Rozpočtový výhled statutárního města DĚČÍN s analýzou financí města

Transkript

1 22. května 211 Zpracováno dne Rozpočtový statutárního města DĚČÍN s analýzou financí města na roky 214 až 218 Obsahuje: analýzu financí města uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza financí) posouzení finančního zdraví města stanovení finančních možností města doporučený strop bezpečné zadluženosti návrh pravidel pro sestavení rozpočtů města doporučení Ing. Luděk Tesař, mobil: , ludek.tesar@cityfinance.cz

2 OBSAH ÚVOD... 1 ANALÝZA FINANCÍ... 2 ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ... 2 ANALÝZA... 4 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA... 2 PODMÍNKY A VÝCHODISKA PRO PLNĚNÍ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU... 2 DOPORUČENÍ... 2 PRAVIDLA PRO SESTAVOVÁNÍ ROZPOČTŮ DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ MĚSTA ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ KOMENTÁŘ K TABULKÁM VÝHLEDU PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA - TABULKA PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY TABULKY GRAFY ZPRACOVATEL... 3 KONTAKT... 3

3 ÚVOD Statutární město Děčín (dále jen město nebo Děčín) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 25/2 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obsahem jde dokument nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového u uváděných v 3 uváděného zákona. Zejména analyzuje vývoj financí, trendy a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení města k financování cílů a uvádí možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření a zabývá se silnými stránkami a příležitostmi v oblasti financí. Výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového u je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a rekapitulovat pravidelně hospodaření samosprávy, právě zejména s ohledem na rizika a příležitosti financí. Výhodou rozpočtového u je velká možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Na základě u je možné připravit včas strategii hospodaření a financí. Výhled se využívá zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Rozpočtový se vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Ke zpracování rozpočtového u města bylo použito zejména těchto zdrojů: skutečnost roku 212 upravený rozpočet města na rok 213 a harmonogram splátek úvěru výkazy plnění rozpočtu FIN 2-12M systém ARIS Web MF ČR (zejména ARIS 6M) systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 1M) upravená predikce výnosů daní na roky 214 až 218 vyhláška MF ČR č. 264 ze dne 23. srpna 213, o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů aktuální makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a ČSÚ Město může díky plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby plnil svou roli, měl by být rozpočtový každý rok aktualizován. 1 2 až 5 let 1

4 ANALÝZA FINANCÍ Předpokladem pro řízení financí města s citem 2 a stavu financí. je znalost vývoje, trendu Stanovit správně finanční koncepci a znamená především znát trendy a stav financí, příležitosti a ohrožení. Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry. Následně ve u navrhneme doporučení, která může samospráva města využít dle svého uvážení. ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají 2 2

5 zahrnuty výdaje na odpisy 3 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém 4. Města, městyse a obce financují opravy a havárie, ale nevytváří většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje 5 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Obrázek 1. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel VÝDAJE Provoz Počet žáků Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Zhodnocení finančních rezerv Zdroj: Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - vše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia kapitálu Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 3 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. 4 Stejný problém řeší stát ve svých financích. 5 Tzn. tzv. kladné provozní saldo. 3

6 ANALÝZA Počet obyvatel 6 města, na kterém závisí daňové příjmy, klesl. Počet obyvatel byl v roce 212 celkem Od roku 1997 ubylo ve městě obyvatel. To znamená aktuálně na daňových příjmech ročně o cca 32 mil. Kč (-6%) méně, než kdyby mělo město původní počet obyvatel. Co obyvatel, to řádově 11,4 tis. Kč daňových příjmů za rok. Město dlouhodobě průměrně přichází o 2 obyvatel ročně a tím cca o 2,3 mil. Kč na daňových příjmech. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na katastru Děčína Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě 6 Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců rok Zdroj: MFČR, ČSÚ a Počet zaměstnanců 7, kteří mají na katastru Děčína místo výkonu práce byl od roku 29 stabilní. V roce 212 mělo místo výkonu práce na katastru města zaměstnanců. Tento údaj má na příjmy města minimální vliv a je významný ze sociálního hlediska. 6 Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. 7 Vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 4

