Rozpočtový výhled ROŽNOVA POD RADHOŠTĚM

Transkript

1 22. května 211 Dne Rozpočtový ROŽNOVA POD RADHOŠTĚM na roky 214 až 218 při schválení platný do 214 S ANALÝZOU FINANCÍ MĚSTA Obsahuje: analýzu financí města uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza financí) posouzení finančního zdraví města stanovení finančních možností města doporučený strop bezpečné zadluženosti návrh pravidel pro sestavení rozpočtů města doporučení Ing. Luděk Tesař, mobil: , ludek.tesar@cityfinance.cz

2 OBSAH ÚVOD... 1 ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA... 2 TEORETICKÝ ÚVOD... 2 ANALÝZA... 4 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA DOPORUČENÍ PRAVIDLA PRO SESTAVENÍ ROZPOČTŮ MĚSTA DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ MĚSTA... 2 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ KOMENTÁŘ K TABULKÁM VÝHLEDU PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA - TABULKA PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA ZPRACOVATEL ŽIVOTOPIS KONTAKT SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY TABULKY GRAFY... 28

3 ÚVOD Město Rožnov pod Radhoštěm (dále jen město nebo Rožnov) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 25/2 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obsahem jde dokument nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového u uváděných v 3 uváděného zákona. Zejména analyzuje vývoj financí, trendy a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení města k financování cílů a uvádí možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření a zabývá se také příležitostmi v oblasti financí. Výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového u je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a rekapitulovat pravidelně hospodaření samosprávy, právě zejména s ohledem na rizika a příležitosti financí. Výhodou rozpočtového u je velká možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Na základě u je možné připravit včas strategii hospodaření a financí. Výhled se využívá zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Rozpočtový se vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Ke zpracování rozpočtového u města bylo použito zejména těchto zdrojů: Skutečnost roku 212 Rozpočet na rok 213 k Výkazy plnění rozpočtu FIN 2-12M Systém ARIS Web MF ČR Systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR upravená predikce výnosů daní na roky 213 až 215 = snížené odhady výnosů daní ze státního rozpočtu na rok 213 Makroekonomická predikce MFČR a zprávy o finanční stabilitě z ČNB Upravená predikce výnosů daní Město může díky plánování lépe zvládnout hrozby a lépe využít příležitosti. Aby plnil svou roli, měl by být rozpočtový každý rok aktualizován. 1 2 až 5 let Ing. Luděk Tesař, 1

4 ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA Předpokladem pro řízení financí města s citem 2 a stavu financí. je znalost vývoje, trendu Stanovit správně finanční koncepci a znamená především znát trendy a stav financí, příležitosti a ohrožení. Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry. Následně ve u navrhneme doporučení, která může samospráva města využít dle svého uvážení. TEORETICKÝ ÚVOD Při posuzování finanční kondice obce nebo města je nutné si uvědomit, že je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje město musí vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní, znamená to, že obec/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/město nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo z výplaty dost peněz na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy a to je také vážný problém 3. Města a obce financují opravy a havárie, ale stejný problém řeší stát ve svých financích Ing. Luděk Tesař, 2

5 nevytváří většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje 4 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru 5. Obrázek 1. Na čem závisí finanční hospodaření samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Vlastní činnost Podniky, pronájmy majetku atd. Dotace Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Prodeje majetku Počet zaměstnanců pracujících v katastru VÝDAJE Provoz Objem a stav majetku 6 - údržba a obnova Poskytované služby - cena vs. kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci motivace, kvalita a produktivita Úřad efektivita jeho chodu Investice Politika rozvoje a řízení projektů Budoucí zátěž financí nebo úleva? Dluhy úroky a splátky Odpisy Politika udržitelnosti - potřebné výdaje na obnovu majetku Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 4 kladné provozní saldo 5 je zatím obtížně realizovatelná vize, protože stát samosprávy trvale šidí a obírá 6 majetek typu budov a infrastruktury vyžaduje nejvíce zdrojů Ing. Luděk Tesař, 3

