Promaco Consulting, s.r.o. duben - prosinec 2011 zastoupený: Jiřím Kocánkem, jednatelem Pelušková 1405, Praha 9 - Kyje IČO:

Transkript

1 EVALUACE PROJEKTU závěrečná zpráva k Název projektu: Posilování sociálního dialogu s důrazem na zvládání krizové situace při vzniku násilí na pracovištích, zejména zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb Poskytovatel: Sledované období: Promaco Consulting, s.r.o. duben - prosinec 2011 zastoupený: Jiřím Kocánkem, jednatelem Pelušková 1405, Praha 9 - Kyje IČO: TENTO PROJEKT JE FINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST A ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR.

2 Obsah 1. Úvod Identifikační údaje Metodika Sběr dat Zpracování dat Interpretace výsledků Návratnost dotazníků Harmonogram Evaluace Evaluace vzdělávacích kurzů Závěrečné hodnocení... 9 Závěr: Závěrečné hodnocení evaluační dotazník HMC Závěr: Návrhy a doporučení Zdroje Přílohy

3 1. Úvod Předmětem této práce je provést evaluaci za ukončené kurzy v rámci sledované období (duben - prosinec 2011) projektu Posilování sociálního dialogu s důrazem na zvládání krizové situace při vzniku násilí na pracovištích, zejména zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb, který byl realizován v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Cílovou skupinou tohoto hodnocení jsou sociální partneři, zaměstnanci a zaměstnavatelé ve zdravotnictví a sociálních službách, zdravotničtí pracovníci, pracovníci ve zdravotnictví, pracovníci pobytových zařízení sociálních služeb z celé ČR kromě Prahy. Tato analýza je realizována v rámci zajištění externího hodnocení projektu na základě uzavřené smlouvy o poskytování služeb mezi objednatelem a poskytovatelem. Hlavním cílem prováděného externího hodnocení je získání nezávislé zpětné vazby od účastníků vzdělávání, a to z hlediska splnění očekávání týkajících se přínosu vzdělávacích aktivit. Závěrečné hodnocení shrnuje poznatky ze všech již proběhlých a ukončených kurzů. 3

4 2. Identifikační údaje Tabulka č. 1 Identifikační údaje Posilování sociálního dialogu s důrazem na Název projektu zvládání krizové situace při vzniku násilí na pracovištích, zejména zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb Registrační číslo CZ.1.04/1.1.01/ Prioritní osa 4.1 Adaptabilita Oblast podpory Datum zahájení realizace 01/02/2010 Datum ukončení realizace 31/01/2012 Zdroj: Projektová žádost, vlastní zpracování Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků Název příjemce: Českomoravská konfederace odborových svazů Zastoupená: Jaroslavem Zavadilem, předsedou ČMKOS IČ: Ulice, č.p./č.o.: nám. W. Churchilla 2 Město, PSČ: Praha 3, Kraj: Hlavní město Praha Telefon:

5 3. Metodika 3.1. Sběr dat Sběr dat byl realizován v období duben až prosinec Tato závěrečná zpráva zahrnovala všechny kurzy, které již byly ukončeny. Vzhledem k tomu, že kurzy probíhají průběžně v různých městech a obcích po celé České republice, byla zvolena osobní forma sběru dotazníku, a to v převážné většině prostřednictvím lektorů kurzu. Celkem bylo takto získáno 698 vyplněných dotazníků pro závěrečné hodnocení, což tvoří 89 % z celkového počtu účastníků kurzu Zpracování dat Hodnocení probíhalo postupně po skončení bloku modulů a navrácení zaslaných dotazníků. Lektoři zasílali vyplněné dotazníky respondenty zpět poštou. Výstupy z hodnocení dotazníků jsou k dispozici nejen v grafické podobě, ale také v podobě slovní interpretace, která je nedílnou součástí každého hodnocení Interpretace výsledků Dotazník obsahoval celkem 12 otázek. Většinou byly použity uzavřené otázky, ke kterým byl dán také prostor pro případné připomínky. Ke konci dotazníku byly použity otevřené otázky. Závěrečná část dotazníku obsahovala prostor pro návrhy či připomínky účastníků kurzů Návratnost dotazníků Návratnost dotazníků je zobrazena dle níže uvedené tabulky. Na prezenční listině je zpravidla vyšší počet osob, než počet předložených dotazníků, a to z toho důvodu, že někteří účastníci jednotlivých modulů odešli dříve a zapomněli dotazník odevzdat či záměrně dotazník odmítli vyplnit. Návratnost dotazníků v rámci závěrečné evaluace je zobrazena v tabulce níže (viz tabulka č. 2). 5

6 Číslo Místo Datum Prezenční listina Dotazník Návratnost 1. Jihlava % 2. Ostrava % 3. Ostrava % 4. Ostrava % 5. Loštice, Mohelnice % 6. Plzeň % 7. Dřevohostice % 8. Ostrava % 9. Kyjov % 10. Havířov % 11. Jevišovice % 12. Bohumín % 13. Kroměříž % 14. Moravský Beroun % 15. Semily % 16. Uherské Hradiště % 17. Kosmonosy % 18. Radkova Lhota % 19. České Budějovice % 20. Kyjov % 21. Praha % 22. Přerov % 23. Jičín % 24. Nový Bydžov % 25. Olomouc % 26. Pržno % 27. Olšany % 28. Praha % 29. Mnichovo Hradiště % 30. Bohumín % 31. Zlín % 32. Jihlava % 33. Vsetín % 34. Jihlava % 35. Ostrava % 36. Brno % 37. Moravský Beroun % 38. Plzeň Plzeň % 40. Plzeň Celkem % Tabulka č. 2 Návratnost 6

7 4. Harmonogram Období či data, kdy byly moduly uskutečněny, je možné vidět v tabulce výše, tudíž je nebudeme dále uvádět. 7

8 5. Evaluace 5.1 Evaluace vzdělávacích kurzů Obecné moduly 1 4 Závěrečné hodnocení Charakteristika modulů: Do tohoto monitorovacího období jsme zahrnuli všechny kurzy, které probíhaly od dubna a byly ukončeny k , a to konkrétně: Modul 1 Obecná problematika násilí na pracovišti, Modul 2 Psychologické aspekty násilí na pracovišti, Modul 3 Základy sebeobrany, Modul 4 Management prevence násilí na pracovišti, závěrečné hodnocení shrnuje poznatky ze všech již proběhlých a ukončených kurzů. Celkem bylo účastníky kurzů vyplněno 698 dotazníků ze 787 oslovených účastníků vzdělávání. Cílem těchto modulů je rozšíření znalostí a odborných dovedností v dané problematice. Moduly byly rozděleny na teoretické a praktické části. Obsahem modulů byly např. komunikační techniky pro zvládání stresových situací vyúsťující v násilí. V praktické části byly pracovníkům prezentovány příklady z praxe a v případě Modulu 3 také praktické ukázky a nácviky základů sebeobrany v tělocvičně. 8

