ČVUT V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ (12Y2VT)
|
|
- Jaroslav Blažek
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ČVUT V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ K612 - ÚSTAV DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ (12Y2VT) AKTUÁLNÍ STAV VRT V ČESKÉ REPUBLICE Jiří Záruba 1 56 ZS 2014/2015
2 Obsah 1. Úvod Historie příprav Prognóza dopravy Úvod Metodika prognózy Výsledky přepravní prognózy Praha - Brno Brno - Ostrava Praha - Drážďany Brno - Wien Závěr prognózy Koncepce rychlých spojení (RS) Trasa Praha - Litoměřice Parametry trasy Výhody trati Trasa Praha Benešov Parametry trasy Výhody nové tratě Zhodnocení Trasa Benešov Brno Parametry trasy Výhody nové tratě Zhodnocení Trasa Brno Vranovice Parametry trasy Výhody nové tratě Zhodnocení Trasa Bohumín Přerov Parametry trasy Výhody nové tratě Zhodnocení Závěr Použité zdroje
3 1. Úvod Železniční doprava stále více vede konkurenční boj s ostatními druhy dopravy. Především na krátké a střední vzdálenosti bojuje se silniční dopravou. Jednou z předností právě silniční dopravy je bezesporu rychlost. Při přepravě vždy záleží na kvalitní dopravní infrastruktuře a u železniční dopravy toto platí dvojnásobně. Nevýhodou především regionální železniční dopravy, ale také částečně dálkové dopravy je nízká cestovní rychlost v porovnání se silniční dopravou. Tento problém sahá do počátků výstavby železničních tratí, kdy trasování bylo voleno tak, aby parní lokomotivy utáhly těžké nákladní vlaky. Přeprava cestující byla až druhotným důvodem stavby. V době výstavby většiny našich tratí byla konstrukční rychlost parních lokomotiv 60 km/h. Na konci dvacátého století bylo v České republice rozhodnuto o rekonstrukcích čtyř tranzitních železničních koridorů (TŽK), které stále probíhají. Kromě několika případů souvislých rekonstrukcí tratí, se na síti ostatních tratích celostátní dráhy a regionálních drah traťová rychlost za poslední desetiletí výrazně nemění. V současné době SŽDC přistupuje k jedné z možností zvyšování traťových rychlostí, a to zaváděním rychlostního profilu V 130. Tímto opatřením dochází ke zvýšení rychlosti zpravidla o 5 10 km/h. Obr. 1: Mapa tratí s plánovaným nasazením moderních jednotek s možnosti využití vyšších rychlostí na základě vyšších hodnot nedostatku převýšení [Zdroj: Ani tranzitní železniční koridory kvůli tomu, že vedou většinou v původní stopě ( léta 19. století), neumožňují dosažení atraktivních jízdních dob. Pokud má železnice hrát důležitou 3
4 roli v přepravě na území České republiky, musí SŽDC přistupovat ke zvyšování traťových rychlostí. [1] Velkorysou variantou zvyšování rychlostí na síti SŽDC je výstavba vysokorychlostních tratí. Ministerstvo dopravy (MD) a SŽDC je ve stádiu studií a plánů. Přitom téměř všechny státy západní Evropy mají VRT v provozu či ve výstavbě. V naší zemi se pouze modernizují starší železniční koridory na max. rychlost 160 km/h. Bohužel ani tato rychlost není dosažitelná ve všech úsecích (viz Obr. 2). 2. Historie příprav Obr. 2: Mapa se znázorněním nejvyšších traťových rychlostí na síti SŽDC [Zdroj: Již v 70. letech 20. století byly po vzoru západních zemí první úvahy o výstavbě VRT s cílem získat kapacitu pro nákladní dopravu. V roce 1995 byla vypracována studie Územně-technické podklady Koridory VRT v ČR a odsouhlasená MD a bývalým Ministerstvem hospodářství. Studie navrhla optimální vedení tras a výsledky sloužily jako podklad pro zabezpečení územní ochrany koridorů. V roce 2004 byla vypracována Koordinační studie vysokorychlostních tratí s cílem minimalizovat variantnost tras, která sloužila jako podklad pro proces územního plánování. V roce 2011 začalo Ministerstvo dopravy používat pro VRT název Rychlá spojení (RS), což nezahrnuje pouze nové vysokorychlostní úseky, ale také konvenční tratě (do 200 km/h). 4
5 3. Prognóza dopravy 3.1 Úvod Otázka výstavby VRT je v poslední době stále více diskutovaným tématem. Neexistuje jednoznačný názor, a proto SUDOP PRAHA a.s. zpracovala studii na zadání MD ČR v roce 2008 s názvem Aktualizace koncepce vysokorychlostní železniční dopravy na území České republiky Fáze A prognóza přepravních proudů. V rámci této studie byla zpracována přepravní prognóza, která měla odhadnout výhledové přepravní proudy v dálkové dopravě a na základě těchto vstupů určit optimální koncepci řešení vysokorychlostní železniční dopravy v rámci ČR a její napojení do zahraničí. Zpracovaná studie volně navázala na Studii VRT Analýza přepravních vztahů a výhledové možnosti dopravních systémů ve vybraných směrech. 3.2 Metodika prognózy Cílem bylo vytvořit jednoduchý dopravní model co do rozsahu a podrobnosti modelovaného území, o to však více byl propracován výpočet poptávky. Jedná se zde zejména o správné určení skupin obyvatelstva, které by tvořily klienty VRT, účely cest, pro které by se VRT využívaly. Dalším prvkem, kterému byla věnována zvýšená pozornost, byl výpočet modal splitu. Jedná se zejména o výši dopravy generované realizací VRT, výši dopravy převedené z jiných druhů dopravy na VRT i určení oblastí s nejvyšší poptávkou po VRT. Pro vytvoření poptávkového modelu a přiřazení dopravy na dopravní síť byl použit software pro plánování dopravy PTV VISION. 3.3 Výsledky přepravní prognózy Prognóza se věnovala pouze dopravnímu zatížení v mezikrajské dálkové dopravě. To znamená, že u všech relací chybí vnitrokrajské zatížení i příměstská doprava. Při zahrnutí této dopravy by mohlo být dopravní zatížení VRT ještě vyšší. Zpracovaná prognóza dálkové dopravy potvrdila očekávanou vysokou přepravní poptávku zejména v ose Praha Brno Ostrava. Výstavba VRT bude mít v České republice smysl z důvodu převedení uživatelů IAD a autobusové dopravy na ekologičtější a bezpečnější dopravu, ale i z důvodu uvolnění kapacity železniční sítě Praha - Brno Zatížení úseku Praha Brno by se mohlo pohybovat po roce 2030 v rozmezí osob/den. VRT Praha Brno je z přepravního hlediska nejvýznamnějším přínosem ke zvýšení kapacity dopravní sítě ČR a dostupnosti regionů v ose západ východ v rámci ČR i mimo ni. 5