6 ANALÝZA Počet obyvatel města, na kterém závisí většina příjmů 7, ubývá. Za uplynulých 15 let ubylo ve městě 119 obyvatel. Město má tímto vlivem cca o 1 mil. Kč ročně méně daňových příjmů, než by mělo s původním počtem obyvatel. Od roku 26 do roku 211 ubylo 147 obyvatel. Poslední sčítání lidu naznačilo možnost zmírnění trendu úbytku obyvatel a počet obyvatel města naopak mírně stoupl. Město ročně přicházelo průměrně o cca 85 obyvatel, což odpovídá cca 824 tis. Kč ročně na daňových příjmech. Co obyvatel, to cca 1 tis. Kč na daňových příjmech. Aktuálně je ve městě obyvatel 8. Klesající počet obyvatel má negativní vliv na vývoj daňových příjmů města. Daňové příjmy se nemají vyvíjet dobře také díky politice vlády zatěžující podnikatele, střední stav a živnostenské podnikání a snižují spotřebu vyššími daněmi a odvody. Počet zaměstnanců, kteří mají na katastru města místo výkonu práce od roku 29 vzrostl na 9365 zaměstnanců. Tento údaj má na příjmy města minimální vliv a je významný spíše ze sociálního hlediska. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Rožnova Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě Počet obyvatel Počet zaměstnanců Zdroj:ČSÚ, MFČR, rok 7 Především daňové příjmy 8 Podle údajů ČSÚ k Ing. Luděk Tesař, 4

7 Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Rožnova Počet obyvatel Počet zaměstnanců INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr od 26 Počet obyvatel 99,4 1,4 1,3 98,8 1, 96,9 99, 1,2 99,1 99,4 1,3 99,4 99,4 99,7 1,3 99,6 Počet zaměstnanců 98, 89,5 19,2 92, 91,4 92,3 17, 98,6 92,8 1,8 16,5 98,3 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY V tis. Kč roční průměr za 14 let Změna počtu obyvatel -85, Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, , tis.kč Vývoj celkové bilance města ukazuje, že město ročně hospodařilo s příjmy nebo výdaji od 195 do 41 mil. Kč ročně. Tabulka 2. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Rožnova tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr za posledních 5 let 1. Daňové příjmy 13,6 11,5 113,8 96,5 13,7 18,1 17,7 16,6 19,9 98,2 16,8 19,2 85,3 14,5 99,6 11,1 2. Nedaňové příjmy 14, 129,7 121,8 15,6 94,4 8,7 121,2 136,7 114,7 98,2 12,5 13,9 28,7 114,3 121,6 97,8 3. Kapitálové příjmy 191,9 131, 47,4 65,5 89,1 92,8 173,6 19,6 54,9 54,7 1218,9 68,6 16,8 29,4 189,7 34,7 4. Přijaté dotace 17,9 7,5 122,3 126,8 145,6 126,2 14,6 14,7 61,4 115,4 19,4 113,1 128,7 83,2 96,3 16,1 Příjmy celkem 13,7 15,2 96,5 99,7 114, 112,1 126,3 99,8 85,2 13,9 115, 17,8 95,6 92,9 98,9 12, 5. Běžné výdaje 14,6 111,3 112,4 91, 14,6 115,1 121,5 13,5 85,5 112,6 16,1 16,6 16, 95, 94,1 11,5 6. Kapitálové výdaje 112,6 65,6 99,9 76,3 67,7 144,4 118,6 81,5 123,3 96,7 5,7 234,2 112,6 28,7 135,1 112,3 Výdaje celkem 14,1 89, 17,9 86,1 119,2 12, 12,9 99,2 91,6 19,1 95,4 119,7 17,3 81, 97,2 1,1 Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Zdroj: MFČR, V roce 29 proběhla Světová finanční krize. Tento rok přinesl negativní dopad do příjmů města v řádu 4 mil. Kč oproti původnímu očekávání ekonomického vývoje a ani novela RUD od roku 213 s určitostí nebude ani zdaleka satisfakcí. Ing. Luděk Tesař, 5

