Rozpočtový výhled VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ s analýzou financí

Transkript

1 Zpracováno dne Rozpočtový VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ s analýzou financí na roky 215 až 218 Obsahuje: analýzu financí města zohlednění odtržení obcí Poličná a Krhová uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza financí) posouzení finančního zdraví města stanovení finančních možností města doporučený strop bezpečné zadluženosti návrh pravidel pro sestavení rozpočtů města doporučení Ing. Luděk Tesař, M: , ludek.tesar@cityfinance.cz

2 OBSAH ÚVOD... 1 ANALÝZA FINANCÍ... 2 ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ... 2 ANALÝZA... 4 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ DEFINICE FINANČNÍHO POTENCIÁLU PODMÍNKY A VÝCHODISKA PRO PLNĚNÍ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DOPORUČENÍ... 2 PRAVIDLA PRO SESTAVENÍ ROZPOČTŮ MĚSTA DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ PŘÍLOHA 1. ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST S KOMENTÁŘEM PŘÍLOHA 2. POSTUP TVORBY PLÁNU OBNOVY MAJETKU MĚSTA (KONSOLIDACE MAJETKU) SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 3 OBRÁZKY... 3 TABULKY... 3 GRAFY... 3 ZPRACOVATEL KONTAKT... 31

3 ÚVOD Město Valašské Meziříčí (dále jen město nebo Valmez) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 25/2 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obsahem jde dokument nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového u uváděných v 3 uváděného zákona. Zejména analyzuje vývoj financí, trendy a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení města k financování cílů a uvádí možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál se také zabývá silnými stránkami a příležitostmi financí a dává doporučení. Výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového u je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na rekapitulaci hospodaření samosprávy. Výhodou rozpočtového u je značná možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Na základě u je možné připravit včas strategii hospodaření a financí. Výhled se využívá zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Rozpočtový se vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Ke zpracování rozpočtového u obce bylo použito zejména těchto zdrojů: předběžná skutečnost roku 213 návrh rozpočtu města na rok 214, výkazy plnění rozpočtu FIN 2-12M, systém ARIS Web MF ČR (zejména ARIS 6M) systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 1M) systém upravená predikce výnosů daní na roky 215 až 218 vyhláška MF ČR č. 264 ze dne 23. srpna 213, o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů aktuální makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a ČSÚ Město může díky plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby plnil svou roli, měl by být rozpočtový každý rok aktualizován. 1 2 až 5 let 1

4 ANALÝZA FINANCÍ Předpokladem pro řízení financí města s citem 2 je znalost vývoje, trendu a stavu financí, tedy silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení. Stanovit správně finanční koncepci a znamená především znát trendy a stav financí, příležitosti a ohrožení. Samospráva může získat ucelený pohled na finance obce tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez svodných údajů v přehledu se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj a stav financí obce. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry. Následně ve u navrhneme doporučení, která může samospráva využít dle svého uvážení. ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají 2 2

5 zahrnuty výdaje na odpisy 3 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém 4. Města, městyse a obce financují opravy a havárie, ale nevytváří většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje 5 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Obrázek 1. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel VÝDAJE Provoz Počet žáků Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Zhodnocení finančních rezerv Zdroj: Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - výše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia kapitálu Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů, od také na počtu žáků avšak hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 3 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. 4 Stejný problém řeší stát ve svých financích. 5 Tzn. kladné provozní saldo. 3

6 ANALÝZA Počet obyvatel 6 města byl k celkem , bráno po odtržení obcí Poličná a Krhová (dále KRPO). Počet obyvatel města i bez odtržení stagnoval. Počet obyvatel poklesl celkem meziročně o Vliv poklesu obyvatel představoval záporný dopad do daňových výnosů o cca 5 mil. Kč. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Valmezu Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě 3 Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců Zdroj: MFČR, ČSÚ a rok Počet zaměstnanců 7, kteří mají na katastru Valmezu místo výkonu práce od roku 29 vzrostl a byl stabilní. V roce 212 mělo místo výkonu práce na katastru města zaměstnanců. Tento údaj má na příjmy města minimální vliv a je významný spíše ze sociálního hlediska. 6 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. 7 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 4

