Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE Brno 2009 Bc. Kamila Paulasová
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Fakulta provozně ekonomická Hodnocení finanční výkonnosti podniku Diplomová práce Brno 2009 Bc. Kamila Paulasová
Zadání diplomové práce
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že diplomovou práci na téma Hodnocení finanční výkonnosti podniku jsem vypracovala samostatně pod vedením vedoucí diplomové práce a čerpala jsem pouze z pramenů uvedených v přiloženém seznamu literatury. V Brně, dne 18. května 2009..
PODĚKOVÁNÍ Tímto bych ráda poděkovala vedoucí diplomové práce Ing. Jaroslavě Zichové za metodické vedení, cenné rady a připomínky při zpracování práce. Zároveň také děkuji vedoucí ekonomického oddělení Cukrovaru Vrbátky a.s. za poskytnutí informací a podkladů nezbytných pro realizaci této diplomové práce.
Abstrakt Cílem předkládané diplomové práce je na základě dostupných informací vypracovat a posoudit vývoj finanční situace podniku. Zejména pak posoudit finanční a majetkovou strukturu podniku Cukrovar Vrbátky a.s. v letech 2003 2007, zhodnotit jeho finanční stabilitu, výkonnost a určit faktory, které celkovou situaci podniku nevýrazněji ovlivnily. K tomuto účelu byly nejprve použity základní metody finanční analýzy, jako je analýza absolutních ukazatelů, analýza rozdílových a poměrových ukazatelů, analýza pyramidového rozkladu soustavy ukazatelů a také analýza modelů predikce finanční tísně. Dále je využito SWOT analýzy pro zhodnocení faktorů vnitřního a vnějšího prostředí podniku. Zjištěné výsledky této analýzy poukáží na to, zda se jedná o podnik zdravý a finančně stabilní, který se bude do budoucna dále rozvíjet. Klíčová slova: finanční analýza, horizontální analýza, vertikální analýza, rozdílové ukazatele, poměrové ukazatele, soustavy ukazatelů, SWOT analýza. Abstract The aim of the presented dissertation is on the basis of available information to dispose and evaluate the development of financial situation of the company. Especially evaluate financial and properte structure of the company Cukrovar Vrbátky a.s. in 2003 2007, assess a financial stability, efficiency and to define most affecting factors of financial situation development. To this aim were first used basic methods of the financial analysis, as is absolute ratio analysis, financial ratios and distinction analysis, pyramidal dissociation analysis of indicator s system and analysis of models for financial distress prediction. Also there is used SWOT analysis for evaluating of factors of inside and outside surrounding. The results of financial analysis point out on that, weather the company is healthy, financially stable and whether the company will be able to develop in future. Key words: financial analysis, horizontal analysis, vertical analysis, differntial indicators, ratio indicators, system of indicators, SWOT analysis.
OBSAH 1. Úvod... 9 2. Cíl práce. 11 3. Literární rešerše 12 3. 1 Charakteristika finanční analýzy... 12 3. 2 Úloha finanční analýzy 12 3. 3 Uživatelé finanční analýzy.. 13 3. 4 Zdroje finanční analýzy... 14 3. 5 Ukazatele finanční analýzy.. 15 3. 6 Metody finanční analýzy. 16 3. 7 Interpretace výsledků... 17 3. 8 Členění ukazatelů finanční analýzy. 18 3. 8. 1 Analýza absolutních ukazatelů.. 18 3. 8. 1. 1 Analýza trendů... 19 3. 8. 1. 2 Procentní analýza komponent 19 3. 8. 2 Analýza rozdílových ukazatelů. 19 3. 8. 2. 1 Čistý pracovní kapitál.... 20 3. 8. 2. 2 Čisté pohotové prostředky. 20 3. 8. 3 Analýza poměrových ukazatelů 20 3. 8. 3. 1 Ukazatele rentability.. 21 3. 8. 3. 2 Ukazatele likvidity. 24 3. 8. 3. 3 Ukazatele aktivity.. 26 3. 8. 3. 4 Ukazatele zadluženosti.. 29 3. 8. 3. 5 Provozní ukazatele. 31 3. 8. 3. 6 Ukazatele kapitálového trhu.. 32 3. 8. 4 Analýza soustav ukazatelů 34 3. 8. 4. 1 Pyramidové soustavy ukazatelů. 35 3. 8. 4. 2 Predikce finanční tísně podniku. 37 3. 9 SWOT analýza 41 4. Metodika řešení.. 44 5. Vlastní práce... 45 5. 1 Historie a vývoj cukrovarnictví 45 5. 2 Profil podniku... 48 5. 3 Horizontální analýza. 50 5. 3. 1 Horizontální analýza aktiv.. 50 5. 3. 2 Horizontální analýza pasiv.. 54
5. 3. 3 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát 56 5. 4 Vertikální analýza.. 60 5. 4. 1 Vertikální analýza aktiv 60 5. 4. 2 Vertikální analýza pasiv 62 5. 4. 3 Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát 63 5. 5 Analýza rozdílových ukazatelů.. 64 5. 5. 1 Čistý pracovní kapitál 64 5. 5. 2 Potřeba peněžních prostředků... 65 5. 6 Analýza poměrových ukazatelů.. 66 5. 6. 1 Ukazatele rentability.. 67 5. 6. 1. 1 Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA)... 67 5. 6. 1. 2 Rentabilita vlastního kapitálu (ROE).. 68 5. 6. 1. 3 Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE)... 68 5. 6. 1. 4 Rentabilita tržeb (ROS)... 69 5. 6. 1. 5 Finanční rentabilita vloženého kapitálu.. 70 5. 6. 1. 6 Finanční rentabilita vlastního kapitálu... 70 5. 6. 2 Ukazatele likvidity 71 5. 6. 2. 1 Běžná likvidita... 71 5. 6. 2. 2 Pohotová likvidita.. 72 5. 6. 2. 3 Peněžní likvidita. 72 5. 6. 2. 4 Cash flow likvidita. 73 5. 6. 2. 5 Stupeň oddlužení 74 5. 6. 3 Ukazatele aktivity... 75 5. 6. 3. 1 Obrat celkových aktiv. 75 5. 6. 3. 2 Obrat zásob. 76 5. 6. 3. 3 Obrat dlouhodobého hmotného majetku (DHM) 77 5. 6. 3. 4 Obrat pohledávek 77 5. 6. 3. 5 Obrat závazků. 78 5. 6. 3. 6 Doba obratu zásob.. 78 5. 6. 3. 7 Doba obratu pohledávek. 79 5. 6. 3. 8 Doba obratu závazků.. 80 5. 6. 4 Ukazatele zadluženosti. 80 5. 6. 4. 1 Celková zadluženost.. 81 5. 6. 4. 2 Krátkodobá zadluženost. 82 5. 6. 4. 3 Dlouhodobá zadluženost 82 5. 6. 4. 4 Míra samofinancování 83 5. 6. 4. 5 Dluh na vlastní kapitál 84 5. 6. 4. 6 Úrokové krytí. 85 5. 6. 4. 7 Ukazatel podkapitalizování 86 5. 6. 5 Provozní ukazatele 87 5. 6. 6 Ukazatele kapitálového trhu. 89 5. 6. 6. 1 Čistý zisk na akcii.. 89 5. 6. 6. 2 Dividendový výnos 89 5. 6. 6. 3 Poměr tržní ceny akcie k zisku.. 90
5. 6. 6. 4 Výplatní poměr.... 90 5. 6. 6. 5 Aktivační poměr.. 90 5. 7 Analýza pyramidových soustav ukazatelů... 91 5. 7. 1 Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE)..... 91 5. 7. 2 Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA).. 93 5. 8 Modely predikce finanční tísně 95 5. 8. 1 Altmanův model. 95 5. 8. 2 Index důvěryhodnosti. 97 5. 8. 3 Tafflerův model.. 98 5. 9 SWOT analýzy Cukrovaru Vrbátky a.s... 99 5. 9. 1 Silné stránky.. 99 5. 9. 2 Slabé stránky..... 100 5. 9. 3 Příležitosti..... 100 5. 9. 4 Hrozby... 101 5. 9. 5 Strategie podniku... 101 6. Výsledky a doporučení.. 103 7. Závěr... 108 8. Informační zdroje.. 110 9. Přílohy 113