6 3.3.2 Brno - Ostrava V úseku Brno Ostrava lze v závislosti na realizované infrastruktuře (buď VRT v celé délce, nebo VRT a modernizace) očekávat osob/den. Realizace VRT Brno Přerov by přinesla v dálkové dopravě cca cest/den navíc oproti modernizované variantě. Dle názoru zpracovatele prognózy je tedy v relaci Brno Ostrava vhodnější sledovat scénář VRT a modernizace Praha - Drážďany Spojení Praha Drážďany je v obou základních scénářích uvažováno ve stejném rozsahu. Důvodem je nutnost alespoň ve dvou bodech sledovat pro vzdálený výhled kvalitní napojení na západní Evropu, z toho alespoň jedno v parametrech VRT. Zatížení VRT Lovosice Drážďany se v horizontu může pohybovat v rozmezí osob/den. Důvodem tohoto rozptylu je vzdálený horizont prognózy a šíře možností vývoje Brno - Vídeň V úseku Brno Vídeň je předpokládán nejvyšší nárůst přeshraniční přepravní poptávky. Dle výsledků analýzy poptávky je vhodné usilovat v tomto úseku o zkrácení cestovní doby na 60 minut nebo i méně. Je však nutno zmínit, že na české straně se nachází pouze 60 km trasy (stávající cestovní doba 30 min) a na rakouské straně se jedná o 90 km (stávající cestovní doba 60 min). K podstatnému zkrácení cestovních dob by muselo tedy dojít především na rakouské straně. V této relaci se podle prognózy odhaduje dopravní zatížení osob za den. 3.4 Závěr prognózy VRT nabídnou novou potřebnou kapacitu a zvýšení dostupnosti mezi východem a západem ČR a dále i zvýšení dostupnosti v rámci středoevropského prostoru. Z prognóz zatížení vyplývá, že z hlediska priorit výstavby by bylo vhodné budovat nejprve vnitrostátní VRT. Jednalo by se tedy o obdobný postup, jaký sledovaly i ostatní státy. Nejprve propojit VRT centra s vysokou poptávkou v rámci státu a v další fázi realizovat při zvýšené poptávce i přeshraniční VRT. Mezinárodní doprava na VRT je odhadována v rozmezí 20-30%. [2] 6
7 Obr. 3: Plán výstavby VRT do roku Koncepce rychlých spojení (RS) [Zdroj: Aktuálně zpracovávané nebo připravované dokumenty, které mají souvislost s přípravou RS, lze rozdělit podle účelu, lokality nebo termínu zpracování. Z pohledu účelu dokumentace lze rozdělit studie na: koncepční dokumenty územně technické studie studie proveditelnosti Koncepční dokumenty řeší celkový pohled na RS a to jak z pohledu technického, tak ekonomického. Do této kategorie patří Studie příležitostí a Technicko-provozní studie - Technická řešení VRT. Územně technické studie (ÚTS) řeší variantně konkrétní trasu nebo její část, její začlenění do území, technické aspekty, provozní vlastnosti, průchodnost územím, vliv na životní prostředí a investiční náročnost. Cílem ÚTS je zejména stabilizace koridorů VRT v územně plánovacích dokumentacích (ÚPD). Studie proveditelnosti (SP) také pracuje s variantami technického řešení, ale již se na ně dívá z pohledu ekonomické efektivity, kdy zkoumá náklady a přínosy jednotlivých variant (technických nebo provozních) celého ramene RS, případně i celé logické provozní oblasti. 7
8 Nedílnou součástí studie proveditelnosti je přepravní prognóza, která zkoumá vývoj počtu cestujících v závislosti na demografických skutečnostech, variantách projektu ale i rozvoji okolní infrastruktury. 4.1 Trasa Praha - Litoměřice Úsek Praha - Litoměřice je první etapou výstavby ramene RS 4 (Praha - Ústí nad Labem Drážďany) zařazený do TEN-T. Zprovoznění tohoto úseku je proto určeno do roku Hlavním podnětem pro zadání studie byla urychlená územní stabilizace trasy VRT v celé své délce. Cílem této územní studie je také zpřesnění trasy s cílem zúžení koridoru uvedeného v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) krajů, projednání problémových míst s dotčenými orgány a stanovení rozvoje kolejové infrastruktury v severní části Prahy (napojení Neratovic, letiště Vodochody, Kralup nad Vltavou, atd.) Parametry trasy Celková délka navržené trasy z odb. Balabenka až k portálu tunelu u Litoměřic je cca 57 km. Velká část trasy je navržena pro traťovou rychlost 350 km/h. Z toho plyne hodnota minimálního poloměru směrového oblouku, která činí 6500 m. Trať je trasovaná v poměrně příznivém terénu, a proto je maximální uvažovaný podélný sklon stanoven na 20. Trasa je projektovaná pouze pro provoz osobní dopravy Výhody trati Mezi zásadní výhody realizace této stavby patří zkrácení vzdálenosti Praha hl. n. Ústí n. L. o 19 km (ze současných 106 na 87 km). Další výhodou je možnost využití výjezdu z Prahy pro rychlé železniční napojení Liberce, Mladé Boleslavi a Kralup n. V. Výstavbou tohoto úseku dojde k uvolnění kapacity na stávající trati Praha Kralupy n. V. pro rozvoj příměstské a nákladní dopravy. 8
9 Obr. 4: Možné vedení trasy VRT Praha Litoměřice [Zdroj: Trasa Praha Benešov Základním cílem stavby nové trati Praha Benešov je zvýšení kapacity a rychlosti resp. cestovní doby na spojení Praha České Budějovice a v Benešově napojení trasy VRT Benešov Brno. Hlavními cíli ÚTS je návrh nové trasy Praha Benešov jako první etapy RS 1 Praha Brno, dále prověření variant územního vedení trasy a nalezení optimálního řešení trasy v území (s maximálním respektováním stávajícího koridoru v ZÚR Středočeského kraje). Tato studie řeší trasu z Prahy do oblasti Benešova. V Praze začíná trasa napojením do žst. Praha-Vršovice a napojením na Nové spojení 2, pokračuje přes žst. Praha-Zahradní Město a dále v nové stopě do oblasti Benešova. Směrem na Brno je řešení studie ukončeno v odb. Dobříčkov. Studie má také za úkol navrhnout realizaci odboček z VRT na stávající trať č. 220/221 Praha Benešov Tábor. V rámci této územně technické studie jsou prověřeny tři základní varianty územního vedení trasy VRT. 9
10 Trasa ve variantě H4 respektuje koridor VRT ze ZÚR Středočeského kraje, kde je tato trasa zanesena v úseku Praha Benešov Bystřice u Benešova. Část trasy severně a východně od Benešova byla doplněna s ohledem na předpokládané další vedení směr Jihlava a Brno. Trasa H4 má základní návrhovou rychlost 350 km/h. Varianta P7 je doložena jako trasa, která je více přizpůsobená reliéfu terénu a zástavbě, ovšem za cenu snížení návrhových parametrů tratě. Trasa P7 má základní návrhovou rychlost 300 km/h. Trasa ve variantě N1 byla zkonstruována na základě analýzy limitů v území jako trasa, která řeší nejzávažnější střety v území, tak i největší problémy technického rázu. Trasa N1 má základní návrhovou rychlost 350 km/h. Alternativně byly prověřeny sjezdy z VRT pro napojení Benešova a tratě č. 220 směr Tábor. Vedení trasy v centrální oblasti železničního uzlu Praha Základní varianta předpokládá vedení vlaků rychlého spojení III. vinohradským tunelem. V etapě (trasa pouze do Benešova) lze uvažovat souběh dálkových a příměstských vlaků bez nutnosti dalších investic v