ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTYSE POLEŠOVICE

Transkript

1 ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTYSE POLEŠOVICE Kvalitní subjekt s velmi dobrou schopností splácet své závazky a doporučením sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky 1

2 Obsah 1. EFEKTIVNOST ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU VYHODNOCENÍ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU NA LÉTA ANALÝZA HOSPODAŘENÍ UPLYNULÉHO OBDOBÍ Příjmy uplynulého období Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery Výdaje uplynulého období Struktura výdajů Monitoring hospodaření obcí ANALÝZA ROZPOČTU NA ROK Příjmy rozpočtu Výdaje rozpočtu Sdílené daně ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTYSE Zdroje rozpočtového výhledu Nahodilé příjmy a výdaje rozpočtového výhledu Sestavený rozpočtový výhled Volné finanční prostředky Příjmy a výdaje rozpočtového výhledu dle položek EKONOMICKÉ HODNOCENÍ MĚSTYSE ZÁVĚR

3 1. Efektivnost rozpočtového výhledu (1) Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného celku nebo svazku obcí sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet ( 4 zákona č. 250/2000 Sb. v platném znění). (2) Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí po celou dobu trvání závazku. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů č. 250/2000 Sb., v platném znění ukládá územním samosprávným celkům sestavovat rozpočtový výhled. Řada obcí přistupuje k tvorbě rozpočtového výhledu formálně, tak aby naplnila dikci zákona. Mnoho obcí a měst si již uvědomilo přínosy kvalitně sestaveného výhledu. Přínosy lze specifikovat v několika rovinách. Střednědobé rozpočtování slouží zejména voleným zastupitelům obcí a měst, kteří se na jeho základě mohou mnohem racionálněji rozhodovat. Hlavní klad je vidět především při tvorbě ročního rozpočtu, kdy se ustupuje od každoročního neefektivního vyjednávání o rozpočtu, protože rozpočtový výhled již nastavil koncepci příjmů a výdajů (priorit) na delší časové období. V době, kdy se sestavuje rozpočet na běžný rok, je většina výdajů již dána platnými závazky. Ostatní výdaje lze upravovat jen v nepatrném rozsahu, možnost manévrování poskytuje obvykle jen 5 10 % výdajů, proto jakákoliv změna výdajových priorit musí probíhat v časovém rozpětí několika let. Rozpočtový výhled také upozorňuje na případná rizika předlužení městyse Polešovic, jsou zde zapracovány priority v investiční oblasti, nebo alespoň vyčísleny volné finanční zdroje, které lze použít na rozvoj městyse. 2. Vyhodnocení rozpočtového výhledu na léta Městys Polešovice má rozpočtový výhled na období zpracovaný společností AQE advisors, a.s. a schválený zastupitelstvem městyse. Vzhledem k probíhajícím změnám vnějšího, především ekonomického a legislativního (reforma veřejných financí), i interního prostředí, je třeba navržený směr vývoje městyse analyzovat podle nových skutečností. Rozpočtový výhled městyse, v rámci aktualizace, srovnává také hodnoty schváleného rozpočtu roku 2012 s navrženým rozpočtovým výhledem na rok 2012 (sestaveným v roce 2008). Vzhledem k tomu, že společnost AQE advisors, a.s. predikovala výhled daňových příjmů ještě před přijetím novely č. 377/2007 Sb. zákona č. 243/2000 Sb., (zákon o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům) a vyhlášky č. 392/2007 Sb. (o podílu jednotlivých obcí na výnosu celostátních daní), jsou patrné větší odchylky výhledu sdílených daní od rozpočtu schváleného, který byl sestavován již se znalostí dopadů nového zákona a vyhlášky. 3

4 Tabulka č. 1: Porovnání ekonomických dat roku 2011 a roku 2012 Text (tis. Kč) Rozpočet Rozpočet upravený skutečnost schválený výhled Daňové příjmy Nedaňové příjmy Přijaté transféry Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo bez financování Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a spl.jistiny Splacená jistina Rozpočtový výhled roku 2012 oproti schválenému rozpočtu počítá s nižším objemem financí na straně příjmů i na straně výdajů. Městys ve svém schváleném rozpočtu předpokládá vyšší příjem u nedaňových položek, kapitálových příjmů a provozních dotací. Naopak nižší příjmy rozpočtuje u daňových příjmů. Běžné příjmy schváleného rozpočtu jsou proto vyšší o cca 11 mil. Kč, než navrhoval RV U kapitálových příjmů městys ve svém rozpočtu počítá s vyššími příjmy o 457 tis. Kč. Celkové saldo bez financování schváleného rozpočtu oproti RV 12 nedosahuje deficitu, tzn. celkové příjmy schváleného rozpočtu převyšují celkové výdaje o 923 tis. Kč. Z analýzy výdajů vyplývá, že schválený rozpočet 2012 byl oproti RV 12 sestaven s předpokladem vyšších celkových běžných výdajů, zejména u mezd, nákupu energií a služeb a neinvestičních transferů. Tabulka č. 2 ukazuje hodnoty daňových příjmů schváleného rozpočtu a RV12. Tabulka č. 2: Porovnání daňových příjmů (vybrané položky) Pol. Text (tis. Kč) Rozpočet Rozpočet upravený skutečnost schválený výhled 1111 Daň z příjmů FO ze záv.čin.a fčních.pož Daň z příjmů fyz.osob ze sam.výděl.čin Daň z příjmů fyz.osob z kapitál. výnosů Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob za obce DPH Správní poplatky Daň z nemovitostí

5 tis. Kč Tabulka č. 3: Porovnání nedaňových příjmů (vybrané položky) Pol. Text (tis. Kč) Rozpočet Rozpočet upravený skutečnost schválený výhled 2111 Příjmy z poskytování služeb a výrobků Příjmy z pronájmu pozemků Příjmy z pron.ost.nemovit. a jejich částí Tabulka č. 4: Porovnání běžných výdajů Text (tis. Kč) Na položku Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím zařazují obce příspěvky, které poskytují příspěvkovým organizacím, kterých jsou zřizovateli, podle 28 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění. Graf č. 1: Porovnání běžných výdajů (vybrané položky) Rozpočet Rozpočet upravený skutečnost schválený výhled Platy zaměstnanců vč. odvodů Nákup materiálu a DHM Úroky a finanční výdaje Nákup energií a služeb Opravy a udržování Ostatní příspěvky Neinv. transfery příspěv. apod. organizacím Neinvestiční transfery obyvatelstvu Ostatní neinvestiční transfery Běžné výdaje celkem Graf č. 1: Porovnání běžných výdajů (vybrané položky) Platy zaměstnanců Nákup materiálu Úroky a fin. výdaje Nákup energií a služeb Opravy a udržování Ostatní příspěvky RU 2011 Sk RS 2012 RV

