Rozpočtový výhled městyse KNĚŽEVES s analýzou financí a ratingem

Transkript

1 Zpracováno dne Rozpočtový městyse KNĚŽEVES s analýzou financí a ratingem na roky 215 až 218 Obsahuje: analýzu financí městyse uzavřenou ratingem dle CITYFINANCE a.s. uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza) stanovení finančních možností městyse včetně stropu bezpečné zadluženosti nastavení ukazatelů rozpočtů a pravidel řízení finančního zdraví doporučení Ing. Luděk Tesař, M: , ludek.tesar@cityfinance.cz

2 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 OBSAH ÚVOD... 1 VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY... 2 Počet obyvatel... 2 Počet žáků... 2 Počet zaměstnanců... 2 Provozní saldo... 2 ANALÝZA FINANCÍ... 3 STUPNICE EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING)... 3 Stav financí... 3 Finanční kondice... 3 Podstata ekonomického hodnocení finančního zdraví... 3 ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ... 4 ANALÝZA... 6 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY... 2 DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ DEFINICE FINANČNÍHO POTENCIÁLU PODMÍNKY A VÝCHODISKA PRO PLNĚNÍ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DOPORUČENÍ PRAVIDLA PRO SESTAVOVÁNÍ ROZPOČTŮ DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ PŘÍLOHA 1. ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST S KOMENTÁŘEM SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 3 OBRÁZKY... 3 TABULKY... 3 GRAFY... 3 ZPRACOVATEL KONTAKT... 31

3 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 ÚVOD Městys Kněževes (dále jen městys nebo Kněževes) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 25/2 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obsahem jde dokument nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového u uváděných v 3 uváděného zákona. Zejména provádí rating financí, tedy analyzuje stav a vývoj financí, trendy a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení obce k financování cílů a uvádí hrozby s vlivem na finance, včetně opatření a zabývá se silnými stránkami a příležitostmi v oblasti financí. Výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového u je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti městyse, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost městyse dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na rekapitulaci hospodaření samosprávy. Výhodou rozpočtového u je značná možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Na základě u je možné připravit včas strategii hospodaření a financí. Výhled se využívá zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Rozpočtový se vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Ke zpracování rozpočtového u obce bylo použito zejména těchto zdrojů: skutečnost roku 213 rozpočet na rok 214 výkazy plnění rozpočtu FIN 2-12M, systém ARIS Web MF ČR (zejména ARIS 6M) systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 1M) systém upravená predikce výnosů daní na roky 215 až 218 vyhláška MF ČR č. 264 ze dne 23. srpna 213, o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů aktuální makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a ČSÚ Městys může díky plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby plnil svou roli, měl by být rozpočtový každý rok aktualizován. 1 2 až 5 let 1

4 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo 2

5 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 ANALÝZA FINANCÍ STUPNICE EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING) Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv dle CITYFINANCE, a.s. je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy založenou současně na hodnocení stavu financí a finanční kondice samosprávy. Finanční zdraví může být v rozmezí výborné až nedostatečné. Tabulka 1. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví Výborné Velmi dobré Dobré Dostatečné Výborná finanční kondice a výborný stav financí. Nejhůře velmi dobrá finanční kondice a stav financí. Nejhůře dobrá finanční kondice a stav financí. Nejhůře dostatečná finanční kondice nebo stav financí. Nedostatečné Nedostatečná finanční kondice a zároveň stav financí. Zdroj: Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou zobrazující aktuální stav finančních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu. Tento ukazatel je stavový. 2 Finanční kondice Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je vývojový. 3 Podstata ekonomického hodnocení finančního zdraví Předpokladem pro řízení financí města s citem 4 a stavu financí. je znalost vývoje, trendu 2 Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, stavu finanční obnovy majetku 3 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál

6 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 Stanovit správně finanční koncepci a znamená především znát trendy a stav financí, příležitosti a ohrožení. Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry. Následně ve u navrhneme doporučení, která může samospráva města využít dle svého uvážení. ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy 5 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém 6. Města, městyse a obce financují opravy a havárie, ale nevytváří většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého 5 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. 6 Stejný problém řeší stát ve svých financích. 4

