Projekt Janička VideoCLIL. metodika

Transkript

1 Projekt: Ianua Linguarum Reserata (Janička ILR) Registrační číslo projektu: CZ. 1.07/1.1.00/ Projekt Janička VideoCLIL metodika PhDr. Jitka Tůmová Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 Metodika CLIL a VIDEO Úvod Součástí projektu Janička je využití metody CLIL ve vzdělávacím oboru Člověk a jeho svět. Zapojením videonahrávek do výuky se otevírají nové možnosti integrované výuky na prvním stupni základního vzdělávání. V metodice k využití metody CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově a jazykově integrovaného vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí a pro využití videonahrávek. Metodika obsahuje následující dvě základní části: metoda CLIL (principy a cíle metody CLIL, plánování a realizace CLIL ve vyučovací hodině) a práce s videem a videonahrávkami (práce s videem, video v CLIL hodinách). Součástí metodiky jsou praktické příklady, metodické návody a doporučení. CLIL s využitím videonahrávek má pro žáky výrazný motivační potenciál. Didaktický potenciál tkví v metodě samotné, jelikož užití cizího jazyka je prostředkem k osvojení obsahu, nikoli cílem v procesu učení. Metodika obsahuje také odkazy na některé vhodné materiály pro české školy. Podrobnější informace lze nalézt např. v příručce Cizí jazyky napříč předměty 2. stupně ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií s podtitulem Implementace CLIL do české školy 1. 1 Cizí jazyky napříč předměty 2. stupně ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií: Implementace CLILu do české školy [online]. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2000 [cit ]. ISBN Dostupné z: 2

3 1. CLIL Metoda CLIL neznamená překlad z českého jazyka do jazyka cizího. CLIL aktivizuje učitele i žáky a zavádí do výuky i jiné metody. Proto je zařazení videa a videonahrávek v rámci projektu Janička vhodnou a motivační aktivitou. Výhody zavádění na 1. stupni Žáci na 1. stupni snadno pochopí, že výuka je jiná a jejich přirozená zvědavost je motivuje. Proto nemají zpravidla s cizím jazykem v jiných než jazykových předmětech potíže. Další z výhod na 1. stupni je, že učitelé často učí ve třídě většinu předmětů, a tím znají aktuální situaci ve třídě a mohou flexibilně metodu CLIL zařazovat. Jaké CLIL přináší výhody? Pro žáky by zavedení metody CLIL mělo znamenat přirozené vnímání cizího jazyka jako součásti výuky, pro učitele je CLIL motivací ke zlepšení vlastních jazykových schopností (zejména u nejazykářů) a pro školu to znamená zvýšení prestiže a zájmu o vzdělávání i ze strany rodičů žáků. Žáci přirozenou cestou používají cizí jazyk a učí se v něm vyjadřovat své názory a znalosti. Jak metodu CLIL zavádět do výuky? CLIL v současné době patří mezi jednu z nejčastěji zaváděných metod v souvislosti s cizím jazykem. CLIL je zkratkou pro Content and Language Integrated Learning, obsahově a jazykově integrovanou výuku cizího jazyka a nejazykového (odborného) předmětu. Co si pod tím představit? Jedná se o výuku založenou na využití cizího jazyka jako prostředku komunikace v nejazykovém předmětu (v projektu Janička je nejazykovým předmětem Člověk a jeho svět a prostředkem komunikace anglický jazyk). Jedná se o poměrně novou metodu, která byla poprvé zavedena do výuky koncem minulého století ve Finsku (David Marsh, University of Jyväskylä, Finland, 1994). Vzhledem k efektivnosti a motivačním prvkům se v poslední době stává trendem ve všech evropských zemích (podrobnosti lze nalézt v publikaci Content and Language Integrated Learning at School in Europe 2 ). 2 Content and language integrated learning (CLIL) at school in Europe [online]. Brussels: Eurydice, c2006, 78 s.[cit ]. ISBN Dostupné z: 3

