vzrce vybraných chemických prvků a slučenin; ppíše charakteristické vlastnsti nekvů, kvů a jejich umístění v peridické sustavě prvků; ppíše základní metdy ddělvání slžek ze směsí a jejich využití v praxi; vyjádří slžení rztku a připraví rztk pžadvanéh slžení; vysvětlí pdstatu chemických reakcí a zapíše jednduchu chemicku reakci chemicku rvnicí; prvádí jednduché chemické výpčty, které lze využít v dbrné praxi; vysvětlí vlastnsti anrganických látek; tvří chemické vzrce a názvy vybraných anrganických slučenin; charakterizuje vybrané prvky a anrganické slučeniny a zhdntí jejich využití v dbrné praxi a v běžném živtě, psudí je z hlediska vlivu na zdraví a živtní prstředí; Žák: charakterizuje základní skupiny uhlvdíků a jejich vybrané deriváty a tvří jednduché chemické vzrce a názvy; uvede významné zástupce jednduchých rganických slučenin a zhdntí jejich využití v dbrné praxi a v běžném živtě, psudí je z hlediska vlivu na zdraví a živtní prstředí; charakterizuje bigenní prvky a jejich slučeniny; charakterizuje nejdůležitější přírdní látky; ppíše vybrané bichemické děje. 1. Obecná chemie a anrganická chemie 1.1 Atm 1.2 Mlekula 1.3 Chemická vazba 1.4 Chemická symblika a názvslví 1.5 Chemické reakce 1.6 Chemické rvnice 1.7 Peridická sustava prvků 1.8 Částicvé slžení látek, chemické látky a jejich vlastnsti, směsi a rztky 1.9 Výpčty v chemii 1.10 Chemické prvky 1.11 Vybrané prvky v běžném živtě a praxi (nekvy, kvy) 1.12 Slučeniny a názvslví anrganických slučenin 1.13 Vybrané anrganické slučeniny v běžném živtě a dbrné praxi (xidy, kyseliny, hydrxidy a sli), názvslví 2. Organická chemie a bichemie 2.1. Vlastnsti atmu uhlíku 2.2. Jednduché rganické slučeniny a názvslví 2.3. Vybrané rganické slučeniny v běžném živtě a dbrné praxi 2.4. Chemické slžení živých rganismů 2.5. Přírdní látky, bílkviny, sacharidy, lipidy, nuklevé kyseliny, bikatalyzátry, bichemické děje 64

65 MATEMATIKA Pjetí vyučvacíh předmětu: a) becné cíle vyučvacíh předmětu - přispívat k frmvání všestranně rzvinutéh člvěka, k rzvji rzumvé a mravní výchvy, vést k důslednsti a přesnsti - vychvávat přemýšlivéh člvěka, který umí matematiku pužívat jak v dbrném vzdělání, tak v sbním živtě - psilvat důvěru žáka ve vlastní schpnsti, vytrvalst a kritičnst - získávat pzitivní pstj k matematickému vzdělání b) charakteristika učiva - využívání matematických pznatků v praktickém živtě - matematizace jednduchých reálných situací - rientvání se v matematickém textu a przumění zadané úlze - vyhdntit infrmace kvantitativníh charakteru získané např. z grafů, tabulek atd. - efektivní numerické pčítání - pamětní znalst vzrců, názvů, vět atd. - pužívání a převádění běžných jedntek c) pjetí výuky - při výkladu a bjasňvání učiva pužívá učitel názrné pmůcky, např. mdely, transparenty, výukvé prgramy, pdle mžnstí i prstředky ITC - prcvičvání učiva - aplikace učiva na úlhy vztahující se k dbrným předmětům a praxi d) hdncení výsledků žáků - věřvání znalstí ústním i písemným zkušením - samstatné práce žáků - tematické písemné práce - plletní cel-hdinvé písemné práce - zhledňuje se i grafická úprava a aktivní práce v hdinách e) příns předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a průřezvých témat - rzvj matematických dvednstí a jejich využití hlavně v dbrných předmětech, příp. v praxi - využití pčetních dvednstí při eknmických výpčtech, např. výpčet hrubé a čisté mzdy, sciálníh a zdravtníh pjištění, DPH, výsledků hspdaření, dpisů dluhdbéh majetku atd. 65

66 ROZPIS UČIVA MATEMATIKA 1. rčník 2hd/týden Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: Prcvičí si učiv ZŠ Prvádí aritmetické perace v R Prvnává reálná čísla, určí vztahy mezi reálnými čísly Pužívá různé zápisy reálnéh čísla Zakruhlí reálné čísl Znázrní reálné čísl na číselné se Zapíše a znázrní interval Prvádí, znázrní a zapíše perace s intervaly (sjedncení, průnik) Určí druhu a třetí mcninu a dmcninu čísla pmcí kalkulátru Řeší praktické úlhy z bru vzdělávání za pužití trjčlenky a prcentvéh pčtu Prvádí pčetní výkny s mcninami s celčíselným mcnitelem Orientuje se v základních pjmech finanční matematiky, změny cen zbží, směna peněz, úrk, úrčení, spření, úvěry, splátky úvěrů Prvádí výpčty jednduchých finančních záležitstí, změny cen zbží, směna peněz, úrk Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Učiv 1. Opakvání ze ZŠ 2. Operace s čísly - Číselný br R - Aritmetické perace v číselných brech R - Intervaly jak číselné mnžiny - Operace s číselnými mnžinami (sjedncení, průnik) - Různé zápisy reálnéh čísla - Užití prcentvéh pčtu - Mcniny s celčíselným mcnitelem - Odmcniny - Základy finanční matematiky - Slvní úlhy 3. Číselné a algebraické výrazy úpravy - Číselné výrazy - Mnhčleny - Lmené výrazy - Algebraické výrazy - Definiční br lmenéh výrazu - Slvní úlhy Prvádí perace s číselnými výrazy Určí definiční br lmenéh výrazu Prvádí perace s mnhčleny (sčítání, dčítání, násbení) a výrazy Rzlží mnhčlen na sučin a užívá vzrce pr druhu mcninu dvjčlenu a rzdíl druhých mcnin Mdeluje jednduché reálné situace užitím výrazů, zejména ve vztahu k danému bru vzdělání Na základě zadaných vzrců určí: výsledné částky při spření, splátky úvěrů Interpretuje výrazy, zejména ve vztahu k danému bru vzdělání Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací 66

67 ROZPIS UČIVA MATEMATIKA 2. rčník 1,5hd/týden Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: Řeší lineární rvnici jedné neznámé v mnžině R Řeší v R sustavy lineárních rvnic Řeší v R lineární nervnice jedné neznámé a jejich sustavy Vyjádří neznámu ze vzrce Užije řešení rvnic, nervnic a jejich sustav k řešení reálných úlh Řeší jednduché kvadratické rvnice pmcí vzrce pr výpčet křenů Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Dle funkčníh předpisu sestaví tabulku a sestrjí graf funkce Určí, kdy funkce rste, klesá, je knstantní Rzlišuje jedntlivé druhy funkcí, určí jejich definiční br a br hdnt Určí průsečíky grafu funkce s sami suřadnic V úlhách přiřadí předpis funkce ke grafu a napak Řeší reálné prblémy s pužitím uvedených funkcí zejména ve vztahu k danému bru vzdělání Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Užívá pjmy úhel a jeh velikst Vyjádří pměr stran v pravúhlém trjúhelníku jak funkci sinα, csα, tg pr 0 pmcí kalkulátru Řeší praktické úlhy s využitím trignmetrie pravúhléh trjúhelníku Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Učiv 1. Řešení rvnic a nervnic v mnžině R - Lineární rvnice a nervnice s jednu neznámu - Sustavy lineárních rvnic a nervnic - Rvnice s neznámu ve jmenvateli - Kvadratické rvnice vzrec pr výpčet křenů - Úpravy rvnic - Vyjádření neznámé ze vzrce - Slvní úlhy 2. Funkce - Pjem funkce, definiční br a br hdnt funkce, graf funkce - Vlastnsti funkce - Druhy funkcí: přímá a nepřímá úměrnst, lineární funkce, kvadratická funkce 3. Gnimetrie a trignmetrie - Gnimetrické funkce sinα, csα, tg v intervalu 0 - Trignmetrie pravúhléh trjúhelníku - Slvní úlhy 67

68 ROZPIS UČIVA MATEMATIKA 3. rčník 1,5hd/týden Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: Užívá pjmy a vztahy: bd, přímka, rvina, dchylka dvu přímek, vzdálenst dvu rvnběžek, úsečka a její délka Sestrjí trjúhelník, různé druhy rvnběžníků a lichběžníků Řeší praktické úlhy s využitím trignmetrie pravúhléh trjúhelníku a věty Pythagrvy Graficky rzdělí úsečku v daném pměru Graficky změní velikst úsečky v daném pměru Určí různé druhy rvnběžníků a lichběžník a z daných prvků určí jejich bvd a bsah Určí bvd a bsah kruhu Určí vzájemnu plhu přímky a kružnice Určí bvd a bsah slžených rvinných útvarů Užívá jedntky délky a bsahu, prvádí převdy jedntek délky a bsahu Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Určuje vzájemnu plhu bdů a přímek, bdů a rviny, dvu přímek, přímky a rviny, dvu rvin Určuje vzdálenst bdů, přímek a rvin Určuje dchylku dvu přímek, přímky a rviny, dvu rvin Charakterizuje tělesa: kmlý jehlan a kužel, kule a její části Určí pvrch a bjem tělesa včetně slženéh tělesa s využitím funkčních vztahů a trignmetrie Využívá sítě tělesa při výpčtu pvrchu a bjemu tělesa Aplikuje pznatky tělesech v praktických úlhách, zejména ve vztahu k danému bru vzdělání Užívá a převádí jedntky bjemu Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Užívá pjmy: náhdný pkus, výsledek náhdnéh pkusu, náhdný jev, pačný jev, nemžný jev, jistý jev Určí pravděpdbnst náhdnéh jevu v jednduchých případech Při řešení úlh účelně využívá digitální Učiv 1. Planimetrie - Planimetrické pjmy - Plhvé vztahy rvinných útvarů - Metrické vlastnsti rvinných útvarů - Trjúhelníky - Kružnice, kruh a jejich části - Rvinné útvary knvexní a neknvexní - Mnhúhelníky, pravidelné mnhúhelníky - Slžené útvary Steremetrie - Plhvé vztahy prstrvých útvarů - Metrické vlastnsti prstrvých útvarů - Tělesa a jejich sítě - Slžená tělesa - Výpčet pvrchu a bjemu těles, slžených těles 2. Pravděpdbnst v praktických úlhách - Náhdný pkus, výsledek náhdnéh pkusu - Náhdný jev, pačný jev, nemžný jev, jistý jev - Výpčet pravděpdbnsti náhdnéh jevu 3. Práce s daty v praktických úlhách - Statistický subr a jeh charakteristika - Četnst a relativní četnst znaku - Aritmetický průměr - Statistická data v grafech a tabulkách 68

69 technlgie a zdrje infrmací Užívá pjmy: statistický subr, znak, četnst, relativní četnst a aritmetický průměr Prvnává subry dat Interpretuje údaje vyjádřené v diagramech, grafech a tabulkách Určí aritmetický průměr Určí četnst a relativní četnst znaku Čte, vyhdntí a sestaví tabulky, diagramy a grafy se statistickými údaji Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací 69

70 TĚLESNÁ VÝCHOVA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Vyučvací předmět tělesná výchva má především za cíl vybavit žáky znalstmi a dvednstmi ptřebnými k preventivní a aktivní péči zdraví a bezpečnst, aby znali jak je vlivněn zdraví člvěka výživu, živtním prstředím, ddržváním hygieny a phybvými aktivitami aktivity a sučasně je vést k pravidelnému a uvědmělému prvádění phybvých činnstí, nejen u phybvě nadaných, ale i u méně nadaných a zdravtně slabených žáků. Dále si klade za cíl vybavit žáky znalstmi a dvednstmi ptřebnými pr branu a chranu prti nebezpečím, které hržují zdraví jedince, s důrazem kladeným zejména na dlnst prti různým závislstem (na psychtrpních látkách, hracích autmatech, pčítačvých hrách apd.). Jedním z cílů je rvněž seznámit žáky se vzrci chvání při vzniku mimřádných událstí včetně znalstí a dvednstí pr pskytnutí první pmci a resuscitaci. b) charakteristika učiva Vyučvací předmět tělesná výchva zahrnuje jednak učiv tělesné výchvy, jednak učiv ptřebné k péči zdraví a k chraně člvěka za mimřádných událstí, včetně základů první pmci. Většina učiva tělesné výchvy bude realizvána v hdinách vyučvacíh předmětu. Důraz je kladen zejména na výuku klektivních míčvých her a všebecnu tělesnu zdatnst. Výuka lyžvání, pbyt v přírdě, turistika a zdravtnická tématika budu realizvány frmu výcvikvých pbytvých sprtvních kurzů. Pr žáky s jednstranným pracvním zatížením bude d výuky zařazena zdravtní a kmpenzační tělesná výchva. c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Výuka předmětu tělesná výchva směřuje k tmu, aby žáci: cílevědmě chránili a vážili si zdraví jak jedné z prvřadých hdnt ptřebné ke kvalitnímu pržívání živta a rzpznali, c hržuje jejich tělesné a duševní zdraví racinálně jednali v situacích sbníh a veřejnéh hržení chápali, jak vlivy živtníh prstředí půsbí na zdraví člvěka znali prstředky, jak chránit své zdraví, jak zvyšvat tělesnu zdatnst a kultivvat svůj phybvý prjev usilvali dsažení ptimálníh phybvéh rzvje v rámci svých mžnstí psudili důsledky kmerčníh vlivu médií na zdraví a zaujali k mediálním bsahům kritický dstup 70

71 snažili se vyrvnávat nedstatek phybu a jednstrannu tělesnu či duševní zátěž pciťvali radst a uspkjení z prváděné tělesné (sprtvní) činnsti usilvali pzitivní změny tělesnéh pjetí sebe sama využívali phybvých činnstí, sprtvních pravidel a sutěží ke správným rzhdvacím pstupům pdle zásad rvnéh jednání kntrlvali a vládali své jednání, chvali se dpvědně v zařízeních tělesné výchvy a sprtu i při phybvých činnstech vůbec prefervali pravidelné prvádění phybvých aktivit v denním režimu; eliminvali zdraví hržující návyky a činnsti d) výukvé strategie (pjetí výuky) Výuka vyučvacíh předmětu tělesná výchva bude prbíhat: v pdstatné většině na sprtvištích škly (víceúčelvá sprtvní hala, šklní hřiště) v menší části na externích specializvaných sprtvištích (plavecký bazén, kluziště) v přírdních lkalitách a ubytvacích zařízeních při výcvikvých pbytvých kurzech pdle tématické náplně (lyžařský výcvik, turistika, první pmc) v aktivitách mimšklní výchvy (kružky, sutěže) e) hdncení výsledků žáků Ve vyučvacím předmětu tělesná výchva jsu žáci hdnceni za: především zájem předmět ve výuce během plletí, za aktivitu a iniciativu při jedntlivých činnstech snahu svůj systematický tělesný rzvj a za výsledky tét snahy prvěřvané bateriemi kntrlních a kndičních testů zvládnutí a svjení jedntlivých činnstí prezentvaných v praktických ukázkách snahu prakticky využívat získané vědmsti a svjené činnsti v denním režimu účast v sutěžích škly a ASŠK f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat následující Vyučvací předmět tělesná výchva vede žáky k vytváření schpnsti uplatnit klíčvé kmpetence: f) Kmpetence k učení mít pzitivní vztah k phybvému učení a vzdělávání przumět mluvenému prjevu (např. výkladu) 71

72 sledvat a hdntit pkrk při dsahvání cílů svéh mtrickéh učení, přijímat hdncení výsledků svéh učení d jiných lidí a znát mžnsti svéh dalšíh vzdělávání g) Kmpetence k řešení prblémů przumět zadání úklu neb určit jádr prblému vlit prstředky a způsby vhdné pr splnění jedntlivých tělvýchvných aktivit, využívat zkušenstí a vědmstí nabytých dříve při klektivních sprtvních činnstech splupracvat při řešení prblémů s jinými lidmi (týmvé řešení) h) Kmpetence kmunikativní frmulvat a bhajvat své názry a pstje při klektivních činnstech ddržvat dbrnu terminlgii vyjadřvat se a vystupvat v suladu se zásadami kultury prjevu a chvání i) Persnální a sciální kmpetence psuzvat reálně své fyzické a duševní mžnsti, dhadvat důsledky svéh jednání a chvání v různých situacích mít dpvědný vztah ke svému zdraví, pečvat svůj fyzický i duševní rzvj, být si vědm důsledků nezdravéh živtníh stylu a závislstí stanvvat si sprtvní cíle a pririty pdle svých sbních schpnstí reagvat adekvátně na hdncení svéh vystupvání a způsbu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku, zejména v klektivních sprtech pracvat v týmu a pdílet se na realizaci splečných herních činnstí přijímat a dpvědně plnit svěřené dílčí úkly j) Občanské kmpetence a kulturní pvědmí jednat dpvědně, samstatně a iniciativně jednat v suladu s mrálními principy a zásadami splečenskéh chvání i ve vypjatých situacích sprtvníh záplení Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána tat průřezvá témata: Občan v demkratické splečnsti mít vhdnu míru sebevědmí, dpvědnsti za svu sbu a schpnst mrálníh úsudku Člvěk a živtní prstředí chápat pstavení člvěka v přírdě a vlivy prstředí na jeh zdraví a živt svjit si zásady zdravéh živtníh stylu a vědmí dpvědnsti za své zdraví 72

