Chemické reaktory. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Chemické reaktory. » Počet fází. » Chemická reakce.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Chemické reaktory. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Chemické reaktory. » Počet fází. » Chemická reakce."

Transkript

1 » Počet fází» homogenní» heteogenní (víefázové)» Chemá eae» neatalyté» atalyté» boeatoy (fementoy)» Chaate tou» deálně míhané» s pístovým toem» s nedoonalým míháním 1

2 » Výměna tepla» bez výměny tepla (adabatý)» s ohřevem» s hlazením» zotemní (speální případ eatou s ohřevem nebo hlazením) Moneta a Maoneta» Moneté pvy» stejné ve všeh zařízeníh» souvsí s hováním malýh část moleul» studuje fyzální heme» např. dfuzní oefent, yhlostní onstanta» Maoneté pvy» závslé na onétním zařízení» souvsí se soustavou jao elem (velostí eatou)» studuje hemé nženýství» např. objem eatou, oefent přestupu tepla 2

3 Ryhlost vznu složy eaí» Počet molů složy vznlé v jednote objemu eační směs za jednotu času mol m s» Přímo měřtelná velčna» + láta přbývá» - láta ubývá 3 1 Ryhlost eae» Defnční stehometá ovne H B C D» stehometá ovne může být lbovolným násobem popsu mehansmu» Ryhlost eae B B B C» hodnota yhlost eae závsí na použté stehometé ovn C C D D D 3

4 Ryhlostní ovne» Jednoduhá nevatná eae f f, at,...» Ideální hování B moleulata eatanty 2 2 B C B C Empá yhlostní ovne» Reálný systém B a C B» řád eae» vyjadřuje nedeálnost tlvost yhlost eae na onenta» př deálním hování je totožný s moleulatou» může být neelstvý» nutno expementálně zjstt» možno použít jné fune než monnné» využtí ve spealzovanýh oblasteh a C 4

5 Závslost yhlostní onstanty na teplotě» henova ovne E exp R E E exp exp R R Rozsah eae» Počet vyonanýh eačníh obatů n n» Složa jaáolv z eagujííh láte 5

6 Konveze» Podíl zeagované výhozí láty n n x n n» Klíčová složa» láta přítomná v nejmenším stehometém množství Konveze v systému víe eaí» Klíčovou složou je výhozí láta z níž vznají všehny poduty» Celová onveze udává přeměnu láty na všehny poduty» Dílčí onveze udávají podíl přeměněné láty na jednotlvé poduty 6

7 Seletvta a výtěže» Hlavní podut vedlejší poduty» Výtěže = x /x» podíl přeměněné líčové složy, teý se přeměnl na podut» ntegální velčna» Seletvta = H / V» oamžtý pomě yhlost hlavní eae yhlost vedlejšíh eaí Vatná eae» Reae, teá pobíhá oběma směy současně» Ryhlost dopředné a zpětné eae se v půběhu eae mění» Směřuje ovnovážnému stavu B n eduty n poduty K n poduty 7

8 8 eplota a yhlost vatné eae» Exotemní eae» Rostouí teplota pefeuje zpětnou ea» Endotemní eae» Rostouí teplota pefeuje dopřednou ea exp R E exp R E exp exp R H R E E Stav nejvyšší eační yhlost» Maxmální yhlost» U vatné exotemní eae je po aždou onvez taová teplota, př teé je eační yhlost nejvyšší» ajetoe nejvyššího výonu exp 1 exp 1 R H K x x R E K x x x

9 Vsádový eato» Složení nezávsí na místě eatou» Složení závsí na čase» dynamý systém» blane ve fomě dfeenálníh ovn» Záladní ozdělení podle tepelného ežmu» s výměnou tepla» zvláštní případ (zotemní)» adabaté Látová blane složy» Blanční posto: elý eato» Blanční čas: + VSUP + VZNIK - VÝSUP - KUMULCE = + + ν V - - dn =» V systému j eaí dn V d j j j j j j dx j j j onveze líčové složy 9

10 Enthalpá blane eatou» Blanční posto: elý eato» Blanční čas: + VSUP + VZNIK - VÝSUP - KUMULCE = + q o + (-ΔH )V - q - p ρvd = d V V p d V V p H q q j H q q, j j o o q Q K Míhaný půtočný eato F, n, n F,,,, V» Neexstují místní ozdíly ve složení nebo teplotě» Exstuje ustálený stav» Soová změna onentae u nástřu 1

11 Látová blane složy» Blanční posto: elý eato» Blanční čas: + VSUP + VZNIK - VÝSUP - KUMULCE = + n n, + ν V - n - dn = dn V nn, n d F V n, n, střední doba zdžení Látová blane v ustáleném stavu» Blanční posto: elý eato» Blanční čas: ustálený stav (blane toů) + VSUP + VZNIK - VÝSUP - KUMULCE = + n n, + ν V - n - dn = d n, n, ( ) 11

12 Enthalpá blane eatou» Blanční posto: elý eato» Blanční čas: + VSUP + VZNIK - VÝSUP - KUMULCE = + q o + Σ(h n, n n, ) + (-ΔH )V - q - Σ(h n ) - p ρvd = d V H qo q hn, n n V p, h n ubový eato S F, F, +d z = z z+dz z = L» Složení závsí na délové souřadn eatou» Složení v daném místě často nezávsí na čase» ustálený stav v čase» blane ve fomě dfeenálníh ovn» Časté použtí s výměnou tepla 12

13 Látová blane složy» Blanční posto: dv = Sdz» Blanční čas: + VSUP + VZNIK - VÝSUP - KUMULCE = + n (z) + ν dv - n (z+dz) - ( n (t+) - n (t) ) = ( t ) ( t) F ( z dz) ( z) S dz t F S z Látová blane v ustáleném stavu» Blanční posto: dv = Sdz» Blanční čas: ustálený stav (blane toů) + VSUP + VZNIK - VÝSUP - KUMULCE = + n (z) + ν dv - n (z+dz) - ( n (t+) - n (t) ) = t F S z d dz S F 13

