POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II (S) SCHODIŠTĚ A MONOLITICKÉ STĚNOVÉ SYSTÉMY

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II (S) SCHODIŠTĚ A MONOLITICKÉ STĚNOVÉ SYSTÉMY MODUL 01 VĚRA MACEKOVÁ, LUBOMÍR ŠMOLDAS STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

2 Pozemní stavitelství II (S) M01 Ing. Lubomír Šmoldas, Brno, 2006 Ing. Věra Maceková, CSc., Brno, (103) -

3 Obsah OBSAH 1 Úvod Cíle Požadované znalosti Doba potřebná ke studiu Klíčová slova Schodiště Obecné zásady pro navrhování (dle ČSN Schodiště a šikmé rampy) Konstrukční prvky schodišť Schodišťová ramena Schodišťové stupně Schodišťové podesty Navrhování křivočarých a smíšenočarých schodišť Konstrukce vnitřních schodišť Stupně podporované na jednom konci Visutá schodiště Vřetenová schodiště Stupně podporované na obou koncích Materiálové varianty schodišť Monolitická schodiště Železobetonová schodiště monolitická desková Železobetonová schodiště monolitická schodnicová Železobetonová schodiště montovaná schodnicová Železobetonová schodiště montovaná panelová Ocelová schodiště Dřevěná schodiště Konstrukce vnějších schodišť Schodišťová zábradlí Postup při návrhu schodiště Rampy, žebříky, stupadla Šikmé rampy Obecná charakteristika Žebříky...64 Žebříková schodiště...64 Ocelové žebříky...66 Stupadlové žebříky...68 Požární a únikové žebříky Pohyblivé schody (eskalátory) Invalidní plošiny Parkovací systémy Výtahy Lanové výtahy (103) -

4 Obsah Hydraulické výtahy Výtahy oběžné (paternosterové) Nákladní výtahy Nosné stěny monolitické Betonové stěny monolitické Druhy bednění Tradiční bednění Systémová bednění Ztracená bednění Studijní prameny Seznam použité literatury Seznam doplňkové studijní literatury Závěr (103) -

5 Pozemní stavitelství II (S) M01 1 Úvod 1.1 Cíle Cílem předmětu je seznamování se a získávání dalších informací a základního názvosloví z předmětu Pozemní stavitelstvími II. Snahou předmětu je objasnit základní účelovou, funkční a konstrukční strukturu staveb a stavebních částí. 1.2 Požadované znalosti Znalosti teoretické i praktické- zakreslování stavebních výkresů, výpočty předmětů z 1. ročníku: BH02 Nauka o pozemních stavbách BD01 Základy stavební mechaniky BI01 Stavební látky předmětů z 2. ročníku: BH55 Pozemní stavitelství I, BD02 Pružnost a pevnost BI02 Zkušebnictví a technologie 1.3 Doba potřebná ke studiu Časový limit nelze nestavit pro každého studenta stejně. Doba vyplývá z pochopení učiva na konzultacích a doplnění samostudiem z literatury. 1.4 Klíčová slova Schodišťový stupeň,, schodišťová podesta, rameno, zrcadlo, rameno nástupní a výstupní, stupnice, podstupnice, jalový stupeň, schodnice, podchodná výška, průchodná výška, smíšenočaré schodiště, visuté schodiště, vřetenové schodiště, prvkové schodiště, panelové schodiště, dvakrát zalomená deska, součinitel smykového tření, rampy, rampy přímé a zakřivené, rampy vnitřní a vnější, jednopruhová rampa, hromadné garáže, osobní a nákladní výtahy, lanové a hydraulické výtahy, eskalátory, invalidní plošiny, pohyblivé chodníky, parkovací plošiny, Opus caementum, opus emplekton, bednění, ztracené bednění, tradiční dřevěné individuální a dílcová bednění, systémová bednění, příložná, posuvná, samozdvižná tunelová bednění, filigránová stěna, - 5 (103) -

6 Schodiště 2 Schodiště 2.1 Obecné zásady pro navrhování (dle ČSN Schodiště a šikmé rampy) Schodiště je stupňovitá stavební konstrukce určená k překonávání rozdílu výškových úrovní chůzí. Základní ustanovení společná pro všechny druhy schodišť i jejich jednotlivé části obsahuje ČSN Schodiště a šikmé rampy. Pokud se vyskytují zvláštní požadavky, zaměřené na určitý provoz v budově, platí pro schodiště ustanovení projektových norem příslušných objektů. Požární bezpečnostní předpisy pro schodiště jsou obsaženy v ČSN a Požární odolnost konstrukce schodiště je odvozena od stupně požární odolnosti dané budovy. V občanských, průmyslových i obytných budovách lze použít pouze schodů z nehořlavých hmot; v rodinných domcích a rekreačních objektech s nejvýše dvěma nadzemními podlažími je dovoleno použít hmot těžko hořlavých. Konstrukce ohraničující prostor schodiště (včetně zastropení nebo zastřešení) musí být s výjimkou rodinných domků a chat nehořlavá. Je-li schodiště vyvedeno do půdního prostoru, musí být průchod na půdu uzavřen nehořlavými dveřmi. Od sklepního prostoru musí být schodišťový prostor oddělen dřevěnými dveřmi, pokud jsou ve sklepě uloženy hořlaviny, musí být dveře ohnivzdorné (ocelové). Z hlediska bezpečnosti provozu ve schodišťovém prostoru je třeba pamatovat na dobré osvětlení a větrání schodiště. Osvětlení má být, pokud možno, přímé. Umělé osvětlení schodiště má mít intenzitu alespoň 40 luxů. Větrání schodišťového prostoru má být rovněž přímé. Není-li možné větrání okny nebo ventilačními průduchy, musí být zajištěno odvětrání větrací klapkou v nejvyšším místě schodišťového prostoru. Užitné zatížení pro konstrukce schodišť předpisuje ČSN Zatížení stavebních konstrukcí těmito hodnotami: v obytných a kancelářských budovách, zdravotních zařízeních 3,0 kn/m 2 ve školách, jídelnách, restauracích, v divadlech, kinech, obchodních domech, knihovnách 4,0 kn/m 2 k tribunám všeho druhu a v nástupištích veřejné dopravy 5,0 kn/m (103) -

7 Pozemní stavitelství II (S) M01 Podle umístění rozlišujeme schodiště (schody) vnitřní (umístěné v budovách) a vnější (situované vně budovy). Podle účelu rozdělujeme vnitřní schodiště na: hlavní a vyrovnávací, sloužící jako základní vertikální pěší spojení v objektu (budově); pomocná - sloužící k občasnému použití pouze malým počtem osob. Vnější schodiště rozdělujeme na: předložená (navazující na objekt), terénní (umístěná samostatně v terénu). Schodiště je složeno z ramen a podest (odpočívadel). Rameno je souvislá sestava schodišťových stupňů, ve které jsou nejméně tři výšky schodišťových stupňů. Schodišťový stupeň - schod je prvek schodiště překonávající výškový a délkový rozdíl, který odpovídá rozměru jednoho lidského kroku. Je tvořen stupnicí a podstupnicí. Schodišťová podesta - odpočívadlo -součást schodiště, zpravidla vodorovná plošina, spojující nebo ukončující schodišťová ramena a umožňující přechod a odpočinek osob pohybujících se po schodišti. Podle výškového umístění vzhledem k podlažím se rozeznávají podesty podlaží nebo-li hlavní a mezipodlažní nebo-li vedlejší. Obr. 2.1: Názvosloví schodů a) nástupní rameno, b) výstupní rameno, c) vyrovnávací schodiště, d) vnější (předložené) schodiště, e) předložený stupeň, f) podlažní podesta, g) mezipodlažní podesta, h) zrcadlo - 8 (103) -