6 3. Analýza hospodaření uplynulého období Rozpočtový výhled vychází z analýzy minulého období, tj. z účetních dat za čtyři předchozí roky a z analýzy schváleného i upraveného rozpočtu roku Na základě tohoto hodnocení jsou definovány časové řady, které predikují budoucí vývoj jednotlivých rozpočtových položek. S ohledem na předpokládaný vývoj ekonomiky státu a příjmů ze sdílených daní je navržen plán hospodaření městyse v následujících pěti letech. Podkladem pro tvorbu rozpočtového výhledu se staly následující dokumenty: Účetnictví let Rozpočty let Splátkový kalendář závazků městyse Jednotlivé rozpočty jsou sestavovány jako vyrovnané s využitím položky financování. Analýza hospodaření městyse za období je zaměřena na zkoumání vývoje základních indikátorů: provozního přebytku (rozdíl běžných příjmů a výdajů), rozdíl provozního přebytku a splátek jistin, monitoringu hospodaření, celkového salda (rozdíl veškerých příjmů a výdajů). Na základě posouzení hodnot jednotlivých ukazatelů lze konstatovat, že ekonomika městyse v letech má charakter zdravého hospodaření. Tabulka č. 5: Vývoj hospodaření městyse v letech Text (tis. Kč) Sk Sk Sk RS 2012 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Dotace (včetně dotace na mzdy) Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo bez financování Uhrazené splátky jistiny Přijaté úvěry Finanční prostředky minulých let Financování Příjmy všechny Výdaje všechny Saldo úplné Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splacené jistiny Z hlediska hospodaření územního samosprávného celku jsou příjmy veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, včetně přijatých darů a dotací a přijaté splátky půjček za účelem rozpočtové politiky (např. půjčky zřízeným příspěvkovým organizacím). 6

7 Městys vykazoval v roce 2009 a 2010 záporné saldo všech příjmů a výdajů především díky vysokým investičním nákladům. V letech 2010 a 2011 vzrostly daňové, nedaňové příjmy a přijaté transfery, ale i celkové výdaje. Provozní přebytek městyse dosahuje v celém zkoumaném období kladných hodnot. I po odečtení splátek jistin v roce 2009, 2011 a 2012 od provozního přebytku zůstává provozní přebytek po úhradě splátek stále kladný na úrovni 7 mil. Kč až 14 mil. Kč. Tato skutečnost znamená, že městys i po uhrazení svých závazků využívá část svého provozního rozpočtu ke krytí svých investičních cílů. V průběhu celého sledovaného období městys realizoval několik rozsáhlejších investičních akcí, které mají přímý vliv na vývoj příjmů a výdajů. Především šlo o kulturně sportovní a multifunkční areál Základní školy Polešovice (dotace 7 mil. 402 tis. Kč), o obnovu vodohospodářské infrastruktury městyse Polešovice (ČOV) (dotace 17 mil. 497 tis. Kč), opravu školní kuchyně (dotace 8 mil. Kč) rekonstrukci nástavby MŠ (dotace 5 mil. 224 tis. Kč), Sokolovny, vybudování Sběrného dvora, budování kanalizace na Dílech pro 29 RD, obnovu autobusových čekáren, výsadby např. kolem sochy sv. Floriánka, komunikace Pod skalou a v Maruši. Uskutečnil se také hydrogeologický průzkum pro nové vrty, rekonstrukce dětského hřiště a výsadba zeleně (lesopark Skala Polešovice, lesní LBC Slínky do LBC Nivy, biocentrum LBC 16 a LBC Na kanále, Regionální koridor 142 Polešovice). Poskytovatel Dotace v jednotlivých letech (tis. Kč) Investiční akce dotace Celkem MpMR Svatý Floriánek SFŽP,FS Sběrný dvůr KÚ Zlín Obnova čekáren územní plán 0 SR,EU Multifunkční areál SZIF ČOV SFŽP,ERDF Posil.vodní vrty ROP MŠ - nástavba Min.fin. ŠJ - kuchyň Min.fin. kanalizace Díly MpMR Dětské hřiště Investiční náklady městyse byly částečně financovány po celé období let 2009 až 2012 prostřednictvím cizích zdrojů a to úvěry od České spořitelny (Sýpka) a Komerční banky (ostatní investice). V roce 2009 si městys vzal dva úvěry na kulturně sportovní a multifunkční areál Základní školy Polešovice ve výši 7 mil. 648 tis. Kč a 1 mil. 723 tis. Kč a úvěr 600 tis. Kč na výstavbu Sběrného dvora. Splácel také spotřebitelský úvěr na nákup vozidla Fabia. V roce 2010 si vzal městys tři úvěry na akci obnova vodohospodářské infrastruktury městyse Polešovice (ČOV) krátkodobý úvěr ve výši 10 mil. 367 tis. Kč a dlouhodobý úvěr ve výši 942 tis. Kč a 1 mil. Kč, který doposud splácí. V roce 2011 se úvěry týkaly rekonstrukce nástavby MŠ (5 mil. 789 tis. Kč a 2 mil. 025 tis., Kč) a opravu školní kuchyně a jídelny ve výši 2 mil. 874 tis. Kč. Schválený rozpočet roku 2012 počítá s úvěrem na opravu Sokolovny ve výši 2 mil. 888 tis. Kč. 7

