VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Finanční analýza společnosti ZERAS a.s. Bakalářská práce Autor: Tereza Kujínková Vedoucí práce: Ing. Petr Mulač, Ph.D. Jihlava 2016
Anotace Cílem této práce je provést finanční analýzu akciové společnosti ZERAS a navrhnout případné doporučení pro zlepšení ekonomické situace společnosti. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část se zabývá finanční analýzou obecně, jako je její historie, vysvětlení základních pojmů a představení ukazatelů pouţívaných ve finanční analýze. Druhou částí mé práce je charakteristika a aplikace metod finanční analýzy na vybranou společnost. Závěrem bakalářské práce je vyhodnocení finanční situace a doporučení pro pozitivní budoucí vývoj firmy. Klíčová slova Finanční analýza, horizontální a vertikální analýza, společnost, rozdílové a poměrové ukazatelé, souhrnné metody hodnocení Annotation The aim of this thesis is to make financial analysis of the joint-stock company ZERAS and propose any recommendations for improving the economic situation of the company. The thesis is dividend into two main parts. The first part deals with financial analysis in general, such as its history, explanations of basic terms and performance indicators used in financial analysis. The second part of my thesis is the characterization and application of financial analysis methods selected company. In conclusion of the thesis is evaluation of financial situation and recommendation for future positive development of the company. Key words Financial analysis, horizontal and vertical analysis, company, differential and ratio indicators, comprehensive evaluation methods
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Petru Mulačovi, Ph.D., za odborné vedení a pomoc při řešení zadané problematiky, coţ pomohlo k úspěšnému dokončení této práce. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině za trpělivost a podporu po celou dobu mého studia.
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 20. 4. 2016... Podpis
Obsah ÚVOD... 8 1 FINANČNÍ ANALÝZA... 9 1.1 Zdroje informací pro finanční analýzu... 10 1.2 Zdroje vstupních dat... 12 1.2.1 Rozvaha... 12 1.2.2 Výkaz zisku a ztráty... 14 1.2.3 Výkaz cash-flow... 15 1.3 Uţivatelé finanční analýzy... 15 2 Metody finanční analýzy... 17 2.1 Vyšší metody... 18 2.2 Základní elementární metody... 18 2.2.1 Analýza absolutních ukazatelů... 19 2.2.2 Analýza rozdílových a tokových ukazatelů... 20 2.2.3 Analýza poměrových ukazatelů... 21 2.2.4 Analýza soustav ukazatelů... 29 2.2.5 Soustavy účelově vybraných ukazatelů... 30 3 Charakteristika podniku... 33 4 Finanční analýza společnosti... 35 4.1 Horizontální analýza společnosti... 36 4.1.1 Horizontální analýza aktiv... 36 4.1.2 Horizontální analýza pasiv... 38 4.1.3 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty... 40 4.2 Vertikální analýza společnosti... 43 4.2.1 Vertikální analýza aktiv... 43 4.2.2 Vertikální analýza pasiv... 44 4.2.3 Vertikální analýza nákladů a výsledku hospodaření... 46 4.2.4 Vertikální analýza výnosů... 48 4.3 Analýza rozdílových ukazatelů... 49 4.4 Analýza poměrových ukazatelů... 50 4.4.1 Ukazatele rentability... 50 4.4.2 Ukazatele aktivity... 52 4.4.3 Ukazatele zadluţenosti... 54
4.4.4 Ukazatel platební schopnosti... 55 4.5 Du Pont analýza... 56 4.6 Altmanovo Z-skóre společnosti... 60 4.7 Kralickův Quicktest... 61 5 Celkové shrnutí a doporučení... 62 6 Závěr... 65 Seznam pouţité literatury... 67 Seznam obrázků... 69 Seznam tabulek... 69 Přílohy... 70
ÚVOD Tato bakalářská práce se zabývá finanční analýzou konkrétní společnosti. Cílem práce je posoudit finanční zdraví firmy a navrhnout doporučení ke zlepšení ekonomické situace firmy. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol, první je teoretická a druhá praktická. V první kapitole jsem se zaměřila na představení finanční analýzy. Jako první popisuji zdroje informací pro finanční analýzu. Dále rozebírám jednotlivé účetní výkazy a posledním bodem této kapitoly jsou uţivatelé a metody finanční analýzy. Metody finanční analýzy jsou dále rozděleny na metody vyšší a elementární. Vyšší metody nejsou pouţívány běţně, a proto se více zaměřuji na metody elementární. Elementární metody jsou dále rozděleny do čtyř hlavních ukazatelů: absolutní ukazatele, rozdílové a tokové ukazatele, poměrové ukazatele a soustav ukazatelů. Těmto metodám se důkladněji věnuji v druhé podkapitole. V podkapitole analýzy soustav ukazatelů jsem se zaměřila na rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu. V podkapitole soustav účelově vybraných ukazatelů jsou rozebírány jak bankrotní tak i bonitní modely. Druhá, praktická část této bakalářské práce je zaměřena na charakteristiku zemědělské společnost ZERAS a.s., která sídlí v Radostíně nad Oslavou. Tuto společnost jsem si vybrala, protoţe jsem zde pracovala v rámci semestrální praxe. Data potřebná pro finanční analýzu jsem čerpala z ročních účetních výkazů rozvaha a výkaz zisku a ztrát za období 2010 2014, které jsou součástí příloh. Z těchto dat jsem dále analyzovala vývoj jednotlivých ukazatelů. Závěr práce je věnován celkovému zhodnocení získaných výsledků a návrhu doporučení pro pozitivní vývoj hospodaření společnosti. 8
