ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY

Transkript

1 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA AUTOMOBILNÍ BRNO, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, KŘIŽÍKOVA 15 ČÍSLO POPISNÉ 106, BRNO ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY OBOR VZDĚLÁNÍ M/01 DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY

2 Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROFIL ABSOLVENTA CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU UČEBNÍ PLÁN TRANSFORMACE RVP DO ŠVP UČEBNÍ OSNOVY...34 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA...35 ANGLICKÝ JAZYK...50 KONVERZACE V ANGLICKÉM JAZYCE...71 OBČANSKÁ NAUKA...72 DĚJEPIS...82 FYZIKA...90 CHEMIE ZÁKLADY BIOLOGIE A EKOLOGIE MATEMATIKA SEMINÁŘ A CVIČENÍ Z MATEMATIKY TĚLESNÁ VÝCHOVA ZÁKLADY EKONOMIKY INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE TECHNICKÁ DOKUMENTACE TECHNICKÁ MECHANIKA STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE ČÁSTI STROJŮ KONSTRUKCE A OPRAVY MOTOROVÝCH VOZIDEL ORGANIZACE AUTOSERVISŮ ELEKTROTECHNIKA ALTERNATIVNÍ POHONY ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL DOPRAVA KONZULTACE K ZÁVĚREČNÉ PRÁCI PRAXE PERSONÁLNÍ A MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VZDĚLÁVÁNÍ SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY PŘI REALIZACI ŠVP

3 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název a adresa škly: Integrvaná střední škla autmbilní Brn, příspěvkvá rganizace, Křižíkva 15 čísl ppisné 106, Brn Zřizvatel: Jihmravský kraj Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Dpravní prstředky Kód a název bru vzdělání: M/01 Dpravní prstředky Stupeň pskytvanéh vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkušku Délka a frma studia: 4 rky, denní studium Vstupní předpklady žáků: splnění pvinné šklní dcházky a přijímacích kritérií, zdravtní způsbilst uchazeče, dlžená stanviskem lékaře Obsah ŠVP IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROFIL ABSOLVENTA CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU UČEBNÍ PLÁN UČEBNÍ OSNOVY PERSONÁLNÍ A MATERIÁLNÍ PODMÍNKY REALIZACE ŠVP CHARAKTERISTIKA SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY PŘI REALIZACI ŠVP Jmén ředitele: Ing. Milan Chylík Kntakty pr kmunikaci se šklu: tel. a fax: sekretariat@issabrn.cz Platnst ŠVP: d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem -3-

4 2. PROFIL ABSOLVENTA Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Dpravní prstředky Kód a název bru vzdělání: M/01 Dpravní prstředky Obr je určen pr: chlapce a dívky Stupeň pskytvanéh vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkušku Délka a frma studia: 4 rky, denní studium Vstupní předpklady žáků: splnění pvinné šklní dcházky a přijímacích kriterií, zdravtní způsbilst uchazeče dlžená stanviskem lékaře Platnst ŠVP: d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem 1. Ppis uplatnění abslventa v praxi Abslvent ŠVP Dpravní prstředky se může uplatnit zejména v blasti prvzu a servisu mtrvých vzidel jak přijímací technik, prdejce vzidel, veducíh autservisu, technik ve stanicích technické kntrly, stanicích měření emisí apd. V dpravních firmách se abslvent může uplatnit na středních technických pzicích jak správce vzvéh parku, rganizátr dpravy a lgistik.dále se může uplatnit v samstatném pdnikání v blasti autpravárenství. V průběhu vzdělávání získá žák řidičské právnění skupiny B a C1 neb C, může se tedy uplatnit jak řidič užitkvých a nákladních autmbilů. Za dplňkvé uplatnění lze také pvažvat blast distribuce a prdeje náhradních dílů, příslušenství a servisníh vybavení, výrby, mntáže a demntáže silničních mtrvých vzidel. 2. Výčet kmpetencí abslventa 2.1 Klíčvé kmpetence Tvří stěžejní dvednsti a schpnsti žáka, tak jak se utvářejí během celéh studia v rámci všebecně vzdělávacích, dbrných předmětů i dbrné praxe. Pdrbnější specifikace jedntlivých kmpetencí je uvedena v učebních snvách. Obecněji lze tyt kmpetence shrnut d těcht celků: a) Kmpetence k učení a kmpetence k řešení prblémů Abslvent na základě sebepznání si vlí adekvátní studijní režim, vytvří studijní cíl a pdmínky, které k němu vedu, pužije různé techniky učení. Při učení využívá různých frem textu a různých prstředků infrmačních a kmunikačních technlgií jak zdrje -4-

5 infrmací i jak prstředků pr jejich prezentaci. Učení a další vzdělávání tvří pr něj významnu živtní hdntu. Při řešení prblémů pužívá vhdně myšlenkvé perace, dkáže určit jádr prblému, navrhne způsb řešení, případně varianty řešení, vyhledá ptřebné infrmace a připraví ptřebné prstředky. Při řešení prblémů se rientuje v základní literatuře, ale splupracuje i týmvě. Výsledek řešení věří empiricky a vyhdntí. b) Kmunikativní, persnální a sciální kmunikace Abslvent kmunikuje věcně a kulturně při různých příležitstech v ficiálním i neficiálním styku, písemný prjev má patřičnu gramaticku i stylisticku úrveň, dkáže asertivně prsazvat své názry, rientuje se v dbrné literatuře a vládá technicku terminlgii, dsáhl cizjazyčné úrvně B1 pdle Splečnéh evrpskéh referenčníh rámce. Abslvent reálně zvažuje své mžnsti a pdle nich vlí pracvní i sbní cíle. Je schpen plánvat své aktivity a určvat své pririty a živtní hdnty. Při stanvvání cílů přijímá zdpvědně svji sciální rli s hledem na pracvní tým, pzitivně řeší nejen pracvní úkly, ale i případné knflikty v mezilidských vztazích. c) Občanské kmpetence a kulturní pvědmí Abslvent dvede analyzvat sučasnu splečensku strukturu, má základní právní pvědmí, jakž i představu mrálních nrmách a zásadách splečenskéh chvání. Splečenské vztahy je schpen začlenit i d širších evrpských a světvých suvislstí. Dminantu tvří zejména glbální prblémy suvisející s chranu živtníh prstředí. Vedle znalstí z histrie vlastníh nárda, které psilují pzitivní pcity vlastenectví, dvede akceptvat i jiné kultury, je tlerantní ke kulturním prjevům jiných nárdů. Kvalita bčanských kmpetencí je pměřvána pstji a hdntvu rientací, schpnstí vlastníh úsudku a kritickéh myšlení vůbec. d) Matematické kmpetence Abslvent je schpen využívat matematické dvednsti v různých živtních situacích, abslvent by měl: správně pužívat a převádět běžné jedntky; prvádět reálný dhad výsledku řešení dané úlhy; číst a vytvářet různé frmy grafickéh znázrnění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apd.); -5-

6 aplikvat znalsti základních tvarech předmětů a jejich vzájemné plze; efektivně aplikvat matematické pstupy při řešení různých praktických úklův běžných situacích. e) Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi Abslvent by měl pracvat s sbním pčítačem a dalšími prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií, pracvat s běžným kancelářským prgramvým vybavením včetně elektrnické pšty. Abslvent získává infrmace z internetu, pracuje s infrmačními databázemi a prgramvým vybavením diagnstických přístrjů pužívaných při pravách mtrvých vzidel. Dále je abslvent připraven k pužívání servisních, prdejních i skladvých sftwarů pužívaných v autpravárenství. f) Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám Abslvent má představu pracvních, platvých a dalších pdmínkách práce v blasti servisu a prvzu mtrvých vzidel a pžadavcích zaměstnavatelů na pracvníky. Uvědmuje si nutnst celživtníh vzdělávání v bru. Výuka je systematicky zaměřena k tmu, aby p jejím sknčení abslvent pznal základní principy eknmiky a dvedl je aplikvat vzhledem ke svému pvlání, eventuálně i při pdnikatelských aktivitách. 2.2 Odbrné kmpetence a) Zajišťvat prvzuschpnst dpravních prstředků, diagnstikvat jejich technický stav, vlit ptimální pstupy a metdy jejich šetřvání, údržby a prav abslvent by měl: identifikvat příčiny závad silničních vzidel, jejich jedntlivých agregátů a prvků, s využitím měřidel, měřicích přístrjů, diagnstických přístrjů a zařízení; vlit metdy měření, měřicí pmůcky a diagnstické prstředky a zařízení pr zjišťvání technickéh stavu vzidel; vládat dbrnu terminlgii; vlit a pužívat vhdnu technicku dkumentaci pr daný druh a typ silničníh vzidla; rientvat se v technické dkumentaci ve frmě digitální pdby; -6-

7 číst a rientvat se v technických výkresech a schématech bsažených v servisní dkumentaci; znát základní druhy technických materiálů, jejich pužití a vlastnsti; znát základy elektrtechniky a její aplikaci v mtrvých vzidlech; prvádět kntrlu tvaru, rzměrů, ulžení, elektrických hdnt, parametrů, jaksti prvedených prací apd. a parametry prvnávat s údaji stanvenými výrbcem; pužívat phnné hmty, mazadla a další látky pr zajištění ptimálníh prvzu danéh typu vzidla; ddržvat a kntrlvat technlgicku a pracvní kázeň; uplatňvat nejdůležitější zásady bezpečnsti a chrany zdraví při práci; řídit a rganizvat údržbu a pravy dpravních prstředků, včetně ptřebné přípravy a plánvání; stanvit ptřebu pravy a její rzsah; kmunikvat se zákazníkem, zjistit pravděpdbné závady vzidla a dhadnut předpkládanu cenu pravy; zpracvat servisní dkumentaci přijetí vzidla d pravy a předat pravené vzidl zákazníkvi; zajistit ptřebné náhradní díly, pmcné materiály, nářadí, přípravky a přístrje; prvádět zkušky dpravních prstředků, jejich agregátů a knstrukčních skupin; řídit mtrvá vzidla skupiny B a C1 neb C b) Dbát na bezpečnst práce a chranu zdraví při práci Sučástí teretickéh a praktickéh vyučvání je prblematika bezpečnsti a chrany zdraví při práci, pžární chrany a hygieny práce. Při výuce se vychází z platných předpisů, záknů, prváděcích vládních nařízení, vyhlášek a nrem, dále z všebecných bezpečnstních zásad až ke knkrétním zásadám pr učební br autmechanik. Žáci jsu při práci vedeni zejména k ddržvání předepsaných technlgických pstupů a pužívání sbních chranných pracvních prstředků. Při nástupu d prvníh rčníku prchází žáci celdenním kmplexním šklením v blasti bezpečnsti, chrany zdraví, hygieny práce a pžární chrany. Další šklení získají žáci vždy při příchdu na nvé dílenské pracviště, d labratře a speciálních učeben. c) Usilvat nejvyšší kvalitu své práce, výrbků neb služeb jednat efektivně, dpvědně a samstatně řešit pracvní prblémy mít smysl pr týmvu práci, být dstatečně flexibilní a mbilní při řešení úklů využívat prstředků mderních technlgií při sběru, vyhdncvání a prezentaci infrmací, pracvat se základním pčítačvým vybavením i s aplikacemi vzhledem ke svému bru -7-

8 prblémvé kruhy řešit cestu aplikace lgiky, matematiky a dalších pznatků z exaktních věd (fyzika, chemie, bilgie) a pznatků z dbrných předmětů d) Jednat eknmicky a v suladu se strategií udržitelnéh rzvje abslvent by měl: stanvvat efektivní způsby prav mtrvých vzidel s hledem na finanční nárčnst; nakládat s materiály, energiemi, dpady a jinými látkami eknmicky a s hledem na živtní prstředí 3. Způsb uknčení vzdělávání a ptvrzení dsaženéh vzdělání, stupeň dsaženéh vzdělání Vzdělávání je uknčen maturitní zkušku, dkladem dsažení stupně vzdělávání je vysvědčení maturitní zkušce. Maturitní zkuška se skládá ze splečné a prfilvé části. -8-

9 3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Kód a název bru vzdělání: Stupeň pskytvanéh vzdělání: Délka a frma studia: Platnst ŠVP: Dpravní prstředky M/01 Dpravní prstředky střední vzdělání s maturitní zkušku 4 rky, denní studium d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem 1. Ppis celkvéh pjetí vzdělávání Studijní br M/01 Dpravní prstředky je určen pr přípravu vysce kvalifikvaných dbrníků, kteří se uplatní v blasti řízení prvzů, údržby, diagnstiky a prav dpravních prstředků. Základním cílem vzdělávacíh prgramu je dsáhnut th, aby žáci dvedli využívat získané vědmsti a dvednsti v praxi, při řešení knkrétních prblémů a situací. K důležitým výchvným cílům patří prt výchva k dpvědnsti, splehlivsti, přesnsti, pracvní kázni, samstatnsti v rzhdvání, bezpečnsti a chraně zdraví při práci a hygieny práce, chraně a péči živtní prstředí. Výuka se skládá z teretických vyučvacích předmětů realizvaných v učebnách škly, dbrných učebnách a labratřích a z praktickéh vyučvání realizvanéh ve šklních dílnách neb na pracvištích autpraven neb dpravních firem apd. Všebecně vzdělávací předměty jednak rzšiřují a dplňují klíčvé kmpetence žáků, jednak tvří vědmstní základ pr dbrné předměty. Ve výuce jsu aplikvány mderní didaktické pmůcky (multimediální PC, dataprjektry, magnetfny) a plně využívány pčítačvé prezentace. Vedle klasických didaktických pstupů jsu nedílnu sučástí výuky kmunikativní metdy dialg, kperativní učení, kritické myšlení atd. Veškerá teretická výuka dbrných předmětů ve všech rčnících je realizvána v učebnách plně vybavených audivizuální a výpčetní techniku v areálu ISŠA Křižíkva 15. Tat výuka je zaměřena na prvz, knstrukci, údržbu a pravy mtrvých vzidel. Část výuky prbíhá také v pčítačvých učebnách a metrlgické labratři.výuka dbrnéh výcviku je prváděna v dílnách praktickéh vyučvání škly a servisů, na kterých se žáci střídají a kde plní jedntlivá témata a jsu hdnceni. Pracviště jsu členěna dle nárčnsti a pžadvané návaznsti d rčníků. Hlavním cílem vzdělávacíh prgramu je připravit žáky tak, aby dsáhli takvéh stupně dbrných znalstí a dvednstí, aby byli schpni samstatně a iniciativně řešit praktické úkly při ddržvání všech technlgických pstupů, nrem a pravidel bezpečnsti a chrany zdraví při práci a také při řídících funkcích. 2. Organizace výuky -9-

10 Studium je rganizván jak čtyřleté denní. Organizace výuky se řídí legislativními předpisy, zejména zák. č. 561/2004 Sb. (šklský zákn) a vyhl. č. 13/2005 Sb., středním vzdělávání. Teretická výuka (všebecně vzdělávací i dbrná) se realizuje frmu výuky v klasických, dbrných učebnách a labratřích, dále pak frmu dbrných exkurzí, kurzů, pznávacích výletů, besed, prjektvých a sprtvních dnů. Praktická výuka je realizvána v dílnách ISŠA Brn. Výuka II. rčníku je prváděna na pracvišti Dunajevskéh 1. Výuka III. a IV. rčníku je realizvána na pracvišti Dunajevskéh 1 a Křižíkva 15. V průběhu III. a IV. rčníku vyknávají žáci 2týdenní dbrnu praxi rzsahu min. 120 hdin. Tat praxe je prváděna u firem se zaměřením na řízení dpravy, servisů, skladů, expedičních a dpravních firem. Získané vědmsti žák využije při zpracvávání závěrečné maturitní práce. Vyknáním dbrné praxe žák získá pracvní zkušensti na reálných pracvištích firem. Cílem tht bdbí je především pznání pracvníh prstředí, rganizace práce, rganizvání a řízení, nárků na pracvníky, ale i kntakt se zaměstnanci a zaměstnavateli a rzšíření pracvních zkušenstí. 3. Způsb hdncení žáků 3.1 Způsby hdncení teretickéh vyučvání Základ pr hdncení chvání a prspěchu žáků tvří klasifikační řád, který je sučástí šklníh řádu. Hdncení ve všebecně vzdělávacích předmětech a teretické výuce dbrných předmětů se prvádí ústní neb písemnu frmu. Při ústní frmě se hdntí i frma vyjadřvání a vystupvání. Zadání pr písemné hdncení může mít pdbu testů s tevřenými neb uzavřenými úlhami, dále jsu t referáty, samstatné dmácí práce neb rčníkvé práce. U samstatných písemných prací se zhledňuje i grafická stránka. Krmě vyjádření hdncení příslušným klasifikačním stupněm zhdntí učitel žákův výsledek i slvně. Dále se hdntí také aktivita v hdinách. V psledním rčníku zpracvávají žáci subrnu písemnu práci, která je následně hdncena jak učiteli dbrných předmětů, tak učiteli dbrnéh výcviku. 3.2 Způsby hdncení praxe Z důvdu relativně maléh pčtu žáků v UVS je v části dbrnéh výcviku kladen důraz na individuální hdncení jedntlivých žáků. Individuální hdncení žáků se pužívá také u bhajby závěrečné maturitní práce. Hdncení žáků na prvzních pracvištích prbíhá na základě kmunikace mezi VUOV a instruktrem (zaměstnancem firmy). Hdncení žáků je zcela individuální, převládá zde slvní hdncení a sebehdncení. -10-

11 4. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami a žáků mimřádně nadaných Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami a žáků mimřádně nadaných patří k priritám šklníh vzdělávacíh prgramu. Integrace a péče tyt žáky umžňuje sbnstní rzvj každéh žáka, nemezuje mžnst vzdělání, má pzitivní vliv na jejich pvahvý a citvý vývj, na dpvídající celživtní rientaci a adaptaci ve splečnsti. Práce s žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami je velmi nárčná, snadn se unaví, bývají nepzrní, nesustředění, rychle zapmínají učiv, někdy ztrácí zájem, jsu citliví, ptřebují pskytvat stálu pdpru a pvzbuzení, pdnětné a vstřícné prstředí a individuální přístup učitele. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami a žáků mimřádně nadaných Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami a žáků mimřádně nadaných patří k priritám šklníh vzdělávacíh prgramu. Integrace a péče tyt žáky umžňuje sbnstní rzvj každéh žáka, nemezuje mžnst vzdělání, má pzitivní vliv na jejich pvahvý a citvý vývj, na dpvídající celživtní rientaci a adaptaci ve splečnsti. Práce s žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami je velmi nárčná, snadn se unaví, bývají nepzrní, nesustředění, rychle zapmínají učiv, někdy ztrácí zájem, jsu citliví, ptřebují pskytvat stálu pdpru a pvzbuzení, pdnětné a vstřícné prstředí a individuální přístup učitele. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami jsu pvažváni žáci, kteří k naplnění svých vzdělávacích mžnstí neb k uplatnění a užívání svých práv na vzdělávání na rvnprávném základě s statními, ptřebují pskytnutí pdpůrných patření. Tit žáci mají práv na bezplatné pskytvání pdpůrných patření z výčtu uvedenéh v 16 šklskéh zákna (dále jen ŠZ) Pdpůrná patření realizuje škla a šklské zařízení. Pdpůrná patření se pdle rganizační, pedaggické a finanční nárčnsti člení d pěti stupňů. Pdpůrná patření prvníh stupně lze uplatnit i bez dpručení šklskéh pradenskéh zařízení a nemají nrmvanu finanční nárčnst. Pdpůrná patření druhéh až pátéh stupně může škla neb šklské zařízení uplatnit puze s dpručením šklskéh pradenskéh zařízení (dále jen ŠPZ) a s infrmvaným suhlasem zletiléh žáka neb záknnéh zástupce žáka. Začlenění pdpůrných patření -11-

12 d jedntlivých stupňů stanví Vyhláška č. 27/2016 Sb. Různé druhy neb stupně pdpůrných patření lze kmbinvat za pdmínek daných ŠZ a vyhlášku. Závazný rámec pr bsahvé a rganizační zajištění dbrnéh vzdělání všech žáků tvří RVP pr jedntlivé bry vzdělání ŠVP. Pr žáky s přiznanými pdpůrnými patřeními prvníh stupně je ŠVP pdkladem pr zpracvání plánu pedaggické pdpry (dále jen PLPP) a pr žáky s přiznanými pdpůrnými patřeními d druhéh stupně je pdkladem pr tvrbu individuálníh vzdělávacíh plánu (dále jen IVP). PLPP a IVP zpracvává škla. Při pskytvání pdpůrných patření je mžné zhlednit také 67 dst. 2 ŠZ, kdy ředitel škly může ze závažných důvdů, zejména zdravtních, uvlnit žáka na žádst zcela neb zčásti z vyučvání některéh předmětu. Žák uvedený v 16 dst. 9 ŠZ může být uvlněn (neb nemusí být hdncen) také z prvádění některých činnstí, všem nemůže být uvlněn z předmětu rzhdujícíh pr dbrné zaměření abslventa. Tzn., že žák nemůže být uvlněn z dbrných teretických i praktických předmětů (tj. příslušných cvičení, dbrnéh výcviku, učební a dbrné praxe) nezbytných pr dsažení dbrných kmpetencí a výsledků vzdělávání vymezených příslušným RVP a ŠVP, z předmětů neb bsahvých částí prpedeutických pr dbrné vzdělávání a pr získání pžadvaných gramtnstí neb předmětů a bsahvých částí závěrečné zkušky, závěrečné zkušky s výučním listem, maturitní zkušky. V případě ptřeby škla nabídne žákvi takvá pdpůrná patření, která mu umžní zvládnut dbrné vzdělávání v celém rzsahu a úspěšně vyknat závěrečnu neb maturitní zkušku (úpravu pdmínek závěrečné a maturitní zkušky pr žáky se SVP stanví příslušné prváděcí předpisy vč. vyhlášky č. 27/2016 Sb.). Žákvi, který nemůže zvládnut vzdělávání v daném bru vzdělání z vážných zdravtních neb jiných důvdů, škla nabídne p pradě se ŠPZ a zástupci nezletiléh žáka, ppř. s jinými institucemi, jiný, pr něj vhdnější br vzdělání (tat nabídka je učiněna žákvi včas, jakmile škla zjistí závažné překážky ke vzdělávání žáka v daném bru vzdělání). Nezbytným předpkladem pr přijetí ke vzdělávání a zvládnutí pžadavků na dbrné vzdělání v jedntlivých brech je splnění pdmínek zdravtní způsbilsti uchazečů vzdělávání na střední škle. Pžadavky na zdravtní způsbilst uchazečů vzdělávání na střední škle jsu stanveny v přílze k Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., sustavě brů vzdělání v základním, středním a vyšším dbrném vzdělávání, ve znění pzdějších předpisů. Žákům jsu pskytnuta pdle jejich ptřeb a na dpručení ŠPZ i další druhy pdpůrných patření, např. využití asistenta pedagga, speciálníh pedagga a dalších dbrníků (tlumčníka českéh znakvéh jazyka, přepisvatele pr neslyšící aj.), pskytnutí kmpenzačních pmůcek a speciálních didaktických prstředků, úprava -12-

13 materiálních a rganizačních pdmínek výuky neb úprava pdmínek přijímání a uknčvání vzdělávání. Pdle ptřeb žáků lze zvlit dlišnu délku vyučvací hdiny, pkud t umžňuje RVP ( 26 dst. 1b) ŠZ). Ve výjimečných případech ředitel škly může vzdělávání prdlužit, nejvýše však 2 šklní rky ( 16 dst. 2b) ŠZ). Vzdělávání žáků s vývjvými pruchami učení neb chvání Žáci se specifickými pruchami učení (dále jen SPU) patří na naší škle k nejpčetnější skupině žáků se speciálně vzdělávacími ptřebami. Nejčastěji se vyskytujícími pruchami jsu dysrtgrafie, dyslexie a dysgrafie. K méně častým diagnstikvaným pruchám patří dyskalkulie a dyspraxie. Některé pruchy bývají prvázeny pruchami pzrnsti (dále jen ADD) neb pruchami pzrnsti s hyperaktivitu (dále jen ADHD). U většiny žáků se symptmy jmenvaných pruch vzájemně prlínají a v průběhu trvání vykazují různu intenzitu. Žáci se SPU nezávisle na inteligenci se ptýkají ve škle s pakvanými neúspěchy a výkyvy ve šklní práci, mívají btíže při svjvání čtení, psaní, pčítání a při nabývání a užívání takvých dvednstí, jak je mluvení a przumění mluvené řeči. Cílem výuky žáků s SPU je umžnit systematicku a dbrně vedenu výuku předmětu, ve kterém se nejvíce prjevuje jejich prucha. Prstřednictvím mderních metd a frem práce a speciálních pedaggických pstupů se snažíme psílit sebevědmí žáků a pmci jim k pzitivnímu sebepřijetí bez pcitu méněcennsti. Výuka pstupuje pdle snv vzdělávacíh předmětu v daném rčníku a bru, přičemž jsu respektvány speciální vzdělávací ptřeby žáků. Pedaggvé se průběžně vzdělávají v blasti specifických pruch učení a chvání, mají snahu dbrně pracvat s žáky, ale i sami na sbě. Vyučující knzultují svůj pstup se členy šklníh pradenskéh pracviště, které je velkým přínsem pr naše žáky a rdiče, ale i pr pedaggy. Efektivní fungvání vzdělávání a péče žáky se specifickými pruchami předpkládá velmi těsnu splupráci učitelů, kteří vedu speciální nápravy s třídními učiteli a rdiči. U mnhých žáků jsu také diagnstikvány specifické pruchy lehčíh rázu, u kterých pr úspěšné a bezprblémvé zvládnutí učiva respektujeme dpručení a závěry pedaggick-psychlgických vyšetření a pskytujeme jim ptřebný rzsah individuální péče ve vyučvacích hdinách. Žáci se specifickými pruchami chvání Pruchami chvání u žáků rzumíme nedstatky v chvání narušující výchvně - vzdělávací prces, tj. kázeňské nedstatky různéh typu, rzsahu a půvdu. Pruchy chvání mají širku etilgii a řešení výchvných prblémů jedntlivých žáků věnujeme -13-

14 velku pzrnst. Při analýze pruch chvání zjišťujeme příčiny a mtivy jednání žáků, vycházíme ze sciálních nrem žákva prstředí a hluběji analyzujeme každý přestupek. Ve škle se setkáváme se skupinu žáků, kdy se pruchy chvání prjevují jak důsledek ADHD, ADD, stresvých situací, psychických pruch apd. Druhu skupinu žáků tvří žáci, jejichž pruchy chvání jsu pdmiňvány půsbením vnějších činitelů: nevhdná rdinná výchva, špatný vliv vrstevníků, party apd. Vzdělávání a péče žáky s pruchami chvání je individuální a vychází z etilgie pruchy: k žákům je v hdinách přistupván individuálně (častá změna činnstí, citlivý přístup pedagga, využívání názrných pmůcek, mtivující prstředí, ) velmi úzká splupráce s rdinu zapjení žáků d preventivních prgramů pr psílení pzitivníh klimatu ve třídě rzvíjení klíčvých kmpetencí u žáků sbnstní a sciální výchva žáků Vzdělávání žáků se zdravtním znevýhdněním Za zdravtně znevýhdněné žáky pvažujeme žáky se zdravtním slabením, dluhdbým nemcněním a lehčími zdravtními pruchami veducími k pruchám učení a chvání. Při vzdělávání a péči tyt žáky škla zhledňuje a respektuje individualitu a ptřeby žáka: dle ptřeby je žákům vypracváván individuální studijní plán neb pdpůrná vzdělávací patření p návratu ze zdravtnických zařízení jsu žáci citlivě a pstupně zapjváni d vzdělávacíh prcesu při prvěřvání vědmstí a hdncení výsledků vyučující zhledňují zdravtní znevýhdnění žáka (dlžená klasifikace, redukce učiva, vlba vhdných frem a metd prvěřvání apd.) nabízíme individuální knzultace žáků i rdičů s vyučujícími Při vzdělávání žáků se zdravtním znevýhdněním je taktéž velký důraz kladen na splupráci rdiny, lékařů a škly. Vzdělávání žáků se sciálním znevýhdněním -14-

15 V psledním bdbí dchází v naší škle k nárůstu žáků pcházejících z kulturně a jazykvě dlišnéh prstředí, kteří k nám přicházejí v rámci migrace. Jedním z hlavních prblémů při vzdělávání žáků z kulturně dlišnéh prstředí je ve většině případů nedstatečná znalst vzdělávacíh jazyka. Ke specifickým ptřebám při vzdělávání těcht žáků patří: vysce individuální přístup pmc pedagga ve výuce při svjvání si znalsti vzdělávacíh jazyka uvedení žáka d prstředí škly a seznámení s českým prstředím, tradicemi a zvyklstmi dlišné metdy a frmy práce seznámení žáků třídy s kulturními zvyklstmi a tradicemi jiných nárdnstí úzká splupráce s rdinu, se šklním psychlgem, ppř. dalšími dbrníky individuální klasifikace a hdncení v rámci pdpry interkulturníh bhacení pdpruje škla prstr pr prezentaci vlastní kultury Dále d tét skupiny řadíme děti z rdinnéh prstředí s nízkým sciálně kulturním pstavením a žáky hržené sciálně patlgickými jevy. Vzdělávání a půsbení na tyt žáky je realizván utvářením a rzvíjením klíčvých kmpetencí a vzdělávacím bsahem, aktivitami a činnstmi, které ve škle prbíhají. K základním ptřebám a dvednstem žáků, majícím významnu rli v blasti prevence sciálně-patlgických jevů, patří: schpnst kmunikace, schpnst týmvé práce, dstatek sebedůvěry a dbrá dlnst vůči stresu, učení se přiměřeně se vyrvnat s sbními a sciálními pžadavky, knflikty, šklními prblémy a různými nárčnými živtními situacemi. Základními nástrji, které má škla k dispzici pr realizaci preventivní strategie, je šklní vzdělávací prgram a minimální preventivní prgram, který vychází z ptřeb a pdmínek škly. Splupráce škly v blasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Předpkladem úspěšnéh vzdělávání výše uvedených skupin žáků je nutná splupráce s pradenskými pracvišti, s dbrníky jiných resrtů, se státními institucemi a především s rdiči. Splupráci s rdiči škla realizuje vysce individualizvaným přístupem a kntakty s rdiči žáků, jejichž rzsah a frekvence se řídí ptřebami žáků. Škla dluhdbě splupracuje s Pedaggick-psychlgickými pradnami v Brně. -15-

16 Nezastupitelná a přínsná je splupráce s pediatry, psychlgy, neurlgy, speciálními pedagžkami ze speciálně pradenských center, sciálními pracvnicemi z ddělení sciálně-právní chrany dětí a kurátry z ddělení prevence. Již něklik let škla splupracuje s Plicií ČR, která ve škle pmáhá při řešení vážnějších kázeňských přestupků a pdílí se na realizaci preventivních prgramů, kde se žáci seznamují se zásadami bezpečnéh chvání, s prací plicie, sciálně patlgickými jevy apd. Vzdělávání žáků mimřádně nadaných Nadání je definván jak subr schpnstí, které umžňují jedinci dsahvat výknů nad rámec běžnéh průměru ppulace. Mimřádně nadaným žákem se rzumí jedinec, jehž rzlžení schpnstí dsahuje mimřádné úrvně při vyské tvřivsti a celém kruhu činnstí neb v jedntlivých rzumvých blastech, phybvých, uměleckých a sciálních dvednstech. Žák může dispnvat jedním, ale i něklika druhy nadání (všebecné intelektvé schpnsti, specifické akademické, umělecké a phybvé nadání, tvřivé a prduktivní myšlení, vůdcvské schpnsti). Nadané děti se vyznačují kvalitní kncentrací pzrnsti, dbru pamětí a vnitřní mtivací k vyknávání činnsti, která je baví. Zdrjem prblematických situací je u mimřádně nadaných žáků jejich sciální začlenění, které je vlivněn jejich sbnstní strukturu a silnu tendencí k intrverzi. Především skln k perfekcinismu, zvýšená kritičnst k sbě i klnímu světu a specifický druh humru mhu patřit k faktrům, které vlivňují vytváření vztahů k splužákům i k pedaggům. Zjišťvání mimřádnéh nadání žáka prvádí šklské pradenské zařízení na návrh učitele neb rdičů. Ředitel škly může přeřadit mimřádně nadanéh žáka d vyššíh rčníku bez abslvvání předchzíh rčníku na základě zkušky před kmisí, kteru jmenuje ředitel škly. Mžné úpravy způsbů výuky mimřádně nadaných žáků: pestrá a pdnětná výuka, která umžňuje velku aktivitu, samstatnst a činrdst žáků (nabídka nestandardních prblémvých úlh) umžnění vyhledávání nvých infrmací a suvislstí, samstatné vypracvávání prjektů, respektvání zájmů žáka, pnechání mžnsti vlastní vlby, účast na sutěžích a lympiádách rzšiřvání a prhlubvání bsahu učiva zadávání specifických úklů (na slžitější a abstraktnější úrvni) vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech -16-

17 respektvání vlastníh pracvníh tempa (mít připravené úkly a úlhy, pkud je žák htv dříve než statní žáci, neb pskytnutí určité vlnsti ve způsbu, jakým využije ušetřený čas) V rámci vzdělávání mimřádně nadaných žáků se škla zaměřuje na prblémy sciální přizpůsbivsti, se kterými se u těcht žáků čast setkáváme. Učíme nadané žáky sebepznání a pdprujeme jejich zdravu sebedůvěru, snažíme se je vést k zájmu vlastní rzvj a splužáky k pchpení tht zájmu, pracujeme se třídním klektivem a pmáháme začleňvat nadané žáky d klektivu. Vybraní žáci škly se každý rk účastní dbrných sutěží v rámci ČR Autpravář junir v kategrii Autmechanik. Dále se žáci zúčastňují sutěže Autmbileum a F1 ve šklách, mezinárdní sutěže Autmechanik, Eurskills a Eurpacup. Škla se na těcht sutěžích pdílí také rganizačně. Multikulturní výchva zprstředkvává pznání vlastníh kulturníh zaktvení a przumění dlišným kulturám. Rzvíjí smysl pr spravedlnst, slidaritu a tleranci, vede k chápání a respektvání neustále se zvyšující scikulturní rzmanitsti. U menšinvéh etnika rzvíjí jeh kulturní specifika a sučasně pznávání kultury celé splečnsti, majritní většinu seznamuje se základními specifiky statních nárdnstí žijících ve splečném státě, u bu skupin pak pmáhá nacházet styčné bdy pr vzájemné respektvání, splečné aktivity a splupráci. Multikulturní výchva se hlubce dtýká i mezilidských vztahů ve škle, vztahů mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi šklu a rdinu, mezi šklu a místní kmunitu. Škla jak prstředí, v němž se setkávají žáci z nejrůznějších sciálních a kulturních zázemí zabezpečuje takvé klima, kde se všichni žáci cítí rvnprávně. Kde jsu v majritní kultuře úspěšní i žáci minrit a žáci majrity pznávají kulturu svých splužáků - příslušníků minrit. Tím přispívá k vzájemnému pznávání bu skupin, ke vzájemné tleranci, k dstraňvání nepřátelství a předsudků vůči "nepznanému". Přehled pdpůrných patření pr žáky dle vyhlášky č. 27/2016 Sb. Pdpůrná patření prvníh stupně - becně Pdpůrná patření prvníh stupně služí ke kmpenzaci mírných btíží ve vzdělávání žáka (např. pmalejší temp práce, drbné btíže ve čtení, psaní, pčítáni, prblémy se zapmínáním, drbné btíže v kncentraci pzrnsti atd.), u nichž je mžné prstřednictvím mírných úprav v režimu šklní výuky a dmácí přípravy dsáhnut zlepšení; zahrnují také pdpru žáků z důvdů akcelervanéh vývje šklních dvednstí. Úpravy ve vzdělávání žáka navrhují pedaggičtí pracvníci, přitm splupracují s pedaggickým pracvníkem pskytujícím pradenské služby ve škle (dále jen pradenský pracvník škly") a zletilým žákem neb záknným zástupcem žáka. Obtíže žáka jsu dále vyvlané zejména aktuálně nepříznivým zdravtním neb -17-

18 psychickým stavem, případně se jedná dluhdbé prblémy maléh rzsahu a intenzity. Škla zhledňuje sciální status, vztahvu síť žáka a jeh sciální a rdinné prstředí. Pkud žák dchází d šklskéh zařízení, které se pdílí na vzdělávání žáka (zejména v případě zájmvéh vzdělávání) a charakter jeh btíží t vyžaduje, infrmuje škla tat zařízení charakteru pdpry žáka šklu, tak aby i tat zařízení respektvala vzdělávací ptřeby žáka. Pdpůrná patření směřují k naplňvání speciálních vzdělávacích ptřeb žáka, které nevyžadují patření s nrmvanu finanční nárčnstí, přitm pkud jsu účelné, mhu pdprvat žáka v celém průběhu jeh vzdělávání. PODMÍNKY K ZAJIŠTĚNÍ PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ - Zpracvání plánu pedaggické pdpry - Pravidelné knzultace pedaggických pracvníků a vyhdncvání zvlených pstupů - Materiální pdpra se pskytuje pdle pdmínek škly - Prstředky pedaggické pdpry žáka, zejména didaktické úpravy průběhu vyučvání a práce s učivem. PORADENSKÁ POMOC ŠKOLY A ŠKOLSKÉHO PORADENSKÉHO ZAŘÍZENÍ Pskytvání pradenské pmci ve škle zajišťují zejména pradenští pracvníci škly: šklní metdik prevence se věnuje péči žáky s rizikvým chváním a prevenci rizikvéh chvání, výchvný pradce se věnuje pdpře žáků a pedaggických pracvníků při vzdělávání žáků s ptřebu uplatňvání pdpůrných patření, pkud ve škle pracuje šklní psychlg neb šklní speciální pedagg, tak se pdílí na pskytvání pradenských služeb. Pradenský pracvník škly splupracuje s dalšími pedaggickými pracvníky, zejména s třídními učiteli, a zajišťuje pravidelnu kmunikaci se záknným zástupcem žáka neb zletilým žákem. Pravidelně kmunikuje se šklskými pradenskými zařízeními, která zajišťují návrhy pdpůrných patření a pdílejí se na jejich realizaci ve šklách. Škly a šklská zařízení, která se pdílejí na vzdělávání žáka, pstupují za účelem jeh pdpry ve vzájemné sučinnsti. FORMA VZDĚLÁVÁNÍ Frma vzdělávání je vlena na základě věku žáka a tmu dpvídajícíh stupně vzdělávání a pdle pžadavků na rganizaci jeh vzdělávání, které vždy respektují speciální vzdělávací ptřeby žáka neb jiné závažné důvdy na straně žáka. VÝCHODISKA PRO POSKYTOVÁNÍ PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ Pzrvání v hdině, rzhvr (se žákem neb záknným zástupcem žáka). Prvěřvání znalstí a dvednstí žáka a reflexe jeh výsledků. Analýza prcesů, výknů a výsledků činnstí žáka, využívání prtflia žákvských prací. Analýza dmácí přípravy žáka a dsavadníh pedaggickéh půsbení škly. PŘÍKLADY PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ V PRVNÍM STUPNI 1. Metdy výuky Zvlené metdy práce pdprují kvalitu pznávacích prcesů žáka, zvláště pak aparátu řídícíh svjvání učiva (myšlení, pzrnst, paměť), rzvíjejí a pdprují prefervané učební styly žáka, respektují míru nadání žáka a jeh specifika. Orientují se na rzvíjení infrmačně receptivních metd zaměřených na rzvj vnímání, na práci s textem a brazem, dále na reprduktivní metdy upevňující zapamatvání, které vedu k svjvání vědmstí a dvednstí pmcí pakvání a prcvičvání. Preferují řešení typvých úlh a prblémů. Aktivizují a mtivují žáka, upevňují pracvní návyky. Klade se důraz na individualizaci výuky (zahrnuje zhledňvání individuálních ptřeb žáka, respektvání pracvních specifik žáka, stylů učení, dplňující výklad neb prcvičvání, princip multisenzrickéh přístupu, nastavení dílčích cílů tak, aby žák mhl pržívat úspěch, pakvané vracení se ke klíčvým pjmům a dvednstem aj.). -18-

19 2. Úprava bsahu a výstupů vzdělávání 3. Organizace výuky 4. Hdncení 5. Intervence škly Vlí se takvá frma práce, která umžní častější kntrlu a pskytvání zpětné vazby, respektvání pracvníh tempa žáka, stanvení dlišných časvých limitů pr plnění úklů. Zadávání dmácích úklů zhledňuje mžnsti žáka a pdmínky, které má žák k jejich plnění. Ve vyučvací hdině se věnuje větší pzrnst frmám a metdám výuky, struktuře vyučvací hdiny, přiměřensti vyučvání, lgické rganizaci a srzumitelnsti předkládanéh učiva, mtivaci k učení a pakvání základních principů učiva, které směřuje ke zvyšvání kncentrace pzrnsti žáka a ke zlepšení jeh mtivace; sučasně je zhledňván sciální status a vztahvá síť žáka a prstředí, ze kteréh žák přichází d škly. Obhacvání učiva (dílčích výstupů) nad rámec šklníh vzdělávacíh prgramu, frmy bhacvání se vlí nejčastěji pr nadané a mimřádně nadané žáky pdle charakteru jejich nadání. Cílem tht pstupu je učiv prhlubit, rzšířit a bhatit další infrmace, stimulvat prcesy bjevvání a vyhledávání dalších suvislstí a vazeb, které dané téma vzdělávání nabízí. Výstupy vzdělávání se neupravují. Pr pdpru žákvy práce se dpručuje zejména: - nastavení pravidel průběhu a struktury vyučvací hdiny (střídání frem a činnstí během výuky), - změna zasedacíh přádku či uspřádání třídy v rámci vyučvací jedntky a se zřetelem k charakteru výuky a ptřebám žáků, - diferenciace výuky, skupinvá a kperativní výuka, - zhlednění pstavení žáka ve skupině (třídě), - nabídka vlnčasvých aktivit (ve škle) a pdpra rzvje zájmů žáka, - rganizační pdpra mimšklníh vzdělávání, včetně dbrných exkurzí a stáží. Využívání různých frem hdncení, práce s kritérii hdncení v závislsti na charakteru žákva prblému, s důrazem na pdpru rzvje dvednstí a vědmstí žáka, zhlednění akcelervanéh vývje nadaných žáků v práci s učivem. Pdpra autnmníh hdncení (sebehdncení). Hdncení vždy musí zhledňvat sciální kntext, ve kterém prbíhá, a směřvat nejen k vyhdncení úspěšnsti žákva učení, ale také k psílení jeh mtivace pr vzdělávání. 5.1 Přímá pdpra 5.2 Plán pedaggické pdpry 5.3 Metdická pdpra Etapa přímé pdpry žáka ve výuce učitelem neb jiným pedaggickým pracvníkem. Služí ke zmapvání mžných frem pdpry žáka. Pkud nepstačuje tat frma pdpry a žákvi btíže vyžadují sučinnst více pedaggických pracvníků, je vytvářen plán pedaggické pdpry (PLPP). Etapa plánu pedaggické pdpry ve splupráci se záknnými zástupci žáka, v sučinnsti s pradenskými pracvníky škly; služí k pskytvání rganizvané pdpry žákva vzdělávání, k pravidelnému vyhdncvání účinnsti zvlených patření škly. Pskytvání metdické a knzultační pdpry pedaggickým pracvníkům, žákům a záknným zástupcům žáků - ze strany pradenských pracvníků škly. -19-

20 5.5 Navrhvatel a krdinátr patření 6. Pmůcky Běžné učebnice a učební pmůcky. Pdpůrná patření druhéh stupně - becně Škla na základě pdnětu pedaggických pracvníků škly, zletilých žáků neb záknných zástupců žáků infrmuje pedaggické pracvníky, kteří se pdílejí na vzdělávání žáka, a záknné zástupce úpravách pstupů ve vzdělávání žáka. Vychází se z knzultace škly a záknných zástupců pstupech vzdělávání, s cílem splupráce na řešení prblému žáka, předpkládá se i nesplupracující žák neb záknný zástupce žáka. Splupráce uvnitř škly Ředitel škly pvěří krdinací plánu pedaggické pdpry třídníh učitele, učitele předmětu neb pradenskéh pracvníka škly. Charakter vzdělávacích ptřeb žáka, pr kteréh je tent stupeň určen, je vlivněn zejména aktuálním zdravtním stavem žáka, pžděným vývjem, dlišným kulturním prstředím neb jinými živtními pdmínkami žáka, prblémy v pčáteční schpnsti učit se a připravvat se na šklní práci, nadáním, specifickými pruchami učení a chvání, mírným slabením sluchvých neb zrakvých funkcí, mírnými řečvými vadami, slabením drzumívacích schpnstí, pruchami autistickéh spektra s mírnými btížemi, nedstatečnu znalstí vyučvacíh jazyka a dalšími specifiky, která vyžadují využívání individuálníh přístupu ke vzdělávacím ptřebám žáka, úpravy v rganizaci a metdách výuky, v hdncení žáka, ve stanvení pstupu i frem nápravy a případnéh využití pdpůrnéh patření v pdbě individuálníh vzdělávacíh plánu. Prblémy žáka ve vzdělávání lze charakterizvat jak mírné, lze je bvykle kmpenzvat s využitím speciálních učebnic a speciálních neb kmpenzačních pmůcek a úpravami pedaggické práce. PODMÍNKY K ZAJIŠTĚNI PODPORY - dpručení šklskéh pradenskéh zařízení, - pracvník šklskéh pradenskéh zařízení dpvědný za kmunikaci se šklu, - v případě ptřeby sba pskytující škle knzultace z důvdu své dbrnsti pr účely vzdělávání nadaných žáků; - splupráce s rdinu a případně dalším subjektem pr naplňvání pdpry žáka (šklská zařízení, která se pdílejí na vzdělávání žáka), - zařazení žáka d speciálně pedaggické neb pedaggické intervenční péče pdle skladby btíží žáka a mžnstí škly rganizvané šklu neb šklskými zařízeními (šklní družina, šklní klub, středisk vlnéh času, dmvy dětí a mládeže). PORADENSKÁ POMOC ŠKOLY A ŠKOLSKÉHO PORADENSKÉHO ZAŘÍZENÍ Pskytvání pradenské pmci ve škle zajišťují zejména pradenští pracvníci škly: šklní metdik prevence se věnuje péči žáky s rizikvým chváním a prevenci rizikvéh chvání, výchvný pradce se věnuje pdpře žáků a pedaggických pracvníků při vzdělávání žáků s ptřebu uplatňvání pdpůrných patření, pkud ve škle pracuje šklní psychlg neb šklní speciální pedagg, tak se pdílí na pskytvání pradenských služeb. Pradenský pracvník škly splupracuje s dalšími pedaggickými pracvníky, zejména s třídními učiteli, a zajišťuje pravidelnu kmunikaci se záknným zástupcem žáka neb zletilým žákem. Pravidelně kmunikuje se šklskými pradenskými zařízeními, která zajišťují návrhy pdpůrných patření a pdílejí se na jejich realizaci ve šklách. Škly a šklská zařízení, která se pdílejí na vzdělávání žáka, pstupují za účelem jeh pdpry ve vzájemné sučinnsti. FORMA VZDĚLÁVÁNÍ Frma vzdělávání je vlena na základě věku žáka a tmu dpvídajícíh stupně -20-

21 vzdělávání a pdle pžadavků na rganizaci jeh vzdělávání, které vždy respektují speciální vzdělávací ptřeby žáka neb jiné závažné důvdy na jeh straně. PODPŮRNÁ OPATŘENÍ DRUHÉHO STUPNĚ 1. Metdy výuky 2. Úprava bsahu a výstupů vzdělávání 3. Organizace výuky A) ve škle B) ve šklském zařízení Úpravy metd výuky, včetně dmácí přípravy: - Reflektují mžnsti a ptřeby žáka ve vztahu k věku, rzvíjejí a pdprují výchvu žáka; zhledňují učební styly žáka; respektují míru nadání žáka a jeh specifika. - Rzvíjejí myšlení, paměť, pzrnst, vnímání, mtriku, stimulují vývj, využívají řešení typvých úlh, řešení prblémů; vedu k svjení vědmstí, dvednstí a pstjů. - Pmáhají překnávat nepřipravenst na šklu a z th plynucí selhávání ve šklních dvednstech. - Zahrnují intervence na pdpru slabených neb nefunkčních dvednstí a kmpetencí žáka, pdprují připravenst na praktické činnsti. - Umžňují bhacení dílčích výstupů šklníh vzdělávacíh prgramu nad rámec učiva vyučvacích předmětů a blastí šklníh vzdělávacíh prgramu pr nadané a mimřádně nadané žáky. - Využívají např. individuální a skupinvu prjektvu práci, stáže na dbrných pracvištích na pdpru rzvje vědmstí a dvednstí, včetně praktických dvednstí nadaných žáků. Je nutná úprava bsahu vzdělávání žáka v dílčích blastech, které žák vzhledem ke svým vzdělávacím ptřebám nemůže zvládnut neb je zvládá alternativním způsbem. Obsah vzdělávání žáků se upravuje v závislsti na struktuře a charakteru speciálních vzdělávacích ptřeb žáků na základě dpručení šklských pradenských zařízení. Práce s bsahy vzdělávání směřuje k psílení vzdělávání žáka v blastech, kde nedsahuje uspkjivých výsledků. U žáků s ptřebu pdpry ve vzdělávání z důvdu dlišných kulturních a živtních pdmínek je třeba: - pdpra rzvje šklních dvednstí na pčátku vzdělávání žáka, psílení přípravy na šklní práci. - v rámci nejvyššíh pčtu pvinných vyučvacích hdin psílení výuky českéh jazyka neb výuky českéh jazyka jak jazyka cizíh: II. 3 A) ve škle II. 3 B) ve šklském zařízení Úpravy rganizace a průběhu vzdělávání žáka ve třídě respektují specifika pdmínek, které usnadní vzdělávání žáka, včetně mžnstí využívání speciálních učebních a kmpenzačních pmůcek a pstupů. Pdpra scikulturní adaptace v zapjení d třídníh klektivu u žáků. Organizace a pdmínky výuky jsu definvány v individuálním vzdělávacím plánu. Organizace vzdělávání žáka ve šklských zařízeních vychází z btíží žáka ve vzdělávání, respektuje specifika žáka, která mhu vlivňvat jeh účast na aktivitách rganizvaných ve šklských zařízeních. Organizace a pdmínky zapjení žáka d aktivit šklskéh zařízení jsu specifikvány v dpručení šklskéh pradenskéh zařízení. V případě, že žák ptřebuje pr vzdělávání speciální učebnice, speciální pmůcky a kmpenzační pmůcky, zváží šklské pradenské zařízení, které z těcht pdpr jsu pr žáka nezbytné také pr vzdělávání ve šklském zařízení, zváží -21-

22 4. Individuální vzdělávací plán) II.4 ptřebnst jejich duplicitníh pskytnutí (pkud nelze pmůcku přenášet). Individuální vzdělávací plán jak pdpůrné patření navrhuje šklské pradenské zařízení a zpracvává h škla. Vychází ze šklníh vzdělávacíh prgramu, vyhvuje vzdělávacím ptřebám žáka, u mimřádnéh intelektvéh nadání je třeba umžnit bhacvání učiva nad rámec předmětů a vzdělávacích blastí šklníh vzdělávacíh plánu. Cílem tht pstupu je učiv prhlubit, rzšířit a bhatit další infrmace, stimulvat prcesy bjevvání a vyhledávání dalších suvislstí a vazeb, které dané téma vzdělávání nabízí. 5. Hdncení 6. Intervence 7. Úpravy pdmínek přijímání ke vzdělávání a uknčvání vzdělávání Hdncení vychází ze zjištěných specifik žáka (např. neznalst vyučvacíh jazyka). Nastavují se takvá kritéria hdncení, která žákvi umžní dsahvat sbníh pkrku. Užívá se různých frem hdncení, jejichž kritéria respektují charakter btíží neb specifik žáka, včetně jeh nadání neb mimřádnéh nadání. Z hdncení jsu zřejmé knkrétní individuálně specifické pdby činnsti vyžadvané p žákvi, jsu jasně a srzumitelně frmulvána hdntící kritéria, dále třída hdncených vlastnstí i hdntící škála. Frmativní hdncení směřuje k zpětnvazební pdpře efektivníh učení žáků a je pr ně infrmativní a krektivní; pdpruje rzvj autnmníh hdncení. Sumativní hdncení žáků s ptřebu pdpůrných patření (se speciálními vzdělávacími ptřebami) zhledňuje jak mezení žáka, tak zejména jeh pkrky ve vzdělávání. Intervence ve druhém stupni zahrnuje pdpůrná patření v zajištění pedaggické intervence. Pedaggická intervence služí zejména k pdpře vzdělávání žáka ve vyučvacích předmětech, kde je třeba psílit jeh vzdělávání, případně ke kmpenzaci nedstatečné dmácí přípravy na výuku. Sučasně je mžné využít tut dtaci pr práci s třídu neb skupinu žáků. Intervence zahrnují také pradensku pmc šklskéh pradenskéh zařízení. II. 7 A. přijímání ke vzdělávání II. 7 B. Uknčvání vzdělávání maturitní zkušku upraven jiným právním předpisem 9 ) Ředitel škly uzpůsbí průběh přijímacíh řízení pr žáky s ptřebu pdpůrných patření druhéh stupně, respektuje funkční důsledky speciálních vzdělávacích ptřeb žáka, jeh nemcnění neb zdravtníh pstižení, které mhu vlivnit průběh přijímacíh řízení. Škla pstupuje na základě dpručení šklskéh pradenskéh zařízení. Skupina a kategrie pdle jinéh právníh předpisu 9 ) dpvídající druhému stupni pdpůrných patření Skupina 1 U žáků s ptřebu pdpůrných patření druhéh stupně jsu respektvány funkční důsledky speciálních vzdělávacích ptřeb žáka, jeh nemcnění neb pstižení vlivňující knání maturitní zkušky. Žák je zařazen d příslušné kategrie pr knání maturitní zkušky. Při úpravě pdmínek knání maturitní zkušky je nutné zhlednit aktuální zdravtní stav žáka -22-

