VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Finanční analýza vybraného podniku. Bakalářská práce

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA KATEDRA EKONOMICKÝCH STUDIÍ Finanční analýza vybraného podniku Bakalářská práce Autor: Petra Jurková Vedoucí práce: Ing. Petra Kozáková, Ph.D. 2016

2

3 Anotace Bakalářská práce se zabývá finanční analýzou vybrané firmy. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou popsány metody finanční analýzy firmy a v praktické části jsou tyto metody aplikovány na konkrétní firmu, a to v letech Závěrem je zhodnoceno zjištěné finanční zdraví firmy a jsou stanovena případná doporučení vedoucí ke zlepšení současné finanční situace analyzované společnosti. Klíčová slova Finanční analýza, analýza absolutních ukazatelů, analýza rozdílových ukazatelů, analýza poměrových ukazatelů, odvětvové srovnání. Annotation The bachelor thesis deals with the financial analysis of the selected company. The thesis is divided into theoretical and practical part. The theoretical part describes the methods of financial analysis of the company and these methods are applied to a particular company in the years of in the practical part. In the conclusion, the identified financial health of the company is assessed and any recommendations are set out to improve the current financial situation of the analyzed company. Key words Financial analysis, analysis of absolute indicators, analysis of the differential characteristics, analysis of the ratios, sector comparison.

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala mé vedoucí bakalářské práce, paní Ing. Petře Kozákové, Ph.D., za její odborné vedení, rady a čas, který mi věnovala. Chtěla bych zároveň poděkovat mému příteli, za jeho plnou oporu. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat mé rodině a přátelům za poskytnutí skvělého zázemí po celou dobu studia.

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

6 Obsah 1 Úvod Teoretická část Definice finanční analýzy Historie a význam finanční analýzy Cíle finanční analýzy Uživatelé finanční analýzy Základní pravidla finančního řízení Zdroje pro finanční analýzu Rozvaha Výkaz zisku a ztrát Výkaz cash-flow Nedostatky zdrojů pro finanční analýzu Analýza absolutních ukazatelů Horizontální analýza (analýza trendů) Vertikální analýza (procentní rozbor) Analýza rozdílových ukazatelů Čistý pracovní kapitál Čisté pohotové prostředky Čistý peněžní majetek Analýza poměrových ukazatelů Ukazatele rentability Ukazatele likvidity Ukazatele aktivity Ukazatele zadluženosti Analýza soustav ukazatelů DuPont rozklad... 29

7 Bankrotní modely Bonitní modely Praktická část Představení firmy Analýza absolutních ukazatelů Horizontální analýza Vertikální analýza Analýza rozdílových ukazatelů Čistý pracovní kapitál Čistý peněžní majetek Analýza poměrových ukazatelů Ukazatele likvidity Ukazatele rentability Ukazatele aktivity Ukazatele zadluženosti Analýza soustav ukazatelů DuPont rozklad Bankrotní modely Odvětvové srovnání Závěr Literatura Seznam vzorců Seznam obrázků Seznam grafů Seznam tabulek Seznam příloh... 74

8 1 Úvod Finanční analýza je důležitým prostředkem ke zjištění finančního zdraví podniku. K základním cílům finančního řízení, patří dosahování finanční stability a platební schopnosti. Firma by měla být schopna vytvářet zisk, zajistit růst majetku a zhodnocovat vložený kapitál. Zhodnocení kapitálu je pro podnik nejdůležitější kritérium. Aby firmy zjistily jejich finanční a ekonomickou stránku a tím i platební schopnost, využívají finanční analýzu. Finanční analýza je systematický rozbor získaných dat obsažených v účetních výkazech. Definuje silné a slabé stránky podniku, zhodnocuje jeho minulost, současnost a dále předpovídá budoucí finanční podmínky. Je zároveň důležitým ukazatelem pro hodnocení firmy při získávání bankovních úvěrů a půjček, nebo pro krátkodobé i dlouhodobé finanční plánování podniku. V neposlední řadě je analýza využívána pro zjištění finančního zdraví konkurenčních firem. Cílem práce je finanční analýza podniku EURO BAGGING, s.r.o., zjištění jeho finančního zdraví a v případě zjištění slabých míst doporučení nápravných opatření. Jako hlavní nástroje budou použity analýzy absolutních ukazatelů, poměrových ukazatelů a analýza soustav ukazatelů. Nakonec budou výsledky firmy porovnány s průměrnými hodnotami poměrových ukazatelů v odvětví. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se snaží přiblížit metody a postupy, které jsou pro finanční analýzu důležité a podle kterých je tato práce zpracována. Do teoretické části jsou zahrnuty analýzy absolutních ukazatelů, rozdílových ukazatelů, poměrových ukazatelů a na závěr i analýza soustav ukazatelů. Druhá, praktická část, je zaměřena na finanční analýzu společnosti za pomoci aplikace metod a postupů, které jsou uvedeny v teoretické části. V praktické části se pro výpočty jednotlivých ukazatelů vychází z veřejně dostupných zdrojů. Mezi tyto zdroje patří účetní výkazy dané společnosti. Společnost je posuzována v letech , což je dostatečně dlouhá časová řada pro posouzení finančního vývoje této společnosti. 8

9 2 Teoretická část 2.1 Definice finanční analýzy Finanční analýza se dá definovat několika způsoby. Nejpřesnější definice nám říká, že finanční analýza představuje systematických rozbor získaných dat, obsažených v účetních výkazech. Zahrnuje hodnocení jak firemní minulosti, tak i finanční současnosti a dále předpovídá budoucí finanční podmínky. Finanční analýzu si můžeme představit jako rozbor kterékoli činnosti, v souvislosti s níž je možno uvažovat o čase a penězích. (Růčková, 2011) 2.2 Historie a význam finanční analýzy Za zemi původu finanční analýzy se považují Spojené státy americké, které se zpočátku věnovaly teoretické části této analýzy. Finanční analýzy zpočátku znázorňovaly absolutní změny v účetních výsledcích. Rozvaha a výkaz zisku a ztráty se ale později ukázaly jako kvalitní zdroj informací pro zjišťování úvěrové schopnosti podniků. (Růčková, 2011) V praxi se můžeme setkat s finanční analýzou již několik desítek let. Během této doby se analýza vyvíjela a její struktura se značně změnila v době, kdy se začaly využívat počítače, neboť v důsledku této skutečnosti se změnily i matematické principy. (Růčková, 2011) V České republice byla finanční analýza zpočátku známa jako analýza bilanční, a to v období před druhou světovou válkou. Po roce 1989 se v České Republice začala hojně používat pro rozbor finanční situace podniku, odvětví a státu. V současné době se stává oblíbeným nástrojem při hodnocení ekonomické situace firmy. (Růčková, 2011) Z časového pohledu má finanční analýza smysl hned ve dvou rovinách. V první rovině se ohlížíme do minulosti a hodnotíme, jak se firma vyvíjela až do současnosti. V druhé rovině nám analýza slouží jako základ finančního plánování. Umožní jak krátkodobé plánování sloužící pro běžný chod firmy, tak i pro dlouhodobé strategické plánování související s rozvojem firmy. (Růčková, 2011) 9

10 2.3 Cíle finanční analýzy Hlavním cílem finanční analýzy je poznat finanční zdraví firmy, identifikovat slabiny vedoucí k potenciálním problémům a determinovat silné stránky firmy. (Blaha, Jindřichovská, 2006) Dále k základním cílům finančního řízení, do kterého spadá finanční analýza, patří dosahování finanční stability, která je hodnocena pomocí dvou základních kritérií.: - Schopnosti vytvářet zisk, zajištění růstu majetku a zhodnocování vloženého kapitálu, což je pro podnik nejdůležitějším kritériem. - Zajištění platební schopnosti podniku. (Růčková, 2011) 2.4 Uživatelé finanční analýzy Informace o finančním stavu podniku zajímá především subjekty, kteří přicházejí s podnikem do kontaktu. V podmínkách rozvinutého tržního hospodářství lze uživatele členit do těchto kategorií (Jiříček, Morávková, 2008): Management podniku Vedení podniku, které má hlavní odpovědnost za celkovou činnost podniku a je hlavním uživatelem účetních informací. Vlastníci podniku Vlastníci investují kapitál do podniku z důvodu jeho zhodnocení. Pro rozhodnutí, zda investovat či nikoli, je zapotřebí zajištění potřebných informací. Věřitelé podniku Do této skupiny patří věřitelé, u kterých je třeba uspokojit jejich nároky vůči podniku. Mezi krátkodobé věřitele patří dodavatelé, stát a banky, které zajišťují krátkodobé úvěry. Pro tyto krátkodobé věřitele jsou důležité ukazatele likvidity. Do dlouhodobých věřitelů se řadí banky, leasingové společnosti, dále investiční a penzijní fondy apod. Tito věřitelé naopak vyžadují informace o dlouhodobé likviditě podniku. Dále jsou pro ně důležité ukazatele finanční stability podniku a míry jeho zadluženosti. Zákazníci Požadují informace, které by mohly potvrdit, že je pro ně podnik vhodným stabilním a spolehlivým zdrojem zásobování. Ohlíží se na dlouhodobé vyhlídky podniku a jeho rozvoj. Zaměstnanci podniku Pro zaměstnance jsou důležité informace, podle kterých by mohli posuzovat zajištěnost zaměstnání v budoucnu. 10

