Vyšetření před anestezií, perioperační farmakoterapie. MUDr. Michal Horáček KARIM 2. LF UK ve FN v Motole Praha

Podobné dokumenty
Screeningové předoperační vyšetření s použitím testu Clock-In-the-Box (CIB) pilotní, prospektivní observační studie

Fitness for anaesthesia

ERAS na vlastní kůži nezaleží jen na anestezii. Michal Horáček KARIM 2. LF UK a FN v Motole Praha

Anestezie u seniorů - předoperační vyšetření. Michal Horáček KARIM 2. LF UK v FN Motol Praha

Perioperační zajištění kardiaka podstupujícího nekardiochirurgický výkon. Michal Horáček KAR FN v Motole Praha

Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu?

Předoperační vyšetření update 2019

Chyby a omyly. v předanesteticképřípravě. Michal Horáček KAR FN v Motole Praha XVI. kongres ČSARIM 1

Kdy a proč odložit plánovaný výkon u hypertenze? Eva Kieslichová KARIP, Transplantcentrum

NEKARDIÁLNÍ CHIRURGIE U PACIENTŮ S KARDIOVASKULÁRNÍM ONEMOCNĚNÍM

u dospělých Jan Šturma KAR FNKV a UK3.LF

Přínos snížení srdeční frekvence u srdečního selhání

POCD. Je prevence možná? MUDr. Jakub Kletečka KARIM LF UK a FN Plzeň

Anesteziologie v kostce. MUDr. Michal Horáček KAR FN v Motole Praha

Jak dělat předanestetickou vizitu?

Markery srdeční dysfunkce v sepsi

Novinky v léčbě. Úvod: Srdeční selhání epidemie 21. století. Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC Interní kardiologická klinika FN Brno

MORTALITA SRDEČNÍCH CHOROB PŘI FARMAKOTERAPII VS. PŘI INTERVENCÍCH ČI OPERACÍCH. Petr Widimský Kardiocentrum FNKV a 3.LF UK Praha

Účinek noční směny/služby na repolarizaci srdce podle QT intervalu a indexu kardio- -elektrofyziologické rovnováhy (iceb) u sester a lékařů

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová.

Současná protidestičková léčba a důsledky pro perioperační péči. Jan Bělohlávek Komplexní kardiovaskulární centrum VFN a 1.

Funkční zátěžové testování

Anesteziologická ambulance nutnost nebo luxus?

Role anesteziologa v indikačním procesu - máme nebo nemáme chtít být více angažovaní? K. Cvachovec KARIM 2.LF UK ve FN Motol KAIM IPVZ Praha

Skórovací systémy na urgentním příjmu. MUDr. Tomáš Veleta

Zdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno

Víme vše o křehkost a námi anestezovaných pacientů? Michal Horáček KARIM 2. LF UK ve FN v Motole Praha

Blokáda RAAS systému. Inhibitory ACE. L. Špinarová

MANAGEMENT SRDEČNÍHO SELHÁNÍ V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY

Má mít peroperační péče o křehkého pacienta odlišnosti?

Pacient s diabetes mellitus před anestezií/operací

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Implementace klinických protokolů ve fakultní nemocnici případová studie

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.

ERAS v předoperačním období

Celospolečenské ztráty z dopravních nehod a nedostatku pohybu Zdravotní přínosy aktivní mobility

A PROJEKT SHELTER V ČR

Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Míčovna Pražský hrad 24.října 2015

Význam sledování tolerance zátěže a pohybových aktivit u pacientů s CHOPN

Tomáš Zaoral KDL FN Ostrava. Odd.dětské intenzivní a resuscitační péče

SBĚR DAT STUDIE DUQUE - ZLOMENINA HORNÍHO KONCE STEHENNÍ KOSTI

Ischemie myokardu během anestezie. T. Kotulák Klinika anestezie a resuscitace, IKEM, Praha a 1. LF UK a VFN, Praha

