Vysoká škola ekonomická v Praze. Srovnávací analýza reprezentativních stedisek zimních sport R a zahranií

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztah Vedlejší specializace: Cestovní ruch Srovnávací analýza reprezentativních stedisek zimních sport R a zahranií (diplomová práce) Vypracoval: Petr Záhrobský Vedoucí diplomové práce: Ing. Zdenka Petr

2 Prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci na téma Srovnávací analýza reprezentativních stedisek zimních sport R a zahranií jsem vypracoval samostatn. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v piloženém seznamu literatury. V Praze, dne: Podpis: - 2 -

3 Podkování: Rád bych podkoval Ing. Zdence Petr za odbornou pomoc a poskytnuté rady pi vypracování mé diplomové práce

4 Obsah: Úvod 6 1 Vymezení základních pojm cestovního ruchu Definice cestovního ruchu a jeho hlavních subjekt Typy cestovního ruchu Vliv cestovního ruchu na rozvoj územních celk Nabídka v cestovním ruchu Atraktivity Služby cestovního ruchu Stedisko zimních sport Pojmy specifické pro stediska zimních sport 15 2 Analýza stedisek zimních sport Francie Zimní stediska Alpy Les Menuires Další alpská zimní stediska ve Francii Švýcarsko Zimní stediska Zermatt Další švýcarská zimní stediska Rakousko Zimní stediska Saalbach Hinterglemm Další rakouská zimní stediska Norsko Zimní stediska Hemsedal Další zimní stediska v Norsku eská republika Zimní stediska Špindlerv Mlýn Další stediska zimních sport v esku Další evropské regiony se stedisky zimních sport Itálie Ostatní alpské zem Slovensko a Polsko Pyreneje Skandinávie

5 2.6.6 Neobvyklá stediska zimních sport 79 Závr 82 Seznam tabulek 85 Seznam obrázk 86 Seznam píloh 87 Použitá literatura

6 Úvod Vypracovat diplomovou práci jako srovnávací analýzu zimních stedisek v R a v zahranií si autor diplomové práce zvolil proto, že zimní cestovní ruch nabývá stále vtšího významu pro horské regiony a je to odvtví, do kterého pitéká velké množství investic, a už ze soukromých nebo i veejných zdroj. Výhodou autora je, že se již adu let v této oblasti aktivn pohybuje a na základ osobních kontakt má velmi dobré možnosti jak získat ucelené, srovnatelné a spolehlivé informace. Význam této práce spoívá v komplexním srovnání nabízených služeb ve stediscích zimního cestovního ruchu v R a v zahranií, které jasn ukáže rozdíly mezi regiony a zemmi. Navštvovat zimní stediska je velmi populární a masovou záležitostí a v této práci by se mly objevit pednosti a nedostatky nkterých charakteristických stedisek, které reprezentují daný region, pípadn zemi. Pro stále více eských turist vyjíždí za svou zimní dovolenou do zahranií? V em se liší nabídka a kvalita služeb v jednotlivých evropských regionech významných z hlediska zimní turistiky? Jaký vliv ml historický vývoj na souasnou podobu stediska a na klientelu, která zde pevažuje? Jak dokáží spolupracovat soukromé subjekty jako provozovatelé hotel, restaurací a lanovek s informaními centry a radnicemi v obcích, které jsou asto existenn závislé na cestovním ruchu? Jaké jsou souasné trendy ve vývoji moderního zimního centra, jaké nové služby je možno nabízet a co tato centra ohrožuje? Cílem této práce bude podrobn popsat a porovnat regionáln charakteristická evropská zimní stediska. Zejména budou vysvtleny rozdíly v nabídce jednotlivých center. Základní hypotézou, kterou by tato práce mla potvrdit nebo vyvrátit je, že šíka nabízených služeb v typickém eském stedisku zimních sport je podstatn menší než ve stediscích zahraniních. Dalšími ovovanými hypotézami bude, že cena srovnatelných služeb asto závisí více na image stediska, ve kterém jsou poskytovány, než na kvalit služby a že samotné pírodní atraktivity a výhodná lokalita už nestaí k udržení dobré pozice v tvrdé konkurenci na trhu cestovního ruchu. Metodou práce bude sbr informací obecn dostupných v literatue a na internetových stránkách, dále pak osobní kontaktování subjekt cestovního ruchu a vlastní výzkum autora pímo v konkrétních zimních stediscích. Takto získané poznatky budou zpracovány a analyzovány

7 V první kapitole budou vysvtleny nkteré pojmy, se kterými autor pracuje v analytické ásti. Nejprve jsou to termíny z obecné teorie cestovního ruchu, následn pak také pojmy specifické pro zimní cestovní ruch v horských stediscích. Druhou kapitolu pak tvoí vlastní analytická ást srovnávající pomocí výše zmínných metod francouzská, švýcarská, rakouská, norská, eská a ostatní evropská stediska

8 1 Vymezení základních pojm cestovního ruchu Nejprve zde budou vymezeny nkteré základní pojmy cestovního ruchu, poté budou vysvtleny specifické pojmy týkající se stedisek zimních sport. Tyto pojmy jsou používány v celé této práci a je proto nezbytné hned na zaátku je jasn definovat. 1.1 Definice cestovního ruchu a jeho hlavních subjekt Cestovní ruch bývá zpravidla definován jako innost jedné nebo více osob cestujících na pechodnou dobu do místa mimo její bžné životní prostedí a to na dobu kratší, než je stanovena (u mezinárodního cestovního ruchu hovoíme o jednom roku, u domácího cestovního ruchu pak o 6 msících). Hlavním úelem takové cesty není vykonávání výdlené innosti v navštíveném míst. 1 Stálý obyvatel (rezident) je v mezinárodním cestovním ruchu charakterizován ve vztahu k dané zemi jako osoba, která žije v zemi alespo jeden rok ped píjezdem do jiné zem na dobu kratší než jeden rok. V domácím cestovním ruchu je rezidentem rozumna osoba, která v tomto míst žije alespo šest po sob jdoucích msíc ped píjezdem do jiného místa na dobu kratší šesti msíc. 2 Návštvníkem se v mezinárodním cestovním ruchu myslí osoba, která cestuje do jiné zem, než ve které má trvalé bydlišt, na dobu nepekraující jeden rok. Hlavním úelem takové cesty není vykonávání výdlené innosti v navštíveném míst. Návštvníkem ve smyslu domácího cestovního ruchu je oznaována osoba, která má trvalé bydlišt v dané zemi a která cestuje na jiné místo v zemi mimo své trvalé bydlišt na dobu kratší než šesti msíc. Hlavním úelem takové cesty není vykonávání výdlené innosti v navštíveném míst. 3 Turistou se v mezinárodním cestovním ruchu myslí osoba, která cestuje do jiné zem, než ve které má trvalé bydlišt a bžné životní prostedí, na dobu zahrnující alespo jedno penocování, avšak ne delší jednoho roku. Hlavním úelem takové cesty není vykonávání výdlené innosti v navštíveném míst. 1 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999, ISBN , str.11 2 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999 ISBN , str.12 3 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999 ISBN , str

