Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr VIII. KOTLÁŘSKÁ 23. DUBNA 2014
|
|
- Ladislav Matoušek
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 F40 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr VIII. Vibrace víceatomových molekul cvičení KOTLÁŘSKÁ 3. DUBNA 04
2 Úvodem capsule o maticích a jejich diagonalisaci definice "vibračních módů" čili normálních kmitů v harmonické aproximaci hledání normálních kmitů jako zobecněná úloha na vlastní čísla v konfiguračním prostoru eliminace globálních posunutí a pootočení explicitní výpočet pro malé lineární molekuly předběžný exkurs do prostorové symetrie vibrací
3 Dynamika atomů (jader) v molekule Molekula 3n stupňů volnosti globální pohyby molekuly vnitřní pohyby molekuly jako tuhého celku kolem rovnovážných poloh translace (malé) kmity 3 stupně volnosti rotace čili vibrace 3 stupně volnosti u lineárních molekul na vibrace zbývá 3n - 6 stupňů volnosti 3n - 5 stupňů volnosti u lineárních molekul 3
4 nejjednodušší příklady DNES nejmenší molekula: n = atomy má 3n 5 = vibrační mód, ve směru vazby první netriviální molekula: n = 3 atomy má 3n 5 = 4 vibrační módy, ve směru vazby i napříč náš koncový dnešní cíl 4
5 Odbočka kolik ta frekvence je?? PŘEVODY JEDNOTEK vln. délka λ µ m λ 0 kmitočet ν GHz cλ 30.0 % vlnočet ν cm λ energie E mev πhc / e λ.4 4 5
6 Adiabatický Hamiltonián víceatomové molekuly ˆ = pi + U ( r, L, rn ) I M I H Adiabatická aproximace: Explicitní dynamika jader jako hmotných bodů. Elektrony jako nehmotný tmel stabilizující molekulu svým příspěvkem do potenciální energie U. Molekula může volně letět prostorem a rotovat jako celek. Kromě toho koná vnitřní pohyby vibrace. DVĚ CESTY Globální pohyby jsou zabudovány od začátku tím, že potenciální energie je vyjádřena jako funkce relativních vzdáleností atomů r r I J Globální pohyby jsou pominuty, molekula je umístěna v prostoru. Minimum potenciální energie určuje rovnovážné polohy atomů, kolem nichž dochází k malým vibracím. Dodatečně je využito toho, že potenciální energie se nemění při infinitesimálních translacích a rotacích molekuly jako tuhého celku. 6
7 První cesta: První cesta: molekula jako problém více částic
8 První cesta ˆ = pi + U ( r, L, rn ) I M I H Adiabatická aproximace: Explicitní dynamika jader jako hmotných bodů. Elektrony jako nehmotný tmel stabilizující molekulu svým příspěvkem do potenciální energie U. Molekula může volně letět prostorem a rotovat jako celek. Kromě toho koná vnitřní pohyby vibrace. DVĚ CESTY Globální pohyby jsou zabudovány od začátku tím, že potenciální energie je vyjádřena jako funkce relativních vzdáleností atomů r r Globální pohyby explicite zahrnuty Hodí se nejlépe pro dvouatomovou molekulu I J Globální pohyby jsou pominuty, molekula je umístěna v prostoru. Minimum potenciální energie určuje rovnovážné polohy atomů, kolem nichž dochází k malým vibracím. Dodatečně je využito toho, že potenciální energie se nemění při infinitesimálních translacích a rotacích molekuly jako tuhého celku. Tak budeme nyní postupovat. 8
9 m r Problém dvou těles s centrální silou m R r r E = mr& + m r& + V ( r - r ) celková energie L = m + m moment hybnosti ( r R) ( r& R& ) ( r R) ( r& R& ) ( r R) ( r R) I = m + m moment setrvačnosti M = m + m c elková m = mm / M reduk. hmotnost R= mr + mr ) těžiště M ( r = r r m r R r = + M m M r = R r ZZE L= mr r& r& υ = υ + υ ZZMH I = mr L H = MR& + mr& + + V ( r) mr 9
10 Redukce problému dvou těles s centrální silou pro molekulu Ilustrace pro modelový Morseův potenciál V ( r ) = De [{ exp( a ( r Re ))} ] V D e R e a klas. disociační energie rovnovážná vzdálenost jader rovnovážná vzdálenost jader r V blízkosti minima lze provést parabolickou ( harmonickou ) aproximaci Ve stejné oblasti lze zanedbat proměnlivost momentu setrvačnosti Výsledek rotační a podélný pohyb jsou separovány podélný pohyb odpovídá harmonickému oscilátoru 0
11 V Redukce problému dvou těles s centrální silou pro molekulu Ilustrace pro modelový Morseův potenciál V blízkosti minima lze provést parabolickou ( harmonickou ) aproximaci Ve stejné oblasti lze zanedbat proměnlivost momentu setrvačnosti Výsledek rotační a podélný pohyb jsou separovány r podélný pohyb odpovídá harmonickému oscilátoru E = MR & + mr& + L + V ( r) přesně mr E = MR & + mr& + K( r a) + L aproximace ma H = ( ) L M P + m pr + K r a + Hamiltonián ma pohyb těžiště podélné harmonické oscilace rotační pohyb K ω = m
12 Druhá cesta: Druhá cesta: Normální kmity v harmonické aproximaci
