Rozpočtový výhled města FULNEK s analýzou financí města

Transkript

1 22. května 211 Zpracováno dne Rozpočtový města FULNEK s analýzou financí města na roky 214 až 218 Obsahuje: analýzu financí města uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza financí) posouzení finančního zdraví města stanovení finančních možností města doporučený strop bezpečné zadluženosti návrh pravidel pro sestavení rozpočtů města doporučení Ing. Luděk Tesař, mobil: , ludek.tesar@cityfinance.cz

2 OBSAH ÚVOD... 1 ANALÝZA FINANCÍ... 2 ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ... 2 ANALÝZA... 4 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA... 2 PODMÍNKY A VÝCHODISKA PRO PLNĚNÍ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU... 2 DOPORUČENÍ... 2 PRAVIDLA PRO SESTAVOVÁNÍ ROZPOČTŮ DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ MĚSTA ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ KOMENTÁŘ K TABULKÁM VÝHLEDU PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA - TABULKA PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY TABULKY GRAFY ZPRACOVATEL... 3 KONTAKT... 3

3 ÚVOD Město Fulnek (dále jen město nebo Fulnek) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 25/2 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obsahem jde dokument nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového u uváděných v 3 uváděného zákona. Zejména analyzuje vývoj financí, trendy a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení města k financování cílů a uvádí možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření a zabývá se silnými stránkami a příležitostmi v oblasti financí. Výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového u je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a rekapitulovat pravidelně hospodaření samosprávy, právě zejména s ohledem na rizika a příležitosti financí. Výhodou rozpočtového u je velká možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Na základě u je možné připravit včas strategii hospodaření a financí. Výhled se využívá zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Rozpočtový se vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Ke zpracování rozpočtového u města bylo použito zejména těchto zdrojů: skutečnost roku 212 upravený rozpočet města na rok 213, stav k po RO č. 1 výkazy plnění rozpočtu FIN 2-12M, včetně výkazu k systém ARIS Web MF ČR (zejména ARIS 6M) systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 1M) systém upravená predikce výnosů daní na roky 214 až 218 vyhláška MF ČR č. 264 ze dne 23. srpna 213, o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů aktuální makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a ČSÚ Město může díky plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby plnil svou roli, měl by být rozpočtový každý rok aktualizován. 1 2 až 5 let 1

4 ANALÝZA FINANCÍ Předpokladem pro řízení financí města s citem 2 je znalost vývoje, trendu a stavu financí, tedy silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení. Stanovit správně finanční koncepci a znamená především znát trendy a stav financí, příležitosti a ohrožení. Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry. Následně ve u navrhneme doporučení, která může samospráva města využít dle svého uvážení. ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají 2 2

5 zahrnuty výdaje na odpisy 3 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém 4. Města, městyse a obce financují opravy a havárie, ale nevytváří většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje 5 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Obrázek 1. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel VÝDAJE Provoz Počet žáků Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Zhodnocení finančních rezerv Zdroj: Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - vše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia kapitálu Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů, od také na počtu žáků avšak hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 3 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. 4 Stejný problém řeší stát ve svých financích. 5 Tzn. kladné provozní saldo. 3

6 ANALÝZA Počet obyvatel 6 města, na kterém závisí daňové příjmy, klesal. Počet obyvatel byl v roce 212 celkem Za posledních 1 let ubylo ve městě 218 obyvatel. To znamená aktuálně na daňových příjmech ročně o cca 1,8 mil. Kč (-3,6%) méně, než kdyby mělo město původní počet obyvatel. Co obyvatel, to řádově 8 až 9 tis. Kč daňových příjmů za rok. Město dlouhodobě přicházelo za posledních pět let ročně průměrně o 21 obyvatel a tím cca o 18 tis. Kč na daňových příjmech. Celkem za posledních 5 let město přišlo o 13 obyvatel a tím o téměř 9 tis. Kč daňových příjmů. Situace není však nikterak tragická. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na katastru Fulneku Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě 7 Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců rok Zdroj: MFČR, ČSÚ a Počet zaměstnanců 7, kteří mají na katastru Fulneku místo výkonu práce byl od roku 29 rostoucí. V roce 212 mělo místo výkonu práce na katastru města 6 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. 7 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 4