9 5.1.1 Závěrečné hodnocení Závěrečné hodnocení se týkalo celého období vzdělávacích kurzů, jak je zobrazeno v harmonogramu (viz str. 6). Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření Otázka č. 1 mapovala oblasti profesního působení respondentů. Z hodnocení vyplývá, že 57 % tvoří zdravotníci (tedy 372), 43 % zaměstnanci sociálních služeb (tedy 275) a jeden respondent uvedl, že pracuje ve školství 1. Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření 1 Celkový počet je vyšší, jelikož jeden respondent uvedl, že profesně působí v obou sférách. 9

10 Otázka č. 2 se zabývala hodnocením obsahové náplně kurzu. Náplň kurzu označilo jako zcela vyhovující 308 osob, jako vyhovující 317 osob, 13 osob jako nevyhovující, dvě jako zcela nevyhovující a zbylých sedm se k této otázce nevyjádřilo. Celkově lze konstatovat, že drtivá většina byla s náplní kurzu spokojena, většinu nespokojených tvořili respondenti z oddělení psychiatrie, pro které náplň nebyla specifikována. Z komentářů, které respondenti uváděli, vyplynulo, že se jim nejčastěji líbila část sebeobrana, konkrétní modelové situace - návody jak řešit agresivitu klienta, diskuze v rámci kolektivu a testy. Jednoznačně nejčastěji byla zmiňována část sebeobrana. Respondenti ocenili možnost vyzkoušet si chvaty a úchopy osobně a správně se je naučit, i přesto, že se poměrně vysoký počet respondentů dále v dotazníku vyjadřoval ve smyslu, že by uvítali intenzivnější nácvik a pravidelné opakování. Dále považovali za užitečnou: Sebeobranu s ručníkem, dekou; Názorné ukázky před přepadením. Jedna respondentka uvedla, že by ocenila sebeobranu více cvičit. V obecné rovině se respondenti kladně vyjadřovali k rozvoji zpětné vazby, vzájemnému dialogu, poznatkům využitelným v praxi a návodům, jak zvládnout některé situace. Jednotlivě pak vyzdvihovali: seřazování lístečků na pozici manažer, téma psychologické aspekty a praktické řešení situací, typologii zaměstnanců, mnoho příkladů z praxe a pohled na agresi, povídání o konkrétních situacích a konfrontace teorie s praxí. Respondenti pak uváděli tyto komentáře: Nejvíce mne zaujala témata přímo z praxe, to považuji za největší přínos ; Kladně hodnotím provázanost teorie s praktickými příklady a řešením konkrétních problematických situací ; Náplň kurzu byla výstižná, týkající se naší problematiky. Z negativního hodnocení nejčastěji zaznívala kritika délky kurzu a opakování informací v rámci jednotlivých modulů, především teoretické části. Především v teoretické části respondentům chyběla právní stránka prevence násilí, jedna respondentka uvedla: Měla bych obavy chvaty použít ve své profesi a další dodává Praxe v tělocvičně se nedá v nemocnici použít, hrozí žaloba ze strany pacienta. Poměrně početná skupina respondentů pohybující se v oblasti psychiatrie má tyto návrhy na doplnění: Chyběla krizová komunikace, mnohé se netýkalo psychiatrických pacientů, ale obecně násilí nadřízený x podřízený, chyběla agrese u psychotiků, s agresí u gerontopacientů si umíme všichni poradit, chyběl konkrétní nácvik zvládání práce s agresivním pacientem, pokud je verbálně agresivní. Dále 10

11 bylo negativně hodnoceno sloučení zdravotnické a sociální sféry, kterou respondentka označila jako nepříliš rozumné. Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření Otázka č. 3 se zabývala hodnocením poměru teorie a praxe v rámci výuky. 289 respondentů považuje poměr výuky za zcela adekvátní, 308 za spíše adekvátní, 43 za spíše neadekvátní, jeden respondent za neadekvátní a zbylých šest se k této otázce nevyjádřilo. Přestože se většina respondentů vyjádřila v pozitivní škále hodnocení, většina z nich připojila k této otázce komentář ve smyslu, že by upřednostnili praktickou oproti teoretické části, jak bude možné vidět v komentáři níže. Respondenti by si přáli poměr výuky změnit nejčastěji snížením časové dotace teoretické části, jelikož dle jejich slov se teorie v rámci modulů opakovala, byla nezáživná či příliš obecná anebo respondenti uváděli, že získávají najednou přílišné množství informací. Další respondent uvedl: Občas se teorie s praxí míjela, čímž zřejmě chtěl sdělit, že na sebe jednotlivé moduly nenavazovaly anebo že si získané informace odporovaly. Dalším nejčastějším, požadavkem bylo navýšení časové dotace praktické části kurzu a respondenti tento požadavek podpořili komentáři jako např.: 3 dny bylo málo, praxe byla nakumulovaná do krátké doby. Respondenti by ocenili větší časový prostor pro ukázky, příklady a jejich řešení, či praktické řešení agrese. Výrazně menší skupina respondentů by časovou dotaci na praktickou část spíše snížila, a to např. zkrátit o 1 den, jelikož pro ně byla praktická část velmi náročná popř. hodiny praxe a teorie prostřídat, jeden respondent 11

12 navrhoval: První by měla být praxe, pak teorie a pak opakování praxe. Celkově se dá říci, že respondenti nejčastěji navrhovali poměr změnit takto: navýšit praktickou část na 80 % a 20 % věnovat teoretické části, dále se objevovaly návrhy jako 1:1 či 3 dny teorie a 2 dny praxe. V rámci závěrečné evaluace se také objevilo několik respondentů, kteří uváděli, že by poměr výuky neměnili či že ho považují za ideální anebo vyvážený a neměnili by jej. Tato skupinka však netvořila ani čtvrtinu respondentů. Naopak pouze jeden respondent uvedl komentář: Upřednostňuji teorii, konflikty řeším ústně. Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření Otázka č. 4 zjišťovala od respondentů názor na školící materiály. 291 respondentů označilo školící materiály za zcela vyhovující, 312 za vyhovující, 24 za nevyhovující, dva za zcela nevyhovující a zbylých 18 respondentů se k této otázce nevyjádřilo. Negativní hodnocení a dále respondenti, kteří se k této otázce nevyjádřili, většinou připojili komentář ve smyslu, že žádné školící materiály neobdrželi, jak bude možné se blíže dozvědět v následujícím komentáři. Respondenti se této otázce ve vysokém počtu blíže nevyjadřovali a často ani tuto otázku nezodpověděli či připojili komentář, že ji nejsou schopni zodpovědět, jelikož žádné školící materiály neobdrželi. Nejčastěji se objevovaly komentáře, že materiály nebyly k dispozici, či že nebyly dodány. Většinou respondenti uváděli, že materiály nebyly poskytnuty v písemné formě a nebyly dostačující, např. jak jeden respondent zhodnotil: podprůměrná PowerPointová prezentace - nic víc. Někteří respondenti uvedli, že si materiály od lektorů museli vyžádat. Zde se zřejmě 12

