Soustavy poměrových ukazatelů

Transkript

1 4.přednáška Soustavy poměrových ukazatelů Jednotlivé pom. ukazatele jeden rys, jedna oblast - hodnocení mohou vycházet různá snahy sloučit všechna hodnocení do soustav ukazatelů - mnoha druhů a popisujících mnoho vlastností : Soustavy ukazatelů lze členit z různých hledisek: - z hlediska uspořádání: a/ bez formálních vazeb b/ formálně provázané, postihující alespoň základní věcné vazby - pyramidové založené na funkčních vazbách - paralelní ukazatele tvoří skupiny, popisující vždy určitou oblast /viz ukaz. rentability, obratovosti, likvidity, zadluženosti aj./ - z hlediska obsahu mohou být zaměřeny na jednu či více oblastí - z hlediska konstrukce ukazatelů mohou být smíšené či pouze poměrové - z hlediska rozsahu může jít o soustavy: malé /do 10 ukaz./, střední /10-25 ukaz./, velké /více než 25 ukaz./. I. Pyramidové soustavy ukazatelů - založeny na postupném rozkladu tzv. vrcholového ukazatele /- dílčí ukazatele tvoří vždy nižší úroveň celé soustavy - pyramida / Vrcholový ukazatel vyjadřovat základní cíl podniku - obvykle: rentabilita aktiv /ROA/, /popř. rentabilita vlastního kapitálu ROE/ Nejznámější je tzv. Du Pontův rozklad rentability:

2 1. Du Pontův rozklad ukazatele rentability Východiskem je ukazatel rentability ROE, který může být chápán jako součin tří poměrových poměrových ukazatelů : a) Ukazatel ziskového rozpětí tržeb pro zdanění b) Ukazatel obratu celkových aktiv c) Ukazatel finanční páky ROE = Z VK = Z T * T CA * CA VK Vidíme, že první dva ukazatele jsou vlastně ukazatelem ROA, tedy celkového vloženého kapitálu. ROA = Z CA = Z T * T CA Kde: Z - čistý zisk ( tedy zisk po zdanění) VK - vlastní kapitál T - tržby CA - celková aktiva Z DuPontova rozkladu ukazatele ROE je možné posoudit, jakým způsobem můžeme zvýšit rentabilitu vlastního kapitálu, tj. - jednak zvýšením míry zisku, ale také - urychlením obratu kapitálu a - větším využitím cizího kapitálu.

3 Příklad využití údajů z Du Pontova rozkladu ukazatale ROE zisk ROE = Vlastní kapitál Zisk Aktiva x Aktiva Vlastní kapitál Rentabilita Finanční celk. aktiv páka Zisk Tržby Aktiva x x Tržby Aktiva Vlastní kapitál Rentabilita Obrat celkových Finanční páka tržeb aktiv

4 ROE= = 0, =0,017 x = 1, Rentabilita Finanční celk. aktiv páka =0,14 x = 0,12 x = 1, Rentabilita Obrat celkových Finanční páka tržeb aktiv

5 Jak interpretovat údaje, využití údajů z rozkladu: - největší využití v analýze vývoje základních ukazatelů (ROA, ROE) v čase umožňuje kvantifikovat míru vlivu jednotlivých dílčích ukazatelů na vývoj souhrnného ukazatele Přehled změn dílčích ukazatelů Dílčí ukazatel Vrcholový ukazatel Rok rentabilita obrat celko- finanční rentabilita vl.kapitálu tržeb vých aktiv páka index 1,05 0,899 1,112 1, /00 /01/00/ 0,043 / 0,041 0,730 / 0,812 4,254 / 3,824 0,133 / 0,127 rozdíl /01 00/ + 0,002-0, ,43 + 0,006 index 2002/01 /02/01/ 0,044 / 0,043 0,790 / 0,730 4,652 / 4,254 0,162 / 0,133 rozdíl /02 01/ +0,001 +0,060 +0, ,9

6 2. Další pyramidové soustavy ukazatelů Pro rozklad ukazatele se používají dvě základní metody: Aditivní výchozí ukazatel se rozkládá do součtu nebo rozdílu dvou nebo více ukazatelů Multiplikativní výchozí ukazatel se rozkládá na součin nebo podíl dvou a více ukazatelů Pyramidový rozklad ukazatele rentability ROE: Z/VK 1. Z/CA x CA/VK 2. Z/T x T/CA 1 + CK/VK N/T T/SA + T/OA CKdl/VK + CKkr/VK Z/VK - rentabilita vlastního kapitálu ROE Z/CA rentabilita celkového kapitálu (čistý zisk/aktiva celkem) ROA Z/T - rentabilita tržeb neboli ukazatel ziskového rozpětí ROS CA/VK ukazatel finanční páky CK/VK zadluženost vlastního kapitálu CK dl/ VK podíl dlouhodobého cizího kapitálu na VK CK kr/ VK - podíl krátkodobého cizího kapitálu na jednotku vlast. kap. T/CA - rychlost obratu celkových aktiv T/SA - rychlost obratu stálých aktiv T/OA - rychlost obratu oběžných aktiv