7 Počet žáků 8 v zařízeních města coby zřizovatele je údaj, na kterém po novele RUD od záleží část daňových příjmů. Celkem v roce 212 bylo ve školských zařízeních města evidováno žáků. Městu bylo z roku 212 na rok 213 převedeno z dotací do daňových příjmů podle tohoto nového kritéria cca 47,8 mil. Kč (cca 7,6 tis. Kč na žáka) za současného zrušení dotací a příspěvků na žáka od státu i obcí. Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Děčína Počet obyvatel Počet zaměstnanců Počet žáků INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr od 26 Počet obyvatel 99,6 99,7 99,7 1,4 1, 98,1 99,8 99,5 1,1 1,6 1,7 99,6 1, 98,9 97,3 1, 99,6 Počet zaměstnanců 98,9 97,8 99,4 97,6 98,6 12,9 99,5 98,5 93,9 97,5 14, 96,9 99, DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY V tis. Kč roční průměr za 14 let tis.kč Změna počtu obyvatel -199, Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel -1885, Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, 8 Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. 5

8 Vývoj celkové bilance obce ukazuje, že město hospodařilo za uplynulých 13 let s příjmy 13,2 mld. Kč a s výdaji 13,4 mld. Kč. Za posledních 5 let se příjmy vyvíjely trochu lépe než výdaje, avšak s velkým vlivem dotací. Tabulka 2. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Děčína tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr za posledních 5 let 1. Daňové příjmy 12,7 133,3 1,6 111,5 17, 18,5 1,7 18,9 11,1 88,8 14,4 99, 99,6 98,6 2. Nedaňové příjmy 94,4 87,7 17,5 72,2 42,7 129,1 84, 122,6 118,3 72,3 13,7 89,2 96,7 96, 3. Kapitálové příjmy 17,4 49,2 81,9 58,5 82,3 126,8 35,6 94,2 483,3 13,6 47,2 73,6 84,7 14,5 4. Přijaté dotace 17,4 14,6 153,5 144,5 87,9 57,4 128, 18,7 1,6 17, 18,7 16,7 23,9 1,2 Příjmy celkem 99, 88,3 17,4 17,3 92,7 9,6 97,5 18,5 119,2 79,2 14,2 122,7 6,3 97,1 5. Běžné výdaje 99,5 18,7 111,8 122,4 9,4 76,3 113,2 115,3 16,4 96,9 95,7 1,5 65,5 93, 6. Kapitálové výdaje 19,9 157,4 7,6 5,9 57,5 211,8 69,8 167,4 62,5 16,7 236,7 134,4 41,2 116,3 Výdaje celkem 98,2 12,2 99, 16,5 86,9 85,8 15,7 121,2 99,5 97,9 11,9 18,3 58,6 95, POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Zdroj: MFČR, ČSÚ a Hlavní finanční mezníky od roku 2 s dopadem do financí Děčína bychom definovali tyto: 1. Finanční mezníky do roku 2. Měli bychom se také krátce zmínit o prodeji akcií a podílů, které převedl na město stát. Město prodávalo tyto akcie a podíly v roce 1999 a novela tzv. RUD pozitivní dopad cca 1 mil. Kč. Velmi pozitivní dopad na příjmy města měla novela zákona o Rozpočtovém určení daní (tzv. RUD, zákon č. 243/2 Sb.) ukončení činnosti okresních úřadů negativní dopad do financí. Kompetence okresního úřadu přešly na město a na kraj. Na základě této fáze reformy veřejné správy od roku 23 město disponuje dotacemi na přenesený výkon státní správy. Dotace však pokrývají náklady na přenesený výkon státní správy pouze sporadicky. Navíc od té doby na město stát převáděl a převádí další povinnosti bez odpovídajících financí. Hospodaření města od roku 22 zkresluje financování přeneseného výkonu státní správy. 6

9 4. 25 změna financování školství z dotací pouze optický dopad na finance. Došlo ke změně finančního toku dotací do školství, které již od té doby neplynou přes rozpočet města. Projevilo se to jen opticky, výrazným poklesem dotačních transferů /29 světová finanční krize negativní dopad cca 9 mil. Kč. Město vycházelo z prognóz MF ČR a počítalo s růstem daňových příjmů více než 8%. Místo toho se stal v roce 29 realitou 11% propad, tedy pokles daňových příjmů o 66,6 mil. Kč! Město také prodalo v roce 28 podíl v Technických službách města Děčín Značné zadlužení města. Důvodem jsou vysoké požadavky na investice v rámci realizace IPRM (Integrovaného plánu rozvoje města) tlačí město do dluhů a kladou větší požadavky na budoucí výdaje na údržbu (odpisy) a provoz. Město nemá kde brát. Město vypracovalo finanční plán na financování IPRM Změna financování sociálních dávek. Pokles běžných příjmů i výdajů města v roce 212 řádově o 26 mil. Kč byl dál převážně odlivem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce. Tím vzrostl podíl provozního salda na běžných příjmech z 5 na 9%. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Děčína Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Saldo příjmů a výdajů Zdroj: MFČR, Rozpočty města byly z dlouhodobého hlediska deficitní. Největší deficity vznikly od roku 29. Deficitní tlaky jsou umocňovány především realizací IPRM a kofinancováním dotací v kombinaci se stále poměrně drahým provozem. 7