13 jednotlivé komentáře lišily místem a lektorem, který kurz vedl. Naopak další poměrně početná skupina respondentů získané školící materiály hodnotila pozitivně, ať již v elektronické či písemné formě. Prezentace ohodnotila jako stručné, jasné, přehledné či vyhovující. Formu zpracování a obsah označili za kvalitní a informace v ní obsažené jako účelné, nové, jasné a přehledné. Přednášku označili jako moderní, dále jim vyhovovala možnost elektronického sdílení. V rámci hodnocení bylo možné rozeznat respondenty, kteří školící materiály obdrželi i v písemné formě. Tito respondenti označili materiály za kvalitně zpracované, návodné pro praxi, a ocenili získání různých testů, jeden respondent uvedl: Musím napsat, že málokdy se setkávám s tak dobře zpracovanými materiálem, další dodal: Celkově mi materiály dodaly komplexní přehled. Respondenti by ocenili získání školících materiál alespoň v elektronické podobě, aby si je mohli dle jejich slov ponechat a v případě potřeby mohli oživit paměť. Co se týče praktické části, respondenti vznášeli požadavky na obrázky a popisy chvatů ze sebeobrany + vysvětlení základních pojmů anebo doplnění výuky videoukázkami. Dalším opakovaným návrhem bylo poskytnutí studijních materiálů v tištěné podobě - možnost psaní poznámek v průběhu přednášek. Celkově lze říci, že se hodnocení školících materiálů v rámci hodnocení lišilo zřejmě jednotlivým přístupem lektorů, jelikož i v rámci závěrečného šetření se někteří lektoři vyjadřovali ve smyslu, že si zajistili vlastní materiály, které pak zřejmě respondentům poskytli. Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření 13

14 Otázkou č. 5 jsme se snažili od dotazovaných získat vyjádření, zda absolvovaný kurz splnil jejich očekávání. 305 respondentům bylo očekávání zcela splněno, 305 spíše splněno, ve 30 případech spíše nesplněno a zbylých sedm respondentů se k této otázce nevyjádřilo. Negativní hodnocení z větší části opět pramení od respondentů z psychiatrického oddělení. V rámci komentářů bude toto hodnocení zmíněno blíže. Respondenti většinou postrádali podrobnější praktická řešení a doporučení, jak násilí řešit, či se mu vyvarovat, V modulech 1,2,4 jsem čekala konkrétní příklady a chybí písemný materiál, Více praktických ukázek právních dokumentů a sebeobrany. Dále negativně hodnotili poskytnuté základní teoretické informace, se kterými se člověk setkává při studiu, na jiných kurzech apod. další jen doplnili: teorie byla pořád o tom samém ; více odborných informací v modulu M1 a M4. Respondenti navrhovali: Mělo by to být zacíleno dle profesí, Na část management by mělo být více vedoucích pracovníků, Postrádám přítomnost někoho z vedení, lékařů. Jednotlivě pak respondenti v rámci kurzu postrádali: nácvik postupu u agrese psychotiků - verbální cvičení, konkrétní nácvik chování při kontaktu s agresivním pacientem. V rámci teoretické části se vyjadřovali ve smyslu: nedostatečná psychologie, psychologii násilí hodnotím jako mizernou a nepřipravenou, M1 - M2 neefektivní pro ZZS. Pouze dva respondenti vyjádřili svá pozitivní hodnocení, a to, že kurz zcela předčil jejich očekávání, či že zcela vyhovoval. Celkově se dá říci, že se základními informacemi je většina respondentů již seznámena a od tohoto kurzu očekávala praktičtější využití již známých informací. 14

15 Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření Otázka č. 6 zjišťovala od respondentů, zda jim vyhovovalo trvání kurzu. Délka trvání kurzu zcela vyhovovala 306 respondentům, spíše vyhovovala 244, spíše nevyhovovala 80, vůbec nevyhovovala devíti respondentům a zbylých osm respondentů se k této otázce nevyjádřilo. Respondenti jednoznačně uváděli, že by jim vyhovovala nižší časová dotace kurzu, považují kurz za zbytečně roztažený, některé části kurzu teorie až zbytečně dlouhé a obsáhlé a dle jejich slov se přednášky dost překrývaly, tudíž by teoretické moduly nejčastěji sloučili do dvou až tří dní. Dále navrhovali rozložit kurzy na více dní po menších časových úsecích. Další častý problém tvořilo personální pokrytí jednotlivých oddělení v průběhu kurzů. Respondenti v rámci praktické části také nebyli spokojeni s délkou kurzu, zde si stěžovali na namožené svaly a klouby a problémy s koordinací, spíše navrhovali průběžné trvání praktické části po kratších časových úsecích. 15

16 Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření Otázka č. 7 se zaměřila na hodnocení časového rozvržení kurzu. Ve 309 případech časové rozvržení účastníkům zcela vyhovovalo, v 263 případech spíše vyhovovalo, v 62 případech spíše nevyhovovalo, v osmi nevyhovovalo vůbec a zbylých pět se k této otázce nevyjádřilo. Jednotlivé komentáře respondentů se diametrálně lišily vzhledem k tomu, jak byly na daném místě moduly organizovány. Respondenti, kteří měli moduly rozložené daleko od sebe např. v řádu měsíců, byli nespokojeni s prodlevou mezi kurzy. Byl zde jmenován i jeden extrém, a to navázání na přednášku po 10 měsících, což je opravdu velmi dlouhá doba. Respondenti navrhovali zkrátit rozestupy mezi jednotlivými moduly a kurz zintenzivnit. Naopak jiní respondenti si stěžovali na příliš rychlý sled kurzů za sebou a ocenili by větší rozestup mezi dny. Nejčastěji bylo toto zmiňováno u modulů, kde výuka probíhala tři dny za sebou. Respondenti tuto výuku považovali za velmi časově náročnou, vyčerpávající a spíše by ocenili kratší časové úseky, které by se častěji opakovaly. Tento požadavek se také nejčastěji spojoval s moduly sebeobrany, kdy by respondenti ocenili častější opakování během roku a s delším odstupem, jelikož nepovažují třídenní opakování praktických dovedností za efektivní. Respondenti uváděli, že je poměrně obtížné v tomto sledu modulů zabezpečit provoz v zařízení, jelikož některé moduly probíhaly i během období prázdnin. V rámci komentářů respondenti navrhovali následující možnosti konání kurzů: denně např. 3 hod praxe a 3 hod hodin teorie, vyhovoval by mi např. týdenní cyklus, jeden týden teorie, pak týden volno a další týden praxe, maximálně 5 hodin 16