23 II. 7 C. uknčvání vzdělávání TP-1, ZP-1, SP-1, SPUO-1 Průběh knání maturitní zkušky nevyžaduje zvláštní úpravy zkušební dkumentace. Žákům je navýšen časvý limit a mají upravené prstředí pr knání maturitní zkušky. Mhu pužívat kmpenzační pmůcky. Žáci kategrie a skupiny SP-1 neknají pslechvý subtest didaktickéh testu z anglickéh jazyka. I. Závěrečná zkuška v brech středníh vzdělání s výučním listem: Ředitel škly umžní žákvi, u kteréh byla v průběhu vzdělávání uplatňvána pdpůrná patření druhéh stupně, aby byla zhledněna i v průběhu knání praktické a teretické zkušky na základě dpručení šklskéh pradenskéh zařízení. U žáků s ptřebu pdpůrných patření druhéh stupně jsu respektvány funkční důsledky btíží žáka, jeh nemcnění neb zdravtníh pstižení. II. Závěrečná zkuška v brech středníh vzdělání: Ředitel škly umžní žákvi, u kteréh byla v průběhu vzdělávání uplatňvána pdpůrná patření druhéh stupně, aby byla zhledněna i v průběhu knání závěrečné zkušky, na základě dpručení šklskéh pradenskéh zařízení. U žáků s ptřebu pdpůrných patření druhéh stupně jsu respektvány funkční důsledky btíží žáka, jeh nemcnění neb zdravtníh pstižení. Rzsah pdpry bvykle vyžaduje prdlužení času pr knání zkušek a vytvření pzitivníh klimatu. 8. Prdlužení délky vzdělávání 9. Pmůcky a) Pkud t charakter btíží vyžaduje, umžnit rzlžení studia 1 rčníku na bdbí 2 let. b) V případě ptřeby prdlužení délky středníh 1 rk. Ve výjimečných případech lze pužít bdbné speciální učebnice, speciální pmůcky neb kmpenzační pmůcky, pkud jejich pužití pvede k naplnění vzdělávacích ptřeb žáka; přitm musí být ddržena nrmvaná finanční nárčnst pdpůrnéh patření. Pr další skupiny žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami, které nejsu taxativně uvedeny, se vlí speciální učebnice a pmůcky, včetně kmpenzačních pmůcek v suladu s jejich speciálními vzdělávacími ptřebami, vždy v dpvídajícím stupni pdpůrných patření. Při navrhvání kmpenzačních pmůcek se dbá na psuzení ptřebnsti kmpenzačních a speciálních pmůcek, které mhu být žákvi již pskytnuty z jiných zdrjů pr zabránění nedůvdnéh čerpání prstředků ze státníh rzpčtu. Pdpůrná patření třetíh stupně - becně Pužití pdpůrnéh patření ve třetím stupni je pdmíněn stanvením pdpůrných patření šklským pradenským zařízením na základě diagnstiky speciálních vzdělávacích ptřeb žáka, případně vychází z vyhdncení účinnsti nižších stupňů -23-

24 pdpůrných patření pskytvaných žákvi. Charakter speciálních vzdělávacích ptřeb žáka vyžaduje již znatelné úpravy v metdách práce, v rganizaci a průběhu vzdělávání, v úpravě šklníh vzdělávacíh prgramu, v hdncení žáka. Rzsah těcht patření zahrnuje zejména úpravy ve strategiích práce s učivem, úpravy v pdmínkách a pstupech šklní práce a dmácí přípravy, včetně psilvání mtivace a pstjů ke šklní práci, v důvdněných případech pak také úpravy bsahů vzdělání a výstupů ze vzdělání. Charakter vzdělávacích ptřeb žáka je nejčastěji vlivněn závažnými specifickými pruchami učení, dlišným kulturním prstředím a jinými živtními pdmínkami žáka, pruchami chvání, těžku pruchu řeči (drzumívacích schpnstí), řečvými vadami těžšíh stupně, pruchami autistickéh spektra, lehkým mentálním pstižením, zrakvým a sluchvým pstižením (slabzrakst, nedslýchavst), tělesným pstižením, neznalstí vyučvacíh jazyka, dalšími btížemi, které mají významný dpad na kvalitu a průběh vzdělávání žáka, případně je vlivněn mimřádným intelektvým nadáním. Charakter speciálních vzdělávacích ptřeb žáka je takvý, že vyžaduje již i pdpru práce pedaggickéh pracvníka asistentem pedagga (pr maximálně 4 žáky), dále využívání kmunikačních systémů neslyšících a hluchslepých sb a využívání prstředků alternativní neb augmentativní kmunikace pdle ptřeb žáka, pdpru speciálně pedaggickéh centra v případě pdpry nácviku prstrvé rientace a využívání alternativních frem kmunikace. Vhdná je také splupráce s dbrníky jiných resrtů, pkud t vyžaduje zájem žáka (lékaři, sciální pracvníci, terapeuti atd.). Délka pskytvání pdpůrných patření se řídí charakterem speciálních vzdělávacích ptřeb žáka, phybuje se v řádu d něklika měsíců až d knce trvání šklní dcházky. Délka může být upravvána v závislsti na psuzení aktuálníh stavu žáka a na dalších klnstech (například na závěrech kntrlníh vyšetření). PODMÍNKY K ZAJIŠTĚNÍ PODPORY Dpručení šklskéh pradenskéh zařízení, knzultant na straně vzdělavatele, splupráce se žákem a záknným zástupcem žáka a případně dalším subjektem pr naplňvání pdpry u žáka. Pdpra práce pedaggickéh pracvníka asistentem pedagga, případně šklním psychlgem, speciálním pedaggem. V případě uknčení pskytvání pdpůrnéh patření je pvinnstí šklskéh zařízení tut skutečnst známit záknnému zástupci žáka neb žákvi a škle. PORADENSKÁ POMOC ŠKOLY A ŠKOLSKÝCH PORADENSKÝCH ZAŘÍZENÍ Pskytvání pradenské pmci ve škle zajišťují zejména pradenští pracvníci škly: šklní metdik prevence se věnuje péči žáky s rizikvým chváním a prevenci tht chvání, výchvný pradce se věnuje pdpře žáků a pedaggických pracvníků při vzdělávání žáků s ptřebu uplatňvání pdpůrných patření; je žáducí, aby ve škle pracval šklní psychlg neb šklní speciální pedagg, kteří se pdílejí na pskytvání pradenských služeb. Pradenský pracvník škly splupracuje s dalšími pedaggickými pracvníky, zejména třídním učitelem, a pmáhá zajišťvat pravidelnu kmunikaci se záknnými zástupci žáka neb zletilým žákem. Pravidelně kmunikuje se šklskými pradenskými zařízeními, která zajišťují návrhy pdpůrných patření a pdílejí se na jejich realizaci ve šklách. Při frmulaci a naplňvání dpručení ke vzdělávání žáka s ptřebu pdpůrných patření splupracuje škla, šklské pradenské zařízení a žák, respektive záknný zástupce žáka. V případě ptřeby splupracuje škla s rgánem sciálně-právní chrany dětí. Šklské pradenské zařízení pskytuje metdicku pdpru škle zvláště v případech, kdy pracuje s žáky, u kterých je pskytvání pdpůrných patření nárčné. FORMA VZDĚLÁVÁNÍ Frma vzdělávání je vlena na základě věku žáka a pžadavků na rganizaci jeh vzdělávání, které vždy respektují speciální vzdělávací ptřeby žáka neb jiné závažné důvdy na jeh straně. PODPŮRNÁ OPATŘENÍ TŘETÍHO STUPNĚ -24-

25 1. Metdy výuky 2. Úprava bsahu a výstupů vzdělávání Uplatňují se všechny vhdné metdy výuky uváděné v předchzích stupních pdpůrných patření. Cílené zaměření na pdpru dvednstí a kmpetencí žáka, které umžňují překnání bariér v jeh vzdělávání a jeh zapjení d práce ve šklní třídě. Zahrnují intervence na pdpru slabených či nefunkčních dvednstí a kmpetencí žáka, rzvj řečvých a pznávacích funkcí, nácvik sebebslužných dvednstí a sciálních kmpetencí. Pdprují sciální začlenění a vytváření pzitivních pstjů kperativníh učení i akceptace těcht žáků jejich splužáky. Metdy výuky respektují specifika žáků, využívají kperativní frmy výuky, tevřené učení a individualizvaný přístup. Pdprují mtivaci žáka a jeh zařazení d šklní třídy. Pracují i s prvky rzvinutých schpnstí a kreativity a směřují k jejich dalšímu rzvíjení u žáků. Využívá se didaktických her, tvřivé psaní v mateřském i cizím jazyce. Úprava bsahu vzdělávání žáka v dílčích blastech, které žák vzhledem ke svým vzdělávacím ptřebám a zdravtním mezením nemůže zvládnut neb je zvládá alternativním způsbem. Obsah vzdělávání žáků se upravuje v závislsti na struktuře a charakteru speciálních vzdělávacích ptřeb žáků, na základě dpručení pdpůrných patření šklských pradenských zařízení. Úprava bsahu vzdělávání směřuje k psílení vzdělávání žáka v blastech, kde nedsahuje uspkjivých výsledků. Obsah učiva může být v důvdněných případech mdifikván; výstupy a výsledky vzdělávání se mhu upravvat puze pr žáky s lehkým mentálním pstižením pdle Rámcvéh vzdělávacíh prgramu pr základní vzdělávání. Uplatňuje se individuální vzdělávací plán. Pracuje se s psilváním výuky v předmětech, ve kterých žák selhává, s využitím pedaggické intervence. Umžňuje se akcelerace vzdělávání. Pr nadané a mimřádně nadané žáky se umžňuje bhacvání nad rámec výstupů šklníh vzdělávacíh prgramu, respektuje se tzv. dvjí výjimečnst těcht žáků. Výstupy ze vzdělávání respektují mžnsti žáka vzdělávat se, při snaze dsahvat dpvídajících výstupů, pr žáka maximálních. 3. Organizace výuky A) ve škle B) ve šklském zařízení III. 3.1 A) ve škle III. 3.1B) ve šklském zařízení Úpravy rganizace a průběhu vzdělávání žáka ve třídě respektují specifika pdmínek, které usnadní vzdělávání žáka, včetně mžnstí úpravy pracvníh prstředí a pracvníh místa žáka, využívání speciálních učebních a kmpenzačních pmůcek a pstupů. Využívání úprav rganizace výuky na pdpru lepší kncentrace pzrnsti žáků, ddržvání hygieny vzdělávacíh prcesu a splupráce v průběhu výuky. Pdpra rganizace výuky v důvdněných případech asistentem pedagga neb dalším pedaggickým pracvníkem. Organizace vzdělávání žáka ve šklských zařízeních vychází ze speciálních vzdělávacích ptřeb žáka ve vzdělávání, respektuje specifika žáka, která mhu vlivňvat jeh účast na aktivitách rganizvaných ve šklských zařízeních. Organizace a pdmínky zapjení žáka d aktivit šklskéh zařízení jsu specifikvány v dpručení šklskéh pradenskéh -25-

26 4. Individuální vzdělávací plán 5. Persnální pdpra A) ve škle B) ve šklském zařízení III. 4 Je zpravidla uplatňván. III. 5. Persnální pdpra III. 5.1 A Asistent pedagga sdílený zařízení. V případě, že účast na aktivitách šklskéh zařízení vyžaduje u žáka také přítmnst asistenta pedagga, pskytuje se jeh služba adekvátně jeh ptřebám. Pkud škla a šklské zařízení tvří jeden právní subjekt, je stanven rzsah práce asistenta pedagga tak, aby mhl zajistit ptřebnu pdpru žáka ve šklském zařízení. Individuální vzdělávací plán navrhuje šklské pradenské zařízení jak pdpůrné patření, zpracvává škla. Vychází ze šklníh vzdělávacíh prgramu, vyhvuje vzdělávacím ptřebám žáka, u mimřádnéh intelektvéh nadání je třeba umžnit bhacvání učiva nad rámec předmětů a vzdělávacích blastí šklníh vzdělávacíh prgramu. Individuální vzdělávací plán zahrnuje v případě ptřeby pedaggicku intervenci, pkud je třeba pdpřit vzdělávání žáka, včetně mžnsti pdpry šklským pradenským zařízením neb šklním psychlgem či speciálním pedaggem. Zahrnuje mžnsti pdpry pedaggickéh pracvníka při vzdělávání žáka asistentem pedagga (pkud je t nezbytné), dále navrhuje úpravy bsahů a výstupů ze vzdělávání žáka. Pdpůrná patření ve třetím stupni zahrnují využívání asistenta pedagga, využívání dalších pedaggických pracvníků a t zejména šklníh psychlga neb šklníh speciálníh pedagga, pkud ve škle pracuje. Pkud je pčet žáků vyšší a není mžné dělit třídu, může škla rzšířit asistenční pdpru na každéh dalšíh žáka 0,25 úvazku neb je mžné dplnit výuku přítmnst dalšíh pedagga. Pdpra se specifikuje pdle pžadavků na pdpru pedaggické práce s žákem ve výuce, na pdpru phybu, rientace v prstru, kmunikace a sebebsluhy. Charakter speciálních vzdělávacích ptřeb žáka vyžaduje pmc asistenta pedagga při jeh vzdělávání, přitm jeh přítmnst není nezbytná p celu dbu vyučvání, může tak být využíván i pr další žáky s bdbnu ptřebu tht pdpůrnéh patření. Rzsah pdpry se stanvuje pdle nárčnsti pdpry d 0,25 úvazku d 1,0 na 1 žáka. Ve třídě tak mhu být vzděláváni další žáci, jejichž ptřeba asistenta pedagga bude bdbná, v maximálním pčtu 4. Speciální vzdělávací ptřeby žáků, pr jejichž vzdělávání je nezbytná pdpra pedagga asistentem pedagga, nemusí být stejnéh druhu. III. 5.1 B Asistent pedagga III A Další pedaggický Pr pdpru aktivit žáka ve šklském zařízení, nevyknává-li právnická sba vůči žákvi rvněž činnst škly. V případech, kdy jsu ve třídě, ddělení neb studijní skupině více než 4 žáci uvedení v 16 dst. -26-

27 6. Hdncení 7. Intervence B) ve šklském zařízení pracvník III A Šklní psychlg/ šklní speciální pedagg 9 zákna aneb je výuka žáků ve zdůvdněných případech natlik nárčná, že již nepstačuje pdpra asistentem pedagga, je mžné dplnit výuku dalšíh pedaggickéh pracvníka (skladba žáků vyžadujících pdpůrná patření). Rzsah pdpry: 0,5 úvazku pedaggickéh pracvníka Pkud je ve škle suběh klnstí (lkalita, pčet žáků s ptřebu pdpry, skladba žáků vyžadujících pdpůrná patření ve třetím stupni), které vyžadují přítmnst šklníh psychlga neb šklníh speciálníh pedagga, je navržena pdpra těmit dbrníky. Odbrník může ve škle již půsbit; případně je činnst psychlga neb speciálníh pedagga navržena šklským pradenským zařízením na základě mžnsti škly dbrníka získat. Jeh služba je určena pr žáky a šklu. Tt pdpůrné patření zahrnuje pstupy uvedené v předchzích stupních, respektuje specifické nárky na činnst žáků, specifikuje hdntící kritéria, třídu hdncených vlastnstí i hdntící škálu; prvádí kriteriální úpravy hdncení, využívá slvní hdncení, frmativní i sumativní hdncení žáka, pdpruje autnmní hdncení (sebehdncení) žáka a všechny prvky hdncení zvyšující mtivaci žáka k učení. Významně zhledňuje sciální kntext hdncení a směřuje k pdpře žáka v jeh učení - hdncení žákvi indikuje knkrétní pstupy v učení. III. 7.2 A Pedaggická intervence Intervence ve třetím stupni zahrnuje pstupy spčívající v zajištění pedaggické intervence. Pedaggická intervence služí zejména k pdpře vzdělávání žáka ve vyučvacích předmětech, kde je třeba psílit vzdělávání žáka, případně ke kmpenzaci nedstatečné dmácí přípravy na výuku. Sučasně je mžné využít tut dtaci pr práci s třídu neb skupinu žáků. Sučasně zahrnuje intervence také pradensku škly, zejména šklníh psychlga a speciálníh pedagga, neb šklskéh pradenskéh zařízení. Pedaggická intervence služí k pdpře přípravy žáků na vzdělávání, k pdpře vzdělávání předmětů, ve kterých žák selhává, případně k psílení strategií učení. Individuální neb skupinvá práce pedaggickéh pracvníka se žákem neb žáky, která služí k pdpře žákva učení a ke kmpenzaci nedstatečné dmácí přípravy na výuku, dále k rzvji vědmstí a dvednstí žáka, k rzvji jazykvých kmpetencí a sciálních a adaptivních dvednstí. III. 7.2 B III.7.3 AB Metdická Pedaggická intervence služí k pdpře přípravy žáků na šklu, k rzvji šklních dvednstí a k rzvji učebníh stylu žáků. Pkud je vzdělávání žáka ztížen - například z důvdů dlišných živtních pdmínek žáka, vážných -27-

28 pdpra šklskéh pradenskéh zařízení 8. Úpravy pdmínek přijímání ke vzdělávání a uknčvání vzdělávání III. 8 A. Úprava pdmínek přijímání ke vzdělávání III. 8 B. Uknčvání vzdělávání maturitní zkušku upraven jiným právním předpisem 9 ) III. 8 C. Úprava pdmínek dalšíh uknčvání vzdělávání pruch chvání, lehkéh mentálníh pstižení, pruch autistickéh spektra, duševních nemcnění - pskytuje šklské pradenské zařízení p dbu 6 měsíců intenzivní metdicku pdpru škle, případně šklskému zařízení. Ředitel škly uzpůsbí průběh přijímacíh řízení pr žáky s ptřebu pdpůrných patření třetíh stupně, respektuje funkční důsledky speciálních vzdělávacích ptřeb žáka, jeh nemcnění neb zdravtníh pstižení, které mhu vlivnit průběh přijímacíh řízení. Škla upraví zkušební dkumentaci přijímacíh řízení pr žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami s dpadem na čtení neb psaní; upravuje zejména velikst písma neb umžní zkušku v Braillvě písmu. Pkud je t ptřebné, umžní ředitel škly přítmnst asistenta pedagga, tlumčníka českéh znakvéh jazyka, přepisvatele pr neslyšící, pužití dalších kmunikačních systémů neslyšících a hluchslepých sb neb využití prstředků alternativní neb augmentativní kmunikace. Škla pstupuje na základě dpručení šklskéh pradenskéh zařízení, které žák předkládá splečně s přihlášku ke vzdělávání. Skupiny a kategrie pdle jinéh právníh předpisu 9 ) dpvídající třetímu stupni pdpůrných patření -28- Skupiny 2 a 3 TP-2 ZP-2 SP-2; SP-3-T SPUO-2 U žáků s ptřebu pdpůrných patření třetíh stupně jsu respektvány funkční důsledky speciálních vzdělávacích ptřeb žáka, jeh nemcnění neb pstižení vlivňující knání maturitní zkušky. Žák je zařazen d příslušné kategrie pr knání maturitní zkušky. Při úpravě pdmínek knání maturitní zkušky je nutné zhlednit aktuální zdravtní stav žáka. Žáci pracují s upravenu zkušební dkumentací, mají navýšený časvý limit a je jim upraven prstředí pr knání maturitní zkušky. Mhu pužívat kmpenzační pmůcky. Žáci kategrií a skupin SP-2 a SP-3-T neknají pslechvý subtest didaktickéh testu z anglickéh jazyka. 1. Závěrečná zkuška v brech středníh vzdělání s výučním listem: Ředitel škly umžní žákvi, u kteréh byla v průběhu vzdělávání uplatňvána pdpůrná patření třetíh stupně, aby byla zhledněna i v průběhu knání praktické a teretické zkušky na základě dpručení šklskéh pradenskéh zařízení. U žáků s ptřebu pdpůrných patření třetíh stupně jsu respektvány

29 funkční důsledky btíží žáka, jeh nemcnění neb zdravtníh pstižení a na základě th je upravvána zkušební dkumentace žáka a průběh zkušky, je umžněn vyknání zkušky za přítmnsti další sby - bvykle asistenta pedagga neb sbníh asistenta. II. Závěrečná zkuška v brech středníh vzdělání: Ředitel škly umžní žákvi, u kteréh byla v průběhu vzdělávání uplatňvána pdpůrná patření třetíh stupně, aby byla zhledněna i v průběhu knání závěrečné zkušky, na základě dpručení šklskéh pradenskéh zařízení. U žáků s ptřebu pdpůrných patření třetíh stupně jsu respektvány funkční důsledky btíží žáka, jeh nemcnění neb zdravtníh pstižení. Rzsah pdpry bvykle vyžaduje prdlužení času pr knání zkušek, vytvření pzitivníh klimatu a uzpůsbení zkušební dkumentace a průběhu zkušky, s případným využitím asistenta pedagga neb jiné sby pskytující pdpru. Obdbně je upravvána dkumentace pr žáky s ptřebu Braillva písma neb pužívání kmunikačních systémů neslyšících a hluchslepých sb, či s ptřebu využívání prstředků alternativní neb augmentativní kmunikace. 9. Prdlužení délky vzdělávání 10. Pmůcky U žáků z dlišnéh kulturníh prstředí neb žijících v dlišných živtních pdmínkách je mžné v případě ptřeby rzlžit 1 rčník vzdělávání na 2 rky. Prdlužit délku středníh vzdělávání lze v tmt stupni nejvýše 1 rk. Ve výjimečných případech lze pužít bdbné speciální učebnice, speciální pmůcky neb kmpenzační pmůcky, pkud jejich pužití pvede k naplnění vzdělávacích ptřeb žáka; přitm musí být ddržena nrmvaná finanční nárčnst pdpůrnéh patření. Pr další skupiny žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami, které nejsu taxativně uvedeny, se vlí speciální učebnice a pmůcky, včetně kmpenzačních pmůcek v suladu s jejich speciálními vzdělávacími ptřebami, vždy v dpvídajícím stupni pdpůrných patření. Při navrhvání kmpenzačních a speciálních pmůcek se dbá na psuzení jejich ptřebnsti, zejména v případě že jsu již pskytnuty z jiných zdrjů. 5. Realizace bezpečnsti a chrany zdraví při práci a pžární prevence Sučástí teretickéh a praktickéh vyučvání je prblematika bezpečnsti a chrany zdraví při práci, pžární chrany a hygieny práce. Při výuce se vychází z platných předpisů, záknů, prváděcích vládních nařízení, vyhlášek a nrem, dále z všebecných bezpečnstních zásad až ke knkrétním zásadám pr studijní br dpravní prstředky. Žáci jsu při práci vedeni zejména k ddržvání předepsaných technlgických pstupů a pužívání sbních chranných pracvních prstředků. Při nástupu d prvníh rčníku prcházejí žáci celdenním kmplexním šklením v blasti bezpečnsti, chrany zdraví, hygieny práce a pžární chrany. Další šklení získají žáci vždy při příchdu na nvé dílenské pracviště, d labratře a speciálních učeben a servisů autmbilních firem. -29-

30 6. Pdmínky pr přijímání ke vzdělávání 6.1 Vědmstní předpklady Uknčení pvinné šklní dcházky a splnění přijímacích kritérií, kterými jsu studijní prspěch v 8. a 9. třídě ZŠ a výsledky přijímací zkušky z českéh jazyka a literatury a matematiky. 6.2 Zdravtní předpklady Onemcnění a zdravtní btíže, které vylučují zdravtní způsbilst uchazeče ke vzdělání: Prgnsticky závažná nemcnění hrních knčetin znemžňující jemnu mtriku a krdinaci phybů. Prgnsticky závažná chrnická nemcnění kůže a spjivek včetně nemcnění alergických, při praktickém vyučvání nelze vylučit silné znečištění kůže neb kntakt s alergizujícími látkami. Přecitlivělst na alergizující látky pužívané při praktickém vyučvání. 7. Způsb uknčení vzdělávání Vzdělávání je uknčen maturitní zkušku. Splečná část maturitní zkušky se skládá ze tří zkušek, a t ze zkušky z českéh jazyka, z anglickéh jazyka a z vlitelné zkušky. Škla zajišťuje přípravu žáků na vlitelnu zkušku z matematiky a z infrmačně technlgickéh základu. Prfilvá část maturitní zkušky se skládá ze tří zkušek, dvě zkušky jsu z dbrných předmětů a jedna je skládaná frmu bhajby závěrečné maturitní práce. Prfilvými dbrnými předměty jsu mtrvá vzidla, dprava a eknmie. -30-

31 4. UČEBNÍ PLÁN Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Kód a název bru vzdělání: Stupeň pskytvanéh vzdělání: Délka a frma studia: Platnst ŠVP: Dpravní prstředky M/01 Dpravní prstředky střední vzdělání s maturitní zkušku 4 rky, denní studium d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem Předmět Pčet týdenních vyučvacích hdin 1. rčník 2. rčník 3. rčník 4. rčník Celkem Český jazyk a literatura Anglický jazyk Knverzace v anglickém jazyce Občanská nauka Dějepis Matematika Seminář a cvičení z matematiky Fyzika Chemie Základy bilgie a eklgie Tělesná výchva CELKEM VŠEOBECNÉ Základy eknmiky Technická dkumentace Technická mechanika Strjírenská technlgie Části strjů Knstrukce a pravy mtrvých vzidel Organizace autservisů Elektrtechnika Alternativní phny Řízení mtrvých vzidel Infrmační technlgie Dprava Knzultace k závěrečné práci Praxe CELKEM ODBORNÉ CELKEM

32 Pznámky k učebnímu plánu: 1. Jak cizí jazyk je vyučván anglický jazyk. 2. Témata chrany člvěka za mimřádných událstí jsu zařazena d předmětu základy bilgie a eklgie v 1. rčníku. 3. Teretická výuka v předmětu Řízení mtrvých vzidel prbíhá ve 3. rčníku a realizuje se v suladu s učební snvu pdle platné právní úpravy pr prvzvání autškly. Na tut výuku navazuje praktický výcvik v řízení vzidla, který je rganizván individuálně na základě samstatnéh plánu d 2. plletí 3. rčníku d uknčení studia. Pr abslvvání bru vzdělání není pdmínku získání řidičskéh právnění. 4. Témata úvdu d světa jsu zařazena pdle zvláštníh rzpisu d předmětů český jazyk a literatura, bčanská nauka, základy eknmiky a pravárenství. 5. Ve 3. a 4. rčníku je d výuky zařazena dbrná praxe v rzsahu 4 týdny a minimálně 120 hdin, kde žáci získají základní návyky na reálné pracvní prstředí, zpakují si a prhlubí vědmsti a dvednsti v celém rzsahu dbrné výuky a v nepslední řadě získají mžnst zaměstnání p uknčení studia. Přehled využití týdnů v bdbí září červen šklníh rku Činnst 1. rčník 2. rčník 3. rčník 4. rčník Vyučvání pdle rzpisu učiva Odbrná praxe Maturitní zkuška Časvá rezerva (pakvání učiva, exkurze, výchvně-vzdělávací akce) 5 až 6 5 až 6 3 až 4 3 Celkem týdnů

33 5. TRANSFORMACE RVP DO ŠVP Škla: Integrvaná střední škla autmbilní Brn, příspěvkvá rganizace Kód a název RVP: M/01 Dpravní prstředky Název ŠVP: Dpravní prstředky RVP ŠVP Vzdělávací blasti a bsahvé kruhy pčet hdin Vyučvací předmět / mdul pčet hdin týden celkem týden celkem český jazyk Český jazyk a literatura cizí jazyk Anglický jazyk Knverzace v anglickém jazyce 2 60 Splečenskvědní vzdělávání Občanská nauka Dějepis 1 33 Přírdvědné vzdělávání Fyzika Chemie 1 33 Základy bilgie a eklgie 1 33 Matematické vzdělávání Matematika Seminář a cvičení z matematiky 2 60 Estetické vzdělávání Český jazyk a literatura vzdělávání pr zdraví Tělesná výchva vzdělávání v infrmačních a kmunikačních technlgiích Infrmační technlgie Eknmické vzdělávání 3 96 Základy eknmiky Strjírenství Technická dkumentace Technická mechanika Strjírenská technlgie Části strjů Prvzuschpnst dpravních prstředků Praxe 2 66 Knstrukce a pravy mtrvých vzidel Organizace autservisů 2 63 Elektrtechnika 3 96 Alternativní phny 2 63 Řízení mtrvých vzidel 2 66 Praxe Dpravní prstředky Dprava Elektrtechnika 1 33 Knzultace k závěrečné práci 1 30 Dispnibilní hdiny Celkem

34 6. UČEBNÍ OSNOVY Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Kód a název bru vzdělání: Stupeň pskytvanéh vzdělání: Délka a frma studia: Platnst ŠVP: Dpravní prstředky M/01 Dpravní prstředky střední vzdělání s maturitní zkušku 4 rky, denní studium d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem Obsah: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ANGLICKÝ JAZYK KONVERZACE V ANGLICKÉM JAZYCE OBČANSKÁ NAUKA DĚJEPIS FYZIKA CHEMIE ZÁKLADY BIOLOGIE A EKOLOGIE MATEMATIKA SEMINÁŘ A CVIČENÍ Z MATEMATIKY TĚLESNÁ VÝCHOVA ZÁKLADY EKONOMIKY INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE TECHNICKÁ DOKUMENTACE TECHNICKÁ MECHANIKA STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE ČÁSTI STROJŮ KONSTRUKCE A OPRAVY MOTOROVÝCH VOZIDEL ORGANIZACE AUTOSERVISŮ ELEKTROTECHNIKA ALTERNATIVNÍ POHONY ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL DOPRAVA KONZULTACE K ZÁVĚREČNÉ PRÁCI PRAXE -34-

35 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Vzdělávání v českém jazyce a literatuře vychvává žáky ke sdělnému, kultivvanému jazykvému prjevu a pdílí se na rzvji jeh duševníh živta učí je užívat jazyka jak prstředku drzumívání a myšlení, k přijímaní a sdělvání a výměně infrmací na základě jazykvých slhvých znalstí utváří kladný vztah k materiálním a duchvním hdntám a snaží se přispívat k jejich tvrbě i chraně vytváří systém kulturních hdnt, který pmáhá frmulvat pstj žáka a je branu prti snadné manipulaci a intleranci vychvává ke čtenářství, rzbru a interpretaci uměleckých děl vede k celkvému přehledu hlavních jevech a pilířích v české a světvé literatuře a umění uvádí žáky d světa literatury a umění pdílí se na utváření jejich názrů, pstjů, zájmů a vkusu frmuje mravní prfil žáka vede žáky k esteticky tvřivým aktivitám rzvíjí kmunikační kmpetence žáků pdílí se na rzvji sciálních kmpetencí žáků b) charakteristika učiva Učiv českéh jazyka a literatury zahrnuje jazykvědné vzdělávání, kmunikační výchvu a stylistiku, literární výchvu a základy kultury a umění je rzdělen d dvu částí, jednu tvří jazyk a slh, druhu literatura a kultura, vzájemně se dplňují a pdprují navazuje na učiv základní škly, zejména v části jazykvé a slhvé vede žáky k dvednsti a schpnsti mluvit a jednat s lidmi, kultivvaně se písemně i ústně vyjadřvat, pužívat spisvné frmy jazyka, pracvat s uměleckým i neuměleckým textem, s textem dbrným i shrmážděnými infrmacemi vede žáky k racinálním vyučvacím metdám, k práci s jazykvými, literárními i jinými příručkami vychvává nárčnéh čtenáře, diváka i psluchače, který má přehled kulturním dění nejen svéh reginu a uvědmuje si vliv prstředků masvé kmunikace na utváření kultury kultivuje žákův prjev a chvání v určitých splečenských situacích je zaměřen na reginální zvláštnsti má nadpředmětvý charakter je úzce spjat s předměty bčanská nauka, dějepis, cizí jazyky, infrmační technlgie je základem rzvje většiny klíčvých dvednstí a schpnstí, kterými by měl být žák pr zvládnutí všech statních předmětů vybaven c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí -35-

36 Vzdělávání ve vyučvacím předmětu směřuje k prhlubení a rzšíření vědmstí žáků jazyce, literatuře a kultuře rzvji dvednstí žáků učit se a být připraven celživtně se vzdělávat vytváření zdpvědnéh přístupu žáků k plnění pvinnstí a respektvání pravidel jednání v suladu s vlastenectvím a demkratickými principy chtě angažvat se nejen pr svůj prspěch, ale i veřejný zájem přijímaní dpvědnsti za vlastní myšlení, jednání, chvání a cítění vytváření vlastníh úsudku, dmítání manipulace sebu samým i statními respektvání lidskéh živta a jeh hdnty tmu, aby se naučili žít s statními, splupracvali s nimi tmu, aby se prstili d předsudků, intlerance, rasismu, etnické, nábženské a jiné nesnášenlivsti, aby respektvali identitu jiných lidí, jejich lidvé zvyky a tradice vytváření úcty k přírdě, chraně a zlepšvání živtníh prstředí a jeh zachvání pr další generace chápání glbálních prblémů světa tmu, aby si vážili lidvých zvyků a tradic vybudvaných dřívějšími generacemi kultivaci emčníh pržívání a estetickéh cítění rzvji estetickéh cítění, vkusu a respektvání vkusu statních vyjádření vlastních pržitků z daných uměleckých děl a schpnsti diskutvat nich frmvání mravníh prfilu žáků d) výukvé strategie (pjetí výuky) Výuka českéh jazyka a literatury rzvíjí vědmsti a dvednsti žáků vzhledem ke splečenskému a prfesnímu zaměření má žáka aktivizvat, pzitivně vlivňvat jeh hdntvu rientaci využívá znalstí i statních vzdělávacích předmětů (dějepis, cizí jazyky, bčanská nauka, infrmační technlgie) prbíhá prstřednictvím různých metd mtivačních (mtivační vyprávění, rzhvr, skupinvá diskuze), metd svjvání nvéh učiva (slvní prjev, práce s dbrným a uměleckým textem, didaktická hra, práce s Internetem, exkurze, výstavy, besedy, ) a metd prvěřvání a hdncení (ústní a písemné zkušení, didaktický test, ) využívá práce s učebnicemi, dbrnými, uměleckými i neuměleckými texty, jazykvými příručkami, s CD, DVD i videnahrávkami zdknaluje ústní i písemný prjev prstřednictvím mluvních cvičení, jazykvých i stylistických rzbrů učí žáky rientvat se v literatuře i jiných druzích umění prbíhá v kmenvých učebnách, dle mžnstí v multimediálních učebnách, vybavených audivizuální a mderní pčítačvu techniku může prbíhat ve dvjicích, skupinách i frmu samstatné práce e) hdncení výsledků žáků vyplývá ze šklníh řádu a klasifikačníh řádu prbíhá prstřednictvím různých metd prvěřvání a hdncení (ústní a písemné zkušení, didaktické testy, dplňvací cvičení, diktáty, slhvá cvičení a slhvé kmpzice) -36-

37 využíváme slvní hdncení učitelem i žákem, služí k umění sebekritiky a sebehdncení, k mtivaci pr další práci učitel i žáci hdntí výstavbu prjevů ústních i písemných, vlastních i statních, schpnst rientvat se v prbíraném učivu a aktivitu žáků během plletí vypracuje žák slhvu kmpzici (1 dmácí, 1 šklní) f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení vlit efektivní metdy a způsby učení českému jazyku a literatuře; využívat přitm tematicku šíři předmětu, jež umžňuje jak svjení tradičníh paměťvéh učení, tak bjevnéh, kreativníh řešení prblémů týmvu spluprací, užívat svjených dvednstí z jazykvéh vzdělávání v jiných blastech (zejména cizí jazyky, ale také všechny statní předměty při svjvání kmunikačních dvednstí, viz kmpetence kmunikativní) systematicky shrmažďvat, třídit, vyhdncvat a interpretvat infrmace; využívat tradiční média (knihvny, tištěná média, rzhlas, televize) i prstředí internetu prpjvat svjené klíčvé kmpetence tak, aby si uvědmil kmunikační a hdntvu prvázanst jedntlivých blastí předmětu skrze svjené pznatky, dvednsti, hdnty a pstje vytvřit si vlastní a kmplexní phled na širké ple splečenských, kulturních a uměleckých témat samstatně a kriticky pchpit smysl a cíle předmětu český jazyk a literatura Kmpetence k řešení prblémů lgicky přemýšlet mluvnických jevech a samstatně vyhledávat vztahy a suvislsti mezi těmit jevy metdu netradičních úlh práce s textem (např. vyhledávání stylistických a mluvnických nedstatků v zadaném textu, úpravu textu d jiné pdby, metdy vlnéh psaní, ) vytvřit vlastní funkční text myslet kriticky tj. dkáže zkumat věrhdnst infrmací Kmpetence kmunikativní správně frmulvat myšlenky v lgickém sledu, výstižně, suvisle a kultivvaně připravit jazykvý prjev mluvený i psaný diskutvat a vést dialg bhájit své názry a pstje a diskutvat nich, respektvat názry druhých rzumět různým typům textů a záznamů, reagvat na ně a tvřivě je využívat vyjadřvat se a vystupvat v suladu se zásadami kultury prjevu a chvání Persnální a sciální kmpetence pracvat ve skupině např. zpracvat zadané úkly při návštěvě knihvny, výstavy, kulturní památky, účinně splupracvat a diskutvat v týmu, pdílet se na utváření příjemné atmsféry v týmu, chápat efektivitu splupráce při řešení danéh úklu Občanské kmpetence a kulturní pvědmí -37-

38 nacvičit mdelvé situace a umění říkat i nepříjemné skutečnsti, vládat zásady slušnsti v mezilidských vztazích (zdvřilstní frmule) splupráce s cizími jazyky vážit si kulturníh dědictví svých předků (mtivvané exkurze) rzlišit typické zvláštnsti reginu Mravy, její jazyk, kulturu a literaturu (mtivace v dílech s tématiku Mravy a Brna) respektvat svbdu a práva jedince (mtivace v literárních dílech) pchpit význam chrany krajiny prezentace Mravy, Brna a klí (diskuze) Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám v hdinách průběžně pracvat s dbrnu literaturu a jazykvými příručkami vládat mateřský jazyk jak základ pr další úspěšné studium vyhtvit typické písemnsti v nrmalizvané úpravě a prezentvat se na trhu práce kmunikvat s našimi i zahraničními partnery ústně i písemně Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi pracvat s běžným základním a aplikačním prgramvým vybavením kmunikvat elektrnicku pštu a využívat další prstředky nline a ffline kmunikace rychle vyhledávat infrmace pmcí klíčvých slv rzvíjí pracvní návyky (např. vypracvávat zadané dmácí úlhy a referáty) získat infrmace z tevřených zdrjů, zejména ze sítě internetu Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata: Občan v demkratické splečnsti vážit si materiálních a duchvních hdnt vytvřených v minulsti a chránit a uchvávat je pr příští generace aktivně se zapjvat d fungvání demkratické splečnsti, umět jednat s lidmi, diskutvat citlivých a kntrverzních tázkách, hledat kmprmisy Člvěk a živtní prstředí pznávat svět a lépe mu rzumět uvědmit si bčansku i prfesní zdpvědnst za stav živtníh prstředí vyhledávat a kriticky psuzvat infrmace sučasných glbálních prblémech světa Člvěk a svět práce uvědmvat si zdpvědnst za vlastní živty chápat význam vzdělání a sebevzdělávání pr živt mtivvat k aktivnímu pracvnímu živtu a úspěšné kariéře písemně a verbálně se prezentvat při jednání s ptencinálními zaměstnavateli, frmulvat svá čekávání a své pririty Infrmační a kmunikační technlgie pužívat základní a aplikační prgramvé vybavení pčítače, a t nejen pr účely uplatnění se v praxi, ale i pr ptřeby dalšíh vzdělávání pracvat s infrmacemi a kmunikačními prstředky při přípravě a realizaci zadaných úklů -38-

39 ROZPIS UČIVA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 1. rčník 1. Český jazyk a slh Výsledky vzdělávání Žák: pmcí testu si prvěří stav svých znalstí ze ZŠ vysvětlí pjmy jazyk a řeč bjasní vztah řeči a jazyka charakterizuje češtinu v systému jazyků a vymezí její zvláštnsti vymezí pjem kmunikace a její základní slžky pjmenuje činitele kmunikačníh prcesu vysvětlí typy a funkce kmunikace rzliší fakta d pstjů a kmentářů dhalí prstředky mediální manipulace bjasní vztah mezi jazykvu správnstí a jazykvu kulturu specifikuje vztah mezi jazykvu kulturu a jazykvu kmunikací přednese krátký prjev, rzpzná klady a zápry uplatní znalsti ze skladby při lgickém vyjadřvání rzlišuje pjmy spisvná a nespisvná výslvnst aplikuje v praxi pznatky z blasti spisvné výslvnsti a slvníh přízvuku, správné užívání větnéh přízvuku i důrazu, správně intnuje bjasní rzdíly mezi zvukvu a písemnu pdbu slva, věty a prjevu vysvětlí základní principy českéh pravpisu rientuje se v základních pravpisných příručkách srvná své znalsti pravpisu s pravpisnu nrmu definuje slv a pjmenvání ppíše způsby bhacvání slvní zásby rztřídí slvní zásbu pdle klasifikačních hledisek frmuluje vztahy mezi slvy v praktickém cvičení vysvětluje význam slv a zdůvdní jejich využití správně užívá přejatých slv nahradí běžné cizí slv českým ekvivalentem a napak bjasní základní pjmy stylistiky definuje jazykvé styly a charakterizuje Učiv 1. Úvdní pakvání- vstupní test 2. Řeč a jazyk 2.1. Vztah řeči a jazyka 2.2. Charakteristika češtiny 3. Základy terie jazykvé kmunikace 3.1. Kmunikace v živtě člvěka a splečnsti 3.2. Druhy kmunikace 4. Jazykvá kultura 5. Zvukvá stránka jazyka 5.1. Zvukvá stránka slva 5.2. Zvukvá stránka věty a prjevu 6. Grafická stránka jazyka 6.1. Pravidla českéh pravpisu 6.2. Opakvání a prcvičvání pravpisu 7. Pjmenvání a slv 7.1. Slvní zásba 7.2. Spisvná slvní zásba 7.3. Nespisvná slvní zásba 7.4. Slva citvě a dbvě zabarvená 8. Slh a kmunikace -39-

40 Výsledky vzdělávání Učiv slhtvrné činitele vymezí slhvé pstupy a útvary rzliší zprávu d známení, napíše zprávu, známení a pzvánku na PC vysvětlí pdstatu ppisu a výkladu sestaví jednduché zpravdajské a prpagační útvary, snvu,výklad, výtah a kncept rzpzná a sestaví různé druhy dpisů kultivvaně knverzuje na dané téma analyzuje a specifikuje knkrétní kmunikační situace a událsti rzlišuje bě úrvně vypravvání pužívá vhdné lexikální a gramatické prstředky slvně vyjádří své pržitky z putavých a zajímavých vystupení bjasní pdstatu frem vypravvání v umělecké literatuře zpracuje vypravvání na zadané téma 8.1. Úvd d stylistiky 8.2. Jazykvé styly 8.3. Běžná kmunikace 8.4. Zpráva a známení 8.5. Psaní dpisů 9. Vypravvání 9.1. Vypravvání v běžné kmunikaci a umělecké literatuře 9.2. Základní znaky vypravvání 9.3. Jazyk vypravvání 9.4. Výstavba vypravvání pužije klíčvá slva při vyhledávání 10. Infrmatická výchva ptřebných infrmací Knihvny a jejich funkce využije služeb knihven a internetu přídí si výpisek a výtah z textu Orientace v knihvně a v textech rzumí bsahu textu Exkurze d knihvny rzliší něklik druhů čtení vypracuje antaci zaznamená bibligraficku infrmaci na základě získaných znalstí napíše 11. Slhvá práce slhvu práci na dané téma uplatní pznatky z vypravvání 2. Literatura a kultura Výsledky vzdělávání Žák: vysvětlí základní pjmy literární terminlgie rzliší základní literární druhy a žánry rzliší umělecký a neumělecký text diskutuje významu a funkcích literatury vyjádří pržitky z četby, pslechu jednduše ppisuje strukturu literárníh díla v návaznsti na znalst jedntlivých vrstev literárníh díla rzpzná typické znaky jedntlivých uměleckých směrů bjasní význam jedntlivých směrů pr další generace vyjádří své pržitky zařadí jedntlivá umělecká díla d jedntlivých uměleckých směrů a příslušných histrických bdbí zhdntí význam danéh autra a díla pr -40- Učiv 1. Funkce literatury, klasifikace literatury 2. Literatura jak sučást umění 3. Struktura literárníh díla 4. Umělecké slhy v průběhu vývje splečnsti 5. Světvá a česká literatura v prměnách času 5.1. Pčátky literatury, vývj

41 Výsledky vzdělávání dbu, umělecký směr srvná knkrétní díl s bdbnými díly diskutuje díle, analyzuje texty samstatně vyhledá infrmace autrvi, díle i uměleckém směru bjasní základní znaky lidvé slvesnsti a lidvéh umění srvná umění dříve a dnes pjmenuje a respektuje lidvé znaky a tradice charakterizuje jedntlivé útvary lidvé slvesnsti bjasní význam lidvé slvesnsti pr rzvj umění a vzdělansti vůbec navštíví výstavu lidvé tvřivsti rientuje se v nabídce kulturních institucí v ČR i reginu, kriticky přistupuje k získaným infrmacím pjmenuje nejvýznamnější instituce buduje vlastní knihvnu navštíví kulturní představení vyjádří své pržitky rientuje se v literární histrii Brna a klí navštíví kulturní památky reginu Učiv mimevrpských literatur 5.2. Antická literatura 5.3. Středvěká literatura v Evrpě 5.4. Česká středvěká literatura 5.5. Renesance ve světvé a české literatuře 5.6. Bark 5.7. Klasicismus, svícenství, prérmantismus 5.8. Literatura nárdníh brzení 6. Lidvá slvesnst a umění 7. Kulturní instituce v ČR a brněnskéh reginu 8. Reginální literatura a kultura 8.1. Literární památky 8.2. Kulturní a architektnické památky -41-

42 ROZPIS UČIVA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 2. rčník 1. Český jazyk a slh Výsledky vzdělávání Žák: zjistí stav znalstí pmcí testu dplní znalsti bjasní principy slvtvrné a mrfematické analýzy vysvětlí pjmy suvisející se stavbu slva tvří synnyma, hmnyma a antnyma vytvří dvzeniny, slženiny a zkratky chápe význam ustálených spjení nahradí běžná cizí slva českým ekvivalentem a napak identifikuje jedntlivé slvní druhy v textu určuje mluvnické kategrie tvří spisvné tvary jedntlivých slvních druhů aplikuje získané pznatky při analýze textu rientuje se v jazykvých příručkách Učiv 1. Úvdní pakvání 2. Pjmenvání nvých skutečnstí 2.1. Slvtvrné vztahy mezi slvy 2.2. Tvření slv 2.3. Spjvání slv v suslví 3. Tvarslví 3.1. Slvní druhy hebné a nehebné 3.2. Mluvnické kategrie 3.3. Tvary slv 3.4. Vývjvé tendence v tvarslví sučasnéh českéh jazyka aplikuje získané pznatky v písemném prjevu identifikuje dchylky v mluveném i psaném prjevu rientuje se v PČP vytvří suvislý text ppisnéh charakteru ppíše danu věc bhájí své pstje a rzvíjí své diskusní dvednsti argumentuje připraví pracvní návd pracuje s dbrnými termíny a dbrnými publikacemi vymezí znaky běžně užívaných administrativních útvarů rzliší druhy živtpisu napíše žádst, živtpis, úřední dpis řídí se nrmami administrativníh stylu vyhledá a charakterizuje hlavní zpravdajské a publicistické útvary identifikuje jazykvé prstředky typické pr reklamu rzliší fakta d pstjů a kmentářů kriticky psuzuje reklamu napíše recenzi, reprtáž navrhne vhdnu reklamu rientuje se v tisku, sdělvacích 4. Prcvičvání pravpisu 5. Slhtvrný pstup ppisný a dbrný ppis 6. Funkční styl administrativní a jeh útvary 7. Jazyk a styl žurnalistiky -42-

43 Výsledky vzdělávání Učiv prstředcích, vyhledává zadané publicistické útvary na základě získaných znalstí napíše 8. Slhvé práce slhvu práci na dané téma uplatní pznatky z blasti dbrnéh a administrativníh stylu 2. Literatura a kultura Výsledky vzdělávání Žák: pmcí testu si věří získané znalsti bjasní histrické událsti 19. stl. charakterizuje umění 19. stl., zaměří se na literaturu debatuje významných dílech, interpretuje a reprdukuje vybraný umělecký text vyjádří své pržitky zhdntí význam díla jedntlivých autrů uvede typické znaky nvých uměleckých směrů samstatně vyhledá infrmace a zajímavsti daném autrvi, díle i uměleckém směru chápe významné míst divadla v uměleckém světe i ve svém živtě rzliší základní pjmy tragedie a kmedie bjasní vznik divadla pjmenuje slavné dramatiky interpretuje dramatický text navštíví divadelní představení tleruje estetický vkus a znaky kultur nárdnstí žijících na našem území svjí si základní estetická kritéria pužívá a ddržuje principy a nrmy splečenskéh chvání nejen při návštěvě kulturních akcí rzliší kýč, nevkus, módu, brak vyjádří své pržitky zjistí ptřebné infrmace z dstupných infrmačních zdrjů, přistupuje k nim kriticky bjasní úlhu reklamy vytvří si své stanvisk rzliší pjem bulvární zpráva a aktuální zpráva shrmáždí reklamní materiál a diskutuje něm sestaví slgan, prpagační leták, vlastní vizitku Učiv 1. Opakvání a systematizace pznatků 1. rčníku 2. Svět, literatura a umění v prměnách 19. stletí 2.1. Rmantismus ve světvé literatuře 2.2. Rmantismus v české literatuře 2.3. Realismus a naturalismus ve světvé literatuře 2.4. Literární mderna, dědictví rmantismu 2.5. Májvci 2.6. Ruchvci a lumírvci 2.7. Realismus a naturalismus v české literatuře 2.8. Česká mderna 2.9. Generace buřičů 3. Světvá a česká dramatická tvrba, histrie a sučasnst divadla 4. Splečenská kultura, estetika a etika 5. Funkce reklamy a prpagačních prstředků, mediální výchva -43-

