Gymnázium, Praha 9, eskolipská 373. Školní vzdlávací program pro základní vzdlávání na nižším stupni víceletého gymnázia

Transkript

1 Gymnázium, Praha 9, eskolipská 373 Školní vzdlávací program pro základní vzdlávání na nižším stupni víceletého gymnázia 1

2 Obsah 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE CHARAKTERISTIKA ŠKOLY... 4 Velikost školy... 4 Vybavení školy... 4 Charakteristika pedagogického sboru... 5 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce... 5 Spolupráce s rodii a jinými subjekty... 6 Prevence sociáln patologických jev CHARAKTERISTIKA ŠVP... 8 Zamení školy... 8 Profil absolventa Gymnázia, Praha 9, eskolipská Organizace pijímacího ízení... 8 Organizace maturitní zkoušky... 8 Výchovné a vzdlávací strategie... 9 Zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami /žáci se specifickými poruchami uení/ Zabezpeení výuky žák mimoádn nadaných Výchovné poradenství Metodik prevence Zalenní prezových témat UEBNÍ PLÁN UEBNÍ OSNOVY ESKÝ JAZYK ANGLICKÝ JAZYK NMECKÝ JAZYK FRANCOUZSKÝ JAZYK OBANSKÁ VÝCHOVA DJEPIS ZEMPIS MATEMATIKA FYZIKA INFORMATIKA A VÝPOETNÍ TECHNIKA BIOLOGIE CHEMIE ESTETICKÁ VÝCHOVA HUDEBNÍ ESTETICKÁ VÝCHOVA VÝTVARNÁ TLESNÁ VÝCHOVA VÝCHOVA KE ZDRAVÍ PÍPRAVA K VOLB POVOLÁNÍ LABORATORNÍ TECHNIKA DESIGN A KONSTRUOVÁNÍ PRÁCE S TECHNICKÝMI MATERIÁLY HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUCE ŠKOLY Hodnocení žák Autoevaluace školy

3 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE Motto: Strom poznání se skládá z malých lístk Osmiletý vzdlávací program (zpracován podle RVP ZV) Denní forma vzdlávání Pedkladatel: Gymnázium, Praha 9, eskolipská 373 Sídlo: eskolipská 373, Praha 9, IO: editelka: PaedDr. Vra Ježková jezkova.v@ceskolipska.cz, info@ceskolipska.cz tel./fax.: zástupce editelky: Mgr. Stanislav Hrní hrncir.s@ceskolipska.cz, info@ceskolipska.cz tel.: zástupce editelky: Mgr. Jaromír Kozel kozel.j@ceskolipska.cz, info@ceskolipska.cz tel.: Koordinátor tvorby ŠVP: Mgr. Zuzana Outlá, Mgr. Hana Gottfriedová outla.z@ceskolipska.cz, gottfriedova.h@ceskolipska.cz, info@ceskolipska.cz tel.: Zizovatel: Hlavní msto Praha Sídlo: Mariánské námstí 2, Praha 1, IO: Kontakt: Odbor školství Jungmannova 35/29, Praha 1, Zizovací listina s úinností od na dobu neuritou. Platnost dokumentu: od pro 1. roník osmiletého gymnázia. Datum: Podpis: 3

4 2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Velikost školy Gymnázium má ve své zizovací listin schválenou kapacitu 720 žák, z toho pro osmileté gymnázium 600 žák a pro tyleté gymnázium 120 žák. V souasné dob má škola 21 tíd, z toho 17 tíd osmiletého gymnázia a 4 tídy tyletého gymnázia. K na škole studuje 615 žák. Prmrný poet žák na tídu je cca 30 žák. Souástí školy je školní jídelna, která má kapacitu 800 strávník. Vybavení školy Podmínky pro výuku jsou velmi dobré. Škola je vybavena uebnou výpoetní techniky, odbornými pracovnami a laboratoemi pro pírodovdné pedmty, jazykovými uebnami. Souástí školy je studovna s pipojením na internet. Studovna slouží v dopoledních hodinách jako druhá poítaová uebna, odpoledne mohou žáci využívat poítae a internet k individuálním studijním potebám. ást budovy školy tvoí areál se temi tlocvinami (velká a malá tlocvina, tanení sál), které slouží pro výuku tlesné výchovy a odpolední sportovní kroužky. Škola má k dispozici dv venkovní víceúelová hišt s umlým povrchem (atletický ovál, hišt na odbíjenou, kopanou, basketbal a tenis). Od íjna 1999 mají studenti možnost využívat ve výuce informatiky a výpoetní techniky internet, od ledna 2003 je internet studentm k dispozici i v jejich volném ase ve studovn. V beznu a ervenci 2004 byla škola propojena novou poítaovou sítí, která umož uje kvalitnjší penos informací nejen v uebn informatiky, ale i mezi kabinety a také do vybraných ueben. V srpnu 2005 probhla další etapa výstavby poítaové sít vyvolaná ukonením projektu INDOŠ a následným ukonením spolupráce se spoleností AutoCont On Line, a.s. Sí ve studovn, vytvoená v rámci tohoto projektu, byla pipojena k síti vybudované z vlastních prostedk. Souástí této etapy bylo i pipojení všech poíta ve škole do tzv. domény umož ující personifikovaný pístup k síti. Studovna se tak po jejich zalenní do domény alternativn stala druhou poítaovou uebnou. Škola umož uje vyuujícím používat pi výuce nové postupy a moderní prezentaní techniku. V minulých letech byla studovna a nkolik ueben vybaveno dataprojektory, škola zakoupila dva vizualizéry. V uplynulém školním roce byly, mimo jiné za finanní podpory spolenosti Shell R a.s., vybudovány multimediální uebny zempisu a chemie. Každá z tchto ueben je vybavena poítaem, interaktivní tabulí s dataprojektorem a audiovizuální technikou s ozvuením. Od roku 2005 probíhaly na škole intenzivní opravy budovy financované z prostedk zizovatele a z fond školy. Na podzim roku 2005 probhla výmna oken a vstupních dveí, první ze stavebních úprav, jejichž cílem jsou jednak úspory energie a jednak zlepšení venkovního vzhledu budovy. Soubžn s tím probhla výmna termoregulaních ventil ústedního topení a oprava výmníku dálkového topení. V lét 2006 pak došlo k zateplení budovy a škola byla potažena novou fasádou. Budova školy získala tmito úpravami, obzvlášt novou fasádou, velmi atraktivní zevnjšek. V prbhu školního roku 2005/06 probíhaly také práce na zlepšení interiéru školy. V prosinci 2005 byly vymnny vnitní dvee a po budov byl zaveden nový orientaní systém. V období hlavních prázdnin probhla první etapa výmny podlahových krytin bylo vymnno linoleum na chodbách prvního patra. Dále byly vymalovány tém všechny místnosti školy a došlo i k ástené rekonstrukci kanceláí. Ve školním roce 2006/07 škola vybavila deset ueben novým nábytkem a probhla rekonstrukce nkterých kabinet. V lét 2007 byla realizována první etapa výmny osvtlovacích tles byla vymnna svtla v uebnách, kabinetech a kanceláích. Souasn byl v ásti budovy zízen evakuaní rozhlas. Pro odpoinek žák o pestávkách zrekonstruovala škola za pispní SRPŠ atrium u tlocvien. Školní jídelna a kuchyn je nov zrekonstruována a nabízí výbr ze tí jídel. 4