Křehký pacient - máme dělat něco jinak než obvykle? Michal Horáček KARIM 2. LF UK v FN Motol Praha

Termín vitální indikace

Kardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny

Péče v předoperační, intraoperační a pooperační době. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Doporučený postup při řešení krvácivých komplikací u nemocných léčených přímými inhibitory FIIa a FXa (NOAC)

11/6/2015. Subjektivní kognitivní stížnosti. Stádia preklinické AN. Demence MCI SMC/SCD. 0 bez neuropatologických změn. 1 přítomnost betaamyloidu

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu

Inhalační anestetika v klinické praxi rutinní nebo stále překvapující téma oboru?

Fyzioterapie v programu ERAS Mgr. Eliška Novotná

POSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE

Indikační proces k rozsáhlým plicním výkonům Jaká má být role anesteziologa?

Akreditační komise v oboru AIM - jakou má roli v systému?

Diferenciální diagnostika. exacerbací CHOPN. Jaromír Zatloukal Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, FN a LF UP Olomouc

Kardiopulmonáln test. Dr Jan Hanousek, FRCA North Devon District Hospital Barnstaple, UK

Doc. MUDr. A. Bartoš, PhD. AD Centrum Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), Klecany & Neurologická klinika, UK 3.

Mediální krční blok je lepší než povrchní krční blok

Čím může anesteziolog ovlivnit dlouhodobý výsledek pacientů? Michal Horáček KARIM FN v Motole a 2. LF UK Praha

Akutní koronární syndromy co lze pro naše pacienty udělat lépe?

Prezentace projektu MPSV Kapitola IX: Nemoci oběhové soustavy. Richard Češka III. Interní klinika 1.LF UK a VFN Praha

Akutní koronární syndromy. Formy algické Forma arytmická Forma kongestivní Formy smíšené. Definice pojmů

Nukleární kardiologie. Zobrazování perfuze a funkce levé komory u pacientů se suspektní nebo známou ischemickou chorobou srdeční

Anesteziologie a intenzívní medicína změna názvu nebo obsahu? K. Cvachovec KAR UK 2.LF a IPVZ, FN Motol Praha

Screeningové kolonoskopie u seniorů starších 70 let. Ivana Mikoviny Kajzrlíková, Petr Vítek, Josef Chalupa, Jan Kuchař, Jiří Platoš, Pavel Řeha

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES

Srdeční selhání. Patofyziologie a klinický obraz

Srdeční troponiny - klinické poznámky

Mají centrální neuroaxiální blokády ještě své místo?

Výsledky léčby sibutraminem v iniciální šestitýdenní fázi studie SCOUT. MUDr. Igor Karen

Akreditační komise v oboru AIM. - jakou má roli v systému vzdělávání - co přinesl rok 2017 a co čekat v 2018

Kompetence nelékařů z. K. Cvachovec KARIM 2.LF UK a FN Motol, Praha

Význam spirometrie v diagnostice a sledování pacientů s CHOPN

Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie?

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

některé časné příznaky srdečního selhání.

EPOSS - co jsme (možná) dosud nevěděli? EPOSS lessons learned

Jak předejít poškození myokardu v perioperačním období. R. Kula, KARIM Ostrava

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

Neuroaxiální analgezie - základy anatomie a fyziologie. Pavel Svoboda Nemocnice sv. Zdislavy, a.s.; Mostiště Domácí hospic sv. Zdislavy, a.s.

CT srdce Petr Kuchynka

Měření TK v ambulanci a mimo ambulanci pro a proti

Atestační otázky z oboru anesteziologie a intenzivní medicína

AKUTNÍM SELHÁNÍM LEDVIN

Komplikace v anestézii. Mgr.Petra Rusková FN v Motole KARIM

Ambulantní program koronárních katetrizací a následná péče o pacienta po propuštění. Bronislav Janek Klinika kardiologie IKEM

BJA Eur J Anaesthesiol 2013

ideálně podle potřeb konkrétního pacienta

Patient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště

Cesta od bezpečné anestézie k perioperační medicíně. K. Cvachovec KARIM 2.LF UK a FN Motol, Praha

Zařazování pacientů na čekací listinu k transplantaci ledviny. Kazuistiky

Hluboká nervosvalová blokáda - nový koncept nebo jen hledání důvodu pro sugamadex?

