ACTUATE. Stav:

Transkript

1 ACTUATE Stav:

2 Prjekt ACTUATE ACTUATE "Advanced Training and Educatin fr Safe Ec-driving f Clean Vehicles" v překladu: další vzdělávání pr bezpečnu, hspdárnu jízdu elektricky pháněných vzidel Více infrmací na Prjekt pr ptimalizaci jízdníh chvání za účelem snížení sptřeby energie vývj tréninkvých prgramů a všebecných vzdělávacích patření pr hspdárnu jízdu elektricky pháněných vzidel v reginální veřejné dpravě sb. řidič jak hlavní prvek hspdárnéh způsbu jízdy je středem pzrnsti dprvdné mtivační kampaně zajišťují, aby řidiči i nadále pužívali t, c se v průběhu dalšíh vzdělávání naučili. 2

3 Prjekt ACTUATE Knsrcium ACTUATE Knsrcium ACTUATE tvří pět dpravních pdniků ze Salcburku (Salzburg AG, Rakusk), Brna (DPMB, Česká republika), Parmy (TEP S.p.A., Itálie), Lipska (LVB) a Eberswalde (BBG, ba Německ), které již prvzují elektricky pháněná vzidla, jakž i lipské instituce pr vzdělávání a další vzdělávání (LAB), belgický výrbce autbusů Van Hl a trlley:mtin, mezinárdní splek na pdpru invativních, bezemisních systémů elektrbusů (Rakusk). Krdinátrem prjektu je splečnst Rupprecht Cnsult (Německ) 3

4 Prjekt ACTUATE Kntakt Rupprecht Cnsult Frschung & Beratung Salzburg AG pr energii, dpravu a telekmunikace Salzburger Lkalbahnen DI Christian Osterer Dr. Wlfgang Backhaus Clever Straße Köln/ Germany Tel.: +49/221/ w.backhaus@rupprecht-cnsult.eu Web: Plainstraße Salzburg/ Austria Tel.: +43/662/ salzburger_lkalbahnen@salzburg-ag.at Web: Za bsah tét prezentace dpvídají puze samtní autři. Nemusí nutně vyjadřvat názr Evrpské unie. EASME ani Evrpská kmise nepřebírají dpvědnst za jakékli pužití v ní bsažených infrmací. 4

5 Základní kvalifikace a další vzdělávání Základní kvalifikace a další vzdělávání Základní kvalifikace nezbytná pr všechny řidiče z pvlání před vyknáváním své prfese Další vzdělávání při výknu pvlání je třeba další vzdělávání prkázvat struktura dalšíh vzdělávání pčítá pdle směrnice 2003/59/ES: s 35 hdinami dalšíh vzdělávání v bdbí 5 let ve většině zemí EU prbíhá další vzdělávání v časvých jedntkách 7 hdin/rk. Předlžený materiál pr další vzdělávání může být pužit pr jedntku dalšíh vzdělávání Hspdárná jízda. 5

6 Mapa stránek Struktura dalšíh vzdělávání Úvd a způsb fungvání systému Trlejbus Praktická jízda část 1 Hspdárný styl jízdy s trlejbusem Praktická jízda část 2 Bezpečnstní hlediska u trlejbusů C je důležité vědět! 6

7 Úvd

8 zavedení Hspdárná jízda v linkvém prvzu hspdárná jízda v linkvém prvzu znamená: energeticky efektivní s nízkým ptřebením a eklgický způsb jízdy. hspdárná jízda přispívá k chraně živtníh prstředí, k abslvvání cestvníh úseku bez stresu pr cestující a řidiče, ke snížení nákladů na energii a údržbu/pravy při 8

9 zavedení 3 zásad pr hspdárnu jízdu Zásada bezpečnsti Zásadě bezpečnsti se musí pdřídit všechny další zásady Zásada přesnsti Přesnst je v linkvém prvzu předpkladem a znamená nevyjíždět ze zastávky ani dříve ani pzději Zásada hspdárnsti Hspdárná jízda znamená minimalizaci sptřeby energie a šetření vzidla s přihlédnutím k zásadě bezpečnsti a přesnsti 9

