Geometrická optika. Energetické vlastnosti optického záření. zářivý tok (výkon záření) Φ e. spektrální hustota zářivého toku Φ Φ = e
|
|
- Miroslava Králová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Enrgticé vlastnosti opticého zářní popisují zářní z hlisa přnosu nrgi raiomtricé vličiny zářivý to (výon zářní) t W [W] zářivá nrgi W, trá proj za jnotu času nějaou plochou sptrální hustota zářivého tou část zářivého tou připaající na intrval vlnových él (,+)
2 Zářivost zroj I Gomtricá optia boový zroj zářivost I boového zroj v směru osy lmntárního prostorového úhlu Ω, tj. v aném směru, j ána poílm části zářivého tou, trý vychází z zroj o malého prostorového úhlu Ω, a vliosti tohoto prostorového úhlu Ω I 1 Ω [W sr ] Z Ω
3 Zář (plošná zářivost) Gomtricá optia plošný zroj poíl zářivosti I lmntární plošy o obsahu S zroj v zvolném směru (úhl měřím o normály plošc S) a olmého průmětu plošy v tomto směru zářivost j určna jao část clového zářivého tou ( ), trý vyzařuj zroj o lmntárního prostorového úhlu Ω v aném směru I S cos ( ) S cos Ω 1 [W m sr ] ( ) Intnzita vyzařování M určna poílm zářivého tou vysílaného anou plošou zroj o poloprostoru a obsahu S této plošy M S [W/m ] S Z Ω
4 Intnzita ozařování E Gomtricá optia j určno poílm zářivého tou a plošy S, na trou tnto to opaá E S [W/m ] Z Ω S r S cos
5 Dtc opticého zářní rcptorm zářní na rcptor opaá zářivý to v oblasti vlnových él (,+) ( ) výstupní signál rcptoru v ůslu zářivého tou Y Y ( ) sptrální citlivost Y Y ( ) s( ) rcptoru ( ) poměrná sptrální citlivost rcptoru s r s( ) ( ) m s ( m) 1 s( ) r m
6 clová vliost vstupního tou v oblasti vlnových él ( 1, ) ) ( ) ( ) ( r m s s s Y Y clová vliost výstupního signálu Y () s r ()
7 Fotomtricé vlastnosti opticých soustav paramtry opticých soustav ovlivňují fyziální vlastnosti světlného pol při jjich průchou (zjména intnzitu zářní) Světlný to výon zářivého tou, zhonocný pol světlného vjmu, trý vyvolává na ttoru zářní (lisé oo) K světlná účinnost zářní [W] [lm] K m 683 lm/w V K K m poměrná světlná účinnost zářní sptrální rozělní nrgi W zroj zářní K W V W [lumn] K m 0
8 Světlný to 1 lm j světlný to, trý vysílá absolutněčrné tělso při tplotě tuhnoucí platiny (T 04,5 K) plochou o vliosti S 5, cm Plancůvvyzařovací záon H C 1 C T 5 1 C 16 1 πhc 3,74 10 Wm C hc / 1, m K K m S 0 V 1 H K m 683 lm/w K m 1746 lm/w
9 poměrná světlná účinnost zářní V() vyjařuj citlivost lisého oa na světlo o ané vlnové élc j rozílná pro nní ( m 555 nm) a noční viění ( m 505 nm) m 505nm m 555nm V () V ()
10 sptrální rozělní nrgi W zroj zářní vyjařuj vyzařování nrgi aného světlného zroj v závislosti na vlnové élc j rozílné pro různé zroj světla
11 slunční světlo njběžnější osvětlní používané pro njrůznější účly pouz malá část s nachází v viitlném sptru nní světlo j vnímáno zram jao bílé sptrum slunčního zářní
12 Svítivost I svítivost I boového zroj v směru osy lmntárního prostorového úhlu Ω, tj. v aném směru, j ána poílm části světlného tou, trý vychází z zroj o malého prostorového úhlu Ω v tomto směru a tohoto prostorového úhlu Ω I Ω [anla] ambrtovsé (osinové) zářič Z Ω S svítivost I u plošných zrojů má v mnoha přípach závislost na směru o normály zářící plošc I I cos I I n n
13 svítivost I zroj s v praxi charatrizuj tzv. fotomtricým iagramm svítivosti, trý lz zísat pomocí fotogoniomtru
14 Jas Gomtricá optia poílm svítivosti I lmntární plošy o obsahu S zroj v zvolném směru (úhl měřím o normály plošc S) a olmého průmětu plošy v tomto směru svítivost j určna jao část clového tou ( ), trý vyzařuj zroj o lmntárního prostorového úhlu Ω v aném směru I S cos ambrtovsý (osinový) zářič I I n cos I S cos ( ) S cos Ω I n S n onst. [nit c/m ] S Z ( ) Ω
15 Osvětlní E Gomtricá optia j určno poílm světlného tou a plošy S, na trou tnto to opaá E a) osvětlní o boového zroj S [lux] Ω S cos r I S cos r Z Ω I E cos S r S r S cos
16 b) osvětlní o plošného zroj y - ruhová ploša, osinový zářič S πyy I S cos πyy cos r y a β C y tg y cos a cos I cos E C π a sin cos β πr π sin π sin β r 0 E C + r << lz považovat za boový zroj