7 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje 7 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Obrázek 1. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel VÝDAJE Provoz Počet žáků Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Zhodnocení finančních rezerv Zdroj: Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - výše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia kapitálu Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů, od také na počtu žáků avšak hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 7 Tzn. kladné provozní saldo. 5

8 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 ANALÝZA Počet obyvatel 8 městyse, na kterém závisí daňové příjmy, rostl. Počet obyvatel byl v roce 212 celkem 174. Co obyvatel, to cca 1 tis. Kč daňových příjmů za rok. Celkem od roku 2 přibylo 148 obyvatel a tím cca 1,5 mil. Kč daňových příjmů ročně. Stabilní počtu obyvatel má pozitivní vliv na prognózy výnosů daní. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Kněževsi Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě 1 2 Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců Zdroj: MFČR, ČSÚ a rok Počet zaměstnanců 9, kteří mají na katastru městyse místo výkonu práce byl z dlouhodobého hlediska stabilní. V roce 212 mělo místo výkonu práce na katastru městyse 266 zaměstnanců. Tento údaj má na příjmy městyse minimální vliv a je významný spíše ze sociálního hlediska. 8 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. 9 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 6

9 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 Počet žáků 1 v zařízeních městyse, coby zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od záleží část daňových příjmů. Celkem v roce 212 bylo ve školských zařízeních městyse evidováno 9 žáků. Městysu bylo z roku 212 na rok 213 převedeno do daňových příjmů podle počtu žáků cca,7 mil. Kč (cca 7,7 tis. Kč na žáka) ovšem za současného zrušení dotací a příspěvků na žáka od státu i od obcí. Školská zařízení jsou značně závislá na dotacích státu. Běžně vychází v ČR, že žák ve škole přijde veřejné finance na 5 tis. Kč na rok, z toho 4 tis. Kč platí stát a kolem 1 tis. Kč obec spolu se školou (příjmy z družin, grantů apod.). Otázkou je pak zahrnutí odpisů. Tabulka 2. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Kněževsi a vliv na finance Počet obyvatel Počet zaměstnanců Počet žáků INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr od 26 Počet obyvatel 11,1 12,9 97,7 99,7 1, 13,8 1,9 1,1 11,5 1,8 13,6 1,4 13,8 11,1 98,3 1,7 11,2 Počet zaměstnanců 18,1 93,7 82,3 129,1 1,9 81,3 89,6 182,2 96,3 57,7 161,8 99,6 19,8 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY V tis. Kč tis.kč roční průměr za 5 let Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Změnu počtu obyvatel v roce 211 (viz tabulka výše) má na svědomí v tom roce Českým statistickým úřadem provedené sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (též užívána zkratka RUD ). 1 Počet žáků podle dokumentace školských zařízení vedené dle školského zákona. Přesně se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. 7