5 Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor k tvoí 45 vyuujících, vetn vedení školy, v jehož ele stojí editelka se dvma zástupci. Pedagogický sbor je poslední ti roky stabilizován. Na výuce se tém 100% podílejí interní uitelé. Aprobovanost pedagog je 97,78%. Vedení školy dává píležitost mladým zaínajícím uitelm pod vedením zkušených pedagog a zárove podporuje další vzdlávání pedagogických pracovník v kurzech a školeních, které jsou akreditovány MŠMT R. Vková struktura do 30 let nad 60 z toho prmrný Vk vetn let dchodci vk poet ,11 z toho žen ,72 Kvalifikovanost Poet Celkem % z celkového potu pedagogických pracovník kvalifikovaných 44 97,78% nekvalifikovaných 1 2,22% Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Škola je zapojena do pražského projektu Zavádní osobnostní a sociální výchovy do školních vzdlávacích program základních škol a víceletých gymnázií. Projekt probíhá od do a realizují jej lektoi obanského sdružení Projekt Odyssea. Projekt je financován z rozpotu Evropského sociálního fondu, Magistrátu hlavního msta Prahy a eské republiky. Gymnázium v rámci prevence sociáln patologických jev realizuje Minimální preventivní program. Souástí tohoto programu je adaptaní soustední prvních roník osmiletého i tyletého studijního cyklu. Program je zamen na vytvoení pozitivních sociálních vazeb a posilování kolektivních vztah pomocí metod prožitkové pedagogiky. Na realizaci se významn podílí obanské sdružení Projekt Odyssea. Mezinárodní projekty mají nkolik podob. Jednak se Gymnáziu eskolipská podailo bhem školního roku 2006/2007 navázat vztah s francouzským lyceem Henri Moissan. Toto lyceum sídlí v mst Meaux (region Seine et Marne) a jedná se o státní stední školu s všeobecným zamením. Hlavní organizací výmny jsou poveni Mgr. Jan Lazar (eská strana) a Nicolas Guillerot (francouzská strana). Celý projekt je asov rozvržen na dv etapy 1. píjezd francouzských student do Prahy (duben), 2. výjezd eských student do Francie ( íjen). Ve školním roce 1997/1998 navázala škola spolupráci s nmeckým gymnáziem KAIFU /Kaiser- Friedrich-Gymnasium/ v Hamburku. Celý projekt je rozvržen do dvou ástí na podzim odjíždí eští studenti do Hamburku, na jae pijíždí nmetí studenti do Prahy. Výmnný pobyt student probíhá pod záštitou PAD (Pädagogischer Austauschdienst). Druhá podoba jsou studijn poznávací zájezdy do Evropy. Škola je organizuje ve spolupráci s cestovními kanceláemi, které se na tyto zájezdy specializují. Každoron vyjíždjí vybraní studenti do Velké Británie, Francie, Nmecka a jiných zemí Evropy. Tradin je i velký zájem o 4-5ti denní podzimní djepisné exkurze (Kraków, Osvtim, Florencie, ím). 5

6 Spolupráce s rodii a jinými subjekty Školská rada Školská rada byla zízena podle zákona 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (školský zákon), v platném znní. Kompetence školské rady: vyjaduje se k návrhm školních vzdlávacích program a k jejich následnému uskute ování, schvaluje výroní zprávu o innosti školy, schvaluje školní ád, ve stedních a vyšších odborných školách stipendijní ád, a navrhuje jejich zmny, schvaluje pravidla pro hodnocení výsledk vzdlávání žák v základních a stedních školách, podílí se na zpracování koncepních zámr rozvoje školy, projednává návrh rozpotu právnické osoby na další rok, vyjaduje se k rozboru hospodaení a navrhuje opatení ke zlepšení hospodaení, projednává inspekní zprávy eské školní inspekce, podává podnty a oznámení editeli školy, zizovateli, orgánm vykonávajícím státní správu ve školství a dalším orgánm státní správy. Sdružení rodi a pátel školy Gymnázia, Praha 9, eskolipská 373 Od školního roku 1999/2000 pracuje pi škole sdružení rodi, jehož nejvtším pínosem je zlepšení spolupráce mezi školou, rodii student a studentskou radou. Ta se již tradin projevuje darem z rozpotu sdružení rodi na maturitní ples školy. SRPŠ poádá adu akcí, nap. v únoru Valentýnskou diskotéku, v kvtnu akci Škola naruby, kdy si žáci a uitelé vym ují svá místa, v ervnu se sdružení podílí na organizaci a zajištní cen pro nejúspšnjší studenty ve sportovní eskolipské olympiád. Studentská rada Na gymnáziu aktivn pracuje studentská rada, jejím hlavním cílem je prohloubit spolupráci mezi vedením školy a studenty. Ve studentské rad jsou vždy dva zástupci z každé tídy, kteí se úastní pravidelných setkání s editelkou školy, metodikem prevence a výchovným poradcem. Domov svaté Rodiny Škola navázala úzkou spolupráci s Domovem svaté Rodiny. Žáci pravideln navštvují mentáln postižené obany, kteí žijí v domov. Finanní výtžek tídného sbru žák jde na podporu rozvoje domova. Spolupráce s pedagogicko-psychologickou poradnou, výchovné a kariérní poradenství Na škole pracuje výchovná poradkyn, v jejíž náplni práce je mimo jiné i spolupráce s pedagogickopsychologickou poradnou, zejména u žák se specifickými poruchami uení. Tento problém eší s tídními uiteli, ostatními pedagogy a rodii. Prostednictvím výchovné poradkyn a tídního uitele byl nejastji ešen studijní problém Jak se uit?, popípad opakující se problémy s chováním u nkterých žák. V oblasti kariérního poradenství zajistila výchovná poradkyn ve spolupráci s PPP úast student pedmaturitních roník na PROFI testech, studentm maturitního roníku poskytovala informace o možnostech dalšího studia. 6

7 Prevence sociáln patologických jev Škola v rámci prevence sociáln patologických jev realizuje Minimální preventivní program. Realizované aktivity: ŠKOLNÍ METODIK PREVENCE: poradenské služby, sebevzdlávání v metodikách preventivní výchovy, úast na pravidelných setkáních školních metodik prevence, úast na setkáních studentské rady. ADAPTANÍ SOUSTEDNÍ: uskute uje se v prvních ronících osmiletého a tyletého studijního cyklu se zamením na vytvoení pozitivních sociálních vazeb a posilování kolektivních vztah pomocí metod prožitkové pedagogiky, na realizaci se významn podílí obanské sdružení Projekt Odyssea, hodnocení ze strany žák bývá vesms kladné. SPOLUPRÁCE S ORGANIZACEMI veejné správy a dalšími subjekty zabývajícími se prevencí: pokrauje spolupráce s pedagogicko psychologickou poradnou pi ešení konkrétních problém žák, byla prohloubena spolupráce s policií R pednášky na téma drog, šikany apod., pokrauje spolupráce s organizací Drop-in, jsou organizovány pednášky J. Klímy, R. Johna, J. Kroupy se zamením na problematiku drog, kriminality apod. VYUŽITÍ VOLNÉHO ASU: škola organizuje v odpoledních hodinách sportovní a zájmové kroužky florbal, volejbal, keramika, tanení klub, které dávají žákm možnost smyslupln strávit volný as. CHARITATIVNÍ AKCE: charitativní programy nadací Adra, Civilia a další. 7