1. Úvod Na trhu dochází k neustálému střetávání různých zájmů různých tržních subjektů. Veškeré podnikatelské subjekty vstupují do konkurenčního prostředí s určitým cílem, který představuje především tvorbu zisku a upevnění své pozice na trhu. Každý podnik řeší otázky produkce, cen, výrobních možností a snaží se reagovat na činnost konkurentů a na veškeré změny na trhu. Situace v národním hospodářství vede podnikatelské subjekty k zamyšlení se nad finanční situací podniků. Proto oblast financí je oborem, se kterým se setkávají všechny podnikatelské subjekty, ať už se jedná o podnik průmyslový, výrobní, banku, pojišťovnu, neziskovou organizaci nebo podnik poskytující služby. Současná globalizace, zapojování České republiky do struktur Evropské unie, liberalizace a harmonizace trhu klade stále vyšší požadavky na manažery podniku. Jedná se především o osvojování a využívání nových nástrojů a metod. Internet a nové další technologie jsou jedny z faktorů, které podporují nové metody a nástroje v oblasti finančního řízení. Významnou součástí podnikového řízení je tedy bezesporu finanční analýza neboli analýza finanční situace podniku. Tento významný nástroj umožňuje posoudit hospodářský výsledek podniku, pojednává o struktuře aktiv a pasiv, informuje o peněžních tocích, o postavení podniku na trhu apod. Finanční analýza poskytuje podniku zpětnou vazbu, jelikož se zpracovává za minulá období. Na jejím základě pak podnik upravuje své záměry. Ze získaných výsledků finanční analýzy dochází k odhalení silných a slabých stránky podniku a lze provést také tzv. benchmarking, jehož základním principem je komparace s dalšími podniky v odvětví. K posouzení stavu podniku a ke stanovení diagnózy potřebují manažeři určitá ekonomická data neboli položky účetních výkazů. Znalost problematiky účetních výkazů je tedy nezbytnou podmínkou pro vytváření finanční analýzy. Proto je nutno před jejím samotným vytvářením zvládnout odbornou účetní terminologii, pochopit principy upravující vykazování podnikových aktivit a účetní postupy. Finanční analýza 9
vychází především z rozboru třech účetních výkazů, a to z rozvahy, výkazu zisku a ztrát a přílohy. Uživatelé finanční analýzy žádají informace o hospodaření podniku, ať už se jedná o rentabilitu, zadluženost či likviditu. Management podniku tak získává poznatky o tom, jak se chovat v budoucnu, čeho se má podnik vyvarovat, jak předcházet chybám a jaká je úroveň finančního řízení. Podnik tak může podniknout kroky vedoucí k upevnění finančního zdraví a k dalšímu rozvoji podniku. Posoudit slabiny a navrhnout rozhodnutí to je úkolem finanční analýzy. Pro finanční analytiky má tedy finanční analýza zásadní význam. Správná znalost finanční situace podniku je důležitým předpokladem pro volbu správné finanční strategie, pro zabezpečení prosperity firmy a zvyšování konkurenceschopnosti. Finanční analýza dokáže upozornit na vznikající problémy a umožní tak firmě na tyto problémy zareagovat. Představuje jeden z nejdůležitějších nástrojů ve finančním řízení. Neznalost finanční situace podniku stojí často za krachem firem nebo za určitým neúspěchem během podnikání. Aby k této situaci nedošlo, je vhodné provádět finanční analýzu a vyvozovat správné závěry. 10
2. Cíl práce Cílem diplomové práce je posouzení finanční výkonnosti podniku v letech 2003 2007 pomocí dostupných metod finanční analýzy. V práci budou definovány faktory, které ovlivnily chod podniku a zpracován návrh doporučení do budoucna. Pro dosažení tohoto cíle bude analýza vypracována na základě využití hlavních účetních výkazů rozvahy, výkazu zisku a ztrát a přílohy, které jsou uvedeny ve výročních zprávách podniku. Obsahem teoretické práce je problematika finanční analýzy. Zde je charakterizováno, co je finanční analýza, zdroje a uživatelé finanční analýzy a následně jsou popsány používané metody, způsoby výpočtu a významné ukazatele v přehledném členění. V praktické části jsou aplikovány metody tvorby finanční analýzy na konkrétní podnik. Tato část je zakončena přehledem celkové finanční situace podniku a identifikací silných a slabých stránek. Závěr obsahuje shrnutí dosažených výsledků. 11
3. Literární rešerše 3.1 Charakteristika finanční analýzy Současné ekonomické prostředí se neustále mění a spolu s těmito změnami dochází ke změnám také v podnicích, které jsou tohoto prostředí nedílnou součástí. Úspěšný podnik se nyní neobejde bez rozboru své finanční situace. [11] Jakékoliv rozhodování týkající se finanční oblasti, musí být podloženo finanční analýzou. Proto je finanční analýza jednou z rozhodujících fází finančního managementu. [15] Finanční analýza představuje soubor postupů, jejichž cílem je získat informace pro finanční rozhodování ekonomických subjektů. Jde o finančně-ekonomické hodnocení podniku, které vychází především z účetních údajů. Informace, které poskytne finanční analýza, pojednávají o výsledcích minulé podnikatelské činnosti daného subjektu a také o současné finanční situaci. Zobrazují důsledky předchozích podnikatelských rozhodnutí a umožňují určitý předpoklad o příštím vývoji podniku. [8] Z časového hlediska se finanční analýza zaměřuje buď na zkoumání současné situace, zkoumání současnosti a minulosti 1 nebo zkoumání současnosti, minulosti a odhad budoucnosti 2. [13] 3.2 Úloha finanční analýzy Hlavní úlohou finanční analýzy je získat z účetních výkazů a dalších zdrojů potřebnou informaci, posoudit zdraví podniku či jeho slabiny a připravit podklady pro potřebná řídící rozhodnutí. [7] Finanční analýza tvoří významnou součást komplexu finančního řízení podniku. Svým předmětem je úzce spjata s finančním účetnictvím, které poskytuje data a informace. Finanční analýza je formalizovaná metoda, která poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost. [16] 1 Tzv. analýza ex post. 2 Odhad budoucnosti se nazývá ex ante. 12