7 Prvotní úroveň rozkladu rentability vlastního kapitálu se zohledněním vlivu úroků a daní - řeší problém různé úrovně zisku používané ve výpočtu ukazatel ROE a ROS EAT VK EBIT VYN AKT EBT EAT VYN AKT VK EBIT EBT EAT zisk po zdanění EBT - zisk před zdaněním EBIT - zisk před zdaněním a úroky VK - vlastní jmění AKT - aktiva VYN - výnosy úroková redukce zisku Rentabilita vlastního kapitálu (EAT/VK) je ovlivňována : - rentabilitou výnosů, - obratem aktiv, - finanční pákou, - úrokovou redukcí zisku a - daňovou redukcí zisku. daňová redukce zisku

8 Zvýšení rentability výnosů a obratu celkových aktiv má pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. Společný vliv těchto faktorů se nazývá úhrnná výnosnost aktiv (EBIT / AKT). Zvýšení zadluženosti do určité míry může mít pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu a projeví se v růstu ukazatele finanční páky AKT / VK. Zvýšení zadluženosti je zpravidla provázeno zvýšením úroků a způsobuje snížení ukazatele úroková redukce zisku EBT / EBIT, tzn. Po zaplacení úroků zůstává podniku k dispozici menší podíl zisku před zdaněním. Společný vliv finanční páky a úrokové redukce zisku se nazývá ziskový účinek finanční páky nebo multiplikátor jmění akcionářů. Pokud je větší než jedna, pak má zvyšování podílu cizích zdrojů ve finanční struktuře podniku pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. Pozitivní vliv na rentabilitu VK má také zvyšování ukazatele daňová redukce zisku EAT /EBT. Ukazatel podává informaci o tom, jaký podíl z EBT tj. ze zisku před zdaněním zůstane podniku k dispozici po zaplacení daní.

9 Bankrotní a bonitní modely Bankrotní a bonitní modely neboli systémy včasného varování, lze podle účelu použití rozdělit na modely bankrotní (predikční) a bonitní (diagnostické). U obou typů lze poté dospět k výslednému hodnotícímu koeficientu, který určuje finanční zdraví resp. finanční tíseň. Pro upřesnění uvádím definici obou těchto klíčových pojmů: 1) Bankrotní modely odpovídají na otázku, zda podnik do nějaké doby zbankrotuje 2) Bonitní modely odpovídají na otázku, zda je podnik dobrý, nebo špatný Obě skupiny modelů vycházejí ze stejného předpokladu, že v podniku několik let před bankrotem dochází k jistým odlišnostem ve vývoji, charakteristickým právě pro podniky ohrožené úpadkem. Obě skupiny přiřazují podniku určitý koeficient hodnocení. finanční zdraví závisí na likviditě plus rentabilitě (v uvedeném pořadí naléhavosti). Stoupající napětí v peněžních příjmech a výdajích a trvalejší propad hospodářského výsledku, mohou vyústit v úpadek v platební neschopnost či předlužení. finanční tíseň nastává tehdy, když jsou problémy likvidity tak vážné, že nemohou být vyřešeny bez výrazných změn v činnosti podniku a ve způsobu jeho financování. Vznik modelů vychází ze základního předpokladu, že podniky které jsou ohroženy bankrotem nebo skupiny bonitních podniků mají společné rysy. Bankrotní modely 1) Altmanův model nejznámější - - je lineární kombinací jednotlivých poměrových ukazatelů, které jsou v modelu proměnnými veličinami, kterým prof. E.I.Altman přiřadil váhy (koeficienty). Ty mají vystihnout význam (váhu) příslušného poměrového ukazatele v celkové finanční situaci firmy.

