Finance a řízení. Posouzení finanční situace zvolené průmyslové společnosti

Transkript

1 Finance a řízení Posouzení finanční situace zvolené průmyslové společnosti Autor: Zdeňka Blahová, DiS. Vedoucí práce: Ing. Petra Létalová, PhD. 2012

2

3 Anotace Bakalářská práce je zaměřena na finanční analýzu společnosti PKS MONT, a.s. v letech Finanční analýza je provedena externí formou a věnuje se analýze finanční a ekonomické situace ve sledovaných letech. Pro celkové zhodnocení vývoje vybraných finančních ukazatelů je využito srovnání s odvětvovým průměrem. Klíčová slova Finanční analýza, PKS MONT, a.s., analýza absolutních ukazatelů, analýza rozdílových ukazatelů, analýza poměrových ukazatelů, bankrotní modely, odvětvové srovnání. Annotation The bachelor thesis is focused on the financial analysis of the company PKS MONT, a.s. in the years of The financial analysis is performed externally, and deals with the analysis of the financial and economic situation in the years of the above mentioned period. For the overall assessment of the development of selected financial indicators a comparison to the sector average is used. Key words Financial analysis, PKS MONT, a.s., analysis of absolute indicators, analysis of the differential characteristics, analysis of the ratios, bankruptcy models, sector comparison.

4 Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce Ing. Petře Létalové, PhD. za odborné vedení práce, za projevenou podporu a za veškerý čas, který mi při vytváření práce věnovala. Děkuji také ekonomickému řediteli společnosti PKS MONT, a.s. Ing. Marku Kovářovi za konzultace týkající se některých oblastí hospodaření zkoumané společnosti. Velký dík patří mé rodině zvláště manželovi a dětem, kteří mě podporovali během celého studia a zároveň mi poskytli volný čas pro vytvoření a dokončení práce.

5

6 Obsah 1 Úvod Cíl bakalářské práce Teoretická část Vznik a význam finanční analýzy Druhy finanční analýzy Uživatelé finanční analýzy Základní finanční výkazy společnosti Rozvaha podniku Výkaz zisku a ztrát Výkaz o cash flow Konsolidované finanční výkazy Základní metody finanční analýzy Horizontální analýza (Analýza trendů) Vertikální analýza (Procentní rozbor) Analýza rozdílových ukazatelů Základní pravidla financování podniku Ukazatele likvidity Ukazatele rentability Ukazatele aktivity Ukazatele zadluženosti Rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu (ROE) Bankrotní modely Bonitní modely Grafická analýza (Spider graf) Dopad hospodářské krize na hodnocení finanční situace podniku Metodika práce Praktická část Představení společnosti PKS MONT, a.s Analýza absolutních ukazatelů společnosti PKS MONT, a.s Horizontální analýza výkazů ve společnosti PKS MONT, a.s Vertikální analýza výkazů společnosti PKS MONT, a.s Zhodnocení pravidel financování ve společnosti PKS MONT, a.s

7 5.3 Analýza rozdílových ukazatelů společnosti PKS MONT a.s Analýza poměrových ukazatelů společnosti PKS MONT, a.s Analýza ukazatelů likvidity společnosti PKS MONT, a.s Analýza ukazatelů rentability společnosti PKS MONT, a.s Analýza ukazatelů aktivity společnosti PKS MONT, a.s Analýza ukazatelů zadluženosti společnosti PKS MONT, a.s Rozklad ukazatele ROE ve společnosti PKS MONT, a.s Bankrotní modely Odvětvové srovnání Závěr Seznam použité literatury Seznam internetových zdrojů: Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam vzorců Přílohy Přílohy A Rozvaha společnosti PKS MONT, a.s. strana aktiv B Rozvaha společnosti PKS MONT, a.s., strana pasiv C Výkaz zisku a ztrát společnosti PKS MONT, a.s. D Horizontální analýza rozvahy společnosti PKS MONT, a.s., strana aktiv (absolutní změna v tis. Kč) E Horizontální analýza rozvahy společnosti PKS MONT, a.s. strana aktiv (relativní změna) F Horizontální analýza rozvahy společnosti PKS MONT, a.s., strana pasiv (absolutní změna v tis. Kč) G Horizontální analýza rozvahy společnosti PKS MONT, a.s., strana pasiv (relativní změna) 7

8 H Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát společnosti PKS MONT, a.s. (absolutní změna v tis. Kč) I Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát společnosti PKS MONT, a.s. (relativní změna) J Vertikální analýza rozvahy společnosti PKS MONT, a.s., strana aktiv K Vertikální analýza rozvahy společnosti PKS MONT, a.s., strana pasiv L Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát společnosti PKS MONT, a.s. M Procentní podíl společnosti PKS MONT, a.s. na odvětvovém průměru N Spider analýza společnosti PKS MONT, a.s 8

9 1 Úvod Bakalářská práce je zaměřena na finanční analýzu společnosti PKS MONT, a.s., neboť se domnívám, že znalost finanční situace ve společnosti je klíčovou oblastí úspěšného podnikání. Vstupem České republiky do Evropské unie se pro české podniky naskytla možnost rozšíření podnikatelských aktivit do členských zemí. Vstup do Evropské unie s sebou ovšem přinesl i větší ohrožení domácích podniků zahraničními konkurenty. Zahraniční konkurenti produkují výrobky srovnatelné kvality, ovšem často s nižšími výrobními náklady. České společnosti proto musí čelit konkurenci nejen domácí ale i zahraniční. Z tohoto důvodu je nutné vyvíjet aktivitu v oblasti konkurenčních výhod, např. formou inovací. Inovace hrají v podnikání také významnou roli. Ovšem aby se management společnosti správně rozhodl o realizaci jakékoli investice, potřebuje znát aktuální finanční situaci a také předpokládaný vývoj. Správná realizace investice je možná pouze v případě, že vedení společnosti má k dispozici finanční analýzu, která jí poslouží ke krátkodobému i dlouhodobému finančnímu plánování. Zejména od nástupu globální hospodářské krize je finanční analýze přikládán stále větší význam, zvláště v oblasti poskytování úvěrů ze strany finančních institucí. Všechny tyto skutečnosti mohou ovlivnit úspěšnost případně samotnou existenci podniku. Nové informační technologie mohou společnosti poskytnout značnou konkurenční výhodu, která spočívá např. ve využívání informačních systémů k zajišťování optimální výše zásob na skladě. Optimální výše zásob přispívá ke snižování nákladů na jejich skladování a využití těchto financí na rozvoj společnosti. Společnost eviduje svůj majetek a zdroje financování v rozvaze a náklady, výnosy ve výkazu zisku a ztrát. Nejjednodušší způsob jak zjistit finanční situaci podniku je rozborem (analýzou) těchto výkazů. Přesnější pohled na celkovou finanční situaci dává i rozbor výkazu cash flow, který bohužel společnosti nejsou povinny zveřejňovat, ovšem uvnitř společnosti je velmi cenným zdrojem informací. Je tedy zřejmé, že finanční analýza je nutnou součástí každé společnosti, která chce efektivně využívat svůj majetek a zdroje v oblasti podnikání. 9

10 2 Cíl bakalářské práce Cílem mé bakalářské práce je posouzení finanční situace společnosti PKS MONT, a.s, která je sesterskou společností tvořící holding. Zaměřím se na finanční analýzu v letech , ve kterých bude zřejmý dopad celosvětové hospodářské krize na společnost. K dosažení cíle využiji všechny metody, o nichž hovoří odborná literatura. Rovněž srovnám rozdílné názory autorů na jednotlivé finanční ukazatele a rozdílný způsob výpočtu. Společnost v roce 2008 investovala do nové výrobní haly na výrobu plastových výplní stavebních otvorů, proto předpokládám, že spíše než hospodářská krize se ve finančních ukazatelích projeví uskutečněná investice. Rovněž by bylo vhodné porovnat vybrané finanční ukazatele v rámci holdingové skupiny firem, tedy ukazatele společnosti PKS MONT, a.s. a jejich sesterských společností. Toto srovnání by posloužilo ke zhodnocení vývoje finanční situace v rámci holdingové skupiny firem. Předpokládám, že porovnání PKS MONT, a.s. v rámci holdingu nebude mít dostatečnou vypovídající schopnost. V tomto případě bych pro srovnání vývoje finanční situace PKS MONT, a.s. využila odvětvového průměru ve sledovaných letech. 10

11 3 Teoretická část Teoretická část je zaměřena na poskytnutí informací o problematice finanční analýzy, přičemž nabízí i rozdílné názory autorů na tuto problematiku. Rozdílné názory autorů, se kterými jsem pracovala, jsou patrné především v oblasti výpočtu jednotlivých finančních ukazatelů. 3.1 Vznik a význam finanční analýzy Finanční analýza je pravděpodobně stejně stará jako vznik peněz. Průkopníkem finanční analýzy jsou Spojené státy americké. Nejprve se jednalo pouze o práce teoretické, praktické práce jsou využívány teprve několik desetiletí. (Růčková, 2011) V Evropě se finanční analýza objevila až po 2. světové válce. (Jiříček, Morávková, 2008) Z počátku finanční analýzy vyjadřovaly pouze absolutní změny v účetních dokladech. Rozvaha, výkaz zisku a ztrát ovšem poskytují mnoho kvalitních informací, které se později začaly využívat pro zjištění úvěrové schopnosti podniků. Jednalo se především o ukazatele likvidity, které odrážely schopnost podniku platit své závazky. (Růčková, 2011) V České republice prosazují finanční analýzu zejména profesor Synek a profesorka Kislingerová. Oba vycházejí z přístupu, který definovala Schmallenbachova společnost v Německu. Tento přístup klade velký důraz na zkušenost a znalost hodnotitele. Finanční analýza je metodou, která odráží finanční zdraví podniku a která by měla být prováděna před realizací finančního nebo investičního rozhodnutí. (Vochozka, 2011) Finanční analýza z časového hlediska přináší dvojí pohled na hospodaření podniku. První pohled na finanční analýzu z časového hlediska je ten, že můžeme zhodnotit vývoj společnosti od minulosti po současnost. Druhým pohledem je fakt, že finanční analýza podniku je zdrojem informací pro finanční plánování ve všech časových obdobích. (Růčková, 2011) Podstatou finanční analýzy je tedy určení finančního zdraví podniku (ex post analýza) a vytvoření základu pro finanční plánování (ex ante analýza). (Růčková, 2011) 11

12 Základním cílem finanční analýzy je zejména dosažení finanční stability. Finanční stabilitu je možné hodnotit pomocí dvou základních kritérií (Růčková, 2011): A. Schopnost tvořit zisk a zajistit přírůstek majetku a zhodnocovat vložený kapitál. Toto kritérium je považováno za nejdůležitější, neboť cílem každého podniku je dosahování zisku. B. Zajistit platební schopnost společnosti. Druhé kritérium je neméně důležité, neboť jen díky platební schopnosti má společnost možnost uspět v podnikatelské sféře. 3.2 Druhy finanční analýzy Synek (2007) rozlišuje dva druhy finanční analýzy interní a externí. Obě tyto analýzy se odlišují zejména druhy dat, se kterými se pracuje. Tato data mohou být buď neveřejná, pak jde o interní analýzu, nebo veřejná, kdy se jedná o analýzu externí. A. Externí analýza Externí analýza vychází pouze z veřejně dostupných údajů zejména z dat účetní závěrky (rozvaha, výkaz zisku a ztrát, přílohy). Dalším zdrojem dat mohou být výroční zprávy, zprávy auditora, statistická šetření atd. (Synek, 2007) Externí analýza podniku je prováděna zvnějšku bankami, investory, obchodními partnery (dodavateli, odběrateli), zaměstnanci (odbory), státem (jeho finančními institucemi, orgány státní správy), konkurenčními podniky. (Synek 2007, str. 339) B. Interní analýza Interní analýza vychází nejen z veřejně dostupných údajů, ale také z údajů neveřejných např. z dat z finančního a manažerského účetnictví, kalkulace, atd. Interní analýza by měla být součástí každého podniku, neboť je zdrojem informací o finančním zdraví a současně o efektivním řízení podniku. (Synek, 2007) Interní analýzu provádí zpravidla finanční manažeři případně celé vrcholové vedení podniku. Zaměření interní analýzy je zejména na srovnávání skutečného stavu se stavem plánovaným, proto tato činnost bývá v některých případech součástí controllingu. Výsledek interní analýzy může sloužit například pro srovnání s konkurenčními podniky, které podnikají ve stejném oboru. (Synek, 2007) 12

13 3.3 Uživatelé finanční analýzy Stejně jako druhy finanční analýzy můžeme rozdělit uživatele finanční analýzy na externí a interní. A. Externí uživatelé finanční analýzy Mezi hlavní externí uživatele řadí Vochozka (2011): - Stát a jeho orgány. Informace jsou státem a jeho orgány využívány zejména při kontrole vykazovaných daní, pro statistická srovnání a pro sledování finančního zdraví všech podniků. - Investory. Informace o finančním zdraví podniku jsou rozhodujícím faktorem pro investory při rozhodování o potencionální investici. Investoři sledují zejména míru rizika a výnosnost vloženého kapitálu. - Banky a ostatní věřitele. Zdraví podniku je důležitým prvkem pro zhodnocování rizika již existujících nebo budoucích dlužníků. Z tohoto důvodu je součástí úvěrové smlouvy i povinnost předávat pravidelně zprávy o finanční situaci společnosti. - Obchodní partnery. Pro obchodní partnery jsou důležité zejména informace o schopnosti společnosti dostát svým závazkům, které plynou z obchodních vztahů. Sledují proto především ukazatele zadluženosti, solventnosti a likvidity obchodního partnera. B. Interní uživatelé finanční analýzy Vochozka (2011) řadí mezi uživatele interní analýzy: - Manažery. Finanční analýza je důležitým zdrojem informací pro manažery, neboť slouží pro operativní a strategické finanční řízení podniku. Manažeři jsou velmi často právě zhotoviteli finanční analýzy, jelikož mají přístup i k veřejně nepřístupným informacím. Výsledky finanční analýzy slouží manažerům pro každodenní práci a také k plánování základních cílů společnosti. - Zaměstnance. Tito uživatelé finanční analýzy se zajímají především o stabilitu podniku a o jistotu zaměstnání. 13

14 3.4 Základní finanční výkazy společnosti Mezi základní finanční výkazy patří zejména roční rozvaha, výkaz zisku a ztrát a výkaz o cash flow. Tyto výkazy jsou legislativně určeny a mimo jiné závisí na právní formě společnosti. (Synek, 2007) Rozvaha, výkaz zisku a ztrát a přílohy jsou součástí účetní závěrky. Rozvaha, výkaz zisku a ztrát jsou založeny na akruálním principu, kdy účetní operace se účtují do účetního období, se kterými věcně a časově souvisí. Jako účetní období bývá zpravidla označován kalendářní rok případně rok hospodářský. (Ryneš, 2010) Rozvaha podniku Rozvaha je písemným přehledem majetku a zdrojů podniku k určitému datu. (Vochozka 2011, str. 14) Tento dvojí pohled na majetek se označuje jako bilanční princip a rovnost obou stran (aktiva = pasiva) jako bilanční rovnice. (Synek 2007, str. 46) A. Aktiva Majetková struktura podniku je zachycena v rozvaze a bývá označována jako strana aktiv. Aktiva jsou vyjádřením obchodního majetku, který v sobě zahrnuje věci, peníze, pohledávky a další majetkové hodnoty, které jsou ve vlastnictví podniku a jsou určeny k podnikání. (Synek, 2007) Aktiva jsou rozdělena do tří základních skupin stálá aktiva (dlouhodobý majetek), krátkodobý oběžný majetek a přechodná aktiva (časové rozlišení). (Vochozka 2011) B. Pasiva Pro získání aktiv jsou nutné finanční zdroje, kterými mohou být vlastní nebo cizí zdroje. Vlastními zdroji se rozumí vlastní kapitál, který do společnosti vložil sám podnikatel. Naopak cizí zdroje vkládá do společnosti věřitel, kterým bývá nejčastěji banka. V rozvaze je kapitálová struktura označována jako pasiva. (Synek, 2007) Stranu pasiv tvoří tři základní položky vlastní kapitál, cizí zdroje a časové rozlišení. (Vochozka, 2011) 14

15 Nedostatky rozvahy pro finanční analýzu Největším problémem při analýze rozvahy je fakt, že rozvaha zobrazuje stav na základě historických cen. Z tohoto důvodu rozvaha nevypovídá o dynamice podniku, částečným řešením je uspořádání dat do časové řady. (Růčková, 2011) Další problém, který vzniká díky historickým cenám je, že k určení reálné hodnoty některých položek rozvahy musí být použito odhadu např. aktuální ocenění zásob. (Růčková, 2011) Rozvaha také neodráží časovou hodnotu peněz a neposkytuje informace o současné hodnotě aktiv a pasiv, neboť se v ní neprojevují vnější faktory, které mohou výrazně ovlivnit položky rozvahy. (Růčková, 2011) Výkaz zisku a ztrát Výkaz zisku a ztrát je přehledem nákladů a výnosů společnosti v daném účetním období. (Ryneš, 2010) Výnosem se rozumí všechny získané peníze za dané účetní období bez ohledu na fakt, zda byly inkasovány. Nákladem jsou peněžní částky, které podnik v daném účetním období vynaložil na získání výnosů. V České republice je výkaz zisku a ztrát stupňovitě uspořádaný, tzn., že je rozdělen na část provozní, finanční a mimořádnou. Všechny tyto stupně tvoří celkový výsledek hospodaření. (Vochozka, 2011) Na rozdíl od rozvahy, která zachycuje stav k danému časovému okamžiku, se výkaz zisku a ztrát vztahuje k danému časovému intervalu. (Růčková, 2011) Nedostatky výkazu zisku a ztrát pro finanční analýzu Náklady ani výnosy nejsou shodné se skutečnými peněžními toky a proto nevypovídají o skutečné hotovosti, kterou společnost získala. (Vochozka, 2011) Výkaz zisku a ztrát obsahuje tokové veličiny, a proto jejich změny v čase nemusejí být rovnoměrné, výnosy dosažené v určitém období a náklady s nimi spojené nemusejí být vynaloženy ve stejném období (existují účty časového rozlišení výnosů a nákladů) (Růčková 2011, str. 33) Z tohoto důvodu je vhodné doplnit výkaz zisku a ztrát o výkaz cash flow. 15

16 3.4.3 Výkaz o cash flow Výkaz o cash flow (výkaz o peněžních tocích) není, oproti rozvaze a výkazu zisku a ztrát, založen na aktuálním principu. Pohyb peněžních toků bývá zaznamenáván v období, kdy k tomuto pohybu došlo. (Ryneš, 2010) Koncepce cash flow je důsledně založena na příjmech a výdajích a vyjadřuje reálné toky peněz a jejich zásobu v podniku. (Synek 2007, str. 333) Peněžní tok představuje přírůstky (příjmy) a úbytky (výdaje) peněžních prostředků (tzn. peníze v hotovosti a na bankovních účtech, peníze na cestě) a peněžních ekvivalentů (tzn. krátkodobý likvidní majetek). (Růčková, 2011) Výkaz cash flow je stejně jako výkaz zisku a ztrát rozdělen podle činností podniku na část provozní, investiční a mimořádnou. Pro hodnocení podniku je nejdůležitější část provozní, kde je patrný rozdíl mezi výsledkem hospodaření a skutečnými příjmy. (Růčková, 2011) Konsolidované finanční výkazy Konsolidovaný celek se skládá z konsolidující účetní jednotky (řídící, ovládající osoba) a z konsolidované účetní jednotky (řízená, ovládaná osoba, případně osoba s podstatným vlivem konsolidující účetní jednotky). Konsolidující účetní jednotka má povinnost sestavit konsolidovanou závěrku a následně ji nechat ověřit auditorem. (Dušek, 2011) Konsolidovaný celek má povinnost sestavit konsolidovanou závěrku v případě, že během účetního období naplní alespoň dvě z následujících kritérií (Dušek, 2011): - celková aktiva jsou Kč - roční čistý obrat je Kč - přepočten průměrný stav zaměstnanců je Základní metody finanční analýzy Jiříček, Morávková (2008) rozdělují metody finanční analýzy do dvou základních skupin elementární metody a vyšší metody. 16

17 Ve vyšších metodách finanční analýzy jsou zařazeny bankrotní a bonitní modely. Členění do skupin je dáno zejména způsobem výpočtu, kdy elementární metody jsou pro výpočet snadnější než metody vyšší. Naproti tomu Vochozka (2011), Růčková (2011) a Synek (2007) zařazují všechny metody do metod elementárních. elementární metody analýza absolutních ukazatelů analýza rozdílových ukazatelů poměrová analýza analýza soustav ukazatelů -horizontální analýza -vertikální analýza -analýza fondů -ukazatele rentability -ukazatele aktivity -ukazatele zadluženosti -ukazatele likvidity -bonitní modely -bankrotní modely -Du Pontův rozklad -pyramidové rozklady Obrázek 1: Základní metody finanční analýzy (zdroj: Růčková (2011), vlastní úprava) A. Analýza absolutních ukazatelů Absolutní ukazatele jsou základem pro sestavení vertikální analýzy (procentní rozbor) a horizontální analýzy (analýza trendů). (Vochozka, 2011) B. Analýza rozdílových ukazatelů Analýza rozdílových ukazatelů se používá zejména pro analýzu fondů finančních prostředků, která je zaměřena především na čistý pracovní kapitál. (Růčková, 2011) C. Poměrová analýza Finanční poměrové ukazatele jsou základem finanční analýzy. Tyto ukazatele slouží zejména k mezipodnikovému srovnání. Při finanční analýze je nutné brát v úvahu i ekonomické okolí podniku zejména typ trhu, na kterém podnik působí. (Synek, 2007) Poměrové ukazatele vznikají za účelem analýzy vzájemných vztahů ukazatelů, proto se jednotlivé absolutní ukazatele dávají do vzájemných poměrů. (Vochozka, 2011) Výsledná hodnota poměrových ukazatel je dána formou doporučovaných intervalů. (Jiříček, Morávková, 2008) 17

18 D. Analýza soustav ukazatelů Analýza soustav ukazatelů využívá předchozí postupy, které se vzájemně kombinují. Tato analýza tvoří souhrn ukazatelů, které jsou postupně rozkládány na dílčí ukazatele.(růčková, 2011) Analýza soustav ukazatelů má tři základní funkce (Růčková, 2011): - vysvětluje vliv změny ukazatelů na celkové hospodaření podniku - ulehčuje a zpřehledňuje analýzu dosavadního vývoje podniku - poskytuje podklady pro výběr rozhodnutí z hlediska podnikových cílů Horizontální analýza (Analýza trendů) Horizontální analýza sleduje vývoj dané veličiny v čase a to ve vztahu k určitému minulému účetnímu období. (Kislingerová, Hnilica, 2008) Při tvorbě horizontální analýzy je třeba pracovat s delší časovou řadou, jelikož se tak sníží riziko nepřesnosti při výpočtu. (Růčková, 2011) Vzorec 1: Výpočet absolutní změny v horizontální analýza (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) Dt / t 1 Bi( t) Bi( t 1) Kislingerová, Hnilica (2008) značí ve vzorci - D t/t-1 změna oproti minulému období, - t je čas, - i = 1,2 n - B i je hodnota bilanční položky. Procentní změnu lze počítat dvojím způsobem (Jiříček, Morávková, 2008): - pomocí řetězového indexu, který srovnává jednotlivé položky účetního výkazu sledovaného roku k roku předcházejícímu - pomocí bazického indexu, který srovnává položky účetního výkazu sledovaného roku k roku základnímu, kterým bývá nejčastěji první rok podnikání 18

