Hodnocení vlivu zámru Peložka silnice I/36 v úseku Lázn Bohdane - D11 na lokality Natura 2000. Hodnocení je zpracováno podle 45i zákona 114/92 Sb.

Hodnocení vlivu zámru Peložka silnice I/36 v úseku Lázn Bohdane - D11 na lokality Natura 2000. Hodnocení je zpracováno podle 45i zákona 114/92 Sb. Zpracoval RNDr. Jií Veselý Bezen 2008

Zpracoval: RNDr. Jií Veselý autorizovaná osoba pro hodnocení dle 45i zák. 114/92 Sb. IO: 73595845 DI:CZ73595845 Tel :731 184723 Email: vesely.jiri@seznam.cz Název akce: Hodnocení vlivu zámru Peložka silnice I/36 v úseku Lázn Bohdane - D11 na lokality Natura 2000. eperka 03.2008... podpis RNDr. Jií Veselý 2

Obsah: 1. Úvod 4 2. Zámr 5 2.1. Popis souasného stavu 5 2.2. Popis zámru 5 3 Použité zdroje informací a jejich asové urení 6 4. Identifikace potenciáln dotených lokalit 7 5. Definice možných vliv zámru na EVL 7 6. Možné kumulativní vlivy zámru 13 7. Vyhodnocení pravdpodobných významných vliv na pedmt ochrany 13 8. Varianty ešení zámru 14 9. Vyhodnocení vliv zámru na celistvost lokalit 15 10. Definice podmínek pro zamezení vliv spojených s realizací innosti 15 11.Závr 15 12.Literatura a podklady 16 13.Pílohy 16 3

1. Úvod Cílem posudku je posouzení dvou navrhovaných tras peložky I/36 spojující dálnici D11 a Lázn Bohdane ve vztahu ke chránným ástem pírody. Žadatel pi pedložení zámru píslušnému orgánu ochrany pírody, kterým je Krajský úad Pardubického, byl ve stanovisku vydaném pod.j. KrÚ /3537/2007/JH ze dne 12.11.2007 informován o skutenosti, že nelze vylouit významný vliv zámru Peložka silnice I/36 v úseku Lázn Bohdane D11, na lokality Natura 2000. Na základ uvedených skuteností je zpracováno hodnocení dále posuzovaného zámru. 4

2. Zámr 2.1.Popis souasného stavu Hodnocená lokalita leží mezi dálnicí D11 a mstem Lázn Bohdane. Jedná se o dv lokality liniového charakteru podle navrhované varianty. Varianta A odbouje ze silnice I/36 ped obcí Vole a vede zemdlskými kulturami smrem k Rohovládov Blé, kterou míjí stejn tak jako následující obec Bukovku. Za obcí Bukovka se opt pipojuje na silnici I/36. Prakticky celá trasa je vedena agrocenózami s výjimkou nivy a vodního toku Bukovka u stejnojmenné obce. Dále pak pokrauje v trase I/36 a prochází lesním komplexem smrem k Lázním Bohdane. Varinta B. Trasa nov navrhované silnice vede od dálnice D11 v míst jejího kížení u obce Dobenice se silnicí. 323. Vede jižním smrem v soubhu této komunikace. Prochází lesním komplexem a u obce Pravy se stáí jihovýchodn. Dále pokrauje v trase silnice Pravy Kie. Ped obcí Kie odbouje z uvedené silnice a obchází Kie jižn a navazuje na silnici Lázn Bohdane Kie. Dále potom pokrauje ve smru na Lázn Bohdane po této silnici. Ani jedna z obou variant není v pímém konfliktu s lokalitami soustavy Natura 2000. Vztah nov budovaných komunikací, starých úsek silnic a soustavy Natura 2000 vystihuje mapa v píloze.. 2.2. Popis zámru Základní identifikaní údaje: Název stavby: Výstavba pivade k dálnici D11 Žadatel: editelství silnic a dálnic R, pracovišt eranská 15a, 140 00 Praha 4 Kraj: Pardubický Katastrální území: Varianta A - Chýš, Vole, Rohovládova Blá, Bukovka, Lázn Bohdane Varianta B - Pravy, Kie, Lázn Bohdane Popis známých ástí stavby Zámr pedpokládá vybudování nové komunikace, která je vedena snahou o bezkonfliktní prjezd v celém úseku (trasa vedena mimo lidská sídla). Komunikace je vedena více i mén novým územím, pípadn ásten navazuje na stávající komunikace. Zámr je navrhován ve dvou variantách oznaených jako varianta A a varianta B. Varianta A Nov navrhovaná silnice odbouje ze souasné silnice.i/36 mezi obcemi Chýš a Vole. Obchází obec Vole severn, dále kíží silnici I/36 mezi obcemi Vole a Rohovládova Blá. Obec Rohovládovu Blou obchází jižn, stejn tak jako obec Bukovku. Jihovýchodn od obce Bukovka se pipojuje na silnici I/36 a v její trase prochází lesním komplexem smrem k Lázním Bohdane. Vztah uvedené varianty k lokalitám Natura 2000 vystihuje mapa v píloze. Posuzovaná trasa je významn vzdálena od lokalit soustavy Natura 2000. Trasa komunikace se piblíží k EVL Truhliky v lesním úseku mezi Bukovkou a Láznmi Bohdane. V tomto úseku však navrhovaná trasa vede po stávající silnici. Dále souasná silnice pokrauje do Lázní Bohdane, kde je na hranici zastavného území vedena v blízkosti hranice EVL a PO Bohdaneský rybník. 5