úseku Praha-Vršovice Praha hl. n. V případě realizace VRT v celém úseku Praha Brno a zavedení provozu RS na této relaci je navržena segregace příměstských vlaků realizací projektu Nové spojení 2 (městský železniční tunel) v úseku Praha-Eden Praha-Florenc. Alternativně je prověřována možnost zkrácení Nového spojení 2 před žst. Praha-Vršovice a mimoúrovňový přesmyk tratí na krčském zhlaví této stanice Parametry trasy Celková délka navržené trasy z žst. Praha-Vršovice až odb. Dobříčkov je cca 47,5 km. Návrhová rychlost trasy je 350 km/h. Traťová rychlost je postupně snižována v závislosti na vzdálenosti od železničního uzlu Praha. Minimální poloměr směrového oblouku byl stanoven na 6100 m. V celém úseku je počítáno s provozem pouze vlaků osobní dopravy Výhody nové tratě Tímto projektem se uvolní kapacita IV. tranzitního železničního koridoru pro vlaky příměstské a nákladní dopravy. Dojde ke zkrácení jízdních dob v relaci Praha Tábor České Budějovice. Po dokončení tohoto úseku a při kompletní modernizaci navazujícího IV. tranzitního koridoru by měla být jízdní doba Praha České Budějovice pod 90 minut, což v porovnání se silniční dopravou je velice značný rozdíl (auto Praha České Budějovice 120 minut) Zhodnocení Tato studie je důležitá zejména pro nalezení trasy, která bude v urbanisticky exponovaném výjezdu z Prahy průchozí. Výjezd z Prahy na Benešov je při tom klíčový pro celý systém RS. 10
11 Jeho cílem je zkapacitnit a zrychlit směr Praha České Budějovice ale zejména se má stát částí nejdůležitější VRT v ČR Praha Brno. Studie prokázala, že pro výhledový rozsah dopravy po VRT Praha Brno není kapacita v železničním uzlu Praha (ŽUP). Řešením tohoto problému je vybudování tzv. Nového spojení 2, tj. nové podzemní železniční trasy v centru Prahy, do které bude převedena regionální osobní doprava (linky S), čímž se uvolní kapacita pro dálkovou dopravu na stávajících tratích v centrální části ŽUP. Obr. 5: Možné vedení trasy VRT Praha - Benešov [Zdroj: Trasa Benešov Brno Nová trať Benešov Brno má za cíl, spolu s úsekem Praha Benešov, stát se klíčovou a nejdůležitější tratí v systému RS - rychlým a kapacitní železničním spojení Prahy a Brna, stát se páteřní tratí celého systému RS v ČR. Dříve zpracovávané koncepční dokumentace směřovaly trasu Praha Brno okolo Kolína a Havlíčkova Brodu bez obsluhy kraje Vysočina. Tato trasa je nyní zanesena v ZÚR. Mnohem výhodnější je ale využít VRT Praha Brno i pro obsluhu kraje Vysočina, zejména zapojení krajského města Jihlava. ÚTS VRT Praha 11
12 Benešov má za cíl nalézt všeobecně přijatelnou trasu VRT, která umožní napojení kraje Vysočina do systému RS a zároveň umožní jízdní dobu mezi Prahou a Brnem pod 60 minut. Návrh řešení trasy začíná v návaznosti na úsek Praha Benešov, konkrétně v odb. Dobříčkov, cca 50 km od Prahy. Trasa je vedena od Benešova jižně od dálnice D1 až do oblasti Jihlavy. Od Jihlavy do Brna je trasa vedena v těsném souběhu s D1. Od Měřína až do Brna je trasa v koridoru dle ZÚR. Konec trasy je v železničním uzlu Brno (ŽUB). Samotné zaústění VRT do ŽUB je závislé na variantě přestavby ŽUB. Součástí studie je oboustranné napojení železničního uzlu Jihlava na VRT a jeho kolejové řešení. Cílem rekonstrukce uzlu Jihlava je kromě zapojení VRT i přesun hlavní železniční stanice blíže k centru města do dnešní žst. Jihlava-město. Součástí studie je i návrh na zřízení několika stanic osobní dopravy pro obsluhu území podél VRT: Vlašim, Vysočina (na křížení se silniční spojnicí Humpolce a Pelhřimova), Velké Meziříčí a Velká Bíteš Parametry trasy Celková délka navržené trasy z odb. Dobříčkov až do Brna hl. n. (varianta H4) je 158 km. Návrhová rychlost tratě je v celém úseku 350 km/h. Minimální poloměr oblouku byl stanoven na hodnotu 6100 m a maximální podélný sklon na Výhody nové tratě Stávající vzdálenost metropolí činí 255 km. Má dojít ke zkrácení trasy o 46 km a také pochopitelně o zkrácení jízdní doby mezi Prahou a Brnem z 2 h 40 min na necelou hodinu (v ideálním případě). Přínosem je rovněž kvalitní obsluha oblastí podél plánované trasy. V neposlední řadě bude uvolněna kapacita na I. TŽK od expresní dálkové dopravy a bude umožněn další rozvoj regionální a nákladní dopravy Zhodnocení Během zpracování studie se ukázalo jako velmi problematické vedení územím krajem Vysočina v oblastech, kde není trasa územně chráněná. Během prací se spustila velká vlna protestů místních občanů, projevovaná velkým množstvím nesouhlasných petic a dopisů. Původní trasa H4 je proto v oblasti mezi Vlašimí a Jihlavou opouštěna a je hledáno nové vedení trasy blíže k dálnici D1. Vzhledem k rozpracovanosti dokumentace zatím nejsou známé závěry. Hledání průchozí trasy, která dosud není územně chráněná, je velmi problematické. Cílem je nalézt trasu, která bude v požadovaných technických parametrech, tj. umožní jízdní dobu mezi Prahou a Brnem do jedné hodiny a zároveň výrazně zkvalitní železniční napojení Jihlavy. V průběhu prací na studii je kladen velký důraz na projednávání trasy s dotčenými obcemi s cílem informovat zástupce obcí o dopadech trasy VRT a hledat řešení, jak dopady pokud možno maximálně eliminovat. [3] 12
13 Obr. 6: Mapa možného vedení VRT Benešov Brno [Zdroj: Trasa Brno Vranovice Úsek Brno Vranovice je částí ramene RS 2 Brno Vídeň / Bratislava. Tento úsek je zařazený do TEN-T. Zprovoznění tohoto úseku je proto určeno do roku Hlavním cílem této územní studie je zejména návrh nové trati v parametrech VRT v úseku Brno Vranovice, která bude urychleně zapracována do územně plánovacích dokumentací a návrh řešení plné segregace dálkové dopravy v úseku Brno Vranovice od zastávkových příměstských vlaků. Tato studie řeší trasu v návaznosti na TES Dopracování variant ŽU Brno. Předpokladem je, že modernizace ŽUB bude realizována dříve než tato trať, nicméně řešení obsahuje i variantu pro provizorní stav, kdy by ŽUB ještě modernizací neprošel. Trasa je navržena tak, aby mohla být návazně dokončena VRT směr Břeclav (případně variantně směr Mikulov). Součástí trasy je návrh odbočky ve směru na Mikulov/Znojmo. V rámci této studie je prověřováno několik variant trasy VRT Brno Vranovice. Varianty jsou mezi sebou kombinovatelné. Řešení úrovňového propojení se stávající tratí Brno Břeclav v modernizované žst. Modřice je shodné pro všechny varianty. [3] 13