17 Přílay fotomtricých vličin Gomtricá optia Jas [nit] povrch Slunc 10 9 zářiva plamn svíčy oblačná obloha Měsíc 10 3 Osvětlní E [lux] přímé slunční světlo 10 4 rozptýlné nní světlo 10 3 umělé osvětlní místnosti 100 měsíční světlo 0,
18 Světlní M Gomtricá optia určno poílm světlného tou vysílaného anou plošou zroj o poloprostoru a obsahu S této plošy M S [lm/m ] ( ) Expozic H H E t [ lux s] Z Ω součin osvětlní E plochy a oby t, po trou osvětlní trvá S
19 Příla: - boový zroj o svítivosti I 1800 c osvětluj z vzálnosti 5m su stolu o vliosti 30 30cm v směru 30 o normály sc (orazivost sy stolu R 0,8) osvětlní sy I E cos 6,3 lx S světlní sy M R E 49,8 lm/m Ω π(1 cos ) Ω πsin S cosω π S π/ 0 sin cos π S M S π jas sy svítivost sy M I S / π 15,9 nit 1,43 c
20 Osvětlní v rovině obrazu plošný zroj v praxi nás zajímá, jaé bu osvětlní E v obrazové rovině opticé soustavy při různých paramtrch opticé soustavy (zaclonění, zorném poli) B η π π η S B n n R OS S P P ω ω S P S P S p R p S B B E Kω B E 4 cos ω n π T E T π sin n 4n c
21 a) osový bo ρ ρ cos psin p ϕ ϕ ρ ρ Ω sin cos cos p p p S ρ ϕ S p S p lmntární světlný to v rovině vstupní pupily ϕ Ω cos sin cos S S S S π ϕ π 0 0 sin cos sin T S π sin sin sin n n T S S T 1 sin sin m x y x y S S m n n 4 ) sin ( c T n n T n S E π π osvětlní v střu obrazu
22 b) mimosový bo lmntární světlný to v pupilách Ω S p cosω R S p cos p 3 ω B ΩS B cosω SB S p p cos 4 ω cos 4 ω S B Sp 4 4 B cos ω cos ω B p Světlnost Ψ Ψ E určna poílm osvětlní E obrazu a jasu přmětu osvětlní v obrazové rovině 4 E B KωE cos ω Kω π 4n T c cos 4 ω osvětlní v obrazové rovině lz ovlivňovat propustností T, oficintm vigntac K ω a clonovým číslm c
23 Osvětlní v rovině obrazu boový zroj boový zroj j v praxi tn, trý s jví po úhlm mnší nž 1 (mnší nž rozlišovací schopnost oa) osvětlní v obrazu boového zroj fyziálně oonalá opticá soustava vzhlm ifraci světla nbu obrazm bou bo, al ploša s nrovnoměrným rozělním intnzity δ 1, c I n J τ τ 1 ( ) τ πr c π x + c y iryho is δ δ 1, c poloměr ifračního obrazc
24 osvětlní o osového bou Ω Sp sin ϕ p cos I Ω I sin ϕ η π π η B n n R OS p ω S P P P S P ω R p S S B B I π 0 ϕ 0 sin πi (1 cos S π( 1,f / D) ) 0 sin tg 0 cos 1 D p D 1 8 p E T TI (1 cos S S (1,f / D) ) 4 I TD (,44pf ) & I πd 4 p S Ω
25 Příla: (lsání osvětlní na fotografii ) c 1 1,4,8 4 5, E 0 /E ω 0º 0º 40º 60º 80º 100º 10º tgω f y E/E 1 0,94 0,78 0,56 0, Osvětln tlní obrazu E π T cos 4 c 4 ω
Elektrické světlo příklady
Elektrické světlo příklady ZÁKLADNÍ POJMY SVĚTELNÉ TECHNIKY. Rovinný úhel (rad) = arc = a/r = a'/l (pro malé, zorné, úhly) a a' a arc / π = /36 (malým se rozumí r/a >3 až 5) r l. Prostorový úhel Ω = S/r
VíceCharakteristiky optického záření
Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 1 Charakteristiky optického záření 1. Spektrální charakteristika vychází se z rovinné harmonické vlny jako elementu elektromagnetického pole : primární
VíceJejí uplatnění lze nalézt v těchto oblastech zkoumání:
RADIOMETRIE, FOTOMETRIE http://cs.wikipedia.org/wiki/kandela http://www.gymhol.cz/projekt/fyzika/12_energie/12_energie.htm M. Vrbová, H. Jelínková, P. Gavrilov. Úvod do laserové techniky, skripta ČVUT,
VíceTrivium z optiky 37. 6. Fotometrie
Trivium z optiky 37 6. Fotomtri V přdcházjící kapitol jsm uvdli, ž lktromagntické zářní (a tdy i světlo) přnáší nrgii. V této kapitol si ukážm, jakými vličinami j možno tnto přnos popsat a jak zohldnit
VíceFotometrie a radiometrie Důležitou částí kvantitativního popisu optického záření je určování jeho mohutnosti
Učbí txt k přášc UFY1 Fotomtri a raiomtri Fotomtri a raiomtri Důlžitou částí kvatitativího popisu optického září j určováí jho mohutosti B, jsou přímo měřitlé, a proto rgtických charaktristik. Samoté vktory
VíceUMĚLÉ OSVĚTLENÍ V BUDOVÁCH. Ing. Bohumír Garlík, CSc. Katedra TZB
UMĚLÉ OSVĚTLENÍ V BUDOVÁCH Ing. Bohumír Garlík, CSc. Katedra TZB Praha 2008 1. PŘEDNÁŠKA 2. Měrné jednotky používané ve světelné technice: Měrové jednotky rovinného úhlu Rovinný úhel různoběžky: α je ten,
Vícesvětelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.
Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky, světeln telné vlastnosti látekl světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří
VíceRadiometrie. Úvod do radiometrie. Olomouckém kraji CZ.1.07/1.3.13/ Detekce světla SLO/RCPTM 1 / 30
Detekce světla Úvod do radiometrie Ondřej Haderka Antonín Černoch Společná laboratoř optiky Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů Rozvoj profesních kompetencí učitelů fyziky základních
VíceSvětlo x elmag. záření. základní principy
Světlo x elmag. záření základní principy Jak vzniká a co je to duha? Spektrum elmag. záření Viditelné 380 760 nm, UV 100 380 nm, IR 760 nm 1mm Spektrum elmag. záření Harmonická vlna Harmonická vlna E =
Více, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:
Radiomtri a fotomtri Vyzařování, přnos a účinky nrgi lktromagntického zářní všch vlnových délk zkoumá obor radiomtri, lktromagntickým zářním v optické oblasti s pak zabývá fotomtri. V odstavci Přnos nrgi
VíceEXPERIMENTÁLNÍ METODY I 11. Měření světelných veličin
FSI UT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 11. Měření světelných veličin OSNOA 11. KAPITOLY Úvod do měření světelných
VíceAkustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K
zvuk každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem akustika zabývá se fyzikálními ději spojenými se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním
Více, je vhodná veličina i pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje a také i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:
Radiomtri a otomtri Vyzařování, přnos a účinky nrgi lktromagntického zářní všch vlnových délk zkoumá obor radiomtri, lktromagntickým zářním v optické oblasti s pak zabývá otomtri. V odstavci Přnos nrgi
VícePočítačová grafika III Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK
Počítačová grafika III Radiometrie Jaroslav Křivánek, MFF UK Jaroslav.Krivanek@mff.cuni.cz Směr, prostorový úhel, integrování na jednotkové kouli Směr ve 3D Směr = jednotkový vektor ve 3D Kartézské souřadnice
VíceZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY
ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY Ing. Petr Žák VÝVOJ ČLOVĚKA vývoj člověka přizpůsobení okolnímu prostředí (adaptace) příjem informací o okolním prostředí smyslové orgány rozhraní pro příjem informací SMYSLOVÉ
VíceRadiometrie se zabývá objektivním a fotometrie subjektivním měřením světla.
12. Radiometrie a fotometrie 12.1. Základní optické schéma 12.2. Zdroj světla 12.3. Objekt a prostředí 12.4. Detektory světla 12.5. Radiometrie 12.6. Fotometrie 12.7. Oko 12.8. Měření barev 12. Radiometrie
Více9. Umělé osvětlení. 9.1 Základní veličiny. e. (9.1) I =. (9.6)
9. Umělé osvětlení Umělé osvětlení vhodně doplňuje nebo cela nahrauje denní osvětlení v případě jeho nedostatku a tím přispívá ke lepšení rakové pohody člověka. Umělé osvětlení ale potřebuje droj energie,
VícePočítačová grafika III Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK
Počítačová grafika III Radiometrie Jaroslav Křivánek, MFF UK Jaroslav.Krivanek@mff.cuni.cz Směr, prostorový úhel, integrování na jednotkové kouli Směr ve 3D Směr = jednotkový vektor ve 3D Kartézské souřadnice
Více16 Měření osvětlení Φ A
16 Měření osvětlení 16.1 Zadání úlohy a) změřte osvětlenost v měřicích bodech, b) spočítejte průměrnou hladinu osvětlenosti, c) určete maximální a minimální osvětlenost a spočítejte rovnoměrnost osvětlení,
Vícefotometrická měření jedna z nejstarších měření vůbec!
Fotometrie fotometrie = fotos (světlo) + metron (míra, měřit) - část fyziky zabývající se měřením světla; zkoumáním hustoty světelného toku radiometrie obecnější, zkoumání hustoty toku záření fotometrická
VíceÚloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)
pyromtrm - vrz 01 Úloha č. 11 Měřní tplotní vyzařovací charaktristiky wolframového vlákna žárovky optickým pyromtrm 1) Pomůcky: Měřicí zařízní obsahující zdroj lktrické nrgi, optický pyromtr a žárovku
VíceSystémy pro využití sluneční energie
Systémy pro využití sluneční energie Slunce vyzáří na Zemi celosvětovou roční potřebu energie přibližně během tří hodin Se slunečním zářením jsou spojeny biomasa pohyb vzduchu koloběh vody Energie
VíceStojaté a částečně stojaté vlny
Stojaté a částečně stojaté vlny Interference 2 postupných vln Dokonalá stojatá vlna: interference 2 vln stejné amplitudy a antiparalelních vlnových vektorů Problém s radiometrickou definicí intensity pomocí
VíceOPTIKA Fotometrie TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
OPTIKA Fotometrie TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Fotometrie definuje a studuje veličiny charakterizující působení světelného záření na
Vícemocnině teploty. Pomocí fitu určete konstantu β. 3. Ověřte Stefan-Boltzmanův zákon (5), výsledky vyneste do grafu a určete konstatu ɛ.