13 Druhá cesta ˆ = pi + U ( r, L, rn ) I M I H Adiabatická aproximace: Explicitní dynamika jader jako hmotných bodů. Elektrony jako nehmotný tmel stabilizující molekulu svým příspěvkem do potenciální energie U. Molekula může volně letět prostorem a rotovat jako celek. Kromě toho koná vnitřní pohyby vibrace. DVĚ CESTY Globální pohyby jsou zabudovány od začátku tím, že potenciální energie je vyjádřena jako funkce relativních vzdáleností atomů r r Tento postup v případě dvou-atomové molekuly pravděpodobně znáte Provedeme podrobně na cvičení I J Globální pohyby jsou pominuty, molekula je umístěna v prostoru. Minimum potenciální energie určuje rovnovážné polohy atomů, kolem nichž dochází k malým vibracím. Dodatečně je využito toho, že potenciální energie se nemění při infinitesimálních translacích a rotacích molekuly jako tuhého celku. 3
14 Harmonická aproximace Rovnovážné polohy atomů U ( r = R ) = 0, I =, L, n I J J Výchylky ui = ri RI Harmonická aproximace Taylorův rozvoj potenciální energie do. řádu Pohybové rovnice T U( RI ) U = U( R ) + u u + ĺ ĺ I I ri rj J I J M && r = U pro polohy I I I J pro výchylky M ( r ) ( ) u&& = U R +u I I I J J L Soustava vázaných diferenciálních rovnic. V harmonické aproximaci lineárních. Přepíšeme maticově. 4
15 Harmonická aproximace Rovnovážné polohy atomů U ( r = R ) = 0, I =, L, n I J J Výchylky ui = ri RI Harmonická aproximace Taylorův rozvoj potenciální energie do. řádu Pohybové rovnice T U( RI ) U = U( R ) + u u + ĺ ĺ I I ri rj J I J M && r = pro polohy I I I J pro výchylky M U ( r ) ( ) u&& = U R +u I I I J J L Soustava vázaných diferenciálních rovnic. V harmonické aproximaci lineárních: U( R I ) pro výchylky M Iu&& I = uj + L J ri rj Přepíšeme maticově. 5
16 Konfigurační prostor Zavedeme konfigurační prostor dimense 3n u ü x u ü uy ý ď u ď ý u u z u ď 3 ț țď u = M = M = M Pohybové rovnice v maticovém tvaru U Mu i & i = - ĺ Kijuj, Kij = u u j i j u n u u u nx ny nz ü ý ď ďț u u 3n - 3n - u 3n ü ý ď țď Mu & = - Ku silové konstanty (tuhosti) Matice hmotností reálná symetrická positivně definitní diagonální M Matice tuhostí reálná symetrická positivně semi-definitní má vlastní číslo 0 K 6
17 Normální kmity Porovnejme jeden lineární oscilátor maticový zápis vázaných oscilátorů Mu&= -Ku u = a e Mw K - iwt = Mu & = - Ku u = a e iwt NORMÁLNÍ KMIT ("mód")? w Ma = Ka det( w M - K ) = 0 - Zobecněný problém vlastních vektorů sekulární rovnice hledání vlastních čísel = charakteristických frekvencí 7
18 Řešení zobecněného problému na vlastní čísla w Ma = Ka Převedení na standardní problém M = = M id ij K M M i d ij odmocnina z matice b = Ma - - podobnostní transformace w b = Db, D = M KM dynamická matice Dynamická matice má stejné vlastnosti, jako matice tuhostí: reálná symetrická positivně semi-definitní s nulovými vlastními čísly 8
19 Ortogonalita v zobecněném problému vlastních čísel Au Au = a u üď ď T ýa ą a Ț u u = = a u ď ďț vzpomínka 0 aplikace na daný problém Db Db b = w ü ď T ýw ą w Ț b b = = w b ď ďț 0 zpětná substituce dá zobecněné relace ortogonality Ka Ka Ma = w ü ď T ýw ą w Ț a Ma = = w Ma ď ďț 0 9
20 Globální translace a rotace
21 Globální translace a rotace Nejprve translace: Obecné (infinitesimální) posunutí je složeno z trojice ( I x D x L ) u =, I =,, n x = xyz,, Při posunutí, tj. stejné výchylce všech atomů, nevzniká síla. Proto platí podmínka pro silové konstanty Translace je řešení sekulárního problému s ĺ J K, x = 0 pro všechna i, x ij Proto platí relace ortogonality pro všechny skutečné vnitřní vibrace (s nenulovou vlastní frekvencí): w = ĺ Ma J J x = 0 M JaJ = 0 J J 0 Tento vztah znamená, že těžiště molekuly je během vnitřní vibrace nehybné. iωt M r = M r = M ( R + u ) = M ( R + a e ) = J C J J J J J J J J J J J J M e i t J J + M J J ω M J C + M J J J J J J ω R a R a e i t
22 Globální translace a rotace Zadruhé rotace: Obecné (infinitesimální) pootočení o úhel ve směru ) u I = d n R I, I =, L, n Při pootočení všech atomů nevzniká moment síly. Proto platí druhá podmínka pro silové konstanty, kterou nevypisujeme. Platí-li již první, je střed rotace libovolný. δ n Rotace je řešení sekulárního problému s w = 0 Proto platí druhá relace ortogonality pro všechny skutečné vnitřní vibrace (s nenulovou vlastní frekvencí), k pootočením vzhledem k těžišti: ) M a u = 0 = d M a n R = dn M a R J J J J J J J J J J J J M J aj RJ = J Tento vztah znamená, že prostorová orientace molekuly je během vnitřní vibrace neměnná. Střed rotace je ve skutečnosti libovolný díky první relaci ortogonality: ) M a u = d M a n R = dn M a R J J J J J J J J J J J J M a R = M a ( R + Q) = M a R + M a Q = J J J J J J J J J J J J J J J 0 0
23 Shrnutí pracovních rovnic pro normální kmity Porovnejme jeden lineární oscilátor maticový zápis vázaných oscilátorů Mu&= -Ku u = a e Mw K - iwt = Mu & = - Ku u = a e iwt NORMÁLNÍ KMIT ("mód")? w Ma = Ka - Zobecněný problém vlastních vektorů První relace ortogonality (translace) JaJ J M = Druhá relace ortogonality (rotace) M JaJ RJ = 0 J 0 det( w M - K ) = 0 sekulární rovnice hledání vlastních čísel = charakteristických frekvencí 3
24 Lineární molekula AB