14 4.4.1 Parametry trasy Celková délka navržené trasy z uzlu Brno do konce úseku se pohybuje od 20 do 28 km podle příslušné varianty. Návrhová rychlost je 350 km/h (tato rychlost je postupně snižována v oblasti zapojení do železničního uzlu Brno). Maximální sklon byl stanoven na 15 a minimální poloměr oblouku na 7200 m Výhody nové tratě Hlavní výhodou je zrychlení dálkové dopravy v úseku Brno Břeclav z dnešních 31 min až na 23 minut při návrhové rychlosti 350 km/h, dále také uvolnění kapacity stávající trati pro rozvoj regionální dopravy. Nabízí se také možnost využití části trasy pro rychlé železniční napojení Mikulova a Znojma Zhodnocení Tato studie navrhla technické řešení nové tratě Brno Vranovice, která má být součástí budoucí VRT Brno Vídeň/Bratislava. Studie navrhla dvě varianty průchodu územím jižně od Modřic. Původně sledovaná a teoreticky územně chráněná stopa se zdá být jako nevhodná z důvodu praktické neprůchodnosti díky novostavbám jak skladových areálů, tak i rodinných domů v územně chráněném koridoru. Nová varianta podél R52 tyto střety eliminuje. Tato varianta má nižší návrhovou rychlost, ale vzhledem k blízkosti k uzlu Brno to nebude představovat výrazné omezení. Studie navrhla variantní napojení trasy na stávající trať u Vranovic. Varianta J je zapojena jižně od Vranovic, je nejrychlejší, kapacitně nejpřínosnější a také nejvhodnější z pohledu možného pokračování VRT směr Břeclav. Nevýhodou této varianty je průchod EVL Vranovický a Plačkův les. Posouzení průchodu trasy přes toto zvlášť chráněné území musí být v budoucnu pečlivě prověřeno. Varianta S16 navrhuje trasu VRT jen do odbočky Unkovice, odkud je navržena spojka (na rychlost 160 km/h) na stávající trať severně od žst. Vranovice. Tato varianta umožní budoucí pokračování VRT směr Vídeň/Bratislava a to jak ve variantě přes Břeclav, tak i v nově zvažované variantě přes Mikulov. Na trase je ve všech variantách navržena výhybna s odbočkou Unkovice, která umožní napojení nové tratě směr Mikulov či Znojmo. Opodstatněnost takovéto tratě bude prokázána v návazných dokumentacích. [3] 14
15 Obr. 7: Mapa možného vedení VRT Brno - Vranovice [Zdroj: Trasa Bohumín Přerov Úsek VRT Bohumín Přerov je částí RS 1 Praha Brno Ostrava. Hlavními cíli této územní studie je návrh nové trati v parametrech VRT v úseku Bohumín Přerov, která umožní plnou provozní segregaci dálkové dopravy (nejen vysokorychlostní) v průchodu uzlem Ostrava, včetně návrhu dostatečného počtu nástupních hran pro uvažované relace, dále je nutné prověřit možnosti umístění případných stanic pro osobní dopravu a prověřit více možností sjezdů z VRT na stávající tratě. Trasa začíná v blízkosti Přerova v návaznosti na modernizovanou trať (variantně VRT) Brno Přerov, pokračuje (v již v ZÚR vymezeném koridoru) do žst. Jistebník, odkud v souběhu se stávající tratí pokračuje do uzlu Ostrava. Konec trasy je variantní podle místa překročení státní hranice. Při průjezdu uzlem Ostrava (mezi Jistebníkem a Bohumínem) je trať vedena jako konvenční v souběhu se stávající tratí a je s ní propojena tak, aby byla umožněna segregace veškeré 15
16 dálkové osobní dopravy (z VRT i ostatní) na tuto trať. V žst. Bohumín je trať navržena v hloubeném tunelu pod stanicí, v ostatních úsecích průjezdu uzlem je na úrovni stávající tratě. Návrh umožňuje obsluhu stanic Ostrava-Svinov a Ostrava hlavní nádraží všemi vlaky dálkové osobní dopravy Parametry trasy Celková délka navržené trasy z Přerova až na st. hranici s Polskem je od 105 do 118 km dle zvolené varianty. Návrhová rychlost je 350 km/h (tato rychlost je postupně snižována v oblasti zapojení průjezdu uzlem Ostrava na 120 až 160 km/h). V úseku Ostrava st. hranice je návrhová rychlost 250 až 300 km/h. Při napojení VRT na modernizovanou trať Brno Přerov je stanovena návrhová rychlost na 300 km/h. Minimální poloměr oblouku je uvažován (pro rychlost 350 km/h) 6500 m a maximální sklon 14, Výhody nové tratě Přínosem VRT bude zrychlení dálkové dopravy v úseku Přerov Ostrava a to zejména pro expresní část na linkách Brno Ostrava a Olomouc Ostrava, uvolnění kapacity na stávající trati pro rozvoj nákladní dopravy a segregace dálkové dopravy v uzlu Ostrava, která výrazně zvýší kapacitu uzlu a umožní rozvoj příměstské osobní dopravy v ostravské aglomeraci Zhodnocení Tato studie navrhla technické řešení nové vysokorychlostní tratě Přerov Ostrava Bohumín s návrhovou rychlostí 350 km/h, která má být součástí RS 1 Praha Brno Ostrava. Studie navrhla dvě varianty napojení u Přerova (v závislosti na řešení modernizace trati Brno Přerov) a 5 variant v úseku Bohumín st. hranice. Těchto 5 variant bude možné zúžit až na základě stabilizace vedení VRT na území Polska. Studie navrhla průjezd VRT skrz uzel Ostrava tak, že z VRT se stává konvenční tratí (rychlost snížena 120 až 160 km/h), která umožňuje plnou segregaci dálkové osobní dopravy (z VRT i ostatní) od regionální a nákladní dopravy. Studie navrhla více sjezdů z VRT na stávající železniční síť. Jedná se zejména o oboustranné napojení Olomouce, Přerova a Hranic n. M. z/na VRT. Opodstatněnost každého propojení bude zkoumána až v návazné SP. Na trase VRT jsou navrženy dvě výhybny (Trnávka a Odry). [3] 16
17 Obr. 8: Mapa možného vedení VRT Bohumín - Přerov [Zdroj: 5. Závěr Pro železnici na území ČR představuje budování vysokorychlostních tratí možnost podstatného zvýšení její konkurenceschopnosti s dopravou silniční. Jedná se o nabídku v současnosti v ČR neexistujícího produktu v oblasti rychlé vnitrostátní osobní železniční dopravy, který bude vzhledem ke zvyšujícímu se nedostatku kapacity silniční sítě nepochybně požadován. Je tedy dobře, že po době, kdy zaznívaly názory, že výstavba vysokorychlostních tratí není reálná, dochází k posunu. 17
18 Obr. 9: Možný scénář výstavby RS v ČR [Zdroj: 6. Použité zdroje [1] BINKO, Marek. ZVYŠOVÁNÍ RYCHLOSTÍ NA STÁVAJÍCÍCH TRATÍCH A KONCEPCE RYCHLÝCH SPOJENÍ vyd. Praha, Dostupné z: [2] TIKMAN, Pavel a Zdeněk MELZER. Návrh sítě nových vysokorychlostních a navazujících tratí v ČR z hlediska přepravní poptávky. [online]. s. 2 [cit ]. Dostupné z: [3] ŠULC. Aktuální průběh příprav Rychlých spojení SŽDC. [online]. 2014, s. 22 [cit ]. Dostupné z: POHL, Jiří. Řešení mobility vysokorychlostní železnicí [online] [cit ]. Dostupné z: TIKMAN, Pavel a Martin VACHTL. Rychlá spojení v České republice: Vedení vysokorychlostní tratě Praha Jihlava Brno přes území kraje Vysočina. In: [online]. [cit ]. Dostupné z: TIKMAN, Pavel. Vysokorychlostní trať Praha - Brno. In: [online]. Praha, 2010 [cit ]. Dostupné z: 18