73 ROZPIS UČIVA TĚLESNÁ VÝCHOVA 1. rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: uplatňuje ve svém jednání základní znalsti stavbě a funkci lidskéh rganismu jak celku ppíše vliv fyzickéh a psychickéh zatížení na lidský rganismus rientuje se v zásadách zdravé výživy a v jejích alternativních směrech dvede uplatňvat naučené mdelvé situace k řešení knfliktních situací vysvětlí, jak aktivně chránit své zdraví vlí sprtvní vybavení výstrj a výzbrj dpvídající příslušné činnsti a klním pdmínkám (klimatickým, zařízení, hygieně, bezpečnsti) a dvede je udržvat a šetřvat vládá teretické pznatky, význam phybu pr zdraví, dbrné názvslví dvede rzvíjet svalvu sílu, rychlst, vytrvalst, bratnst a phyblivst umí uplatňvat zásady atletickéh tréninku (úseky, běžecká abeceda, vrhačská abeceda) dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců eventuelně štafet zná nebezpečí užívání dpingu zná atleticku terminlgii vládá základní herní činnsti jedntlivce a participuje na týmvém herním výknu družstva dvede rzlišit jednání fair play d nesprtvníh chvání kmunikuje při phybvých činnstech ddržuje smluvené signály a vhdně pužívá dbrnu terminlgii vládá pravidla jedntlivých her dvede se zapjit d rganizace hry a turnaje, dkáže zapisvat d herníh prtklu umí využívat phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti dvede uplatňvat techniku a základy taktiky u těcht her uplatňuje zásady bezpečnsti při phybvých aktivitách, záchrana a dpmc Učiv 1. Péče zdraví 1.1 Zdraví a činitelé vlivňující zdraví 1.2 Phybvé aktivity, výživa a stravvací návyky 1.3 Prevence úrazů a nemcí 1.4 Mediální braz krásy lidskéh těla, kmerční reklama 2. Tělesná výchva 2.1 Úvdní celek 2.2 Bezpečnst a hygiena v TV 2.3 Nástupy a hlášení 2.4 Test všebecné phybvé zdatnsti 3. Atletika 3.1 Atletická abeceda 3.2 Technika běhu, startvní plhy 3.3 Sprint na 60 m 3.4 Běh na 600 m 3.5 Vytrvalstní běh v terénu (nad 1000 m) 3.6 Rzvj všebecné vytrvalsti 3.7 Skk vyský a daleký 3.8 Hd granátem 3.9 Vrh kulí z místa 4. Phybvé hry 4.1 Drbné hry 4.2 Vlejbal systém hry, nácvik činnsti v pli 4.3 Kpaná abeceda kpané 4.4 Kšíkvá systém hry, přihrávky, dribling, střelba, dvjtakt 4.5 Průpravné hry pr baseball 4.6 Flrbal základní činnsti jedntlivce, pravidla 5. Gymnastika 5.1 Výmyk a sešin na hrazdě dsažné 5.2 Přeskk přes kzu 73

74 Výsledky vzdělávání dkáže sledvat výkny jedntlivců a vyhdncvat je vládá kmpenzační cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil i vzhledem k pžadavkům buducíh pvlání uplatňuje svjené způsby relaxace je schpen kultivvat své tělesné a phybvé prjevy vládá překnávání překážek, zmírňvání následků pádů uplatňuje zásady jednání v situacích sbníh hržení usiluje zvyšvání tělesné zdatnsti umí relaxvat a kmpenzvat jednstranné zatížení dkáže rzhdvat a sledvat výkny jedntlivců vlí sprtvní výstrj a výzbrj, vhdné blečení vzhledem ke klimatickým pdmínkám, dvede je udržvat a šetřvat zná zásady první pmci na hrách vládá praktické šetření (např. znehybnění) zraněné knčetiny apd. Učiv 5.3 Akrbacie ktul vpřed a vzad 5.4 Stj hlavě 5.5 Stj ruku s pru 5.6 Šplh na tyči s přírazem 6. Úply 6.1 Pády - technika, přetahy, přetlaky 6.2 Základní sebebrana vnější a hrní kryt 7. Plavání 7.1 Adaptace na vdní prstředí, hygiena plavání 7.2 Plavecký způsb prsa 7.3 Vzdálenst 50m určeným plaveckým způsbem 8. Lyžvání (týdenní kurz) 8.1 Základy sjezdvéh lyžvání a snwbardingu (zatáčení, zastavvání, sjíždění i přes terénní nervnsti) 8.2 Základy běžeckéh lyžvání 8.3 Chvání při pbytu v hrském prstředí vlí sprtvní výstrj a výzbrj, vhdné blečení, dvede je udržvat a šetřvat 9. Bruslení (příležitstně) 9.1 Základy bruslení 9.2 Základy ledníh hkeje umí pskytnut první pmc, rzezná nebezpečí číhající v přírdě ddržuje zásady chvání při pbytu v přírdě chvá se v přírdě eklgicky využívá různých frem turistiky vlí vhdnu výstrj, dvede ji šetřvat zná charakteristiku pranění při hrmadném zasažení byvatel vládá pskytnutí první pmci sbě a jiným 10. Turistika a pbyt v přírdě letní kurz 10.1 Příprava turistické akce 10.2 Orientace v krajině 10.3 Orientační běh 10.4 První pmc úrazy a náhlé zdravtní příhdy 10.5 Stavy bezprstředně hržující živt umí věřit úrveň tělesné zdatnsti a svalvé nervnváhy pzná chybně a správně prváděné 11. Testvání tělesné zdatnsti 11.1 Mtrické testy 74

75 Výsledky vzdělávání Učiv činnsti, umí analyzvat a zhdntit kvalitu phybvé činnsti či výknu dkáže zjistit úrveň phyblivsti, ukazatele své tělesné zdatnsti a krigvat si phybvý režim ve shdě se zjištěnými údaji dkáže zapisvat, rzhdvat a sledvat výkny jedntlivců dvede sutěžit dle pravidel fair play 12. Celšklní sutěže a reprezentace škly 12.1 Silvý čtyřbj 12.2 Sutěž ve šplhu 12.3 Stlní tenis 12.4 Ostatní sutěže přádané ASŠK umí zvlit vhdná cvičení ke krekci svéh zdravtníh slabení a dkáže rzlišit vhdné a nevhdné phybvé činnsti vzhledem k pruše svéh zdraví dkáže zhdntit své phybvé mžnsti a dsáhnut sbníh výknu v nabídce phybvých aktivit 13. Zdravtní tělesná výchva 13.1 Speciální krektivní cvičení pdle druhu slabení 13.2 Phybvé aktivity, zejména gymnastická cvičení, phybvé hry, plavání, turistika a phyb v přírdě 13.3 Kntraindikvané phybvé aktivity 75

76 ROZPIS UČIVA TĚLESNÁ VÝCHOVA 2. rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: uplatňuje ve svém jednání základní znalsti stavbě a funkci lidskéh rganismu jak celku ppíše vliv fyzickéh a psychickéh zatížení na lidský rganismus rientuje se v zásadách zdravé výživy a v jejích alternativních směrech dvede uplatňvat naučené mdelvé situace k řešení knfliktních situací vysvětlí, jak aktivně chránit své zdraví Učiv 14. Péče zdraví 14.1 Zdraví a činitelé vlivňující zdraví 14.2 Phybvé aktivity, výživa a stravvací návyky 14.3 Prevence úrazů a nemcí 14.4 Mediální braz krásy lidskéh těla, kmerční reklama vlí sprtvní vybavení výstrj a výzbrj dpvídající příslušné činnsti a klním pdmínkám (klimatickým, zařízení, hygieně, bezpečnsti) a dvede je udržvat a šetřvat vládá teretické pznatky, význam phybu pr zdraví, dbrné názvslví 15. Tělesná výchva 15.1 Úvdní celek 15.2 Bezpečnst a hygiena v TV 15.3 Nástupy a hlášení 15.4 Test všebecné phybvé zdatnsti dvede rzvíjet svalvu sílu, rychlst, vytrvalst, bratnst a phyblivst umí uplatňvat zásady atletickéh tréninku (úseky, běžecká abeceda, vrhačská abeceda) dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců eventuelně štafet zná nebezpečí užívání dpingu zná atleticku terminlgii vládá základní herní činnsti jedntlivce a participuje na týmvém herním výknu družstva dvede rzlišit jednání fair play d nesprtvníh chvání kmunikuje při phybvých činnstech ddržuje smluvené signály a vhdně pužívá dbrnu terminlgii vládá pravidla jedntlivých her dvede se zapjit d rganizace hry a turnaje, dkáže zapisvat d herníh prtklu 16. Atletika 16.1 Atletická abeceda 16.2 Technika běhu v různých pdmínkách, rzvj všebecné vytrvalsti 16.3 Sprinty na 100 a 200 m 16.4 Vytrvalstní běh na 1500 m 16.5 Běh na 800 m 16.6 Štafety 16.7 Skk vyský a daleký 16.8 Hd granátem z rzběhu 16.9 Vrh kulí (bční technika - váha dle věkvé kategrie) 17. Phybvé hry 17.1 Drbné hry 17.2 Vlejbal systém hry a řízená hra 17.3 Kpaná řízená hra 17.4 Kšíkvá přihrávky, dribling, střelba, dvjtakt a řízená hra 17.5 Baseball průpravné hry ( sftbal ) 17.6 Flrbal řízená hra 17.7 Průpravné hry pr rugby, americký ftbal 76

77 Výsledky vzdělávání umí využívat phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti dvede uplatňvat techniku a základy taktiky u těcht her uplatňuje zásady bezpečnsti při phybvých aktivitách, záchrana a dpmc dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců vládá kmpenzační cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil, i k vzhledem k pžadavkům buducíh pvlání uplatňuje svjené způsby relaxace je schpen kultivvat své tělesné a phybvé prjevy vládá překnávání překážek, zmírňvání následků pádů uplatňuje zásady jednání v situacích sbníh hržení dkáže rzhdvat a sledvat výkny jedntlivců usiluje zvyšvání tělesné zdatnsti umí relaxvat a kmpenzvat jednstranné zatížení vlí sprtvní výstrj a výzbrj, vhdné blečení, dvede je udržvat a šetřvat Učiv 18. Gymnastika 18.1 Výmyk na dskčné hrazdě 18.2 Tč vzad na hrazdě 18.3 Přeskk přes kně našíř 18.4 Akrbacie přemet stranu, vpřed s dpmcí 18.5 Stj ruku bez pry 18.6 Ktul vpřed i vzad rznžm 18.7 Šplh na laně s přírazem 19. Úply 19.1 Pády - technika, přetahy, přetlaky 19.2 Základní sebebrana spdní kryt 20. Plavání 20.1 Adaptace na vdní prstředí, hygiena plavání 20.2 Dva plavecké způsby - prsa a kraul 20.3 Vzdálenst určeným plaveckým způsbem 100 m 20.4 Dpmc unavenému plavci, záchrana tnucíh 21. Bruslení (příležitstně) 21.1 Základy bruslení 21.2 Základy ledníh hkeje věří úrveň tělesné zdatnsti a svalvé nervnváhy pzná chybně a správně prváděné činnsti, umí analyzvat a zhdntit kvalitu phybvé činnsti či výknu dkáže zjistit úrveň phyblivsti, ukazatele své tělesné zdatnsti a krigvat si phybvý režim ve shdě se zjištěnými údaji dkáže zapisvat, rzhdvat a sledvat výkny jedntlivců dvede sutěžit dle pravidel fair play 22. Testvání tělesné zdatnsti 22.1 Mtrické testy 23. Celšklní sutěže a reprezentace škly 23.1 Silvý čtyřbj 23.2 Sutěž ve šplhu 23.3 Stlní tenis 77

78 Výsledky vzdělávání vládá pskytnutí první pmci sbě a jiným Učiv 23.4 Ostatní sutěže přádané ASŠK 24. První pmc 24.1 Úrazy a náhlé zdravtní příhdy 24.2 Stavy bezprstředně hržující živt umí zvlit vhdná cvičení ke krekci svéh zdravtníh slabení a dkáže rzlišit vhdné a nevhdné phybvé činnsti vzhledem k pruše svéh zdraví je schpen zhdntit své phybvé mžnsti a dsáhnut sbníh výknu v nabídce phybvých aktivit 25. Zdravtní tělesná výchva 25.1 Speciální krektivní cvičení pdle druhu slabení 25.2 Phybvé aktivity, zejména gymnastická cvičení, phybvé hry, plavání, turistika a phyb v přírdě 25.3 Kntraindikvané phybvé aktivity 78

79 ROZPIS UČIVA TĚLESNÁ VÝCHOVA 3. rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: uplatňuje ve svém jednání základní znalsti stavbě a funkci lidskéh rganismu jak celku ppíše vliv fyzickéh a psychickéh zatížení na lidský rganismus rientuje se v zásadách zdravé výživy a v jejích alternativních směrech dvede uplatňvat naučené mdelvé situace k řešení knfliktních situací vysvětlí, jak aktivně chránit své zdraví vlí sprtvní vybavení výstrj a výzbrj dpvídající příslušné činnsti a klním pdmínkám (klimatickým, zařízení, hygieně, bezpečnsti) a dvede je udržvat a šetřvat vládá teretické pznatky, význam phybu pr zdraví, dbrné názvslví dvede rzvíjet svalvu sílu, rychlst, vytrvalst, bratnst a phyblivst umí uplatňvat zásady atletickéh tréninku (úseky, běžecká abeceda, vrhačská abeceda) dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců eventuelně štafet zná nebezpečí užívání dpingu zná atleticku terminlgii vládá základní herní činnsti jedntlivce a participuje na týmvém herním výknu družstva dvede rzlišit jednání fair play d nesprtvníh chvání kmunikuje při phybvých činnstech ddržuje smluvené signály a vhdně pužívá dbrnu terminlgii vládá pravidla jedntlivých her dvede se zapjit d rganizace hry a turnaje, dkáže zapisvat d herníh prtklu umí využívat phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti dvede uplatňvat techniku a základy taktiky u těcht her uplatňuje zásady bezpečnsti při phybvých aktivitách, záchrana a dpmc dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat 79 Učiv 26. Péče zdraví 26.1 Zdraví a činitelé vlivňující zdraví 26.2 Phybvé aktivity, výživa a stravvací návyky 26.3 Prevence úrazů a nemcí 26.4 Mediální braz krásy lidskéh těla, kmerční reklama 27. Tělesná výchva 27.1 Úvdní celek 27.2 Bezpečnst a hygiena v TV 27.3 Nástupy a hlášení 27.4 Test všebecné phybvé zdatnsti 28. Atletika 28.1 Atletická abeceda 28.2 Technika běhu v různých pdmínkách, nízký start ze startvních blků 28.3 Sprinty na 100 a 400 m 28.4 Vytrvalstní běh na 3000 m 28.5 Skk vyský a daleký 28.6 Hd štěpem, diskem 28.7 Vrh kulí (zádvá technika - váha dle věkvé kategrie) 29. Phybvé hry 29.1 Drbné hry 29.2 Kpaná řízená hra 29.3 Kšíkvá řízená hra 29.4 Baseball průpravné hry ( sftbal ) 29.5 Flrbal řízená hra 29.6 Průpravné hry pr rugby, americký ftbal 30. Gymnastika 30.1 Tč jízdm na hrazdě 30.2 Přeskk přes kně nadél 30.3 Akrbacie přemet stranu, vpřed s

80 Výsledky vzdělávání výkny jedntlivců vládá kmpenzační cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil, i k vzhledem k pžadavkům buducíh pvlání uplatňuje svjené způsby relaxace je schpen kultivvat své tělesné a phybvé prjevy vládá překnávání překážek, zmírňvání následků pádů uplatňuje zásady jednání v situacích sbníh hržení Učiv dpmcí 30.4 Šplh na laně bez přírazu 31. Úply 31.1 Pády - technika, přetahy, přetlaky 31.2 Sebebrana prti útku usiluje zvyšvání tělesné zdatnsti relaxace a kmpenzace jednstrannéh zatížení dkáže rzhdvat a sledvat výkny jedntlivců vlí sprtvní výstrj a výzbrj, vhdné blečení, dvede je udržvat a šetřvat 32. Plavání 32.1 Adaptace na vdní prstředí, hygiena plavání 32.2 Dva plavecké způsby - prsa a kraul 32.3 Vzdálenst určenými plaveckými způsby100 m a 25 m 32.3 Dpmc unavenému plavci, záchrana tnucíh 33. Bruslení (příležitstně) 33.1 Základy bruslení 33.2 Základy ledníh hkeje věří úrveň tělesné zdatnsti a svalvé nervnváhy pzná chybně a správně prváděné činnsti, umí analyzvat a zhdntit kvalitu phybvé činnsti či výknu dkáže zapisvat, rzhdvat a sledvat výkny jedntlivců dvede sutěžit dle pravidel fair play 34. Testvání tělesné zdatnsti 34.1 Mtrické testy 35. Celšklní sutěže a reprezentace škly 35.1 Silvý čtyřbj 35.2 Sutěž ve šplhu 35.3 Stlní tenis 35.4 Ostatní sutěže přádané ASŠK vládá pskytnutí první pmci sbě a jiným umí zvlit vhdná cvičení ke krekci svéh zdravtníh slabení a dkáže rzlišit vhdné a nevhdné phybvé činnsti vzhledem k pruše svéh zdraví je schpen zhdntit své phybvé mžnsti a dsáhnut sbníh výknu v nabídce phybvých aktivit 36. První pmc 36.1 Úrazy a náhlé zdravtní příhdy 36.2 Stavy bezprstředně hržující živt 37. Zdravtní tělesná výchva 37.1 Speciální krektivní cvičení pdle druhu slabení 37.2 Phybvé aktivity, zejména gymnastická cvičení, phybvé hry, plavání, turistika a phyb v přírdě 37.3 Kntraindikvané phybvé aktivity 80