19 Vzorec 2: Výpočet procentní změny v horizontální analýze pomocí řetězového indexu Kislingerová, Hnilica (2008) označují: (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) I t/t - 1 B i(t) - B i(t - 1) B i(t - 1) - B i (t) jako hodnotu bilanční položky v daném roce, - i = 1,2 n - B i (t-1) jako hodnotu bilanční položky v roce t-1 (v předchozím roce) Vertikální analýza (Procentní rozbor) Vertikální analýza spočívá ve výpočtu procentního podílu jednotlivých položek účetních výkazů na absolutních ukazatelích. V rozvaze jsou absolutními ukazateli aktiva, případně pasiva. Ve výkazu zisku a ztrát jsou absolutními ukazateli výnosy nebo náklady. (Synek, 2007) Tato metoda bývá proto také označována jako analýza společné základny. Základna je vždy rovna 100 %, výsledky vertikální analýzy proto představují v případě rozvahy majetkovou a kapitálovou strukturu. Pokud se jedná o výkaz zisku ztrát, pak výsledky značí složení výsledku hospodaření společnosti. (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 3: Výpočet procentní hodnoty ve vertikální analýze (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) Pi Kislingerová, Hnilica (2008) značí symbolem P i hledaný vztah, B i označuje velikost položky bilance a B i značí sumu hodnot v rámci daného celku, přičemž i=1,2, n. Bi Bi Kislingerová, Hnilica (2008) považují za vhodné zvolit B i ve výkazu zisku a ztrát součet tržeb za prodej zboží a tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Výhodou vertikální analýzy je nezávislost na inflaci a z tohoto důvodu jsou výsledky dobře srovnatelné s výsledky minulých let. (Jiříček, Morávková, 2008) 19

20 3.5.3 Analýza rozdílových ukazatelů Analýza rozdílových ukazatelů se také provádí pomocí absolutních ukazatelů. Zřejmě nejdůležitějším rozdílovým ukazatelem je ukazatel čistého pracovního kapitálu. Základním výkazem pro výpočet čistého pracovního kapitálu je rozvaha. (Vochozka, 2011) Vzorec 4: Výpočet čistého pracovního kapitálu (zdroj: Vochozka (2011)) Čistý pracovní kapitál oběžná aktiva- krátkodobé závazky Čím vyšší je výsledná hodnota čistého pracovního kapitálu, tím větší je schopnost podniku hradit své závazky. (Jiříček, Morávková, 2008) Základní pravidla financování podniku Pravidla financování a kapitálové struktury označuje Synek (2007) jako pravidla bilanční. Tato pravidla vycházejí z dlouhodobých praktických zkušeností v oblasti tvorby kapitálové struktury a stanovují její optimální strukturu. V zásadě jde o tyto pravidla (Synek, 2007): A. Zlaté bilanční pravidlo Zlaté bilanční pravidlo se vztahuje k horizontální analýze, které požaduje rovnováhu mezi dobou trvání částí majetku a dobou trvání jednotlivých zdrojů podniku. B. Zlaté pravidlo vyrovnávání rizik Zlaté pravidlo vyrovnávání rizik je označováno také jako pravidlo vertikální kapitálové struktury. Požadavkem pravidla je, aby poměr vlastních zdrojů k zdrojům cizím byl v poměru 1:1. Pro vyjádření stupně zadluženosti se používá právě poměr vlastní kapitál/cizí kapitál. C. Zlaté pari pravidlo Zlaté pari pravidlo požaduje, aby dlouhodobý majetek podniku byl kryt pouze vlastním kapitálem. 20

21 D. Pravidlo jedna ku jedné Pravidlo požaduje, aby součet stavu pokladny, směnek a dlužnických pohledávek byl vyšší než krátkodobé cizí zdroje. E. Pravidlo dva ku jedné Požadavkem tohoto pravidla je, aby oběžná aktiva byla minimálně dvakrát vyšší než krátkodobé zdroje Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity vypovídají o schopnosti podniku uhradit splatné závazky. V zásadě se jedná o tři stupně likvidity. Vzhledem k tomu, že pojmenování jednotlivých stupňů likvidity je rozdílné, uvádím pouze základní členění. Kislingerová, Hnilica (2008) řadí mezi krátkodobé závazky, které jsou ve výpočtu likvidity vždy ve jmenovateli: krátkodobé pohledávky + krátkodobé bankovní úvěry + krátkodobé finanční výpomoci A. Likvidita 1. stupně Synek (2007) používá pro likviditu 1. stupně pojem hotovostní poměr, Růčková (2011) okamžitá likvidita, Jiříček, Morávková (2008) hotovostní likvidita, Kislingerová, Hnilica (2008) ji označují jako likviditu peněžní. Vzorec 5: Výpočet likvidity 1. stupně (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) peněžní likvidita finanční majetek krátkodobé závazky Synek (2007) uvádí doporučenou hodnotu ukazatele 0,5. Vochozka (2011) jako doporučenou hodnotu uvádí 0,2. Růčková (2011) doporučený interval 0,9 1,1, který převzala z americké literatury. V prostředí České republiky ovšem vychází Růčková (2011) z metodiky ministerstva průmyslu a obchodu, podle které je dolní hranice tohoto intervalu 0,2. Jiříček, Morávková (2008) uvádí doporučený interval hodnoty ukazatele 0,2 0,5. Vyšší hodnota ukazatele značí příznivější situaci podniku, ovšem hodnota vyšší než 1 značí nerentabilní vázání peněžních prostředků na účtech. 21

22 B. Likvidita 2. stupně Synek (2007) likviditu 2. stupně označuje jako rychlou likviditu. Kislingerová, Hnilica (2008) používá pro označení druhého stupně stejné označení jako Synek ve své knize, a značí ji tedy jako likviditu rychlou. Jiříček, Morávková (2008), Růčková (2011) i Vochozka (2011) používají pro tento stupeň likvidity termín pohotová likvidita. Tato likvidita lépe vystihuje platební schopnost podniku, neboť z oběžných aktiv jsou vyloučeny zásoby, které bývají z oběžných aktiv nejméně likvidní. Výsledná hodnota by se měla standardně pohybovat v intervalu 1,0 1,5. (Synek, 2007) Pouze Vochozka (2011) uvádí jiný doporučený interval ukazatele a to v rozmezí 0,7 1,0. V případě vyšší hodnoty ukazatele je tento stav příznivější pro věřitele nikoliv pro samotný podnik. Vyšší hodnota značí větší objem oběžných aktiv, která jsou ve formě pohotových prostředků a přináší tak společnosti malý nebo nulový úrok. (Růčková, 2011) Vzorec 6: Výpočet likvidity 2. stupně (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) krátkodobé pohledávky finanční rychlá likvidita krátkodobé závazky majetek C. Likvidita 3. stupně Synek (2007) tento stupeň likvidity označuje jako likviditu běžnou, Kislingerová, Hnilica (2008) ji označují jako likviditu celkovou. Tento ukazatel vyjadřuje platební schopnost podniku z hlediska kratšího časového období (zpravidla v období jednoho měsíce). Celosvětově je hodnota ukazatele přijatelná v intervalu 1,5 2,5. (Synek, 2007) Vochozka (2011) udává přijatelnou hodnotu v intervalu 1,6 2,5 a opírá se o průměrnou strategii pro řízení pracovního kapitálu. Jiříček, Morávková (2008) udávají hodnotu ukazatele 3. stupně likvidity v intervalu 2,0 2,5. Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím menší je riziko platební neschopnosti. Pokud je ovšem výsledná hodnota příliš vysoká, celková výnosnost podniku se snižuje. (Synek, 2007) 22

23 Autoři, se kterými jsem pracovala, mají stejný názor na kritickou hranici tohoto ukazatele, kterou je hodnota 1. Ukazatel likvidity třetího stupně ukazuje schopnost podniku, kolikrát by uspokojil své věřitele v případě celkové proměny všech svých aktiv na hotovost. (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 7: Výpočet likvidity 3. stupně (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) běžná likvidita oběžná aktiva krátkodobé závazky Ukazatele rentability Rentabilita měří schopnost podniku tvořit nové zdroje a s využitím investovaného kapitálu dosahovat zisku. Pro měření rentability se vychází ze dvou základních účetních výkazů rozvaha a výkaz zisku a ztrát. Ukazatelé rentability jsou velmi důležité zejména pro akcionáře a potencionální investory. (Růčková, 2011) Růčková (2011) rozlišuje ve finanční analýze tři základní kategorie zisku: - EBIT (Earnings Before Interest and Tax) neboli zisk před odečtením úroků a daní, využívá se zejména pro mezipodnikové srovnání, kde podniky mají stejné daňové zatížení. - EAT (Earnings After Tax) v překladu znamená čistý zisk nebo také zisk po zdanění, ve výkazu zisku a ztrát je jeho hodnota uvedena jako výsledek hospodaření za běžné účetní období. Využití EAT je zejména v ukazatelích, které hodnotí výkonnost podniku. - EBT (Earnings Before Tax) znamená zisk před zdaněním, ve kterém jsou zahrnuty i výsledky hospodaření z finanční a mimořádné činnosti. EBT lze použít pro mezipodnikové srovnání v případě, že společnosti mají rozdílné daňové zatížení. Jiříček, Morávková (2008) tuto základní skupinu rozšiřují o další typ zisku: - EBDIT (Earnings Before Depreciation, Interest and Tax) což je zisk před odpisy, úhradou úroků a daně z příjmu 23

24 A. Rentabilita celkových aktiv ROA (Return of Assets) ROA vyjadřuje celkovou výnosnost kapitálu, bez ohledu na zdroj financování. (Růčková, 2011) Vzorec 8: Výpočet rentability celkových aktiv (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) ROA EBIT aktiva B. Rentabilita vlastního kapitálu ROE (Return of Equity) ROE vyjadřuje míru výnosnosti vloženého kapitálu akcionáři případně vlastníky podniku. Na základě výsledné hodnoty si mohou investoři porovnat, zda intenzita zhodnocení kapitálu odpovídá míře rizika. (Růčková, 2011) Vzorec 9: Výpočet rentability vlastního kapitálu (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) EAT ROE vlastní kapitál C. Rentabilita celkového investovaného kapitálu ROCE (Return of Capital Employed) Ukazatel ROCE je odvozen od ROA. Hodnota ROCE vyjadřuje míru, jak jsou celková aktiva zhodnocena při financování vlastním i cizím dlouhodobým kapitálem. (Růčková, 2011) Vzorec 10: Výpočet rentability kapitálu (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) EBIT ROCE vlastní kapitál dlouhodobé závazky D. Rentabilita tržeb ROS (Return of Sales) ROS vyjadřuje úspěšnost podniku dosažení zisku při daných tržbách, neboli efektivitu vyprodukovaného zisku na 1 Kč tržeb. (Růčková, 2011) Vzorec 11: Výpočet rentability tržeb (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) ROS EAT tržby Tento ukazatel bývá také označován jako ziskové rozpětí a slouží pro vyjádření ziskové marže. Takto vypočítanou ziskovou marži lze následně porovnat s oborovým 24

25 průměrem. Pokud je hodnota nižší než oborový průměr, pak ceny výrobků jsou poměrně nízké a naopak náklady na výrobek jsou příliš vysoké. (Růčková, 2011) Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří efektivitu hospodaření podniku se svými aktivy. (Synek, 2007) Ukazatele aktivity poměřují tržby a aktiva společnosti, proto Kislingerová, Hnilica (2008) vyjadřuje tento ukazatel ve dvou parametrech: - obrátkovost vyjadřuje počet obrátek aktiv za určité období (nejčastěji rok), během kterého bylo dosaženo daných tržeb - doba obratu vyjadřuje počet dní, ve kterých trvá jedna obrátka Různí autoři pracují s rozdílným počtem dní v roce, ze kterých se doba obratu počítá. Např. Synek (2007) a Kislingerová, Hnilica (2008) počítají s 360 dni v roce. Oproti tomu Růčková (2011) počítá se 365 dny a Jiříček, Morávková (2008) připouštějí obě varianty výpočtu. A. Ukazatel obratu celkových aktiv Ukazatel vyjadřuje, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok a zároveň rychlost obratu vloženého kapitálu. (Synek, 2007) Vzorec 12: Výpočet obratu celkových aktiv (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) obrat celkových aktiv Vyšší hodnota ukazatele značí efektivní využívání majetku. B. Doba obratu stálých aktiv tržby celková aktiva Doba obratu aktiv vypovídá o efektivnosti a intenzitě využívání stálých aktiv s cílem dosáhnout tržeb. Nižší hodnota ukazatele svědčí o lepší situaci podniku, neboť se společnost rozvíjí bez zvyšování finančních zdrojů. (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 13: Výpočet doby obratu aktiv (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) doba obratu aktiv aktiva tržby/360 25

26 C. Obrat zásob Obrat zásob udává počet obrátek za určité časové období (obvykle rok). Synek (2007) zároveň doporučuje nahradit ve vzorci 14 tržby, které jsou vyjádřeny v tržních cenách, za náklady na prodané zboží, neboť zásoby jsou oceněny v nákladech na jejich pořízení. Vzorec 14: Výpočet obratu zásob (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) obrat zásob tržby zásoby D. Doba obratu zásob Ukazatel doby obratu zásob ukazuje, po jak dlouhou dobu jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Pro podnik je žádoucí nižší doba obratu zásob, neboť vypovídá o efektivním využívání majetku. (Růčková, 2011) Vzorec 15: Výpočet doby obratu zásob (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) doba obratu zásob zásoby tržby/360 E. Doba inkasa krátkodobých pohledávek Tento ukazatel vyjadřuje dobu, po kterou podnik musí čekat, než obdrží platby za prodané zboží. Zájem podniku je na co nejkratší době inkasa, ovšem tato doba je závislá i na úvěrové politice společnosti. (Synek, 2007) Synek (2007) uvádí jako standardní dobu inkasa pohledávek 48 dní. Jiříček, Morávková (2008) považují za ideální dobu inkasa pohledávek 30 dní. Vzorec 16: Výpočet doby inkasa pohledávek (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) doba inkasa pohledávek pohledávky roční tržby / 360 F. Doba úhrady krátkodobých závazků Ukazatel doby úhrady krátkodobých závazků vypovídá o rychlosti splácení podnikových závazků. (Růčková, 2011) Vzorec 17: Výpočet doby úhrady krátkodobých závazků (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) krátkodobé závazky doba úhrady krátkodobých závazků tržby /

27 Rozdíl mezi obratem pohledávek a obratem závazků Synek (2007) označuje jako obchodní deficit, kdy v případě, že tento rozdíl roste, dochází k poklesu peněžního toku Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti zkoumají vztah mezi vlastními a cizími zdroji. (Kislingerová, Hnilica, 2008) A. Ukazatel věřitelského rizika(debt ratio) Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím je riziko pro věřitele vyšší. Ukazatel věřitelského hlediska je nutné porovnat i s celkovou výnosností podniku a se strukturou cizího kapitálu. Vysoká hodnota tohoto ukazatele u finančně stabilního podniku může způsobit dočasný růst zadluženosti a zároveň vést k celkovému zvýšení rentability vložených prostředků. Obecně lze říci, že věřitelé upřednostňují nižší hodnoty tohoto ukazatele, neboť vyjadřuje nižší stupeň rizika. (Růčková, 2011) Věřitelé podniku dávají větší přednost menší míře zadlužení, protože pro ně představuje menší riziko jejich investice. Podnik je předlužený v případě, že jeho dluhy jsou vyšší, než je hodnota jeho majetku. (Synek, 2007) Vzorec 18: Výpočet ukazatele věřitelského rizika (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) cizí zdroje debt ratio aktiva B. Koeficient samofinancování (Equity ratio) Tento ukazatel je doplňkem k ukazateli věřitelského rizika, kdy jejich součet by měl dosahovat přibližné hodnoty 1. (Růčková, 2011) Koeficient samofinancování vyjadřuje kolik procent celkových aktiv je financováno vlastními zdroji podniku. (Jiříček, Morávková, 2008) Vzorec 19: Výpočet koeficientu samofinancování (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) vlastní kapitál equity ratio aktiva 27

28 C. Ukazatel úrokového krytí (Times interest earned) Ukazatel úrokového krytí vyjadřuje, kolikrát je zisk vyšší než úroky. Slouží tedy ke zjištění, zda je dluhové zatížení pro podnik ještě únosné. (Růčková, 2011) Synek (2007) označuje tento ukazatel za jeden z ukazatelů finanční stability. Růčková (2011) uvádí jako doporučenou hodnotu 3 i více a vychází z doporučených hodnot v zahraničí. Jiříček, Morávková (2008) udávají jako doporučenou hodnotu kolem 8, přičemž vycházejí z hodnot amerických průmyslových společností a jako hraniční hodnotou označují hodnotu1. Synek (2007) uvádí minimální hodnotu 6 a prahovou hodnotu 1. Vzorec 20: Výpočet ukazatele úrokového krytí (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) úrokovékrytí EBIT nákladové úroky Rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu (ROE) Ukazatel rentability vlastního kapitálu patří k nejvíce sledovaným ukazatelům výkonnosti podniku. (Kislingerová, Hnilica, 2008) rentabilita vlastního kapitálu (ROE) EAT = vlastní kapitál daňové břemeno EAT = EBT X rentabilita aktiv (ROA) X složená finanční páka zisková marže EBIT = tržby X obrat aktiv tržby = aktiva X úrokové břemeno EBT = EBIT X = finanční páka aktiva vlastní kapitál Obrázek 2: Rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008), vlastní úprava) Jak je patrné z obrázku 2, ukazatel rentability vlastního kapitálu se dekomponuje na tři části (Kislingerová, Hnilica, 2008): - daňové břemeno vyjadřuje, jak velký díl ze zisku před zdaněním zůstane podniku po zaplacení úroků - rentabilita aktiv je rozdělena na dvě části zisková marže a obrat aktiv 28

29 - složená finanční páka se dále rozkládá na úrokové břemeno a klasickou finanční páku, čím je vyšší hodnota obou ukazatelů, tím vyšší je i složená finanční páka Bankrotní modely Bankrotní modely podávají informaci o tom, zda je podnik v nejbližší době ohrožen bankrotem. V případě hrozícího bankrotu se delší dobu projevují problémy zejména v oblasti běžné likvidity, čistého pracovního kapitálu a rentability celkového vloženého kapitálu - ROCE. (Růčková, 2011) Zřejmě nejstarším bankrotním modelem je model Altmanův. Prof. Altman v roce 1968 na základě statistické analýzy skupiny firem určil několik ukazatelů, které dokázaly předpovídat bankrot podniku. (Kislingerová, Hnilica, 2008) Altmanův index důvěryhodnosti Prof. Altman použil pět poměrových ukazatelů a diskriminační analýzu. Diskriminační analýza spočívá v nalezení takové přímky, která od sebe dokáže oddělit podniky zbankrotované a nezbankrotované. (Kislingerová, Hnilica, 2008) Altmanův index důvěryhodnosti vznikl v USA a vychází ze zkušeností amerických podniků. V podmínkách české ekonomiky proto není stoprocentně aplikovatelný. (Jiříček, Morávková, 2008) Proto manželé Neumiaerovi navrhli modifikovaný Altmanův model pro podniky působící v České republice. (Jiříček, Morávková, 2008) Pro použití Altmanova modelu na české podniky, kde je hospodaření podniků značně ovlivněno platební neschopností, byl vzorec doplněn o další ukazatel X 6. Vzorec 21: Výpočet Altmanova indexu důvěryhodnosti pro české podniky podle Synka (zdroj: Synek (2007)) Z 1,2* X 1 1,4* X2 3,3* X3 0,6* X4 1,0* X5 1,0* X6 X 1 X 3 čistý pracovní kapitál celková aktiva EBIT celková aktiva nerozdělený zisk X 2 celková aktiva X 4 tržní hodnota vlastního kapitálu účetní hodnota dluhu 29

30 X 5 tržby celková aktiva X 6 závazky po lhůtě splatnosti celkové výnosy Jiříček, Morávková (2008) podrobněji popisují položky jednotlivých ukazatelů: nerozdělený zisk fondy ze zisku VH minulých let vhběžného účetního období tržní hodnota vlastního kapitálu 5* (VH účetního období odpisy dlouhod. majetku) účetní hodnota dluhu cizí zdroje - rezervy Na rozdíl od Synka (2007), který ukazatel X 6 přičítá, Vochozka (2011) tento ukazatel odečítá. Vochozka (2011) uvádí Altmanův index důvěryhodnosti i s pozměněnými koeficienty pro ukazatele X 1 a X 5. Z Vzorec 22: Výpočet Altmanova indexu důvěryhodnosti podle Vochozky (zdroj: Vochozka (2011), vlastní úprava) CZ 6,56* X1 1,4* X2 3,3* X3 0,6* X4 0,99* X5-1* X6 Vochozka (2011) používá pro jednotlivé ukazatele stejné označení jako Synek (2007), pouze ukazatel X 4 vyjadřuje jako: X 4 vlastní kapitál celkové závazky Výsledná hodnota Altmanova indexu důvěryhodnosti se podle Synka (2007) i Vochozky (2011) zařazuje podle následující tabulky. Tabulka 1: Zařazení výsledných hodnot Altmanova indexu důvěryhodnosti podle Synka a Vochozky (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) Z faktor > 2,99 uspokojivá finanční situace 1,8 < Z faktor < 2,99 nevyhraněné výsledky, tzv. šedá zóna Z faktor < 1,8 hrozba vážných finančních problémů Strouhal (2006) využívá pro výpočet Altmanova indexu důvěryhodnosti pro české podniky další modifikaci, která v sobě nezahrnuje index X 6, ale upravené koeficienty jednotlivých ukazatelů. 30

31 X 1 X 4 Vzorec 23: Výpočet Altmanova indexu důvěryhodnosti podle Strouhala (zdroj: Strouhal (2006)) Z scóre pracovní kapitál celková aktiva vlastní kapitál celkové závazky 0,717* X 1 0,847* X 2 3,107* X 3 0,420* X 4 0,998* X 5 X 2 X 5 čistý zisk celková aktiva tržby celková aktiva X 3 Strouhal (2006) zařazuje výslednou hodnotu do následující tabulky. EBIT celková aktiva Tabulka 2: Zařazení výsledných hodnot Altmanova indexu důvěryhodnosti podle Strouhala Z faktor > 3,0 (zdroj: Strouhal (2006), vlastní úprava) finančně zdraví podnik 1,2 < Z faktor < 3 určité finanční problémy podniku Z faktor < 1,2 vážné problémy podniku Model IN01 Index důvěryhodnosti V roce 2002 zkonstruovali manželé Neumiaerovi index IN01, který vychází z prostředí českých podniků. Oproti indexu IN, ze kterého vycházeli, je zde zohledněna i snaha o sledování tvorby ekonomické přidané hodnoty. V roce 2005 byl IN01 s ohledem na provedenou analýzu podniků v roce 2004 modifikován. Modifikace se týkala ukazatele rentability celkového vloženého kapitálu, kdy původní hodnota 3,92 byla upravena na hodnotu 3,97. Zároveň byly upraveny hraniční hodnoty z původní 1,77 a 0,75 na 1,6 a 0,9. Index IN01 pro průmyslové odvětví má tvar vzorce 24.(Růčková, 2011) Vzorec 24: Výpočet IN01 (zdroj: Růčková (2011)) A EBIT EBIT V OA IN01 0,13* 0,04* 3,97 * 0,21* 0,09* CZ NÚ A A KZ KBÚ Růčková (2011) používá ve vzorci zkratky: - A celková aktiva - OA oběžná aktiva - V výnosy - CZ cizí zdroje - KZ krátkodobé závazky - NÚ nákladové úroky - KBÚ krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci 31