11 Vláda, státní orgány Patří mezi významné kategorie uživatelů. Do této skupiny se řadí správa sociálního zabezpečení, finanční úřady, orgány statistiky a další. Konkurenční podniky Tuto kategorii zajímají výsledky podniku. Na základě výsledků podniku může konkurence porovnávat podnik s vlastními výsledky, usilovat o získání kontroly nad činností tohoto podniku nebo uvažovat nad jeho koupí. 2.5 Základní pravidla finančního řízení Tato pravidla vycházejí z dlouhodobých zkušeností ve vytváření kapitálové struktury. Stanoví strukturu kapitálové potřeby, nikoliv však její optimální výši. (Synek, 2007) Zlaté bilanční pravidlo - Jde v podstatě o to, aby se dodržovalo financování dlouhodobého majetku dlouhodobým kapitálem, a naopak (Jiříček, Morávková, 2008). Dlouhodobým majetkem jsou stálá aktiva a dlouhodobými zdroji je vlastní kapitál. Takto vypadá mírnější podoba. V přísnější podobě se do dlouhodobého majetku zahrnují i trvale vázaná oběžná aktiva a do dlouhodobých zdrojů dlouhodobý cizí kapitál. (Synek, 2007) Zlaté pravidlo vyrovnání rizik - Pravidlo je také známo pod označením pravidlo vertikální kapitálové struktury. Požaduje, aby poměr vlastních zdrojů byl 1:1 k cizím zdrojům. (Synek, 2007) Zlaté pari pravidlo - Pravidlo požaduje, aby dlouhodobý majetek byl kryt pouze vlastním kapitálem. (Synek, 2007) Zlaté poměrové pravidlo - Požaduje, aby tempo růstu investic ani z krátkodobého pohledu nepředstihovalo tempo růstu tržeb. (Synek, 2007) Pravidlo jedna ku jedné - Stav pokladny, dlužnických pohledávek a směnek nesmí být dohromady menší než krátkodobé cizí zdroje. (Synek, 2007) Pravidlo dva ku jedné - U tohoto pravidla by oběžná aktiva měla být minimálně dvakrát tak velká než krátkodobé zdroje. (Synek, 2007) 2.6 Zdroje pro finanční analýzu Hlavním zdrojem pro finanční analýzu jsou účetní výkazy podniku. Ty mají zachytit věrnou a skutečnou situaci podniku. Mezi nejběžněji dostupné finanční informace 11

12 o podniku patří výroční zpráva společnosti - účetní závěrka (Blaha, Jindřichovská, 2006). Na úvod je důležité zdůraznit, že každý podnik musí mít správně vedené účetnictví. Pro správnost vedení účetnictví a účetních výkazů se musí každá společnost držet pár základních zákonů a vyhlášek či metodik. Mezi ně patří Zákon č. 513/1991Sb. obchodní zákoník. Ten byl roku 2014 nahrazen Zákonem o obchodních korporacích. Dále se postupuje podle Zákona o účetnictví 563/1991 Sb. V tomto zákoníku jsou popsány české účetní standardy. Rovněž je důležitá vyhláška MF ČR č. 500/2002 Sb. a v neposlední řadě jsou pro podnik důležité směrnice k vedení účetnictví. (Knápková, Pavelková, 2010) Výroční zpráva informuje majitele, obchodní partnery, finanční ústavy, zákazníky, popřípadě potenciální investory, o majetkové, finanční a důchodové situaci podniku. Firmy, které mají povinný audit, mají povinnost nechat výroční zprávu ověřit auditorem a zveřejnit ji na obchodním věstníku (Růčková, 2011). Zpráva obsahuje kromě rozvahy, výkazu zisku a ztráty, popřípadě výkazu cash-flow i přílohy k účetní závěrce. V nich se objevují komentáře k hlavním událostem minulého roku a uvádí se v nich předpovědi pro následující rok (Blaha, Jindřichovská, 2006). Pro finančního analytika je přednější zjistit, co výroční zpráva neobsahuje, čemu se vyhýbá, než se soustředit na to, co zdůrazňuje. Ve zprávě totiž není zmíněn kterýkoli detail o podnikatelském záměru podniku. (Mrkvička, Kolář, 2006) Rozvaha Rozvaha je účetním výkazem, který poskytuje informace o finanční situaci podniku. Bilanční formou zachycuje informace o skutečném stavu a složení majetku (aktiva) a o zdrojích jeho financování (pasiva) k určitému datu (Růčková, 2011; Jiříček, Morávková, 2008). Zpravidla se rozvaha sestavuje k poslednímu dni daného roku. Podstatou rozvahy je získání věrného obrazu v oblastech - majetkové situace podniku, zdrojů financování, finanční situace podniku. V rámci majetkové situace zjišťujeme, v jakých druzích je majetek vázán, jak je oceněn, opotřeben apod. U zdrojů financování, z nichž byl majetek pořízen, se především zajímáme o výši vlastních a cizích zdrojů financování a o jejich strukturu. V oblasti informací o finanční situaci podniku získáme přehled o tom, jakého zisku podnik dosáhl a jak byl rozdělen, nebo zda je podnik schopen dostát svým závazkům. (Růčková, 2011) 12

13 2.6.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty bývá každým autorem definován obdobným způsobem. Výkaz zisku a ztráty je výkaz o pohybu peněz za určité období, kterým je zpravidla finanční rok. Podává přehled o nákladech - kolik peněz firma vydala, a výnosech - kolik peněz firma nabyla z prodeje svých služeb a výrobků. (Blaha, Jindřichovská, 2006) Výkaz zisku a ztráty (neboli výsledovka) podává přehled o nákladech, výnosech, a o výsledku hospodaření za určité časové období. (Jiříček, Morávková, 2008) Výkaz zisku a ztráty je písemný přehled o výnosech, nákladech a výsledku hospodaření za určité časové období, který zachybuje pohyb výnosů a nákladů, nikoliv však pohyb příjmů a výdajů (Růčková, 2011) Z výkazu získáme výsledek hospodaření. Ten se skládá z několika dílčích výsledků hospodaření, které se liší podle toho, jaké náklady a výnosy do jejich struktury vstupují. (Růčková, 2011; Jiříček, Morávková, 2008) Výsledek hospodaření (dále VH) se člení na VH provozní, VH z finančních operací, VH za běžnou činnost, VH mimořádný, VH za účetní období a VH před zdaněním, případně i VH po zdanění. Mezi nejdůležitější položky výkazu zisku a ztráty patří výsledek hospodaření z provozní činnosti, který odráží schopnost firmy ze své hlavní činnosti vytvářet kladný výsledek. (Růčková, 2011) Výsledek hospodaření za běžnou činnost je ve skutečnosti součet VH provozního a VH z finančních operací. Výsledek hospodaření za účetní období je opět součet VH za běžnou činnost a VH mimořádného. To je třeba rozlišovat především z hlediska daně z příjmů. (Jiříček, Morávková, 2008). Výsledek hospodaření v případě kladných hodnot vykazuje zisk, v případě záporných hodnot pak ztrátu. Tuto skutečnost zjistíme tak, že od výnosů odečteme náklady. (Jiříček, Morávková, 2008) 13

14 2.6.3 Výkaz cash-flow Výkaz cash-flow je poměrně mladá metoda finanční analýzy, která pochází z USA. V České republice je také označován jako výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků. Srovnává bilanční formu zdroje tvorby peněžních prostředků (příjmy) s jejich využitím (výdaji) za určité období, a slouží k posouzení skutečné finanční situace. (Růčková, 2011). Výkaz cash-flow zobrazuje přírůstky a úbytky peněžních prostředků při hospodářské činnosti účetní jednotky za určité období, dále udává stav peněžních prostředků na začátku a konci období, zobrazuje tvorbu peněžních prostředků a jejich užití. Současně umožňuje zjistit příčiny platební neschopnosti podniku. (Jiříček, Morávková, 2008) Mezi základní zdroje pro sestavení výkazu cash-flow patří rozvaha, výkaz zisku a ztráty, a údaje o stavech rozvahových účtů na počátku období. Výkaz cash flow (dále CF) je člen na CF z provozní činnosti, CF z investiční činnosti a CF z finanční činnosti (Růčková, 2011) Nedostatky zdrojů pro finanční analýzu Rozvaha Z hlediska analýzy je největším problémem v rozvaze především to, že popisuje stav na základě historických cen, z čehož plynou úskalí z hlediska vypovídací schopnosti dat. Rozvaha nemůže dát informace o dynamice společnosti, jelikož zobrazuje stav hodnot k danému okamžiku. Dále nepracuje s časovou hodnotou peněz a nepostihuje současnou hodnotu aktiv a pasiv, jelikož nezpracovává vliv vnějších zdrojů. K určení realistických hodnot tak musí být u některých položek použit odhad. (Růčková, 2011) Výkaz zisku a ztráty Nákladové i výnosové položky se neopírají o skutečné příjmy a výdaje, jelikož se v nákladech a výnosech objevují i přes to, že nemuselo dojít k žádnému pohybu hotovosti v daném účetním období. Z hlediska výnosů tomu tak nejčastěji je u fakturací a z hlediska nákladů u odpisů. (Jiříček, Morávková, 2008) 14

15 Dopad nedostatků účetních výkazů na výsledky analýzy závisí na délce časového úseku, pro který je finanční analýza prováděna. V praxi se zároveň setkáváme se situací, že je každý podnik omezen daňovými zákony a snaží se co nejvíce ovlivnit daňový základ a tím si zvýšit nebo naopak snížit hospodářský výsledek. To vše na základě povolených účetních postupů. Snahy ovlivnit hospodářský výsledek se musí analytik snažit vyčíst z dostupných publikovaných účetních informací, což je v praxi obtížné. (Mrkvička, Kolář, 2006) 2.7 Analýza absolutních ukazatelů Při analýze absolutních ukazatelů se používají údaje z účetních výkazů, které jsou součástí výročních zpráv podniků a vypoví mnohé o ekonomice podniku. K tomuto rozboru se využívá analýza trendů (horizontální analýza) a procentní rozbor (vertikální analýza) (Jiříček, Morávková, 2008). Analýza absolutních ukazatelů je ovšem poněkud omezená, protože není zpracován žádnou matematickou metodou. (Růčková, 2011) Horizontální analýza (analýza trendů) Horizontální analýza se zabývá především časovými změnami absolutních ukazatelů (Růčková, 2011). Pokud chceme kvantifikovat meziroční změny, nabízí se několik možných postupů, mezi které patří využití různých indexů, nebo rozdílů. Buď zjišťujeme, o kolik procent se jednotlivé položky bilance změnily oproti minulému roku (tj. index), nebo o kolik se jednotlivé položky změnily v absolutních číslech (tj. rozdíly). (Kislingerová, Hnilica, 2008) Řetězový index u zjišťované položky rozvahy porovnává údaje sledovaného roku k roku předcházejícímu, kdežto bazický index u zjišťované položky rozvahy porovnává údaje sledovaného roku k roku základnímu. Jako základní rok je vhodné zvolit první rok podnikání, nebo organizační změny, popřípadě přelomový rok. (Jiříček, Morávková, 2008) Z námi stanovené časové řady pak vyplývají nejzávažnější změny jednotlivých položek výkazů. Při podrobném zkoumání průběhu vzniklých změn lze odhalit trendy určitých položek, popřípadě posoudit a odhadnout jejich vývoj v současnosti i blízké budoucnosti. Pokud máme zvolený dostatečný rozsah časové řady, můžeme tento vývoj odhadnout přesněji. (Jiříček, Morávková, 2008) 15