4 Principy a cíle metody CLIL Metoda CLIL je označována jako typ bilingvního vzdělávání, ale není nezbytné (mnohdy ani žádoucí), aby byla celá hodina vedena v cizím jazyce. Výraznější vliv na výuku má používání cizího jazyka minimálně ve 25 % objemu výuky. Přesný poměr stanoven není, daný učitel resp. škola se řídí potřebami třídy a náročností učiva. Zpočátku lze využívat tzv. CLIL showers (jazykové sprchy ) krátké herní aktivity zařazované do výuky dle potřeb dané skupiny dětí. Jak může vypadat CLIL shower na 1. stupni? Pravidelné používání tzv. classroom English, zadávání instrukcí, učitel používá ustálené obraty a fráze; vytvoření plakátu k probírané látce v cizím jazyce, např. tematický okruh; krátké básničky a říkanky. Na 2. stupni nebo u pokročilejších žáků se pod CLIL shower může rozumět např. vícedenní projekt na určité téma. Dále se rozlišuje Soft CLIL (vybrané části učiva v cizím jazyce se podřizují jazykovým cílům) a Hard CLIL (systematicky zavedený téměř celý až celý obsah učiva v cizím jazyce, primární je cíl obsahový). Při zavádění metody CLIL sledujeme a nastavujeme dva cíle jazykový a obsahový. CLIL hodina by neměla nahrazovat hodinu cizího jazyka, výuka by neměla být nastavena na zvládnutí gramatiky. Tímto cílem se zpravidla rozumí rozšíření slovní zásoby a porozumění čtenému (slyšenému) textu a vyvozování souvislostí. Na 1. stupni se výuka jazyka pohybuje v rozsahu úrovně A1 dle Společného evropské referenčního rámce 3. Spolu s těmito cíli žáci dosahují i třetího cíle, který se vztahuje k dovednostem a strategiím. Příklad nastavení cílů: tematický okruh Výživa. Jazykový cíl: pochopit instrukce a pojmenovat potraviny v cizím jazyce Obsahový cíl: roztřídit potraviny do skupin, sestavit potravinovou pyramidu a zvládnout základy zdravé výživy Příklady, jak si k učivu nastavit cíle lze nalézt např. zde: 3 Vice o Společném evropském referenčním rámci na 4

5 Co má umět učitel, který používá CLIL? V prvé řadě by měl dobře ovládat cizí jazyk. Není nutné, aby ovládal jazyk dokonale, ale měl by se při jeho používání cítit bezpečně, umět reagovat flexibilně a pohotově. Rizikem se mohou stát žáci, kteří ovládají jazyk lépe než učitel, proto by měl volit aktivity, které dobře ovládá. Dále by měl být odborníkem na daný vyučovací předmět, znát potřeby žáků, umět nastavit efektivní strategie, upravit zvolené aktivity dle potřeb a jazykové úrovně žáků, volit vhodné způsoby hodnocení. Důležité! CLIL není vhodný pro jednoho učitele. Ideální je týmová práce celé školy nebo alespoň dvou učitelů (učitele cizího jazyka a učitele nejazykového předmětu), kteří spolupracují a vzájemně si vypomáhají. Příprava na výuku metodou CLIL Plánování Při plánování je nezbytné zaměřit pozornost na tzv. čtyři C, která CLIL tvoří. Jedná se o Content neboli obsah, Communication neboli komunikaci, Cognition neboli poznávání a Culture neboli kulturu. Společně tyto oblasti vytváří rámec, který určuje, jakým způsobem bude využit jazyk a zprostředkovány dovednosti a znalosti. Příprava Jak z výše uvedeného vyplývá, příprava je náročnější než na běžnou hodinu. Učitel musí dbát na zajímavost hodiny, názornost a zároveň musí být splněna podmínka, že žák si osvojí učivo v cizím jazyce, ale zná ho i v jazyce mateřském (týká se např. odborné terminologie). Učitel si každou hodinu musí vytvářet, nelze přenášet ze třídy do třídy, protože situace je v každé třídě jiná. Smysluplná výuka metodou CLIL je možná pouze v příznivé a tvořivé atmosféře ve třídě. Předem by učitel měl mít rozmyšleno: - způsob monitorování (sleduje, co se ve třídě děje, jak pracují skupinky, zda nemají problém); 5