8 Schodiště Schodišťové zrcadlo je volný prostor, jehož obrys je ohraničen půdorysnými průměty schodišťových ramen a podest. Podle počtu ramen připadajících na výšku jednoho podlaží třídíme schodiště na jednoramenná, dvouramenná a víceramenná. Obr. 2.2: Schodiště přímočará a-jednoramenné, b-dvouramenné pravotočivé, c-tříramenné levotočivé, d-dvouramenné větvené Zvláštním druhem víceramenného schodiště jsou schodiště sdružená neboli větvená, kdy v některých úsecích je možno tentýž výškový rozdíl překonávat dvěma nebo více různými rameny. V případě velké konstruktivní výšky podlaží navrhuje se schodiště, které překoná výšku podlaží více rameny umístěnými nad sebou. Podle směru při výstupu rozlišujeme schodiště přímá, pravotočivá a levotočivá. - 9 (103) -

9 Pozemní stavitelství II (S) M01 Obr. 2.3: Schodiště křivočará a smíšenočará: a-kruhové, b-jednoramenné s pravoúhlou otáčkou, c-smíšenočaré dvouramenné Podle půdorysného tvaru ramen rozlišujeme schodiště přímočará, křivočará a smíšenočará (kombinovaná). Podle sklonu schodišťových ramen (úhel mezi vodorovnou rovinou a výstupní čarou) dělíme schodiště na rampová, mírná, běžná, strmá a žebříková. Obr. 2.4: Schodiště podle sklonu schodišťových ramen - 10 (103) -

10 Schodiště 2.2 Konstrukční prvky schodišť Výstupní čára je myšlená čára spojující přední hrany schodišťových stupňů v teoretické ose výstupu. Začíná na hraně prvního nástupního stupně a končí na hraně posledního ukončujícího stupně schodiště. U schodišť přímočarých leží výstupní čára v ose ramene; pouze u schodišť se zakřivenými rameny je poloha výstupní čáry závislá na průchodné šířce schodišťového ramene a leží u průchodné šířky 900 mm ve vzdálenosti 300 mm, u průchodné šířky mm ve vzdálenosti 400 mm od vnějšího okraje (tj. od okraje s větším poloměrem), u průchodné šířky mm ve vzdálenosti rovnající se 1/3 průchodné šířky od vnějšího okraje a u průchodné šířky 1800 a větší v ose schodišťového ramene. Na výstupní čáře musí mít všechny schodišťové stupně stejnou šířku Schodišťová ramena Schodišťová ramena se dělí podle polohy v podlaží na ramena nástupní (první rameno v podlaží při výstupu), výstupní (poslední rameno v podlaží při výstupu) mezilehlá (ostatní ramena v podlaží). Sklony schodišťových ramen hlavních a vedlejších schodišť vyplývají z grafického znázornění na obr. "Schodiště podle sklonu schodišťových ramen". Spodní hranice je pouze doporučená, horní je nejvýše dovolená. Obr. 2.5: Rozměry schodišťových ramen a stupňů L - půdorysná délka schodišťového ramene, h SR - výška schodišťového ramene, b - šířka schodišťového stupně, h - výška schodišťového stupně, α - úhel sklonu schodišťového ramene Půdorysná délka schodišťového ramene L se měří jako vodorovná vzdálenost hrany nástupního a hrany ukončujícího stupně v rameni na výstupní čáře (103) -

11 Pozemní stavitelství II (S) M01 Průchodná šířka schodišťového ramene b p se měří jako vodorovná vzdálenost mezi: ohraničujícími konstrukcemi (např. stěnami, pilíři), pokud mezera mezi schodišťovým ramenem a konstrukcí není větší než 50 mm ohraničující konstrukcí a myšlenou svislou rovinou vedenou vnějším okrajem ramene, pokud mezera mezi schodišťovým ramenem a konstrukcí není větší než 50 mm dvěma myšlenými svislými rovinami vedenými vnějšími okraji ramene. Obr. 2.6: Průchodná šířka schodišťového ramene Průchodná šířka schodišťového ramene má být násobkem 550 mm, což je šířka pro průchod dospělého člověka. Nejmenší dovolenou průchodnou šířku schodišťových rmen b p min. pro jednotlivé druhy stavebních objektů stanoví příslušné technické normy a další přepisy. U obytných budov může do této šířky zasahovat z jedné strany nebo oboustranně zábradlí nejvýše 50 mm madla nejvýše 100 mm schodnice nejvýše 200 mm Nejmenší dovolené průchodné šířky b p pro: pomocná schodiště 550 mm hlavní schodiště v rod. domcích 900 mm ostatní hlavní schodiště 1100 mm (103) -

12 Schodiště Podchodná výška se měří na svislici jako vzdálenost mezi hranou schodišťového stupně a konstrukcí (podhledem) nad touto hranou. Nejmenší dovolená podchodná výška pomocných schodišť, schodišť v rodinných domcích a uvnitř dispozice bytu v bytových domech je 2100 mm. Obr.2.7: Podchodná výška V ostatních případech se nejmenší podchodná výška h 1 určí v závislosti na sklonu schodišťového ramene α podle vzorce 750 h 1 = [mm] cosα V případě, že se po schodišti předpokládá manipulace s rozměrnými předměty nebo zařízením (např. nábytek), nutno prověřit ještě kolmou vzdálenost mezi výstupní čárou a konstrukcí (podhledem) nad výstupní čárou, tzv. průchodnou výšku h 2. Tato průchodná výška se určí podle vzorce: h 2 = cos α [mm] a nesmí klesnout pod hodnotu 1900mm u budov občanských a administrativních, bytových domů a domů s bydlením kolektivního charakteru a rodinných domků (s výjimkou schodišť do podkroví, kde je 1900 mm hodnotou doporučenou). U budov výrobních a provozních nesmí klesnout pod hodnotu vyplývající z rozměrů přenášených předmětů a jejich manipulace po schodišti. Nejmenší dovolená podchodná a průchodná výška nesmí být žádnou konstrukcí, ani žádným zařízením snížena (103) -