Perioperační péče o nemocné s diabetem

Výsledky elektivní léčby aneuryzmat břišní aorty. Mazur M., Pekař M., Chovancová T. Vítkovická nemocnice

Ovlivňuje reálně noční operativa a transfúzní praxe pooperační průběh? Petr Štourač

Imunosenescence. Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno

Geriatrické syndromy Pavel Weber, Hana Meluzínová

Perioperační anesteziologická péče u IBD nemocného

ANO. MUDr. Roman Škulec, Ph.D.

Kompetence z pohledu lékaře. K. Cvachovec KARIM.LF UK a FN Motol, Praha

Transkript:

Vyšetření před anestezií, perioperační farmakoterapie MUDr. Michal Horáček KARIM 2. LF UK ve FN v Motole Praha

Věstník MZd 1/2018 http://www.mzcr.cz/legislativa/dokumenty/vestnik-c1/2018_14762_3810_11.html

číslo 6

www.escardio.org

Terminologie Předoperační vyšetření: indikace a rozsah výkonu Předoperační vyšetření: chirurg PL, I, K, P schopnost pacienta podstoupit navrhovanou operaci Předanestetické vyšetření: anesteziolog schopnost pacienta podstoupit anestezii, rozhodnout o typu znecitlivění

Cíl předoperačních vyšetření a vyšetření před anestezií zjistit stav a dosud nepoznaná onemocnění, která: zvyšují perioperační riziko ovlivňují anesteziologický management nelze diagnostikovat jen podle anamnézy a klinického vyšetření jsou natolik častá, aby se náklady vynaložené na vyšetření vyplatily

Předoperační příprava Akutní neodkladné výkony anamnéza A - allergy M - medications P - previous illnesses L - last meal E - event fyzikální vyšetření dostupná laboratorní vyšetření podle typu a naléhavosti operace

anamnéza fyzikální vyšetření Předoperační příprava Plánované výkony laboratorní a další vyšetření podle indikace indikace k výkonu, typ a rozsah výkonu anesteziologická vizita schopnost k anestezii, zhodnocení rizika, příprava k výkonu premedikace

Důvody pro nová doporučení očekávané dožití se v 20. století zdvojnásobilo Am J of Geriatr Psychiatry 2006;14 (1): 6-20

Stárnutí pokračuje! 2009 2050 1.3% 13.9% 26.0% 5.3% 84.8% 68.7% 0-14 15-39 40-64 65-84 85+ Český statistický úřad http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/ff004f34a7/$file/4020rr02.xls

úspěšné = zůstat zdravý Stárnutí obvyklé = přibývá nemocí > 1/3 jedinců > 65 let má 2 nemoci > 2/3 jedinců > 80 let má 2 nemoci > 1/2 Američanů > 65 let potřebuje 1 operaci

Dožití zdravý život! naděje dožití (při narození v roce 2013): muži 75,23 let ženy 81,13 let střední délka zdravého života v ČR v 2012: muži: při narození 2012 62,3, v 65 letech 8,3 r. ženy: při narození 2012 64,1, v 65 letech 8,9 r. minimálně 5 let s nemocemi Zdraví chápáno jako absence jakýchkoli handicapů a omezení. http://www.czso.cz 13

https://www.czso.cz/documents/10180/25627994/310035144z.pdf/ 473c258f-e78d-4548-a2ab-26b083f2b73d?version=1.0 14