Aktuální průběh přípravy Rychlých spojení na SŽDC
Aktuální průběh přípravy Rychlých spojení na SŽDC Článek do sborníku konference Czech Raildays 2014 1 Úvod 1.1 Úvodní informace Tento článek má za cíl přinést aktuální informace o průběhu přípravy Rychlých
VícePřepravní poptávka po VRT zjišťována v rámci:
Návrh sítě VRT v ČR z hlediska přepravní poptávky Zdeněk Melzer Přepravní poptávka po VRT zjišťována v rámci: Přepravní prognóza Obecná část Zpracovaná studie Aktualizace koncepce vysokorychlostní železniční
VíceProgram rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování
Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování Základem pro přepravní prognózu byl národní strategický dopravní model zpracovaný v rámci Dopravních sektorových strategií. Tento
VíceAnalýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR
Analýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie, Ministerstvo dopravy Vysokorychlostní tratě v platných koncepčních materiálech Dopravní politika
VíceVysokorychlostní tratě v ČR Ing. Tomáš Slavíček
Vysokorychlostní tratě v ČR Ing. Tomáš Slavíček Vysokorychlostní tratě v ČR 1. Historie přípravy VRT 2. Studie proveditelnosti VRT Praha - Brno - Břeclav 80. 90. létal První úvahy v 70. letech První studie
VíceStudie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany
Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. ředitel Odboru strategie SŽDC Praha, 26. února 2018 Rychlá spojení RS Provozně-infrastrukturní systém rychlé
VícePříprava Rychlých železničních spojení
Evropská železnice 21. století Příprava Rychlých železničních spojení Ing. Pavel Surý Generální ředitel Praha, 21.11.2017 Rychlá spojení RS Provozně-infrastrukturní systém rychlé železnice na území ČR
Vícejednání Rady města Ústí nad Labem
jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 10. 06. 2015 bod programu: 67 věc: Vyjádření ke Konceptu územně technické studie Nová trať Litoměřice Ústí nad Labem st. hranice SRN - informace dopad na rozpočet:
VíceVysokorychlostní železnice v ČR
Inovace & Železnice Vysokorychlostní železnice v ČR Ing. Pavel Surý Generální ředitel 13. 12. 2016 Praha Evropská spolupráce Rozsah vysokorychlostní sítě definuje nařízení Evropského parlamentu a Rady
VícePříprava tratí Rychlých spojení a zvyšování rychlosti na konvenční síti. SŽDC, Odbor strategie Seminář RS Hospodářský výbor Parlamentu ČR
Příprava tratí Rychlých spojení a zvyšování rychlosti na konvenční síti SŽDC, Odbor strategie Seminář RS Hospodářský výbor Parlamentu ČR Evropská spolupráce Rozsah vysokorychlostní sítě definuje nařízení
VíceTrať Brno Břeclav st. hranice ČR/AT a ČR/SR Historie současnost - budoucnost
Trať Brno Břeclav st. hranice ČR/AT a ČR/SR Historie současnost - budoucnost Ing. Miroslav Konečný Koridorové tratě Koridorové tratě u OŘ Brno 1. tranzitní železniční koridor v úseku Svitavy Lanžhot st.
VíceAktuální stav přípravy Rychlých spojení v České republice
Aktuální stav přípravy Rychlých spojení v České republice Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. ředitel odboru strategie Praha, 23. 1. 2019 Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR 2 RS1/RS2 Praha Brno
VíceRychlá spojení. aktualizovaná koncepce VRT pro ČR. Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR
Rychlá spojení aktualizovaná koncepce VRT pro ČR Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR zóna 1 : hustá síť VRT a rychlých konvenčních tratí vysoký stupeň mobility
VíceKoncepce rychlédopravy v ČR
Návrh postupného přetváření železniční sítě SŽDC konkurenceschopná evropská síť Mgr. Jan ILÍK Odbor drah, železniční a kombinované dopravy, MD ČR Koncepce rychlédopravy v ČR AKTUÁLNĚ-úkol Politiky územního
VíceStudie VRT - analýza přepravních vztahů. a výhledové možnosti dopravních systémů ve vybraných směrech
Název akce: Datum zpracování: Objednatel: Zhotovitel: Vedoucí projektu: Zpracovali: Externí spolupráce: Hlavní cíl: Studie VRT Analýza přepravních vztahů Prosinec 2006 Ministerstvo dopravy České republiky
VíceČeskosaský projekt vysokorychlostní tratě Praha Drážďany
Českosaský projekt vysokorychlostní tratě Praha Drážďany Ing. Martin Švehlík Vedoucí oddělení koncepce VRT a technologického rozvoje Odbor strategie Ústí nad Labem 22. 6. 2017 Nařízení Evropského parlamentu
VíceBlízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí
Integrovaná doprava mobilita měst i regionů Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie SŽDC 22. 11. 2013 Železniční uzel Praha 2 Železniční uzel Praha délka
VícePožadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce
Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně
VíceZvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení
Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie České Budějovice, 8. dubna 2014 Rychlejší železnice = atraktivnější pro zákazníky (objednatele
VíceBudování Rychlých železničních spojení v České republice
Budování Rychlých železničních spojení v České republice Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D., Ředitel odboru strategie Praha, 18. 6. 2019 Rychlá železniční spojení 2 Naplnění Programu Rychlých spojení Standardní
VícePříprava vysokorychlostních tratí v podmínkách ČR
Příprava vysokorychlostních tratí v podmínkách ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Brno, 12. září 2013 Tratě Rychlých spojení (RS): - modernizace konvenčních tratí na rychlostní parametry 200 km/h
VícePožadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy
Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Ing. Jindřich Kušnír Ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy Železnice síťový dopravní mód, efektivita závislá
VíceDÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY
DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY SPRÁVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY, STÁTNÍ ORGANIZACE 1 OBSAH: 1. SPECIFIKACE PŘEDMĚTU PLNĚNÍ... 3 2. POPIS PŘEDMĚTNÉ STAVBY... 3 3. PŘEHLED
VíceStrategie rozvoje dálkové železniční dopravy
Strategie rozvoje dálkové železniční dopravy Ing. Vít Sedmidubský Ing. Jindřich Kušnír Czech Raildays 2010 15. 17. 6. 2010, Ostrava Historie budování žel. infrastruktury 90. léta - výstavba železničních
VíceAktuální stav projektové přípravy tratí RS v ČR Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D.