8 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - MĚSTO ROŽNOV POD RADHOŠTĚM ÚNOR 213 Rozpočty města byly z dlouhodobého hlediska deficitní ovšem s velmi dobrými výsledky od roku 211. Deficitní tlaky vyvolaly zejména investice a dotace, ale také běžné výdaje na opravy a spoluúčast k investičním dotacím. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Rožnova Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč rok Zdroj: MFČR, Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Rožnova Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč Výdaje celkem Příjmy celkem rok Zdroj: MFČR, Město se potýká se stagnací celkových příjmů, ale úbytek příjmů i výdajů roku 212 byl způsoben odlivem sociálních transferů a tyto již nejsou součástí rozpočtu města. Jedná se řádově o 9 mil. Kč. Ing. Luděk Tesař, 6

9 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - MĚSTO ROŽNOV POD RADHOŠTĚM ÚNOR 213 V roce 25 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům (dotace) a tím výrazně klesly příjmy i výdaje města a zvýšil se význam především daňových příjmů. Přesto, že došlo ke stagnaci celkových příjmů, má to jeden pozitivní vliv. Struktura příjmů města se stabilizovala, ale s úbytkem obyvatel přesto nelze počítat s růstem objemu běžných příjmů. Posílila role daňových příjmů z 5 % na 7 %, což posílilo závislost příjmů města na vývoji ekonomiky ČR, ale celkově se posílila jistota zdrojů města. Klesl naopak výrazně význam dotací, ale město vyjma daňové příjmy jiné významnější vlastní příjmy, jako jsou nedaňové, nemá. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Rožnova Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok rok Zdroj: MFČR, Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde na úrovni 2 mil. Kč (vycházíme z daňových a nedaňových příjmů a běžných dotací, vše snížené abychom zohlednili rizika bodacího vývoje). Daňové příjmy nadále budou představovat základ příjmů města. Na grafu je dobře patrný propad daňových příjmů v roce 29 i vysoký vliv investičních dotací od roku 28. Podle novely RUD závisí daňové příjmy města od roku 213 na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených následujícím grafem. Vedle počtu obyvatel je tu také výraznější vliv počtu dětí a žáků. Město sice obdrží novelou RUD cca 8 tis. Kč na žáka, ale nejedná se o nové zdroje, ale o podíl města dle nového kriteria z dosavadního, malinko navýšeného podílu na sdílených daní pro obce. Ing. Luděk Tesař, 7

10 tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED - MĚSTO ROŽNOV POD RADHOŠTĚM ÚNOR 213 Graf 5: Váha ukazatelů, podle kterých se Rožnov od roku 213 podílí na daňových příjmech 1% 8% 6% 4% 2% % Započtené výměře katastrálního území Počtu dětí a žáků navštěvujících školy Počtu obyvatel přepočteného koeficientem Prostého počtu obyvatel Daňové příjmy města od roku 28 spíše stagnovaly a v roce 29 zaznamenaly újmu světovou finanční krizí. Obrat by měla přinést až novela RUD účinná od , ale poté nastane zřejmě opět stagnace daná nepříznivým vývojem ekonomiky ČR. Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Rožnova Struktura daňových příjmů byla stabilní. Dominantní byl vliv výnosů DPH a daní z příjmů ne nevýznamný byl také vliv místních poplatků a v roce 212, změnou koeficientů, posílil výnos daně z nemovitostí. Lehce stagnovaly výnosy daní z osob samostatně výdělečně činných (podnikatelů). Ing. Luděk Tesař, 8

11 Graf 7: Struktura daňových příjmů města Rožnov Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč Vývoj struktury daňových příjmů v % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % DZN POPLATKY DPH DPPO DPFO Město získávalo mimořádné příjmy především z dotací a jen doplňkově z prodejů majetku. Od roku 23 do roku 212 město získalo 18 mil. Kč investičních dotací a 41 mil. Kč kapitálových příjmů. Město získalo od roku 23 do roku 212 celkem 149 mil. Kč mimořádných příjmů, což představuje téměř 9 tis. Kč na obyvatele. Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů města Rožnov MIMOŘÁDNÉ PŘÍJMY V tis. Kč Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): Ing. Luděk Tesař, 9