10 ROZPOČTOVÝ VÝHLED DĚČÍN ZÁŘÍ 213 Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Děčína Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč Výdaje celkem Příjmy celkem Zdroj: MFČR, Od změny financování školství v roce 25 byly celkové příjmy a výdaje progresivní se znatelnou stagnací příjmů v roce 29. Výkyvy způsobovaly především dotace. Rok 212 je ovlivněn odlivem sociálních transferů. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Děčína Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč 1% 9% 8% Vývoj struktury příjmů v % 4. Přijaté dotace % 6% 5% 4% 3% 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 2 2% 1% % 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Struktura příjmů města se stabilizovala především přesunem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce. Vzrostl podíl daňových příjmů města a na struktuře příjmů mají obzvláště velký význam nedaňové příjmy z pronájmů bytů. 8

11 Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde na úrovni 6 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů města. Nedaňové příjmy města ve výši cca 25 mil. Kč pocházely především z oblasti navázané na pronájmy a další vlastní činnost. Jejich potenciál je slabý. Daňové příjmy představovaly v roce 212 cca 3/4 všech příjmů města a jejich význam vzrostl v neprospěch dotací již uváděným odlivem sociálních transferů z rozpočtu města na úřady práce. Dominantní vliv daňových příjmů zakládá riziko stagnace s úbytkem obyvatel a rizikem stagnace ekonomiky ČR. Podle novely RUD závisí daňové příjmy města na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených následujícím grafem. Vedle počtu obyvatel je tu také nový a značný vliv počtu dětí a žáků. Město sice obdrží novelou RUD cca 7,6 tis. Kč na žáka, ale nejedná se o nové zdroje, ale o podíl města dle nového kriteria městu však novelou RUD současně klesl velikostní koeficient, který zohledňoval velikost města a došlo k odlivu dávek a dotací na žáky. Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Děčín novelou RUD podílí na hlavních sdílených daňových příjmech od % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Na čem závisí sdílené daňové příjmy Započtené výměře katastrálního území Počtu dětí a žáků navštěvujících školy Prostého počtu obyvatel Počtu obyvatel přepočteného koeficientem Zdroj: Daňové příjmy města stagnují a také nadále je nutné připravit město spíše na stagnaci daňových příjmů od roku 214 danou dosud nepříznivým vývojem ekonomiky ČR a v případě Děčína posílenou úbytkem počtu obyvatel. Po odpočtu finančního vlivu počtu žáků (objem cca 48 mil. Kč) budou daňové příjmy Děčína oproti roku 28 v roce 213 zřejmě cca o 75 mil. Kč nižší. Město Děčín je oproti roku 28 ročně o cca 75 až 8 mil. Kč slabší nepříznivým vývojem ekonomiky ČR a vývojem počtu obyvatel a tyto finance městu samozřejmě znatelně chybí. 9

12 Město bude více než dosud podléhat makroekonomickému vývoji v ČR a změně počtu svých obyvatel, a to proto, že poklesl význam dotací a vzrostl význam daňových příjmů. Mezi daňovými příjmy převažují ty sdílené se státním rozpočtem, tedy závislé na změnách daných Parlamentem a ekonomickými trendy. Lze proto uvést riziko poklesu výnosů daňových příjmů po roce 213. Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Děčína 7 Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč Zdroj:MF ČR, Graf 7: Vývoj mimořádných příjmů Děčína MIMOŘÁDNÉ PŘÍJMY V tis. Kč Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): Zdroj: MFČR, 1

13 ROZPOČTOVÝ VÝHLED DĚČÍN ZÁŘÍ 213 Město získávalo velice efektivně mimořádné příjmy. Celkem od roku 23 do roku 212 získalo město 463 mil. Kč investičních dotací a 762 mil. Kč kapitálových příjmů. Město tedy získalo od roku 23 do roku 212 celkem 1225 mil. Kč mimořádných příjmů, což je 24 tis. Kč na obyvatele. Značné je v budoucnu riziko dluhů a stagnace majetku města. Město bylo investičně aktivní. Zvýšená investiční aktivita města byla většinou spojená s vazbou na dotace, jinak ve výdajích města převažovaly provozní výdaje. Výrazné snížení běžných výdajů způsobily změny bez vlivu města v roce 25 změna financování školství a v roce 212 již uváděný odliv sociálních dávek. Graf 8. Vývoj struktury výdajů Děčína Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok rok Zdroj: MFČR, Město za posledních 1 let investovalo 1,6 mld. Kč, tedy celkem téměř 32 tis. Kč na každého obyvatele. Pro finance měst a obcí je obecně riskantní strategie budování nového majetku, který vyvolává tlak na výdaje 9 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může někdy projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Mnohá města i obce si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, 9 Výjimku tvoří nezbytná infrastruktura např. typu komunikace, vodovody a kanalizace, která je nezbytná. 11