1 FINANČNÍ ANALÝZA Při zjišťování původu vzniku finanční analýzy, se dostáváme do Spojených států, které jsou povaţovány za kolébku moderních metod finanční analýzy. Právě odtud pochází i samotný pojem finanční analýza, angl. Financial Analysis. Naopak v Evropě a hlavně v německy mluvících zemích byl spíše pouţíván pojem bilanční analýza, nebo dokonce bilanční kritika. Po 2. světové válce a zejména po roce 1989 byl tento pojem vytlačen a nahrazen angloamerickou finanční analýzou. Chápání finanční analýzy původně vycházelo ze zobrazování rozdílů v účetních ukazatelích v absolutních, zejména peněţních hodnotách. Vývojovým krokem bylo zavedení zkoumání účetních výkazů jako informací pro hodnocení úvěruschopnosti podniků. (Mrkvička, Kolář, 2006) Finanční analýza je chápána jako rozbor údajů, jejíchţ prvotním a zpravidla hlavním zdrojem je finanční účetnictví. To nám předkládá přesné hodnoty finančních údajů o podniku a o jeho aktivitách. Tyto data se vztahují pouze k určitému okamţiku a v čase představují velmi proměnlivé a izolované informace. Díky finanční analýze můţeme tyto hodnoty vyuţít při ekonomickém hodnocení, oceňování podniku a při rozhodování. Hlavní cíl finanční analýzy je dojít k určitým závěrům o celkové hospodářské a finanční situaci podniku a připravit podklady pro rozhodování. (Černá a kol., 1997) Podstatu finanční analýzy můţeme vidět především ve vyjádření pokud moţno komplexní finanční situace podniku, tedy musíme zohlednit veškeré její sloţky, popřípadě při důkladnější analýze některou ze sloţek finanční situace zhodnotit. Například rozbor zadluţenosti či rozbor rizik platební neschopnosti atd. Finanční analýza předkládá ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku. Pojem finanční zdraví podniku je vyuţíván v anglosaské literatuře v případě uspokojivé finanční situaci podniku. Finančně zdravý podnik je takový podnik, který je 9
v danou chvíli i perspektivně schopen plnit smysl své existence. Tedy v podmínkách trţní ekonomiky to znamená, ţe je schopen dosahovat trvale takové míry zhodnocení vloţeného kapitálu (míry zisku), která je doţadována investory (akcionáři) vzhledem k výši rizika, se kterým je příslušný druh podnikání spojen. (Grünwald, Holečková, 1997) Finanční analýzu podniku můţeme rozdělit do dvou oblastí: externí finanční analýza, která vychází ze zveřejňovaných a jiným způsobem veřejně dostupných finančních, zejména účetních informací, interní finanční analýza, která je synonymem pro rozbor hospodaření podniku. Analytikovi jsou k dispozici veškeré údaje jak z finančního účetnictví, tak i údaje z účetnictví manaţerského nebo vnitropodnikového, z podnikových kalkulací, plánu, statistiky apod. Klíčové pro pochopení cílů je rozlišení těchto dvou úrovní, které se mají pomocí analýzy dosáhnout. Kdybychom to vzali obecně, tak cílem finanční analýzy je poznat finanční zdraví podniku, identifikovat slabé stránky, které by mohly podniku v budoucnu působit nějaké problémy, a naopak stanovit její silné stránky, o které by podnik mohl svou činnost v budoucnu opřít. (Mrkvička, Kolář, 2006) 1.1 Zdroje informací pro finanční analýzu Pro dosaţení spolehlivějších výsledků finanční analýzy je nezbytné, aby finanční analytik pracoval s širším okruhem informací, neţ poskytuje samo finanční účetnictví. Vstupní data finanční analýzy členíme: Podle původu: interní informace týkající se podniku, vznikají na základě podnikatelských aktivit a jsou v podniku evidovány. Dále je můţeme dělit na oficiální, které jsou oficiálně vykazované podle zákonné povinnosti (účetní výkazy, vnitropodnikové účetnictví, výroční zprávy) a na ostatní (podnikové statistiky, podklady úseku práce a mezd, vnitřní směrnice podniku atd.) externí informace pocházející z vnějšího ekonomického prostředí podniku, týkající se nejen okolí podniku, ale i podniku samotného. Dále je můţeme třídit podle druhu či typu informace nebo podle zdroje informace. Základní dělení 10
je opět na oficiální (informace z oficiální či státní statistiky) a ostatní (burzovní informace z odborného tisku, analytické zprávy apod.) Podle typu: finanční informace vyjadřujeme v peněţních jednotkách, které pocházejí z účetnictví, jako přísně regulované soustavy, poskytující ucelený soubor hodnotových informací o účetní jednotce, a to o: - aktivech a pasivech celkem, - struktuře aktiv a pasiv, - nákladech a výnosech, - hospodářském výsledku apod. nefinanční informace evidované mimo systém účetnictví a mohou být vyjádřeny v nepeněţních (naturálních) jednotkách. Např. počty zaměstnanců, objemové mnoţství výrobků a zásob. Mohou mít i formu pouze verbální jako je postavení na trhu, konkurence atd. Z praktického hlediska, kde důleţité je vědět, odkud vstupní data pro finanční analýzu získat, tedy jaké hlavní zdroje informací máme k dispozici: účetní zdroje - výkazy finančního účetnictví (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, cash flow), - výkazy sestavované pro daňové účely, - výkazy sestavované pro vnitropodnikové potřeby, - výroční zprávy, - auditorské zprávy. ostatní zdroje - podniková statistika, - podklady úseku práce a mezd, - vnitřní směrnice podniku, - zprávy a výhledy budoucího vývoje podniku, - oficiální statistika, - z finančního, zejména kapitálového trhu, - bankovní informace, - nezávislá hodnocení a prognózy. 11