Úloha 5 02PRA2 Fyzikální praktikum II Měření teploty wolframového vlákna Abstrakt: Úloha je zaměřena na měření teplot pomocí měření celkového záření vysílaného tělesem. Tělesa při zvyšování teploty nejprve
VíceRovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R
Rovnice přímky Přímka p je určená dvěma různými body (A, B)(axiom) směrový vektor nenulový rovnoběžný (kolineární) s vektorem s = AB = B A pro libovolný bod X na přímce platí: X A = t s tj. Vektorová rovnice
VíceŠROUBOVICE. 1) Šroubový pohyb. 2) Základní pojmy a konstrukce
1) Šroubový pohyb ŠROUBOVICE Šroubový pohyb vznikne složením dvou pohybů : otočení kolem dané osy o a posunutí ve směru této osy. Velikost posunutí je přitom přímo úměrná otočení. Konstantou této přímé
VíceDZDDPZ1 - Fyzikální základy DPZ (opakování) Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava
DZDDPZ1 - Fyzikální základy DPZ (opakování) Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava Elektromagnetické záření Nositelem informace v DPZ je EMZ elmag vlna zvláštní případ elmag pole,
Více3.1 Laboratorní úlohy z osvětlovacích soustav
Osvětlovací soustavy. Laboratorní cvičení 11 3.1 Laboratorní úlohy z osvětlovacích soustav 3.1.1 Měření odraznosti povrchů Cíl: Cílem laboratorní úlohy je porovnat spektrální a integrální odraznosti různých
Vícestavitel Grada Publishing
stavitel Osvětlování světlovody Ing. Stanislav Darula, CSc. Doc. Ing. Richard Kittler, DrSc. Mgr. Miroslav Kocifaj, PhD. Doc. Jiří Plch, CSc. Ing. Jitka Mohelníková, PhD. Ing. František Vajkay Grada Publishing
VíceZavedeme-li souřadnicový systém {0, x, y, z}, pak můžeme křivku definovat pomocí vektorové funkce.
KŘIVKY Křivka = dráha pohybujícího se bodu = = množina nekonečného počtu bodů, které závisí na parametru (čase). Proto můžeme křivku také nazvat jednoparametrickou množinou bodů. Zavedeme-li souřadnicový
VíceELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNCKÉ V PRAE FAKULTA ELEKTROTECHNCKÁ magisterský studijní program nteligentní budovy ELEKTRCKÉ SVĚTLO Řešené příklady Prof. ng. Jiří Habel DrSc. a kolektiv Praha Předmluva Předkládaná
VíceKolmost rovin a přímek
Kolmost rovin a přímek 1.Napište obecnou rovnici roviny, která prochází boem A[ 7; ;3] a je kolmá k přímce s parametrickým vyjářením x = + 3 t, y = t, z = 7 t, t R. Řešení: Hleanou rovinu si označíme α:
VíceMATEMATIKA III. π π π. Program - Dvojný integrál. 1. Vypočtěte dvojrozměrné integrály v obdélníku D: ( ), (, ): 0,1, 0,3, (2 4 ), (, ) : 1,3, 1,1,
MATEMATIKA III Program - vojný integrál. Vpočtěte dvojrozměrné integrál v obdélníku : + dd = { < > < > } ( 3), (, ) : 0,, 0,, dd = { < > < > } ( 4 ), (, ) :,3,,, + dd = { < > < > } ( ), (, ):,0,,, + dd=
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úloha č. IV Název: Měření fotometrického diagramu. Fotometrické veličiny a jejich jednotky Pracoval: Jan Polášek stud.
VíceRadiometrie a fotometrie. Veličina Jednotka Značka. svítivost candela cd
Úvod do asrové tchniky KFE FJFI Jakub Svoboda, Ptr Koranda, 004. Zákadní jdnotky fotomtri: Radiomtri a fotomtri Vičina Jdnotka Značka svítivost canda cd.. kanda kanda j svítivost zdroj, ktrý v daném směru
VíceSFA1. Denní osvětlení budov. Přednáška 5. Bošová- SFA1 Přednáška 5/1
SFA1 Denní osvětlení budov Přednáška 5 Bošová- SFA1 Přednáška 5/1 VÝPOČET ČINITELE DENNÍ OSVĚTLENOSTI D = D s +D e +D i Ds+De Daniljukovy úhlové sítě Kittlerovy protraktory Waldramův diagram Bodová metoda
VíceFunkce hustoty pravděpodobnosti této veličiny je. Pro obecný počet stupňů volnosti je náhodná veličina
Přdnáša č 6 Náhodné vličiny pro analyticou statistiu Při výpočtch v analyticé statistic s používají vhodné torticé vličiny, tré popisují vlastnosti vytvořných tstovacích charatristi Mzi njpoužívanější
VíceGeometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem
Vnímání a měření barev světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem fyzikální charakteristika subjektivní vjem světelný tok subjektivní jas vlnová
Víceje dána vzdáleností od pólu pohybu πb
7_kpta Tyč tvaru le obrázku se pohybuje v rohu svislé stěny tak, že bo A se o rohu (poloha A 0 ) vzaluje s konstantním zrychlením a A 1. m s. Počáteční rychlost bou A byla nulová. Bo B klesá svisle olů.