Vzhledem k tomu, že doprava z nov budovaných úsek bude dále vedena po stávající silnici, je posuzován celý úsek od odboení na novou trasu u Vole až k hranici zastavného území Lázn Bohdane jako celek. Varianta B Trasa nov navrhované silnice vede od dálnice D11 v míst jejího kížení u obce Dobenice se silnicí. 323. Vede jižním smrem v soubhu s touto komunikací. Prochází lesním komplexem a u obce Pravy se stáí jihovýchodn. Dále pokrauje v trase silnice Pravy Kie. Ped obcí Kie odbouje z uvedené silnice, obchází Kie jižn a navazuje na silnici Lázn Bohdane Kie. Dále potom pokrauje ve smru na Lázn Bohdane po stávající silnici. Vztah varianty B k lokalitám Natura 2000 vystihuje mapa v píloze. O posuzování platí totéž, co u pedchozí varianty. Je tedy stejn posuzován celý úsek od poátku u obce Dobenice až po zastavné území msta Lázn Bohdane. Z uvedeného vyplývá, že jsou posuzovány delší úseky než jenom nov budované. Dvodem je princip pedbžné opatrnosti a skutenost, že automobilová doprava vedená novými úseky bude muset projet také navazujícími stávajícími úseky. 3. Použité zdroje informací a jejich asové urení. Pro zpracování této práce byla použita dokumentace pedložená zadavatelem hodnocení ve form zákresu variant. ízení zámru. Pro poteby tohoto zpracování byl zámr konzultován leny patronátní skupiny PO Bohdaneský rybník. Dále byla použita data z pravidelného sledování druh v EVL Bohdaneský rybník a PO Bodhdaneský rybník, jež jsou ve vlastnictví autora hodnocení. Dále byla použita data z monitoringu CES (projekt Národního Muzea CES Constant Effort Sites), který spolu leny OS provádí autor hodnocení od poátku monitoringu v 2004. V neposlední ad bylo použito stanovisko pod.j. KrÚ /3537/2007/JH, jako místn a vcn píslušného orgánu ochrany pírody. Stanovisko je uvedeno v píloze.1. Dále byla použita data AOPK R dodaná ve form vrstvy SHP a DBF z nálezové databáze AOPK R 2008 hranic PO. Informace byly použity také z oficiálních stránek MŽP (www.env.cz) Pro hodnocení uvedeného zámru lze konstatovat, že podklady jsou dostaující. Základní charakteristika území Z biogeografického hlediska je ešené území souástí bioregionu 1.8 Pardubický bioregion (CULEK et al. 1996). Biota leží v termofitiku a zabírá znanou ást fytogeografického okresu 15. Východní Polabí fytogeografický podokres 15c. Pardubické Polabí. Vegetaní stupn: planární Potenciální vegetací bioregionu jsou pedevším luhy, náležející k asociaci Ficario-Ulmetum campestris, podél menších vodních tok snad i Pruno-Fraxinetum. Na vyšších štrkopískových terasách jsou to acidofilní doubravy (Genisto germanicae-quiercion) pravdpodobn s autochtonní borovicí. Exklávní výskyt mají dubohabiny (Melampyro nemorosi-carpinetum) pedpokládané pouze na terciérních efúzích. Pirozenou náhradní vegetaci bioregionu reprezentuje luní vegetace svazu Caltion i Molinion, které na ložiscích humolit pechází až do vegetace svazu Caricion davallianae. Flóru bioregionu tvoí ochuzená druhová skladba vegetace aluvia Labe doplnná o nkteré druhy Armeria vulgaris a Hydrocotyle vulgaris. 6

Bioregion zabírá siln pozmnnou oblast polabského luhu s pouhými zbytky vtších lesních komplex a s typickou ochuzenou faunou nížinných poloh hercynského pvodu. 4. Identifikace potenciáln dotených lokalit Pedpokládaný zámr je realizován v blízkosti Ptaí oblasti Bohdaneský rybník (CZ 0531012), v blízkosti EVL Bohdaneský rybník a rybník Matka (CZ0533308) a Truhliky (CZ0533315). 5. Definice možných vliv zámru na hlavní pedmt ochrany Ptaí oblasti a Evropsky významné lokality. Ptaí oblast CZ 053012 Bohdaneský rybník Lokalita se nachází v Pardubické kotlin, 8 km SZ od Pardubic a 0,5 km S od obce Lázn Bohdane. Území není rozsáhlé, je tvoenou pevážn vodní plochou 5 rybník (Bohdaneský rybník, rybník Matka, 3 Zábranské rybníky) a pilehlých rákosových porost, mí 3 km na délku a 1,6 km v nejširším míst. Vodní a mokadní charakter navržené ptaí oblasti urují pedevším rybníky Bohdaneský a Matka, které jsou zahrnuty do národní pírodní rezervace. Dalšími vodními plochami jsou Zábranské rybníky a na východní hranici tok Opatovického kanálu. Mezi tmito místy pak pevládají plochy mokad od porost rákosin ve vod i na podmáených místech, pes osticové mokré a vlhké louky, až po louky kosené. Lesní porosty jsou pouze menší rozlohy s pevažujícím porostem olšin. Lokalita je hnízdištm, shromaždištm, tahovou zastávkou a zimovištm, a to i pro druhy pílohy I smrnice o ptácích. Celkem bylo v oblasti zaznamenáno 168 druh pták. Cílovým druhem oblasti je chástal kropenatý (Porzana porzana) - 6-10 volajících samc. Z dalších sedmi druh pílohy I, které se v oblasti vyskytují, patí mezi významné hnízdie buka velký (Botaurus stellaris) - 2-4 samci, bukáek malý (Ixobrychus minutus) - 1-5 pár, slavík modráek (Luscinia svecica) - 1-4 pár. Krom druh pílohy I patí mezi významné hnízdící druhy nap. chástal vodní (Rallus aquaticus) asi 20 pár, rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) - 7-15 pár, cvrilka slavíková (Locustella luscinioides) 20-30 pár, sýkoice vousatá (Panurus biarmicus) 5-10 pár, v zim až 50 ex. V lét se na Bohdaneském rybníku shromaž uje až 300 labutí velkých (Cygnus olor), na podzim 1500-2500 vodních pták, mezi nimiž nejpoetnjší jsou kachny divoké (Anas platyrhynchos) a írky obecné (Anas crecca). Nejvýznamnjším zimujícím druhem je moták pilich (Circus cyaneus) na nocovišt se z okolí slétá 8-11 jedinc. Pravideln zimuje také buka velký (Botaurus stellaris). Zranitelnost území Rybáství intenzivní chov kapra vede k výrazné redukci zooplanktonu, mkkýš a larev hmyzu v rybníce. Vysoké stavy prasete divokého. Zazemování a stárnutí rákosin, pirozená sukcese. Hlavní pedmt ochrany v PO Bohdaneský rybník je chástal kropenatý. Evropsky významná lokalita CZ 0533308 Bohdaneský rybník a rybník Matka Lokalita se nachází asi jeden kilometr severn od Lázní Bohdane. Podloží tvoí recentní hlinité až hlinitopísité naplaveniny. V bezprostedním okolí se zachovaly relikty mladopleistocenních až holocenních vátých písk. Geomorfologie:území leží v Královéhradecké kotlin. 7