32 Interpretace výsledků se odvíjí od dosažené hodnoty indexu IN01, která je uvedena v tabulce 3. Tabulka 3: Zařazení výsledné hodnoty Indexu IN 01 (zdroj: Růčková (2011), vlastní úprava) IN 01 < 0,9 podnik s pravděpodobností 86 % spěje k bankrotu 0,9 < IN 01 < 1,6 nevyhraněné výsledky, tzv. šedá zóna IN 01 > 1,6 podnik s pravděpodobností 67 % tvoří hodnotu Bonitní modely Bonitní modely vycházejí z bodového ohodnocení soustav ukazatelů, na jejichž základě stanovují bonitu podniku. Tyto modely jsou velmi závislé na kvalitě zpracované databáze poměrových ukazatelů jednotlivých odvětvových skupin srovnávaných podniků. (Růčková, 2011) Základní varianty bonitních modelů vycházejí pouze z rozvahy a výkazu zisku a ztrát. Složitější modely využívají informace i z cash flow. Více o bonitních modelech např. Růčková (2011) Grafická analýza (Spider graf) Grafická analýza slouží k rychlému a přehlednému vyhodnocení daného podniku v řadě ukazatelů a to např. k odvětvovému průměru, k dosaženým ukazatelům nejlepšího podniku daného odvětví, případně pro srovnání s konkurenčním podnikem. (Synek, 2007) Graf se člení na čtyři kvadranty, které obsahují ukazatele rentability, likvidity, složení finančních zdrojů a čtvrtým kvadrantem jsou ukazatele aktivity. Každý kvadrant obsahuje čtyři paprsky, celkový počet paprsků (16) není ovšem pevně stanoven a může se podle potřeby měnit. (Synek, 2007) Průměrné hodnoty odvětví případně hodnoty konkurenčního podniku, představují 100 %. V případě, že hodnoty určitého podniku tuto procentní hranici překračují, jedná se o podnik nadprůměrný. V opačném případě se jedná o podnik podprůměrný. (Synek, 2007) 32

33 Dopad hospodářské krize na hodnocení finanční situace podniku Globální hospodářská krize poznamenala ekonomický vývoj v letech Trvání hospodářské krize bude pravděpodobně delší, než se původně očekávalo. Byl to důsledek poměrně dynamického a neustálého růstu ekonomik, který trval více jak dvacet let. Vlivem hospodářské krize se začal měnit pohled na problematiku cizích a vlastních zdrojů, na otázky řízení rizik, zajištění proti rizikům a na celou oblast řízení cash flow, aj. (Kislingerová, 2010) Především tato krize dokázala, že jak finanční otřesy, tak i recese výrobní jsou opravdu nedílnou součástí demokratického kapitalismu, tedy systému založeného na volném trhu, soukromém vlastnictví a svobodě jedince. (Kislingerová, 2010, str. 12) Průmyslová produkce v posledním čtvrtletí roku 2008 a na začátku roku 2009 zaznamenala na území ČR až alarmující propad výroby, který byl prvním v dějinách samostatného státu. (Kislingerová, 2010) Zadržený zisk společnosti posiluje její finanční stabilitu a zvyšuje obchodní jmění. Tento zadržený zisk a jeho vkládání do dalšího rozvoje podniku by měl, při správném vedení, zvyšovat hodnotu společnosti. (Kislingerová, 2010) Větším problémem se stalo i úvěrování českých podniků. V posledních letech se zvyšoval podíl cizích zdrojů ve společnostech (bankovní úvěry) a snižovala se schopnost podniků vyprodukovat přidanou hodnotu. Nahrazení vlastních zdrojů zdroji cizími tedy nepřinesl požadovaný efekt. (Kislingerová, 2010) Hospodářská krize s sebou přinesla i vyšší riziko platební neschopnosti. V roce 2009 se značně prodloužila doba úhrady podnikových závazků. Evropská unie se proto snaží prosadit jednotná pravidla v oblasti platebních podmínek. (Kislingerová, 2010) Finanční analýza ukazuje, jak se podnik vypořádal s globální hospodářskou krizí a jak ovlivnila jeho další směřování. Pro posouzení změny je vhodné analyzovat hospodaření podniku před začátkem a v průběhu hospodářské krize. (Kislingerová, 2010) 33

34 4 Metodika práce Předcházející kapitola byla věnována teoretické části, která poskytuje pohled jednotlivých autorů na problematiku finanční analýzy. Zabývala jsem se pouze tématy, které budou použity v praktické části. Celková problematika finanční analýzy je pochopitelně rozsáhlejší. Pro posouzení finanční situace společnosti PKS MONT, a.s. jsem použila externí analýzu a vycházím tedy z veřejně dostupných účetních výkazů. Výkazy, se kterými jsem pracovala, jsou zejména rozvaha a výkaz zisku a ztrát. Společnost má povinnost zveřejňovat auditovanou účetní závěrku, jejíž součástí je i výrok auditora a přílohy. Základní účetní výkazy jsou dostupné např. z Výkazy společnosti PKS MONT, a.s., které byly nutné k provedení finanční analýzy, jsou uvedeny v příloze A, B, C. Ostatní přílohy, které jsou uvedeny v obsahu, představují analýzu výkazů v plném rozsahu, neboť v praktické části jsou použity ve zkrácené podobě. Výroční zpráva pro rok 2011 pravděpodobně nebude ještě zveřejněna ve Sbírce listin v Obchodním rejstříku, jelikož společnost podléhá auditové účetní závěrce a následně je výroční zpráva schvalována valnou hromadou společnosti PKS MONT, a.s. Vedení společnosti mi poskytlo předběžné výkazy za rok 2011, neboť auditovaná účetní závěrka proběhne ve společnosti koncem dubna V praktické části jsou proto data roku 2011 označena *. Praktická část se věnuje samotné externí analýze, kde jsou komentáře a porovnání sledovaných let. Externí finanční analýza obsahuje jednotlivé finanční ukazatele v letech , ze kterých bude patrný vliv globální hospodářské krize na ekonomickou činnost podniku. Zároveň se zde bude projevovat realizace nové výrobní haly na výrobu plastových výplní stavebních otvorů. Projekt byl dokončen v roce 2009, tedy již v době, kdy se společnost musela potýkat s hospodářskou krizí. Výsledky finanční analýzy tak budou vypovídat o celkové finanční stabilitě společnosti. Základem finanční analýzy je zejména horizontální a vertikální analýza, která je provedena pomocí analýzy absolutních ukazatelů. V horizontální analýze je relativní změna vyjádřena pomocí řetězového indexu a vypovídá o změně stavu jednotlivých položek výkazů v daném roce oproti roku předcházejícímu. Použití bazického indexu by 34

35 nemělo příliš smysl, jelikož rok 2005 neznamenal pro společnost přelomový rok ani první rok podnikání. Pomocí rozdílových ukazatelů provedu výpočet čistého pracovního kapitálu. Poměrová analýza bude využita pro výpočet ukazatelů rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity. Jednotlivé ukazatele by se měly vzájemně doplňovat a být ve shodě. Analýza soustav ukazatelů se bude zaměřovat především na bankrotní modely a rozklad ukazatele ROE. Bankrotní modely budou pro srovnání vypočítány podle všech uvedených vzorců v teoretické části, ze kterých bude patrný rozdílný pohled autorů. Rozklad ukazatele ROE poskytne pohled na problematické oblasti, které ovlivňují a snižují rentabilitu vlastního kapitálu. Pro celkový náhled na finanční situaci PKS MONT, a.s. je jistě důležité porovnání s jinou společností, která podniká ve stejném oboru, případně je jejím nejsilnějším konkurentem. Pokusím se finanční ukazatele porovnat se sesterskými společnostmi. Předpokládám, že porovnání se sesterskými společnostmi nebude možné. V tomto případě bych srovnala finanční situaci společnosti PKS MONT, a.s. s odvětvovým průměrem v jednotlivých letech. Využiji přitom informace Ministerstva průmyslu a obchodu, které každoročně zveřejňuje jednotlivé finanční ukazatele, které jsou průměrnou hodnotou daného odvětví. Tyto informace jsou dostupné z V závěru bakalářské práce jsou shrnuty dosažené výsledky jednotlivých finančních ukazatelů a jsou zde navržena možná opatření, která by podnik mohl využít pro případné zlepšení finanční situace. 35

36 5 Praktická část Praktická část je již zcela zaměřena na oblast finanční analýzy společnosti, zároveň obsahuje nezbytné komentáře k vývoji jednotlivých ukazatelů. 5.1 Představení společnosti PKS MONT, a.s. Společnost PKS MONT, a.s. je členem holdingové skupiny firem PKS. Sídlo společnosti PKS MONT, a.s. je ve Žďáře nad Sázavou. ( Holdingovou skupinu firem tvoří tři sesterské společnosti, mezi které patři: PKS HOLDING, a.s., PKS ENERGO, s.r.o. a PKS MONT, a.s. Společnost PKS MONT, a.s. nemá žádný rozhodující vliv v ostatních společnostech a všechny vztahy jsou na bázi běžných cen a výběrových řízení. PKS HOLDING, a.s. je zároveň i mateřskou společnosti pro šest dalších společností. Více informací o společnosti a holdingové skupině firem např. PKS MONT, a.s. se zabývá především výrobou výplní stavebních otvorů z plastu, dřeva a hliníku. Celý předmět podnikání je dostupný např. z Analýza absolutních ukazatelů společnosti PKS MONT, a.s. V této části se zaměřím nejdříve na horizontální a následně na vertikální analýzu ve společnosti. Kvůli přehlednosti a množství použitých dat je horizontální i vertikální analýza rozvahy rozdělena na dvě kapitoly stranu aktiv a stranu pasiv Horizontální analýza výkazů ve společnosti PKS MONT, a.s. A. Horizontální analýza rozvahy, strany aktiv Následující tabulky 4, 5 jsou přehledem absolutních a relativních změn základních položek rozvahy na straně aktiv. Data z roku 2011 jsou předběžná, proto jsou dále označena jako data 2011*. Z důvodu přehlednosti je horizontální analýza strany aktiv v celém rozsahu umístěna v příloze D (absolutní změny) a E (relativní změny) a je z nich čerpáno při hodnocení vývoje jednotlivých položek ve sledovaných letech. 36

37 Tabulka 4: Absolutní změny horizontální analýzy aktiv v tis. Kč (zdroj: rozvahy sledovaných let, vlastní výpočty) *-2010 AKTIVA CELKEM DLOUHODOBÝ MAJETEK Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek OSTATNÍ AKTIVA Časové rozlišení Absolutní změny ještě doplňují změny relativní, které procentně vyjadřují ve sledovaných letech změny absolutních ukazatelů. Tabulka 5: Relativní změny horizontální analýzy aktiv (zdroj: rozvahy sledovaných let, vlastní výpočty) 2006/ / / / / */2010 AKTIVA CELKEM 39,55% 35,20% -7,75% 96,30% 5,43% -3,15% DLOUHODOBÝ MAJETEK 31,86% 106,31% 69,56% 243,61% -8,17% -11,23% Dlouhodobý nehmotný majetek -17,64% -37,35% -20,26% 262,88% -30,39% -62,91% Dlouhodobý hmotný majetek 38,43% 117,64% 71,60% 243,41% -7,92% -10,79% OBĚŽNÁ AKTIVA 42,48% 22,67% -29,57% -1,55% 38,04% 9,71% Zásoby -50,19% 29,66% 43,62% -52,61% 112,65% -31,87% Dlouhodobé pohledávky 18,24% 37,68% 37,17% 67,61% 19,23% 7,58% Krátkodobé pohledávky 40,10% 2,44% -14,33% 25,01% 36,37% 10,61% Finanční majetek 189,68% 53,35% -70,14% -77,14% -6,37% 190,59% OSTATNÍ AKTIVA -46,15% 122,60% -8,11% -43,40% -33,57% -28,33% Časové rozlišení -46,15% 122,60% -8,11% -43,40% -33,57% -28,33% Celková aktiva Celková aktiva mají ve sledovaném období, kromě roku 2008 a 2011*, rostoucí tendenci. V roce 2008 je pokles o 7,75 % (tj tis. Kč) zapříčiněn především investicí do nové výrobní haly, kterou společnost financovala čerpáním svých bankovních účtů. Značný nárůst celkových aktiv v roce 2009 je výsledkem dokončení investice a jejím zařazením do dlouhodobého majetku, který zaznamenal nárůst o 243,6 % (tj. o tis. Kč). Pokles v roce 2011* o 3,15 % (tj tis. Kč) je výsledkem poklesu dlouhodobého majetku v důsledku účetních korekcí. 37

38 Obrázek 3: Trendy aktiv společnosti PKS MONT, a.s. v tis. Kč (zdroj: rozvahy sledovaných let, vlastní úprava) Dlouhodobý majetek Dlouhodobý majetek společnosti ve sledovaném období roste, pouze klesl v roce 2010 o 8,2 % (tj. o tis. Kč) a meziročně i v roce 2011* o 11,23% (tj tis. Kč). Rostoucí tendence svědčí o novém pořizování dlouhodobého majetku. Pokles výše dlouhodobého majetku v roce 2010 je dán mimořádnými odpisy, které byly uplatněny na část dlouhodobého hmotného majetku z roku 2009, Odpisy majetku pokračovaly i v roce 2011*, kdy zapříčinily meziroční pokles dlouhodobého majetku o 11,23 % (tj tis. Kč). Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek společnosti je tvořen převážně softwarem. V roce 2005 společnost PKS MONT, a.s. investovala do nového účetního softwaru IS NORIS. Následné roky, vlivem účetních korekcí, hodnota software klesala. Z pohledu software je zajímavým rokem rok 2009, který zaznamenal značný nárůst o 470,50 % (tj. o tis. Kč). V tomto roce (2009) společnost navázala na zpracování účetních dat prostřednictvím nového software IS Helios Green. V dalších letech se již opět projevuji účetní korekce, které zapříčiňují meziroční pokles v letech 2010, 2011*. Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek společnosti ve sledovaném období měl rostoucí tendenci, kromě roku 2010 a 2011*. Rok 2010 vykázal pokles o 7,9 % (tj. o tis. Kč), který je důsledkem uplatnění mimořádných odpisů na část majetku pořízeného v roce

39 a Vlivem odpisů v roce 2010 poklesl dlouhodobý hmotný majetek o 10,79 % (tj tis. Kč). V roce 2011* odpisy majetku pokračovaly, z tohoto důvodu poklesl dlouhodobý hmotný majetek o 10,97 % (tj tis. Kč), především pak poklesly samostatné movité věci a soubory movitých věcí a to o 28,99 % (tj tis. Kč). Samostatné movité věci a soubory movitých věcí představují zejména výrobní linky v nově postavené výrobní hale na výrobu plastových výplní stavebních otvorů. V roce 2007 společnost PKS MONT, a.s. odkoupila od společnosti PKS INPOS, a.s. dříve pronajaté pozemky a stavby, aby zvýšila podnikatelskou samostatnost. Do roku 2007 společnost žádné pozemky a stavby nevlastnila. Výrazný nárůst zaznamenaly položky stavby a pozemky v roce 2009, kdy byla dokončena výstavba výrobní haly. Pozemky vzrostly o 490 % (tj. o tis. Kč) a stavby se zvýšily o 765,1 % (tj. o tis. Kč). V roce 2008 se v majetku společnosti objevil nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, který vzrostl o ,4 % (tj. o tis. Kč). Tímto majetkem je nedokončená výrobní hala, jejíž realizace začala v roce V roce 2009 se nedokončený dlouhodobý hmotný majetek přeměnil na dokončenou stavbu. V roce 2008 se v dlouhodobém hmotném majetku vyskytují poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek, které rovněž souvisí se započatou realizací výrobní haly. Oběžná aktiva Výše oběžných aktiv ve sledovaném období kolísala, kdy v roce 2008 byl meziroční pokles o 29,57 % (tj tis. Kč). V roce 2010 skončil pokles oběžných aktiv a společnost zaznamenala jejich růst, který byl, ve srovnání s rokem ,0 % (tj tis. Kč). Oběžná aktiva v roce 2011* opět vzrostla, jejich růst ve srovnání s předchozím rokem byl 9,71 % (tj tis. Kč). Výše oběžných aktiv je ovlivněna zásobami, pohledávkami a finančním majetkem. Zásoby Zásoby v roce 2006 poklesly o 50,19 % (tj tis. Kč), především pokles zaznamenaly zásoby materiálu o 68,28 % (tj tis. Kč). V roce 2005 společnost zakoupila nový informační systém, ve kterém byly nově evidovány stavy skladů, a tím značně vzrostla kvalita řízení zásob. Kvalitnější řízení zásob materiálu přispělo ke 39

40 snížení nákladů na skladování. Na poklesu zásob se podílel i vyšší prodej, se kterým souvisí pokles nedokončené výroby a polotovarů o 75,89 % (tj tis. Kč). V roce 2007 a 2008 meziroční růst zásob pokračoval, kdy v roce 2007 vzrostly o 29,66 % (tj ) a v roce 2008 o 43,62 % (tj tis. Kč). V roce 2007 se na růstu zásob podílely všechny položky - materiál, nedokončená výroba a výrobky. Rok 2008 v důsledku hospodářské krize znamenal pro společnost značný pokles zakázek, což mělo za následek nárůst výrobků na skladě o 104,19 % (tj tis. Kč). Rok 2009 představoval pokles zásob o 52,61 % (tj tis. Kč), především díky zvýšenému prodeji, který snížil zásoby výrobků o 76,14 % (tj tis. Kč). V roce 2010 zásoby opět vzrostly oproti roku 2009 o 112,65 % (tj tis. Kč) a nejvíce se na nich podílely zásoby materiálu, které vzrostly o 198,80 % (tj tis. Kč). Vysoké zásoby materiálu s sebou ovšem přinášejí zvýšené náklady na jejich skladování a vážou tak v sobě finanční prostředky, které by společnost mohla využít k dosahování tržeb. Zásoby v roce 2011* meziročně klesly o 31,87 % (tj tis. Kč), nejvyšší pokles 40,88 % (tj tis. Kč) představoval pokles zásob materiálu, který znamenal nižší náklady na jeho skladování. Pokles zaznamenaly i zásoby nedokončené výroby a polotovarů, který byl 30,17 % (tj. 277 tis. Kč). Mírný nárůst výrobků o 22,81 % (tj. 396 tis. Kč) nepředstavuje výraznější růst. Dlouhodobé pohledávky Dlouhodobé pohledávky jsou tvořeny pouze pohledávkami z obchodních vztahů a ve sledovaných letech měly rostoucí tendenci. Největší nárůst byl v roce 2009, kdy dlouhodobé pohledávky vzrostly o 67,6 % (tj. o tis. Kč). Růst dlouhodobých pohledávek pokračoval i v letech 2009, 2010 a 2011*. Dá se předpokládat, že nárůst je způsoben zvýšenou platební neschopností obchodních partnerů v důsledku globální hospodářské krize. Dlouhodobé pohledávky v sobě ovšem zahrnují i provedené korekce, kterými jsou opravné položky k pohledávkám. Část dlouhodobých pohledávek je nyní v soudním řízení případně v exekuci. 40

41 Krátkodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky ve sledovaném období měly rostoucí tendenci. Výjimkou je pouze rok 2008, kdy byl pokles o 14,3 % (tj tis. Kč) a tvořil ho zejména pokles pohledávek z obchodních vztahů (pokles o 19,5 %, tj Kč). Tak výrazný pokles vyjadřuje vyšší platební ochotu a schopnost obchodních partnerů hradit své závazky. V roce 2009 se již projevily následky hospodářské krize, které s sebou přinesly zhoršení platební schopnosti obchodních partnerů a tím opět vzrostly krátkodobé pohledávky. Oproti roku 2008 vzrostly v roce 2009 krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů o 29,1 % (tj tis. Kč). Rok 2010 zaznamenal další výrazný nárůst, který byl oproti roku 2009 vyšší o 36,4 % (tj tis. Kč). V roce 2011* pokračoval růst krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů, ovšem již mírnějším tempem, které meziročně znamenalo růst o 10,61 % (tj tis. Kč). V roce 2005 společnost poskytla úvěr sesterské společnosti PKS HOLDING, a.s., který znamenal nárůst pohledávek za ovládanými a řízenými osobami. V roce 2006 proto vzrostly o 319,8 % (tj tis. Kč). Úvěr byl v průběhu roku 2006 plně splacen a byl poskytnut nový úvěr, který byl v plné výši splacen v roce V dalších letech se již tyto pohledávky na konci účetního období nevyskytují. Daňové pohledávky vůči státu v sobě zahrnují pohledávky za vrácení DPH. Značný nárůst pohledávek vůči státu byl v roce 2010, kdy vzrostly o 85,1 % (tj tis. Kč). Finanční majetek Stav finančního majetku značně ovlivňoval změny oběžného majetku ve všech sledovaných letech. Do roku 2007 stav peněz rostl. Rok 2008 ve srovnání s rokem 2007 znamenal pokles peněz o 91,0 % (tj tis. Kč), což bylo dáno ponecháním značně vysoké hotovosti ve společnosti. Účty v bankách přímo odrážejí realizaci výrobní haly, která byla v průběhu roku 2008 a částečně i v roce 2009 financována prostřednictvím podnikových účtů v bankách. Rok 2008 znamenal pokles stavu na účtech v bankách o 69,4 % (tj. o tis. Kč). Rok 2009 pokračoval v odlivu finančních prostředků na bankovních účtech, který představoval pokles o 83,6 % (tj tis. Kč). Mírný nárůst o 22,7 % (tj. 495 tis. Kč) společnost zaznamenala v roce Účty v bankách významně vzrostly v roce 2011* o 184,79 % (tj tis. Kč). 41

42 Ostatní aktiva Ostatní aktiva v sobě zahrnují pouze položku nákladů příštích období, která vyjadřuje náklady na leasing a certifikaci. Nárůst nákladů příštích období byl zejména v roce 2007 o 124,1 % (tj. 758 tis. Kč). V roce 2008 byl mírný pokles o 8,1 % (tj. o 111 tis. Kč). Nejvyšší položkou, kterou byl zapříčiněn růst nákladů příštích období, byly náklady na certifikaci. Společnost se v roce 2008 stala držitelem certifikátu ĆSN ISO 9001:2001, systému managementu jakosti, a ČSN ISO 14001:2005, systému environmentálního managementu. V roce 2009 společnost investovala do certifikace vlastností všech svých výrobků. B. Horizontální analýza rozvahy, strany pasiv Následující tabulky 6 a 7, stejně jako u horizontální analýzy aktiv, vypovídají o změně základních položek strany pasiv. Horizontální analýza všech položek je umístěna v příloze F (absolutní změny) a G (relativní změny). Tabulka 6: Absolutní změny horizontální analýzy pasiv společnosti PKS MONT, a.s. v tis. Kč (zdroj: rozvahy sledovaných let, vlastní výpočty) *-2010 PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Hospodářský výsledek minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období CIZÍ ZDROJE Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci OSTATNÍ PASIVA Časové rozlišení Absolutní změny pasiv ve sledovaném období jsou doplněny o procentní změny ve sledovaných letech. 42