13 Pozemní stavitelství II (S) M Schodišťové stupně Podle polohy ve schodišťovém rameni rozeznáváme stupeň: jalový stupeň v rovině dolní podesty, jímž se nepřekonává výš kový rozdíl (rameno nemusí mít vždy jalový stupeň), nástupní první dolní stupeň ve schodišťovém rameni, které nemá jalový stupeň, běžný stupeň ve schodišťovém rameni mezi stupněm jalovým, popř. nástupním a stupněm výstupním výstupní poslední horní stupeň ve schodišťovém rameni se stupnicí v rovině podesty (zpravidla má jinou šířku než ostatní stupně). Podle půdorysného tvaru rozeznáváme stupně: rovné přední hrany schodišťových stupňů jsou přímé a navzájem rov noběžné (stupnice má tvar obdélníka) kosé přední hrany schodišťového stupně jsou přímé a nejsou rovnoběžné (stupnice má tvar lichoběžníka) zvláštní přední hrany schodišťových stupňů jsou křivky Výška schodišťového stupně h je svislá vzdálenost úrovní předních hran stupnic dvou po sobě následujících stupňů. Všechna schodišťová ramena téhož schodiště (s výjimkou ramen do sklepa nebo na půdu), mají mít stejně vysoké stupně. Největší dovolené výšky schodišťových stupňů hlavních a vedlejších schodišť: vnější (terénní) schodiště 150 mm občanské budovy (schodiště určená převážně pro veřejnost), správní budovy, školy, obchody, restaurace, divadla, kina apod. 160 mm zdravotnické budovy 150 mm výrobní, provozní a administrativní budovy 180 mm bytové domy a domy s bydlením kolektivního charakteru 180 mm rodinné domky 200 mm. Největší dovolená výška schodišťových stupňů pomocných schodišť je 210 mm (103) -

14 Schodiště Šířka schodišťového stupně b je vzájemná vzdálenost půdorysných průmětů předních hran dvou po sobě následujících stupňů, měřená na výstupní čáře. Nejmenší dovolená šířka schodišťového stupně je 210 mm a nejmenší šířka stupnice je 250 mm. Obr.2.8: Tvary a rozměry schodišťových stupňů: a-stupeň rovný, b-stupeň kosý, c-stupeň zvláštní, d-nejmenší šířky schodišťových stupňů a stupnic, e-úpravy hrany stupňů Kosé a zvláštní stupně u zakřivených a smíšených schodišťových ramen dvouproudových a víceproudových (b p > 1200 mm) musí mít nejmenší dovolenou šířku schodišťového stupně a šířku stupnice ve vzdálenosti nejvýše 400 mm od vnitřního okraje, tj, od okraje s menším poloměrem zakřivení. Ve svém nejužším místě musí mít šířku schodišťového stupně alespoň 130 mm. Poměr výšky a šířky schodišťového stupně je závislý na průměrném lidském kroku, což je vodorovně 630 mm a svisle 310 mm. Vzájemný vztah mezi výškou h a šířkou b schodišťového stupně je dán vzorcem 2 h + b = 630 mm s možnou tolerancí směrem dolů až o 30 mm (tj 600 mm) za předpokladu, že nebude překročen nejvýše přípustný sklon schodišťového ramene. Počet výšek schodišťových stupňů v jednom schodišťovém rameni smí být nejvýše 16, u rodinných domků a pomocných schodišť 18. Při větším počtu výšek se musí schodišťové rameno rozdělit podestou na dvě nebo více ramen. U dvouramenných a víceramenných schodišť se doporučuje dodržet ve všech ramenech téhož schodiště stejný počet výšek schodišťových stupňů. Překonávání výškového rozdílu jednou nebo dvěma výškami schodišťových stupňů se nepovažuje za schodiště (schodišťové rameno) a z bezpečnostních důvodů se nedoporučuje. Stupnice schodišťového stupně musí být vodorovná, příčný sklon ve směru sestupu není dovolen (103) -

15 Pozemní stavitelství II (S) M01 Hrana schodišťového stupně (tj. hrana stupnice a podstupnice) může být zaoblena nebo skosená. Největší dovolený poloměr zaoblení je 10 mm, největší dovolený rozměr okosení je 25 x 5 mm. Povrch schodišťových stupňů má být odolný proti mechanickému namáhání, u vnějších schodišť odolný proti všem vlivům vnějšího prostředí např. vodě, vlhkosti, změnám teploty apod. Protiskluzové vlastnosti stupnice musí vyhovovat těmto požadavkům Stavebního zákona: a) součinitel smykového tření povrchu stupnice při okraji schodišťového stupně musí být nejméně µ = 0,6 (splnění požadavku lze dosáhnout i přídavnými protiskluznými úpravami, např. lištami, úpravou hran, profilovanými rohovníky, protiskluzovými pásky), b) součinitel smykového tření na ostatních plochách stupnice musí být nejméně µ = 0,3. Protiskluzové úpravy nesmějí vystupovat nad povrch stupnice více než 3 mm Schodišťové podesty Podesty (odpočívadla) Průchodná šířka podlažních a mezipodlažních podest se musí rovnat nejméně průchodné šířce přilehlých schodišťových ramen ve směru úniku a nesmí být žádným zařízením zúžena. Podlažní podesty se doporučují nejméně o 100 až 200 mm širší než je šířka přilehlých schodišťových ramen. Délka mezipodlažní podesty, na které nedochází ke změně směru při pohybu z jednoho schodišťového ramene ke druhému nebo podesty vložené tak, aby nebyl překročen nejvýše dovolený počet stupňů, musí odpovídat nejméně průměrné délce kroku 630 mm, zvětšené o jednu šířku schodišťového stupně přilehlých ramen. Schodišťové rameno musí mít od dveří náležitý odstup. U hlavních a vedlejších schodišť musí mít dveře otevřené na podestu takovou vzdálenost od hrany nejbližšího schodišťového stupně nebo zrcadla, aby otevřené dveřní křídlo v žádné poloze nebránilo pohybu na únikové cestě a nezužovalo její průchodnou šířku. U dveří otvíravých mimo podestu (např. do bytu apod.), musí být vzdálenost vnitřní hrany zárubně od nejbližšího schodišťového stupně alespoň 300 mm. Povrch podest (odpočívadel) má být z materiálů stejných mechanických vlastností jako povrch stupnic schodišťových stupňů. Součinitel smykového tření povrchu podest vnitřních schodišť musí mít hodnotu nejméně µ = 0,6. Podélný sklon podest (odpočívadel) vnějších schodišť ve směru sestupu smí být větší než 7 % (µ = 0,6 + tgα) (103) -

16 Schodiště Obr. 2.9: Podesty (odpočívadla) a-stanovení průchodné šířky mezipodlažní podesty, b-určení délky mezilehlého (vloženého) odpočívadla - směr pohybu na schodišti se nemění, c,d-odstup schodišťového ramene od dveří - hlavní a vedlejší schodiště, e- odstup schodišťového ramene od dveří - pomocné schodiště, f-řešení rohové podesty U pomocných schodišť musí být odstup mezi dveřním otvorem (dveře otevíravé k nebo od schodišťového ramene) a hranou ukončujícího stupně nejméně 600 mm, mezi dveřním otvorem a hranou nástupního stupně nejméně 300 mm (u dveří otevíravých od schodišťového ramene) a větší nejméně o 50 mm od dráhy otevírání křídla dveří otevíravých ke schodišťovému rameni. Schodišťová ramena, která jsou za sebou řazena ve tvaru L (zvláště při trojramenných schodištích), jsou navzájem propojena rohovým odpočívadlem. V tomto případě je nutno se vyhnout řešení, při němž se v jednom místě současně překonávají dvě výšky stupňů (103) -