Vliv stárnutí na anesteziologické výkony v ČR 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Anest. (tis.) 837 838 842 848 842 864 2017 873 Senioři (%) 17 19 20 21 22 22 Děti (%) 12 12 12 12 12 11 25 + 50 % Periop. úmrt. (do 24h v %) 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 Časná periop. úmrt. (%) 0,02 0,02 0,02 0,02 0,02 0,02 0,0135 15

Naše výsledky nejsou skvělé! nemocniční mortalita v ČR 2,3 %! (n=434) v Evropě 4% studie EuSOS: průměrný věk 46 539 pacientů 56,7±18,5 roku Pears RM et al.: Mortality after surgery in Europe: a 7 day (4.-11.4.2011) cohort study. Lancet 2012; 380:1059 1065 16

Pears RM et al.: Mortality after surgery in Europe: a 7 day (4.-11.4.2011) cohort study. Lancet 2012; 380:1059 1065 17

Eur J Anaesthesiol 2015; 32:1 9 18

Anesthesia Analgesia 2011;112(4):745-6 19

Funkce orgánových systémů klesají s věkem 20

Funkce KV systému klesá s věkem průřezové studie lineární pokles (o 5-10 % za dekádu, resp. o 5 ml O 2 /kg/min) longitudinální studie Baltimore Longitudinal Study of Aging (1978-98) 735 žen a 778 mužů vyšetřováno na běhátku výsl. parametr: VO 2 max progredující pokles dobrá zpráva: aktivní mají VO 2 max vždy vyšší než neaktivní Muži Ženy Fleg JL et al.: Circulation 2005;112:674-682 21

Senioři se velmi liší E. Hosack, 101 let, 100 m za 43 s Běh pro život, Praha, 11.9.2010

Dallas Bedrest and Training Study 5 zdravých mužů vyšetřeno v letech 1966 (19-21 let) a 1996 (50 let) 1966 po 8 týdnech aerobního tréninku VO 2 max (ml/kg/min) po 3 týdnech klidu na lůžku 1996 43,0 ± 10,9 31,8 ± 11,1 31,0 ± 7,6 3 týdny na lůžku = 30 let navíc! McGuire DK et al.: A 30-Year Follow-Up of the Dallas Bed Rest and Training Study. I. Effect of Age on the Cardiovascular Response to Exercise. Circulation 2001;104:1350-1357

Funkce KV systému klesá s věkem Muži Ženy Fleg JL et al.: Circulation 2005;112:674-682 Ztráta nezávislosti!

Funkce KV systému klesá s věkem Ohrožení nezávislého způsobu života VO 2 max: < 18 ml O 2 /kg/min u mužů < 15 ml O 2 /kg/min u žen Shephard RJ: Independence: a new reason for recommending regular exercise to your patients Phys Sportsmed 2009;37(1):115-8 tj. přibližně 4 MET (4 x 3,5 ml/kg/min)! 25

Zdatnost je klíčovým faktorem výsledku 25 20 Mortalita (%) 15 10 5 0 < 75 fit < 75 unfit > 75 fit > 75 unfit 389 pacientů, velké hepatobiliární operace, Fit = anaerobní práh >10 ml/kg/min, Unfit = Anaerobic Threshold <10 ml/kg/min Ann Surg 2013;257: 999 1004

Význam vyšetření zdatnosti nejdůležitější faktor kardiálního rizika (Barash 2013) stratifikace rizika a prognóza srdeční selhání VO 2max > 14 ml/kg/min spojeno s 1ročním přežitím 93 % Green P et al.: AM J Cardiol 2007 99:399-403 operační období anaerobní práh < 11 ml/kg/min vysoké riziko perioper. úmrtí u starších pacientů postupujících velké výkony Older P et al.: Chest 1999 116:355-362

Vyšetření tělesné zdatnosti CardioPulmonary Exercise Testing (CPET) integrované hodnocení funkce: plic kardiovaskulárního systému krve neuropsychologie pohybového systému