25 Lineární dvouatomová molekula I. Relace ortogonality A B Ilustrace a ověření formalizmu u u na příkladu, který je znám již z alternativního postupu První relace ortogonality (translace) m a + ma = výchylky jsou kolin eár n í 0 Druhá relace ortogonality (rotac e) ma ( R R ) + ma ( R R ) = kmity jsou jen podél n é 0 5
26 A Lineární dvouatomová molekula II. Podélné kmity B Jen pohyb ve směru vazby, tedy "x" ortogonalita k posunutím u u ma + ma = 0 Nyní zvolíme modelový potenciál U = Ku ( - u ) závisí jen na relativních M vzdálenostech K(Euklidovská -K invariance) kovalentní M model = --m zde poněkud, K = triviální -K K -K jediný parametr M -K K Nalezené normální kmity dosadíme do rovnice na vlastní čísla. 6
27 A Lineární dvouatomová molekula II. Podélné kmity B Jen pohyb ve směru vazby, tedy "x" ortogonalita k posunutím u u ma + ma = 0 Pro modelový potenciál máme U = Ku ( - u ) m 0 M =, K = 0 m K -K - K K Řádkové i sloupcové součty v matici K jsou nulové. odpovídá podmínkám pro globální posunutí. ekvivalentní se závislostí U jen na vzdálenostech 7
28 A Lineární dvouatomová molekula II. Podélné kmity B Jen pohyb ve směru vazby, tedy "x" ortogonalita k posunutím u u ma + ma = 0 Sekulární rovnice je už jen druhého stupně m w - K + K det = 0 + K mw - K Kořeny ω 0 longitudinální translace = K mm m = jediný normální kmit m m + m 8
29 The end
Fyzika IV Dynamika jader v molekulách
Dynamika jader v molekulách vibrace rotace Dynamika jader v molekulách rotační energetické hladiny (dvouatomová molekula) moment setrvačnosti kolem osy procházející těžištěm osa těžiště m2 m1 r2 r1 R moment
VíceOddělení pohybu elektronů a jader
Oddělení pohybu elektronů a ader Adiabatická aproximace Born-Oppenheimerova aproximace Důležité vztahy sou 4, 5, 7, 0,,, udělal sem to zbytečně podrobně, e to samostatný okruh Separace translačního pohybu:
VíceIII. MKP vlastní kmitání
Jiří Máca - katedra mechaniky - B325 - tel. 2 2435 4500 maca@fsv.cvut.cz III. MKP vlastní kmitání 1. Rovnice vlastního kmitání 2. Rayleighova Ritzova metoda 3. Jacobiho metoda 4. Metoda inverzních iterací
VíceOd kvantové mechaniky k chemii
Od kvantové mechaniky k chemii Jan Řezáč UOCHB AV ČR 19. září 2017 Jan Řezáč (UOCHB AV ČR) Od kvantové mechaniky k chemii 19. září 2017 1 / 33 Úvod Vztah mezi molekulovou strukturou a makroskopickými vlastnostmi
VíceKmity a rotace molekul
Kmity a rotace moleul Svět moleul je neustále v pohybu l eletrony se pohybují oolo jader l jádra mitají olem rovnovážných poloh l moleuly rotují a přesouvají se Ion H + podrobněji Kmity vibrace moleul
VíceKMS cvičení 6. Ondřej Marek
KMS cvičení 6 Ondřej Marek NETLUMENÝ ODDAJNÝ SYSTÉM S DOF analytické řešení k k Systém se stupni volnosti popisují pohybové rovnice: x m m x m x + k + k x k x = m x k x + k x = k x m x k x x m k x x m
VíceShodnostní Helmertova transformace
Shodnostní Helmertova transformace Toto pojednání ukazuje, jak lze určit transformační koeficienty Helmertovy transformace za požadavku, aby představovaly shodnostní transformaci. Pro jednoduchost budeme
Víceň č ů ý ů ů ů ý ť č č ý č č ý ý ý č ú ý ů ť č č Ú ů Ý ů ů ú ý ů ů úč Ú č ů ů úč ý ů ů č ů úč Í ů Í Í ý č úč ů č ň ú ú ů ú č ů č ň ú ú ů ú ú ý ů ň ý ú
ú ů ď ď Ř Á Á ž č ů č ů ž ý ů ů ž ů ú ň ú ú ť Ú ů ý č č ý ť č č č č ý ů Ú č ů č č ý ň ů úč ý č č ý ý ý ú č č ú Ú ů č ú ň č ů ý ů ů ů ý ť č č ý č č ý ý ý č ú ý ů ť č č Ú ů Ý ů ů ú ý ů ů úč Ú č ů ů úč ý
VíceKvantová fyzika pevných látek
Kvantová fyzika pevných látek Přednáška 2: Základy krystalografie Pavel Márton 30. října 2013 Pavel Márton () Kvantová fyzika pevných látek Přednáška 2: Základy krystalografie 30. října 2013 1 / 10 Pavel
Víceř ř ř ř ď ú ř ď ů ř ř ř ú ů ř ů ú ř ř ř ř ř ř ř ů šť ů ř ů ů š Á ř š ř ů ř ř úř ř ř ú ů š ř
Č ř ř ř ř ř ú ů ů ř úř ř ř ří ř ř ř ď ř ď ř úř ř ř ř ů ú ů ř Č Č ř ř ř ř ď ú ř ď ů ř ř ř ú ů ř ů ú ř ř ř ř ř ř ř ů šť ů ř ů ů š Á ř š ř ů ř ř úř ř ř ú ů š ř ú ř ů ů ř ř ď ř ř ř ř ř ř ř ř ú ú ř ď ř ř š
VíceVlastní čísla a vlastní vektory
Vlastní čísla a vlastní vektory 1 Motivace Uvažujme lineární prostor všech vázaných vektorů v rovině, které procházejí počátkem, a lineární zobrazení tohoto prostoru do sebe(lineární transformaci, endomorfismus)
VíceTéma: Modální analýza a volné kmitání slabě tlumených lineárních kmitavých soustav
Téma: Modální analýza a volné kmitání slabě tlumených lineárních kmitavých soustav Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, CSc Volné kmitání konzervativních(netlumených) soustav je popsáno maticovou pohybovou
VíceV B r n ě, 2 4. b ř e z n a
P E D A G O G I C K Á F A K U L T A M A S A R Y K O V Y U N I V E R Z I T Y V B R N Ě K a t e d r a o b č a n s k é v ý c h o v y V ý v o j č e s k o s l o v e n s k ý c h a č e s k ý c h p o l i t i c
VíceŘ Í Ě ŘÍ Í Ě É Ř Ť ž é ě ž ě Í é ě ž ú ě ě ě é é é ž é ě é é Ú ě é ú ě ž ě ě é ú ě ú ž é ž Ž é Ž Ž ť ž ú é ě Ž ě ž Ť ž ě ž ž ě ě é ě é Ž é ě é é ě é é
ž Í ž š Š š Ř Ř Í š ě ě ě é Ž Í Í ě é Ž é ú ě ú ž é Ž Ú ě ě ě Š ě Í é ž š š Í é ě é ě é ě Ž ě ž ě Í š ě ě é Ř Ž ž ě ě é Ž Ř Í Ě ŘÍ Í Ě É Ř Ť ž é ě ž ě Í é ě ž ú ě ě ě é é é ž é ě é é Ú ě é ú ě ž ě ě é
