Strana 1 z 16 Hrubý skór St. Skór SVF78 - SVF 78 Strategie zvládání stresu - (Standard) Šedý pruh: 0,5 2 5 10 20 30 40 50 60 70 80 90 95 98 99,5 9 8,6 1 Podhodnocení Ve srovnání s jinými osobami si přisuzovat menší míru stresu 11 38,6 2 Odmítání viny Zdůraznění, že nejde o vlastní odpovědnost. 17 83,2 3 Odklon Odklon od činností/situací vztahujících se ke stresu, případně příklon k situacím, které jsou neslučitelné se stresem. 14 73,2 4 Náhradní uspokojení Obrátit se k pozitivním činnostem/situacím. 23 98,6 5 Kontrola situace Analyzovat situaci, plánovat a uskutečnit jednání za účelem kontroly a řešení problému. 17 47,3 6 Kontrola reakce Zajistit nebo udržet kontrolu vlastních reakcí. 23 96,4 7 Pozitivní sebeinstrukce Přisuzovat sobě kompetenci a schopnost kontroly. 21 98,2 8 Potřeba sociální opory Hledání sociální podpory a pomoci. 16 49,1 9 Vyhýbání se Úmysl zamezit zátěžím nebo se jim vyhnout. 6 34,1 10 Úniková tendence Rezignace na vyváznutí ze zátěžové situace 14 89,1 11 Perseverace Nedokázat se myšlenkově odpoutat; přemítat. 2 17,7 12 Rezignace Vzdávat se s pocity bezmocnosti, beznaděje. 13 94,5 13 Sebeobviňování Přičítat zátěže vlastnímu chybnému jednání. 10 11,8 POZ 1 Strategie podhodnocení a devalvace viny Sestává ze subtestu 1 Podhodnocení a 2 Odmítání viny 15,5 83,6 POZ 2 Strategie odklonu Sestává ze subtestu 3 Odklon a 4 Náhradní uspokojení. 21 93,2 POZ 3 Strategie kontroly Sestává ze subtestu 5 Kontrola situace, subtestu 6 Kontrola reakcí a subtestu 7 Pozitivní sebeinstrukce. 16,3 85,5 POZ Pozitivní strategie Opatření směřují k redukci stresu a jsou k tomu principiálně vhodné 8,8 73,2 NEG Negativní strategie Nepříznivé strategie, které spíše zesilují stres.
Strana 2 z 16 SVF78 - SVF 78 Strategie zvládání stresu - (Standard) Celková doba trvání []: 19:51 Parametr Hrubý skór Standardní skór Kritický rozdíl 1 Podhodnocení 9 8,6 [1,6, 28] 2 Odmítání viny 11 38,6 [8,1, 79] 3 Odklon 17 83,2 [33, 99,1] 4 Náhradní uspokojení 14 73,2 [27, 96,9] 5 Kontrola situace 23 98,6 [86, 99,93] 6 Kontrola reakce 17 47,3 [13, 84] 7 Pozitivní sebeinstrukce 23 96,4 [80, 99,69] 8 Potřeba sociální opory 21 98,2 [93, 99,65] 9 Vyhýbání se 16 49,1 [21, 78] 10 Úniková tendence 6 34,1 [9,2, 70] 11 Perseverace 14 89,1 [73, 96,8] 12 Rezignace 2 17,7 [3,2, 50] 13 Sebeobviňování 13 94,5 [69, 99,64] POZ 1 Strategie podhodnocení a devalvace viny 10 11,8 [2,2, 36] POZ 2 Strategie odklonu 15,5 83,6 [46, 98] POZ 3 Strategie kontroly 21 93,2 [76, 98,9] POZ Pozitivní strategie 16,3 85,5 [61, 96,7] NEG Negativní strategie 8,8 73,2 [53, 88]
Strana 3 z 16 1 Podhodnocení Hrubý skór: 9 Standardní skór: 8,6 Kritický rozdíl: [1,6, 28] Tento subtest popisuje tendenci ve srovnání s druhými osobami podhodnotit vlastní reakce na zátěž nebo vlastní reakce hodnotit příznivěji. Položky subtestu charakterizuje srovnatelně jednoznačná strategie podhodnocení. 8,6 1 Podhodnocení Ve srovnání s jinými osobami si přisuzovat menší míru stresu 2 Odmítání viny Hrubý skór: 11 Standardní skór: 38,6 Kritický rozdíl: [8,1, 79] Položky tohoto subtestu vyjadřují, že chybí vlastní odpovědnost za zátěž. Tento subtest patří ke strategiím přehodnocení a podhodnocení, svědčí však více než ostatní také o strategii obrany. 39 2 Odmítání viny Zdůraznění, že nejde o vlastní odpovědnost.
