Rozpočtový výhled městyse Chudenice s analýzou financí a ratingem

Transkript

1 Rozpočtový výhled městyse Chudenice s analýzou financí a ratingem na roky 215 až 218 Obsahuje: analýzu financí městyse uzavřenou ratingem dle metody Cityfinance uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza) stanovení finančních možností městyse, včetně stropu bezpečné zadluženosti program stabilizace financí s nastavením ukazatelů rozpočtů a pravidel řízení finančního zdraví doporučení Číslovaná stránka 1 z 35

2 OBSAH ÚVOD... 3 Vybrané použité termíny... 4 Počet obyvatel... 4 Počet žáků... 4 Počet zaměstnanců... 4 Provozní saldo... 4 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ OBCE (RATING)... 5 Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating)... 5 Stav financí... 5 Finanční kondice... 5 Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví... 6 Úvod do finančního hospodaření... 7 Analýza... 9 Závěr finanční analýzy Doporučení ROZPOČTOVÝ VÝHLED Program stabilizace financí Doporučení Předpoklady pro plnění rozpočtového výhledu Navržení ukazatelů (pravidel) stability financí Dopady rozpočtového výhledu do financí PŘÍLOHA 1. ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST S KOMENTÁŘEM... 3 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Obrázky Tabulky Grafy KONTAKT Číslovaná stránka 2 z 35

3 Úvod Městys Chudenice (dále jen obec nebo Chudenice) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané jí zákonem č. 25/2 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový výhled se podle zákona vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Obsahem jde dokument nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového výhledu vymezených v 3 uváděného zákona. Zejména analyzuje vývoj financí, trendy a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení obce k financování cílů a věnuje se hrozbám s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál se také zabývá silnými stránkami a příležitostmi financí a dává doporučení. Výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového výhledu je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti obce, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost obce dostát svým závazkům. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby byl plněn a aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na změny financí, zákonů, aktuální ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na rekapitulaci hospodaření samosprávy. Výhodou rozpočtového výhledu je značná možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Ve výhledu je také stanovena strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilizaci a udržení finančního zdraví. Výhled se využívá jako pomocný nástroj rozpočtování zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Ke zpracování rozpočtového výhledu obce bylo použito zejména těchto zdrojů: skutečnost roku 214 a návrh rozpočtu obce na rok 215, účetní a finanční výkazy od roku 1997 (zejména výkazy FIN 2-12M), systém ARIS Web MF ČR (zejména výkaz ARIS 6M), systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 1M), Monitor státní pokladny ( vyhláška MF ČR č. 186 ze dne 25. srpna 214, o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů, upravená predikce výnosů daní na roky 215 až 218 využívající makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a ČSÚ. Obec může díky plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby plnil svou roli, měl by být rozpočtový výhled průběžně aktualizován. 1 2 až 5 let Číslovaná stránka 3 z 35

4 Vybrané použité termíny Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo Číslovaná stránka 4 z 35

5 Analýza finančního zdraví obce (rating) Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating) Použili jsme stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv dle metodiky Cityfinance, a.s., která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy založenou současně na hodnocení stavu financí a finanční kondice samosprávy. Jiné společnosti obvykle stanovují rating čistě softwarově bez posudku odborníka. Rating Cityfinance, a.s. vyhodnocuje nejen vstupy ze softwarových propočtů ukazatelů a trendů, ale stanovuje ho finanční specialista na samosprávy. Rating finančního zdraví může být v rozmezí výborné až nedostatečné. Tabulka 1. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví Výborné Velmi dobré Dobré Výborná finanční kondice a výborný stav financí. Nejhůře velmi dobrá finanční kondice a stav financí. Nejhůře dobrá finanční kondice a stav financí. Dostatečné Nejhůře dostatečná finanční kondice nebo stav financí. Nedostatečné Nedostatečná finanční kondice a zároveň stav financí. Zdroj: Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 2 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu. Finanční kondice Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je vývojový. 3 2 Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, stavu finanční obnovy majetku 3 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. Číslovaná stránka 5 z 35

6 Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví Předpokladem pro řízení financí s citem 4 je znalost vývoje, stavu trendu a potenciálu financí, poté lze stanovit finanční koncepci. Samospráva může získat ucelený pohled na finance obce pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí obce. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí obce a SWOT analýzu. Obrázek 1: Podstata řízení finančního zdraví obce dle Cityfinance Zdroj: Číslovaná stránka 6 z 35