Reliéf: mlké rybníky z dob Pán z Pernštejna. Znovu obnoveny po roce 1867. Jsou napájeny Opatovickým kanálem. Krajinná charakteristika: území pedstavuje komplex vodních a mokadních biotop vytvoených kolem jednoho z nejvtších zachovaných rybník bývalé pernštejnské soustavy, napájené Opatovickým kanálem. Mlké rybníky s pilehlými porosty mokrých a suchých rákosin, mokadními loukami, podmáenými vrbinami a olšinami, suchými doubravami a borovinami. Podmáené louky a rákosiny ve východní ásti obou rybník (M 1.1 rákosiny eutrofních stojatých vod, M 1.3 eutrofní vegetace bahnitých substrát, M 1.7 vegetace vysokých ostic). Jedna z nejvýznamnjších lokalit kuky ohnivé (Bombina bombina) v Pardubickém kraji, lokalita významná botanicky, entomologicky a ornitologicky. Druhy, jež jsou hlavním pedmtem ochrany: 1188 kuka ohnivá 1061 modrásek bahenní 1059 modrásek okovaný 1042 vážka jasnoskvrnná Evropsky významná lokalita (CZ0533315) Truhliky Dva lesní rybníky cca 800 m jižn od obce Kie, cca 5 km z. od msta Lázn Bohdane. Geomorfologie: prtoné lesní rybníky s podmáenými loukami. Základní charakteristika: dva mlké lesní rybníky s podmáenými loukami u vtokových ástí. Významná lokalita vážky jasnoskvrnné na území bývalého okresu Pardubice Druhy, jež jsou hlavním pedmtem ochrany: 1042 vážka jasnoskvrnná Východisko pro definici vliv a aktualizace stavu Popis druhu a aktualizace výskytu v ptaí oblasti a evropsky významné lokalit: Chástal kropenatý (Porzana porzana) Velký jako kos, má krátký zobák a zelenavé nohy. Vrchní ást tla je hndá s bílým a erným skvrnním, spodina je zbarvena šed. Po stranách bicha má nápadné píné pruhování. Hnízdním prostedím tohoto skryt žijícího ptáka jsou bažiny s nepíliš vysokou hustou vegetací - porosty ostic nebo jiných vodních rostlin, mén asto i orobince nebo rákosu. Rozšíení tohoto druhu v Evrop je znan ostrvkovité a zahrnuje takka celý kontinent s výjimkou nejsevernjších a nejjižnjších oblastí. Vhodné prostedí nachází dosud souvisleji v nížinách východní Evropy, které hostí nejvýznamnjší ást evropské populace. Krom Ruska druh poetn hnízdí i v Blorusku, Rumunsku a na Ukrajin, vyšší poty jsou dosud i v Polsku nebo nap. v Estonsku. V západní a stední Evrop je dosud pomrn poetný též ve Francii, v Nmecku a v Ma arsku. Akoli chástal kropenatý vykazuje znané mezironí fluktuace, pesto vtšina zemí hlásí trvalé ubývání poetnosti pedevším vlivem zmn v zemdlství a rozsáhlým odvodováním. 8