81 Pjetí vyučvacíh předmětu INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE a) becný cíl vyučvacíh předmětu vyrvnání úrvně připravensti žáků na určitý standard a pskytnutí hlubšíh vzdělání v závislsti na ptřebách jedntlivých brů vzdělání umžnit žákům získat dvednsti v blasti infrmačních a kmunikačních technlgií naučit žáky využívat digitální zpracvávání, přensu a uchvávání infrmací pmáhat svými základy k uplatnění výpčetní techniky i v dalších předmětech připravit žáky k tmu, aby byli schpni pracvat s prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a efektivně je využívali jak v průběhu vzdělávání, tak při výknu pvlání, stejně jak v činnstech, které jsu a budu běžnu sučástí jejich sbníh a bčanskéh živta b) charakteristika učiva seznámení s infrmatiku a výpčetní techniku a mderní digitální technlgii umžňuje žákům využívat na uživatelské úrvni perační systém, základní kancelářský sftware a pracvat s dalším běžným aplikačním prgramvým vybavením (včetně specifickéh prgramvéh vybavení pužívanéh v příslušné prfesní blasti bjasnění základu internetu a jeh služeb, využití mbilních technlgií a n line kmunikace, ale i bezpečnst a chrana dat žáci pracují s grafiku, digitální technlgií a zvukem c) výukvé strategie (pjetí výuky) důraz je kladen na názrnst výuky, tj. praktická práce s pčítačem při práci ve škle řeší úkly pmcí pčítače vyučující pravuje práci žáků a dbá na správné návyky práce na pčítači při vyučvání se třída bude dělit na skupiny vyučvání prbíhá v dbrné učebně vybavené pčítači d) hdncení výsledků žáků p uknčení jedntlivých mdulů vypracuje žák test na pčítači jednu za plletí žáci vypracují prjekt na zadané téma žák je hdncen za aktivitu ve výuce e) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat infrmační a kmunikační technlgie umžňuje aktivně využívat výpčetní techniku, zejména internet při zjišťvání aktuálních infrmací vzdělávání v infrmačních a kmunikačních technlgiích je nezbytnu pdmínku úspěchu jedntlivce rzvíjí dvednst v blasti infrmačních kmunikačních technlgií nabízí mžnst využit infrmační a kmunikační prstředky jak pr řešení úklů, tak i pr kmunikaci s statními lidmi z různých etnických skupin, nárdů a zem 81

82 ROZPIS UČIVA INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE 1.rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: rzumí předlžené výkresvé dkumentaci; v závislsti na způsbu zadání je schpen samstatně vytvřit výkresvu dkumentaci. Průběžně získané kmpetence Žák v rámci LAN škly: pužívá pčítač a jeh periferie; pracuje s prstředky správy peračníh systému; rzumí a rientuje se v systému adresářů, vládá základní práci se subry; dlišuje a rzpznává základní typy subrů a pracuje s nimi; využívá kmprese/dekmprese dat; využívá síťvý perační systém (sdílené disky) pr přijetí zadání a devzdání vypracvanéh úklu, případně LMS; využívá elektrnicku pštu, prhlížeč, vyhledávač; na základní úrvni tvří grafiku a upravuje ji. Žák: vytváří, upravuje a uchvává strukturvané textvé dkumenty; vládá typgrafická pravidla, frmátvání, styly, práci s bjekty (brázky, rvnice, tabulky ); v rámci rčníkvé práce vytvří strukturvaný dkument na zadané téma zpracvaný na základě pdkladů získaných z různých infrmačních zdrjů. Průběžně získané kmpetence: Žák v rámci LAN škly: uvědmuje si mžnsti, výhdy a rizika ICT; využívá prstředky zabezpečení dat před zneužitím a chrany dat před zničením; je si vědm th, c suvisí s pjmy pčítače zákn a bezpečnst, práv a ICT ; zná základní typy grafických frmátů a vlí dpvídající prgramvé vybavení pr práci s Učiv ZÁKLADY VÝKRESOVÉ DOKUMENTACE NA POČÍTAČI Tematické celky Kreslící entity Typy čar Pravúhlé prmítání, základní pravidla zbrazvání Kótvání, vybrané zásady Praktická tvrba: bkreslení výkresu; výkres k zadané sučásti; představa sučásti z výkresu TEXTOVÝ EDITOR Tematické celky Typgrafická pravidla Frmátvání, vlastnsti písma, dstavce, seznamy, drážky a číslvání, vlastnsti stránky, záhlaví a zápatí Vkládání bjektů d textu Strukturvaný dkument: styly, bsah, rejstřík, pznámky a vysvětlivky, seznam literatury, tabulek, brázků 82

83 nimi; vlí vhdné infrmační zdrje a k vyhledávání pžadvaných infrmací vlí dpvídající techniky (metdy, způsby) jejich získávání; získává a využívá infrmace z tevřených zdrjů, zejména pak z celsvětvé sítě Internet, vládá jejich vyhledávání, včetně pužití filtrvání; rientuje se v získaných infrmacích, třídí je, analyzuje, vyhdncuje, prvádí jejich výběr a dále je zpracvává; využívá rastrvé i vektrvé editry a prgramy pr zpracvání ftgrafií. 83

84 ROZPIS UČIVA INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE 2.rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání Učiv Žák: vytváří prezentace jak multimediální dkumenty (tedy dkumenty, v nichž je spjena textvá a brazvá, případně i zvukvá slžka); v rámci rčníkvé práce vytvří prezentaci na zadané téma zpracvanu na základě pdkladů získaných z různých infrmačních zdrjů; předvede ji. Průběžně získané kmpetence využívá na vyšší úrvni rastrvé i vektrvé editry a prgramy pr zpracvání ftgrafií; využívá nline prstředky zpracvání brazu a zvuku; uvědmuje si nutnst psuzení validity infrmačních zdrjů a pužití infrmací relevantních pr ptřeby řešení knkrétníh prblému; zaznamenává a uchvává textvé, grafické i numerické infrmace způsbem umžňujícím jejich rychlé vyhledání a využití; správně interpretuje získané infrmace a výsledky jejich zpracvání následně prezentuje vhdným způsbem s hledem na jejich další uživatele. vytváří tabulky, grafy v závislsti na bru; v rámci rčníkvé práce vytvří strukturvaný dkument na zadané téma zpracvaný pdle pdkladů získaných z různých infrmačních zdrjů. Dkument bsahuje numerické i grafické infrmace. Průběžně získané kmpetence rzumí běžným i dbrným graficky ztvárněným infrmacím (schémata, grafy apd.) a je schpen je sám vytvářet; využívá splupráce částí balíku kancelářskéh sftware (textvý editr, tabulkvý prcesr, SW pr tvrbu prezentací). SOFTWARE PRO TVORBU PREZENTACÍ Tematické celky Principy úspěšné prezentace Zpracvání pdkladů pr tvrbu prezentace Vkládání bjektů, frmátvání snímků, animace Řazení snímků, přechdy mezi nimi Návrh prezentace pmcí předlhy snímků slupec) TABULKOVÝ PROCESOR Tematické celky (dnes pravý Frmátvání tabulek. Vzrce a vybrané funkce. Grafy. Hrmadné zpracvání dat, základy databází: filtrvání, třídění, suhrny, kntingenční tabulky. 84

85 ROZPIS UČIVA INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE 3. rčník 1hd/týden Výsledky vzdělávání Učiv Žák: v závislsti na způsbu zadání (bkreslení výkresu; výkres k zadané sučásti) je schpen samstatně vytvřit slžitější výkresvu dkumentaci ve 2D; vytvří mdel ve 3D, případně h připraví pr tisk na 3D tiskárně. Průběžně získané kmpetence Žák v rámci LAN škly: pužívá na vyšší úrvni rastrvé a vektrvé editry pr úpravu pdkladů ke tvrbě výkresu a mdelu. VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE NA POČÍTAČI, KRESLENÍ VE 2D A MODELOVÁNÍ VE 3D Tematické celky Kreslící entity, režimy uchpení. Hladiny, kóty, šrafy, text, tisk. Nástrje kreslení ve 2D (zablit, zksit ). Pravúhlé prmítání a měřítk výkresu. Prjekt, náčrt, výkres, kreslící entity (spline) a vazby (tečná, hrizntální ). Jednduché perace ve 3D (vysunutí, rtace, díra), Ple ve 2D a ve 3D. Pracvní rviny Další nástrje 3D mdelvání (tažení, šablnvání, vlný tvar ). Sestavy a vazby ve 3D. Tisk na 3D tiskárně. 85

86 Pjetí vyučvacíh předmětu: ZÁKLADY EKONOMIKY becné cíle vyučvacíh předmětu; vychvávat žáky k eknmickému myšlení, naučit je hspdařit se svým sukrmým a firemním majetkem, penězi, časem být prspěšný splečnsti, a t svým vzděláním, dbrnými znalstmi a prací pskytvat žákům dbrné znalsti, a t tak, aby byli schpni sebereprezentace a uplatnění se na trhu práce naučit je rientvat se v právních nrmách, týkajících se tématických celků mtivvat k celživtnímu vzdělávání charakteristika učiva; vzdělávání je zaměřen na: základy tržní eknmiky, pchpení půsbení trhu, nabídky a pptávky blast pdnikání, schpnst zalžit si firmu, rientvat se v různých frmách pdnikání, kmunikvat s úřady pdnik, jeh slžky, majetek, činnsti a hspdaření se zdrji, účetnictví firmy pracvně právní vztahy a uplatnění se na trhu práce blast daní v ČR pjišťvnictví, pjištění sb, majetku a nabízené prdukty na sučasném trhu využití mezipředmětvých vztahů; uplatňvání teretické znalsti z vyučvacích předmětů: Jazykvé vzdělávání a kmunikace v českém jazyce, a t zejména využití spisvnéh jazyka, znalst písemnéh a mluvenéh prjevu, znalst administrativníh stylu, práce s textem a získávání infrmací Matematické vzdělávání, a t zejména znalst perací s reálnými čísly, práce s daty, jejich prvnávání a interpretace v grafech, tabulkách Splečenskvědní vzdělávání, a t zejména znalst lidské splečnsti, funkce státu, ústavy a plitickéh systému v ČR, pchpení významu EU, znalst hdnt a principů demkracie, znalst dějin českéh státu a Evrpy Infrmační a kmunikační technlgie, a t zejména práce s infrmacemi, jejich pužití pr blast eknmickéh vzdělávání, práce s textvým a tabulkvým prcesrem, znalst elektrnické pšty, práce s internetem pjetí výuky; dle tématických celků vlit vhdné učební metdy, vzájemně je kmbinvat, a t: frma výkladu k získání určitéh bsahu znalstí, vědmstí frma diskuse na předem stanvené téma, pdkladem jsu žákvské referáty praktická cvičení ve skupinách, vyplňvání frmulářů a dkladů, jednduché výpčty, nácvik jednání na úřadech práce s legislativu, dbrnými časpisy, Internetem, práce s infrmacemi besedy se sciálními partnery, ppř. dbrné exkurze hdncení výsledků žáků; důležitým kritériem hdncení jsu: dbrné vědmsti, a t jak za ústní tak i písemný prjev zpracvání žákvskéh prjektu (zalžení fiktivní firmy) a jedntlivých praktických úlh z vedení účetnictví (ppř. daňvé evidence) pdnikatele dplňujícím kritériem pak: praktické úkly (referáty, vyplňvání frmulářů...) 86

87 příns předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a průřezvých témat; rzvíjí u žáka kmunikační schpnsti, správně, věcně a srzumitelně se vyjadřvat, a t jak v mluveném tak psaném prjevu učí prezentvat se při ficiálních jednáních (s úřady a institucemi, se zaměstnavatelem) učí žáka znát své sbní dispzice, své přednsti a nedstatky, vnímat svůj temperament, prjevy emcí a vlní stránky své sbnsti se snahu uplatnění se na trhu práce a aktivníh zapjení se d splečnsti připravuje abslventa na pracvní prstředí a pžadavky vyplývající z pracvních vztahů učí žáka pracvat samstatně i v týmu, rzvíjí dpvědnst za svěřené úkly, učí uznávat autrity nadřízených rzvíjí schpnst aplikace jedntlivých záknů a předpisů, vyhledávání ptřebných infrmací připravuje ke schpnsti vést samstatně firmu a veškeru agendu učí pznávat svět a lépe mu rzumět, získávat úctu k živé i neživé přírdě, respektvat živt každéh jedince jak nejvyšší hdntu, pmáhat eknmicky slabým blastem světa učí žáka zapjvat se d chrany a zlepšvání živtníh prstředí přispívá k celkvému rzvji sbnsti abslventa, umžňuje vytvářet hierarchii hdnt 87

88 ROZPIS UČIVA ZÁKLADY EKONOMIKY 3. rčník 2hd/týden Výsledky vzdělávání Žák: Chápe význam pjmů, správně je pužívá, aplikuje je na praktických příkladech Definuje práci, přírdní zdrje a kapitál jak vstupy d výrby,rzlišuje jedntlivé části hspdář.prcesu Rzumí záknitstem trhu a vlivu ceny na nabídku a pptávku Učiv 1. Základy tržní eknmiky 1.1 Základní pjmy: ptřeby, statky, služby, sptřeba, živtní úrveň 1.2 Výrbní faktry, výrba, hspdářský prces Frmuluje pdstatu a cíle pdnikání, zná právní frmy a znaky p., definuje pdmínky pdnikání. Jmenuje rizika p. a t i na základě svých knkrétních pznatků Umí sestavit jednduchý pdnikat. záměr Ví, jak pstupvat při zakládání a uknčení živnsti Umí vyplnit ptřebné frmuláře, umí jednat s úřady, rientuje se v živnst. zákně Zná základní pvinnsti pdnikatele vůči státu Rzlišuje typy bchd. splečnstí, ví, jak se zakládají, zná rzdíly mezi nimi Orientuje se v bchdním zákníku Definuje pdnik, zná jeh slžky, umí charakterizvat jedntlivé činnsti Rzlišuje pdstatu dluhdbéh a běžnéh majetku, umí je klasifikvat Zná význam depisvání dluhd. majetku a vliv dpisů na daně Definuje vlastní a cizí zdrje, umí je klasifikvat Rzlišuje jedntlivé druhy nákladů a výnsů Umí pužívat kalkulační vzrec pr výpčet ceny služeb v bru Řeší jednduché výpčty výsledků hspdaření Jmenuje důvdy pr pjištění, rzlišuje 1.3 Trh, vlastnsti trhu,zákn nabídky a pptávky, zbží, peníze, cena a pptávky 2. Pdnikání 2.1 Základní pjmy: pdnikání, rizika, pd. záměr 2.2 Živnstenské pdnikání 2.3 Pdnikání bchdních splečnstí 3. Pdnik, jeh majetek a hspdaření 3.1 Pdnik jak zákl. jedntka nárd. hspdářství 3.2 Struktura majetku, jeh evidence, ceňvání, depisvání dluhdbéh majetku 3.3 Zdrje financvání majetku 3.4 Náklady, výnsy, výsledek hspdaření 4. Pjišťvnictví Orientuje se v prduktech pjišťvacíh trhu mezi záknným a kmerčním pjištěním Frmy pjištění, záknné a kmerční

89 Výsledky vzdělávání Učiv 4.2 Pjištění sb, majetku, dpvědnsti za škdu 2.plletí Žák: Vysvětluje význam práce pr splečnst a rzdíly mezi závislu činnstí a pdnikáním, zná světvé blasti práce. Orientuje se v Zákníku práce, zná pvinnsti a práva zaměstnance a zaměstnavatele, zná náležitsti pracvní smluvy Umí rzvázat pracvní pměr a rzlišuje jedntlivé způsby uknčení pracvníh pměru 1. Pracvně právní vztahy 1.4 Základní pjmy:práce, hlavní světvé blasti práce, znaky práce 1.5 Vznik, změna, uknčení prac. právníh vztahu frmuluje význam managementu ve firmě, umí ppsat činnsti manažerů rzlišuje jedntlivé druhy škd a jejich náhrady; zná právní předpisy, které definují dpvědnst za škdu vyhledává pracvní nabídky z různých zdrjů, i v rámci EU, umí je vyhdntit; kntaktuje případné zaměstnavatele, zná zásady jednání při přijímacím phvru; dpvídá na pracvní nabídky; hdntí pžadavky zaměstnavatele při získávání a výběru zaměstnanců; umí napsat žádst míst, živtpis dkáže kmunikvat s úřadem práce, vyplňuje příslušné frmuláře zná a využívá infrmační a pradenské služby v blasti vlby pvlání umí si vyhledat mžnsti rekvalifikace, ppř. dalšíh 2. Organizace práce na pracvišti, řízení práce 2.1 Druhy škd, mžnsti předcházení škdám dpvědnst za škdy 2.2 Mžnsti vyhledávání zaměstnání 2.3 Úřad práce a jeh služby 2.4 Trh práce (místní, světvý), jeh ukazatele, všebecné vývjvé trendy, pžadavky zaměstnavatelů 89