14 Enthalpá blane eatou» Blanční posto: dv = Sdz» Blanční čas: ustálený stav (blane toů) + VSUP + VZNIK - VÝSUP - KUMULCE = + q o d + Σ( h (z)n (z) ) + (-ΔH )Sdz - q d -Σ(h (z+dz) n (z+dz)) - = Poovnání záladníh eatoů» Doba potřebná dosažení učté onveze v ůznýh eatoeh (po ea ladného řádu)» potřebné doby ve vsádovém eatou a eatou s pístovým toem jsou stejné» potřebná doba v míhaném eatou je delší» u vsádového eatou je naví třeba počítat s opeačním časem ( výměně vsády) 14

15 Poovnání záladníh eatoů po ea 1. řádu» Vsádový eato d 1 e t vsády» Půtočný míhaný eato (CSR)» ustálený stav t vsády e t 1 ln CSR 1 1 Poovnání záladníh eatoů po ea 1. řádu» ubový eato s pístovým toem (PFR)» ustálený stav d S dz F 1 d L C S dz F 1 ln 1 V F PFR 15

16 / Konveze v ůznýh eatoeh př stejné době zdžení, eae 1. řádu 1,9,8,7,6,5,4,3,2,1 CSR PFR t Konveze v ůznýh eatoeh doba potřebná po dosažení, eae 1. řádu Konveze, % τ CSR / τ PFR 1,,5 1,44,9 3,91,95 6,34,99 21,5,

17 / Poloontnuální (sembath) eato» Uplatnění» deálně míhaný vsádový eato ze/do teého jsou» ontnuálně odváděny něteé poduty» ontnuálě přváděny něteé výhozí láty» malé výoby (lab. autolávy)» fementoy» Modelování» v podstatě se jedná o CSR v neustáleném stavu Kasáda deálníh mísčů» Rozdělením deálního mísče do asády menšíh mísčů oste jejh efetvta 1,9,8,7,6,5,4,3,2,1 PFR t CSR 2,5,1x CSR 17

Chemické reaktory. Chemické reaktory. Mikrokinetika a Makrokinetika. Rychlost vzniku složky reakcí. Rychlost reakce

Chemické reaktory. Chemické reaktory. Mikrokinetika a Makrokinetika. Rychlost vzniku složky reakcí. Rychlost reakce » Počet fází» homogenní» heteogenní (víefázové)» Chemká eake» nekatalytké» katalytké» boeaktoy (fementoy)» Chaakte toku» deálně míhané» s pístovým tokem» s nedokonalým míháním Mkoknetka a Makoknetka» Výměna

Více

Aplikované chemické procesy

Aplikované chemické procesy pliované hemié proesy Záladní pojmy, bilanování Rozdělení systému - podle výměny hmoty a energie Otevřený systém může se svým oolím vyměňovat hmotu a energii v průběhu časového období bilanování Uzavřený

Více

Aplikované chemické procesy

Aplikované chemické procesy Aplkované chemcké pocesy Blance eaktoů Chemcký eakto Základní ysy chemckého sou učovány těmto faktoy: způsob přvádění výchozích látek a odvádění poduktů, způsob povádění eakce (kontnuální nebo dskontnuální)

Více

Aplikované chemické procesy. Inženýrské myšlení. Průběh vývoje technologie. Základní pojmy, bilancování

Aplikované chemické procesy. Inženýrské myšlení. Průběh vývoje technologie. Základní pojmy, bilancování pliované hemié proesy Záladní pojmy, bilanování Inženýrsé myšlení Popis průmyslovýh aparátů + Popis hem. a fyz. dějů v proeseh Přesná formulae problému + návrh správného řešení Průběh vývoje tehnologie

Více

4. TEORIE REAKČNÍ RYCHLOSTI

4. TEORIE REAKČNÍ RYCHLOSTI 4. TEOIE EČÍ YCHLOSTI onečný íl: Vyjádření yhlostní onstanty elementání eae v ávislosti na vnějšíh podmínáh a stutuře eagujííh láte. HEIOV TEOIE Pan henius (889) vyšel empiiy jištěné ávislosti na T ln.

Více

7. ZÁKLADNÍ TYPY DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ

7. ZÁKLADNÍ TYPY DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ 7. ZÁKADNÍ TYPY DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ 7.. SPOJITÉ SYSTÉMY Téměř všechny fyzálně realzovatelné spojté lneární systémy (romě systémů s dopravním zpožděním lze vytvořt z prvů tří typů: proporconálních členů

Více

Difuze v procesu hoření

Difuze v procesu hoření Difuze v procesu hoření Fyziální podmíny hoření Záladní podmínou nepřetržitého průběhu spalovací reace je přívod reagentů (paliva a vzduchu) do ohniště a zároveň odvod produtů hoření (spalin). Pro dosažení

Více

3 Základní modely reaktorů

3 Základní modely reaktorů 3 Základní modely reaktorů Rovnce popsující chování reakční směs v reaktoru (v čase a prostoru) vycházejí z blančních rovnc pro hmotu, energ a hybnost. Blanc lze formulovat pro extenzvní velčnu B v obecném

Více

MODELOVÁNÍ A SIMULACE

MODELOVÁNÍ A SIMULACE MODELOVÁNÍ A SIMULACE základní pojmy a postupy vytváření matematckých modelů na základě blancí prncp numerckého řešení dferencálních rovnc základy práce se smulačním jazykem PSI Základní pojmy matematcký

Více

Složení soustav. c k. Přehled užívaných koncentrací. hmotnostní konc. (podíl) objemová konc. (podíl) molová konc. (podíl) hmotnostně objemová konc.