9 V domácím cestovním ruchu je za turistu oznaena osoba trvale usídlená v dané zemi, která cestuje do místa odlišného od jejího bžného životního prostedí v téže zemi, na dobu zahrnující alespo jedno penocování, ale kratší než šest msíc. Hlavním úelem takové cesty není vykonávání výdlené innosti v navštíveném míst. 4 Výletník je v mezinárodním cestovním ruchu osoba, která cestuje do jiné zem, než ve které má trvalé bydlišt a bžné životní prostedí, na dobu kratší než je 24 hodin, aniž by v navštívené zemi penocovala. Hlavním úelem takové cesty není vykonávání výdlené innosti v navštíveném míst. V domácím cestovním ruchu je za výletníka považována osoba trvale usídlená v dané zemi, která cestuje do místa odlišného od jejího bžného životního prostedí v téže zemi na dobu kratší než 24 hodin, aniž by v navštíveném míst penocovala. Hlavním úelem takové cesty není vykonávání výdlené innosti v navštíveném míst Typy cestovního ruchu Cestovní ruch se dlí podle nkolika kritérií. Pro úely této práce je dležité zejména dlení dle pevažující motivace úasti na cestovním ruchu: a) Rekreaní cestovní ruch pedstavuje nejširší úast obyvatelstva na cestovním ruchu. Je realizován ve vhodném rekreaním prostedí, jehož píznivé úinky jsou využívány v zájmu reprodukce fyzických a duševních sil lovka. Neznamená jen pasivní odpoinek, ale obvykle je spojen s aktivním pobytem v pírod a uplatnním celé ady sportovních aktivit. V rámci této práce se jedná zejména o zimní sporty jako lyžování (sjezdové i bžecké), pší turistika, bruslení apod. b) Sportovn orientovaný cestovní ruch zahrnuje krátkodobé i dlouhodobé pobyty se sportovní náplní. Sportovní cestovní ruch v širším smyslu ásten splývá s rekreaním cestovním ruchem, v užším smyslu je sportovní cestovní ruch spojen s úastí na sportovních akcích, na tréninkových soustedních apod. V zimních stediscích tvoí podíl píjezd s touto motivací významný podíl. c) V poslední dob se jako samostatný typ cestovního ruchu vyleuje cestovní ruch s dobrodužnými motivy. Mnoho lidí vyhledává v rámci úasti na cestovním ruchu prioritn takové aktivity, které jsou spojeny s nebezpeím a nebo otestováním svých 4 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999 ISBN , str.13 5 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999 ISBN , str

10 fyzických i morálních vlastností v boji s pírodou. Vyhledávají intenzivní zážitky, poznání pírody a asto nebezpené situace. d) Zdravotn orientovaný cestovní ruch, který je zamen pedevším na zdravotní prevenci, rehabilitaci a rekonvalescenci. e) Cestovní ruch s profesními motivy je spojen s profesní inností a profesními zájmy. Patí sem napíklad obchodní cestovní ruch (služební cesty), kongresový cestovní ruch (úast na kongresech,semináích), cestovní ruch veletrh a výstav a v neposlední ad též incentivní cestovní ruch (stimulaní a motivaní), který je využíván jako stimul, motivace nebo jako odmna za dosažené výkony. Náklady spojené s úastí na tomto typu cestovního ruchu zcela nebo pevážn hradí zamstnavatel. f) Dalším typem mže být cestovní ruch se vzdlávacími motivy, kde celý program a pobyt je pizpsoben tomu, aby se lovk nco nauil a poznal. 6 Dalším kritériem pi dlení cestovního ruchu je místo realizace. Jde o lenní podle území, na kterém cestovní ruch probíhá. Rozlišuje se domácí cestovní ruch, pi nmž úastníci nepekraují státní hranice své zem, je to tedy cestovní ruch domácího obyvatelstva na území jejich státu. Naproti tomu pi zahraniním cestovním ruchu vždy dochází k pekraování hranic. Zahraniní cestovní ruch mže být bu pasivní, výjezdový (obané dané zem vyjíždjí do zahranií), nebo aktivní, píjezdový (zahraniní návštvníci pijíždjí do dané zem). Nejširším typem je mezinárodní cestovní ruch, který zahrnuje pohyby úastník cestovního ruchu mezi státy bez konkrétního teritoriálního urení. 7 Dále lze cestovní ruch rozlišovat dle vztahu k platební bilanci státu (zahraniní cestovní ruch aktivní, pasivní), dle délky pobytu (krátkodobý, dlouhodobý), dle zpsobu zabezpeení cesty a pobytu (organizovaný, neorganizovaný), dle potu úastník (individuální, skupinový) nebo dle pevažujícího prostedí pobytu (mstský, venkovský, lázeský nebo cestovní ruch ve stediscích cestovního ruchu) Vliv cestovního ruchu na rozvoj územních celk Postavení územního celku v cestovním ruchu je podmínno zejména dostupnými atraktivitami a vybaveností materiáln technickou základnou infrastrukturou, která 6 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999 ISBN , str Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999 ISBN , str Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999 ISBN , str

11 poskytuje služby úastníkm cestovního ruchu. V ad míst a oblastí, kde není pedpoklad pro výraznjší rozvoj jiných ekonomických inností, se cestovní ruch mže stát dominantním initelem jejich rozvoje s významnými ekonomickými dopady. Pozitivní vliv na daný region je dán pedevším výdaji úastník cestovního ruchu, daovými píjmy a píjmy z rzných poplatk, vytváením investiních i podnikatelských píležitostí, zvyšováním zamstnanosti, budováním a zlepšováním úrovn infrastruktury a celkové vybavenosti. Vybudovaná infrastruktura pak slouží nejen pro samotný cestovní ruch, ale i místnímu obyvatelstvu. Cestovní ruch se tak stává dležitou složkou ekonomického rozvoje pírodního a kulturn historického potenciálu daných míst Nabídka v cestovním ruchu Nabídka v cestovním ruchu je reprezentována souhrnem všech komponent nutných k realizaci úasti na cestovním ruchu a k naplnní oekávaných efekt. Pedmtem nabídky jsou objekty cestovního ruchu, v konkrétní podob pedstavované souhrnem atraktivit, služeb, hmotných statk a užitených efekt, které jsou v uritém míst a ase k dispozici pro uspokojení poteb úastník cestovního ruchu a které prodávající chtjí na trhu cestovního ruchu realizovat. Nabídku v cestovním ruchu tvoí primárn atraktivity cílových míst a sekundárn jejich materiáln technická základna umožující poskytování odpovídajících služeb Atraktivity Atraktivity vytváejí prostedí pro cestovní ruch, urují jeho vlastnosti a determinují i schopnost toho kterého prostedí realizovat cíle cestovního ruchu a uspokojovat poteby jeho úastník. Atraktivity mohou být pírodní (terén, klimatické podmínky, vodní toky, fauna, flóra, zvláštnosti, léivé zdroje), kulturn historické (architektonické památky, kulturní zaízení, lidové umní, technické památky), organizované (slavnosti, veletrhy, festivaly, sportovní akce), sociální (tradice, zvyky, gastronomie). 10 Atraktivity v zimních stediscích jsou pírodní a lovkem vytvoené. Pírodními atraktivitami jsou hory, jezera, unikátní ekosystémy s endemicky se vyskytujícími živoichy a rostlinami, nepoškozené životní prostedí a zdravý vzduch apod. Tyto atraktivity samy by ale nestaily pro pilákání dostateného množství host a velmi dležitá je vybavenost zaízeními 9 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999 ISBN , str Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999 ISBN , str