10 zavedení Nsiče energie elektrmbilita využívání stávající elektrické energie z bnvitelných zdrjů žádné ztráty přeměnu při získávání energie z bnvitelných zdrjů (na rzdíl d prcesu rafinace u benzinu a nafty) lkálně bez emisí mžnst rekuperace při brzdění účinnst elektrmtrů až 99 %, u naftvých mtrů d 35 % (mtry na benzín a plyn ještě méně) elektrické phny jsu eklgické a téměř nehlučné 10

11 zavedení Odpry a síly při jízdě při phybu vzidla neustále půsbí jízdní dpry výsledná síla půsbí prti směru phybu a má brzdný účinek hnací síla mtru ptřebná k překnání jízdních dprů se výrazně prmítá d sptřeby energie při jízdě se vyskytují následující dpry a síly 11

12 zavedení Valivý dpr (1/3) v závislsti na třecích silách a nrmálvé síle (váha vzidla) 12

13 zavedení Valivý dpr (2/3) závislst sučinitele valivéh tření na prfilu pneumatik (letní neb zimní pneumatiky) d 1. listpadu d 15. března jsu v Rakusku pr autbusy pvinné zimní pneumatiky tlak vzduchu zvýšený tlak vzduchu sice snižuje valivý dpr, má ale negativní dpad na adhezi pneumatiky a jízdní kmfrt nižší tlak vzduchu vede k vyššímu valivému dpru a zvýšenému ptřebení pneumatik a k nebezpečí vznícení pneumatiky rychlsti jízdy 13

14 zavedení Valivý dpr (3/3) Vliv huštění pneumatik na sptřebu energie neb ptřebení pneumatik 14

15 zavedení Odpr stupání dpvídá síle, která je ptřebná pr překnání výškvéh rzdílu směrem nahru řidič nemá na dpr stupání vliv (s výjimku vlby trasy v příležitstné přepravě) * ksinus: matematická funkce, čím větší je stupání vzvky, tím větší je tent sučinitel 15

16 zavedení Odpr vzduchu dpvídá síle, která musí být vynalžena k rzrážení vzduchu kvadratická závislst na rychlsti jízdy dvjnásbná rychlst, čtyřnásbný dpr vzduchu závisí rvněž na husttě vzduchu, tvaru vzidla (keficient cw) a plše průřezu vzidla 16

17 zavedení Odpr zrychlení způsbený setrvačnstí phyblivých dílů zabudvaných ve vzidle zákn setrvačnsti říká, že těles zůstává ve svém stavu, dkud na něj nezačne půsbit (hnací) síla 17

18 zavedení Důležité faktry ze suvislstí jedntlivých jízdních dprů lze dvdit dva důležité faktry pr energeticky efektivní prvz před jízdu kntrla stavu vzidla během jízdy uvědmělá vlba rychlsti jízdy 18

19 zavedení Obecný příns trlejbusů Žádné emise Téměř žádné využívání nebnvitelných energií Nízké emise skleníkvých plynů Tichý prvz Výknné a snadné zrychlvání/brzdění Vyský jízdní kmfrt 19

20 Způsb fungvání systému Trlejbus

21 Způsb fungvání systému Trlejbus Všebecné infrmace k trlejvému vedení pr elektrické napájení se pužívají usměrňvací stanice Usměrňují napětí d ddavatelů energie na stejnsměrné napětí a ddávají prud jedntlivým sektrům ddělení jedntlivých napájecích úseků (sektrů) prstřednictvím izlvaných míst trlejvéh vedení ( dpjvače ) jízda přes dpjvače s vypnutým spínačem pjezdu při brzdění elektricku brzdu se rekupervaný prud přivádí d superkapacitrů (z části sučasně také d lithium-intvé baterie) když jsu plně nabité, je tent prud veden d trlejí (v tmt sektru se pak všem musí nacházet jiný trlejbus jak sptřebič) 21