Strana 4 z 16 3 Odklon Hrubý skór: 17 Standardní skór: 83,2 Kritický rozdíl: [33, 99,1] S tímto subtestem je spojena tendence k odklonu při zátěži; zahrnuje dvě složky. Zaprvé jde o odvrácení zátěže. Zadruhé některé položky vyjadřují tendenci dosáhnout psychických stavů, které stres zmírňují. Tyto stavy mohou obsahovat city s pozitivní valencí a jsou tak možná neslučitelné se stávajícími city s negativní valencí. Takové pozitivní city by mohly vyplývat ze současného uplatnění strategií sebeprosazování. Takové provázání je relativně časté. City spojené nebo navozené odklonem mohou však být také neutrální (např. práce). 83 3 Odklon Odklon od činností/situací vztahujících se ke stresu, případně příklon k situacím, které jsou neslučitelné se stresem. 4 Náhradní uspokojení Hrubý skór: 14 Standardní skór: 73,2 Kritický rozdíl: [27, 96,9] Tento subtest zachycuje činnostní tendenci zaměřenou na kladné city, které nejsou kompatibilní se stresem a vztahují se k sebeposílení vnějšími odměnami (např. jíst něco dobrého, něco si koupit). Položky subtestu tvoří homogenní množinu tendencí k jednání, směřující k dosažení stresově inkompatibilních pozitivních citů prostřednictvím sebeposílení s odměňujícími vnějšími podněty.
Strana 5 z 16 73 4 Náhradní uspokojení Obrátit se k pozitivním činnostem/situacím. 5 Kontrola situace Hrubý skór: 23 Standardní skór: 98,6 Kritický rozdíl: [86, 99,93] V tomto subtestu je tendence získat kontrolu nad zátěžovými situacemi tvořena třemi komponentami: analýza akutní situace a jejího vzniku, plánování a opatření ke zlepšení situace/stavu a aktivní zásah do situace. Tato forma zvládání zátěže se všeobecně jeví jako obzvlášť konstruktivní. 98,6 5 Kontrola situace Analyzovat situaci, plánovat a uskutečnit jednání za účelem kontroly a řešení problému. 6 Kontrola reakce Hrubý skór: 17 Standardní skór: 47,3 Kritický rozdíl: [13, 84]
Strana 6 z 16 Tendence snažit se při zátěži kontrolovat vlastní reakce je zachycena v tomto subtestu ze dvou hledisek: na jedné straně nedovolit, aby došlo k rozrušení, případně je nedat na sobě znát (např. zachovat klid a nedát se přivést z míry, uchovat si pevný postoj), na druhé straně čelit rozrušení, které již vzniklo. 47 6 Kontrola reakce Zajistit nebo udržet kontrolu vlastních reakcí. 7 Pozitivní sebeinstrukce Hrubý skór: 23 Standardní skór: 96,4 Kritický rozdíl: [80, 99,69] Tímto subtestem se zobrazuje, v jaké míře mají jedinci sklon k tomu, aby přisuzovali kompetenci zvládat zátěž sobě a dodávali si odvahu v zátěžových situacích. Subtest obsahuje dvě složky. Na jedné straně jsou to pozitivní postoje a myšlenky zvyšující sebedůvěru, což se dnes často označuje jako subjektivní kompetence. Na druhé straně působí apel vydržet, případně sugesce nevzdávat se, což tvoří protipól k rezignaci. Implikuje to také představy o očekávané efektivitě jednání. 96,4 7 Pozitivní sebeinstrukce Přisuzovat sobě kompetenci a schopnost kontroly.