14 spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Nejen malé obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti a často závisí na dotacích a dluzích. Graf 9. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Děčína 1 1 BĚŽNÉ PŘÍJMY A BĚŽNÉ VÝDAJE V tis. Kč Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Zdroj: MFČR, Na předchozím grafu je vidět jednak výpadek běžných příjmů v roce 29, ale zejména pak vysoký podíl běžných výdajů. Běžné výdaje do jisté míry zkreslovaly podle našeho názoru dotace, kdy mnoho výdajů souvisejících s dotací může mít charakter běžných výdajů, ale zásadní je fakt, že město nemělo na financování svého provozu z běžných příjmů. 12

15 ROZPOČTOVÝ VÝHLED DĚČÍN ZÁŘÍ 213 Graf 1. Roční změny běžných výdajů a běžných příjmů Děčína ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ v tis.kč ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Pro finance města je zbytečně oslabující každá situace, kdy běžné výdaje rostly více než běžné příjmy, vyjma větších oprav majetku města. Finance města více než vysoký podíl běžných výdajů ohrožuje kombinace vysokých finančních nároků na provoz (na velikost města až příliš široký rozsah služeb) a budování nového majetku (investice). Graf 11. Podrobnější vývoj běžných výdajů Děčína NEINVESTIČNÍ NÁKUPY v tis. Kč PLATY, POJISTNÉ A VÝDAJE ZA PRÁCI v tis. Kč rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNOPRÁVNÍM SUBJEKTŮM v tis. Kč rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY OBYVATELSTVU v tis. Kč rok rok Zdroj: MFČR, V roce 25 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům a v roce 212 se přesunuly sociální transfery na 13

16 tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED DĚČÍN ZÁŘÍ 213 úřady práce. Riziko růstu běžných výdajů je u Děčína rovnoměrně rozprostřené. Přesto, že Děčín přijal úsporná opatření, stále to není vzhledem k závazkům města dostatečné. Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy obce označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu obce, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které obci ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku obce, pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu obce a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Graf 12. Vývoj provozního salda Děčína % 8% 6% 4% 2% % -2% -4% -6% rozpoč et po změná ch PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech -6% 1% 9% 6% % -3% -4% 5% 5% 9% 1% -8% Zdroj: MFČR, Provozní saldo města je příliš nízké (nejlépe pouhých 9% na běžných příjmech, za ČR je průměr 2%) a je mrzuté, že rozpočet roku 213 byl postaven správně podle pravidel, ale rozpočtové změny způsobily, že není dost financí z provozního salda na splátky dlouhodobých dluhů! 14

17 tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED DĚČÍN ZÁŘÍ 213 Z provozního salda město bude potřebovat od roku 214 splácet ročně nadále 2 mil. Kč na splátky dluhu a dalších 49 mil. Kč 1 (odpisy majetku - údaj výsledovky) ročně potřebuje město na obnovu svého majetku, tedy na opravy a investice dosavadního majetku. Majetek Děčína, přesněji jen stavby, lze hrubě odhadovat na 2,5 mld. Kč (záleží, jak zohledníme data rozvahy versus realita). Velmi orientačně potřebuje město reálně na opravy a obnovu majetku více než 5 mil. Kč ročně. Tabulka 3. Vývoj provozního salda hospodaření Děčína tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) Běžné výdaje (provozní) Uhrazené splátky půjček PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 9% 6% % -3% -4% 5% 5% 9% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: Graf 13: Vývoj běžných příjmů, provozního salda a staveb Děčína Zdroj: MFČR, Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stavby (tis. Kč) Města od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají správně sloužit k refinancování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z výsledovky. 15