16 V případě rozhodnutí odhadu budoucnosti (predikci), do něj musíme zahrnout předpokládané změny jako je inflace, změny cen, deregulace cen, vývoj měnového kurzu aj. Změny různých položek spolu navzájem souvisí, jejich interpretace proto musí být provedena komplexně. (Jiříček, Morávková, 2008) Aby bylo dosaženo dostatečné vypovídací schopnosti, musí být časová řada dlouhá minimálně tři období. Čím je časová řada delší, tím lepší a přesnější je i vypovídací schopnost analýzy trendů. Dále je zapotřebí, aby byla zajištěna srovnatelnost údajů v časové řadě. Toto hrozí především, pokud by podnik měnil svoji právní formu. (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 1: Horizontální analýza - výpočet absolutní změny (Jiříček, Morávková, 2008) Absolutní změna = ukazatel ve sledovaném roce ukazatel v porovnávacím roce Výpočet procentní změny se dá opět interpretovat různými obdobnými způsoby. V této práci jsou uvedené vzorce od Kinslingerové a Hnilici (2008) i Jiříčka a Morávkové (2008). Vzorec 2: Horizontální analýza - výpočet procentní změny (Jiříček, Morávková, 2008) Procentní změna = absolutní změna * 100 / ukazatel v porovnávacím roce Vertikální analýza (procentní rozbor) Vertikální analýza se zabývá vnitřní strukturou ukazatelů. Jde o souměření položek účetních výkazů k celkové sumě aktiv nebo pasiv. Účetní výkazy jsou za využití této metody snadněji srovnatelné s předchozím obdobím. Rovněž se analyzovaný podnik může snadněji srovnávat s jinými podniky v oboru. (Růčková, 2011) Tato metoda je zároveň označována jako analýza společné základny, jelikož spočívá v převedení položek výkazů v absolutních hodnotách na relativní vyjádření, kdy jednotlivé položky představují procentuální podíly základny, která se vždy rovná 100%. Základnou jsou u rozvahy celková aktiva a pasiva, u výkazu zisku a ztrát jsou základnou výnosy nebo náklady, respektive výsledek hospodaření. (Jiříček, Morávková, 2008) 16

17 Procentní rozbor konstatuje skutečnost a nezjistí příčiny vývoje, což je nevýhoda této metody. Výhodou metody ovšem zůstává její nezávislost na meziroční inflaci. (Jiříček, Morávková, 2008) 2.8 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele v podniku značíme jako finanční, respektive peněžní fondy. Pod pojmem fondy si představíme ukazatele, které jsou vypočítány jako rozdíly mezi určitými položkami aktiv a pasiv. V analýze fondů peněžních prostředků se představují ukazatelé orientované na likviditu podniku. Mezi nejpoužívanější typy peněžních fondů se řadí čistý pracovní kapitál, čistý peněžní majetek a čisté pohotové prostředky. (Jiříček, Morávková, 2008) Čistý pracovní kapitál Nejčastěji používaným ukazatelem analýzy je takzvaný čistý pracovní kapitál, též zvaný jako provozní kapitál, který je stanoven jako rozdíl mezi celkovými krátkodobými (oběžnými) aktivy a krátkodobými (oběžnými) pasivy. (Jiříček, Morávková,2008) Čistý pracovní kapitál je charakterizován jako krátkodobá aktiva očištěná o krátkodobá pasiva, což jsou dluhy, které musí podnik uhradit co nejdříve. V podstatě jde o přebytek oběžných aktiv nad krátkodobými dluhy. Je důležité, aby firma měla dostatek dlouhodobých zdrojů a potřeba pracovního kapitálu byla kryta běžným financováním, což má významný vliv na platební schopnost podniku. Dlouhodobý majetek má být financován dlouhodobým kapitálem. Krátkodobé dluhy mají být kryty hotovostí a oběžnými aktivy, které jsou rychle přeměnitelné na peníze. V případě, kdy je čistý pracovní kapitál záporný, vzniká takzvaný nekrytý dluh. Naopak, čím je hodnota čistého pracovního kapitálu vyšší, tím je i větší likvidní schopnost podniku hradit dluhy. Čistý pracovní kapitál je vhodné hodnotit společně s poměrovými ukazateli, jelikož má omezenou vypovídací schopnost. Ta je zapříčiněna určitým zkreslením situace, kdy máme například neprodejné zásoby, nebo nelikvidní pohledávky (neočištěná oběžná aktiva). (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 3: Výpočet čistého pracovního kapitálu ČPK (Jiříček, Morávková, 2008) ČPK = krátkodobá aktiva krátkodobá pasiva 17

18 2.8.2 Čisté pohotové prostředky Čisté pohotové prostředky jsou nejpřesnějším ukazatelem, neboť zachycují nejlikvidnější část aktiv, která je nezávislá na zvolených oceňovacích metodách. Tím jsou odstraněny nedostatky ostatních dvou fondů. Pokud čisté pohotové prostředky zahrnují pouze peníze v pokladně a na běžném učtu, jedná se o nejvyšší stupeň likvidity. Dále se používají pouze okamžitě splatné závazky, což jsou závazky splatné ke dni, kdy je analýza prováděna a starší. (Jiříček, Morávková, 2008) Ukazatel čistých pohotových prostředků se využívá pro hodnocení okamžité platební schopnosti podniku. V praxi je ale jeho konstrukce složitá z důvodu zjišťování splatnosti jednotlivých závazků. Důvodem proč prakticky nelze vypočítat ČPP je především fakt, že se práce opírá o veřejné zdroje, jako jsou účetní závěrky. (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 4: Výpočet čistých peněžních prostředků ČPP (Jiříček, Morávková, 2008) ČPP = krátkodobá aktiva zásoby krátkodobé pohledávky splatná krátkodobá pasiva Čistý peněžní majetek Čistý peněžní majetek bývá také nazýván jako peněžně-pohledávkové finanční fondy. V tomto ukazateli jsou vyloučeny zásoby z krátkodobých aktiv. (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 5: Výpočet čistého peněžního majetku ČPM (Jiříček, Morávková, 2008) ČPM = krátkodobá aktiva - zásoby - krátkodobá pasiva 2.9 Analýza poměrových ukazatelů Vertikální a horizontální analýza sleduje vývoj jedné veličiny v čase nebo vztahu k jedné vztažné veličině, kdežto poměrová analýza tyto položky dává do poměru vzájemně mezi sebou (Kislingerová, Hnilica, 2008). Analýza poměrových ukazatelů je nejčastěji používaný rozborový postup účetních výkazů z hlediska využitelnosti (Růčková, 2011). Aby bylo dosaženo smysluplné interpretace, musí být mezi položkami vzájemná souvislost. Z tohoto důvodu jsou ukazatele rozděleny do jednotlivých skupin, vázajících se k různým pohledům hodnocení finanční situace podniku. Výběr poměrových ukazatelů 18

19 pak záleží především na tom, co chceme měřit, nebo čeho chceme výpočtem dosáhnout. (Jiříček, Morávková, 2008) Poměrové ukazatele lze členit několika způsoby. Dvě nejběžnější členění znázorňuje obrázek 1. Obrázek 1: Členění poměrových ukazatelů (zdroj: Růčková, 2011; vlastní úprava) Použití poměrových ukazatelů Předností poměrových ukazatelů je rychlé a přesné zhodnocení finanční situace v dílčích oblastech podniku. Z hlediska podniku jako celku je konečné zhodnocení finanční situace velice obtížné. Pokud ovšem nemáme dostatečné znalosti v oblasti fungování firmy, může to vést ke zkreslené interpretaci a chybným závěrům analýzy. Z tohoto důvodu je pro správné hodnocení finančního zdraví podniku potřeba tuto metodu vhodně kombinovat s metodami analýzy pomocí absolutních nebo rozdílových ukazatelů. Takový princip využívají především moderní postupy, zvláště v případě tvorby a použití ratingu. Poměrové ukazatele umožňují získat rychlý a okamžitý přehled o základních finančních charakteristikách podniku. Nevýhodou je ovšem skutečnost, že poměrové ukazatele nepředstavují přesná měřítka, ale jsou spíše pravděpodobnostního charakteru. Metoda dále umožňuje provádět analýzu časového vývoje finanční situace podniku a je vhodným nástrojem pro porovnávání finanční situace podniku s finanční situací podobných podniků. (Jiříček, Morávková, 2008) 19

20 2.9.1 Ukazatele rentability Rentabilita znamená výnosnost vloženého kapitálu. Je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku pomocí investovaného kapitálu. Zároveň ukazatele rentability informují o efektu vloženého kapitálu, a tím se v praxi řadí k nejsledovanějším ukazatelům (Růčková, 2001; Kinslingerová, Hnilica, 2008). Při analýze ukazatelů rentability se nejčastěji vychází z výkazu zisku a ztráty a z rozvahy. O ukazatele rentability se mimo jiné nejvíce zajímají akcionáři a potenciální investoři. (Růčková, 2011) Pro finanční analýzu jsou nejdůležitější tři základní členění zisku, které jdou vyčíst přímo z výkazu zisku a ztráty.: EBIT (earnings before interest and taxes) - Zisk před odečtením úroků a daní. Je roven provoznímu výsledku hospodaření. Používá se především pro mezifiremní srovnávání. Jeho hlavní myšlenkou je, že výše úroků by mohla ovlivnit náhled na tvorbu výsledku hospodaření. (Růčková, 2011) EAT (earnings after taxes) Jedná se o zisk po zdanění, nebo čistý zisk (net profit). Je to ta část zisku, kterou můžeme dále dělit na zisk k rozdělení a zisk nerozdělený. EAT je roven výsledku hospodaření za běžné období. (Růčková, 2011) EBT (earnings before taxes) - Zisk před zdaněním, neboli provozní zisk snížený nebo zvýšený o finanční a mimořádný výsledek hospodaření, od něhož nebyly odečteny daně. Použijeme ho při srovnávání výkonnosti firem s rozdílným daňovým zatížením. (Růčková, 2011) V literatuře Jiříčka a Morávkové (2008) je mezi členění zisku řazen ještě jeden EBDIT, který se vyznačuje jako zisk před odpisy, úhradou úroků a daně z příjmů. Rentabilita aktiv ROA (return of assets) Ukazatel informuje, jak byl zhodnocen vložený kapitál bez ohledu na zdroj financování. Je považován za nejdůležitější měřítko rentability, neboť vyjadřuje celkovou efektivnost podniku a jeho produkční sílu. V porovnání s ukazatelem rentability vlastního kapitálu se hodnocení tohoto ukazatele považuje za správnější, neboť z praktického hlediska nelze z celkového zisku přesně určit část, která je výsledkem za použití vlastního kapitálu. 20