12 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - MĚSTO ROŽNOV POD RADHOŠTĚM ÚNOR 213 Ve výdajích převažovaly provozní výdaje (běžné) a ty také vykázaly do roku 29 nepřiměřeně příjmům dynamický vývoj a od roku 29 stagnovaly. Podíl běžných výdajů v roce 212 dosahoval 81% ze všech výdajů. Vysoké běžné výdaje mohou být riskantní, pokud nejsou směřovány do oprav majetku města. Od roku 29 město výrazným způsobem zlepšilo svůj přístup k financování běžných výdajů a sáhlo k úsporám. Graf 9. Vývoj struktury výdajů Rožnova Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok rok Přesto, že investiční aktivita města Rožnova naštěstí pro finance města klesla, město za posledních 1 let do roku 212 investovalo 552 mil. Kč, tedy cca 33 tis. Kč na obyvatele. Pro finance měst a obcí je obecně vysoce riskantní strategie budování nového majetku, který vyvolává tlak na výdaje 9 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může postupně projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů a v neschopnosti obnovovat rostoucí majetek. Mnohá města i obce si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Nejen malé obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti a často závisí na dotacích a dluzích. 9 Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, která je nezbytná. Ing. Luděk Tesař, 1

13 Graf 1. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Rožnova 4 Výhled finančního krytí běžného provozu v tis. Kč Zdroj: MFČR, Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) rozpoč et Na grafu je dobře patrná kritická situace, do které se město dostalo v roce 29. Redukcí běžných výdajů, ale také zvýšením daní se městu podařilo situaci zvrátit. Hlavní redukci výdajů v roce 212 způsobil odliv sociálních dávek z rozpočtu města. Počínaje rokem 21 převažoval dobrý trend, kdy se běžné příjmy vyvíjely lépe než běžné výdaje. Od roku 21 celkem klesly běžné příjmy o 93 mil. Kč a běžné výdaje klesly více, celkem o 13 mil. Kč. To znamenalo spolu s konsolidací dluhů města spásu financí města. Rok 213 v rozpočtu počítá na straně běžných výdajů s rezervou 5,8 mil. Kč. Proto je vývoj běžných výdajů vyšší, než je krytí změny běžnými příjmy. Přesto je třeba opatrně plánovat rozpočty tak, aby se běžné příjmy meziročně v běžném provozu nevyvíjely hůře než běžné výdaje. Zdá se, že rok 213 toto po zohlednění rezervy splňuje, pokud bude rezerva použita např. na opravy. Ing. Luděk Tesař, 11

14 rozpo ROZPOČTOVÝ VÝHLED - MĚSTO ROŽNOV POD RADHOŠTĚM ÚNOR 213 Graf 11. Podrobnější vývoj běžných výdajů Rožnova NEINVESTIČNÍ NÁKUPY v tis. Kč PLATY, POJISTNÉ A VÝDAJE ZA PRÁCI v tis. Kč rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNOPRÁVNÍM SUBJEKTŮM v tis. Kč rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY OBYVATELSTVU v tis. Kč rok rok Zdroj: MFČR, V roce 25 stát změnil financování školství a, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům. Rok 212 zase znamenal změnu financování sociálních transferů, proto zde klesly neinvestiční transfery obyvatelstvu. Trvalé riziko pro finanční kondici Rožnova představují na straně výdajů hlavně neinvestiční nákupy a transfery veřejnoprávním subjektům. Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy obce označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu obce, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které obci ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku obce, pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu obce a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Ing. Luděk Tesař, 12