8 tis. Kč 3.1. Příjmy uplynulého období Příjmy městyse jsou členěny na příjmy běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou tvořeny příjmy daňovými, nedaňovými a provozními dotacemi. Jedná se tedy o každoročně opakující se příjmy, které slouží k pokrytí běžných výdajů. Kapitálové příjmy, tj. příjmy z prodeje dlouhodobého a finančního majetku a investiční dotace, mají charakter nahodilých příjmů a jsou určeny především k pokrytí investičních záměrů městyse. U běžných příjmů dochází v roce 2011 k nárůstu ovlivněnému vyššími provozními dotacemi. U běžných příjmů ve sledovaném období čtyř let tvoří sdílené daně průměrně 24 %, v roce 2011 ale pouze 17 %. V roce 2011 se na běžných příjmech nejvíce podílí dotace a to z 63 %. V případě kapitálových příjmů jde o nahodilý, nepravidelný příjem. Kapitálové příjmy byly nejvyšší v roce Běžné příjmy činí v průměru za poslední čtyři roky 93 % celkových příjmů, kapitálové příjmy 7 %. Vývoj běžných příjmů je tak určující pro vývoj celkových příjmů. Graf č. 2: Vývoj příjmů městyse v letech Graf č. 2: Vývoj příjmů městyse v letech Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Neinvestiční dotace Sk Sk Sk RS 2012 Graf č. 3 a č. 4 ukazuje podíl skutečně přijatých hodnot (dle účetních dat) jednotlivých příjmových tříd daňových, nedaňových a kapitálových příjmů, neinvestičních a ostatních dotací na celkových příjmech v roce 2011 a příjmech schváleného rozpočtu roku

9 Graf č. 3: Struktura celkových příjmů městyse v roce 2011 Graf č. 3: Struktura celkových příjmů městyse v roce % 46% Daňové příjmy 12% Neinvestiční dotace 13% 8% Kapitálové příjmy Nedaňové příjmy Ostatní dotace Graf č. 4: Struktura příjmů městyse v roce 2012 dle schváleného rozpočtu Graf č. 4: Stuktura příjmů městyse RS v roce % 26% 43% Daňové příjmy Neinvestiční dotace Kapitálové příjmy 5% 14% Nedaňové příjmy Ostatní dotace 9

10 Daňové příjmy Příjmy z daní a poplatků tvoří podstatnou část běžných příjmů městyse. Převážná část daňových příjmů připadá na daně sdílené, jejich procentuelní podíl pro příslušnou obec je dán zákonem o rozpočtovém určení daní. Daně výlučné jsou ty, u kterých celý výnos patří obci. Jedná se o daň z nemovitosti a daň z příjmu právnických osob, kdy plátcem je obec. Zásadní podíl na celkových příjmech mají tzv. sdílené daně. Z analýzy daňových položek vyplývá, že k nejvýznamnějším zdrojům příjmů městyse patří DPH, které se podílí na daňových příjmech v průměru posledních čtyřech let 39 %. U této položky ve sledovaném období lze zaznamenat její postupný růst. K dalším zásadním položkám, ovlivňujícím objem daňových příjmů, patří DPPO (průměrný podíl položky na daňových příjmech za poslední čtyři roky činí 18 %) a DPFO ze závislé činnosti (průměrný podíl 17 %). Výši příjmů z místních poplatků, které městys vybírá na základě vydaných obecně závazných vyhlášek (např. poplatek za likvidaci komunálního odpadu, poplatek ze psů apod.) má městys možnost, v mezích zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, plně ovlivnit. Poplatky odpovídají výčtu místních poplatků upravených zákonem. Městys Polešovice stanovil několik místních poplatků, ze kterých také získává část daňových příjmů. Největší objem prostředků (5,6 %) plyne z poplatku na likvidaci komunálního odpadu. Nezanedbatelným příjmem obecních rozpočtů je také daň z nemovitosti (v průměru 9,4 % daňových příjmů). Tabulka č. 6: Vývoj daňových příjmů městyse v letech Pol. Text (tis. Kč) Sk Sk Sk RS Daň z příjmů FO ze závislé čin.a fčních. pož Daň z příjmů fyzických osob ze sam. výděl. čin Daň z příjmů fyzických osob z kapitál. výnosů Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob za obce DPH Odvody za odnětí půdy ze zeměd. půd. fondu Poplatek za likvidaci komunálních odpadů * Poplatky za uložení odpadů (Sběrný dvůr) Poplatek za likvidaci komunálních odpadů Poplatek ze psů Poplatek za užívání veřejného prostranství Poplatek ze vstupného Poplatky za provozovaný výherní hrací příst Odvod výtěžku z provozování loterií Správní poplatky Daň z nemovitostí Daňové příjmy celkem *Podle novely vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, zařazuje obec poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, který je vybíraný na základě vyhlášky vydané na základě zákona 10

11 tis. Kč tis. Kč č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, na položku Smyslem úpravy původní položky je zajistit, aby místní poplatky byly vykázány všechny v seskupení 134. Graf č. 5: Vývoj daňových příjmů městyse v letech Graf č. 5: Vývoj daňových příjmů městyse v letech Sdílené daně DPPO za obce Daň z nemovitostí Správní poplatky Místní poplatky Sk Sk Sk RS 2012 V celém analyzovaném období je struktura daňových příjmů podobná, což dokládají jak absolutní hodnoty v předchozí tabulce, tak i jejich následující grafické vyjádření. Vývoj jednotlivých položek sdílených daní v letech přináší následující graf. Graf č. 6: Vývoj sdílených daní městyse v letech Graf č. 6: Vývoj sdílených daní městyse v letech DPFO zč DPFO sč DPFO z kap. výn. DPPO DPH Sk Sk Sk RS