7 184 zaměstnanců. Tento údaj má na příjmy města minimální vliv a je významný ze sociálního hlediska. Počet žáků 8 v zařízeních města coby zřizovatele je údaj, na kterém po novele RUD od záleží část daňových příjmů. Celkem v roce 212 bylo ve školských zařízeních města evidováno 821 žáků. Městu bylo z roku 212 na rok 213 převedeno do daňových příjmů podle počtu žáků cca 6 mil. Kč (cca 7,6 tis. Kč na žáka) ovšem za současného zrušení dotací a příspěvků na žáka od státu i od obcí. Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Fulneku Počet obyvatel Počet zaměstnanců Počet žáků INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr od 26 Počet obyvatel 99,6 91,8 1,1 1,1 1, 1,2 1,2 99,7 99,3 99,3 99,6 99,6 99,8 99,5 1, 99,3 99,6 Počet zaměstnanců 12,1 13,1 9,4 11,2 15, 129,1 16,7 9,4 9,4 98,4 18,9 1,8 13,5 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY V tis. Kč tis.kč roční průměr za 5 let Změna počtu obyvatel -49, Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel -221, Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Změnu počtu obyvatel v roce 211 (viz tabulka výše) má na svědomí v tom roce Českým statistickým úřadem provedené sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (též užívána zkratka RUD ). 8 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. 5

8 Vývoj celkové bilance obce ukazuje, že město hospodařilo za uplynulých 1 let s příjmy 983 mil. Kč a s výdaji 939 mil. Kč, tj. přebytek 44 mil. Kč. Za posledních 5 let se příjmy vyvíjely trochu hůře než výdaje, avšak s velkým vlivem dotací. Tabulka 2. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Fulneku tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr za posledních 5 let 1. Daňové příjmy 14,4 111,5 11,4 118,6 141, 113,3 11,7 12,7 115,7 99,8 17,6 112,1 86, 14,6 98,4 16,9 11,6 2. Nedaňové příjmy 11,5 217,5 78,6 94,6 125,9 99,4 76,1 118, 97,3 87,9 135, 89,6 82,5 121, 13,1 79,9 1,6 3. Kapitálové příjmy 146,3 152,3 97,1 5,7 5,9 69,7 13,3 236,8 64, 72,1 111, 317,2 38,8 46,1 6,2 13,2 185,1 4. Přijaté dotace 14,1 78,5 126,6 83,8 18,2 78,7 151,3 121, 78, 58,5 113,1 37,3 19,6 163,1 6,6 92,2 18,8 Příjmy celkem 11,2 112,5 14,7 86,9 142,2 93, 119,5 118,4 9,5 78,6 112,3 93,9 92,1 147, 69,5 98,6 1,2 5. Běžné výdaje 11,7 89,1 133,8 86,4 126,2 116,9 121,4 16,3 68,9 95,2 96,9 16,9 99,9 153, 7,8 82,4 12,6 6. Kapitálové výdaje 15,3 224,1 187,3 42,3 179,8 85,9 86,4 12,2 196,2 56,7 14, 98,4 82, 94,8 58,2 193,6 15,4 Výdaje celkem 1,1 11,6 151, 68,8 139,4 17,1 112,5 15,5 93, 79,8 98,9 14,4 94,8 138,8 68,7 98, 11, POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Zdroj: MFČR, ČSÚ a Město přišlo v důsledku světové finanční krize v roce 29 o min. 12 mil. Kč na daňových příjmech. To velmi výrazně negativně ovlivnilo hospodaření roku 29 a následujících let. 6

9 Rozpočty města byly z dlouhodobého hlediska přebytkové. Největší deficit vznikl v roce 1999 a v letech 22 a 23. Deficitní tlaky jsou umocňovány především kofinancováním dotací v kombinaci s potřebami investic a oprav. Rizikem je deficit provozního salda. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Fulneku Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Saldo příjmů a výdajů Zdroj: MFČR, Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Fulneku 14 Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč Zdroj: MFČR, Výdaje celkem Příjmy celkem Město vždy hospodařilo s ohledem na své příjmy a příjmy i výdaje vykazují dlouhodobě velmi vysokou stabilitu. 7