15 tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED - MĚSTO ROŽNOV POD RADHOŠTĚM ÚNOR 213 Graf 12. Vývoj finančního "prostoru" (provozního salda) Rožnova PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 3% 5% 8% 19% 14% 2% 18% 16% 14% 12% 1% 8% 6% 4% 2% % Z provozního salda města se hradí investice, úmor dluhů a vytváří se z něho finanční rezervy do budoucnosti na obnovu majetku města. Město díky dluhům přistoupilo zodpovědně k nutnosti zlepšit provozní saldo. Roky 29 až 212 znamenaly posílení finančního potenciálu města. Dělo se tak především úsporami provozních výdajů a také zvednutím daně z nemovitosti. Město v roce 211 zahájilo konsolidaci dluhů a rok 212 dopadl již velmi dobře. Město docílilo v roce 212 nejlepšího provozního salda za posledních 8 let, celkem 45,5 mil. Kč. Takto vysoké provozní saldo je již dobré a doporučovali bychom jej udržet na hranici 2% běžných příjmů. Finanční kondici městu braly především dluhy, resp. jejich splátky. V tabulce níže je názorně vidět, jaký vliv měla konsolidace dluhů na finance v roce 212. Tabulka 3. Vývoj provozního salda hospodaření Rožnova tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 11% 13% 16% 4% 12% 11% 3% 5% 8% 19% 14% b Uhrazené splátky půjček c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech (tis. Kč) f Stavby (tis. Kč) ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda na krytí f/5 > c obnovy staveb NE NE ANO NE NE NE - - % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ 6% -11% -1% 15% 5% -3% -2% -3% -24,1% -5,% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ 4% -14% 13% 6% 7% 6% -5% -6% -33,1%,9% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Ing. Luděk Tesař, 13

16 tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED - MĚSTO ROŽNOV POD RADHOŠTĚM ÚNOR 213 Graf 13: Vývoj běžných příjmů, provozního salda a staveb Rožnova Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) rozpoče t PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stavby (tis. Kč) Majetek města (na grafu jen stavby) dosahuje cca 1 mld. Kč. Velmi orientačně potřebuje město obnovovat v 5 letech cca 1 mld. Kč majetku. Pokud to rekapitulujeme, tak město tvoří cca 4 (45) mil. Kč provozního salda; cca 1 mil. Kč potřebuje město ročně na úmor dluhu a 2 mil. Kč na obnovu majetku. To znamená, že město má finanční potenciál na obnovu majetku a jediné, co může městu zhatit tuto vlastnost, je město samo, rep. expanzivní investiční politika a výstavba nových na finance náročných majetků a provozů a s tím související nové dotace a dluhy. Graf 14. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Rožnova Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje Investice Ing. Luděk Tesař, 14

17 Město disponuje finančními rezervami. 1 zbývalo na účtech města řádově 22 mil. Kč. Celkem předběžně Graf 15. Finanční rezervy a provozní saldo města Rožnova Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Základní běžný účet a fondy v tis. Kč Graf 16: Vývoj okamžitého finančního potenciálu města Rožnova OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech v tis. Kč) ARIS WEB 6M řádek 96, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 87 a 88 rozvahy Ing. Luděk Tesař, 15

18 Město je zadlužené a mělo k zůstatek cca 15 mil. Kč 11 dlouhodobých dluhů. Díky ozdravení financí a konsolidaci dluhů je dluh pod hranicí maximální bezpečné zadluženosti města, kterou spatřujeme na úrovni 15 mil. Kč. Graf 17. Zůstatky bankovních úvěrů a splátek Rožnova Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Dlouhodobé pohledávky 12 plánování. města jsou nízké a nemají vliv na finanční 11 ARIS WEB 6M řádek 19 rozvahy, od roku 21 ÚFIS 1M řádek ARIS WEB 6M řádek 75, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 53 a 34 rozvahy Ing. Luděk Tesař, 16