Složení soustav. c k. Přehled užívaných koncentrací. hmotnostní konc. (podíl) objemová konc. (podíl) molová konc. (podíl) hmotnostně objemová konc. U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehy FS ČVU Složeí soustav Přehled užívaýh oetaí Symbol efe Rozmě Název m hmotost_ hmotost_ hmotostí o. (odíl) v objem_ objem_ objemová o. (odíl) lat. mozství_ lat. mozství_

Více

3. SIMULTÁNNÍ REAKCE

3. SIMULTÁNNÍ REAKCE 3. IMULTÁNNÍ REKCE 3. Protsměrné (vratné) reae... 3.. Reae, obě ílčí reae prvého řáu... 3.. Reae D E, D, D E...4 3..3 Kneta & termoynama (vratné reae & hemá rovnováha)...4 Příla 3- Protsměrné reae...6

Více

3. Systémy (elementárních) reakcí. Vratné, paralelní, následné reakce. Komplexní reakční systémy.

3. Systémy (elementárních) reakcí. Vratné, paralelní, následné reakce. Komplexní reakční systémy. 3. Sysémy (elemenáníh) eaí. Vané, aalelní, náslené eae. Komlexní eační sysémy. řílay olymeae Kaalyé a enzymaé eae Hoření Vzn nové fáze v heeogenníh sousaváh Zálaní haaesy velý oče slože(n > 0 6 ) složý

Více

c A = c A0 a k c ln c A A0

c A = c A0 a k c ln c A A0 řád n 2.řád.řád 0.řád. KINETIK JEDNODUCHÝCH REKCÍ 0 Ryhlost reae, ryhlosti přírůstu a úbytu jednotlivýh slože... 2 02 Ryhlost reae, ryhlosti přírůstu a úbytu jednotlivýh slože... 2 03 Ryhlost reae, ryhlosti

Více

KLASIFIKACE CHEMICKÝCH REAKCÍ

KLASIFIKACE CHEMICKÝCH REAKCÍ CHEMICKÁ KINETIK Časová změna stavu systému určena počátečním a onečným stavem (jao v hemýh rovnováháh) reačním mehansmem, terý vede výsledné hemé přeměně. Přes pousy o teoreté zpraování je reační neta

Více

KLASIFIKACE CHEMICKÝCH REAKCÍ Obecná hlediska: Podle počtu fází:

KLASIFIKACE CHEMICKÝCH REAKCÍ Obecná hlediska: Podle počtu fází: CHEMICKÁ KINETIK KLSIFIKCE CHEMICKÝCH EKCÍ Obená hledsa: Podle počtu fází: Podle způsobu provedení: Podle reačníh podmíne: Knetá hledsa: Podle způsobu atvae: Podle reačního řádu Podle tvaru a počtu netýh

Více

3. Soustavy reakcí. Reakce vratné, paralelní, následné. Komplexní reakce.

3. Soustavy reakcí. Reakce vratné, paralelní, následné. Komplexní reakce. 3. Sousavy eaí. eae vané, aalelní, náslené. Komlexní eae. řílay olymeae aalyé eae, enzymaé ee hoření alv Zálaní haaesy omlexníh eaí: velé množsví slože (N > 0 6 ) složý ůběh vlv oolí na ůběh eae (nař.

Více

8. HOMOGENNÍ KATALÝZA

8. HOMOGENNÍ KATALÝZA 8. HOMOGENNÍ TLÝZ 8.1 MECHNISMUS HOMOGENNĚ TLYZOVNÝCH RECÍ... 8.1.1 omplex rrheniova typu... 8.1. omplex van t Hoffova typu...3 8. RECE TLYZOVNÉ YSELINMI...4 8..1 Obená yselá atalýza...4 8.. Speifiá yselá

Více

Jednosložkové soustavy

Jednosložkové soustavy Jednosložkové soustavy Fázové rovnováhy Prezentace je určena pro výuku. roč. studjního oboru Nanotechnologí a není dovoleno její šíření bez vědomí garanta předmětu. K jejímu vytvoření bylo použto materálů

Více

Agregace vzájemné spojování destabilizovaných částic ve větší celky, případně jejich adheze na povrchu jiných materiálů

Agregace vzájemné spojování destabilizovaných částic ve větší celky, případně jejich adheze na povrchu jiných materiálů Agregace - úvod 1 Agregace vzáemné spoování destablzovaných částc ve větší cely, případně ech adheze na povrchu ných materálů Částce mohou agregovat, poud vyazuí adhezní schopnost a poud e umožněno ech

Více

2.4. DISKRÉTNÍ SIGNÁLY Vzorkování

2.4. DISKRÉTNÍ SIGNÁLY Vzorkování .4. DISKRÉTÍ SIGÁLY.4.. Vzorování Vzorování je nejběžnější způsob vznu dsrétních sgnálů ze sgnálů spojtých. Předpoládejme, že spojtý sgnál (t) je přveden na spínač, terý se velce rátce sepne aždých T vz

Více

ANOVA. Analýza rozptylu při jednoduchém třídění. Jana Vránová, 3.lékařská fakulta UK, Praha

ANOVA. Analýza rozptylu při jednoduchém třídění. Jana Vránová, 3.lékařská fakulta UK, Praha ANOVA Analýza rozptylu př jednoduchém třídění Jana Vránová, 3.léařsá faulta UK, Praha Teore Máme nezávslých výběrů, > Mají rozsahy n, teré obecně nemusí být stejné V aždém z nch známe průměr a rozptyl

Více

Kinetika spalovacích reakcí

Kinetika spalovacích reakcí Knetka spalovacích reakcí Základy knetky spalování - nauka o průběhu spalovacích reakcí a závslost rychlost reakcí na různých faktorech Hlavní faktory: - koncentrace reagujících látek - teplota - tlak

Více

V. Soustavy s chemickou reakcí dokončení

V. Soustavy s chemickou reakcí dokončení V. Soustavy s chemckou eakcí dokončení Cheme Ústav ocesní a zacovatelské technky FS ČVU v Paze 1 5.5 Chemcká ovnováha vatných eakcí c A c R c B c S c A(t) c B(t) c R(t) c S(t) c AEQ c BEQ c REQ c SEQ c

Více

4. Třídění statistických dat pořádek v datech

4. Třídění statistických dat pořádek v datech 4. Třídění statstcých dat pořáde v datech Záladní členění statstcých řad: řada časová, řada prostorová, řada věcná věcná slovní řada, věcná číselná řada. Záladem statstcého třídění je uspořádání hodnot

Více

a polohovými vektory r k

a polohovými vektory r k Mechania hmotných soustav Hmotná soustava (HS) je supina objetů, o teých je vhodné uvažovat jao o celu Pvy HS se pohybují účinem sil N a) vnitřních: Σ ( F + F + L+ F ) 0 i 1 i1 b) vnějších: síly od objetů,

Více

Matematické modelování turbulence

Matematické modelování turbulence Matematcé modelování turbulence 1. Reynolds Averaged Naver Stoes (RANS) Řeší se Reynoldsovy rovnce Výsledem ustálené řešení, střední velčny Musí se použít fyzální model pro modelování Reynoldsových napětí