10 ROZPOČTOVÝ VÝHLED FULNEK ŘÍJEN 213 Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Fulneku Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok rok Zdroj: MFČR, Struktura příjmů města výrazně stabilizovala především dlouhodobým růstem významu nedaňových a daňových příjmů města a na struktuře příjmů mají obzvláště velký význam nedaňové příjmy z bytového, odpadového a lesního hospodářství. Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je vysoká a je někde na úrovni 7 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů města. Nedaňové příjmy města ve výši cca 12 mil. Kč pocházely především z oblasti navázané na bytové, odpadové a lesní hospodářství. Ve většině oblastí, zejména bytového a nebytového hospodářství musíme zohledňovat také značné požadavky na výdaje města, většinou však nerovnoměrně rozprostřené do let. Daňové příjmy sice představovaly dosud 6 % příjmů a jejich váha vzrostla. Značný vliv daňových příjmů v budoucnu zakládá riziko stagnace s úbytkem obyvatel a stagnací ekonomiky ČR. Podle novely RUD závisí daňové příjmy města na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených následujícím grafem. Vedle počtu obyvatel je tu také nový a značný vliv počtu dětí a žáků. Město sice obdrží novelou RUD cca 7,6 tis. Kč na žáka (6 mil. Kč), ale nejedná se o nové zdroje, ale o podíl města dle nového kriteria z dosavadního, malinko navýšeného podílu na sdílených daní pro obce. Celkový dopad novely RUD za 213 po očištění o vliv žáků lze očekávat ve výši +4 mil. Kč. 8

11 Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Fulnek novelou RUD podílí na hlavních sdílených daňových příjmech od % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Na čem závisí sdílené daňové příjmy Započtené výměře katastrálního území Počtu dětí a žáků navštěvujících školy Prostého počtu obyvatel Počtu obyvatel přepočteného koeficientem Zdroj: Daňové příjmy města vzrostou v roce 213 novelou RUD, ale nadále je nutné připravit město spíše na stagnaci daňových příjmů počínaje rokem 214. Důvodem je dosud nepříznivý vývoj ekonomiky ČR a v případě Fulneku mírně posílený úbytkem počtu obyvatel. Po odpočtu finančního vlivu počtu žáků (objem cca 6 mil. Kč) budou daňové příjmy Fulneku oproti roku 28 v roce 213 (nebo 214) zřejmě pouze cca o 2 mil. Kč vyšší s tím, že od roku 28 městu naštěstí výrazně nevzrostly běžné výdaje. Při zohlednění inflace je tu v roce 213 na daňových příjmech oproti roku 28 propad o cca 6 mil. Kč. Tento propad město bravurně zvládlo udržením běžných výdajů na úrovni roku 28 (opomeneme-li upravený rozpočet 213). Město bude více než dosud podléhat makroekonomickému vývoji v ČR a změně počtu svých obyvatel, a to proto, že vzrostl význam daňových příjmů. Mezi daňovými příjmy převažují ty sdílené se státním rozpočtem, tedy závislé na změnách daných Parlamentem a ekonomickými trendy. Lze proto uvést riziko poklesu výnosů daňových příjmů po

12 Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Fulneku 6 Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč Zdroj:MF ČR, Graf 7: Vývoj mimořádných příjmů Fulneku 3 MIMOŘÁDNÉ PŘÍJMY V tis. Kč Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): Zdroj: MFČR, Mimořádné příjmy. Město Fulnek celkem od roku 23 do roku 212 získalo 12 mil. Kč investičních dotací a 78 mil. Kč kapitálových příjmů. Město tedy získalo od roku 23 do roku 212 celkem 18 mil. Kč mimořádných příjmů, což je 3,6 tis. Kč na obyvatele. 1

13 ROZPOČTOVÝ VÝHLED FULNEK ŘÍJEN 213 Investiční aktivita města. Investiční aktivita města byla většinou spojená s vazbou na dotace nebo potřeba obnovy majetku, jinak ve výdajích města převažovaly provozní výdaje. Město za posledních 1 let investovalo téměř 231 mil. Kč, tedy 39 tis. Kč na obyvatele. Je třeba myslet na údržbu investic. Investice 231 mil. Kč znamená na údržbu (odpisy) těchto investic potřebuje město ročně 4 mil. Kč + inflace (dlouhodobá byla 3,4%). Graf 8. Vývoj struktury výdajů Fulneku Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok rok Zdroj: MFČR, Paradoxem financí měst a obcí je obecně strategie budování nového majetku, která je riskantní. Zejména budování majetku, který vyvolává tlak na výdaje 9 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může někdy projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Mnohá města i obce si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Nejen malé obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti a často závisí na dotacích a dluzích. 9 Výjimku tvoří nezbytná infrastruktura např. typu komunikace, vodovody a kanalizace, sanace ekologických zátěží apod. kteréžto výdaje jsou nezbytné. 11