7 Úvod do finančního hospodaření Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy 5 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém 6. Města, městyse a obce financují opravy a havárie, ale nevytváří většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje 7 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. 5 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. 6 Stejný problém řeší stát ve svých financích. 7 Tzn. kladné provozní saldo. Číslovaná stránka 7 z 35

8 Obrázek 2. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel VÝDAJE Provoz Počet žáků Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Místní poplatky Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Zhodnocení finančních rezerv Zdroj: Cityfinance a.s. Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - vše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia aktiv vč. kapitálu Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. Číslovaná stránka 8 z 35

9 Analýza Počet obyvatel 8 obce, na kterém závisí daňové příjmy, rostl do roku 21, od té doby stagnoval. Zvýšením počtu obyvatel o řád stovky obec krátkodobě zvýšila své příjmy o necelý cca 1 mil. Kč, za poslední 4 roky však ubylo obyvatel a obec přišla v bilanci této změny za poslední 4 roky o 25 tis. Kč ročně. Počet obyvatel byl v roce 213 celkem 749 a za poslední 4 roky poklesl. Co obyvatel, to aktuálně dokonce 12 tis. Kč daňových příjmů ročně. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Chudenic Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců rok Zdroj: MFČR, ČSÚ a Počet zaměstnanců 9, kteří mají v katastru obce místo výkonu práce byl celkem za 4 roky stagnující. Počet zaměstnanců docílil v roce 213 počtu Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. 9 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Číslovaná stránka 9 z 35

10 Tabulka 2. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Chudenic Počet obyvatel Počet zaměstnanců Počet žáků INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za průměr od let 21 Počet obyvatel 1,7 1,1 99,1 13,4 1, 1,6 1,1 99, 97,5 99,7 17,3 13,7 12,7 12,1 99,9 98,5 97, 99,4 Počet zaměstnanců 98,8 98,1 1, 93,2 111,5 95,3 72,5 112,2 98,8 91,5 122,7 95,7 94,3 11, DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY tis.kč roční průměr za poslední 4 roky Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Změnu počtu obyvatel v roce 211 (viz tabulka výše) má částečně a svědomí v tom roce Českým statistickým úřadem provedené sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (též užívána zkratka RUD ). Počet žáků 1 v zařízeních obce, coby zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od záleží část daňových příjmů. Celkem v roce 213 bylo ve školských zařízeních obce (školka) evidováno 25 žáků. Obci bylo z roku 212 na rok 213 převedeno do daňových příjmů podle počtu žáků 23 tis. Kč ovšem za současného zrušení dotací a příspěvků na žáka od státu i od obcí. Školská zařízení jsou značně závislá na dotacích státu. Běžně vychází v ČR, že žák 11 přijde veřejné finance na více než 5 tis. Kč na rok, z toho 4/5 platí stát a kolem 1/5 obce spolu se školou a rodiči (příjmy z družin, grantů apod.). Otázkou zůstává uplatnění odpisů do nákladů. Z výše uvedeného vyplývá v případě obce jen mírné vnější finanční riziko dané způsobem dotačního financování školství státem. 1 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. 11 Je jedno, jestli ve škole nebo ve školce. Číslovaná stránka 1 z 35