44 ROZPIS UČIVA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 3. rčník 1. Český jazyk a slh Výsledky vzdělávání Žák: pmcí testu si prvěří znalsti učiva 2. rčníku Učiv 1. Opakvání učiva 2. rčníku vlastními slvy vyjádří neb dhadne histrii a vznik sbních jmen, příjmení, zeměpisných jmen, přezdívek, pseudnymů navštíví knihvnu rientuje se v dstupných příručkách vysvětlí význam ustálených spjení rzliší pjmy věta a výpvěď bjasní mžné pdby výpvědi správně stylizuje výpvěď v knkrétním prjevu prkáže znalst větných členů v stylistických a pravpisných cvičeních dhalí zvláštnsti ve větném členění určí a praví dchylky ve větné stavbě rzliší větu jednčlennu a dvjčlennu, větný ekvivalent analyzuje text s využitím znalstí a dvednstí v blasti syntaktické, stylistické a pravpisné sestaví krátký text navrhne snvu textu rzčlení text na dstavce vybere neb vytvří vhdný titulek pracuje s texty a příručkami pužije klíčvá slva při vyhledávání infrmací vysvětlí vliv slhtvrných činitelů a funkci veřejných prjevů sestaví krátký prjev na zadané téma vlí vhdné jazykvé prstředky respektuje zásady správné výslvnsti spisvnéh jazyka a vystupvání na veřejnsti specifikuje funkci dbrnéh stylu analyzuje různé druhy výkladu pracuje s dbrným textem rientuje se v dbrné terminlgii připraví snvu textu a vypracuje knspekt napíše neb přednese výklad respektuje výslvnst, stylistiku a 2. Pjmenvání a slv 2.1. Vlastní jména v kmunikaci 2.2. Frazelgie a její užití 3. Věta a výpvěď 3.1. Větné členy 3.2. Věty jednčlenné a dvjčlenné 3.3. Větné ekvivalenty 3.4. Přádek slv 3.5. Suvětí 3.6. Členící znaménka a jejich užívání 3.7. Nepravidelnsti větné stavby 4. Kmunikát a text 4.1. Tvrba kmunikátu a stavba textu 4.2. Členění textu 4.3. Titulek 5. Veřejné mluvené prjevy a jejich styl 5.1. Rétrika 5.2. Druhy řečnických prjevů 5.3. Řečnická vystupení 6. Funkční blast dbrná 6.1. Výklad a slhvý pstup výkladvý 6.2. Druhy výkladu 6.3. Referát -44-

45 pravpis Výsledky vzdělávání napíše slhvu práci na zadané téma Učiv 7. Slhvá práce 2. Literatura a kultura Výsledky vzdělávání Žák: pmcí testu si věří získané znalsti systematizuje získané znalsti bjasní histrick-splečenský kntext charakterizuje mderní umělecké směry na pč. 20. stl. zařadí typická díla danéh směru zhdntí význam a příns vybranéh autra a jeh díla pracuje s uměleckým textem analyzuje díla autrů a diskutuje jejich přínsu vyjádří vlastní pržitky Učiv 1. Opakvání a systematizace pznatků 2. rčníku 2. Svět, umění a literatura d pč. 20. stl. d 70. let 20. stl Nvé umělecké směry pč. 20. stl Vybraní představitelé literatury 20. a 30. let 20.st Cesty světvé literatury v letech 20. st. bjasní český histrick-splečenský kntext uvede příklady uměleckých směrů, jejich tvůrce a typická díla analyzuje díl vybraných autrů debatuje dílech vyjádří své pstje a pržitky pracuje s uměleckým i neuměleckým textem pracuje s příručkami a internetem vyhledá a zpracuje infrmace uvede různé typy balad, analyzuje texty vyjádří své pržitky bjasní pdstatu humru a satiry a jejich význam v literatuře i jiných druzích umění srvná rzdílné phledy v minulsti a dnes sestaví krátký vtipný prjev přednese vtip analyzuje text vyjádří své pstje a pržitky uplatňuje estetické nrmy ve svém klí, v běžném živtě i na pracvišti shrmáždí infrmace tm, jak se změnil bydlení, dívání i živtní prstředí respektuje tradice a kulturu dřívějších generací vysvětlí pjmy móda, mderní, mderna charakterizuje nejnvější módní trendy v různých druzích umění 3. Česká literatura 1. plviny 20. stletí 3.1. Pezie a její nvé pjetí 3.2. Vývj české prózy ve 20. a 30. letech 20. stl Divadl a dramatická tvrba vybraných autrů 4. Balada v české a světvé literatuře 5. Humr a satira v české a světvé literatuře 6. Živtní styl dnes a dříve 6.1. Kultura bydlení a dívání 6.2. Kultura živtníh prstředí a vlný čas -45-

46 Výsledky vzdělávání debatuje významu hudby v živtě lidí vyjmenuje slavné autry minulsti, na základě ukázek analyzuje jejich tvrbu rientuje se v mderních stylech vyjádří své pržitky z mderní i klasické hudby vyjmenuje umělecké slhy pzná typické znaky vybraných stylů a staveb rientuje se v dílech slavných malířů a architektů ppíše známá díla ve svém reginu navštíví výstavu vyjádří své pržitky, pstje diskutuje mderním malířství a architektuře Učiv 7. Hudební umění 7.1. Hudba a pezie 7.2. Hudba a film 7.3. Slavní skladatelé a slavné skladby minulsti a sučasnsti 8. Výtvarné umění a architektura -46-

47 ROZPIS UČIVA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 4. rčník 1. Český jazyk a slh Výsledky vzdělávání Žák: si pmcí testů věří znalsti systematizuje získané pznatky Učiv 1. Úvdní pakvání učiva 3. rčníku demnstruje zdvřilst ve vystupvání vlastním i statních rzliší mužský a ženský způsb kmunikace aplikuje humr v řeči a řeč v humru, užije irnie a sarkasmu přednese připravený prjev vyjádří své pržitky kriticky hdntí prjev svůj i statních respektuje zásady správné výslvnsti a vhdné chvání bjasní užívání vhdných jazykvých prstředků v písemných a ústních prjevech vlastních i statních kriticky zhdntí prjevy ppíše funkci a užívání jedntlivých vrstev jazyka nastíní histrický vývj spisvné češtiny vysvětlí sučasný stav českéh jazyka, jmenuje pslední změny v jazyce i pravpise kriticky hdntí nedstatky v užívání českéh jazyka rzlišuje spisvnu a nespisvnu pdbu češtiny začlení český jazyk d systému indevrpských jazyků vysvětlí příbuznst jazyků stručně ppíše pčátky a vývj českéh jazykvéh systému systematizuje a zpakuje si pznatky funkčních stylech a slhtvrných činitelích rzliší prjevy nižšíh a vyššíh stylu vyhledá a připraví ukázky analyzuje text a prjevy p stránce jazykvé i stylistické kriticky hdntí, vyjádří pržitky definuje znaky a specifiku uměleckéh stylu identifikuje typické znaky uměleckéh prjevu vybraných autrů 2. Chvání a řeč 3. Nárdní jazyk a jeh členění na útvary 4. Funkce spisvné češtiny a její vývjvé změny 5. Čeština a jazyky příbuzné 6. Stylvá diferenciace češtiny 7. Styl umělecký -47-

48 Výsledky vzdělávání Učiv zdůvdní užití jazykvých prstředků vyhledá ukázky analyzuje umělecký text charakterizuje úvahvý pstup vyjádří své názry a argumentuje sestaví snvu a napíše krátku úvahu a esej dliší esej d úvahvéh pstupu stylizuje různé typy prjevů užívá typických jazykvých prstředků pr daný útvar hdntí psaný a mluvený prjev svůj i statních analyzuje text dbrný i umělecký rzpzná nedstatky gramatické i stylistické sestaví snvu zadanéh slhvéh útvaru stylizuje slhvu práci 8. Úvahvý pstup 8.1. Úvaha 8.2. Esej 9. Jazykvá a stylizační cvičení z blasti dbrné 10. Slhvá práce 2. Literatura a kultura Výsledky vzdělávání Žák: systematizuje pznatky 3. rčníku testuje své znalsti bjasní splečensk-histrický kntext charakterizuje vybrané umělecké směry analyzuje typická díla tht bdbí vyjádří vlastní pržitky bjasní histrické událsti českých dějin tét dby rzliší pjmy literatura exilvá, samizdatvá a ficiální interpretuje díl vybraných autrů shrmažďuje materiály, texty a ukázky vyjadřuje vlastní pržitky charakterizuje sučasnu česku tvrbu představí díl sučasnéh autra a vybere vhdné ukázky interpretuje vybrané texty diskutuje svých čtenářských zkušenstech a vyjádří své pržitky představí autry, v jejichž díle se bjevuje téma války srvná a analyzuje díl vybraných autrů vyjádří své pržitky z četby rzliší základní pjmy sci-fi a fantasy literatura, dbrdružná literatura, detektivní příběh, hrr Učiv 1. Úvdní pakvání 2. Svět, umění a literatura d 70. let 20. stletí 2.1. Umělecké směry 2.2. Vybraní autři sučasné světvé literatury 3. Česká literatura v letech Pválečný vývj české literatury 3.2. Literatura exilvá, samizdatvá a ficiální 4. Sučasná česká literatura d rku Člvěk a válka v literatuře 5.1. Člvěk a válka ve světvé literatuře 5.2. Člvěk a válka v české literatuře 6. Literatura sci-fi a fantasy, dbrdružná literatura -48-

49 Výsledky vzdělávání shrmáždí a interpretuje ukázky vyjádří své pržitky na základě četby neb diváckých zkušenstí rientuje se v histrii české a světvé kinematgrafie stane se nárčným divákem rzliší různu úrveň filmvé prdukce zjistí si nabídku filmvé prdukce navštíví filmvé představení diskutuje nvinkách, argumentuje vyjadřuje své pržitky charakterizuje specifika reginu Prahy a její kultury rientuje se v kulturním dění Prahy navštíví zajímavé kulturní akce a divadelní představení vyjmenuje významné sbnsti Prahy a představí jejich tvrbu interpretuje díl či texty vybraných autrů uplatní získané pznatky analyzuje texty umělecké i neumělecké bjasní základní literární pjmy vysvětlí splečensk-histrický kntext danéh bdbí Učiv 7. Česká a světvá kinematgrafie 8. Literární památky a architektura Prahy 9. Maturitní příprava dle zadaných témat -49-

50 ANGLICKÝ JAZYK Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu kmunikvat v rámci základních témat, vyměňvat si všebecné i dbrné infrmace, vlit vhdné strategie a jazykvé prstředky rzumět hlavním myšlenkám týkajících se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává ve škle, ve vlném čase atd. umět si pradit s většinu situací, jež mhu nastat při cestvání v blasti, kde se tímt jazykem mluví umět napsat jednduchý suvislý text na známá témata ppsat událsti, zážitky, sny, naděje a cíle, stručně vysvětlit a důvdnit své názry a plány umět pracvat s anglickým textem z blasti každdenníh živta i dbrné praxe využívat vědmsti a dvednsti získané ve výuce mateřskéh jazyka při studiu anglickéh jazyka získávat infrmace vybraných anglicky mluvících zemích, získané pznatky využívat ke kmunikaci umět pracvat s jazykvými příručkami, slvníky, internetem, naučit se efektivně zvládnut anglický jazyk na úrvni B1 chápat a respektvat tradice a kulturní hdnty jiných nárdů a jazykvých blastí, prjevvat se v suladu se zásadami demkracie aplikvat efektivní metdy učení jazykům b) charakteristika učiva bsahem vyučvání cizímu jazyku je systematické svjvání řečvých dvednstí (prduktivních i receptivních) v návaznsti na jazykvé prstředky výslvnst, slvní zásbu při výběru učiva se vychází z becnéh cíle a z katalgu pžadavků knvé maturitě z cizíh jazyka učiv navazuje na výuku předmětu cizí jazyk na základní škle dplňuje a rzvíjí slvní zásbu, výslvnst a základní jazykvé struktury učiv upevňuje a rzvíjí základní prduktivní dvednsti frmu ústní interakce a písemnéh vyjádření k běžným splečenským tématům učiv upevňuje i základní receptivní dvednsti - przumění čtenému a slyšenému sučástí učiva je dbrná terminlgie a dbrné texty učiv bsahuje reálie vybraných zemí c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí výuka anglickéh jazyka přispívá k tmu, aby žáci získali kladný vztah k svjenému jazyku, ptřebu jazykvě se vzdělávat, mtivaci k využívání -50-

51 všech prstředků pdprujících svjení jazyka, dvednst učit se a důvěru ve vlastní schpnsti zvládnutí jazyka pzitivně vlivňuje i blast citů d) výukvé strategie (pjetí výuky) základ tvří práce s učebnicí, kde se střídají činnsti prduktivní (slvem i písmem) a receptivní (pslech i překlad) žák si pd vedením učitele svjuje nvu slvní zásbu a nvé gramatické jevy a upevňuje již získané znalsti při výuce budu pužívány klasické i mderní vyučvací metdy tak, aby zvyšvaly mtivaci a tím kvalitu vyučvacíh prcesu: - výklad - práce ve dvjicích neb ve skupinách - práce s textem dplněná různými úkly (včetně předtextvých cvičení) - nácvik pslechu - práce s autentickými texty - nácvik psaní jednduchých slhvých útvarů (dtazník, phled, dpis, živtpis) - pakvání p učiteli neb reprdukvané nahrávce - dknčvání a bměňvání výpvědí - cvičení typu: gap-filling (dplňvání), multiple-chice (výběr z mžnstí) - ppis a prvnání brázků - překlad - diskuse krmě jazykvých základů si žáci svjují dbrnu terminlgii a rientují se v dbrných textech výuka je dplňvána dalšími audivizuálními prgramy, zejména pčítačvými prgramy a internetem e) hdncení výsledků žáků hdncení se řídí klasifikačním řádem, který je sučástí šklníh řádu a má mtivační charakter hdntí se jednak průběžně jak prduktivní, tak i receptivní dvednsti hdncení zvládnutí gramatických struktur je jen dílčí krk k výše uvedeným cílům většinu se hdntí zvládnutí jedntlivých částí lekce, pak celé lekce, následuje za plletí suhrnné pakvání a celkvé hdncení průběžně jsu zařazvány kratší testy i činnsti umžňující sebehdncení f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: -51-

52 g) Kmpetence k učení abslvent pužívá cizjazyčné učebnice, učí se rzumět zadání cvičení uvědmuje si důležitst znalsti cizích jazyků je veden ke kreativitě h) Kmpetence k řešení prblémů abslvent je veden k tmu, aby byl aktivní, dkázal zbecňvat, dkázal na základě příkladů vytvářet gramatická pravidla, nepřebíral pasivně dané frmulace je veden k tmu, aby byl schpen frmulvat svůj názr, z becných příkladů vytvářel své vlastní, individuální, písemné i ústní prjevy i) Kmpetence kmunikativní abslvent bude schpen se vyjadřvat v anglickém jazyce přiměřeně k účelu jednání, bude schpen kmunikvat s určitu míru plynulsti a spntánnsti, takže bude mci nrmálně knverzvat s rdilými mluvčími dkáže se aktivně účastnit diskuse ve známých suvislstech, vysvětlvat a zdůvdňvat své názry. j) Persnální a sciální kmpetence abslvent bude schpen reálně si stanvit cíle v dalším jazykvém vzdělávání bude schpen řešit pracvní i mimpracvní prblémy, byť mezeně, v prstředí, kde jednací řečí je angličtina výrazně psílí své kmpetence k práci s infrmacemi a využívání prstředků infrmačních a kmunikačních technlgií. k) Občanské kmpetence a kulturní pvědmí abslvent je veden k tmu, aby si byl vědm svých práv, ale zárveň důsledně plnil své šklní pvinnsti je seznamván s různými aspekty každdenníh živta ve Velké Británii, v USA, v Kanadě, v Austrálii a v Jižní Africe ve srvnání se živtem v Evrpě je vychváván k tmu, aby se chval pdle splečenských nrem, chránil své zdraví i zdraví jiných l) Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám abslvent je veden k tmu, aby měl reálnu představu uplatnění na trhu práce, své prfesní kariéře, pracvních aplatvých pdmínkách, znal pžadavky zaměstnavatelů je veden k tmu, aby dkázal rzvíjet vlastní pdnikatelské aktivity. měl by být schpen své znalsti anglickéh jazyka využít ke své přípravě na buducí prfesi a další vzdělávání m) Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi abslvent umí využívat PC k získávání dalších infrmačních zdrjů i k využití e- mailu Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata: Občan v demkratické splečnsti rzvíjení kmunikativních schpnstí, hledání a vyjadřvání vlastních názrů, diskuse etických tázkách -52-

53 pznávání hdnt jiných zemí a jejich srvnávání, prstřednictvím řečí pznávat sebe sama, vážit si histrickéh dkazu Člvěk a živtní prstředí vyhledávání infrmací sučasných glbálních prblémech světa, pznávání světa, uvědmvání si dpvědnsti za stav živtníh prstředí vzdělávání v blasti citů, pstjů, preferencí a hdnt, zdravý živtní styl jak příkaz pr sučasnst i buducnst Člvěk a svět práce chápat význam vzdělání a sebevzdělání p celý živt, zdknalvat jazykvé schpnsti, prtže zvyšují šanci při uplatnění na trhu práce mít zájem aktivní pracvní živt a úspěchy v kariéře, uvědmvat si zdpvědnst za vlastní pracvní živt Infrmační a kmunikační technlgie využití mderních infrmačních a kmunikačních technlgií při dalším vzdělávání v bru i mim něj využití jazykvých schpnstí k rzšiřvání becnéh přehledu ve světě internetu -53-

54 ROZPIS UČIVA ANGLICKÝ JAZYK 1. rčník Výsledky vzdělávání Receptivní řečvé dvednsti Žák - rzumí knkrétním údajům vyjádřeným číslem - rzumí hlavním bdům slyšenéh ppisu sb a zachytí v něm specifické infrmace - v článku dvdí význam neznámých slv z kntextu - rzumí nefrmálnímu u, ppisu sby, a vyhledá v něm knkrétní infrmace - ve slyšeném ppisu brazu najde specifické infrmace - rzumí běžným rzhvrům v htelu, dmluví se s recepcí Prduktivní řečvé dvednsti Žák - pzdraví a představí se běžným způsbem - prakticky využívá přepisy výslvnsti - pjmenuje charaktervé vlastnsti sb - vyplní frmulář, kde uvede základní infrmace, ppis, vlnčasvé aktivity a vlastnsti vrstevníka - napíše nefrmální , ppis sby - pdrbně ústně ppíše vzhled sb a aktuální činnst lidí klem sebe neb na brázku či ftgrafii - gramaticky správně ppíše umístění předmětů a sb v prstředí Interaktivní řečvé dvednsti Učiv 1. lekce Gramatika - přadí slv ve větě, slvsled v tázkách, přítmný čas prstý, přítmný čas průběhvý, vazba there is / there are Lexiklgie hláskvání, abeceda, číslvky, předlžky místa Témata, kmunikační situace a typy textů ppis sby vzhled, charakter, blečení ppis brázku vlný čas, rdina ubytvání v htelu nefrmální ppis sby Fnetika - samhlásky - přepis anglické výslvnsti - výslvnst s / -es ve 3. s. č. j. v přítmném čase prstém - intnace v tázkách Reálie - David Hckney - New Yrk (WB) Žák - zeptá se vrstevníka na jeh rdinu, zájmy, plány d buducnsti, zážitky z minulsti a na stejné tázky dpví - se splužákem diskutuje brazech neb plakátech, které má neb které se mu líbí - vede rzhvr mezi recepčním v htelu a htelvým hstem, simuluje běžné situace, které mhu v htelu nastat -54-

55 Výsledky vzdělávání Receptivní řečvé dvednsti Žák - rzumí hlavní myšlence čtenéh ppisu prázdninvéh zážitku a vyhledá v něm specifické infrmace, dvdí význam slv z kntextu článku - v slyšeném ppisu příběhu z prázdnin či dvlené zachytí hlavní pintu a knkrétní infrmace - rzumí čtenému ppisu aktuální situace zachycené na ftgrafii a klnstem při jejím přízení - v slyšeném vyprávění identifikuje detaily a klnsti příběhu z sbníh živta - vyhledá pdrbnsti v čteném příběhu ze živta dvu lidí Prduktivní řečvé dvednsti Žák - pjmenuje činnsti, které rád dělá prázdninách, na dvlené - ppíše svůj zážitek z dvlené - ppíše světznámu ftgrafii - napíše své blíbené ftgrafii na blg - s brazvu pru převypráví příběh ze živta dvu lidí Interaktivní řečvé dvednsti Učiv 2. lekce Gramatika - minulý čas prstý, pravidelná a nepravidelná slvesa, minulý čas průběhvý Lexiklgie předlžky místa at, in, n, prstředky textvé návaznsti (např. suddenly, next day, after that, ), spjky (when, althugh, because, s), přídavná jména, slvesa a předlžky, slves g Témata, kmunikační situace a typy textů vlný čas a dvlená, cestvání a dpravní prstředky, pčasí ppis aktuální situace zachycené na ftgrafii a klnstí při jejím přízení nefrmální blg ppis blíbené ftgrafie Fnetika - výslvnst ed/d v minulém čase prstém - přízvuk ve větě, přízvuk ve slvě - přízvuk u přídavných jmen Reálie - Barack Obama Žák - zeptá se splužáka na pdrbnsti jeh prázdninvéh zážitku - zeptá se splužáka na jeh vztah k ftgrafiím a k ftgrafvání a na pdbné tázky dpví diskutuje se splužákem závěru příběhu Receptivní řečvé dvednsti Žák - rzumí slyšeným infrmacím plánvaných činnstech při návštěvě cizí země - rzumí čtenému textu známých letištích, vyhledá knkrétní infrmace a dvdí význam neznámých slv z kntextu - rzumí hlavním myšlenkám písně - rzumí zprávám a vzkazům na sciálních sítích a dhadne význam slv lekce Gramatika - buducí děj - be ging t, přítmný čas průběhvý, vztažné věty určující (wh, which, where) Lexiklgie slvesa a předlžky, data, like, fr example, kind, Témata, kmunikační situace a typy textů na letišti

56 Výsledky vzdělávání z kntextu - ve slyšeném textu identifikuje knkrétní údaje letu - ve slyšeném rzhvru vyhledá infrmace plánvané činnsti - rzumí nefrmálnímu u - rzumí hlavní myšlence rzhlasvéh přadu a zachytí v něm pdrbné infrmace - ve čteném textu slvní zásbě v anglickém jazyce przumí hlavním bdům a dvdí význam neznámých slv z kntextu - rzumí běžným rzhvrům v restauraci Prduktivní řečvé dvednsti Učiv plánvání aktivit v restauraci nefrmální / dpis Fnetika - intnace vět, zkrácené tvary gnna, výslvnst ve výkladvém slvníku Reálie - Vývj jazyka slvní zásba v sučasné angličtině, rzdíl mezi britsku a americku angličtinu - New Yrk (WB) - Praha, Vídeň, Budapešť hlavní města Evrpy (WB) Žák - ppíše své zkušensti s cestváním letadlem - s vizuální pdpru ppíše situaci na letišti - interpretuje plány druhých - napíše nefrmální dpis rdině, u které bude v zahraničí ubytvaný - vysvětlí význam slv pmcí definice neb uvedením příkladů - fneticky správně interpretuje slva sučasné angličtiny Interaktivní řečvé dvednsti Žák - zeptá se kamaráda na jeh plány a na pdbné tázky dpví - vede telefnický rzhvr se splužákem, kde hvří prblémech na letišti a plánvaných aktivitách v zahraničí - dhdne se splužákem na splečném prgramu - dmluví se v restauraci v prblematických situacích, např. při nesprávné úpravě jídla Receptivní řečvé dvednsti Žák - rzumí čtenému textu, kde si rdiče stěžují na dspívající děti a děti na rdiče, a zaujme ke stížnstem stanvisk - rzumí rzhlasvému přadu lekce Gramatika - předpřítmný čas prstý, yet, just, already, předpřítmný čas prstý vs minulý čas prstý, sme/any/n + thing/bdy/where Lexiklgie

57 Výsledky vzdělávání dspívajících, kteří pmáhají pstiženým rdičům a starají se mladší surzence, a vyhledá v něm knkrétní infrmace - rzumí nvinvému článku, rzhvru s módní návrhářku, d textu dplní specifické infrmace, v textu identifikuje slva a fráze týkající se módy - ve slyšeném textu nakupvání najde knkrétní údaje - rzumí slyšenému ppisu nepříjemné situace a vyhledá v něm specifické infrmace - rzumí článku, který prezentuje výsledky šetření, jak lidé tráví víkendy, a vyhledá knkrétní údaje - rzumí hlavním myšlenkám písně Prduktivní řečvé dvednsti Učiv make a d, přídavná jména knčící na ing/-ed Témata, kmunikační situace a typy textů každdenní zvyky rdiče a děti dmácí práce móda a nakupvání Fnetika - výslvnst y, j, c, ch, e,, u Reálie - New Yrk (WB) - Nvá slva v sučasné angličtině (WB) Žák - fneticky správně frmuluje, c se právě udál - dpví na tázky týkající se nakupvání - ppíše situace na brázcích týkajících se nakupvání - ppíše nepříjemnu situaci, kteru zažil Interaktivní řečvé dvednsti Žák - diskutuje s vrstevníkem zvycích rdičů, které mu vadí - diskutuje se splužákem módě, módních návrhářích a známých značkách blečení - se splužákem vede rzhvr víkendu - dpví na tázky týkající se běžných činnstí a zájmů a pdbné tázky plží Receptivní řečvé dvednsti Žák - rzumí hlavním bdům článku ppisujícíh běžné, každdenní činnsti, které prti minulsti děláme rychleji - ve slyšeném textu najde hlavní myšlenky a příklady - rzumí čtenému ppisu méně běžných situací ve městě, d kterých se může dstat cizinec - v slyšeném ppisu méně běžné situace lekce Gramatika - stupňvání přídavných jmen a příslvcí, as. as, předpřítmný čas prstý, ever, t, nt enugh, much, many, a lt f / lts f, a few, a little Lexiklgie slvní spjení s time, příslvce častsti děje

58 Výsledky vzdělávání v cizím městě zachytí hledané infrmace - rzumí ppisu města a vyhledá v něm knkrétní infrmace - przumí hlavním myšlenkám písně - ve čteném textu zdraví a zdravém živtním stylu dvdí význam neznámých slv z kntextu - rzumí běžným rzhvrům v bchdním dmě Prduktivní řečvé dvednsti Žák - ppíše města na brázcích - dpví na tázky týkající se nej měst - fneticky správně charakterizuje superlativní věc neb situaci, se kteru se setkal - napíše strukturvaný ppis města či místa, kde bydlí Interaktivní řečvé dvednsti Učiv typy textů Témata, kmunikační situace a každdenní činnsti zdravý živtní činnsti ppis místa, kde bydlím lkace, přídavná jména, míst návrhy Why dn t yu? Fnetika - intnace vět - intnace v tázkách Reálie - rzdíl mezi britsku a americku angličtinu New Yrk (WB) Žák - v řízeném rzhvru se zeptá splužáka na běžný způsb jeh živta a na stejné tázky dpví - zeptá se splužáka na nej situace, událsti, místa, věci a sby, na stejné tázky dpví - v řízeném rzhvru se zeptá splužáka na jeh zvyky týkající se stravy a živtníh stylu, na stejné tázky dpví, diskutuje se splužákem tm, zda jsu jejich zvyky a živtní styl zdravé či nezdravé - užívá vhdné výrazy při výměně zbží v bchdě vede splečenský rzhvr Receptivní řečvé dvednsti Žák - rzumí čtenému textu pesimistvi a vyhledá knkrétní infrmace - rzumí hlavní myšlence slyšenéh rzhlasvéh přadu pzitivním myšlení a zachytí v něm pdrbné infrmace - s vizuální pdpru pchpí pintu anekdt - rzumí nabídkám, slibům a spntánním rzhdnutím - rzumí čtenému a slyšenému vyprávění lekce Gramatika - buducí děj will, wn t, Shall I? Lexiklgie slvesa pačnéh významu (např. arrive x leave), slvesa ve spjení s back, přídavná jména a předlžky Témata, kmunikační situace a typy textů činnsti v buducnu pzitivní a negativní myšlení

59 Výsledky vzdělávání sudu dvu lidí - rzumí slyšenému rzhvru snech a jejich interpretacích Prduktivní řečvé dvednsti Žák - předpví pesimistické klnsti plánvaných činnstí - gramaticky správně frmuluje příslib, spntánní rzhdnutí, nabídku - vhdně pužívá fráze spjené s návratem lidí a vrácení věcí - fneticky správně převypráví a interpretuje něčí sen Interaktivní řečvé dvednsti Učiv sny Fnetika - výslvnst ll a wn t - přízvuk v dvjslabičných slvech - výslvnst w Reálie - Dr Huse Žák - pzitivně reaguje na nadcházející událst - vede rzhvr se splužákem snech - s vrstevníkem vede dialg aktivitách sučasných, minulých i buducích -59-

60 ROZPIS UČIVA ANGLICKÝ JAZYK 2. rčník Výsledky vzdělávání Receptivní řečvé dvednsti Žák - rzumí ppulárně naučným pkynům a dpručením, jak se chvat při prvním setkání s rdiči přítele/přítelkyně - v slyšeném setkání mladíka s rdiči přitelkyně zachytí pžadvanu infrmaci - rzumí hlavním bdům ppulárně naučnéh textu, ppisu příjemné situace, a zaujme k nim pstj - ve slyšeném textu identifikuje knkrétní údaje - rzumí hlavní myšlence písně - przumí běžným nápisům a upzrněním - rzumí hlavním bdům čtenéh nvinvéh článku ppisujícíh zkušensti abslventa měsíčníh jazykvéh kurzu - rzumí frmálnímu u a vyhledá v něm specifické infrmace - identifikuje hlavní bdy slyšenéh ppisu praktickéh testu z cizíh jazyka - rzumí běžným rzhvrům v lékárně Prduktivní řečvé dvednsti Učiv 7. lekce Gramatika - slves + t infinitiv / ing, mdální slvesa have t, dn t have t, must, mustn t Lexiklgie mdifikátry kvality a kvantity (a bit, really, ) Témata, kmunikační situace a typy textů štěstí, rady a návdy, hudba, pravidla a zákazy učení se jazykům frmální v lékárně Fnetika - výslvnst t, vázání Žák - ppíše filmvý plakát - fneticky správně čte věty s t - napíše pkyny a dpručení, jak učinit dbrý djem u přijímacíh phvru či první den v nvé škle - prmluví knize, filmu neb písni, kteru má rád, a sdělí, prč jej činí šťastným - gramaticky správně frmuluje ppis činnsti či situace, jež mu přináší pcit štěstí - fneticky správně čte věty s must a mustn t - napíše frmální , dpis, žádst dplňující infrmace ke vzdělávacímu kurzu - pžádá lék v lékárně Interaktivní řečvé dvednsti -60-

61 Výsledky vzdělávání Učiv Žák - diskutuje se splužákem na téma, c dělat, když se setká s rdiči své přítelkyně či svéh přítele pprvé - zeptá se vrstevníka na jeh zkušensti a názry a na pdbné tázky dpví - ve skupině diskutuje se splužáky činnstech, které je činí šťastnými - frmuluje dtazy a dpvědi týkající se hudby a blíbených interpretů - diskutuje pravidlech chvání ve škle - sdělí svůj názr a vyslechne si názr splužáka na učení se cizím jazykům - zeptá se kamaráda na jeh zkušensti s praktickým využitím angličtiny a na pdbné tázky dpví vede rzhvr v lékárně Receptivní řečvé dvednsti Žák - przumí hlavní myšlence čtené rady, c dělat v prblémvé situaci - rzumí slyšenému textu prblémech a radách, c dělat v prblémvých situacích - rzumí webvé stránce, kde uživatelé prezentují své prblémy a žádají radu - rzpzná hlavní myšlenky písně - čte s przuměním a fneticky správně Murphyh zákny - přiřadí definici slva k jeh významu - rzumí hlavním bdům slyšenéh textu dvlené, na které se vyskytly prblémy, a vyhledá knkrétní infrmace - przumí pintě pvídky, vyhledá v pvídce dpvědi na specifické tázky, dhadne význam neznámých slv z kntextu Prduktivní řečvé dvednsti 8. lekce Gramatika - shuld, shuldn t, první kndicinál, samstatná přivlastňvací zájmena Lexiklgie významy a slvní spjení slvesa get, slvesa s pdbným významem, příslvce způsbu Témata, kmunikační situace a typy textů rady, prblémvé situace přírdní katastrfy práce s pvídku Fnetika - vázání, intnace a přízvuk ve větě Reálie - O Henry Žák - sdělí svůj názr na rady v prblémvých situacích - uvede příklady situací, které mhu nastat na letišti - gramaticky správně frmuluje vlastní Murphyh zákny - fneticky správně čte pvídku Interaktivní řečvé dvednsti -61-

62 Výsledky vzdělávání Učiv Žák - diskutuje s vrstevníkem běžných prblémvých situacích ve vztazích, v živtě, apd., radách, jak tyt prblémy řešit - ve dvjici se splužákem uvede příklady přírdních katastrf a jiných prblémvých situacích, které mhu nastat na dvlené - se splužáky zahraje scénku z pvídky Receptivní řečvé dvednsti Žák - rzumí čtenému textu a tázkám, c by dělal, kdyby se citl v hržení zvířetem, a z kntextu dvdí význam neznámých slv - rzumí čtenému ppisu běžných fóbií a událstem, jenž jim předcházely - zachytí hlavní infrmace v slyšeném ppisu prjevu běžných fóbií - ve čteném textu fóbiích a léčbě fóbií vyhledá knkrétní infrmace - przumí hlavním myšlenkám čtenéh textu dvu známých sbnstech, které jsu v příbuzenském vztahu - s nápvědu zachytí důležité kamžiky v živtě slavné sbnsti - rzumí hlavním myšlenkám písně - przumí hlavním bdům i detailním infrmacím bigrafie slavné sbnsti - rzumí běžným situacím v cizím městě Prduktivní řečvé dvednsti 9. lekce Gramatika - druhý kndicinál, předpřítmný čas prstý, fr, since, předpřítmný čas prstý vs minulý čas prstý Lexiklgie - ptaní se na cestu, vysvětlení cesty, předlžky, fráze Témata, kmunikační situace a typy textů zvířata strach živt, živtpis Fnetika intnace vět přízvuk ve víceslabičných slvech Reálie New Yrk (WB) Žák - fneticky správně čte věty s předpřítmným časem prstým - prvná živt dvu slavných sbnstí, tce a syna - ppíše živt v minulsti a v přítmnsti některéh člena rdiny - napíše svůj strukturvaný živtpis Interaktivní řečvé dvednsti Žák - gramaticky správně dpví na tázky, c by dělal, kdyby, a pdbné tázky plží - dpví na tázky týkající se zvířat a pdbné tázky plží -62-

63 Výsledky vzdělávání Učiv - diskutuje fóbiích a jejich vlivu na ty, kteří jimi trpí - dpví na tázky týkající se jeh živta a pdbné tázky plží - sdělí svůj názr na kariéru dětí slavných sbnstí a vyslechne si názr vrstevníka - zeptá se na cestu či cestu vysvětlí Receptivní řečvé dvednsti Žák - rzumí hlavním bdům rzhlasvéh přadu ženách vynálezcích a najde v něm knkrétní infrmace - čte s przuměním a fneticky správně ppulárně naučné infrmace vynálezech věcí a přístrjů dnešní každdenní ptřeby - s nápvědu zachytí důležité kamžiky v živtě slavné sbnsti - przumí hlavní myšlence čtenéh textu šklních letech známé sbnsti - zachytí hledané infrmace v slyšeném vyprávění šklních letech - rzumí hlavním myšlenkám písně - rzumí čtenému textu, radám, jak se v jistých situacích rzhdvat - przumí čtenému textu nevýhdách širké nabídky zbží a d textu dplní knkrétní údaje Prduktivní řečvé dvednsti 10. lekce Gramatika - trpný rd, used t, might Lexiklgie slvesa invent, discver, apd., šklní předměty, slvtvrba tvření pdstatných jmen Témata, kmunikační situace a typy textů bjevy a vynálezy šklní předměty nabídka zbží Fnetika - výslvnst ed/d, intnace vět, výslvnst used t/didn t use t, dvuhlásky, výslvnst slves a pdstatných jmen Reálie - Známí Britvé ve škle Žák - ppíše přístrje každdenní ptřeby na brázcích - identifikuje šklní předměty na brázku a gramaticky správně frmuluje svůj vztah k jedntlivým šklním předmětům - sdělí svůj názr na širku nabídku zbží v bchdech - tvří slva (pdstatná jména) pmcí kncvek dvzváním d slva (slvesa) stejnéh základu Interaktivní řečvé dvednsti Žák - zeptá se vrstevníků na jejich vztah ke škle a na pdbné tázky dpví - dpví na tázky hledně buducích plánů a sdělí, že není ještě rzhdnut, a -63-

64 Výsledky vzdělávání Učiv pdbné tázky plží - diskutuje se splužákem, zda a jak rychle je schpen učinit rzhdnutí -64-

65 ROZPIS UČIVA ANGLICKÝ JAZYK 3. rčník Výsledky vzdělávání Učiv Receptivní řečvé dvednsti Žák - rzumí hlavním bdům slyšenéh ppisu sprtvní událsti či zápasu a dle nápvědy dplní v textu infrmace - rzumí hlavním bdům textu, který ppisuje prhry, d textu dplní specifické údaje, z kntextu dvdí význam neznámých slv - przumí hlavním bdům úvahy - rzumí hlavní myšlence písně - przumí ppulárně naučnému článku, který se zabývá pracvním režimem ve spjitsti s ranním vstáváním - rzumí hlavním myšlenkám čtenéh nvinvéh článku nebvyklém živtním sudu dlučených dvjčat - rzumí slyšenému textu nebvyklém seznámení na sciální síti a v textu vyhledá knkrétní infrmace - przumí telefnickému hvru Prduktivní řečvé dvednsti Gramatika 11. lekce - vyjádření phybu, S d I/Neither d I Lexiklgie slvesa play, d, g ve spjení se sprty, frázvá slvesa Témata, kmunikační situace a typy textů sprty pdbnst ranní vstávání běžné denní aktivity telefnické rzhvry Fnetika - vazání S d I Reálie - Britská a americká angličtina Žák - ppíše sprty a činnsti na brázcích - ppíše své zážitky ze sprtvní událsti - napíšu úvahu, kde sdělí svůj názr na ftbal v televizi - s brazvu nápvědu pjmenuje běžné, každdenní činnsti pmcí frázvých slves - gramaticky a fneticky správně čte frázvá slvesa Interaktivní řečvé dvednsti - zeptá se vrstevníka, které sprty rád dělá, a na pdbné tázky dpví - vede řízený rzhvr týkající se běžných, každdenních činnstí - gramaticky správně suhlasně reaguje na výrky druhé sby - vede běžný rzhvr p telefnu a zanechá telefnický vzkaz - užívá vhdné výrazy v rzhvru při lučení -65-

66 Výsledky vzdělávání Receptivní řečvé dvednsti Žák - rzumí hlavní myšlence čtených krátkých příběhů a vyhledá v nabízeném čteném textu chybějící části příběhů - przumí slyšenému příběhu a seřadí přadí událstí - rzumí slyšenému dialgu, který interpretuje minulu situaci či událst - ve čteném textu klepech vyhledá knkrétní infrmace a dvdí význam neznámých slv a frází z kntextu - v čteném textu, kvízu, identifikuje různé gramatické jevy, časy, pmcná slvesa - przumí hlavním myšlenkách písně Prduktivní řečvé dvednsti Žák - užívá vhdné výrazy k dknčení ppisu krátké událsti či situace neb příběhu - ppíše sby a situace na brázcích - dpví na tázky týkající se textů v celé učebnici Interaktivní řečvé dvednsti Žák - sdělí druhé sbě infrmace z řízenéh rzhvru s jinu sbu - ve dvjici připraví vlastní kvíz, kde gramaticky správně tvří tázky v různých gramatických časech a pužívá pmcná slvesa Učiv 11. lekce Gramatika - předminulý čas, nepřímá řeč, say vs tell, tázky a pmcná slvesa Lexiklgie slvesa ve frázích a slvních spjeních Témata, kmunikační situace a typy textů zprávy, příběhy Fnetika - výslvnst had/hadn t - výslvnst dvu suhlásek Maturita Activatr Gramatika Present simple and cntinuus Questins and questin wrds Slvní zásba 1. lekce sbní údaje, děv, části těla, adjektiva vyjadřující vlastnsti sbnsti, zájmy, vlnčasvé aktivity Gramatika Past simple and past cntinuus Used t Slvní zásba 2. lekce nábytek a vybavení dmácnsti dům/byt a místnsti v něm typy dmů/bytů prnájem bytu Gramatika Past perfect Slvní zásba 3. lekce druhy škl vyučvací předměty zkušení lidé ve škle zkušení a známkvání -66-

67 ROZPIS UČIVA ANGLICKÝ JAZYK 4. rčník Výsledky vzdělávání Učiv Przumění a pslech: - rzumí větám a čast pužívaným slvům z blastí, k nimž má bezprstřední sbní vztah (já, mje rdina, jídl, sprty) - je schpen pstihnut hlavní smysl krátkých, jasných a jednduchých sdělení a známení -umí předpkládat ve slyšeném textu -dvede v pslechu najít specificku infrmaci - rientuje se v telefnické knverzaci - dvede přiřadit infrmace -umí přiřadit a dplnit infrmace d slyšenéh textu Jazykvé prstředky a funkce: Gramatika: Cmparatives and superlatives t and enugh Wishes and intentins Gerunds and infinitives Shuld and must Articles Obligatins and permissin in the present Obligatin and permissin in the past I. Referenční část Pslech: strategií pr Pdpra becných zkuškvých pslechvé dvednsti s následnými praktickými cvičeními -zkuškvé typy pslechvých úklů s mžnstí prvnání a vlastníh vyjádření, následné písemné úkly ve frmě T/F(pravda-nepravda), dplňvání textu, výběr z mžnstí.. Future arrangements Will, may and might Present perfect with ever and never Present perfect with just, already and yet Defining relative clauses First cnditinal and future time clauses texty Čtení: - je schpen číst krátké, jednduché since Present perfect with fr and -67-

68 Výsledky vzdělávání - uplatňuje různé typy technik čtení - vyslvuje srzumitelně - rzumí ppisům událstí, pcitů, přání v sbních dpisech - vyhdntí nejdůležitější infrmace z písemných zpráv a nvinvých článků, v nichž se ve vyské míře bjevují čísla, jména, brázky a nadpisy - rzumí jednduchým návdům Učiv Present simple passive Past simple and present perfect Passive Secnd cnditinal Reprted requests and cmmands Mluvení: - dmluví se při prvádění rutinních úklů vyžadující jednduchu a přímu výměnu infrmací známých tématech a činnstech - ppíše sebe i jiné sby místa, věci, ftgrafie - seznámí se s nvými lidmi, zvládne pzdravy v různých situacích - pdá radu a pžádá ni - získá a pdá základní instrukci, infrmaci - utvří zdvřilu žádst a reaguje na ni -dvede vyjádřit zájem, své záměry a plány -umí žádat dvlení a reagvat -dvede vyjadřvat prgnózy, záměry a plány - umí se vyjadřvat v běžných předvídatelných situacích - zvládne telefnicku knverzaci III.Grammar 40 stran s klíčvými gramatickými strukturami, jak teretická, tak praktická cvičení v typicky zkuškvém frmátu Tématické kruhy: Lngman Maturita Activatr (MA) - peníze a finance - práce, zaměstnání /Unit 4/ - zdravý živtní styl /Unit 10/ - jídl a nápje, vaření /Unit 5/ - nakupvání služby /Unit 6/ - dvlená, prázdniny, cestvání -68-

69 Výsledky vzdělávání I. Referenční část Čtení: Nabízí se různé typy článků s následnými praktickými cvičeními, úkly ve frmě T/F(pravda-nepravda), dplňvání textu, výběr z mžnstí.. Učiv /Unit 7/ - sprt, vybavení /Unit 9/ - mderní přístrje, věda a technlgie /Unit 12/ - přírda, živtní prstředí /Unit 11/ - film, TV, kultura, vlný čas /Unit 8/ I. Referenční část Ústní prjev: -řada jazykvých dvednstí a výrazů ptřebných pr každý typ zkuškvéh zadání úklu, za nimiž následují praktická prcvičení -značná pdpra brazvéh materiálu s úkly ve zkuškvém frmátu Psaní: - umí v jednduchých větách ppsat zážitky a událsti ze svéh každdenníh živta - ve frmulářích umí vyplnit údaje sbě, svém vzdělání, zájmech a zvláštních znalstech umí napsat krátký příběh, ppis událstí z blasti každdenních témat -dvede psát frmální a nefrmální y Slhvé pstupy: frmulář nefrmální dpis pzvánka phlednice frmální dpis/stížnst vzkaz/známení leták/uputávka žádst infrmace žádst míst -69-

70 Výsledky vzdělávání Učiv - umí písemně zaznamenat pdstatné myšlenky - dvede zfrmulvat vlastní myšlenky - umí psát sbní dpisy ppisující zážitky a djmy (např. napsat text s. vzpmínkách) -umí napsat dtazník -dvede napsat ppis I. Referenční část Psaní: Krmě zkuškvých strategií pdpra v tzv. Writing bank přehledné ukázky psaných textů s užitečnými výrazy a tipy pr písemný prjev -70-

71 KONVERZACE V ANGLICKÉM JAZYCE 4. rčník Výsledky vzdělávání Učiv Žák vládá veškeré učiv a je připraven ke slžení maturitní zkušky. 1. Osbní charakteristika 2. Rdina 3. Dmv a bydlení 4. Každdenní živt 5. Vzdělávání 6. Vlnčasvé aktivity a zábava 7. Mezilidské vztahy 8. Cestvání a dprava 9. Zdraví a hygiena 10. Stravvání 11. Nakupvání 12. Práce a pvlání 13. Služby 14. Splečnst 15. Zeměpis a přírda -71-

72 OBČANSKÁ NAUKA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Cílem vzdělávání v bčanské nauce je připravit žáky na aktivní a dpvědný živt v demkratické splečnsti pzitivně vlivňvat hdntvu rientaci a pstje žáků, aby byli slušnými a dpvědnými bčany, aby jednali uvážlivě nejen pr vlastní prspěch, ale také pr veřejný zájem učit žáky kriticky myslet, dmítat manipulaci sebu samým a c nejvíce przumět světu, v němž žijí utvářet jejich názr na svět a jejich mravní prfil učit žáky věcně a správně frmulvat své názry, pdlžit je argumenty a diskutvat nich utvářet u žáků kladný vztah k materiálním a duchvním hdntám a snažit se přispívat k jejich tvrbě i chraně b) charakteristika učiva učiv bčanské nauky navazuje na učiv, vědmsti a dvednsti žáků ze základní škly, které rzšiřuje a prhlubuje je rzdělen d čtyř rčníků, v každém rčníku je 1 hdina týdně seznamuje žáky s psychlgií sbnsti a sciální psychlgií, se základy eknmiky, s prblematiku nábženských sekt a nábženskéh fundamentalismu zaměřuje se na prblematiku práva, státu, pstavení ČR v dnešním světě a na plitické a eklgické prblémy sučasnsti infrmuje žáky důležitých filzfických a etických tázkách je úzce spjat s předměty dějepis, eklgie, eknmie, filzfie, plitlgie, práv, psychlgie je zaměřen na reginální zvláštnsti má nadpředmětvý charakter c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Vzdělávání ve vyučvacím předmětu směřuje k vytváření zdpvědnéh přístupu žáků k plnění pvinnstí a respektvání pravidel bčanskéh sužití tmu, aby si vážili demkracie a svbdy, usilvali její zachvání a zdknalvání prefervání demkratických hdnt a přístupů před nedemkratickými vystupvání prti krupci, kriminalitě a k upřednstňvání jednání v suladu s humanitu a vlastenectvím respektvání identity jiných lidí, jejich zvyků a tradic dmítání rasismu, nesnášenlivsti, xenfbie a diskriminace tmu, aby si vážili hdnt lidské práce, aby jednali hspdárně, aby neničili lidské hdnty, ale pečvali ně -72-

73 cílevědmé chraně živtníh prstředí a jednání v duchu udržitelnéh rzvje chápání glbálních prblémů světa respektvání lidskéh živta a jeh hdnty d) výukvé strategie (pjetí výuky) Výuka bčanské nauky pzitivně vlivňuje hdntvu rientaci žáků, právní a etické vědmí, plitický rzhled, přičemž využívá znalstí z statních vzdělávacích předmětů, hlavně z dějepisu, eknmie, eklgie a infrmační technlgie rzvíjí vědmsti a dvednsti žáků vzhledem ke splečenskému a prfesnímu zaměření napmáhá rientvat se ve splečenském a plitickém živtě a v histrii lidskéh myšlení prbíhá prstřednictvím různých mtivačních metd (diskuze, rzhvr ), metd svjvání nvéh učiva (práce s textem, referát, práce s internetem, exkurze, výstavy, besedy ) a metd prvěřvání a hdncení (ústní a písemné zkušení ) může prbíhat frmu samstatné práce, ve dvjicích, ve skupinách e) hdncení výsledků žáků vyplývá ze šklníh řádu a klasifikačníh řádu prbíhá prstřednictvím různých metd hdncení a prvěřvání (ústní a písemné zkušení, referáty ) využívá také slvníh hdncení učitelem i žákem, služí k pchpení významu sebekritiky a sebehdncení i jak mtivace k dalšímu vzdělávání žák je hdncen spíše než za přesnu interpretaci svjené látky a faktů za celkvé pchpení učiva a schpnst h pdat vlastními slvy v duchu svéh chápání a přesvědčení při hdncení se také přihlíží ke schpnsti žáka aplikvat svjené znalsti samstatně a tvřivě v praktickém živtě f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Žák je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence Kmpetence k učení vlí efektivní metdy a způsby učení vládá různé techniky učení a schpnst vytvřit si vhdný studijní režim a pdmínky systematicky shrmažďuje, třídí, vyhdncuje a interpretuje infrmace, využívá tradiční média i prstředí internetu Kmpetence k řešení prblémů umí určit pdstatu danéh prblému, získat infrmace ptřebné k jeh řešení, určit různé způsby řešení, zdůvdnit je a vyhdntit jejich správnst uplatní při řešení prblémů různé metdy myšlení a myšlenkvé perace, dkáže vlit prstředky a způsby vhdné ke splnění úklů (pmůcky, studijní literatura ) umí myslet kriticky, tj. dkáže zkumat věrhdnst infrmací -73-

74 dkáže využít dříve nabytých vědmstí, splupracuje při řešení prblémů s druhými lidmi Kmpetence kmunikativní umí srzumitelně a suvisle vyjadřvat své myšlenky, připraví jazykvý prjev mluvený i psaný aktivně se účastní diskuze, frmuluje a bhajuje své názry a pstje, sučasně respektuje názry jiných lidí vyjadřuje se a vystupuje v suladu se zásadami kultury prjevu a chvání Persnální a sciální kmpetence reálně psuzuje své fyzické a duševní mžnsti, dhaduje důsledky svéh jednání a chvání v různých situacích umí pracvat ve skupině, účinně splupracuje a diskutuje, pdílí se na vytvření příjemné atmsféry v týmu, chápe efektivitu splupráce při řešení danéh úklu chápe význam vstřícných mezilidských vztahů, dvede předcházet sbním knfliktům a nepdléhá předsudkům a steretypům v přístupu k druhým kriticky zvažuje názry, pstje a jednání jiných lidí Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám dpvědně přistupuje k vlastní prfesní buducnsti, uvědmuje si význam celživtníh vzdělávání zajímá se mžnsti uplatnění na trhu práce, zná práva a pvinnsti zaměstnavatelů a zaměstnanců Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi dvede efektivně získávat infrmace z různých zdrjů pracuje s infrmacemi z různých zdrjů, z různých médiích (tištěných, elektrnických, audivizuálních) Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata: Občan v demkratické splečnsti aktivně se zapjvat d fungvání demkratické splečnsti chtně se angažvat nejen ve vlastní prspěch, ale i pr veřejné zájmy a ve prspěch druhých lidí umět jednat s lidmi, diskutvat citlivých neb kntrverzních tázkách, hledat kmprmisy vážit si materiálních a duchvních hdnt, dbréh živtníh prstředí, chránit je a uchvávat pr příští generace Člvěk a živtní prstředí chápat pstavení člvěka v přírdě a vlivy prstředí na jeh živt a zdraví uvědmit si bčansku i prfesní zdpvědnst za stav živtníh prstředí, aktivně se pdílet na jeh chraně vyhledávat a kriticky psuzvat infrmace sučasných glbálních prblémech světa -74-

75 Člvěk a svět práce chápat význam vzdělání a sebevzdělávání pr svůj sbní živt i prfesní kariéru mtivvat k aktivnímu sbnímu i prfesnímu živtu písemně i verbálně se prezentvat při jednání s ptencinálními zaměstnavateli Infrmační a kmunikační technlgie pužívat základní a aplikační vybavení pčítače pr ptřeby dalšíh vzdělávání a tím i pr uplatnění se v pracvním prcesu využívat infrmační a kmunikační prstředky při vypracvávání zadaných úklů -75-