8 3. CHARAKTERISTIKA ŠVP Zamení školy Gymnázium je všeobecn vzdlávací škola, která pipravuje studenty pro studium na vysokých školách, pro innosti ve státní správ, kultue a dalších oblastech. Zárove gymnázium usiluje o všestranný harmonický rozvoj osobnosti mladého lovka, vychovává jej ve smyslu vdeckého poznání a v souladu se zásadami vlastenectví, humanity a demokracie; formuje jeho intelektuální a mravní rozvoj. Gymnázium podporuje tvoivé myšlení student. Velký draz je kladen na rozvoj komunikaních dovedností žák v oblasti cizích jazyk. Profil absolventa Gymnázia, Praha 9, eskolipská 373 Absolvent našeho gymnázia: nemá pouze encyklopedické znalosti, ale je schopen samostatného myšlení a uvažování, má pozitivní vztah ke spolenosti v její rznorodosti, ke kultue a sportu, akceptuje a dodržuje základní morální principy, je všeobecn pipraven pro studium na rzných typech vysokých škol a má jasnou pedstavu o budoucí profesní specializaci, je pimen fyzicky zdatný, manuáln zruný a chápe zásady zdravého životního stylu, je schopen adekvátn reagovat a ešit rozliné situace, zná základy kooperace a umí je využívat v týmové práci, je schopen vyhledávat a zpracovávat informace z rozliných zdroj, na velmi dobré úrovni komunikuje písmem i slovem v mateském jazyce a ve dvou svtových jazycích, projevuje se jako svobodná a zodpovdná osobnost, vdom uplat uje svá práva, respektuje práva druhých a plní si své povinnosti. Organizace pijímacího ízení Pijímací ízení na gymnázium se koná podle zákona 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (školský zákon), v platném znní. Podrobnosti o organizaci pijímacího ízení stanoví vyhláška 671/2004 Sb., v platném znní. Gymnázium každoron otevírá dv tídy s osmiletým studijním cyklem a jednu tídu se tyletým studijním cyklem. Pro pijímací ízení jsou použity testy sestavené spoleností SCIO. Ke studiu na gymnáziu s osmiletým cyklem jsou pijímáni studenti na základ bodového ohodnocení písemných test z eského jazyka, matematiky a obecných studijních pedpoklad. Pi pijímacím ízení je zohlednno vysvdení za 1. pololetí 5. roníku základní školy a výstupní hodnocení ZŠ. Ke studiu na gymnázium se tyletým cyklem jsou pijati studenti na základ bodového ohodnocení písemných test z eského jazyka, matematiky a obecných studijních pedpoklad. Pi pijímacím ízení je zohlednno vysvdení za 1. a 2. pololetí 8. roníku a 1. pololetí 9. roníku základní školy a výstupní hodnocení ZŠ. Uchazei se studijním prmrem do 1,00 jsou pijati bez pijímacích zkoušek. Organizace maturitní zkoušky Maturitní zkoušky na gymnázium se konají podle zákona 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (školský zákon), v platném znní a podle vyhlášky. 442/1991 Sb., o ukonování studia ve stedních školách a uilištích, ve znní pozdjších pedpis. 8

9 Výchovné a vzdlávací strategie Klíové kompetence mají žákm pomáhat pi získávání základu všeobecného vzdlávání. Úrove klíových kompetencí získaných na nižším gymnáziu není konená, ale tvoí základ pro další celoživotní uení a orientaci v každodenním praktickém život. 1. Kompetence obanské uíme je vyjádit názor a obhájit jej klademe draz na toleranci a respektování jiných názor uíme zvládat krizové situace aktivujeme jejich zodpovdný pístup k jejich právm a povinnostem pivádíme k poznání duchovních hodnot, hodnotovému žebíku posilujeme u žák hrdost, vdomí píslušnosti ke spolenosti vlastním píkladem vedeme k lásce k vlasti uíme žáka demokratickým principm uíme jej odpovdnosti za své chování a iny posilujeme vdomí sounáležitosti a solidarity uíme žáka respektovat kulturní, etické a ekologické hodnoty 2. Kompetence k uení motivujeme poskytujeme žákovi zdroje informací vedeme žáka k využití informací a uplatnní v praxi vedeme žáka k porozumní textu dopl ujeme a prohlubujeme vdomosti a dovednosti žáka procviujeme dovednosti rznými metodami zdvod ujeme své hodnocení a usmr ujeme jejich (žák) sebehodnocení podncujeme ke konstruktivnímu hodnocení a sebehodnocení 3. Kompetence k ešení problém snažíme se problémem zaujmout praxe vedeme k rozpoznání podstaty problému vedeme k navržení rzných ešení, vylouení nevhodných ešení a obhajob zvoleného ešení uíme žáka vnímat problém jako výzvu k ešení 4. Kompetence sociální a personální vedeme žáka k uplat ování základ slušného chování v každodenním setkání, jsme vzorem rozvíjíme schopnost vytváet vlastní žebíek hodnot napomáháme k adaptaci nov píchozích student umož ujeme pedvést individuální schopnosti a dovednosti klademe draz na kooperaci, vedeme žáka k osobní i skupinové odpovdnosti motivujeme žáka k dodržování hygienických pravidel vedeme žáka k ešení konflikt s nadhledem budujeme pozitivní mezilidské vztahy vedeme k úct k druhému, empatii 5. Kompetence pracovní vedeme žáka k dodržování pravidel školního ádu a pravidelné školní docházce vedeme k ochran životního prostedí vedeme k profesní orientaci vedeme žáka k tvrímu myšlení, estetickému cítní rozvíjíme u žák motorické dovednosti 9