17 denně, maximálně 2x týdně, časová prodleva mezi dny praktické části = možnost opakování v časovém odstupu. V rámci komentářů se také objevil jeden pozitivní komentář, a to: Zaměstnavatel přizpůsobil služby, žádný problém, tento komentář může sloužit jako návrh pro řešení v některých typech pracovišť. Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření Otázka č. 8 mapovala přístup školitelů. Dotazovaní se v tomto případě ve většině shodli a označili přístup školitelů v 499 případech za zcela profesionální, ve 136 případech spíše profesionální, v šesti případech spíše neprofesionální, v jednom případě za neprofesionální a zbylých pět se k této otázce nevyjádřilo. Tato otázka patří k druhé nejlépe hodnocené v rámci celé závěrečné evaluace. Celkově lze konstatovat, že školitelé byli velmi pozitivně hodnoceni, negativní komentáře se vyskytovaly velmi zřídka. Respondenti nejvíce a nejčastěji ocenili vstřícnost, komunikativnost, interaktivní přístup, ochotu spolupracovat a diskutovat, praktičnost, přehled v dané problematice, znalosti, dovednosti, osobní zkušenosti, znalost praxe a reálného prostředí. Dále byl pozitivně hodnocen výklad podaný zajímavou formou, zpestřený zkušenostmi lektorů, otevřenost názorům školeného kolektivu a ochota diskutovat s respondenty konkrétní situace. Respondenti vyzdvihovali především: snahu zodpovědět dané otázky, popř. vymyslet alternativy, konkrétní situace; dotazy na vlastní zkušenosti a následný rozbor získaných informací; ochota poradit, rozebrat určitý problém, najít východisko; dovedl zodpovědět každou otázku; schopnost reagovat na měnící se problematiku; 17

18 přijmout názor. Respondenti hodnotili práci lektorů celkově, a to už od přípravy až po umění vysvětlit např. složitější cviky v rámci modulu sebeobrany. Také bylo pozitivně hodnoceno střídání školitelů v rámci modulů, jelikož dle slov respondentky: každý vnesl do kurzu své zkušenosti z praxe další respondentka dodala: Největší plus je, že školitelka je ze stejného oboru, líbilo se mi zaměření na naší nemocnici. Co se týče negativních komentářů, ze strany respondentů zazněly tyto: V rámci modulů M1, M2, M4 pochybuji o erudovanosti přednášejících; Chyběla odbornost v psychiatrické problematice; Lektor v rámci modulu M1 velmi neosobní; Ať si školitelé modulů M1 a M2 navzájem sdělí obsah svých přednášek (kryje se to). Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření Otázkou č. 9 jsme se snažili od dotazovaných získat vyjádření k místu konání kurzu. Většině, čili 507 dotazovaným, místo konání kurzu zcela vyhovovalo, 115 spíše vyhovovalo, šesti spíše nevyhovovalo a zbylých 19 se k této otázce nevyjádřilo. Takto vysoký počet osob, které tuto otázku nevyplnilo, je zapříčiněno tím, že většina respondentů již poslední stranu dotazníku nevyplnila. Tato otázka patří k nejlépe hodnoceným v rámci celé závěrečné evaluace. V rámci místa konání kurzu respondenti nejvíce ocenili konání kurzu na pracovišti bez nutnosti dojíždění, dostupné MHD s možností spojení s pracovními záležitostmi. Dále ocenili znalost prostředí, ve většině případů s možností občerstvení. V rámci negativního hodnocení respondenti nejčastěji hodnotili vybavenost tělocvičny především nedostatečný počet žíněnek, dále respondentům nevyhovovala místnost, kde byly zkoušeny modelové situace a spíše by upřednostnili 18

19 místnost s větším volným prostorem a uspořádání sezení do kruhu. Jednotlivě pak respondenti připomínkovali nemožnosti občerstvit se či uvařit kávu. V rámci modulu 3, kdy se kurzy konaly např. na okraji města, to byl špatný spoj, či dojíždění a nepřesné mapy, jak se dostat na místo určení, dále pak hluk z otevřeného okna, konání kurzu v letních měsících pod skleněnou střechou či naopak zima v přednáškovém sále během zimních měsíců. Překvapivě zde i opakovaně zaznělo přání ke konání kurzu na jiném místě než na pracovišti respondentů, dle jejich slov by ocenili změnu prostředí, či že by se dosáhlo sblížení kolektivu. Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření Otázka č. 10 se zabývala hodnocením získaných poznatků. Všichni respondenti směřovali své odpovědi do kladné poloviny hodnocení, a to 362 považuje nabyté poznatky za zcela využitelné, 234 za spíše využitelné, 37 za spíše nevyužitelné, dva za nevyužitelné a zbylých 12 se k této otázce nevyjádřilo. Negativní hodnocení z větší části opět pochází od respondentů z psychiatrického oddělení. V rámci komentářů bude toto hodnocení zmíněno blíže. Pro praxi považují respondenti za nejvyužitelnější poznatky z oblasti vztahu k pacientovi či klientovi ve způsobu prevence jak čelit násilí, jak předcházet konfliktním situacím, zejména řešením kazuistik a nácvikem modelových situací. Dále ocenili možnost prodiskutování konkrétních příkladů z praxe z jiných zařízení a možnosti výměny zkušeností. Další oblast, kterou respondenti poměrně často zmiňovali, byla šikana a její rozeznání na pracovišti, s ní související znalost a 19