Víceř ěž Ú Í ř Í Í Ž ř Ž Í Ž Ú ž ň ú ř Í Ú ž š ě ň ú Í Í Ó Č š
Ú ú Č ř ě ě Č ř ěž ú Í ř ě ě ž ň řž ú Ú ě ř Í ř ěž Ú Í ř Í Í Ž ř Ž Í Ž Ú ž ň ú ř Í Ú ž š ě ň ú Í Í Ó Č š ř Í ěž ú ř Š Š Í ř ř š ě Í Ž ň ř ě ň Í ř ě ř ř ě ě Í Í Í ě Í ř ě Í ř ěž Ú š Í ř ň ř ú ř Ž ú ř Ú
VíceDefinice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s
Kapitola 13 Kvadratické formy Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru f(x 1,..., x n ) = a ij x i x j, kde koeficienty a ij T. j=i Kvadratická forma v n proměnných
Víceů ř Ž ý ý ř ď ř
ř ů ř ů ř ř ý ů ř ů ů ř ť ý Ž ř ř ř ř Ž ř ú ý Ž ř ů ů ť Ř ý ř ř ř ů ý ý ř ý ň Ž ý ů ř Ž ý ý ř ď ř Á ů ó ř Í ř ý ř ý ř ř ř ř ř ř ř ř ř ý ř ť ř ř ř ý ť ř ď ú É ř ť ý ů ř ý ď ř ř Ž ý ý Í ý ó ů ý ý ř ř Í ř
VíceČ š ú ú ú ú Ú ú ú Ú Š ť Č Í Í Č
Š Č Ýú ú ž Š Í š ú ú Č ú ž š Š ů ů ú ú Ú ú Š ú ú Ú ú ů ú ť ú Ú ú ů ú Č Ú ú Ú ú ú Š Š ú Š ú ů ú Č Í Í Č Č š ú ú ú ú Ú ú ú Ú Š ť Č Í Í Č ú ó ů Ú Á Í ž ú ú ú Í ú Í Í ú Ú ů š ů ů ů Ž Í ů Ž Ž Ů Ú Ž ó Ž ů ú
VíceÍ ž ž Ž ž Ž Ž ž Š ď Ž Í ť ž Í Ž Ž Ž Í Ý Š Í Š ž Ž Š ž ž ť Ž Š
Á Í Í É ď ď Í Á ž Ž ž ž ž ž Í Í Ý Ě Í Í Í ž Š Ž Í ž Í ž ž ž ž ž ž Í ž ž Ž ž Ž Ž ž Š ď Ž Í ť ž Í Ž Ž Ž Í Ý Š Í Š ž Ž Š ž ž ť Ž Š ž Š ž ž ž Í ž ž Ž ž ž ť Í ž Ž ž ť Ž ž ž Š Ž ž Ž ž ť ž ž Í ž Š Ž ď ž ž ž ť
VíceFyzika IV. g( ) Vibrace jader atomů v krystalové mříži
Vibrace jader atomů v krystalové mříži v krystalu máme N základních buněk, v každé buňce s atomů, které kmitají kolem rovnovážných poloh výchylky kmitů jsou malé (Taylorův rozvoj): harmonická aproximace
VíceKMS cvičení 9. Ondřej Marek
KMS cvičení 9 Ondřej Marek SYSTÉM S n DOF ŘEŠENÍ V MODÁLNÍCH SOUŘADNICÍCH Pohybové rovnice lineárního systému: U je modální matice, vlastní vektory u 1, u 2,..., u n jsou sloupce v matici U x - vektor
VíceČ Ý Í Ě Í Ú Í Á Ů Ý Ů Í Í ř ž ň ř ň ř ň ř ď ř ň ř ř ř ř Í ř Ž ř ť ř ž ď ř ř ř
ú ú úř ř ř Č Ý Í Ě Í Ú Í Á Ů Ý Ů Í Í ř ž ň ř ň ř ň ř ď ř ň ř ř ř ř Í ř Ž ř ť ř ž ď ř ř ř ř ž Í ř ž ř ř ř ř ž ú ú ř ó ť ř ř ú ř ž š ú ř ř ď š š Í ú š ř ž ž ú ž ř úď ž ř ř šť ó ú ú ž ó ž ž ř š ř š ťť ž ž
VíceĚ Í Č ŘÍ Ů Ý Ů Ú ů ů ú ů ů Ň É ŘÍ ŘÍ Ř É ÝĎ Í Á Ú Ě Ů Ž Á Í ú ů ú ů ú ž ú ú ú Č Č ž ú ú ž
Á Ě ÝÚ Ě ú ů ú ň ů Ú Č Č Ě Í Č ŘÍ Ů Ý Ů Ú ů ů ú ů ů Ň É ŘÍ ŘÍ Ř É ÝĎ Í Á Ú Ě Ů Ž Á Í ú ů ú ů ú ž ú ú ú Č Č ž ú ú ž ů ů ů ú ů Ž Ť ú ů ů ú Ž ú ú ů ď ů ň ň ň ů ň Ť ň ň Ž ů ú ů ž ů ů Ú ů ň ž ů Ž ů ň ž ů ů
VíceÍ ž Í Ý Ž Ž Č Ú Í Í Í Ž Ž Ď Ž Ť ž Ť
Ž Ž Ž Ř Ř Í ť Í Í Í ž Í Ý Ž Ž Č Ú Í Í Í Ž Ž Ď Ž Ť ž Ť ň Ž Ť Ž ž ť Ž Ž ť Ž ž ť Ž ť Í ž Ž Ž Ů ť Ž ž ž Ž ť ť Ž ť ť Ž Ž ť ž ž ž ť ť ž ž ť Ž ť Ž ž ť ť Í Ž Ž Ž ť Ž ť Ž ž Ž Í Ž Ž ž Ž Ů Í ť Ž Í ť Í Í Ž Í Č Č ž
VíceVšechno, co jste kdy chtěli vědět o maticích, ale báli jste se zeptat
Všechno, co jste kdy chtěli vědět o maticích, ale báli jste se zeptat Čtvercová matice n n, např. může reprezentovat: A = A A 2 A 3 A 2 A 22 A 23 A 3 A 32 A 33 matici koeficientů soustavy n lineárních
VíceZáklady matematiky pro FEK
Základy matematiky pro FEK 2. přednáška Blanka Šedivá KMA zimní semestr 2016/2017 Blanka Šedivá (KMA) Základy matematiky pro FEK zimní semestr 2016/2017 1 / 20 Co nás dneska čeká... Závislé a nezávislé
VíceHamiltonián popisující atom vodíku ve vnějším magnetickém poli:
Orbitální a spinový magnetický moment a jejich interakce s vnějším polem Vše na příkladu atomu H: Elektron (e - ) a jádro (u atomu H pouze p + ) mají vlastní magnetický moment (= spin). Tyto dva dipóly
Víceé ť ř ý ý ť ř ý ř ý ť ř ý ř é ř ť ř ý Ú Ů Č ř ú Ů ý Í ř é ř é ř ý ů š é š é š š ý
é é úř é ř ů ď ď ú ů ř é ř ř ú é Ž ř é é ů é ř ř ů é ř ř é ú ř ř š ů š é ř ř ř é ť ř ý ý ť ř ý ř ý ť ř ý ř é ř ť ř ý Ú Ů Č ř ú Ů ý Í ř é ř é ř ý ů š é š é š š ý ť ř ý úř Í ř ř ý Ž ý ý ř š Ť ý ů Ř ý Ť š
Více12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ
56 12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ Těžiště I. impulsová věta - věta o pohybu těžiště II. impulsová věta Zákony zachování v izolované soustavě hmotných bodů Náhrada pohybu skutečných objektů pohybem
Více2.6. VLASTNÍ ČÍSLA A VEKTORY MATIC
.6. VLASTNÍ ČÍSLA A VEKTORY MATIC V této kapitole se dozvíte: jak jsou definována vlastní (charakteristická) čísla a vektory čtvercové matice; co je to charakteristická matice a charakteristický polynom
VíceMomenty setrvačnosti a deviační momenty
Momenty setrvačnosti a deviační momenty Momenty setrvačnosti a deviační momenty charakterizují spolu shmotností a statickými momenty hmoty rozložení hmotnosti tělesa vprostoru. Jako takové se proto vyskytují
Víceč ó ý ý ú ů ů ý ú č ú č ň ú č ů č č č ů ý ů č ů Í ů úč ó
ý ú ý Á ůž ý č č č č ý č ů č ď ý ů ý ý ů ů ú č ú č ú ý Ť ž č č ý ú ý ý ů ž Ž úč ď č ó ý ý ú ů ů ý ú č ú č ň ú č ů č č č ů ý ů č ů Í ů úč ó ú Ť ú ň č ů ý č ž ú ý ů Ž Ž ó ú č ú č ú ú Á ď ů úč ý Ž ý Ť Ť ý
VíceŽ ů Í Ý ů ď ů Ž ů Ž ů ů ú Ž ů ů Ž ů Ž Í ď ů ů ů Ž ů ú ď ú ú ú ů ů ů ú ď Ž ů ů Ž ú Ř Ž Ť ú ň ů ú ď ů ů ů ů Č ů ů ň ů ů ů ů Í ů ů ň ú ň ů ů ů ů ů ů ť ú Ž Í Ž ů ů ú ť ů ů ů Í ů ů ú ů ů ů ú ů ů ú ů ů ů ů