Vyšetření tělesné zdatnosti CardioPulmonary Exercise Testing (CPET) stoupající zátěž - různé protokoly (Bruce, Naughton) výsledek spotřeba kyslíku při maximální zátěži (VO 2peak ) potřeba kyslíku na anaerobním prahu (VO 2AT ) ventilační ekvivalent pro kyslík ( VE/ VO2 ) (n. 20-30 l), ventilační ekvivalent pro CO 2 ( VE/ V CO2 ) (zač. komp. MAC) nároky výkonů s nízkým rizikem: VO 2 < 120 ml/m 2 /min se středním rizikem: VO 2 120 150 ml/m 2 /min s vysokým rizikem: VO 2 > 150 ml/m 2 /min

Tělesná zdatnost zátěžové vyšetření nebo alespoň anamnéza max. spotřeba kyslíku VO 2max očekávaná zdatnost muži: 3,5 [18,42- (0,16 věk)] ženy: 3,5 [14,72 - (0,13 věk)] 1 MET (Metabolic Equivalent Task) = spotřeba kyslíku vsedě v klidu, u 40letého muže 70 kg = 3,5 ml/kg/min mortalita stoupá o 15 % při poklesu o 1 MET mortalita klesá o 13 % při vzestupu o 1 MET klasifikace: British J Anaesth 2012;109 (1): 35 9 dobrá - > 7 MET, slušná - 4-7 MET, špatná - < 4 MET

Tělesná zdatnost MET 1 4 > 10 činnost péče o sebe sama? jídlo, oblékání, toileta chůze doma chůze venku 3-5 km/hod lehká domácí práce (vysávání, nádobí) schody, chůze do kopce chůze po rovině 6 km/hod běh na krátkou vzdálenost těžká domácí práce (stěhování nábytku, vytírání) rekreační sport namáhavý sport

Tělesná zdatnost určuje perioperační management Vyjde do 2. patra?

Tělesná zdatnost MET 1 4 > 10 činnost péče o sebe sama? jídlo, oblékání, toileta chůze doma chůze venku 3-5 km/hod lehká domácí práce (vysávání, nádobí) schody, chůze do kopce chůze po rovině 6 km/hod křehkost běh na krátkou vzdálenost těžká domácí práce (stěhování nábytku, vytírání) rekreační sport namáhavý sport dobrá zdatnost

Bezpečný sex pro muže s ICHS JAMA 2002:287:766-767 Viagra - inhibitor fosfodiesterázy typu V kontraindikace společného užití nitrátů sex vyžaduje 4-6 MET riziko AIM 2,5x vyšší do 2 hodin po koitu Viagra se jeví bezpečná u pacientů s dobrou zdatností

U 30-60 % pacientů dojde ke zhoršení fungování po hospitalizaci!

Sešup do závislosti u 30-60 % hospitalizovaných zhoršení funkce Hoogerduijn J et al.: Prevention of functional decline in older hospitalized patients: Nurses should play a key role in safe and adequate care. 37 International Journal of Nursing Practice 2014; 20: 106 113

Lze to předpovědět? (Frail, non Disabled) PLOS ONE (www.plosone.org) 1 July 2014 Volume 9 Issue 7 e101745

Operace se podařila, ale pacient zemřel, nebo ztratil nezávislost! komplikace v perioperačním období klid na lůžku pokles zdatnosti = svalová síla, atrofie (vč. srdce) Vis JC et al: 'The sedentary heart': Physical inactivity is associated with cardiac atrophy in adults with an intellectual disability. Int J Cardiol. 2011 Feb 25. [Epub ahead of print] kognitivní dysfunkce (demaskování, zánět, anestetika?) katabolismus, výživa řešení: uvážlivá indikace operace předoperační příprava (prehabilitace) Jack S et al.: Perioperative exercise training in elderly subjects. Best Pract Res Clin Anaesthesiol 2011 Sep;25(3):461-72 enhanced recovery after surgery (ERAS ), fast track posoudit i psychiku pacienta, životní síla!