Hnízdní výskyty tohoto druhu u nás jsou zjišovány roztroušen tém po celém území eské republiky a to i ve vyšších polohách. Oblastí, kde je chástal kropenatý zaznamenáván pravideln, jsou nap. jižní echy nebo nkteré rybníky v Polabské nížin. Vtšinou se však jedná o jednoho teritoriálního samce naznaující hnízdní osamoceného páru. V posledních desetiletích došlo u nás k poetnímu úbytku, piemž poet pár v 90. letech byl odhadnut na pouhých 20 až 40. Vzhledem k tomu, že hlavní píinou tohoto jevu je pravdpodobn ztráta vhodného biotopu, je žádoucí chránit veškeré souasné lokality s prokázaným výskytem. Hnízdním prostedím druhu jsou mlké mokadní biotopy s vysokou pokryvností bylinných druh rostlin. Oblast Pardubických rybník je udávána je typickou lokalitou výskytu druhu v eské republice. V PO Bohdaneský rybník je druh vázán na ásti oznaované jako Dolanská zátoka a louky pilehlé rybníku Matka. V obou pípadech se jedná o mokadní louky, které jsou známé dlouhým udržováním nízké vodní hladiny. Není výjimkou, že v ješt v ervnu je v luních porostech nkolik cm vodní hladina. Tato ve druhé polovin ervence a v srpnu vysychá. Mén významnou lokalitou jsou luní porosty tzv. Zástavy. Zde se vyskytuje menší ást populace, ale lokalita není v takové míe ovlivována managementem zbylé ásti PO. Celkov je stav populace v PO kolísavý. Dvodem pokles je špatný stav úrovn managementu v PO v posledních letech (pokles vodní hladiny). Vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) Vážka jasnoskvrnná obývá rzné typy stojatých vod. Nejastji osídluje vody se stedním obsahem živin, není však píliš vyhranná. Vyhledává zejména slatiništ, rašeliništ, lesní a luní tn, jezera nebo extenzivn obhospodaované rybníky. Místn se vyskytuje v tních vzniklých poklesem po dlní tžb, pískovnách nebo hlinících. Vyžaduje bohatou litorální vegetaci a doprovodnou vzrostlou zele v okolí. Druhové spektrum i charakter makrofytní vegetace jsou velmi pestré, špatn však snáší porosty s pevahou rákosu a orobince. Alespo ást vodní hladiny musí být nezarostlá, dležité je i dostatené oslunní a stálá výška vodní hladiny. Larvy i dosplci se živí pevážn menším vodním hmyzem. Larvy žijí na ponoené vegetaci, rozkládajících se rostlinách nebo v rašelinném bahn, vyvíjejí se 2 roky. Dosplci se vyskytují od první poloviny kvtna do konce ervence. Poetnost populací v prbhu let znan kolísá, pedevším v závislosti na poasí. Vážka jasnoskvrnná je eurosibiský druh. Centra areálu leží ve východní ásti stední Evropy, východní Evrop a na západní Sibii. Na sever zasahuje do jižní ásti Skandinávie. Západní hranice rozšíení prochází Nizozemskem, Belgií a Francií. Jižní hranice prochází jižní Francií, severní Itálií, Balkánským poloostrovem a Tureckem. Východní hranici tvoí pohoí Altaj a eka Ob. V západní ásti areálu vetn stední Evropy není výskyt souvislý, což je zpsobeno pevážn zánikem vhodných stanoviš v dsledku lidské innosti V eské republice se vážka jasnoskvrnná vyskytuje mozaikovit až ostrvkovit prakticky po celém území naší republiky. V souasnosti je astjší v jižních echách (Jindichohradecko, Tebosko a Táborsko, eskobudjovicko), severních echách (eskolipsko, Lužické hory, Labské pískovce) a východních echách (Pardubicko, Královéhradecko). Nkolik lokalit se silnou populací je známo z eskomoravské vrchoviny. Na severní Morav a ve Slezsku se druh vyskytuje v ad lokalit, nejvíce nález pochází z Karvinska. Vtšina známých lokalit leží v nadmoské výšce do 600 m n. m., výjimen kolem 800 m n. m.. Hlavní píinou ohrožení vážky jasnoskvrnné je likvidace vhodných stanoviš, eutrofizace vodních nádrží a nevhodný zpsob jejich obhospodaování. Mže být ohrožena zejména tžbou rašeliny, vysoušením rašeliniš, zmnami vodního režimu vetn odvodnní okolních ploch a rekultivací dlních oblastí. Významným negativním vlivem je intenzivní chov ryb a zneisování vody. Intenzivní hnojení rybník vede k druhovému ochuzení litorálních porost s pevahou rákosu a orobince. Nov vzniklé druhotné lokality (nap. tn v míst vytženého rašeliništ) jsou v dlouhodobém mítku ohroženy zarstáním devinami a zazemováním. 9