Při zpracování finanční analýzy je nutné volit takový postup, který povede ke stanovenému cíli. Postup může probíhat například v následujících etapách: a) výpočet ukazatelů daného podniku, b) analýza časových trendů, c) hodnocení vzájemných vztahů ukazatelů pomocí pyramidové soustavy, d) návrh opatření ve finančním plánování a řízení, e) případně porovnání hodnot ukazatelů s odvětvovými průměry. [7] 3.3 Uživatelé finanční analýzy Informace o finančním stavu podniku jsou předmětem zájmu různých subjektů. Jedná se zejména o manažery podniku, ale také o mnoho dalších subjektů přicházejících s daným podnikem do kontaktu. Uživatelé finanční analýzy jsou tedy jak externí, tak interní. [5] Mezi externí uživatele patří: - investoři, - stát a jeho orgány, - burzovní makléři, - banky a jiní věřitelé, - obchodní partneři, - konkurence apod. K interním uživatelům finanční analýzy řadíme: - manažery, - zaměstnance, - odboráře. Zájem o finanční analýzu má u různých subjektů různé důvody. U některých je motivace zřejmá, u jiných jsou důvody zájmu skrytější: 13
Tabulka 3.1: Důvody zájmu o finanční analýzu investoři stát a jeho orgány banky a ostatní věřitelé obchodní partneři manažeři zaměstnanci a odboráři sledují finanční výkonnost podniku, a to z důvodu rozhodování o případných investicích a také z důvodu získání informací o tom, jak podnik nakládá se zdroji, které investoři do podniku vložili, směřují svou pozornost především na oblast daní, státní orgány čerpají informace z finanční analýzy například pro různá statistická šetření nebo rozdělování finančních výpomocí, požadují informace o finančním stavu potenciálního nebo exitujícího dlužníka z důvodu poskytnutí nebo neposkytnutí úvěru, kladou největší důraz na schopnost podniku hradit své závazky, zaměřují se tedy na solventnost, zadluženost nebo likviditu, neboli vedení firmy, používají výsledky získané z finanční analýzy pro finanční řízení podniku, a to krátkodobé i dlouhodobé, zajímají se o hospodřáskou a finanční stabilitu podniku, především z důvodu jistoty zaměstnání, možností sociálních, mzdových apod. Zdroj: tabulka vytvořena autorem, na základě informací z [5]. 3.4 Zdroje finanční analýzy Zdroje, ze kterých lze čerpat údaje pro tvorbu finanční analýzy lze rozdělit na: 1) Zdroje finančních informací, které se získávají z účetních výkazů finančního účetnictví, vnitropodnikového účetnictví a výročních zpráv, tedy vnitřní zdroje. Dále rozlišujeme ještě vnější finanční informace, jako jsou zprávy emitentů veřejně obchodovatelných cenných papírů, burzovní zpravodajství, nebo prospekty cenných papírů apod. 2) Kvantifikované nefinanční informace zahrnují především oficiální ekonomickou a podnikovou statistiku, cenové a nákladové kalkulace, podnikové plány nebo další evidence. 3) Nekvantifikované informace představují zprávy vedoucích pracovníků, komentáře manažerů, zprávy auditorů, odborný tisk nebo prognózy. 14
Zásadním zdrojem informací pro finanční analýzu je účetní závěrka. Tuto oblast upravuje v České republice zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a některá další opatření (nařízení). 3 [4] Nejběžnějšími účetními výkazy, které tvoří součást účetní závěrky jsou: - rozvaha (účetní výkaz vyjadřující stav majetku, stav závazků a stav vlastního kapitálu podniku k určitému datu), - výkaz zisků a ztrát (účetní výkaz podávající přehled o nákladech a výnosech na činnost provozní, finanční a mimořádnou za dané období), - přehled o peněžních tocích (výkaz CF podává přehled o příjmech a výdajích peněžních prostředků za provozní, investiční a finanční činnost za dané období), - příloha (doplňuje, rozpracovává a objasňuje informace z rozvahy a z výkazu zisků a ztrát, informuje o obecných účetních a oceňovacích metodách použitých v účetnictví podniku). [2] 3.5 Ukazatele finanční analýzy Ukazatele finanční analýzy lze třídit různými způsoby. Nejpoužívanější členění znázorňuje následující schéma, přičemž jednotlivá kritéria se mohou prolínat. [13] 3 V této souvislosti je třeba upozornit, že k 1. 1. 2004 byla uskutečněna změna zákona o účetnictví s cílem harmonizovat tuto oblast s Evropskou unií. 15
Schéma 3.1: Třídění ukazatelů podle následujících kritérií Podle vztahu k účetním výkazům Podle způsobu charakteristiky jevu - rozvahové ukazatele (položky aktiv a pasiv) - výsledkové ukazatele (náklady, výnosy, zisk) - ukazatele peněžních toků (CF z provozní, investiční a finanční činnosti) - mezivýkazové ukazatele (ukazatele vzájemného vztahu rozvahy, výsledovky a peněžních toků) - ostatní - extenzivní (objemové informují o rozsahu, udávají tedy kvantitu v přirozených jednotkách) - intenzivní (relativní charakterizují míru, v jaké jsou extenzivní ukazatele podnikem využívány) Podle matematického způsobu výpočtu - absolutní (převzaté z údajů ve finančním účetnictví) - rozdílové (vzniklé rozdílem dvou jiných ukazatelů) - poměrové (vzniklé poměrem dvou ukazatelů) - procentní (udávají poměr v %) Podle času (okamžiku nebo intervalu) - stavové ukazatele (udávají stav k určitému okamžiku) - tokové ukazatele (udávají vývoj v určitém časovém horizontu) Zdroj: schéma vytvořeno autorem, na základě informací z [13]. 3.6 Metody finanční analýzy Tato kapitola se zabývá stručným přehledem metod finanční analýzy. Způsob hodnocení ukazatelů, jejich interpretace a vypovídací schopnost závisí na použitých metodách finanční analýzy. Metody finanční analýzy lze rozdělit z různých pohledů. Nejběžnějším členěním, které je uváděno v řadě literárních pramenů, je členění na: - fundamentální finanční analýzu, - technickou finanční analýzu. [17] 16
A) fundamentální analýza Vychází ze souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy, ze zkušeností odborníků a z jejich subjektivních odhadů. Zpracovává mnoho kvalitativních údajů, a pokud využívá kvantitativní informace, vyvozuje své závěry většinou bez použití algoritmizovaných postupů. [12] B) technická analýza Využívá matematických, statistických a dalších algoritmizovaných metod ke kvantitativnímu zpracování ekonomických dat s následným ekonomickým zhodnocením výsledků. Technická analýza je nepostradatelným nástrojem řízení firem v tržních ekonomikách. [12] Většinou se v podnicích uplatňují metody technické finanční analýzy, které jsou dále členěny z různých hledisek [17]: - elementární (základní) metody Jedná se o různé typy ukazatelů. Pracují s ukazateli (extenzivními a intenzivními), které představují buď přímo položky účetních výkazů, nebo hodnoty z nich odvozené. [8] Do elementárních metod zahrnujeme analýzu stavových ukazatelů, analýzu tokových a rozdílových ukazatelů, analýzu poměrových ukazatelů a analýzu soustav ukazatelů. [9] - vyšší metody Vyšší metody nejsou univerzální a nepatří mezi běžně používané. Jejich použití a interpretace výsledků předpokládá hlubší znalosti obecné a matematické statistiky a také hlubší poznatky ekonomické. K jejich aplikaci jsou zapotřebí další speciální nástroje, především kvalitní software. [2] Jako příklad lze uvést expertní systémy, neuronové sítě apod. [8] 3.7 Interpretace výsledků Jedná se o nejnáročnější fázi finanční analýzy, která má klíčový význam. Při interpretaci výsledků podnikových finančních analýz je nutno mít na zřeteli, abychom nepodlehli mechanickému srovnávání pouhých číselných údajů. Cílem interpretace je 17