22 Způsb fungvání systému Trlejbus Elektrická brzda Mtr pjezdu a elektrické dpry splňují záknné pžadavky jak trvalá brzda zpětné získávání energie při brzdění přebytečná energie, kteru vzidl nepužije pr vedlejší sptřebiče, se vrací d trlejvéh vedení elektrická brzda se neptřebvává a nevyžaduje údržbu 22

23 Způsb fungvání systému Trlejbus Tk energie v trlejbusu 23

24 Způsb fungvání systému Trlejbus Tk energie při zrychlvání 24

25 Způsb fungvání systému Trlejbus Tk energie při elektrickém brzdění 25

26 Způsb fungvání systému Trlejbus Tk energie při zrychlvání a elektrickém brzdění (se superkapacitry) Při zrychlvání debírá trlejbus prud nejprve z nabitých superkapacitrů a p jejich vybití z trlejvéh vedení. Při brzdění elektricku brzdu je rekupervaný prud veden d superkapacitrů (a příp. i d baterie) a zde je akumulván. Síť Superkap. 26

27 Způsb fungvání systému Trlejbus Sptřeba energie a vlivy (př. Salcburk) klísavá sptřeba energie při různém využívání tpnéh, klimatizačníh a ventilačníh zařízení při měnících se venkvních tepltách zvláště vyská sptřeba energie d listpadu d únra, nebť zde se musí zvláště silně tpit při tepltách mezi -4 C a +4 C vyplývá průměrná ptřeba energie 13,5 kw 27

28 Způsb fungvání systému Trlejbus Rzdíly mezi trlejbusem a autbusem na naftu získávání energie spalváním nafty účinnst naftvéh mtru maximálně 35 % přens síly v hnacím ústrjí se silvým stykem s autmaticku převdvku (hydraulický měnič, třecí ktuče apd.) s tvarvým stykem s mechanicku převdvku (zubená kla) přens síly s tvarvým stykem je bezztrátvý, ale je nutné jej přerušvat kvůli řazení stupňů přens síly se silvým stykem je zatížen ztrátami u trlejbusů je přens síly s tvarvým stykem 28

29 Praktická jízda část 1

30 Praktická jízda část 1 Pkyny k praktické části dalšíh vzdělávání I výběr reálné jízdní trasy/linky stanvení knkrétníh přadí řidičů/řidiček pužití nrmálníh stylu jízdy c nejrealističtější rámcvé pdmínky (jet například za některým linkvým autbusem pr simulvání situace, která je c nejbližší realitě při rzjíždění, zastavvání a vyjíždění z autbusvých zastávek) připravit měření energie při jízdě 30

31 Hspdárný styl jízdy s trlejbusem

32 Hspdárný styl jízdy s trlejbusem Vlivy na sptřebu energie 32

33 Hspdárný styl jízdy s trlejbusem Ovlivnitelné faktry jelikž intenzitu prvzu, vedení trasy a náklad (váha) nelze v linkvém prvzu vlivnit, získávají faktry Styl jízdy předvídavý způsb jízdy regulace tpení a klimatizace na významu tlak v pneumatikách a stav trlejbusu lze vizuálně zkntrlvat 33

34 Hspdárný styl jízdy s trlejbusem Různé jízdní stavy při phybu vzidel jsu mžné různé jízdní stavy bezprstřední suvislst mezi jízdním stavem a sptřebu energie 4 různé jízdní stavy zrychlvání setrvání djíždění brzdění 34

35 Hspdárný styl jízdy s trlejbusem Zrychlvání znamená zvyšvání rychlsti v důsledku přivádění energie hnací síla trlejbusu musí být přitm větší, než jízdní dpry půsbící prti směru jízdy Rychlst zrychlvání Čas 35

36 Hspdárný styl jízdy s trlejbusem Setrvání znamená udržvání rychlsti k tmu musí být vynalžen přesně tlik energie, klik dpvídá jízdním dprům půsbícím prti phybu Rychlst setrvání Čas 36

