REFORMY / STRUKTURÁLNÍ ZMNY VE ZDRAVOTNICTVÍ V ESKÉ REPUBLICE Ing. Tereza Koaíková konarikova.tereza@cmkos.cz Brno

Transkript

1 REFORMY / STRUKTURÁLNÍ ZMNY VE ZDRAVOTNICTVÍ V ESKÉ REPUBLICE Ing. Tereza Koaíková konarikova.tereza@cmkos.cz Brno OBSAH I. Vývoj zdravotnictví a právních forem nemocnic v eské republice II. Neziskové nemocnice III. Reformy ve zdravotnictví ÁST I. Vývoj zdravotnictví a právních forem nemocnic v eské republice VÝVOJ ZDRAVOTNICTVÍ PO ROCE 1989 konec centráln ízeného zdravotnictví fáze zmny zdravotnictví: transformace privatizace restrukturalizace lžkové pée reforma veejné správy transformace / privatizace 1.1 Poátek transformace ( ) 1990 základní principy pro výstavbu nového zdravotnictví 1990 zrušeny Krajské ústavy národního zdraví 1991 zrušeny Okresní ústavy národního zdraví 1991 založena Všeobecná zdravotní pojišovna (zákon. 551/1991 Sb.) 1.2 Privatizace ( ) 1992 zákon 160/1992 Sb., o nestátních zdravotnických zaízeních => zahájena privatizace cíl: odstranní státního monopolu v poskytování zdravotnických služeb k samostatných právních subjekt ( SPS ) pouze ve státní sfée k SPS ve státním sektoru SPS v nestátním sektoru zákon. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišovnách 1.2 Privatizace ( ) pokraující rychlý proces privatizace - rozvolování velkých zdravotnických zaízení ( ZZ ) - pevážnou ást nestátních ZZ tvoí samostatné ordinace praktických a odborných léka 1996 rozpad velkých ZZ je tém zastaven 1.2 Privatizace ( ) Samostatné právní subjekty státní nestátní

2 Nemocnice státní nestátní celkem ( lžek) 3 (289 lžek) 183 ( lžek) ( lžek) 97 ( lžek) 208 ( lžek) ( lžek) 167 ( lžek) 192 ( lžek) 1.3 Restrukturalizace ( ) privatizace byla zastavena pozornost obrácena na nabídkovou stranu poskytování pée proces státem iniciované restrukturalizace snížení potu akutních lžek a posílení lžek pro dlouhodobou péi 1.3 Restrukturalizace ( ) 1.3 Restrukturalizace ( ) nemocnice ministerstvo zdravotnictví okresní úady obce/msta FO, PO, církve celkem resort zdravotnictví ostatní ministerstva 9 9 nemocnice celkem Reforma veejné správy ( ) 2000 reformu zahájila reforma územní správy vznik 14 kraj => decentralizace výkonu státní správy 2002 zrušeny okresní úady 2003 v souladu se zákonem. 290/2002 Sb., bylo do správy kraj pevedeno všech 82 bývalých okresních nemocnic ve státních zdravotnických zaízeních zstává pouze 30 % veškeré nemocniní lžkové kapacity 1.4 Reforma veejné správy ( ) nemocnice ministerstvo zdravotnictví okresní úady 82 0 kraje 4 81 obce/msta FO, PO, církve celkem resort zdravotnictví ostatní ministerstva 7 6 nemocnice celkem Transformace / privatizace (2003 do souasnosti)