VíceViditelné elektromagnetické záření
Aj to bude masakr 1 Viditelné elektromagnetické záření Vlnová délka 1 až 1 000 000 000 nm Světlo se chová jako vlnění nebo proud fotonů (záleží na okolnostech) 2 Optické záření 1645 Korpuskulární teorie
VíceELEKTRICKÉ SVĚTLO 1 Řešené příklady
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNCKÉ V PRAE FAKULTA ELEKTROTECHNCKÁ magisterský studijní program nteligentní budovy ELEKTRCKÉ SVĚTLO Řešené příklady Prof. ng. Jiří Habel DrSc. a kolektiv Praha Předmluva Předkládaná
VíceÚloha 05 Verze
FJFI ČVUT v Praze Fyzikální praktikum II Úloha 05 Verze 180220 Měření teploty wolframového vlákna Abstrakt: Úloha je zaměřena na měření teplot pomocí měření celkového záření vysílaného tělesem. Tělesa
VíceTransformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.
Ukázka 1 Necht má funkce z = f(x, y) spojité parciální derivace. Napište rovnici tečné roviny ke grafu této funkce v bodě A = [ x 0, y 0, z 0 ]. Transformujte diferenciální výraz x f x + y f y do polárních
VíceJsou všechny žárovky stejné?
Jsou všechny žárovky stejné? VÍT BEDNÁŘ, VLADIMÍR VOCHOZKA, JIŘÍ TESAŘ, Fakulta pedagogická, Západočeská univerzita, Plzeň Pedagogická fakulta, Jihočeská univerzita, České Budějovice Abstrakt Článek se
Více1. Parametrické vyjádření přímky Přímku v prostoru můžeme vyjádřit jen parametricky, protože obecná rovnice přímky v prostoru neexistuje.
1/7 ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU Základní pojmy: Parametrické vyjádření přímky, roviny Obecná rovnice roviny Vzájemná poloha přímek a rovin Odchylka přímek a rovin Vzdálenosti www.karlin.mff.cuni.cz/katedry/kdm/diplomky/jan_koncel/
VíceFotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát
Michal Veselý, 00 Základní části fotografického aparátu tedy jsou: tělo přístroje objektiv Pochopení funkce běžných objektivů usnadní zjednodušená představa, že objektiv jako celek se chová stejně jako
VíceMATEMATIKA III. Program - Křivkový integrál
Matematia III MATEMATIKA III Program - Křivový integrál 1. Vypočítejte řivové integrály po rovinných řivách : a) ds, : úseča, spojující body O=(0, 0), B = (1, ), b) ( + y ) ds, : ružnice = acos t, y= a
VícePříloha-výpočet motoru
Příloha-výpočet motoru 1.Zadané parametry motoru: vrtání d : 77mm zdvih z: 87mm kompresní poměr ε : 10.6 atmosférický tlak p 1 : 98000Pa teplota nasávaného vzduchu T 1 : 353.15K adiabatický exponent κ
VíceNejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti.
U. 4. Goniometrie Nejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti. 4.. Orientovaný úhel a jeho velikost. Orientovaným úhlem v rovině rozumíme uspořádanou dvojici polopřímek
Více(1) Známe-li u vyšetřovaného zdroje závislost spektrální emisivity M λ
Učbní txt k přdnáš UFY Tplné zářní. Zářní absolutně črného tělsa Tplotní zářní a Plankův vyzařovaí zákon Intnzita vyzařování (misivita) v daném místě na povrhu zdroj j dfinována jako podíl zářivého toku
Více(0, y) 1.3. Základní pojmy a graf funkce. Nyní se již budeme zabývat pouze reálnými funkcemi reálné proměnné a proto budeme zobrazení
.. Výklad Nní se již budeme zabývat pouze reálnými funkcemi reálné proměnné a proto budeme zobrazení M R, kde M R nazývat stručně funkce. Zopakujeme, že funkce je každé zobrazení f : M R, M R, které každému
Vícek + q. Jestliže takový dipól kmitá s frekvencí ν (odpovídající
Vlastnosti kmitajíího dipólu Podle klasiké teoie je nejefektivnějším zdojem elektomagnetikého záření kmitajíí elektiký dipól. Intenzita jeho záření o několik řádů převyšuje intenzity ostatníh zdojů záření
VíceElektromagnetické pole je generováno elektrickými náboji a jejich pohybem. Je-li zdroj charakterizován nábojovou hustotou ( r r
Záření Hertzova dipólu, kulové vlny, Rovnice elektromagnetického pole jsou vektorové diferenciální rovnice a podle symetrie bývá vhodné je řešit v křivočarých souřadnicích. Základní diferenciální operátory
VíceSFA1. Denní osvětlení. Přednáška 4. Bošová- SFA1 Přednáška 4/1
SFA1 Denní osvětlení Přednáška 4 Bošová- SFA1 Přednáška 4/1 CÍL: Přístup světla rozptýleného v atmosféře do interiéru (denní světlo je nezávislé na světových stranách) Vytvoření zrakové pohody pro uživatele
VíceObr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku
4 ZÁKLADY SFÉRICKÉ ASTRONOMIE K posouzení proslunění budovy nebo oslunění pozemku je vždy nutné stanovit polohu slunce na obloze. K tomu slouží vztahy sférické astronomie slunce. Pro sledování změn slunečního
VíceMěření osvětlení. 1. Proměřte průměrnou osvětlenost v různých místnostech v areálu školy.