37 Hspdárný styl jízdy s trlejbusem Djíždění při djíždění není plynvý pedál stisknutý a k dpřednému phybu není již třeba žádná energie vedlejší sptřebiče jsu napájeny energií prstřednictvím autmatické regulace mtru při djíždění klesá rychlst v důsledku jízdních dprů Rychlst djíždění Čas 37

38 Hspdárný styl jízdy s trlejbusem Brzdění brzdění znamená snižvání rychlsti zpětné získávání energie pužíváním elektrické brzdy při brzdění vzduchvými brzdami se veškerá brzdná energie mezi brzdvým ktučem a brzdvým blžením přemění na tepl a ztratí se Rychlst brzdění Čas 38

39 Hspdárný styl jízdy s trlejbusem Různé jízdní cykly jízdní stavy seřazené za sebu tvří jízdní cykly idealizvané zbrazení jízdních cyklů se slžku setrvání slžku djíždění Rychlst Rychlst zrychlvání setrvání brzdění zrychlvání djíždění Čas Čas 39

40 Hspdárný styl jízdy s trlejbusem Reálné jízdní cykly zbrazení sptřeby energie jak plchy pd výknvu křivku během setrvání (žlutá) vyšší sptřeba energie než při djíždění (zelená) 40

41 Hspdárný styl jízdy s trlejbusem Ideální jízdní cyklus při ideálním jízdním cyklu následuje p zrychlení djezdvá slžka až d zastavení v pžadvaném místě lze jej zbrazit jak trjúhelník v diagramu závislsti rychlsti a času Rychlst zrychlvání djíždění Čas 41

42 Hspdárný styl jízdy s trlejbusem Způsb jízdy pr ideální jízdní cyklus zrychlvání pkud mžn jemně a přest plynule setrvání zcela vynechat udržvání průběhu rychlsti ve tvaru pily (zrychlvání djíždění) Rychlst zrychlvání zrychlvání zrychlvání djíždění Čas pdíl djezdvé slžky c nejvyšší při ddržvání jízdníh řádu brzdění ideálně elektricku brzdu 42

43 Hspdárný styl jízdy s trlejbusem Dpady na napětí v trlejvém vedení každé zrychlvání vede v důsledku sptřeby prudu k pklesu napětí v trlejvém vedení každé brzdění elektricku brzdu vede k nárůstu napětí v trlejvém vedení Při pužívání superkapacitrů je tent pkles resp. nárůst napětí výrazně nižší 43

44 Hspdárný styl jízdy s trlejbusem Přednsti djezdvé fáze žádný dběr energie z trlejvéh vedení a napájení vedlejších sptřebičů prstřednictvím autmatické regulace mtru pjezdu šetření mechanické vzduchvé brzdy díky snížené rychlsti přibližvání k dalšímu bdu zastavení rvnměrná jízda s vyským kmfrtem pr cestující a řidiče vyský pdíl djezdvé slžky je všem mžný jen při předvídavém způsbu jízdy a dbře vymezené vzdálensti d vpředu jeducíh vzidla 44

45 Hspdárný styl jízdy s trlejbusem Přednsti a funkce elektrické brzdy zpětné získávání brzdné energie neptřebvává se a nevyžaduje údržbu vyský kmfrt pr řidiče a cestující až d plhy cca 33 % zdvihu pedálu půsbí elektrická brzda samstatně 45

46 Hspdárný styl jízdy s trlejbusem Uvědmělé pužívání tpení a klimatizace při tpení neb chlazení netvírat kna a dveře při delších pbytech v zastávkách a táčení na terminálu udržvat dveře zavřené pmcí deaktivace tvírání resp. vypnut tpení neb klimatizaci tpný výkn činí 13,5 kw při venkvních tepltách mezi -4ºC a +4 ºC (příklad Salcburk) u nvých trlejbusů se pužívá autmatizvané tpení a klimatizace 46

47 Praktická jízda část 2

48 Praktická jízda část 2 Pkyny k praktické části dalšíh vzdělávání II stejná jízdní trasa jak v části 1 stejné přadí řidičů jak v části 1 vytvřit pdbně realistické rámcvé pdmínky jak v části 1 (je-li t mžné) způsb jízdy s využitím infrmací zprstředkvaných v teretické části pakvání měření energie kvůli prvnání mžnéh snížení sptřeby energie prti 1. praktické jízdě 48