3 kraje se ocitly v nelehké situaci (zajištní zdravotní pée v pvodním rozsahu X vysoké dluhy nemocnic) tendence ke zmn právní formy nemocnic z píspvkové organizace na obchodní spolenost se 100 % vlastnictvím kraje formální privatizace = zmna právní formy z píspvkové organizace na soukromoprávní subjekt (a.s., s.r.o.), 100 % vlastnictví veejného subjektu materiální privatizace = zmna právní formy na soukromoprávní subjekt (a.s., s.r.o.) vetn pevodu vlastnictví na soukromý subjekt 1.5 Transformace / privatizace (2003 do souasnosti) listopad 2003 Oblastní nemocnice Píbram a.s krajských nemocnic => a.s., s.r.o krajských nemocnic => a.s., s.r.o - zcela bez krajských nemocnic kraj: Plzeský, Karlovarský, Královehradecký, Stedoeský krajských nemocnic => a.s. fúze krajských nemocnic krajských nemocnic => a.s. leden 2008 Bílovecká nemocnice a.s. 2. VÝVOJ PRÁVNÍCH FOREM NEMOCNIC ( ) Dvody transformace z pohledu kraj a nemocnic: odpoutání se od mzdového diktátu nezávislost na krocích vlády odpovdnost managementu transparentní úetnictví a operativnjší ízení legislativa omezující zmnu právní formy nemocnic (viz. ást II.) krajské nemocnice píspvkové organizace zstaly zachovány v kraji Jihomoravském, Moravskoslezském a Vysoin 2.1 Prbh zmn právních forem 2.1 Prbh zmn právních forem 2.1 Prbh zmn právních forem 2.1 Prbh zmn právních forem 2.2 Vývoj potu nemocnic dle zizovatele v letech Státní sektor Ministerstvo zdravotnictví okresní úady ostatní ministerstva Veejný (nestátní) sektor kraje obce/msta

4 Soukromý sektor z toho: 100 % vlastnictví kraje/obce CELKEM Vývoj potu nemocnic dle zizovatele v letech Krajské nemocnice ve Stedoeském kraji Koncepce zdravotnictví ve SK (2004): kvalitní pée srovnateln dostupná všem obanm racionální sí zdravotních zaízení se zapojením všech složek poskytovatel zdravotní pée ekonomická stabilita zdravotnických zaízení ( ZZ ) zizovaných krajem sobstanost SK v oblasti základní a specializované pée o své obany zmna právní formy ZZ pi zachování majoritního podílu, pronájmy i prodeje základních nemocnic 2.3 Krajské nemocnice ve Stedoeském kraji Oblastní nemocnice Píbram a.s. (založení a.s. -> slouení 2 p.o. do a.s.) : Oblastní nemocnice Kladno a.s., nemocnice SK Oblastní nemocnice Kolín a.s., nemocnice SK Oblastní nemocnice Mladá Boleslav a.s., nemocnice SK Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a.s., nemocnice SK (založení a.s. -> vložení p.o. do a.s. -> zrušení prázdné p.o.) 2.3 Krajské nemocnice ve Stedoeském kraji 2005 vyhlášení veejných soutží na prodej / pronájem ZZ ALE: legislativní pekážka (novela zákona) 9/ náhradní ešení: vklad 11 ZZ do 4 oblastních nemocnic a.s vklad ZZ do oblastních nemocnic vyhlášení nových veejných soutží na prodej/pronájem provozoven oblastních nemocnic = transformace pokraovala jen se zpoždním 7/2007 nemocnice prodány/pronajaty soukromým spolenostem 2.3 Krajské nemocnice ve Stedoeském kraji Základní Oblastní Právní Pvodní název Souasný název kapitál v Vlastník nemocnice forma tis. K Píbram - vloženy 9/ prodány 6/2007 Nemocnice Hoovice NH Hospital a.s Institut Ústav onkologie onkologie a a pneumologie rehabilitace Na na Pleši Pleši s.r.o Mediscan a.s. (Sotirios Zavalianis) Sudop Group a.s. + Asklepion Lasercentrum