Úloha č. 4 Měření osvětlení Úkoly měření: 1. Proměřte průměrnou osvětlenost v různých místnostech v areálu školy. 2. Hodnoty naměřených průměrných osvětleností v měřených místnostech podle bodu 1 porovnejte
VíceZÁKLADNÍ POJMY SVĚTELNÉ TECHNIKY
ZÁKLADNÍ POJMY SVĚTELNÉ TECHNKY 1. Rovinný úhel α (rad) arcα a/r a'/l (pro malé, zorné, úhly) α a α a' a arcα / π α/36 (malým se rozumí r/a >3 až 5) r l. Prostorový úhel Ω S/r (sr) steradián, Ω 4π 1 spat
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz stavitel Osvětlování světlovody Ing. Stanislav Darula, CSc. Doc. Ing. Richard Kittler, DrSc. Mgr. Miroslav Kocifaj, PhD. Doc. Jiří Plch, CSc. Ing.
VíceGeometrická optika. Omezení paprskových svazků v optické soustavě OII. C aperturní. clona C C 1. η 3. σ k. π π π p p
Geometricá otia Omezení arsových svazů v oticé soustavě erturní clona - omezuje nejvíce svaze arsů z osového bodu ředmětu Vstuní uila π - je obrazem aerturní clony vytvořeným částí O I Výstuní uila π -
VíceGeometrie. 1 Metrické vlastnosti. Odchylku boční hrany a podstavy. Odchylku boční stěny a podstavy
1 Metrické vlastnosti 9000153601 (level 1): Úhel vyznačený na obrázku znázorňuje: eometrie Odchylku boční hrany a podstavy Odchylku boční stěny a podstavy Odchylku dvou protilehlých hran Odchylku podstavné
Více18. x x 5 dx subst. t = 2 + x x 1 + e2x x subst. t = e x ln 2 x. x ln 2 x dx 34.
I. Určete integrály proved te zkoušku. Určete intervl(y), kde integrál eistuje... 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 0... 3. 4. 5. 6. 7. e d substituce t = ln ln(ln ) d substituce t = ln(ln ), dt = ln 3 e 4 d substituce
Více25 ELEKTROMAGNETICKÉ VLNĚNÍ
300 25 ELEKTROMAGNETICKÉ VLNĚNÍ Teoretický důkaz existence elektromagnetického vlnění Vlastnosti elektromagnetických vln Elektromagnetické záření - radiometrie, světlo - fotometrie Významným druhem vlnění
Víces 1 = d t 2 t 1 t 2 = 71 m. (2) t 3 = d v t t 3 = t 1t 2 t 2 t 1 = 446 s. (3) s = v a t 3. d = m.