90 Výsledky vzdělávání Žák: Zná slžky sciálníh zabezpečení. Orientuje se v dávkách nemcenskéh pjištění Prvádí výpčty sciálníh pjištění Definuje účel pužití zdravtníh pjištění. Dkáže kmunikvat se zdravtní pjišťvnu. Prvádí výpčty zdravtníh pjištění. Zná práva a pvinnsti v případě nemci neb úrazu Vysvětluje význam základních pjmů, umí je správně pužívat, aplikuje na praktických příkladech Orientuje se v jedntlivých daních. Pužívá daňvé zákny a vyhledat ptřebné infrmace Dkáže zpracvat zjedndušené daňvé přiznání Kmunikuje s finančním úřadem Zná slžení státníh rzpčtu, jeh příjmvu a výdajvu stránku Zná zásady vedení daňvé evidence, definuje předmět daň. evidence Rzlišuje, pužívá a vyplňuje účetní dklady. Účtuje d účet. knih. Sestavuje zjedndušené účet. výkazy Orientuje se v platebním styku, umí rzlišit mezi htvstním a bezhtvstním, umí pužít příslušné úč. dklady Učiv 4. Záknné pjistné 4.1 Pjistné na sciální zabezpečení 4.2 Zdravtní pjištění 5. Daňvá sustava 5.1 Základní pjmy: daň, subjekt daně, zdaňvací bdbí, daňvá přiznání, finanční úřad, funkce daní 5.2 Struktura daňvé sustavy 5.3 Státní rzpčet a vazba na daně 6. Vedení daňvé evidence 6.1 Účetní dkumentace 6.2 Platební styk 90

91 ELEKTROTECHNIKA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Cílem předmětu Elektrtechnika je rzvíjet lgické a tvůrčí myšlení žáků a dát jim základní znalsti v blasti všebecné elektrtechniky; Vytvřit základy k przumění činnsti základních elektrických zařízení mtrvých vzidel a měření elektrických veličin; návaznsti. Předmět navazuje na výuku fyziky, jeh bsah je je přizpůsben tét b) charakteristika učiva Vyučvací předmět pskytuje základní vědmsti z následujících blastí: funkce jednduchéh elektrickéh bvdu a základní elektrtechnické zákny vysvětluje principielně základní pasivní sučástky elektrtechniky vysvětluje princip činnsti a pužití základních aktivních sučástek elektrtechniky vysvětluje způsby měření základních elektrických veličin, metdy měření, druhy měřicích přístrjů a jejich rzdělení seznamuje studenty s prblematiku elektrtechnických schémat, se schématickými značkami a pužíváním servisní elektrtechnické dkumentace. c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Cílem předmětu je vybavit žáky základními teretickými vědmstmi ze všebecné elektrtechniky se zaměřením na jejich využití při svjvání znalstí základů funkčních principů a knstrukčních uspřádání elektrických částí mtrvých vzidel; naučit žáky rientvat se v základní dbrné terminlgii vést k rzvji lgickéh myšlení a sledvání návaznsti a vztahů prbíraných tématických celků naučit je využívat teretické znalsti k ddržvání kvality a jaksti práce a především eknmickému jednání při servisní činnsti na mtrvých vzidlech. d) výukvé strategie (pjetí výuky) Výuka prbíhá frmu teretické výuky v učebnách s využitím didaktické techniky, mdelů, reálných výrbků a brazů. Je při ní kladen důraz na názrnst výuky. Fyzika; Předmět se vyučuje v prvním a druhém rčníku a navazuje plynule na předmět teretická výuka je dále rzvíjena v předmětu Praxe; při práci žáci pužívají na zápis a nákresy čtverečkvaný sešit. e) hdncení výsledků žáků Znalsti žáků jsu během rku průběžně prvěřvány ústně a p uzavření učebních celků i písemnu frmu. Hdntí se: teretické znalsti schpnst přesnéh vyjádření k zadaným tázkám vedení pznámek a jejich úplnst, případně dkazy na dbrné učebnice schpnst aplikace témat vyučvacíh předmětu v praxi. 91

92 f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: a) Kmpetence k učení naučit se základům v blasti jednduchéh elektrickéh bvdu znát základní výpčty, veličiny a jedntky znát základní zákny elektrtechniky b) Kmpetence k řešení prblémů využívat infrmačních technlgií k získání nutných infrmací k řešení základních prblémů przumět zadání prblému určit pstup při řešení prblému vyhdntit správnst zvlenéh pstupu věřit správnst pstupu c) Kmpetence kmunikativní být připraven se technicky přesně a srzumitelně vyjadřvat umět frmulvat a následně bhájit svůj názr umět zpracvat jednduchý dbrný text d) Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám být připraven k samstatnému řešení dbrných pracvních prblémů v blasti pravárenství mtrvých vzidel e) Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi využívat infrmačních a kmunikačních technlgií pr získání ptřebných infrmací k řešení zadaných prblémů pužívat infrmace z tisku a dbrných časpisů sledvat a účastnit se dbrných šklení a seminářů v daném bru pužívat výpčetní techniku naučit se získané infrmace dál předávat Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata: Občan v demkratické splečnsti cizí jazyk schpnst dbrné kmunikace v Aj, Nj neb Fj Člvěk a živtní prstředí dbát na zásady bezpečnsti při práci nepškzvat svu činnstí živtní prstředí Člvěk a svět práce tereticky se připravit na uplatňvání svých vědmstí při řešení prblémů v praxi Infrmační a kmunikační technlgie využívat získané vědmsti a dvednsti v blasti infrmačních a kmunikačních technlgií uplatňvat výpčetní techniku, využívat Internet, dbrné diagnstické prgramy 92

93 ROZPIS UČIVA ELEKTROTECHNIKA 1. rčník 33 hdin Výsledky vzdělávání Žák: dvede rzdělit materiály dle elektrické vdivsti pužívá elektrtechnické názvslví zná základní elektrtechnické zákny a dvede je aplikvat při výpčtech zná základní elektrtechnické značky umí ppsat činnst jednduchéh elektrickéh bvdu umí zapjit a měřit základní elektrické veličiny: napětí, prud, dpr zná základní pjmy magnetizmu zná základní magnetické veličiny a jejich jedntky umí vysvětlit fyzikální princip vzniku elektrmagnetické indukce a její praktický význam umí vysvětlit vznik střídavéh napětí a prudu, zná základní pjmy Žák: zná princip činnsti základních typů elektráren dvede vysvětlit princip rzvdu elektrické energie zná základní zásady a předpisy chrany před nebezpečným dtykvým napětím vládá zásady všebecné elektrické instalace Učiv 1. Základy elektrtechniky 1.1 hmův zákn, výpčty 1.2 kirchhfvy zákny, výpčty 1.3 bvdy stejnsměrnéh prudu,schematické značky,základní pjmy 1.4 řazení R,L,C, měření základních elektrických veličin 1.5 magnetizmus a elektrmagnetizmus jedntky využití 1.6 magnetické veličiny a 1.7 elektrmagnetické indukce vznik střídavéh prudu 1.9 základní veličiny 2.Výrba a rzvd elektrické energie 2.1 elektrárny 2.2 rzvdny elektrické energie 2.3 chrana před nebezpečným dtykvým napětím 2.4 elektrická instalace všebecná 3. Elektrické tepl ppíše jevy vznikající v elektrických bvdech vysvětlí princip vzniku tepla v elektrických bvdech zná základní pjmy a fyzikální veličiny suvisející s elektrickým světlem dvede udělat všebecný přehled zdrjů světla umí ppsat zdrje světla na mtrvých vzidlech 3.1 aplikace J-L zákna princip, 4. Elektrické světl a světlení 4.1 vznik elektrickéh světla fyzikální veličiny 4.2 elektrické zdrje světla přehled,ppis základní 93

94 ROZPIS UČIVA ELEKTROTECHNIKA 2. rčník 33 hdin Výsledky vzdělávání Žák: dvede rzdělit elektrické strje a přístrje zná suvisející dbrné názvslví zná princip, ppis a využití transfrmátrů umí ppsat činnst a knstrukci asynchrnních elektrmtrů zná princip činnsti a ppíše knstrukci synchrnních strjů umí ppsat činnst a knstrukci stejnsměrných strjů dvede ppsat činnst a knstrukci kmutátrvých mtrů dvede ppsat činnst kntaktvých elektrických spínacích přístrjů a jejich vlastnsti zná zásady elektrmagnetizmu a jeh využití v praxi umí vysvětlit pjem nadprud v elektrických sítích Učiv 5. Elektrické strje a přístrje 5.1 Opakvání základů elektrtechniky 5.2 Úvd,rzdělení elektrických strjů a přístrjů, názvslví, jmenvité hdnty, štítkvé údaje, pžadvané vlastnsti 5.3 Transfrmátry princip činnsti, knstrukční uspřádání, materiály, zjedndušený výpčet, závady. Využití v mtrvých vzidlech 5.4 Asynchrnní strje princip činnsti,prvedení knstrukce, pužité materiály, vlastnsti a charakteristiky 3f a 1f elektrmtrů. Využití v praxi 5.5 Synchrnní strje princip činnsti,knstrukční ppis prvedení, pužité materiály, pužití. Alternátr v mtrvém vzidle pakvání 5.6 Stejnsměrné strje princip činnsti, vlastnsti, charakteristiky, pžití.mtrvá vzidla, spuštěč, elektrmtrky - pakvání 5.7 Kmutátrvé mtry princip činnsti, prvedení a knstrukce, pužité materiály, vlastnsti 1f mtrů, pužití 5.8 Elektrické spínací přístrje rzdělení, části přístrjů, funkce kntaktů, pužité materiály, zhášení bluku, využití v praxi zapalvání 5.9 Elektrmagnety magnetické ple příméh vdiče, závitu, cívky. Využití v praxi analgvé měřící přístrje, relé napěťvé, prudvé, hukačka, zvnek 5.10 Nadprud v elektrickém bvdu příčiny vzniku, chrana, prudvé relé, chrana v mtrvém vzidle, druhy pjistek, 6. Opakvání maturitních témat 94

95 MOTOCYKLY Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu prav Dává žákvi základní přehled knstrukci mtcyklů, způsbech výrby a učí žáka lgickému myšlení v blasti knstrukce mtcyklů učí žáka pužívat správnu technicku terminlgii učí žáka kmunikaci v bru mtcyklů na úrvni jednání se zákazníky przumět základním zásadám knstrukce mtcyklů b) charakteristika učiva V předmětu je zastupena prblematika knstrukce mtcyklů, základy technlgie výrby a prav jedntlivých částí, prvzní zásady a údržba. Předmět je kncipván s důrazem na znalst knstrukce mtrvých vzidel Znalst zásad správnéh prvzu a údržby mechanizmů a elektrickéh vybavení Znalst technlgie prav se zaměřením hlavně na diagnstiku mechanických částí, elektrických a elektrnických systémů c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Předmět mtcykly směruje k tmu, aby žáci: znali zásady základních knstrukcí sudbých mtcyklů pchpili funkci jedntlivých částí mtcyklů dkázali se rientvat v technické a servisní dkumentaci znali základní způsby a technlgie prav znali základy diagnstických prcesů rientvali se v základech mechaniky suvisející s knstrukcí mtcyklů d) výukvé strategie (pjetí výuky) Předmět - se vyučuje ve dvu rčnících tj.: 2. a 3. rčníku, je členěn d kapitl - se vyučuje jak teretická výuka verbální s využitím didaktické techniky, výpčetní techniky, brazů a mdelů - navazuje na výuku jiných dbrných předmětu, jejichž zvládnutí je pdmínku pr zvládnutí předmětu mtrvá vzidla - je uknčen závěrečnu zkušku Na tereticku výuku dle mžnstí navazuje předmět Praxe 95

96 e) hdncení výsledků žáků plletí. Vědmsti žáka jsu kntrlvány a hdnceny minimálně dvakrát v průběhu Důraz je kladen na grafické vyjádření a způsb vedení pznámek v sešitě Hlubka przumění prblému a schpnst aplikace při vysvětlení prblémů Vystupvání při zkušení a schpnst vyjádřit a přednést dpvěď na pžadvané téma. f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: f) Kmpetence k učení Vyhledává a třídí infrmace, nastuduje trendy vývje v knstrukci mtrvých vzidel g) Kmpetence k řešení prblémů řeší prblémvé situace vznikající při pravách mtrvých vzidel h) Kmpetence kmunikativní kmunikuje se zákazníky, umí dbrně vysvětlit danu prblematiku suvisející s pravu mtrvých vzidel umí kmunikvat v cizím jazyce i) Persnální a sciální kmpetence dvede být sučástí klektivu nasluchá a je nápmcen k řešení prblémů v klektivu a u pdřízených j) Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám psudí a určí pracvní pstupy při pravách vzidel zná základy pdnikání v bru k) Matematické kmpetence dvede aplikvat matematické pstupy při stanvvání cen prav stanví náklady na prvz servisu l) Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi využívá infrmační technlgie v suvislst v vyhledáváním infrmací umí vyhledat a bjednat náhradní díly využívá výpčetní techniku k diagnstickým účelům Člvěk a živtní prstředí psudí vlivy mtservisu na živtní prstředí zná zásady bezpečnsti práce v pravárenství 96

97 Výsledky vzdělávání Žák: uvědmuje si význam předmětu pr svji buducí prfesi je stručně seznámen s tématy 2.rčníku ROZPIS UČIVA MOTOCYKLY 2. rčník 3hd/týden Učiv 1. Úvd, význam předmětu má přehled histrii vývje jednstpých mtrvých vzidel, rientuje se v přelmvých datech rzeznává jedntlivé druhy jednstpých mtrvých vzidel, umí je zařadit d určité kategrie rientuje se v základních pjmech, dkáže je vyjmenvat vysvětlí, na c mají základní rzměry a hmtnsti vliv a jak se při jízdě tyt hdnty mění rzeznává základní knstrukce a hlavní části jednstpých mtrvých vzidel vyjmenuje jízdní dpry, vysvětlí jejich vliv na jízdu vyjmenuje části a celky týkající se pdvzku charakterizuje jízdní vlastnsti jednstpých mtrvých vzidel, vysvětlí, jak se tyt mění s hledem na knstrukci a typy rzeznává typy pužívaných rámů, jejich vlastnsti a využití, vysvětlí namáhání rámu při jízdě rzeznává jedntlivé typy uchycení předníh a zadníh kla, jejich vlastnsti a využití vysvětlí význam přepákvání zadní kyvné vidlice, vyjmenuje jedntlivé typy ppíše pužívané typy tlumičů a pružin, vysvětlí c je prgresivita pérvání a jakými způsby ji lze dsáhnut pr přední i zadní kl vládá značení pneu a ráfků, rzeznává jedntlivé knstrukce pneu a ráfků, jejich vlastnsti a využití vyjmenuje pužívané typy brzd, vysvětlí na jakém principu pracují, ppíše a vysvětlí princip všech pužívaných typů brzd, jejich vlastnsti a využití zná vlastnsti a druhy brzdvých kapalin vysvětlí princip činnsti hydraulickéh brzdvéh válce rientuje se v knstrukci a vysvětlí 2. Základní pznatky jednstpých mtrvých vzidlech hmtnsti 2.1 Histrie 3. Pdvzek 2.2 Druhy jednstpých vzidel 2.3 Základní pjmy, rzměry a 2.4 Základní knstrukce, hlavní části 2.5 Jízdní dpry 3.1 Pdvzek a jízdní vlastnsti 3.2 Rámy jednstpých vzidel 3.3 Uchycení př. a zad. kla, přepákvání, tlumení 3.4 Kla a pneumatiky 3.5 Brzdy, ABS 97

98 Výsledky vzdělávání principy činnsti duálních brzdvých systémů charakterizuje význam ABS, vysvětlí jeh přednsti i nevýhdy vysvětlí princip činnsti ABS i jeh jedntlivých kmpnentů má přehled uspřádání ústrjí k přensu tčivéh mmentu pr jedntlivé typy mtrů z hlediska jejich knstrukce zná účel primárníh převdu, jedntlivé typy, jejich vlastnsti a využití vysvětlí, c je převdvý pměr a dkáže jej určit rzeznává jedntlivé druhy spjek, jejich účel, knstrukci, vlastnsti a využití s hledem na typ a uspřádání mtru, vládá principy činnsti Zná účel spjek antihpping, vysvětlí jejich knstrukci a princip činnsti rzeznává jedntlivé typy převdvek, jejich účel, knstrukci, vlastnsti a využití s hledem na typ a uspřádání mtru vládá princip řazení všech rychlstních stupňů a řadícíh ústrjí ppíše variátr, jeh knstrukci a vysvětlí princip činnsti, jeh vlastnsti a využití vyjmenuje pužívané druhy mechanickéh nžníh startvání, jejich vlastnsti a využití rzeznává jedntlivé typy pužívaných startérů, vysvětlí jejich princip činnsti, vlastnsti a využití zná účel vlnběžky, jedntlivé typy, knstrukci a vysvětlí princip činnsti rzeznává typy sekundárních phnů, jejich vlastnsti a využití vysvětlí mechanické namáhání pr jedntlivé typy sekundárníh phnu zná knstrukci stáléh převdu rientuje se v základním rzdělení spalvacích mtrů vládá základní pjmy, má přehled tm, jaký mají jedntlivé hdnty vliv na chvání mtru vysvětlí princip činnsti čtyřdbéh zážehvéh mtru, včetně přesnéh ppisu jedntlivých pracvních běhů vysvětlí princip činnsti dvudbých zážehvých mtrů, včetně přesnéh ppisu jedntlivých pracvních běhů ppíše a vysvětlí význam a princip činnsti řízení sání a výfuku pr 2t mtry, rzeznává druhy výměny náplně má přehled knstrukci a vysvětlí princip činnsti vznětvých mtrů Učiv 4. Ústrjí k přensu tčivéh mmentu 4.1 Primární přens druhy, knstrukce, účel 4.2 Spjky účel, druhy, knstrukce a vlastnsti, principy činnsti 4.3 Převdvky účel, knstrukce, vlastnsti, druhy, principy činnsti 4.4 Startvací zařízení 4.5 Sekundární převd, stálý převd 5. Mtry 5.1 Rzdělení mtrů, základní pjmy 5.2 Zážehvé mtry princip činnsti, pracvní běhy 5.3 Vznětvé mtry princip činnsti, pracvní běhy 98