14 Graf 9. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Fulneku 12 BĚŽNÉ PŘÍJMY A BĚŽNÉ VÝDAJE V tis. Kč Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Zdroj: MFČR, Na předchozím grafu je vidět jednak výpadek běžných příjmů v roce 29 způsobil problém, se kterým se Fulnek v letech 211 a 212 velmi úspěšně vypořádal. Konečně od roku 211 město s přehledem z běžných příjmů pokrývalo provozní výdaje. Graf 1. Roční změny běžných výdajů a běžných příjmů Fulneku ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ v tis.kč ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: MFČR, 12

15 ROZPOČTOVÝ VÝHLED FULNEK ŘÍJEN 213 Pro finance města je zbytečně oslabující každá situace, kdy běžné výdaje rostou více než běžné příjmy, vyjma větších oprav majetku města a vlivu toku meziročního cash flow běžných dotací a výdajů. Město v roce 211 a 212 odvedlo skvělou práci redukcí provozních výdajů a jeho finanční kondice se tím zlepšila. Graf 11. Podrobnější vývoj běžných výdajů Fulneku NEINVESTIČNÍ NÁKUPY v tis. Kč PLATY, POJISTNÉ A VÝDAJE ZA PRÁCI v tis. Kč rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNOPRÁVNÍM SUBJEKTŮM v tis. Kč rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY OBYVATELSTVU v tis. Kč rok rok Zdroj: MFČR, V roce 25 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům a v roce 212 se přesunuly sociální transfery na úřady práce (viz neinvestiční transfery, vliv cca 1 mil. Kč). Riziko růstu běžných výdajů je u Fulneku rovnoměrné rozprostřeno a Fulnek v letech 211 a 212 odvedl skvělou práci na vypořádání se s tímto rizikem. Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy obce označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu obce, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které obci ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, 13

16 ale už se nezajímají o stav majetku obce, pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu obce a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Graf 12. Vývoj provozního salda Fulneku PROVOZNÍ SALDO PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Po mnoha špatných letech nastal v roce 21 obrat a přišly dva dobré roky. Proto je provozní saldo města dobré (v roce 212 celkem 2% na běžných příjmech, za ČR je průměr také 2%) a upravený rozpočet roku 213 dopadl tak, že není dost financí z provozního salda na provoz (záporné provozní saldo), ovšem jsou v rozpočtu jisté rezervy, přesto by tak neměl být rozpočet po úpravách koncipován. Může však jít o vliv oprav dosavadního majetku, pak by bylo vše v pořádku. Z provozního salda město bude potřebovat od roku 214 cca 4,5 mil. Kč 1 (odpisy dlouhodobého majetku - údaj výsledovky) ročně potřebuje město hrubě orientačně na obnovu svého majetku. Ideální je, kdyby tato částka (výše orientační) byla ročně určena na opravy a investice do dosavadního majetku (orientačně proto, že údaj z účetnictví nemusí vystihovat reálný stav majetku 1 Města od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají správně sloužit k refinancování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z výsledovky. 14

17 tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED FULNEK ŘÍJEN 213 a finanční požadavek na obnovu majetku může být mnohem vyšší). Financování oprav tedy a splácení dluhu (město nemá dluh) klade nárok na provozní saldo města ve výši 4,5 mil. Kč a provozní saldo posledních dvou let kryje tyto nároky. Majetek Fulneku, přesněji jen stavby, lze hrubě odhadovat na 12 až 15 mil. Kč (záleží, jak zohledníme data rozvahy versus realita). Tabulka 3. Vývoj provozního salda hospodaření Fulneku tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) Běžné výdaje (provozní) Uhrazené splátky půjček PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 16% 18% 18% 15% 7% 1% 16% 2% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Z hlediska vývoje finančního prostoru samosprávy (provozního salda) se jednalo o: DOBRÝ ROK DOBRÝ ROK ŠPATNÝ ROK ŠPATNÝ ROK ŠPATNÝ ROK ŠPATNÝ ROK DOBRÝ ROK DOBRÝ ROK Zdroj: Graf 13: Vývoj běžných příjmů, provozního salda a staveb Fulneku (stav k ), po RO č.1 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stavby (tis. Kč) Zdroj: MFČR, 15

18 Graf 14. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Fulneku Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje Investice Zdroj: MFČR, Město má finanční rezervy, které vytvořilo z prodejů majetku a dobrých výsledků let 211 a 212, ale je tu riziko jejich rozpuštění. Ke konci roku 212 mělo město krátkodobý finanční majetek (rezervu) cca 25 mil. Kč 11. Graf 15. Zůstatky na účtech a provozní saldo Fulneku FINANČNÍ PROSTOR SAMOSPRÁVY (Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) ARIS WEB 6M řádek 96, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 87 a 88 rozvahy. 16