21 Ukazatel rentability aktiv je využíván především při komplexním posouzení schopnosti podniku vytvářet zisk. (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 6: Výpočet rentability aktiv ROA (Jiříček, Morávková, 2008) ROA = EBIT / celková aktiva Rentabilita celkového investovaného kapitálu ROCE (return of capital employed) Rentabilita celkového investovaného kapitálu je ukazatel, který vyjadřuje efektivnost hospodaření podniku. (Růčková, 2011) Vzorec 7: Výpočet rentability celkového investovaného kapitálu ROCE ROCE = EBIT/(vlastní kapitál + dlouhodobé závazky) Rentabilita vlastního kapitálu ROE (return of equity) Ukazatel ROE je důležitý především pro akcionáře a vlastníky podniku, neboť vyjadřuje výnosnost jimi vloženého kapitálu. Investoři a vlastníci chtějí pochopitelně vysoké zhodnocení vloženého kapitálu. Pokud jsou tedy ukazatele nižší nebo rovna výnosnosti, investoři nebudou dále do kapitálu vkládat své prostředky. (Růčková, 2011) Platí, že tento ukazatel by měl být vyšší než úroková míra bezrizikových cenných papírů. S tím souvisí srovnávací kritérium, kterým je srovnání s náklady vlastního kapitálu (re), které jsou zjišťovány za jednotlivé firmy. Je ovšem možné provést i srovnání s náklady vlastního kapitálu za dané odvětví podle NACE (dříve OKEČ). Na základě toho jsou pak firmy rozdělovány do čtyř kategorií (Růčková, 2011): První kategorie firmy, které vytváří ekonomickou přidanou hodnotu a zároveň jsou hodnoty jejich rentability vlastního kapitálu vyšší než hodnoty nákladů vlastního kapitálu. Druhá kategorie firmy, jejichž ROE není vyšší než náklady vlastního kapitálu, ale je vyšší než výnosnost bezrizikových aktiv. Třetí kategorie firmy, které mají ROE nižší než výnosnost bezrizikových aktiv a přesto vykazují stále kladné ROE. Čtvrtá kategorie firmy se zápornou rentabilitou mající zápornou hodnotu vlastního kapitálu. Po zařazení firmy do těchto skupin můžeme tušit úroveň hospodaření firmy a úroveň její kvality. (Růčková, 2011) 21

22 Vzorec 8: Výpočet rentability vlastního kapitálu ROE (Kislingerová, Hnilica, 2008) ROE = čistý zisk EAT / vlastní kapitál Rentabilita tržeb ROS (return of sales) Rentabilita tržeb (ziskové rozpětí) vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, neboli kolik podnik dokáže vyprodukovat efektu na 1 Kč tržeb. (Růčková, 2011) Tržby jsou tržním ohodnocením výkonů, jimiž se rozumí výrobky, nebo služby zhotovené, popř. poskytnuté v daném období. Při posuzování podniku má výkon významnou roli. Odráží, jak je podnik schopen využít všechny své prostředky k vytváření hodnot a uplatnění na trhu. (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 9: Výpočet rentability tržeb ROS (Jiříček, Morávková, 2008) ROS = EAT / tržby Rentabilita nákladů Ukazatel, který vyjadřuje, kolik korun zisku podnik získal vložením jedné koruny nákladů. Jeho hodnota by měla být co nejvyšší a měla by se během svého vývoje stále zvyšovat, jelikož by se měl podnik snažit dosahovat při co nejnižších nákladech nejvyššího zisku. (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 10: Výpočet rentability nákladů (Jiříček, Morávková, 2008) Rentabilita nákladů = EAT / náklady Ukazatel nákladovosti Jedná se o doplňkový ukazatel ziskovosti tržeb a porovnává se s rentabilitou nákladů. Informuje, kolik korun celkových nákladů bylo vynaloženo na 1 Kč tržeb. Nejpříznivější je klesající trend nebo co nejnižší hodnota. Vzorec 11: Výpočet nákladovosti (Jiříček, Morávková, 2008) Nákladovost = náklady / tržby 22

23 2.9.2 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity se dají považovat za nejpoužívanější ukazatele, co se týče vyjádření schopnosti podniku hradit své krátkodobé dluhy, což je jedna ze základních podmínek pro existenci podniku. Od platební schopnosti se odvozují pojmy jako je solventnost, likvidita a likvidnost. (Jiříček, Morávková, 2008) Likvidita vyjadřuje schopnost dané složky se přeměnit na peněžní hotovost (Růčková, 2011). Jiříček a Morávková (2008) ovšem říkají, že výše uvedená definice likvidity je spíše definice pro likvidnost a likvidita představuje okamžitou schopnost splácet krátkodobé dluhy podniku. Likvidita je podmínkou solventnosti. Jen dostatečně likvidní podnik je schopen dostát závazkům. Ovšem příliš vysoká míra likvidity je nepříznivá pro vlastníky podniku, jelikož jsou finanční prostředky vázány v aktivech, která nepracují ve prospěch zhodnocování finančních prostředků (Růčková, 2011). Z hlediska názvu a obsahu ukazatelů lze stanovit 3 stupně likvidnosti majetku. (Jiříček, Morávková, 2008) Likvidita I. stupně V literatuře se přesný termín likvidity prvního stupně liší. Podle Jiříčka a Morávkové (2008) se jedná o ukazatele hotovostní likvidity, podle Růčkové (2011) se jedná o okamžikovou likviditu a podle Kislingerové a Hnilici (2008) se likvidita prvního stupně značí jako peněžní likvidita. Terminologie se tedy u autorů liší, podstata výpočtu ovšem zůstává stejná. V bakalářské práci se přikláním k terminologii autorů Kislingerové a Hnilici. Vzorec 12: Výpočet likvidity I. stupně (Kislingerová, Hnilica, 2008) Peněžní likvidita = finanční majetek / krátkodobé závazky Práce vychází u všech výpočtů z literatury Kislingerové a Hnilici. Ti krátkodobé závazky, které jsou ve vzorcích uváděny ve jmenovateli, určují na základě: krátkodobé pohledávky + krátkodobé bankovní převody + krátkodobé finanční výpomoci 23

24 Stejně jako v terminologii, tak i v určení rozmezí pásem hodnot pro peněžní likviditu se v literatuře nepatrně liší. Růčková (2011) jako doporučené pásmo, ve kterém by se měl podnik pohybovat, označuje rozmezí 0,9 1,1. Toto rozmezí je převzato z americké literatury. V České republice je dolní pásmo posunuto na hranici 0,6 a podle metodiky ministerstva průmyslu a obchodu je dolní mez stanovena dokonce na pouhých 0,2, a proto je označována za kritickou. Jiříček a Morávková (2008) uvádějí jako doporučené rozmezí 0,2 0,5. Za nerentabilní vázání prostředků na účtech se vyznačuje situace, kdy likvidita dosahuje hodnoty nad 1. Likvidita II. stupně Co se týče terminologie, je zde opět několik názorů autorů. Růčková (2011) likviditu II. stupně nazývá jako pohotovou likviditu Stejný názor má i Jiříček a Morávková (2008) a podle Kislingerové a Hnilici je likvidita II. stupně označována jako rychlá likvidita. Vzorec 13: Výpočet likvidity II. stupně (Kislingerová, Hnilica, 2008) Rychlá likvidita = (krátkodobé pohledávky + finanční majetek) / krátkodobé závazky Doporučené hodnoty, ve kterých by se měla likvidita II. stupně pohybovat, jsou podle Jiříčka a Morávkové (2008) určeny v rozmezí 1,0 1,5. V případě doporučených hodnot je firma schopna se vyrovnat se svými závazky, aniž by musela prodávat zásoby. Pokud je ovšem hodnota příliš vysoká, je to nepříznivý ukazatel pro majitele, jelikož značný objem aktiv přináší malý nebo žádný úrok a tím celkově negativně ovlivňuje výnosnost vloženého kapitálu (Jiříček, Morávková, 2008). Likvidita III. stupně Je nazývána jako ukazatel běžné, nebo celkové likvidity. Vyjadřuje, kolikrát je podnik schopen uspokojit věřitele, pokud naráz promění všechna oběžná aktiva na hotovost. Tento ukazatel má největší význam pro krátkodobé věřitele dodavatele (Jiříček, Morávková, 2008). Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím je pravděpodobnější zachování platební schopnosti podniku. (Růčková, 2011) Vzorec 14: Výpočet likvidity III. stupně (Kislingerová, Hnilica, 2008) Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky 24

25 Podle Jiříčka a Morávkové (2008) by se měly doporučené hodnoty pohybovat v rozmezí 2,0 2,5. Čím je hodnota vyšší, tím je podnik schopnější dostát svým závazkům a má vyšší platební schopnost. Oproti tomu Růčková (2011) říká, že jako ideální hodnoty se dají považovat hodnoty pohybující se v rozmezí 1,5 2,5. Ukazatel běžné likvidity má několik nevýhod. Jeho hodnota je zkreslena, pokud jsou v čitateli zahrnuta celá oběžná aktiva, ve kterých jsou zahrnuty i nedobytné pohledávky nebo neprodejné zásoby. Dále ukazatel sice měří likviditu, ale vychází z rozvahy k určitému datu. Mezi zůstatky aktiv a pasiv a peněžních toků je časový posun. Jako poslední nevýhodou zůstává, že nevyjadřuje průběh likvidity během celého roku, ale pouze k určitému datu. Na všechny zmíněné nedostatky se musí vždy brát zřetel. (Jiříček, Morávková, 2008) Ukazatele aktivity Měří, jak je podnik schopný využívat svých vložených prostředků, jak efektivně hospodaří se svými aktivy a s jakou intenzitou využívá svůj kapitál. Pokud má podnik více aktiv a není schopný je využít, zvyšují se tak jeho náklady spojené se skladováním. V opačném případě, při nedostatku aktiv dochází k omezení výroby a podnik tak přichází o tržby, kterých by mohl dosáhnout. Při hodnocení ukazatele aktivity se musí brát v úvahu, že tržby, které jsou položkou výkazu zisku a ztráty odrážejí stav za určité období, ale aktiva jsou položkou rozvahy a postihují stav k určitému okamžiku (Jiříček, Morávková, 2008). Jelikož se poměřuje toková veličina (tržby) ke stavové veličině (aktiva), je možné vyjádřit ukazatele aktivity ve dvou modech (Kislingerová, Hnilica, 2008).: Rychlost obratu (obrátkovost) Vyjadřuje, kolikrát se obrátí určitý druh aktiv za dané období, zpravidla jeden rok. Hodnoty ukazatelů jsou absolutní čísla uvádějící počet obrátek (Jiříček, Morávková, 2008). Při určení délky jednoho roku je problém fakt, že každý autor má jiný názor. Podle Růčkové (2011), by měla být délka jednoho roku 365 dní, kdežto podle Kislingerové a Hnilici (2008) se jedná o 360 dní. V této práci se držím názoru Kislingerové a Hnilici, použiji tedy délku jednoho roku 360 dní. 25