Více

VYUŽITÍ MATLABU JAKO MOTIVAČNÍHO PROSTŘEDKU VE VÝUCE FYZIKY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

VYUŽITÍ MATLABU JAKO MOTIVAČNÍHO PROSTŘEDKU VE VÝUCE FYZIKY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH VYUŽITÍ MATLABU JAKO MOTIVAČNÍHO PROSTŘEDKU VE VÝUCE FYZIKY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH J. Tesař, P. Batoš Jihočesá univezita, Pedagogicá faulta, Kateda fyziy, Jeonýmova 0, 37 5 Česé Budějovice Abstat V příspěvu

Více

5. CHEMICKÉ REAKTORY

5. CHEMICKÉ REAKTORY 5. CHEMICÉ REAORY 5.1 IZOERMNÍ REAORY... 5.1.1 Diskontinuální reaktory... 5.1. Průtočné reaktory... 5.1..1 Průtočné reaktory s pístovým tokem... 5.1.. Průtočné reaktory s dokonale promíchávaným obsahem...4

Více

V xv x V V E x. V nv n V nv x. S x S x S R x x x x S E x. ln ln

V xv x V V E x. V nv n V nv x. S x S x S R x x x x S E x. ln ln Souhrn 6. přednášky: 1) Terodynaka sěsí a) Ideální sěs: adtvta objeů a entalpí, Aagatův zákon b) Reálná sěs: pops poocí dodatkových velčn E Def. Y Y Y, d Aplkace: - př. obje reálné dvousložkové sěs V xv

Více

SMR 1. Pavel Padevět

SMR 1. Pavel Padevět SMR Pavel Padevět Oganzace předmětu Přednášející Pavel Padevět, K 3, D 09 e-mal: pavel.padevet@fsv.cvut.cz Infomace k předmětu: https://mech.fsv.cvut.cz/student SMR Heslo: odné číslo bez lomítka (případně

Více

dn dt dt dt 7. Dynamické chování homogenních reaktorů

dn dt dt dt 7. Dynamické chování homogenních reaktorů 7. Dynamké hvání hmgenníh reakrů Zahájení čnns reakru ( najíždění, sar-up) Odsavení reakru Regulační zásahy př udržvání předepsanéh režmu N 0 dn d dt d j jrv VR Fj Fj = jrv VR Fj X j 0, n j n j, T T (

Více

Entalpie je extenzívní veličina a označuje se symbolem H. Vyjadřuje se intenzívními veličinami, tj. molární entalpií h či měrnou entalpií h jako

Entalpie je extenzívní veličina a označuje se symbolem H. Vyjadřuje se intenzívními veličinami, tj. molární entalpií h či měrnou entalpií h jako 0 Blance entalpe Vladmír Míka, Jří Vlček, Prokop Nekovář Kaptola obsahuje metody výpočtu hodnoty entalpe čstých látek a směsí, postupy řešení blance entalpe včetně reagujících systémů a odkazy na údaje

Více

Základy počítačové grafiky

Základy počítačové grafiky Základy počítačové gafky Pezentace přednášek Ústav počítačové gafky a multmédí Téma přednášky Radozta Motto Světlo se šíří podle fyzkálních zákonů! Př ealstcké zobazení vtuálních počítačových scén e poto

Více

Aplikované chemické procesy. Heterogenní nekatalyzované reakce

Aplikované chemické procesy. Heterogenní nekatalyzované reakce plikované hemiké proesy Heterogenní nekatalyzované reake Heterogenní nekatalytiké reake plyn nebo kapalina dostávají do styku s tuhou látkou a reagují s ní, přičemž se tato látka mění v produkt. a ( tekutina

Více

ÚČINNOST KOTLE. Součinitel přebytku spalovacího vzduchu z měřené koncentrace O2 Účinnost kotle nepřímou metodou Účinnost kotle přímou metodou

ÚČINNOST KOTLE. Součinitel přebytku spalovacího vzduchu z měřené koncentrace O2 Účinnost kotle nepřímou metodou Účinnost kotle přímou metodou ÚČINNOST KOTLE 1. Cíl páce: Roštový kotel o jmenovtém výkonu 100 kw, vybavený automatckým podáváním palva, je učen po spalování dřevní štěpky. Teplo z topného okuhu je předáváno do chladícího okuhu pomocí

Více

9 Charakter proudění v zařízeních

9 Charakter proudění v zařízeních 9 Charakter proudění v zařízeních Egon Eckert, Miloš Marek, Lubomír Neužil, Jiří Vlček A Výpočtové vztahy Jedním ze způsobů, který nám v praxi umožňuje získat alespoň omezené informace o charakteru proudění

Více

NÁVRH PROVOZOVÁNÍ NOVÉHO ZDROJE 120 MW VÝTOPNA MALOMĚŘICE V DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ 110 KV E.ON

NÁVRH PROVOZOVÁNÍ NOVÉHO ZDROJE 120 MW VÝTOPNA MALOMĚŘICE V DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ 110 KV E.ON VYSOKÉ ČENÍ TECHNCKÉ V BRNĚ BRNO NVERSTY OF TECHNOLOGY FAKLTA ELEKTROTECHNKY A KOMNKAČNÍCH TECHNOLOGÍ ÚSTAV ELEKTROENERGETKY FACLTY OF ELECTRCAL ENGNEERNG AND COMMNCATON DEPARTMENT OF ELECTRCAL POWER ENGNEERNG

Více

Příklady: - počet členů dané domácnosti - počet zákazníků ve frontě - počet pokusů do padnutí čísla šest - životnost televizoru - věk člověka

Příklady: - počet členů dané domácnosti - počet zákazníků ve frontě - počet pokusů do padnutí čísla šest - životnost televizoru - věk člověka Náhodná veličina Náhodnou veličinou nazýváme veličinu, terá s určitými p-stmi nabývá reálných hodnot jednoznačně přiřazených výsledům příslušných náhodných pousů Náhodné veličiny obvyle dělíme na dva záladní