7 Počet žáků 8 v zařízeních města, coby zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od záleží část daňových příjmů (7 % ze sdílených daňových výnosů děleno dle počtu žáků). Celkem v roce 212 bylo ve školských zařízeních města evidováno 2878 žáků (včetně KRPO). Městu bylo z roku 212 na rok 213 převedeno do daňových příjmů podle počtu žáků cca 23 mil. Kč (cca 8 tis. Kč na žáka) ovšem za současného zrušení dotací a příspěvků na žáka od státu i od obcí. Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Valmezu Počet obyvatel Počet zaměstnanců Počet žáků INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr od 26 Počet obyvatel 98,3 99,6 99,7 99,9 1, 99,3 99,9 99,7 99,8 99,9 1, 99,8 99,6 99,6 99, 85,6 97,6 Počet zaměstnanců 11,3 1,2 11,6 14,4 96,4 16,1 1,6 12,1 91,6 111,3 99,8 99,1 11,5 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY V tis. Kč tis.kč roční průměr za 5 let Změna počtu obyvatel -333, Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu -47, obyvatel Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Změnu počtu obyvatel v roce 211 (viz tabulka výše) má na svědomí v tom roce Českým statistickým úřadem provedené sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (též užívána zkratka RUD ). 8 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. 5

8 Vývoj celkové bilance Valmezu ukazuje, že město hospodařilo od roku 29 s příjmy nebo výdaji od 45 do 618 mil. Kč ročně. Příjmy celkem od roku 29 do roku 212 činily mil. Kč a výdaje mil. Kč, tj. za toto období prakticky vyrovnané hospodaření rozpočtu (přesně velmi nepatrný deficit). Tabulka 2. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Valmezu tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr za posledních 5 let 1. Daňové příjmy 15,3 123,7 8,3 98,6 115,8 122,1 11,2 16,9 118,2 11,1 12,8 18,8 85, 13, 99, 19,9 11,1 2. Nedaňové příjmy 14,4 4,9 17,4 84,9 243,7 111,4 98,8 123,4 13, 81,5 17,2 19,7 14,3 113,4 8, 79,5 14,6 3. Kapitálové příjmy 112,6 7927,5 6,4 858,8 7,6 29,4 376,3 127,3 87,7 56,1 159,4 62,2 112,9 71,5 49,2 16,6 8,5 4. Přijaté dotace 97,9 19,8 55,9 152,5 127,6 127,4 128,6 7,1 68,7 8,7 153,7 79,6 126,4 122,5 92,2 26,9 89,5 Příjmy celkem 1,3 111,3 68,4 142,1 117,5 113,3 121,5 91,7 94,5 88,5 119,9 95,1 13,2 18,6 91,7 75,3 94,8 5. Běžné výdaje 1,9 99,3 18,1 114,4 159, 12,6 115,2 13,9 83,3 14, 15,6 111,1 17,1 11,5 11,8 73,6 99, 6. Kapitálové výdaje 98,3 128,6 45,4 121,6 99,1 149,7 111,5 41,1 142,5 79,7 118,8 92,1 127,1 87,1 71,8 59,8 87,6 Výdaje celkem 99,3 115,4 69,7 117,3 134,2 117, 113,7 79,8 95, 96,8 18,8 16, 111,7 97,7 94,8 71,1 96,3 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Zdroj: MFČR, ČSÚ a V roce 29 proběhla Světová finanční krize. Tento rok přinesl negativní dopad do příjmů města v řádu 7 mil. Kč oproti původnímu očekávání ekonomického vývoje a ani novela RUD od roku 213 s určitostí nebude ani zdaleka satisfakcí. 6

9 Dále je pod rokem 213 uváděna skutečnost bez KRPO. Rozpočty města byly z dlouhodobého hlediska prakticky vyrovnané. Deficitní tlaky vyvolaly zejména investice, ale také běžné výdaje na opravy a spoluúčast k investičním dotacím, stejně jako přebírání závazků za ztrátový provoz aquacentra. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Valmezu 8 Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Saldo příjmů a výdajů Zdroj: MFČR, město, Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Valmezu 7 Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč Výdaje celkem Příjmy celkem Zdroj: MFČR, V roce 25 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům (dotace) a tím výrazně klesly příjmy i výdaje města a zvýšil se význam především daňových příjmů. Také sociální transfery již v roce 212 nebyly součástí rozpočtu města. 7