17 Pozemní stavitelství II (S) M01 Kontrolní otázky 1. Jaké tvary schodišťových stupnů znáte? 2. V jakých rozmezích stupňů je mírné schodiště? Navrhování křivočarých a smíšenočarých schodišť Křivočará schodišťová ramena jsou sestavena z kosých stupňů. Vypočítané šířky stupňů se nanášejí na výstupní čáru. Umístění výstupní čáry u kruhových schodišťových ramen je závislé na průchodné šířce b p. Průchodnou šířku schodišťového ramene b p lze považovat za šířku únikové cesty, je-li na čáře vnitřního výstupu šířka schodišťových stupňů alespoň 210 mm. Na čáře vnějšího výstupu nemají mít schodišťové stupně šířku větší než 430 mm. Obr. 2.10: Umístění výstupní čáry kruhových schodišť 1-výstupní čára; 2-čára vnitřního výstupu; 3- čára vnějšího výstupu Určení polohy výstupní čáry při různých šířkách ramen a určení poloměrů zakřivení při různých poměrech šířky a výšky stupňů je vyjádřeno na schématech a v tabulce (103) -

18 Schodiště Tab. 2.1: Poloměry zakřivení kruhových schodišťových ramen různých šířek b p ve vztahu k šířkám a výškám stupňů (b x h). b p = 900 b p = 1200 b p = 1500 b p = 1800 b p = 2200 b h R min R 1 R min R 1 R min R 1 R min R 1 R min R Kruhová schodiště bývají navrhována v reprezentačních prostorách (hotelové haly apod.), zpravidla k překonání výšky jednoho podlaží, jako součást architektonického řešení interiéru. Výstupní čára smíšenočarých schodišť se skládá z úseků přímých spojených kruhovým obloukem. Účelem použití smíšenočarých schodišť bývá zpravidla úspora půdorysné plochy schodišťového prostoru. Z toho důvodu nebývá šířka zrcadla tak velká, aby umožnila směřování hran stupňů do středu zakřivení, při současném splnění pravidel o tvaru kosých stupňů. Metodou optimálního stanovení půdorysných tvarů kosých stupňů je rozvinutí šířky stupňů, které vede k plynulému přechodu z rovných stupňů na kosé v celé šířce schodišťového ramene. Pro řešení tvaru kosých stupňů schodišťového ramene s půlkruhovou otáčkou bývá využívána metoda stejných dílků (103) -

19 Pozemní stavitelství II (S) M01 Obr. 2.11: Obr. 2.12: Příklad jednoramenného smíšenočarého schodiště s vloženým odpočívadlem. Vhodné při malé šířce zrcadla. Na začátek a konec ramene lze zařadit přímé stupně. Příklad jednoramenného smíšenočarého schodiště s větší šířkou zrcadla avšak malou půdorysnou délkou schodišťového prostoru. Všechny stupně jsou kosé. Volba způsobu řešení čtvrtkruhové otáčky souvisí s délkou kratší větve schodišťového ramene. Potřebný počet kosých stupňů může být rozdělen souměrně nebo nesouměrně. Obr. 2.13: Příklad jednoramenného schodiště souměrného - 20 (103) -

20 Schodiště Obr. 2.14: Příklad jednoramenného schodiště nesouměrného (metodu lze použít i pro stupně rozdělené souměrně) (103) -

21 Pozemní stavitelství II (S) M01 Kontrolní otázky 1. Jak zní Lehmannův vzorec a z čeho vychází? 2. Z čeho se určuje podchodná a z čeho průchodná výška? 2.3 Konstrukce vnitřních schodišť Konstrukce schodišť je ovlivněna jednak použitým materiálem (schodiště kamenná, betonová, cihelná, kovová, dřevěná, kombinovaná), jednak volbou způsobu podepření schodišťových stupňů (stupně konzolové, vetknuté, oboustranně podporované, plně uložené na desce) Stupně podporované na jednom konci Schodiště se stupni jednostranně vetnutými rozdělujeme na visutá a vřetenová. Obr. 2.15: Přehled konstrukcí schodišťových ramen se stupni konzolově vetnutými do: a-schodišťové zdi (schodiště visuté), b-krajní schodnice (schodiště visuté), c-vřetenové zdi (schodiště vřetenové), d-sloupového vřetene (schodiště točité vřetenové) (103) -

22 Schodiště Visutá schodiště Stupně visutých schodišť jsou jako konzoly jedním koncem zazděny do schodišťové zdi (Obr. 2.15: a) nebo kotveny v monolitické stěně, popř. u monolitických skeletů v šikmém železobetonovém nosníku, podobajícím se schodnici (Obr. 2.15: b). Při kotvení stupňů do zdi, je nutno vyhovět následujícím podmínkám: musí být posouzena pevnost zdiva v uložení stupňů, musí být prověřena bezpečnosti proti překocení, stupně se musí zabezpečit proti posunutí ve směru vzestupu. Z těchto důvodů musí být stupně vetknuty do zdi na dostatečnou hloubku. Délka uložení se navrhuje asi 1/6-1/5 vyložení stupně, nejméně však 220 mm. Má-li jako protizávaží působit celá tloušťka zdi, je třeba, aby byly stupně vetknuty dostatečně daleko za polovinu tloušťky zdi. Největší délka vyložení stupňů je 1,5 m. Volné konce stupňů se při osazování podpírají šikmou ližinou na sloupcích. U zdiva nesoucího vyložené stupně, je třeba co nejvíce omezit jeho sedání. Toho lze dosáhnout zděním na cementovou maltu a dodržováním minimální tloušťky ložných spár. Uvedenou konstrukce visutého schodiště je dovoleno používat pouze v bytových domech; dnes se visuté schodiště navrhuje zřídka, poněvadž stabilita stupňů je velmi závislá na kvalitě obezdění vetknutých konců. V monolitickém skeletu je konstrukce schodiště spojena s nosným systémem budovy, neboť zdivo je pouze výplňové. Vyložení stupňů je odvislé od statického výpočtu Vřetenová schodiště Stupně vřetenového schodiště jsou kotvena do vřetene, které zaujímá prostor zrcadla schodiště. Vřetenem může být buď stěna plná nebo prolamovaná, nebo plný či dutý sloup (Obr. 2.15: c,d). Na vnější straně nevyžadují stupně žádnou podporu, takže obvod schodiště může být ohraničen pouze zábradlím nebo prosklenou stěnou Stupně podporované na obou koncích Stupně mohou být na obou koncích podporovány podezděním, zazděním, schodnicemi nebo zavěšením (Obr. 2.16) (103) -

23 Pozemní stavitelství II (S) M01 Stupně podporované podezděním nebo zazděním na obou koncích se používaly u schodišť vřetenových a dnes se používají nejčastěji pro přístup do podzemního podlaží. Dvouramenná schodiště vřetenová se vyznačují tím, že jednotlivé stupně jsou jedním koncem uloženy ve schodišťové zdi a druhým koncem ve zdi vřetenové, která zaujímá prostor zrcadla. Schodišťový prostor pozbývá vestavěním vřetenové zdi na prostrannosti a přehlednosti, takže se dnes již toto schodiště navrhuje velmi zřídka, i když pro vyprazdňování veřejných budov je velmi bezpečné. Při šířce ramen do 1,5 m stačí délka uložení stupňů 75 mm, při šířce ramen 1,5-2 m se navrhuje 150 mm (Obr ). Obr. 2.16: Přehled konstrukcí schodišťových ramen se stupni oboustranně podporovanými: a-stěnami, b-stěnou a schodnicí, c-schodnicemi, d-stěnou a zavěšením, e-zavěšením, f-stěnou a sloupovým vře tenem (točité) (103) -