Pro ochranu vážky jasnoskvrnné v uritém regionu je nejvhodnjší soustava více blízkých vodních ploch. Vhodnost jednotlivých vodních nádrží pro vývoj vážky jasnoskvrnné se totiž vlivem poasí prbhu let mže mnit. Populace zde mže doasn vymizet, mže se však sama pirozen obnovit z okolních nádrží. Nenarušená rašeliništ a slatiništ je vhodné ponechat v pvodním stavu a zachovat nezmnný vodní režim i v širším okolí. Pokud bylo rašeliništ díve odvodnno nebo samovoln vysychá, je vhodné citliv podpoit jeho optovné zavodnní. Na evropsky významných lokalitách vážky jasnoskvrnné je teba vylouit intenzivní chov ryb, chov vodní drbeže, pikrmování ryb, hnojení a vápnní. Nevhodný je pedevším odchov kaprovitých ryb do tržní velikosti. Hladinu je teba udržovat na stabilní úrovni, aby nedocházelo k vyschnutí nebo promrznutí míst vývoje larev. Pokud v litorální vegetaci postupn pevládá rákos i orobinec je likvidovat pravidelným kosením a selektivním vytrháváním i vysekáváním. Použití herbicid je vyloueno. Tn vzniklé na místech po tžb rašeliny, bývalé vojenské prostory, luní mokady apod. jsou asto ohroženy zazemováním a zarstáním devinami. Zde je vhodné vytvoit soustavu rzn velkých mlích tní v rzném stádiu sukcese s plochou nezarostlé vodní hladiny alespo 5 10 m2. Zazemnné tn, ze kterých vážka již vymizela, je vhodné prohloubit. ást náletových devin je vhodné pravideln odstraovat tak, aby vodní hladina tní byla dostaten oslunna. Obnovu jednotlivých tní a odstraování nálet je teba provádt postupn v následujících letech, nikdy ne najednou. V EVL Bohdeneský rybník a rybník Matka je druh vázán na litorální porosty rybníka Matka. V menší míe se vyskytuje v nezarostlých tních v tzv. Severozápadní zátoce rybníka Bohdaneský, kde je nkolik zarstajících tní v míst pvodní hladiny rybníka. Tn byly umle vytvoeny pi managementových zásazích v letech 1999-2001. V EVL Truhliky je druh vázán na samotné rybníky jež tvoí pevážnou ást EVL. Rybníky jsou s minimální obsádkou z dvodu špatné manipulovatelnosti s vodou. Stav populace vážky jasnoskvrnné však na lokalit kolísá, piemž není jasný dvod pedevším poklesu populace. Modrásek okovaný (Maculinea teleius) Druh vlhkých nehnojených, extenzivn kosených, krvavcových luk. V rámci komplex vlhkých luk však preferují sušší výslunná místa chránná ped vtrem. Dosplci se vyskytují od zaátku ervence do druhé poloviny srpna. Sají nektar na krvavci totenu a bobovitých rostlinách. Vývojový cyklus je obdobný jako u modráska bahenního. Hostitelskou rostlinou housenek je krvavec toten (Sanguisorba officinalis). Samice kladou vajíka jednotliv na nerozvité kvtní hlávky krvavce. První ti instary housenek se vyvíjejí v semenících. Tato fáze vývoje trvá 2-3 týdny. Ve tvrtém instaru padají housenky na zem, kde jsou vyhledány dlnicemi hostitelských mravenc (druhu Myrmica rubra, mén asto Myrmica scabrinodis), které je odnášejí do svých mraveniš. Tam se živí larvami a kuklami mravenc zhruba po dobu 10 msíc. Po pezimování se v hnízdech mravenc i kuklí. Modrásek okovaný je ekologicky velmi podobný píbuznému modrásku bahennímu (Maculinea nausithous), se kterým se na ad lokalit vyskytuje spolen. Modrásek okovaný má však vyhrannjší nároky na stanovišt a je tedy vzácnjší. Modrásek okovaný je palearktický druh. Je rozšíen ostrvkovit v Evrop a Asii od západní Francie po Koreu a Japonsko. Ve druhé polovin 20. století výrazn ustoupil v celé Evrop. V eské republice byl modrásek okovaný díve hojným a rozšíeným druhem. Stejn jako ve zbytku Evropy došlo i u nás ve 2. polovin 20. století k plošnému úbytku jeho lokalit, pedevším v nižších polohách. Dnes je lokáln hojný pouze v jižních echách, Podorlií a Bílých Karpatech, pedevším v podhorských oblastech. Jinde je vzácný. Radikální úbytek lokalit tohoto druhu byl zpsoben pedevším zmnou obhospodaování vlhkých krvavcových luk, které byly pvodn mozaikovit run koseny. Ve druhé polovin 20. století byly z velké ásti zmeliorovány, intenzivn hnojeny a dvakrát ron strojov koseny nebo rozorány a pemnny v pole. ada vhodných stanoviš zstala od 90. let 20. století naopak nekosena a zarostla vysokou buení nebo devinami. Optovn zavádné plošné strojové kosení dvakrát ron nií pedevším hnízda hostitelského mravence Myrmica 10