43 Tabulka 7: Relativní změny horizontální analýzy pasiv společnosti PKS MONT, a.s. (zdroj: rozvahy sledovaných let, vlastní výpočty) 2006/ / / / / */2010 PASIVA CELKEM 39,55% 35,20% -7,75% 96,30% 5,43% -3,15% VLASTNÍ KAPITÁL 51,31% 86,28% 71,24% 33,06% 4,85% 10,64% Základní kapitál 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 16,60% -6,27% 70,40% -8,16% -2,47% -2,11% Hospodářský výsledek minulých let 52,77% 61,09% 91,31% 94,87% 35,05% 5,02% Výsledek hospodaření běžného účetního období 74,05% 151,37% 59,14% -27,64% -79,55% 123,68% CIZÍ ZDROJE 37,72% 26,59% -25,43% 132,01% 5,61% -7,32% Dlouhodobé závazky 106,63% 82,50% -11,57% 73,68% 92,75% -12,27% Krátkodobé závazky 47,07% 61,64% -18,86% 4,27% 12,40% 3,90% Bankovní úvěry a výpomoci 16,88% -61,96% -97,59% 44859,17% -4,33% -17,32% OSTATNÍ PASIVA 56,55% 93,28% -47,24% -100,00% - - Časové rozlišení 56,55% 93,28% -47,24% -100,00% - - Celková pasiva V roce 2008 klesly cizí zdroje o 25,43 % (tj tis. Kč) a na kterém se nejvíce podílel především pokles krátkodobých závazků, který byl 18,86 % (tj tis. Kč). V roce 2009 významně vzrostly cizí zdroje (o 132,01 %, tj tis. Kč), což je zejména v důsledku růstu dlouhodobého bankovního úvěru, který společnost čerpala za účelem financování nové výrobní haly. V roce 2011* cizí zdroje meziročně klesly o 3,15 % (tj tis. Kč), zejména splacením části dlouhodobého bankovního úvěru, který poklesl o 14,75 % (tj tis. Kč).Vlastní kapitál má rostoucí tendenci ve všech sledovaných letech, který je způsoben kumulací hospodářského výsledku minulých let. Obrázek 4: Trendy pasiv společnosti PKS MONT, a.s. v tis. Kč (zdroj: rozvahy sledovaných let, vlastní úprava) 43

44 Vlastní kapitál Růst vlastního kapitálu je dán díky hromadění hospodářského výsledku z minulých let. Vlastní kapitál v roce 2010 meziročně vzrostl pouze 5,43 % (tj tis. Kč), což je důsledkem nižšího hospodářského výsledku. Rok 2011* v porovnání s rokem 2010 znamenal vyšší růst vlastního kapitálu, který představoval 10,64 % (tj tis. Kč). Základní kapitál Ve sledovaném období neproběhly žádné změny základního kapitálu. Jeho výše je stále tis. Kč. Rezervní fondy a fondy ze zisku Zákonný rezervní fond vzrostl v roce 2006 o 29,12 % (tj. 152 tis. Kč). V dalších letech zde neprobíhaly žádné změny z důvodu již naplnění zákonného rezervního fondu. Statutární a ostatní fondy, především sociální fond, od roku 2005 do roku 2007 postupně klesaly, ovšem v roce 2008 zaznamenaly nárůst o 531, 07 % (tj. 547 tis. Kč) zřejmě vlivem dosažení vysokého výsledku hospodaření. Hospodářský výsledek minulých let Účet hospodářského výsledku minulých let představuje hromadění výsledku hospodaření z předešlých účetních období, kdy výše absolutních přírůstků představuje téměř celou část těchto hospodářských výsledků. Růstem hospodářského výsledku společnosti rostl i účet hospodářského výsledku minulých let. Nejvyšší nárůst byl v roce 2009, kdy představoval růst o 94,87 % (tj tis. Kč) a současně společnost dosáhla v roce 2008 nejvyššího výsledku hospodaření ve sledovaném období. Následný rok 2010 díky menšímu hospodářskému výsledku z roku 2009 znamenal růst pouze o 35,05 % (tj tis. Kč). Zpomalený růst hospodářského výsledku minulých let pokračoval i v roce 2011*, který vlivem malého hospodářského výsledku roku 2010 vzrostl pouze o 5,02 % (tj tis. Kč) Výsledek hospodaření běžného účetního období Jak již bylo popsáno výše, výsledek hospodaření běžného účetního období má úzkou vazbu na hospodářský výsledek minulých let. Nejvyšší nárůst společnost zaznamenala v roce 2007, kdy oproti předchozímu roku vzrostl výsledek hospodaření za běžné účetní období o 151,37 % (tj tis. Kč). V roce 2008 pokračoval růst, který představoval 44

45 růst o 59,14 % (tj tis. Kč). Zlomovým rokem byl rok 2009, kdy společnost dosáhla menšího výsledku hospodaření za běžné účetní období, který byl o 27,64 % (tj tis. Kč) nižší než v roce Je patrné, že se v roce 2009 začínají promítat zvýšené odpisy společnosti, které úzce souvisí s dokončením investice v roce 2008 a znamenaly tak nižší výsledek hospodaření. Rok 2010, i díky této skutečnosti, znamenal značný pokles výsledku hospodaření za běžné účetní období, který byl 79,55 % (tj. pokles o tis. Kč). V roce 2011* začal výsledek hospodaření běžného účetního období růst, vzrostl oproti roku 2010 o 123,68 % (tj tis. Kč). Cizí zdroje Cizí zdroje měly ve sledovaném období významnou roli ve financování společnosti. V roce 2006 vzrostly cizí zdroje o 37,72 % (tj tis. Kč) především čerpáním dlouhodobých úvěrů. V roce 2007 cizí zdroje dále rostly o 26,59 % (tj tis. Kč), kdy na jejich růstu se značně podílel nárůst krátkodobých závazků. Rok 2008 znamenal pokles cizích zdrojů o 24,53 % (tj tis. Kč) a opět souvisejí s krátkodobými závazky. V roce 2009 společnost začala čerpat dlouhodobý úvěr na výstavbu nové výrobní haly, proto cizí zdroje vzrostly o 132, 01 % (tj tis. Kč) a tento trend pokračoval i v roce 2010, kdy došlo k opětovnému nárůstu o 5,61 % (tj tis. Kč). Pokles cizích zdrojů proběhl v roce 2011*, kdy cizí zdroje meziročně klesly o 7,32 % (tj tis. Kč) zvláště díky poklesu dlouhodobých bankovních úvěrů. Dlouhodobé závazky Dlouhodobé závazky měly do roku 2007 rostoucí tendenci, kdy ve srovnání s rokem 2006 vzrostly o 91,40 % (tj. 978 tis. Kč). Dlouhodobé závazky z obchodních vztahů v letech 2005, 2006 společnost neměla. Rostoucí trend dlouhodobých závazků z obchodních vztahů začal tedy v roce 2007 a ve sledovaných letech postupně rostly, v roce 2008 o 130,06 % (tj. 610 tis. Kč), 2009 o 93,33 % (tj tis. Kč), 2010 o 37,06 % (tj. 773 tis. Kč). V roce 2011* společnost část svých dlouhodobých závazků splatila, čímž dlouhodobé závazky meziročně klesly o 26,06 % (tj. 745 tis. Kč). Jiné závazky jsou tvořeny především finančním pronájmem, leasingem, který se v závislosti na uhrazených splátkách a pořízením nového leasingového majetku měnil. 45

46 Odložený daňový závazek ve sledovaném období roste (rok 2005 o 4,5 % tj. 36 tis. Kč, rok 2010 o 106,73 % tj tis.). Rostoucí odložený daňový závazek vystihuje trend v dani z příjmu a rozdílu účetních a daňových odpisů. Dochází ke zvyšování počátečních stavů z minulého roku na konečné stavy roku sledovaného. V roce 2011* nedošlo k žádné změně. Krátkodobé závazky Krátkodobé závazky jsou tvořeny převážně závazky z obchodních vztahů. V porovnání s předchozím rokem byl nejvyšší růst v roce 2007, kdy závazky z obchodních vztahů vzrostly o 61,64 % (tj tis. Kč) zejména nárůstem přijatých záloh (155,25 %, tj tis. Kč). Společnost přijala zálohy na výstavbu výrobní haly od obchodních partnerů. Závazky z obchodních vztahů měly v sledovaném období rostoucí tendenci, přičemž v roce 2010, oproti 2009, rostly nejrychleji (22,7 %, tj tis. Kč). Růst krátkodobých závazků odpovídá zvýšeným výkonům společnosti a zřejmě i zhoršené platební schopnosti. V roce 2011* společnost zaznamenala pokles krátkodobých závazků z obchodních vztahů o 3,50 % (tj tis. Kč) a likvidita společnosti zřejmě vzrostla právě díky růstu finančního majetku. Bankovní úvěry a výpomoci V roce 2005 společnost čerpala krátkodobý úvěr, který následující rok splatila, což v roce 2006 znamenal pokles o 100,00 % (tj tis. Kč). Po roky 2006, 2007, 2008 společnost krátkodobé bankovní úvěry neměla a své potřeby financovala vlastními prostředky. V roce 2009 společnost čerpala další krátkodobý úvěr ve výši tis. Kč. Značný růst byl v roce 2010, kdy tempo růstu oproti 2009 bylo 234,18 % (tj tis. Kč). Čerpání krátkodobých bankovních úvěrů souvisí s odlivem vlastních prostředků, které společnost vynaložila do investice výrobní haly a k financování vlastních potřeb využívala krátkodobé bankovní úvěry. Společnosti v roce 2011*, v závislosti na růstu svého finančního majetku, meziročně klesly krátkodobé bankovní úvěry o 32,82 % (tj tis. Kč). Dlouhodobé bankovní úvěry doplňovaly krátkodobé bankovní úvěry. V letech ve kterých společnost krátkodobé bankovní úvěry nečerpala, využívala bankovní úvěry dlouhodobé. Přelomovým rokem byl rok 2009, kdy v porovnání s rokem 2008 vzrostly dlouhodobé bankovní úvěry o ,33 % (tj tis. Kč) a společnost jej využila k financování nové výrobní haly a k financování moderních technologií. Zajímavým rokem je i rok 2010, kdy společnost 46

47 část dlouhodobých úvěrů splatila, klesly o 14,75 % (tj tis. Kč) a zároveň vzrostly krátkodobé úvěry o 234,18 % (tj tis. Kč). V roce 2011* společnost splatila další část dlouhodobého úvěru, což představovalo pokles o 14,67 % (tj tis. Kč) a zároveň klesly i krátkodobé bankovní úvěry. Pokles obou typů úvěrů svědčí o postupně rostoucí nezávislosti. Ostatní pasiva Ostatní pasiva z převážné části tvořily výdaje příštích období a v roce 2009, 2010, 2011* se již ve společnosti tyto položky nevyskytovaly. Meziročně vzrostly výdaje příštích období nejvíce v roce 2007 o 93,28 % (tj. 847 tis. Kč). C. Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát Celková horizontální analýza výkazu zisku a ztrát je umístěna v příloze H, I. Ve výkazu zisku ztrát se nejdříve zaměřím na část přidané hodnoty, která je z výkazu zisku a ztrát nejdůležitější, protože jsou zde ve vztahu tržby a náklady, které bezprostředně souvisejí s dosaženými tržbami. Přidaná hodnota vypovídá o tom, kolik je společnost schopna vydělat. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku zde nejsou zahrnuty, jelikož by neměly tvořit hlavní zdroj příjmů společnosti. Tabulka 8: Absolutní změny přidané hodnoty sledovaných v tis. Kč (zdroj: výkazy zisku a ztrát ve sledovaných letech, vlastní výpočty) *-2010 Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodej zboží OBCHODNÍ MARŽE Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní výroby Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeby materiálu a energie Služby PŘIDANÁ HODNOTA

48 Tabulka 9: Relativní změny přidané hodnoty sledovaných let (zdroj: výkazy zisku a ztrát ve sledovaných letech, vlastní výpočty) 2006/ / / / / */2010 Tržby za prodej zboží -100,00% Náklady vynaložené na prodej zboží -100,00% OBCHODNÍ MARŽE -100,00% Výkony 32,84% 30,52% 9,57% -1,38% 3,11% 2,62% Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 33,56% 29,47% 8,86% 0,89% 1,67% 2,60% Změna stavu zásob vlastní výroby 260,38% -181,94% 269,89% -244,79% -105,41% 80,72% Aktivace -100,00% - -23,98% 90,32% -48,21% -54,91% Výkonová spotřeba 33,52% 23,70% 3,17% -3,46% 7,22% 3,34% Spotřeby materiálu a energie 36,36% 23,30% -2,25% -7,12% 13,62% 4,24% Služby 27,81% 24,57% 14,69% 3,15% -3,23% 1,61% PŘIDANÁ HODNOTA 29,17% 62,13% 32,19% 4,35% -7,39% 0,51% Společnost v roce 2006 přestala prodávat zboží a soustředila se na prodej vlastních výrobků a služeb. Celková výkonnost společnosti, tedy výkony, v období meziročně rostla a současně rostla i výkonová spotřeba. Výkony rostly rychleji než výkonová spotřeba, což vedlo k navyšování přidané hodnoty. Při srovnání roku 2006 s rokem 2007 vzrostly výkony nejvíce ve sledovaném období, růst byl 30,52 % (tj tis. Kč) a výkonová spotřeba vzrostla o 23,70 % (tj tis. Kč). V roce 2009 došlo meziročně k poklesu výkonů o 1,38 % (tj tis. Kč) a současně poklesla o 3,46 % (tj tis. Kč) výkonová spotřeba. Současný pokles obou položek vedl k tomu, že přidaná hodnota v tomto roce stoupla o 4,35 % (tj tis. Kč). Přidaná hodnota v roce 2009 rostla v důsledku dobrého řízení nákladů společnosti, které snížilo propad výkonů. Rok 2010 znamenal meziroční nárůst výkonů o 3,11 % (tj tis. Kč), ale současně značně vzrostla výkonová spotřeba o 7,22 % (tj tis. Kč) zvláště spotřeba materiálu a energie (růst o 13,62 %, tis. Kč) v závislosti na plném využití nové výrobní haly. V důsledku vyššího růstu výkonové spotřeby došlo k velkému propadu přidané hodnoty o 7,39 %, což mělo za následek, že společnost vydělala o tis. Kč méně ve srovnání s rokem V roce 2011* vzrostly výkony společnosti o 2,62 % (tj tis. Kč) a výkonová spotřeba vzrostla pomaleji o 3,34 % (tj tis. Kč). Společnost proto v tomto roce vyprodukovala přidanou hodnotu, která byla o 0,51 % vyšší a ve srovnání s rokem 2010 vydělala o 646 tis. Kč více. 48

49 Další část horizontální analýzy je věnována změnám v oblasti provozního výsledku hospodaření. Tabulka 10: Absolutní změny struktury provozního výsledku hospodaření v tis. Kč (zdroj: výkazy zisku a ztrát ve sledovaných letech, vlastní výpočty) *-2010 Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Tabulka 11: Relativní změny struktury provozního výsledku hospodaření (zdroj: výkazy zisku a ztrát ve sledovaných letech, vlastní výpočty) 2006/ / / / / */2010 Osobní náklady 26,53% 53,26% 26,94% 3,38% -3,82% -0,06% Daně a poplatky 23,81% 49,23% 60,05% 18,20% 3,54% -0,66% Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 44,08% 37,92% 23,33% 43,99% 80,64% -9,25% Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 103,71% 20,95% -7,93% -28,89% -13,98% 17,91% Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu 4,94% 31,68% -12,03% -22,44% 6,61% -80,36% Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období -9,43% -459,64% -140,84% -79,26% 890,60% -123,12% Ostatní provozní výnosy -90,45% 161,11% 173,76% -50,09% 401,73% -50,24% Ostatní provozní náklady -77,95% 538,78% -51,24% 95,22% -50,82% 60,77% PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 57,81% 124,86% 54,55% -11,90% -57,14% 24,32% Osobní náklady ve sledovaném období meziročně vzrostly, pouze v roce 2010 se snížily o 3,82 % (tj tis. Kč) i přesto, že společnost eviduje v roce 2010 průměrný počet zaměstnanců o 3 osoby vyšší než tomu bylo v roce Daně a poplatky ve sledovaném období rostly. Pokles osobních nákladů mírně pokračoval i v roce 2011*, kdy představoval pokles o 0,06 % (tj. 53 tis. Kč). 49

50 Odpisy dlouhodobého nehmotného majetku se odvíjely od nově pořízeného majetku (viz horizontální analýza rozvahy, strany aktiv). Meziroční růst v roce 2010 o 80,64 % (tj tis. Kč) představoval uplatnění mimořádných odpisů, které se projevily i v roce 2011* Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu byly v porovnání se zůstatkovou cenou prodaného majetku a materiálu vyšší. (Vycházím z absolutních hodnot VZZ). Pouze v roce 2010 společnost prodala dlouhodobý majetek za 128 tis. Kč, přičemž jeho zůstatková cena byla 144 tis. Kč. A naopak v roce 2011* společnost prodala za 131 tis. Kč dlouhodobý majetek, jehož zůstatková cena byla nulová. Absolutní a procentní změna tržeb z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu není v tomto případě nijak významná, neboť jde o položku nepravidelnou, která netvoří hlavní zdroj příjmů společnosti. Záporné rozdíly v oblasti změny stavu rezerv a opravných položek vypovídají o rozpouštění opravných položek, kdy z nákladů společnosti se stávají výnosy. V roce 2006, 2007, 2009 a 2011* tedy přispěly k vyššímu provoznímu výsledku hospodaření. Složení ostatních provozních výnosů a nákladů se mi nepodařilo zjistit, nicméně jejich výše přímo neovlivňuje provozní výsledek hospodaření. Avšak kromě roku 2010 byly ostatní provozní náklady vyšší než ostatní provozní výnosy. Další oblastí, na kterou se zaměřím, je finanční výsledek hospodaření. Tabulka 12: Absolutní změny ve struktuře finančního výsledku hospodaření (zdroj: výkazy zisku a ztrát ve sledovaných letech, vlastní výpočty) *-2010 Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Tabulka 13: Procentní změny ve struktuře finančního výsledku hospodaření (zdroj: výkazy zisku a ztrát ve sledovaných letech, vlastní výpočty) 2006/ / / / / */2010 Výnosové úroky 45,19% 70,86% -86,95% -97,03% -33,33% 0,00% Nákladové úroky 23,68% -59,72% -55,63% 1571,43% 94,92% -10,84% Ostatní finanční výnosy -97,35% 8133,33% 148,38% 88,10% 13,95% -67,68% Ostatní finanční náklady 1,62% 80,22% 59,99% 135,53% -51,39% 20,88% FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 27,25% -54,43% 137,06% 364,89% -21,85% 45,58% 50

51 Výnosové úroky společnosti do roku 2007 meziročně rostly a zlomovým rokem se stal rok 2008, kdy společnost investovala většinu finančních prostředků ze svých bankovních účtů do nové výrobní haly, a výnosové úroky klesaly. Nákladové úroky v souvislosti s nečerpáním a nesplácením dlouhodobých bankovních úvěrů v roce 2007,2008 zaznamenala značný pokles, který byl meziročně v roce 2008 menší o 55,63 % (tj. 158 tis. Kč). V souvislosti s investicí a přijetím dlouhodobého bankovního úvěru v roce 2009 vzrostly nákladové úroky o 1 571,43 % (tj tis. Kč) a v dalším roce opět rostly o 94,92 % (tj tis. Kč). V roce 2011* v důsledku částečného splacení dlouhodobého úvěru klesly nákladové úroky o 10,84 % (tj. 445 tis. Kč) nicméně jejich výše je stále vysoká. Je zřejmé, že právě v těchto letech (2009, 2010, 2011*) výše nákladových úroků začala významněji ovlivňovat výsledky hospodaření v důsledku poměrně vysokého, i když klesajícího, zadlužení. Složení ostatních finančních výnosů a nákladů se mi nepodařilo zjistit, avšak společnost není vlastníkem žádných akcií a dluhopisů. Poslední část horizontální analýzy se věnuje změnám v oblasti výsledku hospodaření. Tabulka 14: Absolutní změny výsledku hospodaření (zdroj: výkazy zisku a ztrát ve sledovaných letech, vlastní výpočty) *-2010 Daň z příjmu za běžnou činnost splatná odložené VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ VH PŘED ZDANĚNÍM Tabulka 15: Procentní změny výsledku hospodaření (zdroj: výkazy zisku a ztrát ve sledovaných letech, vlastní výpočty) 2006/ / / / / */2010 Daň z příjmu za běžnou činnost 38,04% 154,57% 30,85% -29,50% -17,59% -99,14% splatná 110,41% 148,08% 35,46% -62,01% -100,00% - odložené -91,71% 450,00% -63,64% 2454,17% 76,07% -100,00% VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST 74,05% 151,37% 59,14% -27,64% -79,55% 123,68% VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ 74,05% 151,37% 59,14% -27,64% -79,55% 123,68% VH PŘED ZDANĚNÍM 63,79% 152,14% 52,28% -28,03% -66,90% 10,44% 51

52 Vlivy změn na výši hospodářského výsledku za účetní období již byly popsány výše. Propad meziročního výsledku hospodaření v roce 2009, 2010 byl zejména vyššími odpisy a vyššími nákladovými úroky, které přímo souvisejí s investicí. V roce 2011* poklesly nákladové úroky a odpisy majetku, což vedlo k růstu výsledku hospodaření o 10,44 % (tj. 665 tis. Kč) Vertikální analýza výkazů společnosti PKS MONT, a.s. Vertikální analýza udává jednotlivé složení aktiv a pasiv v rozvaze a podíl položek výkazu zisku a ztrát na tržbách za prodej zboží a tržbách za prodej výrobků a služeb. Vertikální analýza všech položek výkazů je umístěna v příloze J (strana aktiv v rozvaze), K (strana pasiv v rozvaze) a L (výkaz zisku a ztrát). A. Vertikální analýza rozvahy, strany aktiv Aktiva společnosti jsou vyjádřena 100 % a jejich složení je patrné z tabulky 16. Tabulka 16: Vertikální analýza rozvahy strany aktiv PKS MONT, a.s. (zdroj: vlastní výpočty) * AKTIVA CELKEM 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% DLOUHODOBÝ MAJETEK 15,12% 14,29% 21,80% 40,07% 70,15% 61,10% 56,00% Dlouhodobý nehmotný majetek 1,77% 1,04% 0,48% 0,42% 0,77% 0,51% 0,20% Dlouhodobý hmotný majetek 13,35% 13,24% 21,32% 39,66% 69,37% 60,59% 55,81% OBĚŽNÁ AKTIVA 83,38% 85,14% 77,25% 58,98% 29,58% 38,73% 43,87% Zásoby 18,75% 6,69% 6,42% 10,00% 2,41% 4,87% 3,42% Dlouhodobé pohledávky 4,48% 3,80% 3,87% 5,75% 4,91% 5,55% 6,17% Krátkodobé pohledávky 46,84% 47,03% 35,63% 33,09% 21,07% 27,26% 31,13% Finanční majetek 13,30% 27,62% 31,33% 10,14% 1,18% 1,05% 3,15% OSTATNÍ AKTIVA 1,50% 0,58% 0,95% 0,95% 0,27% 0,17% 0,13% Časové rozlišení 1,50% 0,58% 0,95% 0,95% 0,27% 0,17% 0,13% Do roku 2008 tvořila největší podíl na aktivech oběžná aktiva, ovšem v roce 2009 největší podíl začala tvořit aktiva stálá. Rok 2009 znamenal, v důsledku dokončení investice, značný nárůst zejména pozemků a budov. Ostatní aktiva, převážně časové rozlišení, netvoří ve sledovaných letech významnější podíl na celkových aktivech. Vývoj složení jednotlivých položek na celkových aktivech ve sledovaném období je uveden na obrázku 5. 52