20 dodržování zákoníku práce a návody jak postupovat při mobbingu. Jedna respondentka uvedla, že poznatky pro ni byly přínosné, ale v rámci jiné oblasti, než kvůli které se na kurz původně přihlásila. Jednotlivě pak respondenti uváděli následující komentáře: Nabyté poznatky se dají vždy využít; Ujasnění a zopakování informací, jak reagovat na situace; Způsob chování a reakce v určitých situacích; Každý si svůj způsob boje proti násilí najde (po absolvování kurzu); V podstatě vše zde probrané mi obecně ulehčilo a pomohlo řešit problematiku vztahů, jak interpersonálních, tak ve vztahu k pacientovi; Setkala jsem se s násilím na pracovišti - nyní bych si věděla rady; Je dobré vědět, jak potlačit případné emoce, stres; Pomohlo mi k pochopení fungování naší organizace. V rámci praktické části respondenti nejvíce ocenili osvojení určitých prvků sebeobrany např. obranné chvaty, použití ručníku při napadení kolegy, možnost ubránit se v případě napadení, chvaty umožňující vykrýt protiútok agresivního pacienta anebo jak se zachovat v souvislosti s agresí pacienta, a to v rámci příkladů z praxe - jak to řešili na jiných pracovištích (psychické nátlaky, fyzické ublížení, atd.). V rámci sebeobrany respondenti ocenili její využití i v rámci osobního života, ovšem poukazují na potřebu opakování i v následujících měsících. Naopak někteří respondenti označili praktické dovednosti za nevyužitelné v praxi, blíže toto hodnocení vysvětlují: Z obav nějakého poškození klienta, nevím, co bych si mohla dovolit použít; Nejsem si jista, zda praktické znalosti budu moci použít v práci, v osobním životě ano; Nevím, jak mohu použít sebeobranu vůči pacientovi, abych z toho neměla právní postih. Dále někteří respondenti považují teorii za nevyužitelnou, kde z jejich pohledu získali pouze všeobecné informace. Poslední skupinou respondentů, kteří považují některé poznatky za nevyužitelné, jsou respondenti, kteří se účastnili modulu 4, a přesto nepůsobí na manažerském postu. V tomto případě je na chybě organizace kurzu, kdy zřejmě nebyl respondentům dostatečně jasně sdělen obsah jednotlivých modulů anebo se jím respondenti neřídili. Otázka č. 11 vyžadovala od respondentů komentář k celkovému hodnocení kurzu. Nejčastěji respondenti uváděli komentáře o přínosnosti či využitelnosti kurzu v praxi. Jednotlivě pak uváděli následující komentáře: Dozvěděl jsem se něco nového o jiných pracovištích i o sobě samém; Kurz celkově byl dobře zaměřen, nejvíce vynikla sebeobrana; Přínosný pro zdravotnického pracovníka po odborné a 20

21 praktické stránce, přínosný pro rozvoj vzdělání, přínosný pro praxi v soc. oblasti; Otevření komunikace ohledně různých aspektů násilí; Rozšířil se mi obzor vědění, ale nejsem si jist aplikací v praxi; Doporučila bych ho všem, kteří pracují ve zdravotnictví, vidím, že na ostatních odděleních mají podobné problémy, pozitivně hodnotím obsazení do funkce lektora osobu, která v nemocnici pracuje. Často se v rámci komentářů objevovaly návrhy a pobídky k absolvování těchto modulů každým pracovníkem ve zdravotnickém zařízení. Co se týká negativního hodnocení, respondenti se zabývali především uplatnitelností získaných poznatků v praxi, dále se vyjadřovali ve smyslu, že kurz neodpovídá realitě a jak uvedla jedna respondentka: V mnohém byl pohádkou pro dospělé". Několikrát se respondenti také shodli na nevyrovnané kvalitě přednášejících, jedna respondentka uvedla tento komentář: Byli zvoleni profesionální lektoři? Pokud by byla vždy dodržena náplň, tak by byl skvělý, vynikající úmysl, školitelé zkracovali stopáže, nedodrželi osnovu, kvalita přednášek se v jednotlivých dnech lišila, jak přístupem a vystupováním lektorů, tak kvalitou získaných informací. Dále respondenti označili první dva teoretické moduly jako zbytečně rozvláčné. Další komentáře se týkaly mobbingu a bossingu, skutečné právní ochrany zaměstnance, a dle jednoho respondenta: Není koncepce pro sebeobranu proti mentálně postiženým, další uvádí: Obávám se, že nové poznatky za určitou dobu zapomenu; Přínosný, leč mnohdy nepoužitelný v praxi. Otázkou č. 12 jsme se snažili vybudit respondenty k doplnění nápadů či vylepšení, které by kurz obohatily. Respondenti nejčastěji uváděli požadavek na navýšení prostoru pro praktickou část a tím více hodin pro uplatnění naučených metod a zdokonalení se v nich, respondenti stávající časovou dotaci považují za nedostatečnou, jak uvedla jedna respondentka: Více prostoru pro aktivní sebeobranu, bylo by vhodné udělat na závěr ještě zopakování chvatů sebeobrany při napadení, eventuálně proškolit 1-2x za rok v tělocvičně, další dodává: Praktickou část pro všechny zaměstnance, určitě se nedá naučit sebeobrana za 3 dny. Respondenti se shodli na požadavku doplnění většího počtu modelových situací v rámci výuky, především více situací z praxe a vložení osobních zkušeností lektorů s konkrétními návody na řešení. Respondenti by doplnili výuku videi, ať už části sebeobrany, tak i např. různých forem komunikace, především komunikace s agresivním pacientem s vypracovanou strategií přístupu k problémovému klientovi. 21

22 Komunikace byla respondenty často zmiňována v souvislosti neposkytnutím dostatečného prostoru v rámci výuky. Je pochopitelné, že za tři dny se správná komunikace s agresivním pacientem nedá naučit, přesto by měli mít respondenti možnost se vrátit k probranému materiálu zpětně. Dalším častým požadavkem ze strany respondentů bylo podrobnější zaměření se na právní problematiku, praktické ukázky dokumentů (práce - výpověď, postup), kontakty na právní pomoc - odbory, UZS. Celkově si respondenti stěžovali na nepřítomnost školících materiálů, popř. materiálů či textových příloh, které by byly v rámci výuky k dispozici. Jednotlivé skupiny respondentů se zasazovali o zaměření tématu přednášek v rámci oboru, kde profesně působí, např. se objevily požadavky o zaměření na agresivitu mentálně postižených, metodiku obrany vůči agresivním klientům s mentálním postižením, jiní požadovali: více problematiky v naší oblasti záchranářství, práci s agresivním psychiatrickým pacientem a více psychologie a psychologických postupů. Dalším požadavkem, který se opakoval a týkal se organizačního zajištění, byl požadavek na občerstvení a lepší zázemí pro kurz. V prostoru pro připomínky respondenti doplnili následující: Více času strávit nácvikem reakcí, postojů a chvatů při agresivitě pacienta vůči zdravotnickému pracovníkovi; Přednášející by měl fungovat jako moderátor; Doufám, že alespoň něco prosadím v praxi; Je dobré, že kurzy probíhají, protože člověk profesně roste a je více uvědomělý; Přivítala bych i písemné materiály; Rozšířit dále mezi ostatní pracovníky v sociálních službách; Kurz by měl mít větší dynamiku, střídání činností a přednášek, jinak to je dost únavné; Možnost více kurzů a zapojení i dalších zaměstnanců naší nemocnice; Doufám, že vedení nemocnice se bude podílet, určitě by stálo za zamyšlení, aby tento kurz absolvovalo více zaměstnanců i těch starších; Kurz by měli absolvovat všichni zaměstnanci nemocnice vč. lékařů; Děkuji za nápad realizovat kurz. Dále zde byl uveden požadavek na co nejrychlejší doručení osvědčení. 22