10 ROZPOČTOVÝ VÝHLED VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ LEDEN 214 Město se potýká se stagnací celkových příjmů, ale úbytek příjmů i výdajů roku 212 byl způsoben odlivem sociálních transferů a tyto již nejsou součástí rozpočtu města. Jedná se řádově o 15 mil. Kč. Struktura příjmů města se výrazně stabilizovala. Posílila role daňových příjmů z 5 % na 7 %, což posílilo závislost příjmů města na vývoji ekonomiky ČR. Klesl výrazně význam dotací a skoro 9 % příjmů města tvoří vlastní příjmy, tedy daňové a nedaňové. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Valmezu Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Zvýšené nedaňové příjmy v roce 21 způsobily především přijaté pojistné náhrady. Na příjmy města měl vliv úspěch města při čerpání dotací. Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je od roku 213 po odtržení Krhové a Poličné (dále v textu jen KRPO ) někde na úrovni 35 mil. Kč 9 (v roce 213 při konstrukci minulého u jsme predikovali s rezervou 34 mil. Kč, což odpovídá). Daňové příjmy nadále budou představovat základ příjmů města. Podle novely RUD závisí daňové příjmy města od roku 213 na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených následujícím grafem. Vedle počtu obyvatel je tu také výraznější vliv počtu dětí a žáků. Město sice obdrží novelou RUD cca 8 tis. Kč na žáka, ale nejedná se o nové zdroje, ale o podíl města dle nového kriteria z dosavadního, malinko navýšeného podílu na sdílených daní pro obce. 9 Běžné příjmy, tedy daňové příjmy, nedaňové příjmy a běžné dotace s určitou rezervou. 8

11 Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Valmez po novele RUD podílí na hlavních sdílených daňových příjmech od Na čem závisí sdílené daňové příjmy konkrétně Počtu žáků 1,7% Počtu obyvatel přepočteného koeficientem 74,7% Započtené výměře katastrálního území 1,1% Prostého počtu obyvatel 13,5% Daňové příjmy města od roku 28 spíše stagnovaly a v roce 29 zaznamenaly újmu světovou finanční krizí. Obrat měla přinést až novela RUD účinná od , ale je třeba zohledňovat rizika stagnace, která mají podstatu v obecně nepříznivém vývoji ekonomiky ČR. Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Valmezu 35 Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč Zdroj:MF ČR, 9

12 ROZPOČTOVÝ VÝHLED VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ LEDEN 214 Graf 7: Vývoj mimořádných příjmů Valmezu 12 MIMOŘÁDNÉ PŘÍJMY V tis. Kč Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): Zdroj: MFČR, Město získávalo mimořádné příjmy především z prodejů majetku s tím, že v letech 23, 25, 27, 29 až 211 převažovaly spíše příjmy z investičních dotací. Od roku 29 do roku 213 město získalo 31 mil. Kč mimořádných příjmů. 12 mil. Kč kapitálových příjmů a 18 mil. Kč investičních dotací. Výdaje měly strukturu s převahou provozních výdajů (běžných). Podíl běžných výdajů rostl do roku 212. Příliš vysoké běžné výdaje mohou být riskantní, pokud nejsou směřovány do oprav majetku města. Graf 8. Vývoj struktury výdajů Valmezu Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok Zdroj: MFČR, rok Město Valmez od roku 29 do 213 investovalo celkem 538 mil. Kč. 1

13 tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ LEDEN 214 Mnohá města i obce si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město, mětys nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Nejen malé obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti a často závisí na dotacích a dluzích. Graf 9. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Valmezu 55 Výhled finančního krytí běžného provozu předběž ná skutečn ost Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Zdroj: MFČR, Na předchozím grafu je vidět, že celkový výsledek roku 213 byl pro město příznivý. Rozevřely se nůžky mezi běžnými příjmy a výdaji, což bylo dobře. Sic byl příznivý vývoj běžných příjmů daný především změnou zákonů. Graf 1. Roční změny běžných výdajů a běžných příjmů Valmezu ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ v tis.kč ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: MFČR, 11

14 ROZPOČTOVÝ VÝHLED VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ LEDEN 214 Graf 11. Podrobnější vývoj běžných výdajů Valmezu NEINVESTIČNÍ NÁKUPY v tis. Kč PLATY, POJISTNÉ A VÝDAJE ZA PRÁCI v tis. Kč rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNOPRÁVNÍM SUBJEKTŮM v tis. Kč rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY OBYVATELSTVU v tis. Kč rok rok Zdroj: MFČR, V roce 25 stát změnil financování školství a, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům. Rok 212 zase znamenal změnu financování sociálních transferů, proto zde klesly neinvestiční transfery obyvatelstvu. Trvalé riziko zhoršování finanční kondice Valmezu představují na straně výdajů hlavně neinvestiční transfery města veřejnoprávním subjektům. 12

