V Ý R O Č N Í Z P R Á V A Z A R O K

Transkript

1 V Ý R O Č N Í Z P R Á V A Z A R O K I. Splečnst Academy center.p.s. byla ntářským zápisem zakládající listiny zalžena dne Její zakladatelem je pan Ing. Jsef Mráz (540430/1078) bytem Xaveriva Praha 5. Dne 16. dubna 2008 byla Academy center.p.s. zapsána Městským sudem v Praze ddíl 0 slžka 573 d rejstříku becně prspěšných rganizací, s tím že byla ustanvena správní rada ve slžení JUDr. Lucie Hrčičkvá, Ing. Jsef Mráz, Prf. Ing. Jarmír Veber CSc. Dzrčí rada nebyla jmenvána. Obecně prspěšné činnsti splečnsti jsu následující: Příprava, realizace, a technlgická pdpra nárdních a mezinárdních vzdělávacích prgramů, především v blasti terciálníh a celživtníh vzdělávání. Realizace fundrisingvých prgramů, zaměřených na blast terciálníh a celživtníh vzdělávání Příprava, realizace, technická a technlgická pdpra vzdělávacích prgramů Krdinace, řízená a zpracvání vzdělávacích prgramů. Příprava, vydávání dbrné literatury, učebnic, sbrníků Příprava a realizace dbrných klkví, seminářů a knferencí Příprava a realizace vzdělávacích prjektů II. Změny zakládací listiny a slžení řídících rgánů splečnsti Z rzhdnutí zakladatele dne 7. října 2009 dšl ke jmenvání nvéh člena rady Ing. Vladimíra Ševely, který je jmenván na míst stávajícíh člena, Ing. Jsefa Mráze, jehž funkční bdbí uplynul ve smyslu 12 dst. 2 zákna č. 248/95 Sb. Dále pak byla změněna zakladatelská smluva ve smyslu rzšíření rgánů splečnsti zřízení funkce ředitele. Správní rada se v rce 2009 sešla na dvu řádných zasedáních a t: - 6. října 2009, kde prjednala, schválila a rzhdla: rční výrční zprávu za rk 2008 rzpčet na rk 2010 změnu statutu jmenvání ředitele splečnsti, Ing. Jsefa Mráze s právem užívat značení generální ředitel splečnsti - 7. října 2009 správní rada zvlila za předsedu správní rady JUDr. Lucii Hřčičkvu III. Dzrčí rada není zřízena

2 IV. Hdncení hlavních činnstí Academy center.p.s. Splečnst Academy center.p.s. zaměřila na realizaci již dříve schválených hlavních prjektů a t URBANUS a Academy Learning. Realizace prjektu URBANUS vyvrchlila knáním mezinárdní knference URBANUS 2009 Města a vyvážený rzvj reginů Knference URBANUS 2009 Města a vyvážený rzvj reginů prběhla ve dnech listpadu 2009 v zasedací síni Nvé radnice Magistrátu hl. m. Prahy, Mariánské náměstí, Praha 1. Splupřadateli knference byly Asciace krajů ČR, Svaz měst a bcí ČR, Sdružení histrických sídel Čech, Mravy a Slezska, Pdnikhspdářská fakulta VŠE v Praze, Unicrn Cllege s.r.., PIBS, Czech Tp 100 a Academy center.p.s. Frmální význam knference pdtrhly záštity, které přijali Předseda pslanecké sněmvny Parlamentu ČR, předsedvé vlád ČR a SR, předseda Asciace krajů ČR, předseda Svazu měst a bcí ČR, primátři hlavních měst ČR a SR, primátři statutárních měst Brna a Ostravy a rektři VŠE a ČVUT. Knference URBANUS se pírají dluhletu pdpru hl. m. Prahy. Knference se zúčastnil 186 zástupců reginů, měst, akademické bce, státních rgánů a neziskvých rganizací, splků a sdružení z ČR a SR. V rámci úvdníh blku a tří tematických blků Města a rzvj reginů, Metrple a jejich zázemí, Města a venkv vystupil celkem 28 řečníků včetně představitelů splupřadatelů. V rámci diskusí pak zazněl více než 32 námětů a připmínek. Vystupení a diskuse byly p uknčení jedntlivých bsahvých blků shrnuty jejich gestry d