12 cestovního ruchu (bžecké trat, sjezdovky, lanové dráhy, sportovní haly), infrastruktura a dobrá dopravní dostupnost. Hory jako atraktivita jsou spojeny s provozováním zimních sport, zejména sjezdového lyžování, za nímž pijíždí nejvíce návštvník. Lyžaské areály se tak stávají samostatnou atraktivitou Služby cestovního ruchu Službami cestovního ruchu rozumíme všechny služby, které zabezpeují poteby vzniklé v rámci cestovního ruchu. Jsou výsledkem inností mnoha odvtví, mají pevážn sezónní charakter, jsou službami osobními a jsou vázány na místo, kde se vyskytují pedpoklady cestovního ruchu, objekty a zaízení. Patí mezi n pedevším služby pepravní, ubytovací, stravovací (tyto ti jsou funkce základní), sportovn rekreaní, kulturní, informaní i prvodcovské (funkce doplkové). 11 a) Ubytovací služby: Ubytovací služby pedstavují základní podmínku pro rozvoj cestovního ruchu. Charakterizují se jako umožnní pechodného ubytování mimo místo trvalého bydlišt. Hotelnictví se stalo v poslední dob nedílnou souástí cestovního ruchu. Jeho pedmtem je výstavba, ízení a organizace hotel i velkých hotelových etzc, zabezpeování jejich provozu a poskytování hotelových služeb. Název hotel byl pevzat z francouzštiny, kde vznikl ze stedovkého latinského pojmenování hostince. 12 lenní ubytovacích zaízení, kategorizace a klasifikace: S rozvojem cestovního ruchu se postupn diferencují rzné druhy ubytovacích zaízení, která poskytují úastníkm cestovního ruchu služby na rzné úrovni a v rzném rozsahu. Ubytovací zaízení mžeme lenit podle velikosti (malá pokoj, stední pokoj, velká 251 pokoj a výše, pop. na hromadná a individuální), podle doby provozu (celoroní, sezónní), podle umístní (mstská, lázeská, horská), podle druhu (hotel, motel, botel, penzión, turistická ubytovna, kemp) i dle pevažující klientely (obchodníci, rodiny s dtmi, sportovci). Všechna tato hlediska mají velký vliv na vybavenost ubytovacích zaízení a úrove poskytovaných služeb. lenní podle druhu se stalo základem kategorizace a klasifikace (azení do tíd dle vybavení, úrovn a rozsahu služeb). 11 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.: Cestovní ruch (Vybrané kapitoly), Praha 1999 ISBN , str Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.a kolektiv: Základy cestovního ruchu, VŠE v Praze, Nakladatelství Oeconomica 2000, ISBN , str

13 Tída se vyjaduje vtšinou pomocí hvzdiek a to následovn: * Tourist ** Standard *** Komfort (v Rakousku Premium Standard) **** First Class ***** Luxus 13 Umístní ubytovacího zaízení je rozhodující otázkou pro marketing ubytovacích služeb. Uruje jak pravdpodobný objem služeb, tak jejich cílové trhy. Jedinené umístní v atraktivní scenérii mže ospravedlovat vysokou cenu služeb. Umístní má též vliv na týdenní i roní asový prbh výše poptávky. 14 Charakteristika kategorií ubytovacích zaízení dle metodiky platné v eské republice: Hotel je ubytovací zaízení s nejmén 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování pechodného ubytování a služby s tím spojené (zejména stravovací), hotely se lení do pti tíd, hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejmén snídan) a lení se do ty tíd. Motel je ubytovací zaízení s nejmén 10 pokoji pro hosty, poskytující pechodné ubytování a služby s tím spojené pro motoristy a lení se do ty tíd. Penzion je ubytovací zaízení s nejmén pti pokoji, s omezeným rozsahem spoleenských a doplkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem, a lení se do ty tíd. Ostatní ubytovací zaízení (kemp, táboišt, chatová osada, turistická ubytovna, botel) jsou turistické ubytovny, kempy a skupiny chat (bungalov), popípad kulturní nebo památkové objekty využívané pro pechodné ubytování. Depandance je vedlejší budova ubytovacího zaízení bez vlastní recepce, organizan související s hlavním ubytovacím zaízením, které pro depandance zajišuje pln rozsah služeb odpovídající píslušné kategorii a tíd a není vzdáleno více než 500 m Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.a kolektiv: Základy cestovního ruchu, VŠE v Praze, Nakladatelství Oeconomica 2000, ISBN , str Susan Horner, John Swarbrooke: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného asu, Grada Publishing 2003, ISBN , str Ministerstvo pro místní rozvoj Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zaízení eské republiky, vyhláška 137/1998 Sb

14 V souasné dob bohužel neexistuje žádná mezinárodn platná jednotná klasifikace ubytovacích zaízení. Existují tak znané rozdíly mezi stejn oznaenými zaízeními v rzných zemích, což ztžuje zákazníkm orientaci a výbr. b) Stravovací služby. S cestovním ruchem jsou nezbytn spojeny i služby stravovací, které uspokojují základní potebu lovka potebu výživy. V mezinárodním cestovním ruchu pedstavuje stravování i možnost seznámit se s uritým specifickým prvkem kultury daného národa, dokonce poznávání tchto gastronomických zvyklostí mže být i samotným motivem úasti na cestovním ruchu (výroba sýr, piva, píprava tradiních pokrm apod.) Formy stravování mohou být rzné, napíklad individuální, kdy si pípravu pokrm realizuje úastník cestovního ruchu sám ve zvoleném ase a prostoru, nebo spolené stravování, kde se jedná o hromadnou pípravu pokrm a nápoj pro velké skupiny osob a kdy výroba, odbyt i spoteba jsou asov i místn velmi úzce propojeny. Spolené stravování mže být realizováno jako úelové uzavené (školní, nemocniní, závodní) nebo jako veejné restauraní. Velkou výhodou veejného stravování je úspora asu a pomrn široká nabídka sortimentu. Restauraní stravování uspokojuje poteby zákazník prostednictvím svých tí funkcí, mezi které patí funkce stravovací základní (zajištní výživy podáváním hlavních jídel bhem dne), doplková (možnost oberstvení mezi hlavními jídly a nabídky nápoj) a spoleensko-zábavní (podmínky pro uspokojení poteby spoleenské komunikace, zábavy, her). Úastníci cestovního ruchu bhem svého pobytu zpravidla nejastji využívají stálou sí provozoven veejného stravování v daném míst, která je urena i pro místní obyvatele. Zvláštní nabídku stravování pipravují pro turisty hotely v rámci svých komplexních služeb. Mže se jednat o ubytování se snídaní, polopenzi (snídan a jedno hlavní jídlo), plná penze (snídan, obd, veee), all inclusive (celodenní stravování i nápoje jsou zahrnuty v cen hotelu) Stedisko zimních sport Nyní je teba definovat stedisko zimních sport jako takové. Stediskem (nebo nkdy také centrem) zimních sport nazýváme místo, zpravidla obec, ást obce nebo mikroregion, kde 16 Doc.Ing. Vlasta Malá, Csc.a kolektiv: Základy cestovního ruchu, VŠE v Praze, Nakladatelství Oeconomica 2000, ISBN , str