15 Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví každé obce, mětyse nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy obce označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu obce, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které obci ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku, pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu obce a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Provozní saldo slouží k tvorbě rezerv, splácí se z něho dluhy a vytváří zdroje na investice a budoucí opravy. Provozní saldo Valmezu se od roku 211 trvale zlepšovalo a rok 213 dopadl velmi dobře. Provozní saldo dosáhlo bezmála 73 mil. Kč a tedy 17 % běžných příjmů. Republikový průměr je však stále mnohem vyšší. Přesto již město generovalo dostatek prostředků na odpisy dlouhodobého majetku (činí cca 56 mil. Kč). Graf 12. Vývoj provozního salda Valmezu 1 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) předběž ná skutečn ost PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR,

16 tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ LEDEN 214 Tabulka 3. Vývoj provozního salda hospodaření Valmezu tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) předběžná skutečnost Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 16% 19% 17% 8% 11% 8% 14% 17% b Uhrazené splátky půjček c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) f Stavby (tis. Kč) ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda po úhradě f/5 > c splátek dluhů na krytí obnovy staveb NE ANO ANO NE NE NE ANO % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ % 9% 8% -3% 5% -2% -2% 4% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ 4% 6% 11% 7% 2% 2% -26% 1% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: Majetek Valmezu, přesněji jen stavby (viz rozvaha), lze hrubě odhadovat na 1,6 mld. Kč (záleží, jak zohledníme data rozvahy a realitu). Velmi orientačně potřebuje město na odpisy dlouhodobého majetku 1 minimálně celkem 56 mil. Kč ročně (viz výsledovka). Pokud volíme obnovovací interval majetku typu staveb cca 5 let nebo vyjdeme z výsledovky. Tedy Valmez potřebuje ročně na obnovu svého dlouhodobého majetku minimálně 56 mil. Kč ročně. Graf 13: Vývoj běžných příjmů, provozního salda a staveb Valmezu Zdroj: MFČR, předběžná skutečnos t Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stavby (tis. Kč) Města od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka). 14

17 Graf 14. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Valmezu Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje Investice Zdroj: MFČR, Valmez měl finanční rezervu 11, ale prakticky ji zapojuje do rozpočtu 214. Graf 15. Zůstatky na účtech a provozní saldo Valmezu Zdroj: MFČR, předběžná skutečnost Stav na bankovních účtech (tis. Kč) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) ARIS WEB 6M řádek 96, od roku 21 ÚFIS 1M účty

18 Finančním potenciálem města lze velmi hrubě orientačně vnímat hodnoty zůstatku na účtech k počátku roku (či konci předchozího roku) a další likvidní finanční aktiva jako likvidní cenné papíry, zůstatky fondů spolu s provozním saldem po odpočtu splátek dluhů. Je to zjednodušeně řečeno určitá finanční akceschopnost města bez využití případných nových dluhů. Finanční potenciál Valmezu je dobrý. Graf 16. Vývoj okamžitého finančního potenciálu Valmezu OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech ke konci předchozího roku) předběžná skutečnost Zdroj:MF ČR, návrh rozpočtu Valmez má dlouhodobý dluh 12. Město provedlo v roce 213 konsolidaci úvěrů, čímž ušetřilo 71 tis. Kč. Celkový aktuální limit dosavadního úvěru města je 9 mil. Kč. Čerpáno je cca 7 mil. Kč a strop naprosto bezpečné zadluženosti města je pohodlně 15 mil. Kč 13. Důležité je sdělení, že finance, tedy dluhy jsou 12 ARIS WEB 6M řádek 19 rozvahy, od roku 21 ÚFIS 1M (účty 462 až 471). 13 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z trendu provozního salda, trendu běžných příjmů a u daňových příjmů. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že město by mělo být schopné během pěti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do 1 let bezpečně splatit. 16

19 pro obce momentálně velmi levné a když už dluhy, vyplatí se Valmezu držet je na tzv. floatingových 14 sazbách (odvozených od PRIBOR 6M či 3M), u kterých se Valmez dostal na úrok,7 % p.a. 15. Graf 17. Zůstatky dlouhodobých závazků a splátky Valmezu Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Zdroj: MFČR, Dlouhodobé pohledávky 16 podstatné. města se snižovaly a nejsou v současné době Graf 18. Zůstatky dlouhodobých pohledávek Valmezu Pohledávky za dlužníky v tis. Kč Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od 21 ř. 34 ÚFIS 1M) není návaznost Zdroj: MFČR, 14 tzv. režim volně pohyblivého kurzu (tzv. floating) vázaného na PRIBOR (Prague InterBank Offered Rate), což je pražská mezibankovní nabídková úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. 15 Per annum (lat.) ročně nebo za rok. 16 ARIS WEB 6M řádek 75, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 53 a 34 rozvahy. 17