Strana 7 z 16 8 Potřeba sociální opory Hrubý skór: 21 Standardní skór: 98,2 Kritický rozdíl: [93, 99,65] Tento subtest zachycuje tendenci jedince, který si přeje při stresu navázat kontakt s druhými, aby získal podporu při zpracování nebo řešení problému. Hledá se přitom podpora ve formě rozhovoru, rady nebo konkrétní pomoci při řešení. Sklon k hledání sociální podpory může být na jedné straně výrazem spíše pasivně rezignačních, zejména bezmocných postojů, na druhé straně může naznačovat aktivní hledání konkrétní podpory při zvládání problému. Interpretace tohoto subtestu by se měla provádět v kontextu celého profilu. Ženy mají zřetelně silnější sklon než muži zpracovávat stres tímto způsobem. 98,2 8 Potřeba sociální opory Hledání sociální podpory a pomoci. 9 Vyhýbání se Hrubý skór: 16 Standardní skór: 49,1 Kritický rozdíl: [21, 78] Sklon vyhýbat se zátěži, jak je zachycená tímto subtestem, obsahuje úmysl a snahu zamezit další konfrontaci s podobnou situací. Může to být pozitivní způsob zpracování, pokud zátěž jako takovou nelze zamezit na základě kontrolních mechanismů jedince, ale rovněž negativní zpracování, jestliže jde pouze o to vyhnout se zátěži. Podle druhu zátěžové situace a v závislosti na jiných užitých způsobech zpracování může tendence vyhnout se vést (krátkodobě nebo dlouhodobě) k pozitivním nebo negativním následkům stresu. Při interpretaci je důležitá věková závislost sklonu vyhnout se zátěži: s přibývajícím věkem je častější vyhýbat se zátěžím, což může mít každopádně adaptivní hodnotu. Subtest má společné dílčí aspekty s velmi diskutovaným konceptem kognitivního vyhýbání se.
Strana 8 z 16 49 9 Vyhýbání se Úmysl zamezit zátěžím nebo se jim vyhnout. 10 Úniková tendence Hrubý skór: 6 Standardní skór: 34,1 Kritický rozdíl: [9,2, 70] Tento test zahrnuje rezignační tendenci uniknout ze zátěžové situace. Rezignační ráz této strategie při zvládání stresu spočívá v tom, že jak potřeba vyváznout ze situace, tak skutečná realizace snahy jsou spojeny s nedostatečnou pohotovostí nebo schopností čelit zátěžové situaci. Na únik je proto třeba nahlížet jako na závažný maladaptivní způsob zpracování, který přinejmenším dlouhodobě stres stupňuje. 34 10 Úniková tendence Rezignace na vyváznutí ze zátěžové situace
Strana 9 z 16 11 Perseverace Hrubý skór: 14 Standardní skór: 89,1 Kritický rozdíl: [73, 96,8] Tendence k dlouhému myšlenkovému přemítání, perseveraci, ve smyslu tohoto subtestu, indikuje neschopnost se myšlenkově odpoutat od prožívaných zátěží. Negativní představy a myšlenky o zátěžové situaci se stále znovu vnucují a zabírají kapacitu myšlení jedince značnou měrou a na dlouhou dobu. Tím se zátěžová situace a s ní spojené rozrušení prodlužuje a zabraňuje obnovení výchozího stavu. Myšlenkové ulpívání je v tomto subtestu - kromě úniku negativní strategií par excellence. Tento subtest má blízko ke konstruktům worrying a mudrování. Inkompatibilní s dlouhodobým přemítáním jsou myšlenky, které podceňují zátěžové situace případně vlastní reakce na ně. 89 11 Perseverace Nedokázat se myšlenkově odpoutat; přemítat. 12 Rezignace Hrubý skór: 2 Standardní skór: 17,7 Kritický rozdíl: [3,2, 50] Rezignační tendence ve smyslu tohoto subtestu zahrnují více hledisek, v nichž je vyjádřen subjektivní nedostatek možností zvládat zátěžové situace. Jsou to pocity bezmocnosti a beznaděje vzhledem k určité zátěžové situaci a k vlastním možnostem ji zvládnout, jakož i upuštění od dalšího snažení zdolat situaci.
Strana 10 z 16 18 12 Rezignace Vzdávat se s pocity bezmocnosti, beznaděje. 13 Sebeobviňování Hrubý skór: 13 Standardní skór: 94,5 Kritický rozdíl: [69, 99,64] Tento subtest vyjadřuje vcelku sklon ke sklíčenosti a k atribuci znevýhodnění u vlastního chybného jednání v souvislosti se zátěžemi. V některých položkách se zrcadlí kognitivní rozpory: podíl vlastní viny na vzniku situace se podceňuje, u jiných položek je naproti tomu zdůrazněna apriorní ochota, aby výčitka směřovala na sebe. Sebeobviňování se řadí jednoznačně k negativním strategiím. 94,5 13 Sebeobviňování Přičítat zátěže vlastnímu chybnému jednání.