26 Doba obratu Vyjadřuje počet dní, po který trvala jedna obrátka (Kislingerová, Hnilica, 2008). Ukazatel rychlosti obratu celkových aktiv Mezi nejkomplexnější ukazatele aktivity můžeme považovat právě tento ukazatel. Je vyjádřen poměrem tržeb k celkovému vloženému kapitálu, což je rovno celkovým aktivům. Ukazatel vyjadřuje, jak rychle dokáže podnik otáčet vložený kapitál a jaký je obrat jeho celkových aktiv. Pokud máme vysoký obrat, efektivně využíváme majetek. (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 15: Výpočet obratu celkových aktiv (Kislingerová, Hnilica, 2008) Obrat aktiv = tržby / aktiva Ukazatel doby obratu stálých aktiv Jedná se o ukazatel efektivnosti a intenzity využívání stálých aktiv, s cílem dosažení tržeb. Je ovlivněn zvolenou metodikou odepisování. (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 16: Výpočet doby obratu stálých aktiv (Kislingerová, Hnilica, 2008) Doba obratu aktiv = aktiva / (tržby / 360) Ukazatel rychlosti obratu zásob Ukazatel se také značí jako ukazatel intenzity využití zásob. Říká nám, kolikrát se zásoby ve sledovaném období přemění na jiné formy oběžných aktiv (Jiříček, Morávková, 2008). Vzorec 17: Výpočet obratu zásob (Kislingerová, Hnilica, 2008) Obrat zásob = tržby / zásoby Ukazatel doby obratu zásob Udává dobu potřebnou k přeměně zásob do peněžní formy. Neboli určuje, jak dlouho jsou zásoby uskladněny v podniku, než dojde k jejich spotřebě, případně jejich prodeji (Jiříček, Morávková, 2008). 26

27 Vzorec 18: Výpočet doby obratu zásob (Kislingerová, Hnilica, 2008) Doba obratu zásob = zásoby / (tržby / 360) Ukazatel doby inkasa pohledávek Vyjadřuje, kolik dní se vyskytuje majetek ve formě pohledávek za jak dlouho uhradí odběratel pohledávku. Hodnota pohledávek by neměla obsahovat hodnoty nedobytných pohledávek. Je využíván při řízení pohledávek nebo výběru odběratelů podniku. Nejideálnější doba splatnosti pohledávek se pohybuje podle Jiříčka a Morávkové (2008) pod hranicí 30 dnů (Jiříček, Morávková, 2008). Vzorec 19: Výpočet doby inkasa pohledávek (Kislingerová, Hnilica, 2008) Doba inkasa pohledávek = pohledávky / (tržby / 360) Ukazatel doby úhrady krátkodobých závazků Doba úhrady splatnosti závazků se označuje jako poměr závazků z obchodního styku s průměrnými denními tržbami. (Jiříček, Morávková, 2008) Aby nebyla narušena finanční rovnováha podniku, měla by být doba obratu závazků delší než doba obratu pohledávek. (Růčková, 2011) Vzorec 20: Výpočet doby úhrady krátkodobých závazků (Kislingerová, Hnilica, 2008) Doba úhrady krátkodobých závazků = krátkodobé závazky / (tržby / 360) Ukazatele zadluženosti Sledují vztah mezi cizími a vlastními zdroji (Kislingerová, Hnilica, 2008). Pokud podnik využívá výhradně vlastní kapitál, přináší to snížení celkové výnosnosti vloženého kapitálu. Kdežto financování z cizích zdrojů by bylo spojeno s obtížemi. Podstatou analýzy je tedy hledání optimálního vztahu mezi těmito zdroji. Při analýze finanční struktury firem se využívají údaje z rozvahy. Po porovnání rozvahových položek se u aktiv zjistí rozsah financování cizími zdroji. (Růčková, 2011) Je dáno, že cena cizího kapitálu je závislá na době jeho splatnosti a na stupni investorského rizika. Tato cena je tím vyšší, čím delší je doba, na kterou byl tento kapitál 27

28 poskytnut. Z tohoto důvodu jsou krátkodobé cizí zdroje lacinější než zdroje dlouhodobé. Cena vlastního kapitálu se odvíjí od typu společnosti. U akciové společnosti je vlastní kapitál nejdražší, jelikož akcionář není oprávněn požadovat zpět vložený kapitál. Ideální rozložení kapitálových zdrojů představuje minimalizaci průměrných nákladů, které jsou spojeny s obstaráním celkového kapitálu. (Jiříček, Morávková, 2008) Z hlediska finanční analýzy je důležité zjistit z výroční zprávy majetek, který byl pořízen na leasing. Musí se tudíž současně využívat ukazatelů na bázi výsledovky. Ty totiž zohledňují schopnost firmy splácet náklady na cizí kapitál. Tyto informace jsou uvedeny v příloze k účetní závěrce, je tedy důležité studovat i tyto přílohy. (Kislingerová, Hnilica, 2008) Ukazatel věřitelského rizika (debt ratio) Jedná se o základního ukazatele zadluženosti. Cizí zdroje (dluhy) představují součet rezerv, krátkodobých závazků, dlouhodobých závazků, bankovních úvěrů a výpomocí a ostatních pasiv. Čím vyšší výsledky věřitelského rizika jsou, tím je podnik zadluženější. S růstem tohoto ukazatele tedy zároveň roste riziko, že věřitelé o jejich investovaný kapitál přijdou, z důvodu nesolventnosti podniku. U tohoto ukazatele nelze přesně určit jeho doporučenou hodnotu. Lze ale využít zlatého pravidla, ve kterém by se měla úroveň ukazatele rovnat 50%. (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 21: Výpočet ukazatele věřitelského rizika (Kislingerová, Hnilica, 2008) Debt ratio = cizí zdroje / aktiva Koeficient samofinancování (equity ratio) Vyjadřuje, z kolika procent jsou financována celková aktiva z vlastních zdrojů. Dále udává stupeň finanční nezávislosti účetní jednotky a je vzájemným ukazatelem k ukazateli věřitelského rizika (Jiříček, Morávková, 2008), jejichž součet by měl přibližně být roven 1. (Růčková, 2011) Vzorec 22: Výpočet koeficientu samofinancování (Kislingerová, Hnilica, 2008) Equity ratio = vlastní kapitál / aktiva 28

29 Ukazatel úrokového krytí Ukazatel vyjadřuje, kolikrát pokrývá zisk nákladové úroky (Jiříček, Morávková, 2008). Udává tedy, kolikrát je zisk větší než úroky (Růčková, 2011). Tím se stává důležitým ukazatelem pro banku, věřitele, nebo akcionáře podniku. Za kritickou hodnotu se u ukazatele považuje 3,0. Průměrná hodnota je považována za 8,0. Čím vyšší ukazatel je, tím je situace podniku lepší. (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 23: Výpočet úrokového krytí (Kislingerová, Hnilica, 2008) Úrokové krytí = EBIT / úroky EBIT je ve vzorci použit z důvodu, protože úrok je nákladovou položkou a tím pádem není zdaněním ovlivněna schopnost podniku platit úroky. (Jiříček, Morávková, 2008) 2.10 Analýza soustav ukazatelů Tato analýza je podle Růčkové (2011) součástí elementárních metod a zahrnuje DuPont rozklad, pyramidové rozklady, bonitní a bankrotní modely. V tomto začlenění se literatura Růčkové liší od výkladu Jiříčka a Morávkové (2008). Ti do analýzy soustav ukazatelů řadí pouze DuPont rozklad a pyramidové rozklady. Bonitní a bankrotní berou jako komplexní ukazatele finančního zdraví. Práce se řídí Růčkovou a bonitní a bankrotní modely jsou tedy pojmuty jako součást analýzy soustav ukazatelů DuPont rozklad DuPont rozklad se dá považovat za nejtypičtější pyramidový rozklad, který je zaměřen na rozklad rentability vlastního kapitálu a vymezení jednotlivých položek vstupujících do tohoto ukazatele. Cílem je především popsání závislosti jednotlivých ukazatelů a analyzování složitých vnitřních vazeb v rámci pyramidy. (Růčková, 2011) Jako první stupeň rozkladu je ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE). Ten představuje vrchol pyramidy a je rozhodujícím ukazatelem při hodnocení finanční situace podniku. V dalším stupni je ROE rozčleněn do dvou dílčích ukazatelů výnos na aktiva (ROA) a multiplikátor jmění. Výnos na aktiva (ROA) se skládá z ukazatele rentability tržeb 29

30 (levá strana pyramidy) a doby obratu celkových aktiv (pravá strana pyramidy). (Jiříček, Morávková, 2008). Obrázek 2: DuPont rozklad (zdroj: Jiříček, Morávková, 2008; Růčková, 2011; vlastní úprava) Z obrázku 2 plyne následující vzorec: Vzorec 24: Výpočet rentability vlastního kapitálu (Kislingerová, Hnilica, 2008) ROE = ROA * A/E = EAT/A * A/E = EAT/S * S/A * A/E ROA - je rentabilita celkového kapitálu, A - aktiva, E - vlastní kapitál, S - tržby Bankrotní modely Podstatou bankrotních modelů je informovat uživatele, zda je v dohledné době firma ohrožena bankrotem. Vychází z faktu, že každá firma vykazuje v případě ohrožení bankrotem symptomy, které jsou pro bankrot typické (Růčková, 2011). V práci jsou jako pouhý příklad z mnoha bankrotních modelů zmíněny dva Altmanovo Z-skóre a model IN01. Altmanovo Z-skóre Altmanovo Z-skóre je oblíbené především díky jeho jednoduchosti propočtu, kdy se sečte pět běžných poměrových ukazatelů, z nichž má největší hodnotu rentabilita celkového 30