Aktuální stav projektové přípravy tratí RS v ČR Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. ředitel odboru strategie SŽDC Praha 7. 11. 2016 Evropská spolupráce Rozsah vysokorychlostní sítě definuje nařízení Evropského
VíceVliv vysokorychlostní železnice na mobilitu
Nádraží včerejška, nádraží zítřka: zkušenosti Francie a České republiky 23.6.2017 Vliv vysokorychlostní železnice na mobilitu Petr Šlegr, CEDOP Relace Vzdálenost [km] Jízdní doba Rychlost [km/h] Lille
VícePraha olympijská a železnice
Praha olympijská a železnice duben 2007 Bc. Marek Binko Budou-li v hlavním městě Praze pořádány olympijské hry, bude to mj. i neopakovatelná příležitost pro realizaci rozsáhlých investic do infrastruktury,
VíceStudie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty , Brno
Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty 15. 12. 2017, Brno Obsah prezentace Cíle přestavby ŽUB Základní koncepce variant řešení přestavby ŽUB Koncepce dopravní obslužnosti
VíceModernizace železniční sítě a její kapacita
Modernizace železniční sítě a její kapacita ŽEL AKTUEL 22. května 2014 Praha Ing. Radim Brejcha, Ph.D. Odbor strategie Definice pojmů modernizace a kapacita: Propustná výkonnost (propustnost, kapacita)
VíceDlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013
Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci
VícePostup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus
Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus protekcionizmus náměstek ministra 1 Postup modernizace železniční infrastruktury Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury
VíceAktualní stav přípravy VRT v ČR
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTA 2018 Aktualní stav přípravy VRT v ČR Ing. Martin Švehlík Vedoucí odd. koncepce VRT a TR Ústí nad Labem, 12. 4. 2018 Přínosy a etapizace výstavby VRT VRT budou tvořit páteř veřejné
VícePříprava tratí Rychlých spojení v České republice
Příprava tratí Rychlých spojení v České republice Ing. Pavel Surý generální ředitel Praha, 24. 3. 2015 Tratě Rychlých spojení (RS) = tratě pro vysokorychlostní železniční dopravu dle Nařízení Evropského
Více- 1 - Proč modernizovat III. tranzitní železniční koridor? Evropská síť (TEN-T core network, AGC) Páteřní trasa v ČR (západ východ)
Komplexní řešení spojení Praha Beroun jako součást III.TŽK Provozně ekonomická studie příloha Studie proveditelnosti pro trať Praha-Smíchov Plzeň Konference ŽELEZNICE 2011 Ing. Martin Vachtl SUDOP PRAHA
VíceNové železniční spojení Drážďany Praha
Grenzüberschreitende Zusammenarbeit bei der Entwicklung des Eisenbahnprojekts Sachsen - Tschechische Republik Petr Provazník Generální ředitelství, Odbor strategie Dresden, 17. 06. 2019 1. Popis projektu
VíceKoncepce modernizace železniční sítě v ČR
Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální
VíceČasová dostupnost krajských měst České republiky
Časová dostupnost krajských měst České republiky Jedním z významných faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost dopravního módu je cestovní doba mezi zdrojem a cílem cesty. Úkolem tohoto dokumentu je proto
VíceVysokorychlostní tratě a studie proveditelnosti
Přednáška Vysokorychlostní tratě a studie proveditelnosti Ing. Martin Vachtl SUDOP PRAHA a.s., středisko 205 koncepce dopravy Olšanská 1a, 130 80 Praha 3 Žižkov Přednáška Vysokorychlostní tratě a studie
VíceSoučasnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov
Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov Tématem této práce je osobní železniční doprava mezi hlavním městem České republiky Prahou (1 200 000 obyvatel) a hlavním městem spolkové země
VíceKORIDORY A NOVÉ VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ - NIKOLIV DUPLICITA, ALE SPOLUPRÁCE
KORIDORY A NOVÉ VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ - NIKOLIV DUPLICITA, ALE SPOLUPRÁCE Pavel TIKMAN Ing. Pavel TIKMAN, SUDOP Praha a.s. Úvod Rozšíření Evropské unie a tím i větší vzdálenosti mezi jednotlivými centry
VícePožadavky dopravce na dopravní cestu
Přednášející: Bc. Marek Binko České dráhy, a.s., www.cd.cz Úvod dopravce je vázán na disponibilní infrastrukturu dopravce není schopen často plnit požadavky zákazníků z důvodu nízké kvality nebo kapacity
VícePRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI 2013-4 AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015
PRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI 2013-4 AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015 Přehled územních stop Cíle projektu Obsluha Kladna a Středočeského kraje Spojení největšího města kraje s Prahou
VíceČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel
ČISTÁ MOBILITA Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Pavel Surý generální ředitel Praha, 16. 2. 2015 Příčiny růstu poptávky v příměstské dopravě: zvyšující se atraktivita a konkurenceschopnost
VíceŽelezniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna. Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie
Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Současný stav Kladno je největší město Středočeského kraje a do Prahy z něj směřuje vůbec nejvíce
VíceŽelezniční stavby v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Ing. Pavel Surý
Železniční stavby v Pardubickém a Královéhradeckém kraji Ing. Pavel Surý Dopravní konference Pardubice, 7. 9. 2017 Souhrnné údaje v Pardubickém kraji SŽDC v současné době připravuje celkem 13 větších investičních
VíceFrom horse-drawn railway to high-speed transportation system
From horse-drawn railway to high-speed transportation system Od koněspřežné železnice k vysokorychlostním dopravním systém April 17 19, 2007 Prague, Czech Republic Aktualizace koncepce vysokorychlostních
VíceVize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy
Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy Politika TEN-T Transevropská dopravní síť (TEN-T) vymezena nařízením Evropského parlamentu
VíceVysokorychlostní železnice již brzy také u nás doma. Ing. Jindřich Kušnír ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy
Vysokorychlostní železnice již brzy také u nás doma Ing. Jindřich Kušnír ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy (Proč) potřebujeme VRT v ČR? hlavní cíle: mezinárodní konkurenceschopnost
VíceVysokorychlostní železnice v ČR proč?
