Matematický model poloprovozního reaktoru pro odstranění VOC

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Matematický model poloprovozního reaktoru pro odstranění VOC"

Transkript

1 Mtemtcký model oloovozního ektou o odstnění VOC Bumme Vldmí, Leštnský Pvel,, Jech Dvd Ústv ocesního nženýství, Vysoké učení techncké v Bně,echncká 896/, Bno, Česká eublk; e-ml: bumme@fme.vutb.cz Insttut envonmentálních technologí, VŠB U Ostv, 7. lstodu 5/7, 78 Ostv- Poub, Česká eublk Souhn Po oloovozní exementální jednotku n ktlytckou oxdc VOC byl vytvořen mtemtcký model ektou uvžující změnu složení vlstností lynu vlvem oxdčních ekcí, náůst teloty vlvem oxdčních ekcí její okles vlvem teelných ztát dále změnu tlku vlvem tlkových ztát n syném ktlytckém lož. V říde dostunost nfomcí o ktlyzátou knetckých dt oxdovných VOC je možné oužít tento model o návh množství ktlyzátou technologcký návh ktlytckého lože. Klíčová slov: VOC, ctlytc oxdton, knetcs, ctlyst Úvod Emse těkvých ognckých látek (VOC) vznkjí obvykle v ámc zcování suovn v chemckých závodech, ř ác s lky, bvm obecně s ozouštědly. Výskyt VOC v odlynech je nutno v těchto technologí edukovt tk, by byly slněny emsní lmty o vyuštění do tmosféy. Ktlytcká oxdce je metodou, kteou je možné dosáhnout úso v odobě slovného lv, neboť oužtím vhodného ktlyzátou o oxdc VOC dochází k význému snížením teloty ozkldného ocesu. Po stnovení velkost ktlytcké nálně v ektou, se v x čsto vychází z dooučených hodnot objemového ztížení ktlyzátou (ostoových ychlostí), kteé oskytuje dodvtel ktlyzátou n zákldě svých vlstních lbotoních knetckých exementů. Po jednoduché modelování ktlytcké oxdce je vhodné oužít model tubkového dbtckého ektou s ístovým tokem. Použtí knetckého modelu oot ostoové ychlost nám dovoluje výočet složení ekční směs v jednotlvých místech ektou ř ůzných odmínkách, n duhou stnu vyžduje zvolení vhodného tvu ychlostní ovnce znlost knetckých dt (ktvční enege, ředexonencální fkto, řád ekce). Rekce ktlytcké oxdce uhlovodíků jsou čsto osovány ychlostní ovncí. řádu o nevtnou ekc (heodoe, 8). Ncméně okud je k dsozc vhodný lbotoní ekto o měření, je možné ád ekce uřesnt získt knetcká dt v ucelené fomě: řád ekce o VOC, ředexonencální fkto, ktvční enege. Vytvořený model slouží o os ktlytcké oxdce VOC v ostveném oloovozním zřízení, vz ob., o zvolené VOC (toluen, etnol, ceton) metn. Vytvoření model tedy slouží jko omocný směodtný nástoj o návh lně-ovozní lkce ktlytcké oxdce VOC. estování ktlytcké oxdce n oloovozní jednotce řed smotným ojektem nstlcí ektou v ovozu vede k mnmlzc zk nvestce do této technologe, nebo mnmálně k úsoře čsu ř otmlzc ovozu tkového zřízení.

2 Ob. : Půřez oloovozním ektoem o ktlytckou oxdc VOC Mteál metody Vyjádření ekční ychlost Po model byl oužt mocnnový ty ychlostní ovnce. Vlv teloty n ekční ychlost může být vyjádřen omocí ychlostní konstnty, kteou můžeme vyočíst omocí Ahenovy ovnce: k EA R A e () Potože víme, že oxdční ekce VOC jsou exotemcké, je nutno uvžovt s dbtckým ohřevem ektou. [db.] () ekce Stueň konveze lze vyjádřt jko odíl zegovného látkového množství zvolené složky k ůvodnímu látkovému množství této složky: c c x () c Pokud vyjádříme ekční ychlost v závslost n cálních tlcích jednotlvých ektntů, můžeme oužít vzth: n m k (4) b Uvžováním vního řádu u VOC nultého řádu u kyslíku (heodoe, 8), můžeme ovnc (4) změnt n tv, kteý odovídá ekční ychlost monomolekulání nevtné ekce: k y (5) Blnce složek lynu bude: dn [mol.s -.kg_ct - ] (6) dw

3 Oxdční ekce jsou osuzovány jko ekce nevtné, oto vlv temodynmcké ovnováhy n ekční ychlost byl znedbán. Enegetcká blnce fyzkálně-chemcké vlstnost lynů Po vstuní dt (složení ůtok lynu, vstuní telot tlk v ektou, množství ktlyzátou od.) byly oužty exementálně nměřené dt z oloovozní jednotky n ob.. Vstuní dt jsou shnut v tb.. Poloovozní jednotk nemůže být oužt o získání knetckých dt (Bumme et l., 6) (ktvční enege, ředexonencální fktoy, řád ekce) o ktlyzátoy sledovné těkvé ogncké látky. Poto byl snh o získání knetckých dt z ltetuy o ktlyzátoy odobného tyu, ktvních složek, množství ktvní složky, sledovné VOC mocnnový ty modelu. Knetcké dt jsou v ltetuře uváděny s ůzným jednotkm, oto bylo nutno konstnty ozměově sjednott. Nneštěstí se obvykle v ublkovné ltetuře neovede dohledt knetcká dt římo o testovný ktlyzáto záoveň je výočet velce ctlvý n zdná knetcká dt, tkže získné výsledky se budou vděodobně od výsledků získných exementem znčně lšt vldce modelu je tímto ztížená. Získné knetcké dt z ltetuy jsou shnuty o toluen v tb.. b. : Exementálně získná dt oužt jko vstuní dt o model složení lynu (molání zlomky) y EXPERIMEN toluen,9 [-] CO,474 [-] CO, [-] O,6 [-] H O, [-] N blnce [-] ktlyzáto (syný) EnvCt 5568 SPH 4-6mm (Pt/Al O,CeO ) celková hmotnost ktlyzátou w_ct_mx,675 [kg] nomálový ůtok lynu V N 4, [m N /h] b. : Knetcké dt získné z ltetuy Polutnt Předexonencální fkto Aktvční Ktlyzáto Auto,Refeence A enege E mol s P kg ct J mol toluen Pt/Al O (Rdc et l., 4) toluen 4,8 88 Pt/CeO ZO B O /Al O (Msu et l. ) toluen 47,4 6 Pt/CeO ZO B O /Al O (Msu et l. ) toluen 5,57 4 Pt/CeO ZO B O /Al O (Msu et l. ) toluen, Pt/Al O (Odonez et l., )

4 Byly uvžovány následující oxdční ekce: metn: CH 4 O CO HO (7) toluen: H 9 O 7 CO H O (8) etnol: ceton: C7 8 4 CH6O O CO H CH6O 4 O CO H O (9) O () Změn ekční entle ř chemckých ekcích se řídí odle Hessov zákon: H H H f odukty () ektnty f elotní závslost změny stnddní ekční entle je vyjádřen Kchhoffovým zákonem, zde v ntegálním tvu: H H c d H H 98 c d Polynomcký ozvoje 98 () () c jejch koefcenty byly získány o jednotlvé složky z ůzných zdojů (NIS, ), (Jelínek, 986), (Rz, 5). Získáme koefcenty ozvoje esektující stechomet ekce: A ; B... (4) A B ozdíl měného tel oduktů výchozích látek se bude ovnt (uveden říkld o tv c ozvoje ze zdoje (NIS, )): A B C D (5) c Anlogcky získáme ozdíl měného tel o jné tvy olynomckých ozvojů. Po ntegc má ovnce o výočet stnddní změny ekční entle tv (nlogcky bylo odvozeno o jné tvy c ozvojů): ( 98,5 ) ( 98,5 ) H H A ( 98,5) B C 98,5 4 ( 4 98,5 ) D (6) 4 Entl složek lynu entl lynní směs získáme odle vzthů: c d y (7) (8) sm Poces ktlytcké oxdce vyžduje ouze nízké tlky (blízké tmosféckému tlku), oto o tyto covní odmínky je ostčující oužtí stvové ovnce deálního lynu: V n R (9) Z ovnce deálního lynu dostneme vzth o výočet hustoty lynu: M st () R Střední molekulová hmotnost lynu je defnovná jko: M st n y M Po otřeby výočtu někteých fyzkálně-chemckých vlstností lynu (vskozt, teelná vodvost, molekulová hmotnost, hustot od.), byl oužt směs složená ouze z mjotních netních složek lynu (CO, CO, H O s doočtem N do %) bez složek, kteé se účstní ekce. Jejch koncentce je znedbtelná n fyzkálně-chemcké vlstnost mjí mnmální vlv. ()