závěrečnéh dkumentu (viz. dále). Publicita knference byla zajištěna prezentací bsahvých témat prstřednictvím tiskvých zpráv, ale především prstřednictvím České televize frmu televizních studií URBANUS 2009, které se v týdenním předstihu věnvaly jedntlivým tematickým blkům a p sknčení knference frmu kulatéh stlu prezentvaly závěry knference širké veřejnsti. Zárveň byl bsah a průběh knference prezentván širké veřejnsti prstřednictvím příméh přensu ČT24 a prezentací ve zpravdajských relacích. Český rzhlas pak prezentval knferenci prstřednictvím rzhvru s účastníky a vystupujícími v různých relacích. Celkvé bsahvé závěry knference Knference URBANUS 2009 JUDr. Michal Illner, prezident knference Knference pdtrhla a připmenula význam integrálníh přístupu k územnímu rzvji České republiky. V rzvinutých, vysce urbanizvaných zemích, k nimž Česká republika patří, je mžné územní rzvj úspěšně kncipvat jen pkud příslušné metdy, nástrje, patření a instituce přihlížejí k vertikálním i hrizntálním vztahům, kterými jsu navzájem prpjeny územní struktury různéh řádu, s různu územně-správní identitu a nacházející se v různé gegrafické plze. Rzvj metrplí by tedy měl být krdinván s rzvjem jejich suburbánníh zázemí, jejich aglmerací a také s rzvjem krajů, jichž jsu metrple centry. V případě hl. města Prahy úzce krdinván se susedícím krajem Středčeským. Rzvj měst a městeček s rzvjem bcí v jejich venkvském zázemí a rzvj venkvských bcí mezi sebu navzájem. Tent apel knference se týká nejen metdiky a praxe územníh a strategickéh plánvání a dalších institucí, které kncipují a regulují územní rzvj, ale také plitiky samspráv bcí, měst a krajů.

3 Během jednání knference byly zmíněny jak pzitivní případy uplatnění integrálníh přístupu, tak situace, kdy jeh absence rzvj území brzdí. Knference URBANUS 2009 Mgr. Per Bílý, bsahvý tajemník knference I. Knference pdtrhla a připmenula význam integrálníh přístupu k územnímu rzvji a zdůraznila nutnst vyváženéh reginálníh rzvje České republiky a zdůraznila nutnst zachvání pdmínek udržitelnéh rzvje, a t i v rámci khezní plitiky EU. II. Knference sučasně pukázala na prblém, kterým je fakt, že v České republice není přesně vymezen reginální rzvj v příslušné legislativě. Zákn č. 248/2000, pdpře reginálníh rzvje definuje úkly, reginální plitiky, klíčvé aktéry a jejich kmpetence, ale chybí způsb jejich prvádění. Knference dpručila připravit návrhy legislativních úprav při zachvání jejich suladu s nrmami EU. III. Knference dpručila vyhdntit stávající účinky nárdních plitik v blasti územníh rzvje a připravit patření pr psilvání plitiky efektivnější prvázansti reginálních plitik a strategií, včetně synergií a vazeb mezi nárdními a evrpskými zdrji. IV. V rámci mžnstí čerpání zdrjů z EU knference dpručila stanvit strategii na prgramvací bdbí za účelem mbilizace vícezdrjvéh financvání (tzv. matchfunding) s důrazem na nástrje finančníh inženýrství (např. JESSICA). V. Knference zdůraznila rli, kteru ve městech a rzvji reginů hraje splupráce místních kmunit a dpručuje pdprvat a rzvíjet splupráce bcí na místní úrvni (MAS, OS), a t jak v blasti eknmické, eklgické, sciální a v dalších. Dále dpručila psílit rli zprstředkvatelské činnsti bcí v blasti splupráce mezi neziskvým a pdnikatelským sektrem při rzvji území. VI. Knference vyzdvihla činnst