24 Schodiště Stupně podporované schodnicemi (schodiště schodnicová) mají široké uplatnění z důvodů bezpečnosti konstrukce při jakékoliv šířce ramen. Schodnice je široký nosník železobetonový, ocelový nebo dřevěný, který podporuje stupně na obou koncích. Úprava schodnicových schodů závisí na materiálu stupňů a schodnic. Použití ocelových válcovaných nosníků na schodnice má výhodu rychlé montáže. Schodnice je obvykle vynášena podestovým nosníkem nebo podestou jako plošnou konstrukcí. Vnější schodnice lze zazdít do schodišťové stěny nebo uložit volně podél stěny (Obr. 2.16: b, c). Stupně podporované zavěšením (Obr. 2.16: d, e). U zavěšených schodišť jsou stupně nebo celá ramena, popř. i podesty vynášeny táhly zakotvenými do stropní konstrukce příslušného podlaží. Schodiště není vázáno na svislé nosné konstrukce a může být umístěno i zcela volně v prostoru. Točité schodiště vřetenové zaujímá minimální půdorysný prostor; vnější konce stupňů se osazují do zdi na hloubku 1/4 cihly (Obr. 2.16: f). Železobetonová schodiště jsou nejčastěji navrhována z důvodu zvláště dobré požární odolnosti. Podle způsobu provádění se dělí na monolitická a skladebná (montovaná). Monolitická schodiště se snadno přizpůsobují různým požadavků co do velikosti, tvaru a zatížení. Skladebná schodiště se montují z prefabrikátů; jsou navržena pro typizované objekty, ale používají se v ostatních stavbách se stejnými rozměry a zatížením schodiště. Obě technologie lze kombinovat; přitom jde hlavně o použití hotových stupňů. 2.4 Materiálové varianty schodišť Jednotlivá ramena mohou být vytvořena stupni buď osazovanými nebo betonovými přímo ve schodišťovém prostoru. Osazované stupně se zhotovují z přírodního kamene (z žuly, porfýru, syenitu, mramoru, z tvrdých pískovců apod.) nebo ze železobetonu, zpravidla s teracovým povrchem. Tvar průřezu jednotlivých osazovaných stupňů je ovlivněn polohou stupňů ve schodišťovém rameni. Stupně běžné jsou snímané (Obr. 2.17: a 1-4 ), stupeň jalový, ukončující a nástupní mají plný profil (Obr. 2.17: b 1-4 ). Jednotlivé stupně do sebe zapadají v polodrážkách, širokých mm a vysokých mm. Ukončující stupeň, který je delší o šířku zrcadla se spojuje s jalovým stupněm zpravidla prostým srazem, dokonalejší spoj je čepem (103) -

25 Pozemní stavitelství II (S) M01 Profilace stupňů se řídí náročností projektu. Nejjednodušší úprava je svislá podstupnice se zaoblením hrany proti obrusu a uražení (Obr. Průřez osazovaných stupňů :a 1 ). Při menší šířce stupnice se provádí podkosená podstupnice, jež zvětšuje pohodlnost schůze při vystupování (Obr. Průřez osazovaných stupňů :a 2 ). Obr. 2.17: Průřez osazovaných stupňů a 1-4 -stupně snímané běžné, b 1-2 -stupně plné nástupní, b 3 -stupeň plný ukončující, b 4 -stupeň plný jalový - 26 (103) -

26 Schodiště Náročnější úpravou je profilování (Obr. 2.17: a 3 ). Obchází-li profil po třech stranách podstupnice, vzniká uprostřed zrcátko (Obr. 2.17: a 4 ). Monolitické stupně se betonují do bednění ve schodišťovém prostoru; vyžadují dodatečnou povrchovou úpravu, která musí vyhovovat řadě provozních požadavků. Zejména stupnice musí být dostatečně odolné proti mechanickému poškození a být snadno čistitelné. Hrany hladkých stupňů je nutno upravit tak, aby zamezovaly sklouznutí (Obr. 2.18). Nejčastěji se stupně obkládají teracem (Obr. 2.18: a). V reprezentačních budovách se používají obklady z kamenných desek, které se ukládají do cementové malty s případným kotvením kovovými skobkami (Obr. 2.18: c). Pro bezpečnost chůze je vhodné kamenné stupnice zdrsnit jemným opracováním; podstupnice mohou být leštěné. Obr. 2.18: Průřez a obklady monolitických stupňů Pružné a snadno čistitelné jsou obklady z linolea, pryže a PVC. Hrany se obkládají profilovými rohovníky z pryže nebo PVC, které se nalepují tmelem (Obr. 2.18: b) (103) -

27 Pozemní stavitelství II (S) M01 Obklady z tvrdého dřeva (dubového, jasanového apod.) je možno použít na pomocné schodiště ve veřejných budovách a na schodiště v rodinných domech. Stupnice se připevňují vruty k lištám nebo špalíkům, zapuštěným do betonových stupňů; podstupnice se spojují se stupnicemi na péro a drážku (Obr. 2.18: d) Monolitická schodiště Železobetonová schodiště monolitická desková Monolitická železobetonová schodiště mohou být konstruována jako desková nebo schodnicová. Desková podpůrná konstrukce může být přímá, uvažovaná na délku ramene, nebo na délku (hloubku) celého schodišťového prostoru jako lomená, vytvářející souvislé rameno a jednu nebo obě podesty, event. stupňovitě lomená, vytvářející současně stupně (Obr. 2.19). Přímá deska je podporována podestovými nosníky, které mohou být v podhledu viditelné nebo skryté v průřezech krajních stupňů (Obr. 2.19: a 1,2 ) Stupně mohou být osazované nebo betonované na místě (viz det. Obr. 2.19: f). Lomená deska má v přechodech ramen do podestových desek jen lomy (Obr. 2.19: b). Reakce, kterými schodišťové rameno působí v místech lomu mohou být převzaty: prostorovým působením vzájemně svázané podstupňové desky s podestovými deskami. Poněvadž podstupňová deska je prodloužena až k nosným čelným zdem, příp. nosníku ve skeletu, lze ji považovat za dvakrát lomený nosník; skrytými podestovými nosníky o výšce rovnající se tloušťce zesílených podestových desek; podestovými deskami uloženými na schodišťových zdech. Stupňovitá lomená deska monolitická je velmi pracná, neboť tvoří stupně (Obr. 2.19: c). Uplatňuje se proto hlavně ve veřejných reprezentačních budovách u exponovaných schodů interiérových (103) -

28 Schodiště Železobetonová schodiště monolitická schodnicová Řešení schodnicového schodiště ve skeletových stavbách je v zásadě možné buď se zalomenými nebo nezalomenými schodnicemi. Zalomené schodnice, skryté ve schodišťové zdi, jsou vetknuty do nosných sloupů. Do zalomených schodnic jsou upnuty podestové nosníky, které podpírají schodnice při zrcadle (Obr. Monolitická schodiště : d). Obr. 2.20: Monolitická schodiště a,b,c-schodiště desková, d, e-schodiště schodnicová v monolitickém skeletu, f- podrobnost úpravy deskového schodiště s nadbetonovanými stupni,gpodrobnost úpravy schodnicového schodiště se stupni nadbetonovanými a alternativní řešení se schodnicí viditelnou v pohledu a stupni osazenými Jsou-li všechny schodnice rovné (přímé), vetknou se do podestových nosníků. Mezipodestový nosník se buď zavěsí táhlem na nosník v úrovni stropu (Obr. 2.20: e 1 ), nebo se podepře sloupkem (Obr. 2.20: e 2 ). V podrobnosti na obr. 2.20: g) jsou znázorněny možnosti vetknutí podstupňových desek do schodnic. Esteticky nejlépe vyhovuje vetknutí desky při spod (103) -