vysvětlit získané informace, zhodnotit dosavadní situaci a vyvozovat konečné soudy. [2,9] 3.8 Členění ukazatelů finanční analýzy Členění, které použiji pro finanční analýzu vybraného podniku, je následující [24]: - analýza absolutních ukazatelů (stavových a tokových), o analýza trendů (horizontální analýza), o procentní rozbor (vertikální analýza), - analýza rozdílových ukazatelů (fondů finančních prostředků), o čistý pracovní kapitál, o potřeba peněžních prostředků, - analýza poměrových ukazatelů, o ukazatele rentability, o ukazatele likvidity, o ukazatele aktivity, o ukazatele zadluženosti, o ukazatele provozní (výrobní), o ukazatele kapitálového trhu, - analýza soustav ukazatelů, o pyramidové soustavy ukazatelů, o predikce finanční tísně. [24] 3. 8. 1 Analýza absolutních ukazatelů Při analýze absolutních ukazatelů se k hodnocení finanční situace podniku využívá údajů obsažených v účetních výkazech tj. výročních zprávách. [12] Spočívá v porovnávání dat za daný účetní rok s rokem minulým. U daných údajů sledujeme změny absolutní i procentní. [9] Konkrétně se jedná o analýzu vývojových trendů (horizontální rozbor) a procentní analýzu komponent (vertikální rozbor). [12] 18
3. 8. 1. 1 Analýza trendů (Horizontal analysis) Horizontální analýza zkoumá procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů oproti předchozímu období. Z těchto změn lze odvodit i předpokládaný vývoj příslušných ukazatelů v budoucnosti. [17] Horizontální se nazývá proto, že porovnáváme stejný absolutní ukazatel v rámci jednoho řádku rozvahy nebo výsledovky. Při interpretaci je nutné posuzovat absolutní i procentní změny současně. [13] Cílem horizontální analýzy je změřit intenzitu změn jednotlivých položek, a to absolutně i relativně [11]: - absolutní změna: kde t příslušný rok absolutní změna = ukazatel t ukazatel t-1 - procentní změna představuje relativní vyjádření absolutní změny: procentní změna = absolutní změna / ukazatel t-1 x 100 (%) 3. 8. 1. 2 Procentní analýza komponent (Vertical analysis) Vertikální analýza bývá označována také jako strukturální analýza. Vyjadřuje procentní podíl dané položky účetního výkazu ze stanoveného základu. Používá se pro vyjádření struktury aktiv a pasiv a také pro rozbor výkazu zisků a ztrát. [17] V případě rozvahy se zpravidla jednotlivé položky poměřují s celkovým stavem aktiv resp. pasiv. Ve výsledovce se většinou obvykle porovnávají jednotlivé položky s celkovými tržbami, vertikální procentní ukazatele udávají tedy procento z dosažených tržeb v daném roce. [13] Při samotném propočtu se postupuje v jednotlivých letech odshora dolů, nikdy napříč jednotlivými roky, proto je označována jako vertikální procentní analýza. [12] 3. 8. 2 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele slouží k analýze a řízení finanční situace firmy. Bývají označovány jako fondy finančních prostředků. Fond chápeme jako shrnutí určitých stavových ukazatelů vyjadřujících aktiva nebo položek krátkodobých pasiv (tzv. čistý fond). [12] 19
3. 8. 2. 1 Čistý pracovní kapitál ČPK (Net working capital) Základem pro výpočet je účetní výkaz rozvaha. [5] Vypočítá se jako rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky. ČPK má nejblíže k běžné likviditě, jelikož je konstruován na základě stejných údajů jako poměrový ukazatel. Tento ukazatel můžeme chápat jako část prostředků, které by podniku dovolily v omezeném rozsahu pokračovat v jeho činnosti, pokud by byl nucen splatit převážnou část svých závazků, představuje tzv. finanční polštář pro případ nouze. [11] Čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva krátkodobé závazky 3. 8. 2. 2 Čisté pohotové prostředky Bývají nazývány peněžním finančním fondem. Ukazatel ČPK může obsahovat položky oběžných aktiv, které jsou málo likvidní či dokonce nelikvidní. Jedná se například o pohledávky s dlouhou dobou splatnosti, nedobytné pohledávky či nedokončenou výrobu. Může být mimo jiné ovlivněn způsobem oceňování jeho složek, především majetku. Z toho důvodu se pro sledování okamžité likvidity používá čistý peněžní fond, který představuje rozdíl mezi pohotovými peněžními prostředky a okamžitě splatnými závazky. [12] Pohotové peněžní prostředky zahrnují hotovost, peníze na běžných účtech či velmi likvidní peněžní ekvivalenty. [13] Čisté pohotové prostředky = pohotové peněžní prostředky okamžitě splatné závazky 3. 8. 3 Analýza poměrových ukazatelů Patří mezi základní nástroje finanční analýzy. [9] Poměrová finanční analýza zahrnuje řadu oblastí. Zabývá se především strukturou podnikových aktiv, kvalitou a intenzitou jejich využívání, způsobem financování, strukturou nákladů, profitabilitou firmy nebo likviditou. [17] Poměrové ukazatele se běžně vypočítají vydělením jedné položky jinou položkou uvedenou v účetním výkazu. Mezi položkami musí existovat určité souvislosti. 20
Konstrukce ukazatelů a jejich výběr musí být relevantní zkoumanému problému či prováděnému rozhodnutí. [16] 3. 8. 3. 1 Ukazatele rentability (Profitability Ratios) Tyto ukazatele bývají dále nazývány jako ukazatele výnosnosti a návratnosti. Pro podnik představují dosahování zisku a jsou tedy nejvíce sledovány majiteli podniku. Jejich konstrukce vyjadřuje poměr mezi konečným efektem podnikatelské činnosti k určité srovnávací základně, která může být na straně aktiv, pasiv nebo k jiné bázi. [5] Existují základní ukazatele: [17] - rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) - rentabilita vlastního kapitálu (ROE) - rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) - rentabilita tržeb (ROS) Jednotlivé ukazatele se od sebe liší podle toho, jaký zisk se dosazuje do čitatele a také podle toho, jaký vložený kapitál dosadíme do jmenovatele zlomku ukazatele. [9] Rentabilitu lze obecně definovat jako zisk / vložený kapitál. [16] Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA Return on Assets) Ukazatel vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání. Hodnotí výdělkovou schopnost podniku nebo také jeho produkční sílu. Můžeme o něm hovořit jako o ukazateli hodnocení minulé výkonnosti řídících pracovníků. [11] Efektem zhodnocení vloženého kapitálu je součet zisku po zdanění a zdaněných úroků placených za použití cizího kapitálu. [17] Z + U x (1 d) ROA = x 100 (%) [16] CA Z = zisk po zdanění, U = úrok, d = sazba daně z příjmů (ze zisku), CA = celková aktiva. 21