53 Obrázek 5: Vertikální analýza strany aktiv společnosti PKS MONT, a.s. (zdroj: vlastní) Dlouhodobý majetek V roce 2005 tvořil dlouhodobý majetek 15,12 % a v roce 2006 jejich podíl poklesl na 14,29 %. V tomto období byl dlouhodobý majetek tvořen z větší části samostatnými movitými věcmi a soubory movitých věcí, které představovaly výrobní linky. V roce 2005 byl podíl samostatných movitých věcí 13,35 % a v roce ,12 %. V roce 2007 dlouhodobý majetek vzrostl na 21,80 %, což bylo dáno odkupem dříve pronajatých pozemků a budov. Stavby tvořily v roce 9,21 % z dlouhodobého majetku a pozemky 0,99 %. Následující roky se v dlouhodobém majetku promítla investice do modernizace výroby, kterou představovala výstavba nové výrobní haly. Nárůst dlouhodobého majetku v roce 2008 (na 39,66 %) tvořil z 12,02 % nedokončený dlouhodobý majetek, tedy nedokončená výrobní hala. Nejvyšší podíl na dlouhodobém majetku měl dlouhodobý hmotný majetek v roce 2009, který byl 69,37 %. Jeho výše byla dána především nárůstem staveb, které tvořily 43,25 % a samostatných movitých věcí, které byly nejvyšší ve sledovaném období a tvořily 22,89 %. Pokles v 2010 byl zapříčiněn mimořádnými odpisy na nově pořízený majetek. Přesto dlouhodobý hmotný majetek tvoří převážný podíl na dlouhodobém majetku a to ve výši 60,59 %. V roce 2011* se procentní podíl dlouhodobého majetku na celkových aktivech snížil na 56 %, který souvisel i nadále s uplatněnými odpisy. 53

54 Oběžná aktiva Ve sledovaném období měly nejvyšší podíl na oběžných aktivech krátkodobé pohledávky, které z větší části tvořily pohledávky z obchodních vztahů. Zásoby V roce 2005 se zásoby podílely na oběžných aktivech z 18,75 %, ze kterých 10,81 % představoval materiál a z 5,54 % výrobky. V období se podíl materiálu na zásobách postupně snižoval, v roce 2009 představoval jen 1,38 %. Snižující se podíl materiálu svědčí o kvalitním řízení zásob, neboť se snižovaly náklady na jejich skladování. V roce 2010 vzrostl podíl materiálu na zásobách na 3,90 %, ale v roce 2011* se jejich podíl opět snížil na 2,38 %. Podíl výrobkům se v letech snížil z 5,54 % na 3,24 % a vypovídají o dobrém odbytu výrobků společnosti, které zbytečně nenavyšovaly náklady spojené s jejich skladováním. Ovšem v roce 2008 vzrostl podíl výrobků na zásobách na 7,17 %, což bylo zřejmě důsledkem hospodářské krize a sníženou kupní sílou odběratelů. Z tohoto důvodu vzrostl podíl zásob na 10 %. Nejvyšší podíl výrobků na zásobách v roce 2008 představovalo značné vázání finančních prostředků společnosti, které by mohla získat jejich prodejem. V roce 2009 podíl výrobků opět klesl na 0,87 %, především díky rostoucí poptávce, kterou potvrzují i vyšší tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Podíl materiálu na zásobách v roce 2010 vzrostl na 3,90 % (po roce 2005 nejvíce) a podíl výrobků byl nejnižší za celé období, představovaly 0,63 %. Následně v roce 2011* se opět snížil podíl zásob materiálu (2,38 %) a naopak se nepatrně zvýšil podíl výrobků (0,80 %) na zásobách. Dlouhodobé pohledávky Podíl dlouhodobých pohledávek na oběžných aktivech je tvořen pouze pohledávkami z obchodních vztahů. Dlouhodobé pohledávky v celém sledovaném období rostly, měnil se pouze jejich podíl na oběžných aktivech v závislosti na růstů dlouhodobého majetku. Rok 2008 znamenal nejvyšší nárůst podílu dlouhodobých pohledávek, především díky hospodářské krizi, která s sebou přinesla zhoršenou platební schopnost obchodních partnerů. V následujících letech je tato položka také poměrně velká, což vyžaduje zvýšenou potřebu cizích zdrojů, kterými společnost financuje své potřeby. 54

55 Krátkodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky tvoří z největší části pohledávky z obchodních vztahů. Krátkodobé pohledávky představovaly v roce ,84 % a jejich podíl se do roku 2009 snížil na 21,07 %. Zvyšující se tržby za prodej vlastních výrobků a služeb a snižující se krátkodobé závazky jsou pro společnost pozitivním jevem, ovšem za předpokladu, že nebudou růst dlouhodobé pohledávky. Rok 2010 zaznamenal vyšší podíl krátkodobých pohledávek, který byl 27,26 % a v roce 2011* se jejich podíl opět navýšil na 31,13 %. Finanční majetek Finanční majetek tvořil v roce ,30 % oběžných aktiv a jejich podíl rostl do roku 2007, kdy představoval 31, 33 %. V souvislosti s realizací investice do nové výrobní haly podíl finančního majetku v roce 2008 klesl na 10,14 % a klesal i nadále, kdy v roce 2010 představoval pouze 1,05 %. Společnost v roce 2011* zvýšila stav svých bankovních účtů, který znamenal růst podílu na oběžných aktivech na 3,15 %. Ostatní aktiva Ostatní aktiva jsou z větší části tvořena náklady příštích období, které v sobě zahrnují náklady na certifikaci. Ostatní aktiva představují pouze malý podíl na celkových aktivech, který byl v roce ,50 % a v roce 2011* 0,13 %. B. Vertikální analýza rozvahy, strany pasiv Tabulka 17: Vertikální analýza pasiv společnosti PKS MONT, a.s. (zdroj: vlastní) * PASIVA CELKEM 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Vlastní kapitál 12,42% 13,47% 18,56% 34,45% 23,35% 23,23% 26,53% Základní kapitál 1,31% 0,94% 0,70% 0,75% 0,38% 0,36% 0,38% Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 0,93% 0,78% 0,54% 1,00% 0,47% 0,43% 0,44% Hospodářský výsledek minulých let 6,19% 6,77% 8,07% 16,74% 16,62% 21,29% 23,08% Výsledek hospodaření běžného účetního období 3,99% 4,98% 9,25% 15,96% 5,88% 1,14% 2,64% Cizí zdroje 86,82% 85,68% 80,22% 64,85% 76,65% 76,77% 73,47% Dlouhodobé závazky 1,27% 1,87% 2,53% 2,43% 2,15% 3,92% 3,55% Krátkodobé závazky 56,16% 59,19% 70,76% 62,24% 33,06% 35,25% 37,82% Bankovní úvěry a výpomoci 29,39% 24,61% 6,93% 0,18% 41,44% 37,60% 32,10% Ostatní pasiva 0,76% 0,85% 1,22% 0,70% 0,00% 0,00% 0,00% Časové rozlišení 0,76% 0,85% 1,22% 0,70% 0,00% 0,00% 0,00% 55

56 Vývoj procentního podílu jednotlivých položek na pasivech je na obrázku 6. Obrázek 6: Vertikální analýza strany pasiv PKS MONT, a.s. (zdroj: vlastní) Celková pasiva Jak vyplývá z tabulky a grafu, společnost značně využívá cizích zdrojů k financování podnikatelských aktivit. Vlastní kapitál Vlastní kapitál rostl od roku 2005 (12,42 %), až do roku 2008, kdy jeho podíl na celkových pasivech byl nejvyšší ve sledovaném období (34,45 %). Růst byl dán zejména kumulací výsledku hospodaření minulých let. Základní kapitál, Rezervní fondy a ostatní rezervní fondy Základní kapitál tvoří pouze malý procentní podíl, který byl v roce ,31 % a postupně klesal až do roku 2010, kdy tvořil pouze 0,36 %, v roce 2011* podíl základního kapitálu nepatrně vzrostl na 0,38 %. Klesající podíl je zapříčiněn nenavyšováním základního kapitálu. Rezervy netvořily významný procentní podíl na pasivech, jedná se o položky do 1,00 %. Hospodářský výsledek minulých let Hospodářský výsledek minulých let tvoří největší položku v oblasti vlastního kapitálu, přičemž v roce 2011* tvořil 0,38 %. Společnost ve sledovaných letech téměř celou část 56

57 hospodářského výsledku běžného účetního období převedla v následujícím roce na účet výsledku hospodaření minulých let. Výsledek hospodaření běžného účetního období Od roku 2005 do roku 2008 podíl výsledku hospodaření běžného účetního období rostl z 3,99 % na 15,96 %. Následné roky podíl rapidně poklesl, v roce 2010 pouze 1,14 %, zejména vlivem vyšší výkonové spotřeby. Uplatněním odpisů v letech 2010, 2011*, které bezprostředně souvisely s výrobní halou, výsledek hospodaření běžného účetního období ještě poklesl. Cizí zdroje Jak již bylo popsáno, společnost hojně využívá při financování cizích zdrojů. V období 2006 se jejich podíl snižoval, z 86,82 %, až do roku 2008 (64,85 %), kdy byl podíl cizích zdrojů na nejnižší úrovni ve sledovaném období. Následně došlo v roce 2009 opět k růstu (na 76,65 %), zejména vlivem čerpání dlouhodobého bankovního úvěru, který bezprostředně souvisel s investicí a v roce 2010 se ještě zvýšil na 76,77 %. Podíl cizích zdrojů na kapitálové struktuře podniku v roce 2011* klesl na 73,47 % vlivem částečného splacení dlouhodobého bankovního úvěru. Dlouhodobé závazky Dlouhodobé závazky tvoří převážně odložený daňový závazek a jiné závazky. Dlouhodobé závazky v období mírně vzrostly z 1,27 % na 2,53 % a další dva roky klesly na 2,15 %. Nárůst dlouhodobých závazků společnost zaznamenala v roce 2010, kdy tvořila 3,92 % a byla způsobena odloženým daňovým závazkem, jehož podíl byl 2,28 %. Dlouhodobé závazky z obchodních vztahů společnost v roce 2005 a 2006 neměla. V následujících letech se tato položka začala objevovat a postupně rostla, kdy její podíl byl v roce ,33 % a v roce 2010 již 1,04 %. Společnost v roce 2011* část dlouhodobých závazků splatila a jejich podíl tak klesl na 0,80 %. Krátkodobé závazky Do roku 2008 tvořily krátkodobé závazky většinu cizích zdrojů, které vzrostly z 56,16 % (2005) až na 70,76 % (2007). Vlivem vyššího nerozděleného výsledku hospodaření se podíl krátkodobých závazků v roce 2008 snížil na 62,24 %. Pokles v roce 2009 (33,06 %) a 2010 (35,25 %) přímo souvisí s čerpáním dlouhodobých 57

58 bankovních úvěrů a tím s rostoucími celkovými pasivy. Ovšem v roce podíl krátkodobých závazku vzrostl na 37,82 %, jelikož se celková pasiva snížila o částečné splacení bankovního úvěru a vzrostl tak význam krátkodobých závazků. Významnější položkou, která se podílela na krátkodobých závazcích, jsou přijaté zálohy, které dosáhly v roce 2007 nejvyššího podílu, který byl 28,31 %. Bankovní úvěry a výpomoci V roce 2005 společnost značně čerpala krátkodobé úvěry, jejich podíl byl 26,24 %. Následující tři roky společnost krátkodobé úvěry nečerpala. V tomto období společnost financovala své potřeby vlastními finančními prostředky. Od roku 2009 se společnost, důsledkem značného odlivu finančních prostředků ze svých bankovních účtů (investice do nové haly), vrátila v roce 2010 k financování vlastních potřeb prostřednictvím čerpání krátkodobých bankovních úvěrů, tím opět vzrostly jejich podíl na cizích zdrojích na 5,49 %. V roce 2011* společnost čerpala krátkodobé úvěry, ovšem v poměru na celková pasiva představovala pouze 3,81 %. Společnost vždy využívala dlouhodobých bankovních úvěrů, přičemž v letech představovaly celou část bankovních úvěrů a výpomocí. Od roku 2009 společnost využívala oba typy úvěrů, což vedlo k celkovému nárůstu podílu na cizích zdrojích, které tvořily v roce ,44 %, přičemž dlouhodobé úvěry se na nich podílely z 39,70 % a krátkodobé úvěry z 1,73 %. Následné roky docházelo k postupnému splácení dlouhodobých úvěru, kdy jejich podíl klesl v roce 2011* na 28,29%. Společnost snížila podíl na celkových pasivech i krátkodobých bankovních úvěrech, jejichž podíl klesl z roku 2010 (5,49 %) na 3,81 % v roce 2011*. Ostatní pasiva Ostatní pasiva nepředstavují významnou položku a v letech 2009,2010 a 2011* se ve výkazech společnosti nevyskytují vůbec. Nejvyšší podíl zaujímají ostatní pasiva pouze v roce 2007, která jsou tvořena výdaji za příští období. C. Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát Ve vertikální analýze výkazu zisku a ztrát budu pracovat se základnou (100 %), ve které budou sečteny tržby za prodej zboží a tržby za prodej výrobků a služeb. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu zde nebudou zahrnuty z toho důvodu, že jde 58

59 o nepravidelnou položku a navíc by tento typ tržeb neměl patřit mezi hlavní zdroj příjmů fungující společnosti. Kvůli přehlednosti jsou v tabulce 18 uvedeny položky, které měly vyšší podíl jak 1,50 %. Nezkrácená vertikální analýza je v příloze L. Tabulka 18: Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát (zdroj: výkazy zisku a ztrát ve sledovaných letech, vlastní výpočty) * Tržby za prodej zboží 0,17% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Náklady vynaložené na prodej zboží 0,08% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% OBCHODNÍ MARŽE 0,09% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Výkony 99,93% 99,55% 100,36% 101,01% 98,74% 100,13% 100,15% Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 99,83% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Výkonová spotřeba 81,77% 81,89% 78,24% 74,15% 70,95% 74,82% 75,36% Spotřeby materiálu a energie 54,62% 55,86% 53,20% 47,77% 43,98% 49,15% 49,93% Služby 27,15% 26,02% 25,04% 26,38% 26,97% 25,67% 25,42% PŘIDANÁ HODNOTA 18,24% 17,67% 22,13% 26,87% 27,79% 25,31% 24,80% Osobní náklady 14,83% 14,07% 16,65% 19,42% 19,90% 18,82% 18,34% Mzdové náklady 10,79% 10,28% 12,23% 14,32% 14,87% 13,84% 13,49% Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 1,37% 1,48% 1,57% 1,78% 2,54% 4,52% 4,00% PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 1,98% 2,34% 4,06% 5,77% 5,03% 2,12% 2,57% FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ -0,32% -0,31% -0,11% -0,24% -1,09% -0,84% 1,38% VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST 1,18% 1,54% 2,99% 4,38% 3,14% 0,63% 1,38% VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ 1,18% 1,54% 2,99% 4,38% 3,14% 0,63% 1,38% VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PŘED ZDANĚNÍM 1,65% 2,03% 3,95% 5,53% 3,94% 1,28% 0,00% Výkonová spotřeba tvoří v letech ,77 % a v roce ,89 % tržeb. Následně podíl výkonové spotřeby klesá až na 70,95 % v roce 2009, což je zcela jistě pozitivní signál, jelikož klesá i nákladovost tržeb. Snížená nákladovost tržeb se projeví v ukazateli rentability tržeb, která je měřena přidanou hodnotou. S klesajícím podílem výkonové spotřeby na tržbách roste podíl přidané hodnoty, který rostl v období z 17,67 % na 27,79 %. Rok 2010 (viz horizontální analýza VZZ) znamenal zvýšení podílu výkonové spotřeby na tržbách (74, 82 %) a zároveň snižoval přidanou hodnotu (25,31 %), která se v roce 2010 projeví zhoršenou rentabilitou tržeb. Růst podílu výkonové spotřeby v roce 2011* (75,36 %) opět snižoval podíl přidané hodnoty, který klesl na 24,80 %, tedy i v tomto období se projeví zhoršená rentabilita tržeb. 59

60 Podíl osobních nákladů na tržbách klesl z roku 2005 (14,83 %) na 14,07 % v roce Od roku 2006 však podíl osobních nákladů na tržbách rostl a nejvyššího podílu dosáhly v roce 2009, kdy tvořily 19,90 % podílu na tržbách. V roce 2011* jejich podíl opět klesl na 18,34 %. Podíl odpisů na tržbách roste, v roce 2005 tvořily 1,37 % a nejvyššího podílu dosáhly v roce ,52 % (mimořádné odpisy). V roce 2011* podíl odpisů klesl na 4,00 %. Výsledky hospodaření v období od 2005 (podíl 1,18 %) do 2008 (podíl 4,38 %) rostly. V závislosti na investici se podíl výsledků hospodaření snížil v roce 2009 na 3,14 % a propad pokračoval i v roce 2010, kdy tvořily pouze 0,63 %. Změnu přinesl rok 2011*, který zvýšil podíl výsledku hospodaření za běžnou činnost na tržbách, který představoval 1,38 %. Výsledek hospodaření před zdaněním se vyvíjel v závislosti podílu výsledku hospodaření za běžnou činnost, který byl shodný s výsledkem hospodaření za běžné účetní období Zhodnocení pravidel financování ve společnosti PKS MONT, a.s. Je patrné, že společnost nerespektuje zlaté pravidlo vyrovnávání rizik, které požaduje, aby poměr vlastních a cizích zdrojů byl 1:1 (viz graf vertikální analýzy rozvahy, strany pasiv). Tzv. zlaté bilanční pravidlo vyžaduje, aby dlouhodobý majetek byl financován dlouhodobým kapitálem. Dodržování tohoto pravidla je vyjádřeno následujícím grafem. Obrázek 7: Dodržování zlatého bilančního pravidla společnosti PKS MONT, a.s. (zdroj: výkazy sledovaných let, vlastní úprava) 60

61 Dlouhodobé cizí zdroje v sobě zahrnují dlouhodobé bankovní úvěry a dlouhodobé závazky. Do roku 2007 společnost financovala dlouhodobý majetek pomocí vlastního kapitálu a dlouhodobých cizích zdrojů. V roce 2008 společnost zvolila agresivní způsob financování a ke krytí dlouhodobého majetku začala využívat více krátkodobé zdroje, což vedlo ke zhoršení celkové platební schopnosti společnosti. V roce 2011* je již dlouhodobý majetek opět kryt vlastním kapitálem a dlouhodobými cizími zdroji. Z předcházejícího obrázku lze vyhodnotit, že společnost nerespektuje ve sledovaných letech dodržování zlatého pari pravidla, které požaduje, aby dlouhodobý majetek byl kryt pouze vlastním kapitálem. Dlouhodobý majetek ve sledovaných letech vždy převyšuje vlastní kapitál. Požadavkem pravidla dva ku jedné je, aby oběžná aktiva byla minimálně dvakrát vyšší než krátkodobé zdroje. Krátkodobé zdroje v sobě zahrnují krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry. Oběžná aktiva v sobě zahrnují zásoby, krátkodobé pohledávky a finanční majetek. Následující obrázek popisuje dodržování tohoto pravidla. Obrázek 8: Dodržování pravidla dva ku jedné ve společnosti PKS MONT, a.s. (zdroj: rozvahy sledovaných let, vlastní úprava) Krátkodobé zdroje převyšovaly oběžná aktiva pouze v letech 2006 a 2007, ovšem dvojnásobná výše oběžných aktiv naplněna nebyla. Je patrné, že společnost toto pravidlo nerespektuje a v ostatních sledovaných letech byly krátkodobé zdroje vyšší než oběžná aktiva a z tohoto důvodu bude v těchto letech čistý pracovní kapitál záporný. 61

62 5.3 Analýza rozdílových ukazatelů společnosti PKS MONT a.s. Rozdílové ukazatele, zejména ukazatel čistého pracovního kapitálu (ČPK) vypovídá o schopnosti podniku hradit své závazky. Vyšší hodnota ukazatele značí vyšší schopnost dostát svým závazkům. Z oběžných aktiv jsou vyloučeny dlouhodobé pohledávky, neboť ve jmenovateli se vyskytují krátkodobé závazky. Tabulka 19: Čistý pracovní kapitál společnosti PKS MONT, a.s. v tis. Kč (zdroj: rozvahy sledovaných let, vlastní výpočty) čistý pracovní kapitál Společnost dosáhla kladného čistého pracovního kapitálu pouze v letech 2006 a 2007 a společnost tak měla dostatek financí k zajištění svých potřeb. Nejvyšší hodnoty přitom společnost dosáhla v roce 2006, kdy byl čistý pracovní kapitál ve výši tis. Kč. Vyjma let 2006, 2007 společnost dosahuje záporného ČPK a jedná se tedy o nekrytý dluh, jelikož krátkodobé závazky převyšují oběžná aktiva společnosti. Tento závěr je patrný i z obrázku 8, který se věnuje dodržování pravidla dva ku jedné. Záporný čistý pracovní kapitál se neprojeví v likviditě 3. stupně, neboť je zde počítáno i s dlouhodobými pohledávkami, která zaujímají poměrně vysoké zastoupení v oběžných aktivech. ČPK svými výsledky odpovídá jednotlivým změnám popsaným v horizontální analýze. 5.4 Analýza poměrových ukazatelů společnosti PKS MONT, a.s Analýza ukazatelů likvidity společnosti PKS MONT, a.s. Hodnoty jednotlivých stupňů likvidity PKS MONT, a.s. vypoví o schopnosti společnosti okamžitě uhradit své krátkodobé závazky. Trvalá platební schopnost je základní podmínkou úspěšného fungování společnosti. Tabulka 20: Ukazatele likvidity společnosti PKS MONT, a.s. (zdroj: vlastní výpočty) * 1. stupeň likvidity 0,16 0,47 0,44 0,16 0,03 0,03 0,08 2. stupeň likvidity 0,73 1,26 0,95 0,69 0,64 0,69 0,82 3. stupeň likvidity 1,01 1,44 1,09 0,95 0,85 0,95 1,05 62

63 Obrázek 9: Vývoj ukazatelů společnosti PKS MONT, a.s. (zdroj: vlastní) Likvidita 1. stupně Jak je patrné z výsledných hodnot, v roce 2008 začíná likvidita 1. stupně klesat. V roce 2009, 2010 jsou hodnoty dokonce o 0,17 pod dolní hranicí, za kterou lze považovat hodnotu 0,2. V roce 2005 je nízká hodnota ukazatele dána menším množstvím finančního majetku, zejména na účtech v bankách. Krátkodobé závazky jsou nejmenší ve sledovaném období, ale v součtu s krátkodobými bankovními úvěry jsou na srovnatelné úrovni jako v následujícím roce. Krátkodobé bankovní úvěry vzrostly díky kontokorentnímu účtu, kterým společnost financovala své potřeby. Růst ukazatele v roce 2006, 2007 ovlivnilo nulové čerpání krátkodobých bankovních úvěrů a růst finančního majetku. Pouze v tomto období se společnost dostala na přijatelnou hodnotu ukazatele likvidity 1. stupně. V roce 2008 společnost prostřednictvím bankovních účtů investovala do výstavby nové výrobní haly, což znamenalo odliv finančních prostředků z bankovních účtů, který pokračoval i v následujícím roce a který zapříčinil pokles likvidity 1. stupně. V roce 2009,2010 i nadále pokračoval pokles finančního majetku a k tomu společnost začala čerpat krátkodobý bankovní úvěr a vzrostly i krátkodobé závazky. Značný pokles likvidity 1. stupně je důsledkem navýšení kontokorentu, který byl použit k financování vlastních potřeb společnosti. 63