scabrinodis. Vážné ohrožení pedstavuje také zalesování stávajících lokalit rychle rostoucími devinami. Lokality modráska okovaného je teba obhospodaovat mozaikovit, aby byla zachována lenitost mikrostanoviš. Kosení je teba provádt run a pouze jednou ron, nejlépe v ervnu nebo na podzim, mimo období letu modrásk rodu Maculinea. Pokud není možné zajistit mozaikovité kosení, je teba lokalitu rozdlit na nkolik ástí kosených stídav jednou za dva roky nebo alespo ponechat nekosené píné pásy nebo širší lemy. V EVL Bohdaneský rybník a rybník Matka se vyskytuje v okrajových partiích luk a to pedevším v komplexu luk u Dolan vzácn v lokalit u pítoku Hlavnika. Celkov populace tohoto druhu v EVL není nijak velká, což je dáno rozsahem vhodných podmínek na lokalit. Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) Modrásek bahenní má podobné ekologické nároky jako modrásek okovaný, ale je schopen osídlovat širší škálu stanoviš. Preferuje pedevším vlhké, nehnojené, extenzivn kosené krvavcové louky, ale dokáže žít nap. i ve vlhkých píkopech podél silnic, na podmáených ruderálních stanovištích a na poddolovaných územích. Není však schopen pežívat na loukách, na kterých probíhá druhá se v dob od zaátku ervence do zaátku záí, tj. v období letu dosplc, kladení vajíek a asného vývoje housenek. Dosplci se vyskytují od zaátku ervence do zaátku srpna s vrcholem obvykle kolem 20. 25. ervence. Sají nektar na krvavci totenu. Vývojový cyklus je obdobný jako u modráska okovaného. Hostitelskou rostlinou housenek je krvavec toten (Sanguisorba officinalis). Samice kladou vajíka po nkolika do rozvinutých kvtních hlávek krvavce. První ti instary housenek se vyvíjejí v semenících. Ve tvrtém instaru padají housenky na zem, kde jsou vyhledány dlnicemi hostitelských mravenc (druhu Myrmica scabrinodis, mén asto Myrmica ruginodis), které je odnášejí do svých mraveniš. Pokud hostitelské mraveništ prosperuje, housenky se nechávají od mravenc krmit. Pokud je mravení kolonie slabá, živí se housenky larvami a kuklami mravenc. Po pezimování se v hnízdech mravenc i kuklí. Modrásek bahenní je druh se západopalearktickým rozšíením. Vyskytuje se v Evrop a Asii od severní ásti Pyrenejského poloostrova po stední Sibi a Altaj. V eské republice je modrásek bahenní rozšíen tém po celém území, pedevším v nivách dolních a stedních tok ek. Ve vyšších polohách se nevyskytuje. Dosud je pomrn hojným druhem. Na rozdíl od ostatních našich druh rodu Maculinea zatím nedošlo k jeho masivnjšímu ústupu. Nejhojnji se vyskytuje na severní Morav, v Bílých Karpatech, na eskomoravské vrchovin a v jižních a východních echách. Radikální úbytek lokalit tohoto druhu byl zpsoben pedevším zmnou obhospodaování vlhkých krvavcových luk, které byly pvodn mozaikovit run koseny. Ve druhé polovin 20. století byly z velké ásti zmeliorovány, intenzivn hnojeny a dvakrát ron strojov koseny nebo rozorány a pemnny v pole. ada vhodných stanoviš zstala od 90. let 20. století naopak nekosena a zarostla vysokou buení nebo devinami. Optovn zavádné plošné strojové kosení dvakrát ron nií pedevším hnízda hostitelského mravence Myrmica scabrinodis. Vážné ohrožení pedstavuje také zalesování stávajících lokalit rychle rostoucími devinami. Lokality modráska okovaného je teba obhospodaovat mozaikovit, aby byla zachována lenitost mikrostanoviš. Kosení je teba provádt run a pouze jednou ron, nejlépe v ervnu nebo na podzim, mimo období letu modrásk rodu Maculinea. Pokud není možné zajistit mozaikovité kosení, je teba lokalitu rozdlit na nkolik ástí kosených stídav jednou za dva roky nebo alespo ponechat nekosené píné pásy nebo širší lemy. V EVL Bohdaneský rybník a rybník Matka se vyskytuje v obdobných lokalitách jako pedchozí druh. Jeho výskyt však zasahuje i mimo EVL do oblasti tzv. Zástavy, což je komplex mokadních luk navazujícících severn na EVL. Kuka ohnivá (Bombina bombina) Kuka ohnivá byla v R nejastji zjištna v nadmoské výšce 150-550 m.n.m. Typickými biotopy pro tento druh jsou mlké, vegetan hust zarostlé stojaté vody na dobe oslunných místech: pobežní pásma rybník, tn. Obývá také periodické nádrže. Je více 11

vodomilná než kuka žlutobichá a naprostou vtšinu roku tráví ve vod, kde dochází k páení a kladení vajíek vtšinou v nkolika vlnách v závislosti na deštích (od dubna do srpna). Rozmnožování pedcházejí hlasové projevy. Z vajíek se zhruba po jednom až dvou týdnech líhnou larvy živící se asami a organickými zbytky. Pibližn po dvou msících se promují v žabky, které se zdržují rovnž ve vod a žijí podobným zpsobem jako dosplí jedinci. Poátkem podzimu žáby vodu opouštjí a migrují k zimním úkrytm. Zimují v puklinách skal, opuštných norách hlodavc, pod návjemi listí, v ruinách, ve sklepích atp. Byli popsáni kíženci s kukou žlutobichou a to i z našeho území. Areály obou druh kunk se nepekrývají, avšak v zón dotyku areál vzniká tzv. hybridní zóna, kde nalezneme prakticky výhradn kížence obou druh. Vyskytuje se od východní poloviny Nmecka až po Ural. Na severu zasahuje až do jižního Švédska, na jihu do severozápadního ecka. Je známa i z evropské ásti Turecka. Území eské republiky leží na západním okraji areálu tohoto druhu. Kuka obecná chybí v západních echách, v Libereckém kraji, v centrálních partiích eskomoravské vysoiny, v karpatských pohoích a krom okolí Ostravy na severní Morav a ve Slezsku. Na ostatních místech republiky je rozšíena vícemén plošn ve výškovém rozptí 150-730 m n.m. Kuky jsou výrazn ohroženy krajinotvornými zmnami scelováním zemdlské pdy, úpravami rybník pro zemdlské a rekreaní úely (tj. prohlubování nádrží a odstraování pobežní vegetace), melioracemi mokad, pemnou luk na pole, odvodováním luk a les, regulacemi potok a zatrubováním drobných vodoteí, promnou luk v pole, zasypáváním jezírek v lomech a pískovnách komunálním odpadem, melioracemi, chemizací v zemdlství a podobnými negativními zásahy. V neposlední ad pistupují faktory jako nešetrné rybáské obhospodaování rybník (vysoké rybí osádky) a zarybování jezírek v lomech a pískovnách apod. Ped predátory chrání kuky pomrn úinn mlké zarostlé behy. V rybnících bez takovýchto beh kuky zpravidla nežijí. Obecn lze shrnout, že kuka obecná trpí zánikem biotop a zásahem do biotop a již z hlediska chemického, i mechanického. Nejdležitjší je ochrana a vhodná údržba biotop. Pro kuky je prospšné zachovat místa s vysokou hladinou spodní vody. Na tchto místech je vhodný extenzivní zpsob hospodaení, což znamená mimo jiné zamezit hnojení a používání biocid. Stejn dležité je zabránit zneištní a zazemní drobných nádrží. Proti tomu asto postaí odstranit organickou hmotu (nap. spadané listí), jíž jsou malé vodní plochy zanášeny. Nkdy je vhodné nádrž i mírn prohloubit. Pi údržb lokalit se asto zapomíná na údržbu pobežních houštin. Pro kuky vyžadující oslunnou vodní plochu je tento zákrok dležitý. Druh je výrazn geneticky diferencován, umlý transfer jedinc by ml být proto z ochrany tohoto druhu vylouen. V EVL Bohdaneský rybník a rybník Matka se druh vyskytuje v kontaktu mokadních luk a rybník jak Bohdaneského v oblasti Dolanské zátoky, tak rybníku Matka v severních navazujících loukách, kde jsou drobné sníženiny naplnné vodou. Tyto mikrolokality jsou obývány pomrn stabilizovanou populací duhu na lokalit. Možné vlivy zámru na hlavní pedmty ochrany identifikovaných EVL a PO jsou rozdleny do následujících skupin: - vlivy vzniklé pi stavb zámru - vlivy vznikající provozem zámru Vlivy vzniklé pi stavb zámru: hluk vibrace imise do ovzduší ze zvýšené dopraví zátže možnost zneištní vod (jak mechanickými neistotami, tak chemickými látkami) kácení mimoletní zelen Provoz hluk vibrace imise do ovzduší ze zvýšené dopraví zátže 12