12 Absolutní hodnoty DPFO ze závislé činnosti a DPH vykazují každoroční nárůst. DPFO z kapitálových výnosů zůstává téměř na konstantní úrovni a u DPFOOSVČ došlo v roce 2011 k poklesu o 210 tis. Kč ve srovnání s rokem Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy může městys plně ovlivňovat. Jsou tvořeny příjmy z vlastní činnosti městyse, z pronájmu majetku, z úroků, z přijatých splátek půjčených prostředků, ze sankčních plateb a vratek transferů. Tabulka č. 7: Vývoj nedaňových příjmů městyse v letech Pol. Text (tis. Kč) Sk Sk Sk RS Příjmy z poskytování služeb a výrobků Příjmy z prodeje zboží (již koup-k prodeji) Příjmy z pronájmu pozemků Příjmy z pron.ost.nemovit. a jejich částí Příjmy z pronájmu movitých věcí Ostatní příjmy z pronájmu majetku Příjmy z úroků (část) Příjmy z podílů na zisku a dividend Přijaté sankční platby Přijaté vratky transferů od jiných veř. rozpočtů Ost.příjmy z fin.vyp. před.let od jin.veř.roz Příjmy z prod.krátkodob.a dr. dlouhodob.maj Přijaté neinvestiční dary Přijaté pojistné náhrady Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady Ostatní nedaňové příjmy jinde nezařazené Platby za odebrané množství pozemní vody Příjmy z úhr.dobýv.prostoru a z vydob.nerostů Spl.půj.prost.od podnik.sub.-fyzických osob Splátky půjčených prostředků od obyvatelstva Nedaňové příjmy celkem Absolutní hodnota nedaňových příjmů zůstává konstantní (cca 10 mil. Kč), vyjma roku 2009 kdy došlo k poklesu u příjmů z pronájmu pozemků a ostatních příjmů z finančního vypořádání předchozích let od jiných veřejných rozpočtů, které zahrnuje příjmy inkasované peněžními fondy podléhajícími rozpočtové skladbě jiných veřejných rozpočtů. Používá se zejména pro příjmy státního rozpočtu v rámci vypořádání minulých let. Zásadním zdrojem nedaňových příjmů pro městys je příjem z poskytovaných služeb, který tvoří v průměru 73 % celkových nedaňových příjmů. Položka zahrnuje především služby poskytované městysem jako příjmy za reklamu, hlášení rozhlasem, kopírování, příjmy v knihovně, ze vstupného, příjmy z hrobového místa, příjmy za služby v sociální oblasti apod. Ostatní příjmy nedaňového charakteru dosahují jen nízkého objemu financí (od 18 % do 37 %). Příjmy z podílů na zisku a dividend nedosahují v roce 2011 a 2012 žádné hodnoty z důvodu, že městys akcie odprodal, což se projevilo u hodnoty kapitálových příjmů v roce 2010 příjmem 4,6 mil. Kč. 12

13 Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy nemají pravidelný vývoj. Jedná se o příjmy nahodilé, kdy městys prodává majetek, a proto by měly být použity převážně na akce investiční, aby hodnota majetku městyse neklesala. Povinností účetní jednotky je v případě, že se rozhodne o záměru dlouhodobý majetek prodat, ocenit jej reálnou hodnotou. Při stanovení reálné hodnoty vycházíme z předpokladu nejlepšího a pravděpodobného využití majetku. Dále platí, že očekáváme přínos nejvyššího možného užitku. Využití majetku, musí být fyzicky možné, právně přípustné a finančně uskutečnitelné. Vývoj kapitálových příjmů městyse v letech ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 8: Vývoj kapitálových příjmů městyse v letech Pol. Text (tis. Kč) Sk Sk Sk RS Příjmy z prodeje pozemků Příjmy z prodeje ostatních nemov. a jejich částí Příjmy z prodeje ost.hmot.dlouhodob.majetku Ostatní příjmy z prodeje dlouhodob. majetku Přijaté dary na pořízení dlouhodob. majetku Příjmy z prodeje akcií Kapitálové příjmy celkem Příjmy z prodeje pozemků zahrnují pole, louky, lesy a další pozemky, které městys vlastní. V letech 2009, 2010 se jednalo o prodej převážně drobných pozemků občanům. Hodnota příjmů z prodeje pozemků byla nejvyšší v roce 2010, kdy tvořila 84 % celkových kapitálových příjmů městyse. Vyšší hodnoty a to 5. mil. Kč dosáhla položka 3111 z důvodu, že městys zahájil prodej stavebních pozemků na Dílech, kde byla v roce 2011 provedena výstavba kanalizace pro 29 RD. Příjmy z prodeje ostatních nemovitostí a jejich částí zahrnují např. v roce 2009 prodej bytu v bytovém domě čp. 681 a splátky jistiny úvěrů od obyvatel bytového domu Sýpka čp V roce 2010 se na zvýšení hodnoty příjmů z prodeje ostatních nemovitostí odrazilo odprodání dvou bytů v budově zdravotního střediska čp. 560 a dále položka zahrnuje splátky jistiny úvěru od obyvatel bytového domu Sýpka. V příjmech z prodeje ostatního hmotného dlouhodobého majetku jsou uvedeny příjmy za prodej strojů a zařízení, v tomto případě se jedná ve všech třech letech o prodej aut (Tatra 148, Tatra hasičská). Příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku zahrnují příjmy za prodej finančního majetku, který byl pořízený ve veřejném zájmu, zahrnuje celou částku za realizovaný finanční majetek, není podstatné, zda prodejní cena je vyšší nebo nižší než pořizovací cena, tedy zda bylo dosaženo zisku nebo ztráty. Hodnota kapitálových příjmů byla nejvyšší v roce 2010, kdy městys odprodal akcie za 4 mil. 550 tis. Kč. 13

14 Přijaté transfery Přijaté transfery zahrnují přijaté dotace od jiných rozpočtů nebo ze zahraničí. Neinvestiční přijaté transfery (sesk. pol. 41) nejsou určeny na pořízení dlouhodobého majetku. Na pořízení investičních výdajů je určeno sesk. pol. 42. Specifické je postavení podseskupení 413, které zahrnuje prostředky přijaté z jiných bankovních účtů (resp. peněžních fondů) městyse. V roce 2009 městys obdržel investiční dotaci 4 mil. 650 tis. Kč na výstavbu sběrného dvora (+ neinvestiční ve výši 162 tis.), 273 tis. Kč na výsadbu kolem sochy sv. Floriánka, 200 tis. investiční dotaci od kraje na obnovu autobusových čekáren a 7 mil. 402 tis. Kč ze SR a EU na kulturně sportovní a multifunkční areál Základní školy Polešovice. Vyšší investiční dotace v roce 2011 naznačují intenzivnější investiční aktivitu městyse, která byla pokryta veřejnými prostředky státního rozpočtu a státních fondů. V roce 2011 probíhala rekonstrukce nástavby na MŠ s investiční dotací ve výši 5 mil. 224 tis. Kč, školní kuchyně dotace 8 mil., Sokolovny. Probíhal hydrogeologický průzkum pro nové vrty (dotace cca 3 mil., dále kanalizace na Dílech pro 29 RD s dotací 1 mil. 450 tis., rekonstrukce dětského hřiště v areálu MŠ, na které městys obdržel dotaci 379 tis. Kč. Na obnovu vodohospodářské infrastruktury městyse Polešovice získala obec investiční dotaci v roce 2010 (ČOV) 9 mil., následující rok 8 mil. 497 tis. Kč. Výsadba Lesoparku Skala Polešovice probíhala ve třech letech. Neinvestiční dotace na lesopark Skala v roce 2009 byla 121 tis. Kč, následující rok 1 mil. 179 tis. Kč a v roce 2011 ve výši 442 tis. Kč, celkem1 mil. 742 tis. Kč. Další neinvestiční dotace v roce 2011 získal městys na lesní LBC Slínky do LBC Nivy, biocentrum LBC 16 a LBC Na kanále a činily přes 6 mil. Kč. Vývoj přijatých transferů podle jednotlivých účetních položek v letech ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 9: Vývoj přijatých transferů městyse v letech Pol. Text (tis. Kč) Sk Sk Sk RS Neinv.přij.tsf.z všeob.pok.správy st.rozpočtu Nein.přij.transfery ze SR v rámci tsf.vztahu Nein. dotace st. fondů Ost.neinv. přijaté tsf.ze státního rozpočtu Neinvest.přijaté transfery od obcí Neinvestiční přijaté transfery od krajů Neinvestiční přijaté transfery od region.rad Ost.neinv.přij.transf. od rozp.územní úrovně Neinvestiční přijaté dotace celkem Inv.přijaté trnsf. z všeob.pok.správy st.roz Invest.přijaté tsf.ze stát.fondů Ostatní inv.přijaté transfery ze st.rozpočtu Investiční transfery přijaté od krajů Investiční transfery přijaté od region.rad Invest. přijaté transfery ze stát.fin.aktiv Investiční přijaté dotace celkem Přijaté dotace celkem