10 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 Vývoj celkové bilance městyse ukazuje, že městys hospodařil od roku 29 s příjmy nebo výdaji od 11 do 27 mil. Kč ročně. Příjmy od roku 29 do roku 213 činily 87,6 mil. Kč a výdaje 87,5 mil. Kč, tj. prakticky vyrovnané hospodaření (resp. mírný přebytek). Městys však investoval do kanalizace a rok 214 situaci změní. Při potřebě realizace obnovy majetku je to v pořádku. Tabulka 3. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Kněževsi tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr za posledních 5 let 1. Daňové příjmy 17, 91,2 84,8 127,9 16,5 121,2 18,1 115,9 13,3 99,5 17,1 119,7 94, 14,7 1,7 11,4 123,6 14,9 2. Nedaňové příjmy 15,3 89,2 126,7 11,9 114,4 69,6 13,4 79,6 146,9 98,4 1,4 13,7 78,9 17,5 83,4 129,9 97,7 99,5 3. Kapitálové příjmy 218,4 4,8 2795,5 1, 1536,3 276,3 14,3 133,4 1,3 13, 318,4 16,6 33,6 17,5 1163,5 13,7 49,8 273,6 4. Přijaté dotace 28,2 27,7 179,2 143,7 1639, 4, 81,9 144, 6,6 26,7 113,9 178,1 329,7 11,3 147,9 87,3 2,1 275,8 Příjmy celkem 18,5 58,2 163,6 75,1 316,2 41,4 136,3 122,9 62,7 17,2 113,4 131,7 122,8 62,7 11,2 184,3 67,4 19,5 5. Běžné výdaje 16,3 142,4 98,2 15,6 99,5 114,4 166,9 129,2 54,7 14,7 11,6 122,1 11,5 84,3 1,4 193,7 62,4 11,3 6. Kapitálové výdaje 194,5 13,9 13,8 17,8 148,4 9,6 43,7 62,6 62,5 599,8 136,6 87,8 519,8 4,1, 423,9 48,5 199,2 Výdaje celkem 113,5 6,3 13, 16, 279,4 39,8 145,7 125,7 54,9 119,1 16,7 115,6 169, 49, 111,5 224,3 58,9 122,6 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Zdroj: MFČR, ČSÚ a Městys přišel v důsledku světové finanční krize v roce 29 o cca 1,4 mil. Kč na daňových příjmech. Celkově důsledky světové finanční krize a negativní vývoj ekonomiky ČR připravily městys od roku 29 do 213 o cca 7 mil. Kč. Tento negativní dopad stěží vyrovnává novela RUD účinná od a s ní spojené zvýšené výnosy daní, kterýžto dopad lze určit na max. 1,5 mil. Kč. 8

11 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 Rozpočty městyse byly z dlouhodobého hlediska vyrovnané a právě vlivem investice v roce 214 do kanalizace se situace otočila do deficitu. Jedná se o výjimečnou situaci, kdy městys musí využít příležitost investovat do kanalizace. Městys hospodařil rozpočtově správně. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Kněževsi 4 Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Saldo příjmů a výdajů Zdroj: MFČR, Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Kněževsi 3 Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč Výdaje celkem Příjmy celkem Zdroj: MFČR, Městys hospodařil vždy s ohledem na své příjmy i výdaje. 9

12 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Kněževsi Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Struktura příjmů městyse byla stabilní. Výkyvy přijatých dotací v letech 21, 23, 24, 29, 212 lze považovat za přirozenou součást rozvoje infrastruktury městyse. Podobně je na tom rozpočet roku 214. Nedaňové příjmy městyse ve výši cca 2 mil. Kč pocházely především z oblasti navázané na výnosy z pronájmů bytové a nebytové hospodářství a služby obyvatelstvu. Ve většině oblastí musíme zohledňovat také požadavky na výdaje obce. Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Kněževes novelou RUD podílí na hlavních sdílených daňových příjmech od Na čem závisí sdílené daňové příjmy konkrétně Počtu žáků 1,7% Započtené výměře katastrálního území 6,5% Počtu obyvatel přepočteného koeficientem 69,2% Prostého počtu obyvatel 13,5% Zdroj: 1

13 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 Daňové příjmy představovaly za normálních okolností a budou představovat cca 6 až 8 % příjmů a jejich váha bude spíše u horní hranice podílu. Značný vliv daňových příjmů v budoucnu zakládá riziko stagnace příjmů zhoršováním ekonomiky ČR. Podle novely RUD závisí daňové příjmy městyse na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených předchozím grafem. Vedle počtu obyvatel je tu také od roku 213 nový vliv počtu dětí a žáků. Daňové příjmy městyse vzrostly v roce 213 novelou RUD, ale nadále je nutné připravit městys spíše na mírnou stagnaci daňových příjmů počínaje rokem 214, což městys velmi rozumně v rozpočtu 214 učinil. Důvodem je dosud nepříznivý vývoj ekonomiky ČR a budoucí vládou plánované daňové změny. Po odpočtu finančního vlivu počtu žáků (objem cca,7 mil. Kč) a inflace (další 1 mil. Kč) jsou daňové příjmy městyse oproti roku 28 v roce 213 (nebo 214) prakticky reálnou hodnotou stejné. Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Kněževsi Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč Zdroj:MF ČR, Stabilní a téměř jistá základna příjmů městyse je aktuálně někde na úrovni 14 mil. Kč ročně, což je za normálních okolností naprostá většina příjmů městyse (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací). 11