Tento ukazatel se ovšem může vyskytnout ve dvou modifikacích. První varianta, jak je uvedeno výše, obsahuje zisk po zdanění. Varianta druhá se liší tím, že v čitateli je hodnota zisku před zdaněním. [27] EBIT = zisk před zdaněním a úroky. EBIT ROA = x 100 (%) [9] CA Rentabilita vlastního kapitálu (ROE Return on Equity) Ukazatel představuje výnosnost kapitálu vloženého do podniku jeho vlastníky. Rentabilita vlastního kapitálu je měřítkem toho, jak byly prostředky vložené do podniku zhodnoceny. [17] Zhodnocení vlastního kapitálu by mělo být natolik velké, aby pokrývalo obvyklou výnosovou míru a rizikovou prémii. Je-li hodnota ukazatele trvale nižší, případně i stejná jako výnosnost cenných papírů garantovaných státem, pak je podnik fakticky odsouzen k zániku, neboť racionálně uvažující investor požaduje od rizikovější investice vyšší míru zhodnocení. Rentabilita vlastního kapitálu by měla být vyšší než míra výnosu bezrizikové alokace kapitálu na finančním trhu. [16] VK = vlastní kapitál. Z ROE = x 100 (%) [16] VK Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE Return on Capital Employd) Ukazatel posuzuje výnosnost kapitálu dlouhodobě. Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu je využívána především pro mezipodnikové srovnání. [17] Lze tedy říci, že vyjadřuje komplexní efektivnost hospodaření podniku. [11] Čitatel zlomku zahrnuje celkové výnosy všech investorů a ve jmenovateli jsou dlouhodobé finanční prostředky, jenž má podnik k dispozici. Ukazatel rentability dlouhodobě investovaného kapitálu vyjadřuje schopnost podniku odměnit ty, kteří poskytli prostředky či schopnost přilákat nové investory. [16] 22
ROCE = Z + U x (1 d) x 100 (%) DZ + VK DZ = dlouhodobé cizí zdroje (závazky). Rentabilita tržeb (ROS - Return on sales) Ukazatel charakterizuje zisk vztažený k tržbám. Tržby představují ohodnocení výkonů firmy za určité časové období. Výkony firmy měří její výkonnost (množství výrobků, služeb vyprodukovaných za určité období). To znamená, jak účinně využije veškeré své prostředky k vytvoření hodnot, s nimiž se uchází o přízeň trhu. Teprve až tržní uznání výsledků práce firmy stanoví jejich cenu, která se do firmy vrátí k pokrytí nákladů a k tvorbě zisku. [12] Hodnota ukazatele indikuje, kolik korun zisku přinesla podniku jedna koruna tržeb. [9] V praxi se používá několik variant zisku, tj. před zdaněním nebo po zdanění. [8] zisk ROS = x 100 (%) [12] tržby V rámci ukazatelů rentability existují ještě další ukazatele. Jedná se o ukazatele patřící do skupiny cash flow ukazatelů: [27] Finanční rentabilita vloženého kapitálu Liší se tím, že do čitatele se dosahuje CF. Vyjadřuje jaké množství peněžních prostředků je podnik schopen vytvořit na jednotku vloženého kapitálu. [27] Finanční rentabilita vloženého kapitálu = CF / celkový kapitál [17] Finanční rentabilita vlastního kapitálu Tento CF ukazatel vyjadřuje, jak je podnik schopen vytvářet peněžní prostředky z vlastního kapitálu, neboli kolik peněžních prostředků vytváří na jednotku vlastního kapitálu. [27] 23
Finanční rentabilita vlastního kapitálu = CF / vlastní kapitál [17] 3. 8. 3. 2 Ukazatele likvidity (krátkodobé solventnosti) (Liquidity Ratios) Protože ve vymezení pojmu likvidita a solventnost existuje značná různorodost, je potřeba nejprve tyto dva pojmy odlišit. Likviditou rozumíme okamžitou schopnost podnikatelského subjektu přeměnit aktiva na hotovost nebo její ekvivalent. Solventnost je chápána jako platební schopnost podnikatelského subjektu hradit své závazky včas, což znamená v okamžiku jejich splatnosti. [13] Další pojem, který je potřeba zmínit, je likvidnost. Likvidnost představuje míru obtížnosti transformace majetku do hotovostní formy. [5] Běžná likvidita (Current Ratio) Bývá označována například jako likvidita 3. stupně nebo celková likvidita. [17] Běžná likvidita vyjadřuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. Vyjadřuje, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby transformoval veškerá oběžná aktiva v určitém okamžiku na hotovost [5]. Běžná likvidita je citlivá na strukturu pohledávek vzhledem k jejich neplacení či nedobytnosti a také na strukturu zásob a jejich správné ocenění vzhledem k jejich prodejnosti. Doba, za kterou se zásoby přemění na peníze, může trvat velmi dlouho, neboť nejprve musí být spotřebovány, přeměněny ve výrobky, prodány a poté se čeká většinou několik týdnů nebo i měsíců na úhradu od odběratele. [12] Ve světě se za přijatelné považují hodnoty v intervalu 1,5 2,5. [14] Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio) Bývá opět označována řadou různých názvů, jako například likvidita 2. stupně nebo rychlá likvidita. [17] Tento ukazatel z oběžných aktiv vylučuje zásoby a ponechává v čitateli pouze peněžní prostředky, krátkodobé cenné papíry a krátkodobé pohledávky. Důvodem vyloučení zásob je jejich poměrně dlouhá přeměna v peníze. [7] V tomto ukazateli je tedy odstraněna nevýhoda předchozího ukazatele běžné likvidity. [12] 24