15 jsou v koncentrované podob nabízeny služby cestovního ruchu a kde jsou vhodné podmínky pro provozování zimních sport, zejména jde o sjezdové a bžecké lyžování a snowboarding, pípadn pro další aktivity související se snhem a zimním obdobím. Zimní období není pesn ohranieno a nekoresponduje s kalendání zimou, závisí na geografické poloze obce a na mikroklimatu místa. Obecn lze za zimní období považovat dobu od 1. prosince (výjimen od 15. listopadu) do 15. dubna (výjimen do 1. kvtna). Existují ovšem i stediska, kde je možné provozovat zimní sporty celoron a to díky pítomnosti ledovce, kde sníh neroztává ani v lét. Samotná pítomnost ledovce však nestaí, existuje množství míst, kde je ledovec, ale jeho využití pro zimní sporty je takka nemožné. Aby bylo možno využívat ledovec pro cestovní ruch, musí být pedevším pístupný, dostaten rozlehlý, relativn celistvý a s pimeným sklonem, tak aby bylo možno vytvoit trat pro sjezdové a bžecké lyžování, vybudovat pepravní zaízení apod Pojmy specifické pro stediska zimních sport Pepravní zaízení ve stedisku zimních sport je technické zaízení umožující návštvníkm snadno a rychle pekonat uritou vzdálenost horizontální nebo vertikální. V praxi mže jít o kolejovou lanovou dráhu, visutou kabinovou lanovou dráhu, kabinovou (gondolovou) lanovou dráhu (otevenou nebo uzavenou), sedakovou lanovou dráhu (1-, 2-, 3-, 4-, 6-, 8- sedadlovou) nebo o lyžaský vlek. Sjezdová tra je vymezený a vyznaený prostor urený lyžam ke sjíždní z horských svah. Jsou pravideln upravovány a kontrolovány personálem lyžaského areálu. Sjezdové trat (zkrácen sjezdovky) se rozdlují podle náronosti na trat pro zaáteníky (znaené mode), trat pro mírn a stedn pokroilé (znaené erven) a trat pro zkušené lyžae experty (znaené ern). V nkterých zahraniních stediscích se mže zákazník setkat ješt s jiným znaením a to: zelená pro zaáteníky, modrá pro mírn pokroilé, ervená pro stedn pokroilé a erná pro experty. Toto znaení se používá zejména ve Francii. V uritých stediscích existuje ješt jedna kategorie sjezdovek znaená erveným kosotvercem, tzv. skirouty, které jsou sice znaeny, ale nejsou pravideln upravovány. Lyžaský areál je soubor pepravních zaízení a sjezdových tratí ve stedisku zimních sport, pípadn zasahující do nkolika stedisek. Bžecká tra je vymezený a vyznaený prostor pro provozování bžeckého lyžování. Tyto trat jsou zpravidla upravované a vstup na n je zdarma

16 Skipas je vstupenka opravující návštvníky zimního stediska i rezidenty ke vstupu do lyžaského areálu. Tato vstupenka mže být na jednotlivou jízdu, bodová pro omezený poet jízd na rzných pepravních zaízeních nebo asová. Systémy umlého zasnžování jsou tvoeny soustavou technických zaízení urených k výrob snhu pomocí vody, elektrické energie a nízké teploty. Rozlišují se na vysokotlaké a nízkotlaké. Vysokotlaká zaízení mají vyšší produktivitu, ale ke své innosti potebují nižší teplotu (-5 C a chladnji), nízkotlaká pracují již od vyšších teplot (-2 C a chladnji), mají však nižší produktivitu. Souástí systém umlého zasnžování jsou zásobníky vody, rozvody vodovodního potrubí a elektrické energie a vlastní koncová zaízení pemující vodu na sníh snžná dla. Volnoasové aktivity jsou veškeré sportovní, kulturní i jiné aktivity, spojené s trávením volného asu návštvník zimních stedisek. Atraktivita zimních stedisek je tím vyšší, ím širší je jejich nabídka volnoasových aktivit

17 2 Analýza stedisek zimních sport Jak již bylo eeno v úvodu této práce, cílem je porovnat stediska zimních sport a analyzovat rozdíly mezi nimi, zejména na stran nabídky. Rozsah této práce se omezuje pouze na Evropu. Dvodem je, že pokud jde o sportovn a rekrean orientovaný zimní cestovní ruch, tvoí Evropa celistvý a relativn uzavený region. Dalším dvodem je, že z hlediska eských subjekt pohybujících se na trhu cestovního ruchu je rozhodujícím regionem práv Evropa. Je zde nejvíce zdrojových zemí pro píjezdy zahraniních turist do R, pro eská zimní stediska jsou ta evropská nejvtší konkurencí a pro cestovní kanceláe orientované na zahraniní výjezdový cestovní ruch leží v Evrop nejvíce cílových míst. Naprostá vtšina z celkového objemu cestovního ruchu v evropských zimních centrech je realizována v rámci tohoto kontinentu. Stedisek zimních sport jsou v Evrop tisíce, ale je možné u nich vypozorovat vysokou míru podobnosti v rámci uritých region. Proto je analytická ást práce rozdlena do šesti subkapitol, podle nejvýznamnjších zemí z hlediska zimního cestovního ruchu. V úvodu každé subkapitoly jsou základní informace o popisované zemi a jejích zimních stediscích, vetn struného nástinu historického vývoje. Pak následuje podrobná analýza jednoho vybraného stediska, které bylo vybráno jako typické a které uritým zpsobem tuto zemi charakterizuje. U každé zem budou na závr zmínna ješt další stediska, která jsou ním výjimená a která už budou pouze strun popsána. Alpy jako turisticky nejvýznamnjší pohoí v Evrop zastupují ti zem, jsou jimi Francie, Švýcarsko a Rakousko. Mezi stedisky tchto zemí jsou velké rozdíly, proto je každé vnována samostatná subkapitola. Ve tvrté subkapitole je popsáno Norsko jako zástupce Skandinávie, pátá subkapitola se zabývá eskou republikou a jejími stedisky a v poslední šesté subkapitole jsou zmínny ostatní lyžaské regiony Evropy. Mezi metody, které bude autor diplomové práce používat, patí sbr obecn dostupných informací, dále osobní kontaktování píslušných informaních center, hotel, restaurací, provozovatel lanovek a vlek a dalších subjekt nabízejících služby nebo se jinak podílejících na cestovním ruchu v zimních stediscích, za úelem získání pesnjších a detailnjších informací. Úkolem autora bude tyto asto nesourodé informace pehledn zpracovat a analyzovat. Další použitou metodou je vlastní výzkum pímo v nkterých stediscích