64 V roce 2011* ve společnosti mírně vzrostla likvidita 1. stupně v důsledku růstu finančního majetku a mírným poklesem celkových krátkodobých závazků. Z výsledků je tedy zřejmé, že společnost od roku 2008 vykazuje snižující se schopnost okamžitě uhradit všechny své splatné krátkodobé závazky. Výsledné hodnoty likvidity 1. stupně odpovídají výsledkům horizontální a vertikální analýzy. Likvidita 2. stupně Pokud budu vycházet z nejnižší doporučené hranice, kterou je 0,7, dosažené výsledky jsou poměrně přijatelné. Ovšem v případě doporučeného intervalu, na kterém se většina autorů shoduje, 1,0 1,5 je přijatelný pouze rok V roce 2006 společnost nečerpala krátkodobé bankovní úvěry a evidovala krátkodobou pohledávku vůči sesterské společnosti ve výši tis. Kč. V roce 2007 likvidita 2. stupně klesla důsledkem značného nárůstu krátkodobých závazků, zvláště přijatých záloh. Zhoršená likvidita v roce 2008 je následek odlivu finančních prostředků z bankovních účtů společnosti, které společnost vydala na výstavbu nové výrobní haly. Investice se projevuje i v následujících letech, neboť společnost využívá k financování svých potřeb krátkodobé bankovní úvěry a ne vlastní bankovní účty. Výsledné hodnoty likvidity 2. stupně společnosti značí nízkou schopnost okamžitého splacení všech svých krátkodobých závazků i při přeměně krátkodobých pohledávek na hotovost. Od investice v roce 2008 společnost zaznamenala v roce 2011* zvýšení likvidity 2. stupně díky růstu finančního majetku (účty v bankách) a mírnému poklesu krátkodobých závazků. Likvidita 3. stupně Z hlediska věřitelů je přijatelný pouze rok 2006, kdy dosažený výsledek je o 0,6 nižší, než je spodní hranice, kterou uvádí Synek. Celkově však společnost má malou schopnost okamžitě uhradit všechny své závazky pokud by všechna oběžná aktiva přeměnila na hotovost. 64

65 Oběžná aktiva v letech měla rostoucí tendenci, ovšem s nimi rostly i krátkodobé závazky. V roce 2008, 2009 oběžná aktiva značně poklesla díky odlivu finančních prostředků z bankovních účtů a naproti tomu krátkodobé závazky rostly. Jak plyne z výpočtu ČPK, společnost se poprvé od investice v roce 2008 dostala do kladných hodnot, čímž se jí zvýšila likvidita 3. stupně. Hodnoty ukazatele likvidity 3. stupně se tak dostávají na úroveň před započetím investice, tedy na úroveň roku Analýza ukazatelů rentability společnosti PKS MONT, a.s. Ukazatelé rentability vyjadřují míru výnosnosti vložených finančních prostředků. Podle typu ukazatele vstupují do poměru položky rozvahy a výkazu zisku a ztrát. Tabulka 21: Ukazatele rentability společnosti PKS MONT, a.s. (vlastní výpočty) * ROA 6,33% 7,21% 12,41% 20,26% 8,20% 3,82% 4,02% ROE 32,12% 36,94% 49,85% 46,33% 25,19% 4,91% 9,93% ROCE 37,58% 18,05% 44,30% 54,66% 12,58% 6,44% 6,89% ROS 1,18% 1,54% 2,99% 4,38% 3,14% 0,63% 1,38% Obrázek 10: Vývoj ukazatelů rentability společnosti PKS MONT, a.s. (zdroj: vlastní) 65

66 ROA V roce 2005 jedna jednotka aktiv vytvořila 6,33 % zisku a do roku 2008 má rostoucí tendenci díky zvyšujícímu se EBIT (zisku před odečtením úroků a daní). V letech proto společnost dosahuje uspokojivých výsledků. Nejvíce se aktiva na zisku podílela v roce 2008, kdy tvořila 20,26 % zisku. Zároveň v tomto roce společnost vytvořila nejvyšší EBIT v celém sledovaném období. Rok 2009 se na poklesu rentability aktiv podepsala realizace investice velkého rozsahu, kdy značně vzrostla aktiva společnosti a současně poklesl výsledek hospodaření před zdaněním, ve kterém se promítly zejména odpisy nově pořízeného majetku V roce 2010 se oproti roku 2009 na propadu ROA podílela i vyšší výkonová spotřeba, která snížila přidanou hodnotu a v konečném důsledku i výsledek hospodaření. V roce 2011* se ROA zvýšil na 4,02 % a aktiva začala tvořit vyšší zisk. Příčinou růstu je především růst výsledku hospodaření před zdaněním a účetní korekce dlouhodobého majetku. ROE Příliš vysoká likvidita tuto výnosnost snižuje, ovšem v případě PKS MONT, a.s. jsou ukazatelé likvidity spíše pod doporučenými intervaly. Nákladové úroky hrají v případě společnosti PKS MONT, a.s. významnou roli, zejména v letech 2009,2010 a 2011*, kdy společnost splácela vysoký dlouhodobý bankovní úvěr na investici. Nejvyšší rentability vloženého kapitálu dosáhla společnost v roce 2007, tedy před započetím investice do nové výrobní haly. Rok 2010 představuje nejmenší výnosnost vlastního kapitálu ve sledovaném období, který je pouze 4,91 %. Vzhledem k tomu, že podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech (viz vertikální analýza) je ve sledovaném období poměrně malý, společnost by v budoucnu měla pro zlepšení ROE dosahovat vyššího čistého zisku. V roce 2011* došlo ke zlepšení rentability vlastního kapitálu, který vzrostl na 9,93 %. Došlo současně k růstu EAT a růstu vlastního kapitálu (nerozdělený zisk minulých let). 66

67 ROCE V letech 2005, 2007, 2008 byl podíl na EBIT poměrně uspokojivý, přičemž v roce 2008 dosahovala 54,66 %. V roce 2006 je pokles ROCE dán čerpáním dlouhodobého bankovního úvěru ve výši tis. Kč a to i přesto, že EBIT rostl. Značný pokles ROCE v roce 2009, 2010 je vlivem poklesu EBIT a značným nárůstem dlouhodobých bankovních úvěrů. Výnosnost dlouhodobého kapitálu začala v roce 2011* nepatrně stoupat především díky částečnému splacení dlouhodobého bankovního úvěru a růstem EBIT. ROS V tržbách nejsou zahrnuty tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu, protože jak již bylo napsáno, jde o tržby nepravidelné a neměly by představovat hlavní zdroj příjmů. Rostoucí trend rentability tržeb v letech je jistě pozitivním jevem, který vypovídá o dobrém řízení podniku, které je spojeno s vyšším objemem prodeje s nižšími náklady. Rostoucí trend ROS je v závislosti na rostoucím EAT. Nejlepší ROS dosáhla společnost v roce 2008, kdy z 1 Kč tržeb společnost vyprodukovala 0,4 Kč zisku. Následující roky ROS klesalo a v roce 2010 představovala 1 Kč tržeb pouze 0,0063 Kč zisku. Značný propad rentability tržeb je způsoben vyšší náročností výroby zejména vyšší spotřebou energie v nové výrobní hale, které znamenalo pokles přidané hodnoty. Na výsledném EAT se projevily mimořádné odpisy. V roce 2011* se rentabilita tržeb zvýšila především růstem EAT a menším odpisům. Náročnost výroby se ovšem projevila i v tomto roce, kdy při vyšších výkonech byla přidaná hodnota pouze o 646 tis. Kč vyšší než v roce Analýza ukazatelů aktivity společnosti PKS MONT, a.s. Ukazatele aktivity vyjadřují efektivnost hospodaření společnosti se svými aktivy. U ukazatelů doby obratu je počítáno se 360 i 365 dny v roce, ze kterých budou patrné 67

68 vzniklé rozdíly při výpočtu. V případě použití 360 dnů bude výsledná hodnota nižší, ovšem vzniklé rozdíly budou pouze malé. Tabulka 22 Ukazatele aktivity společnosti PKS MONT, a.s. (zdroj: vlastní) * obrat celkových aktiv 3,38 3,23 3,09 3,65 1,87 1,81 1,91 doba obratu stálých aktiv (360 dní) 16,12 15,94 25,40 39,56 134,73 121,68 105,29 doba obratu stálých aktiv (365 dní) 16,34 16,16 25,75 40,11 136,60 123,37 106,75 obrat zásob 18,01 48,21 48,13 36,49 77,67 37,14 55,92 obrat zásob materiálu 31,24 131,35 130,16 139,29 136,18 46,34 80,42 doba obratu zásob (360 dní) 19,99 7,47 7,48 9,87 4,64 9,69 6,44 doba obratu zásob (365 dní) 20,27 7,57 7,58 10,00 4,70 9,83 6,53 obrat zásob materiálu (360 dní) 11,52 2,74 2,77 2,58 2,64 7,77 4,48 obrat zásob materiálu (365 dní) 11,68 2,78 2,80 2,62 2,68 7,88 4,54 doba inkasa pohledávek (360 dní) 49,93 52,46 41,51 32,67 40,48 54,29 58,53 doba inkasa pohledávek (365 dní) 50,62 53,19 42,09 33,12 41,04 55,04 59,34 doba úhrady krátkodobých závazků (360 dní) 59,87 66,03 82,44 61,44 63,50 70,20 71,09 doba úhrady krátkodobých závazků (365 dní) 60,70 66,95 83,58 62,30 64,38 71,18 72,08 Rychlost obratu celkových aktiv Podle výsledných hodnot ukazatele rychlosti obratu celkových aktiv společnost dosahovala v letech poměrně vysokých hodnot. Následující roky ukazatel značně poklesl, což souvisí s vyšším růstem dlouhodobého majetku v důsledku investice (viz horizontální analýza rozvahy). Z tohoto důvodu se v období jednalo spíše o nižší obratovost celkových aktiv společnosti, která mírně stoupla v roce 2011*. Dá se předpokládat, že při stále rostoucích tržbách a uplatněných korekcí na aktiva bude obrat celkových aktiv stále vzrůstat. Předpokladem ovšem je, že společnost již neplánuje investice takového rozsahu, jaké byly v roce Doba obratu stálých aktiv Doba obratu dlouhodobého majetku rovnoměrně roste do roku 2008, což je výsledkem rovnoměrně rostoucích aktiv. V roce 2009 doba obratu dlouhodobého majetku značně vzrostla, což svědčí o značné intenzitě využívání majetku. Nárůst doby obratu je zapříčiněn dokončením investice a zařazením výrobní haly do obchodního majetku. V roce 2010 je pokles doby obratu výsledkem mimořádných odpisů, které snížily zůstatkovou cenu majetku. 68

69 Rok 2011* pokračuje v poklesu doby obratu dlouhodobého majetku, neboť majetek byl dále odepisován. Výsledné hodnoty ukazatele doby obratu stálých aktiv jsou závislé na účetní politice společnosti zejména v oblasti odepisování majetku a jeho oceňování. Rychlost obratu zásob Doby obratu zásob ve sledovaném období značně kolísaly, přičemž nejmenšího obratu zásoby dosáhly v roce 2005, kdy byly přeměněny 18krát a zásoby materiálu 31krát. V roce 2006 byla rychlost obratu zvýšena, což souvisí s používáním nového informačního systému, který v sobě zahrnoval i evidenci zásob. Rychlost obratu zásob výrazněji klesla v roce 2008, a jak je patrné z tabulky, nebyl pokles zapříčiněn sníženým obratem zásob materiálu. Za poklesem stojí zvýšení stavu zásob výrobků, který byl výsledkem nižšího prodeje. Nejvyššího obratu dosáhly zásoby v roce 2009, kdy byly zásoby v roce přibližně 78krát přeměněny na hotovost. V roce 2010 rychlost obratu klesla na 37 a v roce 2010 rychlost obratu opět stoupla. Pokles rychlosti obratu zásob s sebou přináší zvýšené náklady na skladování. Doba obratu zásob V roce 2005 byly zásoby na skladě 20 dní, v období se počet dní uskladnění snížil na 8 dní a materiál na 3 dny. V roce 2008 byly zásoby uskladněny již 10 dní a dobu obratu nejvíce ovlivnil nárůst zásob výrobků (viz horizontální analýza rozvah, strany aktiv). V roce 2009 byly zásoby uskladněny na skladě 5 dní, což bylo nejméně ve sledovaném období. Růst počtu dní uskladnění zásob vzrostl v roce 2010 opět na 10 dní a nejvíce se na nich podílely zásoby materiálu, jejichž doba uskladnění vzrostla (poprvé od zavedení nového softwaru) na 8 dní. V roce 2011* poklesla doba obratu zásob na přibližně 6 dní, se kterou klesla i doba obratu zásob materiálu. 69

70 Doba inkasa krátkodobých pohledávek V roce 2008 byla nejkratší doba inkasa pohledávek, která byla 33 dní a přiblížila se ideální hranici 30 dní. Následné roky se již tato doba prodlužuje a v roce 2011* vzrostla doba splatnosti na 59 dní. Rostoucí doba splatnosti pohledávek je zřejmě v důsledku platební neschopnosti obchodních partnerů způsobenou globální hospodářskou krizí. Je tedy zřejmé, že prodlužující se doby splatnosti pohledávek silně ovlivňuje finanční prostředky společnosti. Společnost kvůli nedostatkům financí je nucena čerpat krátkodobé bankovní úvěry, kterými financuje své potřeby. Doba úhrady krátkodobých závazků V roce 2007 společnost nejpomaleji splácela své závazky, doba splatnosti závazků činila 83 dnů a současně společnost měla nejvyšší krátkodobé závazky. Nárůst krátkodobých závazků souvisí s poskytnutím záloh na výstavbu nové výrobní haly. V roce 2008 se doba splatnosti zkrátila na 62 dnů, což bylo vlivem poklesu krátkodobých závazků. Krátkodobou finanční situaci lze odvodit i ze vztahu doby inkasa krátkodobých pohledávek a dobou úhrady krátkodobých závazků, která bývá označována jako obchodní deficit. Vztah mezi oběma ukazateli je znázorněn na obrázku 11, kde jsou výsledné hodnoty ukazatelů, ve kterých je počítáno s 360 dny v roce. Obrázek 11: Obchodní deficit společnosti PKS MONT, a.s. (zdroj: výkazy sledovaných let, vlastní) Z hlediska financování společnosti je výhodnější, pokud je doba úhrady krátkodobých závazků delší než doba inkasa pohledávek. Jak vyplývá z obrázku, společnost 70

71 PKS MONT, a.s. hradí své závazky až na základě inkasa pohledávek. Tento stav by se dal nazvat jako druhotná platební neschopnost Analýza ukazatelů zadluženosti společnosti PKS MONT, a.s. Tyto ukazatele zkoumají vztah mezi vlastními a cizími zdroji společnosti. Tabulka 23: Ukazatele zadluženosti společnosti PKS MONT, a.s. (zdroj: vlastní) Ukazatel věřitelského rizika ukazatel věřitelského rizika 0,87 0,86 0,80 0,65 0,77 0,77 0,73 koeficient samofinancování 0,12 0,13 0,19 0,34 0,23 0,23 0,27 úrokové krytí 8,46 10,88 62,85 213,27 10,14 2,55 2,92 Nejvyšší zadluženost společnosti byla v roce 2005 (87 %) a do roku 2008 se snížila na 65 %. Nárůst věřitelského rizika je spojen s investicí do nové výrobní haly prostřednictvím dlouhodobého bankovního úvěru. Nejnižšího věřitelského rizika společnost dosáhla v roce 2008 (0,65) zejména díky nečerpání krátkodobého úvěru a čerpáním dlouhodobého bankovního úvěru, který byl nejnižším ve sledovaném období. Celkově se dá říci, že společnost představuje pro věřitele poměrně vysoké riziko. Koeficient samofinancování Koeficient samofinancování odpovídá výsledkům horizontální analýzy rozvahy. Součet výsledných hodnot ukazatele věřitelského rizika a koeficientu samofinancování je roven přibližně jedné, případně 100 %. Nejvyššího koeficientu samofinancování společnost dosáhla v roce 2008, kdy financovala svá aktiva z 34 %. V tomto roce společnost začala financovat z vlastních zdrojů výstavbu výrobní haly. Je tedy zřejmé, že koeficient samofinancování je poměrně nízký. Ukazatel úrokového krytí Pokud budu vycházet z doporučené hodnoty Synka, měla by být hodnota tohoto ukazatele minimálně 6. 71

72 Dluhové zatížení je pro společnost do roku 2009 únosné a zisk značně převažuje nákladové úroky. Zlomovým rokem je rok 2010, kdy nákladové úroky, resp. bankovní úvěry, společnost značně zatěžují. Zisk převažuje nákladové úroky pouze 2,55krát. V roce 2011* ukazatele úrokového krytí stoupá na 2,92. Dá se proto předpokládat, že se tento ukazatel dostane na příznivé hodnoty po splacení dlouhodobého úvěru, kterým společnost financovala výstavbu výrobní haly. 5.5 Rozklad ukazatele ROE ve společnosti PKS MONT, a.s. Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) je zcela jistě nejvíce sledovaným ukazatelem ve všech společnostech. Pro zjištění, co nejvíce tento ukazatel ovlivňuje, je nutné jej rozložit na jednotlivé části, ze kterých je složen. Daňové břemeno Daňové břemeno vyjadřuje, jaký díl zisku zůstane společnosti po zaplacení daní. Do roku 2009 podíl ze zisku, který společnosti zůstal, rostl. V roce 2005 činil tento podíl 71,50 % a svého maxima dosáhla v roce 2009, kdy společnosti zůstalo 79,59 % zisku. V roce 2010 procentní podíl klesl na 49,18 % vlivem menšího čistého zisku, který společnost vyprodukovala. Nejvyššího zůstatku dosaženého zisku společnost dosáhla v roce 2011, kdy představoval 99,60 %. ROA Na výši ROA se podílela zisková marže a obrat aktiv. Podrobněji je ROA rozebráno v kapitole Složená finanční páka Vyšší hodnota složené finanční páky zvyšuje hodnotu ROE, neboť vyjadřuje levnější využívání cizích zdrojů. Je tedy zřejmé, že v letech 2010 a 2011 se staly cizí zdroje pro společnost nákladnější než v ostatních letech. Na prodražení cizích zdrojů se podílelo v roce 2010 snížení úrokového břemena (60,82 %) i přesto, že mírně vzrostl pákový ukazatel (4,31). V roce 2011 došlo na jedné straně ke zvýšení úrokového břemena (65,78 %), ovšem na druhou stranu poklesl pákový ukazatel (3,77). Vlivy, které způsobily pokles případně nárůst jednotlivých položek, které vstupují do výpočtu, již byly popsány výše. 72

73 * ROE 32,12% 36,94% 49,85% 46,33% 25,19% 4,91% 9,93% * daňové břemeno 71,50% 75,98% 75,75% 79,16% 79,59% 49,18% 99,60% * ROA 6,33% 7,21% 12,41% 20,26% 8,20% 3,82% 4,02% * složená finanční páka 7,10 6,74 5,30 2,89 3,86 2,62 2, * zisková marže 1,87% 2,23% 4,02% 5,55% 4,38% 2,11% 2,10% * obrat aktiv 3,38 3,23 3,09 3,65 1,87 1,81 1, * úrokové břemeno 88,18% 90,81% 98,41% 99,53% 90,14% 60,82% 65,78% * pákový ukazatel 8,05 7,42 5,39 2,90 4,28 4,31 3,77 Obrázek 12: Rozklad ukazatele ROE společnosti PKS MONT, a.s. ve sledovaných letech (zdroj: vlastní výpočty)

74 5.6 Bankrotní modely Jak již bylo popsáno v teoretické části, autoři mají rozdílný názor na modifikaci Altmanova indexu důvěryhodnosti pro české podniky Tabulka 24: Bankrotní modely společnosti PKS MONT, a.s. ve sledovaných letech (zdroj: vlastní výpočty) Z-scóre (Synek) 4,00 4,25 4,31 5,73 2,77 2,55 2,79 Z-scóre (Vochozka) 3,55 5,14 4,01 4,47 1,96 1,89 2,35 Z-scóre (Strouhal) 3,59 3,73 3,56 4,45 2,22 2,08 2,30 IN01 1,55 1,68 3,92 10,40 1,37 0,89 0,95 Výsledné Altmanovy indexy důvěryhodnosti vykazují, při rozdílném výpočtu, shodné výsledky. Společnost PKS MONT, a.s. do roku 2008 dosahovala uspokojivé finanční situace, kdy se jednalo o společnost bez finančních potíží (v tabulce znázorněno modrou barvou). V roce 2009 se situace společnosti změnila v přechod do tzv. šedé zóny (v tabulce je použita šedá barva) přičemž za zhoršení finanční stability je možné považovat prudký nárůst dlouhodobého majetku v důsledku dokončení investice a následným zařazením do obchodního majetku společnosti. I když výsledné hodnoty vykazují stejné výsledky, přiklonila bych se spíše k výpočtu, který uvádí Vochozka. Vochozka při výpočtu, na rozdíl od Synka, zohledňuje platební neschopnost (ukazatel X 6 ) odečtením od ostatních ukazatelů. Rovněž je vhodné použití i výpočtu Z-scóre podle Strouhala, neboť zde používá rozdílné váhy, které v sobě již zohledňují platební neschopnost. V případě použití IN01 se výsledná hodnota liší pouze v roce 2010, kdy se společnost ocitla o 0,01 pod hranicí šedé zóny. Přechod do bankrotní zóny (v tabulce označen oranžovou barvou) je způsoben zejména poklesem EBIT a nárůstem dlouhodobého majetku a také růstem nákladových úroků. Bankrotní zóna pro společnost představovala z 86 % pravděpodobnost, že spěje k bankrotu. Jelikož společnost se již v roce 2011* opět dostala do šedé zóny, lze stav z roku 2010 považovat za výjimku. Růst IN01 je zcela jistě pozitivním jevem, protože se dá předpokládat, že stejně jako ostatní výsledné hodnoty bankrotních modelů bude mít rostoucí tendenci i nadále. 74

75 5.7 Odvětvové srovnání Pro posouzení celkové finanční situace společnosti jsem zvolila srovnání s odvětvovým průměr, jelikož srovnání se sesterskými společnostmi by dostatečně nevypovídalo o finančním stavu společnosti PKS MONT, a.s. PKS ENERGO s.r.o. vznikla v roce 2009 a druhá sesterská společnost PKS HOLDING, a.s. se zabývá poskytováním ekonomických služeb pro ostatní společnosti v rámci holdingové skupiny firem PKS. Srovnání společnosti s odvětvovým průměrem slouží zejména pro celkové posouzení vybraných finančních ukazatelů, přičemž 100 % je odvětvový průměr. Srovnání společnosti jsem provedla vůči českým soukromým podnikům, které podnikají v průmyslovém odvětví. Spider analýza je rozčleněna na pět kvadrantů, které vyjadřují majetkovou strukturu, kapitálovou strukturu, oblast rentability, likviditu a provozní oblast společnosti. Odvětvové srovnání ve všech sledovaných letech je umístěno v příloze M, N. Ukazatele pro rok 2011 jsou vztaženy pouze k prvnímu pololetí, jelikož finanční analýza podnikové sféry Ministerstva průmyslu a obchodu není kompletní a některé použité ukazatele neobsahuje. Pro lepší přehlednost použiji spider grafy, ve kterých maximální procentní hodnota ve výši 160. V této části se zaměřím na spider analýzu pouze v roce Tabulka 25: Procentní podíl společnosti PKS MONT, a.s. na odvětvovém průměru v roce 2010 (zdroj: vlastní výpočty) 2010 majetková struktura A1 dlouhodobý majetek/aktiva (%) 108,29 A2 oběžná aktiva/aktiva (%) 89,86 A3 zásoby/aktiva (%) 40,99 A4 kr. a dl. pohledávky/aktiva (%) 144,43 kapitálová struktura B1 vlastní kapitál/aktiva (v %) 41,41 B2 krátkodobé závazky/pasiva (%) 181,05 B3 krátkodobé bankovní úvěry/ pasiva (%) 44,27 B4 dlouhodobé bankovní úvěry / pasiva (%) 627,15 hodnocení rentability C1 ROE (v %) 56,05 C2 ROA (v %) 59,41 hodnocení likvidity D1 likvidita 1. stupně 10,71 D2 likvidita 2. stupně 60,53 hodnocení úrovně provozní oblasti D3 likvidita 3. stupně 60,51 E1 EBIT/obrat (%) 30,32 E2 přidaná hodnota/obrat (%) 106,17 E3 nákladové úroky/obrat (%) 87,37 75