18 tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED DĚČÍN ZÁŘÍ 213 Graf 14. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Děčína Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje Investice Zdroj: MFČR, Město finanční rezervy dříve rozpustilo. Ke konci roku 212 byla na základním běžném účtu rezerva cca 52 mil. Kč 11. Finančním potenciálem města lze poté vnímat hodnoty zůstatku na účtech, finanční aktiva jako cenné papíry, zůstatky fondů k danému datu spolu s provozním saldem po odpočtu splátek dluhů. Je to zjednodušeně jakási finanční akceschopnost města bez využití případných nových dluhů. Graf 15. Zůstatky na účtech a provozní saldo Děčína PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) rozpočet po změnách 11 ARIS WEB 6M řádek 96, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 87 a 88 rozvahy. 16

19 Graf 16. Vývoj finančního potenciálu Děčína OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech v tis. Kč) rozpočet po změnách Zdroj:MF ČR, Finanční potenciál města srazila do roku 29 kombinace nepříznivých faktorů. Předně rozpouštění finančních rezerv z prodejů majetku do provozních výdajů, tím neúměrné prodražení provozu města a dále dopad světové finanční krize, úbytek počtu obyvatel spolu se stagnací ekonomiky po roce 29 a současně investice do IPRM dílo jen dokončily. 17

20 Město muselo na zajištění IPRM přijmout v roce 21 úvěr. Město mělo k zůstatek 339 mil. Kč dluhů 12. Bezpečná výše dluhů je někde na úrovni 21 mil. Kč 13. Graf 17. Zůstatky dlouhodobých závazků a splátky Děčína Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč rozpočet po změnách Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od 21 ř ÚFIS 1M) Uhrazené splátky dlouhodobých půjček Zdroj: Dlouhodobé pohledávky 14 představují zanedbatelnou částku a nehrají proto dosud roli ve finančním plánování města, ale je třeba sledovat úroveň placení nájmů, protože pokud se zhorší ekonomická situace obyvatel vlivem politiky státu, mohlo by se zvýšit riziko výskytu neplatičů. 12 ARIS WEB 6M řádek 19 rozvahy, od roku 21 ÚFIS 1M řádek Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z trendu provozního salda, trendu běžných příjmů a u daňových příjmů. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že město by mělo být schopné během pěti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do 1 let bezpečně splatit. 14 ARIS WEB 6M řádek 75, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 53 a 34 rozvahy. 18

21 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY Finanční kondice města je vhledem k potřebě splácet dluh slabá a stav financí není dobrý. Největšími slabinami financí Děčína jsou dluhy a nízké provozní saldo. Děčín potřebuje ročně 2 mil. Kč na splátky dluhů a dalších cca 5 mil. Kč ročně na odpisy (opravy a investice do dosavadního majetku), tedy celkem cca 7 mil. Kč, ale z provozního salda od 6 mil. Kč (rozpočet 213) do 59 mil. Kč (skutečnost 212) splácí dluh a odpisy stále nejsou pokryty. Těmito vlivy má město fakticky nulový finanční potenciál pro investice do nového majetku bez nutnosti zanedbat majetek v minulosti vybudovaný. Finance města ohrožuje nadále kombinace vysokých finančních nároků na provoz (na velikost města až příliš široký rozsah výdajů a služeb), úbytek obyvatel a stagnace ekonomiky město připravila od roku 28 o cca 75 mil. Kč ročně a proto je riskantní v současné finanční situaci města budovat nový majetek (investice). Roste riziko dalšího dluhu, což by bez přijetí opatření mohlo znamenat vážné komplikace nejen zanedbávání dosavadního majetku, ale ohrožení schopnosti splácet dluh. Níže uvádíme SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 4. SWOT analýza financí města (řazeno dle významu) Silné stránky Poměrně dobře predikovatelné příjmy Dobrý trend provozního salda od 21 až na rozpočet 213 Určitá finanční rezerva pro řízení cash flow Slabé stránky Dluh Nedostatek financí na odpisy (odpisy jsou cca 5 mil. Kč ročně, což s velkou jistotou ročně do větších oprav majetku města neputuje) Nízké provozní saldo, pouze 9% běžných příjmů v roce 212. Není významnější majetek k prodeji. Příležitosti Udržení a posílení finanční kondice přijetím série opatření. Ohrožení (rizika) Úbytek obyvatel s průměrným dopadem min. -2 mil. Kč ročně do daňových příjmů. Stagnace běžných příjmů vlivem stagnace ČR a redukcí dotací Růst běžných výdajů Dluhy 19