99 Výsledky vzdělávání zdůvdní výhdy i nevýhdy mtrů s kruživým phybem pístu, zná jejich knstrukci a vysvětlí princip činnsti Vyjmenuje výhdy i nevýhdy alternativních paliv pr zážehvé mtry Uvede nutné knstrukční změny pr mtry spalující methanl a ethanl vyjmenuje a ppíše jedntlivé knstrukce mtrů s přímčarým vratným phybem pístu vyjmenuje všechny druhy rzvdů, včetně systémů pr změnu časvání rzvdů má přehled materiálech pužitých na pevných a phyblivých částech mtrů, jejich knstrukci a výrbu, principy činnsti mntážních celků rzeznává základní charakteristiku mtrů zážehvých, vznětvých a elektrických táčky, výkn, tčivý mment, křivka výknu a rientuje se v ní vládá značení mtcyklvých lejů a vyhdntí vhdnst jejich využití pr daný mtr či pdmínky vyjmenuje druhy pužívaných mazacích systémů, jejich principy činnsti i jedntlivých sučástí, vlastnsti a využití vyjmenuje všechny pužívané typy chlazení, jejich principy činnsti i jedntlivých částí, knstrukci, vlastnsti a využití Učiv 5.4 Mtry s kruživým phybem pístu 5.5 Mtry na alternativní paliva (ethanl, methanl) knstrukční rzdíly 5.6 Knstrukce spalvacích mtrů, principy, sučásti a mntážní celky 5.7 Otáčky, tčivý mment, výkn, křivka výknu a tčivéh mmentu zážehvéh, vznětvéh a elektrickéh mtru 6. Příslušenství mtrů 6.1 Mazání mtrů účel, schéma, ppis, knstrukce a vlastnsti 6.2 Chlazení mtrů účel, schéma, ppis, knstrukce a vlastnsti 99

100 ROZPIS UČIVA MOTOCYKLY 3.rčník 3hd/týden Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: rientuje se v základních a alternativních palivech a jejich vlastnstech ppíše palivvé kruhy mtcyklů ppíše jedntlivé druhy karburátrů a vliv částí na tvrbu směsi vysvětlí palivvu cestu vstřikvání včetně ppisu určení dby vstřiku diagnstikuje mtry pmcí vnitřní diagnstiky Tematické celky 1. Opakvání 2. rčníku spalvací mtry, mazání, chlazení 2.1. paliva zážehvých mtrů 2.2. alternativní paliva 2.3. nádrže, khuty 2.4. karburátry, čerpadla 2.5. vstřikvání čerpadla, regulátry tlaky, snímače 2.6. diagnstika jedntek, nastavení ppíše sučasné druhy tvrby směsi vznětvých mtrů zná dlišnsti vznětvých a zážehvých mtrů zná vlivy sacíh ptrubí na plnění a živtnst mtru vysvětlí abnrmality při přeplňvání mtru prti mtru atmsférickému vyjmenuje základní způsby přeplňvání mtrů včetně jejich prvnání zná ksntrukční způsby snižvání hluku spalvacích mtrů vysvětlí vliv tvaru výfukvéh ptrubí na chd mtru rientuje se ve způsbech snižvání emisí včetně jejich škdlivéh vlivu zná knstrukci a způsby měření výknu a krutícíh mmentu rzlišuje druhy zkušek dle pžadvanéch výstupů a zná celkvu prblematiku včetně minimaliace chyb při měření vyhdncuje naměřené veličiny a vlí vhdné úpravy Palivvá sustava zážehvých mtrů 3.1. paliva vznětvých mtrů 3.2. cmmn rail 3.3. čerpadl tryska sací ptrubí 4.2. vzduchvé filtry 4.3. přeplňvání (náprvé, kmpresr, turbkmpresr), N2O tlumiče výfuku 4.2. výfukvá ptrubí 4.3. snižvání emisí (ddatečné spalvání HC, katalyzátry) 6. Měření výknu 4.1. druhy dynammetrů 4.2. druhy zkušek 4.3. pužité snímače 4.4. rzbr naměřených hdnt pr spalvací mtr a elektrmtr 7. Opakvání učiva a příprava k závěrečné zkušce 100

101 Pjetí vyučvacíh předmětu OPRAVÁRENSTVÍ A DIAGNOSTIKA a) becný cíl vyučvacíh předmětu Předmět pravárenství a diagnstika dává žákvi základní přehled údržbě, pravách a diagnstice jednstpých mtrvých vzidel učí žáka lgickému myšlení v blasti prav, údržby a diagnstiky jednstpých mtrvých vzidel učí žáka pužívat správnu technicku terminlgii učí žáka pužívat vhdnu technicku dkumentaci učí žáka przumět základním zásadám pr pravy, údržbu a diagnstiku jednstpých mtrvých vzidel a vzájemnu prvázanst jejich systémů b) charakteristika učiva V předmětu je zastupena prblematika prav, údržby a diagnstiky jednstpých mtrvých vzidel, základy technlgickéh pstupu při práci s jednstpým mtrvým vzidlem, včetně pužívání technlgické dkumentace a zásad skladvání a garážvání příslušenství, náhradních dílů a mtrvých vzidel jednstpých Předmět je kncipván s důrazem na znalst prav, údržby a diagnstiky jednstpých mtrvých vzidel Znalst chvání a jízdních vlastnstí s hledem na knstrukci jedntlivých celků jednstpých mtrvých vzidel a jejich nastavení Znalst technlgických zásad při pravách, údržbě a diagnstice jednstpých mtrvých vzidel c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Předmět pravárenství a diagnstika směruje k tmu, aby žáci: znali mžné pravy jedntlivých dílů a celků jednstpých mtrvých vzidel znali předepsané práce pr údržbu jednstpých mtrvých vzidel dkázali se rientvat v technické a servisní dkumentaci znali základy diagnstických prcesů znali vliv nastavení jedntlivých sučástí a funkčních celků jednstpých mtrvých vzidel a prvázanst jedntlivých kmpnentů na celkvý vliv jednstpéh mtrvéh vzidla d) výukvé strategie (pjetí výuky) Předmět se vyučuje ve dvu rčnících tj.: 2. a 3. rčníku. Předmět je členěn d kapitl Předmět se vyučuje jak teretická výuka verbální s využitím didaktické techniky, výpčetní techniky, brazů a mdelů předmět navazuje na výuku jiných dbrných předmětu, jejichž zvládnutí je pdmínku pr zvládnutí předmětu pravárenství a diagnstika na tereticku výuku dle mžnstí navazuje předmět Praxe Předmět je uknčen závěrečnu písemnu a ústní zkušku, které jsu sučástí výučníh listu 101

102 Výsledky vzdělávání Žák: uvědmuje si význam předmětu pr svji buducí prfesi je stručně seznámen s tématy 2.rčníku ROZPIS UČIVA OPRAVÁRENSTVÍ A DIAGNOSTIKA 2. rčník 1,5hd/týden Učiv 7. Úvd, význam předmětu rzeznává jedntlivé druhy jednstpých mtrvých vzidel, umí je zařadit dle kategrie rzeznává jedntlivé části a celky jednstpých mtrvých vzidel pracuje se servisní dkumentací v tištěné i digitální pdbě vyhledává základní údaje pr technlgický pstup při pravách,údržbě a diagnstice jednstpých mtrvých vzidel rientuje se v základech kmunikace se zákazníkem rientuje se v základních pžadavcích pr garážvání a skladvání dílů, příslušenství a jednstpých mtrvých vzidel 8. Základní pznatky pravách 2.1 Druhy jednstpých vzidel 2.2 Hlavní části jednstpých mtrvých vzidel 2.3 Základní práce s technlgicku dkumentací, základní pstup při pravách 2.4 Kmunikace se zákazníkem 2.5 Garážvání a skladvání pjmenuje jedntlivé části pdvzku charakterizuje jízdní vlastnsti jednstpých mtrvých vzidel a jejich mžné vlivnění rzdílnu knstrukcí rzeznává typy pužívaných rámů, jejich vlastnsti a využití, vysvětlí namáhání rámu při jízdě rientuje se v mžnstech měření rámů rzeznává jedntlivé druhy řízení jejich pravu, údržbu a seřízení zná vliv půsbení sil na rám a ulžení řízení charakterizuje vliv přepákvání na charakteristiku tlumení a umí prvést základní údržbu zná všechny mžné kntrlní úkny na předním i zadním tlumiči zná servisní i seřizvací práce na pérvání kntrluje ráfky kl dle výrbcem stanvenéh pstupu zná kntrlu a mžné pškzení 9. Pdvzek 3.1 Pdvzek a jízdní vlastnsti 3.2 Rámy jednstpých vzidel 3.3 Řízení - uchycení př. a zad. kla, přepákvání, 3.4 Pérvání, tlumení 3.5 Kla a pneumatiky 3.6 Brzdy, ABS 102

103 Výsledky vzdělávání pneumatik přezuvá pneumatiky ručním i strjvým způsbem vládá všechny druhy vyvážení kl a vliv nevývažků na jízdní vlastnsti vysvětlí vliv huštění pneu na jízdní vlastnsti mtcyklů zná veškeré kntrlní úkny na brzdvé sustavě ktučvých a bubnvých brzd rientuje se v brzdvých kapalinách a jejich mísitelnsti zná správné technlgické pstupy při pravách a údržbě brzdvé sustavy vládá kntrlní práce a celkvý systém ABS vysvětlí vliv nastavení jedntlivých kmpnentů pdvzku na jízdní vlastnsti jednstpéh mtrvéh vzidla Zná jedntlivé knstrukční řešení primárníh převdu jeh údržbu, vliv a nastavení prvádí kntrlu všech dílů spjky v závislsti na typu a knstrukci spjky včetně variátru seřídí a praví jedntlivé druhy vládání spjek včetně variátru seřídí funkci antihppingu diagnstikuje závady převdvek Ovládá kntrlu jedntlivých částí převdvky Orientuje se v typických závadách na převdvkách Ovládá kntrlu, seřízení a výměnu všech druhů sekundárníh převdu Zná vliv nastavení sekundárníh převdu na jízdní vlastnsti a statní díly jednstpéh mtrvéh vzidla Zná pužívané druhy startvacíh zařízení jejich pravy a kntrlu Zná elektrické zapjení startéru včetně prměření Ovládá pstup demntáže mtrů z rámů za ddržení stanvených technlgických pstupů Ovládá pstup rzebrání mtrů na jedntlivé sučástky a celky Orientuje se v pužívání speciálních přípravků pr demntáž Umí pstup pr přeměření pevných částí mtrů Umí pstup pr přeměření phyblivých částí mtrů Měří jedntlivých částí pmcí speciálních měřidel plasticgage. Ovládá princip při nastavení a seřízení Učiv 3.7 Vliv nastavení pdvzku na jednstpé mtrvé vzidl 10. Ústrjí k přensu tčivéh mmentu spjek 11. Mtry 4.1 Primární převd 4.2 Spjky, vládací mechanismus 4.3 Převdvky 4.4 Sekundární převd, stálý převd 4.5 Startvací zařízení 5.1 Demntáž mtrů z rámů a vlastní demntáž mtrů 5.2 Pevné části mtrů 5.3 Phyblivé části mtrů 5.4 Mntáž mtrů a příprava pr 103

104 Výsledky vzdělávání rzvdvých mechanismů mtru Ovládá výběr kluzných lžisek mtrů Ovládá pstup pr kmpletaci mtrů a jejich pětvnu mntáž d rámů připravuje mtr pr jeh spuštění p kmpletní de-mntáži Učiv spuštění mtrů 104

105 Výsledky vzdělávání Žák: Opakuje učiv prbrané ve II. rčníku, prkáže jeh znalst Zná vlastnsti a pužití lejů vyměňuje lej s filtrem měří mazací tlak 4T mtru nastavuje čerpadl u 2T mtru zná funkci a zapjení spínače tlaku leje 4T mtru měří tlak v mazacím kruhu diagnstikuje závady mazacíh kruhu chápe princip činnsti a funkci chladícíh kruhu rientuje se v chladícím mediu vládá údržbu systému diagnstikuje závady chladícíh kruhu zkuší funkčnst jedntlivých dílů chladící sustavy zná funkci a zapjení větráku a snímače teplty chladící kapaliny rientuje se a pravuje systémy pr přívd paliva demntuje, kntrluje a čistí karburátr zná funkci všech částí a kruhů karburátru umí seřídit bhatst směsi výměnu jedntlivých dílů karburátru seřídí základní nastavení karburátrů (synchrnizace, bhatst paliva vlnběžné táčky, výšku plvákvé kmry.) rientuje se v základním vlivu nastavení karburátru dle tlaku, teplty a vlhksti vzduchu zná funkci vstřikvání paliva kntrluje funkčnst systému vstřikvání paliva rientuje se v systému vládání a pdmětů pr délku vstřikvání paliva zná kmpletní cestu přívdu sání kntrluje vzduchvý filtr kntrluje výfukvu sustavu kntrluje funkčnst výfukvých přívěr vyměňuje ptřebné části a kmpnenty ROZPIS UČIVA OPRAVÁRENSTVÍ A DIAGNOSTIKA 3.rčník 2hd/týden Učiv Opakvání učiva z II. rčníku 2. Mazání mtrů 2.1 mazání 4 T mtrů 2.2 mazání 2 T mtrů 3. Chlazení mtrů 3.1 Chladící kruh systémy, jedntlivé díly kruhu vzduchu 3.2 Chladící medium 4. Palivvá sustava 4.1 Přívd paliva 4.2 Karburátrvý systém 4.3 Vstřikvání paliva 5. Sání vzduchu 5.1 Přívdní ptrubí airbx, tlak 5.2 Vzduchvý filtr druhy. pužití 6. Výfukvá sustava 6.1 Výfuk, výfukvé přívěry

106 Výsledky vzdělávání výfukvé sustavy chápe vliv změny výfukvých dílů na výkn mtru rientuje se v systému ddatečnéh čištění výf. zpldin a katalyzátru měří zpldiny výfukvých plynů měří hlučnst dle předpisů vyměňuje a kntrluje zapalvací svíčky měří a kntrluje cívky zapalvání měří, kntrluje a zapjuje zapalvání plní, kntrluje a dbíjí akumulátry kntrluje všechny typy alternátrů prměřuje zdrjvu sustavu dstraňuje závady ze zdrjvé sustavy kntrluje a pravuje světelné a akustické signalizační zařízení rientuje se v systémech měření výknu zná předpisy pr práci na válcvé zkušebně výknu měří se všemi ptřebnými měřidly pr kntrlu jedntlivých částí jednstpých mtrvých vzidel měří elektrické snímače vládá diagnstické zařízení pr kmunikaci s řídící jedntku Učiv 6.2 Katalyzátr, systémy ddatečnéh spalvání 6.3 Měření zpldin výfukvých plynů 6.4 Měření hlučnsti 7. Zapalvání, zdrje el. prudu, signalizační zařízení 7.1 Zapalvací svíčky 7.2 Cívky 7.3 Zapalvání 7.4 Akumulátry 7.5 Alternátry 7.6 Světelné a akustické signalizační zařízení 8. Měření výknu 9. Diagnstická zařízení 9.1 Mechanická diagnstická zařízení 9.2 Elektrnické diagnstické zařízení 106

107 ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL Pjetí vyučvacíh předmětu: a) becné cíle vyučvacíh předmětu - prhlubuje a rzvíjí znalsti žáků a jejich vyjadřvací schpnsti a dvednsti, zejména s hledem na praktické užívání - učí žáky lgickému myšlení, předvídavsti a řešení mžných prblémů - vytváří dbrý základ pr další vzdělávání b) charakteristika učiva - v blasti knstrukce a údržby vzidel předmět navazuje na vědmsti žáků získané předchzím studiem - skládá se z dbrnéh vzdělávání a kmunikační výchvy, které se navzájem dplňují a pdprují - důraz klade na kvalitní zvládnutí základních a frekventvaných dpravních jevů - sjedncuje teretický a praktický výcvik - učí žáky racinálním studijním metdám - směřuje k dvednsti a schpnsti bezpečně se phybvat v prvzu c) pjetí výuky - při výuce se rzvíjí vědmsti a dvednsti žáků vzhledem ke splečenskému a prfesnímu zaměření žáků - ve škle žáci pracují se sešity a učebnicemi - je vhdné prvádět krátká mluvní cvičení na aktuální téma s důrazem na dbrné vyjadřvání - vyučující kntrluje a pravuje práci žáků, dbá na správné dbrné vyjadřvání d) hdncení výsledků žáků - průběžně jsu zařazvány různé druhy kntrlních činnstí (referáty, testy, ústní zkušení ) - učitel hdntí prjevy ústní i písemné a jejich bsahvu správnst e) příns předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a průřezvých témat - pracvat s infrmacemi a s kmunikačními prstředky v silničním prvzu - rientvat se v dpravní prblematice - jednat s lidmi, diskutvat, hledat kmprmisy, být tlerantní a zdpvědný 107