11 Vývoj celkové bilance ukazuje, že obec ročně hospodařila s příjmy nebo výdaji v objemu řádově od 11 do 95 mil. Kč. Tabulka 3. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Chudenic tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr za poslední 4 roky 1. Daňové příjmy 19, 91,7 92,2 12,8 129, 112,6 113,5 113,5 99,5 13, 111,5 129,4 81,8 124,6 97, 98,8 13,9 98,4 16,3 2. Nedaňové příjmy 117,3 8,6 11,4 19,3 98,3 11,2 77,4 142,1 7,4 149, 12,7 157,1 12,7 83,7 118,7 142,3 68,2 87,3 14,1 3. Kapitálové příjmy 194,9 12,3 3469,3 11, 1, ,7 45, 147,1 99, 24,3 243,6 148,4 99, 12,1 65,1 59, 61,7 1,8 49,2 4. Přijaté dotace 249,8 43,9 131,7 135,5 175,5 48,3 457,5 81,7 23,7 163,9 46,4 12,4 9,8 137,4 26,3 4,8 218,6 335,6 2,3 Příjmy celkem 114,1 74,3 158,7 82,3 125,8 92,9 162,6 114,6 68,1 285,2 68, 121,1 6,2 18,2 18,7 99,7 17,1 125,4 11,2 5. Běžné výdaje 12,8 73,2 111, 11, 132,7 99,9 164,8 92,8 75,2 98,3 98,7 129,8 17,5 114, 84,5 19,1 117,7 99, 12,5 6. Kapitálové výdaje 22,5 65,3 976,5 33,9 73,1 298,4 57,2 28,2 63,5 1113,4 136,1 65,3 8,3 258,7, 122,3 49,4 562,7 183,6 Výdaje celkem 115,2 72,6 177,4 77,8 121,8 121,8 135,7 16, 72,6 297, 126,1 78,7 42,3 132,6 85,4 112,5 98,5 164,2 115,2 tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr za poslední 4 roky 1. Daňové příjmy 19, 111,5 129,4 81,8 124,6 97, 98,8 13,9 98,4 16,3 2. Nedaňové příjmy 117,3 12,7 157,1 12,7 83,7 118,7 142,3 68,2 87,3 14,1 3. Kapitálové příjmy 194,9 243,6 148,4 99, 12,1 65,1 59, 61,7 1,8 49,2 4. Přijaté dotace 249,8 46,4 12,4 9,8 137,4 26,3 4,8 218,6 335,6 2,3 Příjmy celkem 114,1 68, 121,1 6,2 18,2 18,7 99,7 17,1 125,4 11,2 5. Běžné výdaje 12,8 98,7 129,8 17,5 114, 84,5 19,1 117,7 99, 12,5 6. Kapitálové výdaje 22,5 136,1 65,3 8,3 258,7, 122,3 49,4 562,7 183,6 Výdaje celkem 115,2 126,1 78,7 42,3 132,6 85,4 112,5 98,5 164,2 115,2 Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Číslovaná stránka 11 z 35

12 Obec přišla v důsledku hospodářské recese v roce 29 řádově o 2 mil. Kč na daňových příjmech. To výrazně negativně ovlivnilo hospodaření roku 29. Rozpočty obce byly od roku 21 do 214 výsledně schodkové -4,3 mil. Kč. Avšak od roku 26 do roku 214 činil kumulovaný deficit 32,1 mil. Kč. Celkově obec hospodařila rozpočtově na hraně a od roku 26 resp. 27 před sebou obec valila vlnu dluhů bez jejich snižování. Výdaje na úrocích přesáhli vysoce 1 mil. Kč a v současnosti dosahují cca 1,2 mil. Kč ročně. Správně by měla obec dosahovat dle zákona zásady dlouhodobé vyrovnaností rozpočtů a splácet dluh. Situaci značně komplikovaly a komplikují závazky plynoucí z dotací. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Chudenic Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Saldo příjmů a výdajů Zdroj: MFČR, Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Chudenic Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč Výdaje celkem Příjmy celkem Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 12 z 35

13 Rozpočtový výhled městyse Chudenice s analýzou financí a ratingem leden 215 Celkové příjmy a výdaje měly stagnační trend s tím, že v roce 23 vznikly obce s přenesenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem, což se obce netýkalo a v roce 25 se změnilo financování školství (odliv). Obec také v roce 27 realizovala investice do infrastruktury a v tom roce měla vyšší výdaje a realizovaly se zde závazky související s dotacemi. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Chudenic Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Struktura příjmů obce byla velmi stabilní a jejich stabilita dle očekávání vzrostla především novelou RUD v roce 213, kdy došlo k posílení daňových příjmů. Finance obce ovlivňovaly silně dotace, které zapůsobili zejména v letech 26 až 28 a nyní od roku 214 opět. Nedaňové příjmy obce ve výši cca necelé 4 mil. Kč ročně pocházely především z oblastí navázaných na pronájmy bytů, odpadové hospodářství a další ekonomickou činnost apod. Ve většině oblastí, vyjma ekonomické činnosti (která se do rozpočtu promítá svým výsledkem) musíme zohledňovat také značné požadavky na výdaje obce. Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Chudenice po novele RUD účinné od podílejí na hlavních sdílených daňových příjmech Na čem závisí sdílené daňové příjmy konkrétně Počtu žáků 2,8% Počtu obyvatel přepočtenéh o koeficientem 68,9% Započtené výměře katastrálního území 14,9% Prostého počtu obyvatel 13,4% Zdroj: Číslovaná stránka 13 z 35