22 DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA Zdůrazňujeme radost nad výsledkem roku 212 a zároveň vyjadřujeme obavy nad plněním závazků města v budoucnu. Rozpočtový z roku 211 byl naplněn na straně příjmů velmi přesně a překonán ve výsledcích roku 212. Rozpočet 213 byl přijat sice v souladu s doporučeními a pravidly, ale rozpočtové změny přijaté samosprávou jsou v rozporu s doporučením a pravidly rozpočtového u z roku 211. Je třeba důrazně přehodnotit jakékoliv další projekty a nebudovat nový majetek, jinak může být město reálně ohroženo platební neschopností. Při dodržení u je očekáván finanční potenciál města po úhradě splátek dluhů od roku 214 do roku 218 ve výši 166 mil. Kč (tj. cca 3 až 35 mil. Kč ročně), ale město potřebuje ročně 5 mil. Kč na opravy a obnovu dosavadního majetku. PODMÍNKY A VÝCHODISKA PRO PLNĚNÍ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU Předpokladem pro plnění rozpočtového u je: A. Redukce běžných výdajů v letech 214 až 218 o celkem 67 mil. Kč oproti rozpočtu 213. B. Výhled počítá s redukcí běžných příjmů v letech 214 až 218 o celkem 14 mil. Kč. C. Výhled obsahuje splácení dluhů města v celkové výši úmoru dluhu v letech 214 až 218 o 119 mil. Kč DOPORUČENÍ 1. Je třeba důrazně přehodnotit jakékoliv další projekty a nebudovat nový majetek. 2. Rozpočtové změny přijímat tak, aby rozpočet po úpravách plnil přijatá pravidla. 3. Deklarovat zodpovědný přístup k dosavadnímu majetku. Zajistit větší opravy dosavadních staveb města systémovým opatřením, které spočívá ve zřízení fondu oprav a investic s celkovou roční alokací 25 mil. Kč 15. Fond by měl mít stanovena následující pravidla: 3.1. Pravidla tvorby fondu 3.2. Zajištění fondu před finančními riziky a zhodnocení financí 15 Jde o minimální částku 5% odpisů 2

23 3.3. Pravidla čerpání fondu napojit na vytvořený Plán oprav a investic (po konsolidaci majetku) Tím dojde k zajištění obnovy dosavadního majetku města. 4. Mít pojistky ve finančních opatřeních, které není nutné realizovat, ale je třeba evidovat s ohledem na pokles počtu obyvatel o cca 2 ročně a finanční rizika. Jako další možnosti v případě horšího vývoje financí města např.: 4.1. Redukce vybraných služeb města 4.2. Redukce vybraného majetku náročnějšího na finance a souvisejícího s úbytkem obyvatel 4.3. Rušení a racionalizace vybraných organizací a provozů města. PRAVIDLA PRO SESTAVOVÁNÍ ROZPOČTŮ Rozpočty obce by měly být zpracovávány s následujícími pravidly: 1. PRAVIDLO: STABILNĚ DOBRÝ TREND FINANCOVÁNÍ PROVOZU - Běžné příjmy každého rozpočtu by se vždy měly vyvíjet lépe než běžné výdaje (nebo stejně). Všechny organizace a odbory města by měly předkládat rozpočty ve vazbě na toto pravidlo. Město nemůže výrazně hýbat příjmy, ale může ovlivnit výdaje. 2. PRAVIDLO: DOBRÝ PROVOZNÍ VÝSLEDEK za minimální hranici považujeme kladné provozní saldo alespoň 2 mil. Kč 16, ideální je 7 mil. Kč či 2 % běžných příjmů. Běžné příjmy musí vždy převyšovat běžné výdaje 17, s jistotou je třeba mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem není zde myšleno na rezervy a obnovu majetku v budoucnu. 3. PRAVIDLO: DLUHY POD KONTROLOU - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je pro město aktuálně 21 mil. Kč. Vyšší zůstatek dlouhodobého dluhu znamená zvýšené riziko, kdyby se naplnila hrozba stagnace příjmů města a vzrostly úroky z úvěrů. Podrobný rozpočtový uvádí tabulky (viz. Tabulka 6. Rozpočtový, Tabulka 8. Kumulovaný rozpočtový ). 16 Jde o minimum. 17 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. 21

24 DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ MĚSTA Dodržení u by mělo následující dopad do financí města. Graf 18. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového u Děčína Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Základní běžný účet v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč rozpočet po změnách Běžné příjmy v tis. Kč rozpočet po změnác h Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje Zdroj: 22