108 Výsledky vzdělávání a kmpetence ROZPIS UČIVA ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL 3. rčník Tematické celky Žák: je seznámen s bsahem a cílem předmětu rientuje se v záknech týkajících se prvzu na pzemních kmunikacích 1.Úvd 1.1 Seznámení s předmětem 1.2 Zákny týkající se silniční dpravy zná pravidla prvzu rzumí dpravním situacím a umí je řešit dle pravidel rientuje se v chvání statních účastníků prvzu dvede vysvětlit následky svéh chvání včetně mžnstí předcházení trestných činů v dpravě 2. Předpisy prvzu na pzemních kmunikacích 2.1 Předpisy prvzu na pzemních kmunikacích 2.2 Řešení dpravních situací 2.3 Občanskprávní a trestní dpvědnst řidiče umí ppsat hlavní části vzidel, v návaznsti na dbrné předměty A, OD a praxi je schpen ppisu vzidel rzpznává vládací ústrjí a prvky vzidla zvládá základní údržbu vzidla, čtení prvzních údajů zná mžnsti vzniku a předcházení mžných závad zná vliv technickéh stavu na bezpečnst prvzu a tím vlastní dpvědnst za stav vzidla 3. Výuka vládání a údržba vzidla 3.1 Ppis hlavních částí vzidel sk. ř.p. B, C1 a C 3.2 Ovládací ústrjí vzidel 3.3 Ppis základní údržby 3.4 Prvzní údaje vzidla 3.5 Preventivní údržba, její význam 3.6 Nejběžnější závady, jejich prjevy a dstranění 3.7 Zkušební tázky skupiny B 3.8 Zkušební tázky skupiny C1 a C 2.plletí Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: zná mžnsti vzniku a předcházení mžných závad chápe vliv technickéh stavu na bezpečnst prvzu a tím vlastní Tematické celky 1. Výuka vládání a údržba vzidla 1.1 Preventivní údržba, její význam 1.2 Nejběžnější závady, jejich prjevy a dstranění 1.3 Zkušební tázky skupiny B 108

109 dpvědnst za stav vzidla 1.4 Zkušební tázky skupiny C1 a C umí vyjmenvat faktry vlivňující bezpečnst prvzu je si vědm mžných rizik a jejich půvdu zná vliv návykvých látek a únavy na pzrnst řidiče a tím mžnst vzniku krizvých situací zná vliv rzlžení nákladu na jízdní vlastnsti vzidla a bezpečnst jízdy má stále na paměti, že fyzikální zákny se nedají bejít umí vyjmenvat prvky aktivní a pasivní bezpečnsti včetně rzdílu mezi pasivní a aktivní bezpečnstí je schpen vyjmenvat základní elektrnické systémy a ppsat jejich činnst, výhdy a nevýhdy je beznámen s integrvaným záchranným systémem umí zacházet s mapu, dvede prvést naplánvání cesty s přestávkami a tankváním zná zásady první pmci a dvede dle svých mžnstí první pmc pskytnut je si vědm významu pskytnutí první pmci a trestníh pstihu za její nepskytnutí žák zpakuje své dsažené znalsti z pravidel prvzu a prhlubí je 2. Výuka terie zásad bezpečné jízdy 2.1 Činitelé vlivňující bezpečnst prvzu 2.2 Vliv návykvých látek 2.3 Předpisy dbě jízdy a dpčinku 2.4 Vztahy mezi účastníky prvz 2.5 Vliv zkušenstí a technickéh stavu vzidla 2.6 Fyzikální záknitsti phybu vzidla 2.7 Bezpečná vzdálenst 2.8 Ulžení a přepravu nákladu 2.9 Vliv pčasí na vzidl a řidiče 2.10 Aktivní a pasivní bezpečnst 2.11 Elektrnické systémy vzidel 2.12 Integrvaný záchranný systém 2.13 Pužívání mapy 3. Výuka zdravtní přípravy 3.1 Vliv zdravtníh stavu na nehdvst 3.2 Zásady jednání při dpravní nehdě 3.3 Zásady první pmci, živt zachraňující úkny 3.4 Seznámení s autlékárničku 4. Výuka předpisů prvzu na pzemních kmunikacích pakvání 5. Opakvání suhrnné 109

110 VZDĚLÁVACÍ MODULY Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Mechanik mtcyklů Kód a název bru vzdělání: 2368-H/01 Mechanik pravář mtrvých vzidel Stupeň pskytvanéh vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka a frma studia: 3 rky, denní studium Platnst ŠVP: d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem 1. Charakteristika vzdělávacích mdulů V části dbrných bsahvých kruhů (STROJE A ZAŘÍZENÍ, ELEKTROTECHNICKÉ ZAŘÍZENÍ a MONTÁŽE A OPRAVY) je výuka v prvním rčníku prváděna frmu vzdělávacích mdulů. Mduly zastřešují veškeru dbrnu, tereticku i prakticku výuku frmu návaznsti teretické výuky na následné praktické věření dvednstí dané prblematiky v reálném časvém úseku, v rámci klasickéh střídání týdne teretické a týdne praktické výuky. Mduly jsu kncipvány jak samstatné bsahvě vymezené celky, ve kterých sučasně prbíhá teretická i praktická výuka k danému tématu. Výuku jedntlivých mdulů uzavírají jedntná hdncení, která stanví míru zvládnutí dané prblematiky jak v části teretické, tak praktické. Mduly jsu členěny dle nárčnsti a pžadvané návaznsti. Všechny mduly mají stejnu časvu dtaci. D úvdu všech mdulů je zařazen zašklení v blasti BOZP a PO, je kladen velký důraz na vkládání bčanských a klíčvých kmpetencí d výuky v jedntlivých dbrných mdulech. V prvním rčníku jsu zařazeny mduly, které mají ve většině případů charakter základů strjírenství se zaměřením na mtrvá vzidla a umžňují tak jedntnu výuku různých specializací bru mechanik pravář mtrvých vzidel. Ke každému mdulu jsu stanveny pracvní týmy ve slžení učitele dbrné terie a dvu, respektive tří učitelů dbrnéh výcviku, kteří se pdílejí na tvrbě, aktualizaci a výuce v daném mdulu. Jeden člen týmu je jmenván veducím mdulu a je tak dpvědný za přípravu a kvalitu výuky danéh dbrnéh tématu. Hlavním úklem pracvníh týmu je hdncení jedntlivých žáků v závěru každéh mdulu. Dílčím přínsem je také relativně úzká specializace učitelů na knkrétní blast dbrné výuky v bru jednstpých mtrvých vzidel a následné další vzdělávání pedaggických pracvníků. 110

111 Pr bjektivní hdncení výsledků výuky žáků v jedntlivých mdulech budu pužity také části zadání závěrečných zkušek. Jedním z mtivačních prvků výuky je také účast žáků v sutěži CzechSkills a Eurpa Cup. 2. Označení vzdělávacích mdulů Kód mdulu: MJV.I.1-K168 Rzsah mdulu v hdinách (sučet teretické a praktické slžky) Pjetí mdulu (kmbinvané - prprcinální prpjení teretické i praktické slžky) Přadvé čísl mdulu (1-10) Rčník (I.-III.) Obr vzdělání (autmechanik) 3. Obsah TECHNICKÁ DOKUMENTACE A RUČNÍ ZOPRACOVÁNÍ MATERIÁLŮ OBRÁBĚNÍ A SPOJOVÁNÍ MATERIÁLŮ ZÁKLADY OPRAVÁRENSTVÍ ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY MOTOROVÝCH VOZIDEL 111

112 Název mdulu: TECHNICKÁ DOKUMENTACE A RUČNÍ ZOPRACOVÁNÍ MATERIÁLŮ Kód mdulu: AM.I.1-K168 Platnst d: Časvá dtace mdulu: Charakteristika mdulu: Vstupní předpklady: Rzsah dbrné terie: 42 hdin Rzsah dbrnéh výcviku: 126 hdin Základní mdul, na který navazují další dbrné mduly. Hlavním cílem je rientace v technické dkumentaci a získání znalstí a dvednstí ptřebných pr měření neelektrických veličin. Následně získají žáci základní znalsti technických materiálech a dvednsti ptřebné k jejich ručnímu a mechanizvanému zpracvání. Úspěšné abslvvání ZŠ Předpkládané výsledky vzdělávání: Žák se rientuje v technické dkumentaci, umí číst a načrtnut výkresy strjních sučástí, pracuje s dílensku dkumentací, měří technické veličiny. Žák si uvědmuje technicku dkumentaci jak základní prstředek k dalšímu získávání vědmstí a zkušenstí v bru vzdělání a příbuzných brech. Žák rzlišuje jedntlivé druhy železných i neželezných materiálů, zná způsby značení, výrby, pužití a vlastnsti materiálů pužívaných v mtrvých vzidlech. Na základě získaných znalstí vlí vhdné způsby pracvání materiálu, pvrchvých úprav a prakticky je prvádí. Obsah mdulu: - kreslení strjních sučástí - výkresy sestavení - schémata, technická dkumentace - základní druhy měřidel - měření délkvá - měření úhlů - měření prvnávací - měření závitů - technické materiály - dělení materiálu - pilvání - vrtání - ruční tváření plechů - brušení a zabrušvání - práce s mechanizvanými nástrji - pvrchvé úpravy 112

113 Dpručené pstupy výuky: V rámci teretické výuky si žák svjí čtení a kreslení technických výkresů, včetně rientace v nrmách, technické dkumentaci, dílenské dkumentaci, žák dále získá znalsti technických materiálech s vazbu na příklady pužití v mtrvých vzidlech a mžnsti defektů neb ptřebení sučástí vzidel. V dbrném výcviku si frmu cvičení prhlubí a věří tyt znalsti na příkladech z praxe a prhlubí je znalsti a dvednsti z blasti metrlgie, žáci si svjí a prcvičí dvednsti spjené s ručním a mechanizvaným bráběním technických materiálů, při výuce si žáci věří znalsti vlastnstech a mžnstech pužití jedntlivých druhů materiálů. Kritéria hdncení: Žák vypracuje průřezvu subrnu práci, na které se věří zvládnutí prblematiky, knkrétně se jedná měření vzru, náčrt a návrh výrby jednduché strjní sučásti. Dplňkem hdncení je také dbrný ústní, písemný a celkvý prjev žáka. - rientace v nrmách, technických pdkladech, dílenských manuálech, technické dkumentaci apd. - čtení výkresů a kreslení náčrtů jedntlivých sučástí mtrvých vzidel - měření mechanických vlastnstí jedntlivých sučástí a dílů mtrvých vzidel - znalst druhů, značení, vlastnstí a pužití technických materiálů - praktické prvádění jedntlivých úknů ručníh a mechanizvanéh brábění - vlba vhdných pstupů brábění - aplikace teretických znalstí v praxi - zručnst Pstupy hdncení: Učitelé dbrnéh výcviku a dbrné terie, kteří prvádí výuku v mdulu, psudí na splečném setkání míru kvality subrné práce, znalsti a dvednsti žáka v jedntlivých částech, ale hlavně schpnst praktické aplikace získaných znalstí při práci s materiálem a statních hdntících kritérií jedntlivých žáků. Výstupem je jedntné hdncení za celý mdul. Výsledné hdncení je pté průřezem teretických znalstí a praktických dvednstí žáka. Dpručená literatura: Technické kreslení, Antnín Kunc Odbrné kreslení, Jan Vjtík Technlgie zpracvání kvů 1 a 2, A. Frischherz, P. Skp, H. Piegler Technlgie ručníh zpracvání kvů, J. Švagr, J. Vjtík 113

114 MODUL č.1 TECHNICKÁ DOKUMENTACE A RUČNÍ ZPRACOVÁNÍ MATERIÁLŮ Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: zná druhy měřidel a jejich mžnsti pr využití v praxi 1.rčník dbrná terie 42 hdin Tematické celky 1. Měření a měřidla 1.1 Měřidla pevná 1.2 Měřidla stavitelná, psuvka mikrmetr 1.3 Kalibry, šablny 1.4 Chyby při měření vyčte z výkresu jedndušších strjních sučástí jejich tvar, rzměry a dvlené úchylky umí kreslit náčrty jednduchých strjních sučástí, správně ktvat jejich parametry a s pužitím tabulek stanvit jejich dvlené úchylky 2. Kreslení strjních sučástí 2.1 Pravúhlé prmítaní těles 2.2 Ktvání 2.3 Lícvání, tlerance 2.4 Vzájemné plhy plch 2.5 Značení drsnsti zná jedntlivé druhy řezání materiálu zná mderní druhy dělení materiálu vlí při zpracvání vhdné nástrje 3. Řezání kvů 3.1 Ruční řezání 3.2 Strjní řezání 3.3 Technlgie řezání zná jedntlivé způsby stříhání dvede zvlit vhdný nástrj a řezné pdmínky při vrtání 4. Pilvání 4.1 Pilvání ruční a strjní 4.2 Rzdělení pilníků 4.3 Technlgie pilvání 5. Stříhání 5.1 Stříhání ruční 5.2 Technlgie stříhání 114

115 chápe technlgií vystružvání 6. Vrtání 6.1 Rzdělení strjů a nástrjů 6.2 Gemetrie vrtáku, brušení umí rzlišit druhy závitů pužívaných ke spjení neb vyvzení phybu zná pužívané materiály zná způsby měření závitů vládá druhy zajištění závitvých spjů 7. Vyhrubvání, vystružvání, lícvání zná technlgií sekání vlí vhdný technlgický pstup ručníh zpracvání technických materiálů 8. Závity 8.1 Šrubvý spj, prfil závitu 8.2 Druhy závitu, rzdělení 8.3 Výrba vnějších a vnitřních a vnějších závitů 8.4 Měření závitů 8.5 Jištění šrubvých spjů zná mechanizvané nástrje a jejich mžnstí 9. Sekání 9.1 Nástrje, technlgie sekání 10. Ohýbání a rvnání 10.1 Ohýbání plechů, drátů, prfilů trubek 11. Práce s mechanizvanými nástrji 11.1 Rzdělení, pužití 115

116 1. rčník dbrný výcvik 126 hdin kmpetence Výsledky vzdělávání a Žák: rientuje se na svém nvém pracvišti a ddržuje zásady BOZP a PO Tematické celky 1. BOZP a PO Hygiena práce, prtipžární prevence Úvd, seznámení s pracvištěm rzlišuje jedntlivé základní druhy měřidel umí pracvat s celvým měřítkem rzlišuje jedntlivé druhy psuvných měřítek pdle přesnsti umí dečítat hdnty z číselníku třmenvéh mikrmetru rzezná měřidla na úhly dvede pracvat s pevným úhelníkem zná měřit úhly úhlměry vlí měřidla ptřebná pr prvedení dané perace rzměřuje a rýsuje pltvary před dalším pracváním vlí vhdný technlgický pstup ručníh pracvání technických materiálů vlí vhdný způsb a prstředky úprav a dělení materiálů zvládne ruční dělení materiálu pilku prvádí základní ruční pracvání technických materiálů včetně jejich přípravy před zpracváním vládá základní pilvání spjených plch vrtá tvry a prvádí ptřebnu úpravu s přihlédnutím pr různé druhy spjů, před zahlubváním a vystružváním zná druhy závitů jejich dlišnsti umí zvlit a pužívat správné nástrje pr zhtvení závitů zná připravit materiál pr zhtvení závitů umí dstranit zalmený svrník dkáže zvlit správný pstup při pravě závitu včetně pužití závitvých vlžek rzlišuje materiály vhdné k hýbání a rvnání zná pracvní pstup při ručním hýbání vlí a pužívá nástrje, ruční, mechanizvané nářadí a příslušenství, pmůcky a měřidla ptřebná pr prvedení dané perace při pužití mechanizvanéh nářadí vládá řádné upínání bráběné plchy 2. Ruční zpracvání technických materiálů Měření pravítk, úhelník, psuvka - mikrmetr, úhlměr Orýsvání, důlčíkvání Řezání kvů Pilvání rvinných plch spjených a tvar. plch Stříhání materiálů Vrtání zhtvení tvrů - zahlubvání tvrů - stření vrtáků Vyhrubvání, vystružvání, 116

117 kmpetence Výsledky vzdělávání a Tematické celky lícvání Závity řezání vnitřních závitů řezání vnějších závitů pravy a měření Sekání a prbíjení Ohýbání a rvnání Práce s mechanickými nástrji el. ruč. vrtačky el. ruč. brusky el. ruč. nůžky 117

118 Název mdulu: OBRÁBĚNÍ A SPOJOVÁNÍ MATERIÁLŮ Kód mdulu: AM.I.2-K168 Platnst d: Časvá dtace mdulu: Charakteristika mdulu: Vstupní předpklady: Rzsah dbrné terie: 42 hdin Rzsah dbrnéh výcviku: 126 hdin Cílem mdulu je svjení si jedntlivých druhů, vlastnstí, pužívaných materiálů, sučástí a technlgických pstupů rzebíratelných a nerzebíratelných spjů, dále získání základních znalstí a dvednstí ve strjním brábění. Tent mdul přím navazuje na znalsti získané v předešlém mdulu Technická dkumentace a ruční zpracvání materiálů a využívá je. Úspěšné abslvvání ZŠ a zvládnutí mdulu AM.I.1. Předpkládané výsledky vzdělávání: Žák rzlišuje, vlí a prvádí jedntlivé druhy rzebíratelnéh a nerzebíratelnéh spjvání materiálů v návaznsti na širké uplatnění v blasti mtrvých vzidel a vlastnsti spjů. Oblast nerzebíratelnéh spjvání materiálů je zaměřena především na základní metdy svařvání. Při pužívání jedntlivých nerzebíratelných spjů žák vlí vhdné technlgické pstupy s hledem na nrmy a vlastnsti spjů. Žák zhtvuje jednduché strjní sučásti a bsluhuje strje pr brábění materiálu. Obsah mdulu: - závity - šrubvé spje - sklíkvání - spjvání hadic, páskvání - strjní brábění - nýtvání - lepení - tmelení - pájení - svařvání - svařvání plastů - lisvání 118