Výběr těchto zdrojů a druhů informací by měl být vţdy podřízen konkrétnímu cíli finanční analýzy a vybrané metodě finanční analýzy. (Černá a kol., 1997) 1.2 Zdroje vstupních dat Zdrojem informací pro finanční analýzu je především finanční účetnictví. Pohyb podnikových financí ve všech jejich podobách a ve všech fázích podnikové činnosti zachycují účetní výkazy. Účetní výkaz je výchozí a základní zdroj informací pro finanční analýzu, a to pro všechny zapojené subjekty uvnitř i vně podniku. V České republice strukturu účetních výkazů závazně upravuje vyhláška Ministerstva finanční ČR, která vychází ze zákona o účetnictví a z postupů účtování. (Jiříček, Morávková, 2008) Abychom mohli začít zpracovávat finanční analýzu, jsou důleţité tyto základní účetní výkazy (Landa, 2008): rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz o tvorbě a pouţití peněţních prostředků (výkaz cash flow). 1.2.1 Rozvaha Jedná se o účetní výkaz, který poskytuje informace o finanční situaci podniku. Vyjadřuje stav a sloţení dlouhodobého majetku (aktiva) a stav závazků a vlastního jmění (pasiva) k určitému datu. Rozvahu lze definovat jako utříděný přehled aktiv (levá strana majetek firmy) a pasiv (pravá strana zdroje financování firmy) v určitém ocenění k určitému okamţiku. (Jiříček, Morávková, 2008) Vţdy platí základní zásada, nazývaná bilanční rovnice: Aktiva celkem = Pasiva celkem 12
Aktiva Majetková struktura podniku zobrazuje podrobnou strukturu aktiv podniku. V širším pojetí aktivy rozumíme celkovou výši ekonomických zdrojů, kterými podnik můţe disponovat v určitém časovém okamţiku. Zdroje bývají značeny jako majetek podniku. (Růčková, 2007) Sloţka aktiv podle Jiříčka a Morávkové (2006) se dělí dle likvidity na: stálá aktiva doba přeměny na hotové prostředky delší neţ jeden rok oběţná aktiva doba přeměny na peněţní prostředky do jednoho roku ostatní aktiva zachycují zůstatek účtů časového rozlišení nákladů příštích období Pasiva Pasiva jsou povaţována za stranu zdrojů financování firmy. Na této straně je zároveň hodnocena finanční struktura analyzované firmy. Finanční struktura podniku zahrnuje strukturu podnikového kapitálu, ze kterého společnost financuje majetek. Pasiva se dělí podle Růčkové (2007) z hlediska vlastnictví zdrojů financování na: vlastní kapitál představuje zdroje vloţené do podniku vlastníky a zdroje získané hospodářskou činností podniku cizí kapitál představuje dluhy společnosti, uspořádané podle doby splatnosti ostatní pasiva představují výdaje a výnosy příštích období Podle Mrkvičky a Koláře (2006) u rozvahy naráţíme na omezení vypovídací schopnosti údajů kdy: Údaje neodráţejí přesné aktuální hodnoty podniku, jelikoţ účetní metodika pouţívá pro oceňování aktiv historickou hodnotu, tedy původní pořizovací cenu, která neukazuje přesně současnou hodnotu aktiv a pasiv podniku. Aktiva jsou pravidelně upravována o odpisy, které jsou v některých podnicích nepřesnou a umělou aproximací skutečného procesu stárnutí. Například technická a ekonomická doba ţivotnosti aktiv se často výrazně liší. U některých poloţek oběţných aktiv je reálnost zobrazení jejich hodnoty vázána na důslednost a odpovědnost, s níţ jsou v příslušném podniku vytvářeny 13
opravné poloţky. Při nevytvoření opravných poloţek nebo vytvoření v nesprávné výši, jsou oběţná aktiva nadhodnocena nebo podhodnocena z hlediska jejich likvidnosti a navazujícího výpočtu ukazatelů likvidity. Postupem času odepisování stálých aktiv můţe docházet k zhodnocení aktiv, jako jsou pozemky, lesy, doly apod. Podvojné účetnictví doposud nedokáţe ocenit některé poloţky, jako jsou lidské zdroje, kvalifikace zaměstnanců, kvalita managementu apod. 1.2.2 Výkaz zisku a ztráty Jedná se o písemný přehled o výnosech, nákladech a výsledku hospodaření za určité období. Výkaz zisku a ztráty podle Černé a kol. (1997) obsahuje skutečnosti, které: umoţňují sledovat tvorbu hospodářského výsledku, podávají přehled o nákladech a výnosech na jednotlivé činnosti, slouţí pro posouzení schopnosti podniku zhodnocovat vloţený kapitál. Výsledek hospodaření členíme dle druhů hospodářských činností na: Provozní VH Finanční VH Mimořádný VH Sečtením provozního a finančního VH získáváme výsledek hospodaření za běţnou činnost. Přičtením mimořádného VH k výsledku hospodaření za běţnou činnost máme výsledek hospodaření za účetní období. Výsledek hospodaření společnosti můţe dosahovat buď kladného VH, tedy zisku nebo záporného VH, tedy ztráty. (Jiříček, Morávková, 2008) I výkaz zisku a ztráty má podle Mrkvičky a Koláře (2006) určitá omezení vypovídací schopnosti. Čistý zisk vykázaný v tomto výkazu není roven čisté hotovosti vytvořené podnikem ve sledovaném období. Zachycuje i ty poloţky, u kterých ve sledovaném období nedošlo k ţádnému pohybu hotovosti. 14