5 Praha s.r.o. Kolín - vloženy 2/2006- prodány 6 a 7/2007 NsP Rakovník PRIVAMED Healthia s.r.o. 200 Privamed a.s. Nemocnice Nemocnice Tebotov Tebotov a.s akcie LDN Price Gerimed a.s akcie LDN Na Vojkov zstává souástí nemocnice NsP Brandýs nad Labem PP Hospitals s.r.o. 200 Medigroup a.s. Nemocnice a sdružená ZZ PP Hospitals s.r.o. 200 Medigroup a.s. Nymburk 2.3 Krajské nemocnice ve Stedoeském kraji Oblastní Pvodní nemocnice název Kladno - vloženy 10/ prodány 6/2007 Mladá Boleslav - vloženy 9/ prodány 1/2008 Nemocnice Beroun Geriatrické a rehabilitaní centrum Kladno Nemocnice s poliklinikou Mlník Souasný název Právní forma JESSENIA a.s GARC Kladno Mlnická zdravotní s.r.o. 200 Základní kapitál v Vlastník tis. K a.s akcie Eurodiagnosis a.s. (Sotirios Zavalianis) 2 soukromé osoby 2.4 Podnikatelská seskupení v oblasti zdravotnictví MEDITERRA s.r.o. byla založena za úelem realizace projekt zdravotní pée založené na soukromé, i nestátní basi základní filosofie: poskytovat zdravotnické služby ve špikové kvalit Rehabilitaní klinika Malvazinky Praha 5 Mstská nemocnice Neratovice (ALMEDA a.s.) Nemocnice Tanvald (34 % msto) Mstská nemocnice Mariánské Lázn a ÚSP Nemocnice Sedlany 2.4 Podnikatelská seskupení v oblasti zdravotnictví PP Hospitals s.r.o. sdružení zdravotnických

6 v souasnosti zajišuje péi ve 4 nemocnicích na 650 lžkách s tém zamstnanci písmeny PP v názvu spolenosti (PUBLIC a PRIVATE) - spojení výhod veejného a soukromého sektoru pi poskytování služeb Nemocnice Daice Nemocnice s poliklinikou Brandýs nad Labem Nemocnice s poliklinikou eský Brod Nemocnice Nymburk 2.4 Podnikatelská seskupení v oblasti zdravotnictví AGEL a.s. nejvtší etzec soukromých nemocnic a zdravotnických zaízení ve stední a východní Evrop (30 spoleností podnikající v oblasti zdravotní pée) nemocnice, polikliniky, lékárny, laboratoe, zdravotní pojišovna + majoritní podíl ve Zdravotní pojišovn Apollo Vize: vybudovat zdravotní systém pro region bývalého severomoravského kraje pro cca 1 mil. obyvatel, v níž by figurovala i ZP jako souást komplexní pée o klienta zdravotní pojišovna Agel: do konce roku musí získat pojištnc (dle deníku Právo ze dne má již pojištnc) 2.4 Podnikatelská seskupení v oblasti zdravotnictví AGEL a.s. Nemocnice Podlesí a.s. Šumperská nemocnice a.s. Nemocnice eský Tšín a.s. Nemocnice Valašské Meziíí a.s. Podhorská nemocnice a.s. Vítkovická nemocnice a.s. Onkologické centrum J.G.Mendela Hornická Poliklinika s.r.o. 1. Oní s.r.o. Stedomoravská nemocniní a.s Dopravní zdravotnictví a.s. 2.4 Podnikatelská seskupení v oblasti zdravotnictví ÁST II. Neziskové nemocnice 1. Legislativa omezující pevod krajských nemocnic 9/2004 Zákon o hodnocení hluku v životním prostedí pílepek: 14 zmna zákona o rozpotových pravidlech územních rozpot Píspvkovou organizaci, jejíž pedmtem innosti je poskytování zdravotní pée, nelze pemnit na obchodní spolenost prezident vetoval, snmovna nepehlasovala => zákon nebyl schválen 1. Legislativa omezující pevod krajských nemocnic 5/2005 Novela zákona o ochran veejného zdraví