Více

symetrická rovnice, model Redlich- Kister dvoukonstantové rovnice: Margules, van Laar model Hildebrandt - Scatchard mřížková teorie roztoků příklady

symetrická rovnice, model Redlich- Kister dvoukonstantové rovnice: Margules, van Laar model Hildebrandt - Scatchard mřížková teorie roztoků příklady symetrcá rovnce, model Redlch- Kster dvouonstantové rovnce: Margules, van Laar model Hldebrandt - Scatchard mřížová teore roztoů přílady na procvčení 0 lm Bnární systémy: 0 atvtní oefcenty N I E N I E

Více

Dimenzování silnoproudých rozvodů. Návrh napájecího zdroje., obvykle nepracují zároveň při jmenovitém výkonu

Dimenzování silnoproudých rozvodů. Návrh napájecího zdroje., obvykle nepracují zároveň při jmenovitém výkonu Dimenzování silnoproudých rozvodů Návrh napájecího zdroje Supina el. spotřebičů P i Pn, obvyle nepracují zároveň při jmenovitém výonu činitel současnosti Pns s P n P ns současně připojené spotřebiče činitel

Více

Zkouškový test z fyzikální a koloidní chemie

Zkouškový test z fyzikální a koloidní chemie Zkouškový test z fyzkální a kolodní cheme VZOR/1 jméno test zápočet průměr známka Čas 9 mnut. Povoleny jsou kalkulačky. Nejsou povoleny žádné písemné pomůcky. Uotázeksvýběrema,b,c...odpověd b kroužkujte.platí:

Více

Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím

Více

Sdílení tepla. Úvod - Přehled. Sdílení tepla mezi termodynamickou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T.

Sdílení tepla. Úvod - Přehled. Sdílení tepla mezi termodynamickou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T. 7.4.0 Úvod - Přehled Sdílení tepla Sdílení tepla mez termodynamckou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T s a okolí T o. Teplo mez soustavou a okolím se sdílí třem základním způsoby:

Více

6. Bilance energie v reagujících soustavách. Modely homogenních reaktorů v neisotermním režimu.

6. Bilance energie v reagujících soustavách. Modely homogenních reaktorů v neisotermním režimu. 6. Blance energe v reaguících sustavách. Mdely hmgenních reaktrů v nestermním režmu. Význam výměna a rekuperace tepla v chemckých prcesech Výhdy a nevýhdy adabatckéh (nestermníh) reaktru Syntéza amnaku,

Více

Dále budeme předpokládat, že daný Markovův řetězec je homogenní. p i1 i 2

Dále budeme předpokládat, že daný Markovův řetězec je homogenní. p i1 i 2 4 Markovovy řetězce se nazývá Markovův řetě- Defnce 7 Posloupnost celočíselných náhodných velčn {X n } zec (markovský řetězec), jestlže P(X n+ = j X n = n,, X 0 = 0 ) = P(X n+ = j X n = n ) (7) pro každé

Více

Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím

Více

4. MECHANISMY A TEORIE CHEMICKÉ KINETIKY

4. MECHANISMY A TEORIE CHEMICKÉ KINETIKY 4. MECHANISMY A TEORIE CHEMICKÉ KINETIKY Úloha 4-1 Řešení reačních schémat... Úloha 4- Řešení reačních schémat... Úloha 4-3 Řešení reačních schémat... Úloha 4-4 Řešení reačních schémat... 3 Úloha 4-5 Řešení

Více

3.8. Elektromagnetická indukce

3.8. Elektromagnetická indukce 3.8. Elektromagnetká nduke 1. mět defnovat velčnu magnetký ndukční tok a matematky vyjádřt harakterstkou vlastnost magnetkého pole, nezřídlovost, užtím této velčny.. Popsat základní expermenty, které demonstrují

Více

DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ TUHÉ TĚLESO

DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ TUHÉ TĚLESO DOPLŇKOÉ TXTY BB0 PAL SCHAUR INTRNÍ MATRIÁL FAST UT BRNĚ TUHÉ TĚLSO Tuhé těleso je těleso, o teé latí, že libovolná síla ůsobící na těleso nezůsobí jeho defoaci, ale ůže ít ouze ohybový účine. Libovolná

Více

1. Úvod do základních pojmů teorie pravděpodobnosti

1. Úvod do základních pojmů teorie pravděpodobnosti 1. Úvod do záladních pojmů teore pravděpodobnost 1.1 Úvodní pojmy Většna exatních věd zobrazuje své výsledy rgorózně tj. výsledy jsou zísávány na záladě přesných formulí a jsou jejch nterpretací. em je

Více

Měřicí a řídicí technika Bakalářské studium 2007/2008. odezva. odhad chování procesu. formální matematický vztah s neznámými parametry

Měřicí a řídicí technika Bakalářské studium 2007/2008. odezva. odhad chování procesu. formální matematický vztah s neznámými parametry MODELOVÁNÍ základní pojmy a postupy principy vytváření deterministických matematických modelů vybrané základní vztahy používané při vytváření matematických modelů ukázkové příklady Základní pojmy matematický

Více

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY prof. Ing. Jří Holčí, CSc. holc@ba.un.cz, Kaence 3, 4. patro, dv.č.424 INVESTICE Insttut DO bostatsty ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ a analýz XIII. ZÁKLADNÍ TYPY DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ SPOJITÉ

Více

ů ů Č ů ů Š ž ů žď ž ž ž žď ů ů ž ů ó Č Ý Š ú Ý Á Š ž ů ž ž ž ů Š ú Ž ů ú ž Ř ó ž ú ž ň ž Á Š ň ď ž ú Ý ť Č Ř ň Š Á Š ž Š Š ž ú Ý ť Ř žď Š ž Á ž Š ů ť ť ů ú Ý Č Ř Ň ť Á ž Š ú Ý ž ž ó ž Ř žď Ň ž ž ň Ť ó

Více

složky j v jednotkovém objemu reakční směsi V S s časem τ, tj. reakční rychlost složky j (rychlost vzniku či zániku složky), je definována jako

složky j v jednotkovém objemu reakční směsi V S s časem τ, tj. reakční rychlost složky j (rychlost vzniku či zániku složky), je definována jako 22 Chemié reatory Egon Eert, Miloš Mare, Vladimír Mía V aždém tehnologiém proesu, de proíhá hemiá či iohemiá změna, e hemiý či iohemiý reator ednou z nevýznamněšíh součástí provozního zařízení. Při návrhu

