Rozpočtový výhled BROUMOV

23. ledna 2011 Rozpočtový BROUMOV Obsahuje: posouzení finančního zdraví města analýzu dosavadního hospodaření města s uvedením silných a slabých stránek (rekapitulace a moţné hrozby do budoucna) doporučený strop zadluţenosti návrh závazných ukazatelů rozpočtů města pro udrţení a zajištění finančního zdraví dopady světové finanční krize do příjmů města doporučení připravil Ing. Luděk Tesař, mobil: 602 690 061, ludek.tesar@regionservis.cz

Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 OBSAH ÚVOD... 1 ANALÝZA FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ MĚSTA... 2 ZÁKLADNÍ TEORETICKÝ ÚVOD PRO NEEKONOMY... 2 ANALÝZA... 3 ZÁVĚR Z ANALÝZY FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ MĚSTA...12 + Pozitiva financí (řazeno dle významu)...12 - Negativa a rizika financí (řazeno dle závažnosti)...12 DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA... 13 Doporučení...13 Závazné ukazatele rozpočtů města...14 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ... 17 PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED BROUMOVA - TABULKA...18 PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED BROUMOVA...19 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 20 TABULKY...20 GRAFY...20 KONTAKT NA ZPRACOVATELE... 21 Ing. Luděk Tesař

Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 ÚVOD Město Broumov (dále jen město nebo Broumov) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 250/2000 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obsahem jde dokument nad rámec zákonem daných náleţitostí rozpočtového u uváděných v 3 daného zákona. Zejména analyzuje vývoj finančního hospodaření a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatíţení města k financování cílů města. Výhled je důleţitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového u je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, zajistit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby jej samospráva plnila a ročně aktualizovala. Nutné je průběţně reagovat na aktuální ekonomickou situaci a rekapitulovat pravidelně hospodaření samosprávy, zejména s ohledem na rizika a příleţitosti. Výhodou rozpočtového u je velká moţnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1 a připravit včas strategii hospodaření a financí. Výhled se vyuţívá zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným ţádostem o úvěry a některé dotace. Rozpočtový se vytváří na období dvou aţ pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Ke zpracování rozpočtového u města bylo pouţito zejména těchto zdrojů: Feasibility studie 2 - Agentura pro rozvoj Broumovska o.s., z 31. října Předběţný výsledek roku 2010 Výkaz plnění rozpočtu FIN 2-12M Rozvahy od roku 2006 Systém ARIS Web MF ČR Predikce výnosů daní na roky 2011 aţ 2013 MF ČR z dat státního rozpočtu na rok 2011 zohledňují koaliční dohodu k 1. 9. 2010 Město můţe díky plánování lépe zvládnout hrozby a lépe vyuţít příleţitosti. Aby plnil svou roli, měl by být rozpočtový každý rok aktualizován a samospráva by měla díky tomu znát aktuální vývoj a stav hospodaření a adekvátně reagovat svými rozhodnutími. 1 2 aţ 5 let 2 česky Studie proveditelnosti (dodavatel studie nesprávně míchá anglické a české výrazy) Ing. Luděk Tesař 1

Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 ANALÝZA FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ MĚSTA Samospráva můţe získat ucelený pohled na hospodaření města jen tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a souvislostech. Bez těchto svodných údajů se můţe stát, ţe se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města z agregovaných finančních dat druhově tříděných, které jsou za normálních okolností rozepsány do poloţek a paragrafů. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry. Následně ve u navrhneme doporučení, která můţe samospráva města vyuţít dle svého uváţení. ZÁKLADNÍ TEORETICKÝ ÚVOD PRO NEEKONOMY Při posuzování finanční kondice obce nebo města je nutné si uvědomit, ţe rozpočet je sloţen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se kaţdoročně opakují (tzv. běţné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je moţné dělit podobně. Výdaje, které obec/město musí kaţdý rok vynaloţit na provoz (běţné nebo téţ provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a qusimandatorními výdaji). Tyto výdaje město musí vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údrţba města, příspěvkové organizace, organizační sloţky, úřad apod.). Rozdíl mezi běţnými příjmy a běţnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běţných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běţných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo je ale mnohem důležitější údaj neţ samotné saldo rozpočtu. Kdyţ totiţ existuje deficitní rozpočet, znamená to, ţe obec/město realizovalo daný rok více výdajů neţ příjmů, ale deficit můţe být pokryt z úspor z předchozích let, dotací která dorazí aţ následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo znamená váţnou situaci, kdy obec/město nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běţných výdajů). Je to jakoby lidem doma nezbývalo z výplaty dostatek peněz na nájem. Graf 1: Struktura rozpočtu pro řízení finančního zdraví Zdroj: Rozpočtová skladba - Tesař 2011 Ing. Luděk Tesař 2

Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 ANALÝZA Počet obyvatel města z dlouhodobého hlediska značně klesá. Na počtu obyvatel závisí většina daňových příjmů. Za posledních deset let se jednalo o pokles 5% obyvatel města, tedy 456 obyvatel. Město v důsledku toho postupně přišlo celkem o 4 mil. Kč ročně na daňových příjmech. Počet obyvatel města poklesl pod hranici 8 tis. Na území města (katastru) se poměrně dařilo zaměstnanosti, dokonce tu nebyly zaznamenány v tomto směru důsledky světové finanční krize, jako tomu bylo v jiných městech v ČR. Pro město lze v důsledku úbytku počtu obyvatel očekávat horší vývoj daňových příjmů, neţ by odpovídalo republikovému výsledku výnosu sdílených daní, a to přibliţně o 1 mil. Kč ročně. Graf 2: Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na území Broumova Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě 9 000 8 493 8 464 8 443 8 433 8 433 8 299 8 254 8 191 8 136 8 085 8 064 8 051 7 977 8 000 7 000 6 000 5 000 Počet obyvatel Počet zaměstna nců 4 000 3 000 3 371 3 503 3 563 3 522 3 329 3 213 3 364 3 347 3 491 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok Zdroj: ČSÚ, Regionservis 2011 Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na území Broumova INDEX 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 /01 Počet obyvatel 8 493 8 464 8 443 8 433 8 433 8 299 8 254 8 191 8 136 8 085 8 064 8 051 7 977 95 Počet zaměstnanců 3 371 3 503 3 563 3 522 3 329 3 213 3 364 3 347 3 491 104 Zdroj: ČSÚ, MFČR, Regionservis 2010 Ing. Luděk Tesař 3

Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 Vývoj celkové bilance města ukazuje, ţe město ročně hospodařilo s příjmy nebo výdaji v celkových objemech od 98 do 230 mil. Kč. Město bylo poměrně úspěšné v čerpání dotací. Jen od roku 2006 město získalo téměř 47 mil Kč na investiční projekty z dotací. Tj. téměř 6 na obyvatele města na obyvatele města. Z dlouhodobého hlediska město hospodařilo do roku 2005 většinou s deficity a zadlužovalo se. Na druhém straně však město značně investovalo (bude rozebráno dále). Městu rostly velmi málo daňové příjmy a značný zdroj dynamiky financí představovaly nedaňové příjmy. Město však trpělo značným nárůstem také běţných provozních výdajů. Hospodaření města dosud ovlivňovaly dotace. Tomu se nelze vyhnout. Město totiţ vykonává pro stát přenesený výkon státní správy, ale stát odmítá městu, jako veřejnoprávní korporaci, za tento výkon posílat příspěvky v odpovídající výši. Tyto státní příspěvky za výkon státní správy na rok 2011 klesly meziročně o téměř 18%! To opět zhorší finanční kondici města o cca 3 mil. Kč ročně. Tabulka 2: Vývoj vybraných ukazatelů hospodaření Broumova 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2010 předběžně 1. Daňové příjmy 33 605 33 701 36 333 36 142 45 035 49 348 55 579 58 790 66 445 66 667 72 477 81 827 71 013 79 372 2. Nedaňové příjmy 34 340 31 742 35 487 28 700 32 746 31 446 31 587 30 436 31 576 29 742 31 525 35 290 38 061 38 999 3. Kapitálové příjmy 16 109 21 662 11 021 6 981 8 812 4 059 1 904 7 661 9 938 9 073 8 682 9 755 23 761 17 578 4. Přijaté dotace 26 733 31 432 45 047 26 622 48 106 60 919 122 300 109 481 67 543 69 287 81 502 71 348 77 843 94 467 Příjmy celkem 110 788 118 536 127 887 98 445 134 698 145 771 211 370 206 369 175 502 174 769 194 186 198 220 210 677 230 416 5. Běžné výdaje 83 075 85 831 90 385 81 592 114 724 126 278 162 398 170 706 140 144 149 448 160 339 172 742 166 311 173 661 6. Kapitálové výdaje 18 783 46 874 44 309 14 239 7 111 16 607 30 098 24 121 56 563 37 192 33 704 30 951 52 026 68 563 Výdaje celkem 101 858 132 704 134 694 95 831 121 834 142 885 192 496 194 828 196 707 186 640 194 043 203 693 218 337 242 224 Saldo příjmů a výdajů 8 930-14 168-6 807 2 615 12 864 2 886 18 874 11 541-21 204-11 871 143-5 473-7 659-11 808 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 13 let 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2010 průměr od 2006 1. Daňové příjmy 105,9 123,7 80,3 98,6 115,8 122,1 101,2 106,9 118,2 101,1 102,8 108,8 85,0 111,8 101,9 2. Nedaňové příjmy 111,9 40,9 107,4 84,9 243,7 111,4 98,8 123,4 103,0 81,5 107,2 109,7 140,3 102,5 108,2 3. Kapitálové příjmy 1319,1 7927,5 6,4 8058,8 70,6 29,4 376,3 127,3 87,7 56,1 159,4 62,2 112,9 74,0 92,9 4. Přijaté dotace 107,9 109,8 55,9 152,5 127,6 127,4 128,6 70,1 68,7 80,7 153,7 79,6 126,4 121,4 112,3 Příjmy celkem 105,9 111,3 68,4 142,1 117,5 113,3 121,5 91,7 94,5 88,5 119,9 95,1 103,2 109,4 103,2 5. Běžné výdaje 109,1 99,3 108,1 114,4 159,0 102,6 115,2 103,9 83,3 104,0 105,6 111,1 107,1 104,4 106,4 6. Kapitálové výdaje 106,8 128,6 45,4 121,6 99,1 149,7 111,5 41,1 142,5 79,7 118,8 92,1 127,1 131,8 109,9 Výdaje celkem 105,9 115,4 69,7 117,3 134,2 117,0 113,7 79,8 95,0 96,8 108,8 106,0 111,7 110,9 106,9 Zdroj: MFČR, Regionservis 2011 Ing. Luděk Tesař 4

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2010 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2010 předběžně Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 Graf 3: Vývoj salda rozpočtu Broumova Vývoj salda příjmů a výdajů 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0-5 000-10 000-15 000-20 000-25 000 rok Zdroj: Regionservis 2011 Od roku 2004 město vytvářelo prakticky neustále deficity (výjimku tvořil rok 2007). Celkový objem příjmů a výdajů města od roku 2006 narůstal. Pokles v roce 2005 způsobil zásah státu, který změnil toky dotací do školství. Tato operace však neměla na finanční výsledky města jiný vliv. Graf 4: Vývoj příjmů a výdajů Broumova 260 000 Vývoj příjmů a výdajů 240 000 220 000 200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 Příjmy celkem Výdaje celkem 100 000 rok Zdroj: Regionservis 2011 Ing. Luděk Tesař 5