Standardní hodnoty tohoto ukazatele se pohybují v rozmezí 1 1,5. [14] V rámci zachování likvidity by hodnota ukazatele neměla klesnout pod 1. [12] Pohotová likvidita = (oběžná aktiva zásoby) / krátkodobé závazky Peněžní likvidita (Cash Position Ratio) Je známá také pod označením hotovostní likvidita nebo likvidita 1. stupně. [17] Peněžní neboli okamžitá likvidita měří schopnost firmy hradit právě splatné dluhy. Do čitatele spadají peníze a jejich ekvivalenty, tedy finanční majetek krátkodobé povahy. Likvidita je zajištěna, pokud hodnota ukazatele činí alespoň 0,2. [12] Někteří další finanční analytici uvádí, že ukazatel by měl mít hodnotu 0,5. [14] Peněžní likvidita = (hotovost a účty v bance + obchodovatelné CP) / krátkodobé závazky Veškeré uvedené ukazatele likvidity hodnotí likviditu staticky, tedy k určitému datu. K odstranění tohoto nedostatku jsou používány další ukazatele patřící do této skupiny, mající charakter ukazatelů CF [17]: CF likvidita Pomocí ukazatele CF likvidity zjišťujeme, zda je podnik schopen vytvářet peněžní prostředky k úhradě svých krátkodobých závazků. [27] Předchozí ukazatele jsou odvozovány z údajů rozvahy, která je sestavena vždy k určitému časovému okamžiku. Mají tedy statický charakter. Aby byl tento nedostatek překonán, používá se ukazatel odvozený z tokové veličiny CF konstruovaný jako poměr CF z provozní činnosti a průměrného stavu krátkodobých závazků. Většinou se uvádí, že finančně zdravý podnik by měl dosahovat více než 40%. [16] CF likvidita = CF z provozní činnosti / krátkodobé závazky 25
Stupeň oddlužení Stupeň oddlužení hodnotí, zda je podnik schopen hradit své veškeré dluhy, tedy nejen krátkodobé. [27] Vypovídá o poměru mezi financováním cizím kapitálem a schopností podniku vypořádávat vzniklé závazky z vlastní finanční síly. Lepší vypovídací schopnost poskytuje sledování vývoje tohoto ukazatele v čase. Klesající hodnota signalizuje rostoucí napětí ve finanční pozici podniku. Za přijatelnou hodnotu ukazatele oddluženosti bývá považována hodnota mezi 20 a 30%. [11] Stupeň oddlužení = CF z provozní činnosti / cizí kapitál 3. 8. 3. 3 Ukazatele aktivity (Activity Ratios) Ukazatele aktivity jsou konstruovány z důvodu posouzení, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. [3] Jsou označovány také jako ukazatele obratovosti nebo vázanosti kapitálu. Má-li jich podnik více než je účelné, vznikají zbytečné náklady a tím i nízký zisk. Naopak má-li jich málo, přichází o tržby, které by mohl získat. Ukazatele aktivity patří k mezivýkazovým ukazatelům, protože přebírají vstupní údaje z obou základních účetních výkazů, tedy z Rozvahy a z Výkazu zisků a ztrát. [17] Jedná se tedy o ukazatele typu rychlost obratu doba obratu. [16] U ukazatelů doby obratu jsou žádoucí co nejnižší hodnoty. Naopak při posuzování rychlosti obratu požadujeme, aby byl počet obrátek za dané období co možná nejvyšší. [13] Obrat celkových aktiv (Total Assets Turnover Ratio) Obrat celkových aktiv měří intenzitu použití všech aktiv. Pokud tento ukazatel ve srovnání s oborovým průměrem vykazuje nízké hodnoty, mělo by v podniku dojít buď ke zvýšení tržeb nebo k odprodání některých aktiv. Lze říci, že čím je ukazatel využití aktiv vyšší, tím více je podnik efektivní a fungující. [1] Jeho nízká hodnota v porovnání s odvětvovým průměrem poukazuje na nízkou podnikatelskou aktivitu a že je třeba ji zvýšit. [14] Obrat celkových aktiv = roční tržby / aktiva [12] 26
Obrat zásob (Inventory Turnover Ratio) Bývá nazýván ukazatel intenzity využití zásob. [1] Ukazatel obratu zásob vypočteme jako poměr tržeb a průměrného stavu zásob. [11] Výsledkem je absolutní číslo, které vyjadřuje počet obrátek, neboli kolikrát se přemění zásoby v ostatní formy oběžného majetku až po prodej hotových výrobků a opětný nákup zásob. Pokud je hodnota ukazatele vyšší v porovnání s odvětvovým průměrem, znamená to, že podnik nemá zbytečné nelikvidní zásoby, které by vyžadovaly nadbytečné financování. [16] Obrat zásob = roční tržby / zásoby [12] Obrat dlouhodobého hmotného majetku (Fixed Assets Turnover) Obrat dlouhodobého hmotného majetku je ukazatelem efektivnosti a intenzity využívání především budov, strojů a různých zařízení. Vypočte se jako poměr tržeb k dlouhodobému hmotnému majetku v zůstatkové ceně. Hodnota ukazatele vyjadřuje, jaká částka tržeb byla vyprodukována z 1 Kč dlouhodobého hmotného majetku. [16] Obrat dlouhodobého hmotného majetku = tržby / dlouhodobý hmotný majetek v ZC kde ZC zůstatkové ceny Obrat pohledávek (Receivables turnover) Obrat pohledávek je vyjádřen jako poměr tržeb k pohledávkám. [11] Ukazatel udává počet obrátek pohledávek za rok. Vyjadřuje transformaci pohledávek v hotové peníze. Čím rychleji podnik inkasuje pohledávky od odběratelů, potom může získané peníze použít na další potřeby podniku. [27] Obrat pohledávek = tržby / pohledávky 27
Obrat závazků Posledním ukazatelem obratů je obrat závazků. Obratovost závazků je poměrem tržeb k závazkům. [11] Obrat závazků = tržby / závazky Doba obratu zásob (Inventory Turnover) Doba obratu zásob je odvozeným ukazatelem. Jedná se o poměr 365 dní ku obratu zásob. Udává, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Čím vyšší je obratovost zásob a kratší doba obratu zásob, tím lepší je situace podniku. Ovšem je potřeba pamatovat na optimální velikost zásob. [11] Doba obratu zásob = 365 / obrat zásob Doba obratu pohledávek (Average collection period) Ukazatel vyjadřuje dobu, která uplyne ode dne vystavení faktury odběratelům až po příjem peněžních prostředků. Znázorňuje tedy, za jak dlouhé období jsou pohledávky v průměru spláceny. Podnik má zájem o co nejkratší dobu inkasa. [9] Doba obratu pohledávek = 365 / obrat pohledávek Doba obratu závazků (Payables trunover ratio) Tento ukazatel je poměrem 365 dní ku obratu závazků, přičemž obrat závazků je poměrem tržeb a závazků. Doba obratu závazků vypovídá o tom, jak rychle jsou spláceny závazky firmy. Je možno říci, že doba obratu závazků by měla být delší než doba obratu pohledávek. [11] Doba obratu závazků = 365 / obrat závazků 28
3. 8. 3. 4 Ukazatele zadluženosti (Leverage Ratios) Tyto ukazatele mohou být nazývány ukazatele finanční struktury, ukazatele dlouhodobé solventnosti nebo také ukazatele řízení dluhu. [17] Pojem zadluženost vyjadřuje především využívání cizích zdrojů. U velkých podniků je v praxi nemožné financování veškerých svých aktiv pouze vlastním kapitálem, nebo naopak pouze cizím kapitálem. Používání cizích zdrojů působí jak na výnosnost kapitálu akcionářů, tak na riziko podnikání. [5] Celková zadluženost (Debt ratio) Jedná se o základní ukazatel zadluženosti a bývá také označován jako ukazatel věřitelského rizika. Všeobecně platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost podniku. [17] Celkové dluhy zahrnují dlouhodobé i krátkodobé dluhy. Věřitelé podniku preferují nižší zadlužení, neboť to pro ně představuje nižší riziko, naopak vlastníci podniku chtějí využít finanční páky. [14] Tzv. efekt finanční páky spočívá v tom, že cizí zdroje posilují celkový kapitál a zároveň placené úroky z nich snižují daňové zatížení, jelikož jsou součástí nákladů. Použitím cizích zdrojů ve struktuře kapitálu tedy dochází také ke zvyšování rentability vlastního kapitálu. [13] Míra celkové zadluženosti = celkové dluhy / celková aktiva x 100 (%) Z ukazatele celkové zadluženosti lze analogicky odvodit zadluženost krátkodobou i dlouhodobou. [27] Míra krátkodobé zadluženosti = krátkodobé závazky / celková aktiva x 100 (%) Míra dlouhodobé zadluženosti = dlouhodobé závazky / celková aktiva x 100 (%) Míra samofinancování (Equity ratio) Koeficient samofinancování je doplňkovým ukazatelem k ukazateli věřitelského rizika a jejich součet by měl dát přibližně 1. Je považován za jeden z nejdůležitějších poměrových ukazatelů zadluženosti pro hodnocení celkové finanční situace, ale 29