19 Okamžitý finanční potenciál města zde vnímáme jako hodnoty zůstatku na účtech, finanční aktiva jako cenné papíry (vyjma podílu ve vlastních podnicích, tedy prakticky nelikvidních), zůstatky fondů k danému datu spolu s provozním saldem po odpočtu splátek dluhů. Laicky řečeno jsou zde finančním potenciálem města úspory z minulosti + to, co městu zbude daný rok z běžných příjmů po úhradě běžných výdajů. Je to zjednodušeně jakási finanční akceschopnost města bez využití případných nových dluhů. Město bylo v roce 212 zásluhou práce let 211 a 212 ve velmi dobré finanční kondici. Graf 16. Vývoj okamžitého finančního potenciálu Fulneku OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech v tis. Kč) Zdroj:MF ČR, 17

20 Město nemá dlouhodobé dluhy. Město splatilo své dluhy v roce 211 a má mít k zůstatek mil. Kč dlouhodobých dluhů 12. Bezpečná výše dluhů města zlepšením finanční kondice vzrostla z 3 na 5 mil. Kč 13. Graf 17. Zůstatky dlouhodobých závazků a splátky Fulneku Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Zdroj: Dlouhodobé pohledávky 14 představují zanedbatelnou částku a nehrají proto dosud roli ve finančním plánování města, ale je třeba sledovat úroveň placení nájmů, protože pokud se zhorší ekonomická situace obyvatel vlivem politiky státu, mohlo by se zvýšit riziko výskytu neplatičů. 12 ARIS WEB 6M řádek 19 rozvahy, od roku 21 ÚFIS 1M řádek Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z trendu provozního salda, trendu běžných příjmů a u daňových příjmů. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že město by mělo být schopné během pěti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do 1 let bezpečně splatit. 14 ARIS WEB 6M řádek 75, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 53 a 34 rozvahy. 18

21 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY Od roku 211, kdy jsme zpracovávali poslední analýzu a financí města, se situace zásadně změnila a nezbývá si než přát, aby město pokračovalo s udržením vydobyté situace. Finanční kondice města je velmi dobrá a aktuální stav financí také. Město se dokázalo v roce 211 a 212 zodpovědným přístupem vypořádat s dopady světové finanční krize a finance města dostalo do velmi dobré kondice. Pokud bude město rozumně hospodařit a nebude budovat nové náročné majetky a udrží si výši finančních rezerv, bylo by dokonce schopné obnovovat svůj majetek pouze z výnosů z rezerv. Silnou stránkou financí města je dobré provozní saldo, nezadluženost, dobrý trend financí let 211 a 212. Fulnek potřebuje cca 5 mil. Kč ročně na odpisy (opravy a investice do dosavadního majetku, přesně 4,5 mil. Kč) a v roce 212 bylo město schopné vyprodukovat na provozním saldu dokonce 14 mil. Kč. Finance města zvenčí ohrožuje růst cen, úbytek obyvatel a stagnace ekonomiky ČR. Níže uvádíme SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 4. SWOT analýza financí města (řazeno dle významu) Silné stránky Dobré provozní saldo Slabé stránky Možná vyšší závislost na příjmech z bytů Nezadluženost Finanční rezerva Dostatečný finanční potenciál na odpisy a udržování majetku Příležitosti Růst ekonomiky ČR Ohrožení (rizika) Úbytek obyvatel s průměrným dopadem min. -5 tis. Kč ročně do daňových příjmů. Stagnace běžných příjmů vlivem stagnace ČR a redukce dotací Růst cen vstupů Stav majetku nedostatek zdrojů na odpisy 19