14 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 Graf 7: Vývoj mimořádných příjmů Kněževsi 7 MIMOŘÁDNÉ PŘÍJMY V tis. Kč Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): Zdroj: MFČR, Mimořádné příjmy excelentní. Městys Kněževes od roku 29 do roku 213 získal 12 mil. Kč investiční dotace a 3,6 mil. Kč kapitálových příjmů. Městys získal od roku 29 do roku 213 celkem 15,6 mil. Kč mimořádných příjmů, po zohlednění roku 214 ještě +6,6 mil. Kč, tedy celkem 2,6 tis. Kč na obyvatele. Investiční aktivita městyse výtečná. Od roku 29 zaměřena na řadu akcí, předně největší akcí je investice do kanalizace. Městys se soustředil na modernizaci infrastruktury a majetku a jen od roku 29 do 214 investoval téměř 52 mil. Kč. Graf 8. Vývoj struktury výdajů Kněževsi Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok Zdroj: MFČR, rok 12

15 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 Městys nespadá do paradoxu financí měst a obcí, kterým je obecně strategie budování nového majetku, která je riskantní. Zejména budování majetku, který vyvolává tlak na výdaje 11 a potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může někdy projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Mnohá města i obce si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město, městys nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Nejen malé obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti a často závisí na dotacích a dluzích. Graf 9. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Kněževsi BĚŽNÉ PŘÍJMY A BĚŽNÉ VÝDAJE V tis. Kč Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Zdroj: MFČR, Na předchozím grafu je vidět jak Kněževes v roce 213 připravila finance na splácení úvěru a že provoz byl prakticky vždy pokryt z přebytku běžných příjmů. Důležité je, že dlouhodobě jsou běžné výdaje městyse pod běžnými příjmy, a že zbývá také na případné splátky dluhu a část odpisů. 11 Výjimku tvoří nezbytná infrastruktura např. typu komunikace, vodovody a kanalizace, sanace ekologických zátěží apod. kteréžto výdaje jsou nezbytné. 13

16 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 Graf 1. Roční změny běžných výdajů a běžných příjmů Kněževsi ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ v tis.kč ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) POZ. V roce 25 došlo ke změně toku výdajů a příjmů na školství. Velké poklesy příjmů a výdajů v tomto roce v této oblasti neovlivnila samospráva. Zdroj: MFČR, Pozor na běžné výdaje v budoucnu! Je nutné nadále redukovat běžné výdaje, aby byl městys schopen splácet dluh. Graf 11. Podrobnější vývoj běžných výdajů Kněževsi NEINVESTIČNÍ NÁKUPY v tis. Kč PLATY, POJISTNÉ A VÝDAJE ZA PRÁCI v tis. Kč rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNOPRÁVNÍM SUBJEKTŮM v tis. Kč rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY OBYVATELSTVU v tis. Kč rok Zdroj: MFČR, rok V roce 25 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům a v roce 212 se přesunuly sociální transfery na 14