25 tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED DĚČÍN ZÁŘÍ 213 Tabulka 5. Výhled provozního salda Děčína Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) rozpočet po změnách tis. Kč 218 CELKEM 214 až Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 5% 5% 9% 1% 7% 8% 9% 9% 9% b Uhrazené splátky půjček c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech (tis. Kč) f Stavby (tis. Kč) ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda po úhradě f/5 > c splátek dluhů na krytí obnovy staveb NE NE NE % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ 4% % -31% 2% 1% -1% -2% % % % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ -4% % -34% 12% -5% -2% -3% % % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: Graf 19: Výhled - provozního salda Děčína % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% rozpočet po změnách PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 5% 5% 9% 1% 7% 8% 9% 9% 9% % Zdroj: 23

26 tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED DĚČÍN ZÁŘÍ 213 Graf 2. Výhled finančního krytí běžného provozu Děčína Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Výhled finančního krytí běžného provozu rozpočet po změnách Běžné výdaje (provozní) Zdroj: Graf 21. Výhled okamžitého finančního potenciálu Děčína OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech v tis. Kč) rozpočet po změnách Podrobné informace rozpočtového u uvádí dále tabulky. 24

27 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ KOMENTÁŘ K TABULKÁM VÝHLEDU Pro rozpočtový je výchozím rokem rok Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let. Důležité upozornění! Objem investic bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve u není s investičními dotacemi počítáno. Jinak řečeno finanční potenciál je kumulován z přebytku provozního salda do finančních rezerv anebo na položce kapitálových výdajů. Provozní dotace na straně příjmů a výdajů působí neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo s výjimkou řízení cash flow v letech. Zpracovatel neplánoval kapitálové příjmy. Každý prodej majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti u příjmy. 18 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet 25

28 PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA - TABULKA Tabulka 6. Rozpočtový Děčína ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový DĚČÍN Údaje rozpočet po změnách tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy ,3 96, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (srážková) , DPPO , DPPO za obce , DPH , až 135 Místní poplatky , Správní poplatky , Daň z nemovitostí , 11 2 Nedaňové příjmy ,8 1, Příjmy z vlastní činnosti a odvody , Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní 23 nedaň. příjmy Přijaté splátky půjček 16 3 Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) ,1 99, Neinvestiční přijaté dotace (transfery) , 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM ,1 96, Běžné výdaje ,3 95, 23 5 Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné , Neinvestiční nákupy a související výdaje** , Neinvestiční trans. soukr. subj , Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům , 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a 54 až 56 půjčky obyv , Ostatní neinvestiční výdaje ,2 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) , VÝDAJE CELKEM ,1 95, 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,4 96, Běžné výdaje (provozní) ,3 95, 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO ,7 12, Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ,3 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku , FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) , 39 ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) ,1 96,9 4 ř.3+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) ,9 96,9 41 ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 6M, od 21 ř. 84 až 88 ÚFIS 1M) ,5 43 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek ř.34-ř.36 úvěrů ,5 112,5 44 ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna ,7 96,6 45 ř.36+leasing pol. Dluhová služba ,3 46 ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 3,56% 4,64% 13,34% 3,24% 3,2% 3,24% 4,34% 4,35% 4,35% 135,9 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, rozvaha od 21 ř ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od rozvaha ř. 34 ÚFIS 1M) není návaznost 21 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (položka 18 ARIS - 6M, od 21 ř. 16 ÚFIS 1M) Suma 214 až 18 5 ř.43 SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 21 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb.,*25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce 218 průměr 2 až / 214 Zdroj: 26

29 Tabulka 7. Rozpočtový Děčína s pohledem na finance od roku 26 ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový DĚČÍN Zdroj: Údaje Daňové příjmy DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DPFO zvláštní sazba (srážková) DPPO DPPO za obce DPH až 135 Místní poplatky Správní poplatky Daň z nemovitostí Nedaňové příjmy Příjmy z vlastní činnosti a odvody Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní 23 nedaň. příjmy Přijaté splátky půjček 16 3 Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné Neinvestiční nákupy a související výdaje** Neinvestiční trans. soukr. subj Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a 54 až 56 půjčky obyv Ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) ř.3+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 6M, od 21 ř. 84 až 88 ÚFIS 1M) Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek ř.34-ř.36 úvěrů ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna ř.36+leasing Dluhová služba pol ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 4,11% 2,16% 1,25%,% 3,56% 4,64% 13,34% 3,24% 3,2% 3,24% 4,34% 4,35% 4,35% 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, rozvaha od 21 ř ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od rozvaha 21 ř. 34 ÚFIS 1M) není návaznost rozvaha Stavby (položka 18 ARIS - 6M, od 21 ř. 16 ÚFIS 1M) ř.43 SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 21 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb.,*25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce 213 rozpočet po změnách tis.kč