31 kapitálu. Ukazatelům je pak přiřazena určitá váha. Metoda vznikla na základě diskriminační metody, která měla odlišit bankrotující firmy od prosperujících. Spočívala v třídění pozorovaných objektů do dvou a více skupin podle určitých charakteristik. Na jejich základě pak byly přiřazeny váhy poměrových ukazatelů, které byly do modelu zahrnuty jako proměnné. Vzorec 25: Výpočet Altmanova Z-skóre (Jiříček, Morávková, 2008) Altmanovo Z-Skóre = 3,3*x1 + 1,0*x2 + 0,6*x3 + 1,4*x4 + 1,2*x5 x1 - ČPK / aktiva celkem x2 - zadržené zisky / aktiva celkem x3 - EBIT / celková aktiva x4 - účetní hodnota VK / cizí zdroje x5 - tržby / aktiva celkem. Účetní hodnota vlastního kapitálu = 5*(VH za účetní období + odpisy dlouhodobého majetku). Pro podmínky české ekonomiky byl Altmanův model poupraven manželským párem Neumaierových, kteří přidali k obvyklému vzorci ještě x6 (závazky po lhůtě splatnosti / výnosy). U tohoto modelu však jako nedostatek zůstává fakt, že závazky po lhůtě splatnosti často nejsou veřejně publikované (Jiříček, Morávková, 2008). Interpretace výsledků podle Jiříčka a Morávkové hodnoty nižší než 1,81 brzký bankrot hodnoty vyšší jak 2,99 podnik bez finančních potíží Model IN Index důvěryhodnosti Model IN je založen na snaze vyhodnotit finanční zdraví českých firem v českém prostředí. Do rovnice jsou stejně jako u Altmanova Z-skóre zařazeny ukazatele zadluženosti, rentability, likvidity a aktivity. Opět je jednotlivým ukazatelům přiřazena váha, která je váženým aritmetickým průměrem hodnot tohoto ukazatele v odvětví firmy, ve kterém se firma pohybuje. (Růčková, 2011) 31

32 Index důvěryhodnosti IN01 je index pro průmysl. Zkonstruovali ho manželé Neumaierovi a představuje spojení jeho dvou předchůdců indexu důvěryhodnosti, ale oproti nim zohledňuje snahu o sledování tvorby ekonomické přidané hodnoty. Vzorec 26: Výpočet indexu IN01 (Růčková, 2011) IN01 = 0,13*A/CZ + 0,04*EBIT/Ú + 3,92*EBIT/A + 0,21*VÝN/A + 0,09 *OA/KZ+KBÚ Pokud je výsledek menší jak 0,75, podnik spěje k bankrotu s 86% pravděpodobností, pokud je větší jak 1,77, pak podnik s 67% pravděpodobností tvoří hodnotu. Hodnoty ležící v rozmezí 0,75 1,77 jsou v šedé zóně a netvoří ani hodnotu, ani nebankrotují. (Růčková, 2011) Bonitní modely Bonitní modely se za pomoci bodového ohodnocení snaží stanovit bonitu hodnoceného podniku. Jsou velmi silně závislé na kvalitě zpracování databáze poměrových ukazatelů v odvětvové skupině srovnávaných firem. (Růčková, 2011) V literatuře se můžeme setkat s mnoha a mnoha bonitními modely. V této práci budou uvedeny pouze dva modely Tamariho model a Kralickův Quicktest. V praktické části ale nebudou zpracovány. Jako ostatní bonitní modely můžeme jmenovat Argentiho model, ratingové modely, gearing, metodu EVA apod. (Jiříček, Morávková, 2008) Kralickův Quicktest U Kralickova quicktestu se opět hodnotí bonita na základě přidělení bodů. Pokud je hodnocení quicktestu větší jak 3, je to velmi dobrý podnik, pokud je hodnocení menší jak 1, jedná se o firmu s finančními potížemi. (Jiříček, Morávková, 2008) Rovnice R1 hodnotí finanční stabilitu, stejně tak jako R2. Zbylé dvě rovnice hodnotí výnosovou situaci. (Růčková, 2011) Ukazatele, které se hodnotí: R1 = vlastní kapitál / aktiva celkem; R2 = (cizí zdroje peníze bankovní účty) / provozní cash-flow; R3 = EBIT / aktiva celkem; R4 = provozní cash-flow / výkony. 32

33 Tabulka 1: Intervaly hodnocení - Kralickův Quick test Interval hodnot Body R1 R2 R3 R4 větší jak 0,3 větší jak 30 větší jak 0,15 větší jak 0,10 4 0,2 0, ,12 0,15 0,08 0,10 3 0,1 0, ,08 0,12 0,05 0, , ,0 0,08 0,0 0,05 1 menší jak 0 menší jak 3 menší jak 0 menší jak 0 0 Zdroj: Růčková, 2011, vlastní úprava Tamariho model Kvalita Tamariho modelu spočívá v tom, že vychází ze skutečného rozložení hodnot ukazatelů v hodnotící skupině. Tímto může být použit pro podnik z jakékoliv vybrané skupiny podniků. Model ohodnocuje úroveň dosažených vypočtených poměrových ukazatelů a jejich umístění na žebříčku podniků v daném oboru. Bonita se pak stanoví dosažením bodů. Za velmi dobrý podnik se dá považovat takový podnik, který dosahuje více jak 60 bodů, špatný podnik pak představuje takový, který má méně jak 30 bodů. (Jiříček, Morávková, 2008) T1 hodnotí finanční samostatnost, T2 vázanost kapitálu a výsledku hospodaření, T3 běžnou likviditu a zbylé tři rovnice se zabývají provozní činností. (Růčková, 2011) Ukazatele, které se hodnotí: T1 = vlastní kapitál / cizí zdroje; T2 = EAT / aktiva; T3 = oběžná aktiva / krátko.dluhy; T4 = výrobní spotřeba / průměrný stav nedokončené výroby; T5 = tržby / průměrný stav pohledávek; T6 = výrobní spotřeba / pracovní kapitál. (Růčková, 2011) 33

34 Tabulka 2: Intervaly hodnocení - Tamariho model Interval hodnot T1 T2 T3 T4, T5, T6 0,51 a více posledních 5 let kladné ,41-0,5-2,01 a více ,31-0,4-1,51-2,0-15 0,21-0,3 větší než horní kvartil 1,11-1,5 horní kvartil a více medián až horní kvartil 6 0,11-0,2 větší než medián 0,51-1, dolní kvartil až medián 3 do 0,1 jinak do 0,5 dolní kvartil a méně 0 Zdroj: Růčková, 2011, vlastní úprava Body 34

35 3 Praktická část V praktické části jsou zpracovány a interpretovány výsledky výpočtů ukazatelů uvedených v části teoretické. 3.1 Představení firmy Praktická část se zabývá finanční analýzou firmy EURO BAGGING, s.r.o. Firma je na trhu bezmála 20 let a to od roku Její původní sídlo bylo v Křižanově nedaleko Velkého Meziříčí. Od roku 2006, kdy došlo ke spojení firmy se společností A-For Industries, s.r.o., která nyní rovněž nese jméno této firmy, sídlí na průmyslové zóně ve Velkém Meziříčí. Společnost se pohybuje ve zpracovatelském průmyslu ( 2005). Konkrétně se zabývá výrobou technologií pro uskladnění a zpracování píce, obilovin, kompostování a vedlejších produktů, a výrobou zemědělských strojů. 3.2 Analýza absolutních ukazatelů Analýza absolutních ukazatelů je rozdělena na horizontální a vertikální analýzu. Nejdříve bude provedena horizontální analýza rozvahy a výkazu zisku a ztráty a poté bude provedena vertikální analýza. Obě analýzy budou sledovány v rozmezí devíti let od roku 2006 do Horizontální analýza V horizontální analýze jsou zaznamenány meziroční změny položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty. A. Horizontální analýza strana aktiv Analýza vychází z účetních výkazů společnosti rozvahy. Rozvaha v plném rozsahu je uvedena v práci jako příloha A. Zde je níže uvedená tabulka 3 znázorňující absolutní změny rozvahy pouze ve zkrácené podobě. K tabulce 3 je v příloze uvedena tatáž tabulka v plném rozsahu pod písmenem B. Tabulku absolutních změn strany aktiv doplňuje tabulka relativních změn (tabulka 4), která vyjadřuje tyto změny v procentech. V plném rozsahu je součástí příloh pod písmenem C. 35

36 Tabulka 3: Horizontální analýza strany aktiv absolutní změna Položka aktiv 2007/ / 2007 (v tis. Kč) 2009/ / / / / / 2013 AKTIVA Celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Finanční majetek Ostatní aktiva Zdroj: účetní výkazy firmy ( vlastní výpočty Tabulka 4: Horizontální analýza strany aktiv relativní změna Položka aktiv 2007/ / 2007 (v %) 2009/ / / / / / 2013 AKTIVA Celkem 2,4 0,1-13,9-8,1 0,8-1,0 2,8 10,2 Dlouhodobý majetek 28,5 1,7 1,2-3,4-3,7-6,4 4,5 0,2 Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek 26,5 1,0-10,9 5,2-4,9-3,4 4,1-0,6-0,8 12,6 1230,1-5,8 13,0-85,0 76,0 83,9 Oběžná aktiva -17,2 0,8-31,3-16,0 10,2 8,6 0,5 26,4 Zásoby -18,7 7,1-25,0-36,8 30,6-12,3 25,6 39,0 Krátkodobé pohledávky -15,4-7,4-51,5 63,2-26,0 79,4-45,5 26,0 Finanční majetek -7,3-33,2 30,5-37,5 96,5-72,3 422,8-65,1 Ostatní aktiva 126,3-38,7 45,5 1,6-18,2-23,4 2,8-42,3 Zdroj: účetní výkazy firmy ( vlastní výpočty Jak můžeme z tabulek vidět, vývoj celkových aktiv má ve sledovaném období střídavou tendenci. V roce 2007 dochází k největšímu výkyvu především u položky dlouhodobého majetku, kdy došlo k jeho navýšení o 28,5 % (tj tis. Kč). Je zapříčiněn koupí 36