VíceÁ Č ě Š ě Č ě ě ě ý ý Č ž ý ý ž Š ý ň ž ě ý ž ů ý ě Ž ý ě ý ÁŘ Á
ý ý ý ý ý Č Č ě ý ž Ž ýá ý ě Ř Ž Ú ý ů ž ý Ž ý ý Š ě Š Ř Ž ý ž ů ý ě ě ý Ž Ž ý ú ů Ž Š ý ý ž ů Ž ý ý ě Ř Ž Š ů ý ě Č ý žď ě úý ž ý ž ý Č ý ý ě Ů ý ě ý ž ě Ž ý ý ý ý Š ů ě ě ď ě Á Č ě Š ě Č ě ě ě ý ý Č
Víceúř Ž úř ů ů ý Ú ž ř úř úř úď ř ď ý ý ž ň š ř ž ý ů š ž ť š ý š ů ž ř ů ý ů š ř ž žý š ž ů ý Ž ý ž ž ř ó ž ř ů Ť ř š ř ž ý ř š ž š Ť ř ř š ř ň ř ř ů ú
úř Ž úř ů ů ý Ú ž ř úř úř úď ř ď ý ý ž ň š ř ž ý ů š ž ť š ý š ů ž ř ů ý ů š ř ž žý š ž ů ý Ž ý ž ž ř ó ž ř ů Ť ř š ř ž ý ř š ž š Ť ř ř š ř ň ř ř ů ú ž ý ů Ťď ř ř ž ý ž ž ž ž Ž ž š ř ů ů ž ž Í ř ů ů š
VíceE M B L E M A T I C K É M Y S T É R I U M Z A H R A D Y
E M B L E M A T I C K É M Y S T É R I U M Z A H R A D Y Z a h r a d a j e v e s v é p o d s t a t ě f e n o m é n e m č l o v ě k e m u s p o ř á d a n é h o p ř í r o d n í h o j s o u c n a. J a k o
Víceš š Č Í š ť ň č č š č ť č č Ě č š š č č š ň Ý ň č č š č Í č Ě č ň č ň š š Í Ý ď ď ň Í Í č č č č Í ť Í č č ň ň
č č Š É č č ř š č č Ť č č š č Š Ě č č Š š šš ň č š š ň Ě š č š Ě č č č š č č Š č š š Č Í š ť ň č č š č ť č č Ě č š š č č š ň Ý ň č č š č Í č Ě č ň č ň š š Í Ý ď ď ň Í Í č č č č Í ť Í č č ň ň š ň č Ě š
VíceVlastní (charakteristická) čísla a vlastní (charakteristické) Pro zadanou čtvercovou matici A budeme řešit maticovou
1 Vlastní (charakteristická) čísla a vlastní (charakteristické) vektory matice Pro zadanou čtvercovou matici A budeme řešit maticovou rovnici A x = λ x, kde x je neznámá matice o jednom sloupci (sloupcový
VíceČ Ž ú ú ú Š ú Š ú ú ó ú Č ú ú ú Č Ů ú ň ú ú Ě ú ú
Ř ú ú Č ó ú ú Ů Ž Č Ž ú ú ú Š ú Š ú ú ó ú Č ú ú ú Č Ů ú ň ú ú Ě ú ú Ř ú ó ú ú Č ó ó ú ú ú ú ú ú ó ú ú ň Š Č Š ú ň ó Č Č ú ó Ů Ú ó Ť ú ó Č ó Ň ó ó ó Č ó ó ú ď Ů ú ú Š ú ň ň Ň ú ú ú Č Š ú ú Ů Ů Ž Ú Š ú Š
VíceFakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR
DEN: ODR teoreticky: soustavy rovnic Soustava lineárních ODR 1 řádu s konstantními koeficienty je soustava ve tvaru y 1 = a 11 y 1 + a 12 y 2 + + a 1n y n + b 1 (x) y 2 = a 21 y 1 + a 22 y 2 + + a 2n y
VíceŠ ž Ť š Ť Č ž š š Ť š Ť Ž Ť ž Ť ž Ž Ť Ť Ť š ď Ť š Í Ť š Ť ž š š š Ž ť Ť Í Ť Ť š Ť ž Ť Ť š ž š Ť ž š Ť ž Í ž Ť Ť š Ť Ó Ť Ž Ť š Š ž Ť Ť š ž š ž Ť š Ž Ž
Í Ť Á Á Ě Á ň Ť Ť Ť Ť š Ť ž š Ť Ť Ť ž š Ť Ť ž Ť Ť Ť š ž Ť Ť š Ť š ď Ž ž Ť ž Ť š Ť ť Š ž Ť š Ť Č ž š š Ť š Ť Ž Ť ž Ť ž Ž Ť Ť Ť š ď Ť š Í Ť š Ť ž š š š Ž ť Ť Í Ť Ť š Ť ž Ť Ť š ž š Ť ž š Ť ž Í ž Ť Ť š Ť Ó
VíceÍ Í ÍÚ Í ŘÍ Í Í Ě Í Í Ř É Ú Í Í ě ž ě š á á á Í ě č ě é á é á ě á ů č Í é ě é ž ě á š ě ě é ě é á á á č á ů á č ůí ě ě é á Í ž á ů á á ě á č á ž Úč á
ě Ť Í ď ž Ě Í Í ÚŘ š é á ě á á Č Í Í Í É Ú Í Í Í Í Ě Í Í ŘÍ Í Í Ř É Ú Í Í á á š á žá á ě ů ě ů é š ě ě é áž č ě š é č š é č č č é č á ů á ů č ě žá á ů ě ů é š ě ě é áž ě ž ě š Š á ó Í á á á ě é š ů á á
VíceCo je obsahem numerických metod?
Numerické metody Úvod Úvod Co je obsahem numerických metod? Numerické metody slouží k přibližnému výpočtu věcí, které se přesně vypočítat bud nedají vůbec, nebo by byl výpočet neúměrně pracný. Obsahem
VíceŽú é ú é é ů é Ž Ž ř Č é Ž ř é Ž ž ř é ú é é é Ž é ú ř ó é Č ú ú ř ú úř ř Ž ú ř ř ř Ú é é ú ú ů é ú Č ř ř ř ů
ř é é ů ú Ú Č ů ú Í ř Č ů ú Í Ž ž ž ž ř é ž Žú é ú é é ů é Ž Ž ř Č é Ž ř é Ž ž ř é ú é é é Ž é ú ř ó é Č ú ú ř ú úř ř Ž ú ř ř ř Ú é é ú ú ů é ú Č ř ř ř ů é ů Ě Í ř ů ú ř é Ž ž ř é ř ř úř ř é é é ž ř ž
Více2. Schurova věta. Petr Tichý. 3. října 2012
2. Schurova věta Petr Tichý 3. října 2012 1 Podobnostní transformace a výpočet vlastních čísel Obecný princip: Úloha: Řešíme-li matematickou úlohu, je často velmi vhodné hledat její ekvivalentní formulaci
Víceý é ě č Ž ýš ý č ě š ě ě Ů Č ý é ě úč ň é ě Ť č ě é č č ě š é ď É Š Ů úč
ý ě ě ý č ó ýš ý č ě š ě ě č ý é ě é ě Ě č ň é ě č ň Í ň ě ú ú é ě úý ý č č ň ě š Š Ů úč é ý é ě č Ž ýš ý č ě š ě ě Ů Č ý é ě úč ň é ě Ť č ě é č č ě š é ď É Š Ů úč ý ě ě ý č é ý ýš ý č ě š ě ě č é ě é
VíceVibrace molekul a skleníkový jev
F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr 2013-2014 IX. Vibrace molekul a skleníkový jev KOTLÁŘSKÁ 23. DUBNA 2014 Úvodem Exkurs do prostorové symetrie vibrací a využití teorie bodových grup
VíceVibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek
Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek Atomy vázané v mřížce nejsou v klidu. Míru jejich pohybu vyjadřuje podobně jako u plynů a kapalin teplota. - Elastické vlny v kontinuu neatomární
VíceŘ Ů č č č ň ř ň ř ř ř ř Ú ž ř Í č č č č ň ř č Ž ň ř č ň ř Ů ů ř ů ň ří ů ň ř ř ů ří ú ů ň ř ž ž ž ž ž ž ů Ž ř ú ň č ž ř ř č ž ž č Ž č ž ň ň ří č ř ř ž
č č Í č č č Č ó č Č š č ř ů č ů ú ů úč ž úč č ů č ů ů ř ř úč č ů č Í ů ř ř č ř ř ř ň Ú Ř Ů č č č ň ř ň ř ř ř ř Ú ž ř Í č č č č ň ř č Ž ň ř č ň ř Ů ů ř ů ň ří ů ň ř ř ů ří ú ů ň ř ž ž ž ž ž ž ů Ž ř ú ň
VíceMatematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 14.
Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan 14. Vlastní vektory Bud V vektorový prostor nad polem P. Lineární zobrazení f : V
Víceď ž ř ý ý ú ý ý ž ř ý ž ř ý ú ň Ř Ř ř ď ý ů ň Š ž ř ý Ř ý Ř ž ř ý ř ž ž ů Íý ř
Ě Ú Í Č Š ó ř ř ů ů ž ř ý ý ř ů ř ý ý Ž Ý Ě ů ý ů ó ž ř ý ž ž Š Ú ř ž ř ž ř ý Č ř Ř ů ý ž ř ý ž ž ď ž ř ý ý ú ý ý ž ř ý ž ř ý ú ň Ř Ř ř ď ý ů ň Š ž ř ý Ř ý Ř ž ř ý ř ž ž ů Íý ř ý ů ž ů ý Č ď ž ř ý ř ř
VícePodobnostní transformace
Schurova věta 1 Podobnostní transformace a výpočet vlastních čísel Obecný princip: Úloha: Řešíme-li matematickou úlohu, je často velmi vhodné hledat její ekvivalentní formulaci tak, aby se řešení úlohy
Víceš é Č šť é ř Č ř ý ý ž ž é Č é Č ř š ů ř é é ý ó ž ý ř ý ý š ý ř é š ý ř ř é é ý ú é ř é šř ý ř Č š é ř ó ý Č ý é ř é ýš ý ý é é é ý ý ý ý é šť é ý ř
Í Ř úř Č Ř Á Í Í ŘÍ Í Á Í Ř É Í Á Í š ž ď ž ú ř é ř š ý é š é é ý ó ý é š ý Č š Í é ř ý ř é š ů š ž ů ř ž ř é é é é ý ř ý Í ý é ý ř ž ž ž é ý Č Č é ž ů ý ř š ř ýš ř ř š ú ň ž ů é ž ř ý ž ý ř ř é šť é š
VíceZáklady maticového počtu Matice, determinant, definitnost
Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost Petr Liška Masarykova univerzita 18.9.2014 Matice a vektory Matice Matice typu m n je pravoúhlé (nebo obdélníkové) schéma, které má m řádků a n
VíceStatika. fn,n+1 F = N n,n+1
Statika Zkoumá síly a momenty působící na robota v klidu. Uvažuje tíhu jednotlivých ramen a břemene. Uvažuje sílu a moment, kterou působí robot na okolí. Uvažuje konečné tuhosti ramen a kloubů. V našem
Víceý ě ů ů ě Í ň ý ň ď
Ú Íď ú ě ž ž ů ě ů ž ě ů ě ú ú ě ý Ž ž ě ú Č ú ě Í ý ý Č ň ě ů ú ě ě ú ú ěú ů ě ď ň ý ě ů ů ě Í ň ý ň ď ů ý ž ž ú ě ě ů ú ě ě ě ě ý ý ů ě ú ě Í Ž ý ů ý ý ň ě ě ě ě ú ů ů ý ú ů ž ú ž ý ž ě ú ě ě Í ě ý ě
VícePřipomenutí co je to soustava lineárních rovnic
Připomenutí co je to soustava lineárních rovnic Příklad 2x 3y + z = 5 3x + 5y + 2z = 4 x + 2y z = 1 Soustava lineárních rovnic obecně Maticový tvar: a 11 x 1 + a 12 x 2 + + a 1n x n = b 1 a 21 x 1 + a
VíceÍ ÁŇ Ý ÚŘ Í Ů É Č Ú ň ú Ú ů Ž Í ň ů Ž Ž ů Ž ó ů ů ú Ž Ž ť ť ť Ž ů ů Ž ů ů Ž
Í ÁŇ Ý ú ů Á Č Ř ň ú ť ů ú ů Í ů ó Ž ů Ž ů ů Č Ú ú ň Ú Č Ú Č Í ÁŇ Ý ÚŘ Í Ů É Č Ú ň ú Ú ů Ž Í ň ů Ž Ž ů Ž ó ů ů ú Ž Ž ť ť ť Ž ů ů Ž ů ů Ž ů ů ť ů ů ů Ž ú Ž ů Ž Í ů ů Ž ú ů Ž ů Ž ů Ž ů ů ú ů Ž ů Ž ú ů ú
VícePřijímací zkouška na navazující magisterské studium Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy
Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 013 Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy Studijní program Učitelství pro základní školy - obor Učitelství fyziky
VíceStavební fakulta Katedra mechaniky. Jaroslav Kruis, Petr Štemberk
České vysoké učení technické v Praze Stavební fakulta Katedra mechaniky Fuzzy množiny, fuzzy čísla a jejich aplikace v inženýrství Jaroslav Kruis, Petr Štemberk Obsah Nejistoty Teorie pravděpodobnosti
VíceNumerické metody a programování. Lekce 4
Numerické metody a programování Lekce 4 Linarní algebra soustava lineárních algebraických rovnic a 11 a 12 x 2 a 1, N x N = b 1 a 21 a 22 x 2 a 2, N x N = b 2 a M,1 a M,2 x 2 a M,N x N = b M zkráceně A
VíceČ ů ť ú ů ť ť ú ů ů ť ť ň ů Ť ť ů ó Č ú ť ů ů ů ú ó ó ť ů ů ú ú ú Á ú ť ť ó ň ů ů ň ť Ů Ů ť ň ů ů
ň ú ú ů ů ť ú ů ů ó ů ú ň ň ú ů ů ň ň ť ň ň ů ň Ů ň ú Ů Ů ů ó ť Á Ť Č ů ť ú ů ť ť ú ů ů ť ť ň ů Ť ť ů ó Č ú ť ů ů ů ú ó ó ť ů ů ú ú ú Á ú ť ť ó ň ů ů ň ť Ů Ů ť ň ů ů Ř ů ó ť ť ů ó ů ú ÚČ ú ů ů ť ť ú ů
Víceě ř ů ř ě ů ř ý ů ř ř ěř ů Č ě ý ě ř Č ěř ř ú ý
ě ř ů ř ř ý ů ř ěř ů ě ř Č ý ř ř ě ě ř ý ě ř ý ě ý Č úč ů Ž ů ř ě ě ěř ě ř ů ř ě ů ř ý ů ř ř ěř ů Č ě ý ě ř Č ěř ř ú ý ě ě ř ě ý ů Ú ě ý ů ě ů ě ý ř ě ů ř ě ů ů ř ě ý ř ě ř ě ř ň ř ů ň ř ů ď ř ř ů ď ň
VíceSoustava m lineárních rovnic o n neznámých je systém
1 1.2. Soustavy lineárních rovnic Soustava lineárních rovnic Soustava m lineárních rovnic o n neznámých je systém a 11 x 1 + a 12 x 2 +... + a 1n x n = b 1 a 21 x 1 + a 22 x 2 +... + a 2n x n = b 2...