1.2.3 Výkaz cash-flow Jedná se o účetní výkaz, který podává přehled o příjmech a výdajích peněţních prostředků za provozní, investiční a finanční činnosti za sledované období. Cash-flow je pohyb financí bez ohledu z jakého záměru k němu dochází. Výkaz zachycuje: stav peněţních prostředků hospodářské jednotky na počátku účetního období, stav peněţních prostředků hospodářské jednotky na konci účetního období, kolik peněţních prostředků hospodářská jednotka vytvořila a kolik uţila během účetního období, kde se tyto peněţní prostředky vytvořily a jak byly vyuţity. Výhody přehledu o peněţních tocích (Černá, 1997): - není ovlivněn metodou odepisování investičního majetku, účetní odpisy nejsou spojeny s pohybem peněţních toků, - není zkreslován systémem a výší časového rozlišení, - v účetnictví je uplatňován realizační princip ve chvíli přechodu vlastnických práv zachycuje zvýšení pohledávek a výnosů, coţ ovlivňuje hospodářských výsledek, ale vliv na peněţní toky nastává aţ v momentě zaplacení, - zásada opatrnosti zachycující potenciální ztráty, rizika a znehodnocení v účetnictví, má dopady na hospodářský výsledek, ale neovlivňuje vývoj peněţních toků. 1.3 Uživatelé finanční analýzy Dle vztahu k podniku lze uţivatele rozdělit do dvou skupin, a to na uţivatele externí a interní. Informace týkající se finančního stavu podniku jsou středem zájmu mnoha subjektů, které přicházejí do kontaktu s danou společností (Grünwald, Holečková, 1997). Investoři Akcionáři, vyuţívají finanční informace o podniku ze dvou hledisek investičního a kontrolního. Tedy zajímají se o stabilitu a likviditu podniku a o to, aby jejich peníze byly vhodně uloţeny a podnik byl vhodně řízen. 15
Drţitelé úvěrových cenných papírů firmy, soustřeďují zájem na míru rizika a míru výnosnosti jimi vloţeného kapitálu. Vyuţívají informace pro rozhodování o budoucích investicích, tedy pro výběr portfolia cenných papírů, které odpovídají poţadavkům investora na riziko, kapitálové zhodnocení, dividendovou výnosnost, likviditu apod. Potenciální investoři, zvaţují vloţit své peněţní prostředky do určitého podniku a potřebují vědět, zde je tento proces výhodný. Manažeři Vyuţívají informace pro dlouhodobé i operativní finanční řízení podniku. Vytvářejí zpětné vazby mezi řídícím rozhodnutím a praktickým důsledkem. Dobrá znalost finanční situace umoţňuje se správně rozhodovat při zajišťování finančních zdrojů, při zajišťování vhodné majetkové struktury či výběru vhodného způsobu financování. Díky finanční analýze, které odhaluje silné a slabé stránky finančního hospodaření podniku, umoţňuje manaţerům přijmout správný podnikatelský záměr pro příští období. Mívají zájem také o informace týkající se finanční pozice jiných podniků (konkurence, dodavatelé, odběratelé). Obchodní partneři Obchodní dodavatelé se zajímají především o to, zda bude podnik schopen hradit splatné závazky, a jde jim především o krátkodobou prosperitu, jeho solventnost a likviditu. Dlouhodobý dodavatelé věnují svůj zájem také na dlouhodobou stabilitu a zajistit si odbyt u stabilního zákazníka. Odběratelé mají zájem o finanční situaci dodavatele, zejména při dlouhodobém obchodním vztahu, kdy v případě obtíţí, případně bankrotu dodavatele, neměly potíţe s vlastním zajištěním výroby, jelikoţ jsou na něm závislí. Věnují pozornost i tomu, aby dodavatelský podnik byl schopen dostát svým závazkům. Zaměstnanci Mají přirozený zájem na prosperitě, hospodářské a finanční stabilitě svého podniku. Bývají motivování hospodářskými výsledky a zajímají se o jistotu zaměstnání a o perspektivy mzdové a sociální. 16
Banky a jiní věřitelé Ţádají o co nejvíce informací o finančním stavu potenciálního dluţníka, aby mohli správě rozhodnout o poskytnutí úvěru a v jaké výši a za jakých podmínek. Banky zahrnují do svých úvěrových smluv klauzule, kterými je vázána stabilita úvěrových podmínek na hodnoty vybraných finančních ukazatelů. Stát a jeho orgány Zajímají se o finančně účetní data z mnoha důvodů např. pro statistiku, pro kontrolu plnění daňových povinností, kontrolu podniků se státní majetkovou účastí, rozdělování finanční výpomoci podnikům apod. Informace vyţadují pro formulování hospodářské politiky státu. 2 Metody finanční analýzy V souvislosti s metodami finanční analýzy, kdy v terminologii panuje určitá nejednotnost, se často setkáváme s jejich základním dělením, kdy oba tyto přístupy k finanční analýze můţeme charakterizovat podle Mrkvičky a Koláře (2006) následovně: 1. Fundamentální finanční analýza vyhodnocování soustřeďuje spíše na kvalitativní údaje o podniku, kdy základní metodou analýzy je odborný odhad zakládající se na hlubokých empirických i teoretických zkušenostech analytika. Tyto informace se do analýzy zahrnují, ale nezpracovávají se pomocí algoritmizovaného matematického aparátu. 2. Technická finanční analýza kvantitativní zpracování ekonomických dat s pouţitím matematických, matematicko-statistických a dalších algoritmizovaných metod. Výsledky zpracování jsou opět, jak kvantitativně, tak i kvalitativně vyhodnocovány. 17
2.1 Vyšší metody Tyto metody nejsou univerzální, jelikoţ pro vyuţití těchto vyšších metod a pro interpretaci jejich výsledků je předpokládána hlubší znalost matematické statistiky, a dále i hlubší poznatky ekonomiky. Pro aplikaci těchto metod je potřeba mít kvalitní softwarové vybavení. Nejsou pouţívány běţně a pro pouţití v bankovnictví záleţí na dostupnosti údajů. 2.2 Základní elementární metody Jedná se o technickou analýzu, která pracuje s ukazateli přímo z účetních výkazů, údajů z jiných zdrojů nebo údajů z nich odvozených. Rozlišujeme ukazatele extenzitní a intenzitní. Extenzitní ukazatelé vyjadřují úroveň proměnné v peněţních jednotkách. Intenzitní ukazatelé vyjadřují míru vyuţívání extenzivních ukazatelů, jak se mění apod. Elementární metody se člení (Černá, 1997): Analýza stavových (absolutních) ukazatelů: - analýza trendů (horizontální), - procentní analýza (vertikální). Analýza rozdílových a tokových ukazatelů: - analýza fondů finančních prostředků, - analýza cash flow. Analýza poměrových ukazatelů: - analýza ukazatelů rentability, - analýza ukazatelů aktivity a nákladovosti, - analýza ukazatelů zadluţenosti a finanční struktury, - analýza ukazatelů likvidity, - analýza ukazatelů kapitálového trhu, - analýza ukazatelů zaloţených na cash flow. Analýza soustav ukazatelů - pyramidové rozklady, - Du Pontův rozklad. 18