37 podniku A-For Industries, který byl uskutečněn na konci roku V tomto roce dochází konkrétně k navýšení položky staveb, která vzrostla o 65,3 % (tj tis. Kč). Důvodem je přistavění výrobní haly. Další roky u staveb dochází k mírnému poklesu v důsledku odpisování. Výjimkou je rok 2014, kdy dochází k nárůstu o 5,5 % (tj tis. Kč), který nastal po přístavbě haly pro uskladnění hutního materiálu a technických plynů. Oběžná aktiva meziročně klesla o 17,2 %, na čemž se nejvíce podílely zásoby a pohledávky. V roce 2008 činily pohledávky z obchodních vztahů tis. Kč, z toho bylo po lhůtě splatnosti tis. Kč. Firma by se tedy měla snažit vymáhat od svých odběratelů pohledávky, aby se nedostala sama do platební neschopnosti právě v důsledku nedobytných pohledávek. K nejzásadnějším výkyvům dochází v roce 2009, kdy byl pokles celkových aktiv 13,9 % (tj tis. Kč). K takovému poklesu došlo především v důsledku změn oběžných aktiv, jejichž pokles byl 31,3 % (tj tis. Kč). Konkrétně jde o pokles zásob, který dosáhl 25 % (tj tis. Kč), kdy materiál klesl o 51,2 % (tj tis. Kč), ale naopak vzrostla nedokončená výroba o 87,4 % (tj tis. Kč). Dále krátkodobé pohledávky oproti roku 2008 klesly o 51,5 % (tj tis. Kč). Pokles materiálu by se nemusel brát jako nežádoucí skutečnost, ba naopak, společnost se začala snažit své zásoby držet v optimu a oproti roku 2008 tak došlo k rapidnímu poklesu. V roce 2009 výrazně klesla položka zboží, a to o 41,9 % (tj tis. Kč). Pokles zboží pro firmu znamená, že nejde na odbyt. O tom vypovídají tržby za prodej zboží, které meziročně klesly o 38,5 % (tj tis. Kč). V roce 2010 došlo u aktiv k poklesu výrobků o celých 67 % (tj tis. Kč). Zboží má rovněž klesající tendenci. Je zřejmé, že firma zaznamenala vysoký pokles výrobků a zboží v důsledku dopadů hospodářské krize z roku V témže roce zároveň dochází k nárůstu pohledávek z obchodních vztahů a to o 66,3 % (tj tis. Kč). To pro společnost značí nedostatečnou platební schopnost obchodních partnerů. V roce 2011 dochází ke změně celkových zásob, konkrétně k jejich navýšení o 30,6 % (tj tis. Kč). Nejvíce se na tom podílí nárůst materiálu, který činí 33,6 % (tj tis. Kč). Ve stejném roce dále dochází k nárůstu výrobků o celých 86,6 % (tj tis. Kč) a zboží o 6,2 % (tj. 502 tis. Kč). Krátkodobé pohledávky v roce se v roce 2011 snižují o 31,3 % (tj tis. Kč). 37

38 tis. Kč Roku 2012 dochází opět ke snižování zásob o 12,3 % (tj tis. Kč). Na poklesu zásob se podílí jak pokles materiálu, tak pokles výrobků nebo zboží. Krátkodobé pohledávky začínají v roce 2012 rapidně růst, a to o 93,4 % (tj tis. Kč). Od roku 2013 je zaznamenán pokles pohledávek o 47,3 % (tj tis. Kč). Značí to platební schopnost odběratelů. Firma zároveň zaznamenala příznivý nárůst finančních prostředků v bankách. Oproti roku 2012 byl nárůst finančních prostředků 495,4 % (tj tis. Kč). Zásoby od roku 2013 rostou, a to o 25,6 % (tj tis. Kč) a v roce 2014 je jejich nárůst dokonce 39 % (tj tis.). Růst zásob by neměl dosahovat takto vysokých hodnot. Firma je sezónní a svou činnosti vyvíjí spíše v létě než na konci roku. Tržby za výrobky oproti roku 2012 vzrostly o 15,1 % na tis. Kč. V roce 2014 byl nárůst tržeb za výrobky malý (377 tis. Kč) a přesto výrobky na skladě vzrostly oproti roku 2013 o 136,5 % (tj tis. Kč). V roce 2014 zároveň dochází k prudkému navýšení pohledávek oproti roku 2013 o 33,7 % (tj tis. Kč) , , , , , ,00 0, rok AKTIVA CELKEM B. DLOUHODOBÝ MAJETEK C. OBĚŽNÁ AKTIVA D. OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv Graf 1: Struktura aktiv (zdroj: výkazy firmy, vlastní úprava) B. Horizontální analýza strana pasiv V této části, stejně jako u analýzy strany aktiv, je níže uvedená tabulka 5 znázorňující absolutní změny rozvahy pouze ve zkrácené podobě. K této tabulce je v příloze uvedena tabulka v plném rozsahu pod písmenem D. 38

39 Tabulka 5: Horizontální analýza strany pasiv absolutní změna Položka pasiv 2007/ / 2007 (v tis. Kč) 2009/ / / / / / 2013 PASIVA celkem Vlastní kapitál Hospodářský výsledek minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Ostatní pasiva Zdroj: účetní výkazy firmy ( vlastní výpočty Tabulku absolutních změn doplňuje tabulka relativních změn (tabulka 6), která vyjadřuje tyto absolutní hodnoty v procentech. V plném rozsahu je tabulka součástí příloh pod písmenem E. Tabulka 6: Horizontální analýza strany pasiv relativní změna Položka pasiv 2007/ / 2007 (v %) 2009/ / / / / / 2013 PASIVA celkem 2,41 0,06-13,87-8,15 0,76-1,02 2,76 10,21 Vlastní kapitál 0,16 3,05 1,07 6,31 13,2 15,64 20,08 25,66 Hospodářský výsledek minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období 3,87 0,13 3,34-5,37 7,68 13,76 23,83 20,04-96, ,33-266,31 614,45-49,25 97,03 4,09 52,98 Cizí zdroje 3,40-0,94-17,71-12,80-4,06-8,74-7,14-1,00 Dlouhodobé závazky -70,93 492,00-39,25-1,31-22,64-14,57 7,91 3,45 Krátkodobé závazky 19,68-1,20 10,78-31,68 1,70-28,17-4,39 54,35 Bankovní úvěry a výpomoci -1,36-2,85-29,67 0,00-6,39-0,08-9,88-19,65 Ostatní pasiva -100,00 0,0-7,54 20,60 11,39 35,14-2,84-24,57 Zdroj: účetní výkazy firmy ( vlastní výpočty 39

40 Položky, které nejvíce ovlivňují celková pasiva, jsou závazky z obchodních vztahů a hospodářský výsledek minulých let a běžného období. Cizí zdroje po celou dobu sledovaného období klesají, což je pro firmu velice dobrý výsledek. Společnost splácí své závazky jak vůči dodavatelům, tak vůči věřitelům. Pro srovnání, v roce 2006 byla suma cizích zdrojů společnosti tis. Kč a v roce 2014 tato suma činila tis. Kč, což je pokles o 41 % (tj tis. Kč). V roce 2007 došlo k navýšení vlastního kapitálu o 0,16 % (tj. 37 tis. Kč). Na tom se podílí hospodářský výsledek minulých let, který v roce 2007 rovněž meziročně vzrostl (o 3,87 %). Cizí zdroje zaznamenaly nárůst 3,4 % (tj tis. Kč). Dlouhodobé závazky sice klesly, oproti tomu ale vzrostly krátkodobé závazky (o tis. Kč). Konkrétně vzrostly závazky z obchodních vztahů o 10,76 % (tj tis. Kč). Vlastní kapitál v roce 2008 meziročně vzrostl o 3,05 %. To nastalo v zapříčinění nárůstu položek hospodářského výsledku minulých let a běžného účetního období. Cizí zdroje klesly. Na poklesu se nejvíce podílela položka bankovních úvěrů. Ta meziročně klesla o 2,85 % (tj tis. Kč). V roce 2008 výrazně vzrostly závazky z obchodních vztahů, a to o 10,06 % (tj tis. Kč). Společnost tedy splácí bankovní úvěry, má ale více nesplacených závazků vůči dodavatelům. Nejmenší nárůst vlastního kapitálu nastal roku 2009, kdy byl tento nárůst 1,07 % (tj. 261 tis. Kč) a je připisován důsledkům hospodářské krize. Výsledek hospodaření běžného účetního období se dostává do ztráty tis. Kč. Cizí zdroje zaznamenaly v roce 2009 největší změnu. Jejich pokles 17,71 % (tj tis. Kč) nastal v zapříčinění poklesu závazků z obchodních vztahů (7 309 tis. Kč) a bankovních úvěrů ( tis. Kč). Závazky vůči dodavatelům klesly s klesajícími tržbami, kdy firma neměla zapotřebí nakupovat zásoby. V roce 2010 dochází opět k nárůstu vlastního kapitálu. Výsledek hospodaření běžného účetního období činil tis. Kč. V témže roce byla uhrazena ztráta roku 2009 z výsledku hospodaření minulých let. Cizí zdroje klesly. Krátkodobé závazky oproti roku 2009 klesly o 31,68 % (tj tis. Kč). Závazky vůči dodavatelům opět klesly v souvislosti s poklesem zásob. Společnost měla vysoké tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Oproti roku 2009 nastal nárůst těchto tržeb o 39 % (tj tis. Kč). Znamená to tedy, že v roce 2010 firma měla oproti jiným rokům optimálnější zásoby. 40

41 tis. Kč V roce 2011 nenastaly žádné podstatné změny. V roce 2012 ale dochází k velkému nárůstu vlastního kapitálu a poklesu krátkodobých závazků. Vlastní kapitál firmy v roce 2012 byl tis. Kč. Vzrostl díky navýšení výsledku hospodaření minulých let. Krátkodobé závazky klesly na tis. Kč. Zásoby společně s tržbami za prodej zboží měly také značný pokles. Zboží se tedy prodalo méně než v roce 2011, vzrostly však tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. V letech 2013 a 2014 došlo opět k nárůstu vlastního kapitálu a poklesu cizích zdrojů. V roce 2014 společnost dokonce dosahuje poměru vlastního kapitálu a cizích zdrojů 1 : 1. Výsledek hospodaření v roce 2014 dosahuje svého maxima tis. Kč , , , , , ,00 0, rok PASIVA CELKEM A. VLASTNÍ KAPITÁL B. CIZÍ ZDROJE C. OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv Graf 2: Struktura pasiv (zdroj: výkazy firmy, vlastní úprava) C. Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty vychází z podrobných tabulek absolutních a relativních změn, které jsou součástí práce v přílohách pod písmeny G absolutní změny výkazu a H relativní změny výkazu. Zdrojem pro tuto analýzu je výkazu zisku a ztráty, který je v plném rozsahu součástí příloh pod písmenem F. 41