Ing. Petr Šlegr Š Ing. Petr Šlegr Několik faktů z historie železnice ve světe a u nás 1805 Trevithickova parní lokomotiva 1825 První veřejná železnice v Anglii 1829 Liverpol Manchester 1832 koněspřežná
VícePožadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce
Marek Binko Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Klíčová slova: vysokorychlostní železnice, konvenční železnice Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl,
VícePriority rozvoje železniční
Priority rozvoje železniční dopravní cesty Ing. Petr Šlegr Dopravní komise Asociace krajů Poslání a vize SŽDC Poslání SŽDC plní funkci vlastníka a provozovatele dráhy celostátní a drah regionálních ve
VíceŽelezniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna
Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna Úvod Při pohledu do mapy současné železniční sítě v okolí Prahy je zřejmá disproporce mezi severozápadním sektorem a zbývajícím územím. Zatímco
VíceDEFINOVÁNÍ KONKRÉTNÍCH CÍLŮ A OPATŘENÍ SOUHRNNÝ PŘEHLED PO JEDNOTLIVÝCH TRATÍCH. Trať Požadovaná koncepce Infrastrukturní překážky Opatření
PŘÍLOHA Č. P4-02-03 DEFINOVÁNÍ KONKRÉTNÍCH CÍLŮ A OPATŘENÍ SOUHRNNÝ PŘEHLED PO JEDNOTLIVÝCH TRATÍCH. Trať Požadovaná koncepce Infrastrukturní překážky Opatření rychlé spojení Liberec Turnov Železný Brod
VíceZvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC
Želaktuel 2013 Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Vedoucí oddělené koncepce infrastruktury Odbor strategie 16.5.2013, Praha Výchozí požadavky Požadavky dopravců (ČD
VíceVize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti
Konference Inovace & Železnice 13. prosinec 2016, Praha Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti Ing. Dan Ťok ministr dopravy Hlavní témata prezentace Základní cíle
VícePřínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí. Ing. Jiří Prokel
Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí Ing. Jiří Prokel Konference Czech Raildays 2013 18.6.2013 Základní principy PID jednotný regionální dopravní systém založený na preferenci páteřní kolejové
VíceNáklady a přínosy vysokorychlostní dopravy v podmínkách ČR
Náklady a přínosy vysokorychlostní dopravy v podmínkách ČR Ing. Jindřich Kušnír, Ministerstvo dopravy Česká železniční síť Železniční síť v České republice v podobě, v jaké ji známe dnes, byla vytvořena
VíceOvěření propustnosti žst. Praha hl. n. pro výhledový rozsah dopravy
Ověření propustnosti žst. Praha hl. n. pro výhledový rozsah dopravy říjen 2010 Bc. Marek Binko Bc. Marek Binko: Ověření propustnosti žst. Praha hl. n. pro výhledový rozsah dopravy Kapacita žst. Praha hlavní
VíceVýstavba vysokorychlostních tratí
Výstavba vysokorychlostních tratí Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Ředitel odboru strategie České Budějovice, 15. 10. 2019 Rozvoj české železniční infrastruktury 2 Mapa využití propustnosti tratí 3 Kritická
VícePrůvodní zpráva. Studie nového železničního spojení Plzeň České Budějovice s odbočkou Ražice Písek
ČVUT V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ, ÚSTAV DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ (K612) Průvodní zpráva Studie nového železničního spojení Plzeň České Budějovice s odbočkou Ražice Písek Michal Bahenský, Martin Barchánek, Vladimír
VíceProgram rozvoje rychlých železničních spojení v ČR Manažerské shrnutí
Program rozvoje rychlých železničních spojení v ČR Manažerské shrnutí Ministerstvem dopravy byl vytvořen materiál Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR. Důvodem vytvoření tohoto materiálu
VíceVysokorychlostní železnice větší kvalita života
Praha a Středočeský kraj: Místo pro život 11.6.201 Stanice Champagne-Ardenne TGV, FR Vysokorychlostní železnice větší kvalita života Petr Šlegr, CEDOP VR propojení v Evropě Relace Vzdálenost Jízdní doba
VíceModernizace železniční infrastruktury v aktuálním programovacím období. Ing. Petr Hofhanzl Odbor přípravy staveb GŘ SŽDC
Modernizace železniční infrastruktury v aktuálním programovacím období Ing. Petr Hofhanzl Odbor přípravy staveb GŘ SŽDC Příprava nových železničních staveb Dopravní sektorové strategie, 2 fáze Dopravní
VíceDEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO. CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014
DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO THE PUBLIC PARTICIPATION AND COMMUNICATION CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014 Dan Škaroupka Úsek technický Magistrátu města Brna OBSAH PREZENTACE STRATEGICKÁ
VíceKoncepce přestavby železničního uzlu Praha
Ing. Tomáš Slavíček SUDOP PRAHA a.s. Olšanská 1a, 130 80 Praha 3 - Žižkov Koncepce ŽUP je letité téma Předem jest nade vší pochybnost patrno, že řešení pražské otázky nádražní jako každé jiné velkoměstské
VíceŽelezniční infrastruktura pro nákladní dopravu
Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Ostrava, 16. 6. 2015 Parametry infrastruktury pro nákladní dopravu dle evropské legislativy - Nařízení Evropského
VíceTEMATICKY SOUVISEJÍCÍ KONCEPČNÍ DOKUMENTY NA KRAJSKÉ ÚROVNI
TEMATICKY SOUVISEJÍCÍ KONCEPČNÍ DOKUMENTY NA KRAJSKÉ ÚROVNI Regionální stálá konference pro území Jihomoravského kraje Pracovní skupina pro dopravní infrastrukturu září 2015 AKTUALIZACE STRATEGICKÉ VIZE
VíceRozvoj železničního spojení mezi Jihočeským krajem a Rakouskem
Mobilita v česko-rakouském přeshraničním regionu Rozvoj železničního spojení mezi Jihočeským krajem a Rakouskem Ing. Jan Křemen GŘ SŽDC, odbor strategie České Budějovice, 7. listopadu 2018 Železniční síť
VíceVysokorychlostní tratě v Jihomoravském kraji
jd+js_130903 Vysokorychlostní tratě v Jihomoravském kraji 1 12. září 2013 DOPRAVA a ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ REPUBLIKOVÉ / STÁTNÍ KONCEPCE jednotlivých resortů, pořizuje Vláda ČR, zejména ústřední správní orgány
VíceČeská republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ
Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ pro železniční odbočnou větev Česká Třebová Přerov II. tranzitního železničního koridoru (TŽK) 1. TEN-T označení
VíceGeografie České republiky. Doprava
Geografie České republiky Doprava Doprava Poloha ČR uvnitř Evropy usnadňuje rozvoj dopravy a dopravních cest Rozsáhlá dopravní infrastruktura co do rozsahu dopravních sítí (výsledek roztříštěnosti sídelní
VíceStrategické cíle SŽDC v rámci rozvoje železniční infrastruktury
Strategické cíle SŽDC v rámci rozvoje železniční infrastruktury Ing. Mojmír Nejezchleb náměstek generálního ředitele pro modernizaci dráhy 227. Žofínské fórum 30. 4. 2019 Hlavní cíle SŽDC v oblasti investic
VíceModernizace železniční infrastruktury do roku 2025
Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025 Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Jeseník, 17. října 2013 Obsah obecné priority modernizace železniční infrastruktury investiční akce do roku 2025
VíceKoncepce železniční dopravy v ČR. Ing. Ivo Vykydal náměstek ministra dopravy
Koncepce železniční dopravy v ČR Ing. Ivo Vykydal náměstek ministra dopravy Dopravní politika ČR Dopravní politika pro léta 2014-2020 s výhledem do roku 2050: vrcholový strategický dokument v sektoru dopravy
VíceŽelezniční síť České republiky
Železniční síť České republiky délka veřejných žel. tratí: cca 9,5 tis. km jedno z předních míst na světě v hustotě žel. sítě elektrizované tratě: jen 32 % délky (např. Švýcarsko: 100 %) 2- a 3-kolejné
VíceMožnosti zvyšování rychlostí
Možnosti zvyšování rychlostí na české železnici Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Historické ohlédnutí a souvislosti Historický dluh: úsporné parametry tratí z 19.