20 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY Finanční kondice města je velmi dobrá s konkrétními riziky. Hlavními přednostmi financí jsou stabilní příjmy a dobré výsledky financí, zejména výsledek roku 213 a dvou předchozích let. Slabinou financí města je dluh a rostoucí transfery veřejnoprávním subjektům. Určité zlepšení by zasluhovalo financování obnovy majetku města (viz doporučení). Dále uvádíme SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 4. SWOT analýza financí města (řazeno dle významu) Silné stránky Stabilní příjmy. Výborný výsledek 213 a předchozích let Slabé stránky Dluh Růsty transferů veřejnoprávním subjektům nad možnosti města. Zlevnění úvěru (konsolidace) Nízké dlouhodobé pohledávky Dobré provozní saldo Příležitosti Ohrožení (rizika) Zlepšení ekonomiky ČR Stagnace běžných příjmů města (pravidelných) vlivem stagnace ekonomiky a počtu obyvatel města hrozí nadále spíše úbytek nebo velmi nízký nárůst pravidelných příjmů, zejména daňových příjmů a běžných dotací. Růst cen vstupů způsobený růstem daní ze spotřeby, zejména DPH. 18

21 DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ Město Valmez bezpečně dostojí svým dosavadním závazkům. DEFINICE FINANČNÍHO POTENCIÁLU Město Valmez potřebuje na odpisy dlouhodobého majetku (obnovu majetku) ročně minimálně 56 mil. Kč. Provozní saldo roku 213 činilo téměř 73 mil. Kč, ale návrh rozpočtu 214 uvádí 11 mil. Kč provozní saldo. Valmez od roku 214 do roku 218 bude schopný z vlastních zdrojů bezpečně vygenerovat 91 mil. Kč, z toho bude použito 5 mil. Kč na splátky dluhů. Výsledně tedy k volné útratě zbývá 41 mil. Kč bez čerpaných úvěrů, investičních dotací a kapitálových příjmů, se kterými na roky 215 až 218 nepočítá a obsaženy jsou v návrhu státního rozpočtu 214. Čekáme však, že návrh rozpočtu roku 214 posílá provozní saldo ze 73 mil. Kč na pouhých 11 mil. Kč díky velkému objemu oprav a alokací rezerv. Město může také zapojit zbylých 15,4 mil. Kč z limitu úvěru a sáhnout v případě nejvyšší potřeby nebo nouze k limitu 15 mil. Kč bezpečného dluhu, tedy využít nových 6 mil. Kč dluhů, což neporučujeme. PODMÍNKY A VÝCHODISKA PRO PLNĚNÍ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU Předpokladem pro plnění rozpočtového u je nebo lépe rozpočtový už v sobě zahrnuje: A. Splácení dluhu; B. Nepočítá s redukcí běžných provozních výdajů (platy, energie apod.); C. Stagnace běžných příjmů; D. Výhled nepočítá s novými dluhy; E. Kapitálové příjmy, investiční dotace a nové úvěry jsou řešeny nad rámec u, počítá se s nimi s nulovým dopadem do salda rozpočtu; F. Rozpočty 215 a dále jsou koncipovány jako přebytkové a přebytek je využit na splátky dluhu a dále jsou tyto prostředky určeny na výdaje samosprávy (opravy, investice, kofinancování projektů apod.). 19

22 DOPORUČENÍ 1. Nepřekračovat limit zůstatku limitu dluhu 9 mil. Kč. 2. Zavést systematické financování obnovy dlouhodobého majetku města propojením odpisů s rozpočtem. Odpisy dlouhodobého majetku 56 mil. Kč ročně kumulovat v účelovém Fondu obnovy majetku města a vydávat je plánovitě na obnovu majetku města na základě Plánu obnovy majetku města, tedy: 2.1. Schválit Fond obnovy majetku města Do fondu alokovat ročně odpisy dlouhodobého majetku a tyto zase vydávat dle Plánu obnovy majetku. Propojení odpisů (výsledovky) a rozpočetu městu chybí a financování obnovy majetku není transparentní Vypracovat Plán obnovy majetku města - provést současně konsolidaci majetku města dle doporučeného postupu, který uvádí Příloha 2. Postup tvorby Plánu obnovy majetku města (konsolidace majetku) 3. Mít pojistky ve finančních opatřeních, které není nutné realizovat, ale je třeba je evidovat s ohledem na ohrožení, např.: 3.1. Redukce vybraných běžných výdajů, 3.2. Racionalizace. 2