VíceDIPLOMOVÁ PRÁCE OPTIMALIZACE MECHANICKÝCH
DIPLOMOVÁ PRÁCE OPTIMALIZACE MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ MECHANISMU TETRASPHERE Vypracoval: Jaroslav Štorkán Vedoucí práce: prof. Ing. Michael Valášek, DrSc. CÍLE PRÁCE Sestavit programy pro kinematické, dynamické
Více9.1 Definice a rovnice kuželoseček
9. Kuželosečky a kvadriky 9.1 Definice a rovnice kuželoseček Kuželosečka - řez na kruhovém kuželi, množina bodů splňujících kvadratickou rovnici ve dvou proměnných. Elipsa parametricky: X(t) = (a cos t,
Více2 Vektorové normy. Základy numerické matematiky - NMNM201. Definice 1 (Norma). Norma je funkcionál splňující pro libovolné vektory x a y a pro
Cvičení 1 Základy numerické matematiky - NMNM201 1 Základní pojmy opakování Definice 1 (Norma). Norma je funkcionál splňující pro libovolné vektory x a y a pro libovolný skalár α C následující podmínky:
Víceš é ě é é č ě é é ž é č ž é é ě ý é é ý č Í č č ů ý ě ň é ů é ů ů š ě š ě ě ň ě ů š ý ý č č ů Ú Ú ý ě ů ý ě ž é ž č č Ú ž ž ě ě ě Š ů ě ý ě ň ý ě ý Ť
ě ýú Č š š ě ě Č ž ě ú Č ú č ě ě š ů ú é ú Č Ř š é č é Ú Č ž ě é ů ý Ú Č š ž Ú ž č é é š ý č ě ý č é éč Ú ž š é é ý é č ě Č č ý ť éč ý ů ž č ť ý ý č ě é ď č Ť š č ě š ú šť é č ě ě ě š ů ú Č č é ě é ú é
VíceObsah PŘEDMLUVA...9 ÚVOD TEORETICKÁ MECHANIKA...15
Obsah PŘEDMLUVA...9 ÚVOD...11 1. TEORETICKÁ MECHANIKA...15 1.1 INTEGRÁLNÍ PRINCIPY MECHANIKY... 16 1.1.1 Základní pojmy z mechaniky... 16 1.1.2 Integrální principy... 18 1.1.3 Hamiltonův princip nejmenší
VíceVlastní čísla a vlastní vektory
5 Vlastní čísla a vlastní vektor Poznámka: Je-li A : V V lineární zobrazení z prostoru V do prostoru V někd se takové zobrazení nazývá lineárním operátorem, pak je přirozeným požadavkem najít takovou bázi
VíceĚ ť ť Á ď ť ť Ň Ě Ě Ž ť ť Á ÁŽ Ě Á Ý ť ť
Č Č Á Ú Ž ť Ž ť Ž ť Ž ť Ž ť Ž Ž Ž Ž ť Ž ť ť Ě ť ť Á ď ť ť Ň Ě Ě Ž ť ť Á ÁŽ Ě Á Ý ť ť Ů Ž Ž Č Ž Á Ě ť Ž Ž ť Ž Ž Ž ť ť Ž ť Ž Ž Ý É É Ž Ž Ž Ž Á ť Ž Á É É Č Ž ť Ž ť ť Ž Ž Ž ť Ž ť Ů Č ť Ž Ů ť Ž ť ť Č Ž Č Ž
Víceč ěř č č č ř č é ó é é ž é ř ý ž č č ó č ř ř ž č č é ě č č ě č é ř ě č č ě č ř é é ě ě ě ť ř č č ý ž č č ř ř ž ý č ý Í ř ý č ý č ý ž é ř ý ž č
ř é ř é ř ř Í č ř ě ř ř é ř ř ž ř ě é č ň é ě úř úř ř ř ě é ě č ě ř ě é ř ř č ř ý ě ř č ž ř č é č ě č ž é č ěř ř č ěř ř č ěř Í Í ž é ř ý ž č Í ř ř é ř č ř č ř ě úř č ěř č č č ř č é ó é é ž é ř ý ž č č
VíceNumerické metody a programování
Projekt: Inovace výuky optiky se zaměřením na získání experimentálních dovedností Registrační číslo: CZ.1.7/2.2./28.157 Numerické metody a programování Lekce 4 Tento projekt je spolufinancován Evropským
VíceÝ ů ů ú ů ů ů ú č ú ú ů ů Ř úč ŤŤÉ Á úč ů ť Č ú
Ý ŘÍ Ě É š Ž Č Ž Ž š č Á č úč úč č č č č č Ď š š ň č ň ú ú š ů ď ú úč č č ú ň ů ň ů č ú ů Ý ů ů ú ů ů ů ú č ú ú ů ů Ř úč ŤŤÉ Á úč ů ť Č ú ŘÍ Ě É š Ž Č Ž Ž š č č č úč č ů úč č úč úč č Ď ú ů ů č č č š ň
Víceě ě ě ě š Ť ě š Ť š ň ě ě ž ě ě Ť ě ě ě ě ě Ť š ž ě ě ě Ť Ť š Í ěž ž ě ěž Á Ě Ě Á Ě É ě ě ě š Ž Ú ž ě ě š ě Ť š Ť ě Š Ť š Š Í ě š Ť ž ě š ě Ť
Á Á ŘÍ ě ě Í Ž š Ť Ť Ý ě ě š Ť ž ě ž ě ě ž ě Ť š ě ž Ó Ť š Ť ě ž ě Š ě ď Ť š Š ě Ť ě š ž ě š ě ě ě š ě ě ě ě š ě Ž Ť š ň Ž Ť ě ž ě šť ě ě ě ě ě ě ě ě š Ť ě š Ť š ň ě ě ž ě ě Ť ě ě ě ě ě Ť š ž ě ě ě Ť Ť
Víceď ž ž Š š ť ž Ó ž ý ž Ž ď
ž Ó Ž ý ž ý ž Š ž ý ý ž ž ý ď Ž ý ž ď ž ž Š š ť ž Ó ž ý ž Ž ď ý ý š ý ý ý ý ý ý ž ý ý ý ž ý ý ž ž ý ý ý ý ý ž ž ž ž š ž Ů ý ý ý ý ý š ž ý ý ý ý š ž ý ý ž ó ť ž ž ž š ý ž Á ý š ž š ý ý ý ý š ž ž ý ž ž ž
Víceč č Ť ď
č č Ť ď Ě č úň č Ť Í Ť Ť Ť č Ť č ď č Ť Ů č Í ť Ó Í č č Ú ň č Í ď Í č Í ď č ď Ť č Ť Ť Ť ň Ť ď ď Ť Ú č č Ť č Ě č Ý Í ň č Ť Í ď úť Ť č Ť Ú ň Ť č Ť Ť Í Ť Ť ď Ť č Ů ň Ť č Ť Í Ť Í Ť ň ů Ú Ú ď ú Ó ď č Ó ú ň č
VíceLehký úvod do kvantové teorie II
1 Lehký úvod do kvantové teorie II 5 Harmonický oscilátor Na příkladu harmonického oscilátoru, jehož klasické řešení známe z Fyziky 1, si ukážeme typické postupy při hledání vlastních hodnot operátoru
Víceú ž ú š ř š ň ř ř š ř ř ř É ú ř
ť ň Ý ř š ú Č Š ů š ÚÚ ď šé Í ď Ť ď š Í ř ú ž ú š ř š ň ř ř š ř ř ř É ú ř ň ú ď ú ř Ú ú ř ř š ú ř š š š š š ú Ú š É ň ů ťů ř Ž ž ď ř Ž ú ů ů ů ř ř ž ů ř ů ů ň ů š š ů ů š ž ř ř ř ž ř šť ř ř ř ž ž ů ř ú
VíceÝ é ě é é Ý é Ú é é Ý Š ě é Č ě Ý ě ž é é é Í é Č Š Ž é ž é ž é é ě é é ž é ě Ž é é é é ě Á ÁŘ
é é é é é é é é ě Č Č é é ě ž Ž ě Ž ů é Č ž ě Ž Š ě Ř Ž ž ů ě ě é Ž Ž ů Ž Š éž Ý Š é é ž ů é Ž ě Ř Ž Š ů é ě Č ž é é é ě Ž é ž é Š ě ů é é ě ž ě Ž Š Á ů ě é Ý Í ě ě ě Č Ž ě é Ý é ě é é Ý é Ú é é Ý Š ě
Více21. Úvod do teorie parciálních diferenciálních rovnic
21. Úvod do teorie parciálních diferenciálních rovnic Aplikovaná matematika IV, NMAF074 M. Rokyta, KMA MFF UK LS 2014/15 21.1 Základní termíny Definice Vektor tvaru α = (α 1,...,α m ), kde α j N {0}, j