14 Daňové příjmy představovaly po změnách cca 1/2 příjmů a jejich váha, výrazně vzrostla. Podle RUD závisí daňové příjmy obce na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených předchozím grafem (u každé obce je to jinak). Vedle počtu obyvatel je tu také od roku 213 nový vliv počtu žáků. Daňové příjmy obce v roce 29 zaznamenaly velmi značnou újmu světovou finanční krizí a do roku 212 stagnovaly a nedosáhly původní výše roku 28. Novela RUD situaci v roce 213 vylepšila, ale součástí daňových příjmů se staly příspěvky na žáky. Rok 214 dle našeho předpokladu dokázal, že je nutné nadále finance obce plánovat s velkou opatrností k příjmům. Obec více podléhá vnějším vlivům daňových změn. Ty udává vláda a vnější ekonomické prostředí. 12 Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Chudenic Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč Zdroj:MF ČR, Vyšší vazba obce na daňové příjmy sice posílila stabilizaci příjmů, ale obec značně ovlivňují dotace a finance podléhají více makroekonomickému vývoji v ČR a změně počtu obyvatel. Mezi daňovými příjmy převažují ty sdílené se státním rozpočtem, tedy závislé na změnách daných Parlamentem a ekonomickými trendy. Lze proto uvést riziko stagnace výnosů daňových příjmů po roce 214 v případě Chudenic posílené úbytkem obyvatel. 12 Míněno např. změnu DPH vznikem třetí sazby a zrušení poklesu základní sazby, dále zhoršování podmínek pro živnostníky a omezování paušálů, růst administrativní zátěže, snižování přímých daní méně produktivním skupinám obyvatel na úkor střední vrstvy a omezování podnikání. Budování sociálně slabší vrstvy, zanedbávání státní infrastruktury a perzekuce podnikatelů škodí obcím v celé ČR. Zvyšování státních výdajů na dávky, nezaměstnané a důchodce. Finanční znevýhodnění práce a podnikání, progresivní zdaňování manažerů firem odvádí manažery do zahraničí, zvyšování nepřímých daní spotřebních zatěžuje spotřebitele a klesají obraty producentů, na kterých obce neparticipují, ale ze zvyšování sociálního a zdravotního pojištění a nákladů, růstu nákladů státního dluhu obce rozhodně netěží nic dobrého atd. (poz. jde o názor zpracovatele) Číslovaná stránka 14 z 35

15 Graf 7: Struktura daňových příjmů Chudenic Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč Vývoj struktury daňových příjmů % 8% 6% 4% 2% % DZN POPLATKY DPH DPPO DPFO Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: Stabilní a téměř jistá základna příjmů obce je někde na úrovni 13 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů obce. Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů Chudenic Mimořádné příjmy v tis. Kč Zdroj: MFČR, Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): Číslovaná stránka 15 z 35

16 Rozpočtový výhled městyse Chudenice s analýzou financí a ratingem leden 215 Mimořádné příjmy obce celkem od roku 21 do roku 214 dosáhly výše 8,8 mil. Kč investiční dotace (z toho 6 mil. Kč rok 214 a v roce 215 je očekáváno dalších téměř 7 mil. Kč) a 3,7 mil. Kč kapitálových příjmů. Obec tedy získala od roku 21 do roku 214 celkem 12,5 mil. Kč mimořádných příjmů. Obec vždy veškeré mimořádné příjmy investovala, jak vidno z grafu. Celkem od roku 21 do roku 214 obec investovala 26,2 mil. Kč. Graf 9. Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje Chudenic Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč Mimořádné příjmy Kapitálové výdaje: Zdroj: MFČR, Výdaje obce vykazovaly celkem značnou výši investic. Běžné výdaje obec bohužel také nedržela zrovna na uzdě. Tento mix spolu s vysokou výší závazků a jejich (ne)splácení (rozuměj nesnižování) způsobil složitou situaci. Graf 1. Vývoj struktury výdajů Chudenic Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok Zdroj: MFČR, rok Chudenice mají zámek a kulturní stavby, které silně zatěžují finance obce. Riziko investiční pasti se bohužel Chudenic týkalo. Do budoucna je třeba vnímat, že pro finance mnohých měst a obcí je obecně riskantní strategie Číslovaná stránka 16 z 35