5 Po výočet vskozt složek lynu ř dné telotě byly z tbelovných dt vytvořeny závslost vskozt n telotě ve tvu: A + B + C (), Vskozt směs byl očítán odle vzthu: [P.s] () y, Po výočet teelných vodvostí složek lynu ř dné telotě byly z tbelovných dt vytvořeny závslost teelných vodvostí n telotě ve tvu: A + B + C D (4), eelná vodvost směs byl očítán odle vzthu (Pey, 8): y, M (5) y M eelná kct směs v dném koku: dc c, n [J.K -.s - ] (6) Náůst teloty ekční směs ekcí: d, ( H, ( ) ( )) [K.kg_ct - ] (7) dw ( c n ), Po výočet teelných tlkových ztát bylo nutno vyočítt dlší mety lynu: Reálný ůtok lynu: n R V el [m.s - ] (8) Rychlost lynu: Vel w [m.s - ] Aekto (9) Reynoldsovo číslo: d. ct w Re [-] () Po výočet koekce teelných ztát n délkovém elementu dl es. lošném elementu ds byl uvžován ozdíl mez telotou stěny ektou lynu K, telot okolí 5 C (98,5 K). Po vedení řestu tel mteálem bylo uvžováno s W.m -.K -, což je řblžná hodnot o oužtou ocel.454 (C 8 % N,5 %) tloušťkou lechu d, m dále s, 95 W.m -.K - o oužtou zolc Sbl o tloušťce d, m. Po součntel řestuu tel o vzduch byl zvolen hodnot 5 W.m -.K -. dv sbl Objemový element ektou o ntegční kok je: dw ct [m ct] () ct Délkový element ektou: dv dl [m] () A ekto Plošný element ektou: ocel ocel sbl

6 ds 4 dl [m ] () d ekto Výočet bezozměných ktéí o výočet součntele řestuu tel o slny: Pndtlovo číslo: c, kg P [-] (4), slny Gshofovo číslo: dekto g G [-] (5) Vzhledem k tomu, že se ohybujeme v oblst lmnáního oudění (Re<), výočet Nusseltov čísl záleží n tom, zd se ultňuje volná konvekce. Pokud se volná konvekce význmně ultňuje (G.P >. 5 ), tk se Nusseltovo číslo vyočte odle vzthu:, Nu,74 (Re P), ( G P) (6) Pokud se volná konvekce význmně neultňuje, tk se Nusseltovo číslo vyočte odle vzthu:, dekto Nu,86 (Re P ) [-] l (7) ekto kde w je vskozt ř telotě stěny, hodnot oměu w byl odhdnut n,9. w Dále byl vyočítán součntel řestuu tel o slny odle vzthu: Nu slny - - slny W m K dekto (8) Součntel řestuu tel byl očítán odle vzthu: - - k W m K (9) docel dsbl slny ocel sbl vzduch eelné ztáty n délkovém elementu dl budou: dq k W (4) ztáty ds okol Byl sočítán telot směs o teelných ztátách dq ztáty out k ds msm c, sm, kg okles teloty díky teelným ztátám n kokovém elementu dw es. dl nebo ds d ztáty out K (4) K (4) Rekto je veden v odtlku hnním tlkového vzduchu ejektoem. Byly očítán říůstek tlku vlvem tlkových ztát n syném ktlytckém lož. Po výočet tlkových ztát byl oužt vzth odle Levy (Pey, 8): L f m G D n s n P m Byl vyočten tlková ztát v ntegčním koku (dw): d lekto dw d ct L P (44) dw W ct,mx (4)

7 Algotmus vytvořeného modelu Model ektou byl vytvořen v ogmu Mtlb. V modelu byly dfeencální ovnce o výočet změny složení, teloty tlku řešeny numeckou ntegcí s kokem dw (hmotnost ktlyzátou). Všechny telotně závslé oměnné (hustot, vskozt, teelné kcty, teelné vodvost, entle ) byly očítány v kždém koku o nově získnou telotu esektující ohřev vlvem oxdčních ekcí teelné ztáty ektou. Postu výočtu je uveden n následovných stánkách. VSUP VLOŽENÍ DA A KONSAN knetcké dt stechomete oxdčních ekcí molekulové hmotnost složek lynu očáteční složení lynu očáteční střední molekulová hmotnost A ; E zdání Mw zdání zdání y, zdání Mwst, VLASNOSI KAALYICKÉ LOŽE A KAALYZÁORU množství ktlyzátou w zdání ůmě ektou měná hmotnost ktlyzátou výšk lože ktlyzátou oozt ktlyzátou velkost částc ktlyzátou d ct _ ct mx zdání zdání l ct zdání zdání d zdání POČÁEČNÍ PODMÍNKY zčátek lože W zdání nomálový ůtok lynu V zdání telot n zčátku lože zdání očáteční tlk zdání ntegční kok (hmotnost ktlyzátou) d w, ct zdání očáteční látkové toky n, očáteční entle složek lynu ( ) očáteční entle směs SUM ( ) teelná kct směs, ( ) ct ct c SUM hustot směs sm( ) vskozt směs sm( ) součntel teelné vodvost sln ( sl )

8 INEGRACE V CYKLU VÝPOČE POČÁEČNÍCH HODNO ychlostní konstnty ekční ychlost změn látkových toků k dn PŘÍRŮSEK EPLOY VLIVEM REAKČNÍHO EPLA A POKLES EPLOY VLIVEM EPELNÝCH ZRÁ teelné kcty, ( ) ekční tel dh ( ) teelná kct směs dc ( ) náůst teloty vlvem oxdčních ekcí d, dw hustot směs sm( ) vskozt směs sm( ) součntel teelné vodvost sln ( sl ) eální ůtok lynu V el ( ) Reynoldsovo číslo Re střední molekulová hmotnost Mw teelné ztáty n ntegčním koku c st dq telotní ztáty n ntegčním koku d ztáty nová teloty směs LAKOVÉ ZRÁY hm. ůtok vztžený n ůtočnou lochu G modfkovné Reynoldsovo číslo Re ztáty met n n modfkovný třecí koefcent f tlková ztát tlková ztát n ntegčním koku m m / L / dw nový tlk směs ULOŽENÍ DA V DANÉM KROKU nové látkové toky nové složení směs (molání zlomky) nová střední molekulová hmotnost nové entle složek lynu nová entle směs nová teelná kct směs nový stueň konveze ekcí n y st Mw SUM c, SUM x... PŘÍRŮSEK KAALYZÁORU O INEGRAČNÍ KROK W ct W ct dw Pokud látkové množství odstňovných látek kleslo n nulu, byl cyklus ředčsně ukončen. Výsledky dskuze ct