VícePohyby částic ve vnějším poli A) Homogenní pole. qb m. cyklotronová frekvence. dt = = 0. 2 ω PČ 1
Způsob popisu Pohb částic v poli vnějším Pohb částic v selfkonsistentním poli Kinetické rovnice Hdrodnamické rovnice * tekutin * 1 tekutina * magnetohdrodnamika Pohb částic ve vnějším poli A) Homogenní
VíceVI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku
VI Maticový počet VI1 Základní operace s maticemi Definice Tabulku a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n, a m1 a m2 a mn kde a ij R, i = 1,, m, j = 1,, n, nazýváme maticí typu m n Zkráceně zapisujeme (a ij i=1m
Víceď š š š š ň ť Í Í š Í š š Č ť š š š ň š Ů š š šť š š
š ď š š š š ň ť Í Í š Í š š Č ť š š š ň š Ů š š šť š š Ť Í ť Í ť š Í š š Í š Í Í š Í ť š ň Í Ó Ť š Í š ď ť Ě Í Í š Ť š š š š Í š Í š š ď Í Í š Ů Í Í š Í Í ň š Í Ž Í Ú š Í Í Í Í ť ň Ž Í Í Ť š Ě Í Í š š
VíceMolekuly 1 12/4/2011. Molekula definice IUPAC. Molekuly. Proč existují molekuly? Kosselův model. Představy o molekulách
1/4/011 Molekuly 1 Molekula definice IUPC elektricky neutrální entita sestávající z více nežli jednoho atomu. Přesně, molekula, v níž je počet atomů větší nežli jedna, musí odpovídat snížení na ploše potenciální
VíceAplikovaná numerická matematika - ANM
Aplikovaná numerická matematika - ANM 3 Řešení soustav lineárních rovnic iterační metody doc Ing Róbert Lórencz, CSc České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií Katedra počítačových
Víceé é ý ý Í Č ý é š ý é é é č ú č é š é é é é š Í é é é é é č é č č é ý č č č č Í č é č č č č š é é ú ý ý Č Í ň ů é é é č é č ý Č č é é č ý é é é ý ý š
š é é č č Č č é é é č Č č é é č é ý ý Č é é š ú ú é Í é č č š ý Ýč ý č ú č č č č č č ú Í ý é é ó č ý š č ý ý č ý ý ů č ý Ť ý ů č ý č ý Í č ý é č ú Í ú ý š š é é é é ý ý Í Č ý é š ý é é é č ú č é š é é
VíceÝ Á Š Ť ě ř ě ě ě ř ě ř ř ě ě ř ě ů ř ř ě ž ř ě Í ě ě ě ě ů ě ě ř ů ěž ř ě ů ř ě ů ž ě ň ú ú ů ž ů Ř ř ž ů ě ř ř ěř ů ěř ů ů ů ě ů ě ů ž ě ř ř ě ř ě ě
ř Ý Á Í Š Ť ř ř ž ř Í Í Í ž ě ď ř ě ř ě ě ř ů ě ů ž ě Í ů ž ř ž ž ř ď ě ě ě Á ř ř ú ě ě Ť ó ě ě ě ě ě ě ó Ú ě ř Ý Á Š Ť ě ř ě ě ě ř ě ř ř ě ě ř ě ů ř ř ě ž ř ě Í ě ě ě ě ů ě ě ř ů ěž ř ě ů ř ě ů ž ě ň
Vícef x = f y j i y j x i y = f(x), y = f(y),
Cvičení 1 Definice δ ij, ε ijk, Einsteinovo sumační pravidlo, δ ii, ε ijk ε lmk. Cvičení 2 Štoll, Tolar: D3.55, D3.63 Cvičení 3 Zopakujte si větu o derivovování složené funkce více proměnných (chain rule).
VíceSlovo ALGEBRA pochází z arabského al-jabr, což znamená nahrazení. Toto slovo se objevilo v názvu knihy
1 Lineární algebra Slovo ALGEBRA pochází z arabského al-jabr, což znamená nahrazení. Toto slovo se objevilo v názvu knihy islámského matematika Hisab al-džebr val-muqabala ( Věda o redukci a vzájemném
VíceŽ ť ř ň Ó ř Č ň Ť ť ť ů ť ť
ň ň Ž ť ř ň Ó ř Č ň Ť ť ť ů ť ť ď Ó ď ď ď ň Ě ď ď Ě ť Ě Ť ď ď Ť ň ň Ú Ť ť Ž Ú ň Ó ť Ě Ú ď ť Ť ď Ý ť Á Ž ť ť ď ť Ó Ú ť Ý ď Ť ť ť ť ť Á Ó ň ó Á Ě Ó Ó ť ť ť ť Ž ť Ť ň ť Ó Ý Ó ň Ě Ó ť ť ň Á Ě Ó ň Ť Ó ď ť ť
VíceVYBRANÉ PARTIE Z NUMERICKÉ MATEMATIKY
VYBRANÉ PARTIE Z NUMERICKÉ MATEMATIKY Jan Krejčí 31. srpna 2006 jkrejci@physics.ujep.cz http://physics.ujep.cz/~jkrejci Obsah 1 Přímé metody řešení soustav lineárních rovnic 3 1.1 Gaussova eliminace...............................
VíceGraf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,2 m. Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,3 m
Řešení úloh 1. kola 59. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie B Autoři úloh: J. Thomas (1,, 3, 4, 7), J. Jírů (5), P. Šedivý (6) 1.a) Je-li pohyb kuličky rovnoměrně zrychlený, bude pro uraženou dráhu
VíceŮ ž ž ž ú ž ž š úč Ů š ú ž ú ň ú ú ú ž š ú ú ň ž ú ž
Ý ú ú ú ň š ň š Š ú Ů ž ž ž ú ž ž š úč Ů š ú ž ú ň ú ú ú ž š ú ú ň ž ú ž ú žň ú š š ú Ý ž Ů ú ú ú žň š ú Ď š É š š ž ú ž ú ú ú ú šť ú ú ň ú ú ú ú ú Ý Ů ž ž ú ž ú š ú Ě ň ť š š š ú Š š Š š š ú Á ú ú Ě š
VíceÝ Ť ň Ť Ť Ó Ť Ú ď Ú ř Ž Ť Ť Ť Á Ď Ť Ť ů Ď ř Ť ů Ď Ť ď ď ť Ť ď
Ť Ú ň Ť ó Ů ď Ť Ť ť ď ť ť ť ď ů ů Ť Ó ť ň Ť ď Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ý Ť ň Ť Ť Ó Ť Ú ď Ú ř Ž Ť Ť Ť Á Ď Ť Ť ů Ď ř Ť ů Ď Ť ď ď ť Ť ď Ý ť ň Ť Š Č ť Ť Ť Ž ť Ť ř Ť ř Ť ř ň ď ř Ť Ť Ě ř Ú Ť ř Ť Ť Ť Ť Ť ť Ú ď ť ď Ý Ť Ť Ť
VíceUspořádanou n-tici reálných čísel nazveme aritmetický vektor (vektor), ā = (a 1, a 2,..., a n ). Čísla a 1, a 2,..., a n se nazývají složky vektoru
1 1. Lineární algebra 1.1. Lineární závislost a nezávislost vektorů. Hodnost matice Aritmetické vektory Uspořádanou n-tici reálných čísel nazveme aritmetický vektor (vektor), ā = (a 1, a 2,..., a n ).
Více