23 Závěr: V rámci závěrečné evaluace všech proběhlých modulů lze říci, že jednotlivé moduly splnily svůj účel a seznámily účastníky kurzu s problematikou násilí na pracovišti, ať už po teoretické, tak po praktické stránce. V rámci závěrečného hodnocení se respondenti shodli na přínosnosti vzdělávání v rámci zdravotnictví a sociální oblasti. Co se týče jednotlivých modulů, tak ty byly respondenty hodnoceny různorodě. Nejlépe a jako nejužitečnější byl ohodnocen Modul 3 - Sebeobrana, kdy respondenti oceňují využití jednotlivých chvatů a dovedností získaných v průběhu jako užitečné pro osobní i profesní život. Jako nedostatek považují pouze třídenní zaměření výuky v rámci všech modulů a spíše by upřednostnili dlouhodobější charakter výuky těchto dovedností. Třídenní nácvik většina považuje za nedostačující pro možné osvojení jednotlivých chvatů a použití v případě obrany a také jako velmi fyzicky náročné. Respondenti spíše navrhovali konání tohoto modulu jednou až dvakrát týdně po dobu maximálně tří hodin, s tím, že by daný modul byl několikrát v rámci roku opakován. Tento návrh je opodstatněný, ovšem velmi finančně a personálně náročný a jen těžko jej lze realizovat v rámci tohoto projektu. Spíše by měl sloužit jako podnět pro vedení zdravotnických a sociálních zařízení ke zprostředkování Kurzu sebeobrany jako součásti vzdělávacích aktivit v rámci pracoviště. Dále zde respondenti uváděli doporučení k absolvování tohoto modulu veškerým personálem, což by opět měl být námět pro vedení jednotlivých organizací. Co se týče teoretických modulů, zde už bylo hodnocení velmi různorodé a dá se říci, že se lišilo i vzhledem k lektorům, kteří jednotlivé moduly vedli. Celkově lze říci, že respondenti negativně hodnotili opakování informací v rámci těchto modulů a často kritizovali přednášení obecných informací, které, jak uvedli, znají z předchozího studia či jiných vzdělávacích aktivit. Zřejmě tedy od těchto kurzů očekávali praktičtější využití již známých informací. Často se od respondentů objevovaly požadavky na zařazení většího počtu kazuistik a modelových situací z praxe, na kterých by si respondenti mohli trénovat komunikaci s agresivním pacientem. Dalším požadavkem bylo snížení časové dotace teoretických modulů, a to díky právě opakování stejných obecných informací v rámci různých modulů. Respondenti uváděli, že výuka byla zbytečně nadhodnocena a dle jejich slov zbytečně rozvleklá. 23

24 V rámci Modulu 4 Management prevence násilí na pracovišti by bylo vhodné dodržet výběr cílové skupiny, na kterou byl modul původně zaměřen, tedy vedoucí pracovníky. Často se v rámci hodnocení objevovaly komentáře, které poukazovaly na výskyt pracovníků, kteří nebyli ve vedoucí pozici a sami komentovali modul jako nepřínosný z pohledu jejich pracovního zařazení. Spíše poukazovali na nedostatečnou přítomnost vedoucích pracovníků, a to i z řad lékařů, popř. vedení nemocnice či organizace. Jedna z organizačních výtek se týkala organizace konání kurzů respektive jednotlivých modulů. Respondentům vadily dlouhé prodlevy mezi jednotlivými moduly a v rámci hodnocení se objevil i jeden extrém, kdy si respondent stěžoval, že lektor se odkazoval na přednášky uskutečněné před 10 měsíci. Toto už je opravdu dlouhá doba pro navázání jednotlivých informací. Další problém, který se objevil v rámci organizace konání kurzů, bylo konání kurzů v období prázdnin, které respondenti připomínkovali z personálních důvodů, kdy nebyli schopni naplnit kurzy z důvodu dovolených a nedostatečného obsazení pracovníky v rámci oddělení. Tento problém byl poměrně minimalizován a v období letních prázdnin se konal minimální počet kurzů. Jako ideální se neosvědčil ani jeden z uskutečněných modelů jedna skupina respondentů požadovala zkrácení intervalu mezi jednotlivými moduly a druhá prakticky stejně početná si stěžovala na rychlý sled konání kurzů. Respondenti navrhovali nespočet různých variant, ovšem je důležité zmínit, že jednotlivá pracoviště se od sebe navzájem liší, a proto je vhodné konání kurzů přizpůsobit každému jednomu pracovišti. To souvisí i s připomínkami respondentů, kteří uváděli, že se nemohli zúčastnit všech modulů, jelikož pracují ve směnném provozu. V některých případech se jako další organizační problém jevil výběr lektora. Problém nastal tehdy, pokud lektor vyučoval v opačné sféře, než kde působil. Lektor se v tomto případě v problematice a jejich specifikách neorientoval a nebyl tak schopný respondentům adekvátně zodpovědět jejich dotazy. Naopak působil dezorientovaně, což vyvolávalo dojem nedostatečné vzdělanosti, který pak respondenti uváděli ve svých hodnoceních. V budoucnu by bylo vhodné lektora vybírat dle zaměření organizace a striktně oddělit zdravotnickou a sociální sféru. Lektoři pak budou moci do výuky zařadit vlastní zkušenosti a zažité situace z oboru. Ideální je v tomto případě vyškolení pracovníka z dané organizace, který zná problémy daného zařízení a je schopný adekvátně řešit konkrétní situace či problémy. Toto řešení již v mnohých případech respondenti kladně hodnotili a 24

25 považovali jej za přínos, jako např. Největší plus je, že školitelka je ze stejného oboru, líbilo se mi zaměření na naši nemocnici. Co se týče obsahové stránky modulů, objevily se připomínky respondentů na nedostatečný záběr nebo šíři podávaných informací. Jelikož v rámci projektu byli osloveni respondenti z prakticky všech zdravotnických i sociálně zaměřených oborů, měla tomu být i výuka přizpůsobena. Respondenti především z řad zdravotnické záchranné služby a psychiatrických oddělení tento fakt hodnotili negativně. Poukazovali především na opomenutí těchto problematických témat a uváděli, že probraná témata pro ně nebyla přínosná, jelikož se netýkala jejich profesního působení. Opět by měl být kladen důraz na individuální zaměření a přizpůsobení tématu dané organizace a potřebám jejich zaměstnanců. Především v obou těchto oblastech profesního působení se účastníci kurzu s násilím potýkají velmi často, a proto by bylo vhodné, aby i na jejich problematiku byla výuka zaměřena. Pravděpodobně jako největší problém považují respondenti opomenutí právní stránky použití sebeobrany vůči pacientovi. Mnoho respondentů se v rámci hodnocení vyjádřilo, že mají obavu získané hmaty a chvaty vůči pacientovi použít i v případě sebeobrany, protože se bojí, jaké důsledky či postihy by pro ně mohly vyplynout. V tomto případě by bylo vhodné zahrnout do výuky alespoň zmínku, o tom, co je v rámci sebeobrany dovoleno a z čeho nebude plynout žádný právní postih ze strany agresivního pacienta. Respondenti také uváděli, že když už se lektorů ptali, informace tohoto typu jim nebyly poskytnuty a lektoři nebyli schopni adekvátně danou otázku zodpovědět. Další z připomínek se týkala nedostatečného prostoru v rámci výuky nácviku komunikace s agresivním pacientem. Respondenti často přikládali velký význam prevenci násilí, ovšem připojili komentář, že z jejich pohledu nebyl věnován dostatečný prostor pro její nácvik. Ne všichni respondenti byli ochotni sebeobranu použít a spíše by upřednostnili efektivní komunikaci vedoucí ke zmírnění agrese útočníka či odrazení od útoku. Respondenti požadovali např. konkrétní nácvik zvládání práce s agresivním pacientem, pokud je verbálně agresivní. Jedna z nejčastějších výtek se týkala školících materiálů. Respondenti by především ocenili možnost psaní poznámek v průběhu přednášek a příležitost ponechat si získaný materiál pro pozdější oživení znalostí. Dále bylo respondenty požadováno video či alespoň videoukázky, které by přibližovaly problematiku komunikace s agresivními pacienty v praktické rovině zachycující dobré i špatné 25