23 PRAVIDLA PRO SESTAVENÍ ROZPOČTŮ MĚSTA Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a další stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví následně: nezadluženost města schopnost financovat z vlastních příjmů provozní výdaje schopnost obnovovat svůj dosavadní majetek zajištění stability a dobrého trendu financí. Rozpočty města by měly být zpracovávány s následujícími pravidly: 1. PRAVIDLO: STABILNĚ DOBRÝ TREND FINANCOVÁNÍ PROVOZU - Běžné příjmy každého rozpočtu by se vždy měly vyvíjet lépe než běžné výdaje (nebo stejně). Všechny organizace a odbory města by měly předkládat rozpočty ve vazbě na toto pravidlo. Město nemůže výrazně hýbat příjmy, ale může ovlivnit výdaje. 2. PRAVIDLO: DOBRÝ PROVOZNÍ VÝSLEDEK za minimální hranici považujeme kladné provozní saldo alespoň 3 mil. Kč 17. Běžné příjmy musí vždy převyšovat běžné výdaje 18, s jistotou je třeba v krizi mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem není zde myšleno na rezervy a obnovu majetku v budoucnu. 3. PRAVIDLO: DLUHY POD KONTROLOU - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je aktuálně 15 mil. Kč. Podrobný rozpočtový uvádí tabulky (viz. Tabulka 6. Rozpočtový, Tabulka 8. Kumulovaný rozpočtový ). 17 Jde o minimum. 18 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. 21

24 DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ Dodržení u by mělo následující dopad do financí Valmezu. Graf 19. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového u Valmezu Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Základní běžný účet v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Běžné příjmy v tis. Kč předběžná skutečnost 214 návrh rozpočtu Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje Zdroj: 22

25 tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ LEDEN 214 Tabulka 5. Výhled provozního salda Valmezu tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) předběžná skutečnost 214 návrh rozpočtu CELKEM 214 až Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 11% 8% 14% 17% 3% 5% 6% 6% 6% b Uhrazené splátky půjček c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) f Stavby (tis. Kč) ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda po úhradě f/5 > c splátek dluhů na krytí obnovy staveb NE NE ANO % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ 5% -2% -2% 4% -13% % -1% % % % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ 2% 2% -26% 1% 2% -3% -1% % % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: Graf 2: Výhled - provozního salda Valmezu Zdroj: předběž ná skutečn ost 214 návrh rozpočt u PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 11% 8% 14% 17% 3% 5% 6% 6% 6% 2% 18% 16% 14% 12% 1% 8% 6% 4% 2% % 23

26 tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ LEDEN 214 Graf 21. Výhled finančního krytí běžného provozu Valmezu Výhled finančního krytí běžného provozu předb ěžná skuteč nost 214 návrh rozpoč tu Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Zdroj: Graf 22. Výhled okamžitého finančního potenciálu Valmezu OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech ke konci předchozího roku) předběžná skutečnost 214 návrh rozpočtu Zdroj: Finanční potenciál zahrnuje od 214 kumulativně veškeré výdaje, o kterých bude volně rozhodovat samospráva (bez dluhů a dotací), ale včetně výdajů na odpisy, tedy opravy a obnovy majetku. Tzn. včetně doporučeného fondu oprav a investic. Podrobné informace rozpočtového u uvádí dále tabulky. 24

27 PŘÍLOHA 1. ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST S KOMENTÁŘEM Pro rozpočtový je výchozím rokem rok Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let. Důležité upozornění! Objem investic bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve u není s investičními dotacemi počítáno. Finanční potenciál je kumulován z přebytku provozního salda do finančních rezerv, což neznamená, že nemohou být využity na investice a opravy majetku. Provozní dotace na straně příjmů a výdajů působí neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo s výjimkou řízení cash flow v letech. Zpracovatel neplánoval kapitálové příjmy. Každý prodej majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti u příjmy. 19 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet 25