Řešení úloh 1. kola 58. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie D Autor úloh: J. Jírů 1.a) Označme v a velikost rychlosti atleta, v t velikost rychlosti trenéra. Trenér do prvního setkání ušel dráhu s 1
VícePočítačová grafika III Světlo, Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK
Počítačová grafika III Světlo, Radiometrie Jaroslav Křivánek, MFF UK Jaroslav.Krivanek@mff.cuni.cz Syntéza obrazu (Rendering) Vytvoř obrázek z matematického popisu scény. 2 Fotorealistická syntéza obrazu
VíceA5M13VSO MĚŘENÍ INTENZITY A SPEKTRA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ
MĚŘENÍ INTENZITY A SPEKTRA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ Zadání: 1) Pomocí pyranometru SG420, Light metru LX-1102 a měřiče intenzity záření Mini-KLA změřte intenzitu záření a homogenitu rozložení záření na povrchu
VíceMatematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32
Matematika 1 12. přednáška MA1 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy 2 Skalární, vektorový a smíšený součin, projekce vektoru 3 Přímky a roviny 4 Vzdálenosti 5 Příčky mimoběžek 6 Zkouška;
VíceIng. Stanislav Jakoubek
Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu III/2-1-3-1 III/2-1-3-2 Název DUMu Fotometrie základní radiometrické a fotometrické veličiny Technika a hygiena osvětlování Ing. Stanislav Jakoubek Název školy Název
VícePočítačová grafika III Světlo, Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK
Počítačová grafika III Světlo, Radiometrie Jaroslav Křivánek, MFF UK Jaroslav.Krivanek@mff.cuni.cz Syntéza obrazu (Rendering) Vytvoř obrázek z matematického popisu scény. Fotorealistická syntéza obrazu
VíceRovinná monochromatická vlna v homogenním, neabsorbujícím, jednoosém anizotropním prostředí
Rovinná monochromatická vlna v homogenním, neabsorbujícím, jednoosém anizotropním prostředí r r Další předpoklad: nemagnetické prostředí B = µ 0 H izotropně. Veškerá anizotropie pochází od interakce elektrických
Více1/55 Sluneční energie
1/55 Sluneční energie sluneční záření základní pojmy dopadající energie teoretické výpočty praktické výpočty Slunce 2/55 nejbližší hvězda střed naší planetární soustavy sluneční soustavy Slunce 3/55 průměr
VíceRovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83
Vypočítejte moment síly P = 4500 N k osám x, y, z, je-li a = 0,25 m, b = 0, 03 m, R = 0,06 m, β = 60. Nositelka síly P svírá s tečnou ke kružnici o poloměru R úhel α = 20.. α β P y Uvolnění: # y β! x Rovnice
VíceZáklady světelné techniky (3)
Základy světelné techniky (3) Světelnětechnické veličiny (. část) prof. Ing. Jiří Habel, DrSc., lektrotechnická fakulta ČVUT V raze 3.5 Jas svazku světelných paprsků Světelnětechnická veličina, na kterou
VíceÚloha č. 1 pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu základní vztahy
Úloha č. pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu záklaní vztahy Veení Fourriérův zákon veení tepla, D: Hustota tepelného toku je úměrná změně teploty ve směru šíření tepla, konstantou úměrnosti je součinitel
VícePENOS ENERGIE ELEKTROMAGNETICKÝM VLNNÍM
PNO NRG LKTROMAGNTCKÝM VLNNÍM lktromagntické vlnní, stjn jako mchanické vlnní, j schopno pnášt nrgii Tuto nrgii popisujm pomocí tzv radiomtrických, rsp fotomtrických vliin Rozdlní vyplývá z jdnoduché úvahy:
VíceAnalýza světelně technických vlastností materiálů pro difuzory svítidel
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra elektroenergetiky Analýza světelně technických vlastností materiálů pro difuzory svítidel Bakalářská práce Lukáš Holubec Vedoucí bakalářské
VíceOdchylka ekliptiky od roviny Galaxie
Jiří Kapr 1, Jakub Fuis 2, Tomáš Bárta 3 1 Gymnázium Plasy, Plasy 2 Gymnázium Botičská, Praha 3 Gymnázium Nad Štolou, Praha Týden Vědy, 2010 Jiří Kapr 1, Jakub Fuis 2, Tomáš Bárta 3 1 Gymnázium Plasy,
Více24. Elektromagnetické kmitání a vlnění
24. Elektromagnetické kmitání a vlnění 1. Elektromagnetické kmity ( elektromagnetický oscilátor, rozbor elektromagnetických kmitů, elektromagnetický oscilátor v praxi ) 2. Elektromagnetické vlny ( jejich
Více( ) Φ(λ) = K(λ) Φ e (λ) = K m V(λ) Φ e (λ) = 683 V(λ) Φ e (λ) (lm; lm.w -1, -, W) (3-1)
3. ZÁKLADNÍ SVĚTELNĚ TECHNICKÉ VELIČINY A POJMY Vzhledem k tomu, že zrakový orgán člověka nemá schopnost vnímat souhrnné působení světla za určitou dobu, není pro vlastní vidění důležité celkové množství
VíceSluneční energie Solární konstanta, záření přímé a difúzní. Solární konstanta, záření přímé a difúzní. Relativní pohyb Slunce kolem Země
Sluneční Z celkového výkonu vyzařovaného Sluncem dopadají na naší Zemi jen přibližně dvě miliardtiny, tj. asi 7,7. 10 17 kw 34 % se odrazí zpět do vesmíru od mraků, částeček prachu a zemského povrchu 19
VíceMOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:
MOMENT SETRVAČNOST Obecná část Pomocí Newtonova pohybového záona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb: dω M = = ε, (1) d t de M je moment vnější síly působící na těleso, ω úhlová rychlost,
VíceMATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek v letech
MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek v letech 2009 2012 doplněné o další úlohy 3. část KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY, GREENOVA VĚTA, POTENIÁLNÍ POLE, PLOŠNÉ INTEGRÁLY, GAUSSOVA OSTROGRADSKÉHO VĚTA 7. 4. 2013
VíceTermomechanika 12. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček
Termomechanika 2. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
VíceFyzikální korespondenční seminář UK MFF 22. II. S
Fzikální korespondenční seminář UK MFF http://fkosmffcunicz II S ročník, úloha II S Young a vlnová povaha světla (5 bodů; průměr,50; řešilo 6 studentů) a) Jaký tvar interferenčních proužků na stínítku
VíceSpektroskopie Vegy. e hc/k BλT. λ 5 1. L =4πR 2 σt 4, (2)
Spektroskopie Vegy Jako malý kluk jsem celkem pravidelně sledoval jeden televizní pořad jmenoval se Vega. Šlo o pásmo několika seriálů a rozhovorů s různými osobnostmi. Jakábylamojeradost,kdyžjsemsedozvěděl,ževtomtopraktikusebudeme
VíceSvětlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření
OPTIKA = část fyziky, která se zabývá světlem Studuje zejména: vznik světla vlastnosti světla šíření světla opt. přístroje (opt. soustavami) Otto Wichterle (gelové kontaktní čočky) Světlo 1) Světlo patří
Více2 (3) kde S je plocha zdroje. Protože jas zdroje není závislý na směru, lze vztah (5) přepsat do tvaru:
Pracovní úkol 1. Pomocí fotometrického luxmetru okalibrujte normální žárovku (stanovte její svítivost). Pro určení svítivosti normální žárovky (a její chyby) vyneste do grafu závislost osvětlení na převrácené
VíceFilip Hroch. Astronomické pozorování. Filip Hroch. Výpočet polohy planety. Drahové elementy. Soustava souřadnic. Pohyb po elipse
ÚTFA,Přírodovědecká fakulta MU, Brno, CZ březen 2005 březnového tématu Březnové téma je věnováno klasické sférické astronomii. Úkol se skládá z měření, výpočtu a porovnání výsledků získaných v obou částech.