10 Profesor Altman provedl statistické šetření 1000 amerických podniků, z něhož získal - na základě využití statistické metody tzv. diskriminační analýzy - váhy ukazatelů, které jsou typické pro podniky zdravé či bankrotující podniky. Při své práci prof. Altman vycházel ze vzorku údajů podniků, které ve sledovaném období prosperovaly, nebo později (během pěti let) zbankrotovaly. Na této empirické bázi vyvinul model, který odlišuje podniky s velkou pravděpodobností úpadku od podniků, kterým toto nebezpečí nehrozí. Model byl publikován v r Model vznikl z potřeby předpovědi možnosti bankrotu podniku tak, aby mohly být předem podniknuty kroky k nápravě. Cílem této metody je stanovit určitou hranici, která rozdělí podniky na ty, které pravděpodobně zbankrotují a které ne. Altmanův model (rovnice důvěryhodnosti) - tzv. Z skóre: zahrnuje tyto poměrové ukazatele: a) Pro podniky kótované na kapitálovém trhu x 1 = čistý provozní kapitál/ aktiva celkem x 2 = zadržené výdělky/ aktiva celkem x 3 = zisk před úroky a zdaněním (EBIT)/ aktiva celkem x 4 = tržní hodnota vlastního jmění/ účetní hodnota celkových závazků x 5 = tržby/ aktiva celkem (pozn.: zadržené výdělky = fondy ze zisku + HV min. let + HV běž.období) Těmto poměrovým ukazatelům byly přiřazeny váhy : x 1-1,2 x 2-1,4 x 3-3,3 x 4-0,6 x 5-1,0 Rovnice pro výpočet hodnoty Z-score: Z= 1,2 * x 1 + 1,4 * x 2 + 3,3 * x 3 + 0,6 * x 4 + 1,0 * x 5

11 Hodnocení: a) Z větší než 2,9 = firma je finančně stabilní, b) 1,8 < Z < 2,9 = šedá zóna, nelze usoudit, zda podnik spěje k bankrotu nebo je finančně stabilní c) Z menší než 1,8 = podniku hrozí bankrot b) Pro podniky nekotované na kapitálovém trhu Ukazatel X4 - tržní hodnota vlastního jmění byla nahrazena účetní hodnotou vlastního jmění. Výsledný model, u něhož byly i korigovány váhy (koeficienty), byl u nás publikovaný v r pod názvem ZETA: Z o = 0,717*x 1 + 0,847* x 2 + 3,107*x 3 + 0,420*x 4 + 0,998*x 5 x 1 = čistý provozní kapitál/ aktiva celkem x 2 = zadržené výdělky/ aktiva celkem x 3 = zisk před úroky a zdaněním (EBIT)/ aktiva celkem x 4 = účetní hodnota vlastního jmění/ účetní hodnota celkových závazků x 5 = tržby/ aktiva celkem Bylo upraveno i hodnocení zjištěných veličin: finančně stabilní podniky - Z větší než 2,70 finančně neurčité podniky - Z mezi 1,2 a 2,7 (1,2 < Z < 2,7) podniky náchylné k bankrotu - Z menší než 1,20. c) Altmanův model pro české podmínky upravený Altmanův model je na české podmínky - pro vysoký podíl platební neschopnosti podniků - o ukazatel x6 závazky po lhůtě splatnosti x 6 = tržby (výnosy)

12 Rovnice má pak podobu: Z= 1,2*x 1 + 1,4* x 2 + 3,3*x 3 + 0,6*x 4 + 1,0*x5 + 1,0*x6 Hodnocení: x 1 = čistý provozní kapitál/ aktiva celkem x 2 = zadržené výdělky/ aktiva celkem x 3 = zisk před úroky a zdaněním (EBIT)/ aktiva celkem x 4 = tržní hodnota vlastního jmění/ účetní hodnota celkových závazků x 5 = tržby/ aktiva celkem x6 = závazky po lhůtě splatnosti / tržby Z větší než 2,9 - firma je finančně stabilní, 1,8 < Z < 2,9 - neurčitá (šedá) zóna, nelze stanovit, zda hrozí bankrot Z menší než 1,8. - podnikům hrozí bankrot Problémy při aplikaci Altmana pro české podmínky: 1) Při konkrétním výpočtu Z-score modelu narazíme na problém, že závazky po lhůtě splatnosti nejsou součástí finančních výkazů. Jsou však povinnou součástí přílohy k účetní závěrce, kde tento údaj najdeme. 2) Pro české podmínky je velmi problematický ukazatel X4, tj. podíl tržní hodnoty vlastního kapitálu k určení hodnotě dluhu, a to jednak vzhledem k deformovaným tržním cenám na českém kapitálovém trhu a jednak k tomu, že celá řada podniků není veřejně obchodována. 3) Hlavní problém aplikace modelu v českých podmínkách spočívá v malém počtu podniků, které dosud zbankrotovaly, a proto neexistuje reprezentativní vzorek dat, na kterých by bylo možno fungování modelu v našich podmínkách ověřit. 4) Altmanům model relativně dobře předpovídá bankrot podniku asi na dva roky do budoucnosti, s nižší předností asi 70% na dobu pěti let. Model pro neobchodované podniky na kapitálovém trhu je cennější, protože jejich hodnota nemá bezprostřední tržní ověření. U podniku obchodovatelném na kapitálovém trhu jsou informace o situaci podniku promítnuty do ceny akcií obchodovaných společností, takže hodnota vlastního kapitálu je tržně ověřena.