možnost zneištní vod (chemickými látkami - autonehoda) 6. Možné kumulativní vlivy zámru Zámry obdobné hodnocenému nejsou v blízkosti známy. Ob hodnocené lokality Truhliky a Bohdaneský rybník leží mimo pedpokládané zámry v uvažovaných katastrálních územích. 7. Vyhodnocení pravdpodobných významných vliv na pedmt ochrany Tabulka.7.1 Stupnice pro hodnocení významnosti vliv Hodnota Termín Popis -2 Významný negativní vliv Negativní vliv dle odst. 9 45i ZOPK Vyluuje realizaci zámru (resp. zámr je možné realizovat pouze v urených pípadech dle odst. 9 a 10 45i ZOPK) Významný rušivý až likvidaní vliv na stanovišt i populaci druhu nebo její podstatnou ást; významné narušení ekologických nárok stanovišt nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do pirozeného vývoje druhu. -1 Mírn negativní vliv Vyplývá ze zadání zámru, nelze jej eliminovat. Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevyluuje realizaci zámru. Mírný rušivý vliv na stanovišt i populaci druhu; mírné narušení ekologických nárok stanovišt nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do pirozeného vývoje druhu. Je možné jej minimalizovat navrženými zmírujícími opateními. 0 Nulový vliv Zámr nemá žádný vliv. +1 Mírn pozitivní vliv +2 Významný pozitivní vliv Mírný píznivý vliv na stanovišt i populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nárok stanovišt nebo druhu, mírn píznivý zásah do biotopu nebo do pirozeného vývoje druhu. Významný píznivý vliv na stanovišt i populaci druhu; významné zlepšení ekologických nárok stanovišt nebo druhu, významný píznivý zásah do biotopu nebo do pirozeného vývoje druhu. Tabulka.7.2 hodnotící vlivy vznikající pi stavb zámru Chástal kropenatý Kuka ohnivá Modrásek okovaný Modrásek bahenní Vážka jasnoskvrnná Hluk 0 0 0 0 0 Vibrace 0 0 0 0 0 Imise do 0 0 0 0 0 ovzduší Možnost 0 0 0 0 0 zneistní vod Kácení mimolesní zelen 0 0 0 0 0 13

Z tabulky vyplývá následující hodnocení pro: Hluk- souasná doprava nemá z hlediska hluku vliv na populace hlavních pedmt ochrany. Nkteré druhy jej prakticky neregistrují (modrásek okovaný, m. bahenní, vážka jasnoskvrnná). Pro ostatní druhy je zdroj hluku významn vzdálen. Vibrace- nemají vliv na hlavní pedmty ochrany pibližn ze stejných dvod jako pedchozí vliv. Imise do ovzduší vzhledem ke vzdálenosti mezi potenciálním zdrojem a výskytem hlavních pedmt ochrany nemají vliv na tyto druhy. Možnost zneistní vod potenciální pípad úniku chemických (nejpravdpodobnji ropných) látek jsou lokality chránny následovn. Kácení mimolesní zelen zámr nepedpokládá v blízkosti lokalit Natura 2000 významné kácení mimolesní zelen. Žádný z uvedených druh není vázán svým životem na pítomnost mimolesní zelen. Vliv na EVL Truhliky leží nad úrovní silnice pípadn výše v povodí. Z tohoto dvodu není pedpoklad negativního vlivu zpsobeného únikem chemických látek Vliv na EVL, PO Bohdaneský rybník je vybaven obtokovou struhou v oblasti severozápad. Chemické kontaminanty by byly odvedeny mimo lokalitu (pod hráz). Tabulka. 7.3 hodnotící vlivy vznikající provozem zámru Chástal kropenatý Kuka ohnivá Modrásek okovaný Modrásek bahenní Vážka jasnoskvrnná Hluk 0 0 0 0 0 Vibrace 0 0 0 0 0 Imise do 0 0 0 0 0 ovzduší Možnost zneistní vod 0 0 0 0 0 Výsledky hodnocení jsou obdobné jako v pedchozím pípad. 8. Varianty ešení zámru Pedložený zámr je ešen ve dvou variantách. Ob varianty jsou posány v pedchozím textu a jejich vztah k lokalitám Natura 2000 vyplývá z mapových zákres. Pedpokládaný vliv na lokality Natura 2000 je pibližn rovnocenný. Z obou variant se varianta B více pibližuje EVL Truhliky (rozdíl vzdálenosti je cca 40m, což není možné považovat za rozdíl významný). Toto piblížení je nejbližší v míst napojení na stávající silnici u lesa za obcí Kie. Ve vztahu k EVL a PO Bohdaneský rybník je zámr veden v nejmenší vzdálenosti od tohoto území po stávající silnici. Tato shodná vzdálenost platí pro ob varianty, tedy pro variantu A i variantu B, nebo uvedené piblížení je lokalizováno na stávající silnici a výstavba úsek zámru nebude mít na souasný stav žádný vliv. Z hlediska vliv zámru je souasný stav shodný s navrhovaným. Dvodem je pedevším to, že z dálnice D11 je svedena veškerá kamionová doprava na sjezdu u Vole a kamióny dále pokraují pes Lázn Bohdane. 14