10 vedeme k systematickému uení vedeme k naplánování innosti, dodržování plán vedeme žáky ke spolupráci a kooperaci 6. Kompetence komunikativní vedeme studenty k dialogu, diskusi, argumentaci, obhajob vlastního názoru a naslouchání druhým dáváme jim prostor k vlastnímu vyjádení, prezentaci vedeme ke správnému užívání jazyka a ke kultivovanému projevu zadáváme úkoly, které vedou ke zpracování informací z rzných zdroj ve výuce využíváme rzné formy spolupráce mezi žáky uitel zkouší zadáváme písemné formy, které žáci prezentují ped tídou zadáváme zajímavá témata k diskusi, kterou následn ídíme rozvíjíme asertivní komunikaci Zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami /žáci se specifickými poruchami uení/ Žáci se speciálními vzdlávacími potebami a žáci, u kterých se projevují píznaky nkterých specifických poruch uení, jsou posíláni se souhlasem rodi na vyšetení do pedagogickopsychologické poradny. Na základ vyšetení jsou žáci integrováni mezi vrstevníky a uitelé s nimi v hodinách pracují podle doporuení z vyšetení v PPP. Uitelé se napíklad zamují na pomcky, které budou žáci používat, na zpsob hodnocení. Pi klasifikaci tchto žák se pihlíží ke stupni a druhu specifické poruchy a hodnotí se s tolerancí. Podle poteby je žákm poskytována i pée formou individuálního vzdlávacího plánu, konzultací, pípadn možností individuálních zkoušek. Zabezpeení výuky žák mimoádn nadaných Zaazení nadaných žák vyžaduje od uitel náronjší pípravu na vyuování v jednotlivých pedmtech. Pro tyto žáky je zapotebí zvýšené motivace k rozšiování uiva do hloubky pedevším v tch vyuovacích pedmtech, které reprezentují nadání žáka. Nadaní žáci plní náronjší samostatné úkoly, zpracovávají rozliná témata nejrznjšími formami. Z hlediska prostorového a materiálního zajištní výuky jsou samozejmostí odborné uebny. K zabezpeení rozvoje nadaných žák v oblasti výuky eského jazyka a cizích jazyk /anglický, nmecký a francouzský jazyk/ je kladen draz na využití náronjšího obsahu výuky a vhodných forem a metod práce. Žáci jsou rozdlováni a zaazováni do skupin podle úrovn znalostí, využívají výukové materiály ve studovn, v knihovn, využívají internetové stránky, tou literaturu v originále. Pomáhají uiteli s výukou, vytváejí didaktické pomcky a materiály a postupn mohou pebírat i vedení nkterých hodin. Nadaní žáci se zúast ují nejrznjších soutží a olympiád, mohou využít i nabídek jazykových kurz s rodilými mluvími. Uitelé informují nadané žáky o možnostech získání certifikát odpovídajících úrovni jejich znalostí., popípad úasti na jazykových kurzech v zahranií. V rámci humanitních pedmt nadaný žák studuje odbornou literaturu, podílí se na vedení vyuovací hodiny, vzdlává se podle zájmu i v dalších institucích formou seminá / napíklad Archeologický kroužek AV atd./, úastní se nejrznjších soutží. V oblasti pírodovdných pedmt se nadaní žáci zapojují do rzných soutží, olympiád. Na škole jsou zveej ovány nabídky pednášek, výstav a praktických cviení, žáci rozvíjejí své dovednosti v laboratorních pracích.v rámci vyuování matematiky se žáci seznamují s naunou literaturou hlavolamy, kvizy, záhady, problémové úkoly, procviují obtížnjší úkoly, dostávají prostor k prezentaci uiva spolužákm. Žákm výtvarn nadaným jsou zadávány náronjší práce volí rzné techniky, studují odbornou literaturu, zúast ují se nejrznjších soutží. Žáci s hudebním nadáním jsou vhodným zpsobem zapojováni do inností hodiny - napíklad mohou doprovázet na hudební nástroj, pedzpívávat písn. 10

11 Pohybov nadaní žáci jsou podporováni v rozvíjení všech pohybových aktivit, pedevším tch, kde žák projevuje nejvtší zájem a talent. Žáci jsou zapojováni do sportovních soutží. Uitel pomocí talentovaných žák a jejich osobních zkušeností z tréninku zefektiv uje a zkvalit uje metodické postupy pro ostatní spolužáky. V rámci ŠVP je kladen obecn draz na : prosazování forem a metod výuky, v nichž je preferován individuální pístup, využívání možností individuálních konzultací, zaazování žák do skupin podle úrovn znalostí, využívání možností mimo vyuovacích aktivit. Mimoádn nadaní žáci mohou být peazeni do vyššího roníku na základ komisionální zkoušky. Výchovné poradenství Na tídní uitele a výchovného poradce školy se mohou žáci kdykoli obrátit a požádat o konzultaci a podporu v obtížných psychosociálních situacích. Výchovný poradce školy pomáhá s ešením konflikt mezi žáky, podporuje optimální komunikaci s rodii, uiteli a žáky. Podporuje rozvoj pozitivních vztah a ešení konflikt v rámci jednotlivých tíd. Poskytuje konzultace a podporu uitelm v práci se žákem s potížemi v uení, chování, ve vztahu k uiteli, ke spolužákm. Spolupracuje s pedagogickopsychologickou poradnou. Výchovný poradce poskytuje kariérové poradenství žákm a rodim žák, ve spolupráci s tídním uitelem a vedením školy zajišuje organizaci pihlašování a pestupu k dalšímu vzdlání. Ve spolupráci s poradenskými zaízeními je vytváena nabídka diagnostiky k zamení žáka vzhledem k dalšímu vzdlávání a povolání. Žákm jsou k dispozici informaní materiály o stedním školství a trhu práce. Metodik prevence Primárním cílem metodika prevence je pomoc studentm v oblasti prevence negativních spoleenských jev, jako jsou napíklad kriminalita, drogová závislost, šikana apod.žáci se na nj mohou obrátit v jeho konzultaních hodinách, pípadn i prostednictvím internetové adresy nebo schránky dvry. Metodik prevence spolupracuje s výchovným poradcem, pedagogicko psychologickou poradnou, s obvodním metodikem prevence a s protidrogovým koordinátorem Úadu M Praha 9. Navázali jsme také spolupráci s rznými organizacemi, které se prevencí patologických jev zabývají nap. s Policií R, Drop-inem aj. Žákm jsou pravideln poskytovány informaní materiály, a to bu na nástnce k tomu urené, nebo k rozebrání ve studovn školy. Žáci jsou prostednictvím metodika prevence seznamováni s rznými charitativními organizacemi a pipravováni na pípadnou pomoc, kterou mohou vykonávat ve vyšších ronících. Pravideln též organizujeme sbr papíru, jehož výtžek je uren pro mentáln postižené z Domova sv. rodiny. Metodik prevence žáky informuje na pravidelných schzkách Studentské rady. Metodik prevence se též pravideln úastní kurz a pednášek, jež se týkají prevence sociáln patologických jev. 11

12 Zalenní prezových témat Název PT a Tematického okruhu 1. Rozvoj schopností poznávání nižší gymnázium prima sekunda tercie kvarta j, M, Fy, Bi j, Fy, M, Bi Ov, j, M, Fy, Bi j, Fy, M, Bi Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Ov, Evv, j, Tv, Inf j, Evv, Tv Ov, Evv, Pvp, Tv, Bi Ov, Evv, Tv Ov, Evh, M M, Tv Ov, M, Tv M, Evh, Pvp OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA 4. Psychohygiena j, Evh, Tv j, Tv j, Bi j 5. Kreativita Evh, Evv, Inf, Tv, j, FyY, Bi D, Inf, Tv, Evv, Evh, j, M, Fy, Bi, Dk D, Inf, Tv, Evv, j, Fy, M, Bi Tv, Inf, Evv, Fy, j, M, Bi 6. Poznávání lidí Inf, Ov, Aj, j, D Inf Inf Inf 7. Mezilidské vztahy 8. Komunikace Inf, Ov, Aj, j, Fy Inf, Ov, j, Fy Kooperace a kompetice ešení problém a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika j, Inf Aj, Inf Pvp Inf Inf, Aj, j, Fy,Nj Inf, Aj, j, Fy, Nj Evh, Inf, j, Tv j, Dk, Tv, Inf j, Tv, Inf Fj, j, Tv, Inf j, M, Fy, Inf j, M, Fy, Dk, Inf j, M, Fy, Pvp, Inf j, M, Fy, Pvp, Tv, Inf Inf, Tv Inf, Tv j, Inf, Tv j, Inf, Tv 12