6 - průběžné hodnocení (otázka hodnocení je náročná, žáci by neměli být hodnoceni za cizí jazyk, nebo klasicky známkováni; žáci by měli vědět, že učitel je hodnotí za aktivitu, zájem, spolupráci atd.); - zpětnou vazbu žákům (jazykové chyby, ke kterým dochází, by neměly narušovat plynulost činnosti v hodině, ale učitel by si měl nastavit, jak hodinu shrne, vysvětlí, opraví chyby a převede žáky přes možná úskalí). Scaffolding podpora výuky Žáci by se měli aktivně podílet na výuce a hodina s CLILem by měla upřednostňovat práci ve dvojicích a ve skupinách. Učitel by měl pomáhat žákům vytvářet si vlastní závěry a vést je k aktivitě v hledání souvislostí v daném tématu. I přes aktivitu žáků musí mít učitel připravené podpůrné strategie a metody, které žákům pomáhají překonat bariéry v učení, techniky, které rozvíjejí různé styly učení, a postupně žákům umožní osvojovat si znalosti a dovednosti samostatně a nezávisle pomocí scaffoldingu (v překladu doslova stavění lešení ). Tato metoda není nic nového, většinou je přirozenou součástí výuky. Tvoří ji soubor podpůrných strategií, které pomáhají žáky dovést k novým znalostem a dovednostem v CLIL hodině. Příkladem strategie ve scaffoldingu je např. brainstorming, vytváření myšlenkových map, práce s obrázky nebo tabulkami. Scaffolding by měl vycházet z toho, co žák umí a informace by mu měly být zprostředkovány takovou formou, která je pro něho přijatelná. Žák neporozuměl zadání v cizím jazyce učitel zadání přeformuluje, nechá jiného žáka zopakovat, uvede příklad, pantomimicky předvede, rozdělí do postupných kroků. Žák nedokáže vyjádřit odpověď v cizím jazyce učitel umožní odpověď v mateřském jazyce, nabídne začátek nebo část věty, přeformuluje otázku tak, aby odpověď byla ano/ne. Žák nemá dostatečné předchozí znalosti učitel využije obrázky, audiovizuální prostředky, zařadí skupinovou práci, nechá žáky vyhledávat pomocí internetu. Žák neumí vyřešit úlohu učitel předvede ukázkovou úlohu, upozorní na klíčová slova, formuluje jasné otázky a popřípadě nabídne odpovědi. Podrobné informace o scaffolding lze nalézt v kapitole 11.6 zmiňované příručky 4 anebo v článku Co je to scaffolding v CLILu? 5. 4 Cizí jazyky napříč předměty 2. stupně ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií: Implementace CLILu do české školy [online]. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2000 [cit. 6

7 Pro výuku za použití metody CLIL je kromě kooperativních forem výuky a využívání scaffoldingu doporučováno také využívání multisensoriálního přístupu (tedy adresování více smyslů žáků), což úzce souvisí s problematikou stylu učení, respektive strategií učení/učebních strategií. Co se v hodinách CLIL v praxi nejvíce osvědčuje? V průběhu CLIL hodin by se měly rozvíjet všechny čtyři dovednosti, tato výuka je ideální pro vnímání cizího jazyka jako celku, nikoli pouze jako zvládnutí slovíček, gramatiky a reálií. Uplatnění aktivizujících metod Uplatnění široké škály neverbálních prostředků; Práce se slovní zásobou: kartičky, klíčová slova napsaná na tabuli (po osvojení se postupně odstraňují); Kartotéka klíčové slovní zásoby: žáci se podílejí na její tvorbě, je dostupná kdykoli v průběhu hodiny, rozdělená do 3 částí: slova, která jsou osvojená; slova, která jsou nová; a slova, která žáci považují za zajímavá); Gradované otázky: zprvu jednoduché z hlediska jazyka i obsahu, postupně dle úrovně třídy zvyšovaná náročnost. Je možné zprvu používat otázky, které používají formulaci z textu nebo videa. Při dobré úrovni jazyka a znalosti učiva lze v poslední části jako poslední krok používat otázky, které vedou žáka k formulaci vlastního názoru; Výběr z možností: žáci volí možnost a), b), c). Jako jednodušší podoba se používají odpovědi s výběrem ano/ne/nevím (yes/no/i don t know); Spojování částí vět: běžné cvičení, které ověřuje pochopení učiva i zvládnutí stavby vět; Doplňování do vět: text, do kterého žáci doplňují správná slova (podle úrovně je možná nabídka slov nebo prázdné mezery); Práce s textem: krátký text související s probíraným učivem rozdělený na několik částí. Žáci text seřazují dle logického sledu nebo časového postupu (ověřuje pochopení učiva i stavbu textu); - Obrázky: žáci nemusí tvořit slovní odpověď (nejsou vystaveni stresu), ale prokáží tak znalost učiva a porozumění instrukcím (nakresli, vybarvi, vyznač, vypočítej) ]. ISBN Dostupné z: planovani-a-struktura-clil-hodin/12-6-strategie-zvana-scaffolding.html 5 SLADKOVSKÁ, Kamila. Co je to scaffolding v CLILu?. RVP Metodický portál [online] [cit ]. Dostupné z: CLILU.html/ 7