neziskvých rganizací pr rzvje reginu a dpručila přijmut patření, která psílila pstavení svazku bcí jak právněnéh žadatele v různých prgramech, zejména v suvislsti s pdpru pskytvanu reginálnímu rzvji ze EU. VII. Knference pukázala na nutnst zavést mdel řízenéh územníh rzvje stanvení limitů a bariér územníh rzvje stanvení limitů a bariér územníh rzvje a dpručuje dstranit překážky dané sučasnu legislativu - rzdělení územníh a strategickéh (reginálníh) plánvání. Závěry jedntlivých sekcí Města a rzvj reginů Prf. RNDr. René Wkun, CSc listpadu 2009 Města a rzvj reginů je tématem starnvým. Nicméně v dbrné sféře je patrný zvýšený zájem tut tématiku teprve v psledních letech z důvdu zájmu pdpru vyváženéh reginálníh rzvje. Suvislstem rzvje městských a venkvských blastí včetně jejich vzájemné synergie a kperace se věnvala také i řada významných eknmů, gegrafů a urbanistů. V EU existují významné rzdíly mezi starými a nvými členskými zeměmi ve vnímání prblematiky vztahů měst a reginálníh rzvje. Přest lze pukázat na dbru praxi ve využívání ptenciálu malých a středně velkých měst v plycentrickém rzvji. Určitým prblémem je v České republice t, že není přesně vymezen reginální rzvj v příslušné legislativě. Zákn č. 248/2000, pdpře reginálníh rzvje definuje úkly reginální plitiky, klíčvé aktéry a jejich kmpetence. Ve městech ČR se přitm kncentrují klíčvé aktivity spjené s eknmickým růstem a celkvu

4 zaměstnanstí eknmicky aktivních byvatel (např. Hl. m. Praha má pdíl cca ¼ HDP ČR). Zbylé části státu jsu integrální sučástí území, přičemž města představují přirzená centra svých reginů a zárveň jsu akcelerátry reginálníh rzvje. V sučasné dbě je velmi důležité se zabývat hdncením účinků nárdních plitik, prvázansti cílů plitik a strategií, včetně synergií vazeb mezi nárdními a evrpskými zdrji. ČR se neustále přibližuje průměru eknmické úrvně EU, přičemž největšími mtry eknmickéh růstu jsu Praha a její zázemí, krajská města a středně velká města. Ministerstv pr místní rzvj ČR v sučasné dbě usiluje psílení urbánní plitiky a mezidvětvvu splupráci na nárdní úrvni, kteru se snaží krdinvat i prstřednictvím implementace tzv. Územní agendy EU v ČR. V rce 2010 budu aktualizvány zásady urbánní plitiky ČR. Velku výzvu pr prgramvací bdbí je mbilizace vícezdrjvéh financvání (tzv. matchfunding) s důrazem na nástrje finančníh inženýrství (např. JESSICA). Tyt aspekty však vyžadují velmi dbře prmyšlené strategické plánvání na úrvni měst a vyšší participaci relevantních subjektů urbánníh rzvje při tvrbě strategií rzvje měst. Velmi důležitu rli ve městech a rzvji reginů hraje splupráce místních kmunit v blasti řešení sciálních prblémů. V rámci diskutvaných tázek byl pukázán na významnst sciálních služeb bčanům v reginech a jejich významnéh vlivu na kvalitu živta byvatel reginů. Významnst a vliv tzv. infrastrukturních prjektů na reginální rzvj je v tmt smyslu čast přeceňvána. Důležitu rli v blasti kmunitníh plánvání hrají neziskvé rganizace. Rle územní samsprávy by měla spčívat ve zprstředkvání kmunikace mezi neziskvým a pdnikatelským sektrem. Metrple a jejich zázemí RNDr. Radim Perlín, PhD. V blku stupně vystupil celkem 5 řečníků, kteří se sustředili na téma mžnstí a prblémů splupráce bcí, diferenciace typů suburbanizace a jejíh prstrvéh rzšíření. Starsta MČ Praha 1 definval