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2010 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2010 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2010 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2010 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 Celkový objem příjmů i výdajů města ovlivňovaly také dotace, mezi které patří také transfery, které rozpočtem města pouze protečou, jako jsou sociální dávky občanům, které poskytne stát prostřednictvím města. Struktura příjmů města vykazovala oproti jiným městům srovnatelné velikosti především vysoký podíl nedaňových příjmů v podobě pronájmů nemovitostí (ročně cca 29 mil. Kč 3 ). Naopak menší byl dosud vliv daňových příjmů. Tato struktura příjmů města je značně riziková. To proto, ţe záleţí více na místních podmínkách, to v části pronájmů a na libovůli státu, to v části dotací. Méně naopak na stabilních a do budoucna jistějších daňových příjmech. Ovšem naopak je tomu v období velkých státních finančních krizí, jako byla ta v roce, kdy vypadly (sníţily se) daňové příjmy městu meziročně o cca 15%. Graf 5: Vývoj výše a struktury příjmů Broumova 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 Vývoj a struktura příjmů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Vývoj a struktura příjmů v % skladbě 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: Regionservis 2011 rok Město patřilo zejména od roku 2005 k investičně velmi aktivním. Jen od roku 2006 do roku 2010 město investovalo 222 mil. Kč, tedy neuvěřitelných skoro 28 na kaţdého obyvatele města. Z dotací pocházelo necelých 47 mil. Kč tedy cca 1/5. Od roku 2000 město investovalo celkem 371 mil. Kč, tedy cca 46 tis.kč na kaţdého obyvatele. Graf 6: Vývoj výše a struktury výdajů Broumova 300 000 Vývoj a struktura výdajů 100% 90% Podíly výdajů na výdajích celkem v % 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% HLADINA PRŮMĚRU KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ OBCÍ V 5. Běžné výdaje 6. Kapitálové výdaje 0 0% rok Zdroj: Regionservis 2011 rok 3 výsledek roku 2010 Ing. Luděk Tesař 6

Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 Nejen investice, ale také běţné výdaje města hrály velmi významnou úlohu ve financování chodu města. Součet změn běţných příjmů (jsou příjmy kaţdoročně se opakující, lze přirovnat k výplatě zaměstnance) od roku 2006 do roku 2010 byl + 42 mil. Kč, tentýţ součet změn běţných výdajů byl pouze + 33 mil. Kč. To je dobrý výsledek. Zváţíme-li, ţe tu byl také velký vliv světové finanční krize, která město v roce připravila řádově o neuvěřitelných cca 15 aţ 17 mil. Kč na daňových příjmech 4. Město však dokázalo nějakým způsobem v roce značně sníţit běţné výdaje, ovšem ani to nestačilo a propad běţných příjmů byl vyšší. Roky 2006 a tak byly jediné špatné roky po stránce financování provozu za posledních pět let. Špatné proto, ţe v těchto letech došlo k oslabení finanční kondice zvýšenými výdaji na provoz nekrytými běţnými příjmy. Výraznější pokles běţných výdajů město zaţilo v roce 2005, ale ten byl způsoben změnou financování školství. Nebyl způsoben zásahem města, ale státu. Peníze na školy netekly nově přes rozpočet města. Graf ukazuje krytí běţných výdajů města běţnými příjmy města. Je tu dobře vidět dopad krize na běţné příjmy města v roce, kdy výdaje města na provoz klesly, ale nikoliv dostatečně aby vyvážily pokles běžných příjmů. Graf 7: Vývoj běžných příjmů a běžných výdajů Broumova BĚŽNÉ PŘÍJMY A BĚŽNÉ VÝDAJE Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 220 000 Běžné výdaje (provozní) 200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2010 Zdroj: Regionservis 2011 4 Počítáno jako rozdíl původně plánovaných růstů daňových příjmů dle návrhu státního rozpočtu a dosaţené reality roku. Ing. Luděk Tesař 7

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2010 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2010 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2010 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2010 Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 Graf 8: Roční změny běžných výdajů a běžných příjmů Broumova ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ v tis.kč 30 000 20 000 10 000-10 000-20 000-30 000-40 000 Změny běžných příjmů (pravidelných) Změny běžných výdajů (provozních, pravidelných) Zdroj: Regionservis 2011 0 2004 2005 2006 2007 2008 2010 657-33 817 368 17 872 13 921-8 843 18 505 8 309-30 563 9 304 10 891 12 403-6 431 7 350 ROČNÍ % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% -2% -4% -6% 2006 2007 2008 2010 Změny běžných příjmů (pravidelných) Změny běžných výdajů (provozních, pravidelných) 0,2% 11,5% 8,0% -4,7% 10,4% 6,6% 7,3% 7,7% -3,7% 4,4% Graf 9: Podrobnější vývoj běžných výdajů Broumova NEINVESTIČNÍ NÁKUPY PLATY, POJISTNÉ A VÝDAJE ZA PRÁCI 51 000 49 000 47 000 45 000 43 000 41 000 39 000 37 000 35 000 39 000 38 000 37 000 36 000 35 000 34 000 33 000 32 000 31 000 rok rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNOPRÁVNÍM SUBJEKTŮM 65 000 60 000 55 000 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 NEINVESTIČNÍ TRANSFERY OBYVATELSTVU 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 rok Zdroj: Regionservis 2011 rok Běžné výdaje města kolísaly. Vysoké kolísání běţných výdajů není dobré. Rizikově působí nárůst neinvestičních transferů v roce 2010. Vysvětlitelné je kolísání výdajů na platy a pojistné za práci. Nárůst na rok 2010 o 1 960 byl způsoben tím, ţe v průběhu roku bylo vyplaceno odstupné (starostka a místostarosta). Dále bylo vyplaceno odstupné třem zaměstnancům (sníţení počtu pracovních míst). Celkově bylo na odstupném vyplaceno 791. Také byly v roce 2010 zahájeny projekty z Evropského sociálního fondu, zároveň mzdové výdaje zatíţily volby do poslanecké sněmovny a zastupitelstva města - celkem 1 057 Mzdy se po těchto zohledněních navýšily jen nepatrně o 112. V r. 2011 budou dále sníţeny mzdové výdaje o propuštěné zaměstnance. Je chvályhodné, jak rychle město reagovalo na aktuální ekonomickou situaci ve výtěţnosti běţných příjmů v roce. Ovšem stejně tak je tu rychlejší reakce na situaci, ve které běžné příjmy městu rostou. Ing. Luděk Tesař 8

Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví města je ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běţnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běţnými výdaji. Za běţné příjmy města označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku města) a investičních dotací. Běţné výdaje jsou výdaje na běţný provoz a údrţbu města. Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které městu ročně zbývají na volnou útratu. Banky při ţádostech o úvěr ukazatel provozního salda bedlivě posuzují a sledují také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Provozní saldo je jakýmsi svobodným finančním prostorem v rozhodování samosprávy o financích. Provozní saldo vyjadřuje finanční prostor samosprávy, tedy finanční sílu města a potenciál pro investice města. Graf 10: Vývoj finančního "prostoru" města Broumova (provozního salda a zůstatků na účtech) Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v 23 496 Zůstatky na účtech a finanční majetek v Zústatky na účtech (položka 96 ARIS - 60M) 16 044 15 295 13 836 13 235 14 753 12 341 9 419 6 254 2006 2007 2008 2010 Zdroj: Regionservis 2011 2006 2007 2008 Provozní saldo hospodaření města bylo postiţeno především dopady světové finanční krize a tím, ţe městu se nepodařilo dostatečně sníţit běţné výdaje. Lepší výsledek provozního salda v roce 2010 je především zásluhou zlepšených běţných příjmů města. Běţné příjmy městu v roce 2010 vzrostly o 18,5 mil. Kč a běţné výdaje jen o 7 mil. Kč. Za běžné situace samospráva může svobodně rozhodovat pouze o cca 5 mil. Kč ročně, protoţe 10 aţ 12 mil. Kč činí splátky úvěrů a vysoké provozní dotace jsou v budoucnu značně nejisté. Kdybychom měli město označit za město v dobré finanční kondici po stránce provozního salda, muselo by být provozní saldo alespoň 40 mil. Kč. To je republikový průměr (představuje cca ¼ běţných příjmů), tedy dvojnásobek současné hodnoty. Ing. Luděk Tesař 9

Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 Graf 11: Vývoj finančního "prostoru" města Broumova (provozního salda) v porovnání a % vyjádření podílu na běžných příjmech Zdroj: Regionservis 2011 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000-5 000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2010 PROVOZNÍ SALDO () 26 096 18 444 15 190 6 254 13 235 14 753 12 341 23 496 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech FINANČNÍ PROSTOR SAMOSPRÁVY (Provozní saldo) 30 000 0 19 915 9 844 8 592-1 947 5 480 7 628 2 289 14 137 14% 10% 10% 4% 8% 8% 7% 12% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% Město musí z provozního salda splácet také cca 10 aţ 12 mil. Kč ročně na splátky dluhů. Takţe kdyţ rekapitulujeme, ţe běţné příjmy města jsou značně nejisté, závisí hodně na dotacích a nedaňových příjmech (nájmech), přičteme vysoké potřeby splátek dluhů, je finanční svoboda a jistota samosprávy značně omezená a po zohlednění rizik je moţné hovořit do budoucna o jistotě v rozmezí 5 až 10 mil. Kč maximálně 5. Tabulka 3: Vývoj provozního salda hospodaření Broumova % ZMĚNY Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 2006 2007 2008 2010 2006 2007 2008 2010 PRŮMĚR 1+2+4 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 155 702 173 574 187 495 178 652 197 157 1 0,2% 11,5% 8,0% -4,7% 10,4% 5,1% 5 Běžné výdaje (provozní) 149 448 160 339 172 742 166 311 173 661 6,6% 7,3% 7,7% -3,7% 4,4% 4,5% Uhrazené splátky půjček -8 200-7 755-7 125-10 052-9 359 PROVOZNÍ SALDO () 6 254 13 235 14 753 12 341 23 496 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů () -1 947 5 480 7 628 2 289 14 137 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 4% 8% 8% 7% 12% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 20% 23% 24% 17% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ () 368 17 872 13 921-8 843 18 505 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ () 9 304 10 891 12 403-6 431 7 350 Z hlediska vývoje finančního prostoru samosprávy (provozního salda) se jednalo o: Zdroj: Regionservis 2011 ŠPATNÝ ROK DOBRÝ ROK DOBRÝ ROK ŠPATNÝ ROK DOBRÝ ROK Dobrý rok = finanční prostor samosprávy se zvětšil, tedy běžné příjmy se vyvíjely lépe než běžné výdaje (špatný rok = opak) 5 odhad zpracovatele Ing. Luděk Tesař 10

Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 Graf 12. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Broumova Běžné příjmy v Investice a běžné výdaje v Běžné výdaje Investice 155 702 173 574 187 495 178 652 197 157 149 448 160 339 172 742 166 311 173 661 37 192 33 704 30 951 52 026 68 563 2006 2007 2008 2010 Zdroj: Regionservis 2011 2006 2007 2008 2010 Růst běţných výdajů byl výrazně omezen pouze v roce. Značný rozmach investic města byl z velké části vykoupen deficity a potřebou zadlužovat město. Město prakticky nedisponuje finančními rezervami 6. Město mělo k 31. 12. 2010 poměrně vysoké bankovní úvěry 7, cca 56 aţ 66 mil. Kč 8 ovšem stále pod výší maximální bezpečné zadluţenosti města. Strop bezpečného zůstatku dlouhodobé zadluženosti spatřujeme aktuálně na 80 mil. Kč. Graf 13: Vývoj zadluženosti Broumova Dlouhodobé bankovní úvěry v 58 225 56 981 55 034 56 022 Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v 10 052 9 359 8 200 7 755 7 125 53 695 2006 2007 2008 2010 2006 2007 2008 2010 Zdroj: Regionservis 2011 Světová finanční krize město v roce připravila řádově o více neţ 15 mil. Kč ročně 9. 6 ARIS WEB 60M poloţky č. 89 a 96 rozvahy 7 ARIS WEB 60M poloţka č. 190 rozvahy 8 podle toho zda započítáme splátky 2010 9 Dopad vypočítán oproti původnímu plánovanému vývoji ekonomiky. Ing. Luděk Tesař 11

Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 ZÁVĚR Z ANALÝZY FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ MĚSTA Finanční situace města je podprůměrná (nikoliv špatná) avšak s výrazně vyššími riziky. Rizika jsou v poměrně vysokých dluzích, na velikost a moţnosti městečka značně ambiciózních plánech (sportcentrum), poměrně nízkém provozním saldu a nestabilní základně pravidelných příjmů (vyšší závislost na provozních dotacích, příjmech z nájmů, úbytku obyvatel). Rok 2010 má sice lepšený výsledek provozního salda, ale stále hluboce podprůměrný navíc značně vylepšený provozními dotacemi. + Pozitiva financí (řazeno dle významu) Rychlá reakce financí města na aktuální situaci - poměrně rychlá reakce města na výpadek běţných příjmů () ovšem na druhou stranu v neprospěch tohoto pozitiva hovoří to, ţe město více reagovalo na růst běţných příjmů rychlým zvýšením provozních výdajů (2010). - Negativa a rizika financí (řazeno dle závažnosti) Vysoké dluhy současná úroveň zadluţenosti se blíţí hranici 60 mil. Kč, bezpečný strop zadluţenosti je přitom cca 80 mil. Kč. Prakticky nulové finanční rezervy. Nízké provozní saldo - Kdybychom měli město označit za město v dobré finanční kondici po stránce provozního salda, muselo by být provozní saldo alespoň 40 mil. Kč. Za běţné situace samospráva můţe svobodně rozhodovat s jistotou pouze o cca 5 mil. Kč ročně, protoţe 10 aţ 12 mil. Kč činí splátky úvěrů a vysoké provozní dotace jsou v budoucnu značně nejisté. Lepší výsledek provozního salda v roce 2010 je především zásluhou zlepšených běţných příjmů města. Zvýšené riziko nestabilních příjmů zaloţené především na příjmech z pronájmů majetku, provozních dotacích. Dotace bankrotujícího státu budou klesat nebo nebude jejich vývoj odpovídat nákladům. Viz. pokles dotace na výkon státní správy na rok 2011. Značné riziko předlužení a deficitů ţádné město by nemělo čerpat úvěr ve výši přesahující moţnosti města jej v případě nutnosti do pěti let bezpečně splatit. Úvěry by měly být čerpány pouze ve dvou situacích: nejvyšší nouze nebo nejvyšší potřeba. Poměrně rychlý úbytek obyvatel zhoršuje daňové příjmy města za posledních 10 let se jednalo o úbytek 5%. Změna rozpočtového určení daní a výkyvy ekonomiky. Ing. Luděk Tesař 12

Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA SAMOSPRÁVĚ MĚSTA HROZÍ TYPICKÝ TROJSKÝ KŮŇ městu hrozí, ţe pod vidinou dotace 131 mil. Kč na Sportcentrum potopí město do projektu, který je značně nad moţnostmi současných finančních moţností města a je špatně nakoncipovaný 10. Investice má dosáhnout 260 mil. Kč, z toho dotace 131 mil. Kč, město 128 mil. Kč. Jiţ nyní je město olizuje strop bezpečné hranice zadluţení. V projektu jsou navíc (dle studie): silně teoreticky zpracovaná studie bez odpovídajícího praktického srovnání s neobjektivním posouzením rizik projektu podhodnocené náklady (platy počínaje) optimisticky nastavena návštěvnost nízké nerentabilní ceny obvykle rentabilní provoz saun je poddimenzovaný parkování je nedořešené města obdobné velikosti broumova obvykle mají značné problémy takto realizované projekty (TROJSKÉ KONĚ) udrţet. Skutečná dotace na provoz se podle našeho názoru bude pohybovat v rozmezí 7 aţ 12 mil. Kč ročně. Pokud bude město poptávat úvěr, rozumná banka mu snad nepůjčí prostředky, pokud však přeci jen půjde, půjde o značné riziko na úrovni sebeobětování města a úroky budou vyšší. Doporučení Nepřijímat úvěry a dosavadní splatit. Důkladně zváţit potřebu projektu sportcentra v takové podobě v jaké je. FINANČNĚ JEJ MĚSTU ROZHODNĚ NEDOPORUČUJEME. Pokud je potřeba sportcentra opravdu vysoká doporučovali bychom projekt přepracovat. Vyhnout se velkým očím. Inspirovat se ve starém Řecku. Velké vyhřívané plochy nebudou udrţitelné a navštěvované. Naopak oblast propojení relaxací, fitness a saun má rostoucí trend, poměrně niţší náklady a často je finančně soběstačná. Doporučujeme rozvahu a obezřetnost. Ostatně i sama, podle nás nekvalitně zpracovaná studie (protoţe silně teoreticky se spoustou nadbytečných údajů a postrádající ty zásadní data a závěry pro manaţerské rozhodování), hovoří o poklesu návštěvnosti obdobných zařízení rostoucí konkurencí. Provést procesně hospodářský audit provozních výdajů organizací a společností města s cílem prověrky efektivity jejich vynakládání s důrazem na efekt pro zákazníky města (občany). Cílem by mělo být nastavení měřitelných výstupů a zjištění ceny veřejných sluţeb poskytovaných městem. Prověření efektivity procesů a nastavení systému řízení. 10 Tvrdíme ve vazbě na zkušenosti zpracovatele z pozorování či rozboru obdobných projektů např. v Kuřimi, Valašském Meziříčí, Olomouci apod. Ing. Luděk Tesař 13

Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 Závazné ukazatele rozpočtů města Finanční odbor města by měl zpracovávat rozpočty města s následujícími povinnými limity. Politika rozpočtů města je ve u postavena na 3 základních pilířích: 1. STABILNĚ DOBRÝ TREND - BĚŢNÉ PŘÍJMY KAŢDÉHO ROZPOČTU BY SE VŢDY MĚLY VYVÍJET LÉPE NEŢ BĚŢNÉ VÝDAJE (nebo stejně). Všechny organizace a odbory města by měly předkládat rozpočty ve vazbě na toto pravidlo. 2. DOBRÝ PROVOZNÍ VÝSLEDEK KLADNÉ PROVOZNÍ SALDO ALESPOŇ 15 MIL. KČ 11. Běţné příjmy musí vţdy výrazně převyšovat běţné výdaje 12, alespoň ve výši, aby mělo město s jistotou na splátky dluhů. 3. DLUHY POD KONTROLOU - BEZPEČNÝ STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ZÁVAZKŮ (ÚVĚRŮ) JE 80 MIL. KČ. Město by nemělo vytvářet dluhy. Výjimku by mohly tvořit výdaje na investice, které přinesou úsporu běţných výdajů. Doporučujeme běţné výdaje investičního charakteru (mimořádné rekonstrukce, opravy apod.) sledovat zvlášť nebo je nejlépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Důvodem je, ţe tyto výdaje v takovém případě nezhorší finanční kondici města v očích bank. Podrobněji tabulky u (viz. Tabulka 5: Rozpočtový, Tabulka 6: Kumulovaný rozpočtový ). 11 Jde o minimum. 12 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Ing. Luděk Tesař 14

Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 Dodrţení u by mělo následující dopad do financí města. Běţné příjmy ve u musí převyšovat běţné výdaje a vyvíjet by se měly také lépe, jak ukazuje graf. Graf 14: Vývoj běžným příjmů a výdajů Broumova dle u Výhled finančního krytí běžného provozu Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 210 000 Běžné výdaje (provozní) 200 000 190 000 180 000 170 000 160 000 150 000 2010* 2011** 2012** 2013** 2014** Zdroj: Regionservis 2011 Tabulka 4: Provozní saldo Broumova dle u *rozpočet ** 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% Zdroj: Regionservis 2011 2010* 2011** 2012** 2013** 2014** PROVOZNÍ SALDO () 12 341 23 496 15 000 15 200 15 300 15 800 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 0 2 289 14 137 2 820 2 971 4 551 7 835 7% 12% 8% 8% 8% 8% 0% Pro zajímavost na závěr uvádíme s grafem výše tabulku plánovaného vývoje provozního salda při dodrţení rozpočtového u. Pokles v 2011 je způsoben očekávaným poklesem běţných příjmů (konzervativní odhad). Ing. Luděk Tesař 15

Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 Graf 15: Grafické znázornění dopadů u do financí města Broumova Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v 23 496 Zůstatky na účtech a finanční majetek v 24 124 25 212 22 871 13 235 14 753 12 341 15 000 15 200 15 300 15 800 18 474 6 254 5 707 3 527 1 498 1 049 3 884 2006 2007 2008 2010 2011 2012 Dlouhodobé bankovní úvěry v 2013 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 190 ARIS - 60M) 2014 2006 2007 2008 2010 2011 2012 2013 Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 2014 12 180 12 229 10 749 53 695 55 034 58 225 56 981 56 022 43 842 31 613 8 200 7 755 7 125 10 052 9 359 7 965 20 864 12 899 2006 2007 2008 2010 2011 Běžné příjmy v 2012 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 2013 2014 155 702 173 574 187 495 178 652 197 157 192 000 194 400 196 800 198 800 2006 2007 2008 2010 2011 Investice a běžné výdaje v Běžné výdaje 2012 2013 2014 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) 149 448 160 339 172 742 166 311 173 661 177 000 179 200 181 500 183 000 37 192 33 704 30 951 52 026 68 563 5 000 5 000 5 000 5 000 2006 2007 2008 2010 2011 Zdroj: Regionservis 2011 2012 2013 2014 2006 2007 2008 2010 2011 2012 2013 2014 Podrobné informace uvádí dále tabulky u. Ing. Luděk Tesař 16

Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ Pro rozpočtový je výchozím rokem rok 2012 13. Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let. DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ! Objem investic bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve u je úmyslně s investičními dotacemi počítáno mimo saldo! Jinak řečeno do výdajů je zahrnuta jen výše investičních výdajů města hrazená z vlastních zdrojů. Dotace budou na straně příjmů a výdajů působit neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Je to proto, ţe dotace zdaleka netečou tak, jak se plánovalo a jejich finanční toky jsou velice těţko předpověditelné. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo. Každý prodej majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti u příjmy. Zpracovatel neplánoval kapitálové příjmy. 13 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Ing. Luděk Tesař 17

Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED BROUMOVA - TABULKA Tabulka 5: Rozpočtový BROUMOVA ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový BROUMOV Údaje 2010 2011 2012 2013 tis.kč INDEXY 2014 průměr 2000 až průměr 2010/ 2011/ 2012/ 2013/ 2014/ 2011 až 2010 2011 2012 2013 2014 1 1 Daňové příjmy 71 013 79 372 78 000 80 400 82 800 84 800 108,3 101,7 112 98 103 103 102 2 1111 DPFO ze závislé činnosti 12 236 13 165 14 000 15 000 15 500 16 000 105,0 108 106 107 103 103 3 1112 DPFO OSVČ 2 277 4 885 4 000 4 000 4 000 4 000 95,5 215 82 100 100 100 4 1113 DPFO zvláštní sazba (srážková) 1 085 1 080 2 000 1 200 1 200 1 200 111,3 100 185 60 100 100 5 1121 DPPO 13 539 13 172 12 700 13 500 14 000 14 500 102,5 97 96 106 104 104 6 1122 DPPO za obce 3 612 7 138 5 000 5 000 5 000 5 000 92,5 198 70 100 100 100 7 1211 DPH 27 203 28 392 29 000 30 500 32 000 33 000 103,8 104 102 105 105 103 8 133 až 135 Místní poplatky 5 490 5 176 5 000 5 000 5 000 5 000 99,1 94 97 100 100 100 9 1361 Správní poplatky 2 987 2 765 2 700 2 600 2 500 2 500 97,5 93 98 96 96 100 10 1511 Daň z nemovitostí 2 584 3 599 3 600 3 600 3 600 3 600 100,0 139 100 100 100 100 11 2 Nedaňové příjmy 38 061 38 999 36 000 36 000 36 000 36 000 103,4 98,1 102 92 100 100 100 12 21 Příjmy z vlastní činnosti a odvody 34 799 36 131 35 000 35 000 35 000 35 000 99,2 104 97 100 100 100 13 22 Přijaté sankční platby a vratky 1 354 0 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy 1 811 1 296 1 000 1 000 1 000 1 000 94,3 72 77 100 100 100 15 24 Přijaté splátky půjček 218 16 3 Kapitálové příjmy 23 761 17 578 0 0 0 0 143,8 17 4 Přijaté dotace (transfery) 77 843 94 467 78 000 78 000 78 000 78 000 119,6 95,6 121 83 100 100 100 18 41 Neinvestiční přijaté dotace (transfery) 69 579 78 786 78 000 78 000 78 000 78 000 99,8 113 99 100 100 100 20 42 Investiční přijaté dotace (transfery) 8 264 15 681 z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu 17 088 16 952 14 000 14 000 14 000 14 000 95,6 99 83 100 100 100 21 1+2+3+4 PŘÍJMY CELKEM 210 677 230 416 192 000 194 400 196 800 198 800 110,2 96,7 109 83 101 101 101 22 5 Běžné výdaje 166 311 173 661 177 000 179 200 181 500 183 000 109,4 101,3 104 102 101 101 101 23 50 Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné 35 837 37 795 38 000 39 000 40 000 40 500 101,7 105 101 103 103 101 24 51 Neinvestiční nákupy a související výdaje** 44 964 42 951 43 000 44 000 45 000 46 000 101,7 96 100 102 102 102 25 52 Neinvestiční trans. soukr. subj. 3 831 4 000 3 700 3 000 3 000 94,5 104 93 81 100 26 53 Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům.. 34 557 40 795 41 000 42 000 43 000 43 000 101,3 118 101 102 102 100 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky 54 až 56 obyv. 46 327 47 820 50 000 50 000 50 000 50 000 101,1 103 105 100 100 100 28 59 Ostatní neinvestiční výdaje 4 626 469 1 000 500 500 500 115,8 10 213 50 100 100 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) 52 026 68 563 5 000 5 000 5 000 5 000 132,9 76,8 132 7 100 100 100 30 5+6 VÝDAJE CELKEM 218 337 242 224 182 000 184 200 186 500 188 000 110,3 94,6 111 75 101 101 101 31 ř.21 - ř.30 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ -7 659-11 808 10 000 10 200 10 300 10 800-286,7 102,6 102 101 105 32 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 178 652 197 157 192 000 194 400 196 800 198 800 117,2 100,2 110 97 101 101 101 33 5 Běžné výdaje (provozní) 166 311 173 661 177 000 179 200 181 500 183 000 109,4 101,3 104 102 101 101 101 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO 12 341 23 496 15 000 15 200 15 300 15 800 98,6 92,3 190 64 101 101 103 35 8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 13 294 8 400 36 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 10 052 9 359 12 180 12 229 10 749 7 965 98,1 93 130 100 88 74 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku -4 417-12 767-2 180-2 029-449 2 835-172,1 93 22-631 38 8 FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) 7 659 11 808-10 000-10 200-10 300-10 800 102,6 102 101 105 39 ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) 223 972 238 816 192 000 194 400 196 800 198 800 110,7 96,0 107 80 101 101 101 40 ř.30+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) 223 972 238 816 192 000 194 400 196 800 198 800 111,0 96,0 107 80 101 101 101 41 ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) 0 0 0 0 0 0 42 rozvaha Zústatky na účtech (položka 96 ARIS - 60M) 9 419 43 rozvaha Finanční majetek (položka 89 + 39 ARIS - 60M) 9 055 44 ř.42+43 Zůstatky na účtech a finanční majetek 18 474 5 707 3 527 1 498 1 049 3 884 31 62 42 70 370 45 ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů 2 289 14 137 2 820 2 971 4 551 7 835 33,5 112,7 618 20 105 153 172 46 ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna 126 162 135 323 128 000 130 400 132 800 134 800 109,6 100,0 107 95 102 102 102 47 ř.36+leasing Dluhová služba pol. 5178 10 052 9 359 12 180 12 229 10 749 7 965 98,1 93 130 100 88 74 48 ř.47/ř.46 *% Ukazatel dluhové služby 7,97% 6,92% 9,52% 9,38% 8,09% 5,91% 98,9 87 138 99 86 73 49 rozvaha Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 190 ARIS - 60M) 56 981 56 022 43 842 31 613 20 864 12 899 50 rozvaha Pohledávky celkem (položka 75 ARIS - 60M) 14 797 suma 2011 až 14 51 Plán Investice z vlastních zdrojů 52 026 68 563 5 000 5 000 5 000 5 000 20 000 52 Plán Investiční dotace - předpoklad 0 53 ř.51+ř.52 INVESTICE CELKEM - PLÁN 52 026 68 563 5 000 5 000 5 000 5 000 20 000 Vysvětlivky: *upravený rozpočet 2010 po upravě č. 5 před konsolidací DOPORUČENÝ ÚDAJ POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 80 000 Ing. Luděk Tesař 18

Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED BROUMOVA Tabulka 6: Kumulovaný rozpočtový BROUMOVA ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový BROUMOV Údaje 2010 2011 2012 2013 tis.kč INDEXY 2014 průměr 2000 až 1 1 Daňové příjmy 71 013 79 372 78 000 80 400 82 800 84 800 108,3 101,7 11 2 Nedaňové příjmy 38 061 38 999 36 000 36 000 36 000 36 000 103,4 98,1 16 3 Kapitálové příjmy 23 761 17 578 0 0 0 0 143,8 17 4 Přijaté dotace (transfery) 77 843 94 467 78 000 78 000 78 000 78 000 119,6 95,6 21 1+2+3+4 PŘÍJMY CELKEM 210 677 230 416 192 000 194 400 196 800 198 800 110,2 96,7 22 5 Běžné výdaje 166 311 173 661 177 000 179 200 181 500 183 000 109,4 101,3 29 6 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) 52 026 68 563 5 000 5 000 5 000 5 000 132,9 76,8 30 5+6 VÝDAJE CELKEM 218 337 242 224 182 000 184 200 186 500 188 000 110,3 94,6 31 ř.21 - ř.30 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ -7 659-11 808 10 000 10 200 10 300 10 800-286,7 102,6 32 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 178 652 197 157 192 000 194 400 196 800 198 800 117,2 100,2 33 5 Běžné výdaje (provozní) 166 311 173 661 177 000 179 200 181 500 183 000 109,4 101,3 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO 12 341 23 496 15 000 15 200 15 300 15 800 98,6 92,3 35 8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 13 294 8 400 36 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 10 052 9 359 12 180 12 229 10 749 7 965 98,1 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku -4 417-12 767-2 180-2 029-449 2 835-172,1 průměr 2011 až 2014 38 8 FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) 7 659 11 808-10 000-10 200-10 300-10 800 102,6 44 ř.42+43 Zůstatky na účtech a finanční majetek 18 474 5 707 3 527 1 498 1 049 3 884 45 ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů 2 289 14 137 2 820 2 971 4 551 7 835 33,5 112,7 49 rozvaha Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 190 ARIS - 60M) 56 981 56 022 43 842 31 613 20 864 12 899 50 rozvaha Pohledávky celkem (položka 75 ARIS - 60M) 14 797 suma 2011 až 14 51 Plán Investice z vlastních zdrojů 52 026 68 563 5 000 5 000 5 000 5 000 20 000 52 Plán Investiční dotace - předpoklad 0 53 ř.51+ř.52 INVESTICE CELKEM - PLÁN 52 026 68 563 5 000 5 000 5 000 5 000 20 000 Vysvětlivky: *upravený rozpočet 2010 po upravě č. 5 před konsolidací DOPORUČENÝ ÚDAJ POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 80 000 Ing. Luděk Tesař 19

Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ TABULKY Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na území Broumova... 3 Tabulka 2: Vývoj vybraných ukazatelů hospodaření Broumova... 4 Tabulka 3: Vývoj provozního salda hospodaření Broumova... 10 Tabulka 4: Provozní saldo Broumova dle u... 15 Tabulka 7: Rozpočtový BROUMOVA... 18 Tabulka 8: Kumulovaný rozpočtový BROUMOVA... 19 GRAFY Graf 1: Struktura rozpočtu pro řízení finančního zdraví... 2 Graf 2: Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na území Broumova... 3 Graf 3: Vývoj salda rozpočtu Broumova... 5 Graf 4: Vývoj příjmů a výdajů Broumova... 5 Graf 5: Vývoj výše a struktury příjmů Broumova... 6 Graf 6: Vývoj výše a struktury výdajů Broumova... 6 Graf 7: Vývoj běţných příjmů a běţných výdajů Broumova... 7 Graf 8: Roční změny běţných výdajů a běţných příjmů Broumova... 8 Graf 9: Podrobnější vývoj běţných výdajů Broumova... 8 Graf 10: Vývoj finančního "prostoru" města Broumova (provozního salda a zůstatků na účtech)... 9 Graf 11: Vývoj finančního "prostoru" města Broumova (provozního salda) v porovnání a % vyjádření podílu na běţných příjmech... 10 Graf 12. Vývoj běţných příjmů, běţných výdajů a investic Broumova... 11 Graf 13: Vývoj zadluţenosti Broumova... 11 Graf 14: Vývoj běţným příjmů a výdajů Broumova dle u... 15 Graf 15: Grafické znázornění dopadů u do financí města Broumova... 16 Ing. Luděk Tesař 20

Rozpočtový města BROUMOV leden 2011 KONTAKT NA ZPRACOVATELE Ing. Luděk TESAŘ mobil: 602 690 061 tesar.ludek@seznam.cz ludek.tesar@regionservis.cz REGIONSERVIS společnost s r.o. Perlitová 4/1796 140 00 PRAHA 4 Krč www.regionservis.cz IČO: 274 27 170 DIČ: CZ 274 27 170 Společnost Regionservis s.r.o. je vedená Městským soudem v Praze oddíl C, vloţka 111792 čísla účtů: účet pro platby za sluţby pro obce a města 43-3112220247/0100 Komerční banka a.s., České Budějovice Dopravní spojení, kde nás najdete: GPS souřadnice: Loc: 50 2'31.498"N, 14 26'6.579"E Na níţe uvedených kontaktech jsme Vám plně k dispozici v pracovních dnech od 9:00 hod. do 17:00 hod. Tel.: 240 200 272 Fax: 226 531 885 Mobil: 724 931 593 E-mail: podatelna@regionservis.cz Ing. Luděk Tesař 21