18 2.1 Francie Pro svj geografický tvar bývá kontinentální Francie nazývána L'Hexagone - šestiúhelník. Na severu a západ, kde je ohraniena moem, je rovinatá. Zbytek území pokrývají pahorkatiny a hory. Nejznámjší a pro tuto práci také nejdležitjší ástí Francie jsou savojské Alpy, které jsou oblíbenou lyžaskou destinací. Mezi další hory lákající k zimním sportm, horolezectví i turistice patí Pyreneje, Massif Central, Jura, Vosgues a Ardeny. Francie svým návštvníkm nabízí opravdu vše: historii, rušná msta, pímoská letoviska, velehory i kouzelný venkov s vinohrady. Za korunu Francie bává oznaována metropole Paíž, nejkrásnjší msto Evropy. Ovšem také mnohá další msta se pyšní velkolepými katedrálami, paláci a kláštery. K návštv vybízí drsná oblast Bretan, malebná Provence, vinaské údolí eky Rhony, pláže s teplým moem na Francouzské Riviée. Není divu, že 90% Francouz tráví dovolenou ve své zemi Zimní stediska Alpy Francie má v alpské oblasti spíše kontinentální klima s chladnými zimami, píležitostn se objevuje silný, studený a suchý mistral. Francouzské Alpy svou velkou prmrnou nadmoskou výškou zaruují výbornou snhovou jistotu, v nejkvalitnjších ski areálech je lyžování možné až do kvtna. Zamraených dní bývá ve Francii jen málo. Toto pravidlo platí i pro francouzské Alpy, akoli je teba si uvdomit, že díky velké nadmoské výšce se teplota mže dostat až k -30 C. Obrázek 1; Alpská stediska zimních sport ve Francii; zdroj: Zdroj: ( )

19 Nejvyšším bodem Francie je Mont Blanc (4 807 m), nejnižší bod Francie je delta Rhony (-2 m). Zimní stediska a pilehlé lyžaské areály nalezneme ve výškách od 682 m n m až do m n m. Historie: Prmysl spojený s lyžováním a jinými zimními sporty do Francie pronikl teprve v 60. letech 20. století, tedy v dob, kdy Rakousko, Švýcarsko i Itálie již pes 20 let budovaly své ski arény. V tchto zemích se stediska rozvíjela postupn z již díve osídlených údolí a vesnic, cestovní ruch byl brán jako vítaný doplnk k aktivitám místních obyvatel, který jim pinášel dodatenou možnost výdlku a lyžaské areály byly budovány pomalu a teprve z vtším pílivem zájemc o lyžování byly rozšiovány. Naproti tomu ve Francii bylo pvodních horských vesniek vhodn situovaných pro výstavbu lyžaských areál jen relativn málo a zdaleka nedostaovaly picházejícímu boomu zimní lyžaské turistiky. Proto byla budována nová stediska takíkajíc na zelené louce, asto v oblastech bez jakéhokoli dívjšího využití uprosted hor. Rychlý rozvoj lyžování tak pro francouzské Alpy znamenal nejen budování zcela nových obcí, ale také rozvoj infrastruktury, silnic do nepístupných oblastí, rozšiování propustnosti stávajících píjezdových tras do Alp, nové pehrady s vodními elektrárnami, které byly nutné pro pokrytí skokov se zvyšující spoteby energie a také hektickou a nekontrolovanou výstavbu ubytovacích kapacit. K rychlému nárstu popularity lyžování ve Francii, pisplo i zavedení jednotných skipas pro více sousedících, zpoátku však navzájem nepíliš dobe propojených, lyžaských areál (nap. Les Portes du Soleil, Evasion Mont Blanc, Paradiski). Propojováním stedisek se Francie pozdji svtov proslavila. Vznikla tak totiž obí lyžaská stediska s nepebernými možnostmi lyžování, což ale zárove zvýšilo ceny skipas v ádech desítek procent. Dnes tedy mžeme ve Francii nalézt starobylé horské vesniky (Val d Isere) a hned v sousedním údolí, kde platí stejný skipas monstrózní betonové ubytovací zaízení pipomínající panelový dm (Tignes). Je teba poznamenat, že akoli je dnes ve francouzských Alpách cca. 400 stedisek, plocha, kterou tato stediska využívají, iní pouze 6% celkové plochy Les Menuires Poloha: Les Menuires leží ve výšce m n m v departmánu Rhone Alps na východ Francie v regionu Savoie. V blízkosti se také nachází Národní park Vanoise. Obrázek 2; logo Les Menuires; zdroj: ( )

20 Doprava: Les Menuires je dostupné pouze po horské silnici, která vede z msta Moutiers a pokrauje do sousedního, o nco výše položeného Val Thorens. Pesto je dopravní dostupnost pomrn dobrá, nebo do Albertville (70km vzdálené olympijské msto) vede dálnice napojená na francouzskou dálniní sí a do Moutiers pokrauje typroudová rychlostní silnice. Po samotné horské silnici musí pijíždjící návštvník ujet tedy pouze 30 posledních km. Silnice je prbžn rekonstruována a v nkterých místech rozšiována a její prjezdnost a bezpenost byla vylepšena nkolika tunely a protilavinovými zábranami. Pokud jde o leteckou dopravu, nejbližší vtší letišt je v Chambery (100km), letišt mezinárodního významu je pak v Ženev (150km) nebo v Lyonu (200km). Vlakem lze dojet až do již zmiovaného Moutiers. Drtivá vtšina návštvník však pijíždí autobusem nebo vlastním autem. Atraktivity: Les Menuires je typickým francouzským zimním stediskem zapojeným do známého lyžaského regionu Les 3 Vallées (3 údolí). Hlavní atraktivitou je samozejm lyžaský areál. Na svých webových stránkách se stedisko prezentuje jako: rozlehlý lyžaský areál s diverzifikovanou obtížností terénu, vhodný pro všechny úrovn lyža 19 a jako další atraktivitu uvádí: díky své výhodné poloze a rzn orientovaným sjezdovkám umožuje lyžam, aby si užívali lyží i slunce po celý den 20. Tím se dostáváme k dalším pirozeným atraktivitám (nejen v Les Menuires, ale ve francouzských Alpách jako takových) a tmi jsou hory a slunce. Pedevším díky píznivému klimatu mají francouzská stediska znanou pirozenou výhodu, protože je zde podstatn více slunených dn než teba v Alpách rakouských, v tomto smru srovnateln dobré podmínky nalezneme napíklad v Itálii (region Dolomity, který ale zaostává v nadmoské výšce stedisek i lyžaských areál a je zde vtší riziko horších snhových podmínek). Hory ve Francii nabízejí krom lyžování i pší turistiku (od procházek tím nejsnazším terénem, pes stedn tžké túry až po vysloven horolezecké výpravy nebo ledovcové pechody). Další volnoasové aktivity, které jsou návštvníkm Les Menuires nabízeny by se daly rozdlit do nkolika skupin: a) Outdoorové aktivity: pší turistika (samostatná nebo s prvodcem, snžnicové túry); paragliding (vetn školy paraglidingu a tandemových seskok); projížky se psím spežením; Lugeland sákaské dráhy, snowtubing; jízda na snžném skútru; zimní 18 Zdroj: ( ) 19 Zdroj: ( ) 20 Zdroj: ( )