13 VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBANA Název PT a Tematického okruhu Obanská 1. spolenost a škola Oban, obanská 2. spolenost a stát Formy participace 3. oban v politickém život 4. Principy demokracie jako formy vlády a zpsobu rozhodování nižší gymnázium prima sekunda tercie kvarta Ov, j, Inf Ov, j, Fy, Inf D, Pvp D Ov, j, Fy Ov, D, Z Ov Ov, j, Fy D Z, D Ov Ov D, Z VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Evropa a svt nás zajímá Objevujeme Evropu a svt Ov, Evv, j, Aj, Inf Ov, Evv, j, Dk, Inf Fj, Nj, Z, Evv, Pvp, Inf Evh, j, D, Inf Evh, j, D, Inf Z, Nj, Inf Evv, Z, j, Ch, Fy,Nj Ov, Evh, j, Inf,Nj 3. Jsme Evropané Evh, j Ov, Evh Ov, Z, j Ov, Z, Evh, D 1. Kulturní diference 2. Lidské vztahy j, Evh, D D Ov, Z, j Fj, Nj, j Evv, Inf, Tv, Evh, J Evv, Ov, Inf, Tv Evv, Z, D, Inf, Tv Evv, Pvp, Inf, Tv 3. Etnický pvod Evh Evv, Dk j, Z, Bi j, Z, D 4. Multikulturalita Evv, Evh, Aj, j Evv, Aj, Dk Evv, Aj, Z, j Evv, Aj, Z, j 5. Princip sociálního smíru a solidarity 1. Ekosystémy Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostedí Vztah lovka k prostedí Evv, Evh, Z, j, Inf, Bi Z, Pvp Ov, Z j, Bi Z, Fy Z, Fy, Bi j, Z, Bi Evv, Inf, Ch, Bi Z, Inf, Ch j, Bi Ov, j, Inf Ov Z, Fy, Evv j, Z, Bi, Ch, Fy, Inf D Dk Z PvpP 13

14 Název PT a Tematického okruhu Kritické tení a vnímání 1. mediálních sdlení Interpretace vztahu 2. mediálních sdlení a reality Stavba 3. mediálních sdlení Vnímání autora 4. mediálních sdlení MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Legenda Fungování a vliv médií ve spolenosti Tvorba mediálního sdlení Práce v realizaním týmu nižší gymnázium prima sekunda tercie kvarta Evh, j, Inf j, Inf Fj, j, Inf,Nj j, Inf,Nj Inf, j Inf Pvp, Inf j, Ch, Inf Evh j, Inf Inf Inf j, Inf Evh, j, Inf Inf Inf Ch, Inf j Ch j, Ch, Inf j, Ch, Inf pedmt zkratka prezové téma zkratka eský jazyk a literatura j Osobnostní a sociální výchova OSV Anglický jazyk Aj Výchova demokratického obana DEMO Nmecký jazyk Nj Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech GLOB Francouzský jazyk Fj Mediální výchova MEDI Obanská výchova Ov Multikulturní výchova MULT Djepis D Environmentální výchova ENVI Zempis Matematika Fyzika Informatika a výpoetní technika Biologie Chemie Estetická výchova hudební Estetická výchova výtvarná Tlesná výchova Výchova ke zdraví Píprava k volb povolání Práce s laboratorní technikou Design a konstruování práce s technickými materiály Z M Fy Inf Bi Ch Evh Evv Tv Vz Pvp Lp Dk Inf Ch Inf 14

15 4. UEBNÍ PLÁN Vzdlávací oblasti Vzdlávací obory 2. stupe roník Jazyk a jazyková komunikace požadováno celkem eský jazyk a literatura 16 5 / Cizí jazyk Aj 4 / 4 4 / 4 3 / 3 3 / 3 12 Fj / Nj / 3 3 / 3 20 (8) Matematika a její aplikace (1) Informaní a výpoetní technika 1 1 / 1 1 / 1 1 / 1 1 / 1 4 (3) lovk a jeho svt lovk a spolenost lovk a píroda Umní a kultura lovk a zdraví lovk a svt práce Djepis Obanská výchova Fyzika ,5 Chemie - 1, Biologie 2 2 1,5 2 Zempis 2 1,5 2 2 Estetická výchova hudební Estetická výchova výtvarná Výchova ke zdraví Tlesná výchova Design a konstrukce - 0,5 - - Laboratorní technika 4-0,5 0,5 0,5 Píprava k volb povolání Prezová témata P P Disponibilní asová dotace Celková povinná asová dotace (6) Poznámky k uebnímu plánu Vzdlávací oblast Informaní a komunikaní technologie je realizována vyuovacím pedmtem Informaní a výpoetní technika. Vyuovací pedmt Výchova ke zdraví se vyuuje v 1., 2. a 3. roníku. Vzdlávací oblast lovk a svt práce je realizována ve vyuovacích pedmtech Design a konstrukce, Laboratorní technika a Píprava k volb povolání. Charakteristiky a další podrobnosti ohledn jednotlivých vyuovacích pedmt se nacházejí v oddílu 5 Uební osnovy

16 5. UEBNÍ OSNOVY CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU ESKÝ JAZYK Obsahové vymezení Vyuovací pedmt vychází ze Školního vzdlávacího programu Gymnázia eskolipská. Komunikaní a slohová výchova vede žáka ke schopnosti využívat jazyk v bžných komunikaních situacích, pi kontaktu s ostatními lidmi. Rozvíjí jeho schopnost formulovat vlastní názor a tento názor obhájit. Vede žáka k rozvíjení empatie a tolerance. Uí žáka komunikovat v rovin psané a mluvené i veejné a soukromé. Jazyková výchova rozvíjí základní jazykové schopnosti, které žák získal na 1. stupni ZŠ. Tyto základní znalosti jsou procviovány a obohacovány pi práci se souasnými texty. Literární výchova rozvíjí tzv. kritické tení, autentický tenáský prožitek. Žák je podporován pi vytváení vlastních názor na etbu. Žák si souasn osvojuje základy literární teorie (literární žánry, styly, útvary) a vytváí také vlastní texty. Pi výuce jsou používány nejrznjší audiovizuální pomcky (video, DVD, magnetofon, dataprojektor, poíta). Uitel na základ této práce uvádí literaturu do souvislostí s nejrznjšími druhy umní. V pedmtu J jsou nejvíce rozvíjena tato prezová témata: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (okruh: Evropa a svt nás zajímá), Mediální výchova (okruhy: Kritické myšlení a vnímání mediálních sdlení, Stavba mediálního sdlení, Tvorba mediálního sdlení), Multikulturní výchova (okruhy: Kulturní diference, Lidské vztahy a Multikulturalita), Osobnostní a sociální výchova (okruhy: Kreativita, Rozvoj schopností poznávání a Komunikace). asové a organizaní vymezení V prim je eský jazyk dotován 5 hodinami (piemž 1 hodina je plená). V sekund a kvart je pedmt dotován 4 hodinami, v tercii temi. Ve všech ronících jsou využívány ady uebnic nakladatelství Fraus. prima 5 hodin sekunda 4 hodiny tercie 3 hodiny kvarta 4 hodiny Výchovné a vzdlávací strategie Kompetence k uení uitel: vede žáka k porozumní textu, poskytuje žákovi zdroje informací, vede žáka k využití informací a jejich uplatnní v praxi, dopl uje a prohlubuje vdomosti a dovednosti žáka, spolen s žáky procviuje dovednosti rznými metodami. Kompetence k ešení problém uitel: vede žáky k navržení rzných ešení, k vylouení nevhodných ešení a k obhajob zvoleného ešení. 16