15 3.2. Výdaje uplynulého období Výdaje jsou veškeré nenávratné platby na běžné (neinvestiční) i kapitálové (investiční) účely, opětované i neopětované a poskytované návratné platby (půjčky) za účelem rozpočtové politiky. Realizace záměrů a potřeb městyse, naplňování volebního programu, se uskutečňuje prostřednictvím výdajů. Městys k těmto cílům používá veřejné prostředky, proto musí důkladně analyzovat vynaložené finanční prostředky. Běžné výdaje schváleného rozpočtu roku 2012 jsou o 19,5 mil. Kč nižší než skutečnost roku 2011 a o 19,8 mil. Kč než skutečnost roku 2010, tudíž i celkové výdaje schváleného rozpočtu 2012 jsou nižší. Kapitálové výdaje se od roku 2009 do roku 2011 zvyšují, RS 2012 přepokládá jejich snížení oproti předcházejícím letům. Největší podíl na běžných výdajích dosahují výdaje na energie a služby (25 %), na mzdy (19 %) a transfery (39 %), příspěvky příspěvkovým organizacím tvoří 8 % běžných výdajů. Na údržbu je věnováno ve schváleném rozpočtu roku 2012 o 2 mil. Kč méně než v roce předchozím, a to cca 0,6 % běžných výdajů. Z celkových výdajů schváleného rozpočtu v roce 2012 bylo určeno na kapitálové výdaje 39 %. Výše kapitálových výdajů, které se městys rozhodne použít na investice, závisí jednak na velikosti provozního přebytku, ale také i na disponibilních příjmech z prodeje majetku městyse a investičních dotacích z jiných rozpočtů. Ve zkoumaném období kapitálové výdaje dosahují v průměru 39 % celkových výdajů městyse. Tabulka č. 10: Vývoj výdajů městyse v letech Text (tis. Kč) Sk Sk Sk RS 2012 Platy a odměny včetně pojistného Nákup materiálu a DHM Úroky a finanční výdaje Nákup energií a služeb Opravy a udržování Ostatní příspěvky Transfery celkem neinvestiční transfery příspěv. apod. organ neinvestiční transfery obyvatelstvu ostatní transfery Běžné výdaje Kapitálové výdaje VÝDAJE CELKEM Neinvestiční transfery obyvatelstvu zahrnují peněžité dary poskytované obyvatelstvu při příležitosti životních jubileí, vítání občánků, na základě rozhodnutí rady městyse, dále sociální fond, náhrady mezd v době nemoci, v roce 2010 a 2011 vyplacení za účast na Slavnostech vína v Uherském Hradišti (z dotace). 15

16 tis. Kč Struktura výdajů Ve sledovaném období běžné i kapitálové výdaje kolísají. Investiční nákupy a související výdaje ( 61) zahrnují skutečné platby za pořízení dlouhodobého majetku pro činnost organizace a výdaje související s tímto pořízením, které podle účtové osnovy vstupují do pořizovací ceny investice. Graf č. 7: Vývoj běžných výdajů městyse v letech Graf č. 7: Vývoj běžných výdajů městyse v letech Platy a odměny vč. pojistného Nákup mat., DHM apod. Nákup energií a služeb Úroky a fin. výdaje Opravy a udržování Transfery celkem Sk Sk Sk RS 2012 Podrobnější informace o podílu jednotlivých kumulovaných skupin výdajů schváleného rozpočtu na rok 2012 na celkových výdajích nabízí následující graf: Graf č. 8: Struktura výdajů schváleného rozpočtu městyse v roce 2012 Graf č. 8: Struktura výdajů městyse v roce % 14% 4% 1% Platy a odměny vč. pojistného Nákup materiálu a DHM Úroky a finanční výdaje 23% Nákup energií a služeb Opravy a udržování 8% 5% Ostatní příspěvky Neinv. transfery přísp. org. 4% 2% Ostatní transfery Kapitálové výdaje Schválený rozpočet městyse na rok 2012 předpokládá, že platy a odměny včetně pojistného budou tvořit 14 % celkových výdajů, nákup materiálu 4 %, úroky a finanční výdaje 1 %, nákup energií a služeb 23 % a opravy a udržování 2 %. Kapitálové výdaje činí největší část celkových výdajů a to 39 %. 16