76 V roce 2010 společnost dosáhla z 16 vybraných ukazatelů nadprůměrné hodnoty v pěti z těchto ukazatelů. Obrázek 13: Spider analýza společnosti PKS MONT, a. s. v roce 2010 (zdroj: vlastní) Komentáře ke kvadrantům spider grafu jsou vztaženy k celému sledovanému období. Majetková struktura Od roku 2009 společnost PKS MONT, a.s. dosahuje nadprůměrných hodnot podílu dlouhodobého majetku na celkových aktivech, což je dáno zařazením dokončené investice do obchodního majetku. Podíl oběžných aktiv na celkových aktivech je v porovnání s odvětvím od roku 2009 podprůměrné. Kromě roku 2005 je podíl zásob nižší než odvětvový průměr. Tento stav je jistě pozitivní, neboť společnost má i nižší náklady spojené se skladováním zásob. Podíl pohledávek ve společnosti přesahuje, kromě roku 2007, odvětvový průměr. PKS MONT, a.s. má tedy nadprůměrně vázané finanční prostředky ve formě pohledávek a tento stav není pro společnost příznivý. Kapitálová struktura Podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech společnosti PKS MONT, a.s. je v celém sledovaném období podprůměrný. Společnost tedy financuje svá aktiva pomocí cizích zdrojů, což potvrzuje i vertikální analýza. 76

77 Krátkodobé závazky jsou v porovnání s odvětvím ve všech sledovaných letech na nadprůměrně vysoké úrovni. Společnost vyniká, kromě roku 2005, v podprůměrných hodnotách dosažených v oblasti podílu krátkodobých bankovních úvěrů. Společnost v letech 2006, 2007 a 2009, 2010 čerpala a následně postupně splácela dlouhodobé bankovní úvěry, jejichž podíl byl nad průměrem odvětví. Rentabilita V roce 2008 společnost naposledy ve sledovaném období dosáhla nadprůměrných hodnot v oblasti ROE. Společnost dosáhla pouze v letech 2007 a 2008 nadprůměrného ROA. Likvidita Jak již vyplynulo z provedeného rozboru ukazatelů likvidity, společnost ve sledovaném období vykazovala výsledné hodnoty pod doporučenými intervaly. V porovnání s odvětvím je likvidita společnosti PKS MONT, a.s. také spíše podprůměrná. Pouze v roce 2006, 2007 společnost mírně překonala odvětvový průměr u likvidity 1. stupně a v roce 2006 i likviditu 2. stupně. Provozní oblast Ukazatel E1 a E2 se v celém sledovaném období pohybuje pod průměrem odvětví. Společnost vykazuje od roku 2008 vyšší podíl podílu přidané hodnoty a obratu než sledované odvětví. Tento stav vyjadřuje, že společnost PKS MONT, a.s. se lépe vypořádala s nastalou hospodářskou krizí než srovnávané podniky. 77

78 6 Závěr Domnívám se, že bakalářská práce naplnila stanovený cíl, neboť zde byla analyzována finanční situace společnosti PKS MONT, a.s. ve sledovaných letech. V oblasti projevení se hospodářské krize se naplnil můj předpoklad, jelikož ve finanční situaci společnosti PKS MONT, a.s. se projevila spíše realizovaná investice. Vliv hospodářské krize na podnikání společnosti je patrný pouze v roce 2008, kdy společnost zaznamenala vyšší podíl výrobků na skladě. Následné roky již společnost získala nové odběratele, kterým dodává své výrobky prostřednictvím tzv. subdodávek. Subdodávky představují prodej hotových výrobků dalším společnostem, které je dále prodávají, a nejde tedy o koncové zákazníky. Získání těchto odběratelů zajišťuje potřebný odbyt výrobků, jejichž objem vzrostl díky plnému využívání výrobní haly. Subdodávky také napomáhají společnosti snižovat náklady na skladování hotových výrobků, jelikož tyto náklady pokrývají sami odběratelé. Tento typ prodeje je tedy pro společnost výhodný, protože zajišťuje odbyt výrobků, ovšem na druhou stranu rostou krátkodobé pohledávky, neboť odběratelé hradí své závazky až na základě prodeje výrobků. Tento jev je bohužel stále častější, jelikož stále více podniků hradí své závazky na základě jim uhrazených pohledávek. Jedná se tedy o druhotnou platební neschopnost. Společnost PKS MONT, a.s. je také velmi závislá v úhradě svých závazků na zaplacených pohledávkách. V důsledku stále rostoucích krátkodobých pohledávek by bylo zřejmě vhodné podpořit platební morálku odběratelů, např. určitými bonusy za včasnou úhradu jejich závazků. Finanční prostředky, které jsou vázány v podobě krátkodobých pohledávek, by společnost mohla využít k financování vlastních potřeb a snížit tak vysoký podíl cizích zdrojů v kapitálové struktuře společnosti. Horizontální analýza zaznamenala značný nárůst celkových aktiv v roce 2009, což souvisí s dokončenou investicí, která představovala výstavbu výrobní haly na výrobu plastových výplní stavebních otvorů. Vysoký podíl cizích zdrojů (viz vertikální analýza) na celkovém kapitálu společnosti svědčí o agresivním způsobu financování podnikání, což na jednu stranu přináší určitou výhodu, která spočívá v tom, že se společnost neustále vyvíjí a modernizuje. Na druhou stranu s sebou vysoký podíl cizích zdrojů nese finanční nestabilitu, která by v případě poklesu objemu prodeje a tím i poklesem tržeb mohla dovést společnost k bankrotu. 78

79 Domnívám se, že společnost by se měla v následujících letech zaměřit právě na finanční stabilitu, protože hrozba pokračování hospodářské krize se zdá být stále reálnější. Rostoucí výkony společnosti svědčí o dobrém odbytu produkce, ovšem v roce 2010 vlivem vyšší spotřeby energie ve výrobní hale značně roste i výkonová spotřeba, která přináší společnosti menší přidanou hodnotu. Pro snížení výkonové spotřeby, zejména v nové výrobní hale, společnost v průběhu roku zavedla třísměnný provoz, který by mohl přinést zvýšený objem výroby při stejných nebo nižších výrobních nákladech. Jistě bude zajímavé i v dalších letech sledovat vývoj těchto položek, zda splnilo zavedení třísměnného provozu očekávaných výsledků. V roce 2009 společnost začala vyvážet své produkty do členských zemí Evropské unie, zejména na Slovensko. Objem prodeje do členských zemí se pohybuje okolo 2 % z celkového objemu produkce společnosti. Jelikož se společnosti již podařilo proniknout na zahraniční trhy, doporučovala bych využít již získaných kontaktů a zvýšit objem prodeje. Pro podporu prodeje bych navrhla vyšší marketingovou činnost, která by se soustředila na celé území ČR. Společnost nyní podporuje svoje produkty především v Kraji Vysočina, kde sídlí. Společnost má obchodní zastoupení i v ostatních regionech, ovšem nejvíce tržeb plyne společnosti z Kraje Vysočina. PKS MONT, a.s. by mohla využít svého zařazení v holdingové skupině firem PKS a v oblasti marketingu propagovat celou skupinu firem, což by vedlo k posílení značky PKS. V oblasti propagace by společnost mohla více podporovat společenské akce, např. sport, dětské akce, apod. a dostávat se tak více do podvědomí občanů. Do podvědomí zákazníků by se společnost mohla dostat i využitím celorepublikových médií, jako jsou např. rádia, noviny. Občasné příspěvky do odborných časopisů, které se věnují např. stavebnictví, by se společnost zviditelnila i u potencionálních zákazníků. Významnou konkurenční výhodu společnosti PKS MONT, a.s. je fakt, že investovala do výstavby největší výrobní haly na výrobu plastových výplní stavebních otvorů, která se použitou technologií řadí mezi nejmodernější haly tohoto typu ve střední Evropě. Medializace této přednosti by zvýšila zájem zákazníků, protože použitá technologie minimalizuje vady, které vznikají při výrobě ostatními metodami. Z analýzy čistého pracovního kapitále je zřejmé, že společnost nakupuje zásoby od dodavatelů, aniž by byl nákup zajištěn. Z hlediska dodavatele se jedná o nekrytý prodej, 79

80 neboť nemá jistotu uhrazení těchto pohledávek. Společnost PKS MONT, a.s. by se měla zaměřit na snížení krátkodobých závazků, čímž by poskytla dodavatelům jistotu, že dostojí svým závazkům. Vstřícnější přístup společnosti k dodavatelům by zcela jistě vedl k posílení vzájemné spolupráce a obecně lze říci, že by došlo k celkovému snížení druhotné platební neschopnosti. Závislost na úhradě krátkodobých pohledávek se projevuje i v ukazatelích likvidity, jelikož díky této závislosti roste i objem krátkodobých závazků. Ukazatele likvidity nejsou příliš optimistické a i ve srovnání s odvětvovým průměrem jsou spíše podprůměrné. Společnost PKS MONT, a.s. od roku 2009 odepisovala nově pořízený majetek (výrobní hala a technologie), což mělo za následek pokles výsledku hospodaření a od roku 2010 se ve výsledku hospodaření začala projevovat i rostoucí výkonová spotřeba. Ukazatele rentability v roce 2008 dosahují svých maximálních hodnot, ovšem v roce 2009 byl značný pokles všech ukazatelů rentability ovlivněn poklesem výsledku hospodaření. Klesající EBIT, EAT byl hlavním důvodem poklesu všech ukazatelů rentability. Dá se předpokládat, že po odepsání nově pořízeného majetku a splacení dlouhodobého bankovního úvěru (pokles nákladových úroků) bude společnost dosahovat opět vyšších hodnot všech ukazatelů, jako v letech před realizací investice. Společnost od roku 2006 (nový software) vykazuje kvalitní řízení zásob, které se projevují rychlým obratem zásob. V roce 2010 ovšem obrat zásob značně poklesl, zejména díky zpomalení obratu zásob materiálu. Pro zkvalitňování řízení zásob bych navrhla sledovat vývoj stavu skladů v kratších časových intervalech, např. měsíc, jelikož stav skladu na konci účetního období odráží momentální stav. Závislost na úhradě pohledávek je patrný i z obchodního deficitu, kdy doba úhrady závazků společnosti značně přesahuje dobu inkasa pohledávek. Ukazatele zadluženosti vykazují shodné výsledky s vertikální analýzou. Výsledné hodnoty vyjadřují poměrně vysoké věřitelské riziko, neboť společnost financuje pouze malou část aktiv prostřednictvím vlastního kapitálu. Společnost PKS MONT, a.s. je značně závislá na cizích zdrojích, což narušuje její stabilitu a snižuje rentabilitu vlastního kapitálu. I v těchto ukazatelích se projevuje nutnost finanční stability společnosti. 80

81 V části věnované rozkladu ROE jsou patrné vlivy, které se v období podílely na poklesu ROE. Faktor, který mimo jiné ovlivňoval ROE, je i pokles složené finanční páky, kterou způsobilo využívání dražších cizích zdrojů (dlouhodobý bankovní úvěr na investici). Bankrotní modely přímo odrážejí realizovanou investici, která společnost od roku 2009 přivedla z oblasti uspokojivé finanční situace do šedé zóny. Podle indexu IN01 se společnost ocitla v roce 2010 pod hranicí šedé zóny a nacházela se v zóně bankrotu, ovšem již v roce 2011* IN01 opět vzrostl. Je pravděpodobné, že po splacení dlouhodobého bankovního úvěru a růstem výsledku hospodaření bude společnost opět vykazovat uspokojivou finanční situaci. V průběhu zpracování bakalářské práce jsem došla k závěru, že porovnání finanční situace společnosti PKS MONT, a.s. se sesterskými společnostmi by nemělo dostatečně vypovídací schopnost. Sesterská společnost PKS ENERGO s.r.o. byla založena v roce 2009 a nepodléhá povinnosti zveřejňovat účetní závěrku. Druhá sesterská společnost PKS HOLDING, a.s. není svou povahou výrobní společností, neboť se zabývá pouze poskytováním ekonomických služeb pro ostatní společnosti v rámci holdingové skupiny firem PKS. Z těchto důvodů jsem pro mezipodnikové srovnání zvolila české soukromé společnosti působící v průmyslovém odvětví. Z mezipodnikového srovnání vyplynula vyšší schopnost společnosti PKS MONT, a.s. v oblasti vypořádání se s globální hospodářskou krizí, kdy od roku 2008 vykazovala vyšší přidanou hodnotu v poměru k celkovému obratu. Společnost tedy i přes nastalou krizi dokázala vyprodukovat a prodat více vlastních výrobků a služeb než srovnávané podniky, což svědčí o kvalitním řízení prodeje v čase krize. V oblasti závazků a pohledávek je společnost nad odvětvovým průměrem, což potvrzuje moje závěry, že tato oblast je pro společnost PKS MONT, a.s velmi problematickou. Hojné využívání cizích zdrojů řadí společnost PKS MONT, a.s. mezi značně podprůměrné podniky s vlastním kapitálem. Z odvětvového průměru je tedy patrné, že společnosti upřednostňují finanční stabilitu před agresivním způsobem financování. Pro stabilizaci celé společnosti bych navrhla dočasné zastavení nových investicí, které si vyžadují cizí zdroje. Po splacení dlouhodobého bankovního úvěru by se společnost měla zaměřit na celkové snížení cizích zdrojů, např. zvýšením základního kapitálu. Společnost by měla věnovat zvýšenou pozornost rostoucím pohledávkám a zkvalitnit 81

82 vymáhání zvláště krátkodobých pohledávek. Finanční prostředky, které by společnost získala, by mohla využít na financování vlastních potřeb, čímž by se značně snížil podíl krátkodobých bankovních úvěrů. 82

83 Seznam použité literatury DUŠEK, Jiří. Účetní uzávěrka a závěrka v přehledech. 6. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., ISBN JIŘÍČEK, Petr a Magda MORÁVKOVÁ. Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, ISBN KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza krok za krokem. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, ISBN KISLINGEROVÁ, Eva. Podnik v čase krize: Jak se nedostat do potíží a jak se dostat z potíží: zkušenosti ze světové recese let 2007 až vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 10.vyd. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., ISBN RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN STROUHAL, Jiří. Finanční řízení firmy v příkladech: [co odhalí finanční analýza : kdy je investice výhodná]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, ISBN SYNEK, Miloslav a kolektiv. Manažerská ekonomika. 4.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního řízení podniku. 2. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., ISBN

84 Seznam internetových zdrojů: Obchodní rejstřík a Sbírka listin. MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY. [online] vyd. [cit ]. Dostupné z: %3d Obchodní rejstřík a Sbírka listin. MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY. [online] vyd. [cit ]. Dostupné z: Průmysl a stavebnictví: Analytické materiály a statistiky. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY. [online] vyd. [cit ]. Dostupné z: PKS okna. [online]. [cit ]. Dostupné z: 84

85 Seznam obrázků Obrázek 1: Základní metody finanční analýzy (zdroj: Růčková (2011), vlastní úprava) Obrázek 2: Rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008), vlastní úprava) Obrázek 3: Trendy aktiv společnosti PKS MONT, a.s. v tis. Kč (zdroj: rozvahy sledovaných let, vlastní úprava) Obrázek 4: Trendy pasiv společnosti PKS MONT, a.s. v tis. Kč (zdroj: rozvahy sledovaných let, vlastní úprava) Obrázek 5: Vertikální analýza strany aktiv společnosti PKS MONT, a.s. (zdroj: vlastní) Obrázek 6: Vertikální analýza strany pasiv PKS MONT, a.s. (zdroj: vlastní) Obrázek 7: Dodržování zlatého bilančního pravidla společnosti PKS MONT, a.s. (zdroj: výkazy sledovaných let, vlastní úprava) Obrázek 8: Dodržování pravidla dva ku jedné ve společnosti PKS MONT, a.s. (zdroj: rozvahy sledovaných let, vlastní úprava) Obrázek 9: Vývoj ukazatelů společnosti PKS MONT, a.s. (zdroj: vlastní) Obrázek 10: Vývoj ukazatelů rentability společnosti PKS MONT, a.s. (zdroj: vlastní) 65 Obrázek 11: Obchodní deficit společnosti PKS MONT, a.s. (zdroj: výkazy sledovaných let, vlastní) Obrázek 12: Rozklad ukazatele ROE společnosti PKS MONT, a.s. ve sledovaných letech (zdroj: vlastní výpočty) Obrázek 13: Spider analýza společnosti PKS MONT, a. s. v roce 2010 (zdroj: vlastní) 76 Seznam tabulek Tabulka 1: Zařazení výsledných hodnot Altmanova indexu důvěryhodnosti podle Synka a Vochozky (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) Tabulka 2: Zařazení výsledných hodnot Altmanova indexu důvěryhodnosti podle Strouhala (zdroj: Strouhal (2006), vlastní úprava) Tabulka 3: Zařazení výsledné hodnoty Indexu IN 01 (zdroj: Růčková (2011), vlastní úprava)

86 Tabulka4: Absolutní změny horizontální analýzy aktiv v tis. Kč (zdroj: rozvahy sledovaných let, vlastní výpočty) Tabulka5: Relativní změny horizontální analýzy aktiv(zdroj: rozvahy sledovaných let, vlastní výpočty) Tabulka 6: Absolutní změny horizontální analýzy pasiv společnosti PKS MONT, a.s. v tis. Kč (zdroj: rozvahy sledovaných let, vlastní výpočty) Tabulka 7: Relativní změny horizontální analýzy pasiv společnosti PKS MONT, a.s. (zdroj: rozvahy sledovaných let, vlastní výpočty) Tabulka 8: Absolutní změny přidané hodnoty sledovaných v tis. Kč (zdroj: výkazy zisku a ztrát ve sledovaných letech, vlastní výpočty) Tabulka 9: Relativní změny přidané hodnoty sledovaných let (zdroj: výkazy zisku a ztrát ve sledovaných letech, vlastní výpočty) Tabulka 10: Absolutní změny struktury provozního výsledku hospodaření v tis. Kč (zdroj: výkazy zisku a ztrát ve sledovaných letech, vlastní výpočty) Tabulka 11: Relativní změny struktury provozního výsledku hospodaření (zdroj: výkazy zisku a ztrát ve sledovaných letech, vlastní výpočty) Tabulka 12: Absolutní změny ve struktuře finančního výsledku hospodaření (zdroj: výkazy zisku a ztrát ve sledovaných letech, vlastní výpočty) Tabulka 13: Procentní změny ve struktuře finančního výsledku hospodaření (zdroj: výkazy zisku a ztrát ve sledovaných letech, vlastní výpočty) Tabulka 14: Absolutní změny výsledku hospodaření (zdroj: výkazy zisku a ztrát ve sledovaných letech, vlastní výpočty) Tabulka 15: Procentní změny výsledku hospodaření (zdroj: výkazy zisku a ztrát ve sledovaných letech, vlastní výpočty) Tabulka 16: Vertikální analýza rozvahy strany aktiv PKS MONT, a.s. (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 17: Vertikální analýza pasiv společnosti PKS MONT, a.s. (zdroj: vlastní) Tabulka 18: Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát (zdroj: výkazy zisku a ztrát ve sledovaných letech, vlastní výpočty) Tabulka 19: Čistý pracovní kapitál společnosti PKS MONT, a.s. v tis. Kč (zdroj: rozvahy sledovaných let, vlastní výpočty) Tabulka 20: Ukazatele likvidity společnosti PKS MONT, a.s. (zdroj: vlastní výpočty) 62 Tabulka 21: Ukazatele rentability společnosti PKS MONT, a.s. (vlastní výpočty) Tabulka 22 Ukazatele aktivity společnosti PKS MONT, a.s. (zdroj: vlastní)

87 Tabulka 23: Ukazatele zadluženosti společnosti PKS MONT, a.s. (zdroj: vlastní) Tabulka 24: Bankrotní modely společnosti PKS MONT, a.s. ve sledovaných letech (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 25: Procentní podíl společnosti PKS MONT, a.s. na odvětvovém průměru v roce 2010 (zdroj: vlastní výpočty) Seznam vzorců Vzorec 1: Výpočet absolutní změny v horizontální analýza (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) Vzorec 2: Výpočet procentní změny v horizontální analýze pomocí řetězového indexu (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) Vzorec 3: Výpočet procentní hodnoty ve vertikální analýze (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) Vzorec 5: Výpočet čistého pracovního kapitálu (zdroj: Vochozka (2011)) Vzorec 5: Výpočet likvidity 1. stupně (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) Vzorec 6: Výpočet likvidity 2. stupně (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) Vzorec 7: Výpočet likvidity 3. stupně (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) Vzorec 8: Výpočet rentability celkových aktiv (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)).. 24 Vzorec 9: Výpočet rentability vlastního kapitálu (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) 24 Vzorec 10: Výpočet rentability kapitálu (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) Vzorec 11: Výpočet rentability tržeb (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) Vzorec 12: Výpočet obratu celkových aktiv (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) Vzorec 13: Výpočet doby obratu aktiv (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) Vzorec 14: Výpočet obratu zásob (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) Vzorec 15: Výpočet doby obratu zásob (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) Vzorec 16: Výpočet doby inkasa pohledávek (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) Vzorec 17: Výpočet doby úhrady krátkodobých závazků (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) Vzorec 18: Výpočet ukazatele věřitelského rizika (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)) Vzorec 19: Výpočet koeficientu samofinancování (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008))

88 Vzorec 20: Výpočet ukazatele úrokového krytí (zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)). 28 Vzorec 21: Výpočet Altmanova indexu důvěryhodnosti pro české podniky podle Synka (zdroj: Synek (2007)) Vzorec 22: Výpočet Altmanova indexu důvěryhodnosti podle Vochozky (zdroj: Vochozka (2011), vlastní úprava) Vzorec 23: Výpočet Altmanova indexu důvěryhodnosti podle Strouhala (zdroj: Strouhal (2006)) Vzorec 24: Výpočet IN01 (zdroj: Růčková (2011))

89 PŘÍLOHY

90 Příloha A: Rozvaha společnosti PKS MONT, a.s. strana aktiv * AKTIVA CELKEM DLOUHODOBÝ MAJETEK Dlouhodobý nehmotný majetek Software Nedokončený dlouh. nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory mov. věcí Nedokončený dlouh. hmotný majetek Poskytnuté zálohy na DHM OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Stát - daňové pohledávky Ostatní poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Finanční majetek Peníze Účty v bankách OSTATNÍ AKTIVA Časové rozlišení Náklady příštích období Příjmy příštích období

91 Příloha B: Rozvaha společnosti PKS MONT, a.s., strana pasiv * PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Základní kapitál Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Statutární a ostatní fondy Hospodářský výsledek minulých let Nerozdělený zisk minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období CIZÍ ZDROJE Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Přijaté zálohy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry OSTATNÍ PASIVA Časové rozlišní Výdaje příštích období Výnosy příštích období