Více

Kmity a rotace molekul

Kmity a rotace molekul Kmity a rotace moleul Svět moleul je neustále v pohybu l eletrony se pohybují oolo jader l jádra mitají olem rovnovážných poloh l moleuly rotují a přesouvají se Ion H + podrobněji Kmity vibrace moleul

Více

BILANCE ENTALPIE V SYSTÉMU S CHEMICKOU REAKCÍ

BILANCE ENTALPIE V SYSTÉMU S CHEMICKOU REAKCÍ BIL LPI SYSÉU S IKOU KÍ eé eaty aují té vždy v neztení ežu tj v eatu exstují teltní zdíly negenní teltní le a tedy telta eatu lší d telty átení neb telty nástu P eé ea té vždy vzná < neb zaná > velé nžství

Více

MODELOVÁNÍ. Základní pojmy. Obecný postup vytváření induktivních modelů. Měřicí a řídicí technika magisterské studium FTOP - přednášky ZS 2009/10

MODELOVÁNÍ. Základní pojmy. Obecný postup vytváření induktivních modelů. Měřicí a řídicí technika magisterské studium FTOP - přednášky ZS 2009/10 MODELOVÁNÍ základní pojmy a postupy principy vytváření deterministických matematických modelů vybrané základní vztahy používané při vytváření matematických modelů ukázkové příklady Základní pojmy matematický

Více

REAKČNÍ KINETIKA 1. ZÁKLADNÍ POJMY. α, ß jsou dílčí reakční řády, α je dílčí reakční řád vzhledem ke složce A, ß vzhledem ke složce

REAKČNÍ KINETIKA 1. ZÁKLADNÍ POJMY. α, ß jsou dílčí reakční řády, α je dílčí reakční řád vzhledem ke složce A, ß vzhledem ke složce REKČNÍ KINETIK - zabývá se ryhlosí hemikýh reakí ZÁKLDNÍ POJMY Definie reakční ryhlosi v - pro reake probíhajíí za konsanního objemu v dξ di v V d ν d i [] moldm 3 s Ryhlosní rovnie obeně vyjadřuje vzah

Více

í I - 13 - Průchod a rozptyl záření gama ve vrstvách materiálu Prof. Ing. J. Šeda, DrSc. KDAIZ - PJPI

í I - 13 - Průchod a rozptyl záření gama ve vrstvách materiálu Prof. Ing. J. Šeda, DrSc. KDAIZ - PJPI - 13 - í Průchod a rozptyl záření gama ve vrstvách materálu Prof. ng. J. Šeda, DrSc. KDAZ - PJP Na našem pracovšt byl vypracován program umožňující modelovat průchod záření gama metodou Monte Carlo, homogenním

Více

SW aplikace MOV přednášky

SW aplikace MOV přednášky SW aplace MOV Šubrt KOSA Systémová podpora proetů Teore grafů Proetové řízení I, II zápočet: alespoň bodů z průběžných testů 75% účast na cvčení obhaoba proetů v MS Proect pef.czu.cz/osa Témata. :. seznámení

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Fakulta strojní Ústav mechaniky DIPLOMOVÁ PRÁCE. Dynamický model poddajného mechanismu Trijointu s řízením

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Fakulta strojní Ústav mechaniky DIPLOMOVÁ PRÁCE. Dynamický model poddajného mechanismu Trijointu s řízením ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ EHNIKÉ V PRAZE ala sojní Úsav mehan DIPLOOVÁ PRÁE Dnamý moel poajného mehansm jon s řízením Obo: Inženýsá mehana a mehaona 005 omáš HEŘAN íle plomové páe Vvoření namého moel hého mehansm

Více

U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze

U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze 1. Úol měření Úolem měření na rotorové (Müllerově) odparce je sestavit energeticou a látovou bilanci celého zařízení a stanovit součinitele prostupu tepla odpary a ondenzátoru brýdových par.. Popis zařízení

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV 8

PROCESY V TECHNICE BUDOV 8 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 8 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního

Více

Alternativní rozdělení. Alternativní rozdělení. Binomické rozdělení. Binomické rozdělení

Alternativní rozdělení. Alternativní rozdělení. Binomické rozdělení. Binomické rozdělení Alternativní rozdělení Alternativní rozdělení Alternativní rozdělení Alternativní rozdělení Náhodná veličina X má alternativní rozdělení s parametrem p, jestliže nabývá hodnot 0 a 1 s pravděpodobnostmi

Více

plynné směsi viriální rozvoj plynné směsi stavové rovnice empirická pravidla pro plynné směsi příklady na procvičení

plynné směsi viriální rozvoj plynné směsi stavové rovnice empirická pravidla pro plynné směsi příklady na procvičení lyé směs válí ovo lyé směs stavové ove emá avdla o lyé směs řílady a ovčeí Směs lyů eálé a deálí hováí eáměší vtahy: magatův áo: m...,, m Daltoův áo:...,,, Směs lyů válí ovo B C... R m m R B SISICKÁ ERMODYMIK:

Více

Výslednice, rovnováha silové soustavy.

Výslednice, rovnováha silové soustavy. Výslednce, ovnováha slové soustavy. Základy mechanky, 2. přednáška Obsah přednášky : výslednce a ovnováha slové soustavy, ovnce ovnováhy, postoová slová soustava Doba studa : as 1,5 hodny Cíl přednášky

Více

Rozklad přírodních surovin minerálními kyselinami

Rozklad přírodních surovin minerálními kyselinami Laboatoř anoganické technologie Rozklad příodních suovin mineálními kyselinami Rozpouštění příodních mateiálů v důsledku pobíhající chemické eakce patří mezi základní technologické opeace řady půmyslových

Více

Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. » Využívají k přeměně chemických látek živých mikroorganismů» Příklady

Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. » Využívají k přeměně chemických látek živých mikroorganismů» Příklady Inženýrství hemio-farmaeutiýh výrob io reatory ioreatory» Využívají přeměně hemiýh láte živýh miroorganismů» řílay» Chemiý průmysl» yselina mléčná, yselina otová, ethanol» otravinářsý průmysl» mléárensé

Více

FYZIKA I. Pohybová rovnice. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.