17 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 úřady práce, což se týkalo pouze tzv. ORP 12. Riziko růstu běžných výdajů je u městyse kumulováno do oblasti neinvestiční nákupy a je třeba usilovat o zmrazení neinvestičních transferů veřejnoprávním subjektům městyse (příspěvkové organizace) do doby, než bude splacen úvěr. Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví každé obce, mětyse nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy obce označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu obce, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které obci ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku, pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu obce a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Provozní saldo slouží k tvorbě rezerv, splácí se z něho dluhy a vytváří zdroje na investice a budoucí opravy. Provozní saldo městyse bylo v roce 213 velmi dobré celkem 3,5 mil. Kč (průměrně od roku 29 do roku 213 však pouze 1,2 mil. Kč). Problém provozního salda městyse byl v jeho nestabilitě, kolísání. Provozní saldo totiž u obcí velikosti městyse není nikdy stabilní, zkreslují ho běžné výdaje do oprav a dotace. Průměrně od roku 29 do 213 činilo 9 %, ale republikový průměr byl 19 % běžných příjmů. Pokud zohledníme to, že součástí běžných výdajů jsou také opravy a rekonstrukce, nejedná se v případě Kněževsi o žádnou výtku, ale je tu riziko. Městys v budoucnu musí stabilizovat provozní saldo alespoň do výše splátek dluhu. 12 Obecní úřady obcí s rozšířenou působností (tzv. ORP, též obce III. stupně) jsou mezičlánkem přenesené působnosti státní správy mezi krajskými úřady a obecními úřady. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností mají oproti ostatním obecním úřadům některé oblasti působnosti navíc, a to nejen pro svůj vlastní, základní správní obvod, ale zpravidla i pro další obce v okolí. 15

18 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 Graf 12. Vývoj provozního salda Kněževsi 4 3 FINANČNÍ PROSTOR SAMOSPRÁVY (Provozní saldo v tis. Kč) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Tabulka 4. Vývoj provozního salda hospodaření městyse Kněževes tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) Běžné výdaje (provozní) Uhrazené splátky půjček PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 5% % 12% 8% 1% 14% 3% 15% 13% -6% 22% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 16% 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 2% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: 16

19 tis. Kč Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 Majetek městyse, přesněji jen stavby (viz rozvaha), lze hrubě odhadovat na 1 mil. Kč (záleží, jak zohledníme data rozvahy, odpisy a realitu). Velmi orientačně potřebuje městys na odpisy dlouhodobého majetku 13 minimálně celkem 2 mil. Kč ročně (viz výsledovka + rezerva k realitě). Pokud volíme obnovovací interval majetku typu staveb cca 5 let. Tedy Kněževes potřebuje na obnovu dlouhodobého majetku alespoň 2 mil. Kč ročně. Graf 13: Vývoj běžných příjmů, provozního salda a staveb Kněževsi Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stavby (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Graf 14. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Kněževsi Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje Investice Zdroj: MFČR, 13 Města od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka). 17

20 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 Kněževes nemá finanční rezervu, řeší především krátkodobé řízení cash flow. Ke konci roku 213 měl městys krátkodobý finanční majetek (rezervu) cca 2,5 mil. Kč 14, která se ale zapojuje v roce 214 do krytí financování investic. Graf 15. Zůstatky na účtech a provozní saldo Kněževsi FINANČNÍ PROSTOR SAMOSPRÁVY (Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč) Zdroj:MF ČR, PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Finančním potenciálem městyse lze velmi hrubě orientačně vnímat hodnoty zůstatku na účtech k počátku roku a další likvidní finanční aktiva jako likvidní cenné papíry, zůstatky fondů spolu s provozním saldem po odpočtu splátek dluhů. Je to zjednodušeně řečeno určitá finanční akceschopnost městyse bez využití případných nových dluhů. Finanční potenciál městyse byl snížen o uhrazené splátky půjček a vysokým podílem oprav, což není nic negativního. Graf 16. Vývoj okamžitého finančního potenciálu Kněževsi OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech ke konci předchozího roku) rozpočet Zdroj:MF ČR, ARIS WEB 6M řádek 96, od roku 21 ÚFIS 1M účty