76 ROZPIS UČIVA OBČANSKÁ NAUKA 1. rčník Výsledky vzdělávání Žák: vyjmenuje a charakterizuje etapy lidskéh živta dkáže vysvětlit pjem sbnst z psychlgickéh hlediska bjasní, c vytváří rzdílnst jedntlivých sbnstí a charakterizuje základní slžky sbnsti zdůvdní význam zdravéh živtníh stylu a vytvří pravidla,jak se bránit stresu bude veden k tmu, aby měl vhdnu míru sebevědmí a byl schpen sebehdncení Učiv 1. Úvd d předmětu 2. Člvěk jak sbnst 2.1. Tělesná a duševní stránka sbnsti 2.2. Etapy lidskéh živta 2.3. Psychické vlastnsti sbnsti 2.4. Psychické prcesy sbnsti 2.5. Psychické stavy 2.6. Duševní hygiena charakterizuje pjem scializace bjasní význam scializace pr člvěka rientuje v jedntlivých typech splečnsti uvede různé typy strukturvání splečnsti na příkladech vysvětlí význam dbrých mezilidských vztahů a slidarity mezi lidmi bjasní specifika důležitých sciálních útvarů a jejich význam pr člvěka diskutuje důležitsti stabilníh rdinnéh zázemí a citvé stálsti rzliší pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje rdiny a sestaví fiktivní rdinný rzpčet vysvětlí, s jakými prblémy a knflikty se ptýká svět v sučasnsti, jak jsu řešeny diskutuje důsledcích glbalizace bude si vážit demkracie a svbdy, usilvat její zachvání a zdknalvání zdůvdní chranu menšin v demkratické splečnsti bude tlerantně chápat lidí jiné víry, etickéh půvdu neb sciálníh zařazení vysvětlí příčiny emigrace ppíše, c znamená pjem kultura vysvětlí význam péče kulturní hdnty, význam vědy a umění bude tlerantně chápat lidí jiných nábženství uvede zvláštnsti nejvýznamnějších světvých nábženství vysvětlí, čím mhu být nebezpečné nábženské sekty 3. Scializace 4. Scilgická kncepce splečnsti, sciál. stratifikace 5. Sciální vztahy a struktura 6. Sciální útvary 6.1. Sciální skupiny 6.2. Rdina (rdinný a sbní rzpčet) 7. Sučasné prblémy splečnsti (hlavně v Evrpě a v ČR) 8. Multikulturní splečnst 8.1. Emigranti, imigranti, azylanti 8.2. Netlerance, rasismus 9. Kultura jak způsb živta 9.1. Materiální a duchvní kultura 10. Víra a nábženství Základní světvá nábženství Sekty -76-

77 ROZPIS UČIVA OBČANSKÁ NAUKA 2. rčník Výsledky vzdělávání Žák: ppíše základní znaky a funkce státu bjasní úlhu demkratickéh státu a dělby mci Učiv 1. Stát 1.1. Znaky a funkce státu 1.2. Frmy a typy států 1.3. Český stát (histrie české státnsti) 1.4. Státní bčanství vyjádří vlastními slvy, c je demkracie bude si vážit demkracie a svbdy, usilvat její zachvání a zdknalvání charakterizuje sučasný plitický systém v ČR vysvětlí úlhy jedntlivých částí státní mci uvede příklady funkcí becní a krajské samsprávy bjasní význam lidských práv a svbd ppíše způsby, jak lze prušvání lidských práv bhajvat 2. Demkracie 2.1. Principy demkracie 2.2. Druhy demkracie 2.3. Dělba mci 3. Plitický systém ČR 3.1. Mc zákndárná, výknná, sudní 3.2. Legislativní prces 3.3. Orgány státní správy a samsprávy )becní a krajská samspráva) 3.4. Ústava ČR a Listina základních práv a svbd 3.5. Lidská práva, práva dětí ppíše základní znaky nejvýznamnějších plitických idelgií bjasní úlhu plitických stran na příkladech z histrie a aktuálníh dění uvede prjevy plitic. radikalismu neb extremismu a terrismu diskutuje důsledcích terrismu na příkladech dlží bčansku angažvanst a vysvětlí prč je důležitá vysvětlí funkci masmédií kriticky zhdntí a bude ptimálně využívat masmédia pr své ptřeby 4. Plitika 4.1. Plitika, plitické idelgie 4.2. Plitické strany 4.3. Vlební systémy, vlby (hlavně ČR) 4.4. Plitický extremismus 4.5. Terrismus 4.6. Občanská splečnst 5. Masmédia 5.1. Funkce masmédií 5.2. Kritický přístup k médiím -77-

78 ROZPIS UČIVA OBČANSKÁ NAUKA 3. rčník Výsledky vzdělávání Žák: vysvětlí pjem práv a stát, pdstatu práva, rzdíl mezi právem a spravedlnstí a rzdíl mezi právními a mrálními nrmami, bjasní, c je t stát a rzdíl mezi státem ttalitním a právním, uvede příklady právní chrany a právních vztahů, ppíše sustavu sudů ČR vysvětlí, c je t ústava a v jakém je vztahu k statním záknům, stručně charakterizuje mc zákndárnu, výknnu a sudní a důležitst jejich nezávislst bjasní, kdy je člvěk způsbilý k právním úknům, vysvětlí pdstatu vlastnickéh práva a kdy je člvěk plně dpvědný za své jednání, na příkladu ukáže mžné důsledky vyplývající z neznalsti smluv a vlastnickéh práva, včetně jejich všebecných pdmínek, dvede hájit své sptřebitelské zájmy např. uplatnění reklamace Učiv 1. Člvěk a práv 1.1. Vznik a pdstata státu a práva, právní stát, právní řád, práv a spravedlnst, právní a mrální nrmy, prameny práva, právní chrana bčanů, zákny, právní vztahy, právní řád České republiky, systém práva, sustava sudů v České republice 1.2. Ústavní práv, pjem ústavníh práva, ústavní práv a Ústava České republiky, mc zákndárná, výknná a sudní, územní samspráva 1.3. Občanské práv, pjem a zásady bčanskéh práva, vlastnické práv, vlastnické práv v blasti duševníh vlastnictví, práv dědické, závazkvé smluvy, dpvědnst za škdu vysvětlí práva a pvinnsti vyplývající z manželství, práva a pvinnsti mezi dětmi a rdiči, dvede v tét blasti práva vyhledat infrmace a pmc při řešení knkrétníh prblému vysvětlí pdstatu trestníh práva, pjem trestní dpvědnsti, ppíše průběh trestníh řízení, činnst plicie, státních zástupců, sudců, advkacie a ntářství, bjasní, kdy je člvěk způsbilý k právním úknům a má trestní dpvědnst dvede aplikvat pstupy vhdnéh jednání, stane-li se svědkem neb bětí kriminálníh chvání, ppíše, kde může hledat infrmace neb získat pmc při řešení svých prblémů, bjasní, jak řešit situaci, stane-li se svědkem šikany, lichvy, násilí, vydírání atp Rdinné práv, manželství, jeh vznik a zánik, narzení dítěte, vztahy mezi rdiči a dětmi, rdičvská zdpvědnst, náhradní výchva a chrana dítěte, práva dítěte, vyživvací pvinnst 1.5. Trestní práv, trestní dpvědnst, trestní čin a přestupek, tresty a chranná patření, trestní práv hmtné a prcesní, průběh trestníh řízení, rgány činné v trestním řízení plicie, státní zastupitelství, vyšetřvatel, sud, specifika trestné činnsti -78-

79 Výsledky vzdělávání Učiv 1.6. Kriminalita páchaná na dětech a mladistvých, kriminalita páchaná mladistvými, trestání mladistvých, právní chrana a rgány právní chrany Ppíše rzčlenění sudbéh světa na civilizační sféry a civilizace, charakterizuje sučasný nábženský fundamentalizmus a extremizmus, vysvětlí, s jakými knflikty a prblémy se ptýká sudbý svět a jak jsu řešeny, debatuje jejich mžných perspektivách 2. Sudbý svět 2.1. Rzmanitst sudbéh světa, civilizační sféry a kultury, sučasný nábženský fundamentalismus a extrémizmus, velmci, vyspělé státy, rzvjvé země a jejich prblémy, knflikty v sudbém světě, integrace a dezintegrace Objasní pstavení České republiky v Evrpě a sudbém světě, charakterizuje sudbé cíle EU a psudí její plitiku, ppíše funkci a činnst OSN a NATO, vysvětlí zapjení ČR d mezinárdních struktur a pdíl ČR na jejich aktivitách, uvede příklady prjevů glbalizace a multikulturalizmu, charakterizuje sučasné glbální prblémy 2.2. Česká republika a svět, pstavení ČR v mezinárdních strukturách a její zapjení d EU, NATO a OSN, bezpečnstní situace na pčátku 21. stletí, knflikty v sudbém světě, prblémy glbalizace a multikulturalizmu, glbální prblémy lidstva -79-

80 ROZPIS UČIVA OBČANSKÁ NAUKA 4. rčník Výsledky vzdělávání Žák: vymezí předmět filsfie a vysvětlí rzdíl mezi filsfií a statními vědami uvede nejdůležitější pdněty veducí k filsfii charakterizuje základní části filsfie a vazby mezi nimi analyzuje fil. text a zamyslí se nad pjetím filsfie jak lásky k mudrsti Učiv 1. Předmět, pdněty, struktura filsfie na základě histrických názrů a mderní fyziky analyzuje pjem skutečnsti, hmty a její struktury rzbrem histrických názrů pchpí phyb jak universální atribut všeh existujícíh dvede charakterizvat fil. pjetí času a prstru pchpí všebecnu suvislst věcí prakticky se zamyslí nad tím, čím vším je vlivňván, jestli je pánem svéh času a jaku rli v jeh živtě hraje náhda neb sud 2. Základní ntlgické prblémy pjem skutečnsti, hmty, phybu, prstru, času, všebecné suvislsti na základě prtikladných histrických názrů pchpí stránky prcesu pznání a vylží je v jedntě s mderními netickými názry uvede základní kriteria pravdivsti dkáže prpjit filsficku terii s pjetím pravdy v umění a ve svém živtě 3. Základní gnselgické prblémy prces pznání a terie pravdy vysvětlí význam filsfické antrplgie vyzvedne základní atributy lidské existence analyzuje základní vybrané filsfické texty zamyslí se a debatuje nad prblematiku existence mderníh člvěka 4. Filsfie člvěka histrické názry, pdstata člvěka, základní vymezení analyzuje základní etické pjmy a histrické názry na mrálku dkáže spjit různé názry se svým pstjem k dbru a zlu, svbdě, svědmí, dpvědnsti a víře 5. Etika a její předmět 6. Etická prblematika dbra a zla, svbdy, svědmí, víry -80-

81 Výsledky vzdělávání zamyslí se nad hdntami z phledu histrie i sučasných názrů dvede prezentvat různá pjetí smyslu živta a štěstí uvede své představy živtních cílech a štěstí Učiv 7. Smysl živta a lidské štěstí -81-

82 DĚJEPIS Pjetí vyučvacíh předmětu: a) becný cíl vyučvacíh předmětu Dějepis je na středních dbrných šklách sučástí splečenskvědní slžky všebecnéh vzdělávání, prtže plní nezastupitelnu integrující rli při začleňvání mladéh člvěka d splečnsti. Vychází z pznatků sudbých histrických věd, a prt vytváří žákv histrické vědmí. Zárveň systematizuje různrdé histrické infrmace, s nimiž se žák ve svém živtě setkává (v masmédiích, v umění, při becné výměně infrmací aj.), sehrává tak významnu úlhu v rzvji jeh bčanských pstjů a samstatnéh myšlení. Výuka dějepisu v dbrném šklství navazuje na znalsti žáků získané v základním vzdělávání a dále je rzvíjí tak, aby žáci na základě pznání minulsti hluběji przuměli sučasnsti. Dějepis spluvytváří demkratické pstje žáků, přispívá k eliminaci netlerantních pstjů, k samstatnému kritickému myšlení a dpvědnému jednání. Žák musí být veden tak, aby: dvedl vyhledávat různé zdrje infrmací histrii a uměl s nimi pracvat uvědmil si, jakým histrickým vývjem vznikla dnešní pdba světa, a t hlavně v evrpském kulturním kruhu získal pznatky nárdních dějinách, uvědmval si svu nárdní a státní příslušnst dvedl zařadit reginální a nárdní dějiny d evrpskéh a světvéh kntextu byl kritický, dpvědný a schpný si vytvřit samstatný úsudek zalžený na nezbytných faktgrafických znalstech a intelektvých dvednstech jednal v suladu s demkratickými bčanskými ctnstmi, respektval lidská práva, chápal meze lidské svbdy a tlerance, jednal slidárně a dpvědně, aby nsitele jiných názrů nepvažval za nepřítele, aby sebu nenechal manipulvat získal kmunikativní dvednsti, včetně správnéh pužívání histrické terminlgie, spisvnéh jazyka a stylistické úrvně svéh prjevu przuměl vztahu člvěka a přírdy v plynutí histrickéh času, aby byl schpen sucítit s mimlidsku přírdu a zastával praktické pstje při její chraně chápal hdntu histrických a kulturních památek a byl chten pdílet se na jejich chraně -82-

83 b) charakteristika učiva Učiv tvří systémvý výběr z becných (především evrpských) a českých dějin, který je řazen chrnlgicky. Jedntlivá histrická bdbí jsu zastupena různu měru, cž je dán dtací dvu hdin v učebním plánu. Aby si žák mhl učinit celistvější braz minulsti lidstva, nepmněli jsme infrmvat dějinách pravěku a starvěku (vzhledem k jeh plitickému a kulturnímu přínsu). Těžiště výkladu spčívá ve středvěkých a nvvěkých dějinách, nebť jejich studium a znalst vede k pchpení přítmnsti. Učiv nvdbých dějin bude stručněji z jinéh hlediska prbírán i v hdinách bčanské nauky. Faktgraficku slžku redukujeme, nikliv minimalizujeme, prtže bez zvládnutí nezbytné faktgrafie nelze minulst pznat ani ní uvažvat. Zaměříme se na plitické a eknmické dějiny, abychm v nich nalézali pučení pr sučasnst a buducnst. Zmíníme i reginální zvláštnsti. Stručně pjednáme kulturních dějinách, prtže literatuře a písemnictví se věnuje literatura. c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Výuka dějepisu směřuje k tmu, aby žáci: cítili ptřebu bčanské aktivity, vážili si demkracie a svbdy, usilvali její zachvání a zdknalvání jednali v suladu s humanitu a vlastenectvím, s demkratickými bčanskými ctnstmi, byli kriticky tlerantní a slidární, byli chtni se angažvat nejen pr vlastní prspěch, ale i pr veřejný zájem nenechali sebu manipulvat, tvřili si vlastní úsudek prstili se d předsudků a předsudečnéh jednání ve vztahu k lidem jiné víry, etnickéh půvdu neb sciálníh zařazení vážili si živta, zdraví, materiálních a duchvních hdnt, dbréh živtníh prstředí a snažili se je zachvat pr příští generace d) výukvé strategie (pjetí výuky) Výuka dějepisu má být pr žáka zajímavá a pzitivně mtivující, má žáka aktivizvat, má rzvíjet jeh intelektvé a kmunikativní dvednsti a pzitivně vlivňvat jeh hdntvu rientaci, prt se dpručuje využívat širkéh spektra metd, např. slvních (přednáška, rzhvr, diskuse, výklad), heuristických, demnstračních, autdidaktických, metd prblémvéh výkladu aj. Učitel vybere důležitá knkrétní histrická fakta tak, aby žáci, kteří pracují hrmadně, samstatně, ve skupinách či ve dvjicích, przuměli histrickým prcesům a byli schpni určitých zbecnění, která jim pak umžní przumět dějinám, sbě samým i jiným lidem, a tak přispívat k dbrému sužití bčanů v našem státě i k dbrým vztahům a k slidaritě s jinými lidmi na celém světě. -83-

84 Výuka předmětu prbíhá jak v kmenvých, tak pdle mžnstí i v multimediálních učebnách, které jsu vybaveny mderní pčítačvu a audivizuální techniku. e) hdncení výsledků žáků Hdncení ústníh i písemnéh zkušení vyplývá ze šklníh klasifikačníh řádu. Dpručuje se pužívat také slvní hdncení (učitelem i žákem), prtže služí k sebehdncení a mtivuje k další práci. Vyučující hdntí kultivvaný jazykvý prjev, svjené vědmsti, schpnst rientvat se v histrických suvislstech, aktivitu ve vyučvací hdině. f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence:. Kmpetence k učení dkáže vyhledávat infrmace v učebním textu, ve zjedndušených histrických dkumentech a v dalších textech včetně internetvých, třídit je, kriticky hdntit dkáže získané infrmace vzájemně prpjvat zvláště s využitím mezipředmětvých vztahů dkáže získávat infrmace z různých typů textů map, grafů, tabulek dkáže rganizvat vlastní studium přizvat snvu, výtah, výpisky psudí pkrk, kteréh dsáhl při studiu a plánuje, jak zlepšit své výsledky. Kmpetence k řešení prblémů dkáže řešit prblémvé tázky suvisející s histrickým vývjem vytvří krátku prezentaci či referát na dané téma dkáže srvnávat histrické jevy, třídit je pdle daných hledisek hledá argumenty pr a prti jedntlivým tvrzením rzpzná příčiny a důsledky jevů. Kmpetence kmunikativní dkáže výstižně a v lgickém sledu prezentvat své znalsti v ústní i písemné frmě, a t v suladu se spisvnu nrmu češtiny dkáže nasluchat prmluvám druhých, vhdně bsahvě i frmálně na ně reagvat vhdně se zapjí d diskuse. Persnální a sciální kmpetence -84-

85 jedná v suladu s becně platnými etickými nrmami bere hled na názry a pcity druhých, respektuje je cení úspěch druhých pučí se z chyb druhých v případě ptřeby umí pžádat pmc a napak ji pskytne těm, kd ji ptřebují respektuje splečenská pravidla a pdílí se na jejich vytváření. Občanské kmpetence a kulturní pvědmí váží si histrickéh a kulturníh dědictví a chrání je respektuje kulturní a nábžensku dlišnst různých etnik dmítá násilí a rzpzná jeh prjevy chápe pdstatu demkracie a jejíh uplatňvání uvědmuje si suvislst mezi lidsku civilizací a přírdními pdmínkami a pdpruje chranu živtníh prstředí. Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám dkáže zhdntit dsažený stupeň svých znalstí a dvednstí, s hledem na ně vlí své buducí zaměření a další vzdělávání ddržuje zásady bezpečnsti a chrany zdraví při studiu dkáže se adaptvat na pracvní pdmínky. Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi využívá infrmačních a kmunikačních technlgií k vyhledávání infrmací a přípravě referátů Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata:. Občan v demkratické splečnsti při pznávání světvých i nárdních dějin je mžn žáky vést k demkratickému bčanství, ke schpnsti rientvat se v médiích, využívat je a kriticky hdntit vést je k tmu, aby nemysleli jen na sebe, ale aby se zajímali i zájmy veřejné, aby si vážili materiálních a duchvních hdnt, příznivéh živtníh prstředí, které by měli chránit a uchvat pr buducí generace vést je také k tmu, aby dkázali dlávat názrvé manipulaci, aby dvedli jednat s lidmi, diskutvat citlivých neb kntrverzních tázkách, hledat kmprmisní, neagresivní řešení. Člvěk a živtní prstředí v hdinách dějepisu se žák učí pznávat svět a lépe mu rzumět je upzrňván na fakt, že člvěk je bčansky i prfesně dpvědný za stav živtníh prstředí, nebť např. pkrk v průmyslu a války naše živtní prstředí vlivňují negativně -85-

86 žák se prt musí naučit pracvat s infrmacemi efektivně, aby se mhl rientvat v sučasných glbálních prblémech lidstva. Člvěk a svět práce ve výuce dějepisu se žák učí kmunikvat, pracvat s infrmačními médii, bhajvat svůj názr, seznamuje se s vývjvými zvláštnstmi reginu, jež mu mhu pmci rientvat se na trhu práce i v živtě. Infrmační a kmunikační technlgie žák je veden v hdinách dějepisu k tmu, aby aktivně využíval při přípravě a realizaci referátů infrmačních a kmunikačních technlgií -86-

87 ROZPIS UČIVA DĚJEPIS 1. rčník Výsledky vzdělávání Žák: vysvětlí smysl pznávání minulsti bjasní, prč je výklad minulsti variabilní a neuzavřený Učiv 1. Úvd d předmětu 1.1 Způsby, význam a variabilita pznávání minulsti dkáže se rientvat v mapě s využitím legendy, rvněž na časvé přímce vysvětlí příns pravěku v suvislsti s rzvjem řeči, myšlení a nábženství 2. Pravěk pravěku 2.1 Peridizace a charakteristika dkáže na mapě lkalizvat nejvýznamnější starvěké civilizace becně charakterizuje epchu starvěku na knkrétních příkladech dlží kulturní a civilizační příns starrientálních i antických zemí bjasní vliv judaismu, křesťanství a antickéh dědictví na utváření Evrpy dkáže na mapě lkalizvat nejvýznamnější středvěké státní útvary, histricky důležitá místa becně charakterizuje epchu středvěku a jeh kulturu vysvětlí skladbu středvěké splečnsti ppíše vliv církve na živt středvěké splečnsti vysvětlí pčátky a následný vývj českéh státu bjasní příčiny husitství a jeh význam v nárdních dějinách seznámí se s reginálními dějinami a památkami dkáže na mapě lkalizvat histricky důležitá místa 3. Starvěk 3.1 Peridizace a charakteristika 3.2 Starvěké Řeck a helénistické státy 3.3 Charakteristika řecké kultury a její význam 3.4 Starvěký Řím 3.5 Vliv Římské kultury na rzvj evrpské vzdělansti 4. Středvěk 4.1 Peridizace a charakteristika 4.2 Slvané, Velká Mrava, vznik českéh státu 4.3 Kultura ranéh středvěku ( stl.) 4.4 Český stát a Slvensk v bdbí rzvinutéh středvěku, český stát za psledních Přemyslvců a Lucemburků 4.5 Živtní styl a kultura v bdbí rzvinutéh středvěku ( stl) 4.6 Jan Hus, Husitské revluční hnutí 5. Pzdní středvěk (16.-1/2 17.stl) -87-

88 Výsledky vzdělávání becně charakterizuje významné splečenské změny a kulturní příns tht bdbí chápe a umí vysvětlit význam zámřských plaveb bjasní nervnměrnsti histrickéh vývje v pzdně středvěké Evrpě včetně rzdílnéh vývje plitických systémů charakterizuje prblémy začlenění českéh státu d habsburskéh sustátí, ppíše český stavvský dbj a jeh důsledky phvří reginálních zvláštnstech dkáže na mapě lkalizvat histricky důležitá místa na příkladu revlucí americké a francuzské vysvětlí prblematiku bje za bčanská práva a vznik bčanské splečnsti vysvětlí význam svícenství a svícenských refrem ppíše prgram a výsledky revlučníh rku 1848 v českých zemích bjasní vznik nvdbéh českéh nárda a jeh emancipační snahy ppíše česk-německé vztahy ppíše prces mdernizace ve sféře výrby, dpravy, urbanizace a demgrafie v suvislsti s reginem vysvětlí změny v sciální struktuře splečnsti, pstavení žen, pkrk v sciálním zákndárství, ve vzdělání a vědě uvede příklady úspěchů vědy a techniky ve 20. stletí rientuje se v histrii svéh bru uvede významné mezníky a sbnsti, vysvětlí příns studvanéh bru pr živt lidí dkáže na mapě lkalizvat histricky důležitá místa vysvětlí rzdělení světa v důsledku klniální expanze a rzpry mezi velmcemi ppíše dpad první světvé války na lidi na frntách, na byvatelstv v zázemí vysvětlí jak a prč získali blševici v Rusku mc bjasní cíle prvníh českslvenskéh dbje a půsbení českslvenských legií vysvětlí důsledky prážky ústředních mcnstí a pválečné uspřádání světa dvede charakterizvat první Českslvensku republiku, jejíž Učiv 5.1 Humanismus a renesance 5.2 České země a Slvensk v habsburské mnarchii 5.3 Třicetiletá válka a její důsledky 5.4 Kultura pzdníh feudalismu 6. Nvvěk 6.1 Osvícenský abslutismus v Rakusku, refrmy Marie Terezie a Jsefa II. 6.2 Nárdní brzení v českých zemích a na Slvensku 6.3 Druhá průmyslvá revluce a její důsledky 6.4 Dějiny studvanéh bru autmbilvéh průmyslu 7. Dějiny dby nejnvější 7.1 První světvá válka, příčiny, průběh, výsledky 7.2 Vznik ČSR 7.3 Obdbí mezi válkami, Versailleský systém 7.4 Světvá hspdářská krize, nástup fašismu 7.5 Předmnichvská republika -88-

89 Výsledky vzdělávání demkracii umí srvnat s pměry za tzv. druhé republiky charakterizuje situaci mezi válkami a ppíše mezinárdní vztahy bjasní vývj česk-německých vztahů mezi dvěma světvými válkami bjasní cíle válčících stran ve druhé světvé válce, její charakter, ppíše válečné zlčiny včetně hlcaustu bjasní uspřádání světa p druhé světvé válce a důsledky pr Českslvensk charakterizuje kmunistický režim v ČSR v jeh vývji a v suvislstech se změnami v celém kmunistickém blku ppíše vývj ve vyspělých demkraciích a vývj evrpské integrace ppíše rzčlenění sudbéh světa na civilizační sféry a civilizace, charakterizuje základní světvá nábženství vysvětlí, s jakými knflikty a prblémy se ptýká sudbý svět, jak jsu řešeny bjasní pstavení České republiky v Evrpě a v sudbém světě charakterizuje sudbé cíle EU a psudí její plitiku ppíše funkci a činnst OSN a NATO Učiv mezinárdní pstavení, eknmické prblémy a jejich řešení, plitický systém 7.6 Mnichv a jeh důsledky 7.7 Kultura mezi válkami 7.8 Druhá světvá válka, příčiny, průběh, výsledky, nárdně svbzenecký bj dma i v zahraničí 8. Svět a Českslvensk p 2.světvé válce, pválečné uspřádání světa 8.1 Mezinárdní plitické vztahy 8.2 Vývj u nás hspdářské a plitické pměry v letech Českslvensk v letech , výsledky refrmních snah v rce Dvacet let nrmalizace, listpadvá revluce 1989 jejich řešení 8.5 Sučasné prblémy lidstva a -89-

90 FYZIKA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Cílem předmětu fyzika je dát žákům základy pr jejich celživtní vzdělávání a sučasně je připravit na úspěšný živt v praktickém živtě. Žáci by měli mít vlastní názr na danu prblematiku, měli by se naučit využívat vše, c jim usnadní práci. Měli by také umět při řešení slžitějších úklů pužít výpčetní techniku. Cíle vzdělávací blasti: navázat a dále rzvíjet zájem žáků zkumání přírdních jevů a záknitstí naučit žáky využívat různé metdy zkumání: metdy racinálníh uvažvání, empirické metdy (měření,pkusy,pzrvání) v průběhu celéh bdbí se zamýšlet nad průběhem a příčinami různých přírdních prcesů učit žáky frmulvat, jak tyt prcesy prbíhají, a v mezích mžnstí frmulvat dpvědi rientace v hlavních pjmech frmu praktických činnstí vést žáky k šetrnému chvání k přírdním systémům rzebrat prblematiku bnvitelných a nebnvitelných zdrjů energie (zaměření na regin,republika, glbální) ukazvat suvislsti mezi přírdními pdmínkami a živtem lidí učit je získat správné návyky chvání. b) charakteristika učiva Vzdělávací blast fyziky zahrnuje část prblémů spjených se zkumáním přírdy, přírdních záknitstí a získaných faktů. T dává příležitst pznávat přírdu jak systém a chápat, že její sučásti jsu vzájemně prpjeny (chemie, bilgie), půsbí na sebe a vlivňují se. Učiv by měl být naplněn zejména: rzvíjením dříve získaných základních znalstí (ZŠ) fungvání přírdních prcesů a záknitstí prhlubením vědmstí a znalstí využitím pzrvání, měření a jejich zpracváním a vlastní interpretací získaných dat, která se žáci snaží zhdntit z různých phledů a hledají mezi nimi suvislsti učiv je rzdělen d 10 tématických kruhů c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí -90-

91 Osbnstní výchva tt téma se nejlépe uplatňuje při řešení frntálních prací a při práci ve skupině. Žák musí nejen przumět zadané úlze, mísí se také při své činnsti vládat, umět splupracvat s statními, zvládat vlastní chvání, pdřídit se tmu, kd má větší znalsti. V blasti pstjů se učí utvářet pstj k sbě i druhým. Učí se hdntit pmc a splupráci. Výchva k myšlení v glbálních suvislstech - žák by si měl uvědmit při prbírání různých záknů (Newtnvy zákn, Ohmův zákn ), učiva atmech (M.Skldwská, ) důležitst těcht sbnstí z celéh světa. Multikulturní výchva výchva dtýkající se lidských vztahů je uplatňvána především dbru vnitřní atmsféru ve výuce, pchpením prblému žáka učitelem a pačně, vhdným chváním žáka k učiteli. V hdinách má být klidná atmsféra a vzájemná důvěra. Envirnmentální výchva vede žáky k pchpení vztahů člvěka a přírdy. Tyt vztahy je mžn využít při výuce témat: gravitační síla, Archimédův zákn, Pascalův zákn, zákny drazu a lmu světla, Pchpení vztahů vede k uvědmvání si pdmínek živta a mžnsti jeh hržení (např. téma: přeměna energie, plvání těles = eklgické katastrfy). d) výukvé strategie (pjetí výuky) Ve výuce fyziky je největší důraz kladen na názrnst výuky (brázky, mdely,diapzitivy,vide,digitální učebnice) klasicku metdu,metdu racinálníh uvažvání pmcí pkusů diskuzí, řešením prblémvých úlh empirické metdy měření, pzrvání dělení třídy na skupiny, které řeší samstatné úkly s následnu prezentací výsledků při práci žáci pužívají na zápis a nákresy grafů sešit pmcí výpčetní techniky (Excel-grafy funkcí, digitální učebnice fyziky) matematika využití výrazů při dsazvání d vzrců; lineární rvnice při řešení phybvých stavů, elektrtechnických bvdů, kvadratická funkce využití při řešení nervnměrných phybů; funkce- řešení sil mezi atmy, pravděpdbnst v kvantvé fyzice, pslupnsti závislst vlastnstí atmů,kuželsečky balistická křivka, diferenciální pčet- změny veličin v čase e) hdncení výsledků žáků -91-

92 Žáci jsu hdnceni za přesné vyjádření fyzikálních záknů, za schpnst rientvat se v dané fyzikální látce a dvednst aplikvat daný fyzikální prblém na dbrnu praxi. Žáci jsu hdnceni i za aktivitu v hdinách. K hdncení žáka ve fyzice budeme užívat tyt metdy: ústní zkušení (výhda- rychle se najde příčina neznalsti) písemné zkušení (výhda- ve stejné dbě se vyzkuší více žáků) didaktický test referát jednu za plletí vypracuje žák referát na vybrané (zadané) téma K celkvému hdncení se mhu pužít další (pmcné) metdy: dtazník rzhvr s žákem (výhda žák může prezentvat svůj vlastní názr) vhdné je i využít sebehdncení a hdncení žáků navzájem f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení mít pzitivní vztah k učení a vzdělávání; vládat různé techniky učení, umět si vytvřit vhdný studijní režim a pdmínky; uplatňvat různé způsby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracvávat infrmace; být čtenářsky gramtný; s przuměním psluchat mluvené prjevy (např. výklad, přednášku, prslv aj.), přizvat si pznámky; využívat ke svému učení různé infrmační zdrje včetně zkušenstí svých i jiných lidí; sledvat a hdntit pkrk při dsahvání cílů svéh učení, přijímat hdncení výsledků svéh učení d jiných lidí; znát mžnsti svéh dalšíh vzdělávání, zejména v bru a pvlání. Kmpetence k řešení prblémů przumět zadání úklu neb určit jádr prblému, získat infrmace ptřebné k řešení prblému, navrhnut způsb řešení, ppř. varianty řešení, a zdůvdnit jej, vyhdntit a věřit správnst zvlenéh pstupu a dsažené výsledky; uplatňvat při řešení prblémů různé metdy myšlení (lgické, matematické, empirické) a myšlenkvé perace; vlit prstředky a způsby (pmůcky, studijní literaturu, metdy a techniky) vhdné pr splnění jedntlivých aktivit, využívat zkušenstí a vědmstí nabytých dříve; splupracvat při řešení prblémů s jinými lidmi (týmvé řešení). -92-

93 Kmunikativní kmpetence připravenst vyjadřvat se přesně, srzumitelně umět frmulvat a bhájit svůj názr dkázat zpracvat jednduchý dbrný text Persnální a sciální kmpetence psuzvat reálně své fyzické a duševní mžnsti, dhadvat důsledky svéh jednánía chvání v různých situacích; stanvvat si cíle a pririty pdle svých sbních schpnstí, zájmvé a pracvní rientace a živtních pdmínek; reagvat adekvátně na hdncení svéh vystupvání a způsbu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku; věřvat si získané pznatky, kriticky zvažvat názry, pstje a jednání jiných lidí; mít dpvědný vztah ke svému zdraví, pečvat svůj fyzický i duševní rzvj, být si vědmi důsledků nezdravéh živtníh stylu a závislstí; adaptvat se na měnící se živtní a pracvní pdmínky a pdle svých schpnstí a mžnstí je pzitivně vlivňvat, být připraveni řešit své sciální i eknmické záležitsti, být finančně gramtní; pracvat v týmu a pdílet se na realizaci splečných pracvních a jiných činnstí; přijímat a dpvědně plnit svěřené úkly; pdněcvat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úklů, nezaujatězvažvat návrhy druhých; přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení sbním knfliktům, nepdléhat předsudkům a steretypům v přístupu k druhým. Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi pracvat s sbním pčítačem a dalšími prstředky infrmačních a kmunikačníchtechnlgií; pracvat s běžným základním a aplikačním prgramvým vybavením; učit se pužívat nvé aplikace; kmunikvat elektrnicku pštu a využívat další prstředky nline a ffline získávat infrmace z tevřených zdrjů, zejména pak s využitím celsvětvé sítě Internet; pracvat s infrmacemi z různých zdrjů nesenými na různých médiích (tištěných, elektrnických, audivizuálních), a t i s využitím prstředků infrmačních a kmunikačních technlgií; uvědmvat si nutnst psuzvat rzdílnu věrhdnst různých infrmačních zdrjů a kriticky přistupvat k získaným infrmacím, být mediálně gramtní. Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata: -93-

94 Občan v demkratické splečnsti fyzika se zaměřuje na rzvj a upevňvání lgickéh myšlení a dvednstí rzvíjí lgické myšlení a tím vede žáky k dpvědnsti a sebevědmí připravuje je k vyhledávání a psuzvání infrmací, dvednsti diskutvat kntrverzních tázkách a hledání kmprmisů Člvěk a živtní prstředí pmáhá žákům k rzvji vědmí a dpvědnsti za udržení hdnt živtníh prstředí a správně je interpretvat rzvíjí schpnst pchpit suvislsti mezi různými jevy v prstředí rzvíjí schpnst aktivně se pdílet na řešení envirnmentálních prblémů chápe pstavení člvěka v glbalizvaném světě Člvěk a svět práce: fyzika výrazným způsbem rzvíjí schpnst při práci s infrmacemi, při jejich vyhledávání a vyhdncvání vede žáky k schpnsti naučit se zrientvat se ve světě práce jak celku hdntit a srvnávat vede k uvědmění si významu celživtníh vzdělávání k aktivnímu pracvnímu živtu a úspěšné prfesní kariéře Infrmační a kmunikační technlgie: fyzika pskytuje nástrje pr zpracvání a předávání infrmací, připraví pr efektivní práci s prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií pr řešení praktických úklů naučí žáky vyhledávat a zpracvávat infrmace pr účely uplatnění v praxi i pr další vzdělávání -94-

95 ROZPIS UČIVA FYZIKA 1. rčník Výsledky vzdělávání Žák: dkáže vysvětlit vlastními slvy význam fyziky pr techniku a živt dkáže určit jedntky hlavní, vedlejší, dvzené převádí jedntky pmcí dílů a násbků rzliší pjem trajektrie, dráha, bjasní dělení phybů pdle dráhy a rychlsti ppíše rvnměrný přímčarý phyb; načrtne graf rychlsti a dráhy rvnměrnéh phybu; rzlišuje pjem kamžitá a průměrná rychlst pjmenuje zrychlení; načrtne graf rychlsti a dráhy zrychlenéh phybu aplikuje rvnměrně zrychlený phyb na případ vlnéh pádu; zdůvdní, prč vlný pád nezávisí na hmtnsti těles charakterizuje tent phyb; ilustruje phyb na příkladech; rzlišuje úhlvu a bvdvu rychlst charakterizuje veličinu síla, rzlišuje různé účinky síly na těles definuje zákny setrvačnsti, síly, akce a reakce vyjádří vlastními slvy změnu hybnsti interpretuje závislst hybnsti a impulsu síly ppíše tut sílu, aplikuje ji na praktických příkladech dkáže uvést praktické příklady těcht sustav definuje tut veličinu, zdůvdní, kdy tělesa knají mechanicku práci vysvětlí, prč mají tělesa E k vysvětlí, kdy tělesa mají E p bjasní tent zákn vysvětlí, prč je důležité zavést veličinu výkn pjmenuje gravitační sílu jak příčinu jevů půsbení Země na tělesa, ppíše vlastnst hmzných těles gravitaci frmuluje silvé půsbení v různých místech gravitačníh ple definuje gravitační zrychlení, rzlišuje pjmy gravitační síla, tíhvá síla Učiv 1. Úvd 1.1 Obsah metdy a význam fyziky 1.2Fyzikální veličiny a jejich jedntky 2. Mechanika 2.1. Kinematika hmtnéh bdu Mechanický phyb;trajektrie,dráha hmtnéh bdu Rychlst hmtnéh bdu Zrychlení hmtnéh bdu - phyb rvnměrně zrychlený Vlný pád Rvnměrný phyb p kružnici Zrychlený phyb p kružnici 2.2. Dynamika Vzájemné půsbení těles, síla Newtnvy zákny Hybnst hmtnéh bdu Impuls síly Dstředivá síla Inerciální vztažné sustavy, Galileův princip relativity 2.3. Mechanická práce a energie Mechanická práce Kinetická energie Ptenciální energie Zákn zachvání mechanické energie Výkn, účinnst 2.4. Gravitační ple -95-

96 Výsledky vzdělávání dkáže ppsat jedntlivé phyby, načrtne dráhy těcht phybů, aplikuje phyby na praxi rientuje se v pjmech kruhvá a parablická rychlst; diskutuje prblematice phybu raket, družic frmuluje pjem helicentrický a gecentrický názr; frmuluje Keplervy zákny; určí planety sustavy, interpretuje základní údaje, vyjmenuje další tělesa sustavy planetky, kmety. pjmenuje části sluneční sustavy vysvětlí vzdálenst hvězd, hmtnst hvězd, efektivní pvrchvé teplty hvězd, (spektra hvězd) ppíše zdrje hvězdné energie charakterizuje galaxie a hvězdkupy, vnější galaxie, vysvětlí ksmlgický princip vysvětlí rzpínání vesmíru, charakterizuje sučasnu představu vývji vesmíru chápe pjem tuhéh tělesa, frmuluje phyb rtační, translační interpretuje pjem mment dvjice sil; dkáže najít plhu těžiště pravidelnéh tělesa uvede, kdy jsu splněny pdmínky rvnváhy, bjasní druhy stability ppíše veličinu mment setrvačnsti; frmuluje závislst E k na plze sy; aplikuje na praxi setrvačníky rzlišuje pjem reálná a ideální tekutina, dkáže určit rzlišné vlastnsti tekutin, charakterizuje stav tekutiny v klidu, aplikuje Pascalův zákn v praxi uvede důsledky Archimédva zákna v praxi pjmenuje bjemvý průtk, zhdntí význam phybu tekutin pr technicku praxi uvede význam z. z. energie v případě prudící tekutiny; zhdntí význam pr praxi karburátr uvede význam dprvé síly, zhdntí význam pr praxi btékání vzduchu u jeducíh auta, msty Učiv Newtnův gravitační zákn Intenzita gravitačníh ple Gravitační a tíhvé zrychlení Phyby těles v hmgenním tíhvém pli Země Phyby těles v centrálním gravitačním pli Země Phyby těles v gravitačním pli Slunce, sluneční sustav 3. Astrfyzika 3.1. Sluneční sustava 3.2. Základní údaje hvězdách, jejich zdrje energie stavba a vývj 3.3. Struktura a vývj vesmíru, fyzikální braz světa 4. Mechanika tuhéh tělesa 4.1. Phyb tuhéh tělesa, mment síly 4.2. Dvjice sil, těžiště tělesa 4.3. Rvnvážná plha tuhéh tělesa 4.4. Kinetická energie tuhéh tělesa 5. Mechanika tekutin 5.1. Vlastnsti kapalin a plynů, tlak v kapalinách a plynech 5.2. Tlak v kapalinách vyvlaný vnější silu 5.3. Tlak vyvlaný vlastní tíhu tekutiny 5.4. Vztlakvá síla v kapalinách a plynech 5.5. Prudění kapalin a plynů 5.6. Bernullih rvnice 5.7. Obtékání těles reálnu tekutinu -96-

97 Výsledky vzdělávání dkáže vysvětlit základní principy kinetické terie, Brwnův phyb, difúze definuje pjem teplta, umí změřit tepltu ve C; uvede význam zavedení termdynamické teplty, vyčíslí převdní vztahy mezi C a K vysvětlí pjem vnitřní energie tělesa a způsby její změny ppíše, jak se uskuteční změna vnitřní energie jinak než knáním práce, definuje, čím je určen tepl, pjmenuje pjem měrná tepelná kapacita ppíše změnu U běma způsby sučasně Učiv 6 Mlekulvá fyzika a termika 6.1. Základní pjmy Kinetická terie, rvnvážný stav sustavy Teplta a její měření 6.2. Vnitřní energie, práce, tepl Vnitřní energie tělesa a její změny při knání práce Změna vnitřní energie při tepelné výměně, tepl Měrná tepelná kapacita První věta termdynamiky -97-

98 rzlišuje 4 děje v plynech, bjasní zákny z hlediska mlekulvé fyziky aplikuje zahřátí plynů při stlačení hustilka, Dieselův mtr vysvětlí tázku, čím je dána účinnst tepelnéh strje, vyjádří Carntův cyklus jak ideální cyklus vysvětlí ztráty u tepelných strjů uvede rzlišné fyzikální vlastnsti těcht látek, vysvětlí pjem krystal chápe, že defrmaci způsbuje vnější síla, rzlišuje defrmaci elasticku a plasticku vysvětlí význam tepltní rztažnsti v praxi anmálie vdy, teplměry, termstat v autě ppíše chvání pvrchu kapaliny, určí pjem pvrchvé napětí bjasní přilnavst a sudržnst částic kapaliny, frmuluje pjem kapilární elevace, deprese vymezí pjem tání, tuhnutí, skupenské tepl tání dkáže uvést pdmínky, za kterých látky tají, vysvětlí, prč vda při tání zmenší bjem, vysvětlí, prč u ledu se teplta tání tlakem snižuje ROZPIS UČIVA FYZIKA 2. rčník 7. Struktura a vlastnsti látek 7.1. Struktura a vlastnsti látek plynnéh skupenství plynu plyn látek Ideální plyn, děje v ideálním Stavvá rvnice pr ideální Kruhvý děj Tepelné mtry 7.2. Struktura a vlastnsti pevných Látky krystalické a amrfní, ideální krystalvá mřížka Hkův zákn látek Defrmace pevnéh tělesa, Tepltní rztažnst pevných 7.3. Struktura a vlastnsti kapalin Pvrchvá vrstva, síla, napětí Jevy na rzhraní, kapilarita 7.4. Změny skupenství Tání, tuhnutí Změna bjemu těles při tání a tuhnutí, závislst teplty tání na vnějším tlaku Sublimace, vypařvání, var, kndenzace, vdní páry v atmsféře vysvětlí vznik síly na kmitavý phyb, bjasní pjem výchylka, max. výchylka určí E k, E p, E harmnickéh phybu určí dbu kmitu kyvadla, rzezná kmity vlastní a nucené, vysvětlí význam reznance v technické praxi písty, blk spalvacíh mtru, uvede, v jakém prstředí vlnění vzniká, ppíše rychlst a vlnvu délku, uvede směry kmitů u vlnění příčnéh a pdélnéh 8. Mechanické kmitání a vlnění, akustika 8.1. Kmitavý phyb Jednduchý kmitavý phyb Přeměna energie při kmitavém phybu Matematické kyvadl, kmity -98-

99 ppíše interferenci jak skládání vlnění, vymezí stjaté vlnění jak zvláštní případ interference ppíše pjem vlnplcha, rzlišuje draz, lm a hyb vlnění základní vlastnsti zvuku, frmuluje základní vlastnsti ultrazvuku, infrazvuku, určí tělesa, která jsu zdrjem zvuku nucené, reznance 8.2. Mechanické vlnění Pstupné mechanické vlnění Interference vlnění, stjaté vlnění Šíření vlnění v prstru, Huygensův princip 4.3. Akustika Zvuk, zdrje zvuku, infrazvuk, ultrazvuk Rychlst šíření zvuku 9. Optika pjmenuje světelné energie, ptické prstředí, chápe světl jak elektrmagnetické vlnění uvede, kdy dchází k drazu, lmu světla, definuje index lmu danéh prstředí, charakterizuje mezní úhel, úplný draz uvede, na čem závisí rychlst světla, ppíše rzklad bíléh světla ppíše kherenci jak základní předpklad interference, ppíše, za jakých pdmínek nastane hyb pužívá mdel světelnéh paprsku, vysvětlí pjmy předmět, braz (skutečný, neskutečný), ppíše zbrazení rvinných zrcadel, načrtne knstrukci brazu vyjmenuje kulvá zrcadla, pjmenuje: ptická sa, vrchl, hnisk, plměr křivsti, hniskvá vzdálenst, předmětvá a brazvá vzdálenst, střed ptické plchy, prvede gemetricku knstrukci plhy brazu, napíše zbrazvací rvnici, zvětšení, vysvětlí pužití zrcadel vysvětlí pjem ččka, vyjmenuje druhy čček, pjmenuje: střed ptické plchy, prvede gemetricku knstrukci plhy brazu, napíše zbrazvací rvnici, rvnici pr pticku mhutnst ččky ppíše k jak pticku sustavu, bjasní: akmdace, blízký a vzdálený bd, vyjmenuje vady ka a jak je dstranit, charakterizuje ptické přístrje uvede druhy elektrmagnetickéh záření a 9.1. Vlnvá ptika Základní pjmy Odraz a lm světla Disperze světla Interference světla, hyb světla 9.2. Zbrazvání ptickými sustavami Základní pjmy, zbrazení rvinným zrcadlem Zbrazení kulvými zrcadly Ččky, zbrazení ččku Ok jak ptická sustava, ptické přístrje -99-

100 jejich vlastnsti charakterizuje ftmetrické veličiny záření látek 9.3. Elektrmagnetické záření Přehled elektrmagnetickéh Přens energie zářením Elektrmagnetické záření rzlišuje chemický prvek a nuklid, vysvětlí, c jsu iztpy, pjmenuje nuklenvé a prtnvé čísl uvede základní princip kvantvé hyptézy, vysvětlí závislst energie kvanta na frekvenci bjasní ftelektrický jev, napíše rvnici pr ftelektrický jev bjasní spektrum atmu vdíku, frmuluje Bhrvy zákny mezi stavbu atmu a spektrálními záknitstmi vysvětlí hlavní a vedlejší kvantvé čísl, magnetické kvantvé čísl vysvětlí spntání emisi, stimulvanu emisi, rzliší typy laserů pjmenuje jaderné síly, bjasní závislst vazební energie na nuklenvém čísle ppíše stabilní nuklidy, radinuklidy, jadernu přeměnu, vyjmenuje záření α,β,γ, neutrnvé záření, vysvětlí aktivitu a plčas přeměny charakterizuje jaderné štěpení, jadernu fúzi vysvětlí, jaká reakce vzniká v jaderném reaktru, určí paliv reaktru, bjasní princip reaktru vyjmenuje užití radinuklidů v různých blastech lidské činnsti diagnstické účely,... pjmenuje princip relativity, pjmenuje princip stálé rychlsti světla, vysvětlí jeh důsledky ppíše energii a hmtnst jak navzájem úměrné veličiny, uvede zákn zachvání energie izlvané sustavy 10. Fyzika mikrsvěta Úvd d fyziky miksvěta Atm jak základní částice hmty, mdely atmu Kvantvá hyptéza, duální charakter světla Ftelektrický jev Atmvá fyzika Atm vdíku, vznik spektrálních čar, kvantvá čísla Laser Jaderná fyzika Slžení atmvých jader, vazební energie Radiaktivita Jaderné reakce Jaderná energetika Užití radinuklidů 11. Speciální terie relativity Základní princip STR, relativnst sučasnsti Dilatace času Kntrakce délek Základy relativistické dynamiky Vztah mezi hmtnstí a energií -100-

101 CHEMIE Pjetí vyučvacíh předmětu: a) becné cíle vyučvacíh předmětu - výuka chemie má zprstředkvat žákům subr vybraných pznatků, dvednstí a znalstí ptřebných pr sbní i pracvní živt - cílem vzdělání v chemii není jen znalst faktů a názrů, ale snaha přimět žáky klást si tázky klním světě a předlžené názry a infrmace psuzvat - výuka chemie přispívá k hlubšímu a kmplexnímu pchpení přírdvědných jevů a záknů, má přispívat k frmvání žáducích vztahů k přírdnímu prstředí b) charakteristika učiva živtě Výuka chemie směřuje k tmu, aby žáci uměli využívat pznatků v praktickém i dbrném vzdělávání: - analyzvat jednduché chemické prblémy - prvádět experimenty, zpracvávat je a vyhdncvat získané údaje - vyhledávat v dbrném textu a interpretvat pznatky - psudit eklgické suvislsti a vliv činnstí člvěka na slžky živtníh prstředí a mžnsti jeh chrany Žáci mají získat základní představy struktuře látek, stavebních částicích a chemických dějích, přehled vlastnstech a praktickém využití chemických látek prbíraných v rámci učiva; znát základní chemických názvslví, rientvat se v peridické tabulce prvků. c) pjetí výuky - výklad učiva je knfrntván se znalstmi žáků ze ZŠ, znalsti jsu dplňvány a rzšiřvány - d výkladu jsu prstřednictvím videa zařazvány jednduché pkusy - získané infrmace, např. z dbrné literatury, využívají v diskusi k prblematice chemických látek, z hlediska jejich vlivu na živé rganizmy - žáci pravidelně pracují s peridicku tabulku prvků - všude tam, kde t učiv umžňuje, je zařazvána prblematika tvrby a chrany živtníh prstředí - žákům jsu zdůrazňvány negativní důsledky kuření, alkhlismu, pžívání narktik, apd. - výuka je zaměřena na buducí praxi a využití materiálů (hlavně kvy) d) hdncení výsledků žáků - průběžné hdncení znalstí, např. rientačním zkušením - hdncení pužívání správné terminlgie, hdncení jedntlivých tématických celků - suhrnné pakvání a celkvé hdncení - důraz je kladen na przumění učivu a uplatnění získaných znalstí v praxi e) příns předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a průřezvých témat - pzitivní pstj a pchpení významu přírdy a živtníh prstředí pr člvěka jak celku - mtivace k celživtnímu přírdvědnému vzdělávání a využití v praxi - rzvíjení pvědmí základních eklgických záknitstech a negativních dpadech půsbení člvěka na živtní prstředí (PT člvěk a živtní prstředí) -101-