17 3.3. Monitoring hospodaření obcí Na základě usnesení vlády ČR Ministerstvo financí provádí monitoring hospodaření obcí pomocí šestnácti informativních a dvou monitorujících ukazatelů. Cílem monitoringu je vést obce k větší obezřetnosti při hospodaření se svěřenými veřejnými prostředky. Ministerstvo financí na základě usnesení vlády ČR ze dne 12. listopadu 2008 č o monitoringu hospodaření obcí a o zrušení usnesení vlády ze dne 14. dubna 2004 č. 346 o Regulaci zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby, ve znění usnesení vlády ČR ze dne 29. září 2010 č. 695 a ze dne 3. října 2012 č. 722 každoročně provede výpočet soustavy informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU) za všechny obce a jimi zřízené příspěvkové organizace a vyhodnotí výsledky výpočtu, přičemž vychází vždy z údajů k příslušného roku. Obce, jejichž ukazatel celkové likvidity bude k daného roku v intervalu <0; 1> a zároveň podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšší než 25 %, budou osloveny dopisem ministra financí a požádány o zdůvodnění tohoto stavu a stanovisko zastupitelstva dané obce. Ministerstvo financí, po obdržení vyjádření daných obcí, informuje vládu České republiky o výsledku monitoringu hospodaření obcí za příslušný rok. ÚFIS - 123M :02 Soustava informativních a monitorujících ukazatelů hospodaření obce podle údajů výkazů FIN 2-12 M a Rozvaha sestavených k IČ: OÚ Polešovice LAU1: CZ0722 UHERSKÉ HRADIŠTĚ Název ukazatele Číslo ukazatele Hodnota v tis. Kč Počet obyvatel obce Příjem celkem (po konsolidaci) ,58 Úroky 3 338,46 Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků ,48 Dluhová služba celkem /3 + 4/ ,94 Ukazatel dluhové služby (v %) /5 : 2/ 6 25,46 Aktiva celkem ,00 Cizí zdroje ,00 Stav na bankovních účtech celkem ,00 Úvěry a komunální dluhopisy ,00 Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy 11 75,00 Zadluženost celkem / / ,00 Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %) * /8 : 7/ 13 13,99 Podíl zadluženosti na cizích zdrojích (v %) /12 : 8/ 14 40,86 Cizí zdroje na 1 obyvatele /8 : 1/ 15 22,08 Oběžná aktiva ,00 Krátkodobé závazky ,00 Celková likvidita * /16 : 17/ 18 0,25 17

18 Obcím, u nichž budou i po vyhodnocení všech dostupných podkladů identifikovány vážné problémy s jejich platební schopností, bude ze strany Ministerstva financí, ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, nabídnuta pomoc, spočívající v analýze vzniklých problémů a návrhu doporučení, jak postupovat při jejich řešení. Výpočet informativních a monitorujících ukazatelů a jejich vyhodnocení provádí Ministerstvo v březnu následujícího roku. ÚFIS - 123M :58 Soustava informativních a monitorujících ukazatelů hospodaření obce podle údajů výkazů FIN 2-12 M a Rozvaha sestavených k IČ: OÚ Polešovice LAU1: CZ0722 UHERSKÉ HRADIŠTĚ Název ukazatele Číslo ukazatele Hodnota v tis. Kč Počet obyvatel obce Příjem celkem (po konsolidaci) ,49 Úroky 3 248,66 Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků ,07 Dluhová služba celkem /3 + 4/ ,73 Ukazatel dluhové služby (v %) /5 : 2/ 6 25,71 Aktiva celkem ,15 Cizí zdroje ,59 Stav na bankovních účtech celkem 9 817,59 Úvěry a komunální dluhopisy ,96 Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy 11 0,00 Zadluženost celkem / / ,96 Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %) * /8 : 7/ 13 11,59 Podíl zadluženosti na cizích zdrojích (v %) /12 : 8/ 14 35,38 Cizí zdroje na 1 obyvatele /8 : 1/ 15 15,19 Oběžná aktiva ,47 Krátkodobé závazky ,15 Celková likvidita * /16 : 17/ 18 0,37 *) Za obec s vyšší mírou rizika hospodaření se považuje obec, jejíž ukazatel celkové likvidity je v intervalu <0; 1> a zároveň podíl jejích cizích zdrojů k celkovým aktivům je vyšší než 25 % včetně. Aplikace prezentačního systému ÚFIS umožňují uživatelsky aktivní přístup k vybraným údajům účetních a finančních informací státu z Centrálního systému účetních informací státu a zajišťují zveřejňování účetních závěrek organizačních složek státu podle 21a zákona 18

19 č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zdrojem dat SIMU jsou výkazy FIN 2-12 M a Rozvaha sestavené k Příslušného roku a předané do CSÚIS. Soustava informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU) zahrnuje informativní ukazatele jako počet obyvatel obce, příjem celkem (po konsolidaci), úroky, uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků, dluhová služba celkem, ukazatel dluhové služby (v %), aktiva celkem, cizí zdroje, stav na bankovních účtech celkem, úvěry a komunální dluhopisy, přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, zadluženost celkem, podíl zadluženosti na cizích zdrojích (v %), 8leté saldo, oběžná aktiva a krátkodobé závazky. Monitorující ukazatelé jsou podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %) a celková (běžná) likvidita. Tabulka č. 11: Přehled čerpání a splátek úvěrů městyse Polešovice k Úvěr ve výši Kč typ úvěru splaceno MŠ nástavba- 1.úvěr MŠ nástavba- 2.úvěr měsíční poslední zbývá splátky Kč splátka splatit dlouhodobý dlouhodobý Sýpka dlouhodobý Sběrný dvůr dlouhodobý ČOV-1.úvěr dlouhodobý ČOV-3.úvěr dlouhodobý Školní jídelna dlouhodobý TJ sokolovna dlouhodobý Základní škola * dlouhodobý Celkem * smlouva je uzavřena, úvěr není čerpán V roce 2012 si vzal městys Polešovice úvěr 2 mil. 887 tis. Kč na dofinancování rekonstrukce Sokolovny (příjemcem dotace byla TJ Polešovice). Úvěr je zapracovaný ve třetí úpravě schváleného rozpočtu roku Dále úvěr na zateplení obvodového pláště základní školy včetně tělocvičny s celkovou rekonstrukcí sedlové střechy ve výši 5 mil. 210 tis. Kč, který bude čerpán od ledna Dva z úvěrů na Sběrný dvůr a ČOV 1. úvěr budou splaceny do konce roku 2012, ČOV 3. úvěr do