9 Gs temetue [ C] Pessue [P] CO concentton [-] HO concentton [-] VOC mole fcton [-] O concentton [-] Rte [mol.s-.kg ct-] VOC conveson [-] Byl vytvořen mtemtcký model tubkového dbtckého ektou s ístovým tokem, o vyočet ktlytcké oxdce vybných VOC. Dt získná z modelu byl oovnán s exementálním údj získným n oloovozní jednotce ktlytcké oxdce. Otmální by bylo získání knetckých dt o sledovné ktlyzátoy VOC n mkoektou oužtí těchto dt o model. Byl oužt ktvční enege o ty ktlyzátou se stejným nosčem ktvní složkou odle (Rdc et l., 4). Výsledky modelu jsou ukázány n ob., ob. ob. 4 o toluen methne toluene. ethnol cetone Ctlyst weght [kg].5 x - methne.5 toluene ethnol cetone Ctlyst weght [kg] Ob. : Půběh konveze ekční ychlost VOC v ktlytckém lož model x -.5 methne toluene ethnol cetone.5.4. O Ctlyst weght [kg] Ctlyst weght [kg]..6.5 CO Ctlyst weght [kg].5 HO Ctlyst weght [kg] x 4 essue temetue Ctlyst weght [kg] Ctlyst weght [kg] Ob. : Půběh koncentcí složek lynu, teloty tlku model

10 Cummulted lost temetue [K] Flue gs theml conductvty [W.m-.K-] Gs Mw [kg.kmol-] Gs vscosty [P.s] Gs enthlhy [J/mol] Gs c [J.mol-.K-].5 x Ctlyst weght [kg] Ctlyst weght [kg].5 x Ctlyst weght [kg] Ctlyst weght [kg] Ctlyst weght [kg] Ctlyst weght [kg] Ob. 4: Půběh vlstností lynu telotních ztát model Exementálně nměřené mety jko je konveze VOC, výstuní telot tlková ztát ektou byly oovnány s výstuy nvženého modelu ektou. Poovnání těchto metů je shnuto v tb. 4. b. 4: Poovnání výstuních metů model vs exement EXPERIMEN MODEL konveze VOC x,98 [-],9986 [-] očáteční telot IN 4,8 [ C] 67,95 [K] 4,8 [ C] 67,95 [K] výstuní telot OU 44, [ C] 7,5 [K] 454, [ C] 77,5 [K] EXPERIMEN MODEL očáteční tlk 99 7 [P] 99 7 [P] konečný tlk OU [P] [P] tlková ztát lože d 49 [P] 9 [P]

11 Závě Byl nvžen model o dbtcký ekto s ístovým toku lynu zhnující teelné ztáty řes konstukc ektou. Po ověření sávnost modelu byly ovedeny sovnávcí exementy. Exementální odmínky (složení lynu, ůtok, vstuní telot tlk do ektou) byly oužty jko vstuní dt výočetního modelu. Výsledky o ktlytcké slování toluenu jsou v dobé shodě s nměřeným výsledky. Exementálně zjštěná tlková ztát ektou je vyšší než tlková ztát z modelu, le to mohlo být zůsobeno umístěním odběových bodů o dfeenční tlkomě. y nejsou umístěny římo n vstuu do výstuu z ktlytckého lože. Po model ektou v oloovozním měřítku jž není možné znedbt teelné ztáty konstukcí ektou, otože by teloty získné z modelu bez uvžování teelných ztát byly znčně ndhodnocené, co ovlvňuje smozřejmě smotnou konvez sledovných VOC. Poděkování ento článek byl vytvořen v ámc ojektu LO z fnnční odoy MŠM v ámc Náodního ogmu udžtelnost I, ve soluác n ojektu Centum kometence o enegetcké využtí oddů E. Ltetu HEODORE, Lous. A olluton contol equment clcultons. Hoboken, N.J.: John Wley, c8, x,. ISBN NIS WebBook Cheme. NIS. NIS Stndd Refeence Dtbse Numbe 69 [onlne]. c [ct ]. Dostuné z: htt://webbook.nst.gov/chemsty/ JELÍNEK, J. Výzkum vývoj modenzovných bloků konveze metnu - dooučené ostuy o výočet látkových vlstností: Výzkumná záv č. //86. Bno: VÚCHZ Bno, 986. RIAZI, M. R. Chctezton nd oetes of etoleum fctons. W. Conshohocken, PA: ASM Intentonl, 5. ISBN PERRY, Robet H. Don W. GREEN. Pey's chemcl engnees' hndbook. 7th ed. /. New Yok: McGw-Hll, c8. ISBN BRUMMER, Vldmí, Dvd JECHA, omáš OSIČKA Pvel LEŠINSKÝ. Měření knetky oxdce VOC n oškozeném syném ktlyzátou Pt-Pd/AlO. In: VIP 6. Hustoeče: CEMC, 6, (-9). ISBN RADIC, Nend, Bosko GRBIC An ERLECKI-BARICEVIC. Knetcs of dee oxdton of n-hexne nd toluene ove Pt/AlO ctlysts. Aled Ctlyss B: Envonmentl. 4, 5(), DOI:.6/j.ctb.4... ISSN 967. Dostuné tké z: htt://lnknghub.elseve.com/eteve//s967444x MASUI, oshyuk, Hyto IMADZU, Noto MASUYAMA Nobuhto IMANAKA. otl oxdton of toluene on Pt/CeO ZO BO/γ-AlO ctlysts eed n the esence of olyvnyl yoldone. Jounl of Hzdous Mtels., 76(-), 6-9. DOI:.6/j.jhzmt ISSN Dostuné tké z: htt://lnknghub.elseve.com/eteve//s ORDÓÑEZ, Slvdo, Lsdo BELLO, Hemno SASRE, Robeto ROSAL enndo V. DÍEZ. Knetcs of the dee oxdton of benzene, toluene, n-hexne nd the bny mxtues ove ltnum on γ-lumn ctlyst. Aled Ctlyss B: Envonmentl., 8(), DOI:.6/S96-7()6-X. ISSN 967. Dostuné tké z: htt://lnknghub.elseve.com/eteve//s9676x

Matematický model poloprovozního reaktoru pro odstranění VOC

Matematický model poloprovozního reaktoru pro odstranění VOC Mtemtcký model poloprovozního rektoru pro odstrnění VOC Brummer Vldmír 1, Leštnský Pvel 1,, Jech Dvd 1 1 Ústv procesního nženýrství, Vysoké učení techncké v Brně,Techncká 896/, 616 69 Brno, Česká republk

Více

Významnou roli mohou hrát kinetické faktory!!!!!

Významnou roli mohou hrát kinetické faktory!!!!! 5. CHEMICKÉ ROVNOVÁHY Temodynmk umožňuje ředovědět, může-l ekce obíht sontánně vyočítt ovnovážné složení z ůzných odmínek zjt, je-l výhodnější ovádět dnou ekc z vyšších nebo nžších telot, z vyšších nebo

Více

První výraz na pravé straně rovnice se označuje jako standardní reakční Gibbsova energie r G o. ν ln a

První výraz na pravé straně rovnice se označuje jako standardní reakční Gibbsova energie r G o. ν ln a Rekční ztem vnvážná knstnt Rekční ztem je vzth mez ekční Gbbsvu enegí slžením ekční směs ř zvlené teltě Tent vzth získáme dszením výzu chemcký tencál d vnce µ µ + RT ln G µ P becnu ekc G G µ L symblzuje

Více

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní. Dynamická pevnost a životnost & Mezní stavy konstrukcí - Jur II. Dynamická pevnost a životnost

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní. Dynamická pevnost a životnost & Mezní stavy konstrukcí - Jur II. Dynamická pevnost a životnost České vysoké učení technické v Pze Fkult stojní Dynmická evnost životnost & Mezní stvy konstukcí - Ju II. Dynmická evnost životnost Ju II Miln ůžičk Jos Juenk Mtin Nesládek Poděkování: Děkuji of. Ing.