102 ROZPIS UČIVA CHEMIE 1. rčník Výsledky vzdělávání a kmpetence Tematické celky Žák: dkáže prvnat fyzikální a chemické vlastnsti různých látek; ppíše stavbu atmu, vznik chemické vazby; zná názvy, značky a vzrce vybraných chemických prvků a slučenin; ppíše charakteristické vlastnsti nekvů, kvů a jejich umístění v peridické sustavě prvků; ppíše základní metdy ddělvání slžek ze směsí a jejich využití v praxi; vyjádří slžení rztku a připraví rztk pžadvanéh slžení; vysvětlí pdstatu chemických reakcí a zapíše jednduchu chemicku reakci chemicku rvnicí; prvádí jednduché chemické výpčty, které lze využít v dbrné praxi; vysvětlí vlastnsti anrganických látek; tvří chemické vzrce a názvy vybraných anrganických slučenin; charakterizuje vybrané prvky a anrganické slučeniny a zhdntí jejich využití v dbrné praxi a v běžném živtě, psudí je z hlediska vlivu na zdraví a živtní prstředí; Žák: charakterizuje základní skupiny uhlvdíků a jejich vybrané deriváty a tvří jednduché chemické vzrce a názvy; uvede významné zástupce jednduchých rganických slučenin a zhdntí jejich využití v dbrné praxi a v běžném živtě, psudí je z hlediska vlivu na zdraví a živtní prstředí; charakterizuje bigenní prvky a jejich slučeniny; charakterizuje nejdůležitější přírdní látky; ppíše vybrané bichemické děje. 1. Obecná chemie a anrganická chemie 1.1 Atm 1.2 Mlekula 1.3 Chemická vazba 1.4 Chemická symblika a názvslví 1.5 Chemické reakce 1.6 Chemické rvnice 1.7 Peridická sustava prvků 1.8 Částicvé slžení látek, chemické látky a jejich vlastnsti, směsi a rztky 1.9 Výpčty v chemii 1.10 Chemické prvky 1.11 Vybrané prvky v běžném živtě a praxi (nekvy, kvy) 1.12 Slučeniny a názvslví anrganických slučenin 1.13 Vybrané anrganické slučeniny v běžném živtě a dbrné praxi (xidy, kyseliny, hydrxidy a sli), názvslví 2. Organická chemie a bichemie 2.1. Vlastnsti atmu uhlíku 2.2. Jednduché rganické slučeniny a názvslví 2.3. Vybrané rganické slučeniny v běžném živtě a dbrné praxi 2.4. Chemické slžení živých rganismů 2.5. Přírdní látky, bílkviny, sacharidy, lipidy, nuklevé kyseliny, bikatalyzátry, bichemické děje -102-

103 ZÁKLADY BIOLOGIE A EKOLOGIE Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Umžňuje získání pznatků v blasti bilgie a eklgie vede k pchpení základních bilgických a eklgických jevů, vztahů a suvislstí k pchpení významu přírdy a živtníh prstředí pr člvěka vede k uvědmění si glbálních prblémů živtníh prstředí seznamuje s přístupy řešení prblémů prstředí a s chranu přírdy rzvíjí dvednsti v blasti vyjadřvání a kmunikace rzvíjí schpnsti předvídat a dmýšlet zásahy a vlivy člvěka na ŽP vede k rzvji glbálníh přístupu řešení prblémů prhlubuje systémvé uvažvání vede k rzvíjení demkratických prvků v péči ŽP b) charakteristika učiva bsah navazuje na pznatky, které žáci získali na základní škle učiv je rzdělen d dvu blastí zájmů - bilgie a eklgie, je rzdělen d 3 tématických kruhů v úvdní části si žáci prhlubí a rzšíří vědmsti základních znacích a prjevech živta, bilgické pdstaty člvěka, základních pdmínkách existence a vlivech klníh prstředí na jeh živt. v další části se seznámí se základy eklgie, učí se chápat principy běhu látek a tku energie v přírdě, seznámí se s příklady eksystémů, typy krajin a s principy dynamické rvnváhy v psledním tematickém celku se věnuje pzrnst prblematice sučasnéh vztahu člvěka k živtnímu prstředí. bsah učiva respektuje zájem žáků a specifika danéh bru c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Výuka vede k psílení citvéh, hdntvéh a uvědměléh vztahu k přírdě. vede k rzvíjení etické a estetické stránky sbnsti žáka přispívá k aktivnímu přístupu k chraně a tvrbě živtníh prstředí a k ddržvání zásad trvale udržitelnéh rzvje v sbním i prfesním živtě usiluje zřetelný psun sciálních nrem ve prspěch udržitelnéh způsbu živta pmáhá utvářet eklgicky příznivé hdntvé rientace vede k vytváření spluzdpvědnsti za sučasný i buducí stav ŽP a splečnsti d) výukvé strategie (pjetí výuky) Důraz je kladen na názrnst výuky: využití brázků, mdelů, diapzitivů, filmů, videa upřednstňvání aktivizujících metd - beseda, exkurze, diskuse, prblémvé úkly, hry -103-

104 práce ve skupinách práce s infrmačními technlgiemi využití prvků estetické výchvy (kresba, literatura ) metdy pzrvání pkusy e) hdncení výsledků žáků Hdnceny jsu: hlubka przumění pznatků písemný i ústní prjev míra svjení dvednstí při plnění praktických úklů aplikace získaných pznatků na řešení knkrétních prblémů (jednu za plletí vypracují žákvský prjekt témata Autmbilismus a ŽP, Vztah bru studia k ŽP) chta samstatně pracvat, tvřit a frmulvat vlastní názry f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: a) Kmpetence k řešení prblémů d výuky zařazeny prvky prblémvéh vyučvání b) Kmpetence kmunikativní pdpruje příležitst pr vytváření vlastníh názru, jeh bhájení a rzvíjí schpnst argumentvat a frmulvat vlastní pstje (např. témata Péče zdraví, Zdraví a nemc, Glbální prblémy ŽP atd. ) využity strategie beseda, diskuse, exkurze, hry c) Persnální a sciální kmpetence rzvíjí schpnst vytvářet a uspřádat dkumentaci, zpracvat srzumitelné suvislé texty a zvažvat různé zdrje dat ( žákvské prjekty, referáty atd.), využity strategie prblémvé úkly, hry, prjektvá výuka rzvíjí schpnsti pracvat v týmu (skupinvé aktivity), chtu učit se d druhých aučit druhé,využity strategie prblémvé úkly, hry rzvíjí mezilidské vztahy (ve třídě, glbální úrvni viz glbální prblémy lidstva i na úrvni buducích generací viz TUR atd.) d) Matematické kmpetence práce s grafy, analýza dat e) Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi při zpracvání žákvských prjektů,skupinvých úklů i individuální přípravě na vyučvání využíván internet, textvé a datvé editry, výukvé prgramy, data prjektr atd. samstatná i skupinvá práce s infrmacemi Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata: Občan v demkratické splečnsti -104-

105 vlbu vhdných metd a frem výuky jsu studenti vedeni k rzvji sciálních a kmunikačních dvednstí (viz pjetí výuky) všechny tematické celky Člvěk a živtní prstředí průřezvé téma je naplněn již samtným tematickým rzsahem, ale také vzděláváním a výchvu v blasti citů, pstjů, preferencí a hdnt Infrmační a kmunikační technlgie pčítačvá gramtnst je důležitu sučástí výuky, nejvíce zařazena d výuky tematickéh celku Člvěk a ŽP, žáci pr práci s infrmacemi využívají dstupné kmunikační technlgie (vypracvání samstatných prací) Člvěk a svět práce v rámci výuky dchází k rzvji mtivace v blasti pracvní i prfesní, témata samstatných prací vleny s hledem ke vztahu k buducímu pvlání -105-

106 ROZPIS UČIVA ZÁKLADY BIOLOGIE A EKOLOGIE 1. rčník Výsledky vzdělávání Žák: charakterizuje názry na vznik a vývj živta na Zemi vlastními slvy bjasní základní vlastnsti živých sustav ppíše buňku, prvná různé typy buněk a vysvětlí rzdíly mezi auttrfní a hetertrfní buňku uvede příklady základních skupin rganismů a prvná je rientuje se v základních genetických pjmech, uvede příklady využití genetiky v praxi ppíše základní stavbu lidskéh těla a funkci jeh rgánů, zná zásady správné výživy a zdravéh živtníh stylu uvede půvdce bakteriálních, virvých a jiných nemcnění, zná způsby chrany před nimi ppíše, jak faktry živtníh prstředí vlivňují lidské zdraví ppíše vliv fyzickéh a psychickéh zatížení na lidský rganismus dvede rzpznat hrzící nebezpečí a ví, jak na ně reagvat v situacích sbníh hržení a za mimřádných událstí vysvětlí základní eklgické pjmy charakterizuje vztahy mezi rganismy a prstředím bjasní a rzliší bitické a abitické pdmínky živta vysvětlí ptravní vztahy v přírdě ppíše pdstatu běhu látek a tku energie v přírdě a charakterizuje různé typy krajiny má přehled histrii vzájemnéh vlivňvání člvěka a přírdy dvede vyjádřit vzájemné vztahy mezi člvěkem a živtním prstředí hdntí vliv různých činnstí člvěka na jedntlivé slžky živtníh prstředí charakterizuje přírdní zdrje survin a energie z hlediska jejich bnvitelnsti dkáže psudit vliv člvěka Učiv 1. Základy bilgie 1.1. Vznik a vývj živta na Zemi, gelgické éry 1.2. Vlastnsti živých sustav 1.3. Buňka (bakteriální, rstlinná, živčišná) 1.4. Rzmanitst rganismů a jejich charakteristika 1.5. Dědičnst a prměnlivst rganismů 1.6. Bilgie člvěka stavba a funkce rgánvých sustav 1.7. Zdraví a nemc 1.8. Péče zdraví 1.9. Zásady jednání v situacích sbníh hržení a za mimřádných událstí 2. Základy Eklgie 2.1. Základní eklgické pjmy 2.2. Pdmínky existence živta 2.3. Ptravní řetězce 2.4. Eksystémy stavba, funkce, typy 2.5. Oběh látek v přírdě 2.6. Typy krajiny 3. Člvěk a živtní prstředí 3.1. Člvěk a vývj jeh vztahu k přírdě 3.2. Vzájemné vztahy mezi člvěkem a živtním prstředí 3.3. Dpady činnsti člvěka na živtní prstředí 3.4. Přírdní zdrje energie, surviny

107 Výsledky vzdělávání na prstředí jejich využíváním rientuje se ve způsbech nakládání s dpady a mžnstech snížení jejich prdukce uvede příklady glbálních prblémů živtníh prstředí a mžnsti jejich řešení ve vztahu k prblémům reginálním a lkálním uvede základní znečisťující látky v vzduší, vdě a půdě dkáže získat infrmace aktuální situaci z různých zdrjů uvede příklady chráněných území v ČR a v reginu má přehled eknmických, právních a infrmačních nástrjích splečnsti na chranu přírdy a prstředí a indikátrech ŽP vysvětlí pjem trvale udržitelný rzvj zdůvdní dpvědnst každéh jedince za chranu přírdy, krajiny a živtníh prstředí na knkrétním příkladu z bčanskéh živta a dbrné praxe navrhne řešení vybranéh envirnmentálníh prblému Učiv 3.5. Odpady 3.6. Glbální prblémy živtníh prstředí 3.7. Ochrana přírdy a krajiny 3.8. Chráněná území 3.9. Nástrje splečnsti na chranu živtníh prstředí Trvale udržitelný rzvj Odpvědnst jedince za chranu přírdy a živtníh prstředí Aplikace získaných pznatků na prblematiku bru -107-

108 MATEMATIKA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Výuka matematiky má krmě funkce všebecně vzdělávací i funkci průpravnu pr dbrnu slžku vzdělávání. Rzvíjí a prhlubuje pchpení a využití kvantitativních a prstrvých vztahů reálnéh světa. Umžňuje pchpit žákům, že matematika je nezastupitelným prstředkem v předvídání reálných jevů. Osvjené matematické pjmy, vztahy a prcesy jim pmáhají prniknut d pdstaty bru a prpjvat jedntlivé tematické kruhy. Matematické vzdělávání pmáhá rzvíjet abstraktní a analytické myšlení, lgické usuzvání, učí srzumitelné a věcné argumentaci. b) charakteristika učiva Vzdělání směřuje k tmu, aby žáci využívali matematických vědmstí a dvednstí při řešení běžných situací, dkázali aplikvat matematické pznatky a pstupy v dbrných předmětech. Žáci by měli umět matematizvat reálné situace, zkumat a řešit prblémy, číst s przuměním matematický text, vyhdncvat infrmace získané z různých zdrjů (grafy, diagramy, internet), pužívat pmůcky dbrnu literaturu, kalkulátr, rýsvací ptřeby, PC. c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Vzdělání by měl směřvat k respektvání lidskéh živta, vytvářet úctu k přírdě, k chraně živtníh prstředí, chápání glbálních prblémů světa. Měl by prhlubvat u žáků sbnstní a bčansku identitu, umět ji chránit a sučasně respektvat identitu jiných, prstit se d předsudků, xenfbie, agresivníh nacinalismu, etnické a jiné nesnášenlivsti. Měl by se pdílet na utváření slušnéh chvání žáků v suladu s mrálními zásadami a pravidly splečenskéh chvání, vést žáky k ptřebě zapjit se d bčanskéh živta, pdílet se na zachvání demkracie a jejím zdknalvání. d) výukvé strategie (pjetí výuky) Učiv matematiky navazuje na znalsti ze základní škly, učiv prhlubuje a rzšiřuje. Největší důraz je kladen na: -108-

109 rzvíjení matematickéh myšlení pužívání matematické argumentace užívání symbliky, znalsti algritmů matematických perací práce s daty, čtení diagramů a grafů, tabelace výsledků zbrazvání těles prstrvu představivst představy veliksti a mnžství, převdy jedntek využívání prstředků ICT hledání a vytváření integračních vazeb s statními, hlavně dbrnými předměty matematika má širké využití, hlavně ve fyzice a dbrných předmětech využívání základních aritmetických perací, dhady a zakruhlvání e) hdncení výsledků žáků Ověřvání znalstí žáků je prváděn převážně písemnu frmu pmcí testů, tematických písemných prací a pětiminutvek, které umžňují vyzkušet všechny žáky najednu a věřit také jejich schpnst samstatně pracvat. Před čtvrtletní klasifikací je mžné věřit zvládnutí učiva za dané bdbí frmu hdinvé čtvrtletní písemné práce. Úrveň zvládnutí učiva lze rvněž věřit během ústníh zkušení, kdy lze se žákem individuálně pracvat, upzrnit h na neznalsti a navrhnut pmc při jejich dstraňvání. Při celkvém hdncení se také přihlíží k aktivní práci žáků ve vyučvacích hdinách a ke grafické úpravě sešitů. V psledním rčníku studia je nedílnu sučástí hdncení žáků příprava k maturitní zkušce, tzn. úspěšné abslvvání přípravných maturitních testů. f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Výuka matematiky směřuje k tmu, aby žáci byli schpni funkčně využívat matematické dvednsti v různých živtních situacích. Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: Matematické kmpetence správně pužívat a převádět běžné jedntky prvádět reálný dhad výsledku řešení dané úlhy nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úlh -109-

110 číst a vytvářet různé frmy grafickéh znázrnění, tabulky, grafy aplikvat matematické pstupy při řešení praktických úlh Kmpetence k učení mít pzitivní vztah k učení a vzdělávání; vládat různé techniky učení, umět si vytvřit vhdný studijní režim a pdmínky; uplatňvat různé způsby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracvávat infrmace; být čtenářsky gramtný; s przuměním psluchat mluvené prjevy (např. výklad, přednášku, prslv aj.), přizvat si pznámky; využívat ke svému učení různé infrmační zdrje včetně zkušenstí svých i jiných lidí; sledvat a hdntit pkrk při dsahvání cílů svéh učení, přijímat hdncení výsledků svéh učení d jiných lidí; znát mžnsti svéh dalšíh vzdělávání, zejména v bru a pvlání. Kmpetence k řešení prblémů przumět zadání úklu neb určit jádr prblému, získat infrmace ptřebné k řešení prblému, navrhnut způsb řešení, ppř. varianty řešení, a zdůvdnit jej, vyhdntit a věřit správnst zvlenéh pstupu a dsažené výsledky; uplatňvat při řešení prblémů různé metdy myšlení (lgické, matematické, empirické) a myšlenkvé perace; vlit prstředky a způsby (pmůcky, studijní literaturu, metdy a techniky) vhdné pr splnění jedntlivých aktivit, využívat zkušenstí a vědmstí nabytých dříve; splupracvat při řešení prblémů s jinými lidmi (týmvé řešení). Kmunikativní kmpetence vyjadřvat se přesně a srzumitelně -110-

111 myšlenky frmulvat srzumitelně a suvisle zpracvávat jednduché dbrné texty s matematicku tematiku Persnální a sciální kmpetence: efektivně se učit a pracvat, vytvřit si reálný učební plán, stanvit lgicku pslupnst plnění úklu věřvat si získané pznatky, zvažvat názry a pstje jiných lidí adaptvat se na měnící se živtní a pracvní pdmínky a pdle mžnstí je pzitivně vlivňvat mít dpvědný vztah ke svému zdraví pracvat v týmu v různých pracvních pzicích a pdílet se na realizaci splečných úklů přispívat k vytváření dbrých mezilidských vztahů a předcházení sbních knfliktů Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi pracvat s sbním pčítačem a dalšími prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií; pracvat s běžným základním a aplikačním prgramvým vybavením; učit se pužívat nvé aplikace; kmunikvat elektrnicku pštu a využívat další prstředky nline a ffline získávat infrmace z tevřených zdrjů, zejména pak s využitím celsvětvé sítě Internet; pracvat s infrmacemi z různých zdrjů nesenými na různých médiích (tištěných, elektrnických, audivizuálních), a t i s využitím prstředků infrmačních a kmunikačních technlgií; uvědmvat si nutnst psuzvat rzdílnu věrhdnst různých infrmačních zdrjů a kriticky přistupvat k získaným infrmacím, být mediálně gramtní. Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata: Občan v demkratické splečnsti matematika rzvíjí lgické myšlení a tím vede žáky k sebedpvědnsti a sebevědmí připravuje je klást si základní existenční tázky a hledat na ně dpvědi -111-

112 Člvěk a živtní prstředí pmáhá žákům získávat dvednsti tak, aby uměli zpracvávat velké mnžství infrmací stavu živtníh prstředí a správně je interpretvat przumět suvislstem mezi envirnmentálními, eknmickými a sciálními aspekty ve vztahu k udržitelnému rzvji Člvěk a svět práce: matematika výrazným způsbem rzvíjí intelekt člvěka a výrazně tak vlivňuje jeh uplatnění na trhu práce vede žáky k uvědmění si významu celživtníh vzdělávání za účelem aktivníh pracvníh živta a úspěšné prfesní kariéře Infrmační a kmunikační technlgie: matematika pskytuje nástrje pr pchpení a smysluplné využití infrmační techniky naučí žáky vyhledávat a zpracvávat infrmace pr účely uplatnění v praxi i pr další vzdělávání -112-

113 ROZPIS UČIVA MATEMATIKA 1. rčník 99 hdin Výsledky vzdělávání Žák: si zpakuje učiv prbírané na ZŠ prvádí aritmetické perace v R pužívá různé zápisy reálnéh čísla znázrní reálné čísl neb jeh aprximace na číselné se pužívá abslutní hdntu a chápe její gemetrický význam prvnává reálná čísla, určí vztahy mezi reálnými čísly zapíše a znázrní interval prvádí, znázrní a zapíše perace s intervaly (sjedncení, průnik) řeší praktické úlhy za pužití trjčlenky, prcentvéh pčtu a pměru ve vztahu k danému bru vzdělání prvádí perace s mcninami a dmcninami řeší praktické úlhy s mcninami s racinálním expnentem a dmcninami při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací pužívá pjem člen, keficient, stupeň členu, stupeň mnhčlenu prvádí perace s mnhčleny, lmenými výrazy, výrazy bsahujícími mcniny a dmcniny prvádí umcnění dvjčlenu pmcí vzrců rzkládá mnhčleny na sučin určí definiční br výrazu sestaví výraz na základě zadání Učiv Opakvání ze ZŠ Operace s čísly číselný br R aritmetické perace v číselných brech R různé zápisy reálnéh čísla reálná čísla a jejich vlastnsti abslutní hdnta reálnéh čísla intervaly jak číselné mnžiny perace s číselnými mnžinami (sjedncení, průnik) užití prcentvéh pčtu mcniny s expnentem přirzeným, celým a racinálním dmcniny slvní úlhy 2. Číselné výrazy a algebraické výrazy - Číselné výrazy - Algebraické výrazy - Mnhčleny, lmené výrazy, výrazy s mcninami a dmcninami - Definiční br algebraickéh výrazu - Slvní úlhy -113-

114 Výsledky vzdělávání mdeluje jednduché reálné situace užitím výrazů zejména ve vztahu k danému bru vzdělání interpretuje výraz s prměnnými zejména ve vztahu k danému bru vzdělání při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Rzliší úpravy rvnic na ekvivalentní a neekvivalentní Určí definiční br rvnice a nervnice Řeší lineární rvnice, nervnice a jejich sustavy Řeší kvadratické rvnice, nervnice Řeší rvnice s neznámu ve jmenvateli Řeší rvnice v sučinvém a pdílvém tvaru Vyjádří neznámu ze vztahu Užívá vztahy mezi křeny a keficienty kvadratické rvnice Užívá rvnic, nervnic a jejich sustav k řešení reálných prblémů, zejména ve vztahu k danému bru vzdělání Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Učiv 3. Řešení rvnic a nervnic Úpravy rvnic Lineární rvnice a nervnice s jednu neznámu Rvnice s neznámu ve jmenvateli Rvnice v sučinvém a pdílvém tvaru Kvadratická rvnice a nervnice Vztahy mezi křeny a keficienty kvadratické rvnice Sustavy rvnic a nervnic Vyjádření neznámé ze vzrce Slvní úlhy -114-

115 ROZPIS UČIVA MATEMATIKA 2. rčník Výsledky vzdělávání Žák: Rzlišuje jedntlivé druhy funkcí, sestrjí jejich grafy a určí jejich vlastnsti včetně mntnie a extrémů Pracuje s matematickým mdelem reálných situací a výsledek vyhdntí vzhledem k realitě Aplikuje v úlhách pznatky funkcích při úpravách výrazů a rvnic Užívá grafické řešení rvnic, nervnic a jejich sustav Určí průsečíky grafu funkce s sami suřadnic Určí hdnty prměnné pr dané funkční hdnty Určí předpis funkce ke grafu a napak Sestrjí graf funkce dané předpisem pr zadané hdnty Řeší reálné prblémy s pužitím uvedených funkcí zejména ve vztahu k bru vzdělání Řeší jednduché lgaritmické rvnice Řeší jednduché expnenciální rvnice Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Užívá pjmy. Orientvaný úhel, velikst úhlu Určí velikst úhlu ve stupních a v blukvé míře a jejich převdy Graficky znázrní gnimetrické funkce v bru reálných čísel Určí definiční br a br hdnt gnimetrických funkcí, určí jejich vlastnsti včetně mntnie a extrémů Učiv 1. Funkce - Pjem funkce, definiční br a br hdnt funkce, graf funkce - Vlastnsti funkce - Lineární funkce - Grafické řešení rvnic, nervnic a jejich sustav - Lineárně lmená funkce - Kvadratická funkce - Expnenciální funkce a rvnice - Lgaritmická funkce a rvnice - Lgaritmus a jeh užití - Věty lgaritmech - Úprava výrazů bsahujících funkce - Slvní úlhy 2. Gnimetrie a trignmetrie Orientvaný úhel Gnimetrické funkce Věta sinvá a ksinvá Gnimetrické rvnice Využití gnimetrických funkcí k určení stran a úhlů v trjúhelníku -115-

116 Výsledky vzdělávání S pužitím gnimetrických funkcí určí ze zadaných údajů veliksti stran a úhlů v pravúhlém a becném trjúhelníku Pužívá vlastnstí a vztahů gnimetrických funkcí při řešení gnimetrických rvnic Pužívá vlastnstí a vztahů gnimetrických funkcí k řešení vztahů v rvinných i prstrvých útvarech Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Učiv Úprava výrazů bsahujících gnimetrické funkce -116-

117 ROZPIS UČIVA MATEMATIKA 3. rčník Výsledky vzdělávání Žák: Užívá pjmy a vztahy: bd, přímka, rvina, dchylka dvu přímek, vzdálenst bdu d přímky, vzdálenst dvu rvnběžek, úsečka a její délka Užívá jedntky délky a bsahu, prvádí převdy jedntek délky a bsahu Řeší úlhy na plhvé a metrické vlastnsti rvinných útvarů zejména ve vztahu k danému bru vzdělání Užívá věty shdnsti a pdbnsti trjúhelníků v pčetních i knstrukčních úlhách Graficky rzdělí úsečku v daném pměru Graficky změní velikst úsečky v daném pměru Využívá pznatky mnžinách všech bdů dané vlastnsti v knstrukčních úlhách Ppíše rvinné útvary, určí jejich bsah a bvd Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Učiv 1. Planimetrie Planimetrické pjmy Plhvé vztahy rvinných útvarů Metrické vlastnsti rvinných útvarů Euklidvy věty Mnžiny bdů dané vlastnsti Rvinné útvary: kružnice, kruh a jejich části, mnhúhelníky, pravidelné mnhúhelníky, slžené útvary, knvexní a neknvexní útvary Trjúhelník a čtyřúhelník (strana, vnitřní a vnější úhly, výšky, rtcentrum, těžnice a těžiště, střední příčky, kružnice psaná a vepsaná) Shdná zbrazení v rvině, jejich vlastnsti a uplatnění Pdbná zbrazení v rvině, jejich vlastnsti a uplatnění Shdnst a pdbnst -117-

118 Výsledky vzdělávání Určí vzájemnu plhu bdů a přímek, bdů a rviny, dvu přímek, přímky a rviny, dvu rvin Určí dchylku dvu přímek, přímky a rviny, dvu rvin Určuje vzdálenst bdů, přímek a rvin Charakterizuje tělesa: kmlý jehlan a kužel, kule a její části Určí pvrch a bjem tělesa včetně slženéh tělesa s využitím funkčních vztahů a trignmetrie Využívá sítě tělesa při výpčtu pvrchu a bjemu tělesa Aplikuje pznatky tělesech v praktických úlhách, zejména ve vztahu k danému bru vzdělání Užívá a převádí jedntky bjemu Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Žák: Určí vzdálenst dvu bdů a suřadnice středu úsečky Užívá pjmy: vektr a jeh umístění, suřadnice bdu, vektru a velikst vektru Prvádí perace s vektry (sučet vektrů, násbek vektru reálným číslem, skalární sučin vektrů) Užije graficku interpretaci perací s vektry Určí velikst úhlu dvu vektrů Užije vlastnsti klmých a klineárních vektrů Určí parametrické vyjádření přímky, becnu rvnici přímky a směrnicvý tvar rvnice přímky v rvině Určí plhvé vztahy bdů a přímek Učiv 2. Steremetrie Plhvé vztahy prstrvých útvarů Metrické vlastnsti prstrvých útvarů Tělesa a jejich sítě Slžená tělesa Výpčet pvrchu, bjemu těles, slžených těles 1. Analytická gemetrie Suřadnice bdu Suřadnice vektru Střed úsečky Vzdálenst bdů Operace s vektry Přímka v rvině Plhvé vztahy bdů a přímek v rvině Metrické vlastnsti bdů a přímek v rvině -118-

119 Výsledky vzdělávání Učiv v rvině a aplikuje je v úlhách Určí metrické vlastnsti bdů a přímek a aplikuje je v úlhách Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací -119-

120 ROZPIS UČIVA MATEMATIKA 4. rčník Výsledky vzdělávání Určí vzdálenst dvu bdů Vysvětlí pslupnst jak zvláštní případ funkce Určí pslupnst: vzrcem pr n-tý člen, výčtem prvků, graficky Pzná aritmeticku pslupnst a určí její vlastnsti Pzná gemetricku pslupnst a určí její vlastnsti Užívá pznatků pslupnstech při řešení úlh v reálných situacích, zejména ve vztahu k bru vzdělání Pužívá pjmy finanční matematiky a prvádí výpčty změny cen zbží, směna peněz, danění, úrk, úrčení, jednduché úrkvání, spření, úvěry, splátky úvěrů Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Řeší jednduché kmbinatrické úlhy úvahu (pužívá základní kmbinatrická pravidla) Užívá vztahy pr pčet variací, permutací a kmbinací Pčítá s faktriály a kmbinačními čísly Užívá pznatků z kmbinatriky při řešení úlh v reálných situacích Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Užívá pjmy: náhdný pkus, výsledek náhdnéh pkusu, nezávislst jevů Užívá pjmy: náhdný jev a jeh pravděpdbnst, výsledek náhdnéh pkusu, pačný jev, nemžný jev, jistý jev, mnžina výsledků náhdnéh Učiv 3. Pslupnsti a finanční matematika Pznatky pslupnstech Aritmetická pslupnst Gemetrická pslupnst Finanční matematika Slvní úlhy Využití pslupnstí při řešení úlh z praxe 2. Kmbinatrika Faktriál Variace, permutace a kmbinace bez pakvání Variace s pakváním Pčítání s faktriály a kmbinačními čísly Slvní úlhy 3. Pravděpdbnst v praktických úlhách Náhdný pkus, výsledek náhdnéh pkusu Náhdný jev -120-

121 Výsledky vzdělávání pkusu Určí pravděpdbnst náhdnéh jevu Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Užívá a vysvětlí pjmy: statistický subr, rzsah subru, statistická jedntka, četnst, relativní četnst, statistický znak kvalitativní a kvantitativní, aritmetický průměr, hdnta znaku Určí četnst a relativní četnst hdnty znaku Sestaví tabulku četnstí Určí charakteristiky plhy (aritmetický průměr, medián, mdus, percentil) Určí charakteristiky variability (rzptyl, směrdatná dchylka) Čte a vyhdntí statistické údaje v tabulkách, diagramech a grafech Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Učiv Opačný jev, nemžný jev, jistý jev Mnžina výsledků náhdnéh pkusu Nezávislst jevů Výpčet pravděpdbnsti náhdnéh jevu Aplikační úlhy 4. Statistika v praktických úlhách Statistický subr, jeh charakteristika Četnst a relativní četnst znaku Charakteristiky plhy Charakteristiky variability Statistická data v grafech a tabulkách Aplikační úlhy -121-

122 SEMINÁŘ A CVIČENÍ Z MATEMATIKY 4. rčník Výsledky vzdělávání Žák vládá veškeré učiv a je připraven ke slžení maturitní zkušky. Učiv 1. Číselné bry 2. Algebraické výrazy 3. Rvnice a nervnice 4. Funkce 5. Pslupnsti a finanční matematika 6. Planimetrie 7. Steremetrie 8. Analytická gemetrie 9. Kmbinatrika, pravděpdbnst a statistika 10. Cvičný test -122-

123 TĚLESNÁ VÝCHOVA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Vyučvací předmět tělesná výchva má především za cíl vybavit žáky znalstmi a dvednstmi ptřebnými k preventivní a aktivní péči zdraví a bezpečnst, aby znali,jak je vlivněn zdraví člvěka výživu, živtním prstředím, ddržváním hygieny a phybvými aktivitami. Sučasně je vést k pravidelnému a uvědmělému prvádění phybvých činnstí, nejen u phybvě nadaných, ale i u méně nadaných a zdravtně slabených žáků. Dále si klade za cíl vybavit žáky znalstmi a dvednstmi ptřebnými pr branu a chranu prti nebezpečím, které hržují zdraví jedince, s důrazem kladeným zejména na dlnst prti různým závislstem (na psychtrpních látkách, hracích autmatech, pčítačvých hrách apd.). Jedním z cílů je rvněž seznámit žáky se vzrci chvání při vzniku mimřádných událstí včetně znalstí a dvednstí pr pskytnutí první pmci a resuscitaci. b) charakteristika učiva Vyučvací předmět tělesná výchva zahrnuje jednak učiv tělesné výchvy, jednak učiv ptřebné k péči zdraví a k chraně člvěka za mimřádných událstí, včetně základů první pmci. Většina učiva tělesné výchvy bude realizvána v hdinách vyučvacíh předmětu. Důraz je kladen zejména na výuku klektivních míčvých her a všebecnu tělesnu zdatnst. Výuka lyžvání, pbyt v přírdě, turistika a zdravtnická tématika budu realizvány frmu výcvikvých pbytvých sprtvních kurzů. c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Výuka předmětu tělesná výchva směřuje k tmu, aby žáci: cílevědmě chránili a vážili si zdraví jak jedné z prvřadých hdnt ptřebné ke kvalitnímu pržívání živta a rzpznali, c hržuje jejich tělesné a duševní zdraví racinálně jednali v situacích sbníh a veřejnéh hržení chápali, jak vlivy živtníh prstředí půsbí na zdraví člvěka znali prstředky, jak chránit své zdraví, jak zvyšvat tělesnu zdatnst a kultivvat svůj phybvý prjev usilvali dsažení ptimálníh phybvéh rzvje v rámci svýchmžnstí psudili důsledky kmerčníh vlivu médií na zdraví a zaujali k mediálním bsahům kritický dstup snažili se vyrvnávat nedstatek phybu a jednstrannu tělesnu či duševní zátěž -123-

124 pciťvali radst a uspkjení z prváděné tělesné (sprtvní) činnsti usilvali pzitivní změny tělesnéh pjetí sebe sama využívali phybvých činnstí, sprtvních pravidel a sutěží ke správným rzhdvacím pstupůmpdle zásad rvnéh jednání kntrlvali a vládali své jednání, chvali se dpvědně v zařízeních tělesné výchvy a sprtu i při phybvých činnstech vůbec prefervali pravidelné prvádění phybvých aktivit v denním režimu; eliminvali zdraví hržující návyky a činnsti d) výukvé strategie (pjetí výuky) Výuka vyučvacíh předmětu tělesná výchva bude prbíhat: v pdstatné většině na sprtvištích škly (víceúčelvá sprtvní hala, šklní hřiště) v menší části na externích specializvaných sprtvištích (plavecký bazén, kluziště) v přírdních lkalitách a ubytvacích zařízeních při výcvikvých pbytvých kurzech pdle tematické náplně (lyžařský výcvik, turistika, první pmc) v aktivitách mimšklní výchvy (kružky, sutěže) e) hdncení výsledků žáků Ve vyučvacím předmětu tělesná výchva jsu žáci hdnceni za: především zájem předmět ve výuce během plletí, za aktivitu a iniciativu při jedntlivých činnstech snahu svůj systematický tělesný rzvj a za výsledky tét snahy prvěřvané bateriemikntrlních a kndičních testů zvládnutí a svjení jedntlivých činnstí prezentvaných v praktických ukázkách snahu prakticky využívat získané vědmsti a svjené činnsti v denním režimu účast v sutěžích škly a ASŠK f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat následující Vyučvací předmět tělesná výchva vede žáky k vytváření schpnsti uplatnit klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení mít pzitivní vztah k phybvému učení a vzdělávání przumět mluvenému prjevu (např. výkladu) sledvat a hdntit pkrk při dsahvání cílů svéh mtrickéh učení, přijímat hdncenívýsledků svéh učení d jiných lidí aznát mžnsti svéh dalšíh vzdělávání Kmpetence k řešení prblémů przumět zadání úklu neb určit jádr prblému -124-

125 vlit prstředky a způsby vhdnépr splnění jedntlivých tělvýchvných aktivit, využívat zkušenstí a vědmstí nabytých dříve při klektivních sprtvních činnstech splupracvat při řešení prblémů s jinými lidmi (týmvé řešení) Kmpetence kmunikativní frmulvat a bhajvat své názry a pstje při klektivních činnstech ddržvat dbrnu terminlgii vyjadřvat se a vystupvat v suladu se zásadami kultury prjevu a chvání Persnální a sciální kmpetence psuzvat reálně své fyzické a duševní mžnsti, dhadvat důsledky svéh jednánía chvání v různých situacích mít dpvědný vztah ke svému zdraví, pečvat svůj fyzický i duševní rzvj, být sivědm důsledků nezdravéh živtníh stylu a závislstí stanvvat si sprtvní cíle a pririty pdle svých sbních schpnstí reagvat adekvátně na hdncení svéh vystupvání a způsbu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku, zejména v klektivních sprtech pracvat v týmu a pdílet se na realizaci splečných herních činnstí přijímat a dpvědně plnit svěřené dílčí úkly Občanské kmpetence a kulturní pvědmí jednat dpvědně, samstatně a iniciativně jednat v suladu s mrálními principy a zásadami splečenskéh chvání i ve vypjatých situacích sprtvníh záplení Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána tat průřezvá témata: Občan v demkratické splečnsti mít vhdnu míru sebevědmí, dpvědnsti za svu sbu a schpnst mrálníh úsudku Člvěk a živtní prstředí chápat pstavení člvěka v přírdě a vlivy prstředí na jeh zdraví a živt svjit si zásady zdravéh živtníh stylu a vědmí dpvědnsti za své zdraví -125-

126 ROZPIS UČIVA TĚLESNÁ VÝCHOVA 1. rčník Výsledky vzdělávání Žák: a) uplatňuje ve svém jednání základní znalsti stavbě a funkci lidskéh rganismu jak celku a) ppíše, jakým způsbem faktry živtníh prstředí vlivňují zdraví lidí b) dvede psudit psychické, estetické a sciální účinky phybvých činnstí c) ppíše vliv fyzickéh a psychickéh zatížení na lidský rganismus d) dvede rzpznat hrzící nebezpečí a ví,jak se dpručuje na ně reagvat e) kriticky hdntí mediální braz krásy lidskéh těla a kmerční reklamu; f) dvede psudit prspěšné mžnsti kultivace a estetizace svéh vzhledu g) vlí sprtvní vybavení (výstrj a výzbrj) dpvídající příslušné činnsti a klním pdmínkám (klimatickým, zařízení, hygieně, bezpečnsti) a dvede je udržvata šetřvat h) uplatňuje zásady sprtvníh tréninku i) kmunikuje při phybvých činnstech, ddržuje smluvené signály a vhdně pužívá dbrnu terminlgii j) zná a správně reaguje na přadvé pvely využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti dkáže překnat únavu a jiné nepříjemné pcity mrálně vlními vlastnstmi a) uplatňuje zásady bezpečnsti při jedntlivých atletických disciplínách b) dvede rzvíjet svalvu sílu, rychlst, vytrvalst, bratnst a phyblivst c) umí uplatňvat zásady atletickéh tréninku d) zná atleticku terminlgii e) využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti f) dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců i družstva Učiv 1. Péče zdraví 1.1. Zdraví 1.2. Činitelé vlivňující zdraví: živtní prstředí, živtní styl, phybvé aktivity, výživa a stravvací návyky, rizikvé chvání 1.3. Vztah duševníh a tělesnéh zdraví, vliv na rzvj sbnsti; rizikvé faktry pškzujícízdraví 1.4. Prevence úrazů a nemcí 1.5. Mediální braz krásy lidskéh těla, kmerční reklama 2. Terie tělesné výchvy 2.1. Bezpečnst při tělesných cvičeních, význam úbrvé a cvičební kázně 2.2. Zátěžvá skladba cvičební jedntky 2.3. Odbrné názvslví v tělesné výchvě 2.4. Přadvá cvičení, nástupvé tvary třídy 3. Phybvé testy 3.1. Testy becné síly, rychlsti, vytrvalsti a bratnsti 4. Atletika 4.1. Technika běhu v různých pdmínkách 4.2. Atletická abeceda 4.3. Sprint na 30 a 60 m 4.4. Sprint na 150 m 4.5. Běh na 600 m 4.6. Startvní reakce starty z různých plh 4.7. Nízký start z blků 4.8. Skk daleký 4.9. Skk vyský svjení základů jednh ze skkanských způsbů Hd granátem z místa a rzběhu Vrhačská abeceda Vrh kulí 5 kg bční technika -126-

127 Výsledky vzdělávání a) využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti b) uplatňuje zásady bezpečnsti připhybvých aktivitách (dpmc a záchrana) c) pzná chybně a správně prváděné činnsti, umí analyzvat a zhdntitkvalitu d) dvede rzvíjet svalvu sílu, bratnst a phyblivst a) vládá základní herní činnsti jedntlivce a participuje na týmvých herních činnstech družstva a) dvede rzlišit jednání fair play d nesprtvníh jednání b) dvede uplatňvat techniku a základy taktiky v základních a vybraných sprtvních dvětvích c) kmunikuje při phybvých činnstech, ddržuje smluvené signály a vhdně pužívá dbrnu terminlgii d) vládá základní pravidla jedntlivých her e) vládá zmírňvání pádů f) umí překnávat překážky g) dkáže překnat strach a) využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti h) uplatňuje svjené způsby regenerace a relaxace i) vlí sprtvní vybavení (výstrj a výzbrj) dpvídající příslušné činnsti a klním pdmínkám (klimatickým, bezpečnsti) a dvede je udržvat a šetřvat j) kmunikuje při phybvých činnstech ve vlném terénu, ddržuje smluvené signály a vhdně pužívá dbrnu lyžařsku terminlgii a) vlí výstrj a výzbrj dpvídající příslušné činnsti a klním pdmínkám k) kmunikuje při phybvých činnstech b) vládá kmpenzační cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil, i Učiv 5. Gymnastika 5.1. Akrbacie, ktul vpřed 5.2. Ktul vzad 5.3. Stj lpatkách 5.4. Stj hlavě 5.5. Šplh na tyči s přírazem 5.6. Hrazda dsažná výmyk 5.7. Sešin vpřed 5.8. Pdmet 5.9. Přeskk rznžka přes bednu nadél 6. Phybvé hry 6.1. Drbné a průpravné phybvé hry 6.2. Sprtvní hry Ftbal 6.3. Vedení a zpracvání míče 6.4. Přihrávka v klidu i phybu 6.5. Zpracvání přihrávky, střelba z místa 6.6. Činnst v útku a braně 6.7. Basketbal 6.8. Přihrávka v klidu i phybu 6.9. Driblink v klidu i phybu Střelba na kš z místa Osbní brana Flrbal Základní pravidla flrbalu Vedení míčku, přihrávka Zpracvání přihrávky a střelba Řízená hra 7. Úply 7.1. Pády 7.2. Přetahvání a přetlačvání 7.3. Drbné úplvé hry 8. Plavání 8.1. Startvní skk m libvlným plaveckým způsbem Nácvik dýchání d vdy Plavání pd hladinu 15m 9. Lyžvání (týdenní pbytvý kurz) 9.1. Základy sjezdvéh lyžvání (zatáčení, zastavvání, jízda v různých terénních a klimatických pdmínkách, jízda na vleku) 9.2. Základy běžeckéh lyžvání 9.3. Základy jízdy na snwbardu 9.4. Chvání při pbytu v hrském prstředí 10. Bruslení (dplňkvě) Základy bruslení Základy ledníh hkeje 11. Zdravtní tělesná výchva Speciální krektivní cvičení pdle -127-

128 Výsledky vzdělávání vzhledem k pžadavkům buducíh pvlání; uplatňuje svjené způsby relaxace c) dkáže rzlišit vhdné a nevhdné phybvé činnsti vzhledem k pruše svéh zdraví l) dvede se zapjit d rganizace turnajů a sutěží a umí zpracvat jednduchu dkumentaci m) dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců neb týmu n) dvede uplatňvat techniku a základy taktiky ve vybraných sprtvních dvětvích Učiv druhu jednstrannéh zatížení, případně slabení rganizmu Kmpenzační gymnastická a prtahvací cvičení, phybvé hry, plavání, turistika a phyb v přírdě 12. Celšklní sutěže (perativně) Silvé a individuální disciplíny Sprtvní klektivní hry 13. Reprezentace škly v sutěžích přádaných AŠSK -128-

129 ROZPIS UČIVA TĚLESNÁ VÝCHOVA 2. rčník Výsledky vzdělávání Žák: b) ppíše, jakým způsbem faktry živtníh prstředí vlivňují zdraví lidí c) dvede psudit vliv pracvních pdmínek a pvlání na své zdraví v dluhdbé perspektivě a ví, jak by mhl kmpenzvat jejich nežáducí důsledky d) dvede psudit psychické, estetické a sciální účinky phybvých činnstí e) ppíše vliv fyzickéh a psychickéh zatížení na lidský rganismus f) dvede rzpznat hrzící nebezpečí a ví, jak se dpručuje na ně reagvat g) kriticky hdntí mediální braz krásy lidskéh těla a kmerční reklamu; h) dvede psudit prspěšné mžnsti kultivace a estetizace svéh vzhledu i) prkáže dvednsti pskytnutí první pmci sbě a jiným a) vlí sprtvní vybavení dpvídající příslušné činnsti a klním pdmínkám a dvede je udržvat a šetřvat b) dvede rzpznat hrzící nebezpečí a ví, jak se dpručuje na ně reagvat c) uplatňuje zásady sprtvníh tréninku d) kmunikuje při phybvých činnstech, ddržuje smluvené signály a vhdně pužívá dbrnu terminlgii e) zná a správně reaguje na přadvé pvely využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti dkáže překnat únavu a jiné nepříjemné pcity mrálně vlními vlastnstmi a) uplatňuje zásady bezpečnsti při jedntlivých atletických disciplínách b) dvede rzvíjet svalvu sílu, rychlst, vytrvalst, bratnst a phyblivst c) umí uplatňvat zásady atletickéh tréninku d) zná atleticku terminlgii e) využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti f) dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců i družstva Učiv 14. Péče zdraví Zdraví Činitelé vlivňující zdraví: živtní prstředí, živtní styl, phybvé aktivity, výživa a stravvací návyky, rizikvé chvání Vztah duševníh a tělesnéh zdraví, vliv na rzvj sbnsti; rizikvé faktry pškzujícízdraví Prevence úrazů a nemcí Mediální braz krásy lidskéh těla, kmerční reklama Stavy bezprstředně hržující živt 15. Terie tělesné výchvy Bezpečnst při tělesných cvičeních, význam úbrvé a cvičební kázně Zátěžvá skladba cvičební jedntky Odbrné názvslví v tělesné výchvě Přadvá cvičení, nástupvé tvary třídy 16. Phybvé testy Testy becné síly, rychlsti, vytrvalsti a bratnsti 17. Atletika Technika běhu v různých pdmínkách Atletická abeceda Nízký start z blků Sprint na 60 a 100 m Sprint na 200 m Startvní reakce vyský start Běh na 800 m a 1500m Skk daleký Skk vyský svjení hrubé frmy jednh ze skkanských způsbů -129-

130 Výsledky vzdělávání Učiv Hd granátem štěpařským způsbem Vrhačská abeceda Vrh kulí 5 kg zádvá technika a) využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti b) uplatňuje zásady bezpečnsti při phybvých aktivitách (dpmc a záchrana) c) pzná chybně a správně prváděné činnsti, umí analyzvat a zhdntit jejich kvalitu d) dvede rzvíjet svalvu sílu, bratnst a phyblivst e) vládá základní herní činnsti jedntlivce a participuje na týmvých herních činnstech družstva f) dvede rzlišit jednání fair play d nesprtvníh jednání g) dvede uplatňvat techniku a základy taktiky v základních a vybraných sprtvních dvětvích h) kmunikuje při phybvých činnstech, ddržuje smluvené signály a vhdně pužívá dbrnu terminlgii i) vládá základní pravidla jedntlivých her j) dvede se zapjit d rganizace turnajů a sutěží a umí zpracvat jednduchu dkumentaci k) dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců neb týmu ) vládá zmírňvání pádů p) umí překnávat překážky q) dkáže překnat strach b) využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti r) uplatňuje svjené způsby regenerace a relaxace d) vlí výstrj a výzbrj dpvídající příslušné činnsti a klním pdmínkám 18. Gymnastika Akrbacie, ktul vpřed rznžm Ktul vzad rznžm Stj hlavě Stj ruku Šplhna tyči bez přírazu Hrazda dsažná výmyk Tč vzad Přeskk rznžka přes bednu našíř Phybvé hry Drbné a průpravné phybvé hry 20. Sprtvní hry Ftbal Vedení a zpracvání míče Přihrávka v klidu i phybu Zpracvání přihrávky, střelba v phybu Střelba hlavu Výběr místa, phyb bez míče Činnst družstva v útku a braně 21. Sprtvní hry Basketbal Přihrávka v phybu Uvlňvání driblinkem Střelba na kš z výskku Výběr místa, phyb bez míče Zónvá brana 22. Sprtvní hry vlejbal Systém hry Základní pravidla vlejbalu Průpravné hry Odbíjení vrchem a spdem Spdní pdání Řízená hra 23. Úply Pády Přetahvání a přetlačvání Úplvé hry 24. Plavání Startvní skk m libvlným plaveckým způsbem 25m druhým plaveckým způsbem Lvení předmětů z hlubky 2 m 25. Bruslení (dplňkvě) Základy bruslení

131 Výsledky vzdělávání s) kmunikuje při phybvých činnstech t) vlí sprtvní vybavení (výstrj a výzbrj) dpvídající příslušné činnsti a pvětrnstním pdmínkám u) kmunikuje při phybvých činnstech ve vlném terénu, ddržuje smluvené signály a vhdně pužívá dbrnu turisticku terminlgii v) prkáže dvednsti pskytnutí první pmci sbě a jiným w) dvede se zapjit d rganizace turnajů a sutěží a umí zpracvat jednduchu dkumentaci x) dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců neb týmu y) dvede uplatňvat techniku a základy taktiky ve vybraných sprtvních dvětvích Učiv Základy ledníh hkeje 26. Turistika a pbyt v přírdě (čtyřdenní pbytvý kurz) Základy rientace v krajině Chvání při pbytu v přírdě Praktické prcvičvání technik první pmci Phybvé činnsti a bjvé hry v přírdě 27. Celšklní sutěže (perativně) Silvé a individuální disciplíny Sprtvní klektivní hry 28. Reprezentace škly v sutěžích přádaných AŠSK -131-

132 ROZPIS UČIVA TĚLESNÁ VÝCHOVA 3. rčník Výsledky vzdělávání Žák: a) ppíše, jakým způsbem faktry živtníh prstředí vlivňují zdraví lidí b) dvede psudit vliv pracvních pdmínek a pvlání na své zdraví v dluhdbé perspektivě a ví, jak by mhl kmpenzvat jejich nežáducí důsledky c) dvede psudit psychické, estetické a sciální účinky phybvých činnstí d) dvede rzpznat hrzící nebezpečí a ví,jak se dpručuje na ně reagvat e) prkáže dvednsti pskytnutí první pmci sbě a jiným f) ppíše úlhu státu a místní samsprávy při chraně zdraví a živtů byvatel a) vlí sprtvní vybavení dpvídající příslušné činnsti a klním pdmínkám a dvede je udržvat a šetřvat b) dvede rzpznat hrzící nebezpečí a ví, jak se dpručuje na ně reagvat c) uplatňuje zásady sprtvníh tréninku d) dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců neb týmu e) kmunikuje při phybvých činnstech, ddržuje smluvené signály a vhdně pužívá dbrnu terminlgii f) zná a správně reaguje na přadvé pvely využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti dkáže překnat únavu a jiné nepříjemné pcity mrálně vlními vlastnstmi f) uplatňuje zásady bezpečnsti při jedntlivých atletických disciplínách g) dvede rzvíjet svalvu sílu, rychlst, vytrvalst, bratnst a phyblivst h) umí uplatňvat zásady atletickéh tréninku i) zná atleticku terminlgii j) využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti k) dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců i družstva Učiv 29. Péče zdraví Činitelé vlivňující zdraví:živtní prstředí, živtní styl, phybvé aktivity, výživa a stravvací návyky, rizikvé chvání Odpvědnst za zdraví své i druhých; péče veřejné zdraví v ČR Vztah duševníh a tělesnéh zdraví, vliv na rzvj sbnsti; rizikvé faktry pškzující zdraví Prevence úrazů a nemcí Pranění při hrmadném zasažení byvatel 30. Terie tělesné výchvy Bezpečnst při tělesných cvičeních, záchrana a dpmc Zátěžvá skladba cvičební jedntky Rzhdvání; zásady sestavvání a vedení družstva, technika a taktika; zásady sprtvníh tréninku Přadvá cvičení, braty na místě a za phybu 31. Phybvé testy Testy becné síly, rychlsti, vytrvalsti a bratnsti 32. Atletika Technika běhu v různých pdmínkách Atletická abeceda Nízký a vyský start Sprint na 100 a 200 m Sprint na 400 m Běh na 800 m a 1500m Přesplní běh m Skk daleký Skk vyský svjení jednh ze skkanských způsbů Hd štěpem z místa Hd diskem z místa -132-