19 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY Město dokázalo opravdu úžasný kus práce na zlepšení své finanční kondice. Zatím, co v roce 211 jsme museli konstatovat, že finanční situace města je špatná, avšak s možností stabilizace, město skutečně vzalo finanční plán a doporučení vážně a je to znát. Proto nyní v únoru 213 můžeme konstatovat, že finanční kondice města je dobrá, avšak s riziky. Hlavními přednostmi financí je počínaje rokem 21 dobrý trend financí, stabilní příjmy a jistá schopnost města splácet dluhy a dokonce finanční potenciál obnovovat majetek města bez cizí pomoci (kdyby trend pokračoval). Hlavními riziky a slabinami financí jsou vysoký dluh a tlaky na vyšší růst běžných výdajů nekrytý růstem běžných příjmů. Dále je stále velkým rizikem stagnace ekonomiky ČR a úbytek obyvatel města a s tím spojená hrozba poklesu daňových příjmů města. Velmi vysoké je riziko budování nových staveb náročných na výdaje města. Dále uvádíme SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 4. SWOT analýza financí města (řazeno dle významu) Silné stránky Od 21 dobrý trend Slabé stránky Dluh Dobré provozní saldo Stabilní příjmy Město generuje dostatek financí na obnovu svého majetku (odpisy) Příležitosti Ohrožení (rizika) Redukovat majetek a maximalizovat služby pro občany snížit objem odpisů prodejem nepotřebného, či příliš nákladného majetku, ze kterého občané nemají adekvátní užitek. Stagnace běžných příjmů města (pravidelných) vlivem stagnace ekonomiky a počtu obyvatel města hrozí nadále spíše úbytek nebo velmi nízký nárůst pravidelných příjmů, zejména daňových příjmů a běžných dotací. Růst cen vstupů způsobený růstem daní ze spotřeby, zejména DPH. Ing. Luděk Tesař, 17

20 DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA Město dostojí svým závazkům. Ohroženy jsou daňové příjmy města po roce 213. Hlavním rizikem, kterému by se město mělo vyhnout, je budování nového majetku s nárokem na provozní a udržovací výdaje. Pokud se podaří dodržet rozpočtový, bude město Rožnov schopné z vlastních zdrojů od roku 213 do roku 218 bez zapojení prodejů majetku, dluhů a investičních dotací a po úhradě splátek dluhů vygenerovat na volnou útratu (myšleno investice, velké opravy, do rezerv apod.) s jistotou cca 13 mil. Kč. Bez dluhů by to bylo dokonce cca 19 mil. Kč. Na splátky dluhů bude použito od roku 213 do roku 218 celkem cca 57 mil. Kč a městu zůstane v roce 218 ještě dluh 48 mil. Kč. Dluhy město výrazně finančně oslabují. Bezpečný strop dlouhodobých závazků spatřujeme na úrovni cca 15 mil. Kč. Rozpočtový je postaven na straně příjmů jako skeptičtější s důrazem na stagnaci příjmů a stabilní zajištění finančního potenciálu města ke splácení dluhů a na obnovu majetku. Rozpočtový je od roku 214 postaven zejména na těchto faktech Pokles běžných příjmů o cca 2 mil. Kč a pokles běžných výdajů o 8 mil. Kč v období let 214 až 218; Udržení provozního salda alespoň na 3 mil. Kč ročně (město potřebuje alespoň 2 mil. Kč na opravy a udržování svého majetku ročně a 1 mil. Kč na splátky dluhů); Přebytkové rozpočty přebytek je využit především na splátky dluhu. Zbytek prostředků je ve výši 2 mil. Kč ročně kumulován na položce kapitálové výdaje (investice), které doporučujeme využít na opravy a na snižování provozních výdajů projekty zateplování apod. DOPORUČENÍ 1. Splatit dluhy a další pokud je to možné nedělat; 2. Nebudovat nový majetek náročný na obnovu a provoz; Zbavit se finančně náročného majetku, který negeneruje odpovídající užitky občanům. Vytvářet dostatek prostředků na odpisy dosavadního majetku města. Cestou je s minimem majetku, který stojí město prostředky, poskytovat maximum služeb. 3. Provozní saldo držet ideálně na hranici 2% běžných příjmů (45 mil. Kč); Ing. Luděk Tesař, 18

21 PRAVIDLA PRO SESTAVENÍ ROZPOČTŮ MĚSTA Rozpočty města by měly být zpracovávány s následujícími pravidly: 1. PRAVIDLO: STABILNĚ DOBRÝ TREND FINANCOVÁNÍ PROVOZU - Běžné příjmy každého rozpočtu by se vždy měly vyvíjet lépe než běžné výdaje (nebo stejně). Všechny organizace a odbory města by měly předkládat rozpočty ve vazbě na toto pravidlo. Město nemůže výrazně hýbat příjmy, ale může ovlivnit výdaje. 2. PRAVIDLO: DOBRÝ PROVOZNÍ VÝSLEDEK za minimální hranici považujeme kladné provozní saldo alespoň 3 mil. Kč 13. Běžné příjmy musí vždy převyšovat běžné výdaje 14, s jistotou je třeba v krizi mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem není zde myšleno na rezervy a obnovu majetku v budoucnu. 3. PRAVIDLO: DLUHY POD KONTROLOU - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je aktuálně 15 mil. Kč. Podrobný rozpočtový uvádí tabulky (viz. Tabulka 6. Rozpočtový, Tabulka 8. Kumulovaný rozpočtový ). 13 Jde o minimum. 14 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Ing. Luděk Tesař, 19