119 Dpručené pstupy výuky: V rámci teretické výuky žák získá znalsti jedntlivých druzích a pužití rzebíratelných a nerzebíratelných spjů s hledem na nrmvané části a pužité materiály, dále se seznámí s druhy a pužitím strjů určených k brábění technických materiálů. V dbrném výcviku žáci prakticky spjují materiály jedntlivými druhy rzebíratelných spjů a prvádí jejich pravy s důrazem na pužití u mtrvých vzidel. Žák prakticky prvede nejpužívanější druhy nerzebíratelných spjů, výstupem je puze zašklení v dané prblematice bez získání svědčení. Žáci si dále svjí dvednsti v blasti strjníh brábění frmu výrby jednduchých sučástí na základních druzích strjů. Kritéria hdncení: - znalst druhů a pužití rzebíratelných a nerzebíratelných spjů - rientace v nrmách a technlgických pstupech - vlba pstupu a zhtvvání rzebíratelných a nerzebíratelných spjů s následnu kntrlu - rzlišvání a pužívání vhdných způsbů utěsňvání spjů - prava pškzených spjů - zhtvení jednduchéh výrbku pmcí jedntlivých druhů strjníh brábění Pstupy hdncení: Největší váha hdncení výsledků tht mdulu leží na věření praktických dvednstí žáků v blasti rzebíratelných a nerzebíratelných spjů a strjníh brábění, frmu hdncení kvality a vhdnsti vyrbených spjů a jednduchých sučástí. Hdncení je průřezem teretických znalstí a praktických dvednstí s důrazem na BOZP a PO. Dpručená literatura: Strjírenská technlgie, Mirslav Hluchý 119

120 Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: chápe terii brábění vládá zásady bezpečnsti práce na bráběcích strjích zná pužívané druhy sustruhů umí zvlit řezný nástrj zná gemetrii řeznéh nástrje MODUL č. 2 OBRÁBĚNÍ A SPOJOVÁNÍ MATERIÁLŮ 1. rčník dbrná terie 42 hdin Tematické celky 1. Strjní brábění 1.1 Terie brábění 1.2 BOZP při brábění 2. Sustružení 2.1 Technlgie sustružení 2.2 Způsby sustružení / vrtání, řezání závitů / 2.3 Sustružnické nže, druhy, materiál 2.4 Rzdělení sustruhů 3. Frézvání 3.1 Technlgie frézvání 3.2 Rzdělení fréz, materiály 3.3 Rzdělení frézek a jejich pužití vládá pjmy fréza a frézka umí rzeznat druhy fréz zná rzdělení frézek a jejich využití v praxi rzlišuje druhy nýtů zejména pr pužití v servisu dvede navrhnut technlgický pstup při nýtvání zná a plně si svjil návyky bezpečnsti práce rientuje se v základní terminlgii 4. Nýtvání 4.1 Nýtvý spj, vlastnsti, pužití 4.2 Druhy nýtu, nástrje 4.3. Pstup při nýtvání 5. Svařvání plamenem 5.1 Základní pjmy 5.2 Technlgie svařvání plamenem 5.3 BOZP 6. Svařvání elektrickým blukem 6.1 Technlgie svařvání elektrickým blukem 6.2 Svařvání v chranné atmsféře 6.3 Druhy svarů 7. Pájení 7.1. Pájení kvů měkké, technlgie 7.2 Pájení kvů tvrdé, technlgie svjil si návyky BOZP rientuje se v základní terminlgii rzumí značení elektrd zná základní značení a druhy svarů 8. Svařvání plastů 8.1 Základní pjmy, pužití při pravách 9. Lepení 9.1 Technlgie lepení 120

121 9.2 Druhy lepidel a lepených spjů 10. Tmelení 10.1 Technlgie tmelení 10.2 Druhy tmelů, nástrje a pmůcky rzlišuje druhy pájek dvede navrhnut technlgický pstup rzlišuje druhy technlgií rzlišuje druhy lepidel dvede vypracvat technlgický pstup umí stanvit technlgický pstup rzlišuje druhy tmelů 121

122 1. rčník dbrný výcvik 126 hdin Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: rientuje se na svém nvém pracvišti a ddržuje zásady BOZP a PO psuzuje pužitelnst jedntlivých metd strjníh brábění materiálu vládá zásady bezpečnsti práce na bráběcích strjích Tematické celky 1. BOZP a PO Hygiena práce, prtipžární prevence vlí pdle pžadvané přesnsti brábění měřidla a pstup měření vládá pstupy práce při dělení materiálu stanví a pdle ptřeby vypčítá základní pracvní pdmínky a tlerance pr strjní brábění dvede stanvit základní pracvní pdmínky upínání nástrjů a brbků zhtvuje pdle technických výkresů a schémat strjním bráběním jednduché sučástky a pdle ptřeby je upraví ručním dhtvením zná rzdělení frézek a jejich využití pdle technlgickéh pstupu výrby v praxi vládá technlgický pstup frézvání rvinných plch 2. Strjní brábění 2.1 Strjní brábění účel, druhy 2.2 Strjní pila 2.3 Sustružení čelní plchy - válcvé plchy - vrtání na sustruhu - řezání závitů, kntrla házivsti 2.4 Frézvání bsluha strje stanví druh, průměr, délku a vzdálenst nýtu u nýtvéh spjení materiálu stanví a dvede pužít vhdný technlgický pstup při nýtvání vlí vhdné nástrje pr nýtvání zná a dvede pužít různé druhy demntáže nýtvanéh spjení 3. Ruční zpracvání technických materiálů 3.1 Nýtvání ( prbíhá na pracvišti bru AT neb KL prhzení pracvišť z důvdu zajištění tématu Strjní brábění pr tyt bry ) rvinných plch vládá základní nrmy pr svařvání a řezání plamenem bsluhuje svařvací supravu, zapaluje a seřizuje plamen prvádí jednduché sváry plamenem je seznámen se způsby řezání materiálů plamenem zná bsluhu svařvacíh agregátu pr svařvání el. blukem zná bsluhu svařvacíh agregátu pr svařváním Spjvání materiálů Platné nrmy pr svařvání Svařvání plamenem - bsluha supravy - zapálení plamene - zhášení plamene

123 Výsledky vzdělávání a kmpetence svařvání v chranné atmsféře prvádí jednduché sváry el. blukem prvádí jednduché sváry svařváním v chranné atmsféře rzlišuje a zná různé druhy pájek, pájedel a tavidel rientuje se v prblematice svařvání plastů rzlišuje různé druhy plastů umí pužívat různé druhy lepidel a tmelů zná základní technlgický pstup při lepení a tmelení materiálů Tematické celky atmsféře Svařvání plamenem - cvičná husenka bez přídavnéh materiálu - cvičná husenka s přídavným materiálem Svařvání plamenem - svar tupý, rhvý, kutvý - ukázka řezání plamenem 4.2 Svařvání v chranné Elektrický bluk - zapálení a udržení bluku - cvičná husenka Elektrický bluk - svar tupý a kutvý 5. Spjvání materiálů pájením a lepením pravách pravách 5.1 Pájení na měkk, na tvrd - způsb, druhy pájek 5.2 Lepení, tmelení pužití při 5.3 Svařvání plastů pužití při 123

124 Název mdulu: ZÁKLADY OPRAVÁRENSTVÍ Kód mdulu: AM.I.3-K168 Platnst d: Časvá dtace mdulu: Charakteristika mdulu: Vstupní předpklady: Rzsah dbrné terie: 42 Hdin Rzsah dbrnéh výcviku: 126 Hdin Cílem mdulu je rientace v rzdělení a hlavních částech mtrvých vzidel spjená se získáním základních návyků v pravárenství frmu mntáží a demntáží skupin a částí mtrvých vzidel. Úspěšné abslvvání mdulu AM.I.1 Předpkládané výsledky vzdělávání: Žák zná rzdělení, druhy a hlavní části mtrvých vzidel, umí pracvat se základními dílenskými strji, nástrji a nářadím, vlí a pužívá vhdné pstupy demntáže a mntáže částí mtrvých vzidel, sučasně se seznamuje s principem činnsti základních částí. Obsah mdulu: - základy mntážních prací - mntáž a demntáž strjů a zařízení - základy pravárenství - mtrvá vzidla - zdvihací, dpravní a manipulační strje a zařízení - hl. části mtrvých vzidel demntáž z vzidla - demntáže hl. částí mtrvých vzidel Dpručené pstupy výuky: V rámci teretické výuky žák získá znalsti rzdělení, druzích, základních kncepcích a hlavních částech mtrvých vzidel. V dbrném výcviku si žáci svjí dvednsti spjené s pužíváním dílenskéh vybavení při demntáži a mntáži jedntlivých částí mtrvých vzidel tak, aby získali základní návyky v pravárenství. Kritéria hdncení: - znalst rzdělení, druhů, hlavních částí a pužití mtrvých vzidel - vlba způsbu prvádění prav za pužití vhdnéh nářadí, nástrjů, strjů a zařízení - ddržvaní technlgických pstupů mntáží a demntáží dílů, sučástí, skupin a celků mtrvých vzidel Pstupy hdncení: Vzhledem k rzdílným bsahům teretické a praktické výuky prbíhá hdncení samstatně, pdkladem je míra dsažení předpkládaných kmpetencí a výsledků vzdělávání. Dpručená literatura: AUTOMOBILY 1 Pdvzky, Ing. Zdeněk Jan, Ing. Brnislav Ždánský 124

125 MODUL č. 3 Základy pravárenství 1. rčník dbrná terie 42 hdin Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: chápe vzájemnu plhu sučástí a jejich ulžení rientuje se v základní terminlgií převdů zná základní rzdělení a pužití lžisek zná základní rzdělení a pužití šrubů a matic Tematické celky 1. Sučásti k přensu sil a mmentů 1.1 Hřídele, pera 1.2 Řemenvé převdy 1.3 Řetězvé převdy 1.4 Převdy zubenými kly 1.5. Lžiska, pužití, rzdělení 1.6. Šruby, matice, pdlžky zná rzdělení mtrvých vzidel a jejich kncepci chápe prvky bezpečnsti mtrvých vzidel zná základní části mtru a převdvéh ústrjí a jejich funkci rientuje se v základní terminlgii danéh tématu zná základní prvky pdvzkvé části mtrvéh vzidla 2. Mtrvá vzidla 2.5 Histrie 2.6 Základní rzdělení 2.7 Kncepce mtrvých vzidel 2.8 Aktivní a pasivní bezpečnst 3. Části mtrvých vzidel 3.1 Mtr Části mtru Rzdělení a činnst mtru 3.2. Spjka 3.3. Převdvka 3.4. Diferenciál 3.5. Karserie a rámy 3.6 Nápravy 3.7 Tlumiče a pérvání 3.8 Pneumatiky a kla 3.9 Brzdy 3.10 Řízení 125

126 1. rčník dbrný výcvik 126 hdin Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: rientuje se na svém nvém pracvišti a ddržuje zásady BOZP a PO vládá správné zvedání vzidel na zvedáku z hlediska BOZP zná názvy nářadí, vlí vhdné nářadí a přípravky pr danu práci rzlišuje jedntlivé druhy vzidel a dvede pjmenvat jejich hlavní části zná způsby pužití mtrvých vzidel vyhledává textvé, grafické infrmace v servisních příručkách apd. správný technlgický pstup si kntrluje v dílenské příručce pr typ vzidla, na kterém prvádí demntáž vlí správný pstup demntáže jedntlivých náprav u vzidla zná způsby ulžení mtrů určí pstup demntáže jedntlivých typů mtrů z vzidla prvádí demntáže náprav, mtrů, převdvek, event. rzvdvek z vzidla rzlišuje druhy karserií dvede pjmenvat pužívané příslušenství a vysvětlit jejich význam psudí pužitelnst výbavy a výstrje vzidla z hlediska prvzu a bezpečnsti vlí vhdné pmůcky a přípravky pr usnadnění demntáže vlí správný pstup demntáže u jedntlivých částí vzidla určuje vzájemnu plhu dílů a jejich ulžení umí zajistit šrubvý spj, dvede psudit vhdnst knkrétníh typu jištění vlí způsb kntrly sučástí a dílů dvede pužívat mmentvý klíč, umí vyhledat utahvací mmenty v dílenských příručkách vlí správný pstup při rzlžení a slžení jedntlivých agregátů vzidla dvede pjmenvat pužívané příslušenství a vysvětlit jejich význam zná názvy nářadí, vlí vhdné nářadí a přípravky pr danu práci Tematické celky 1. BOZP a PO Hygiena práce, prtipžární prevence 1.1 práce na zvedacím zařízení 1.2 technlgická kázeň 1.3 nářadí, přípravky, demntáže 2. Základy pravárenství demntáž a mntáž agregátů z vzidla 2.1 Hlavní části mtrvých vzidel Servisní dkumentace, dílenské příručky 2.2 Demntáž a mntáž agregátů z vzidla přední nápravy zadní nápravy mtr převdvka, rzvdvka karserie, příslušenství umí zjistit velikst vůlí pmcí spárměrů 126

127 Výsledky vzdělávání a kmpetence prvádí jednduché měření číselníkvým úchylkměrem vládá pstup měřením dutinměrem umí prměřit rvinnu plchu pevným měřítkem umí pravit ventilvé sedl, přebrusit ventil a prvést zabrušení ventilu d sedla umí prvést zkušku těsnsti pravenéh ventilvéh sedla Tematické celky 3. Základy pravárenství rzlžení a slžení demntvaných agregátů 3.1. Značení dílů a sestav, šrubvé spje, jištění, utahvací mmenty 3.2 Rzlžení a slžení agregátů zážehvý mtr vznětvý mtr převdvka rzvdvka přední náprava zadní náprava 4. Měření autsučástí a prava ventilvých sedel 4.1 Spárměry, dutinměr, indikátr 4.2 Oprava ventilvých sedel, zabrušvání ventilů, zkuška těsnsti 127

128 Název mdulu: ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY MOTOROVÝCH VOZIDEL Kód mdulu: AM.I.4-K168 Platnst d: Časvá dtace mdulu: Charakteristika mdulu: Vstupní předpklady: Rzsah dbrné terie: 42 hdin Rzsah dbrnéh výcviku: 126 hdin Cílem mdulu je získání základních znalstí v blasti elektrtechniky mtrvých vzidel a měření elektrických veličin. Mdul navazuje na výuku v předmětu fyzika, jehž bsah je přizpůsben ptřebám mdulu. Úspěšné abslvvání mdulů AM.I.1. Předpkládané výsledky vzdělávání: Žák rzlišuje základní elektrtechnické části mtrvých vzidel a vládá jejich zapjení d bvdu, zná základy elektrtechniky, rientuje se v elektrtechnických schématech a měření elektrické veličiny. Obsah mdulu: - základy elektrtechniky - elektrické měřící přístrje a měření - elektrické zařízení mtrvých vzidel Dpručené pstupy výuky: Pstupy výuky by měly být zalženy na ptřebě téměř dknaléh zvládnutí učiva, které tvří jeden ze základních kamenů dbrné výuky, je tedy nutné striktně ddržvat prpjení teretických znalstí s následným praktickým věřením, ve frmě měření elektrických veličin. D tht mdulu je nutné zařadit ve velkém rzsahu pakvání a prcvičvání. Kritéria hdncení: - čtení a náčrt elektrtechnických schémat - rientace v elektrtechnické dkumentaci mtrvých vzidel - měření elektrických veličin, pužívání vhdných přístrjů a nastavení - znalst hlavních elektrtechnických částí mtrvých vzidel a zapjení d bvdu Pstupy hdncení: Při hdncení by měl být kladen důraz zejména na zvládnutí praktickéh měření v suvislsti se znalstí a aplikací základních elektrtechnických záknů a rientaci v elektrtechnické dkumentaci. Dpručená literatura: ELEKTROTECHNIKA MOTOROVÝCH VOZIDEL 1, Ing. Zdeněk Jan, PaedDr. Jindřich Kubát, Ing. Brnislav Ždánský 128