2.2.1 Analýza absolutních ukazatelů U této analýzy vycházíme z účetních výkazů, kdy prvním krokem je důkladné prostudování těchto výkazů a důkladné prostudování bilančních sum poloţek aktiv a pasiv, případně poloţek výnosů a nákladů. (Kislingerová, Hnilica, 2005) Analýza trendů (horizontální analýza) Zabývá se porovnáním změn jednotlivých poloţek u jednotlivých výkazů v časové posloupnosti. Z těchto změn lze odvozovat i pravděpodobný budoucí vývoj příslušných ukazatelů. Pro dostatečnou vypovídací schopnost je zapotřebí mít k dispozici dostatečně dlouhou časovou řadu údajů, minimálně dvě období. Zajistit srovnatelnost údajů v časové řadě. Snaţit se vyloučit z údajů všechny náhodné vlivy, které mohly nějakým způsobem působit na vývoj určité poloţky, např. opravy zapříčiněné přírodní katastrofou apod. Dále u odhadů budoucího vývoje musíme zahrnout objektivně předpokládané změny, například vývoj měnového kurzu, procento inflace apod. Zde je značné riziko chybného odhadu. Absolutní změna = ukazatel t ukazatel t - 1 Procentní změna = Tyto výstupy lze vyjádřit i ve formě řetězových a bazických indexů. Pomocí řetězových indexů srovnáváme hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou ukazatele v předchozím období. U bazických indexů porovnáváme hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhoţ ukazatele ve zvoleném stále stejném období, které bereme jako základní srovnání. Procentní analýza (vertikální analýza) Jinak nazývána také jako strukturální. U této analýzy vyjadřujeme jednotlivé poloţky účetních výkazů jako procentní podíl k jediné zvolené základně, která je poloţená jako 100 %. Při rozboru rozvahy za základ volíme výši celkových aktiv nebo celkových pasiv. Při rozboru výkazu zisku a ztráty volíme velikost celkového obratu, tedy výnosy celkem. 19
Výhodou procentní analýzy je pouţití pro porovnání účetních výkazů podniku pro delší časovou řadu. Slouţí i jako návod pro plánovací činnost, zejména v případě, kdy se díky procentní analýze zjistí určitá stabilita procentních podílů některých poloţek na celkových aktivech nebo zdrojích. Tuto analýzu dále vyuţíváme pro srovnání podniku s konkurencí. Nevýhoda je ve změně absolutní základny pro výpočet procentních podílů v jednotlivých letech, kdy změny pouze konstatuje, nikoliv neukazuje na jejich příčinu. (Mrkvička, Kolář, 2006) 2.2.2 Analýza rozdílových a tokových ukazatelů Tokové ukazatelé nás informují o změně extenzitních ukazatelů. K extenzitním ukazatelům patří cash flow, kde je stanoven rozdíl mezi stavem peněţních prostředků a dalších pohotových prostředků v okamţiku t 2 proti okamţiku t 1. A dále poloţky výkazu zisku a ztrát, kde zjišťujeme souhrn změn určitých poloţek nákladů a výnosů, k nimţ došlo za určitou dobu. Rozdílové ukazatele vykazují rozdíl stavu určitých skupin aktiv a pasiv. Zahrnuje čistý pracovní kapitál, čisté pohotové prostředky a čistý peněţně pohledávkový fond. (Černá, 1997) Čistý pracovní kapitál Označován také jako provozní kapitál, který nám ukazuje platební schopnost podniku. Čím je velikost čistého pracovního kapitálu vyšší, tím větší je schopnost podniku hradit své finanční závazky. Vykazuje-li ukazatel záporné hodnoty, jedná se o tzv. nekrytý dluh. Výpočet je následující: Čistý pracovní kapitál = Oběžná aktiva Krátkodobá pasiva jiná metoda: Čistý pracovní kapitál = (Dlouhodobé závazky + Vlastní kapitál) Stálá aktiva 20
Díky těmto dvěma způsobům výpočtu máme i dva způsoby charakterizace: - oběţná aktiva jsou očištěna o krátkodobé závazky podniku, které budou v nejbliţší době uhrazeny, - část oběţných aktiv, která je financována dlouhodobými zdroji krytí, tedy dlouhodobým kapitálem. Čisté pohotové prostředky Vychází z nejlikvidnějších aktiv podniku (peněţní prostředky a bankovní účet). Ukazatel zohledňuje pouze okamţitě splatné závazky, kterými rozumíme závazky splatné k aktuálnímu datu a starší. Výpočet je následující: Čisté pohotové prostředky = Pohotové fin. prostředky Okamžitě splatné závazky Pod pojmem pohotové finanční prostředky si představíme peníze v pokladně a peníze na běţných účtech, které mohou být rozšířeny o směnky, šeky, cenné papíry s krátkodobou splatností a krátkodobé vklady rychle přeměnitelné na peníze. (Kovanicová, Kovanic, 1995) Čistý peněžně pohledávkový fond Tento ukazatel představuje určitý kompromis mezi předchozími rozdílovými ukazateli. (Mrkvička, Kolář, 2006) Výpočet je následující: Čistý peněžně pohledávkový fond = Oběžná aktiva Zásoby Nelikvidní pohledávky Krátkodobé závazky 2.2.3 Analýza poměrových ukazatelů Jedná se o nejčastěji pouţívaný rozborový postup k účetním výkazům z hlediska vyuţitelnosti. Tato analýza vychází pouze z údajů ze základních účetních výkazů. Tedy pro výpočet vyuţívá veřejně dostupné informace, ke kterým má přístup i externí analytik. Poměrový ukazatel vypočítáme jako poměr jedné nebo několika účetních poloţek základních účetních výkazů vůči jiné poloţce či k jejich skupině. (Růčková, 2007) 21