Každé poranění (i nemoc) má i svou psychickou stránku! Chris Wellington, mistryně světa v triatlonu 2007-9, 2011

Křehkost (frailty) snížená schopnost udržovat homeostázu v zátěži Diagnóza: úbytek hmotnosti (4,5 kg v posledním r.) vyčerpání / únava (škála CES-D) svalová slabost ( síla stisku) (< 25 kp) pomalá chůze nízká tělesná aktivita Fried LP: J Gerontol A Biol Sci Med Sci. 2001;56(3):M146-M156 (< 0,65 m/s = 2,34 km/hod) Dg. křehkosti, pokud 3 prvky Prefrail, pokud 1 nebo 2 prvky

Křehkost Výskyt: 7 % populace 65 let v USA 1 30 % populace v USA 80 let 1 19 % dospělých v komunitě 65 let studie LASA (Longitudinal Aging Study Amsterdam) 2 1. Fried LP: J Gerontol A Biol Sci Med Sci. 2001;56(3):M146-M156 2. Puts MT: Clin Endocrinol (Oxf). 2005;63(4):403-411

Křehkost predikuje smrt a nepříznivé výsledky Women s Health Initiative: křehké pacientky umírají s 2x vyšší pravděpodobností 1 Longitudinal Aging Study Amsterdam (LASA) 5-letá mortalita křehkých mužů byla 50 %, kdežto nekřehkých mužů jen 15 % 2 1. Woods NF: J Am Geriatr Soc. 2005;53(8):1321-1330. 2. Puts MT: Clin Endocrinol (Oxf). 2005;63(4):403-411 LASA

3.3.2014 235 stran

Křehkost v Guidelines léčby chlopenních vad 2014

6.9.2011 kognitivní dysfunkce = porucha paměti a myšlení lehká: ovlivňuje pozornost, jazyk, úsudek, paměť, čtení a psaní 20 % starší populace Petersen RC et al.: Mild cognitive impairment: ten years later. Arch Neurol 2009;66:1447 55 demence = tak závažná dysfunkce, že ovlivňuje denní aktivity 1,5 % populace v USA Sachs GA et al.: Cognitive Impairment: An Independent Predictor of Excess Mortality: A Cohort Study Ann Intern Med September 6, 2011 155:300-308;

Soběstačnost! 6 základních aktivit denního života (ADL - Katz 1970) (jídlo, oblékání, toileta, kontinence, hygiena, pohyb) 8 instrumentálních aktivit denního života (IADL - Lawton 1969) (telefon, nákup, příprava jídla, domácnost, praní, transport, užívání léků, placení účtů) 47

Aktivity denního života Soběstačnost! Byl byste schopen samostatného života?

Clock-in-the-Box (CIB) test Přečtěte si, prosím, následující pokyny a pečlivě je proveďte: Do modrého rámečku na dalším listu papíru Nakreslete obrázek ciferníku hodin Do ciferníku napište všechna čísla hodin Nakreslete ručičky, aby ukazovaly čas 11 hodin 10 minut Vraťte tento list zpět lékaři a pokračujte na dalším listu. list 1 formát A4 list 2 formát A4 hodnocení 0-8 bodů http://www.heartbrain.com/cib/

Výsledky 44 pacientů (ČSARIM 2017) průměrné CIB skóre 6 ± 2 (rozmezí 0-8) možná kognitivní dysfunkce (CIB 5): 16 pacientů (37,2 %, 7 mužů, 9 žen, věk 73,5 ± 7,7 let) CIB 8 bodů CIB 4 body

Operanti

Řada složitých rozhodnutí vyšší věk přidružená onemocnění 1/3 osob > 65 let má 2 nemoci současně užívané léky hospit. pac. užívá Ø 8 léků větší či neodkladný výkon mnoho pomocných vyšetření jen základní laboratoř 16 Časový tlak Různé, často protichůdné cíle Mnoho hráčů