92 Příloha C: Výkaz zisku a ztrát společnosti PKS MONT, a.s * Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodej zboží OBCHODNÍ MARŽE Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní výroby Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeby materiálu a energie Služby PŘIDANÁ HODNOTA Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Daň z příjmu za běžnou činnost splatná odložené VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PŘED ZDANĚNÍM

93 Příloha D: Horizontální analýza rozvahy společnosti PKS MONT, a.s., strana aktiv (absolutní změna v tis. Kč) * AKTIVA CELKEM DLOUHODOBÝ MAJETEK Dlouhodobý nehmotný majetek Software Nedokončený dlouh. nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory mov. věcí Nedokončený dlouh. hmotný majetek Poskytnuté zálohy na DHM OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Stát - daňové pohledávky Ostatní poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Finanční majetek Peníze Účty v bankách OSTATNÍ AKTIVA Časové rozlišení Náklady příštích období Příjmy příštích období

94 Příloha E: Horizontální analýza rozvahy společnosti PKS MONT, a.s. strana aktiv (relativní změna) 2006/ / / / / */2010 AKTIVA CELKEM 39,55% 35,20% -7,75% 96,30% 5,43% -3,15% DLOUHODOBÝ MAJETEK 31,86% 106,31% 69,56% 243,61% -8,17% -11,23% Dlouhodobý nehmotný majetek -17,64% -37,35% -20,26% 262,88% -30,39% -62,91% Software -18,68% -37,19% -48,77% 470,54% -30,39% -62,91% Nedokončený dlouh. nehmotný majetek - -50,00% 2785,71% -100,00% - - Dlouhodobý hmotný majetek 38,43% 117,64% 71,60% 243,41% -7,92% -10,79% Pozemky - - 0,00% 489,96% 0,04% 0,00% Stavby ,67% 765,11% -3,38% -3,43% Samostatné movité věci a soubory mov. věcí 37,17% 14,31% 8,43% 244,62% -17,62% -28,99% Nedokončený dlouh. hmotný majetek - -71,09% 42978,38% -100,00% - - Poskytnuté zálohy na DHM ,00% - - OBĚŽNÁ AKTIVA 42,48% 22,67% -29,57% -1,55% 38,04% 9,71% Zásoby -50,19% 29,66% 43,62% -52,61% 112,65% -31,87% Materiál -68,28% 30,65% 1,73% 3,20% 198,80% -40,88% Nedokončená výroba a polotovary -75,89% 162,90% -75,99% 54,84% 112,50% -30,17% Výrobky -3,74% 14,54% 104,19% -76,14% -23,46% 22,81% Dlouhodobé pohledávky 18,24% 37,68% 37,17% 67,61% 19,23% 7,58% Pohledávky z obchodních vztahů 18,24% 37,68% 37,17% 67,61% 19,23% 7,58% Krátkodobé pohledávky 40,10% 2,44% -14,33% 25,01% 36,37% 10,61% Pohledávky z obchodních vztahů 29,42% 34,41% -19,53% 29,06% 37,03% 12,47% Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami 319,81% -100,00% Stát - daňové pohledávky -89,35% -100,00% - -40,89% 85,09% -56,84% Ostatní poskytnuté zálohy -18,77% 70,80% 28,63% 1,33% -67,65% 4,05% Dohadné účty aktivní -7,50% -100,00% - 32,81% -27,06% 4,84% Jiné pohledávky -99,51% 0,00% 685,71% 58,18% 60,92% 235,00% Finanční majetek 189,68% 53,35% -70,14% -77,14% -6,37% 190,59% Peníze 349,15% 498,49% -90,98% 525,87% -77,21% 266,67% Účty v bankách 188,74% 49,29% -69,38% -83,62% 22,71% 184,79% OSTATNÍ AKTIVA -46,15% 122,60% -8,11% -43,40% -33,57% -28,33% Časové rozlišení -46,15% 122,60% -8,11% -43,40% -33,57% -28,33% Náklady příštích období -46,26% 124,06% -8,11% -43,40% -33,57% -28,33% Příjmy příštích období -20,00% -100,00%

95 Příloha F: Horizontální analýza rozvahy společnosti PKS MONT, a.s., strana pasiv (absolutní změna v tis. Kč) * PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Základní kapitál Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Statutární a ostatní fondy Hospodářský výsledek minulých let Nerozdělený zisk minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období CIZÍ ZDROJE Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Přijaté zálohy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry OSTATNÍ PASIVA Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období

96 Příloha G: Horizontální analýza rozvahy společnosti PKS MONT, a.s., strana pasiv (relativní změna) 2006/ / / / / */2010 PASIVA CELKEM 39,55% 35,20% -7,75% 96,30% 5,43% -3,15% VLASTNÍ KAPITÁL 51,31% 86,28% 71,24% 33,06% 4,85% 10,64% Základní kapitál 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Základní kapitál 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 16,60% -6,27% 70,40% -8,16% -2,47% -2,11% Zákonný rezervní fond 29,12% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Statutární a ostatní fondy -17,99% -33,55% 531,07% -16,62% -5,54% -4,88% Hospodářský výsledek minulých let 52,77% 61,09% 91,31% 94,87% 35,05% 5,02% Nerozdělený zisk minulých let 52,77% 61,09% 91,31% 94,87% 35,05% 5,02% Výsledek hospodaření běžného účetního období 74,05% 151,37% 59,14% -27,64% -79,55% 123,68% CIZÍ ZDROJE 37,72% 26,59% -25,43% 132,01% 5,61% -7,32% Dlouhodobé závazky 106,63% 82,50% -11,57% 73,68% 92,75% -12,27% Závazky z obchodních vztahů ,06% 93,33% 37,06% -26,06% Jiné závazky 1289,61% 91,40% -53,86% -50,26% 249,79% -35,10% Odložený daňový závazek 4,05% 21,43% 6,42% 154,02% 106,73% 0,00% Krátkodobé závazky 47,07% 61,64% -18,86% 4,27% 12,40% 3,90% Závazky z obchodních vztahů 27,37% 24,63% 7,38% 10,22% 22,27% -3,50% Závazky k zaměstnancům - -15,79% -75,00% 275,00% -6,67% -7,14% Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 31,36% 38,17% 23,96% 13,78% 7,76% -8,13% Stát - daňové závazky a dotace 315,09% 245,48% -14,02% -31,99% -53,89% -31,40% Přijaté zálohy 141,78% 155,25% -58,84% -10,48% -17,10% 44,93% Dohadné účty pasivní 12,45% -63,11% 481,05% 0,27% -46,16% 363,09% Jiné závazky - 185,71% -36,00% 48,44% 233,16% -97,95% Bankovní úvěry a výpomoci 16,88% -61,96% -97,59% 44859,17% -4,33% -17,32% Bankovní úvěry dlouhodobé 990,83% -61,96% -97,59% 42978,33% -14,75% -14,67% Krátkodobé bankovní úvěry -100,00% ,18% -32,82% OSTATNÍ PASIVA 56,55% 93,28% -47,24% -100,00% - - Časové rozlišení 56,55% 93,28% -47,24% -100,00% - - Výdaje příštích období 63,31% 93,28% -56,41% -100,00% - - Výnosy příštích období -100,00% ,00% - -

97 Příloha H: Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát společnosti PKS MONT, a.s. (absolutní změna v tis. Kč) * Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na pr. zboží OBCHODNÍ MARŽE Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní výroby Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeby materiálu a energie Služby PŘIDANÁ HODNOTA Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplex. nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Daň z příjmu za běžnou činnost splatná odložené VH ZA BĚŽNOU ČINNOST VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PŘED ZDANĚNÍM

98 Příloha I: Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát společnosti PKS MONT, a.s. (procentní změna) 2006/ / / / / */2010 Tržby za prodej zboží -100,00% */2010 Náklady vynaložené na prod. zboží -100,00% OBCHODNÍ MARŽE -100,00% Výkony 32,84% 30,52% 9,57% -1,38% 3,11% - Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 33,56% 29,47% 8,86% 0,89% 1,67% 2,62% Změna stavu zásob vlastní výroby 260,38% -181,94% 269,89% -244,79% -105,41% 2,60% Aktivace -100,00% - -23,98% 90,32% -48,21% 80,72% Výkonová spotřeba 33,52% 23,70% 3,17% -3,46% 7,22% -54,91% Spotřeby materiálu a energie 36,36% 23,30% -2,25% -7,12% 13,62% 3,34% Služby 27,81% 24,57% 14,69% 3,15% -3,23% 4,24% PŘIDANÁ HODNOTA 29,17% 62,13% 32,19% 4,35% -7,39% 1,61% Osobní náklady 26,53% 53,26% 26,94% 3,38% -3,82% 0,51% Mzdové náklady 27,06% 53,98% 27,46% 4,80% -5,34% -0,06% Odměny členům orgánů společnosti 0,00% 0,00% 1,00% -0,33% 0,00% -0,05% Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 26,19% 53,15% 26,12% -0,78% 0,79% 2,98% Sociální náklady 18,05% 37,19% 19,28% 4,80% -1,93% -0,44% Daně a poplatky 23,81% 49,23% 60,05% 18,20% 3,54% 9,46% Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 44,08% 37,92% 23,33% 43,99% 80,64% -0,66% Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 103,71% 20,95% -7,93% -28,89% -13,98% -9,25% Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 1672,73% 27,69% 73,09% -72,16% 6,67% 17,91% Tržby z prodeje materiálu 86,22% 20,24% -17,06% -18,71% -15,64% 2,34% Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu 4,94% 31,68% -12,03% -22,44% 6,61% 19,49% Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku - 262,22% -100,00% - 157,14% -80,36% Prodaný materiál -6,75% 2,79% 26,83% -34,40% -20,85% -100,00% Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období -9,43% -459,64% -140,84% -79,26% 890,60% -68,72% Ostatní provozní výnosy -90,45% 161,11% 173,76% -50,09% 401,73% -123,12% Ostatní provozní náklady -77,95% 538,78% -51,24% 95,22% -50,82% -50,24% PROVOZNÍ VH 57,81% 124,86% 54,55% -11,90% -57,14% 60,77% Výnosové úroky 45,19% 70,86% -86,95% -97,03% -33,33% 24,32% Nákladové úroky 23,68% -59,72% -55,63% 1571,43% 94,92% 0,00% Ostatní finanční výnosy -97,35% 8133,33% 148,38% 88,10% 13,95% -10,84% Ostatní finanční náklady 1,62% 80,22% 59,99% 135,53% -51,39% -67,68% FINANČNÍ VH 27,25% -54,43% 137,06% 364,89% -21,85% 20,88% Daň z příjmu za běžnou činnost 38,04% 154,57% 30,85% -29,50% -17,59% 45,58% splatná 110,41% 148,08% 35,46% -62,01% -100,00% -99,14% odložené -91,71% 450,00% -63,64% 2454,17% 76,07% - VH ZA BĚŽNOU ČINNOST 74,05% 151,37% 59,14% -27,64% -79,55% -100,00% VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ 74,05% 151,37% 59,14% -27,64% -79,55% 123,68% VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PŘED ZDANĚNÍM 63,79% 152,14% 52,28% -28,03% -66,90% 123,68%

99 Příloha J: Vertikální analýza rozvahy společnosti PKS MONT, a.s., strana aktiv * AKTIVA CELKEM 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% DLOUHODOBÝ MAJETEK 15,12% 14,29% 21,80% 40,07% 70,15% 61,10% 56,00% Dlouhodobý nehmotný majetek 1,77% 1,04% 0,48% 0,42% 0,77% 0,51% 0,20% Software 1,77% 1,03% 0,48% 0,27% 0,77% 0,51% 0,20% Nedokončený dlouh. nehmotný majetek 0,00% 0,01% 0,00% 0,15% 0,00% 0,00% 0,00% Dlouhodobý hmotný majetek 13,35% 13,24% 21,32% 39,66% 69,37% 60,59% 55,81% Pozemky 0,00% 0,00% 0,99% 1,07% 3,23% 3,06% 3,16% Stavby 0,00% 0,00% 9,21% 9,81% 43,25% 39,64% 39,52% Samostatné movité věci a soubory mov. věcí 13,35% 13,12% 11,09% 13,04% 22,89% 17,89% 13,12% Nedokončený dlouh. hmotný majetek 0,00% 0,12% 0,03% 12,02% 0,00% 0,00% 0,01% Poskytnuté zálohy na DHM 0,00% 0,00% 0,00% 3,71% 0,00% 0,00% 0,00% OBĚŽNÁ AKTIVA 83,38% 85,14% 77,25% 58,98% 29,58% 38,73% 43,87% Zásoby 18,75% 6,69% 6,42% 10,00% 2,41% 4,87% 3,42% Materiál 10,81% 2,46% 2,37% 2,62% 1,38% 3,90% 2,38% Nedokončená výroba a polotovary 2,40% 0,42% 0,81% 0,21% 0,17% 0,33% 0,24% Výrobky 5,54% 3,82% 3,24% 7,17% 0,87% 0,63% 0,80% Dlouhodobé pohledávky 4,48% 3,80% 3,87% 5,75% 4,91% 5,55% 6,17% Pohledávky z obchodních vztahů 4,48% 3,80% 3,87% 5,75% 4,91% 5,55% 6,17% Krátkodobé pohledávky 46,84% 47,03% 35,63% 33,09% 21,07% 27,26% 31,13% Pohledávky z obchodních vztahů 38,11% 35,35% 35,14% 30,65% 20,15% 26,20% 30,42% Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami 3,66% 11,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Stát - daňové pohledávky 2,39% 0,18% 0,00% 1,67% 0,50% 0,88% 0,39% Ostatní poskytnuté zálohy 0,66% 0,39% 0,49% 0,68% 0,35% 0,11% 0,12% Dohadné účty aktivní 0,16% 0,10% 0,00% 0,05% 0,03% 0,02% 0,02% Jiné pohledávky 1,86% 0,01% 0,00% 0,04% 0,03% 0,05% 0,18% Finanční majetek 13,30% 27,62% 31,33% 10,14% 1,18% 1,05% 3,15% Peníze 0,08% 0,25% 1,10% 0,11% 0,34% 0,07% 0,28% Účty v bankách 13,23% 27,37% 30,22% 10,03% 0,84% 0,97% 2,87% OSTATNÍ AKTIVA 1,50% 0,58% 0,95% 0,95% 0,27% 0,17% 0,13% Časové rozlišení 1,50% 0,58% 0,95% 0,95% 0,27% 0,17% 0,13% Náklady příštích období 1,49% 0,57% 0,95% 0,95% 0,27% 0,17% 0,13% Příjmy příštích období 0,01% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

100 Příloha K: Vertikální analýza rozvahy společnosti PKS MONT, a.s., strana pasiv * PASIVA CELKEM 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% VLASTNÍ KAPITÁL 12,42% 13,47% 18,56% 34,45% 23,35% 23,23% 26,53% Základní kapitál 1,31% 0,94% 0,70% 0,75% 0,38% 0,36% 0,38% Základní kapitál 1,31% 0,94% 0,70% 0,75% 0,38% 0,36% 0,38% Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 0,93% 0,78% 0,54% 1,00% 0,47% 0,43% 0,44% Zákonný rezervní fond 0,68% 0,63% 0,47% 0,51% 0,26% 0,25% 0,25% Statutární a ostatní fondy 0,25% 0,15% 0,07% 0,49% 0,21% 0,19% 0,18% Hospodářský výsledek minulých let 6,19% 6,77% 8,07% 16,74% 16,62% 21,29% 23,08% Nerozdělený zisk minulých let 6,19% 6,77% 8,07% 16,74% 16,62% 21,29% 23,08% Výsledek hospodaření běžného účetního období 3,99% 4,98% 9,25% 15,96% 5,88% 1,14% 2,64% CIZÍ ZDROJE 86,82% 85,68% 80,22% 64,85% 76,65% 76,77% 73,47% Dlouhodobé závazky 1,27% 1,87% 2,53% 2,43% 2,15% 3,92% 3,55% Závazky z obchodních vztahů 0,00% 0,00% 0,33% 0,81% 0,80% 1,04% 0,80% Jiné závazky 0,10% 1,01% 1,42% 0,71% 0,18% 0,60% 0,40% Odložený daňový závazek 1,17% 0,87% 0,78% 0,90% 1,16% 2,28% 2,36% Krátkodobé závazky 56,16% 59,19% 70,76% 62,24% 33,06% 35,25% 37,82% Závazky z obchodních vztahů 45,09% 41,16% 37,94% 44,17% 24,80% 28,76% 28,66% Závazky k zaměstnancům 0,00% 0,02% 0,01% 0,00% 0,01% 0,01% 0,00% Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 1,44% 1,35% 1,38% 1,86% 1,08% 1,10% 1,05% Stát - daňové závazky a dotace 0,37% 1,11% 2,84% 2,65% 0,92% 0,40% 0,28% Přijaté zálohy 8,66% 15,00% 28,31% 12,63% 5,76% 4,53% 6,78% Dohadné účty pasivní 0,60% 0,48% 0,13% 0,83% 0,43% 0,22% 1,04% Jiné závazky 0,00% 0,07% 0,14% 0,10% 0,07% 0,23% 0,00% Bankovní úvěry a výpomoci 29,39% 24,61% 6,93% 0,18% 41,44% 37,60% 32,10% Bankovní úvěry dlouhodobé 3,15% 24,61% 6,93% 0,18% 39,70% 32,11% 28,29% Krátkodobé bankovní úvěry 26,24% 0,00% 0,00% 0,00% 1,73% 5,49% 3,81% OSTATNÍ PASIVA 0,76% 0,85% 1,22% 0,70% 0,00% 0,00% 0,00% Časové rozlišení 0,76% 0,85% 1,22% 0,70% 0,00% 0,00% 0,00% Výdaje příštích období 0,73% 0,85% 1,22% 0,58% 0,00% 0,00% 0,00% Výnosy příštích období 0,03% 0,00% 0,00% 0,12% 0,00% 0,00% 0,00%

101 Příloha L: Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát společnosti PKS MONT, a.s * Tržby za prodej zboží 0,17% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Náklady vynaložené na prodej zboží 0,08% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% OBCHODNÍ MARŽE 0,09% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Výkony 99,93% 99,55% 100,36% 101,01% 98,74% 100,13% 100,15% Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 99,83% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Změna stavu zásob vlastní výroby -0,16% -0,45% 0,28% 0,96% -1,37% 0,07% 0,13% Aktivace 0,26% 0,00% 0,08% 0,06% 0,11% 0,06% 0,02% Výkonová spotřeba 81,77% 81,89% 78,24% 74,15% 70,95% 74,82% 75,36% Spotřeby materiálu a energie 54,62% 55,86% 53,20% 47,77% 43,98% 49,15% 49,93% Služby 27,15% 26,02% 25,04% 26,38% 26,97% 25,67% 25,42% PŘIDANÁ HODNOTA 18,24% 17,67% 22,13% 26,87% 27,79% 25,31% 24,80% Osobní náklady 14,83% 14,07% 16,65% 19,42% 19,90% 18,82% 18,34% Mzdové náklady 10,79% 10,28% 12,23% 14,32% 14,87% 13,84% 13,49% Odměny členům orgánů společnosti 0,12% 0,09% 0,07% 0,06% 0,06% 0,06% 0,06% Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 3,76% 3,56% 4,21% 4,88% 4,80% 4,76% 4,61% Sociální náklady 0,16% 0,14% 0,15% 0,16% 0,17% 0,16% 0,18% Daně a poplatky 0,08% 0,08% 0,09% 0,13% 0,15% 0,15% 0,15% Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 1,37% 1,48% 1,57% 1,78% 2,54% 4,52% 4,00% Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 0,39% 0,59% 0,55% 0,47% 0,33% 0,28% 0,32% Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 0,00% 0,06% 0,06% 0,09% 0,02% 0,03% 0,03% Tržby z prodeje materiálu 0,38% 0,54% 0,50% 0,38% 0,31% 0,25% 0,30% Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu 0,15% 0,12% 0,12% 0,10% 0,07% 0,08% 0,01% Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku 0,00% 0,01% 0,04% 0,00% 0,01% 0,03% 0,00% Prodaný materiál 0,15% 0,10% 0,08% 0,10% 0,06% 0,05% 0,01% Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období 0,16% 0,11% -0,31% 0,12% 0,02% 0,23% -0,05% Ostatní provozní výnosy 0,66% 0,05% 0,10% 0,24% 0,12% 0,58% 0,28% Ostatní provozní náklady 0,72% 0,12% 0,59% 0,26% 0,51% 0,25% 0,39% PROVOZNÍ VH 1,98% 2,34% 4,06% 5,77% 5,03% 2,12% 2,57% Výnosové úroky 0,12% 0,13% 0,17% 0,02% 0,00% 0,00% 0,00% Nákladové úroky 0,22% 0,21% 0,06% 0,03% 0,43% 0,83% 0,72% Ostatní finanční výnosy 0,09% 0,00% 0,11% 0,25% 0,47% 0,53% 0,17% Ostatní finanční náklady 0,31% 0,24% 0,33% 0,49% 1,13% 0,54% 0,64% FINANČNÍ VH -0,32% -0,31% -0,11% -0,24% -1,09% -0,84% -1,19% Daň z příjmu za běžnou činnost 0,47% 0,49% 0,96% 1,15% 0,80% 0,65% 0,01% splatná 0,30% 0,48% 0,91% 1,14% 0,43% 0,00% 0,01% odložené 0,17% 0,01% 0,04% 0,01% 0,38% 0,65% 0,00% VH ZA BĚŽNOU ČINNOST 1,18% 1,54% 2,99% 4,38% 3,14% 0,63% 1,38% VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ 1,18% 1,54% 2,99% 4,38% 3,14% 0,63% 1,38% VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PŘED ZDANĚNÍM 1,65% 2,03% 3,95% 5,53% 3,94% 1,28% 1,38%

102 Příloha M: Procentní podíl společnosti PKS MONT, a.s. na odvětvovém průměru majetková struktura A1 DM/A (%) 25,12 24,24 38,30 70,18 117,90 108,29 101,25 A2 OA/A (%) 213,79 212,27 182,93 139,90 74,21 89,86 99,32 A3 zásoby/a (%) 165,64 60,16 15,23 76,34 23,11 40,99 28,62 kapitálová struktura A4 kr. a dl. pohledávky/a (%) 234,12 227,08 99,10 176,63 133,23 144,43 152,99 B1 VK/A (v %) 22,97 25,00 34,25 65,44 42,36 41,41 B2 krátkodobé závazky/p (%) 266,17 299,39 339,06 296,11 166,47 181,05 B3 krátkodobé BÚ / P (%) 242,88 0,00 0,00 0,00 13,33 44,27 hodnocení rentability hodnocení likvidity hodnocení úrovně provozní oblasti B4 dlouhodobé BÚ / P (%) 53,75 404,11 117,46 3,07 678,63 627,15 C1 ROE (v %) 313,98 317,63 357,60 435,43 379,94 56,05 72,64 C2 ROA (v %) 73,01 78,71 113,33 237,51 153,27 59,41 45,07 D1 L1 76,19 188,00 209,52 84,21 7,89 10,71 29,63 D2 L2 72,28 112,50 95,96 66,99 56,64 60,53 73,21 D3 L3 70,63 92,90 80,74 71,97 55,56 60,51 68,63 E1 EBIT/obrat (%) 26,67 29,95 59,70 81,85 56,43 30,32 E2 přidaná hodnota/obrat (%) 86,90 86,42 85,13 112,90 114,30 106,17 E3 N úroky/obrat (%) 33,85 41,18 9,23 3,61 47,25 87,37

103 Příloha N: Spider analýza společnosti PKS MONT, a.s

104

105