FYZIKA I. Pohybová rovnice. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art. VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYZIKA I Pohybová rovnce Prof. RNDr. Vlém Mádr, CSc. Prof. Ing. Lbor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art. Dagmar Mádrová

Více

KINETICKÁ TEORIE PLYNŮ

KINETICKÁ TEORIE PLYNŮ KIEICKÁ EOIE PLYŮ Knetcká teore plynů studuje plyn z mkroskopckého hledska Používá statstcké metody, které se uplatňují v systémech s velkým počtem částc Zavádíme pojem deálního plynu, má tyto základní

Více

P. Bartoš, J. Blažek, P. Špatenka. Katedra fyziky, Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, Jeronýmova 10, České Budějovice

P. Bartoš, J. Blažek, P. Špatenka. Katedra fyziky, Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, Jeronýmova 10, České Budějovice VYUŽITÍ MATLABU PŘI STATISTICKÉM ZPRACOVÁNÍ AT PŘI POČÍTAČOVÉM MOELOVÁNÍ EBYEOVA STÍNĚNÍ TECHNIKOU MAKROČÁSTIC P. Batoš, J. Blaže, P. Špatena Kateda fz, Pedagogcá faulta Jhočesé unvezt, Jeonýmova, Česé

Více

Chemie cvičení 3 Soustavy s chemickou reakcí

Chemie cvičení 3 Soustavy s chemickou reakcí U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehiy FS ČUT Chemie vičeí 3 Soustavy s hemiou eaí A. Reačí ietia 3/ eatou obíhá eae A + B C. oetae láty A a vstuu do eatou je,3 mol/l a láty B, mol/l. Ja se změí eačí yhlost,

Více

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 3.

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 3. Vnitřní energie U Vnitřní energie U je stavová veličina U = U (p, V, T), ale závisí pouze na teplotě (experiment Gay-Lussac / Joule) U = f(t) Pro měrnou vnitřní energii (tedy pro vnitřní energii jednoho

Více

Lineární regrese ( ) 2

Lineární regrese ( ) 2 Leárí regrese Častým úolem je staoveí vzájemé závslost dvou (č více) fzálích velč a její matematcé vjádřeí. K tomuto účelu se používají růzé regresí metod, pomocí chž hledáme vhodou fuc f (), apromující

Více

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti Tepelná vodivost teplo přenesené za čas dt: T 1 > T z T 1 S tepelný tok střední volná dráha T součinitel tepelné vodivosti střední rychlost Tepelná vodivost součinitel tepelné vodivosti při T = 300 K součinitel

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 3.

Cvičení z termomechaniky Cvičení 3. Příklad 1 1kg plynu při izobarickém ohřevu o 710 [ C] z teploty 40[ C] vykonal práci 184,5 [kj.kg -1 ]. Vypočítejte molovou hmotnost plynu, množství přivedeného tepla a změnu vnitřní energie ΔT = 710 [K]

Více

2.5. MATICOVÉ ŘEŠENÍ SOUSTAV LINEÁRNÍCH ROVNIC

2.5. MATICOVÉ ŘEŠENÍ SOUSTAV LINEÁRNÍCH ROVNIC 25 MATICOVÉ ŘEŠENÍ SOUSTAV LINEÁRNÍCH ROVNIC V této kaptole se dozvíte: jak lze obecnou soustavu lneárních rovnc zapsat pomocí matcového počtu; přesnou formulac podmínek řeštelnost soustavy lneárních rovnc

Více

ANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN

ANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN ANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN V dokumentu 7a_korelacn_a_regresn_analyza jsme řešl rozdíl mez korelační a regresní analýzou. Budeme se teď věnovat pouze lneárnímu vztahu dvou velčn, protože je nejjednodušší

Více

Viz též stavová rovnice ideálního plynu, stavová rovnice reálného plynu a van der Waalsova stavová rovnice.

Viz též stavová rovnice ideálního plynu, stavová rovnice reálného plynu a van der Waalsova stavová rovnice. 5.1 Stavová rovnice 5.1.1 Stavová rovnice ideálního plynu Stavová rovnice pro sěs ideálních plynů 5.1.2 Stavová rovnice reálného plynu Stavové rovnice se dvěa onstantai Viriální rovnice Stavové rovnice

Více

Příklad 70 Vypočet konstanty šíření (fázová konstanta, měrný útlum)

Příklad 70 Vypočet konstanty šíření (fázová konstanta, měrný útlum) Přílad 7 Vypočt onstanty šířní (fáová onstanta, ěný útlu) adání : Rovinná haonicá ltoagnticá vlna o itočtu : a) f 5 b) f 7 M c) f 9 G s šíří v postřdí s těito paaty:.[ S ], ε 8, µ. Vaianta a) Vaianta b)

Více

FAKULTA STAVEBNÍ NELINEÁRNÍ MECHANIKA. Telefon: WWW:

FAKULTA STAVEBNÍ NELINEÁRNÍ MECHANIKA. Telefon: WWW: VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STAVEBNÍ NELINEÁRNÍ MECHANIKA Bakalářské studium, 4. ročník Jiří Brožovský Kancelář: LP H 406/3 Telefon: 597 321 321 E-mail: jiri.brozovsky@vsb.cz

Více

Modelování rizikových stavů v rodinných domech

Modelování rizikových stavů v rodinných domech 26. 28. června 2012, Mkulov Modelování rzkových stavů v rodnných domech Mlada Kozubková 1, Marán Bojko 2, Jaroslav Krutl 3 1 2 3 Vysoká škola báňská techncká unverzta Ostrava, Fakulta strojní, Katedra

Více

Numerická matematika A

Numerická matematika A Numercká matematka A 5615 A1 Máme dánu soustava lneárních rovnc tvaru AX = B, kde 4 1 A = 1 4 1, B = 1 a Zapíšeme soustavu rovnc AX = B ve tvaru upravíme a následně (L + D + P X = B, DX = (L + P X + B,

Více

15 Mletí. I Základní vztahy a definice. Oldřich Holeček (aktualizace v roce 2014 Michal Přibyl & Marek Schöngut)

15 Mletí. I Základní vztahy a definice. Oldřich Holeček (aktualizace v roce 2014 Michal Přibyl & Marek Schöngut) 15 Mletí Oldřch Holeče (atualzace v roce 2014 Mchal Přbyl & Mare Schöngut) I Záladní vztahy a defnce I.1 Úvod Rychlost mnoha chemcých a fyzálních procesů závsí na velost mezfázového povrchu. Je-l v nch