17 Kompetence komunikativní uitel: vede žáky k dialogu, diskusi, argumentaci, obhajob vlastního názoru a naslouchání druhým, klade draz na správné užívání jazyka a na kultivovaný projev žák, zadává úkoly, které vedou ke zpracování informací z rzných zdroj, využívá rzné formy spolupráce mezi žáky, zadává individuální (skupinové) práce, které žáci prezentují ped tídou, volí aktuální a atraktivní témata k diskusi, kterou následn ídí, rozvíjí asertivní komunikaci. Kompetence sociální a personální uitel: rozvíjí schopnost žák vytváet vlastní žebíek hodnot, umož uje pedvést individuální schopnosti a dovednosti žáka, klade draz na kooperaci, vede žáka k osobní i skupinové odpovdnosti, s žákem rozvíjí úctu k druhému lovku, empatii. Kompetence obanské uitel: pivádí žáky k poznání duchovních hodnot, k tvorb hodnotového žebíku, uí žáka respektovat kulturní, etické hodnoty. Kompetence pracovní uitel: vede žáka k tvrímu myšlení, estetickému cítní a systematickému uení, uí žáka plánovat jeho innosti, dodržovat plány, vede žáky ke vzájemné spolupráci. 17

18 Roník: Prima Komunikaní a slohová výchova výstupy RVP ZV - odlišuje ve teném nebo slyšeném textu fakta od názor. - rozlišuje subjektivní a objektivní sdlení a komunikaní zámr partnera v hovoru. - dorozumívá se kultivovan, výstižn, jazykovými prostedky vhodnými pro danou situaci. - využívá základy studijního tení - vyhledá klíová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoí výpisky nebo výtah z peteného textu. - využívá poznatk o jazyce a stylu ke gramaticky i vcn správnému písemnému projevu a k tvoivé práci s textem. Jazyková výchova výstupy RVP ZV - spisovn vyslovuje eská slova a bžná Školní výstup - ovuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informaními zdroji. - odlišuje spisovný a nespisovný projev. - chápe rozdíly mezi mluveným projevem pipraveným a nepipraveným. - zapojuje se do diskuse, uí se ji vést. - samostatn pipraví a s oporou o výklad a text pednese referát. - vytváí vlastní texty. Školní výstup - procviuje spisovnou výslovnost. eský jazyk 18 Uivo: tení praktické (pozorné, pimen rychlé, znalost orientaních prvk v textu), vcné (studijní, tení jako zdroj informací, vyhledávací), kritické (analytické, hodnotící), prožitkové. Naslouchání praktické (výchova k empatii, podnt k jednání), vcné (soustedné, aktivní), kritické (objektivní a subjektivní sdlení, komunikaní zámr mluvího, zvukové prostedky souvislého projevu a prostedky mimojazykové), zážitkové. Mluvený projev zásady dorozumívání (komunikaní normy, základní mluvené žánry podle komunikaní situace ); dialog. Písemný projev na základ poznatk o jazyce a stylu, o základních slohových postupech a žánrech; vyjádení postoje ke sdlovanému obsahu, vlastní tvoivé psaní žánry: oznámení, zpráva, popis krajiny, objektu, dje, vyprávní, dopis, výpisky. Uivo: Zvuková stránka jazyka: Poznámky (mezipedmtové vztahy, PT, metody ) Metody a postupy: - výklad, práce s referáty, skupinová práce, samostatná práce, práce s textem, kritické tení, dramatizace, živé obrazy, výrazné tení, recitace, vlastní tvorba. Mezipedmtové vztahy: - Literatura - Rétorika (verbální a nonverbální komunikace) Prezová témata: ENVI, GLOB, OSV, DEMO,MULT,MEDI Poznámky (mezipedmtové vztahy, PT, metody ) Metody a postupy: - výklad, práce

19 slova cizího pvodu. - správn tídí slovní druhy, tvoí spisovné tvary slov a vdom jich používá ve vhodné komunikaní situaci. - využívá znalostí o jazykové norm pi tvorb vhodných jazykových projev podle komunikaní situace. - v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve vt jednoduché i v souvtí. - rozlišuje spisovný jazyk, náeí a obecnou eštinu a zdvodní jejich užití. Literární výchova výstupy RVP ZV - ucelen reprodukuje petený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla. - rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora. - tvoí vlastní literární text podle svých schopností a na základ osvojených znalostí základ literární teorie. - vyhledává informace v rzných typech katalog, v knihovn i v dalších informaních zdrojích. - uí se pracovat s Pravidly eského pravopisu, se Slovníkem spisovné eštiny a s dalšími jazykovými pírukami. - procviuje látku (viz. slovní zásoba, tvarosloví, skladba). Školní výstup - vlastními slovy interpretuje smysl rozebíraného díla. - formuluje ústn i písemn dojmy ze své etby, návštvy divadelního nebo filmového pedstavení a názory na umlecké dílo. - rozvíjí svou vlastní literární tvorbu. - využívá bžn služeb školní i mstské knihovny. - orientuje se postupn v základních literárních smrech a jejich 19 Pízvuk, vtná melodie, tempo a rytmus ei, znlost hlásek výslovnost a pravopis. Slovní zásoba a tvoení slov: Stavba slova, slovní zásoba a její jednotky, slohové rozvrstvení slovní zásoby. Tvarosloví: Slovní druhy: podstatná jména, pídavná jména, zájmena, íslovky, slovesa. Skladba: Základní vtné leny, rozvíjející vtné leny, skladba vty jednoduché, vty hlavní a vedlejší, interpunkce. Pravopis: Lexikální,morfologický, syntaktický. Obecné pouení o jazyce: Vrstvy a útvary národního jazyka (spisovná, nespisovná eština). Uivo: Tvoivé innosti s literárním textem: Výrazné tení, recitace, volná reprodukce peteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváení vlastních text, vlastní výtvarný (hudební) doprovod k literárním textm. Základy literární teorie a historie: Struktura literárního s referáty, skupinová práce, samostatná práce, práce s textem Mezipedmtové vztahy: - Literatura (rozdíly mezi odborným a umleckým textem, jazykové prostedky užívané v rzných literárních druzích a žánrech - Publicistika - Rétorika - Zempis (útvary národního jazyka) - Cizí jazyka (porovnání slovní zásoby, rozšiování slovní zásoby) Prezová témata: GLOB Poznámky (mezipedmtové vztahy, PT, metody ) Metody a postupy: - rozvíjena je pedevším výchova ke tenáství, radost ze tení, literární historie a teorie není vykládána systematicky, ale vychází z rznorodých ukázek, ze spolupráce s knihovnou - uitel pomáhá žákovi s výbrem etby, doporuuje autory i zpsoby záznam a shrnutí peteného - draz je kladen i na jiná než literární zpracování témat: film,