133 Výsledky vzdělávání Učiv a) využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti g) uplatňuje zásady bezpečnsti při phybvých aktivitách (dpmc a záchrana) h) pzná chybně a správně prváděné činnsti, umí analyzvat a zhdntit jejich kvalitu i) dvede rzvíjet svalvu sílu, bratnst a phyblivst j) uplatňuje zásady sprtvníh tréninku, k) věří úrveň tělesné zdatnsti a svalvé nervnváhy a) vládá základní herní činnsti jedntlivce a participuje na týmvých herních činnstech družstva b) dvede rzlišit jednání fair play d nesprtvníh jednání c) dvede uplatňvat techniku a základy taktiky v základních a vybraných sprtvních dvětvích d) kmunikuje při phybvých činnstech ddržuje smluvené signály a vhdně e) pužívá dbrnu terminlgii f) vládá základní pravidla jedntlivých her g) dvede se zapjit d rganizace turnajů a sutěží a umí zpracvat jednduchu dkumentaci h) dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců neb týmu z) vládá zmírňvání pádů aa) umí překnávat překážky bb) dkáže překnat strach cc) využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti dd) uplatňuje svjené způsby regenerace a relaxace Vrh kulí 6 kg zádvá technika 33. Gymnastika Akrbacie,ktul vpřed plavm Ktul vzad d vzepření Stj hlavě Přemet stranu Šplhna laně s přírazem Hrazda dsažná výmyk Tč vzad a vpřed Přeskk skrčka přes bednu našíř Základy Bdy-buildingu Zásady sprtvníh psilvání Rzvj becné síly Rzvj síly a bjemu jedntlivých svalvých skupin 34. Sprtvní hry Ftbal Vedení a zpracvání míče při hře Přihrávka v klidu i phybu Zpracvání přihrávky, střelba v phybu Střelba hlavu Výběr místa, phyb bez míče Taktická činnst družstva 35. Sprtvní hry Basketbal Přihrávka v phybu Uvlňvání driblinkem Dvjtakt Výběr místa, phyb bez míče Zónvá brana 36. Sprtvní hry Basketbal Vlejbal - systém hry Základní pstavení družstva Smeč Nahrávka vrchem a spdem Vrchní pdání Řízená hra 37. Úply Přetahvání a přetlačvání Úplvé hry 38. Plavání Startvní skk, plavecká brátka m libvlným plaveckým způsbem m druhým plaveckým způsbem Lvení předmětů z hlubky 2 m 39. Bruslení (dplňkvě) Základy bruslení Základy ledníh hkeje e) vlí výstrj a výzbrj dpvídající příslušné činnsti a klním pdmínkám ee) kmunikuje při phybvých činnstech ff) dvede se zapjit d rganizace 40. Celšklní sutěže (perativně) -133-

134 Výsledky vzdělávání turnajů a sutěží a umí zpracvat jednduchu dkumentaci gg) dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců neb týmu hh) dvede uplatňvat techniku a základy taktiky ve vybraných sprtvních dvětvích Učiv Silvé a individuální disciplíny Sprtvní klektivní hry 41. Reprezentace škly v sutěžích přádaných AŠSK -134-

135 ROZPIS UČIVA TĚLESNÁ VÝCHOVA 4. rčník Výsledky vzdělávání Žák: g) dvede psudit vliv pracvních pdmínek a pvlání na své zdraví v dluhdbé perspektivě a ví, jak by mhl kmpenzvat jejich nežáducí důsledky h) dvede psudit psychické, estetické a sciální účinky phybvých činnstí i) dvede rzpznat hrzící nebezpečí a ví, jak se dpručuje na ně reagvat j) prkáže dvednsti pskytnutí první pmci sbě a jiným k) ppíše úlhu státu a místní samsprávy při chraně zdraví a živtů byvatel g) vlí sprtvní vybavení dpvídající příslušné činnsti a klním pdmínkám a dvede je udržvat a šetřvat h) dvede rzpznat hrzící nebezpečí a ví, jak se dpručuje na ně reagvat i) uplatňuje zásady sprtvníh tréninku j) dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců neb týmu k) kmunikuje při phybvých činnstech, ddržuje smluvené signály a vhdně pužívá dbrnu terminlgii využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti dkáže překnat únavu a jiné nepříjemné pcity mrálně vlními vlastnstmi l) uplatňuje zásady bezpečnsti při jedntlivých atletických disciplínách m) dvede rzvíjet svalvu sílu, rychlst, vytrvalst, bratnst a phyblivst n) umí uplatňvat zásady atletickéh tréninku ) zná atleticku terminlgii p) využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti q) dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců i družstva b) využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti l) uplatňuje zásady bezpečnsti při Učiv 42. Péče zdraví Odpvědnst za zdraví své i druhých; péče veřejné zdraví v ČR Vztah duševníh a tělesnéhzdraví, vliv na rzvj sbnsti, rizikvé faktry pškzující zdraví Pranění při hrmadném zasažení byvatel 43. Terie tělesné výchvy Bezpečnst při tělesných cvičeních, záchrana a dpmc Zátěžvá skladba cvičební jedntky Rzhdvání; zásady sestavvání a vedení družstva, technika a taktika; zásady sprtvníh tréninku 44. Phybvé testy Testy becné síly, rychlsti, vytrvalsti a bratnsti 45. Atletika Technika běhu v různých pdmínkách Atletická abeceda Sprint na 100 a 200 m Běh přes překážky Běh na 3000 m Štafetvý běh Trjskk Hd štěpem z rzběhu Hd diskem z tčky Vrh kulí 7 kg zádvá technika 46. Gymnastika Akrbacie, ktul vpřed letm Ktul vzad d stje ruku Přemet vpřed -135-

136 Výsledky vzdělávání phybvých aktivitách (dpmc a záchrana) m) pzná chybně a správně prváděné činnsti, umí analyzvat a zhdntit jejich kvalitu n) dvede rzvíjet svalvu sílu, bratnst a phyblivst ) uplatňuje zásady sprtvníh tréninku, p) věří úrveň tělesné zdatnsti a svalvé nervnváhy a) vládá základní herní činnsti jedntlivce a participuje na týmvých herních činnstech družstva i) dvede rzlišit jednání fair play d nesprtvníh jednání j) dvede uplatňvat techniku a základy taktiky v základních a vybraných sprtvních dvětvích k) kmunikuje při phybvých činnstech ddržuje smluvené signály a vhdně l) pužívá dbrnu terminlgii m) vládá základní pravidla jedntlivých her n) dvede se zapjit d rganizace turnajů a sutěží a umí zpracvat jednduchu dkumentaci ) dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců neb týmu ii) umí překnávat překážky jj) dkáže překnat strach využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti uplatňuje svjené způsby regenerace a relaxace a) vlí výstrj a výzbrj dpvídající příslušné činnsti a klním pdmínkám kk) kmunikuje při phybvých činnstech dvede se zapjit d rganizace turnajů a sutěží a umí zpracvat jednduchu dkumentaci dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců neb týmu dvede uplatňvat techniku a základy taktiky ve vybraných sprtvních dvětvích Učiv Šplh na laně bez přírazu Hrazda dsažná výmyk Seskk u zákmihu Základy Bdy-buildingu Zásady sprtvníh psilvání Rzvj becné síly Rzvj síly a bjemu jedntlivých svalvých skupin 47. Phybvé hry Drbné a průpravné phybvé hry 48. Sprtvní hry Ftbal Vedení a zpracvání míče při hře Přihrávka v klidu i phybu Zpracvání přihrávky, střelba v phybu Střelba hlavu Výběr místa, phyb bez míče Taktická činnst družstva 49. Sprtvní hry Basketbal Přihrávka v phybu Uvlňvání driblinkem Dvjtakt Výběr místa, phyb bez míče Zónvá brana 50. Sprtvní hry Basketbal Vlejbal - systém hry Základní pstavení družstva Smeč Nahrávka vrchem a spdem Vrchní pdání Řízená hra 51. Úply Úplvé hry 52. Plavání Startvní skk, plavecká brátka m libvlným plaveckým způsbem m druhým plaveckým způsbem Lvení předmětů z hlubky 2 m 53. Bruslení (dplňkvě) Základy bruslení Základy ledníh hkeje 54. Celšklní sutěže (perativně) Silvé a individuální disciplíny Sprtvní klektivní hry 55. Reprezentace škly v sutěžích přádaných AŠSK -136-

137 ZÁKLADY EKONOMIKY Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu základními becnými cíly eknmiky jsu: vychvávat žáky k eknmickému myšlení naučit je vhdně nakládat se sukrmým i firemním majetkem, penězi, časem být prspěšný splečnsti vzděláním, dbrnými znalstmi a prací pskytvat žákům dbrné znalsti tak, aby byli schpni se uplatnit na trhu práce naučit je rientvat se v základních právních nrmách mtivvat k celživtnímu vzdělávání b) charakteristika učiva vzdělání je zaměřen na: základy tržní eknmiky, pchpení půsbení trhu blast pdnikání, schpnst zalžit firmu, kmunikaci s úřady pdnik, jeh činnsti, majetek, účetnictví pracvně-právní vztahy a uplatnění se na trhu práce systém daní ČR pjištění sb, majetku, schpnst rientvat se v nabídce prduktů c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí vzdělávací činnst půsbí na: tvrbu žebříčku hdnt žáků realistické psuzvání svých čekávaných zisků zhledňvání sciálních dpadů na statní schpnst brát hled na statní při určvání strategie dsažení maximálníh zisku chtu pmci radu či činem skupinám méně infrmvaných bčanů t: d) výukvé strategie (pjetí výuky) dle tematických celků vlit vhdné učební metdy, vzájemně je kmbinvat, a frma výkladu k získání určitéh bsahu znalstí, vědmstí frma diskuze na předem stanvené téma praktická cvičení ve skupinách, vyplňvání frmulářů a dkladů, jednání na úřadech práce se zákny, dbrnými časpisy, internetem exkurze e) hdncení výsledků žáků žáci jsu hdnceni za: dbrné vědmsti frmu ústníh i písemnéh zkušení samstatné kmplexní úkly, např. vedení účetnictví fiktivní firmy za praktické úlhy, např. referáty, vyplňvání dkladů za aktivní přístup k řešení úklů -137-

138 f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen následující klíčvé kmpetence:. Kmpetence k učení dkázat vyhledávat infrmace v učebním textu, v záknných předpisech a dalších textech včetně internetvých, třídit je, dkázat získané infrmace vzájemně prpjvat psudit pkrk, kteréh žák dsáhl při studiu a plánvat, jak zlepšit své výsledky. Kmpetence k řešení prblémů dkázat řešit prblémvé tázky suvisející s eknmickým vývjem vytvřit krátku prezentaci neb referát na dané téma dkázat srvnávat eknmické ukazatele, třídit je pdle daných hledisek hledat argumenty pr a prti jedntlivým tvrzením rzpznat příčiny a důsledky jevů. Kmpetence kmunikativní dkázat výstižně a v lgickém sledu prezentvat své znalsti ústně i písemně dkázat nasluchat prmluvám druhých a vhdně na ně reagvat vhdně se zapjit d diskuze. Persnální a sciální kmpetence jednat v suladu s becně platnými etickými nrmami brát hled na názry a pcity druhých, respektval je cenit úspěch druhých pučit se z chyb druhých respektvat splečenská pravidla a pdílet se na jejich vytváření. Občanské kmpetence a kulturní pvědmí respektvat dlišné názry statních; chápat pdstatu demkracie a jejíh uplatňvání; pdprvat chranu živtníh prstředí. Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám dkázat zhdntit dsažený stupeň svých znalstí a dvednstí, s hledem; na ně vlit své buducí zaměření a další vzdělávání; ddržvat zásady bezpečnsti a chrany zdraví při studiu; dkázat se adaptvat na pracvní pdmínky. Matematické kmpetence -138-

139 aplikvat matematické dvednsti při eknmických výpčtech; lgicky sestavvat tabulky s vypčítanými hdntami eknmických ukazatelů. Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi využívat PC k vytváření přehledů, k užívání eknmických prgramů; pr vedení účetnictví firmy; vyhledávat ptřebné infrmace na internetu. Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá schémata: Občan v demkratické splečnsti Při seznamvání žáků s principy fungvání tržníh hspdářství, se základními eknmickými zákny a s uplatněním teretických pznatků v praxi je mžné vést je k demkratickému bčanství, ke schpnsti rientvat se v médiích, využívat je a kriticky hdntit. Vést je k zájmu věci veřejné, k tmu, aby si vážili materiálních a duchvních hdnt, příznivéh živtníh prstředí, které by měli chránit pr další generace. Vést je k umění jednat s lidmi, diskutvat citlivých a kntrverzních tázkách, hledat kmprmisní řešení. Člvěk a živtní prstředí V hdinách eknmiky se žák učí pznávat světvé hspdářství a lépe mu rzumět. Je upzrňván na fakt, že člvěk je bčansky i prfesně dpvědný za stav živtníh prstředí. Žák se musí naučit pracvat s infrmacemi efektivně, aby se mhl rientvat v sučasných glbálních prblémech lidstva. Člvěk a svět práce Ve výuce eknmiky se žák učí kmunikvat, pracvat s infrmačními médii, bhajvat svůj názr. Seznamuje se zvláštnstmi reginu, cž mu může pmci rientvat se na trhu práce i v živtě. Infrmační a kmunikační technlgie Žák je veden k tmu, aby aktivně využíval při přípravě a realizaci referátů, při řešení eknmických výpčtů infrmačních a kmunikačních technlgií

140 ROZPIS UČIVA ZÁKLADY EKONOMIKY 3. rčník Výsledky vzdělávání Žák: Učiv 1. Základy tržní eknmiky chápe význam pjmů, správně je pužívá, aplikuje je na praktických příkladech definuje práci, přírdní zdrje, kapitál a infrmace jak vstupy d výrby, sleduje výrbní prces, rzlišuje jedntlivé části hspdářskéh prcesu chápe záknitsti trhu, rzumí vlivu ceny na nabídku a pptávku, vytváří frmu grafu rvnvážnu cenu rzlišuje pzici rdiny, firmy a státu na trhu, chápe jejich význam pr danu splečnst, vysvětluje nástrje hspdářské plitiky státu vládá skutkvé pdstaty hspdářské sutěže, aplikuje je na praktických příkladech, ppř. zkušenstech z praxe 1.1. Základní pjmy: eknmie,eknmika,ptřeby, statky, služby, sptřeba 1.2. Výrbní prces, výrbní faktry, hspdářský prces 1.3. Trh, vlastnsti trhu, zákn nabídky a pptávky,zbží, peníze, cena, subjektytrhu, hspdářská sutěž frmuluje pdstatu a cíle pdnikání, zná právní frmy a znaky pdnikání, definuje pdmínky pdnikání vyjmenvává rizika pdnikání, a t i na základě svých knkrétních pznatků vytváří jednduchý pdnikatelský záměr, sestavuje rzvahu a zakladatelský rzpčet jmenuje jedntlivé úkny prcedury při zakládání a uknčení živnsti vyplňuje ptřebné frmuláře k zalžení živnsti, rientuje se v živnstenském zákně definuje základní pvinnsti pdnikatele vůči státu rzlišuje typy bchd. splečnstí, zakládá je, ppisuje rzdíly mezi nimi rientuje se v bchdním zákníku charakterizuje pdnik, zná jeh slžky, rzebírá jedntlivé činnsti rzlišuje pdstatu dluhdbéh a běžnéh majetku, klasifikuje je chápe význam depisvání dluhdbéh 2. Pdnikání 2.1. Základní pjmy: pdnikání,pdmínky, pdnikatel 2.2 Dkumentace při zakládání firmy 2.3 Živnstenské pdnikání 2.4 Pdnikání bchdních splečnstí 3. Pdnik, jeh majetek a činnsti 3.1 Pdnik jak základní jedntka nárdníh hspdářství 3.2 Struktura majetku, jeh evidence,ceňvání, depisvání dluhdbéh majetku -140-

141 Výsledky vzdělávání z příjmů majetku a vliv dpisů na daň definuje vlastní a cizí zdrje, rzebírá je a klasifikuje rzlišuje jedntlivé druhy nákladů a výnsů pužívá kalkulační vzrec pr výpčet ceny služeb v bru řeší jednduché výpčty výsledku hspdaření sleduje význam řízení firmy pr úspěšné pdnikání, definuje plánvání, rganizvání, vedení zaměstnanců a kntrlu činnstí ve firmě, jmenuje vlastnsti manažera rzlišuje nástrje marketinku, chápe důležitst reklamy, sestavuje jednduchý prjekt reklamy prduktu v bru určuje význam práce pr splečnst, chápe rzdíly mezi závislu činnstí a pdnikáním, zná světvé blasti práce rientuje se v zákníku práce, zná práva a pvinnsti smluvních stran, definuje náležitsti pracvní smluvy, rzlišuje mezi dhdu prvedení práce a dhdu pracvní činnsti jmenuje zásady BOZP a PO ve svém bru vyhledává si pracvní nabídky z různých zdrjů, i v rámci EU, vyhdncuje si je, kntaktuje případné zaměstnavatele, zná zásady jednání při přijímacím phvru, dpvídá na pracvní nabídky, vyhdncuje si pžadavky zaměstnavatelů při získávání a výběru zaměstnanců kmunikuje s úřadem práce, vyplňuje příslušné frmuláře, vyhledává mžnsti rekvalifikace, definuje pdmínky umžňující nárk na hmtné zabezpečení vyhledává aktuální infrmace trhu práce v dané lkalitě, rientuje se v nich a využívá je pr praxi Učiv 3.3 Zdrje financvání majetku 3.4 Náklady, výnsy, výsledek hspdaření 3.5 Management firmy, stupně řízení, činnsti, prfil manažera 3.6 Marketing, market. mix, výrbek,živtní cyklus, kmunikační mix 4. Pracvně právní vztahy 4.1 Základní pjmy: práce, hlavní světvé blasti práce, znaky práce 4.2 Vznik, změna, uknčení pracvně právníh vztahu 4.3 BOZP a PO 4.4 Mžnsti vyhledávání zaměstnání 4.5 Úřad práce a jeh služby 4.6 Trh práce (místní, evrpský, světvý),jeh ukazatele, všebecné vývjvé trendy, pžadavky zaměstnavatelů -141-

142 ROZPIS UČIVA ZÁKLADY EKONOMIKY 4. rčník Výsledky vzdělávání Žák: dkáže charakterizvat jedntlivé typy mezd, jejich pužití, vybírá vhdné typy mezd ve svém bru prvádí mzdvé výpčty, pčítá záknné dvdy ze mzdy sestaví mzdvý list zaměstnance řeší deslání jedntlivých srážek ze mzdy a čistých mezd na úřady a zaměstnancům rientuje se v daňvé sustavě ČR,vysvětlí rzdíl mezi přímými a nepřímými daněmi vysvětlí pjmy-plátce daně, pplatník daně, předmět daně, svbzení d daně, sazba daně, zdaňvací bdbí samstatně pčítá daně vyplňuje riginální frmuláře daňvých přiznání k jedntlivým daním rientuje se v příjmech a výdajích pdniku, třídí je d skupin daňvě uznatelných a neuznatelných vystavuje účetní dklady, aplikuje zásady správnéh vyplňvání, zapisuje d účetních knih daňvé evidence zpracvává kmplexní úlhu vedení daňvé evidence definuje peníze a cenné papíry, směňuje peníze dle kurzvníh lístku, vysvětlí funkce ČNB, pčítá výši úrků u půjček rientuje se v nabídce prduktů pjišťven Učiv 1. Mzdy, mzdvá agenda 1.1. Druhy mezd, charakteristika, užití 1.2. Výpčet čisté mzdy, supermzda, srážky 1.3. Mzdvá agenda 1.4. Způsby platby záknných srážek a čistých mezd 2. Daňvá sustava ČR 2.1. Přímé a nepřímé daně 2.2. Základní pjmy, vysvětlení 2.3. Výpčet daní 2.4. Vyplnění daňvých přiznání 3 Daňvá evidence 3.1. Příjmy a výdaje, dělení 3.2. Účetní dklady, účetní knihy 3.3. Kmplexní úlha vedení daňvé evidence 4 Peníze, finanční trh 4.1. Peníze, platební styk, úrkvá míra, cenné papíry 4.2. Pjištění sb a majetku vysvětlí ukazatele vývje NH, analyzuje příčiny a důsledky nezaměstnansti, bjasní pdstatu inflace rientuje se v příjmech a výdajích státníh rzpčtu hdntí dpad členství ČR v EU 5. Nárdní hspdářství a EU 5.1. Činitelé vlivňující úrveň NH, nezaměstnanst,inflace, státní rzpčet 5.2. EU -142-

143 INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Předmět infrmační technlgie byl zařazen d ŠVP z těcht důvdů: umžňuje získat dvednsti efektivně hledat, pužívat, třídit, vyhdncvat a prezentvat infrmace rzvíjí lgické a tvůrčí technické myšlení umžňuje žákům získat vědmsti a dvednsti v blasti infrmačních a kmunikačních technlgií vládnutí základů infrmační a kmunikační technlgie uplatní žák i v dalších předmětech zajišťuje efektivní práci s využitím nejnvějších technlgií, zejména internetu; učí pužívat nvé aplikace vytváří pdmínky pr získání certifikátu ECDL připravuje studenty k maturitě z infrmačně-technlgickéh základu b) charakteristika učiva Hlavní tematické celky, z nichž se učiv skládá: infrmace a infrmační zdrje základní práce s pčítačem, peračním systémem a jeh nastavení; práce se subry a adresářvu strukturu hardware a sftware a jedntlivé druhy pčítačvých sítí; práce v lkální síti; infrmační zdrje a elektrnická kmunikace na internetu perační systém základní kancelářský sftware a běžné aplikační prgramvé vybavení jak je textvý editr, tabulkvý prcesr, relační databáze a prezentace a jejich pužití v příslušné prfesní blasti tvrba technické dkumentace v AutCADu tvrba 3D mdelů v Autdesk Inventru pčítačvá grafika, prezentace a tvrba webvých stránek algritmizace a základy prgramvání řešení kmplexních úlh Vyučvací předmět infrmační technlgie je úzce spjat s těmit předměty: Učiv Infrmace a infrmační zdrje Hardware a sftware, sítě, perační systémy Vazba na předmět Občanská nauka: etické zásady a právní nrmy při práci s PC Matematika: číselné sustavy. Všebecný rzhled: instalace prgramů Využití internetu Všebecný rzhled: práce s infrmacemi Textvý editr Všebecný rzhled: pužití textvéh editru pr zápis pznámek; tvrbu příprav Český jazyk: základy typgrafie -143-

144 Učiv Vazba na předmět Tabulkvý prcesr Matematika: vzrce, statistické výpčty, grafy Relační databáze Matematika: pjem mnžiny a relace v relačních databázích Základy eknmiky: pužití databázvých infrmačních systémů v eknmické praxi Technická dkumentace v Autdesk Technická dkumentace: vedení technické AutCADu dkumentace na pčítači, kótvání Matematika: systémy suřadnic, gemetrické entity Mdelvání v Autdesk Inventru Všebecná rzhled: práce s třírzměrným prstrem; rzvj představivsti Matematika: Steremetrie, systémy suřadnic Pčítačvá grafika, prezentace, tvrba Všebecný rzhled: tvrba učebních webvých stránek, multimédia příprav Algritmizace a základy prgramvání, Matematika: algritmy, výpčet řad, limit a makra pdbně c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Výuka infrmační technlgie směřuje k tmu, aby studenti: samstatně pracvat s infrmacemi (vyhledávali, prvnávali ) využívali HELP a manuály pr przumění i neznámých aplikačních prgramů samstatně řešili kmplexní úlhy s využitím infrmačních technlgií d) výukvé strategie (pjetí výuky) Určující strategie výuky: základní metdu je praktická práce žáka s pčítačem předmět se vyučuje v 1., 2., 3., 4. rčníku a je rzdělen na 11 hlavních tématických celků při prbírání nvéh učiva se klade důraz na názrnst výuky prcvičvání prbíhá především na pčítači vyučující pravuje práci žáků a dbá na správné návyky práce na pčítači; při vyučvání se třída dělí na skupiny vyučvání prbíhá v dbrné učebně vybavené pčítači, ddržuje se zásada jeden žák, jeden pčítač aktivita studentů je pdněcvána zadáváním samstatných prací (prjektvé vyučvání) e) hdncení výsledků žáků Při hdncení se klade důraz na samstatné řešení kmplexních úklů na pčítači. Znalsti prbranéh učiva jsu dále věřvány: testy, samstatnými prjekty a průběžnu aktivitu studenta ve výuce. f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent uplatní následující klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení -144-

145 vyhledá a vytřídí infrmace na internetu, efektivně je využije v prcesu učení, v tvůrčích činnstech a v praktickém živtě experimentuje s prgramy, nápvědu, manuálem Kmpetence k řešení prblémů vyhledá infrmace na internetu vhdné k řešení prblému, nachází jejich shdné, pdbné a dlišné znaky, využívá získané vědmsti a dvednsti k bjevvání různých variant řešení při tvrbě výkresu, prgramu, řešení úlhy využívá různé lgické, matematické a empirické přístupy a metdy Kmpetence kmunikativní frmuluje a vyjadřuje své myšlenky a názry v lgickém sledu, vyjadřuje se výstižně, suvisle a kultivvaně v elektrnické kmunikaci vhdně reaguje a účinně se zapjuje d elektrnické diskuse rzumí různým typům textů a záznamů brazvých materiálů, tvřivě je využívá ke svému rzvji a k aktivnímu zapjení se d splečenskéh dění využívá infrmační a kmunikační prstředky a technlgie pr kvalitní a účinnu kmunikaci s klním světem Persnální a sciální kmpetence splupracuje ve skupině na tvrbě webvých stránek, prgramu, výkresu pdílí se na utváření příjemné atmsféry v týmu, v případě ptřeby pskytne pmc neb ni pžádá přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe ptřebu efektivně splupracvat při řešení danéh úklu, ceňuje zkušensti druhých Občanské kmpetence a kulturní pvědmí chápe základní principy, na nichž spčívají zákny a splečenské nrmy, je schpen rzpznat chvání na internetu, které je v rzpru se zákny či mrálku Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám využívá znalsti a zkušensti získané v předmětu infrmační technlgie v zájmu vlastníh rzvje i své přípravy na buducnst má přehled trhu práce v daném bru a pvlání z pracvních nabídek na internetu umí využívat pradenských a zprstředkvatelských služeb Matematické kmpetence je schpen funkčně využívat matematické dvednsti při práci s aplikacemi, internetem Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi vládá práci s sbním pčítačem a s dalšími prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií na uživatelské úrvni pracuje s běžným základním a aplikačním prgramvým vybavením; zvládá nvé aplikace kmunikuje elektrnicku pštu získává infrmace z celsvětvé sítě Internet K rzvji klíčvých kmpetencí nejefektivněji přispívá zavedení prjektvéh vyučvání ve 4.rčníku (řešení kmplexních úlh). Vyučující ve splupráci se žáky navrhnu témata žákvských prjektů tak, aby bsahvě navazvala na teretické -145-

146 vědmsti i dílčí praktické dvednsti získané v běžné výuce, integrvaly je a navzvaly jejich praktické uplatnění v sbním živtě i v pracvním prcesu. Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata: Občan v demkratické splečnsti Abslvent: využívá infrmační a kmunikační technlgie jak prstředek pr jednání s lidmi je si vědm mžných rizik suvisejících becně s pužitím infrmačních a kmunikačních technlgií (d spamů a virů až k phisingu, dětské prngrafii, terrismu) Člvěk a živtní prstředí Abslvent: efektivně pracuje s infrmacemi: získává je a kriticky vyhdncuje využívá internet a multimédia jak nástrje pznávání světa Člvěk a svět práce Abslvent: v elektrnické frmě prezentuje sebe sama při jednání s ptencinálními zaměstnavateli vyhledává a psuzuje infrmace prfesních příležitstech Infrmační a kmunikační technlgie Vyučvací předmět infrmační technlgie má zásadní význam pr aplikaci průřezvéh tématu infrmační a kmunikační technlgie. Abslvent: pužívá základní a aplikační prgramvé vybavení pčítače, a t nejen pr účely uplatnění se v praxi, sbním živtě, ale i pr ptřeby dalšíh vzdělávání v krátké dbě zvládne na uživatelské úrvni i pr něj nvé prgramvé vybavení pracuje fundvaně s infrmacemi a kmunikačními prstředky pracuje na vyšší než běžné uživatelské úrvni v balíku kancelářských prgramů pužívá vhdné nástrje pr prezentaci včetně digitalizace a úpravy grafiky a netriviálních pstupů s využitím kmbinace nástrjů včetně databází a prgramvání využívá plně sítě Internet k získávání a prezentaci infrmací -146-

147 Rzpis učiva INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE 1. rčník Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: rzumí předlžené výkresvé dkumentaci; v závislsti na způsbu zadání je schpen samstatně vytvřit výkresvu dkumentaci. Průběžně získané kmpetence Žák v rámci LAN škly: pužívá pčítač a jeh periferie; pracuje s prstředky správy peračníh systému; rzumí a rientuje se v systému adresářů, vládá základní práci se subry; dlišuje a rzpznává základní typy subrů a pracuje s nimi; využívá kmprese/dekmprese dat; využívá síťvý perační systém (sdílené disky) pr přijetí zadání a devzdání vypracvanéh úklu, případně LMS; využívá elektrnicku pštu, prhlížeč, vyhledávač; na základní úrvni tvří grafiku a upravuje ji. Žák: vytváří, upravuje a uchvává strukturvané textvé dkumenty; vládá typgrafická pravidla, frmátvání, styly, práci s bjekty (brázky, rvnice, tabulky ); v rámci rčníkvé práce vytvří strukturvaný dkument na zadané téma zpracvaný na základě pdkladů získaných z různých infrmačních zdrjů. Průběžně získané kmpetence Žák v rámci LAN škly: uvědmuje si mžnsti, výhdy a rizika ICT; využívá prstředky zabezpečení dat před zneužitím a chrany dat před zničením; je si vědm th, c suvisí s pjmy pčítače zákn a bezpečnst, práv a ICT ; zná základní typy grafických frmátů a vlí dpvídající prgramvé vybavení pr práci s nimi; Učiv ZÁKLADY VÝKRESOVÉ DOKUMENTACE NA POČÍTAČI Tematické celky Kreslící entity Typy čar Pravúhlé prmítání, základní pravidla zbrazvání Kótvání, vybrané zásady Praktická tvrba: bkreslení výkresu; výkres k zadané sučásti; představa sučásti z výkresu TEXTOVÝ EDITOR Tematické celky Typgrafická pravidla Frmátvání, vlastnsti písma, dstavce, seznamy, drážky a číslvání, vlastnsti stránky, záhlaví a zápatí Vkládání bjektů d textu Strukturvaný dkument: styly, bsah, rejstřík, pznámky a vysvětlivky, seznam literatury, tabulek, brázků -147-

148 vlí vhdné infrmační zdrje a k vyhledávání pžadvaných infrmací vlí dpvídající techniky (metdy, způsby) jejich získávání; získává a využívá infrmace z tevřených zdrjů, zejména pak z celsvětvé sítě Internet, vládá jejich vyhledávání, včetně pužití filtrvání; rientuje se v získaných infrmacích, třídí je, analyzuje, vyhdncuje, prvádí jejich výběr a dále je zpracvává; využívá rastrvé i vektrvé editry a prgramy pr zpracvání ftgrafií

149 Rzpis učiva INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE 2. rčník Výsledky vzdělávání Žák: vytváří prezentace jak multimediální dkumenty (tedy dkumenty, v nichž je spjena textvá a brazvá, případně i zvukvá slžka); v rámci rčníkvé práce vytvří prezentaci na zadané téma zpracvanu na základě pdkladů získaných z různých infrmačních zdrjů; předvede ji. Průběžně získané kmpetence Žák v rámci LAN škly: využívá na vyšší úrvni rastrvé i vektrvé editry a prgramy pr zpracvání ftgrafií; využívá nline prstředky zpracvání brazu a zvuku; uvědmuje si nutnst psuzení validity infrmačních zdrjů a pužití infrmací relevantních pr ptřeby řešení knkrétníh prblému; zaznamenává a uchvává textvé, grafické i numerické infrmace způsbem umžňujícím jejich rychlé vyhledání a využití; správně interpretuje získané infrmace a výsledky jejich zpracvání následně prezentuje vhdným způsbem s hledem na jejich další uživatele. Žák: vytváří tabulky, grafy v závislsti na bru; v rámci rčníkvé práce vytvří strukturvaný dkument na zadané téma zpracvaný pdle pdkladů získaných z různých infrmačních zdrjů. Dkument bsahuje numerické i grafické infrmace. Průběžně získané kmpetence Žák v rámci LAN škly: rzumí běžným i dbrným graficky ztvárněným infrmacím (schémata, grafy apd.) a je schpen je sám vytvářet; využívá splupráce částí balíku Učiv SOFTWARE PRO TVORBU PREZENTACÍ Tematické celky Principy úspěšné prezentace Zpracvání pdkladů pr tvrbu prezentace Vkládání bjektů, frmátvání snímků, animace Řazení snímků, přechdy mezi nimi Návrh prezentace pmcí předlhy snímků TABULKOVÝ PROCESOR Tematické celky Frmátvání tabulek. Vzrce a vybrané funkce. Grafy. Hrmadné zpracvání dat, základy databází: filtrvání, třídění, suhrny, kntingenční tabulky.

150 Výsledky vzdělávání Učiv kancelářskéh sftware (textvý editr, tabulkvý prcesr, SW pr tvrbu prezentací)

151 Rzpis učiva INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE 3. rčník Výsledky vzdělávání Učiv Žák: v závislsti na způsbu zadání (bkreslení výkresu; výkres k zadané sučásti) je schpen samstatně vytvřit slžitější výkresvu dkumentaci ve 2D; vytvří mdel ve 3D, případně h připraví pr tisk na 3D tiskárně. Průběžně získané kmpetence Žák v rámci LAN škly: pužívá na vyšší úrvni rastrvé a vektrvé editry pr úpravu pdkladů ke tvrbě výkresu a mdelu. VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE NA POČÍTAČI, KRESLENÍ VE 2D A MODELOVÁNÍ VE 3D slupec) Tematické celky (dnes pravý Kreslící entity, režimy uchpení. Hladiny, kóty, šrafy, text, tisk. Nástrje kreslení ve 2D (zablit, zksit ). Pravúhlé prmítání a měřítk výkresu. Prjekt, náčrt, výkres, kreslící entity (spline) a vazby (tečná, hrizntální ). Jednduché perace ve 3D (vysunutí, rtace, díra), Ple ve 2D a ve 3D. Pracvní rviny Další nástrje 3D mdelvání (tažení, šablnvání, vlný tvar ). Sestavy a vazby ve 3D. Tisk na 3D tiskárně

152 Rzpis učiva INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE 4. rčník Výsledky vzdělávání Učiv Žák: vytváří jednduché multimediální dkumenty (tedy dkumenty, v nichž je spjena textvá, zvukvá a brazvá slžka infrmace) ve frmátu HTML využívá nápvědy a manuálu pr práci s nvými pdpůrnými nline prgramy; využívá dalších prstředků výměny dat na internetu (FTP pr přístup k webu apd.). TVORBA WEBU A SDÍLENÝ OBSAH V REDAKČNÍM SYSTÉMU Tematické celky Základy HTML a HTML editry Grafika pr web Estetika návrhu stránky Jednduchý web v HTML Redakční systém Web vytvřený s využitím redakčníh systému Průběžně získané kmpetence Žák v rámci LAN škly: pužívá na vyšší úrvni rastrvé, vektrvé editry a prgramy (především nline) pr zpracvání ftgrafií, hudby, videa; v rámci rčníkvéh prjektu publikuje vlastní web. Žák: Tvřivým způsbem využije znalsti získané v předcházejícím studiu. OPAKOVÁNÍ KANCELÁŘSKÝCH APLIKACÍ A PŘÍPRAVA K MATURITĚ Tematické celky Tvrba a kntrla závěrečná maturitní práce a prezentace. Zpracvání prtklů měření apd

153 TECHNICKÁ DOKUMENTACE Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu přispívat k frmvání všestranně rzvinutéh člvěka k rzvji rzumvé a mravní výchvy vychvávat přemýšlivéh člvěka, který umí pužívat technicku dkumentaci jak v dbrném vzdělání, tak i v sbním živtě psilvat důvěru žáka ve vlastní schpnsti, vytrvalst a kritičnst b) charakteristika učiva je základem, na který navazují statní dbrné předměty, hlavním cílem je rientace v technické dkumentaci c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí žák se rientuje v technické dkumentaci, umí číst a načrtnut výkresy strjních sučástí pracuje s dílensku dkumentací, měří technické veličiny, uvědmuje si technicku dkumentaci jak základní prstředek k dalšímu získávání vědmstí a zkušenstí v bru Obsah předmětu: kreslení strjních sučástí výkresy sučásti, sestavení a schémata předepisvání přesnsti rzměrů a tlerancí předepisvání materiálu a technické dkumentace prgramy pr pdpru kreslení d) výukvé strategie (pjetí výuky) V rámci teretické výuky si žáci svjují čtení a kreslení technických výkresů, včetně rientace v nrmách, technické dkumentaci a dílenské dkumentaci. e) hdncení výsledků žáků žák vypracuje průřezvu subrnu práci, na které se věří zvládnutí prblematiky, knkrétně se jedná měření vzrku, náčrt a návrh výrby jednduché strjní sučásti dplňkem hdncení je také dbrný ústní a písemný prjev žáka, rientace v nrmách, technických pdkladech, dílenských manuálech, technické dkumentaci čtení výkresů a kreslení náčrtů jedntlivých částí mtrvých vzidel -153-

154 průřezvých f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci témat Abslvent je schpen uplatnit klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení: vyhledává a třídí infrmace v technické dkumentaci a tyt využívá v prcesu učení a v praktickém živtě Kmpetence k řešení prblémů vyhledává infrmace v technické dkumentaci a hledá vhdná řešení, nenechá se dradit případným nezdarem a vytrvale hledá vhdná řešení prblému, při tvrbě výkresů pužívá různé metdy Kmpetence kmunikativnsti vyjadřuje své názry v lgickém sledu, výstižně a graficky, rzumí různým typům výkresů a tvřivě th využívá ve splečenském dění Persnální a sciální kmpetence splupracuje ve skupině na tvrbě výkresů Občanské kmpetence a kulturní pvědmí chápe základní principy, zákny a nrmy Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám využívá znalstí a zkušenstí získané v předmětu technická dkumentace v zájmu vlastníh rzvje i své přípravy na buducnst, má přehled trhu práce v daném bru Matematické kmpetence je schpen využívat matematické dvednsti a deskriptivní gemetrie v technické dkumentaci Kmpetence využívat prstředky technické dkumentace a pracvat s ní umí pracvat s technickými výkresy, nrmami, technicku a dílensku dkumentací, pracvat s pčítačem a s prgramvým vybavením systému CAD-CAM -154-

155 ROZPIS UČIVA TECHNICKÁ DOKUMENTACE 1. rčník Výsledky vzdělávání Žák: umí si vypěstvat náležitu představivst a braztvrnst zvládá grafický prjev při kreslení náčrtů a výkresů zvládá správné zásady prvádění výkresů a jejich sestavení čte pravúhlé prmítání a průniky jedntlivých těles umí nakreslit náčrty jednduchých strjních sučástí a přerušvat brazy umí správně kótvat strjní sučásti, jejich rzměry a s pužitím tabulek stanvit dvlené úchylky zná správně zakreslit řezy těles umí správně zakreslit ptčení phledu vyčte z výkresu předepsanu jakst pvrchu jedntlivých plch vyčte úchylky tvaru,vzájemné plhy Učiv 1. Strjnické kreslení 1.1. Osnva,pmůcky, technická nrmalizace 1.2. Druhy čar na strjnických výkresech 1.3. Ppis,nrmalizvané písm, měřítka 1.4. Rzměry a úprava výkresvých listů, skládání výkresů 1.5. Strjnické a technické výkresy, druhy a číslvání 1.6. Ppisvé ple,vyplňvání nadstavby ppisvéh ple 2. Technické zbrazvání 2.1. Pravúhlé prmítání, prmítání v I. Q a ve III.Q 2.2. Pravúhlé prmítání jednduchých gemetrických těles 2.3. Základní phledy, kreslení náčrtů 2.4. Pravúhlé prmítání upravených těles 2.5. Technické zbrazvání jednduchých těles 2.6. Základy deskriptivní gemetrie 2.7. Kreslení strjních sučásti, spjů a přerušení brazů 3. Kótvání 3.1. Hraniční značky,kótvací čáry,umístění a plha kót, značky 3.2. Kótvání průměrů, plměrů, délek, zksených hran, přechdů a úhlů 3.3. Kótvání pakujících se knstrukčních prvků na rztečném válci 3.4. Kótvání tluštěk desek, značvání tyčí, trubek a prfilů,úksů, kuželvitsti a jehlanvitsti 3.5. Kótvání funkční a technlgické, závitů, šrubů, matic a lícvání závitů 4. Řezy 4.1. Řezy,průřezy a technické zbrazení těles 4.2. Vynesená tvarvá pdbnst, místní phled, ptčení phledu 5. Struktura (drsnst) pvrchu 5.1. Struktura pvrchu základní pjmy 5.2. Označvání struktury pvrchu na výkresech 5.3. Předepisvání úpravy pvrchu 5.4. Chemick-tepelné zpracvání 6. Předepisvání přesnsti rzměrů -155-

156 Výsledky vzdělávání plch prvků Učiv 6.1. Základní pjmy 6.2. Tlervání dvjbdých rzměrů 6.3. Tlervání úhlů 6.4. Tlervání rztečí 6.5. Gemetrické zásady tlervání -156-

157 ROZPIS UČIVA TECHNICKÁ DOKUMENTACE 2. rčník Výsledky vzdělávání Žák: vyčte z výkresu strjních sučástíjejich tvar a rzměry umí náčrty jednduchých sučástí, správně kótvat a s pužitím tabulek stanvit dvlené úchylky vyčte z výkresu sučásti druh materiálu a pltvaru, z něhž je vyrben, tepelné zpracvání a způsb úpravy pvrchu vyčte z výkresu sučásti a s pužitím tabulek dvlené úchylky umí zjistit z výkresu sučásti gemetrické úchylky zná číst výkresy svarků,rzeznat druh sváru,předepsaný tvar jejich pvrchu umí číst výkresy zubených kl umí číst schéma kinematických a tekutinvých mechanizmů umí číst mntážní výkresy ptrubía vzduchtechnických zařízení zná číst elektrtechnicku výkresvu dkumentaci umí číst elektrnicku výkresvudkumentaci čte mntážní výkresy a schémata a umí je kreslit d ruky chápe zhtvení technické dkumentace systémem CAD-CAM Učiv 7. Strjnické kreslení 7.1. Osnva, pmůcky, zásady kreslení d ruky 7.2. Druhy čar, nrmalizvané písm, měřítka, ppisvé ple,výkresy sučástí 7.3. Kótvací čáry,umístění a plha kót, značky, kótvání průměrů,plměrů,zksených hran 8. Struktura(drsnst) a jakst pvrchu 8.1. Struktura pvrchu, základní pjmy 8.2. Označvání struktury pvrchu na výkresech 8.3. Předepisvání úpravy pvrchu a chemick-tepelnéh zpracvání 9. Předepisvání přesnsti rzměrů 9.1. Základní pjmy,tlervání dvjbdých rzměrů 9.2. Tlervání úhlů a rztečí 9.3. Gemetrické tlervání-zásady, základny a dílčí základny 10. Technické zbrazvání jednduchých těles-vlby brazů,kreslení základních strjních sučástí Výrbní výkresy svarků, zubených kl Výrbní výkresy kinematických mechanizmů 11. Výkresy ptrubí a vzduchtechnických zařízení 12. Výkresy elektrtechnické 13. Výkresy elektrnické 14. Výkresy mntážní a schematické Návrhvé výkresy výrbních linek a mdelvé prjektvání 15. Čtení spec.výkresů, diagramů, tabulek, nrem Zhtvení technické dkumentace CAD-CAM -157-

158 TECHNICKÁ MECHANIKA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Předmět mechanika, jak část becné fyziky: umžňuje žákům knfrntvat platnst některých fyzikálních záknů s běžnu praxí rzvíjí lgické myšlení a matematické dvednsti v suvislsti s grafickým vyjádřením je základem pr rientaci v technických předmětech strjírenskéh typu b) charakteristika učiva Předmět technická mechanika se vyučuje v prvním a druhém rčníku studia: výchzí částí je statika, kde se využívá znalstí z běžné praxe a ze ZŠ. Dchází se k vyjádření statické rvnváhy a jednduchéh statickéh výpčtu další br pružnst a pevnst navazuje na pznatky ze statiky a bjasňuje některé mechanické vlastnsti materiálů, t vede k určení základních druhů namáhání a z nich vyplývajících pevnstních výpčtů závěr mechaniky u tuhéh tělesa je věnván phybům, cž řeší bry kinematika a dynamika, jedná se phyby přímčaré a phyb rtační a z th vyplývající pjmy práce, výkn, energie psledními bry jsu hydrmechanika a termmechanika, kde se prberu základní vztahy, hlavní zřetel se věnuje ppisu práce, činnsti a knstrukci pístvých a lpatkvých strjů, tepelných i hydraulických strjů. c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí V technické mechanice jsu žáci vedeni: k prhlubvání lgickéh myšlení k technickému vyjadřvání k aplikaci matematických znalstí d) výukvé strategie (pjetí výuky) Výuka prbíhá frmu výkladu s přihlédnutím k lgickému dvzvání nvých pznatků d principů dříve známých. e) hdncení výsledků žáků Při hdncení se bude vycházet: z przumění základním principům z lgiky řešení daných případů ze všebecné rientace ve strjírenských prblémech -158-

159 f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení pmáhá k rzvji způsbu učení a pamatvání si využívat ke svému učení různé infrmační zdrje, včetně zkušenstí svých i jiných lidí sledvat a hdntit pkrk při dsahvání cílů svéh učení a přijímat hdncení výsledků svéh učení d jiných lidí Kmpetence k řešení prblémů řeší samstatně běžné i kmplexní prblémy suvisející nejen se strjnictvím ale i s jinými dbrnými i všebecnými předměty przumět zadání úklu a určit jádr prblému Kmpetence kmunikativní využití internetu pr kmunikaci vyjadřvat se přiměřeně účelu a bsahu jednání vhdně se prezentvat frmulvat své myšlenky srzumitelně a suvisle a v písemné pdbě přehledně Persnální a sciální kmpetence efektivně se učit a pracvat, využívat infrmační zdrje internet, multimediální učebnice pr samstatné sebevzdělávání rzvíjí dvednsti v blasti týmvé práce přijímat a dpvědně plnit svěřené úkly reagvat adekvátně na hdncení svéh vystupvání a způsbu jednání,přijímat radu i kritiku stanvvat si cíle a pririty pdle svých schpnstí Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám zvládá rientaci v technickém prstředí mít dpvědný pstj k vlastní prfesní buducnsti a tedy i vzdělávání Matematické kmpetence przumí matematickým peracím a jejich praktickému využití právně pužít a převádět jedntky aplikvat matematické pstupy při řešení úlh prvádět reálný dhad výsledků řešení dané úlhy efektivně aplikvat matematické pstupy při řešení různých praktických úklů -159-

160 ROZPIS UČIVA TECHNICKÁ MECHANIKA 1. rčník Výsledky vzdělávání Žák: určí bd v rvině pmcí pravúhlých a plárních suřadnic zbrazí sílu jak vektr a vynese ji v rvině graficky řeší vektrvé skládání a rzklad sil graficky řeší výslednici sustavy sil různběžných a rvnběžných pmcí gnimetrických funkcí rzkládá síly d klmých směrů pčetně řeší výslednici sustavy různběžných sil pmcí mmentvé věty řeší výslednici rvnběžných sil graficky a pčetně řeší staticku rvnváhu sustavy sil graficky a pčetně řeší reakce nsníků různě zatížených řeší kladku pevnu a vlnu rzkladem vektrů řeší rvnváhu na naklněné rvině zná existenci třecí síly řeší vláknvé tření a valivý dpr Žák: ppíše vznik namáhání v tahu či v tlaku určí vztah pr napětí v tahu (tlaku) ppíše základní meze na diagramu tahvé zkušky určí pdmínky pevnsti pmcí dvlených napětí sestaví základní pevnstní výpčty Učiv 1. Statika 1.1. Výslednice sustavy sil 1.2. Statická rvnváha 1.3. Nsníky 1.4. Jednduché mechanismy 1.5. Pasivní dpry 2. Pružnst a pevnst 2.1. Základní pjmy 2.2. Prstý tah a tlak 2.3. Prstý smyk dimenzuje jednduché sučásti namáhané tahem (tlakem) určí vztah pr namáhání smykem řeší pevnstní výpčty nýtů, klíků a per určí výpčtem střižnu sílu řeší pdmínky pr vznik napětí v krutu prvádí pevnstní výpčty sučástí namáhaných krutem řeší úhel zkrutu prvádí základní pevnstní výpčty nsníků vetknutých a prstých 2.4. Měrný tlak 2.6. Prstý hyb 2.5. Prstý krut -160-

161 Výsledky vzdělávání Žák: definuje pjmy prstr, čas, phyb, dráha, rychlst a zrychlení určí vztahy pr dráhu, rychlst a zrychlení u všech druhů přímčarých phybů určí vztah mezi nrmálvým a tečným zrychlením určí dráhy a rychlsti bbů tělesa při rvinném phybu psuvném určí úhlvu dráhu, rychlst a zrychlení tělesa při phybu rtačním řeší vztahy mezi úhlvými a bvdvými veličinami definuje phyb abslutní a relativní řeší skládání phybů definuje pjmy mechanismu, člen mechanismu a stupeň vlnsti mechanismu definuje převdy a jejich druhy řeší základní vztahy u jednduchéh a slženéh převdu řeší kinematické vztahy planetvých převdů ppíše funkci, základní části a kinematické vztahy klikvéh mechanismu Žák: zná význam Newtnvých phybvých záknů řeší vznik setrvačné a dstředivé síly řeší impuls síly a hybnst vypčítá velikst práce a výknu definuje pjem energie ptenciální a kinetické definuje zákn zachvání energie definuje D Alembertův princip a jeh význam pr dynamiku vypčítá setrvačné síly při phybu těles určí dynamiku phybu vzidel určí energii rtačníh phybu Žák: definuje základní termdynamické pjmy a jejich vzájemné vztahy řeší pjmy bjemvá práce, vnitřní energie, entalpie aj. řeší přímý a nepřímý tepelný běh ROZPIS UČIVA TECHNICKÁ MECHANIKA 2. rčník Učiv 1. Kinematika 1.1. Základní pjmy 1.2. Phyby přímčaré 1.3. Phyby křivčaré 1.4. Phyb tělesa 1.5. Skládání phybů 1.6. Kinematika sustavy těles 2. Dynamika 2.1. Základní zákny 2.2. Práce a výkn 2.3. Energie 2.4. D Alembertův princip 2.5. Dynamika rtačníh phybu 3. Termmechanika 3.1. Základní pjmy zákn termdynamiky zákn termdynamiky -161-

162 řeší základní vratné termdynamické změny řeší a ppisuje diagramy spalvacích mtrů řeší a ppisuje běh kmpresrů ppíše způsby sdílení tepla řeší jednduchý tepelný výměník Žák: řeší a vypčítá vnější hydrstatický a statický tlak řeší půsbení tlakvé síly na stěny nádby řeší vztlakvu sílu a plvání těles řeší relativní rvnváhu kapalin řeší prudění kapalin vypčítá průtk a průtkvu rychlst v daném průřezu řeší Bernullih phybvu rvnici pr ideální a reálnu kapalinu vypčítá tlakvé ztráty při prudění 3.4. Oběhy tepelných strjů 3.5. Sdílení tepla 4. Hydrmechanika 4.1. Hydrstatika 4.2. Hydrdynamika -162-

163 STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Strjírenská technlgie zasahuje rzhdujícím způsbem d výrbníh prcesu v blasti strjírenství a umžňuje žákům získat základní pznatky v technickém myšlení a pmáhá k utváření technickéh základu ptřebnéh ke studiu navazujících dbrných předmětů. b) charakteristika učiva Učiv vychází ze základních infrmací v blastech kvvých materiálů a metdách jejich zkušení. Navazující část je zaměřena na způsby příznivéh vládání vlastnstí kvů, zejména různými způsby tepelnéh zpracvání. Další kapitly jsu věnvány výrbě kvvých pltvarů. Závěrečná část je zaměřena na strjní třískvé brábění, výrbní pstupy, chraně prti krzi a renvaci strjních dílů. c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Cílem vzdělávání v tét blasti je frmvat v žácích vztah k technice becně, ke strjírenství a k mtrvým vzidlům. Infrmuje je i některých rizikvých pracvištích z hlediska bezpečnsti práce a upevňuje v nich ptřebu ddržvání bezpečnstních zásad a předpisů. d) výukvé strategie (pjetí výuky) Předmět se vyučuje v prvním a druhém rčníku a je rzdělen d dvu základních částí. Výuka v prvním rčníku je zaměřena na kvvé materiály, jejich vlastnsti a způsb jejich vládání. Výuka ve druhém rčníku bsahuje technlgie výrby pltvarů, výrbní pstupy a renvaci strjních sučástí. Je věnvána z větší části strjnímu brábění, zbývající část je zaměřena na výrbu pltvarů, výrbní pstupy, chranu prti krzi a renvaci a pravám strjních dílů, částí knstrukčních prvků a agregátů mtrvých vzidel. e) hdncení výsledků žáků -163-