28 Tabulka 6. Rozpočtový Valmezu ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový VALMEZ Údaje předběžná skutečnost tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy ,2 1, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (srážková) , DPPO , DPPO za obce DPH , až 135 Místní poplatky , Správní poplatky , Daň z nemovitostí , Nedaňové příjmy , 88, Příjmy z vlastní činnosti a odvody , Přijaté sankční platby a vratky , 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní 23 nedaň. příjmy Přijaté splátky půjček Kapitálové příjmy , 17 4 Přijaté dotace (transfery) ,4 52, Neinvestiční přijaté dotace (transfery) , Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM ,7 86, Běžné výdaje ,7 96, Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné , Neinvestiční nákupy a související výdaje** , Neinvestiční trans. soukr. subj Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům ,7 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a 54 až 56 půjčky obyv , Ostatní neinvestiční výdaje ,8 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) ,4, VÝDAJE CELKEM ,2 69,1 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,5 98, Běžné výdaje (provozní) Suma 214 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.43 - ř.5 ZBÝVÁ (schopnost kumulace kapitálu) Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 15 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb.,*25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce Zdroj: návrh rozpočtu ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) , 82,3 4 ř.3+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) ,7 82,3 41 ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 6M, od 21 ř. 84 až 88 ÚFIS 1M) Suma 214 až Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek ř.34-ř.36 úvěrů (SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU) ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna ř.36+leasing Dluhová služba pol ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 9,66% 5,43% 5,87% 2,3% 2,17% 3,1% 3,4% 3,27% 2,76% 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, rozvaha od 21 ř ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od rozvaha ř. 34 ÚFIS 1M) není návaznost 21 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (položka 18 ARIS - 6M, od 21 ř. 16 ÚFIS 1M) Suma 214 až 18 FOND OBNOVY MAJETKU = ODPISY 5 výsledovka DLOUHODOBÉHO MAJETKU průměr 2 až /

29 Tabulka 7. Rozpočtový Valmezu s pohledem na finance od roku 26 ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový VALMEZ Údaje Daňové příjmy DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DPFO zvláštní sazba (srážková) DPPO DPPO za obce DPH až 135 Místní poplatky Správní poplatky Daň z nemovitostí Nedaňové příjmy Příjmy z vlastní činnosti a odvody Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní 23 nedaň. příjmy Přijaté splátky půjček Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné Neinvestiční nákupy a související výdaje** Neinvestiční trans. soukr. subj Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a 54 až 56 půjčky obyv Ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO předběžná skutečnost Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) ř.3+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 6M, od 21 ř. 84 až 88 ÚFIS 1M) Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek ř.34-ř.36 úvěrů (SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU) ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna ř.36+leasing Dluhová služba pol ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 7,59% 8,59% 4,88% 1,17% 9,66% 5,43% 5,87% 2,3% 2,17% 3,1% 3,4% 3,27% 2,76% 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, rozvaha od 21 ř ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od rozvaha 21 ř. 34 ÚFIS 1M) není návaznost rozvaha Stavby (položka 18 ARIS - 6M, od 21 ř. 16 ÚFIS 1M) FOND OBNOVY MAJETKU = ODPISY 5 výsledovka DLOUHODOBÉHO MAJETKU ř.43 - ř.5 ZBÝVÁ (schopnost kumulace kapitálu) Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 15 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb.,*25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce 214 návrh rozpočtu tis.kč 218 Zdroj: 27

30 Tabulka 8. Kumulovaný rozpočtový Valmezu ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Zdroj: Rozpočtový VALMEZ Údaje předběžná skutečnost 214 návrh rozpočtu tis.kč INDEXY Daňové příjmy ,2 1, Nedaňové příjmy , 88, Kapitálové příjmy ,, 17 4 Přijaté dotace (transfery) ,4 52, Neinvestiční přijaté dotace (transfery) , 97, Investiční přijaté dotace (transfery) ,, z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu ,, PŘÍJMY CELKEM ,7 86, Běžné výdaje ,7 96,2 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) ,4, VÝDAJE CELKEM ,2 69,1 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , -25, Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,5 98, Běžné výdaje (provozní) Suma 214 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 6M, od 21 ř. 84 až 88 ÚFIS 1M) Suma 214 až Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek ř.34-ř.36 úvěrů (SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU) Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, rozvaha od 21 ř ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od rozvaha ř. 34 ÚFIS 1M) není návaznost 21 tis. Kč 49 Stavby (položka 18 ARIS - 6M, od 21 ř. 16 ÚFIS rozvaha 1M) Suma 214 až 18 5 FOND OBNOVY MAJETKU = ODPISY výsledovka DLOUHODOBÉHO MAJETKU ř.43 - ř.5 ZBÝVÁ (schopnost kumulace kapitálu) Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 15 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb.,*25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce průměr 2 až /