29 Pozemní stavitelství II (S) M01 ním líci schodnice, neboť rameno získá rovný podhled. Po stránce statické je výhodnější upnutí podestové desky do schodnice v podhledu viditelné. Jsou-li schodnice uloženy na podestovém nosníku, vytvářejí půlkruhový nebo hranatý ohybník. Má-li být v obou ramenech průsečnice podstupňových desek s podestou ve stejné výšce, je nutno hrany stupňů při podestě posunout asi o půl šířky stupně. Nadbetonované stupně jsou obloženy kamennými deskami, hotové stupně se osazují na desku do maltového lože tak, aby přesahovaly schodnici u zrcadla o 20 až 30 mm Železobetonová schodiště montovaná schodnicová Podle způsobu montáže ramen se dělí tato schodiště na prvková a spínavá. Konstrukce schodišťového ramene je dána těmito skladebnými prvky: dvěma schodnicemi průřezu L a stupni vylehčenými válcovými dutinami. Schodnice jsou uloženy na prefabrikovaných podestových nosnících. Na podestě mezi konce schodnic se vkládá betonová vložka, jejíž šířka odpovídá šířce schodišťového zrcadla. Stupně a schodnice jsou obloženy teracem, podhled ramen a podest se omítá. Obr. 2.21: Skladebné schodiště prvkové Prvkové schodiště je určeno pro stavby prováděné lehkými jeřáby. Jednotlivé prvky se osazují přímo ve schodišťovém prostoru. Nosná konstrukce podest je - 30 (103) -

30 Schodiště zpravidla z prefabrikovaných železobetonových desek. Dvouramenné schodiště prvkové je typizováno pro konstrukční výšku podlaží 2,85 m, šířku schodišťového prostoru 2400 mm a užitné zatížení 3 kn/m 2. Stupně profilu 178 x 260 mm jsou dlouhé 1000 mm. Zrcadlo má šířku 100 mm. Schodišťové zdi mohou mít tloušťku 250 až 300 mm (Obr. 2.21) Železobetonová schodiště montovaná panelová Panelová schodiště byla vyvinuta pro montované stavby panelové a skeletové, ale používají se i v ostatních stavbách, které jsou prováděny s použitím jeřábů větší únosnosti. Po stránce statické a konstrukční jsou to desková schodiště, jejichž skladba je odvislá od seskupení ramen. Jednotlivé panely ramen a podest mohou být z dílců přímých nebo zalomených. Konstrukce schodišťových panelů se řídí rozměrovými a zatěžovacími parametry. Prvky deskové jsou hospodárné při menších rozpětích a zatíženích, při větších nárocích se navrhují panely s okrajovými žebry (žebrové desky). Dvouramenné panelové schodiště pro unifikovanou konstrukční soustavu malorozponovou P.1.1 je zobrazeno na obr Schodišťové rameno je unifikovaný dílec pro všechny konstrukční soustavy řady P.1.1. Jeho půdorysná délka (průmět do vodorovné roviny) je 2270 mm, šířka 1070 mm. Rameno má stupně s povrchem z teracových profilů L, které nepřesahují jeho spodní betonovou část. Patrová podesta o celkové tloušťce 200 mm včetně povrchové úpravy litým broušeným teracem je uložena přímo na příčné nosné panely; mezipodesta se ukládá na ocelové konzoly vložené a zabetonované do otvorů v nosných panelech. Kontakt konzoly a mazipodestového panelu je zprostředkován pryžovým ložiskem. Obr. 2.22: Dvouramenné panelové schodiště pro unifikovanou konstrukční soustavu P.1.1.: a-s výtahem, b-bez výtahu - 31 (103) -

31 Pozemní stavitelství II (S) M01 Obr. 2.23: Schodišťové dílce konstrukční soustavy Larsen Nielsen: a- schodišťové rameno, b-mezipodesta, c-detail uložení schodišťového ramene na mezipodestu, d-uložení mezipodesty na konzolu stěnového panelu Na obr jsou zobrazeny schodišťové dílce vyráběné u nás v dánské licenci. Schodiště je navrženo dvouramenné z panelových schodišťových ramen, z patrové podesty a mezipodesty. Panely patrové i mezipatrové podesty jsou navrženy plné, železobetonové desky 160 mm s povrchovou vrstvou broušeného teraca tloušťky 25 mm, takže celková tloušťka panelů je 185 mm. Okraje všech schodišťových panelů jsou lemovány požlábkem z teracové mazaniny o výšce 20 mm. Mezipodesta je uložena pružně na železobetonové konzoly nosných panelů (103) -

32 Schodiště Obr. 2.24: Jednoramenné panelové schodiště s přímými rameny: 1-podestové panely, 2-schodišťové rameno Jednoramenná panelová schodiště se navrhují s příčnými schodišťovými rameny nebo ze zalomených prvků, vytvářejících současně podesty. Z hlediska konstrukčního jsou jednoramenná schodiště výhodná (odpadá komplikace s uložením mezipodesty); nevýhodou je velký počet stupňů schodišťového ramene, který je na horní normové hranici a velká délka schodišťového prostoru. Na obr je znázorněno schodiště sestávající ze tří podestových panelů, z nichž dva jsou uloženy na příčné nosné stěně a třetí je uložen mezi ně na ozuby. Podestové panely jsou plné železobetonové desky s povrchovou úpravou (podlahou) z broušeného litého teraca s celkovou tloušťkou 210 mm. Schodišťové rameno je deskového tvaru se stupni stejné úpravy jako podesty (103) -

33 Pozemní stavitelství II (S) M01 Jednoramenné panelové schodiště z dílců dvakrát zalomených bylo vyvinuto pro panelové domy typu T-08 B s konstrukční výškou podlaží 2800 mm a osovou vzdáleností nosných stěn 6000 mm (Obr. 2.25). Schodišťový panel jednoramenného schodiště je ve skladebné délce 6000 mm a šířce 1200 mm včetně obou podest. Schodišťový panel je řešen jako dvakrát zalomená žebrová deska (žebra plní funkci schodnic). Schodišťový jednoramenný panel se ukládá přímo na příčné stěnové panely. Obr. 2.25: Jednoramenné panelové schodiště se zalomenou žebrovou deskou Konstrukce schodišť v montovaném železobetonovém skeletu je vysvětlena na příkladu unifikované skeletové konstrukce II a III kategorie - části konstrukce schodišť S 1.S. V typovém podkladu jsou uplatňovány dva způsoby řešení konstrukce schodišť. Jednak jsou to schodiště nezávislá na konstrukci rámu, jednak konstrukce schodišť, využívající konstrukci skeletu. Dříve jmenovaný typ konstrukce nazýváme schodiště s vlastní konstrukcí. V obou případech lze orientovat schodišťová ramena jak rovnoběžně s rámy, tak kolmo na rámy (103) -