21 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 Městys má dlouhodobý dluh 15. Městys se zadlužil na investici do kanalizace. Celkový dluh bude ke konci roku 214 cca 2,4 mil. Kč. Bezpečná výše dluhů městyse Kněževes je právě na této úrovni, tedy cca 21 mil. Kč 16. Důležité je sdělení, že finance, tedy dluhy jsou pro obce momentálně velmi levné a když už dluhy, vyplatí se uvažovat o floatingových 17 sazbách, u kterých se obce mohou dost na úrok až,6 % p.a. 18, ale záleží na podmínkách, druhu, ručení, čerpání, fixaci úvěru apod. Městys právě to učinil, má velmi výhodný dluh a je v tomto ohledu velmi rozumný. Graf 17. Zůstatky dlouhodobých závazků a splátky Kněževsi Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč rozpočet rozpočet Zdroj: MFČR, Dlouhodobé pohledávky 19 městys nemá. 15 ARIS WEB 6M řádek 19 rozvahy, od roku 21 ÚFIS 1M (účty 462 až 471). 16 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z trendu provozního salda, trendu běžných příjmů a u daňových příjmů. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že město by mělo být schopné během pěti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě infrastruktury u menších obcí respektujeme ve výjimečných případech potřebu reálně dluh do max. 2 let bezpečně splatit. 17 tzv. režim volně pohyblivého kurzu (tzv. floating) vázaného na PRIBOR (Prague InterBank Offered Rate), což je pražská mezibankovní nabídková úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. 18 Per annum (lat.) ročně nebo za rok. 19 ARIS WEB 6M řádek 75, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 53 a 34 rozvahy. 19

22 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY Finanční zdraví městyse Kněževes je velmi dobré s tím, že finanční kondice je na výborné úrovni a stav financí horší velmi dobrý. Tabulka 5. Rating - hodnocení finančního zdraví městyse Kněževes Výborné Velmi dobré Dobré Dostatečné Nedostatečné Zdroj: Finanční kondice ANO Stav financí ANO- Silnými stránkami finanční kondice je provozní saldo a schopnost velmi pružně řídit běžné výdaje. Slabinami financí je, že městys má poměrně vysoký dluh. Obec je malá a investice do kanalizace značnou zátěží financí. Městys musí redukovat provozní výdaje a spíše docilovat úspor. Finance městyse ohrožují především vnější vlivy, zejména hrozba růstu provozních výdajů spolu s hrozbou poklesu příjmů (riziko poklesu státních dotací na školy, růst cen a stagnace ekonomiky ČR) a zatím aktuálně velmi nízká hrozba z růstu úroků z dluhů. Níže uvádíme SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 6. SWOT analýza financí obce (řazeno dle významu) Silné stránky Dobré provozní saldo Schopnost pružně reagovat v běžných výdajích Stabilní počet obyvatel stabilní příjmy Příležitosti Slabé stránky Dluh Ohrožení (rizika) Zavádění nových technologií snižujících provozní výdaje (zateplování, alternativní zdroje energie apod.) Růst cen vstupů a hrozba poklesu dotací státu na školská zařízení Využití dotací Rizika finanční nestability ČR 2 Zdroj: Stagnace běžných příjmů Růst úroků z úvěrů (hrozí jen v případě výraznějšího oživení ekonomiky. V ČR díky intervencím ČNB nehrozí do roku 216) 2 Rizika korunové měny, inflace a deficitů. 2