26 řešení konfliktu. Respondenti se velmi často vyjadřovali ve smyslu, že jim chybí praktické ukázky a zařadili by do výuky více reálných situací z praxe či konkrétní návody na řešení konkrétních situací. V rámci sebeobrany se opět požadavek na video objevil, popř. by zařadili foto či ilustrace s popisy chvatů s vysvětlivkami. Nejlépe z celého průběžného i závěrečného hodnocení vyšlo místo konání. Respondenti nesmírně ocenili možnost konání vzdělávacích kurzů na pracovišti často i v blízkosti bydliště, bez nutnosti dojíždět, v domácím prostředí, v místě dobře dostupném MHD. Mnoho respondentů ocenilo i možnost spojení s pracovními záležitostmi. Ve většině případů byli respondenti spokojeni s vybavením učeben, naopak v rámci výuky sebeobrany zazněly výtky v podobě nedostatečného vybavení tělocvičny žíněnkami v závislosti na počtu účastníků. Tato otázka byla v rámci závěrečné evaluace hodnocena nejlépe a je vidět, že myšlenka sloučení pracoviště a vzdělávacích aktivit byla respondenty oceněna. Druhou nejlépe hodnocenou otázkou byl dotaz na profesionalitu přístupu lektorů. Zde je vidět, že i lektoři, kteří prošli vzdělávacími kurzy v první fázi projektu a sami se poté stali lektory v druhé fázi projektu, v rámci hodnocení ze strany respondentů uspěli. Negativně bylo pouze hodnoceno vystupování lektorů zaměřených na sociální problematiku před účastníky kurzu ze zdravotnické oblasti, jak již bylo blíže zmíněno výše. Celkově byli lektoři velmi pozitivně hodnoceni v rámci všech uskutečněných modulů, nejvíce ovšem vynikali lektoři Modulu 3 sebeobrana, což bylo spojeno celkově s oblibou tohoto modulu. 26

27 5.1.2 Závěrečné hodnocení evaluační dotazník HMC V rámci závěrečného hodnocení byly u třech závěrečných kurzů konaných v Jevišovicích, Bohumíně a Moravském Berouně z organizačních důvodů použity evaluační dotazníky vzdělávací společnosti Health Management Consulting, s.r.o. (dále jen HMC). Dotazník od společnosti HMC se liší od standardně používaného evaluačního dotazníku, proto je nutné závěrečné hodnocení rozdělit do dvou skupin dle použitého dotazníku. Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření Otázka č. 1 mapovala celkový dojem z kurzu. Všichni respondenti se vyjádřili v pozitivní škále hodnocení. Konkrétně u 19 respondentů kurz předčil jejich očekávání a zbylým 32 jejich představy o kurzu splnil. 27

28 Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření Otázkou č. 2 byli respondenti dotazováni na to, zda získali v rámci kurzu nové poznatky, které budou schopni uplatnit v praxi. Opět všichni respondenti odpovídali v pozitivní škále hodnocení. V 35 případech si respondenti myslí, že se v rámci kurzu určitě naučili něco nového a v 16 případech spíše naučili něco nového, co budou moci uplatnit v praxi. V bližším komentáři respondenti uváděli, které nové poznatky a dovednosti konkrétně jsou schopni uplatnit v praxi, např. z oblasti sebeobrany: jak postupovat při agresivitě, ubránit se agresorovi, vyprošťovací bojové techniky (sebeobrana), chvaty, hmaty, obranné triky, umění padat a bránit se agresorovi. Z teoretické části to pak bylo: jakým způsobem vést dobře tým, reagovat na různé úlohy. 28

29 Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření Otázka č. 3 se zabývala hodnocením použitých metod a modelů z hlediska přínosu a lepšího pochopení problematiky. 34 respondentů uvedlo, že použité metody a modely jim určitě pomohly pochopit danou problematiku, 16 respondentům spíše pomohly a zbylý jeden respondent se k této otázce nevyjádřil. Otázka č. 4 Co se Vám líbilo? Respondenti nejčastěji uváděli následující komentáře: praktický nácvik a procvičení, kurz sebeobrany, praktická simulace, názorné a vtipné ukázky, možnost si vše vyzkoušet, konkrétní modelové situace, které lze v praxi využít, trenéři sebeobrany, poměrně mnoho respondentů se shodlo na odpovědi, že se jim líbilo vše. Jednotlivě pak vyzdvihovali přínos názorných příkladů, testování, srozumitelnost, temperament, projev a přístup lektora, srozumitelné a zajímavé podání informací. Celkově pak uváděli, že výklad považují za dostačující a vyhovovala jim zábavná forma výkladů. Otázka č. 5 Co byste nechtěl/a opakovat a proč?. K této otázce se většina respondentů vůbec nevyjadřovala. Dvě respondentky uvedly, že nemají žádné připomínky. Další respondentka sdělila, že Ráda si vše zopakuji. Otázka č. 6 Co jste postrádal/a? Byla koncipována pro to, aby se respondenti vyjádřili k tomu, co by v rámci kurzu do výuky doplnili. Opět se zde 29

30 většina respondentů nevyjádřila, pouze jedna respondentka uvedla, že by doplnila Ukázku naostro od profesionálů. Zdroj: Vlastní zpracování dotazníkového šetření Otázka č. 7 se zabývala hodnocením lekora. Většina, čili 48 respondentů, ohodnotila lektora známkou 1, tedy jako nejlepší, zbylí tři respondenti jej ohodnotili známkou 2. Z komentáře vyplynulo, že respondenti oceňují především schopnost zaujmout, zajímavý a záživný výklad a označili je za prostě super. Otázka č. 9 se zabývala školícími materiály. K této otázce se drtivá většina respondentů nevyjádřila. Někteří respondenti uvedli, že byly vyhovující či dostačující anebo, že je lektor zašle. Otázka č. 10 dávala prostor pro další komentář. Respondenti uváděli následující komentáře: celková spokojenost, seminář mi splnil očekávání, bylo to výborné, opravdu fajn seminář, je vidět profesionál, nadšení, moc se mi to líbilo. 30