8 2. Video ve výuce Při užívání videa ve výuce cizích jazyků je nezbytné zamyslet se nad třemi základními otázkami: Jaký je důvod použít video ve výuce? Co by mělo být obsahem videonahrávek? Jakým způsobem s videonahrávkami pracovat? Učitel by si před vlastní hodinou měl odpovědět na otázky: Proč mám použít videonahrávku? Co přinese do výuky jiného, zajímavého? Odpovídá nahrávka po stránce jazyka úrovni mých žáků? Jak souvisí s probíraným učivem? Učitel by však především měl mít na paměti, že flexibilita a přiměřenost dané situaci ve třídě je základem úspěchu. Jak využít video Současná společnost založená na práci s informacemi dává možnost využívat moderní technologie a tím výuku proměnit a přiblížit žákům. Pohled na zařazení videa do výuky je různý. Pro některé uživatele je video jen lepším poslechem, který je doplněný o obrázky. Ve skutečnosti pro zařazení videa do výuky existuje mnoho důvodů. Jazyk v reálném použití žáci zároveň vidí a slyší text. Sledují tak, jak se intonace odráží ve vyjadřování a vidí jazyk v reálných situacích. Mezikulturní vztahy video umožňuje žákům ocitnout se mimo třídu a vidět komunikační situace v reálných situacích (při pozdravech, při jídle, při návštěvách atd.). Motivace mnohé žáky motivuje a zaujme, když vidí spojení jazyka a situací, vidí a slyší, konkretizují si situace a to posiluje jejich zájem o zapojení do práce. Problémy, které mohou ve výuce při užívání videa nastat Užití videa nemusí přinášet jen pozitiva, je třeba zvážit a vyvarovat se některých problémů, na které lze snadno narazit. Příkladem může být přerušované sledování (tzv. stop a start). Mnohým žákům nevyhovuje a ruší je, pokud je narušena plynulost sledování, učitel dávkuje video po velmi krátkých sekvencích a je tím narušeno vnímání celkového kontextu. Nevhodné podmínky pro sledování úkolem učitele je nastavit vhodné podmínky sledování, všichni žáci musí dobře vidět a slyšet videonahrávku. 8