Více

V. Soustavy s chemickou reakcí dokončení

V. Soustavy s chemickou reakcí dokončení V. Soustavy s chemckou eakcí dokončení Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 1 5.5 Chemcká ovnováha vatných eakcí c A c R c B c S c A(t) c B(t) c R(t) c S(t) c AEQ c BEQ c REQ c SEQ c

Více

Termodynamický popis chemicky reagujícího systému

Termodynamický popis chemicky reagujícího systému 5. CHEMICKÉ ROVNOVÁHY Všechny chemcké rekce směřují k dynmcké rovnováze, v níž jsou řítomny jk výchozí látky tk rodukty, které všk nemjí jž tendenc se měnt. V řdě řídů je všk oloh rovnováhy tk osunut ve

Více

5.1 Termodynamický popis chemicky reagujícího systému

5.1 Termodynamický popis chemicky reagujícího systému 5. CHEMICKÉ ROVNOVÁHY Všechny chemcké rekce směřují k dynmcké rovnováze, v níž jsou řítomny jk výchozí látky, tk rodukty, které všk nemjí jž tendenc se měnt. V řdě řídů je všk oloh rovnováhy tk osunut

Více

Aplikované chemické procesy

Aplikované chemické procesy Aplkované chemcké pocesy Blance eaktoů Chemcký eakto Základní ysy chemckého sou učovány těmto faktoy: způsob přvádění výchozích látek a odvádění poduktů, způsob povádění eakce (kontnuální nebo dskontnuální)

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5. Příklad V komresoru je kontinuálně stlačován objemový tok vzduchu *m 3.s- + o telotě 0 * C+ a tlaku 0, *MPa+ na tlak 0,7 *MPa+. Vyočtěte objemový tok vzduchu vystuujícího z komresoru, jeho telotu a říkon

Více

PZP (2011/2012) 3/1 Stanislav Beroun

PZP (2011/2012) 3/1 Stanislav Beroun PZP (0/0) 3/ tanislav Beroun Výměna tela mezi nální válce a stěnami, telotní zatížení vybraných dílů PM elo, které se odvádí z nálně válce, se ředává stěnám ve válci řevážně řestuem, u vznětových motorů

Více

a i r r dg = Σµ i dn i [T, p] T V T p integrace pro r H = konst, r H = a + bt, r H = a + bt + ct 2 rozsah reakce stupeň přeměny i i

a i r r dg = Σµ i dn i [T, p] T V T p integrace pro r H = konst, r H = a + bt, r H = a + bt + ct 2 rozsah reakce stupeň přeměny i i (T): dg Σµ dn [T, ] G G + TΣ ν R ln,mmo ovnováhu R ν ln, v ovnováze R ln ( ) F R Tln G TΣ T ln T H RT ntege o H kon, H + bt, H + bt + T ln T V U RT (): ln V RT T Rovnovážná konnt z exementálníh dt: ϕ γ

Více

Chemické reaktory. Chemické reaktory. Mikrokinetika a Makrokinetika. Rychlost vzniku složky reakcí. Rychlost reakce

Chemické reaktory. Chemické reaktory. Mikrokinetika a Makrokinetika. Rychlost vzniku složky reakcí. Rychlost reakce » Počet fází» homogenní» heteogenní (víefázové)» Chemká eake» nekatalytké» katalytké» boeaktoy (fementoy)» Chaakte toku» deálně míhané» s pístovým tokem» s nedokonalým míháním Mkoknetka a Makoknetka» Výměna

Více

E = 1,1872 V ( = E Cu. (γ ± = 0, ,001 < I < 0,1 rozšířený D-H vztah)

E = 1,1872 V ( = E Cu. (γ ± = 0, ,001 < I < 0,1 rozšířený D-H vztah) GALVANICKÉ ČLÁNKY E = E red,rvý E red,levý E D = E red,rvý E ox,levý E D G = z E E E S = z = z T E T T Q= T S [] G = z E rg E E rs = = z, r rg T rs z = = T E T T T E E T T ν i E = E ln i z i mimo rovnováhu

Více

Téma 6 Spojitý nosník

Téma 6 Spojitý nosník Stvení mechnik.očník kářského studi AST Tém Sojitý nosník Zákdní vstnosti sojitého nosníku Řešení sojitého nosníku siovou metodou yužití symetie sojitého nosníku Kted stvení mechniky Fkut stvení ŠB - Technická

Více

V případě plynných látek mohu tuto rovnovážnou konstantu přepočítat na rovnovážnou konstantu tlakovou (dosazuji relativní parciální tlaky):

V případě plynných látek mohu tuto rovnovážnou konstantu přepočítat na rovnovážnou konstantu tlakovou (dosazuji relativní parciální tlaky): 1 vičení 9 hemiká ovnováh Definie ovnovážné konstnty: A + B + D B A D ] [ ] [ ] [ ] [ Toto je konentční ovnovážná konstnt, oszuji ovnovážné eltivní molání konente látek, tey konente, kteé mjí látky ve

Více

Téma 5 Spojitý nosník

Téma 5 Spojitý nosník Stvení mechnik.očník kářského studi AST Tém 5 Spojitý nosník Zákdní vstnosti spojitého nosníku Řešení spojitého nosníku siovou metodou yužití symetie spojitého nosníku Kted stvení mechniky Fkut stvení

Více

ň ú Ě É Ř ď ú ú ú ú Č Č Č Č ú ú ú ú Ú ú ú Ú ú ú Ú ú ú ň ú ú ú Ť ú ň ú ť ú ť ú ú ú ť ú ň ú ú Ú Č ú ť ú ú Ď ú ú Ú ú ú ú Ý ú ň ť Ř ť Ř ť ť Ř ť ť ť ť Ý Ž ť ť ť ť ň ť Ř ť É ť ť ňů Ý ť Č ú ť ť Ů ť ť ú Ý ť ť

Více

Hmotnostní tok výfukových plynů turbinou, charakteristika turbiny

Hmotnostní tok výfukových plynů turbinou, charakteristika turbiny Hotnostní tok výfukových lynů tubinou, chaakteistika tubiny c 0 c v v Hotnostní tok tubinou lze osat ovnicí / ED cs /ED je edukovaný ůtokový ůřez celé tubiny Úloha je řešena jako ůtok stlačitelné tekutiny

Více

( t) ( t) ( ( )) ( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky I. Předpoklady: 7308

( t) ( t) ( ( )) ( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky I. Předpoklady: 7308 731 Vzdálenost odu od římky I Předokldy: 7308 Pedgogiká oznámk: Pokud máte málo čsu, můžete odvodit vzore ez smosttné ráe studentů oužít některý z říkldů z dlší hodiny Tím jednu ze dvou hodin ro vzdálenost

Více

Algebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t.

Algebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t. 9 očník - lomený lgeický vý, lineání ovnice nenámo ve jmenovteli Lomený lgeický vý Lineání ovnice nenámo ve jmenovteli Doočjeme žákům okovt voce t ( ) od úv vý n očin Lomený vý Číelné vý jo vý v nichž

Více

Regresní lineární model symboly

Regresní lineární model symboly Lneární model, Dskrmnační analýza, Podůrné vektory Regresní lneární model symboly Použté značení b arametry modelu (vektor ) očet atrbutů (skalár) N očet říkladů (skalár) x jeden říklad (vektor ) x -tá

Více

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x. KMA/MAT Přednášk cvičení č. 4, Určitý integrál 6. 7. březn 17 1 Aplikce určitého integrálu 1.1 Počáteční úvhy o výpočtu obshu geometrických útvrů v rovině Úloh 1.1. Vypočtěte obsh obrzce ohrničeného prbolou

Více

Téma 5 Spojitý nosník

Téma 5 Spojitý nosník Sttik stveních konstukcí..očník kářského studi Tém 5 Sojitý nosník Zákdní vstnosti sojitého nosníku Řešení sojitého nosníku siovou metodou yužití symetie sojitého nosníku Příčinkové čáy nhodié ztížení

Více

Výpočet planetových soukolí pomocí maticových metod

Výpočet planetových soukolí pomocí maticových metod Česé Vysoé Učeí Techcé v ze Fult stojí Techcá 4, h 6, 166 07 Výočet letových souolí omocí mtcových metod Výzumá záv áce byl odoová Výzumým cetem Josef Bož Záv č.: Z 02-07 Auto: Gbel Achteová Se, 2002 1