31 PŘÍLOHA 2. POSTUP TVORBY PLÁNU OBNOVY MAJETKU MĚSTA (KONSOLIDACE MAJETKU) 1. Nejprve je třeba vyjít z evidence a získat přehled odepisovaného nemovitého majetku, jeho ocenění (např. účetní hodnotu, ideálně však reálnou) a výši odpisů. Majetek města je třeba konsolidovat včetně komunikací, osvětlení, nejlépe však v těchto případech stanovit paušální částku roční alokace financí na tento účel. 2. Je třeba provést ohodnocení stavu majetku. např. Stav majetku dle stupnice jako ve škole 1-5 (1-výborný, 2-velmi dobrý, 3-dobrý až horší, 4 špatný, 5 dezolátní). Při posuzování stavu ještě doplnit sloupec zdůvodnění stavu 3. Provést návrh strategického hodnocení. Přidáme např. sloupec strategické hodnocení např. uvést kategorii A město chce a potřebuje (ově velmi potřebný, tedy rodinné stříbro města, kterým město poskytuje služby občanům, tedy vytváří podmínky pro podnikání a bydlení. Druhou kategorií je B ově nepotřebný, nerozhodnuto, nevíme si s ním rady, není potřebný pro plnění služeb pro občany. Zde hodnotit hlavně ve vazbě poměru náklady/přínosy pro občana a na strategii a politiku města. Jako alternativu lze též uplatnit stupnici např. bodování dle potřebnosti nepotřebný až 5 velmi potřebný. 4. Majetek kategorie A ve špatném a horším stavu je třeba odhadnout z pohledu výše investice/opravy majetku a zařadit do Plánu oprav a investic dosavadního majetku města. Plánovat je dobré 4 budoucí roky přesněji a dále např. volebních období (T+1, T+2, případně rozpětí let atd.). Ve vazbě na takovýto plán a při založeném fondu. 29

32 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY OBRÁZEK 1. NA ČEM ZÁVISÍ PŘÍJMY A VÝDAJE SAMOSPRÁVY... 3 TABULKY TABULKA 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V KATASTRU VALMEZU... 5 TABULKA 2. VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ VALMEZU... 6 TABULKA 3. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA HOSPODAŘENÍ VALMEZU TABULKA 4. SWOT ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA (ŘAZENO DLE VÝZNAMU) TABULKA 5. VÝHLED PROVOZNÍHO SALDA VALMEZU TABULKA 6. ROZPOČTOVÝ VÝHLED VALMEZU TABULKA 7. ROZPOČTOVÝ VÝHLED VALMEZU S POHLEDEM NA FINANCE OD ROKU TABULKA 8. KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED VALMEZU GRAFY GRAF 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V KATASTRU VALMEZU... 4 GRAF 2. VÝVOJ SALDA ROZPOČTU VALMEZU... 7 GRAF 3. VÝVOJ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ VALMEZU... 7 GRAF 4. VÝVOJ A STRUKTURA PŘÍJMŮ VALMEZU... 8 GRAF 5: VÁHA UKAZATELŮ V %, PODLE KTERÝCH SE VALMEZ PO NOVELE RUD PODÍLÍ NA HLAVNÍCH SDÍLENÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMECH OD GRAF 6: VÝVOJ CELKOVÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ VALMEZU... 9 GRAF 7: VÝVOJ MIMOŘÁDNÝCH PŘÍJMŮ VALMEZU... 1 GRAF 8. VÝVOJ STRUKTURY VÝDAJŮ VALMEZU... 1 GRAF 9. VÝVOJ KRYTÍ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ BĚŽNÝMI PŘÍJMY VALMEZU GRAF 1. ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ VALMEZU GRAF 11. PODROBNĚJŠÍ VÝVOJ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ VALMEZU GRAF 12. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA VALMEZU GRAF 13: VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, PROVOZNÍHO SALDA A STAVEB VALMEZU GRAF 14. VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A INVESTIC VALMEZU GRAF 15. ZŮSTATKY NA ÚČTECH A PROVOZNÍ SALDO VALMEZU GRAF 16. VÝVOJ OKAMŽITÉHO FINANČNÍHO POTENCIÁLU VALMEZU GRAF 17. ZŮSTATKY DLOUHODOBÝCH ZÁVAZKŮ A SPLÁTKY VALMEZU GRAF 18. ZŮSTATKY DLOUHODOBÝCH POHLEDÁVEK VALMEZU GRAF 18. ZOBRAZENÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU VALMEZU GRAF 19: VÝHLED - PROVOZNÍHO SALDA VALMEZU GRAF 2. VÝHLED FINANČNÍHO KRYTÍ BĚŽNÉHO PROVOZU VALMEZU GRAF 21. VÝHLED OKAMŽITÉHO FINANČNÍHO POTENCIÁLU VALMEZU

33 ZPRACOVATEL KONTAKT Ing. Luděk Tesař M: F: T: E: IČO: DIČ: CZ ČÚ: /1 Živnost vedena u MČ Praha 5 Adresa: Neumannova 147/ Praha 5 Zbraslav 31