9 Tento problém se může odvíjet od vlastního technického nastavení videotechniky i podmínek ve třídě (přiměřené světlo, zvuk atd.). Přiměřenost sekvencí a úrovně žáků učitel by měl dobře znát své žáky a jejich vnímání videa. Pro některé žáky mohou dvouminutové ukázky být dlouhé a uspávající, jiní žáci naopak vyžadují delší sekvence. Technické dovednosti učitele narušení výuky a užití videa, a zároveň demotivace žáků může nastat, pokud se učiteli nedaří nastavit správnou stopu, opakovaně pouští již přehrané sekvence atd. Učitel by měl být předem s obsluhou přístroje dobře obeznámen. Kvalita nahrávky špatná kvalita působí na žáky, rozptyluje je od sledování a vnímání obsahu. Obsah nahrávky pro výuku musí být dostatečně atraktivní a zajímavý, zvláště v současné přetechnizované době, kdy žáci jsou obklopeni mnoha podněty nebo si snadno vyhledají podobné materiály prostřednictvím internetu a na sociálních sítích atd. Videoaktivity Před vlastní prací s videem a volbou vhodných aktivit je důležité provést přípravu ke sledování a práci s videem. Jedná se o aktivity, které učitel zařazuje před sledováním. Tyto činnosti (aktivity) jsou důležité pro pochopení obsahu nahrávky. Tím rozumíme seznámení s klíčovou slovní zásobou, tématem, mezikulturními vazbami a mezipředmětovými vztahy. Příklady vhodných aktivit pro práci s videem: Obraz nikoli zvuk Tato aktivita je založena na přehrávání videa bez zvuku. Žáci vidí co se děje na obrazovce. Následně zkouší uhodnout nebo popsat, co se děje a co si myslí, že postavy říkají (práce ve dvojicích, skupinách nebo individuálně s učitelem). Zvuk nikoli obraz Aktivita je podobná předchozí, ale žáci mohou slyšet, co se děje na obrazovce, ale nevidí postavy, situaci. Žáci pak mohou říkat, co slyšeli, co si myslí, že se děje na obrazovce, kde se situace odehrává, kdo jsou postavy. Žáci si touto aktivitou upevňují sluchové vnímání. Učitel se může ptát na vybraná konkrétní slova, zda je zaznamenali, kdo je říkal atd. (práce ve dvojicích, skupinách nebo individuálně s učitelem). 9

10 Tyto dvě aktivity lze kombinovat a ve dvojici pracuje žák, který videonahrávku viděl a druhý ji slyšel. Vzájemně si doplňují informace, srovnávají, diskutují. Role-playing Po zhlédnutí videonahrávky mohou žáci znovu hrát to, co se ve videu odehrávalo, mohou použít vlastní slova a výrazy. Aktivita je zaměřená především na rozvoj kreativity. K úspěšnému využití platí zásady, že hrát by měli pouze ti žáci, kteří chtějí a nikdo by neměl být nucen (práce ve dvojicích, skupinách). Bližší informace o roleplaying lze nalézt v článku Hraní rolí (Role play) 6. Titulky Tuto aktivitu lze používat flexibilně podle jazykové úrovně žáků a náročnosti obsahu. Žáci tvoří titulky k videonahrávce, mohou tvořit jen hesla nebo převádět do mateřského jazyka celý text (práce ve dvojicích nebo individuálně s učitelem). Zastavené sledování Při této aktivitě lze zastavit sledování videonahrávky na vhodném (učitelem předem vybraném) místě. Po zastavení žáci odhadují pokračování, nebo co bude postava říkat. Příklad aktivity: Jednou z oblíbených aktivit je tzv. svědek situace. Cílem je pozorné sledování, cvičení zrakového a sluchového vnímání, pozorovacích schopností a podpora rozvoje slovní zásoby. Aktivita vede žáky k tomu, aby pochopili a našli více detailů a informací, než je přímo ve videu vyvodí si souvislosti. Aktivita je založena na principu známé hry Pane strážníku, neviděl jste tady kamaráda, který umí, hraje si rád, baví ho, kamarádí se s. Žáci tvoří otázky např.: How many different buildings were there? What colour was the boy s T-shirt? Who said what to whom? Žáci pracují ve dvojicích, porovnávají si informace, soutěží o to, kdo byl nejpozornější svědek. V závěru znovu shlédnou video nahrávku, je možné se u důležitých informací zastavit. Hra je podrobně popsána na Metodickém portálu RVP 7. 6 TŮMOVÁ, Jitka. Hraní rolí (Role-play). RVP Metodický portál [online] [cit ]. Dostupné z: 7 SPLAVCOVÁ, Hana. Pane strážníku, neviděl jste mého kamaráda?. RVP Metodický portál [online] [cit ]. Dostupné z: 10