Více

Kinetika spalovacích reakcí

Kinetika spalovacích reakcí Knetka spalovacích reakcí Základy knetky spalování - nauka o průběhu spalovacích reakcí a závslost rychlost reakcí na různých faktorech Hlavní faktory: - koncentrace reagujících látek - teplota - tlak

Více

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6 Entalická bilance výměníků tela Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní

Více

VYVAŽOVÁNÍ VNĚJŠÍCH ÚČINKŮ ZPŮSOBENÝCH SETRVAČNÝMI SILAMI OD ROTAČNÍCH A POSUVNÝCH HMOT

VYVAŽOVÁNÍ VNĚJŠÍCH ÚČINKŮ ZPŮSOBENÝCH SETRVAČNÝMI SILAMI OD ROTAČNÍCH A POSUVNÝCH HMOT VYVAŽOVÁNÍ VNĚJŠÍCH ÚČINKŮ ZPŮSOBENÝCH SETRVAČNÝMI SILAMI OD ROTAČNÍCH A POSUVNÝCH HMOT Předěte vyvažování jsou sekundání síly vyvolané účinky ohybujících se hot otačních a osuvných. Fo Setvačná síla otačních

Více

Způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie

Způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie Příloha č. 2 k vyhlášce č. 439/2005 Sb. Zůsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu teelné energie Maximální množství elektřiny z kombinované výroby se stanoví zůsobem odle následujícího

Více

Účinnost spalovacích zařízení

Účinnost spalovacích zařízení Účnnost saloacích zařízení o ředmět Saloání a saloací zařízení of. Ing. ael Noskeč, CSc Saloací zařízení slouží k tansfomac chemcky ázané enege al na teelnou eneg méda, hodného k žádoucí dstbuc tela o

Více

E = E red,pravý E red,levý + E D = E red,pravý + E ox,levý + E D

E = E red,pravý E red,levý + E D = E red,pravý + E ox,levý + E D 11. GALVANICKÉ ČLÁNKY 01 Výočet E článku, γ ± 1... 0 Střední aktvtní koefcent z E článku... 03 Výočet E článku, γ ± 1... 04 Tlak lnu na elektrodě z E článku; aktvtní koefcent... 05 E článku a dsocační

Více

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305 .3.6 Práce lynu Předoklady: 305 Děje v lynech nejčastěji zobrazujeme omocí diagramů grafů závislosti tlaku na objemu. Na x-ovou osu vynášíme objem a na y-ovou osu tlak. Př. : Na obrázku je nakreslen diagram

Více

Příklady z přednášek Statistické srovnávání

Příklady z přednášek Statistické srovnávání říklad z řednášek Statstcké srovnávání Jednoduché ndvduální ndex říklad V následující tabulce jsou uveden údaje o očtu závažných závad v areálu určté frm zjštěných a oravených v letech 9-998. Závažná závada

Více

Automaty a gramatiky. Pro připomenutí. Roman Barták, KTIML. Důkaz věty o dvousměrných automatech (1)

Automaty a gramatiky. Pro připomenutí. Roman Barták, KTIML. Důkaz věty o dvousměrných automatech (1) 4 Automty gmtiky omn Bták, KTIML tk@ktiml.mff.cuni.cz htt://ktiml.mff.cuni.cz/~tk Po řiomenutí Automt může tké ovládt čtecí hlvu dvousměný (dvoucestný) utomt řechodová funkce: Q X Q {-,,+} Slovo w je řijto

Více

BH059 Tepelná technika budov Konzultace č. 2

BH059 Tepelná technika budov Konzultace č. 2 Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav ozemního stavitelství BH059 Teelná technika budov Konzultace č. 2 Zadání P6 zadáno na 2 konzultaci, P7 bude zadáno Průběh telot v konstrukci Kondenzace

Více

Název školy. Moravské gymnázium Brno s.r.o. Mgr. Marie Chadimová Mgr. Věra Jeřábková. Autor. Matematika 02a Racionální čísla. Text a příklady.

Název školy. Moravské gymnázium Brno s.r.o. Mgr. Marie Chadimová Mgr. Věra Jeřábková. Autor. Matematika 02a Racionální čísla. Text a příklady. Čílo ojektu CZ..07/..00/4.074 Název školy Movké gymnázium Bno..o. Auto Temtiká olt Mg. Mie Chdimová Mg. Vě Jeřáková Mtemtik 0 Rionální číl. Text říkldy. Ročník. Dtum tvoy.. 0 Anote ) o žáky jko text látky,

Více

VYVAŽOVÁNÍ VNĚJŠÍCH ÚČINKŮ ZPŮSOBENÝCH SETRVAČNÝMI SILAMI OD ROTAČNÍCH A POSUVNÝCH HMOT

VYVAŽOVÁNÍ VNĚJŠÍCH ÚČINKŮ ZPŮSOBENÝCH SETRVAČNÝMI SILAMI OD ROTAČNÍCH A POSUVNÝCH HMOT VYVAŽOVÁNÍ VNĚJŠÍCH ÚČINKŮ ZPŮSOBENÝCH SETRVAČNÝMI SILAMI OD ROTAČNÍCH A POSUVNÝCH HMOT Předěte vyvažování jsou sekundání síly vyvolané účinky ohybujících se hot otačních a osuvných. o Setvačná síla otačních

Více

Soustava kapalina + tuhá látka Izobarický fázový diagram pro soustavu obsahující vodu a chlorid sodný

Soustava kapalina + tuhá látka Izobarický fázový diagram pro soustavu obsahující vodu a chlorid sodný Soustv kpl + tuhá látk Izobrcký fázový dgrm pro soustvu obshující vodu chlord sodý t / o C H 2 O (s) + esyceý roztok 30 20 10 0-10 -20 t I t II esyceý roztok 2 1 p o NCl (s) + syceý roztok eutektcký bod

Více

Dráhy planet. 28. července 2015

Dráhy planet. 28. července 2015 Dáhy plnet Pet Šlecht 28. čevence 205 Výpočet N střední škole se zpvidl učí, že dáhy plnet jsou elipsy se Sluncem v ohnisku. Tké se učí, že tento fkt je možné dokázt z Newtonov gvitčního zákon. Příslušný

Více

Pružnost a plasticita II

Pružnost a plasticita II Pružnost plsticit II. ročník klářského studi doc. In. Mrtin Krejs, Ph.D. Ktedr stvení mechnik Řešení nosných stěn pomocí Airho funkce npětí inverzní metod Stěnová rovnice ΔΔ(, ) Stěnová rovnice, nzývná

Více

3 Základní modely reaktorů

3 Základní modely reaktorů 3 Základní modely reaktorů Rovnce popsující chování reakční směs v reaktoru (v čase a prostoru) vycházejí z blančních rovnc pro hmotu, energ a hybnost. Blanc lze formulovat pro extenzvní velčnu B v obecném

Více

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic ..9 Grfické řešení rovnic nerovnic Předpokldy: 0, 06 Př. : Řeš početně i grficky rovnici x + = x. Početně: Už umíme. x + = x x = x = K = { } Grficky: Kždá ze strn rovnice je výrzem pro lineární funkci

Více

Automaty a gramatiky. Trochu motivace. Roman Barták, KTIML. rní jazyky. Regulárn. Kleeneova věta. L = { w w=babau w=uabbv w=ubaa, u,v {a,b}* }

Automaty a gramatiky. Trochu motivace. Roman Barták, KTIML. rní jazyky. Regulárn. Kleeneova věta. L = { w w=babau w=uabbv w=ubaa, u,v {a,b}* } ochu motivce L = { w w=u w=uv w=u, u,v {,}* } Automty gmtiky Romn Bták, KIML tk@ktiml.mff.cuni.cz htt://ktiml.mff.cuni.cz/~tk L = L L L, kde L = { w w=u, u {,}* }, L = { w w=uv, u,v {,}* } L = { w w=u,

Více

Axiální ložiska. Průměr díry Strana. S rovinnou nebo kulovou dosedací plochou, nebo s podložkou AXIÁLNÍ VÁLEČKOVÁ LOŽISKA