7 99a: Zizovatel zdravotnického zaízení ( ZZ ), pokud jím je kraj i obec, nesmí do pijetí zákona o veejných neziskových zdravotnických zaízeních pevést ZZ do formy obchodní spolenosti novela vstoupila v platnost ALE: dle kraj byl tento zákaz protiústavní, proto i nadále pokraovaly v transformaci svých ZZ 2. Zákon o veejných neziskových ústavních ZZ zákon. 245/2006 Sb. pedložen 10/2004 platný od 4/2006 od poátku ada sporných ustanovení: 12 zizovatel ruí za závazky ZZ, které zizuje 31 zamstnanci jsou odmováni platem 34 (odst.2) - kraj zajišuje, aby v každém okrese bylo umístno nejmén 1 veejné ZZ 34 (odst.3) sí veejných zdravotnických zaízení tvoí ZZ dle pílohy a ZZ dle tohoto zákona 40 - právnické osoby uvedené v píloze se stávají uplynutím lhty 180 dn ode dne nabytí úinnosti tohoto zákona veejnými ZZ 2. Zákon o veejných neziskových ústavních ZZ Píloha: fakultní nemocnice krajské nemocnice - píspvkové organizace oblastní nemocnice Stedoeského kraje a.s. krajské nemocnice Plzeského kraje a.s. krajské nemocnice Karlovarského kraje s.r.o. krajské nemocnice Královehradeckého kraje a.s. v první fázi mlo vzniknout 140 VNÚZZ ostatní nemocnice na seznamu neuvedené do 2 let rozhodnout zda se stanou VNÚZZ pokud NE dostávaly by peníze jen za akutní péi 2. Zákon o veejných neziskových ústavních ZZ kraje považovaly zákon za neoprávnný zásah do vlastnických práv a podaly žalobu vetn nkterých poslanc na Ústavní soud nález ústavního soudu pod. 483/2006 Sb. ze dne byl zrušen mimo jiné 34 odst. 2, 3, 40 a píloha zákon je úinný, ale doposud nevzniklo žádné veejné neziskové ústavní ZZ 3. Vcný zámr zákona o dani z píjmu do pipomínkového ízení byl vložen pedpokládaná úinnost: nová úprava zdaování neziskového sektoru a daové podpory altruismu v návaznosti na úpravu nového obanského zákoníku cíl: zdaování píjm v neziskovém sektoru využitelné nejen pro neziskové organizace, ale i pro jiné právnické osoby se statusem veejné prospšnosti 3.1 Status veejné prospšnosti podmínky pro získání statusu veejné prospšnosti:

8 využití 2/3 zisku na úely veejné prospšnosti využití zbývající 1/3 zisku na financování: aktivit právnických osob se statusem veejné prospšnosti, jiných aktivit neziskových organizací. Tzn., že ani zbývající 1/3 zisku nebude plynout vlastníkm ani do jiných komerních oblastí veejný rejstík spoleností se statusem VP 3.2 Daové zvýhodnní 1. Nezisková organizace, jejíž innost není veejn prospšná (nap. zájmová organizace) Podmínky: likvidaní zstatek peveden podobné neziskové organizaci nebo do rozpotu obce i kraje Daové zvýhodnní: snížení základu dan (max %, max K), avšak takto získané zdroje budou využity výhradn na dofinancování zájmové i jiné neziskové innosti Osvobození od dan: lenské píspvky + dary 3.2 Daové zvýhodnní 2. Právnická osoba se statusem veejné prospšnosti (nezisková organizace + PO splující podmínky VP) Podmínky: status veejné prospšnosti + zápis v rejstíku Daové zvýhodnní: uznání výdaj vynaložených na financování aktivit osob se statusem VP nebo jiných neziskových aktivit za daov úinné vetn tvorby zákonem stanoveného fondu, jež je uren na ešení nesouladu píjm a výdaj Osvobození od dan: ne osvobození píjm, ale plná daová uznatelnost ÁST III. Reformy ve zdravotnictví ZÁKON O STABILIZACI VE EJNÝCH ROZPOT zákon. 261/2007 Sb. v oblasti zdravotnictví mní Zákon o stabilizaci veejných rozpot tyi dležité zákony, a to zákon:. 48/1997 Sb., o veejném zdravotním pojištní. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištní. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišovn. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišovnách. 1.1 Regulaní poplatky Dvody zavedení regulaních poplatk dle MZ: omezení plýtvání s léky (ron se vyhodí léky za 10 miliard K, prmrný eský pacient senior užívá 9 lék) omezení zneužívání pée (R s 13 návštvami ron u lékae je na špici) ochrana vážn nemocných limit zvýšení solidarity zdravých s nemocnými více penz do systému píjem zdravotnického zaízení posílení pozice pacienta, více asu na pacienta 1.1 Regulaní poplatky výše regulaních poplatk: 30 K, 60 K, 90 K poplatky jsou píjmem zdravotnického zaízení i lékárny (musí je vybírat pod pokutou K)