specifické pstavení centra města pr byvatele i návštěvníky centra jak míst kncentrace institucí, histrickéh dědictví, kultury, bchdu i kmerční centrum. Prblematika rzvje města byla diskutvána na příkladu Integrvaných plánů rzvje měst (IPRM). Na příkladu brněnské aglmerace byl diskutván vztah měst a jeh zázemí. Závěry blku: Nutnst splupráce bcí a jejich svazků s městem, splupráce na knkrétních prjektech. Pzitivní i negativní dpady suburbanizace zatížení veřejné infrastruktury. Velký význam územníh plánvání při regulaci nedůvdněnéh územníh rzvje. Územní plány předkládají velké rzvjvé plchy bez hledu na udržitelnst, naplnění územních plánů pvede k něklikanásbnému zvýšení pčtu byvatel v metrplitním reginu. Úbytky byvatel centra města, ale kncentrace pracvních příležitstí a návštěvníků centra. Centrum musí reagvat na ptřeby všech těcht skupin. Urbánní plitika bude jednu z klíčvých témat khezní plitiky. Existují trvale udržitelné a efektivní nástrje na usměrňvání územníh rzvje aglmerace? Nutnst zavést mdel řízenéh územníh rzvje stanvení limitů a bariér územníh rzvje v lkalitě (především z hlediska chrany ŽP), kulturníh významu krajiny apd. Chyba - rzdělení územníh a strategickéh (reginálníh) plánvání. Města a venkv PhDr. Zdenka Vajdvá 1. Města jsu klíčvými mtry rzvje reginu a vůči reginu plní i další funkce. Dbře mhu plnit své funkce, bude-li jejich veřejná správa tevřená splupráci s dalšími aktéry uvnitř i mim měst vyské škly, pdniky, další bce. Jak člen svazku bcí ve svém zázemí může hrát vůdčí rli ku prspěchu svému i celéh reginu. Vzájemná pdmíněnst města a jeh zázemí se dá vyjádřit jak prsperující měst v prsperujícím zázemí. 2. Svazky bcí mhu plnit své pslání svazku splupracujících subjektů jak ve venkvském prstru tak v zázemí metrplí. 3.Pdpra svazků bcí a jejich půsbení v reginu je jedna z přijatelných cest, jak kmpenzvat rzdrbenst místní veřejné správy a nedstatky, které z ní pramení. Jednu mžnstí jak svazek pdpřit, je prfesinalizace managementu svazku.

5 4. Psílit pstavení svazku bcí jak právněnéh žadatele v různých prgramech. 5. Místní akční skupina jak další a úspěšný aktér splupráce ve venkvském prstru. Realizace prjektu Academy Learning byla v rce 2009 rientvána především na pdpru přípravy splečnéh česk-ruskéh bakalářskéh studijníh prgramu v bru Management, který je připravván VŠE v Praze a MGUUPM. Na základě smluvy uzavřené mezi VŠE v Praze a Academy center.p.s. se naše splečnst zaměřila na vytvření pdmínek pr kmplexní zajištění prgramu včetně získání partnerů z řad českých a ruských pdnikatelských subjektů. Za přítmnsti vedení bu vyských škl pak s cílem seznámení partnerů s bsahem prjektu prběhl 13. října 2009 na VŠE seminář. Zúčastnil se jej cca 20 reprezentantů eventuálních buducích partnerů z celéh spektra pdnikatelské činnsti. Rzhdující etapa a t jak přípravy, tak i realizace je rientvaná na rk 2010, kdy by měl djít jak k pdpisu hlavní realizační smluvy mezi běma šklami, tak i v září 2010 k vlastnímu spuštění prjektu. V. Dplňkvá činnst nebyla realizvána VI. VII. VIII. IX. Rční uzávěrka a zhdncení údajů v ní bsažených Výrk auditra k rční uzávěrce Přehled peněžních příjmech a výdajích Přehled rzsahu příjmů v členění pdle zdrjů X. Vývj a knečný stav fndů XI. XII. Stav a phyb majetku a závazků.p.s. Úplný bjem nákladů a výdajů