30 PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED Tabulka 8. Kumulovaný rozpočtový Děčína ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Zdroj: Rozpočtový DĚČÍN Údaje rozpočet po změnách tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy ,3 96, Nedaňové příjmy ,8 1, 16 3 Kapitálové příjmy ,, 17 4 Přijaté dotace (transfery) ,1 99, Neinvestiční přijaté dotace (transfery) , 99, 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) ,, z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu ,, PŘÍJMY CELKEM ,1 96, Běžné výdaje ,3 95, 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) ,9, VÝDAJE CELKEM ,1 95, 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , 12, Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,4 96, Běžné výdaje (provozní) ,3 95, 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO ,7 12, Přijaté dlouhodobé půjčky ,, Uhrazené splátky dlouhodobých půjček , 131,3 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 6M, od 21 ř. 84 až 88 ÚFIS 1M) , 499,5 43 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek ř.34-ř.36 úvěrů ,5 112,5 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, rozvaha od 21 ř ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od rozvaha ř. 34 ÚFIS 1M) není návaznost 21 tis. Kč 49 Stavby (položka 18 ARIS - 6M, od 21 ř. 16 ÚFIS rozvaha 1M) Suma 214 až 18 5 ř.43 SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 21 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb.,*25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce 218 průměr 2 až /

31 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY OBRÁZEK 1. NA ČEM ZÁVISÍ PŘÍJMY A VÝDAJE SAMOSPRÁVY... 3 TABULKY TABULKA 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V KATASTRU DĚČÍNA... 5 TABULKA 2. VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ DĚČÍNA... 6 TABULKA 3. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA HOSPODAŘENÍ DĚČÍNA TABULKA 4. SWOT ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA (ŘAZENO DLE VÝZNAMU) TABULKA 5. VÝHLED PROVOZNÍHO SALDA DĚČÍNA TABULKA 6. ROZPOČTOVÝ VÝHLED DĚČÍNA TABULKA 7. ROZPOČTOVÝ VÝHLED DĚČÍNA S POHLEDEM NA FINANCE OD ROKU TABULKA 8. KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED DĚČÍNA GRAFY GRAF 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH NA KATASTRU DĚČÍNA... 4 GRAF 2. VÝVOJ SALDA ROZPOČTU DĚČÍNA... 7 GRAF 3. VÝVOJ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ DĚČÍNA... 8 GRAF 4. VÝVOJ A STRUKTURA PŘÍJMŮ DĚČÍNA... 8 GRAF 5: VÁHA UKAZATELŮ V %, PODLE KTERÝCH SE DĚČÍN NOVELOU RUD PODÍLÍ NA HLAVNÍCH SDÍLENÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMECH OD GRAF 6: VÝVOJ CELKOVÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ DĚČÍNA... 1 GRAF 7: VÝVOJ MIMOŘÁDNÝCH PŘÍJMŮ DĚČÍNA... 1 GRAF 8. VÝVOJ STRUKTURY VÝDAJŮ DĚČÍNA GRAF 9. VÝVOJ KRYTÍ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ BĚŽNÝMI PŘÍJMY DĚČÍNA GRAF 1. ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ DĚČÍNA GRAF 11. PODROBNĚJŠÍ VÝVOJ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ DĚČÍNA GRAF 12. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA DĚČÍNA GRAF 13: VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, PROVOZNÍHO SALDA A STAVEB DĚČÍNA GRAF 14. VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A INVESTIC DĚČÍNA GRAF 15. ZŮSTATKY NA ÚČTECH A PROVOZNÍ SALDO DĚČÍNA GRAF 16. VÝVOJ FINANČNÍHO POTENCIÁLU DĚČÍNA GRAF 17. ZŮSTATKY DLOUHODOBÝCH ZÁVAZKŮ A SPLÁTKY DĚČÍNA GRAF 18. ZOBRAZENÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DĚČÍNA GRAF 19: VÝHLED - PROVOZNÍHO SALDA DĚČÍNA GRAF 2. VÝHLED FINANČNÍHO KRYTÍ BĚŽNÉHO PROVOZU DĚČÍNA GRAF 21. VÝHLED OKAMŽITÉHO FINANČNÍHO POTENCIÁLU DĚČÍNA

32 ZPRACOVATEL KONTAKT Ing. Luděk Tesař M: F: T: E: IČO: DIČ: CZ ČÚ: /1 Živnost vedena u MČ Praha 5 Adresa: Neumannova 147/ Praha 5 Zbraslav 3