22 DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA Město splnilo předchozí doporučení a stabilizovalo finance (soudě z výsledků let 211 a 212, rozpočet 213 není ideální). Město dostojí svým závazkům. Při dodržení u je očekáván finanční potenciál města od roku 214 do roku 218 ve výši 73 mil. Kč (tj. cca 14 až 15 mil. Kč ročně, kumulováno k rozdělení přebytkem rozpočtů postupně na účtech), ale město potřebuje ve stejném období 25 mil. Kč (ročně 5 mil. Kč) na opravy a obnovu dosavadního majetku. Strop bezpečného zadlužení města je 5 mil. Kč (214 počítá s dluhem 2 mil. Kč) PODMÍNKY A VÝCHODISKA PRO PLNĚNÍ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU Předpokladem pro plnění rozpočtového u je: A. S čerpáním úvěru 2 mil. Kč v roce 214 a splácením 1,6 mil. Kč od 215 B. Výhled počítá s usazením běžných provozních výdajů do celkem 6 mil. Kč bez větších oprav a obnovy majetku. C. Výhled počítá s mírným růstem běžných příjmů v letech 214 až 218 o téměř 7 mil. Kč. D. Výhled počítá s nezadlužeností. DOPORUČENÍ 1. Stabilizovat běžné výdaje dle bodu A (viz výše). 2. Udržet finanční rezervu a zajistit lepší zhodnocení rezerv ideální by bylo docílit toho, aby výnosy z rezerv generovaly finance na opravy. 3. Nebudovat nový majetek bez zajištění výdajů na opravy dosavadního. 4. Deklarovat zodpovědný přístup k dosavadnímu majetku. Zajistit prostředky na opravy dosavadního majetku města systémovým opatřením, které spočívá v založení Fondu oprav a investic s celkovou roční alokací 5 mil. Kč 15 a částí zůstatku krátkodobého finančního majetku (finančních rezerv města). Fond by měl mít stanovena následující pravidla: 4.1. Pravidla tvorby fondu 4.2. Zajištění fondu před finančními riziky a zhodnocení financí (cash flow) 15 Nebo minimální částku 5% odpisů dlouhodobého majetku. Ideálně naopak vyšší částku než jsou odpisy, a to v situaci, když je majetek ve špatném stavu. 2

23 4.3. Pravidla čerpání fondu napojit na vytvořený Plán oprav a investic (provést současně konsolidaci majetku města) Tím dojde k propojení odpisů a rozpočtu a zajištění obnovy dosavadního majetku města. 5. Mít pojistky ve finančních opatřeních, které není nutné realizovat, ale je třeba je evidovat s ohledem na pokles počtu obyvatel a finanční rizika. Jako další možnosti v případě horšího vývoje financí města např.: 5.1. Privatizace bytů a nepotřebného majetku 5.2. Redukce vybraných služeb města 5.3. Redukce vybraného majetku náročnějšího na finance a souvisejícího s úbytkem obyvatel 5.4. Racionalizace vybraných organizací a provozů města. PRAVIDLA PRO SESTAVOVÁNÍ ROZPOČTŮ Rozpočty obce by měly být zpracovávány s následujícími pravidly: 1. PRAVIDLO: STABILNĚ DOBRÝ TREND FINANCOVÁNÍ PROVOZU - Běžné příjmy každého rozpočtu by se vždy měly vyvíjet lépe než běžné výdaje (nebo stejně). Všechny organizace a odbory města by měly předkládat rozpočty ve vazbě na toto pravidlo. Město nemůže výrazně hýbat příjmy, ale může ovlivnit výdaje. 2. PRAVIDLO: DOBRÝ PROVOZNÍ VÝSLEDEK za minimální hranici považujeme kladné provozní saldo alespoň 5 mil. Kč 16, ideální je 15 mil. Kč či 2 % běžných příjmů. Běžné příjmy musí vždy převyšovat běžné výdaje 17, s jistotou je třeba v krizi mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem není zde myšleno na rezervy a obnovu majetku v budoucnu. 3. PRAVIDLO: DLUHY POD KONTROLOU - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je pro město aktuálně 5 mil. Kč. Vyšší zůstatek dlouhodobého dluhu znamená zvýšené riziko, kdyby se naplnila hrozba stagnace příjmů města a vzrostly úroky z úvěrů. Podrobný rozpočtový uvádí tabulky (viz. Tabulka 6. Rozpočtový, Tabulka 8. Kumulovaný rozpočtový ). 16 Jde o minimum. 17 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. 21

24 DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ MĚSTA Dodržení u by mělo následující dopad do financí města. Graf 18. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového u Fulneku Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Základní běžný účet v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Běžné příjmy v tis. Kč (stav k ), po RO č Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje Zdroj: 22

25 tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED FULNEK ŘÍJEN 213 Tabulka 5. Výhled provozního salda Fulneku Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) (stav k ), po RO č tis. Kč 218 CELKEM 214 až Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 1% 16% 2% -8% 19% 21% 21% 21% 22% b Uhrazené splátky půjček c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech (tis. Kč) f Stavby (tis. Kč) ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda po úhradě f/5 > c splátek dluhů na krytí obnovy staveb NE ANO ANO % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ 43% -16% -13% -1% 13% -1% -2% % 1% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ 53% -29% -18% 34% -16% -3% -3% % % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: Graf 19: Výhled - provozního salda Fulneku (stav k ), po RO č PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 1% 16% 2% -8% 19% 21% 21% 21% 22% 25% 2% 15% 1% 5% % -5% -1% Zdroj: 23