21 stadion; ledový autodrom, kde se poádají automobilové závody, ale je také možné se zde zapsat do školy smyku. b) Indoorové sportovní aktivity: k dispozici je velké sportovní centrum se zázemím pro squash, badminton, volejbal, basketbal, stolní tenis, tenis atd.; dále pak Aquaclub se saunami (finská, klasická, bio-), bazénem a víivkami; Wellness centrum s posilovnou, tlocvinou, kde jsou poádány hodiny aerobiku, step-aerobiku i dalších typ cviení pro všechny vkové a i výkonnostní kategorie, a s masážním oddlením a solárii. c) Kultura: Kostel Notre Dame de la Vie bhem hlavní sezóny jsou jednou týdn organizovány návštvy s prvodcem; stálá výstava zabývající se historií a vývojem Les Menuires v konferenním centru; koncerty v Romanet Hall v Les Menuires a v kostele v St. Martin de Belleville (6 km od Les Menuires); dva kinosály. d) Gastronomie: 48 restaurací a bar (vetn 14 horských chat, umístných pímo na sjezdovkách) nabízí výbr tém ze všech svtových kuchyní, pedevším však lokální speciality a tradiní kulináské výrobky (sýry, uzeniny, zákusky), vetn zážitkové gastronomie (píprava pokrmu pímo ped hostem, aktivní úast hosta na píprav pokrmu). Klientela: 85% návštvník Les Menuires (stejn jako naprosté vtšiny francouzských stedisek) tvoí Francouzi. Dále zde ve vtším množství nalezneme britské, nmecké, holandské a v nezanedbatelném množství také eské turisty. 21 Lyžaský areál Obrázek 3; kostel Notre Dame de la Vie; zdroj: ( ) Les Menuires tvoí spolu se sousedním St. Martin de Belleville lyžaský areál, který nabízí 38 pepravních zaízení a 160 km sjezdových tratí s kapacitou osob za hodinu (mapa tvoí pílohu. 1), jakýmsi rozšíením tohoto areálu je údolí Vallée des Belleville (Les Menuires, St. Martin de B., Val Thorens), které už disponuje 66 pepravními zaízeními a 300 km sjezdových tratí. Protože je však toto údolí pímo propojeno se dvma sousedními, hovoí se o lyžaské oblasti Les 3 Vallées 3 údolí (Les Menuires, St. Martin de B., Val Thorens, Orelle, Méribel, Courchevel), která pedstavuje 200 pepravních zaízení a 600 km 21 Zdroj: informaní stedisko Les Menuires

22 sjezdových tratí s celkovou pepravní kapacitou osob za hodinu. Z celkové délky tratí tvoí 10% terén pro zaáteníky, 37% pro mírn pokroilé, 39% pro pokroilé a 14% pro experty. 22 Tabulka 1; pepravní zaízení v Les Menuires podle druhu; zdroj: ( ) Druh pepravního zaízení Poet v areálu Les Menuires, St. Martin de Belleville Kabinové lanovky 13 Gondoly (uzavené/otevené) 1 / 2 Sedakové lanovky 9 Vleky 7 Dtské vleky a pohyblivé pásy 6 Podrobný pehled o typech pepravních zaízení lze nalézt v tabulce. 1. Zákazník má možnost volby jak velkou oblast hodlá navštívit a podle toho si zakoupit skipas, který je cenov odstupován. Protože však napíklad 6-ti denní skipas pro Les Menuires stojí 166,- EUR, pro údolí Vallée de Belleville 198,- EUR a pro oblast Les 3 Vallées 215,- EUR 23 a cenový rozdíl tudíž neodpovídá rozšíení nabídky lyžaských terén, volí vtšina turist koupi dražšího skipasu, který jim umožní neomezený pohyb po všech sjezdovkách. Ne všichni jej pak ale skuten využijí, uritou roli také hraje obava, že by se mohli dostat nkam, odkud budou mít problém dostat se zpt ke svému hotelu, protože už jim tam neplatí skipas. To ovšem neplatí pro krátkodobé skipasy na 1-2 dny, kdy pevažuje nákup permanentky s menším rozsahem platnosti. Je zajímavé, že turisté považují za jakousi hranici, kdy si myslí, že budou chtít lyžovat ve vtším regionu práv 3 dny, nebo 3 a vícedenních skipas se prodává asi 45% na oblast Les 3 Vallées a 75% do údolí Vallée de Belleville nebo Les 3 Vallées a jen 25% na samotné Les Menuires. 24 Akoli Les Menuires a francouzská stediska obecn leží v pomrn velké nadmoské výšce, je i zde velmi aktuální problém nedostatku snhu a to zvlášt v níže položených ástech areálu. Samozejm ve výškách okolo m n m a výše tento problém není, ale stediska typu Les Menuires mají jako jedno z hlavních lákadel v nabídce pro své hosty možnost dojet na lyžích až k hotelu a práv tato atraktivita je ohrožena, nebude-li zajištn dostatek snhu i v teplých nebo píliš suchých zimách. Les Menuires se prezentuje jako 22 Zdroj: ( ) 23 Zdroj: Informaní brožura stediska Les Menuires pro sezónu 2006/07 24 Zdroj: informaní stedisko Les Menuires