49 Bezpečnstní hlediska u trlejbusů

50 Bezpečnstní hlediska u trlejbusů Chvání při vyklejení trlejvých sběračů neprdleně zastavte, pchpitelně s hledem na cestující před vystupením z trlejbusu je nutné si bléknut výstražnu vestu trlejvé sběrače a trlejvé vedení je nutné pdrbit vizuální kntrle je zakázán dtýkat se tyče trlejvéh sběrače, zatímc druhý je ještě nahzený dtýkat se částí vzidla a trlejvéh vedení pd napětím vystupvat na střechu trlejbusu před nahzením trlejvých sběračů se musí vypnut hlavní vypínač v každém případě se musí vyrzumět pdnikvý dispečink, při jakýchkli škdách je nutné vyčkat na pkyny pdnikvéh dispečinku a vyhtvit písemné hlášení 50

51 Bezpečnstní hlediska u trlejbusů Chvání při pškzení trlejvéh vedení zvláštní pzr na spadlé trlejvé vedení! řidič trlejbusu, který přijede první, je pvinen zajistit nebezpečné míst, pkud hrzí nebezpečí jiným účastníkům silničníh prvzu dtýkání se visících částí je zakázán pkud je některé vzidl v kntaktu se svěšenými částmi trlejvéh vedení, je nutné zařídit přes pdnikvý dispečink nuzvé vypnutí cestující se případně musí až d příchdu pravárenské služby zadržet ve vzidle Při vypuknutí pžáru je nutné prstřednictvím dispečinku zařídit nuzvé vypnutí trlejvéh vedení: Pkud t není mžné, musí cestující z trlejbusu vyskčit, aby nedšl k přeskku napětí a je nutné zajistit, aby vzvka při vystupvání byla izlvána přikrytím vhdnými prstředky (např. suchý děv) 51

52 Bezpečnstní hlediska u trlejbusů Výpadek a přetížení elektrickéh napájení pkud výpadek napájení znemžní pkračvat v jízdě, je zaptřebí pdle mžnsti využít vlastní rychlst, tedy setrvačný phyb, a trlejbus dstavit tak, aby nepředstavval výraznější překážku silničníh prvzu trlejbus se musí zajistit prti rzjetí zatažením parkvací brzdy trlejvé sběrače se musí případně stáhnut trlejbusy s pmcným phnem pkračují v jízdě s alternativním phnem při pakujících se přerušeních napájení v krátkých intervalech se musí pčítat s přetížením sítě jezdit zvláště patrně, vyhýbat se sučasnému zrychlvání je třeba vypnut tpení a klimatizaci pstupvat v suladu s mžnu krdinací djezdů prstřednictvím pdnikvéh dispečinku 52

53 C je důležité vědět!

54 C je důležité vědět! 3 zásad pr hspdárnu jízdu Zásada bezpečnsti zásadě bezpečnsti se musí pdřídit všechny další zásady Zásada přesnsti přesnst je v linkvém prvzu předpkladem a znamená nevyjíždět ze zastávky ani dříve ani pzději Zásada hspdárnsti hspdárná jízda znamená minimalizaci sptřeby energie a šetření vzidla s přihlédnutím k zásadě bezpečnsti a přesnsti 54

55 C je důležité vědět! Energeticky efektivní styl jízdy s trlejbusem 5 zlatých pravidel pr energeticky efektivní jízdu (1) zrychlvání má být rychlé (2) setrvání by se měl zcela vynechat (3) pdíl djezdů při ddržvání jízdníh řádu má být c nejvyšší (4) neměl by dcházet ke zbytečnému brzdění a brzdit by se měl ideálně jen elektricku brzdu, která se neptřebvává a rekuperuje energii (5) uvědmělé pužívání tpení, klimatizace a ventilace, pkud již nejsu ptimálně autmaticky regulvané 55

56 Knec Děkujeme za vaši pzrnst! 56