samozřejmě je důležitá jeho návaznost na ukazatele rentability. [11] Ukazatel míry samofinancování se používá pro hodnocení hospodářské a finanční stability podniku. [17] Míra samofinancování vyjadřuje proporci, ve které jsou aktiva podniku financována penězi akcionářů. [16] Koeficient samofinancování = vlastní kapitál/ celková aktiva x 100 (%) [2] Dluh na vlastní kapitál (Debt/equity ratio) Tento ukazatel úzce navazuje na celkovou zadluženost a míru samofinancování. Dává do poměru jejich čitatele. [16] S růstem podílu závazků ve finanční struktuře roste také hodnota tohoto ukazatele. [17] Dluh na vlastní kapitál má shodnou vypovídací schopnost jako ukazatel celkové zadluženosti. [1] Pokud je jeho hodnota větší než 1, znamená to, že cizí zdroje převyšují vlastní kapitál. [27] Míra zadluženosti vlastního kapitálu = cizí zdroje / vlastní kapitál Úrokové krytí (Interest coverage) Bývá konstruován z toho důvodu, aby podnik zjistil, zda je pro něj dluhové zatížení únosné. Ukazatel udává, kolikrát je zisk vyšší než úroky. [11] V podstatě část zisku vyprodukovaná cizím kapitálem by měla pokrýt náklady na vypůjčený kapitál. Je-li ukazatel roven 1, znamená to, že na zaplacení úroků potřebujeme celý zisk a na akcionáře nezbude nic. [12] Čím vyšší je hodnota ukazatele úrokového krytí, tím je finanční stabilita podniku pevnější. [9] Úrokové krytí = (zisk před zdaněním + nákladové úroky) / nákladové úroky [2] Ukazatel podkapitalizování Stálá aktiva by měla být financována především dlouhodobými zdroji, přičemž dlouhodobé zdroje by měly převyšovat stálá aktiva, a tak financovat také část oběžných aktiv. V případě, že je hodnota ukazatele větší než jedna, jedná se o překapitalizování podniku. Pokud je hodnota ukazatele menší než jedna, je část stálých aktiv kryta 30
krátkodobými zdroji, což je ale dlouhodobě neudržitelné, protože by podniku hrozila platební neschopnost. Tento stav lze označit jako podkapitalizaci. [13] Podkapitalizování podniku nastává v situaci, kdy je podnik příliš zadlužen a výše vlastního kapitálu je nepřiměřená rozsahu jeho provozní činnosti. [17] Ukazatel podkapitalizování = (dlouhodobé závazky + vlastní kapitál) / stálá aktiva 3. 8. 3. 5 Provozní ukazatele (Operating Ratios) Do diplomové práce jsem se rozhodla zařadit i některé provozní ukazatele. Bývají označovány jako ukazatele výrobní. Jedná se o další skupinu poměrových ukazatelů. Jsou zaměřeny dovnitř firmy a uplatňovány ve vnitřním řízení. Pomáhají managementu sledovat a analyzovat vývoj základní aktivity podniku. Provozní ukazatele se opírají o veličiny tokové, kterými jsou zejména náklady. Řízení nákladů má za následek hospodárné vynakládání jednotlivých druhů nákladů a tím také dosažení vyššího konečného efektu. [12] Z provozních ukazatelů jsem vybrala následující: Mzdová produktivita Mzdová produktivita vyjadřuje, kolik výnosů připadá na 1 korunu vyplacených mezd. Při trendové analýze by měl tento ukazatel vykazovat rostoucí trend. Pokud chceme vyloučit vliv nakupovaných surovin, energií a služeb, dosadíme do čitatele přidanou hodnotu. [12] Mzdová produktivita = výnosy (bez mimořádných) / mzdy Nákladovost výnosů Nákladovost výnosů neboli nákladovost tržeb poukazuje na zatížení výnosů podniku celkovými náklady. Hodnota ukazatele by měla ve sledovaném období klesat. [12] Nákladovost výnosů = náklady / výnosy (bez mimořádných) 31
Materiálová náročnost výnosů Materiálová náročnost výnosů udává zatížení výnosů spotřebovaným materiálem a energiemi. [12] Materiálová náročnost výnosů = spotřeba materiálu a energie / výnosy (bez mimořádných) Vázanost zásob na výnosy Ukazatel vyjadřuje, jaký objem zásob je vázán na 1 korunu výnosů. Hodnota ukazatele by měla být minimální. [12] Vázanost zásob na výnosy = zásoby / výnosy (bez mimořádných) Struktura nákladů Ukazatel struktury nákladů vyjadřuje, jaký druh nákladů se podílí na celkových nákladech. Jedná se tedy například o materiálové náklady, energie, odpisy, osobní náklady, finanční náklady a podobně. [12] Struktura nákladů = odpisy / celkové náklady 3. 8. 3. 6 Ukazatele kapitálového trhu (Market value ratios) Mohou být nazývány ukazatele tržní hodnoty firmy. Poslouží především pro rozhodování investorů o tom, kam vložit svůj přebytečný kapitál, neboť vypovídají o návratnosti vloženého kapitálu. Nemohou být užívány u jiných podniků, než u těch, se kterými se obchoduje na kapitálovém trhu. [17] Čistý zisk na akcii (Earnings per share) Výnos na akcii je rozhodujícím údajem o finanční situaci firmy a odráží výsledky a úspěchy konkurentů při trendové analýze. Čistý zisk představuje celkový zisk po 32
zdanění a po výplatě primárních dividend. Zisk může být použit na dividendy jen částečně, tzn., že zbývající část je ponechána ve vlastním kapitálu. Proto nelze u ukazatele EPS usuzovat na jeho výši. Obtížné je také usuzovat na trend vývoje EPS do budoucna, jelikož výnosy podobně jako ceny akcií, se chovají náhodně. Zisk může být také ovlivněn dalšími faktory, jako je například účetní politika firmy (technikami oceňování aktiv, tvorbou rezerv a opravných položek, způsoby odpisování, apod.). [12] Ukazatel se používá především pro porovnávání akcií různých společností. Lze ho označit ukazatel rentability na 1 akcii. [7] Čistý zisk na akcii = čistý zisk / počet kmenových akcií Dividendový výnos (Dividend yield) Hodnota tohoto ukazatele se mění především vlivem změny jmenovatele, tedy tržní ceny akcie. Pokud by se zvyšovala tržní cena akcie a výše dividendy zůstala nezměněná, vyjde ukazatel méně příznivý, to znamená, že výnosnost oproti předchozímu období poklesne. Toto je pro investory neatraktivní. [7] Dividendový výnos = dividenda na akcii / tržní cena akcie Poměr tržní ceny akcie k zisku (Price Earnings Ratio) Tento ukazatel je velmi často využívaný a považuje se za indikátor celkového tržního ohodnocení firmy. Ve stabilním tržním prostředí udává jakýsi odhad o době, za kterou dojde k zaplacení ceny akcie jejím výnosem. [17] Poměr tržní ceny akcie k zisku = tržní cena akcie / zisk na 1 akcii Výplatní poměr (Payout ratio) Výplatní poměr vypovídá o dividendové politice podniku. Vyjadřuje, jak velký podíl vytvořeného zisku po zdanění je vyplácen akcionářům ve formě dividend. Je poměrem dividendy na 1 akcii a čistého zisku na 1 akcii. [16] 33