20 - rozlišuje základní literární druhy a žánry. významných pedstavitelích. díla (námt, téma, hrdina, kompozice), jazyk literárního díla (obrazná pojmenování, zvukové prostedky poezie, rým, rytmus, verš), literatura umlecká a vcná. Literární druhy a žánry: Poezie, próza, drama, povsti, dobrodružná literatura, píbhy s dtským hrdinou, píbhy s fantasijními prvky. Další: pohádka, bajka, mýtus. výtvarné umní, hudba, divadlo - spolené projekty, ilustrace k literárním dílm, dramatizace, adaptace, kritické tení, výklad (literární druhy a žánry), práce s referáty, skupinová práce, samostatná práce, práce s rzn náronými texty, skupinová práce na projektech Mezipedmtové vztahy: - OV - svátky, zvyky, tradice, mezilidské vztahy, vlastenectví - Djepis významné osobnosti lidských djin lit. zpracování, povsti - Zempis - Výtvarná výchova - vlastní tvorba, ilustrace, comics, divadelní kulisy - Hudební výchova lit. námty v písních - Biologie ekologická výchova vztah lovka a pírody literární zobrazování Prezová témata: ENVI, MULTI, DEMO, OSV Roník: Sekunda Komunikaní a slohová výchova výstupy RVP ZV - odlišuje ve teném nebo slyšeném textu fakta od názor a hodnocení - rozlišuje subjektivní a objektivní sdlení a komunikaní zámr partnera v hovoru - dorozumívá se kultivovan, výstižn, Školní výstup - ovuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informaními zdroji - analyzuje a interpretuje fakta vytená z textu - chápe rozdíly mezi mluveným projevem eský jazyk Uivo: tení: praktické (pozorné, pimen rychlé, znalost orientaních prvk v textu), vcné (studijní, tení jako zdroj informací, vyhledávací), kritické (analytické, hodnotící), prožitkové Poznámky (mezipedmtové vztahy, PT, metody ) Metody a postupy: - výklad, práce s referáty, skupinová práce, samostatná práce, práce s textem, kritické tení, dramatizace, živé obrazy, výrazné tení, recitace, vlastní tvorba Mezipedmtové vztahy: 20

21 jazykovými prostedky vhodnými pro danou situaci - využívá základy studijního tení - vyhledá klíová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoí výpisky nebo výtah z peteného textu - využívá poznatk o jazyce a stylu ke gramaticky i vcn správnému písemnému projevu a k tvoivé práci s textem Jazyková výchova výstupy RVP ZV - rozlišuje základní zpsoby obohacování slovní zásoby a tvoení eský slov; rozpozná penesená pojmenování - správn tídí slovní druhy, tvoí spisovné tvary slov a vdom jich používá ve vhodné komunikaní situaci - využívá znalostí o jazykové norm pi tvorb vhodných pipraveným a nepipraveným - v jednoduchém pipraveném i improvizovaném projevu se uí používat vhodných prostedk ei - vdom používá vhodné jazykové prostedky pro danou komunikaní situaci - zapojuje se do diskuse, uí se ji vést - naslouchá partnerovi v dialogu / v diskusi - aktivn spolupracuje ve skupin - samostatn pipraví a s oporou o výklad a text pednese referát - využívá základy studijního tení vytváí struné poznámky; otázky - vytváí vlastní texty Školní výstup - dokáže jednotlivé zpsoby obohacování slovní zásoby najít v textu - tídí slovní druhy - rozlišuje spisovné tvary slov - rozpoznává základní vtné leny a rozumí jejich vztahu - pracuje s Pravidly eského pravopisu, se 21 Naslouchání: praktické (výchova k empatii, podnt k jednání), vcné (soustedné, aktivní), kritické (objektivní a subjektivní sdlení, komunikaní zámr mluvího, zvukové prostedky souvislého projevu a prostedky mimojazykové), zážitkové Mluvený projev: zásady dorozumívání (komunikaní normy, základní mluvené žánry podle komunikaní situace ); dialog; základy kultivovaného projevu Písemný projev: na základ poznatk o jazyce a stylu, o základních slohových postupech a žánrech; vyjádení postoje ke sdlovanému obsahu, vlastní tvoivé psaní Žánry: popis objektu / dje; charakteristika; subjektivn zabarvený popis; vypravování; útvary administrativního stylu Uivo: Význam slov: slova jednoznaná a mnohoznaná; sousloví; rení; synonyma; homonyma; slova citov zabarvená; termíny Tvoení slov: zpsoby obohacování slovní zásoby odvozování, skládání, zkracování; stavba slova Tvarosloví - Literatura - Rétorika - Výtvarná výchova Prezová témata: OSV, ENVI, GLOB Poznámky (mezipedmtové vztahy, PT, metody ) Metody a postupy: - výklad, práce s referáty, skupinová práce, samostatná práce, práce s textem Mezipedmtové vztahy: - Literatura - Publicistika - Rétorika - Cizí jazyky Prezová témata:

22 jazykových projev podle komunikaní situace - v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve vt jednoduché i v souvtí - rozlišuje spisovný jazyk, náeí a obecnou eštinu a zdvodní jejich užití Slovníkem spisovné eštiny a s dalšími jazykovými pírukami - procviuje látku (viz. slovní zásoba, tvarosloví, skladba) ohebné a neohebné slovní druhy Skladba: základní vtné leny; rozvíjející vtné leny; skladba vty jednoduché; vty hlavní a vedlejší; druhy vedlejších vt; interpunkce Pravopis: lexikální,morfologický, syntaktický OSV, GLOB Literární výchova výstupy RVP ZV - ucelen reprodukuje petený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla - rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora v porovnání s neutrálním textem - tvoí vlastní literární text podle svých schopností a na základ osvojených znalostí základ literární teorie - pracuje s existujícím literárním textem modifikuje, variuje jej - vyhledává informace v rzných typech katalog, v knihovn i v dalších informaních zdrojích - rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovnává jejich funkce Školní výstup - vlastními slovy interpretuje smysl rozebíraného díla - formuluje ústn i písemn dojmy ze své etby, návštvy divadelního nebo filmového pedstavení a názory na umlecké dílo - rozvíjí svou vlastní literární tvorbu - využívá bžn služeb školní i mstské knihovny - provede základní analýzu literárního textu charakterizuje hrdinu, as, prostor, zpsob vyprávní 22 Uivo: Tvoivé innosti s literárním textem: výrazné tení, recitace volná reprodukce peteného nebo slyšeného textu záznam a reprodukce hlavních myšlenek interpretace literárního textu dramatizace, vytváení vlastních text, vlastní výtvarný (hudební) doprovod k literárním textm Základy literární teorie a historie: struktura literárního díla (námt, téma, hrdina, kompozice), jazyk literárního díla (obrazná pojmenování, zvukové prostedky poezie, rým, rytmus, verš), literatura umlecká a populárnnauná Literární druhy a žánry: poezie, próza, drama povsti, legendy, kroniky mýtus, apokryf moderní pohádka bajka Poznámky (mezipedmtové vztahy, PT, metody ) Metody a postupy: - rozvíjena je pedevším výchova ke tenáství, radost ze tení, literární historie a teorie není vykládána systematicky, ale vychází z rznorodých ukázek, ze spolupráce s knihovnou - uitel pomáhá žákovi s výbrem etby, doporuuje autory i zpsoby záznam a shrnutí peteného - draz je kladen i na jiná než literární zpracování témat: film, výtvarné umní, hudba, divadlo - spolené projekty, ilustrace k literárním dílm, dramatizace, adaptace, kritické tení, výklad (literární druhy a žánry), práce s referáty, skupinová práce, samostatná práce, práce s rzn náronými texty, skupinová práce na projektech Mezipedmtové vztahy: - Obanská výchova - mezilidské vztahy,