31 Závěr: Celkově lze říci, že závěrečné hodnocení z těchto tří kurzů koresponduje s výsledky všech ostatních kurzů. V rámci těchto tří kurzů se negativní hodnocení prakticky nevyskytovalo a opět zde vynikalo hodnocení Modulu 3 sebeobrana. Tomu odpovídalo i hodnocení celkového dojmu z kurzu, všichni respondenti se nacházeli v pozitivní škále hodnocení, dokonce 19 respondentům kurz předčil jejich očekávání. V rámci tohoto hodnocení byla výtěžnost otázek nevalná, respondenti odpovídali ve všeobecné rovině a prakticky se všemi atributy byli spokojeni. V rámci výuky by pouze jedna respondentka doplnila ukázku sebeobrany od profesionálů a dále se už žádný respondent blíže nevyjádřil. Na otázku Co byste nechtěl/a opakovat a proč? žádný z respondentů neodpověděl, což nahrává celkovému hodnocení a spokojenosti s kurzem. 31

32 6. Návrhy a doporučení Cílem závěrečné evaluace by mělo být shrnutí přínosu vzdělávacích aktivit jako celku, ale také i jednotlivých modulů. Doporučení vyplývající z hodnocení jsou prakticky totožná s předcházejícími hodnoceními a můžeme je shrnout do těchto bodů: Přehodnotit harmonogram konání kurzů, zvážit konání kurzů v období prázdnin a dovolených. Zmenšit dlouhé prodlevy mezi jednotlivými moduly a spíše je přizpůsobit chodu jednotlivých organizací. Několika měsíční prodlevy mezi jednotlivými moduly byly respondenty hodnoceny negativně. Dále bylo účastníky kurzů požadováno zkrácení či sloučení některých teoretických modulů, konkrétně M1 a M2, ve kterých se dle slov respondentů opakují stejné informace a považují tak časovou dotaci za nadhodnocenou. Zaměřit vzdělávací kurzy dle odborností cílových skupin a zohlednit jejich specifika (zdravotničtí x sociální pracovníci). Cílové skupiny vzájemně neslučovat v rámci konání kurzu. Zvláštní přístup vyžadují především pracovníci ZZS a pracovníci psychiatrických oddělení. Tyto skupiny patří k jedněm z nejčastěji ohrožených v rámci napadení a neměly by se opomíjet i v rámci zaměření výuky na jejich specifika. Doplnění výuky videomateriálem, ukázkami řešení konkrétních rizikových situací. Tento požadavek se opakoval prakticky ve všech modulech neustále. Dalším požadavkem respondentů bylo doplnění výuky větším podílem praxe oproti teorii. V rámci Modulu 3 sebeobrany respondenti vyžadují dlouhodobější charakter konání kurzu tak, aby si byli schopni získané dovednosti adekvátně zažít a v případě potřeby i použít. Třídenní kurz považují za fyzicky náročný a nedostatečný. Požadavek, který se objevil v rámci závěrečného hodnocení, bylo zařadit do výuky právní stránku použití prostředků sebeobrany vůči pacientovi. Respondenti uváděli, že mají obavu získané dovednosti z oblasti sebeobrany použít, jelikož se obávají právního postihu plynoucího v případě žaloby pacienta. Bylo by tedy vhodné do výuky zařadit alespoň malý blok právního 32

33 Evaluace projektu závěrečná zpráva 2011 minima, který by respondenty seznámil s jejich právy a možnostmi bezúhonného použití sebeobrany. I nadále přibližovat kurzy účastníkům a konat je co nejblíže jejich pracovišti. Tento jev je velmi pozitivně hodnocen a bylo by vhodné v tomto i nadále pokračovat. Doplnit výuku o základní školící materiály, které by byly účastníkům poskytnuty alespoň ovou formou. Ideální by ovšem bylo zasílat materiály předem či jim rozdat vytištěné materiály, aby si účastníci během výuky mohli doplňovat vlastní poznámky do textu. Tento požadavek se opakovaně objevoval v rámci negativních komentářů ze strany respondentů v rámci všech hodnocení. Naopak velmi pozitivně byl hodnocen Modul 3 Základy Sebeobrany, který byl nejlépe hodnoceným v rámci všech modulů, jediná připomínka, která zazněla od respondentů, bylo dovybavit tělocvičnu žíněnkami, tak aby byl dostatečný počet vzhledem k počtu účastníků. Individuální přístup. Bylo by vhodné individuálně přizpůsobit výuku v rámci jednotlivých organizací či pracovišť a některé body či teoretické okruhy specifikovat k problematice jednotlivých organizací. Jako vhodné řešení se jeví lektorování pracovníkem organizace, který zná problémy daného zařízení a je schopný adekvátně řešit konkrétní situace přímo na míru pracovišti. Ze zpracování a vyhodnocení dotazníků vyplývá, že realizované moduly jsou na dobré úrovni až na drobné nedostatky, které jsou nedílnou součástí každé realizace projektu. Vzdělávací kurzy ve sledovaném období ve většině případů splnily očekávání účastníků. Tím tak došlo k naplnění předpokladů a cílů projektu. 33

34 7. Zdroje Tištěné materiály [1] ŽADATEL A PARTNER PROJEKTU. Projektová žádost. [cit ]. [2] Získané dotazníky od respondentů 8. Přílohy [1] Evaluační dotazník HMC 34

35 Posilování sociálního dialogu s důrazem na zvládání krizové situace při vzniku násilí na pracovištích, zejména zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb. Registrační číslo CZ.1.04/1.1.01/ Příloha č. 1 Hodnocení výuky cílové skupiny místo. datum.. modul. Děkujeme za Váš čas. Váš názor nám pomůže zlepšit kvalitu a přínos projektu pro prevenci násilí. 1) Celkový dojem z kurzu: /zakroužkujte Váš názor/ předčil očekávání splnil mé představy průměr lze vylepšit zklamání 2) Naučil/a jsem se něco nového, co uplatním v praxi: /zakroužkujte/ určitě ano spíše ano nejsem si jist spíše ne určitě ne Pokud ano, co konkrétně?... 3) Použité metody a modely mi pomohly pochopit danou problematiku: určitě ano spíše ano nejsem si jist spíše ne určitě ne 4) Co konkrétně se Vám líbilo?... 5) Co už byste nechtěl/a opakovat a proč?... 6) Co jste postrádal/a?... 7) Jak byste ohodnotil/a lektora? (1 = nejlepší) Komentář:... 9) Výukové materiály:... 10) Další komentář:... 35