20 4. Analýza rozpočtu roku 2012 Rozpočet je finanční plán, který slouží k finančnímu a hospodářskému řízení subjektu. Je tvořen vždy na jedno rozpočtové období, které je shodné s kalendářním rokem. Základní funkcí rozpočtu je zabezpečení veřejných potřeb. Rozpočet je základním pilířem hospodaření územních samosprávných celků, jeho význam roste s mírou decentralizace veřejných rozpočtů (tj. s narůstajícím podílem vlastních příjmů přidělovaných na základě zákona o rozpočtovém určení daní oproti dotacím). Rozpočet městyse na rok 2012 byl sestaven jako schodkový, vyrovnán byl zapojením finančních prostředků minulých let. Běžné příjmy ( tis. Kč) převyšují běžné výdaje ( tis. Kč) a vzniká tak kladný rozdíl ve výši tis. Kč. Přebytek běžného rozpočtu slouží především na uhrazení investičních záměrů městyse. Kapitálové příjmy (2 896 tis. Kč) nedostatečně pokrývají kapitálové výdaje ( tis. Kč), čímž vzniká deficit kapitálového rozpočtu v hodnotě tis. Kč. Toto záporné saldo je z 90 % pokryto přebytkem provozního rozpočtu. Výsledkem hospodaření je deficitní rozpočet městyse, který bude pokryt z finančních prostředků minulých let. Tabulka č. 12: Upravený rozpočet na rok 2012 po 3. úpravě k Text (tis. Kč) Příjmy Výdaje Rozdíl Běžný rozpočet Kapitálový rozpočet Celkem (bez financování) Financování Celkem Graf č. 9 : Srovnání běžných příjmů a výdajů upraveného rozpočtu roku 2012 Graf č. 9 : Běžný a kapitálový rozpočet RU 2012 Kapitálový rozpočet Běžný rozpočet Výdaje Příjmy 20

21 4.1. Příjmy rozpočtu 2012 V roce 2012 dosahují celkové příjmy upraveného rozpočtu po 3. úpravě hodnoty tis. Kč. Běžné příjmy se skládají z 42 % daňových příjmů, z 29 % nedaňových příjmů a z 29 % z přijatých transferů. Běžné příjmy tvoří 83 % celkových příjmů. Tabulka č. 13: Příjmy upraveného rozpočtu městyse za rok 2012 Text (tis. Kč) RS 2012 RU úprava Daňové příjmy Nedaňové příjmy Přijaté transfery Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem Financování Příjmy všechny Termínem transfery rozumíme v rozpočtu a účetnictví jinou skupinu peněžních operací. Transfery z pohledu rozpočtu jsou užší skupinou, jde o příjmy plynoucí z jiných veřejných rozpočtů nebo poskytované veřejným rozpočtem, a to včetně zahraničních vztahů. Jsou k nim přiřazeny i převody mezi účty organizace. Transfery jsou dále členěny dle povahy a účelu užití na investiční a neinvestiční. Transfery ze státního rozpočtu jsou dle 19 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, poskytovány obcím prostřednictvím rozpočtů krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obce, pokud není zákonem stanoveno jinak. Transfery z jiných veřejných rozpočtů dle 7 odst. 1 písm. h), 9 odst. 1 písm. e) a dle 10 odst. 1 e) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění obcím poskytovány přímo. Pro ilustraci uvádíme v následujícím grafu strukturu celkových příjmů upraveného rozpočtu roku Daňové příjmy tvoří 39 % upraveného rozpočtu, přijaté transfery 27 %, kapitálové příjmy 7 % a nedaňové příjmy 27 %. Graf č. 10: Struktura celkových příjmů městyse upraveného rozpočtu roku 2012 Graf č. 10: Struktura celkových příjmů městyse v roce % 27% 39% Daňové příjmy Přijaté transfery Kapitálové příjmy 27% Nedaňové příjmy 21

22 4.2. Výdaje rozpočtu 2012 Celkové výdaje upraveného rozpočtu městyse v roce 2012 činí tis. Kč. Běžné výdaje tvoří 59 % celkových výdajů, kapitálové pak 41 %. Největší objem běžných výdajů v roce 2012 směřuje na neinvestiční nákupy především energií a služeb (34 %), na pokrytí mzdových nákladů (24 %) a 14 % běžných výdajů slouží k vyplácení neinvestičních transferů příspěvkovým a podobným organizacím a neinvestiční transfery obyvatelstvu tvoří jen 1 %. Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné zahrnuje odměny za práci konanou jako závislá činnost v pracovněprávním, služebním nebo obdobném vztahu a platby kompenzující újmu vzniklou ukončením tohoto vztahu (podseskupení položek 501 a 502), povinné pojistné placené zaměstnavatelem (podseskupení položek 503), některé případy odměn za práci fyzickým osobám konanou jako samostatná výdělečná činnost (podseskupení položek 504). Tabulka č. 14: Výdaje upraveného rozpočtu městyse za rok 2012 Text (tis. Kč) RS 2012 RU úprava Platy a odměny vč. pojistného Neinvestiční nákupy Neinvestiční transfery Ostatní neinvestiční výdaje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Financování Výdaje všechny Následující graf zachycuje strukturu celkových výdajů upraveného rozpočtu roku Graf č. 11: Struktura výdajů městyse v roce 2012 po 3. úpravě k Graf č. 11: Struktura výdajů městyse v roce % 14% 4% 20% Platy a odměny vč. pojistného Nákup materiálu Nákup energií a služeb Opravy a udržování 5% 8% 6% Další nein. nákupy Neinv. přís. PO apod. 2% Ost. transfery Kapitálové výdaje 22

23 4.3. Sdílené daně Základ příjmové části rozpočtu městyse tvoří sdílené daně. Plnění rozpočtovaných příjmů v této oblasti je nutné věnovat náležitou pozornost, obzvláště nyní v době probíhající reformy veřejných financí. Predikované sdílené daně vychází z údajů návrhu státního rozpočtu na rok 2013, zákona č. 243/2000 Sb., v novelizovaném znění (poslední změna 370/2011 Sb.), o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), a vyhlášky č. 281/2012 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a dani z příjmů ze dne ledna 2013 nabývá účinnosti zákon č. 295/2012 Sb., ze dne 16. srpna 2012, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Zákon č. 295/2012 Sb., zvyšuje podíl příjmu obcí z některých daní. Jeho část vstupuje v účinnost , kdy se podíl ještě více zvýší. Teoretický propočet sdílených daňových příjmů obcí v roce 2013 byl Ministerstvem financí publikován Hodnoty pro výpočet sdílených daní jsou pro městys Polešovice určeny následovně: Počet obyvatel k : 2003 Započtená výměra katastrálních území obce k (ha) 1307 Počet dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí k Koeficienty postupných přechodů (příloha č. 2 zákona č. 243/2000 Sb.) 1,1523 Procentuelní podíl obce na výnosu daní podle zákona o rozp. ur. daní* 0, Počet zaměstnanců k : 374 Procentuelní podíl obce "motivační daň"** 0, *Procentní podíl obce na výnosu daní podle 4 odst. 1 písm. b) až f) zákona o rozpočtovém určení daní ** Procentní podíl obce na výnosu daní podle 4 odst. 1 písm. i) zákona o rozpočtovém určení daní Při stanovení počtu obyvatel obce pro účely propočtů vychází ministerstvo financí ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Započtenou výměrou katastrálních území obce pro účely propočtů se rozumí výměra, která vychází z údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního k 1. lednu běžného roku, maximálně však výměra 10 ha na každého obyvatele obce. 23