164 Při hdncení žáků je třeba klást důraz na hlubku pznání učiva a na schpnsti aplikvat získané znalsti na řešení praktických prblémů zaměřených zejména na pravy mtrvých vzidel. f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení umět využívat různé způsby a metdy učení Kmpetence k řešení prblémů řeší samstatně běžné i kmplexní prblémy suvisející nejen se strjírensku technlgií, ale i s jinými dbrnými i všebecnými předměty Kmpetence kmunikativní vhdně se vyjadřuje ústní i písemnu frmu při různých situacích a jednáních Persnální a sciální kmpetence psuzuje bjektivně svje mžnsti a předvídá důsledky svéh chvání a jednání Občanské kmpetence a kulturní pvědmí jedná dpvědně a samstatně ve vlastním i veřejném zájmu ddržuje zákny, respektuje práva druhých lidí, vystupuje prti diskriminaci Matematické kmpetence pužívá správné matematické pjmy a vztahy, správně převádí běžné jedntky rzumí základním frmám grafickéh znázrňvání a umí je vytvářet Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi pracuje s sbním pčítačem a statními prstředky infrmačních technlgií využívá internetu ke shrmažďvání a vyhledávání údajů Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata: Člvěk a živtní prstředí chápe zatížení živtníh prstředí a způsby jeh chrany ddržuje bezpečnstní předpisy a nařízení při skladvání, pužívání a likvidaci látek hržujících živtní prstředí Člvěk a svět práce dbrnu praxí a exkurzemi přispívá k rzvji sciálně kmunikativních a persnálních kmpetencí -164-

165 ROZPIS UČIVA STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE 1. rčník Výsledky vzdělávání Žák: seznámí se se základními pjmy ve strjírenství a s pstavením a zaměřením strj. technlgie ve strjírenství Učiv 1. Úvd 1.1. Technika strjírenství 1.2. Rzdělení strj. technlgie seznámí se se způsby výrby železných a neželezných kvů a slitin, jejich rzdělením a značením 2. Technické materiály 2.1. Kvvé materiály Výrba survéh železa Výrba celí a litin Rzdělení tvářených a litých celí Rzdělení a značení litin Rzdělení a značení neželezných kvů 2.2. Nekvvé materiály Pužití plastů a statních nekvvých materiálů ve strjírenství pzná základní vlastnsti kvvých matriálů a metdy jejich zjišťvání 2.3. Vlastnsti kvů a jejich zkušení Vlastnsti: fyzikální chemické mechanické technlgické Zkušky: mechanické pzná základní vztahy mezi uspřádáním atmů kvů a jejich přeměnami v průběhu tuhnutí technlgické defektskpické seznámí se s různými způsby tepelnéh zpracvání kvů v suvislsti s mžnstmi změn jejich vlastnstí 2.4. Základy metalgrafie Vnitřní stavba kvů Křivky chladnutí Základní typy rvnvážných diagramů Rvnvážné diagramy Fe-C a Fe-Fe 3 C získá základní infrmace technlgii výrby sučástek, nástrjů a předmětů metdu práškvé metalurgie 2.5. Tepelné zpracvání Kalení celí Žíhání celí Chemick-tepelné zpracvání -165-

166 Výsledky vzdělávání Učiv celí Žíhání a kalení litin Tepelné zpracvání neželezných kvů 2.6. Práškvá metalgrafie Princip metdy práškvé metalurgie Příklady pužití metdy získá znalsti příčinách krze a způsbech chrany prti ní seznámí se se zásadami zpracvání výrbních pstupů zpracvává výrbní pstupy jednduchých strjních sučástí pznává způsby renvací, hdntí rzsah jejich pškzení a navrhuje způsby pravy 3. Pvrchvé úpravy 3.1. Vznik krze, druhy krze 3.2. Ochrana prti krzi 4. Výrbní pstupy 4.1. Rzdělení výrbních pstupů 4.2. Příklady výrbních pstupů 5. Renvace sučástí 5.1. Způsby renvací 5.2. Opravy sučástí s lmy a trhlinami, pravy dlitků -166-

167 ROZPIS UČIVA STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE 2. rčník Výsledky vzdělávání pznává principy brábění seznámí se s různými způsby strjníh brábění navrhuje pužití vhdných strjů pr výrbu strjních sučástí pznává způsby výrby různých typů závitů seznámí se s různými metdami výrby zubených kl určuje způsby dknčvání strjních sučástí z hlediska drsnsti pvrchu, rzměru a gemetrickéh tvaru Žák: pznává principy výrby dlitků seznámí se s výrbními pstupy jednduchých strjních sučástí pznává metdy tváření kvů a plastů pznává různé způsby a metdy svařvání a pájení navrhuje materiály vhdné ke svařvání seznamuje se se základními technlgiemi lepení Učiv 6. Strjní brábění 6.1. Terie brábění 6.2. Gemetrie nástrje a řezné phyby 6.3. Řezné pdmínky, řezné síly a řezné dpry 6.4. Nástrjvé materiály a brusiva 6.5. Sustružení druhy nástrjů, typy sustruhů, práce na sustruhu 6.6. Frézvání druhy fréz, typy frézek, práce na frézkách, dělící přístrje 6.7. Vrtání a vyvrtávání druhy vrtáků, rzdělení vrtaček 6.8. Brušení brusiv, brusné ktuče, typy brusek, způsby brušení 6.9. Obrážení a hblvání princip, typy strjů, prvnání s frézváním Prtahvání a prtlačvání princip Výrba závitů ruční a strjní výrba Výrba zubených kl dělící a dvalvací způsb, typy strjů Dknčvací perace a zvláštní způsby brábění metdy dknčvání, způsby 7. Výrba pltvarů 7.1. Slévárenství Základní pjmy a technlgické zásady pr návrh dlitků Frmvací materiály a statní prstředky a pmůcky Ruční a strjní výrba frem a jader Lití gravitační, tlakvé, přesné a dstředivé 7.2. Tváření Tváření kvů za tepla a za studena Tváření plastů 7.3. Svařvání, pájení a lepení Základní pjmy, způsby svařvání Svařvání plamenem Svařvání elektrickým blukem Zvláštní způsby svařvání Pájení kvů Lepení materiálů -167-

168 ČÁSTI STROJŮ Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Předmět části strjů byl zařazen d ŠVP z těcht důvdů: rzvíjí lgické a tvůrčí technické myšlení umžňuje žákům získat vědmsti a dvednsti v blasti techniky strjů pmáhá svými základy k pchpení dalších předmětů zajišťuje efektivní práci s dbrné literatury a internetu učí se pužívat lgické myšlení a technický phled připravuje studenty k maturitě ze strjně technlgickéh základu b) charakteristika učiva Hlavní tematické celky, z nichž se učiv skládá: druhy spjů a spjvacích sučástí strjní sučásti a mechanismy těsnění strjních zařízení druhy, účel a užití převdů druhy a účel transprtních zařízení c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Výuka infrmační technlgie směřuje k tmu, aby studenti samstatně pracvali s infrmacemi (vyhledávat, prvnávat ) využívali manuály pr przumění strjním celkům samstatně řešili kmplexní úlhy s využitím dbrné literatury a lgickéh myšlení d) výukvé strategie (pjetí výuky) Určující strategie výuky: základní metdu je práce s literaturu a lgickým myšlením předmět se vyučuje v 1. a 2. rčníku při prbírání nvéh učiva se klade důraz na názrnst výuky vyučující pravuje práci žáků a dbá na správné návyky práce s literaturu, kalkulačku a rýsvacími ptřebami aktivita studentů je pdněcvána názrnými ukázkami e) hdncení výsledků žáků Při hdncení se bude klást důraz na samstatné řešení kmplexních úklů ve frmě zpráv dplněných výkresvu a výpčtvu dkumentací. Znalsti prbranéh učiva budu dále věřvány: testy, samstatnými prjekty a průběžnu aktivitu studenta ve výuce

169 f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení pmáhá k rzvji způsbu učení a svjení si učiva Kmpetence k řešení prblémů řeší samstatně běžné i kmplexní prblémy suvisející nejen s částmi strjů, ale i s jinými dbrnými i všebecnými předměty Kmpetence kmunikativní rzvíjí dvednsti v blasti týmvé práce Persnální a sciální kmpetence rzvíjí schpnst efektivně se učit a pracvat, využívat infrmační zdrje internet, multimediální učebnice pr samstatné sebevzdělávání Občanské kmpetence a kulturní pvědmí zvládá technické krásn a účelnst Matematické kmpetence przumí matematickým peracím a jejich praktickému využití Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi využití internetu ke shrmažďvání a vyhledávání údajů Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata: Člvěk a živtní prstředí chápe zatížení živtníh prstředí a způsby jeh chrany -169-

170 ROZPIS UČIVA ČÁSTI STROJŮ 1. rčník 66 hdin Výsledky vzdělávání Žák: umí ppsat způsb výrby kvvých materiálů rzeznává druhy závitů, jejich účel a pužití včetně pčetníh návrhu rzlišuje druhy spjů a spjvací části určuje využitelnst spjvacích sučástí pr spjvání a jištění dílů a částí strjů rzlišuje nerzebíratelné a rzebíratelné spje a jejich pužití zná a umí rzhdnut vzájemném ulžení sučástí a dílů umí rzhdnut způsbu jištění spje rientuje se technické literatuře a umí ji efektivně pužít ppíše a rzliší části strjů pr přens sil a mmentů zná druhy hřídelů ppíše rzdíl mezi perem a klínem včetně pužití umí prvést pčetní návrh a kntrlu sučástí zajišťující spj nábje s hřídelem psudí a stanví způsb ulžení hřídelů a čepů a pužití jištění rzpzná druhy lžisek, určí jejich pužití zná využití brzdných zařízení rientuje se technické literatuře a umí ji efektivně pužít dvede aplikvat znalsti z technickéh kreslení Učiv 1. Spje a spjvací sučásti 1.1. Šruby, matice, pdlžky 1.2. Spje rzebíratelné 1.3. Spje nerzebíratelné 1.4. Spjvací sučásti 1.5. Základy výrby kvvých materiálů 1.6. Vzájemné ulžení sučástí a dílů, 1.7. Jištění spjů 1.8. Odbrná literatura 2. Strjní sučásti, spje a mechanismy 2.1. Části stjů umžňující phyb 2.2. Hřídele, čepy, klíky, pera, klíny 2.3. Spjky 2.4. Lžiska 2.5. Brzdy a zdrže 2.6. Strjnické tabulky 2.7. Základní výpčet 2.8. Výkresy stanvuje materiály a způsby utěsnění spjů ne- a rzebíratelných, psuvných a rtačních sučástí určuje z literatury nrmalizvaná těsnění 2.9. Utěsňvání sučástí a spjů Utěsňvání spjů ne- a rzebíratelných utěsnění rtačních sučástí rzlišuje základní druhy ptrubí a armatur rzlišuje základní druhy izlací a psuzuje jejich pužití zná princip činnsti, pužití a druhy přístrjů a zařízení určuje způsb mntáže a demntáže Ptrubí a armatury Ptrubí Armatury Přístrje uzavírací, pjistné, regulační a chranné -170-

171 ROZPIS UČIVA ČÁSTI STROJŮ 2. rčník 66 hdin Výsledky vzdělávání Žák: rzlišuje druhy převdů a mechanismů, zná jejich slžení, princip činnsti a mžnsti pužitá zná využití převdů a mechanismů k zajištění pracvních úknů stanví základní parametry převdů včetně výpčtu rzumí rzdílu mezi statickými a dynamickými mechanismy zná základní knstrukci kmpresrů a čerpadel prvádí výkresvu dkumentaci v prvedení šmírák pauzák (tužka tuš) rzpzná druhy vázacích prstředků umí určit pužití vázacích prstředků dkáže rztřídit manipulační techniku zhdntí využití a efektivitu manipulačníh prstředku zná druhy a účel dpravníků rzumí dělení a účelu jedntlivých druhů jeřábu dvede vypčítat pracvní výkn transprtní techniky dvede vypčítat energeticku nárčnst transprtní techniky pdle pracvníh výknu prvádí výkresvu dkumentaci v prvedení šmírák pauzák (tužka tuš) vypčtené transprtní techniky Učiv Převdy a mechanismy Mechanické převdy Mechanismy kinematické Mechanismy tekutinvé Kmpresry Čerpadla Základní výpčty Výkresy 3. Transprtní technika 3.1. Vázací prstředky 3.2. Manipulační prstředky 3.3. Dpravníky 3.4. Jeřáby Výpčty transprtní a manipulační techniky -171-

172 KONSTRUKCE A OPRAVY MOTOROVÝCH VOZIDEL Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Studenti získají základní přehled: jedntlivých knstrukčních skupinách MV principech činnsti jedntlivých knstrukčních celků prvázansti fyzikálních, chemických a mechanických záknů při knstrukci MV základních diagnstických metdách při identifikaci závad pravidelné údržbě vzidel technlgii prav jedntlivých celků MV b) charakteristika učiva Učiv je rzdělen d blků pdle jedntlivých knstrukčních skupin pstupně d jednduchých mechanických pdskupin až k celkům vládaným řídícími jedntkami a sučasně seznamuje se základy údržby jedntlivých celků: jedntlivé knstrukční skupiny, principy a druhy prpjení knstrukčních celků diagnstika závad seznámení s techniku peridická údržba význam, prvádění c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Předpkladem výuky MV je: všebecný přehled v blasti mtrvých vzidel zvládnut ptimalizaci výběru mtrvéh vzidla získat přehled jedntlivých faktrech vlivňujících prvz vzidla znát základní pravidla pr dluhdbé efektivní pužívání mtrvéh vzidla d) výukvé strategie (pjetí výuky) Pr seznámení s tímt předmětem a jeh náplní je: výklad jedntlivých témat dplněný diskuzí se studenty zápisy vykládané látky d sešitů využití audivizuálních prstředků s demnstrací funkce jedntlivých skupin praktické ukázky v dílnách v reálném prstředí e) hdncení výsledků žáků Vzhledem k bsáhlsti předmětu je hlavním měřítkem znalsti žáků: písemné zkušení p každém uceleném blku učiva referáty k prbíranému tématu vypracvání samstatných úklů zkušení frmu ppisu výukvých pmůcek knkrétních skupin -172-

173 f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení vládá různé techniky učení, umí si vytvřit vhdný systém využívá různé zdrje infrmací k lepšímu przumění učiva Kmpetence k řešení prblémů przumí danému tématu a zná různá řešení využívá dstupných infrmačních technlgií pr aktualizaci knstrukčních řešení Kmpetence kmunikativní zvládá principiální knstrukční náčrtky umí prezentvat svá řešení při vypracvávání úklů Persnální a sciální kmpetence splupracuje při řešení diagnstických a mntážních úklů pdílí se na vytváření pracvní atmsféry Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám má přehled pracvním uplatnění v daném bru Matematické kmpetence správně pužívá a převádí běžné jedntky čte a vytváří různé frmy grafickéh znázrnění Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi získává infrmace z tevřených zdrjů na internetu pracuje s infrmacemi z různých médií s využitím kmunikačních technlgií Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata: Člvěk a živtní prstředí nakládá s dpady vzniklými při pravách a údržbách dle eklgických zásad uvědmuje si, že udržváním vzidel v dbrém stavu a jejich seřízení přím vlivňuje živtní prstředí Infrmační a kmunikační technlgie umí prezentvat svá riginální řešení, své zkušensti zvládá diskuze k daným prblémům -173-

174 ROZPIS UČIVA KONSTRUKCE A OPRAVY MOTOROVÝCH VOZIDEL 1. rčník Výsledky vzdělávání Žák: je seznámen s bsahem a cílem předmětu Učiv 1. Úvd d předmětu rzlišuje jedntlivé druhy vzidel a pjmenuje jejich hlavní části rzlišuje druhy karsérií má představu rzměrech a hmtnstech jedntlivých druhů vzidel je beznámen se základními knstrukčními prvky mtcyklu 2. Autmbily 2.1 Rzdělení 2.2 Hlavní části 2.3 Základní rzměry a hmtnsti 2.4 Základní kncepce phnu 2.5 Prvnání jedntlivých kncepcí phnu 3. Mtcykly 3.1 Knstrukční prvedení a typy rámů 3.2 Způsby přensu hnací síly rzumí základním kinematickým pjmům rzlišuje statické a dynamické zatížení sestrjí a vysvětlit pilvý diagram 4. Mechanika phybu silničních vzidel 4.1 Jízdní dpry vzidla 4.2 Hnací síla 4.3 Statické a dynamické zatížení náprav 4.4 Půsbící síly na vzidl v zatáčce 4.5 Způsb jízdy vzidla v zatáčce v závislsti na kncepci phnu ppíše jejich knstrukci a pužití rámů umí psudit mžnsti pravy rámů 5. Rámy 5.1 Účel a pužití rámů ve vzidlech 5.2 Typy rámů a jejich výrba 5.3 Údržba a pravy rámů ppíše knstrukci karserií umí zhdntit a zařadit jedntlivé prvky bezpečnsti ppíše knstrukci pružících systémů vzidel vysvětlí vlastnsti jedntlivých druhů pružení umí prvnat vlastnsti jedntlivých druhů pérvání a psudit vhdnst pužití dkáže vysvětlit funkci hydrpneumatickéh pružení 6. Karsérie 6.1 Druhy karsérií pevnst rámu 6.2 Materiály karsérií 6.3 Vliv materiálu na tuhst a 6.4 Aktivní a pasivní bezpečnst 7. Odpružení vzidla 7.1 Jízdní phdlí, svislé kmitání hlediska 7.2 Dynamický mdel vzidla z dpružení a tlumení 7.3 Listvá pera -174-

175 Výsledky vzdělávání vyjmenuje způsby prav zavěšení a dpružení vysvětlí účel tlumičů pérvání ppíše princip funkce tlumičů pérvání zná druhy tlumičů pérvání dvede psudit stav tlumičů pérvání zná zásady pr výměnu tlumičů zná funkci stabilizátru a způsby diagnstiky závad stabilizátru Učiv 7.4 Vinuté pružiny 7.5 Zkrutné tyče 7.6 Hydrpneumatické pérvání 7.7 Pneumatické pérvání 7.8Stabilizátry 7.9 Tlumiče a jejich funkce 7.10Knstrukční typy tlumičů 7.11 Diagnstika závad tlumičů 7.12 Elektrnické systému tlumení 7.13 Knstrukční návrh systému dpružení 7.14 Opakvání -175-

176 ppíše účel náprav ppíše knstrukci jedntlivých druhů tuhých náprav vysvětlí knstrukci plnáprav zná prvky nezávisléh zavěšení pzná na vzidle pužité zavěšení vyjmenuje mžné způsby prav náprav a zavěšení ROZPIS UČIVA KONSTRUKCE A OPRAVY MOTOROVÝCH VOZIDEL 2. rčník 8. Nápravy 8.1 Účel náprav 8.2 Zavěšení kla 8.3 Rzdělení náprav 8.4 Závislé zavěšení kl 8.5 Nezávislé zavěšení kl 8.6 Víceprvkvé zavěšení kl 8.7 Prvnání jedntlivých typů náprav při průjezdu zatáčku, při brzdění a při přejezdu nervnstí vysvětlí způsby řízení vzidel ppíše knstrukci základních druhů převdek řízení vysvětlí způsby zjištění a vymezení vůli v řízení dvede vysvětlit prvky gemetrie vzidla vysvětlí vliv gemetrie řízení na jízdní vlastnsti vzidla 9. Gemetrie náprav a řízení 9.1 Gemetrie náprav 9.2 Ackermanva terie řízení 9.3.Odkln kla 9.4 Příkln kla 9.5.Plměr rejdu 9.6 Zákln kla 9.7 Závlek 9.8 Sbíhavst zná funkci psilvače řízení umí diagnstikvat základní závady psilvačů řízení hydraulických vysvětlí způsb diagnstiky psilvačů elektr-hydraulických a elektrmechanických vysvětlí způsby prav prvků řízení 10. Gemetrie náprav a řízení 10.1 Hlavní části řízení typy 10.2 Legislativní pžadavky na řízení 10.3 Půsbící síly na mechanismus řízení 10.4 Psilvače řízení princip, účel, vysvětlí zásady značvání pneumatik ppíše knstrukci pneumatik určí správné pužití pneumatik ppíše způsby vyvažvání kl a dvede stanvit hlubku dezénu pneumatiky ppíše způsby prav defektů pneumatik 11. Kla a pneumatiky 11.1 Knstrukce ráfků vyvažvání 11.2 Materiál a značení ráfků 11.3 Knstrukce pneumatik 11.4 Materiál a značení 11.5 Zvláštní druhy pneumatik Statické a dynamické -176-

177 Žák: ppíše knstrukci kapalinvých brzd vysvětlí činnst kapalinvých brzd ppíše knstrukci vzduchvých brzd vysvětlí činnst vzduchvých brzd ppíše knstrukci vzduchvých brzd přívěsů a návěsů zná princip funkce elektrnických brzdvých systémů kapalinvých brzd zná princip funkce elektrnických brzdvých systémů vzduchvých brzd ppíše mžné závady brzdvých systémů vysvětlí technlgie prav brzdvých systémů ppíše pravy třecích brzd zná význam jedntlivých zkratek pr bezpečnstní systémy stability jízdy zná druhy spjek, dvede ppsat jejich funkci zná funkci autmatických převdvek zná princip funkce hydrstatických a elektrických převdů dvede ppsat funkci retardérů ppíše jedntlivé části převdvéh ústrjí,vysvětlí jejich princip činnsti a pužití; dvede zvlit způsby prav převdvéh ústrjí; zná údržbu a seřízení a způsby prav převdvých ústrjí zná způsby dplnění a zásady výměny prvzních kapalin převdů zná zásady prav klubů a klubvých hřídelí zná princip a pužití klubvých hřídelí zná způsby údržby a prav klubvých hřídelí 12.Brzdy 12.1 Základní pjmy 12.2 Kapalinvé brzdy 12.3 Psilvače brzd 12.4 Rzdělení a regulace brzdných sil 12.5 Prtiblkvací systémy ABS 12.6 Systémy ASR, EMS, MSR, ESP 12.7 Vzduchtlaké brzdvé sustavy 12.8 Zpmalvací brzdy 12.9 Údržba a technlgie prav kapalinvých brzd Údržba a technlgie prav pneumatických brzd 13.Převdné ústrjí 13.1 Hlavní části převdvéh ústrjí 13.2 Vzidlvé spjky 13.3 Diagnstika závad spjek 13.4 Mechanicky vládané převdvky 13.5 Diagnstika a pravy převdvek 13.6 Planetvé převdvky 13.7 Hydrdynamický měnič 13.8 Samčinné převdvky 13.9 Kntrla činnsti a prvzuschpnsti autmat. převdvek Klubvé hřídele Diagnstika a pravy klubvých hřídelí Rzvdvky a diferenciály Diagnstika a pravy rzvdvek a diferenciálů, leje Phn všech kl -177-

178 vysvětlí rzdělení spalvacích mtrů pdle způsbu jejich činnsti ppíše knstrukci pístvéh mtru umí nakreslit a ppsat p-v diagram zážehvých a vznětvých mtrů zná rychlstní charakteristiky mtrů ROZPIS UČIVA KONSTRUKCE A OPRAVY MOTOROVÝCH VOZIDEL 3. rčník 14.Mtry 14.1 Druhy a rzdělení spalvacích mtrů 14.2 Princip činnsti 14.3 Tepelné běhy 14.4 Účinnst spalvacích mtrů 14.5 Rychlstní a zatěžvací charakteristiky mtrů ppíše knstrukci dvudbéh zážehvéh mtru vysvětlí činnst dvudbéh zážehvéh mtru ppíše knstrukci čtyřdbéh zážehvéh mtru vysvětlí vlivy knstrukce na činnst a spalvací prces zážehvéh mtru ppíše knstrukci čtyřdbéh vznětvéh mtru ppíše knstrukci a technlgii výrby pevných části mtrů ppíše knstrukci a technlgii výrby phyblivých části mtrů ppíše knstrukci Wankelva mtru a vysvětlí jeh činnst ppíše princip činnsti spalvací turbíny ppíše knstrukci jedntlivých částí mtru vysvětlí pužití jedntlivých knstrukčních řešení danéh mtru chápe vliv pužitých materiálů na správnu funkci jedntlivých částí mtru 15.Knstrukce spalvacích mtrů pístvých 15.1 Princip knstrukce p-v diagramu a kruhvéh diagramu 15.2 Ppis jedntlivých pracvních cyklů 15.3 Zážehvé čtyřdbé mtry 15.4 Zážehvé dvudbé mtry 15.5 Vznětvé mtry 15.6 Mtry s kruživým phybem pístu 15.7 Spalvací turbíny 15.8 Opakvání učiva mtru trendy účinnst 16. Pevné a phyblivé části 16.1 Pevné části mtru 16.2 Phyblivé části mtru jedntlivých částí 16.3 Pužité materiály a vývjvé 16.4 Sací ptrubí a jeh vliv na Hření 16.5 Diagnstika závad mtru -178-

179 ppíše knstrukci jedntlivých typů rzvdvých mechanismů Vysvětlí vliv časvání na výkn mtru a jeh vnější charakteristiku Dkáže navrhnut vhdný typ rzvdvéh mechanismu dle zadání 17. Rzvdvé mechanismy 17.1 Účel rzvdvých mechanismů 17.2 Typy rzvdvých mechanismů 17.3 Vliv časvání na výkn a sptřebu 17.4 Variabilní časvání 17.5 Knstrukční návrh rzvdvéh Mechanismu 17.6 Diagnstika závad rzvdvých mechanismů vysvětlí důvd a způsby přeplňvání spalvacích mtrů chápe sučasné trendy přeplňvání mtrů 18.Přeplňvání spalvacích 18.1 Princip přeplňvání 18.2 Turbdmychadla a kmpresry 18.3 Regulace plnícíh tlaku 18.4 Vícenásbné přeplňvání 18.5 Další využití výfukvých plynů 18.6 Opakvání učiva zná účel, principy činnsti, druhy a knstrukci mazání rzumí značení lejů stanvuje způsby kntrly, pstupy demntáže, prav, mntáže a výměny náplně 19.Mazání mtrů 19.1 Druhy mazání 19.2 Tlakvé mazání 19.3 Hlavní části mazacíh systému 19.4 Mtrvé leje a jejich vlastnsti 19.5 Mtrvé leje a jejich klasifikace 19.6 Diagnstika závad mazacíh systému 19.7 Opakvání učiva zná účel, principy činnsti, druhy a knstrukci chlazení je schpen psudit vhdnst pužitéh druhu chlazení stanvuje způsby kntrly, pstupydemntáže, prav, mntáže a údržby chladícíh kruhu 20.Chlazení mtru 20.1 C hlazení vzduchem 20.2 Chlazení kapalinu 20.3 Chladící kruhy a jejich účel 20.4 Vdní čerpadl a jeh knstrukce 20.5 Termstat, typy termstatů a jeh části 20.6 Diagnstika závad chladícíh systému -179-

180 ROZPIS UČIVA KONSTRUKCE A OPRAVY MOTOROVÝCH VOZIDEL 4. rčník Výsledky vzdělávání zná základní slžky získané destilací rpy umí zhdntit kvalitu paliv pdle kriterií zná hlavní části a princip karburátru umí rzlišit jedntlivé druhy vícebdvéh vstřikvání vysvětlí funkci jednbdvéh nepříméh vstřikvání a umí je prvnat zná systémy řízení mtru ppíše princip příméh vstřikvání chápe význam snižvání emisí a umí ppsat funkci katalyzátrů Učiv 21.Palivvé zážehvých mtrů sustavy 21.1 Slžky, výrba a parametry paliv pr zážehvé mtry 21.2 Slžení směsi, stechimetrický pměr, sučinitel lambda 21.3 Karburátr a jeh funkce 21.4 Vícebdvé nepřímé vstřikvání a jeh vývj 21.5 Jednbdvé nepřímé vstřikvání a jeh vývj 21.6 Elektrnické systémy řízení mtru 21.7 Přímé vstřikvání paliva 21.8 Vrstvené a hmgenní hření směsi 21.9 Mžnsti spalvání chudé směsi Emise zážehvých mtrů a emisní nrmy Katalyzátry a jejich typy Vliv vstřikvacíh systému na tvrbu emisí Diagnstika závad vstřikvacích systémů zážehvých mtrů Opakvání učiva umí zhdntit kvalitu nafty umí ppsat hlavní části palivvé sustavy se vstřikvacím čerpadlem zná jedntlivé druhy vstřikvacích čerpadel vysvětlí princip dávkvání paliva pr jedntlivé režimy chápe princip elektrnické regulace 22.Palivvé sustavy vznětvých mtrů 22.1 Základní parametry mtrvé nafty 22.2 Hlavní části palivvé sustavy se vstřikvacím čerpadlem 22.3 Řadvá vstřikvací čerpadla 22.4 Vstřikvače a vstřikvací trysky 22.5 Jednpístvá axiální rtační vstřikvací čerpadla 22.6 Radiální rtační vstřikvací čerpadla 22.7 Sdružené vstřikvací -180-

181 Výsledky vzdělávání Učiv jedntky 22.8 Samstatné vstřikvací jedntky 22.9 Cmmn - rail Elektrnická regulace vznětvých mtrů EDC Emise vznětvých mtrů Diagnstika závad vznětvých mtrů ppíše knstrukci výfukvéh ptrubí dkáže diagnstikvat závady na výfukvém ptrubí 23.Výfukvé ptrubí 23.1 Účel výfukvéh ptrubí 23.2 Zásady knstrukce výfukvéh ptrubí 23.3 Katalyzátry jak sučást výfukvéh ptrubí 23.4 Filtr pevných částí jak sučást výfukvéh ptrubí 23.5 Vliv knstrukce výfukvéh ptrubí na výkn mtru zná nejpužívanější systémy větrání, vytápění a klimatizace umí ppsat a vysvětlitpužívané mechanismy vládání dveří a ken zná pužívané druhy snímačů má přehled prblematice zabezpečení vzidel zná navigační systémy a umí ppsat jejich pužití 24. Příslušenství karsérií, kmfrtní systémy 24.1Větrání a vytápění interiéru 24.2 Klimatizace a její funkce 24.3 Diagnstika závad a údržba klimatizací 24.4 Mechanismy pr vládání dveří a ken 24.5 Řídící jedntky kmfrtníh systému vzidla 24.6 Zabezpečení vzidel 24.7 Navigační systémy 24.8 Základní diagnstika závad kmfrtní výbavy vzidla -181-

182 ORGANIZACE AUTOSERVISŮ Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Předmět mtrvá vzidla dává žákvi základní přehled knstrukci mtrvých vzidel, způsbech výrby a prav učí žáka lgickému myšlení v blasti knstrukce vzidel učí žáka pužívat správnu technicku terminlgii učí žáka kmunikaci na téma mtrvých vzidel na úrvni jednání se zákazníky przumět základním zásadám knstrukce mtrvých vzidel b) charakteristika učiva V předmětu je zastupena prblematika knstrukce mtrvých vzidel, základy technlgie výrby a prav jedntlivých částí, prvzní zásady a údržba mtrvých vzidel. předmět je kncipván s důrazem na znalst knstrukce mtrvých vzidel a prvzní kapaliny znalst zásad správnéh prvzu a údržby mechanizmů a elektrickéh vybavení znalst technlgie prav se zaměřením hlavně na diagnstiku mechanických částí, elektrických a elektrnických systémů znalst prblematiky alternativních phnů c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Předmět mtrvá vzidla směruje k tmu, aby žáci: znali zásady základních knstrukcí sudbých mtrvých vzidel pchpili funkci jedntlivých částí mtrvých vzidel dkázali se rientvat v technické a servisní dkumentaci znali základní způsby a technlgie prav znali základy diagnstických prcesů rientvali se v základech mechaniky suvisející s knstrukcí mtrvých vzidel d) výukvé strategie (pjetí výuky) předmět je členěn d kapitl předmět se vyučuje jak teretická výuka verbální s využitím didaktické techniky, výpčetní techniky, brazů a mdelů předmět navazuje na výuku jiných dbrných předmětů, jejichž znalst je pdmínku pr zvládnutí předmětu mtrvá vzidla na tereticku výuku dle mžnstí navazuje předmět Praxe předmět je uknčen maturitní zkušku -182-

183 e) hdncení výsledků žáků Vědmsti žáka jsu kntrlvány a hdnceny minimálně dvakrát v průběhu plletí. důraz je kladen na grafické vyjádření a způsb vedení pznámek v sešitě hlubka przumění prblému a schpnst aplikace při vysvětlení prblémů vystupvání při zkušení a schpnst vyjádřit a přednést dpvěď na pžadvané téma f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení vyhledává a třídí infrmace, nastuduje trendy vývje v knstrukci mtrvých vzidel Kmpetence k řešení prblémů řeší prblémvé situace vznikající při pravách mtrvých vzidel przumět zadání prblému určit pstup při řešení prblému vyhdntit správnst zvlenéh pstupu věřit správnst pstupu Kmpetence kmunikativní být připraven se technicky přesně a srzumitelně vyjadřvat umět frmulvat a následně bhájit svůj názr umět zpracvat jednduchý dbrný text kmunikuje se zákazníky, umí dbrně vysvětlit danu prblematiku suvisející s pravu mtrvých vzidel umí kmunikvat v cizím jazyce Persnální a sciální kmpetence dvede být sučástí klektivu nasluchá a je nápmcen k řešení prblémů v klektivu a u pdřízených Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám být připraven k samstatnému řešení dbrných pracvních prblémů v blasti pravárenství mtrvých vzidel -183-

184 psudí a určí pracvní pstupy při pravách vzidel zná základy pdnikání v bru Matematické kmpetence dvede aplikvat matematické pstupy při stanvvání cen prav stanví náklady na prvz autpravny Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi využívá infrmačních technlgií pr získání ptřebných infrmací k řešení zadaných prblémů pužívat infrmace z tisku a dbrných časpisů využívá výpčetní techniku k diagnstickým účelům umí vyhledat a bjednat náhradní díly naučit se získané infrmace dál předávat Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata: Občan v demkratické splečnsti cizí jazyk schpnst dbrné kmunikace v AJ, NJ neb FJ Člvěk a živtní prstředí dbát na zásady bezpečnsti při práci nepškzvat svu činnstí živtní prstředí Člvěk a svět práce tereticky se připravit na uplatňvání svých vědmstí při řešení prblémů v praxi Infrmační a kmunikační technlgie využívat získané vědmsti a dvednsti v blasti infrmačních a kmunikačních technlgií uplatňvat výpčetní techniku, využívat Internet, dbrné diagnstické prgramy -184-

185 Výsledky vzdělávání ROZPIS UČIVA MOTOROVÁ VOZIDLA 1. rčník 33 hdin Učiv rzlišuje jedntlivé druhy vzidela pjmenuje jejich hlavní části rzlišuje druhy karsérií určí způsby pužití mtrvých vzidel určí druh phnu vzidla vyjmenuje pužívané příslušenstvía vysvětlí jejich význam rientuje se v sustavách alternativních phnů psudí pužitelnst výbavy a výstrje 1. Mtrvá vzidla 1.1. Přehled hlavních částí vzidel 1.2. Rzdělení pdle phnu a užití vzidel 1.3. Rzměry, hmtnsti a hlavní údaje 1.4. Uspřádání a kncepce, 1.5. Knstrukce vzidel, 1.6. Aplikace alternativních phnů, 1.7. Elektrmbily psudí vzidla z hlediska prvzu a bezpečnsti určí druh phnu vzidla, rientuje se v sestavách alternativních phnů ppíše jejich knstrukci a pužití rámů dkáže stanvit způsby prav a údržby rámů vzidel určí správné ulžení elektrických zdrjů a nádrží alternativních phnů zná bezpečnstní předpisy pr manipulaci s alternativními phny ppíše knstrukci karserií zná zásady a psudí způsby pravy samnsných karserií ppíše prvky aktivní a pasivní bezpečnsti zná důležitst bezpečnstních prvků 2. Rámy 2.1. Autmbilvé 2.2. Traktrvé 2.3. Mtcyklvé 2.4. Přípjných a statních vzidel 2.5. Knstrukce s hledem na umístění nádrží na alternativní paliva a ulžení akumulátrů elektrmbilů 3. Karserie 3.1. Samnsné 3.2. Ostatní 3.3. Umístění ddatečně mntvanéh systému alternativníh phnu 3.4. Pasivní a aktivní bezpečnst karsérie vzidla -185-

186 Výsledky vzdělávání ppíše knstrukci pružících systémů vzidel vysvětlí vlastnsti jedntlivých druhů pružení dkáže vysvětlit funkci hydrpneumatickéh pružení ppíše technlgie výrby pér vyjmenuje způsby prav zavěšení a dpružení Učiv 4. Pérvání 4.1. Listvá pera 4.2. Vinuté pružiny 4.3. Zkrutné tyče 4.4. Pryžvá pera 4.5. Kmbinvané pérvání 4.6. Hydr-pneumatické pérvání 4.7. Vzduchvé pružení 4.8. Výrba a mžné způsby prav pružení vysvětlí účel tlumičů pérvání ppíše princip funkce tlumičů pérvání zná druhy tlumičů pérvání dvede psudit stav tlumičů pérvání zná zásady pr výměnu tlumičů zná funkci stabilizátru a způsby diagnstiky závad stabilizátru vysvětlí účel a vlastnsti aktivníh pdvzku vzidla 5. Tlumiče pérvání 5.1. Třecí 5.2. Kapalinvé 5.3. Plynvé 5.4. Stabilizátry 5.5. Opravy a zkušení tlumičů 5.6. Opravy stabilizátrů 5.7. Aktivní pdvzek aktuální trend zná mžnsti technických řešení aktivních pdvzků -186-

187 Výsledky vzdělávání vysvětlí zásady značvání pneumatik ppíše knstrukci pneumatik určí správné pužití pneumatik ppíše způsby vyvažvání kl a dvede stanvit hlubku dezénu pneumatiky ppíše technlgii výrby jedntlivých druhů kl uvede pvlené technlgie pravykl ppíše způsby výrby pneumatik Učiv 6. Kla a pneumatiky (Zde je prstr pr využití zpracvanéh mdulu MOV Kla a pneumatiky zn.: T10-20 TP) 6.1. Pneumatiky 6.2. Diskvá kla 6.3. Mtcyklvá kla 6.4. Opravy kl 6.5. Opravy pneumatik, prtektry 6.6. Diagnstika a péče pneumatiky ppíše způsby prav defektů pneumatik vysvětlí způsby regenerace pneumatik ppíše účel náprav ppíše knstrukci jedntlivých druhů tuhých náprav vysvětlí knstrukci plnáprav zná prvky nezávisléh zavěšení vyjmenuje mžné způsby prav náprav a zavěšení 7. Nápravy a zavěšení 7.1. Tuhé 7.2. Plnápravy 7.3. Ostatní 7.4. Nezávislé zavěšení řídících náprav 7.5. Nezávislé zavěšení zadních náprav 7.6. Opravy náprav a zavěšení -187-

188 Výsledky vzdělávání zná druhy spjek, dvede ppsat jejich funkci ppíše jedntlivé části spjek, vysvětlí jejich princip činnsti a pužití; zná funkci autmatických převdvek zná princip funkce hydrstatických a elektrických převdů ppíše jedntlivé části převdvéh ústrjí, vysvětlí jejich princip činnsti a pužití; dvede zvlit způsby prav převdvéh ústrjí; zná údržbu a seřízení a způsby prav převdvých ústrjí zná způsby dplnění a zásady výměny prvzních kapalin převdů zná účel klubvých hřídelí zná zásady prav klubů a klubvých hřídelí zná princip a pužití klubvých hřídelí zná zásady mntáže kardanvých klubů zná způsby údržby a prav klubvých hřídelí ROZPIS UČIVA MOTOROVÁ VOZIDLA 2. rčník 66 hdin Učiv 8. Spjky Účel a druhy spjek Spjky pr mtrvá vzidla Suché třecí Mkré třecí Kapalinvé Elektrmagnetické Zubvé 9. Převdvé ústrjí 9.1. Převdvky mechanické dvu-hřídelvé 9.2. Převdvky tří-hřídelvé 9.3. Převdvky autmatické 9.4. Přídavné převdvky 9.5. Řetězvé převdy 9.6. Rzvdvky, diferenciály 9.7. Samsvrné diferenciály a uzávěrky 9.8. Kncvé převdy 9.9. Opravy převdvek Mazání převdvek a stálých převdů 10. Klubvé a spjvací hřídele Klubvé hřídele Spjvací hřídele Kluby Opravy klubvých hřídelí a klubů Mntážní zásady ppíše knstrukci kapalinvých brzd vysvětlí činnst kapalinvých brzd ppíše knstrukci vzduchvých brzd vysvětlí činnst vzduchvých brzd vysvětlí důvdy zavedení EBS ppíše prvedení a princip činnsti EBS ppíše knstrukci nájezdvých kapalinvých brzd přívěsů ppíše knstrukci vzduchvých brzd přívěsů a návěsů zná princip funkce elektrnických brzdvých systémů kapalinvých brzd zná princip funkce elektrnických brzdvých systémů vzduchvých brzd ppíše mžné závady brzdvých systémů vysvětlí technlgie prav brzdvých systémů ppíše pravy třecích brzd 11. Brzdy Brzdy třecí Brzdy vládané kapalinu, vzduchem, elektricky Brzdvé sustavy mtrvých vzidel Brzdvé sustavy přípjných vzidel Vzduchtlaká brzdvá sustava a EBS Brzdy zpmalvací Elektrnické brzdvé systémy ABS a ESP Závady brzd Opravy a údržba brzdvých systémů kapalinvých brzd Opravy a údržba brzdvých systémů -188-

189 vzduchvých brzd Opravy třecích brzd vysvětlí způsby řízení vzidel ppíše knstrukci základních druhů převdek řízení vysvětlí způsby zjištění a vymezení vůli v řízení dvede vysvětlit prvky gemetrie vzidla vysvětlí vliv gemetrie řízení na jízdní vlastnsti vzidla zná funkci psilvače řízení vysvětlí princip činnsti jedntlivých druhů psilvačů řízení zná knstrukci a princip řízení s prměnným převdem vysvětlí pjem aktivní řízení a ppíše vliv na bezpečnst prvzu umí diagnstikvat základní závady psilvačů řízení hydraulických vysvětlí způsb diagnstiky psilvačů elektrhydraulických a elektrmechanických vysvětlí způsby prav prvků řízení 12. Řízení Účel a způsby řízení vzidel Knstrukce řízení pr autmbily Uspřádání převdek řízení Gemetrie řízení Psilvače řízení Řízení s prměnným převdem Aktivní řízení Opravy a diagnstika systémů řízení -189-

190 ELEKTROTECHNIKA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Cílem předmětu elektrtechnika je rzvíjet lgické a tvůrčí myšlení žáků; dát jim základní znalsti v blasti všebecné elektrtechniky a elektrtechniky mtrvých vzidel; plžit základy k przumění činnstem základních elektrických zařízení mtrvých vzidel a měření veličin. Předmět navazuje na výuku předmětu fyzika, jeh bsah je přizpůsben k tét návaznsti. b) charakteristika učiva Vyučvací předmět pskytuje základní vědmsti z následujících blastí: funkce jednduchéh elektrickéh bvdu a základní elektrtechnické zákny vysvětluje principielně základní pasivní sučástky elektrtechniky bjasňuje princip činnsti a pužití základních aktivních plvdičvých sučástek elektrtechniky seznamuje s fyzikálními základy elektrických strjů seznamuje studenty s prblematiku elektrtechnických schémat, se schematickými značkami a pužíváním servisní elektrtechnické dkumentace mtrvých vzidel vysvětluje zdrje elektrické energie mtrvých vzidel bjasňuje princip zapalvací sustavy pužívané u mtrvých vzidel seznamuje s funkcí spuštěčů u spalvacích mtrů uvádí druhy světelných zdrjů v světlvacích sustavách mtrvých vzidel dává základy elektrinstalace a jištění u mtrvých vzidel pskytuje infrmace přehledu a funkci statních elektrických zařízení pužívaných u mtrvých vzidel c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Cílem předmětu je vybavit žáky základními teretickými vědmstmi ze všebecné elektrtechniky se zaměřením na jejich využití při svjvání znalstí základů funkčních principů a knstrukčních uspřádání elektrických částí mtrvých vzidel: naučit žáky rientvat se v základní dbrné terminlgii vést k rzvji lgickéh myšlení a sledvání návaznsti a vztahů prbíraných tematických celků naučit je využívat teretické znalsti k ddržvání kvality a jaksti práce a především eknmickému jednání při servisní činnsti na mtrvých vzidlech d) výukvé strategie (pjetí výuky) Výuka prbíhá frmu teretické výuky v učebnách s využitím didaktické techniky, mdelů, reálných výrbků a brazů. Je kladen důraz na názrnst výuky

191 fyzika. Předmět se vyučuje v druhém a třetím rčníku a plynule navazuje na předmět Členění předmětu je následující: v druhém rčníku: základy všebecné elektrtechniky základy elektrtechniky mtrvých vzidel zdrje elektrické energie na vzidlech zapalvání v třetím rčníku: spuštěče světlvací zařízení elektrinstalace, jištění přehled statních elektrických zařízení vzidel Teretická výuka je dále rzvíjena v předmětu praxe: při práci žáci pužívají na zápis a nákresy čtverečkvý sešit e) hdncení výsledků žáků Znalsti žáků jsu během rku průběžně prvěřvány ústně a p uzavření učebních celků i písemnu frmu. Hdntí se: teretické znalsti schpnst přesnéh vyjádření k zadaným tázkám vedení pznámek a jejich úplnst, případně dkazy na dbrné učebnice schpnst aplikace témat vyučvacíh předmětu v praxi. f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení naučit se základům v blasti jednduchéh elektrickéh bvdu znát základní výpčty, veličiny a jedntky znát základní zákny elektrtechniky Kmpetence k řešení prblémů využívat infrmačních technlgií k získání nutných infrmací k řešení základních prblémů przumět zadání prblému určit pstup při řešení prblému vyhdntit správnst zvlenéh pstupu věřit správnst pstupu Kmpetence kmunikativní být připraven se technicky přesně a srzumitelně vyjadřvat umět frmulvat a následně bhájit svůj názr umět zpracvat jednduchý dbrný text -191-

192 Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám být připraven k samstatnému řešení dbrných pracvních prblémů v blasti pravárenství mtrvých vzidel Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi využívat infrmačních a kmunikačních technlgií pr získání ptřebných infrmací k řešení zadaných prblémů pužívat infrmace z tisku a dbrných časpisů sledvat a účastnit se dbrných šklení a seminářů v daném bru pužívat výpčetní techniku naučit se získané infrmace dál předávat Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata: Občan v demkratické splečnsti cizí jazyk schpnst dbrné kmunikace v Aj, Nj neb Fj Člvěk a živtní prstředí dbát na zásady bezpečnsti při práci nepškzvat svu činnstí živtní prstředí Člvěk a svět práce tereticky se připravit na uplatňvání svých vědmstí při řešení prblémů v praxi Infrmační a kmunikační technlgie využívat získané vědmsti a dvednsti v blasti infrmačních a kmunikačních technlgií uplatňvat výpčetní techniku, využívat Internet, dbrné diagnstické prgramy -192-

193 ROZPIS UČIVA ELEKTROTECHNIKA 1. rčník Výsledky vzdělávání Učiv Žák: Zná fyzikální pdstatu, značení a jedntky základních elektrtechnických veličin a vztahy mezi nimi. Umí pčetně řešit jednduché elektrické bvdy. 1. Základy elektrtechniky 1.1. Stejnsměrný prud v pevných látkách 1.2. Jednduchý elektrický bvd, základní pjmy 1.3. Ohmův zákn, výpčty 1.4. Kirchhfvy zákny, výpčty Zná vlastnsti, schematické značky a praktické využití rezistru, kndenzátru a cívky 2. Základní pasívní sučástky v elektrtechnice 2.1. Rezistry, princip, řazení, výpčet, pužití 2.2. Kndenzátry, princip, řazení,výpčet, pužití 2.3. Indukčnsti, princip, pužití, princip, řazení,výpčet, pužití Zná základní vlastnsti plvdičů. Zná princip, schematické značky, druhy a mžnsti využití didy, tranzistru a tyristru. 3. Plvdiče 3.1. Plvdičvá dida, princip činnsti, zapjení d bvdu, pužití 3.2. Tranzistr, princip činnsti, pužití 3.3. Tyristr, princip činnsti, pužití Zná způsby výrby a využití střídavéh prudu. Zná veličiny, suvisející se střídavým prudem a vztahy mezi nimi. 4. Střídavý prud 4.1. Vznik střídavéh prudu 4.2. Základní veličiny Zná fyzikální pdstatu a mžnsti využití elektrmagnetických jevů. Zná veličiny suvisející s magnetismem a vztahy mezi nimi. 5. Magnetismus a elektrmagnetismus 5.1. Základní veličiny 5.2. Elektrmagnetická indukce využití Zná princip činnsti a knstrukci transfrmátru, stejnsměrných a střídavých tčivých strjů. Zná mžnsti využití elektrických strjů v mtrvých vzidlech. 6. Elektrické strje 6.1. Rzdělení 6.2. Transfrmátr 6.3. Stejnsměrné strje 6.4. Střídavé strje -193-

194 ROZPIS UČIVA ELEKTROTECHNIKA 2. rčník Výsledky vzdělávání Učiv Rzlišuje jedntlivé bvdy elektrických zařízení mtrvých vzidel Má přehled typech elektrtechnických schémat, technické dkumentace a suvisejícím sftware. 7. Elektrtechnická dkumentace 7.1. Přehled elektrických zařízení mtrvých vzidel 7.2. Schematické značky v elektrtechnice 7.3. Jednduchá schémata, ppis prvků Má základní přehled energetické sustavě. Zná účel a způsby chrany před úrazem elektrickým prudem. Má základní přehled elektrických instalacích nízkéh napětí. 8. Výrba a rzvd elektrické energie 8.1. Elektrárny 8.2. Rzvdny elektrické energie 8.3. Ochrana před nebezpečným dtykvým napětím 8.4. Elektrická instalace všebecná Zná materiály pr vdiče a izlaci a jejich pžadvané vlastnsti. Zná účel jištění elektrických zařízení a druhy jisticích prvků. Zná zdrje rušení v mtrvých vzidlech a způsby drušení. Zná ftmetrické veličiny Zná rzdělení světelných zařízení mtrvých vzidel Zná princip a knstrukcí elektrických zdrjů světla. Zná základní zásady pr kntrlu a údržbu světelných zařízení. 9. Kabelvé svazky 9.1. Pužité materiály 9.2. Vdiče a pjistky 9.3. Zdrje rušení a způsby drušení 10. Světelná zařízení Světelné zdrje Rzdělení světelných zařízení Knstrukce světlmetů, drazvé plchy Mderní světelná zařízení Seřizvání světel, závady a pravy -194-

195 Výsledky vzdělávání ROZPIS UČIVA ELEKTROTECHNIKA 3. rčník Učiv Rzlišuje elektrické zdrje vmtrvých vzidlech Zná fyzikální pdstatu a princip činnsti jedntlivých zdrjů Zná knstrukci a vlastnsti jedntlivých druhů akumulátrů. Zná základní zásady pr nabíjení, kntrlu a údržbu akumulátrů. Zná knstrukci a vlastnsti alternátru. Zná účel a způsb regulace napětí Zná základní zásady pr kntrlu a údržbu alternátru. 1. Zdrjvá sustava 1.1. Zdrje elektrické energie u mtrvých vzidel 1.2. Akumulátry Princip a základní pjmy Druhy a knstrukce Nabíjení, údržba 1.3. Alternátry Princip a základní pjmy Knstrukce a údržba Zapjení d bvdu a regulace Diagnstika závad Zná účel a pžadavky na spuštěče. Zná knstrukci základních částí spuštěče a elektrické zapjení. Zná jedntlivé druhy spuštěčů a jejich pužití. Zná základní zásady pr kntrlu a údržbu spuštěčů. 2. Spuštěče 2.1. Základní pjmy 2.2. Princip a funkce spuštěče 2.3. Knstrukce, pužité materiály 2.4. Další druhy spuštěčů 2.5. Zapjení d bvdu 2.6. Závady, údržba a pravy spuštěčů Zná účel a princip zapalvání. Zná jedntlivé části zapalvání Zná jedntlivé druhy zapalvání a má přehled jejich vlastnstech. 3. Zapalvání 3.1. Účel a funkce 3.2. Hlavní části 3.3. Přehled typů zapalvání -195-