26 tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED FULNEK ŘÍJEN 213 Graf 2. Výhled finančního krytí běžného provozu Fulneku Výhled finančního krytí běžného provozu (stav k ), po RO č Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Zdroj: Graf 21. Výhled okamžitého finančního potenciálu Fulneku 14 OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech v tis. Kč) (stav k ), po RO č.1 Finanční potenciál zahrnuje od 214 kumulativně veškeré výdaje, o kterých bude volně rozhodovat samospráva (bez dluhů a dotací), ale včetně výdajů na odpisy, tedy opravy a obnovy majetku. Tzn. včetně doporučeného fondu oprav a investic. Podrobné informace rozpočtového u uvádí dále tabulky. 24

27 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ KOMENTÁŘ K TABULKÁM VÝHLEDU Pro rozpočtový je výchozím rokem rok Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let. Důležité upozornění! Objem investic bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve u není s investičními dotacemi počítáno. Jinak řečeno finanční potenciál je kumulován z přebytku provozního salda do finančních rezerv anebo na položce kapitálových výdajů. Provozní dotace na straně příjmů a výdajů působí neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo s výjimkou řízení cash flow v letech. Zpracovatel neplánoval kapitálové příjmy. Každý prodej majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti u příjmy. 18 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet 25

28 PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA - TABULKA Tabulka 6. Rozpočtový Fulneku ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový FULNEK Údaje (stav k ), po RO č tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy ,5 95, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (srážková) , DPPO , DPPO za obce , DPH , až 135 Místní poplatky , Správní poplatky , Daň z nemovitostí , 11 2 Nedaňové příjmy ,6 18, Příjmy z vlastní činnosti a odvody , Přijaté sankční platby a vratky 6 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní 23 nedaň. příjmy Přijaté splátky půjček Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) ,4 1, Neinvestiční přijaté dotace (transfery) , 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM ,6 97, Běžné výdaje ,7 94, 23 5 Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné , Neinvestiční nákupy a související výdaje** , Neinvestiční trans. soukr. subj Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům ,1 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a 54 až 56 půjčky obyv , Ostatní neinvestiční výdaje ,8 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) , VÝDAJE CELKEM ,4 94, 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,6 97, Běžné výdaje (provozní) ,7 94, 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO ,6 113, Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku , 218 průměr 2 až / FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ,3 39 ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) ,7 77,8 4 ř.3+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) ,4 77,8 41 ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 6M, od 21 ř. 84 až 88 ÚFIS 1M) ,1 43 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek ř.34-ř.36 úvěrů ,6 12,7 44 ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna ,3 97,7 45 ř.36+leasing Dluhová služba pol ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 4,% 1,65%,%,% 2,1% 2,16% 2,16% 2,13% 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, rozvaha od 21 ř ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od rozvaha ř. 34 ÚFIS 1M) není návaznost 21 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (položka 18 ARIS - 6M, od 21 ř. 16 ÚFIS 1M) Suma 214 až 18 5 ř.43 SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 5 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb.,*25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce Zdroj: 26

29 Tabulka 7. Rozpočtový Fulneku s pohledem na finance od roku 26 ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový FULNEK Údaje (stav k ), po RO č Daňové příjmy DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DPFO zvláštní sazba (srážková) DPPO DPPO za obce DPH až 135 Místní poplatky Správní poplatky Daň z nemovitostí Nedaňové příjmy Příjmy z vlastní činnosti a odvody Přijaté sankční platby a vratky 6 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní 23 nedaň. příjmy Přijaté splátky půjček Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné Neinvestiční nákupy a související výdaje** Neinvestiční trans. soukr. subj Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a 54 až 56 půjčky obyv Ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) ř.3+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 6M, od 21 ř. 84 až 88 ÚFIS 1M) Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek ř.34-ř.36 úvěrů ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna ř.36+leasing Dluhová služba pol ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 6,38% 1,73% 4,14% 4,96% 4,75% 4,% 1,65%,%,% 2,1% 2,16% 2,16% 2,13% 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, rozvaha od 21 ř ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od rozvaha 21 ř. 34 ÚFIS 1M) není návaznost rozvaha Stavby (položka 18 ARIS - 6M, od 21 ř. 16 ÚFIS 1M) ř.43 SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 5 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb.,*25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce tis.kč 218 Zdroj: 27