VíceJak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR?
Jak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR? Tomáš Záruba Náměšť nad Oslavou, 26. května 2016 Základní otázka: Proč vlastně stavět VRT? Časové úspory cestujících Zefektivnění provozu železnice Uvolnění kapacitních
VíceRegionální železniční doprava
Jihomoravský kraj Místo k žití, místo k podnikání Regionální železniční doprava Železniční síť Jihomoravského kraje Celková délka 700 km dvoukolejné 324 km elektrifikované 335 km Počet stanic a zastávek
VíceZrychlení dopravy z Liberce do Prahy
PROJEKT TRANS-BORDERS Euroregion Nisa: napojení na evropskou železniční síť Zrychlení dopravy z Liberce do Prahy Ing. Petr Provazník Odbor strategie SŽDC Liberec, 16. 5. 2018 Koncepční dokumenty Studie
VícePodklad k zadání územně technické studie možnosti propojení VRT a Letiště Václava Havla
Podklad k zadání územně technické studie možnosti propojení VRT a Letiště Václava Havla Historie záměru První známý případ odborného vyhodnocování trasy VRT přes Letiště Václava Havla Praha (LVHP) z roku
VíceŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ PRAHY, LETIŠTĚ RUZYNĚ A KLADNA
AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015 ŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ PRAHY, LETIŠTĚ RUZYNĚ A KLADNA SDRUŽENÍ: METROPROJEKT Praha a.s. 16.2.2017 PŘEHLEDNÁ SITUACE HLAVNÍ PŘÍNOSY A PRINCIPY NÁVRHU HLAVNÍ PŘÍNOSY A
VíceVýznam VRT pro moravské kraje
Význam VRT pro moravské kraje Libor Lukáš předseda SRDIM Ostrava 22. 9. 2017 Program rozvoje Rychlých spojení v ČR Vládou schválený projekt umožnil zadávání studií proveditelnosti na jednotlivé tratě systému
VíceInvestice SŽDC 2010. Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC)
Investice SŽDC 2010 Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC) Investiční priority SŽDC Modernizace čtyř železničních koridorů Modernizace vybraných železničních uzlů Interoperabilita vybrané železniční sítě Pokračování
VícePraha - Beroun, nové železniční spojení
Praha - Beroun, nové železniční spojení Ing. Miroslav Krsek, SUDOP PRAHA a.s. Stavba "Praha - Beroun, nové železniční spojení" je dopravní stavbou železniční infrastruktury a naplňuje vládní rozhodnutí
VíceNAPOJENÍ TROJZEMÍ cz/d/pl NA EVROPSKOU ŽELEZNIČNÍ SÍŤ
TRANS-BORDERS NAPOJENÍ TROJZEMÍ cz/d/pl NA EVROPSKOU ŽELEZNIČNÍ SÍŤ Projekt je podpořen z programu Interreg CENTRAL EUROPE, který napomáhá spolupráci při společných výzvách ve střední Evropě. S rozpočtem
VíceRezidence FLORES Květnice
Rezidence FLORES Květnice Objednatel: FADESA Česko s.r.o. Italská 1203/18 120 00 Praha 2 Zastoupený: Ing. Lukášem Srchem Zhotovitel: CITYPLAN spol. s r. o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 Zastoupený: Ing.
VíceRozvoj příměstské a městské železnice v pražské aglomeraci
Přednášející: Bc. Marek Binko České dráhy, a.s., www.cd.cz Co chceme fungující systém příměstské a městské železnice jako integrovanou součást systému veřejné dopravy osob dopravu, která svou kvalitou
VíceHlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy
Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení
VícePostup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus protekcionizmus
Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus protekcionizmus Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR Dobrý den, dámy a pánové, příznivci železnice, v mém dnešním
VíceSTAVBY NA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTĚ. Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC)
STAVBY NA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTĚ Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC) Investiční priority SŽDC Modernizace čtyř železničních koridorů Modernizace vybraných železničních uzlů Interoperabilita vybrané železniční
VíceŽELEZNICE V PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ
ŽELEZNICE V PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVĚĚ Charakteristika sítě veřejné dopravy v systému PID Druh dopravy Metro Příměstská Městské Příměstské Tramvaje železnice autobusy autobusy Počet linek denní provoz
VíceÚloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení
Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Czech Raildays 2014 Tratě Rychlých spojení (RS) = tratě pro vysokorychlostní železniční dopravu dle Nařízení Evropského parlamentu
VíceČeská železnice na křižovatce
Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se
VíceStrategické úkoly SŽDC
Bc. Jiří SVOBODA, MBA Generální ředitel SŽDC Konference dopravní infrastruktura 2019, Zámecký pivovar Litomyšl 15. - 16.5.2019 Zajistit realizaci politiky TEN-T Připravit a postupně realizovat akce k dokončení
VíceDopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR
Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR Prioritní cíle Ministerstva dopravy Zajištění dočerpání OPD Pokračování v přípravě
VíceŽelezniční stavby zlepšující dopravní obslužnost Prahy a Středočeského kraje
Železniční stavby zlepšující dopravní obslužnost Prahy a Středočeského kraje Ing. Bohuslav Stečínský, MSc. Generální ředitelství SŽDC s. o. ředitel odboru provozuschopnosti (O15) Praha 14. 5. 2018 Železniční
VíceStudie proveditelnosti Praha Mladá Boleslav Liberec
Studie proveditelnosti Praha Mladá Boleslav Liberec PŘEPRAVNÍ PROGNÓZA, EKONOMICKÉ HODNOCENÍ Adéla Krenková, Marek Šída POSUZOVANÉ VARIANTY ZÁKLADNÍ VARIANTY A0 A0 C2EL A1 C1 C0 DEKO C1 BEZ PROJEKTU C2EL
VíceI/14 RYCHNOV NAD KNĚŽNOU, OBCHVAT AKTUALIZACE
I/14 RYCHNOV NAD KNĚŽNOU, OBCHVAT AKTUALIZACE Vypracoval ING. M. KOLOUŠEK Zak. číslo 15LI320004 Zodp. projektant ING. M. KOLOUŠEK Datum 10/2015 Tech. kontrola ING. M. KOLOUŠEK Stupeň STUDIE Č. přílohy
VíceNevyužit. Ostrava 14. 6. 2011 Ing. Josef Bosáček
Nevyužit ité potenciály možných řešení v dálkovd lkové a regionáln lní dopravě v ČR, SR a vzájemn jemné dopravě mezi nimi Ostrava 14. 6. 2011 Ing. Josef Bosáček Historie rychlé dálkové dopravy v Československu
VíceVysokorychlostní železniční tratě
Vysokorychlostní železniční tratě L u k á š T ý f a Ústav dopravních systémů (K612) Téma č. 6 Vysokorychlostní tratě a Česká republika Anotace: Mezinárodní dohody, projekty a koridory související s VRT
Více