22 DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ MĚSTA Dodržení u by mělo následující dopad do financí města. Graf 18. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového u Rožnova Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Základní běžný účet v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) Ing. Luděk Tesař, 2

23 tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED - MĚSTO ROŽNOV POD RADHOŠTĚM ÚNOR 213 Tabulka 5. Výhled - provozní saldo Rožnova Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) tis. Kč 218 CELKEM 213 až Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 3% 5% 8% 19% 14% 14% 15% 15% 15% b Uhrazené splátky půjček c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech (tis. Kč) f Stavby (tis. Kč) ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda na krytí f/5 > c obnovy staveb NE NE NE % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ -3% -2% -3% -24,1% -5,% -1,5% -,6% -,5% -,9% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ 6% -5% -6% -33,1%,9% -1,8% -1,% -,7% -1,4% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Graf 19. Výhled - provozní saldo Rožnova Graf 2. Výhled okamžitého finančního potenciálu města Rožnova 218 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 3% 5% 8% 19% 14% 14% 15% 15% 15% 2% 18% 16% 14% 12% 1% 8% 6% 4% 2% % OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech v tis. Kč) Podrobné informace uvádí dále tabulky u. Ing. Luděk Tesař, 21

24 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ KOMENTÁŘ K TABULKÁM VÝHLEDU Pro rozpočtový je výchozím rokem rok Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let. DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ! Objem investic bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve u je úmyslně s investičními dotacemi počítáno mimo saldo! Jinak řečeno do výdajů je zahrnuta jen výše investičních výdajů města hrazená z vlastních zdrojů. Dotace budou na straně příjmů a výdajů působit neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Je to proto, že dotace zdaleka netečou tak, jak se plánovalo a jejich finanční toky jsou velice těžko předpověditelné. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo. Každý prodej majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti u příjmy. Zpracovatel neplánoval kapitálové příjmy. 15 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje Ing. Luděk Tesař, 22

25 PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA - TABULKA Tabulka 6. Rozpočtový města Rožnova ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový ROŽNOV POD RADHOŠTĚM Údaje tis.kč INDEXY 218 průměr 2 až 218 / Daňové příjmy , 96, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (srážková) , DPPO , DPPO za obce , DPH , až 135 Místní poplatky , Správní poplatky , Daň z nemovitostí , 11 2 Nedaňové příjmy ,4 72, Příjmy z vlastní činnosti a odvody , Přijaté sankční platby a vratky , 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní 23 nedaň. příjmy , Přijaté splátky půjček , 16 3 Kapitálové příjmy , Přijaté dotace (transfery) ,9 72, Neinvestiční přijaté dotace (transfery) , Investiční přijaté dotace (transfery) , z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu , PŘÍJMY CELKEM ,5 91, Běžné výdaje ,5 95, Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné , Neinvestiční nákupy a související výdaje** , Neinvestiční trans. soukr. subj , Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům ,5 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a 54 až 56 půjčky obyv , Ostatní neinvestiční výdaje ,6 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) ,6 49, VÝDAJE CELKEM ,9 87,3 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,8 96, Běžné výdaje (provozní) ,5 95,2 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO ,8 14, Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ,6 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku , FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ,7 39 ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) ,6 91,6 4 ř.3+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) ,4 91,6 41 ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 6M, od 21 ř. 84 až 88 ÚFIS 1M) ,8 43 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek ř.34-ř.36 úvěrů ,5 95,3 44 ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna ,9 96,3 45 ř.36+leasing Dluhová služba pol ,6 46 ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 17,84% 54,65% 1,75% 3,46% 4,63% 4,66% 4,69% 4,71% 4,73% 136,7 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, rozvaha od 21 ř ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od rozvaha ř. 34 ÚFIS 1M) není návaznost 21 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (položka 18 ARIS - 6M, od 21 ř. 16 ÚFIS 1M) Suma 213 až 18 5 ř.43 SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 15 *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb.,*25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce Ing. Luděk Tesař, 23