34 Schodiště Schodiště s vlastní konstrukcí (Obr. 2.26) Schodišťové panely jsou v úrovni podlaží uloženy na schodišťovém trámu; v úrovni mezi stropními konstrukcemi na mezipodestovém panelu. Mezipodestový panel je podpírán schodišťovými bloky. Schodišťový průvlak, který slouží k podepření schodišťových trámů, je na jednom konci uložen na schodišťových blocích, na druhém konci pak na sloupu schodišťové konstrukce. Obr. 2.26: Dvouramenné schodiště s vlastní konstrukcí Legenda značek: S-sloup; SP-schodišťový panel; PP-podestový panel; MPmezipodestový panel; SPR-schodišťový průvlak; ST-schodišťový trám; SBSschodišťový blok spodní; SBH-schodišťový blok horní Schodiště využívající konstrukci rámu. U schodiště, využívajícího nosné konstrukce skeletu rozlišujeme konstrukci s rameny kolmými k rámům a konstrukci s rameny rovnoběžnými s rámem. U schodiště s rameny kolmými k rámům (Obr. 2.27:) jsou schodišťové panely uloženy z jedné strany přímo na průvlaky nosného rámu. Z druhé strany spočívají schodišťové panely na mezipodestě, která je podporována schodišťovými bloky. Bloky jsou v tomto případě samostatnou svislou nosnou konstrukcí. Schodišťový trám, průvlak a sloupy schodiště se v této skladbě schodiště neobjeví (103) -

35 Pozemní stavitelství II (S) M01 Obr. 2.27: Dvouramenné schodiště využívající nosnou konstrukci objektu schodišťová ramena kolmá k rámům. U schodiště s rameny rovnoběžnými s rámy jsou schodišťové panely uloženy na schodišťový trám a mezipodestu. Schodišťový trám je uložen přímo na příruby průvlaku rámu skeletu. Mezipodesty se kladou na schodišťové bloky, které jsou ukládány na průvlaky nosného rámu. Tato popsaná skladba je proveditelná pouze tehdy, když schodišťová konstrukce vyplní prostor vymezený nosnými rámy. V ostatních případech dochází k modifikacím této varianty s částečným použitím vlastní schodišťové konstrukce přilehlé k rámu. Styky spoje jsou vesměs řešeny svařovanými spoji s dodatečnou zálivkou. Pokud je svařované spojení navrženo, provádí se prostřednictvím ocelové desky 100 x 10 x 150 mm. Spojení sloupů schodišť se schodišťovými průvlaky je stejné jako u hlavní nosné konstrukce skeletu. Výztuž sloupu prochází svislými otvory průvlaku a přivaří se k botce sloupu vyššího podlaží (103) -

36 Schodiště Ocelová schodiště Ocelová schodiště se navrhují s přímými i zakřivenými rameny. Konstrukčně se provádějí jako schodiště schodnicová nebo vřetenová. Ocelová schodiště schodnicová se montují z jednotlivých prvků, nebo z předem sestavených větších dílců. Schodišťové rameno se skládá ze dvou schodnic z ocelových profilů tloušťky 3 mm a ze stupňů vytvořených ze zalamovaného ocelového plechu tloušťky 2 mm (Obr. 2.28), nebo pouze ze stupnic z lisovaného plechu, které se ke schodnicím přivaří nebo přišroubují na úhelníky připevněné ke schodnicím. Obr. 2.28: Ocelové schodiště schodnicové: a-detail horního kotvení, b-detail spodního kotvení, c-příčný řez schodnicí, d- axonometrický pohled Ocelová vřetenová schodiště točitá umožňují spojení podlaží při minimální potřebě půdorysné plochy, snadno se osazují a mají malou hmotnost. Jejich stoupání je však strmé, neboť slouží obvykle jako pomocná kruhová schodiště a je třeba u nich pamatovat na dostatečnou podchodnou výšku (103) -

37 Pozemní stavitelství II (S) M01 Obr. 2.29: Ocelové schodiště vřetenové a-schéma řezu, b-nástup na schody (půdorys), c-výstup na podestu, d-schéma skladby stupňů, e-půdorys stupně, f-kotvení vřetenové trubky; 1-zábradelní sloupek 20 mm, 2-schodnicová vzpěrka 35/8 mm, 3-matice s pružnou podložkou, 4-trubka 28 mm, 5-vřetenová trubka (plynárenský) 2,5 mm, 6- distanční trubka (plynárenská) 3,5 mm, 7-žebrovaný plech 8 mm tlustý, 9- kotevní šrouby 22 mm, dlouhé 300 mm, 8-úhelník 40/40/5 mm, 10-kotvení podestou do konstrukce stavby, Nosné vřeteno z ocelové trubky je v patě zakotveno v litinové botce, v podlažích a na poslední úrovni je zachyceno podestami. Po obvodu jsou - 38 (103) -

38 Schodiště stupně spojeny příhradovinou nebo plnou schodnicí, spojenou se zábradlím. Schodnice zajišťuje polohu stupňů v rameni, ztužuje konstrukci a jako šroubovice pomáhá přenášet zatížení. Stupnice se obkládají podlahovinou z PVC, hrany stupňů se opatřují pryžovými rohovníky s rýhováním. Podstupnice se rovněž obkládají podlahovinou nebo natírají olejovou barvou Dřevěná schodiště Dřevěná schodiště lze navrhovat v rodinných domcích, chatách apod. Umísťují se nejčastěji v hale nebo v obývací místnosti, nebo ve vlastním schodišťovém prostoru, který má alespoň těžce hořlavé zastropení (z rákosové omítky na podbíjení dřevěných stropnic, případně krokví v šikmé části podhledu). Šířka ramen má být nejméně 900 mm. Dřevěná schodiště se zhotovují ze dřeva smrkového, borového, modřínového, dubového apod. Tvrdé dřevo lépe odolává mechanickému opotřebení. Povrchová úprava se volí podle použitého druhu dřeva. Schodiště z měkkého dřeva se často natírají krycími barvami, z tvrdého dřeva nátěry transparentními (průsvitnými). Na stavbě se schodiště montují z celých ramen, případně z jejich dílů. Dřevěná schodiště se navrhují v několika konstrukčních obměnách, avšak nejčastěji jsou schodnicová s rameny přímými nebo zakřivenými, event. točitými s vřetenovým sloupem. Výška schodnice je mm. Obr. 2.30: Dřevěná schodiště schodnicová a-spojení stupnic se schodnicí, b-schodiště se stupnicemi (bez podstupnic), c-se stupnicemi a podstupnicemi, c 2 -schodnice stupňovitě vyřezaná pro přišroubování stupnic shora (103) -