196 ROZPIS UČIVA ELEKTROTECHNIKA 4. rčník Učiv Zná pdstatu a účel datvých sítí ve vzidle. Zná jedntlivé části sběrnice. Zná běžně pžívané druhy sběrnic, jejich vlastnsti a využití. 13. Palubní síť Princip a význam sběrnicvéh řešení Kmpnenty sběrnicvéh systému Pžívané standardy, technické parametry (CAN-Bus, LIN, ) Má přehled kmfrtních systémech vzidla. Zná účel a způsb činnsti jedntlivých systémů. 14. Kmfrtní systémy Klimatizace a vytápění Parkvací asistenční systémy Jízdní asistenční systémy Má přehled elektrnických brzdných systémech vzidla. Zná účel a způsb činnsti jedntlivých systémů. 15. Elektrnické brzdvé systémy Systém ABS/EBV Regulace trakce Regulace brzdnéh mmentu mtru Stabilizační prgramy Rzumí významu pjmů pasivní a aktivní bezpečnst. Má přehled elektrnických systémech pasivní bezpečnsti. Zná účel a způsb činnsti jedntlivých systémů. Má přehled elektrnických systémech navigace a zabezpečení vzidla. Zná účel a způsb činnsti jedntlivých systémů. 16. Prvky pasivní a aktivní bezpečnsti Objasnění pjmů, význam Elektrnické prvky pasivní bezpečnsti 17. Zabezpečvací a navigační systémy Zabezpečvací systémy Blkace startu Lkalizační systémy Navigační zařízení -196-

197 ALTERNATIVNÍ POHONY Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu cílem předmětu alternativní phny je seznámit žáky s prblematiku elektrmbility a hybridních phnů prhlubuje a rzvíjí znalsti žáků a jejich vyjadřvací schpnsti a dvednsti, zejména s hledem na rientaci v prblematice elektrmbilů a hybridů učí žáky lgickému myšlení, předvídavsti a řešení prblémů vytváří základ pr další vzdělávání b) charakteristika učiva směřuje k dvednsti a schpnsti rientvat se v aktuálně vyráběných elektrmbilech a hybridech klade důraz na pchpení principů funkce jedntlivých blků, pužívaných v aktuálních průmyslvých knceptech elektrmbilů a hybridů. v blasti knstrukce vzidel navazuje na vědmsti žáků získané předchzím studiem c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí výchva k chraně živtníh prstředí při užívání dpravních prstředků s alternativními phny d) výukvé strategie (pjetí výuky) rzvj vědmstí a dvednstí žáků vzhledem ke splečenskému a prfesnímu zaměření žáků ve škle práce se sešity, učebnicemi a prstředky výpčetní techniky důraz na pužívání správné dbrné terminlgie při ústním prjevu učitele i žáků e) hdncení výsledků žáků průběžné zařazvání různých druhů kntrlních činnstí (testy, ústní a písemné zkušení) hdncení ústníh i písemnéh prjevu a jejich bsahvé správnsti f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení vyhledává aktuální infrmace nvých trendech a směrech alternativních phnů na internetu a v dbrné literatuře v průběhu studia si vytváří a dplňuje přehled aktuálních knceptech alternativních phnů -197-

198 Kmpetence kmunikativní při diskusi ve výuce a při věřvání znalstí, frmuluje jasně a srzumitelně své znalsti, pužívá dbrnu terminlgii kmunikuje ve skupině při teretické výuce i individuálně s učitelem Persnální a sciální kmpetence v rámci teretické výuky se zapjuje d diskuse v klektivu a splečně řeší zadanu prblematiku dkáže jednat s lidmi, je asertivní, tlerantní a zdpvědný Kmpetence k pracvnímu uplatnění využívá znalstí a dvednstí získaných v předmětu alternativní phny pr svůj další prfesní růst a uplatnění na trhu práce Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi využívá při samstudiu internetvé zdrje Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata: Člvěk a živtní prstředí Abslvent chápe vliv pužívání spalvacích mtrů na živtní prstředí dkáže vyhdntit reálné zatížení živtníh prstředí způsbené různými druhy alternativních phnů Člvěk a svět práce Abslvent využívá svých znalstí a dvednstí pr svůj další prfesní růst a uplatnění na trhu práce -198-

199 ROZPIS UČIVA ALTERNATIVNÍ POHONY 3. rčník Výsledky vzdělávání Žák: chápe vliv spalvacích mtrů na živtní prstředí dkáže ppsat histrický vývj knceptů elektrmbility dkáže vyjmenvat aktuální kncepty elektrmbilů a t nejen v ČR zná zásady bezpečnsti práce s vyským napětím dkáže vyjmenvat a identifikvat základní knstrukční prvky elektrmbilu a chápe jejich princip funkce dkáže ppsat jedntlivé režimy phnu elektrmbilu ví, c je t rekuperace zná aktuální trendy ve vývji akumulátrů a dkáže vyjmenvat jedntlivé technlgie včetně jejich principů zná alternativní způsby ukládání energie zná aktuální kncepty elektrmbilů prdávaných nejen v ČR Učiv 1. Úvd d prblematiky alternativních phnů 1.1. Vliv spalvacích mtrů na živtní prstředí 1.2. Histrie elektrmbilů Histrický vývj knceptů elektrmbilů Aktuální stav a trendy elektrmbility ve světě Aktuální stav a trendy elektrmbility v ČR 2. Knstrukce elektrmbilu 2.1. Zásady bezpečnsti práce VN 2.2. Hlavní části elektrmbilu VN měnič VN kabely Elektrmtr Elektrmtr jak phnná jedntka Elektrmtr služící pr rekuperaci Ukládání energie Elektrchemické baterie Alternativní zdrje energie 2.3. Různé kncepty elektrmbilů -199-

200 Výsledky vzdělávání ví, jaký je rzdíl mezi full hybridy a plugin hybridy umí pdrbně ppsat kncept Tyta Prius a jedntlivé režimy umí pdrbně ppsat kncept Opel Ampera a jedntlivé režimy ROZPIS UČIVA ALTERNATIVNÍ POHONY 3. rčník Učiv 3. Hybridy 3.1. Vlastnsti kncepce hybridníh phnu 3.2. Full hybridy 3.3. Plug-in hybridy 3.4. Ppis kncepce Tyta Prius 3.5. Ppis kncepce Opel Ampera -200-

201 ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL Pjetí vyučvacíh předmětu: a) becné cíle vyučvacíh předmětu - prhlubuje a rzvíjí znalsti žáků a jejich vyjadřvací schpnsti a dvednsti, zejména s hledem na praktické užívání - učí žáky lgickému myšlení, předvídavsti a řešení mžných prblémů - vytváří dbrý základ pr další vzdělávání b) charakteristika učiva - v blasti knstrukce a údržby vzidel předmět navazuje na vědmsti žáků získané předchzím studiem - skládá se z dbrnéh vzdělávání a kmunikační výchvy, které se navzájem dplňují a pdprují - důraz klade na kvalitní zvládnutí základních a frekventvaných dpravních jevů - sjedncuje teretický a praktický výcvik - učí žáky racinálním studijním metdám - směřuje k dvednsti a schpnsti bezpečně se phybvat v prvzu c) pjetí výuky - při výuce se rzvíjí vědmsti a dvednsti žáků vzhledem ke splečenskému a prfesnímu zaměření žáků - ve škle žáci pracují se sešity a učebnicemi - je vhdné prvádět krátká mluvní cvičení na aktuální téma s důrazem na dbrné vyjadřvání - vyučující kntrluje a pravuje práci žáků, dbá na správné dbrné vyjadřvání d) hdncení výsledků žáků - průběžně jsu zařazvány různé druhy kntrlních činnstí (referáty, testy, ústní zkušení ) - učitel hdntí prjevy ústní i písemné a jejich bsahvu správnst e) příns předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a průřezvých témat - pracvat s infrmacemi a s kmunikačními prstředky v silničním prvzu - rientvat se v dpravní prblematice - jednat s lidmi, diskutvat, hledat kmprmisy, být tlerantní a zdpvědný -201-

202 ROZPIS UČIVA ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL 3. rčník Výsledky vzdělávání a kmpetence Tematické celky Žák: je seznámen s bsahem a cílem předmětu rientuje se v záknech týkajících se prvzu na pzemních kmunikacích 1.Úvd 1.1 Seznámení s předmětem 1.2 Zákny týkající se silniční dpravy zná pravidla prvzu rzumí dpravním situacím a umí je řešit dle pravidel rientuje se v chvání statních účastníků prvzu dvede vysvětlit následky svéh chvání včetně mžnstí předcházení trestných činů v dpravě 2. Předpisy prvzu na pzemních kmunikacích 2.1 Předpisy prvzu na pzemních kmunikacích 2.2 Řešení dpravních situací 2.3 Občanskprávní a trestní dpvědnst řidiče umí ppsat hlavní části vzidel, v návaznsti na dbrné předměty A, OD a praxi je schpen ppisu vzidel rzpznává vládací ústrjí a prvky vzidla zvládá základní údržbu vzidla, čtení prvzních údajů zná mžnsti vzniku a předcházení mžných závad zná vliv technickéh stavu na bezpečnst prvzu a tím vlastní dpvědnst za stav vzidla 3. Výuka vládání a údržba vzidla 3.1 Ppis hlavních částí vzidel sk. ř.p. B, C1 a C 3.2 Ovládací ústrjí vzidel 3.3 Ppis základní údržby 3.4 Prvzní údaje vzidla 3.5 Preventivní údržba, její význam 3.6 Nejběžnější závady, jejich prjevy a dstranění 3.7 Zkušební tázky skupiny B 3.8 Zkušební tázky skupiny C1 a C 2.plletí Výsledky vzdělávání a kmpetence Žák: zná mžnsti vzniku a předcházení mžných závad chápe vliv technickéh stavu na bezpečnst prvzu a tím vlastní Tematické celky 1. Výuka vládání a údržba vzidla 1.1 Preventivní údržba, její význam 1.2 Nejběžnější závady, jejich prjevy a dstranění 1.3 Zkušební tázky skupiny B -202-

203 dpvědnst za stav vzidla 1.4 Zkušební tázky skupiny C1 a C umí vyjmenvat faktry vlivňující bezpečnst prvzu je si vědm mžných rizik a jejich půvdu zná vliv návykvých látek a únavy na pzrnst řidiče a tím mžnst vzniku krizvých situací zná vliv rzlžení nákladu na jízdní vlastnsti vzidla a bezpečnst jízdy má stále na paměti, že fyzikální zákny se nedají bejít umí vyjmenvat prvky aktivní a pasivní bezpečnsti včetně rzdílu mezi pasivní a aktivní bezpečnstí je schpen vyjmenvat základní elektrnické systémy a ppsat jejich činnst, výhdy a nevýhdy je beznámen s integrvaným záchranným systémem umí zacházet s mapu, dvede prvést naplánvání cesty s přestávkami a tankváním zná zásady první pmci a dvede dle svých mžnstí první pmc pskytnut je si vědm významu pskytnutí první pmci a trestníh pstihu za její nepskytnutí žák zpakuje své dsažené znalsti z pravidel prvzu a prhlubí je 2. Výuka terie zásad bezpečné jízdy 2.1 Činitelé vlivňující bezpečnst prvzu 2.2 Vliv návykvých látek 2.3 Předpisy dbě jízdy a dpčinku 2.4 Vztahy mezi účastníky prvz 2.5 Vliv zkušenstí a technickéh stavu vzidla 2.6 Fyzikální záknitsti phybu vzidla 2.7 Bezpečná vzdálenst 2.8 Ulžení a přepravu nákladu 2.9 Vliv pčasí na vzidl a řidiče 2.10 Aktivní a pasivní bezpečnst 2.11 Elektrnické systémy vzidel 2.12 Integrvaný záchranný systém 2.13 Pužívání mapy 3. Výuka zdravtní přípravy 3.1 Vliv zdravtníh stavu na nehdvst 3.2 Zásady jednání při dpravní nehdě 3.3 Zásady první pmci, živt zachraňující úkny 3.4 Seznámení s autlékárničku 4. Výuka předpisů prvzu na pzemních kmunikacích pakvání 5. Opakvání suhrnné -203-

204 DOPRAVA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Předmět dprava byl zařazen d ŠVP z těcht důvdů: rzvíjí lgické a tvůrčí technické myšlení umžňuje žákům získat vědmsti a dvednsti v blasti dpravních prstředků a technlgií pmáhá svými základy k przumění dalších předmětů zajišťuje efektivní práci s dpravními prstředky a technlgiemi učí se nvé aplikace a návaznsti seznámit žáky s dpravními a přepravními technlgiemi jedntlivých druhů dprav seznámit žáky s knstrukcí a pužíváním dpravní infrastruktury pskytnu žákům základní dbrné znalsti v blasti dpravy, které jim umžní efektivně řídit dpravu a prvz vést žáky k samstatnsti a dpvědnsti b) charakteristika učiva Hlavní tematické celky, z nichž se učiv skládá: rzdělení vzidel a jejich účel druhy dpravních a přepravních činnstí základy právníh pvědmí dpravě vliv na živtní prstředí mderní způsby prvzvání dpravy minimalizace škd na živtním prstředí získat základní znalsti ptřebné pr zvládnutí chdu malé a střední dpravní splečnsti perativně řešit prblémy vzniklé v dpravě a hledat alternativní a eknmicky výhdnější způsby prvzu techniky rientvat se v blasti silniční dpravy a znát prvzní pdmínky jedntlivých druhu dprav znát základní druhy úmluv a prvzně technické nrmy c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Výuka dpravních prstředků směřuje k tmu, aby studenti: samstatně pracvali s infrmacemi (vyhledávat, prvnávat ) využívali manuály a příručky zvládali rientaci v dbrném textu pužívat příklady z praxe, zejména v blasti prvzu nákladní a autbusvé dpravy žáci si vedu pznámkvý sešit, znají definice základních pjmů v blasti prvzu jedntlivých dprav, stručné citace záknů, předpisů a mezinárdních smluv -204-

205 d) hdncení výsledků žáků Při hdncení se bude klást důraz na: rientaci a przumění dbrnému textu a užívání vhdných dbrných termínů znalsti prbranéh učiva budu dále věřvány testy a průběžnu aktivitu studenta ve výuce průběžné zjišťvání vědmstí v rámci diskuze na dané téma zadávání seminárních prací s důrazem na samstatné a individuální řešení e) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení pmáhá k rzvji způsbu učení a pamatvání si Kmpetence k řešení prblémů řeší samstatně běžné i kmplexní prblémy suvisející nejen s dpravními prstředky, ale i s jinými dbrnými i všebecnými předměty tent předmět se pdílí na prfilvání žáka jak specialisty na prvzní techniku, je úzce prpjen s dalšími dbrnými předměty a t především s dpravu a lgistiku a eknmiku a řízením Kmpetence kmunikativní využití internetu pr kmunikaci Persnální a sciální kmpetence rzvíjí dvednsti v blasti týmvé práce např. splečné vytváření návrhu dpravní firmy efektivně se učit a pracvat, využívat infrmační zdrje internet, multimediální učebnice pr samstatné sebevzdělávání -205-

206 ROZPIS UČIVA DOPRAVA 1. rčník Výsledky vzdělávání Žák: rzdělí dpravní prstředky pdle jejich druhu a pužití vyjmenuje způsb značvání dpravních prstředků rzdělí dpravní prstředky na hlavní knstrukční skupiny zná základní vlastnsti uspřádání a kmbinací dpravních prstředků Učiv 1. Rzdělení dpravních prstředků 1.1. Legislativa a nrmy rzdělení dpravních prstředků 1.2. Identifikační znaky 1.3. Knstrukční skupiny dpravních prstředků, jejich názvy a verze 1.4. Vlastnsti uspřádání a kmbinace dpravních prstředků dvede rzčlenit dpravní bry pdle zaměření pjmenuje základní vlastnsti silniční dpravy umí rzčlenit dpravní bry pdle zaměření dkáže pjmenvat případy nutnsti pužití neknvenční dpravy rzumí členění dpravy pdle gegrafických pdmínek ppíše činnsti, kterými se zabývá dpravní inženýrství a vysvětlí jejich důležitst je beznámen s vlivem dpravy na živtní prstředí dkáže v návaznsti na znalsti z chemie ppsat slučeniny vzniklé z dpravy zná vlivnění živtníh prstředí dpravu chápe důležitst udržitelné dpravy a způsby jejíh dsažení dkáže ppsat způsby zmírnění vlivu dpravy na živtní prstředí rzumí základní pjmům v dpravě dkáže určit výkn a hspdárnst dpravníh prcesu umí zvlit vhdný přepravní systém je schpen prvést kmbinaci dpravních prstředků k dsažení ptimální efektivnsti dpravy 2. Užití dpravních prstředků 2.1. Členění dpravních brů 2.2. Základní vlastnsti silniční dpravy 2.3. Členění brů dpravy pdle prstředků 2.4. Neknvenční dprava a prstředky 3. Územní rzdělení dpravy, dpravní inženýrství 4. Dprava a živtní prstředí 4.1. Vliv na živtní prstředí 4.2. Udržitelná dprava 5. Dprava a přeprava 5.1. Základní pjmy 5.2. Výkny a hspdárnst 5.3. Přepravní systémy 5.4. Kmbinvaná dprava dkáže ppsat úkny nutné k uvedení vzidla d prvzu chápe nutnst údržby vzidla je schpen vysvětlit účel pravidelné údržby vzidla ppíše druhy prav a jejich vliv na funkci vzidel vysvětlí účel technických kntrl vzidel 6. Systém péče vzidl 6.1. Uvedení vzidla d prvzu 6.2. Údržba vzidel 6.3. Opravy vzidel 6.4. Stanice technické kntrly -206-

207 ROZPIS UČIVA DOPRAVA 2. rčník Výsledky vzdělávání Žák: - zná základní způsby financvání nákupu vzidla při bnvě vzvéh parku - je schpen prvést převzetí a případnu reklamaci nvéh vzidla - je schpen prvést dbrně prhlídku jetéh vzidla a na jejím základě prvést cenění jetéh vzidla - zná princip stanvení škdy na vzidle Učiv 1.Obnva vzvéh parku 1.1 Nákup nvéh vzidla Přejímka a reklamace nvéh vzidla Rzsah, bsah a uplatnění záruky Záruční a pzáruční servis 1.2 Nákup jetéh vzidla Oceňvání jetých vzidel Prhlídka vzidel Redukvaná technická hdnta vzidla Stanvení časvé ceny vzidla Stanvení becné ceny vzidla Amrtizační stupnice Rzdělení vzidel d skupin Princip stanvení škdy na vzidle - umí vyhdntit dpravní nehdu, rzebrat ji a prvést na základě rzbru patření k snížení nehdvsti 2.Bezpečnst dpravy 2.1 Vyšetřvání dpravních nehd, údaje dpravní nehdě 2.2 Rzbr dpravní nehdy 2.3 Psychlgie řidiče 2.4 Opatření ke snížení nehdvsti Žák- zná základní ukazatele silniční dpravy, zná jedntlivé tipy perativníh způsbu řízení v silniční dpravě - je schpen na knkrétních příkladech navrhnut nejlepší způsb zabezpečení materiálu při přepravě n lžné plše vzidla - zná jedntlivé tipy silniční dpravy sb - zná pvinnsti dpravce - zná činnst taxislužby a ve spedici 3.Silniční dprava a její prvz 3.1 Základní ukazatele 3.2 Operativní řízení autmbilvé dpravy 3.3 Dpravní prud 3.4 Pvinnsti dpravců 3.5 Silniční dprava zbží 3.6 Silniční dprava sb 3.7 Taxislužba 3.8 Spedice 3.9 Kmbinvaná dprava -207-

208 Výsledky vzdělávání Učiv je schpen zabezpečit přepravu zbží mezi příkazcem a příjemcem - ví c je t dpravní bslužnst, její úskalí a c jsu t závazky veřejných služeb - je schpen určit pjem dpravní bslužnsti, vlivy půsbící na dpravní bslužnst a pptávku p přepravních službách a mbilitě byvatelstva - je schpen určit kriteria, která vlivňují přepravní pptávku - zná infrmační systémy pr dpravní bslužnst, rganizaci a systémy veřejné hrmadné dpravy, státní cenvu plitiku a dtace v sbní dpravě 4.Dpravní prcesy 4.1 Dpravní bslužnst Závazek veřejné služby Pjem dpravní bslužnsti Vlivy půsbící na dpravní bslužnst Pptávka p přepravních službách a mbilita byvatelstva 4.2 Přepravní pptávka Kritéria kvality vlivňující pptávku p veřejné hrmadné sbní dpravě Infrmační systémy pr dpravní bslužnst Organizace a systémy veřejné hrmadné dpravy v zemích EU a USA Dtace sbní dpravy Státní cenvá plitika -208-

209 Výsledky vzdělávání ROZPIS UČIVA DOPRAVA 3. rčník Učiv Žák: terminlgii; pužívá dbrnu dpravní 1. Silniční dprava, její vývj a principy 1.1 Nákladní dprava 1.2 Dprava sb 1.3 Opakvání - zná histrii, sučasnst i mderní trendy v nákladní a sbní dpravě; - rientuje se v blasti železniční dpravy - vyhdncuje nejvhdnější druh přepravy a dpravní prstředek dle 2. Železniční dprava, její vývj a principy 2.1. Základní charakteristika 2.2. Železniční sbní přeprava 2.3. Železniční nákladní dprava přepravních nárků s přihlédnutím k negativním dpadům dpravy na živtní prstředí; dpravy - se rientuje v blasti vdní - aplikuje pznatky dpravních 3. Vdní dprava, její vývj a principy 3.1. Říční dprava 3.2. Námřní dprava brech, systému dpravy i dpravních prstředcích; - vládá technlgii a rganizaci přepravy sb a zbží ve vnitrstátní a mezinárdní letecké dpravě; - zná letištní infrastrukturu, druhy letadel sbní i nákladní dpravy; 4. Letecká dprava, její vývj a principy 4.1. Organizace v letecké dpravě 4.2. Letištní infrastruktura 4.3. Pdnikání v letecké dpravě Pravidelná přeprava Chartervé lety Všebecné letectví platných - uzavírá přepravní smluvy pdle předpisů; -209-

210 Výsledky vzdělávání Učiv - vládá mezinárdní i nárdní standardy specifických přeprav; - zná základní nástrje pr řízení kvality pužívané v dpravě; - zná systémy neknvenční dpravy - prakticky využívá znalsti přepravních řádů a ddacích pdmínek při dbavvání zásilek a sb; 5. Městská a příměstská dprava, její vývj a principy 5.1 Městská hrmadná dprava 5.2 Integrvané dpravní systémy Kmbinace individuální a hrmadné dpravy 6. Neknvenční a statní dprava 6.1. Lanvá dprava 6.2. Magnetické dpravní systémy 6.3. Autpůjčvny 6.4. Cyklistická dprava Žák : vládá základní terminlgii - zná bsah Dhdy CMR - ppíše a vyjmenuje bsah nákladníh listu CMR - rzezná práva a pvinnsti smluvních stran, ddavatel, dpravce, dběratel - vládá prblematiku reklamací a žalb 1. Přepravněprávní vztahy, přepravní smluvy v mezinárdní dpravě a Dhda CMR 1.1 Charakteristika přepravněprávních vztahů v mezinárdní dpravě 1.2 Charakteristika a bsah Dhdy CMR 1.3 Nákladní list CMR 1.4 Odpvědnst dpravce mezinárdní dpravy a náhrada škdy 1.5 Opakvání -210-

211 Výsledky vzdělávání -má přehled přepravě nebezpečných věcí - vládá zásady nakládání s nákladem nebezpečnéh charakteru - má přehled třídách nebezpečných látek a katalgu dpadů - rzezná specifika nebezpečné látky a dpadu - zná balvé skupiny ROZPIS UČIVA DOPRAVA A PŘEPRAVA 4. rčník 90 hdin Učiv 2.Mezinárdní silniční přeprava nebezpečných věcí a Dhda ADR ADR 2.1 Charakteristika a bsah Dhdy ADR 2.2 Přílhy k Dhdě ADR 2.3 Právní závaznst Dhdy 2.4 Náležitsti a identifikace silničních přeprav nebezpečných věcí 2.5 Opakvání - vládá zásady nakládání se zbžím a nákladem zkazitelných survin - má přehled tepltních přepravních pdmínkách jedntlivých survin - rzezná specifika chladícíh, mrazícíh a istermickéh vzu - zná prblematiku silničních přeprav zbží pd kntrlvanu tepltu 3.Přeprava zbží pd kntrlvanu tepltu a Dhda ATP 3.1 Dhda ATP, základní charakteristika a bsah 3.2 Prvzní prblematika silničních přeprav zbží pd kntrlvanu tepltu 3.3 Opakvání - vládá základní terminlgii, ATA, ECS - rzezná aktivní a pasivní zušlechťvací styk - charakterizuje celní režim dčasnéh pužití 4.Celní režim pr dčasný vývz či dvz 4.1 Karnet ATA 4.2 Karnet ECS - zná lgistické systémy, jejich charekteristiku a užití - je schpen na vybrat ptimální lgistický systém pr navrhvanu přepravu 5.Lgistické technlgie a přepravní systémy 5.1 Kanban 5.2 Just end Time 5.3 Hub end Spke 5.4 Crss Dcking -211-

212 - vládá zásady sledvání vzidel v prvzu - má přehled pužití a vyplňvání tachgrafických zařízení - rzezná specifika analgvéh a digitálníh tachgrafu - zná prblematiku práv a pvinnstí řidiče a dpravce dle dhdy AETR - vládá základní terminlgii, cl, celní režim, sazba, tarif, celní správa, - vládá druhy celních režimů - má přehled tuzemských a mezinárdních dpravních vztazích - rzezná specifika celníh dluhu a celníh deliktu - vládá základní terminlgii, perace a přeprava TIR - vládá prblematiku pjištění a ručení za zbží - má přehled kntrlních systémech a zajišťvání nákladvéh prstru - rzezná specifika karnetu TIR 5.5 Jiné lgistické technlgie Paletvý systém Kntejnervý systém Návěsy a výměnné nástavby Kmbinvaná dprava 1. Činnst sádek silničních vzidel a Dhda AETR (ES 561/2006) 1.1 Význam mezinárdní úpravy činnsti sádek 1.2 Charakteristika a stručný bsah Dhdy AETR 1.3 Realizace ustanvení Dhdy AETR 1.4 Opakvání 2.Celní rgány a celní řízení v mezinárdní dpravě 2.1Půsbnst a funkce celních úřadů v celním řízení 2.2Charakteristika pstavení dpravce mezinárdní dpravy a jeh zástupce v celním řízení 2.3 Celní dluh a jeh zajištění 2.4 Tuzemské a mezinárdní celní dklady 2.5 Opakvání 3.Tranzitní celní režim TIR 3.1 Vývj, charakteristika a význam systému TIR 3.2 Systém ručení a záruky v režimu TIR Způsb ručení dpravce v režimu TIR 3.3 Kntrlní systém TIR 3.4 Technické pdmínky pr přepravu v režimu TIR 3.5 Obsah karnetu TIR a systém -212-

213 - vládá základní terminlgii, splečný tranzitní režim -rzezná zajištění celníh dluhu - charakterizuje význam nvéh splečnéh tranzitníh režimu v praxi jeh pužití 3.6 Rzsah, ceny a platnsti karnetu TIR 3.7 Opakvání 4.Splečný tranzitní celní režim 4.1 Obecná ustanvení splečném tranzitním režimu 4.2 Charakteristika splečnéh tranzitníh režimu 4.3 Zajištění celníh dluhu ve splečném tranzitním režimu 4.4 Průběh realizace splečnéh tranzitníh režimu 4.5 Nvá úprava splečnéh tranzitníh režimu 4.6 Význam nvéh splečnéh tranzitníh režimu v praxi 4.7 Opakvání -213-

214 KONZULTACE K ZÁVĚREČNÉ PRÁCI Pjetí vyučujícíh předmětu: a) becné cíle vyučvacíh předmětu: - seznámit žáky se způsbem a vypracváním závěrečné - seznámit žáky s mžnstmi prpjení teretických znalsti získaných běhen studia s praxí, kteru abslvvali - pskytnu žákům základní znalsti ze zpracvání závěrečné práce - vést žáky k samstatnsti a dpvědnsti b) charakteristika učiva: - získat základní znalsti ptřebné pr zvládnutí samstatné práce a zpracvání prblematiky v blasti dpravy, knstrukce mtrvých vzidel, lgistika a eknmiky a účetnictví - perativně řešit prblémy vzniklé během zpracvání závěrečné práce a hledat alternativní a eknmicky výhdnější způsby řešení tét prblematiky c) pjetí výuky: - výklad s využitím dbrné literatury a za pmcí didaktických pmůcek tak, aby žáci získávali aktuální infrmace zpracvání závěrečné práce - pužívat příklady z praxe, zejména v blasti prvzu nákladní a autbusvé dpravy, knstrukce mtrvých vzidel, lgistiky atd. - žáci si vedu pznámkvý sešit a knzultační archy, které předkládají při knzultacích veducím závěrečných prací d) hdncení výsledků žáků: - průběžné ústní zkušení v průběhu tematickéh celku - průběžné zjišťvání vědmstí v rámci diskuze na dané téma - závěrečným hdncením ze strany veducíh a pnenta e) příns předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a průřezvých témat - tent předmět se pdílí na prfilvání žáka při samstatném zpracvání jakékliv písemné práce, je úzce prpjen s dalšími dbrnými předměty a t především s Knstrukcí mtrvých vzidel, Částmi strjů, Eknmiku a účetnictvím -214-

215 ROZPIS UČIVA Knzultace k závěrečné práci 4. rčník Výsledky vzdělávání Žák: - je schpen vybrat téma závěrečné práce, pdat žádst téma závěrečné práce - rzezná specifiku tématu závěrečné práce a je schpen bhájit si téma své závěrečné práce - před vlastním vyknáním praxe je chpen si připravit bsah činnstí, které bude na praxi vyknávat - zpracuje během praxe nejdůležitější a pdstatné stati d své závěrečné práce - je chpen s veducím závěrečné práce připravit bsah tét práce, rzpracvat je na dílčí části - s pmcí Metdiky vypracvání závěrečné práce je schpen tut práci samstatně vypracvat - je schpen se rientvat v dstupné literatuře, na internetu a jinde - umí citvat z bibligrafie, časpisů a jiných infrmačních technlgií - navrhne nejvýhdnější řešení dané prblematiky, kteru během praxe zjistil - mí vypracvat bhajbu závěrečné práce a je schpen ji prezentvat pře širším publikem Učiv 1. Výběr a zpracvání tématu závěrečné práce 1.4 Seznámení s předmětem 1.2 Žádst téma závěrečné práce práce práce 1.3 Výběr tématu závěrečné 1.4 Upřesnění témat maturitní 1.5 Zpracvání žádsti schválení závěrečné práce 1.6 Kntrla a devzdání přihlášky k závěrečné práci 2. Praxe 2.1 Prgram 14 denní praxe 2.2 Využití 14 denní praxe pr zpracvání závěrečné práce praxi 2.3 Příprava smluv pr 14 denní 3. Zpracvání závěrečné práce 3.1 Seznámení s veducím a pnentem závěrečné práce, převzetí kntrlníh listu 3.2 Seznámení s Metdika vypracvání závěrečné maturitní práce 3.3 Úprava, typy písma, dstavce, stránky, záhlaví, zápatí, mezery, drážky atd. práce práce 3.4 Struktura závěrečné práce 3.5 Charakteristika závěrečné 3.6 Frmální úprava závěrečné 3.7 Bibligrafické citace -215-

216 Výsledky vzdělávání Učiv 3.8 Citace článků z časpisů 3.9 Citace CD-ROM, pčítačvé diskety, citace z WWW stránky a citace článku z WWW Zpracvání bhajby závěrečné práce 3.11 Přednes bhajby závěrečné práce -216-

217 PRAXE Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Předmět praxe je dbrným předmětem praktickéh zaměření, ve kterém žáci: vyknávají praktické činnsti dpvídající prfilu abslventa dchází k svjvání teretických pznatků v praxi a aplikace Obecným cílem předmětu je rzvíjení praktických dvednstí, lgické myšlení teretických vědmstí žáků v praktických příkladech. b) charakteristika učiva Předmět praxe je vyučván až d druhéh rčníku a začíná těmit tematickými celky: ruční zpracvání technických materiálů mntážní a demntážní práce rzebíratelné a nerzebíratelné spje bsluha strjů a zařízení c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Předmět praxe směřuje k uznávání a ddržvání hdnt a pstjů pdstatných pr živt v demkratické splečnsti. Cílem je, aby žáci: jednali v suladu s udržitelným rzvjem evrpské a světvé kultury rzvíjeli schpnsti pracvat, jednat a tvřivě zasahvat d stávajícíh prstředí uměli pracvat v týmech a vyrvnávat se s různými situacemi a prblémy d) výukvé strategie (pjetí výuky) Hlavní slžku bsahu vyučvání tvří praktické činnsti žáků spjené s dbrným prváděním. pr některé tematické celky se rganizují exkurze ve splupráci s institucemi a dpravními firmami e) hdncení výsledků žáků Hdncení výsledků žáků v Praxi je prváděn ve vztahu ke kvalitě jedntlivých pracvních úklů, jejich prvedení a vlastním přístupům k praktickým činnstem. způsb hdncení je individuální sučasně se ale využívá prvnávání výsledků s statními žáky f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Přispívá k celkvému přehledu prpjení teretických vědmstí s praktickými činnstmi ptřebnými k dbrné připravensti abslventů. Aplikace průřezvých témat: dplňvání znalstí a dvednstí žáků získaných v dbrné slžce nejdůležitější pznatky a dvednsti pr uplatnění na trhu práce aktivní rzhdvání vlastní kariéře, schpnst reálně psuzvat své mžnsti a uplatnění uplatňvání zásad pr chranu zdraví a živtníh prstředí -217-

218 ROZPIS UČIVA PRAXE 2. rčník 99 hdin Výsledky vzdělávání Žák: pvinnsti dzru bezpečnsti - vysvětlí základní úkly a rganizace při zajišťvání BOZP; - zdůvdní úlhy státníh dbrnéh nad bezpečnsti práce; - ddržuje ustanvení týkající se a chrany zdraví při práci a pžární prevence; pžadavky při rizik, event. prevenci; - uvede základní bezpečnstí práci s dpravními prstředky; - uvede příklady bezpečnstních nejčastější příčiny úrazu a jejich - pskytne první pmc při úrazu na pracvišti; - uvede pvinnsti pracvníka i zaměstnavatele v případě pracvníh úrazu; rzlišuje běžné druhy strjírenských materiálů zná jejich vlastnsti a respektuje je při jejich zpracvání vlí vhdný technlgický pstup při zpracvání technických materiálů pilvání umí správně pužívat nástrje, pmůcky a měřidla vlí vhdný způsb a prstředky dělení materiálů zná pužívání pmůcek a přípravků pr tvarvé zpracvání technických materiálů umí zhtvit a upravit tvr zná druhy závitů a pužití nástrjů k jejich zhtvení Učiv 1 Bezpečnst a chrana zdraví při práci, hygiena práce, pžární prevence - řízení bezpečnsti práce v pdmínkách rganizace a na pracvišti - pracvněprávní prblematika BOZP - bezpečnst technických zařízení 2. Ruční zpracvání technických materiálů Měřen. í a rýsvání Dělení materiálů řezání - stříhání - sekání Pilvání rvinné, tvarvé a spjené plchy -218-

219 Výsledky vzdělávání umí připravit materiál pr závit umí zhtvit a pravit závit zná způsby a aplikace základních druhů laků a nátěrů Vlí vhdný druh spjení technických materiálů a zná pužití v praxi pužívá jedntlivé druhy rzebíratelných spjů upravuje dsedací a těsnící plchy zná druhy nerzebíratelných spjů a vlí způsb jejich pužití bsluhuje svářecí zařízení a pužívat nástrje a přípravky zná technlgické pstupy pr zhtvení jedntlivých druhů nerzebíratelných spjů vlí a psuzuje využití jedntlivých druhů pájení vlí vhdné materiály pr lepení a svařvání plastů Učiv Ohýbání, rvnání Vrtání, zahlubvání, vyhrubvání a vystružvání Závity řezání závitů vnitřních vnějších - pravy závitů Pvrchvá úprava knzervace - chranné nátěry - pkvvání 3. Mntážní a demntážní práce Sklíkvání Šrubvé spje druhy šrubů - matice, jištění - dtahvání a těsnění Zabrušvání dsedacích a těsnících plch Nýtvání dutými nýty Svařvání Svařvání plamenem Svařvání elektrickým blukem Svařvání v chranné atmsféře Pájení Pájení na měkk Pájení na tvrd Lepení a svařvání plastů -219-

220 Výsledky vzdělávání pužívá ruční mechanizvané nářadí bsluhuje bráběcí strje psuzuje pužitelnst strjníh brábění uvede základní bezpečnstní pžadavky při práci prvádí de a mntáže dílů náprav ddržuje technlgické pstupy při narážení a vyrážení čepů demntáže pružin pmcí speciálních přípravků seřizuje základní prvky gemetrie Učiv 4.0 Obsluha strjů a zařízení Ruční mechanizvané nářadí vrtačky - brusky - utahváky Obsluha bráběcích strjů strjní pila - sustruh - frézka 4. Nápravy a pérvání 4.1. Přední zadní nápravy 4.2. Pérvání 4.3 tlumiče 4.4.Základní gemetrie -220-

221 UČEBNÍ OSNOVA PRAXE 3. rčník Výsledky vzdělávání Žák: pvinnsti dzru bezpečnsti - vysvětlí základní úkly a rganizace při zajišťvání BOZP; - zdůvdní úlhy státníh dbrnéh nad bezpečnsti práce; - ddržuje ustanvení týkající se a chrany zdraví při práci a pžární prevence; pžadavky při rizik, event. prevenci; - uvede základní bezpečnstí práci s dpravními prstředky; - uvede příklady bezpečnstních nejčastější příčiny úrazu a jejich - pskytne první pmc při úrazu na pracvišti; - uvede pvinnsti pracvníka i zaměstnavatele v případě pracvníh úrazu; je seznámen s diagnstickým zařízením pr měření gemetrie vládá výběr vzidla v databázi a pstup měření základních hdnt rientuje se v jedntlivých psilvačích a jejich servise vlí správné způsby demntáže a mntáže vlantu s hledem na aktivní a pasivní bezpečnstní prvky zná správnu mntáž kl dle vyhlášky na vzidle rientuje se v nabídce pneumatik vyhdncuje závady na vzidle dle ptřebení pneumatik zvládá práce s nebezpečným dpadem, Učiv 1 Bezpečnst a chrana zdraví při práci, hygiena práce, pžární prevence - řízení bezpečnsti práce v pdmínkách rganizace a na pracvišti - pracvněprávní prblematika BOZP - bezpečnst technických zařízení 2. Gemetrie náprav, řízení 2.1. Měření gemetrie, seřízvání 2.2. Psilvače řízení hydraulické 2.3. elektr hydraulické 2.4. elektrické 3. Kla a pneumatiky 3.1. Demntáž a mntáž pneumatik z disku, BOZP 3.2. Dynamické vyvažvání kl, BOZP -221-

222 Výsledky vzdělávání ddržuje eklgické nrmy ddržuje technlgické pstupy zvládá práce s hydraulickým zařízením ddržuje bezpečnstní nrmy chrany zdraví při práci s hydraulickým zařízením využívá chranné pmůcky a prstředky při práci s žíravinu dvede pjmenvat jedntlivé díly brzdvéh systému vyhdncuje závady brzdvéh systému ddržuje eklgické nrmy při nakládání s nebezpečným dpadem; rientuje se v brzdvých systémech a částích elektrnických brzd. systémů zná význam signalizačních světel přístrjvé desky zná základní úkly a pvinnsti rganizace práce při rzlžení a slžení převdvek rientuje se v převdvých stupních a hřídelích ddržuje technlgické pstupy zvládá práce s nebezpečným dpadem, ddržuje eklgické nrmy využívá přípravky a ptřebné speciální nářadí ddržuje ustanvení týkající se bezpečnsti a chrany zdraví při práci s elektrickými strji zná základní úkly a pvinnsti rganizace práce na pracvišti elektr ddržuje technlgické pstupy při měření světelných kruhů zvládá práci s multimetrem, diagnstiku KTS využívá chranné pmůcky a prstředky dvede pjmenvat jedntlivé díly signalizačních a světelných kruhů zná sazení pjistkvé skříně vyhdncuje závady signalizačních a světelných kruhů rientuje se v prpjení řídících jedntek a návaznsti rientuje se v diagnstice palubní sítě prvádí kntrlní úkly na diagnstické lince ddržuje ustanvení týkající se bezpečnsti a chrany zdraví při práci s válcvu zkušebnu brzd zná základní úkly a pvinnsti rganizace práce na válcvé zkušebně brzd ddržuje technlgické pstupy Učiv 4. Brzdy 4.1. Hydraulický kruh 4.2. Ktučvá brzda 4.3. Bubnvá brzda 4.4. Kntrla brzd válcvá zkušebna 4.5. Elektrnické brzdvé systémy 5. Převdvé ústrjí 5.1. mechanické převdvky 5.2. rzvdvky a diferenciály 5.3. autmatické převdvky 6. Palubní síť a elektrická zařízení 6.1.Pjistky, relé, vdiče a kabelvé svazky ve vzidle 6.2. Spuštěcí sustava 6.3. Zdrjvá sustava 6.4. Světelná sustava 6.5 Can Bus a prpjení řídících jedntek 6.6. Diagnstika palubní sítě 7 Diagnstika na lince STK 7.1. kntrla na zkušební jámě 7.2. válcvá zkušebna brzd -222-

223 ROZPIS UČIVA PRAXE 4. rčník Výsledky vzdělávání Žák: pvinnsti dzru bezpečnsti - vysvětlí základní úkly a rganizace při zajišťvání BOZP; - zdůvdní úlhy státníh dbrnéh nad bezpečnsti práce; - ddržuje ustanvení týkající se a chrany zdraví při práci a pžární prevence; pžadavky při rizik, event. prevenci; - uvede základní bezpečnstí práci s dpravními prstředky; - uvede příklady bezpečnstních nejčastější příčiny úrazu a jejich - pskytne první pmc při úrazu na pracvišti; - uvede pvinnsti pracvníka i zaměstnavatele v případě pracvníh úrazu; Žák: se rientuje na nvém pracvišti je seznámen se zásadami BOZP a PO rzlišuje prvedení spalvacích mtrů vládá princip činnsti 4-dbéh mtru včetně kruhvéh diagramu a časvání ventilvéh rzvdu vládá princip 2-dbéh mtru umí určit přadí válců mtrů řadvých, vidlicvých a plchách včetně určení přadí zapalvání umí určit uspřádání vaček na vačkvém hřídeli je seznámen a umí se rientvat v Dílenských příručkách je seznámen se zásadami pravidly pr Učiv 1 Bezpečnst a chrana zdraví při práci, hygiena práce, pžární prevence - řízení bezpečnsti práce v pdmínkách rganizace a na pracvišti - pracvněprávní prblematika BOZP - bezpečnst technických zařízení 2 Opravy mtrů 2.1. Funkčnst spalvacíh mtru - kategrizace 2.2. De mntáž a mntáž částí mtru 2.3. Hlava válců pravy, měření 2.4. Klikvá skříň blk, válce pravy, měření 2.5. Klikvý mechanismus pravy, měření 2.6.Rzvdvé ústrjí pravy -223-

224 Výsledky vzdělávání Učiv demntáž a mntáž mtru z vzidla zná zásady a pravidla pr demntáž a mntáž částí mtru (hlava válců, vačkvý hřídel, klikvý hřídel, jnice, písty, kružky) vládá měření kmpresních tlaků vládá výměnu gufer vdítek ventilů vládá měření vůle ventilu ve vdítku vládá kntrlu hydraulických nadzdvihátek vládá měření rvinnsti dsedací plchy vládá seřízení ventilů vládá kntrlu těsnsti ventilů vládá kntrlu rvinnsti dsedací plchy hlavy vládá kntrlu blku na zkrucení je seznámen s prváděním prav blků válců v dbrných dílnách (brušení, svařvání, lepení) vládá usazení vlžených válců měření přesahů vládá měření průměrů (vality) válců vládá měření axiální a radiální vůle klikvéh hřídele vládá měření čepů klikvéh hřídele vládá měření předpětí pánví kluznéh lžiska vládá demntáž a mntáž klik. hřídele, jnice, pístu a pístních kružků vládá úhlvání jnic v přípravku je seznámen s prváděním prav klik. hřídelů v dbrných dílnách (brušení čepů) umí vyhdntit naměřené hdnty dle technických dat daných výrbcem vládá výměnu rzvdvéh řemene a napínací kladky (OHC) vládá výměnu rzvdvéh řetězu a zubených kl (OHV) vládá vzájemné nastavení dvu vačkvých hřídelů (DOHC) vládá mntáž rzdělvače a statické nastavení předstihu vládá seřízení ventilů vládá výměnu čerpadla chladící kapaliny vládá kntrlu funkčnsti termstatu vládá kntrlu zubvé a axiální vůle zubených kl lejvéh čerpadla umí připjit tester k mtru, nastavit správný měřící prgram dkáže změřit základní hdnty mtru dkáže vyhdntit jednduché diagnstické úkny 2.7. Jiné běžné pravy a měření 3 Řízení zážehvých mtrů 3.1. Zapalvání 3.2. Palivvá sustava -224-

225 Výsledky vzdělávání Učiv rzlišuje jedntlivé druhy zapalvání, zná jejich knstrukci a princip činnsti, účel dvede zapjit jedntlivé prvky zapalvání d bvdu prvádí diagnstiku pmcí měřících přístrjů (vnitřní diagnstika) rzpzná příčiny závad v zapalvání prvádí kntrlu, dstranění jednduchých závad zapalvání pmcí analyzátru prvádí měření výfukvých plynů zážehvých a vznětvých mtrů vyhdncuje diagnstická měření, stanví příčinu závady vyhdntí stav katalyzátru rzlišuje úřední a neúřední měření emisí, zná předepsané hdnty jedntlivých druhů mtrů (legislativa ČR) prvádí úřední měření emisí zážehvých a vznětvých mtrů rzlišuje způsby měření výknu mtru zná ppis a funkci výknvé válcvé zkušebny, dkáže vzidl ustavit d válců zkušebny, vyplnit základní údaje d prgramu měření prvádí měření různých parametrů mtru, dkáže je vyhdncvat, vytisknut prtkl měření umí připjit tester k mtru, nastavit správný měřící prgram dkáže změřit základní hdnty mtru dkáže vyhdntit jednduché diagnstické úkny rzlišuje jedntlivé druhy zapalvání, zná jejich knstrukci a princip činnsti, účel prvádí diagnstiku pmcí měřících přístrjů (vnitřní diagnstika) rzpzná příčiny závad v žhavení prvádí kntrlu, dstranění jednduchých závad pmcí analyzátru prvádí měření výfukvých plynů zážehvých a vznětvých mtrů vyhdncuje diagnstická měření, stanví příčinu závady vyhdntí stav katalyzátru rzlišuje úřední a neúřední měření emisí, zná předepsané hdnty jedntlivých druhů mtrů (legislativa ČR) prvádí úřední měření emisí zážehvých a vznětvých mtrů rzlišuje způsby měření výknu mtru 3.3. Sací sustava, přeplňvání 3.4. Výfukvá sustava, Emise 3.4. Řízení mtru 3.5. Měření výknu 4 Řízení vznětvých mtrů 4.1. Žhavící sustava 4.2. Palivvá sustava 4.3.Sací sustava, přeplňvání 4.4. Výfukvá sustava, Emise 4.5. Řízení mtru 4.6. Měření výknu -225-

226 Výsledky vzdělávání zná ppis a funkci výknvé válcvé zkušebny, dkáže vzidl ustavit d válců zkušebny, vyplnit základní údaje d prgramu měření prvádí měření různých parametrů mtru, dkáže je vyhdncvat, vytisknut prtkl měření rientuje se v kmfrtní výbavě vzu prvádí základní diagnstiku kmfrtních systémů respektuje zásady skladvání a manipulaci s plynem R 134a leji a chemickými přípravky zná mžná rizika při práci s klimatizací rientuje se v sestavě ventilace tpení a klimatizace zná pstupy při servisu a pravách rientuje se na nvém pracvišti je seznámen se zásadami BOZP a PO identifikuje kód barvy na vzidle je seznámen s vyhledáváním receptury v pčítači je seznámen s vládáním míchacíh stjanu je seznámen s rzdělením a pužitím pdkladvých materiálů je seznámen s techniku tmelení a brušení je seznámen se způsby lakvání (jednvrstvé, dvuvrstvé) je seznámen s pužíváním stříkací technlgie prvádí měření hušťky nátěrvéh filmu umí pužít elektrnické měřidl vyhdncuje naměřené hdnty rientuje se na nvém pracvišti je seznámen se zásadami BOZP a PO (usazvání vzidla na stlici, pře měření, chrana prti el. výbjům) je seznámen s přípravkvými rvnacími stlicemi BLACKHAWK (CETELETE), MULTIRACK 2000, KOREK prměřuje karserie elektrnickým měřícím systémem SHARK rientuje se v karsářských výkresech nachází kntrlní bdy a přiřazuje k nim měřící přípravky Učiv 5 Příslušenství vzu a kmfrtní systémy 5.1. Kmfrtní systémy zamykání Ovládání ken, 5.3. audi systémy, 5.4 Ventilace tpení klimatizace 5.5. Klimatizace servis 5.6. Diagnstika 5.7. Závady, pravy 6. Lakvna 6.1. Úvd, seznámení s pracvištěm BOZP a PO 6.3. Míchání barev Pdkladvý materiál 6.5.Lakvání 6.6. Měření tlušťky laku na karserii 7 Karsárna 7.1. Úvd, seznámení s pracvištěm, BOZP a PO 7.2. Kntrla a měření karserie na rvnacích Stlicích 7.3. Elektrnický měřící systém karsérií, pužití, měření, ukládání naměřených hdnt d paměti -226-

227 7. PERSONÁLNÍ A MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VZDĚLÁVÁNÍ Teretická i praktická výuka je zajišťvána plně kvalifikvanými učiteli všebecně vzdělávacích, dbrných předmětů i praxe. Učitelé si prhlubují systematicky dbrnu kvalifikaci ve specializvaných kurzech a seminářích, dále navštěvují kursy zaměřené na rzvj pedaggických a didaktických kmpetencí. Výuka žáků prbíhá v učebnách vybavených mderní audivizuální techniku, dále ve specializvaných učebnách, jak jsu labratře, učebny pr infrmační technlgie, učebna pr výuku řízení mtrvých vzidel. Při výuce tvří základ vlastní dbrné učebnice, pčítačvé prezentace a pčítačvé prgramy. Dále je žákům k dispzici dbrná knihvna a knihvna beletrie, jakž i přístup k infrmacím prstřednictvím internetu. Z důvdu velmi rychléh vývje v blasti mtrvých vzidel jsu všechny učebny vybaveny audivizuální techniku a přístupem k internetu. Obsah výuky tak může rychleji reagvat na nvinky v bru. Pr úvdní seznámení se šklu i pr pznání klektivu splužáků služí pbyty v rekreačním zařízení v Pdhradí nad Dyjí. Tt zařízení lze využívat i pr sprtvní, turistické a branné akce, jakž i pr realizaci netradičních frem výuky v rámci něklikadenních sustředění. Praktická výuka je realizvána v dílenských prstrách škly a na prvzních pracvištích. Pracviště jsu svým vybavením zaměřena na prblematiku výuky. Jedná se například dílny ručníh brábění, diagnstiky, pravy pdvzků, převdvých ústrjí, mtrů, měření výknu vzidla a mtru, pneuservis atd. Ve III. a IV. rčníku je zařazena d výuky 2týdenní dbrná praxe, která umžní žákům získat pracvní zkušensti na reálných pracvištích firem zabývajících se dpravu, prvzem a pravami mtrvých vzidel. Z důvdu velké nárčnsti prblematiky mtrvých vzidel jsu hlavně v dbrné výuce kladeny velmi vyské pžadavky na dbrnu a pedaggicku způsbilst pedaggických pracvníků. Ke zvýšení a prhlubení dbrných znalstí a dvednstí pedaggů služí Evrpský prjekt krdinvanéh vzdělávání pedaggických pracvníků, který si klade za cíl zvýšení kvalifikace pedaggů dbrných a středních škl s technickým zaměřením, tedy rzšíření jejich technických znalstí s hledem na vývj autmbilvéh průmyslu a diagnstické techniky pd vedením splečnstí ŠKODA-AUTO, BOSCH a SCANIA

228 -228-