23 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ Městys Kněževes dostojí svým dosavadním závazkům. DEFINICE FINANČNÍHO POTENCIÁLU Městys Kněževes při dodržení rozpočtového u bude schopný ročně generovat cca 2,4 mil. Kč provozního salda, z toho městys potřebuje 1,4 mil. Kč na splátky dluhu a ideálně 2 mil. Kč na odpisy majetku (opravy a obnovu), nezbývají tedy žádné jiné zdroje a naopak bude tu tlak na nedostatek financí na obnovu majetku do doby, než se podaří splatit úvěr. Splacení úvěru se plánuje za 15 let v roce 229. Od roku 215 do roku 218 bude městys dle u schopný vygenerovat cca 9,6 mil. Kč z vlastních zdrojů (provozní saldo), s tím, že z toho je určeno: 5,6 mil. Kč na splátky dluhů, zbylé 4 mil. Kč bychom doporučili použít na obnovu dosavadního majetku městyse (odpisy). Potřeba je 2x vyšší, cca 2 mil. Kč ročně, tedy 8 mil. Kč za 215 až 218 by bylo vhodné nasměrovat do obnovy dosavadního majetku městyse. Strop bezpečného dluhu městyse byl prakticky dosažen, takže nové dluhy rozhodně nedoporučujeme. Strop bezpečné zadluženosti je cca 21 mil. Kč. PODMÍNKY A VÝCHODISKA PRO PLNĚNÍ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU Předpokladem pro plnění rozpočtového u je nebo lépe rozpočtový už v sobě zahrnuje: A. Splácení dluhu částkou 1,4 mil. Kč ročně (5,6 mil Kč za 4 roky); B. Zmrazení běžných příjmů a snížení běžných výdajů o 2,2 mil. Kč proti rozpočtu roku 214 tak, aby provozní saldo vždy dosahovalo 2,4 mil. Kč. Usazení běžných provozních výdajů na částce pod 12 mil. Kč za rok; C. Výhled nepočítá s novými dluhy. DOPORUČENÍ 1. Nepřekračovat limit zůstatku dluhu 21 mil. Kč. 2. Zajistit ově z provozního salda částku na odpisy 2 mil. Kč (obnova majetku městyse) ročně kumulovat ve Fondu obnovy majetku městyse a vydávat je plánovitě na obnovu majetku městyse. 3. Mít pojistky ve finančních opatřeních, které není nutné realizovat, ale je třeba je evidovat s ohledem na ohrožení, např.: 3.1. Redukce vybraných běžných výdajů, 3.2. Prodeje majetku apod. 21

24 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 PRAVIDLA PRO SESTAVOVÁNÍ ROZPOČTŮ Rozpočty obce by měly být zpracovávány s následujícími pravidly: 1. PRAVIDLO: STABILNĚ DOBRÝ TREND FINANCOVÁNÍ PROVOZU - Běžné příjmy rozpočtu by se měly střednědobě 21 vyvíjet lépe než běžné výdaje (nebo stejně). Městys nemůže výrazně hýbat příjmy, ale může ovlivnit výdaje. 2. PRAVIDLO: DOBRÝ PROVOZNÍ VÝSLEDEK za minimální hranici považujeme kladné provozní saldo alespoň 2 mil. Kč 22, ideální jsou 3 mil. Kč či 2 % běžných příjmů. Běžné příjmy musí dlouhodobě převyšovat běžné výdaje 23, s jistotou je třeba v krizi mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. 3. PRAVIDLO: DLUHY POD KONTROLOU - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je pro městys aktuálně 21 mil. Kč. Vyšší zůstatek dlouhodobého dluhu znamená zvýšené riziko, kdyby se naplnily hrozby. Podrobný rozpočtový uvádí tabulky (viz. Tabulka 8. Rozpočtový, Tabulka 1. Kumulovaný rozpočtový ). 21 Poslední 4 roky. 22 Jde o minimum. 23 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. 22

25 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ Dodržení u by mělo následující dopad do financí městyse. Graf 18. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového u Kněževsi Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Základní běžný účet v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč rozpočet Běžné příjmy v tis. Kč Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje rozp očet 215 výhl ed 216 výhl ed 217 výhl ed 218 výhl ed Zdroj: 23

26 tis. Kč Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 Tabulka 7. Výhled provozního salda Kněževsi Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) rozpočet tis. Kč CELKEM 214 až Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 3% 15% 13% -6% 22% 1% 17% 17% 17% 17% b Uhrazené splátky půjček c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) f Stavby (tis. Kč) ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda po úhradě f/5 > c splátek dluhů na krytí obnovy staveb NE NE NE NE % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ -3% -3% -2% 58% -15% -13% % % 1% % % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ 11% -16% % 94% -38% 11% -16% % 1% % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: Graf 19: Výhled provozního salda Kněževsi 4 25% 3 2% 2 15% 1 1% 5% -1 % -2-5% Zdroj: rozpočet PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 3% 15% 13% -6% 22% 1% 17% 17% 17% 17% 218-1% 24