Za dlouhou dobu vyuţívání poměrových ukazatelů bylo navrţeno velké mnoţství ukazatelů, které se od sebe lišily pouze drobnými modifikacemi. Nakonec byla vyčleněna určitá skupina ukazatelů, která byla všeobecně akceptována a umoţnila vytvořit základní představu o finanční situaci daného podniku. Nejčastější dělení je do 4 základních skupin, dle posuzované vlastnosti objektu, neboli skutečnost, na kterou se zaměřujeme. V následujících kapitolách budu rozebírat ty nejčastěji vyuţívané. Ukazatele rentability První skupinu tvoří ukazatele rentability. Rentabilita neboli výnosnost vloţeného kapitálu měří podnikovou schopnost vytvářet nové zdroje a dosahování zisku pouţitím investovaného kapitálu. Jedná se o formu vyjádření míry zisku z podnikání. Díky tomu je tento ukazatel povaţován za nejdůleţitější způsob, jímţ se hodnotí podnikatelská činnost. K měření a zjišťování rentability jsou v praxi nejvíce vyuţívány tyto ukazatele: ukazatel rentability celkového vloţeného kapitálu, ukazatel rentability vlastního kapitálu, rentabilita odbytu a rentabilita nákladů. Tyto ukazatele řadíme do kategorie tzv. mezivýkazových poměrových ukazatelů, jelikoţ vyuţívají údaje ze dvou základních účetních výkazů, a to z rozvahy a výkazu zisku a ztrát. Rentabilitu obecně vyjadřujeme jako poměr zisku k vloţenému kapitálu: zisk ukazatel rentabilit y vložený kapitál 1. Rentabilita celkového vloženého kapitálu Měřením rentability celkového vloţeného kapitálu (ROA) vyjadřujeme celkovou efektivnost podniku a jeho výdělkovou schopnost. 22
Výpočet ukazatele: zisk ROA celkový vložený kapitál Z hlediska provozní, investiční a finanční podnikatelské činnosti odráţí výnosnost celkového vloţeného kapitálu veškeré aktivity nehledě na to, z jakých zdrojů jsou financovány. (Grünwald, Holečková, 1997) 2. Rentabilita vlastního kapitálu Měřením rentability vlastního kapitálu (ROE) můţeme vyjádřit výnosnost kapitálu vloţeného akcionáři. Tohoto ukazatele definujeme následovně: zisk ROE vlastní kapitál Pomocí tohoto ukazatele mohou investoři zjistit, zda je jejich kapitál reprodukován s náleţitou intenzitou odpovídající riziku investice. Nárůst ukazatele znamená např. zlepšení výsledku hospodaření nebo zmenšení podílu vlastního kapitálu ve firmě. Obecně: Ukazatel by měl vykazovat vyšší hodnoty neţ je úroková míra bezrizikových cenných papírů, aby investoři měli zájem vkládat své prostředky do investic podniku. (Růčková, 2007) 3. Rentabilita tržeb Výpočet ukazatele: ROS zisk tržby Tento ukazatel nás informuje o tom, jak je podnik ziskový ve vztahu k trţbám. Vyjadřuje dílčí stránku efektivnosti podniku neboli hospodárnost. Vykazuje nepřímo sníţení nákladů, efektivní zvýšení cen, ze kterého plyne konkurenceschopnost výrobků. (Černá, 1997) 23
4. Rentabilita celkového investovaného kapitálu Z ukazatele rentability celkového vloţeného kapitálu můţeme odvodit následující ukazatel, a to ukazatel rentability celkového investovaného kapitálu (ROCE). Kdy: ROCE dlouhodobé zisk dluhy vlastní kapitál Na tento ukazatel nahlíţíme ze strany pasiv v rozvaze, kdy do ukazatele nám vstupují dlouhodobé dluhy, ke kterým přičítáme emitované obligace a dlouhodobé bankovní úvěry, a také vlastní kapitál. Tedy ukazatel vyjadřuje míru zhodnocení všech aktiv společnosti, které jsou financovány vlastním i cizím dlouhodobým kapitálem. Neboli komplexně vyjadřuje efektivnost hospodaření společnosti. (Růčková, 2007) Ukazatele aktivity Druhou skupinu tvoří ukazatele aktivity. Tento ukazatel měří schopnost podniku vyuţívat investované finanční prostředky a dále měří vázanost jednotlivých sloţek kapitálu v jednotlivých druzích aktiv a pasiv. Pomocí rozboru ukazatele zjišťujeme, jak hospodaříme s aktivy a jaký má vliv hospodaření na výnosnost a likviditu. 1. Obrat celkových aktiv Tento ukazatel má návaznost na ukazatele rentability. Bývá téţ označován jako vázanost celkového vloţeného kapitálu. Výpočet: obrat celkových aktiv tržby aktiva Pomocí tohoto ukazatele měříme, jak rychle dokáţe podnik otáčet vloţený kapitál. Vysoká hodnota značí, ţe podnik efektivně vyuţívá svůj majetek. 2. Rychlost obratu zásob Rychlost obratu neboli obratovost zásob můţeme vyjádřit poměrem trţeb a průměrného stavu zásob všeho druhu. rychlost obratu zásob tržby zásoby 24
nebo rychlost obratu zásob celkové náklady zásoby Pomocí těchto vzorců zjistíme, kolikrát se přemění zásoby v ostatní formy oběţného majetku aţ po prodej hotových výrobků a opětný nákup zásob. 3. Doba obratu zásob Můţeme vyjádřit poměrem průměrného stavu zásob a průměrných denních nákladů či tento ukazatel můţeme vypočítat tak, ţe obratovost zásob vydělíme počtem dnů v roce. doba obratu zásob zásoby ( celkové náklady / 365) Výpočtem zjistíme, jak dlouho jsou oběţná aktiva vázána ve formě zásob. 4. Rychlost obratu pohledávek Rychlost obratu neboli obratovost pohledávek vyjádříme jako poměr trţeb a průměrného stavu pohledávek. rychlost obratu pohledávek tržby pohledávky Ukazatel udává v podobě počtu obrátek, jak rychle jsou pohledávky přeměněny v peněţní prostředky. 5. Doba obratu pohledávek Tento ukazatel je jednotně vyjadřován poměrem průměrného stavu pohledávek a průměrných denních trţeb. doba obratu pohledávek pohledávky (tržby / 365) Hodnoty nám ukazují, jak dlouho, neboli kolik dní se majetek podniku vyskytuje formou pohledávek či za jak dlouho jsou pohledávky v průměru spláceny. (Grünwald, Holečková, 1997) 6. Rychlost obratu závazků Tímto ukazatelem měříme rychlost obratu závazků za sledované období, tedy přeměnu na peněţní prostředky. 25