Znamená to, že realizací uvedeného zámru se nic nezmní na velikosti dopravního zatížení v blízkosti hráze Bohdaneského rybníka. Z uvedeného vyplývá, že pro vlivy zámru na lokality soustavy Natura 2000 není mezi variantami žádný podstatný rozdíl. 9.Vyhodnocení vliv zámru na celistvost lokalit Zámr je navrhován mimo lokality Natura 2000 a nemá vliv na celistvost žádné z identifikovaných lokalit soustavy Natura 2000. 10. Definice podmínek pro zamezení vliv spojených s realizací a provozem zámru. V prbhu hodnocení nebyly zjištny žádné podmínky, které by bylo nutné definovat k zamezení vliv spojených s realizací, nebo provozem hodnoceného zámru. 11. Závr Na základ všech informací posouzených v této práci lze konstatovat, že realizace a provoz hodnoceného zámru Peložka silnice I/36 v úseku Lázn Bohdane - D11, který byl hodnocen ve dvou variantách oznaených jako varianta A a varianta B, nebude mít významný negativní vliv na hlavní pedmty ochrany a celistvost Evropsky významné lokality Truhliky, Evropsky významné lokality Bohdaneský rybník a rybník Matka a Ptaí oblast Bohdaneský rybník. Zpracovatel: RNDr. Jií Veselý Autorizovaná osoba k provádní posouzení podle 45i zák.114/92sb.. autorizace 630/709/05 15

Použité zkratky : PO - ptaí oblast EVL - evropsky významná lokalita 12. Literatura a podklady BOHÁ P. & KOLÁ J. (eds)(1996): Vyšší geomorfologické jednotky R. ÚZaK, Praha. CULEK M. (ed.)(1996): Biogeografické lenní eské republiky. Enigma, Praha. CZUDEK T. (ed.) et al. (1972): Geomorfologické lenní SR. Studia Geographica 23, SAV-GÚ, Brno. DEMEK J. (ed.) et al. (1983): Hory a nížiny. Zempisný lexikon SR. Academia, Praha. HANEL L., ZELENÝ J., 2000: Vážky (Odonata): výzkum a ochrana. eský svaz ochránc pírody, Vlašim. 240 pp. HORA J., MARHOUL P. & URBAN T. (2002): Natura 2000 v eské republice. Návrh ptaích oblastí. SO, Praha. CHYTRÝ M., KUERA T., KOÍ M. (eds) et al. (2001): Katalog biotop R. AOPK R, Praha. MACDONALD D., BARRETT P. (1993 first ed.): Collins Field Guide Mammals of Britain &Europe. (5th edition). HarperCollins. London. MOCEK B., 1999: Souasný stav výzkumu vážek (Odonata) v regionu východních ech. Sborník z mezinárodního semináe Vážky 1999, SOP Vlašim:17-46. NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (2001): Mapa pirozené potenciální pirozené vegetace R. Textová ást + mapa 1 : 500 000. Academia, Praha. PETERSON R. T., MOUNTFORT G., HOLLOM P.A.D., (1954 first ed.): Collins Field Guide Burda of Britain &Europe. (5th edition). HarperCollins. London. ROTH P. (ed) (2003): Legislativa Evropských spoleenství v oblasti územní a druhové ochrany pírody (smrnice 79/409/EHS, smrnice 92/43/EHS, rozhodnutí 97/266/ES). Ministerstvo životního prostedí, Praha. SKALICKÝ V., SLAVÍK B. (1988): Regionáln fytogeografické lenní SR. In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Kvtena eské socialistické republiky 1. Academia, Praha. 13. Pílohy Píloha.1 Vyjádení orgánu ochrany pírody Píloha.2. Mapa vztahu lokalit Natura 2000 a zámru v blízkosti identifikovaných lokalit 16

Vliv výstavby p eložky silnice I/36 v úseku Lázn Bohdane - D11 na lokality Natura 2000 Vyjád ení orgánu ochrany p írody 17

Umístní lokalit Natura 2000 ve vztahu k zámru. Lokalizace pedmt ochrany v rámci EVL a PO. 18