11 Aktivity by měly být voleny tak, aby odpovídaly předem nastoleným cílům. Pokud je cílem tzv. globální porozumění nahrávce žáci sledují video tak, aby pochopili podstatu a pak se vraceli k jednotlivým detailům a aktivitám. Důležitá je zpětná vazba po sledování, rozlišuje se zpětná vazba pro žáky (po zhlédnutí pracuje celá třída společně, diskutují se názory, tvoří pokračování návrhy, doplnění, co chybělo, jaký je konec atd.). Zpětnou vazbu učiteli přináší možnost pozorování práce třídy, skupin, jednotlivců. Na základě zpětné vazby si učitel rozmýšlí závěrečné činnosti (opakování sekvencí, doplnění komentářů, zařazení pracovních listů a hodnocení). Video a CLIL Video je vhodným médiem pro hodiny s CLILem. Pomocí videa se dají prezentovat nová témata a učivo. Z videonahrávek lze vyčlenit část a použít ji motivačně jako reklamu. Příklad: Je možné ukázat část z videa Praha a pak s žáky hovořit o hlavních městech obecně, o České republice, o státních symbolech nebo ukázku použít k učivu kde se probírají rozdíly života ve městě a na venkově apod. Takto uchopený začátek je dobrým startem osvojování nejazykového předmětu prostřednictvím jazyka. V dalším kroku už se pracuje se slovní zásobou a jejím využitím v praxi, pomocí videa žáci vidí text vizualizovaný a dochází ke stimulaci produktivních i receptivních dovedností. Doplňující aktivity a pracovní listy k práci s videem v projektu Janička Součástí video nahrávek jsou pracovní listy a metodická doporučení pro práci a využití ve výuce. Metodické listy jsou konkretizované pro jednotlivá témata. Videa jsou v souladu s RVP ZV. Cílem videonahrávek je seznámit žáky prvního stupně (4. ročníku) základní školy s vybranými tématy v anglickém jazyce a motivovat je tak k aktivnímu používání angličtiny i mimo hodiny cizího jazyka. Metodická doporučení k pracovním listům obsahují klíčovou slovní zásobu, kterou by si žáci měli osvojit. Nepředpokládá se aktivní osvojení celé slovní zásoby, ale její pasivní znalost, což žáky vede k vyvozování souvislostí z kontextu. Vlastní pracovní listy se skládají z řady aktivit, které jsou vhodné pro danou věkovou skupinu. Tyto aktivity jsou aktivitami doporučenými. Učitel může s materiálem volně pracovat i jinými způsoby dle potřeb a úrovně jazyka ve třídě. 11

12 Videa a doplňující materiály (pracovní a metodické listy) umožňují učiteli nastavit si následující kategorie: obsahový cíl téma nebo jeho část: např. rozmanitost přírody nebo zúženo na kontinenty a jejich charakteristika; jazykový cíl rozšíření slovní zásoby, tvorba vět (otázek a odpovědí), pasivní porozumění 2. a 3. stupni přídavných jmen; klíčovou slovní zásobu umět aktivní či pasivní používání, aktivity a cvičení výběr aktivit, které budou použity před videonahrávkou (např. warm-up), aktivity, s kterými se bude pracovat v průběhu hodiny a aktivity, které mohou být využity pro evaluaci žáků. 12

13 Informační zdroje a doporučené odkazy: BALADOVÁ, Gabriela. Cizí jazyky napříč předměty 1. stupně ZŠ. V Praze: VÚP, 2007, 235 s. ISBN HARMER, Jeremy. The practice of English language teaching. 3. ed., completely rev. and updated. Harlow: Longman, ISBN European Framework for CLIL Teacher Education: A framework for the professional development of CLIL teachers [online]. [cit ]. Dostupné z: /european_framework_for_clil_teacher_education.pdf HANUŠOVÁ, Světlana a Naděžda VOJTKOVÁ. CLIL v české školní praxi [online] [cit ]. ISBN Dostupné z: One Stop English. One stop CLIL [online]. c [cit ]. Dostupné z: RVP Metodický portál. CLIL - integrace obsahu a jazyka [online] [cit ]. Dostupné z: 13