26 Tabulka 7. Rozpočtový města Rožnova s pohledem na finance od roku 26 ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový ROŽNOV POD RADHOŠTĚM Údaje tis.kč INDEXY 218 průměr 2 až 218 / Daňové příjmy , 96, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (srážková) , DPPO , DPPO za obce , DPH , až 135 Místní poplatky , Správní poplatky , Daň z nemovitostí , 11 2 Nedaňové příjmy ,4 72, Příjmy z vlastní činnosti a odvody , Přijaté sankční platby a vratky , 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní 23 nedaň. příjmy , Přijaté splátky půjček , 16 3 Kapitálové příjmy , Přijaté dotace (transfery) ,9 72, Neinvestiční přijaté dotace (transfery) , Investiční přijaté dotace (transfery) , z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu , PŘÍJMY CELKEM ,5 91, Běžné výdaje ,5 95, Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné , Neinvestiční nákupy a související výdaje** , Neinvestiční trans. soukr. subj , Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům ,5 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a 54 až 56 půjčky obyv , Ostatní neinvestiční výdaje ,6 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) ,6 49, VÝDAJE CELKEM ,9 87,3 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,8 96, Běžné výdaje (provozní) ,5 95,2 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO ,8 14, Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ,6 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku , FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ,7 39 ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) ,6 91,6 4 ř.3+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) ,4 91,6 41 ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 6M, od 21 ř. 84 až 88 ÚFIS 1M) ,8 43 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek ř.34-ř.36 úvěrů ,5 95,3 44 ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna ,9 96,3 45 ř.36+leasing Dluhová služba pol ,6 46 ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 2,61% 21,34% 6,71% 14,84% 17,84% 54,65% 1,75% 3,46% 4,63% 4,66% 4,69% 4,71% 4,73% 136,7 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, rozvaha od 21 ř ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od rozvaha ř. 34 ÚFIS 1M) není návaznost 21 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (položka 18 ARIS - 6M, od 21 ř. 16 ÚFIS 1M) Suma 213 až 18 5 ř.43 SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 15 Ing. Luděk Tesař, 24

27 PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA Tabulka 8. Kumulovaný rozpočtový města Rožnova ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový ROŽNOV POD RADHOŠTĚM Údaje tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy , 96, Nedaňové příjmy ,4 72, 16 3 Kapitálové příjmy ,3, 17 4 Přijaté dotace (transfery) ,9 72, Neinvestiční přijaté dotace (transfery) , 1, Investiční přijaté dotace (transfery) ,, z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu , 1, PŘÍJMY CELKEM ,5 91, Běžné výdaje ,5 95,2 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) ,6 49, VÝDAJE CELKEM ,9 87,3 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , 412, Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,8 96, Běžné výdaje (provozní) ,5 95,2 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO ,8 14, Přijaté dlouhodobé půjčky ,, Uhrazené splátky dlouhodobých půjček , 131,6 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 6M, od 21 ř. 84 až 88 ÚFIS 1M) , 165,8 43 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek ř.34-ř.36 úvěrů ,5 95,3 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, rozvaha od 21 ř ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od rozvaha ř. 34 ÚFIS 1M) není návaznost 21 tis. Kč 49 Stavby (položka 18 ARIS - 6M, od 21 ř. 16 ÚFIS rozvaha 1M) Suma 213 až 18 5 ř.43 SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 15 *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb.,*25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce 218 průměr 2 až / 213 Ing. Luděk Tesař, 25

28 ZPRACOVATEL ŽIVOTOPIS 26

29 KONTAKT Ing. Luděk Tesař M: F: T: E: IČO: DIČ: CZ ČÚ: /1 Živnost vedena u MČ Praha 5 Adresa: Neumannova 147/ Praha 5 Zbraslav 27