23 stedisko, které se drží na špice, pokud jde o umlé zasnžování. Aby se mohlo takto oznaovat oprávnn musí neustále zvyšovat poet snžných dl, jak stacionárních, tak i mobilních a hlavn rozšiovat plochu, kde je možné tato dla použít, to znamená nové rozvody vody a elektrické energie a nové zásobníky vody. V sezón 2006/07 byl areál Les Menuires St. Martin de B. vybaven 405 snžnými dly (z toho 10 nových), které pokrývají 40% sjezdových tratí, což je v rámci Francie výborné íslo. Pokud jde o ukazatel vybavenosti snžnými dly, který lze chápat jako další možnou charakteristiku úrovn umlého zasnžování, pak se Les Menuires dostává na cca. 2,5 snžného dla na 1 km sjezdovek a jde tedy o velmi dobrou vybavenost. V celé oblasti Les 3 Vallées je snžných dl, což je opt 2,5 snžného dla na 1 km sjezdovky. 25 Teplota vody zde bývá pirozen dostaten nízká a nevyžaduje dodatené chlazení, což ponkud snižuje investiní náronost. Bžná lyžaská sezóna zde zaíná pibližn v polovin prosince (pesné datum závisí jednak na snhových podmínkách, jednak na kalendái, zpravidla to bývá druhý víkend v prosinci) a trvá do konce dubna (opt podle snhových podmínek a kalendáe, data Velikonoc apod.). Výjimkou je ledovcová ást Peclet ve Val Thorens, která je souástí Les 3 Vallées a kde je možné omezen lyžovat i v lét. Krom vyznava sjezdového lyžování a snowboardingu jsou zde urité možnosti i pro bžkae, i když pouze omezené 28 km tratí je pomrn málo (v celé oblasti Les 3 Vallées je jich 132 km, což také není mnoho, uvážíme-li, kolik stedisek tato oblast zahrnuje). 26 Samozejmostí je lyžaská škola s 200 instruktory nebo možnost hlídání dtí, stejn jako bezkontaktní kontrolní systémy u vstupu na pepravní zaízení. Ubytování Celková ubytovací kapacita Les Menuires iní lžek. Z toho je v hotelích, v turistických rezidencích, v apartmánech realitních agentur, v prázdninových centrech a v soukromých penzionech. Celkový poet penocování byl v zimní sezón 2005/ Pro Francii a tedy i Les Menuires je typické pedevším ubytování ve velkých apartmánových domech, asto pímo na sjezdovce, které jsou bu souástí prázdninových center nebo je pronajímají realitní agentury. Takové ubytování je zpravidla nutné objednat s velkým pedstihem, vždy na celý týden od soboty do soboty a je 25 Zdroj: Les Menuires Press File winter 2006/07 26 Zdroj: Informaní brožura stediska Les Menuires pro sezónu 2006/07 27 Zdroj: Les Menuires Press File winter 2006/

24 vyžadována záloha na pípadné poškození vybavení, ale po rozpoítání ceny na osobu a den jde o nejlevnjší formu ubytování. Cena se tak mže dostat i pod 15,- EUR na osobu a den. Každý apartmán má vlastní sociální zaízení, základní kuchyské vybavení, v tch dražších nalezne host také televizi, telefon apod.. Vtšinou se jedná o tylžkové jednotky, ale existují i šesti- a osmilžkové. Rozmry obytné plochy jsou minimální, tak aby v jednom dom bylo co nejvíce jednotek (mže to být i více než 100 apartmán a tedy lžek v jediné budov. Jsou to budovy vystavné v šedesátých a sedmdesátých letech 20.století, jejichž vzhled asto znan narušuje dojem z horského údolí a jejichž vybavení je dnes již zastaralé nebo poškozené. V dnešní dob jsou již nastavena podstatn písnjší pravidla pro stavbu nových ubytovacích kapacit a v nkterých stediscích již výstavba není možná vbec. Hledí se nejen na kvalitu poskytovaného ubytování, ale také na vnjší vzhled budov, tak aby do krajiny zapadly lépe než betonová monstra z minulosti. Pokud jde o hotely, tak jsou zde velké rozdíly jak v úrovni tak v cenách, ale charakteristickým rysem je, že zde není ani jeden hotel kategorie luxus (5*) a pouze jeden hotel kategorie first class (4*), který byl dokonen na podzim roku Nejvíce hotel je kategorie standard a komfort (2* a 3*), ale je tžké porovnávat je mezi sebou, protože se velmi liší polohou (každých nkolik desítek metr vtší vzdálenosti od sjezdovky znamená snížení ceny), velikostí pokoj, zaízením pokoj, dodatenými službami (jako servis, úschovna a pjovna lyží pímo v hotelu) a nabídkou a úrovní stravovacích služeb. Celkov je teba íct, že ceny v hotelech v Les Menuires jsou vyšší než ve srovnatelných hotelech v Rakousku nebo v Itálii. Orientan je možné konstatovat, že prmrná cena na recepci za osobu ve dvoulžkovém pokoji s polopenzí (pi minimálním pobytu 4 noci a píjezdu v pátek, sobotu nebo nedli nedodržení tchto podmínek znamená další navýšení ceny) se v hotelu kategorie 3* pohybuje v hlavní zimní sezón (únor) od 72,- do 105,- EUR. Jakékoli pesnjší stanovení ceny je obtížné a závisí na konkrétním hotelu, s jak velkým pedstihem je pokoj objednán, jde-li o jednotlivce nebo cestovní kancelá, které je poskytnuta množstevní sleva a také na pesném datu píjezdu. Hotely jsou ve svých tištných i internetových materiálech velmi nekonkrétní a uvádjí obrovská rozptí cen (pro ilustraci: Chalet hotel Kaya, jediný 4* hotel v Les Menuires uvádí v nabídce na týdenní pobyt s polopenzí pro jednu osobu cenové rozptí od 655,- do 1.644,- EUR) Zdroj: vlastní výzkum, listopad 2006 únor

25 Stravování V Les Menuires je 48 restaurací a bar, které nabízejí veejné stravování. 14 z nich jsou horské chaty stojící pímo na sjezdovce a umožující oberstvení hlavn pes den (zavírají zpravidla krátce po skonení provozní doby lanovek a vlek. 8 z tchto zaízení jsou samoobslužné a 6 jsou restaurace s obsluhou. Ostatní jsou restaurace, kde nejvtší zájem zákazník pichází veer. Velkým nedostatkem vtšiny z nich je absence menu v cizím jazyce, nkdy bývá problém i v komunikaci s personálem, který také asto hovoí pouze francouzsky. Stejn jako u ubytování, tak také v restauracích jsou ceny vyšší než ve srovnatelných zaízeních Rakouska nebo Nmecka. Opt pro orientaci je možno uvést cenu za veei pro jednu osobu, zahrnující pedkrm, peivo, hlavní jídlo, zákusek a nealkoholický nápoj v centru Les Menuires, která se pohybuje okolo 29,- až 43,- EUR, samozejm podle typu restaurace (není bráno v úvahu pípadné zvýhodnné menu). 29 Rozvoj a investice V Les Menuires je kladen draz pedevším na zkvalitnní nabídky lyžaských služeb, spolenost Sevabel, která je vlastníkem a provozovatelem lyžaského areálu Les Menuires/St. Martin de B. investovala od roku mil EUR do modernizace lanovek (klasické vleky jsou nahrazovány sedakovými lanovkami, starší pomalé sedakové lanovky gondolami nebo vícemístnými sedakovými lanovkami s odpojitelným systémem, ochranou proti nepízni poasí, pípadn vyhívanými sedadly). V roce 2006 bylo dále investováno ,- EUR do rozšíení umlého zasnžování (10 nových dl) a ,- EUR do terénních úprav stávajících sjezdových tratí a budování nových spojovacích cest. 30 Spolenost Sevabel také jako první ve Francii získala certifikát ISO 14001, který potvrzuje jak nejvyšší kvalitu, tak také šetrnost k životnímu prostedí. Pokud jde o ubytovací a stravovací kapacity, tak nová výstavba je minimální a omezuje se spíše na náhradu stávajících zaízení novými, pípadn s vtší kapacitou, ale hlavn modernjšími, úspornjšími a odpovídajícími aktuálním zákonným požadavkm a také páním klient. Marketing V Les Menuires (jako ve vtšin francouzských stedisek) funguje velmi dobe místní turistické informaní centrum (Office du Tourisme), které zajišuje propagaci stediska a poskytuje kompletní servis hostm i cestovním kanceláím. Udržuje si pehled o vytíženosti všech ubytovacích kapacit krom apartmán pronajímaných realitními agenturami. Ty mají 29 Zdroj: vlastní výzkum, leden Zdroj: Les Menuires Press File winter 2006/