17 budování nového majetku, i když z dotací, který vyvolává tlak na výdaje 13 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může někdy projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Mnohá města i obce si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Nejen malé obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti a často závisí na dotacích a dluzích. Graf 11. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Chudenic Běžné příjmy a běžné výdaje v tis. Kč Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Zdroj: MFČR, Kladně lze hodnotit to, že obec hospodařila vždy z finančního hlediska provozních výdajů s ohledem na běžné příjmy, ovšem záporně hodnotíme to, že obec podcenila vliv celkových závazků. 13 Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, komunikace apod., která je nezbytná. Číslovaná stránka 17 z 35

18 Rozpočtový výhled městyse Chudenice s analýzou financí a ratingem leden 215 Graf 12. Roční změny běžných výdajů a běžných příjmů Chudenic Roční změny běžných příjmů a běžných výdajů v tis.kč ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Pro finance obce byla oslabující každá situace, při které by se běžné příjmy vyvíjely hůře než běžné výdaje za předpokladu, že by tato situace přetrvala. Graf 13. Podrobnější vývoj běžných výdajů Chudenic Neinvestiční nákupy v tis. Kč Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč rok Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům v tis. Kč rok Neinvestiční transfery obyvatelstvu v tis. Kč rok rok POZ. V roce 25 se změnily toky financí na školství a v roce 212 se změnilo vyplácení sociálních dávek. Velké poklesy příjmů a výdajů v těchto letech neovlivnila samospráva. Zdroj: MFČR, V roce 25 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům a v roce 212 se přesunuly sociální transfery, ale to se Chudenic netýkalo, viz graf. Riziko růstu běžných výdajů je u Chudenic především na straně neinvestičních nákupů. Číslovaná stránka 18 z 35

19 Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce, městyse nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy obce označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu obce, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které obci ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku obce, pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu obce a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Obec nikdy neměla dobré provozní saldo. V roce 212 nejvyšších dosažených 3,2 mil. Kč představovalo malinko lepší hodnotu než republikový průměr všech měst a obcí v ČR. Celkem se od roku 212 do roku 214 provozní saldo o 1,7 mil. Kč zhoršilo, a to navzdory tomu, že novelou RUD si obec Chudenice v roce 213 o cca 2 mil. Kč polepšila na příjmech. Úroveň 1,4 mil. Kč (rok 214) je silně podprůměrná, obec by měla docilovat optimálně 5 mil. Kč, nebo minimálně 4 mil. Kč. V opačném případě by nastaly problémy se splácením závazků obce. Graf 14. Vývoj provozního salda Chudenic Provozní saldo v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 19 z 35

20 Tabulka 4. Vývoj provozního salda hospodaření Chudenic tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) Běžné výdaje (provozní) Uhrazené splátky půjček PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 3% 11% -9% 4% 14% 2% 6% 1% 2% 22% 14% 1% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 16% 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Z hlediska vývoje finančního prostoru samosprávy (provozního salda) se jednalo o: DOBRÝ ROK ŠPATNÝ ROK DOBRÝ ROK DOBRÝ ROK DOBRÝ ROK ŠPATNÝ ROK ŠPATNÝ ROK Vysvětlení pojmů: Dobrý rok = finanční prostor samosprávy se zvětšil, tedy běžné příjmy se vyvíjely lépe než běžné výdaje (špatný rok = opak) DOBRÝ ROK DOBRÝ ROK ŠPATNÝ ROK ŠPATNÝ ROK Zdroj: Graf 15: Provozní saldo a stav na bankovních účtech Chudenic Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Zdroj: MFČR, POZ. vyšší splátky v roce 214 jsou součástí investiční dotace, a proto nejsou součástí běžných příjmů. Jinak řečeno větší část splátky úvěru obsahuje dotace. Majetek Chudenic, přesněji jen stavby, lze hrubě odhadovat na 1 mil. Kč (záleží, jak zohledníme data rozvahy versus realitu, tedy reálné hodnoty i z hlediska náročnosti oprav, stavu objektů atd.). Velmi orientačně obec potřebuje na odpisy dlouhodobého majetku (staveb) alespoň 2 mil. Kč 14 ročně (dle účetnictví 1,7 mil. Kč) pouze na stavby (samotné odpisy 14 Samosprávy od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají správně sloužit k refinancování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z výsledovky. Číslovaná stránka 2 z 35