9 limit K / rok (zapoítávají se pouze poplatky ve výši 30 K + doplatky na léky) pi pekroení limitu hradí zdravotní pojišovna pehled zaplacených poplatk vede ZP pojištnec má právo na vydání dokladu o zaplacení pojištnec má povinnost hradit regulaní poplatky 1.1 Regulaní poplatky 30 K za návštvu u lékae, pi které bylo provedeno klinické vyšetení: u praktického lékae, pediatra, gynekologa, zubae u ambulantního specialisty návštva lékae doma u pacienta u klinického psychologa, logopeda vydání léku na recept 1.1 Regulaní poplatky 60 K za každý den, kdy je poskytována: ústavní pée komplexní lázeská pée ústavní pée v dtských léebnách a ozdravovnách den pijetí a den ukonení poskytování zdravotní pée nevztahuje se limit léky bhem hospitalizace zdarma = 1 den 1.1 Regulaní poplatky 90 K za pohotovostní službu lékaská služba první pomoci zubní pohotovost ústavní pohotovostní služba (So, Ne, svátky + pracovní dny od 17 7 hodin) nevztahuje se limit pokud je pacient hospitalizován, neplatí poplatek za pohotovostní službu 1.1 Regulaní poplatky kdy se nehradí preventivní prohlídka okování závodní preventivní pée dispenzární pée dtem do 1 roku dispenzární pée thotným hemodialýza laboratorní nebo diagnostické vyšetení vyšetení pi odbru krve jednodenní pée na lžku pobyt pacienta ve stacionái výdej zdravotnických prostedk na poukaz 1.1 Regulaní poplatky kdo neplatí dti v dtských domovech pojištnci v ochranném léení naízeném soudem pojištnci pi léení infekních onemocnních pojištnci v naízené karantén i izolaci pojištnci, kteí mají potvrzení o hmotné nouzi

10 1.1 Regulaní poplatky zmny jsou-li pojištnci v dob hospitalizace poskytovány i ambulantní služby, neplatí regulaní poplatky ve výši 30 K a 90 K poplatek 30 K neplatí dti do dovršení 6. roku vku vetn tohoto dne u dtí mladších 15 let je stanoven limit regulaních poplatku na 3000 K za kalendání rok 1.2 Nový zpsob stanovování úhrady léiv Dvody nového zpsobu stanovení úhrady léiv dle MZ: vyhovní požadavkm transparenní smrnice a Ústavního soudu vtší prhlednost stanovování výše úhrad Komise EU - systém cenotvorby v R je netransparentní a neexistují kritéria pro stanovení úhrady léiv pravomoci v oblasti stanovování úhrad léiv pešly z MZ na Státní ústav pro kontrolu léiv, který rozhoduje o: výši a podmínkách úhrad léivých pípravk, nepiznání úhrady léivým pípravkm, výši maximálních cen, o zaazení léivého pípravku do referenní skupiny. 1.3 Maximální vymovací základ pro zdravotní pojištní a pro pojistné na sociální zabezpeení stanoven ve výši 48 násobku prmrné mzdy posuzuje se za kalendání rok v roce 2008: K x 48 = K po pekroení maxima: zamstnanec ani zamstnavatel neodvádí zdravotní pojištní zamstnanec neplatí sociální pojištní ve výši 8 % 2. P IPRAVOVANÉ ZÁKONY o veejném zdravotním pojištní (vcný zámr 11/2007) o Úadu pro dohled nad zdravotními pojišovnami (vcný zámr 11/2007) o zdravotních pojišovnách (vcný zámr 11/2007) o universitních nemocnicích (vcný zámr 11/2007) o zdravotních službách (vcný zámr 11/2007; znní 6/2008; schváleno vládou 11/2008) o specifických zdravotních službách (vcný zámr 11/2007; znní 6/2008; schváleno vládou 11/2008) o zdravotnické záchranné služb (vcný zámr 11/2007; znní 6/2008; schváleno vládou 11/2008) Dkuji za pozornost