Výpočet je následující: rychlost obratu závazků tržby závazky 7. Doba obratu závazků Tento ukazatel nám udává, jak rychle jsou spláceny závazky firmy. Výpočet: doba obratu závazků krátkodobé závazky (tržby / 365) Obecně: Doba obratu závazků by měla být delší neţ doba obratu pohledávek, pro nenarušení finanční rovnováhy ve firmě. (Růčková, 2007) Ukazatele zadluženosti Třetí skupinu tvoří ukazatele zadluţenosti. Pod pojmem zadluţenost se skrývá skutečnost, ţe podnik vyuţívá k financování svých aktiv a činnosti cizí zdroje, tedy dluh. Podstatou této analýzy je hledání optimálního vztahu mezi vlastními a cizími zdroji. Pomocí analýzy zadluţenosti srovnáváme rozvahové poloţky, kdy na jejich základě zjišťujeme, v jakém rozsahu jsou aktivní poloţky podniku financovány cizími zdroji. 1. Ukazatel věřitelského rizika Pomocí tohoto ukazatele vyjadřujeme celkovou zadluţenost podniku. Vyjadřujeme poměrem celkových závazků k celkovým aktivům. celkové závazky celková zadluženost celková aktiva Čím je hodnota tohoto ukazatele vyšší, tím vyšší je i riziko věřitelů. Je nutné tento ukazatel vţdy posuzovat i v souvislosti s celkovou výnosností, kterou podnik můţe dosahovat z celkového vloţeného kapitálu, propojenou se strukturou cizího kapitálu. 2. Koeficient samofinancování Pro měření zadluţenosti dále můţeme pouţít ukazatel poměru vlastního kapitálu k celkovým aktivům. Jedná se o doplňkový ukazatel k ukazateli věřitelského rizika, kdy jejich součet se rovná 1, resp. 100 %. 26
koeficient samofinan cov ání vlastní kapitál celková aktiva Vyjadřuje poměr, v němţ jsou aktiva podniku financována penězi akcionářů. Vyuţívá se pro hodnocení finanční a hospodářské stability podniku. Společně s ukazatelem solventnosti bývá povaţován za nejvýznamnější ukazatel pro vyhodnocování celkové finanční situace podniku. (Grünwald, Holečková, 1997) 3. Ukazatel úrokového krytí úrokové krytí EBIT nákladové úroky Pomocí tohoto ukazatele zjistíme, kolikrát je zisk vyšší neţ úroky. Tedy tento ukazatel ukazuje, jak velký je bezpečnostní polštář pro věřitele. Čím vyšší úroveň ukazatele, tím lépe. (Růčková, 2007) 4. Ukazatel úrokového zatížení Jedná se o převrácenou hodnotu ukazatele úrokového krytí v procentním vyjádření. úrokové zatížení nákladové úroky *100 EBIT Zde je ţádoucí co nejmenší hodnota ukazatele. (Mrkvička, Kolář, 2006) Ukazatel platební schopnosti Čtvrtou a poslední skupinou je ukazatel platební schopnosti. Platební schopnost podniku je jedna ze základních podmínek pro úspěšnou existenci v podmínkách trhu. Ve vztahu s platební schopností se setkáváme s pojmy likvidita, likvidnost a solventnost. Likvidita vyjadřuje momentální schopnost hradit splatné krátkodobé závazky. Jedná se o měřítko pro krátkodobou nebo okamţitou solventnost. Likvidnost je jedna z charakteristik určitého druhu majetku. Zjišťuje míru obtíţnosti přeměnit majetek do hotovostní formy, a jak rychle je moţné učinit jejich přeměnu v hotové peníze. 27
Solventnost vyjadřuje obecnou schopnost podniku získat prostředky na splacení svých závazků. Solventnost je relativní přebytek hodnoty aktiv nad hodnotou pasiv. Hodnota ukazatele by se měla pohybovat v intervalu 1 aţ 2. Niţší hodnota neţ 1 vyjadřuje sníţenou likviditu a není příznivá. (Grünwald, Holečková, 1997) 1. Běžná likvidita Jedná se o měřítko krátkodobé solventnosti podniku. Výpočet: Ukazatel běţné likvidity neboli také ukazatel solventnosti nám ukazuje, kolikrát pokrývají oběţná aktiva krátkodobé závazky podniku. Tedy kolika jednotkami Kč oběţných aktiv je kryta 1 Kč krátkodobých závazků. Ukazatel má hlavní význam pro krátkodobé věřitele podniku, kdy díky tomuto ukazateli zjišťují cennou informaci, do jaké míry jsou jejich krátkodobé investice chráněny hodnotou aktiv. Čím vyšší hodnota ukazatele, tím je pravděpodobnější zachování platební schopnosti podniku. Hodnoty čitatele k hodnotě jmenovatele pro běţnou likviditu jsou v rozmezí 1,5 2,5. 2. Pohotová likvidita Jedná se o měřítko okamţité solventnosti podniku. Výpočet: Při výpočtu bereme v úvahu strukturu oběţných aktiv z hlediska likvidity. Počítá pouze s tzv. pohotovými oběţnými aktivy vůči krátkodobým závazkům. 3. Hotovostní likvidita hotovostní likvidita hotovost krátkodobé závazky Pod pojmem hotovostní se rozumí veškeré pohotové platební prostředky, tedy od peněz na běţném účtu, peněz v pokladně po obchodovatelné cenné papíry, šeky atd. (Grünwald, Holečková, 1997) 28
Pro hotovostní likviditu přejatou z americké literatury platí doporučená hodnota v rozmezí 0,9 1,1. Pro Českou republiku je pásmo rozšířeno v dolní mezi, kde je hodnota 0,6. (Růčková, 2007) 2.2.4 Analýza soustav ukazatelů Pyramidové soustavy ukazatelů Základ soustavy poměrových ukazatelů podniku je jejich rozklad, při kterém jsou vyuţívány dva hlavní postupy: Aditivní rozkládá se do součtu nebo rozdílu dvou a více ukazatelů Multiplikativní rozkládá se do součinu nebo podílu dvou a více ukazatelů Cílem pyramidových soustav je popsání vzájemné závislosti jednotlivých ukazatelů a analyzování sloţitých vnitřních vazeb v rámci pyramidy. Nejtypičtějším pyramidovým rozkladem je Du Pont rozklad. Du Pont rozklad se zaměřuje na rozklad rentability vlastního kapitálu a vymezuje jednotlivé poloţky, které vstupují do tohoto ukazatele. Obrázek 1: Du Pont pyramida (zdroj: Růčková, 2007) 29