27 tis. Kč Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 Graf 2. Výhled finančního krytí běžného provozu Kněževsi 25 Výhled finančního krytí běžného provozu Zdroj: rozpočet 215 Graf 21. Výhled okamžitého finančního potenciálu Kněževsi Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech ke konci předchozího roku) rozpočet Finanční potenciál zahrnuje od 214 kumulativně veškeré výdaje, o kterých bude volně rozhodovat samospráva (bez dluhů a dotací), ale včetně výdajů na odpisy, tedy opravy a obnovy majetku. Tzn. včetně doporučeného fondu oprav a investic. Podrobné informace rozpočtového u uvádí dále tabulky. 25

28 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 PŘÍLOHA 1. ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST S KOMENTÁŘEM Pro rozpočtový je výchozím rokem rok Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let. Důležité upozornění! Objem investic bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve u není s investičními dotacemi počítáno. Finanční potenciál je kumulován z přebytku provozního salda do finančních rezerv, což neznamená, že nemohou být využity na investice a opravy majetku. Provozní dotace na straně příjmů a výdajů působí neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo s výjimkou řízení cash flow v letech. Zpracovatel neplánoval kapitálové příjmy. Každý prodej majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti u příjmy. 24 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet 26

29 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 Tabulka 8. Rozpočtový městyse Kněževes ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový KNĚŽEVES Údaje rozpočet tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy ,1 1, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (srážková) , DPPO , DPPO za obce , DPH , až 135 Místní poplatky , Správní poplatky , Daň z nemovitostí , 11 2 Nedaňové příjmy ,2 12, Příjmy z vlastní činnosti a odvody , Přijaté sankční platby a vratky 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček 16 3 Kapitálové příjmy , 17 4 Přijaté dotace (transfery) , Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM ,5 68, Běžné výdaje ,1 84, Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné , Neinvestiční nákupy a související výdaje , Neinvestiční trans. soukr. subj , Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům ,9 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky 54 až 56 obyv Ostatní neinvestiční výdaje , Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) průměr 2 až / VÝDAJE CELKEM ,1 26,9 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,1 1, Běžné výdaje (provozní) Suma 215 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) ,1 34, 4 ř.3+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) ,8 34, 41 ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS-6M, od 21 ř. 84 až 88 ÚFIS 1M) Suma 215 až Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů ř.34-ř.36 (SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU) ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna ř.36+leasing Dluhová služba pol ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 1,64%,% 4,14% 9,93% 9,93% 9,86% 9,86% 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od rozvaha 21 ř ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od 21 ř. rozvaha 34 ÚFIS 1M) není návaznost 21 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (položka 18 ARIS - 6M, od 21 ř. 16 ÚFIS 1M) Suma 215 až 18 5 výsledovka FOND OBNOVY MAJETKU = ODPISY DLOUHODOBÉHO MAJETKU ř.43 - ř.5 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚR 21 Zdroj: 27

30 Rozpočtový Kněževes ČERVENEC 214 Tabulka 9. Rozpočtový Kněževse s pohledem na finance od roku 26 ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový KNĚŽEVES Údaje Daňové příjmy DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DPFO zvláštní sazba (srážková) DPPO DPPO za obce DPH až 135 Místní poplatky Správní poplatky Daň z nemovitostí Nedaňové příjmy Příjmy z vlastní činnosti a odvody Přijaté sankční platby a vratky 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček 16 3 Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné Neinvestiční nákupy a související výdaje Neinvestiční trans. soukr. subj Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky 54 až 56 obyv Ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) ř.3+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS-6M, od 21 ř. 84 až 88 ÚFIS 1M) Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů ř.34-ř.36 (SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU) ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna ř.36+leasing Dluhová služba pol ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 9,51% 9,72% 5,9% 4,29% 2,71%,% 1,64%,% 4,14% 9,93% 9,93% 9,86% 9,86% 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od rozvaha 21 ř ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od 21 ř. rozvaha 34 ÚFIS 1M) není návaznost rozvaha Stavby (položka 18 ARIS - 6M, od 21 ř. 16 ÚFIS 1M) FOND OBNOVY MAJETKU = ODPISY DLOUHODOBÉHO 5 výsledovka MAJETKU ř.43 - ř.5 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚR 21 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb.,*25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce 214 rozpočet tis.kč 218 Zdroj: 28