Vícestavitel Grada Publishing
stavitel Osvětlování světlovody Ing. Stanislav Darula, CSc. Doc. Ing. Richard Kittler, DrSc. Mgr. Miroslav Kocifaj, PhD. Doc. Jiří Plch, CSc. Ing. Jitka Mohelníková, PhD. Ing. František Vajkay Grada Publishing
VíceZadavatel: KRONEN LABE spol. s r. o. Tylova 410/24, 400 04 Trmice
ÚSTAV TECHNIK Y A ŘÍZENÍ V ÝROBY Ústav techniky a řízení výroby Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Na Okraji 11 Tel.: +42 475 285 511 96 Ústí nad Labem Fax: +42 475 285 566 Internet: www.utrv.ujep.cz
VíceLineární algebra : Metrická geometrie
Lineární algebra : Metrická geometrie (16. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 6. května 2014, 10:42 1 2 Úvod Zatím jsme se lineární geometrii věnovali v kapitole o lineárních
Víceb) Maximální velikost zrychlení automobilu, nemají-li kola prokluzovat, je a = f g. Automobil se bude rozjíždět po dobu t = v 0 fg = mfgv 0
Řešení úloh. kola 58. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie A Autoři úloh: J. Thomas, 5, 6, 7), J. Jírů 2,, 4).a) Napíšeme si pohybové rovnice, ze kterých vyjádříme dobu jízdy a zrychlení automobilu A:
Více2 e W/(m2 K) (2 e) = 0.74 0.85 0.2 1 (1 0.85)(1 0.2) = 0.193. Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami
Tplo skrz okna pracovní poznámky Jana Hollana Přnos okny s skládá z přnosu zářním, vdním a prouděním. Zářivý přnos Zářivý výkon E plochy S j dl Stfanova-Boltzmannova vyzařovacího zákona kd j misivita plochy
VíceProblémové okruhy ke zkoušce A3M38VBM Videometrie a bezkontaktní měření ls 2014 Optické záření- základní vlastnosti optického záření a veličiny a
Problémové okruhy ke zkoušce A3M38VBM Videometrie a bezkontaktní měření ls 2014 Optické záření- základní vlastnosti optického záření a veličiny a vztahy sloužící pro jeho popis (např. svítivost, zářivost,
VíceTransformátory. Mění napětí, frekvence zůstává
Transformátory Mění napětí, frevence zůstává Princip funce Maxwell-Faradayův záon o induovaném napětí e u i d dt N d dt Jednofázový transformátor Vstupní vinutí Magneticý obvod Φ h0 u u i0 N i 0 N u i0
VíceGeometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem
Optické přístroje a soustav Geometrická optika převážně jsou založen na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fzikálním polem Důsledkem této t to interakce je: změna fzikáln lních vlastností
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV 12
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 12 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová, Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního
VíceTERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla
FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí Prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla OSNOVA 15. KAPITOLY Tři mechanizmy přenosu tepla Tepelný
VíceŠroubový pohyb rovnoměrný pohyb složený z posunutí a rotace. Šroubovice dráha hmotného bodu při šroubovém pohybu
ŠROUBOVICE Šroubový pohyb rovnoměrný pohyb složený z posunutí a rotace Šroubovice dráha hmotného bodu při šroubovém pohybu ZÁKLADNÍ POJMY osa šroubovice o nosná válcová plocha (r poloměr řídicí kružnice
VíceMechanika II.A Třetí domácí úkol
Mechanika II.A Třetí domácí úkol (Zadání je částečně ze sbírky: Lederer P., Stejskal S., Březina J., Prokýšek R.: Sbírka příkladů z kinematiky. Skripta, vydavatelství ČVUT, 2003.) Vážené studentky a vážení
Více