Více

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ŠKOLA SLABOPROUDÉ ELEKTROTECHNIKY Novovysočanská 48/280, Praha 9

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ŠKOLA SLABOPROUDÉ ELEKTROTECHNIKY Novovysočanská 48/280, Praha 9 1. Analogové měřicí přístroje Jsou přístroje, teré slouží měření různých eletricých veličin. Např. měření proudu, napětí a výonu. Pro měření těchto veličin nejčastěji používáme tyto soustavy:magnetoeletricá,

Více

❷ s é 2s é í t é Pr 3 t str í. á rá. t r t í str t r 3. 2 r á rs ý í rá á 2 í P

❷ s é 2s é í t é Pr 3 t str í. á rá. t r t í str t r 3. 2 r á rs ý í rá á 2 í P ❷ s é 2s é í t é Pr 3 t str í Úst 2 t t t r 2 2 á rá t r t í str t r 3 tí t 2 2 r á rs ý í rá á 2 í P ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE I. OSOBNÍ A STUDIJNÍ ÚDAJE Příjmení: Hurský Jméno: Tomáš Fakulta/ústav: Fakulta

Více

MĚŘENÍ TEMODYNAMICKÉ ÚČINNOSTI ROTAČNÍCH STROJŮ. ŠKODA POWER a. a. s., Plzeň

MĚŘENÍ TEMODYNAMICKÉ ÚČINNOSTI ROTAČNÍCH STROJŮ. ŠKODA POWER a. a. s., Plzeň MĚŘENÍ TEMODYNAMICKÉ ÚČINNOSTI ROTAČNÍCH STROJŮ a. a. s., Plzeň Obsah 1. Účnnost stupňů parníh turbín. Testování FROTORU Rovnotlaký stupeň parní turbíny Rozváděí lopatky Oběžné lopatky Ryhlostní trojúhelníky

Více

Mechatronické systémy s elektronicky komutovanými motory

Mechatronické systémy s elektronicky komutovanými motory Mechatroncké systémy s elektroncky komutovaným motory 1. EC motor Uvedený motor je zvláštním typem synchronního motoru nazývaný též bezkartáčovým stejnosměrným motorem (anglcky Brushless Drect Current

Více

Numerické řešení 2D stlačitelného proudění s kondenzací. Michal Seifert

Numerické řešení 2D stlačitelného proudění s kondenzací. Michal Seifert Numerické řešení 2D stlačitelného proudění s kondenzací Michal Seifert Úkoly diplomové práce Popsat matematické modely proudící tekutiny Popis numerických metod založených na metodě konečných objemů Porovnání

Více

2. KINETICKÁ ANALÝZA HOMOGENNÍCH REAKCÍ

2. KINETICKÁ ANALÝZA HOMOGENNÍCH REAKCÍ 2. KINETICKÁ ANALÝZA HOMOGENNÍCH REAKCÍ Úloha 2-1 Řád reakce a rychlostní konstanta integrální metodou stupeň přeměny... 2 Úloha 2-2 Řád reakce a rychlostní konstanta integrální metodou... 2 Úloha 2-3

Více

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2018/2019

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2018/2019 Matematka I A ukázkový test 1 pro 2018/2019 1. Je dána soustava rovnc s parametrem a R x y + z = 1 x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a a) Napšte Frobenovu větu (předpoklady + tvrzení). b) Vyšetřete

Více

Jaroslav Reichl. Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská 3 Praha 1

Jaroslav Reichl. Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská 3 Praha 1 Střední půslová šola sdělovací techni Pansá Paha 1 Jaoslav Reichl, 017 učená studentů 4 očníu technicého lcea jao doplně e studiu apliované ateati Jaoslav Reichl Sbía úloh z apliované ateati, J Reichl,

Více

1.3. Transport iontů v elektrickém poli

1.3. Transport iontů v elektrickém poli .3. Transport ontů v elektrckém pol Ionty se v roztoku vystaveném působení elektrckého pole pohybují katonty směrem ke katodě, anonty k anodě. Tento pohyb ontů se označuje jako mgrace. VODIVOST Vodvost

Více

Energie elektrického pole

Energie elektrického pole Energe elektrckého pole Jž v úvodní kaptole jsme poznal, že nehybný (centrální elektrcký náboj vytváří v celém nekonečném prostoru slové elektrcké pole, které je konzervatvní, to znamená, že jakýkolv jný

Více

REGRESNÍ ANALÝZA. 13. cvičení

REGRESNÍ ANALÝZA. 13. cvičení REGRESNÍ ANALÝZA 13. cvčení Závslost náhodných velčn Závslost mez kvanttatvním proměnným X a Y: Funkční závslost hodnotam nezávsle proměnných je jednoznačně dána hodnota závslé proměnné. Y=f(X) Stochastcká

Více

Spojité regulátory - 1 -

Spojité regulátory - 1 - Spojté regulátory - 1 - SPOJIÉ EGULÁOY Nespojté regulátory mají většnou jednoduchou konstrukc a jsou levné, ale jsou nevhodné tím, že neudržují regulovanou velčnu přesně na žádané hodnotě, neboť regulovaná

Více

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů energií (mechanické, tepelné, elektrické, magnetické, chemické a jaderné) při td. dějích. Na rozdíl od td. cyklických dějů

Více

6. Bilance energie v reagujících soustavách. Modely homogenních reaktorů v neisotermním režimu.

6. Bilance energie v reagujících soustavách. Modely homogenních reaktorů v neisotermním režimu. 6. Blance energe v reaguících sustavách. Mdely hmgenních reaktrů v nestermním režmu. Blance celkvé energe zahrnue: vntřní energ mechancku energ (knetcku energ ptencální energ... Přeměny edntlvých druhů

Více

Tepelně vlhkostní mikroklima. Vlhkost v budovách

Tepelně vlhkostní mikroklima. Vlhkost v budovách Tepelně vlhkostní mikroklima Vlhkost v budovách Zdroje vodní páry stavební vlhkost - vodní pára vázaná v materiálech v důsledku mokrých technologických procesů (chemicky nebo fyzikálně vázaná) zemní vlhkost

Více