39 Pozemní stavitelství II (S) M01 Stupně mohou být tvořeny stupnicemi a podstupnicemi, nebo jen stupnicemi bez podstupnic (Obr. 2.30). Nejmenší tloušťka stupnic je 25 mm a ke schodnicím je lze připojit na pravoúhlou nebo rybinovou drážku, nebo uložit na latě, přišroubované k bokům schodnic. Schodnicová ramena se stáhnou ocelovými táhly mm ve vzdálenostech maximálně 1,5 m proti vybočení schodnic. Poloha schodišťových ramen se zajišťuje opřením schodnic o zabetonovanou ocelovou kotvu nebo pevný práh, nahoře přišroubováním ke stropnici nebo podestovým trámům svorníky. Jsou-li stupně vytvořeny ze stupnic a podstupnic, pak tloušťka podstupnic je minimálně 19 mm a spojují se se stupnicí na péro a drážku, event. dole se podstupnice ke stupnici jen přišroubují. Přesah stupnice přes podstupnici má být aspoň 30 mm. Kontrolní otázky 1. Co je to vřeteno? 2. Jaká je nejmenší šířka schodišťového ramene? 2.5 Konstrukce vnějších schodišť Vnější schodiště lze rozdělit na předložené a terénní. Předložené schody vedoucí ke vstupu do objektu (vstupní schody) bývají často chráněny proti dešti přístřeškem. Přesto je nutné jejich odvodnění včetně nejbližšího okolí dešťovými vpustěmi, aby nedocházelo k podmáčení a následnému podmrzání. Podélný sklon stupnice ve směru sestupu pro snadné stékání dešťové vody předpisy nepřipouštějí. O to důležitější je kontrola vodorovnosti stupnice, aby vlivem nepřesností nedošlo k opačnému sklonu a tím k zadržování vody na jednotlivých stupních. Zvláštní pozornost je třeba věnovat volbě materiálu pro výrobu stupňů. Kromě přírodních povětrnostních vlivů nelze opomenout používání chemických přípravků při zimní údržbě odstraňování sněhu, námrazy a náledí. Vhodným materiálem jsou hlubinné vyvřeliny (žula, syenit) s povrchem kamenicky upraveným pemrlováním. Při použití betonových stupňů dáváme přednost jejich průmyslové předvýrobě z důvodů možnosti účinného zhutnění a řízeného zrání betonu. Předložené schody rozdělujeme podle způsobu navázání na budovu na schody pevně spojené s budovou, schody kloubově uložené na konstrukci budovy a schody zcela oddělené od budovy dělící (pohybovou) spárou. Schody pevně spojené s budovou navrhujeme při malém počtu stupňů (max. 3 stupně). Založíme je na konzole vyložené z budovy (103) -

40 Schodiště Obr Vnější předložené schodiště pevně spojené s budovou a) stupně uložené na konzole, b) alternativa s otvory v podstupnicích k větrání podzemí; 1-obvodová nosná stěna, 2-železobetonová konzola, 3-stropní konstrukce, 4-předložený stupeň, 5-násyp, 6-drenáž, 7-větrání podzemí, 8-tepelná izolace V tomto případě nemusíme uvažovat polohu schodů při provádění výkopů pro budovu, je však třeba pamatovat na takovou úpravu, aby se schody při sedání budovy neporušily; to znamená buď schody provést až po sednutí stavby, nebo jejich konstrukci podsypat, aby bylo umožněno dodatečné sednutí. Podzemní prostor v místě předložených schodů lze větrat otvory v podstupnicích stupňů. Schody kloubové uložené na konstrukci budovy můžeme volit při malém počtu předložených stupňů nebo v případě, že před budovu předkládáme také vstupní podestu. Schody tvoří zpravidla zalomená deska, popř. při větších rozměrech zalomené schodnice, nesoucí kamenné nebo prefabrikované stupně. Kloubové spojení s budovou je zajištěno uložením podestové desky do polodrážky vynechané v líci budovy nebo uložení schodnic na konzoly kotvené do budovy. Základ pod nástupním stupněm je v nezámrzné hloubce z důvodu zamezení dodatečného sedání. Schody osazujeme až po dokončení hrubé stavby, kdy budova již z větší části sedla. Obr. 2.32: Předložené schody a) s nosnými podezdívkami, b) kloubově uložené na konstrukci budovy - 41 (103) -

41 Pozemní stavitelství II (S) M01 Schody oddělené od budovy dělící (pohybovou) spárou jsou vhodné při větších rozměrech (větším počtu stupňů). Dělící spára umožní nestejnoměrné sedání budovy a schodů. Stupně jsou zpravidla podporovány na obou koncích zazděním nebo podezděním. Podporující zídky mohou končit pod stupni, nebo jsou vyvedeny nad stupně jako soklík popř. plné zábradlí. Při návrhu schodů spolurozhodují také další okolnosti: rozsah výkopových prací v místě schodů, řešení svislé izolace proti zemní vlhkosti, uložení inž. sítí a přípojek atd. Rovněž je třeba přihlížet k provozu kolem budovy (chvění a otřesy). Terénní schody mohou být tvořeny stupni podporovanými po celé ploše deskou nebo upravenou zeminou, nebo podezděním či zazděním na obou koncích. Stupně lze vyrobit předem nebo betonovat na místě. Při volbě konstrukce bereme v úvahu délku stupňů, jejich zatížení, kvalitu a stabilitu podloží, navázání schodů na zpevněné cesty apod. Pokud je nutno do schodů vložit odpočívadlo (podesty) mohou tyto mít podélný sklon ve směru sestupu až 7 %. Součinitel smykového tření povrchu podest je potom: µ= 0,6 + tgα kde α je úhel sklonu podesty. Obr. 2.33: Schody v terénu: půdorys a řez; 1-pěchovaný štěrkopísek, 2-odvodňovací rigol Kontrolní otázky 1. Jaké způsoby uložení vnějšího schodiště znáte? 2. Jakou musí mít povrchovou úpravu vnější schody? - 42 (103) -

42 Schodiště 2.6 Schodišťová zábradlí Ochranné zábradlí je trvalá konstrukce určená k ochraně osob proti neúmyslnému pádu z volného okraje pochůzné plochy do volného prostoru. Pochůzná plocha je plocha určená pro pobyt nebo pohyb osob po rovině, po schodech, po šikmé rampě apod. Volný okraj pochůzné plochy je krajní hrana nebo čára, na níž má konstrukce povrchu pochůzné plochy ještě únosnost odpovídající zatížení osamělým břemenem nejméně 1 kn. Volný prostor může být vymezen jak stavebními konstrukcemi, tak přírodními útvary (skalní stěna, přirozený nebo upravený svah, vodní hladina apod.), případně kombinací obou. Hloubka volného prostoru je svislá vzdálenost mezi úrovní volného okraje pochůzné plochy a dnem volného prostoru, tj. úrovní na níž končí neúmyslný pád osob. Šířka volného prostoru je vodorovná vzdálenost mezi volným okrajem pochůzné plochy a protilehlou konstrukcí, omezující neúmyslný pád osob z volného okraje pochůzné plochy. Příklady určení hloubky volného prostoru jsou uvedeny na obr. Měření hloubky a šířky volného prostoru (103) -

43 Pozemní stavitelství II (S) M01 Obr. 2.34: Měření hloubky a šířky volného prostoru. a-plocha dna nemá vlastní zábradlí; b-plocha dna má vlastní zábradlí; c- mezilehlá plošina má dostatečnou šířku nutnou pro funkci dna volného prostoru; d-dno se svažuje do volného prostoru pod úhlem nejvýše 30 0 od vodorovné roviny; e-kritérium přibližně vodorovné roviny dna; f-g-dno volného prostoru se nachází pod hladinou vody(jiné kapaliny); h-určení hloubek volného prostoru pro různá zábradlí (různé pochůzné plochy) Pro stanovení technických požadavků na zábradlí se pochůzné plochy třídí: - 44 (103) -