Strana 11 z 16 POZ 1 Strategie podhodnocení a devalvace viny Hrubý skór: 10 Standardní skór: 11,8 Kritický rozdíl: [2,2, 36] Strategiím této oblasti je společná snaha přehodnotit, namnoze snižovat závažnost stresoru, prožívání stresu nebo reakce na stres. 12 POZ 1 Strategie podhodnocení a devalvace viny Sestává ze subtestu 1 Podhodnocení a 2 Odmítání viny POZ 2 Strategie odklonu Hrubý skór: 15,5 Standardní skór: 83,6 Kritický rozdíl: [46, 98] Subtesty tohoto okruhu zahrnují tendence jednání, které se zaměřuje na odklon od stresujícího dění a/nebo na příklon k alternativním situacím/stavům nebo aktivitám. 84 POZ 2 Strategie odklonu Sestává ze subtestu 3 Odklon a 4 Náhradní uspokojení.
Strana 12 z 16 POZ 3 Strategie kontroly Hrubý skór: 21 Standardní skór: 93,2 Kritický rozdíl: [76, 98,9] Subtesty 5, 6 a 7 tvoří okruh zahrnující konstruktivní snahy po zvládnutí/kontrole a hledání kompetence. 93,2 POZ 3 Strategie kontroly Sestává ze subtestu 5 Kontrola situace, subtestu 6 Kontrola reakcí a subtestu 7 Pozitivní sebeinstrukce. POZ Pozitivní strategie Hrubý skór: 16,3 Standardní skór: 85,5 Kritický rozdíl: [61, 96,7] 85 POZ Pozitivní strategie Opatření směřují k redukci stresu a jsou k tomu principiálně vhodné
Strana 13 z 16 NEG Negativní strategie Hrubý skór: 8,8 Standardní skór: 73,2 Kritický rozdíl: [53, 88] Oblast negativních strategií je definována subtesty 10 Úniková tendence, 11 Perseverace, 12 Rezignace, 13 Sebeobviňování. V tomto okruhu jsou zahrnuty tendence použít nepříznivé, spíše stres zesilující způsoby zvládání. Přitom je rovněž obsažena chybějící kompetence zvládání ve spojení s únikovými tendencemi, s rezignačními reakcemi, s neschopností uvolnit se, i s projevy sebeobviňování. 73 NEG Negativní strategie Nepříznivé strategie, které spíše zesilují stres.
Strana 16 z 16 Frekvence užití určitého stupně odpovědi: (5 stupňová škála, 78 odpovědí) Stupeň Stupeň 1 12% Stupeň 2 17% Stupeň 3 17% Stupeň 4 32% Stupeň 5 23% Rozložení odpovědí Index počtu opakování: Ukazatel opakování: 16 (imální hodnota ukazatele při 78 položkách: 3003); Index: 0,01 (z intervalu 0-1) Časová analýza doby potřebné k odpovědi na jednu položku (v sekundách) Doba potřebná k zodpovězení položky - průměrná hodnota (s) pro všechny položky: 13,9 Směrodatná odchylka: 39,2 Znázorňuje: Průměrné hodnoty časů v jednotlivých škálách (vysoké hodnoty: dlouhé časy). Průměrný čas Čas (sec) 1 1 Podhodnocení 16,0 2 2 Odmítání viny 6,9 3 3 Odklon 51,1 4 4 Náhradní uspokojení 3,2 5 5 Kontrola situace 5,5 6 6 Kontrola reakce 4,9 7 7 Pozitivní sebeinstrukce 20,2 8 8 Potřeba sociální opory 6,4 9 9 Vyhýbání se 44,1 10 10 Úniková tendence 8,4 11 11 Perseverace 5,8 12 12 Rezignace 4,4 13 13 Sebeobviňování 3,6 0% 50% 100% 51 46 69 45 46 45 53 46 65 47 46 45 45 Počet předčasných odpovědí: 0; Počet "Nezodpovězeno": 0