26 vlastní smlouvy s cestovními kanceláemi nebo jednotlivými hosty a pouze periodicky informují o celkových potech host a penocování. 95% ostatních ubytovacích kapacit je napojeno na centrální databázi, a proto po píjezdu do Les Menuires je hostovi okamžit možné nabídnout výbr z aktuáln volných míst. Hlavní pokladna pro prodej skipas je pímo v informaním centru, což také ulehuje hostm situaci. Úkolem infocentra je také zajištní reklamy (tištné, televizní i rozhlasové), propagace stediska na veletrzích a výstavách a tvorba www stránek. Tyto stránky s adresou jsou ve tyech jazycích (francouzština, anglitina, nmina, holandština) a jsou na velmi dobré úrovni. Uživatel tak zde najde nejen informace o atraktivitách, ale i informace o aktuáln otevených lanovkách a sjezdovkách, zábry webové kamery, pedpov poasí a také rezervaní systém, kde je možné okamžit zajistit ubytování. U menších ubytovacích zaízení je pak alespo kontakt a rezervaci je možné provést telefonicky. Dležitou souástí marketingového mixu Les Menuires je spolupráce s významnými sportovci, tedy zejména lyžai, ( v souasnosti jsou nejznámjšími Frederic Covili sjezdové Obrázek 4; dtské závody v Les Menuires; zdroj: ( ) lyžování a Vincent Jay biatlon, kteí odtud pocházejí. Ve Francii je obvyklé, že mateské stedisko se stává hlavním sponzorem tohoto lyžae a ten jej propaguje na nejlukrativnjším míst, tedy na pední stran hlavy resp. pilby. Mezi další sponzorské a reklamní aktivity infocentra v Les Menuires patí: organizace a podpora nkolika open-air koncert pímo v dolní ásti sjezdovek bhem zimní sezóny, podpora jedné ženské posádky na Rallye Paíž Dakar, spolen se spoleností Sevabel a lyžaskou školu pak organizace sportovních akcí (mezinárodní závody FIS, Evropský pohár, závody pro handicapované sportovce akce otevené pro veejnost). Dalším artiklem, který pomáhá v propagaci stediska je, že Les Menuires bylo jedním ze sportoviš Zimních Olympijských her v Albertville (slalom muž, únor 1992). Infocentrum také ve spolupráci s nkterými hotely a spoleností Sevabel nabízí zákazníkm rzné slevové akce a balíky ( první sníh, bílé týdny v lednu, jarní slunené

27 lyžování, rodinné skipasy s ubytováním apod.) Uritou zvláštností je lokální rozhlasová stanice, která nkolikrát denn vysílá ve tyech jazycích lokální zprávy, lavinové zpravodajství a informace o aktuáln poádaných akcích. Shrnutí Celkov se dá íct, že Les Menuires je zimní stedisko, které nabízí vynikající sportovní vyžití zejména pro sjezdové lyžování, nabídka dalších sportovních aktivit je na prmrné úrovni. Cenová hladina za služby je spíše vyšší, výjimkou je ubytování v nejnižší kategorii, kde jsou ceny relativn nízké. Výhodami stediska jsou jednoznan poloha, relativn dobrá dopravní dostupnost, dobe fungující informaní centrum a propojení se sousedními stedisky. Mezi nevýhody patí nevzhlednost a zastaralost ady ubytovacích zaízení, nedostatená jazyková vybavenost a celková nepívtivost k cizincm ze strany personálu a nedostatek pokoj pro nejnáronjší zákazníky (kategorie 4* a 5*) Další alpská zimní stediska ve Francii Charakter ubytovacích, stravovacích i ostatních služeb cestovního ruchu je v dalších zimních centrech ve francouzské ásti Alp velmi podobný jako v Les Menuires. Za zmínku urit stojí lyžaský areál L Espace Killy, který propojuje Val d Isere a Tignes. Val d Isere se svou historickou ástí, kde jsou dochovány pvodní domy staré nkolik set let, bylo jedním z prvních míst, kde se ve Francii rozvíjel zimní cestovní ruch. Atraktivita tohoto areálu je také ve slavné Olympijské sjezdovce, každoroním poádání závod Svtového poháru ve sjezdovém lyžování (Kritérium prvního snhu) a dvou podzemních kolejových lanových dráhách. Stediska Vars a Les Arcs jsou známá speciálními sjezdovými tratmi pro rychlostní lyžování. Nkolikrát za rok zde poádají rychlostní závody, které pilákají tisíce divák. Existují stediska spíše rodinného charakteru, která nejsou tak velká, není zde tak rozlehlý lyžaský areál a pevládají spíše terény pro zaáteníky. Do této kategorie patí nap. Le Grand Bornand nebo Valloire. Nkterá stediska si naopak vytváejí image prestižního místa, kde svou dovolenou tráví celebrity a kde se koná ada významných spoleenských akcí. V tchto stediscích jsou všechny služby také podstatn dražší, protože jsou zamena na bohatší klientelu. Jsou to vtšinou stediska s uritou tradicí, která byla pro cestovní ruch využívána již ped druhou svtovou válkou. Patí sem již zmiované Val d Isere, Chamonix (pímo na úpatí Mont Blancu) nebo Megeve (s malým letištm, kde jsou poádány vyhlídkové lety okolo Mont Blancu). V tchto stediscích je i dostatek ubytovacích kapacit nejvyšších kategorií 4* a 5*, které ve vtšin francouzských stedisek chybí. Ve všech stediscích je nejmén polovina lžek v apartmánových domech a velmi populární je ubytování pímo na

28 sjezdovce. Možnost odstavit auto na zaátku dovolené a pohybovat se jen pšky je jedním z velkých lákadel zimních stedisek ve Francii. Velmi asto jsou zde koncentrovaná navzájem propojená hotelová a obchodní centra, ze kterých pak pímo vycházejí i lyžaská pepravní zaízení. V jižní ásti Alp jsou stediska vtšinou ponkud levnjší s menším rozsahem doplkových služeb, ale pesto jsou zde výborné lyžaské terény a pro návštvníky hledající pouze dobré lyžaské vyžití je to dobrá alternativa. Celkem je ve francouzské ásti Alp pibližn km 31 sjezdových tratí. Ve tyech stediscích jsou oblasti s možností celoroního ledovcového lyžování, jsou to: Le Grande Motte (Tignes L Espace Killy), Mont Peclet (Val Thorens Les 3 Vallées), Sarenne (L Alpe d Huez), Mont de Lans (Les 2 Alpes). 31 Zdroj: ( )