Stanovení rizika srdečních příhod Lee revised cardiac risk i. ICHS (st.p. IM, nebo AP) srdeční selhání iktus, TIA diabetes na inzulinu renální dysfce/dialýza (kreatinin > 170 umol/l a/nebo GFR < 1 ml/s) Perioperative Cardiac Risk Calculator: věk ASA kreatinin (> 132,5 umol/l) funkční stav výkon Prateek K. Gupta Circulation. 2011 Jul 26;124(4):381-7

http://www.surgicalriskcalculator.com/

Prateek K. Gupta http://www.surgicalriskcalculator.com/infrainguinalbypass-risk-calculator

Riziko srdečních příhod podle typu operace Nízké (< 1 %) Střední (1-5 %) Vysoké (> 5 %) Prs Břicho Aorta a velké cévy Zuby CEA Periferní cévy Endokrinní Oči Gynekologie Plastika Malá ortopedie Malá urologie Angioplastiky cév Stentgraft aorty (EVAAR) Hlava a krk Kyčel, páteř Tx plic, ledvin, jater Velká urologie Boersma E et al.: Perioperative cardivascular mortality in noncardiac surgery: validation of the Lee cardiac risk index. Am. J Med 2005;118:1134-1141

Stanovení rizika srdečních příhod biomarkery (troponin, CRP, BNP a NT-proBNP) rutinní vyšetření předem se nedoporučuje EKG klidová echokadiografie u operací s vysokým rizikem u bezpříznakových pacientů se nedoporučuje vyšetření ischemie (zátěžové echo, scinti) u vysoce rizikových operací pacientů s 3 rizik. f.

Klasifikace tělesného stavu podle American Society of Anesthesiologists prof. Emory A. Rovenstine 1895-1960

Klasifikace tělesného stavu podle American Society of Anesthesiologists Skupina Risk 1: zdravý pacient 0,06 % 2: lehké celk. onem. bez omezení výkonnosti 0,47 % 3: těžké celk. onem. s omezením výkonnosti 4,39 % 4: těžké celk. onem. ohrožující život 23,48 % 5: moribundní pacient, smrt lze čekat do 24 hod 50,77 % Akutní výkony zvyšují riziko 1,5-2,0x Marx, G.: Computer analysis of postanesthetic deaths. Anesth 1973;39:54

Klasifikace tělesného stavu podle American Society of Anesthesiologists univ. nem. 1996-2005 Br J Anaesth. 2006 May;96(5):569-75

Předoperační vyšetření kdo může provést

Laboratorní předoperační vyšetření rutinní soubor testů Pro úspora času možnost opominutí? Proti náklady pravděpodobnost výsledku měnícího postup cíleně indikované testy Pro úspora nákladů Proti organizační a časová náročnost

Patologický výsledek normální rozdělení 5% zdravých patologické h. akční limity = odchylky měnící další postup 1828 rutinních vyšetření 1818 (99.5 %) normálních 10 (0.5 %) mimo AL 4 (0.2 %) s důsledky Kaplan, E.B.: The usefulness of preoperative laboratory screening. JAMA 1985: 253: 3576-3581

Kritéria k posouzení, zda je laboratorní či konsiliární vyšetření indikováno Naplnit nejméně 2 kriteria diagnostická efektivnost: může vyšetření poruchu správně identifikovat? diagnostická účinnost: ovlivní vyšetření dříve stanovenou diagnózu? terapeutická efektivnost: změní se na základě výsledku vyšetření náš postup? terapeutická účinnost: změní se na základě znalosti vyšetření léčebný výsledek? prof. Cvachovec Clin Chem 1994; 40:1621 1627

Rutinní nebo indikované testy? Indikované kým a kdy? Opominutí testu nebo přehlédnutí patologického výsledku? Co je horší? A co když výsledek bude opravdu patologický? Kdo to zaplatí? Stihne se to? A co když ne? Změní to něco?