23 cestopis dobrodružná literatura píbhy s dtským hrdinou, se zvíecím hrdinou nonsensová poezie vlastenectví - Djepis významné djinné osobnosti a události lit. zpracování, povsti - Tlesná výchova významní sportovci v literatue - Zempis cizí zem v literatue, jejich kultura - Výtvarná výchova - vlastní tvorba, ilustrace, comics, divadelní kulisy - Hudební výchova lit. námty v písních - Biologie zvíata v literatue Prezová témata: OSV, MULTI, ENVI, DEMO Roník: Tercie Komunikaní a slohová výchova výstupy RVP ZV - odlišuje ve teném nebo slyšeném textu fakta od názor a hodnocení, ovuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informaními zdroji - rozlišuje subjektivní a objektivní sdlení a komunikaní zámr partnera v hovoru - dorozumívá se kultivovan, výstižn, jazykovými prostedky vhodnými pro danou komunikaní situaci ke svému komunikanímu zámru - v mluveném projevu pipraveném i improvizovaném vhodn užívá verbálních, Školní výstup - využívá základy studijního tení a formuluje hlavní myšlenky textu - nachází v textu nejdležitjší myšlenky - analyzuje a interpretuje fakta vytená z textu a prezentuje je v písemné nebo ústní podob -rozlišuje charakteristiku pímou a nepímou -respektuje pesvdení druhých - formuluje myšlenky a názory v logickém sledu - sestaví výstižný a souvislý ústní i písemný výklad - uspoádá informace eský jazyk Uivo: - Úvod do uiva slohu - Výtah - Charakteristika - Výklad (mluvený a psaný) - Líení - Úvaha - Souhrnné pouení o slohu (styl prostsdlovací, administrativní, odborný, publicistický, umlecký; slohové postupy a útvary) Poznámky (mezipedmtové vztahy, PT, metody ) volba analyzovaných text se ídí jednak nároností (od jednodušších k náronjším), jednak souvisí s výukou literatury Metody a postupy: - výklad, práce s referáty, skupinová práce, samostatná práce, práce s textem, kritické tení, dramatizace, živé obrazy, výrazné tení, recitace, vlastní tvorba Mezipedmtové vztahy: - Literatura - Rétorika - Výtvarná výchova - Chemie - Djepis 23

24 nonverbálních prostedk, zapojuje se do diskuse, ídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu - využívá základy studijního tení - vyhledá klíová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoí otázky a struné poznámky, výpisky nebo výtah z peteného textu; samostatn pipraví a s oporou o text pednese referát - uspoádá informace v textu s ohledem na jeho úel, vytvoí koherentní text s dodržováním pravidel mezivtného navazování - využívá poznatk o jazyce a stylu ke gramaticky i vcn správnému písemnému projevu a k tvoivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvoivému psaní na základ svých dispozic a osobních zájm. s ohledem na jejich úel - rozlišuje objektivní a subjektivní sdlení - využívá poznatk o jazyce a stylu k tvoivé práci (tvoivému psaní na základ svých dispozic a osobních zájm) - oce uje zkušenosti druhých lidí, respektuje rzná hlediska - vyjaduje vlastní postoje ke sdlovanému obsahu ústn i písemn - vyhledává a tídí informace na základ jejich využívání v procesu uení, pi tvrích innostech - Hudební výchova - Zempis - Fyzika Prezová témata: OSV, ENVI, GLOB Jazyková výchova výstupy RVP ZV Školní výstup Uivo: Poznámky (mezipedmtové vztahy, PT, metody ) - spisovn vyslovuje eská a bžn užívaná cizí slova - využívá znalostí o jazykové norm pi tvorb vhodných jazykových projev podle komunikaní situace - rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve vt a v souvtí - v písemném projevu zvládá pravopis - rozlišuje nejdležitjší zpsoby obohacování slovní zásoby, rozpozná penesená pojmenování - správn vyslovuje bžn užívaná cizí slova - spolupracuje v týmu - využívá poznatk o jazyce ke gramaticky a vcn správnému písemnému projevu - rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek v souvtí a - Nauka o tvoení slov - Slova pejatá (výslovnost a pravopis) - Sklo ování jmen pejatých a cizích jmen vlastních - Užití vlastních jmen v textu - Slovesný vid - Psaní i/y v koncovkách - Psaní pedpon s-, z-, vz- a pedložek s/se, z/ze Metody a postupy: - výklad, práce s referáty, skupinová práce, samostatná práce, práce s textem Mezipedmtové vztahy: Literatura Publicistika Rétorika Cizí jazyky Djepis Hudební výchova 24

25 lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve vt jednoduché i v souvtí Literární výchova výstupy RVP ZV - ucelen reprodukuje petený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smyl díla - rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora - tvoí vlastní literární text podle svých schopností a na základ osvojených znalostí základ literární teorie - vyhledává informace v rzných typech katalog, v knihovn i v dalších informaních zdrojích - rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svj názor doloží argumenty graficky je znázor uje - rozlišuje souvtí podadné a souadné - využívá poznatky ze skladby ke gramaticky správnému písemnému projevu Školní výstup uplat uje tyto informace pi vlastní tvorb text (referát.) - Psaní skupin b/bje, p, v/vje, m/mn - Vta jednoduchá a souvtí - Druhy vedlejších vt - Významové pomry mezi souadn spojenými hlavními vtami, souvtí souadné - Významové pomry mezi vtnými leny - Souvtí souadné a podadné - Spojovací výrazy v souvtí a interpunkce - Jazykové rozbory, složitjší souvtí - Slovanské jazyky -Útvary eského jazyka a jazyková kultura Uivo: Tvoivé innosti s literárním textem Pednes vhodných literních text, volná reprodukce peteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváení vlastních text, vlastní výtvarný (hudební) doprovod k literárním textm Zpsob interpretace literárních a jiných dl Práce s textem Základy literární teorie a historie struktura literárního díla (námt, téma, hrdina, kompozice), jazyk literárního díla (obrazná pojmenování, zvukové prostedky poezie, rým, rytmus, verš), literatura Prezová témata: OSV, GLOB, MULTI, ENVI Poznámky (mezipedmtové vztahy, PT, metody ) Draz pedevším na literární výchovu, tzn. radost ze tení, nikoli systematický výklad literární historie Draz na práci s textem, spolené tení, interpretace Draz na žánrov tematické hledisko Obsažena jsou všechna prezová témata. 25