42 Tabulka 7: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty absolutní změna (v tis. Kč) Položka výkazu 2007/ / / / / / / / 2013 Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za běžnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním Zdroj: účetní výkazy firmy ( vlastní výpočty Tabulku absolutních změn (tabulka 7) doplňuje tabulka změn relativních (tabulka 8). Ta ukazuje poměr absolutních ukazatelů v procentech. Tabulka 8: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty relativní změna (v %) Položka výkazu 2007/ / / / / / / / 2013 Tržby za prodej zboží 2,7-2,5-38,5-12,2-0,8-3,9 29,4 8,3 Náklady vynaložené na prodané zboží 3,1-3,5-39,8-13,1-2,3 0,2 30,5 7,9 Obchodní marže 0,0 4,9-28,7-7,0 7,7-24,8 21,7 10,9 Výkony 79,7 21,3-31,1 17,5 27,0 27,6 17,4 6,0 Výkonová spotřeba 62,5 12,4-33,9 16,3 29,2 28,3 21,5 6,1 Přidaná hodnota 89,4 47,5-22,5 13,6 17,1 14,7 5,5 6,5 Osobní náklady 221,9 20,2-10,7-2,1-2,7 10,6 6,4 2,1 Provozní výsledek hospodaření 17,1 51,1-50,7 66,1 58,8 20,7 0,3 38,4 42

43 tis. Kč Položka výkazu Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za běžnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním 2007/ / / / / / / / ,1 27,3-20,1-18,5 23,7-33,1-1,0-32,0-105, ,3-235,4 92,8 97,0 4,1 53,0-96, ,3 235,4 92,8 97,0 4,1 53,0-88,4 611,4-195,7-267,8 126,0 77,2 0,8 65,8 Zdroj: účetní výkazy firmy ( vlastní výpočty Položky obchodní marže a přidané hodnoty jsou považovány za nejvýznamnější ve výkazu zisku a ztráty. Z níže uvedeného grafu 3 jasně plyne, že trendová křivka nákladů vynaložených na prodej zboží takřka opisuje křivku tržeb za zboží. Společnost má tedy zavedenou procentuální přirážku k prodanému zboží. V letech 2013 a 2014 je trend vývoje obchodní marže rostoucí rok Tržby za prodej zboží Výkony Osobní náklady Náklady vynaložené na prodané zboží Výkonová spotřeba Výsledek hospodaření před zdaněním Graf 3: Struktura položek výkazu zisku a ztráty (zdroj: výkazy firmy, vlastní úprava) Přidaná hodnota je ve všech letech kladná. Výkony mají meziroční růstovou tendenci, což je pro podnik dobrý ukazatel toho, že prosperuje a má velký obrat z prodeje svých výrobků a služeb. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se významně podílejí na výkonech. Rok 2009 představuje pro podnik jediný rok, kdy dochází k poklesu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb o 30,8 % (tj tis. Kč). Pokles zapříčinila jednoznačně hospodářská krize, kdy odběratelé nebyli schopni koupit výrobky ve velkém 43

44 množství. Za největší nárůst tržeb se dá označit rok 2012, který dosahoval 32,2 % (tj tis. Kč). Nejmenší meziroční nárůst byl naopak v roce 2014, kdy činil 0,3 % (tj. 377 tis. Kč). S výkony souvisí výkonová spotřeba, která má stejnou tendenci jako výkony. Znamená to tedy, že náklady klesaly nebo rostly rovnoměrně s růstem a poklesem výnosů. Mezi obchodní marží a přidanou hodnotou je značný rozdíl. Firma má větší přidanou hodnotu u vlastních služeb a výrobků, než přirážku u zboží. Celkový trend obou položek je konstantní až mírně růstový. Odvíjí se od celkových tržeb za zboží a výkonů. Ty v posledních několika letech rostly, a to především v případě výkonů. V roce 2007 došlo k rapidnímu nárůstu osobních nákladů o 221,9 % (tj tis. Kč) oproti roku Je to změna zapříčiněná odkupem A-For Industries. V roce 2006 bylo ve společnosti 10 pracovníků, v roce 2007 se počet pracovníků vyšplhal na 37. Nejvíce pracovníků ve společnosti bylo v roce 2008, kdy byl jejich počet 43. Nejspíše v důsledku hospodářské krize bylo následující rok ve společnosti o 4 pracovníky méně. V roce 2008, kdy byl počet zaměstnanců nejvyšší, činily osobní náklady tis. Kč. V roce 2014, kdy bylo ve firmě 38 pracovníků, tyto náklady činily tis. Kč. Znamená to tedy, že mzdy v průběhu let musely narůst, jelikož je ve firmě současně méně pracovníků než v roce Hospodářský výsledek před zdaněním v roce 2007 oproti roku 2006 klesl o 88,4 % (tj tis. Kč). Tento velice nízký hospodářský výsledek byl ovlivněn nemožností rozvíjení se, díky omezeným výrobním prostorám. Další příčiny byly dostavba haly a stěhování společnosti. Provozní hospodářský výsledek byl sice vyšší jak v roce 2006, ale finanční výsledek výrazně vzrostl. To je spojeno s financováním právě koupeného stavbou výrobní haly. V roce 2008 dochází opět k nárůstu hospodářského výsledku před zdaněním a to o 611,4 % (tj. 966 tis. Kč). Rok 2009 je jediný ztrátový. Jeho ztráta činila tis. Kč, což znamená, že oproti roku 2008 došlo k poklesu o 195,7 % (tj tis. Kč). V roce 2010 dochází opět k růstu výsledku hospodaření, který pokračuje až do roku Velice výrazný skok nastává právě v roce 2014, kdy dochází k meziročnímu růstu výsledku hospodaření o 65,8 % (tj tis. Kč). Podle výsledku hospodaření se dá říct, že společnost má dobrý vývoj. Na druhé straně, společnost má hodně pohledávek a závazků po splatnosti. Má sice velký obrat, ale od svých odběratelů nedokáže své peníze získat. Spolu s vysokým obratem rostou i náklady 44

45 společnosti. Ty společnost právě kvůli neplatícím odběratelům není schopna splácet svým dodavatelům ve splatnosti Vertikální analýza Vertikální analýza udává, kolika procenty se podílí složky rozvahy a výkazu zisku a ztráty na celkové sumě součtu těchto položek. Jako podklady slouží základní účetní výkazy, které jsou v přílohách. A. Vertikální analýza rozvahy strana aktiv V přílohách pod písmenem I je vertikální analýza strany aktiv v plném rozsahu. Níže uvedená tabulka 9 je pouze ve zkráceném rozsahu. Aktiva se vždy rovnají 100 % a je zkoumáno, jak se na nich jednotlivé rozvahové účty podílí. Tabulka 9: Vertikální analýza strana aktiv (v %) Položka aktiv AKTIVA Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Dlouhodobý majetek 38,7 48,5 49,4 58,0 61,0 58,3 55,1 56,0 51,0 Dlouhodobý hmotný majetek 40,3 49,8 50,3 52,0 59,5 56,2 54,8 55,5 50,0 Oběžná aktiva 59,9 48,5 48,8 38,9 35,6 38,9 42,7 41,8 47,9 Zásoby 38,9 30,9 33,1 28,8 19,8 25,7 22,8 27,8 35,1 Krátkodobé pohledávky 18,9 15,6 14,4 8,1 14,4 10,6 19,2 10,2 11,6 Ostatní aktiva 1,4 3,0 1,8 3,1 3,4 2,8 2,2 2,2 1,1 Zdroj: účetní výkazy firmy ( vlastní výpočty V roce 2006 dochází k odkupu společnosti A-For Industries a tím se zvyšuje dlouhodobý majetek. V dalších letech probíhaly výstavby nových výrobních hal, tudíž docházelo k dalšímu navyšování podílu dlouhodobého majetku na celkovém majetku společnosti. Od roku 2011 má dlouhodobý majetek klesající tendenci, především kvůli jeho odepisování. Položka samostatných movitých věcí má největší výkyv v roce 2013, kdy byl obměněn vozový park a tím tato položka tvořila 5,4 %. Dlouhodobý finanční majetek má velmi malé procento podílu (0,3 2,1 %) na celkových aktivech. Na jeho účtu je pouze položka podílů v ovládaných a řízených osobách, které představuje společnost EURO BAGGING SK a EURO BAGGING, Polska. 45

46 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% rok DLOUHODOBÝ MAJETEK OBĚŽNÁ AKTIVA OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv Graf 4: Procentní podíl položek aktiv na celkových aktivech (zdroj: výkazy firmy, vlastní úprava) Z výše uvedeného grafu 4 můžeme sledovat složení celkových aktiv a jejich změn ve sledovaném období. Oběžná aktiva mají zpočátku klesající tendenci. Rostoucí tendence je zaznamenána od roku 2012, kdy podíl oběžných aktiv stoupá. V roce 2014 se tedy setkáváme s tím, že poměr dlouhodobého majetku a oběžných aktiv je bezmála 1 : 1. Pro společnost to není dobrý ukazatel, protože by neměla mít tak velká oběžná aktiva, zvláště když jejich největší podíl tvoří zásoby. Podíl zásob má vesměs celou sledovanou dobu klesající tendenci a pohybují se okolo 30 %. V roce 2014 jejich podíl na aktivech dosáhl 35,1 %. Na oběžných aktivech se nejvíce podílejí výrobky, které několikanásobně vzrostly oproti roku Společnost by si měla hlídat poměr zásob, jelikož i ve zboží je 8% podíl na celkových aktivech. Takto vysoké podíly nepředstavují optimální rozvržení zásob. Další podstatnou položkou oběžných aktiv jsou krátkodobé pohledávky. Ty tvoří 9 13 %. Společnost je tedy schopna prodávat odběratelům, ale ti pak své dluhy nesplácí. Zejména položka finančního majetku má velice nízký podíl a po celou dobu (s výjimkou roku 2013) se pohybuje okolo jednoho procenta. Na celkových aktivech se podílí pouze jedním procentem položka účty v bankách. Peníze v pokladně se pohybují v řádech desetin procenta. Společnost by měla více vymáhat pohledávky, jelikož jejich podíl na 46