Právní otázky Neexistuje právní důvod provádět rutinní předoperační laboratorní vyšetření. Hesse, S. et al.: Ambulante Anästhesie: Welche Voruntersuchungen sind notwendig? Anaesthesist 1999; 48: 108-115 Lze-li prokázat, že se anesteziolog podrobně seznámil se stavem pacienta, že učinil vše, aby riziko snížil a zábranil nehodě a že si počínal lege artis, pak nelze hovořit o zavinění z úmyslu či z hrubé nedbalosti. Drábková, J.: Základy anesteziologie vyd. Avicenum, zdrav. nakl. Praha, 1. vydání, 1981

Předoperační laboratorní vyšetření Věstník MZd 1/2018 http://www.mzcr.cz/legislativa/dokumenty/vestnik-c1/2018_14762_3810_11.html

Předoperační vyšetření - platnost ASA 1, 2: praktický lékař, nebo OL platnost 1 měsíc ASA 3-5: internista, kardiolog čerstvé vyšetření Děti: pediatr platnost: 2 týdny

Premedikace cíle: zmírnit strach a úzkost usnadnit úvod, snížit spotřebu anestetik tlumit bolest, je-li potřeba léky: benzodiazepiny, opioidy?, atropin? způsoby podání: per os, i.m.?, i.v. v akutních stavech

Důležité otázky perioperační farmakoterapie Indikace, léková skupina, dávka, snášenlivost Vedlejší účinky? Interakce s anesteziologiky? Důsledky odnětí léčby? Existuje substituční léčba? Znovuzahájení léčby po operaci? Řešení optimálně 1 týden před anestezií

Obecné zásady perioperační farmakoterapie 1.Pokračovat v obvyklé léčbě až do dne operace, je-li to možné. 2.Podávat obvyklé léky jinou cestou, dokud není perorální podání znovu možné. 3.Nejsou-li dostupné alternativy, nahradit lék jiným lékem z téže, nebo jiné skupiny. 4.Obnovit co nejdříve perorální příjem. Ad 1. Kluger MT et al.: Perioperative drug prescribing pattern and manufacturers' guidelines: an audit. Anaesthesia 1991;46:4569.

Vysazení léčby vysadit léky, které mají: interakce s anestetiky negativní vliv na operaci nevýhody vysazení syndrom z odnětí zhoršení léčené nemoci

Předoperační farmakoterapie řešit optimálně 1 týden před anestezií nevysazovat! betablokátory, statiny antiparkinsonika (DOPA) vysadit! (možnost náhrady, zhoršení nemoci?, sy z odnětí?, znovuzahájení léčby?) irreverzibilní inhibitory MAO ostatní: podle indikace! a farmakokinetiky

Kdy operovat po PCI? 5-25 % pacientů se stentem potřebuje operaci do 5 let 20% mortalita, proto operaci odložit > 2-4 týdny G.L. Kaluza, J. Joseph, J.R. Lee et al.: Catastrophic outcomes of noncardiac surgery soon after coronary stenting. J Am Coll Cardiol 35 (2000), pp. 1288 1294. za alespoň 6 týdnů Wilson SH et al.: Clinical outcome of patients undergoing non-cardiac surgery in the two months following coronary stenting. J Am Coll Cardiol. 2003 Jul 16;42(2):234-40. u potahovaných stentů ještě déle 6 měsíců

Optimalizace stavu před operací kompenzace přidružených chorob ATB profylaxe profylaxe TEN prehabilitace? 3-4 tréninky týdně po dobu 4-6-8 týdnů Debes et al.: Prehabilitation. Preparing patients for surgery to improve functional recovery and reduce postoperative morbidity. Ann Fr Anesth Reanim. 2014 Jan;33(1):33-40. ERAS Enhanced Recovery After Surgery psychika?