129 MODUL č. 4 ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY MOTOROVÝCH VOZIDEL 1. rčník dbrná terie 42 hdin Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: umí ppsat činnst jednduchéh elektrickéh bvdu dvede vysvětlit pjem elektrický prud, napětí, dpr a vdivst umí matematicky řešit jednduché elektrické bvdy s využitím Ohmva zákna dvede rzdělit materiály dle elektrické vdivsti Tematické celky 1. Základní pjmy z elektrtechniky 1.1 Elektrický bvd 1.2 Elektrický prud 1.3 Elektrické napětí 1.4 Elektrický dpr 1.5 Ohmův zákn 2. Základní elektrtechnické materiály 2.1 Vdiče 2.2 Plvdiče 2.3 Izlanty umí měřit elektrický dpr umí matematicky vyjádřit celkvý dpr zná druhy kndenzátrů a jejich značení chápe funkci a pužití transfrmátru rientuje se v jednduchých přehledvých a bvdvých schématech 3. Pasivní sučásti elektrtechnických bvdů 3.1 Rezistry, druhy, značení 3.2 Řazení rezistrů 3.3 Kndenzátry, druhy, značení 3.4 Řazení kndenzátrů 3.5 Elektrmagnety 3.6 Transfrmátry 4. Elektrtechnická schémata 4.1 Nrmalizvané značky 4.2 Značky pr mtrvá vzidla 4.3. Přehledvé schéma 4.4 Obvdvé schéma zná hlavní části akumulátru zná princip a hlavní údržbu dvede ppsat alternátr zná princip a základní údržbu chápe princip zapalvání 5. Akumulátry 5.1 Knstrukce 5.2 Elektrické veličiny akumulátru 5.3 Závady a údržba 6. Alternátry 6.1 Knstrukce 6.2 Princip alternátru 6.3 Závady a údržba 7. Zapalvání 7.1. Účel, základní rzdělení 7.2. Elektrický výbj v plynu 7.3. Baterivé cívka, rzdělvač, přerušvač, regulace 129

130 1. rčník dbrný výcvik 126 hdin Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: rientuje se na svém nvém pracvišti a ddržuje zásady BOZP a PO zná a pužívá základní elektrické veličiny, jedntky a elektrické značky, vládá vazby mezi nimi Tematické celky 1. BOZP a PO Hygiena práce, prtipžární prevence zná číselné značení svrek a bvdů mtrvých vzidel umí zapjit měřidl d elektrickéh bvdu umí změřit elektrické veličiny prud, napětí, dpr dvede rzlišit základní elektrtechnické materiály (vdniče, nevdiče, plvdiče) zná základní elektrické měřící přístrje, jejich rzdělení a vlastnsti stanví měřící rzsah, citlivst, přesnst měření, měřící metdy a chyby měření rzlišuje metdy měření elektrickéh napětí, prudu, dpru měří základní elektrické veličiny a parametry elektrických strjů a přístrjů je seznámen se způsby měření pasivních sučástí elektrických bvdů rientuje se ve způsbech prměřvání jedntlivých dílů elektrických bvdů a jejich zapjváním d příslušných bvdů umí zapjit jednduché sptřebiče dle elektrinstalačníh schématu na mdelu elektrické instalace dvede najít a dstranit jednduché závady prvádí spjvání vdičů pmcí svrek, knektrů, kabelvých ček a svrkvnic umí zapjit běžné sptřebiče d kruhů zná hlavní části akumulátru zná princip a základní údržbu, dplnění elektrlytu, měření hustty zná mžná rizika úrazu a jejich předcházení umí ppsat alternátr, pzná jedntlivé části dvede demntvat alternátr na jedntlivé díly rzezná druhy spuštěčů, základní princip pzná hlavní části spuštěčů, jejich 2. Základy elektrtechnických měření 2.1 Základy elektrtechniky 2.2 Značení svrek, druhy spjů 2.3 Elektrtechnické materiály 2.4 Měřící přístrje druhy, zásady a pužití 2.5 Metdy měření elektrických veličin - napětí, prud a dpr 2.6 Pasivní sučásti elektrických bvdů a plvdiče, měření 2.7 Měření elektrických dílů a zapjvání d bvdu na výukvém panelu 130

131 Výsledky vzdělávání a kmpetence funkci dvede demntvat spuštěče na jedntlivé části zná princip a hlavní části rzdělvače dvede demntvat rzdělvač z mtru a rzlžit na jedntlivé části umí vyměnit žárvku v běžných světlech a svítilnách zná princip a hlavní části ventilátru a mtrku tpení, mtrku stěračů a střikvačů zná princip střikvače a jeh funkci v návaznsti na stěrače zná základní druhy palubních přístrjů, vládá jejich demntáž Tematické celky 3. Elektrické zařízení mtr. vzidel 3.1 Elektrická schémata, značení svrek, druhy spjů, vdiče, pjistky 3.2 Výukvý panel zapjvání sptřebičů, hledání závad akumulátr dílů, (mtrky střikvačů) 3.3 Zdrjvá sustava 3.4 Rzlžení a slžení elektrických zapjení alternátr spuštěč rzdělvač statní elektrické zařízení mtrvých tpení, statní elektrické zařízení mtrvých (palubní přístrje) vzidel stěračů, vzidel 131

132 ODBORNÝ VÝCVIK Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Předmět Odbrný výcvik ve studijním bru autelektrikář má umžnit získat dbrné vědmsti, dvednsti a návyky ptřebné pr příjem vzidel d pravy, dále pr pravy, seřizvání a diagnstikvání mtrvých vzidel, pr přípravu na prvz nvých vzidel, pr stanice technické kntrly a měření emisí, zpracvání servisní dkumentace, živnstenské pdnikání. b) charakteristika učiva Učiv předmětu Odbrný výcvik spadá splu s dbrnými předměty d slžky dbrnéh vzdělávání, navazuje na teretické učiv dbrných předmětů dle zásady přiměřensti tak, aby žáky vybavila základními praktickými dvednstmi ptřebnými při údržbě, pravách a diagnstice mtrvých vzidel. Rzvržení učiva v předmětu Odbrný výcvik je v suladu s pstupně vzrůstajícími nárky na dbrné vědmsti a dvednsti žáků a v návaznsti na bsah teretických předmětů. c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Předmět Odbrný výcvik směřuje k uznávání hdnt a pstjů pdstatných pr živt v demkratické splečnsti a ddržvání jich. Zvláště aby: g) jednali v suladu s udržitelným rzvjem evrpské a světvé kultury h) rzvíjeli schpnsti pracvat, jednat a tvřivě zasahvat d stávajícíh prstředí i) uměli pracvat v týmech a vyrvnávat se s různými situacemi a prblémy d) výukvé strategie (pjetí výuky) Předmět Odbrný výcvik je vyučván dle učebníh plánu d prvníh rčníku. Výuka je prváděna v dbrných dílnách frntálním systémem, u speciálních témat na drahých a slžitých zařízení např. strjní brábění, seřizvání gemetrií apd. se využijí přeřazvací plány. Výuka prbíhá jak na cvičných agregátech, tak i na prduktivní práci při pravách mtrvých vzidel. e) hdncení výsledků žáků Hdncení výsledků žáků v předmětu Odbrný výcvik se dvíjí jednak d kvality prvedené práce, ddržení technlgických pstupů včetně zásad BOZP a přístupu k praktickým činnstem. Důležitu zpětnu vazbu jsu kntrlní testy zařazvané na knci tematických celků i bdbí. f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Přispívá k celkvému přehledu a prpjení teretických vědmstí s praktickými činnstmi ptřebnými k dbrné připravensti abslventů. Aplikace průřezvých témat: j) dplňvání znalstí a dvednstí žáků získaných v dbrné slžce nejdůležitější pznatky a dvednsti pr uplatnění na trhu práce k) aktivní rzhdvání vlastní kariéře, schpnst reálně psuzvat své mžnsti a uplatnění uplatňvání zásad pr chranu zdraví a živtníh prstředí 132

133 ROZPIS UČIVA Výsledky vzdělávání Učiv Žák: 1. Bezpečnst a chrana zdraví ddržuje ustanvení týkající se bezpečnsti a chrany zdraví při práci a při práci, hygiena práce, pžární prevence pžární prevence; - pracvněprávní prblematika BOZP při bsluze, běžné údržbě a čištění strjů a zařízení pstupuje v suladu s předpisy a pracvními pstupy; - bezpečnst technických zařízení uvede příklady bezpečnstních rizik, event. nejčastější příčiny úrazů a jejich prevenci; Každý učitel začíná 2 hdiny BOZP 8 učitelů x 2 hdiny = 16 hdin pskytne první pmc při úrazu na pracvišti; uvede pvinnsti pracvníka i zaměstnavatele v případě pracvníh úrazu; kmunikuje a nastavuje pmcí testeru s řídící jedntku rientuje se v elektrických schématech mtrvých vzidel sestavuje a měří svazky el. instalace palubní sítě kntrluje a rientuje se ve VN palubní síti (BOZP) určuje a měří datvé sítě kmunikuje a nastavuje pmcí testeru s řídící jedntku rientuje se v elektrických schématech mtrvých vzidel a technické dkumentaci prvádí údržbu, měření a výměny akumulátrů prvádí (dem-mnt) alternátrů, rzdělání a slžení, měření kmpnentů, pravy a výměny rzezná a měří VN zdrje (BOZP) ddržuje zásady chrany zdraví před 2. Palubní síť - rzvd ve vzidle - decentrální palubní síť - kabelvé svazky a svrkvnice - pjistkvé bxy, pjistky a relé - řídící jedntky - VN palubní síť vzidel - datvé sítě 3. Zdrje elektrické energie - akumulátry, knstrukce, druhy, údržba, značvání a jejich řízení - alternátr, princip čnnsti, knstrukce, druhy a jeh řízení - závady, pravy - měření alternátrů a jeh částí - VN zdrje vzidel - rientace v elektrických schématech mtrvých vzidel a technické dkumentaci 133

134 účinky elektrickéh prudu a zásady první pmci při úrazu elektrickým prudem (dle Vyhlášky čís.50/76 Sb. je sbu pučenu); prvádí (dem-mnt), rzdělání a slžení spuštěčů měření kmpnentů, pravy a výměny rzezná druhy spuštěčů prvádí měření spuštěčů v namntvaném stavu kmunikuje a nastavuje pmcí testeru s řídící jedntku rientuje se v elektrických schématech mtrvých vzidel a technické dkumentaci určuje druhy zapalvání, měří a vyměňuje kmpnenty zapalvání měří a pravuje el. instalaci zapalvání měří a pravuje el. instalaci vstřikvání a jejich kmpnenty kmunikuje a nastavuje pmcí testeru s řídící jedntku rientuje se v elektrických schématech mtrvých vzidel a technické dkumentaci měří a pravuje el. instalaci vstřikvání a žhavení vznětvéh mtru měří a pravuje el. instalaci řízení mtru měří, vyměňuje kmpnenty vstřikvání a žhavení kmunikuje a nastavuje pmcí testeru s řídící jedntku rientuje se v elektrických schématech mtrvých vzidel a technické dkumentaci měří a pravuje el. instalace stabilizačních systémů 4. Spuštěče - princip činnsti, knstrukce, druhy - závady, pravy - měření částí spuštěčů a měření spuštěčů na vzidle 5. Elektrické bvdy a kmpnenty řízení a vstřikvání zážehvéh mtru - druhy zapalvání, knstrukce, činnst a měření - kmpnenty vstřikvání, měření, závady, pravy - řídící jedntky, princip činnsti - snímače, knstrukce a funkce snímačů 6. Elektrické bvdy a kmpnenty řízení, vstřikvání a žhavení vznětvéh mtru - řídící jedntky, princip činnsti - snímače, knstrukce a funkce snímačů - kmpnenty vstřikvání, měření, závady, pravy - akční členy - princip žhavení, druhy žhavičů - měření el. instalace, závady, pravy 7. Elektrické bvdy a kmpnenty řízení pdvzkvých systémů - druhy stabilizačních systémů - měření el.instalace - závady, pravy 134

135 měří, vyměňuje kmpnenty stabilizačních systémů kmunikuje a nastavuje pmcí testeru s řídící jedntku rientuje se v elektrických schématech mtrvých vzidel a technické dkumentaci měří, vyměňuje kmpnenty kmfrtních systémů měří a pravuje el. instalaci kmfrtních systémů, tpení a klimatizace kmunikuje a nastavuje pmcí testeru s řídící jedntku rientuje se v elektrických schématech mtrvých vzidel a technické dkumentaci prvádí měření a pravy el. instalací hnacíh ústrjí kmunikuje a nastavuje pmcí testeru s řídící jedntku rientuje se v elektrických schématech mtrvých vzidel a technické dkumentaci prvádí (dem-mnt) mtrů stěračů, rzdělání a slžení měří a vyměňuje kmpnenty mtrů měří a pravuje el. instalaci stěračů a cyklvačů kmunikuje a nastavuje pmcí testeru s řídící jedntku rientuje se v elektrických schématech mtrvých vzidel a technické dkumentaci prvádí měření a pravy el. instalace světelné sustavy kmunikuje a nastavuje pmcí testeru s řídící jedntku 8. Elektrické bvdy a kmpnenty kmfrtních systémů - tpení a klimatizace - funkce kmfrtních systémů - měření el instalace kmpnentů a jedntek kmfrtních systémů - pravy, závady 9. Elektrické bvdy a kmpnenty hnacíh ústrjí - Autmatické převdvky, 4x4 - princip elektrnickéh řízení autmatické - převdvky - měření el. Instalace, pravy, závady 10. Stěrače a cyklvače - knstrukce a činnst stěračů a cyklvačů - druhy el. mtrů, závady, pravy, měření - zapjení stěračů, měření el. instalace 11. Světelná sustava - zapjení světelné sustavy ve vzidle - měření el. instalace, závady, pravy 12. Zádržné systémy - knstrukce a činnst zádržných 135

136 rientuje se v elektrických schématech mtrvých vzidel a technické dkumentaci prvádí měření a pravy el.instalace zádržných systémů a ddržuje (BOZP) při práci měří a vyměňuje kmpnenty zádržných systémů rientuje se v elektrických schématech mtrvých vzidel a technické dkumentaci ddržuje zásady chrany zdraví před účinky elektrickéh prudu a zásady první pmci při úrazu elektrickým prudem (dle Vyhlášky čís.50/76 Sb. je sbu pučenu); rzlišuje a vyměňuje kmpnenty LPG a CNG, ddržuje při práci (BOZP) měří el.instalace LPG a CNG systémů - měření el. instalace, závady, pravy 13. Elektrické bvdy a kmpnenty alternativních phnů - elektrphn - hybrydní - LPG - CNG 136

137 PERSONÁLNÍ A MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VZDĚLÁVÁNÍ Teretická i praktická výuka bude realizvána v I. rčníku v areálu Dunajevskéh 1, ve II. a III. rčníku v areálu Křižíkva 15. Cílem je úzké prpjení teretické a praktické výuky ve stejných bjektech pd jedntným vedením a v některých případech i se stejnými pedaggickými pracvníky. Převážná většina teretické výuky bude prváděna v kmenvých učebnách vybavených audivizuální techniku. Z důvdu velmi rychléh vývje v blasti jednstpých mtrvých vzidel jsu všechny učebny vybaveny audivizuální techniku (dataprjektr, PC, audisystém, vide). Obsah výuky tak může rychleji reagvat na nvinky v bru. V bu bjektech jsu k dispzici učebny s výpčetní techniku, ve kterých bude prváděna výuka infrmačních technlgií, ale také dbrných mdulů a statních všebecně vzdělávacích předmětů. Odbrný výcvik bude realizván v dílenských prstrách škly a na prvzních pracvištích. Pracviště jsu svým vybavením zaměřena na prblematiku výuky jedntlivých mdulů a dbrnéh výcviku. Z důvdu velké nárčnsti prblematiky mtrvých vzidel jsu hlavně v dbrné výuce kladeny velmi vyské pžadavky na dbrnu a pedaggicku způsbilst pedaggických pracvníků. Vybavení dílen pr dbrný výcvik Každá ze tří dílen je kncipvána pr jednu UVS a zajišťuje mžnst výuky 10 žáků v pěti dvjčlenných skupinách na cvičebních neb zakázkvých mtcyklech. Každé pracvní míst je vybaven základním vybavením, které je nutné pr všechny běžné úkny. Speciální vybavení dílny v sbě zahrnuje pmůcky, přístrje a zařízení nutné puze v mezené míře a není nutná velká četnst tht vybavení. Rzdělení vybavení d jedntlivých skupin určuje finanční i prstrvu nárčnst dílny. Základní vybavení nutné pr jedn pracvní míst určené pr dva žáky a) sada šrubváků plchých a křížvých b) gla sada ½, gla sada ¼ c) kladiv malé 200g, velké 450g d) palice gumvá e) kleště kmbinvané f) kleště štípací g) kleště elektrikářské h) kleště na pjistné kružky (sada) 137

138 i) sada čkplchých klíčů j) sada inbus klíčů k) multimetr l) mtcyklvý zvedák hydraulický m) zvedák mtcyklu zadní n) zvedák mtcyklu přední ) ppruhy na uvázání mtcyklu p) svěrák q) pracvní stůl r) dsávání výfukvých spalin s) stjan na paliv t) nádby na kapaliny u) psuvné měřidl s nniem Speciální vybavení zahrnuje měřidla, přípravky a zařízení určené puze pr speciální úkny. 1) měřidla a) mikrmetr (sada v rzsahu 0-150mm) b) dutinměr (sada v rzsahu mm) c) přesné listvé měrky 0,02-0,20mm d) úhlměr e) celvé pravítk f) úhelník 2) přípravky a) nýtvač řetězů (rzvdvých, sekundárních) b) stahváky rtrů c) stahvák pružiny tlumiče d) rztahvač brzdvých čelistí e) šrubvák s převdem 90 f) pdtlakvá/tlakvá pumpa 3) zařízení a strje a) válcvý dynammetr b) přezuvačka pneumatik c) vyvažvačka kl mtcyklu s adaptéry na různá kla 138

139 d) diagnstické zařízení řídících jedntek e) stlní bruska f) stlní vrtačka g) hydraulický lis h) tester tlaku sacíh ptrubí i) čtyřkanálvý scilskp j) rázvý pvlvák Pracvní míst pr 2 žáky Dílna s pěti pracvními místy Práce s diagnstickým zařízením Válcvá zkušebna výknu 139