Axiální ložiska. Průměr díry Strana. S rovinnou nebo kulovou dosedací plochou, nebo s podložkou AXIÁLNÍ VÁLEČKOVÁ LOŽISKA xiální ložisk JEDNOSMĚNÁ XIÁLNÍ KULIČKOVÁ LOŽISK Půmě díy Stn neo kulovou, neo s podložkou 0 00 mm... B242 0 60 mm... B246 OBOUSMĚNÁ XIÁLNÍ KULIČKOVÁ LOŽISK neo kulovou, neo s podložkou XIÁLNÍ VÁLEČKOVÁ

Více

Teoretický souhrn k 2. až 4. cvičení

Teoretický souhrn k 2. až 4. cvičení SYSTÉMOVÁ ANALÝZA A MODELOVÁNÍ Teoretcký souhrn k 2. ž 4. cvčení ZS 2009 / 200 . Vyezení zákldních poů.. Systé e Systé e účelově defnovná nožn prvků vze ez n, která spolu se svý vstupy výstupy vykzue ko

Více

5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I

5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I 5.. Objemy orchy mnohostěnů I Předokldy: 51 Význm slo objem i orch je intuitině jsný. Mtemtická definice musí být oněkud řesnější. Okoání z lnimetrie: Obsh obrzce je kldné číslo, řiřzené obrzci tk, že

Více

2002 Katedra obecné elektrotechniky FEI VŠB-TU Ostrava Ing.Stanislav Kocman

2002 Katedra obecné elektrotechniky FEI VŠB-TU Ostrava Ing.Stanislav Kocman STEJNOSĚRNÉ STROJE 1. Princip činnosti stejnosměrného stroje 2. Rekce kotvy komutce stejnosměrných strojů 3. Rozdělení stejnosměrných strojů 4. Stejnosměrné generátory 5. Stejnosměrné motory 2002 Ktedr

Více

Vliv kruhových otvorů na napjatost v deskách

Vliv kruhových otvorů na napjatost v deskách VŠB Technická univezit Ostv Fkult stojní Kted užnosti evnosti Vliv kuhových otvoů n njtost v deskách Effect of Cicul Holes on the Stte of Stess t the Pltes Student: Vedoucí bklářské áce: Lukáš Wwzczek

Více

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa. .4. Obsh pláště otčního těles.4. Obsh pláště otčního těles Cíle Seznámíte se s dlší plikcí učitého integálu výpočtem obshu pláště otčního těles. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že jste si postudovli

Více

Tepelná kapacita = T. Ē = 1 2 hν + hν. 1 = 1 e x. ln dx. Einsteinův výpočet (1907): Soustava N nezávislých oscilátorů se stejnou vlastní frekvencí má

Tepelná kapacita = T. Ē = 1 2 hν + hν. 1 = 1 e x. ln dx. Einsteinův výpočet (1907): Soustava N nezávislých oscilátorů se stejnou vlastní frekvencí má Tepelná kapacta C x = C V = ( ) dq ( ) du Dulong-Pettovo pravdlo: U = 3kT N C V = 3kN x V = T ( ) ds x Tepelná kapacta mřížky Osclátor s kvantovanou energí E n = ( n + 2) hν má střední hodnotu energe (po

Více

Termodynamika pro +EE1

Termodynamika pro +EE1 ermodynamka ro +EE Možné zůsoby výroby elektrcké energe v současnost: termodynamcká řeměna energe jaderného alva a salování foslních alv v mechanckou energ a následně elektrckou - jaderné a klascké teelné

Více

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014 Laser je řístroj, který generuje elektromagnetické záření monochromatické, směrované (s malou rozbíhavostí), koherentní, vysoce energetické, výkonné, s velkým jasem Základní konstrukční součásti evnolátkového

Více

Numerická integrace konstitučních vztahů

Numerická integrace konstitučních vztahů Numercká ntegrace konsttučních vztahů Po výočtu neznámých deformačních uzlových arametrů v každé terac NR metody je nutné stanovt naětí a deformace na rvcích. Nař. Jednoosý tah (vz obr. vravo) Pro nterval

Více

A) Dvouvodičové vedení

A) Dvouvodičové vedení A) Dvouvodičové vedení vedení symetické (shodné impednce vodičů vůči zemi) vede vění od MHz do mx. stovek MHz, dominntní vid TEM běžné hodnoty vové impednce: 3 Ω, 6 Ω impednce se zvětší, pokud se zmenší

Více

Posouzení za požární situace

Posouzení za požární situace PŘESTUP TEPLA DO KONSTRUKCE Zdeněk Sokol 1 Posouzení z ožární situe Telotní nlýz ožárnío úseku Přestu tel do konstruke Návrový model ČSN EN 1991-1-2 ČSN EN 199x-1-2 ČSN EN 199x-1-2 2 1 Přestu tel Vedením

Více

Chemické reaktory. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Chemické reaktory. » Počet fází. » Chemická reakce.

Chemické reaktory. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Chemické reaktory. » Počet fází. » Chemická reakce. » Počet fází» homogenní» heteogenní (víefázové)» Chemá eae» neatalyté» atalyté» boeatoy (fementoy)» Chaate tou» deálně míhané» s pístovým toem» s nedoonalým míháním 1 » Výměna tepla» bez výměny tepla (adabatý)»

Více

FYZIKA I. Mechanická energie. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.

FYZIKA I. Mechanická energie. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art. VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYZIKA I Mechanická enegie Pof. RND. Vilém Mád, CSc. Pof. Ing. Libo Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Iena Hlaváčová, Ph.D. Mg. At. Dagma Mádová Ostava

Více

2. Cvi ení A. Výpo et množství vzduchu Zadání p íkladu: Množství p ivád ného vzduchu Vp :

2. Cvi ení A. Výpo et množství vzduchu Zadání p íkladu: Množství p ivád ného vzduchu Vp : 2. Cvčení Požadavky na větrání rostor - Výočet množství větracího vzduchu - Zůsob ohřevu a chlazení větracího vzduchu A. Výočet množství vzduchu výočet množství čerstvého větracího vzduchu ro obsluhovaný

Více

Zkouškový test z fyzikální a koloidní chemie

Zkouškový test z fyzikální a koloidní chemie Zkouškový test z fyzkální a kolodní cheme VZOR/1 jméno test zápočet průměr známka Čas 9 mnut. Povoleny jsou kalkulačky. Nejsou povoleny žádné písemné pomůcky. Uotázeksvýběrema,b,c...odpověd b kroužkujte.platí:

Více

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika Fyzikální chemie. ermodynamika Mgr. Sylvie Pavloková Letní semestr 07/08 děj izotermický izobarický izochorický konstantní V ermodynamika rvní termodynamický zákon (zákon zachování energie): U Q + W izotermický

Více

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok

Více

Lineární algebra. 1) Vektor, lineární závislost a nezávislost. Def.: Číselným vektorem n-rozměrného prostoru nazýváme uspořádanou množinu n čísel

Lineární algebra. 1) Vektor, lineární závislost a nezávislost. Def.: Číselným vektorem n-rozměrného prostoru nazýváme uspořádanou množinu n čísel Lineání lge ) Vekto, lineání záislost nezáislost Def: Číselným ektoem n-ozměného postou nzýáme uspořádnou množinu n čísel,, ) ( n Čísl,, n nzýáme souřdnice ektou, číslo n dimenzí neo ozměem ektou Opece

Více

Oxidačně-redukční reakce (Redoxní reakce)

Oxidačně-redukční reakce (Redoxní reakce) Seminář z nlytické chemie idčně-redukční rekce (Redoxní rekce) RNDr. R. Čbl, Dr. Univerzit Krlov v Prze Přírodovědecká fkult Ktedr nlytické chemie Definice pojmů idce částice (tom, molekul, ion) ztrácí