30 PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED Tabulka 8. Kumulovaný rozpočtový Fulneku ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Zdroj: Rozpočtový FULNEK Údaje (stav k ), po RO č tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy ,5 95, Nedaňové příjmy ,6 18, Kapitálové příjmy ,, 17 4 Přijaté dotace (transfery) ,4 1, Neinvestiční přijaté dotace (transfery) , 1, 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) ,, z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu ,, PŘÍJMY CELKEM ,6 97, Běžné výdaje ,7 94, 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) ,5, VÝDAJE CELKEM ,4 94, 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , 113, Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,6 97, Běžné výdaje (provozní) ,7 94, 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO ,6 113, Přijaté dlouhodobé půjčky ,, Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ,, 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 6M, od 21 ř. 84 až 88 ÚFIS 1M) , 238,1 43 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek ř.34-ř.36 úvěrů ,6 12,7 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, rozvaha od 21 ř ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 6M, od rozvaha ř. 34 ÚFIS 1M) není návaznost 21 tis. Kč 49 Stavby (položka 18 ARIS - 6M, od 21 ř. 16 ÚFIS rozvaha 1M) Suma 214 až 18 5 ř.43 SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 5 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb.,*25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce 218 průměr 2 až /

31 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY OBRÁZEK 1. NA ČEM ZÁVISÍ PŘÍJMY A VÝDAJE SAMOSPRÁVY... 3 TABULKY TABULKA 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V KATASTRU FULNEKU... 5 TABULKA 2. VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ FULNEKU... 6 TABULKA 3. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA HOSPODAŘENÍ FULNEKU TABULKA 4. SWOT ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA (ŘAZENO DLE VÝZNAMU) TABULKA 5. VÝHLED PROVOZNÍHO SALDA FULNEKU TABULKA 6. ROZPOČTOVÝ VÝHLED FULNEKU TABULKA 7. ROZPOČTOVÝ VÝHLED FULNEKU S POHLEDEM NA FINANCE OD ROKU TABULKA 8. KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED FULNEKU GRAFY GRAF 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH NA KATASTRU FULNEKU... 4 GRAF 2. VÝVOJ SALDA ROZPOČTU FULNEKU... 7 GRAF 3. VÝVOJ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ FULNEKU... 7 GRAF 4. VÝVOJ A STRUKTURA PŘÍJMŮ FULNEKU... 8 GRAF 5: VÁHA UKAZATELŮ V %, PODLE KTERÝCH SE FULNEK NOVELOU RUD PODÍLÍ NA HLAVNÍCH SDÍLENÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMECH OD GRAF 6: VÝVOJ CELKOVÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ FULNEKU... 1 GRAF 7: VÝVOJ MIMOŘÁDNÝCH PŘÍJMŮ FULNEKU... 1 GRAF 8. VÝVOJ STRUKTURY VÝDAJŮ FULNEKU GRAF 9. VÝVOJ KRYTÍ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ BĚŽNÝMI PŘÍJMY FULNEKU GRAF 1. ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ FULNEKU GRAF 11. PODROBNĚJŠÍ VÝVOJ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ FULNEKU GRAF 12. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA FULNEKU GRAF 13: VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, PROVOZNÍHO SALDA A STAVEB FULNEKU GRAF 14. VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A INVESTIC FULNEKU GRAF 15. ZŮSTATKY NA ÚČTECH A PROVOZNÍ SALDO FULNEKU GRAF 16. VÝVOJ OKAMŽITÉHO FINANČNÍHO POTENCIÁLU FULNEKU GRAF 17. ZŮSTATKY DLOUHODOBÝCH ZÁVAZKŮ A SPLÁTKY FULNEKU GRAF 18. ZOBRAZENÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU FULNEKU GRAF 19: VÝHLED - PROVOZNÍHO SALDA FULNEKU GRAF 2. VÝHLED FINANČNÍHO KRYTÍ BĚŽNÉHO PROVOZU FULNEKU GRAF 21. VÝHLED OKAMŽITÉHO FINANČNÍHO POTENCIÁLU FULNEKU

32 ZPRACOVATEL KONTAKT Ing. Luděk Tesař M: F: T: E: IČO: DIČ: CZ ČÚ: /1 Živnost vedena u MČ Praha 5 Adresa: Neumannova 147/ Praha 5 Zbraslav 3