24 Při stanovení počtu dětí a žáků se pro účely propočtů vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku tzn. v případě teoretického propočtu sdílených daňových příjmů pro rok 2013 ze stavu dětí a žáků Tabulka č. 15: Predikce sdílených daní na rok 2013 Daňový příjem (v tis. Kč) Městys Polešovice Daň z přidané hodnoty Daň z příjmů právnických osob * Daň z příjmů fyzických osob zvl. sazba 448 Daň z příjmů fyzických osob z přiznání ** 112 Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Celkem DPFO ZČ motivace 1,5 % 157 * Není zahrnuta DPPO placená obcemi ( 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 243/2000 Sb.) ** Není zahrnuto 30 % na dani z příjmu fyzických osob z přiznání ( 4 odst. 1 písm. g) zákona č. 243/2000 Sb.) Srovnání současného systému RUD s RUD platným od pro městys Polešovice Text (v tis. Kč) Současný systém RUD RUD od 1. ledna Rozdíl Sdílené daňové příjmy Výnos na jednoho obyvatele 6,5 8,7 2,2 Podle teoretického propočtu sdílených daňových příjmů obcí publikovaného Ministerstvem financí, by městys Polešovice měl, dle srovnání současného systému RUD s RUD platným od , obdržet v roce 2013 o 4 mil. 448 tis. Kč více než v roce

25 5. Rozpočtový výhled městyse 5.1. Zdroje rozpočtového výhledu Jedním ze základních dokumentů, který slouží jako podklad pro odpovědné rozhodování a plánování o rozvoji městyse, je rozpočtový výhled. Rozpočtový výhled je sestaven jako přehledný a komplexní dokument, který zohledňuje vývoj příjmů a výdajů, vymezených na základě všech dostupných informací, včetně rozpracovaných investic městyse. Nespornou výhodou rozpočtového výhledu je úspora času při tvorbě rozpočtu, usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a informace o velikosti volných finančních prostředků, které může městys využít ke krytí svých záměrů. Při získávání nových úvěrů upozorňuje na možná rizika a ohrožení. Podklady pro tvorbu rozpočtového výhledu na období : upravený rozpočet městyse na rok 2012, predikce sdílených daní, koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření městyse dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu, předpokládané nahodilé příjmy a výdaje, splátkový kalendář úvěrů Nahodilé příjmy a výdaje rozpočtového výhledu Nahodilé příjmy a výdaje pro období byly namodelovány na základě zhodnocení vývoje jednotlivých položek v minulosti a po konzultaci s vedením městyse a účetní úřadu. Rozpočtový výhled nepočítá s investičními výdaji. Výše nahodilých příjmů a výdajů je uvedena v následujících tabulkách. Tabulka č. 16: Předpokládané nahodilé příjmy městyse v letech Pol. Text (tis. Kč) Příjmy z úroků Příjmy z prod.krátkodob.a dr. dlouhodob.maj Splátky půjčených prostředků od obyvatelstva Příjmy z prodeje pozemků Neinvestiční přijaté transfery od stát. rozpočtu Tabulka č. 17: Předpokládané nahodilé výdaje městyse v letech Pol. Text (tis. Kč) Nákup ostatních služeb Programové vybavení Neinvestiční příspěvky příspěv. organizacím Platby daní a poplatků SR Dary obyvatelstvu Neinvestiční půjčené prostředky obyvatelstvu

26 5.3. Sestavený rozpočtový výhled Běžné příjmy a výdaje rozpočtového výhledu rostou v jednotlivých letech v tendencích minulého vývoje a předpokládaného vývoje ekonomiky. Saldo rozpočtu (bez financování) dosahuje kladných hodnot, které se pohybují v rozmezí 345 tis. Kč - 2 mil. 506 tis. Kč. Provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) se pohybuje v letech 2014 až 2018 od 6,2 do 7,7 mil. Kč. Po odečtení splátek jistiny je rozdíl v rozmezí 3,7 mil. Kč až 7,4 mil. Kč, což jsou využitelné finanční prostředky z provozního rozpočtu na investice bez zapojení cizích prostředků (např. úvěry, investiční dotace) a bez prodeje majetku. Vzhledem k tomu, že v letech 2014 až 2018 nejsou zahrnuty stavební investice, není v rozpočtovém výhledu uvažováno s přijetím nového úvěru. Tabulka č. 18: Přehled hospodaření městyse v letech Údaje (tis. Kč) RV 2014 RV 2015 RV 2016 RV 2017 RV 2018 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem SALDO v roz. skladbě bez fin Financování PŘÍJMY všechny VÝDAJE všechny Provozní přebytek Rozdíl provoz. přebytku a spl. jistiny V oblasti běžných příjmů byl upraven vývoj daňových položek v návaznosti na hodnoty návrhu státního rozpočtu na rok 2013 a na základě schváleného zákona č. 295/2012 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, který nabývá účinnosti 1. ledna Přehled hospodaření v letech 2009 až 2018 je zobrazen v grafických přílohách tohoto dokumentu. Městys tedy může využívat prostředků běžného rozpočtu k financování investičních výdajů. K dalším možnostem zvýšení investičních aktivit městyse patří: hledání úspor na straně běžných výdajů, prodej majetku a majetkových podílů, získání mimořádných investičních dotací a grantů ze státního rozpočtu, státních fondů, fondů Evropské unie či jiných institucí, využití sdružených prostředků - spolupráce s obcemi, sponzory a podnikatelskými subjekty. Jako nejoptimálnější se jeví kombinace těchto možností. 26