Výplatní poměr = dividenda na 1 akcii / zisk na 1 akcii Aktivační poměr (Plowback ratio) Zisk, který nebude vyplácen v dividendách, zůstává jako nerozdělený zisk, který má podnik k dispozici. Zisk reinvestovaný zpět do podniku vyjadřuje aktivační poměr. [16] Aktivační poměr = 1 výplatní poměr 3. 8. 4 Analýza soustav ukazatelů K posouzení celkové finanční situace firmy se většinou vytvářejí soustavy ukazatelů. Podstatou konstrukce soustavy poměrových ukazatelů je z formálního hlediska sestavení jednoduchého modelu, který zobrazuje vzájemné vazby mezi dílčími ukazateli vyššího řádu. Tento funkční model pak vytváří souhrn ukazatelů, které lze postupně rozkládat na další dílčí ukazatele až k detailům. [11] Při analýze soustav ukazatelů rozlišujeme dvě základní skupiny: [12, 17]: 1) Soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů. Jejich nejznámějším příkladem jsou pyramidové soustavy, které slouží k identifikaci logických a ekonomických vazeb mezi ukazateli jejich rozkladem. Při rozkladu jsou používány dva základní postupy, a to aditivní, kdy se ukazatel rozkládá do součtu nebo rozdílu dvou a více ukazatelů a multiplikativní, kde výchozí ukazatel je rozkládán pomocí součinu či podílu dvou a více ukazatelů. [11] 2) Účelové výběry ukazatelů. Cílem je sestavit takové výběry ukazatelů, které by dokázaly kvalitně předpovědět finanční zdraví firmy, resp. predikovat její krizový vývoj. [12] Dle účelu jejich použití můžeme výběry členit na: a. bonitní - vycházejí z normativních hodnot vybraných ukazatelů finanční analýzy, na jejichž základě jsou podniky začleňovány do různých bonitních tříd, k této skupině modelů řadíme například: [17] Kralickův Quicktest Modifikovaný Quicktest 34
Tamariho model Argentiho model [11] b. bankrotní - vycházejí z toho, že finanční problémy podniku lze rozeznat podle určitých příznaků před tím, než se skutečné problémy plně projeví. [17] Dle způsobu tvorby se modely dělí na: a. jednorozměrné v rámci jednorozměrných modelů byly vyčleněny následující ukazatele: o rentabilita vlastního kapitálu, o zadluženost, o běžná likvidita, o podíl pracovního kapitálu z celkových aktiv. [17] b. vícerozměrné vícerozměrné modely jsou konstruovány na bázi několika vybraných poměrových ukazatelů, kterým jsou přiřazeny určité váhy, mezi nejznámější modely patří mimo jiné: [17] o Altmanovo Z-skóre, o Tafflerův model, o IN Index důvěryhodnosti. [11] 3. 8. 4. 1 Pyramidové soustavy ukazatelů Zachytit souvislosti toho, co se ve firmě děje, je pro finanční analýzu firmy jedna z nejdůležitějších záležitostí. Je potřeba znát vazby mezi ukazateli, jež zachycují průběh reprodukčního procesu firmy. Tomuto požadavku vyhovuje ukazatelový systém, který vychází z vrcholového ukazatele a rozkládá ho logickou cestou na ukazatele stojící v pozici příčinných faktorů. Vzniká účelová hierarchie ukazatelů neboli pyramidová soustava ukazatelů. [10] Nejtypičtější pyramidový model bývá tradičně označovaný v literatuře jako rozklad Du Pont. [13] Du Pont rozklad je zaměřen na rozklad rentability vlastního kapitálu nebo vloženého kapitálu. [11] 35
Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE) Tento nejtypičtější pyramidový rozklad byl poprvé použit v chemické společnosti Du Pont de Nomeurs. Rentabilita vlastního kapitálu je součinem tří ukazatelů, a to rentability tržeb, obratu celkových aktiv a finanční páky. [11] čistý zisk tržby aktiva čistý zisk ROE = x x = [15] tržby aktiva vlastní kapitál vlastní kapitál Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita tržeb x obrat celkových aktiv x míra finanční páky Ukazatel ROE lze také vyjádřit jako ROA x finanční páka. [6] Finanční páka může při růstu cizího kapitálu nad vlastní kapitál zvyšovat rentabilitu vlastního kapitálu. [12] Pozitivní vliv zadluženosti se projeví tehdy, pokud podnik bude v rámci své produkce vytvářet takový zisk, aby vykompenzoval vyšší nákladové úroky. [11] Ziskový účinek finanční páky = kde: ZD = zisk před zdaněním ZUD = zisk před zdaněním a úroky CA = celková aktiva VK = vlastní kapitál ZD CA x ZUD VK ROE = [17] ROA Hodnota tohoto ukazatele větší než 1 znamená, že zvyšování podílu cizích finančních zdrojů ve finanční struktuře podniku má příznivý vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. V opačném případě ji ovlivňuje negativně. [17] 36
Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA) Ukazatel rentability celkového vloženého je již obsažen v Du Pont rozkladu. Je součinem dvou ukazatelů, a to rentability tržeb a obratu celkových aktiv. [11] čistý zisk tržby čistý zisk ROA = x = [15] tržby aktiva aktiva Poměr zisku k tržbám vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb. Udává, kolik efektu dokáže podnik vyprodukovat na 1 Kč tržeb. Poměr tržeb k celkovým aktivům vyjadřuje schopnost podniku zajišťovat investice do aktiv při určité úrovni tržeb. Při posuzování tohoto ukazatele je ale potřeba brát v úvahu ještě další faktory, jako je celkový objem tržeb a rychlost obratu zásob. [16] Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) rentabilita tržeb x obrat celkových aktiv 3. 8. 4. 2 Predikce finanční tísně podniku Tyto systémy signalizují budoucí problémy podniku ve finanční oblasti. Proto jsou možnosti předvídání finančních problémů podniku v centru pozornosti ekonomů. [17] Altmanův model V českém prostředí reprezentuje finanční predikční modely Altmanův index finančního zdraví, sestavený profesorem E. I. Altmanem. Bývá označovaný též jako Altmanův model, Z skóre nebo Altmanův koeficient. [13] Altmanův index finančního zdraví podniku vychází z propočtu globálních indexů. Výpočet je stanoven jako součet hodnot pěti běžných poměrových ukazatelů, jimž je přiřazena určitá váha. [11] 37