Více

Modelování rizikových stavů v rodinných domech

Modelování rizikových stavů v rodinných domech 26. 28. června 2012, Mkulov Modelování rzkových stavů v rodnných domech Mlada Kozubková 1, Marán Bojko 2, Jaroslav Krutl 3 1 2 3 Vysoká škola báňská techncká unverzta Ostrava, Fakulta strojní, Katedra

Více

Zjednodušený návrh plnícího systému přeplňovaného vznětového motoru II

Zjednodušený návrh plnícího systému přeplňovaného vznětového motoru II Zjdodušý ávrh lícího systéu řlňovaého vzětového otoru II Zadáí: P = 500 kw (ři = 000 /i) D = 35 Z = 60 Výočt: Plicí systé s dvoustuňový stlačováí oocí BD a chladiči licího vzduchu: v jovité ržiu otoru

Více

Napětí horninového masivu

Napětí horninového masivu Npětí honinového msivu pimání npjtostí sekundání npjtostí účinky n stbilitu podzemního díl Dále můžeme uvžovt * bobtnání honiny * teplotní stv honiny J. Pušk MH 6. přednášk 1 Pimání npjtost gvitční (vyvolán

Více

SMR 1. Pavel Padevět

SMR 1. Pavel Padevět SMR Pavel Padevět Oganzace předmětu Přednášející Pavel Padevět, K 3, D 09 e-mal: pavel.padevet@fsv.cvut.cz Infomace k předmětu: https://mech.fsv.cvut.cz/student SMR Heslo: odné číslo bez lomítka (případně

Více

Laboratorní práce č. 6 Úloha č. 5. Měření odporu, indukčnosti a vzájemné indukčnosti můstkovými metodami:

Laboratorní práce č. 6 Úloha č. 5. Měření odporu, indukčnosti a vzájemné indukčnosti můstkovými metodami: Truhlář Michl 3 005 Lbortorní práce č 6 Úloh č 5 p 99,8kP Měření odporu, indukčnosti vzájemné indukčnosti můstkovými metodmi: Úkol: Whetstoneovým mostem změřte hodnoty odporů dvou rezistorů, jejich sériového

Více

Filtrace. Technický důvod filtrace. Realizace filtrace. získání pevných částic. získání tekutiny. diskontinuální (periodické) filtry

Filtrace. Technický důvod filtrace. Realizace filtrace. získání pevných částic. získání tekutiny. diskontinuální (periodické) filtry iltace iltace Technický důvod filtace získání evných částic získání tekutiny Realizace filtace diskontinuální (eiodické) filty kontinuální (neřetžité) filty iltace - eiodická filtace - základní ojmy Pinci

Více

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání

Více

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA DRUHÝ Mgr. Tomáš MAŇÁK 11. červenec 2012 Název zpracovaného celku: LINEÁRNÍ ROVNICE S PARAMETREM

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA DRUHÝ Mgr. Tomáš MAŇÁK 11. červenec 2012 Název zpracovaného celku: LINEÁRNÍ ROVNICE S PARAMETREM Předmět: Ročník: Vytvořil: Dtum: MATEMATIA DRUHÝ Mgr. Tomáš MAŇÁ 11. červenec 01 Název zrcovného celku: LINEÁRNÍ ROVNICE S PARAMETREM LINEÁRNÍ ROVNICE S PARAMETREM Rovnice s rmetrem obshuje kromě neznámých

Více

Cílem kapitoly je zvládnutí řešení determinantů čtvercových matic.

Cílem kapitoly je zvládnutí řešení determinantů čtvercových matic. temtk I část I Determty mtc řádu Determty mtc řádu Cíle Cílem ktoly je zvládutí řešeí ermtů čtvercových mtc Defce Determtem (řádu ) čtvercové mtce řádu jejímž rvky j jsou reálá (oř komlexí) čísl zýváme

Více

Zjednodušený návrh plnícího systému přeplňovaného vznětového motoru III

Zjednodušený návrh plnícího systému přeplňovaného vznětového motoru III Zjednodušený návrh lnícího systéu řelňovaného vznětového otoru III Zadání: e = 300 kw (ři n = 000 1/in) D = 115 Z = 135 Výočet: lnicí systé s dvoustuňový stlačování oocí BD a chladiči lnicího vzduchu:

Více

I. termodynamický zákon

I. termodynamický zákon řednášk 4 I. termodynmický zákon I. termodynmický zákon jkožto nejobecnější zákon zchování energie je jedním ze zákldních stvebních kmenů termodynmiky. této přednášce zopkujeme znění tohoto zákon n jeho

Více

Regulace f v propojených soustavách

Regulace f v propojených soustavách Regulce f v propojených soustvách Zopkování principu primární sekundární regulce f v izolovné soustvě si ukážeme obr.,kde je znázorněn S Slovenské Republiky. Modře jsou vyznčeny bloky, které jsou zřzeny

Více

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1

Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1 Joule-Thomsonův jev Fyzikální raktikum z molekulové fyziky a termodynamiky Teoretický rozbor Entalie lynu Při Joule-Thomsonově jevu dochází k nevratné exanzi lynů do rostředí s nižším tlakem. Pro ilustraci

Více

NUMERICKÝ VÝPOČET DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ KOMBINOVANÉHO SMĚŠOVACÍHO VENTILU

NUMERICKÝ VÝPOČET DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ KOMBINOVANÉHO SMĚŠOVACÍHO VENTILU NUMERICKÝ VÝPOČET DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ KOMBINOVANÉHO SMĚŠOVACÍHO VENTILU Václav DVOŘÁK 1 Abstract: The research object s a combned mxng valve develoed for mxng of natural gas and hydrogen as a gas fuel

Více

2.4. Rovnováhy v mezifází

2.4. Rovnováhy v mezifází 2.4. Rovováhy v mezfází Mezfázím se rozumí teká vrstv (tloušťk řádově odpovídá molekulárím dmezím) rozhrí dvou fází, která se svým složeím lší od složeí stýkjících se fází. Je-l styčá ploch fází mlá, lze

Více

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Uivezit lov v Pze Pedgogiká fkult SEMINÁRNÍ PRÁCE Z POLYNOMICÉ ALGEBRY ZVOLENÝ POLYNOM / CIFRI Zdáí: Zvol olyom f ( x) stuě 6 tkový y 6 f ( ) { 87868}. Uči všehy kořey s ásoostí. Vyováí: Zdáí vyhovuje

Více

ÚČINNOST KOTLE. Součinitel přebytku spalovacího vzduchu z měřené koncentrace O2 Účinnost kotle nepřímou metodou Účinnost kotle přímou metodou

ÚČINNOST KOTLE. Součinitel přebytku spalovacího vzduchu z měřené koncentrace O2 Účinnost kotle nepřímou metodou Účinnost kotle přímou metodou ÚČINNOST KOTLE 1. Cíl páce: Roštový kotel o jmenovtém výkonu 100 kw, vybavený automatckým podáváním palva, je učen po spalování dřevní štěpky. Teplo z topného okuhu je předáváno do chladícího okuhu pomocí

Více

Přijímací zkouška do navazujícího magisterského oboru FSv ČVUT

Přijímací zkouška do navazujícího magisterského oboru FSv ČVUT - 1 - Pokyny k vylnění testu: N kždé stránce vylňte v záhlví kód své řihlášky Ke kždé otázce jsou vždy čtyři odovědi z nichž rávě jedn je srávná o Z srávnou odověď jsou 4 body o Z chybnou odověď se jeden

Více

Odraz na kulové ploše

Odraz na kulové ploše Odz n kulové ploše Duté zcdlo o.. os zcdl V.. vchol zcdl S.. střed zcdl (kul. ploch).. polomě zcdl (kul. ploch) Ppsek vchází z odu A n ose zcdl po odzu n zcdle dopdá do nějkého odu B n ose. tojúhelníků

Více

Raoultův zákon, podle kterého je při zvolené teplotě T parciální tlak i-té složky nad roztokem

Raoultův zákon, podle kterého je při zvolené teplotě T parciální tlak i-té složky nad roztokem DVOUSLOŽKOVÉ SYSTÉMY lkace Gbbsova zákona fází v f s 2 3 1 4 2 2 4 mamálně 3 roměnné, ro fázový dagram bchom otřeboval trojrozměrný 1 3 4 graf, oužíváme lošné graf, kd volíme buď konstantní telotu (zotermcký

Více

Termodynamické základy ocelářských pochodů

Termodynamické základy ocelářských pochodů 29 3. Termodynamické základy ocelářských ochodů Termodynamika ůvodně vznikla jako vědní discilína zabývající se účinností teelných (arních) strojů. Později byly termodynamické zákony oužity ři studiu chemických

Více

Hodnocení tepelné bilance a evapotranspirace travního porostu metodou Bowenova poměru návod do praktika z produkční ekologie PřF JU

Hodnocení tepelné bilance a evapotranspirace travního porostu metodou Bowenova poměru návod do praktika z produkční ekologie PřF JU Hodnocní tlné bilanc a vaotransirac travního orostu mtodou Bownova oměru návod do raktika z rodukční kologi PřF JU Na základě starších i novějších matriálů uravil a řiravil Jakub Brom V Čských Budějovicích,

Více

V následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok.

V následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok. 8. Měření růtoků V následující tabulce jsou uvedeny jednotky ro objemový a hmotnostní růtok. Základní vztahy ro stacionární růtok Q M V t S w M V QV ρ ρ S w ρ t t kde V [ m 3 ] - objem t ( s ] - čas, S

Více

Pájený tepelný výměník XB

Pájený tepelný výměník XB Popis Řd tepelných výměníků XB s mědí pájenou deskou je určen k použití v systémech dálkového vytápění (DH) neo chlzení (DC), npříkld pro výrou užitkové teplé vody, jko pomocné topné stnice k oddělení

Více

ď š š ž ž ž Ó ž ď Ó š š ď Ť č č ť š ď Ť Ř š š č šš č ď ď Ť ž č Ť Ť Ť ď Š Í š Ť ď Ě Ť š ž ž č ž Ť ž Š Ť č č č Í ž š Š Í š ž ď Ť š ž č č Ť ž č š Ťš Ť č

ď š š ž ž ž Ó ž ď Ó š š ď Ť č č ť š ď Ť Ř š š č šš č ď ď Ť ž č Ť Ť Ť ď Š Í š Ť ď Ě Ť š ž ž č ž Ť ž Š Ť č č č Í ž š Š Í š ž ď Ť š ž č č Ť ž č š Ťš Ť č ň ň Ú Ť Ť ď š Ť Ť ž ž ď ď š ť Ť ž Ť ž ď Í ď Ť ď č š ž ď ď ď ď ď Ť ž š Á ž Ť š š ď ď ď ď Ó ď š š ž ž ž Ó ž ď Ó š š ď Ť č č ť š ď Ť Ř š š č šš č ď ď Ť ž č Ť Ť Ť ď Š Í š Ť ď Ě Ť š ž ž č ž Ť ž Š Ť č č č Í

Více

Hlavní body - magnetismus

Hlavní body - magnetismus Mgnetismus Hlvní body - mgnetismus Projevy mgt. pole Zdroje mgnetického pole Zákldní veličiny popisující mgt. pole Mgnetické pole proudovodiče - Biotův Svrtův zákon Mgnetické vlstnosti látek Projevy mgnetického

Více

Využití analýzy odchylek při hodnocení ziskovosti finančních institucí

Využití analýzy odchylek při hodnocení ziskovosti finančních institucí 5. meznárodní konference Řízení modelování fnnčních rzk Ostrv VŠB-TU Ostrv, Ekonomcká fkult, ktedr Fnncí 8. 9. září 2010 Využtí nlýzy odchylek př hodnocení zskovost fnnčních nsttucí Dn Foršková, Dgmr Rchtrová

Více

Makroskopicky perfektní replika studovaného systému Mikroskopicky jednotlivé soustavy nejsou ekvivalentní

Makroskopicky perfektní replika studovaného systému Mikroskopicky jednotlivé soustavy nejsou ekvivalentní Boltzmnov-Gibbsov formulce sttistické termodynmiky, SOUSAA rerezentue termodynmický systém ( mol lynu v obemu ) Mkroskoicky erfektní relik studovného systému Mikroskoicky ednotlivé soustvy nesou ekvivlentní

Více

1.3.8 Množiny - shrnutí

1.3.8 Množiny - shrnutí 1.3.8 Množiny - shrnutí Předpokldy: 010307 Pedgogická poznámk: Kpitol o množinách spolu s následujícími dvěm kpitolmi (výroky dělitelnost) slouží k nácviku učení. Součástí učení je tké příprv n písemky

Více

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306 7.3.8 Nerovnice pro polorovinu Předpokldy: 736 Pedgogická poznámk: Příkld 1 není pro dlší průěh hodiny důležitý, má smysl pouze jko opkování zplnění čsu při zpisování do třídnice. Nemá smysl kvůli němu

Více

Molekulová fyzika. Reálný plyn. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

Molekulová fyzika. Reálný plyn. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. Molekulová fyzik Reálný lyn Prof. RNDr. Enuel Svood, CSc. Reálný lyn Existence vzájeného silového ůsoení ezi částicei (tzv. vn der Wlsovské síly) Odudivá síl ezi částicei (interkce řekryvová) ři dosttečně

Více

Numerické výpočty proudění v kanále stálého průřezu při ucpání kanálu válcovou sondou

Numerické výpočty proudění v kanále stálého průřezu při ucpání kanálu válcovou sondou Konference ANSYS 2009 Numerické výočty roudění v kanále stálého růřezu ři ucání kanálu válcovou sondou L. Tajč, B. Rudas, a M. Hoznedl ŠKODA POWER a.s., Tylova 1/57, Plzeň, 301 28 michal.hoznedl@skoda.cz

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Vysoká škola báňská Technická univezita Ostava FS Konstukce stojních částí tekutinových systémů Jiří Havlík Ostava 007 Skitum je učeno o. očník bakalářského studia obou Hydaulické a neumatické stoje a

Více

O B Z V L Á Š T N Í C I N a l o ň s k é m M a z i k o n g r e s u v y s t o u p i l p r o f e s o r D u c h s k r á t k o u p ř e d n á š k o u M-a z i K a d d a, k t e r o u n á s u p o z o r ň o v a

Více

Funkce. Mgr. Jarmila Zelená. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Funkce. Mgr. Jarmila Zelená. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Funkce Mg. Jmil Zelená Gymnázium, SOŠ VOŠ Ledeč nd Sázvou Eponenciální ovnice VY INOVACE_05 M Gymnázium, SOŠ VOŠ Ledeč nd Sázvou Eponenciální ovnice = ovnice, ve kteých se neznámá vyskytuje v eponentu

Více

JAN VÁLEK, PETR SLÁDEK Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Poříčí 7, Brno

JAN VÁLEK, PETR SLÁDEK Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Poříčí 7, Brno Veletrh nápdů učitelů fyziky 18 Fyzik cyklist JAN VÁLEK, PETR SLÁDEK Ktedr fyziky, chemie odorného vzdělávání, Pedgogická fkult, Msrykov univerzit, Poříčí 7, 603 00 Brno Astrkt Jízdní kolo spojuje mnoho

Více

= P1 + + DIV2 = DIV2 DIV DIV P DIV1 DIV. a 1+ P0 =

= P1 + + DIV2 = DIV2 DIV DIV P DIV1 DIV. a 1+ P0 = Obligce Finnční mngement Součsná hodnot obligcí kcií zákldní pojmy nominální hodnot kupóny dospělost typy s konstntním úokem s poměnným úokem s nulovým kupónem indexovné převoditelné Hotovostní tok obligce

Více

Účinnost spalovacích zařízení

Účinnost spalovacích zařízení Účnnost spalovacích zařízení Účnnost je ukazatelem míry dokonalost transformace energe v zařízení. Jedná se o techncko-ekonomcký parametr. Vyjadřuje poměr mez energí využtou a energí přvedenou do zařízení,

Více