Pro rozklad rentability vlastního kapitálu se vyuţívá následující vztah: RVK = Z VJ Z T * T CA CA * VJ Z čistý zisk, VJ vlastní jmění, T trţby, CA celková aktiva Tento ukazatel lze rozloţit na součin tří dílčích ukazatelů: čistá ziskovost trţeb, obrat celkových aktiv a ukazatel tzv. finanční páka (poměr celková aktiva a vlastní jmění). Podle uvedeného rozkladu je patrná souvislost mezi zadluţeností podniku a RVK. Nárůst zadluţenosti má dle tohoto vztahu pozitivní vliv na rentabilitu vloţeného kapitálu. (Grünwald, Holečková, 1997) 2.2.5 Soustavy účelově vybraných ukazatelů Do této kategorie spadá bonitní a bankrotní modely. Mezi těmito dvěma skupinami není striktně vymezená hranice, jelikoţ obě skupiny modelů mají za cíl přiřadit firmě jednu jedinou číselnou charakteristiku, díky níţ posuzují finanční zdraví firmy. Rozdíl spočívá především v tom, k jakému účelu byly vytvořeny. Bankrotní modely informují o ohroţení podniku bankrotem Bonitní modely stanovuje, zda se podnik řadí mezi dobré či špatné firmy Oba modely vycházejí ze stejného předpokladu, ţe v podniku několik let před úpadkem dochází k určitým odlišnostem ve vývoji, které jsou charakteristické pro ohroţené podniky úpadkem. Bankrotní model vychází ze skutečných údajů, naopak bonitní model je zaloţen zčásti na teoretických poznatcích, získaných ze zobecněných dílčích údajů. (Mrkvička, Kolář, 2006) 30
1. Bankrotní model Altmanovo Z-skóre Tento model byl publikován v roce 1968, kdy profesor E. I. Altman vyuţil pro svoji analýzu přímou statistickou metodu (tzv. diskriminační analýzu), díky které odhadl váhy v lineární kombinaci jednotlivých poměrových ukazatelů, které jsou zahrnuty v tomto modelu jako proměnné veličiny. Tento model má díky různým ukazatelům odlišit podniky s velkou pravděpodobností úpadku od těch bezproblémových. Výsledkem Altmanovy analýzy je tzv. rovnice důvěryhodnosti, neboli známá jako Z- skóre: Z = 0,717 * x 1 + 0,847 * x 2 + 3,107 * x 3 + 0,420 * x 4 + 0,998 * x 5 x 1 = pracovní kapitál / aktiva celkem x 2 = zadrţené výdělky / aktiva celkem x 3 = zisk před úroky a zdaněním (EBIT) / aktiva celkem x 4 = trţní hodnota vlastního kapitálu / cizí zdroje x 5 = trţby / aktiva celkem Výsledkem je celkový index. Kritérium je čím větší index Z, tím je podnik zdravější. Kritérium hodnocení podle Mrkvičky a Koláře (2006): Z > 2,70 minimální pravděpodobnost bankrotu Z < 1,20 podniky náchylné k bankrotu 31
2. Bonitní model Kralickův Quicktest Tento model se skládá ze soustavy 4 rovnic, kdy na jejich základě hodnotíme situaci v podniku. Pomocí prvních dvou rovnic hodnotíme finanční stabilitu firmy, pomocí zbylých dvou hodnotíme výnosovou situaci firmy. R1 = vlastní kapitál aktiva celkem R2 = R3 = EBIT aktiva celkem R4 = provozní cash výkony flow K vypočteným výsledkům, přiřadíme bodovou hodnotu dle následující tabulky. Tabulka 1: Bodování výsledků Kralickova Quicktestu (zdroj: Růčková, 2007) 0 bodů 1 bod 2 body 3 body 4 body R1 < 0 0-0,1 0,1-0,2 0,2-0,3 > 0,3 R2 < 3 3-5 5-12 12-30 > 30 R3 < 0 0-0,08 0,08-0,12 0,12-0,15 > 0,15 R4 < 0 0-0,05 0,05-0,08 0,08-0,1 > 0,1 Hodnocení podniku provádíme ve třech krocích. 1. Zhodnocení finanční stability součet bodové hodnoty R1 a R2 dělený 2. 2. Zhodnocení výnosové situace součet bodové R3 a R4 dělný 2. 3. Hodnocení celkové situace součet bodové hodnoty finanční stability a výnosové situace dělený 2. Hodnoty pohybující se nad úrovní 3 prezentují podnik který je bonitní, hodnoty v intervalu 3 1 prezentují podnik v šedé zóně, hodnoty niţší neţ 1 poukazují na potíţe ve finančním hospodaření firmy. (Růčková, 2007) 32
3 Charakteristika podniku Základní údaje o společnosti Obchodní jméno: ZERAS a.s. Sídlo: Radostín nad Oslavou 224, okres Ţďár nad Sázavou, PSČ 594 44 Právní forma: Akciová společnost Identifikační číslo: 25546040 Datum vzniku: 1. 1. 1999 Základní kapitál: 47 146 000 Kč, splaceno 100 % Orgány společnosti: Představenstvo: Ing. František Toman předseda představenstva Jan Kučera místopředseda představenstva Ing. Jaroslav Dvořák člen představenstva František Kadlec člen představenstva Josef Kosour člen představenstva Karel Smejkal člen představenstva Bohumír Doleţal člen představenstva Jiří Chlubna člen představenstva Ing. Jan Říha člen představenstva Luděk Řezníček člen představenstva Josef Weinhöfer člen představenstva Dozorčí rada: Vlastimil Krejčí předseda dozorčí rady František Fabík místopředseda dozorčí rady Petr Kosour člen dozorčí rady František Škapa člen dozorčí rady 33
Průměrný počet zaměstnanců: v roce 2010 105 zaměstnanců v roce 2011 103 zaměstnanců v roce 2012 101 zaměstnanců v roce 2013 99 zaměstnanců v roce 2014 97 zaměstnanců Historie společnosti Akciová společnost ZERAS, se sídlem v Radostíně nad Oslavou byla zaloţena fyzickými osobami a zapsána do Obchodního rejstříku u Krajského soudu v Brně dne 1. ledna 1999 v oddíle B, vloţce 2809. Současnost společnosti Společnost ZERAS a.s. za dobu svého působení nezměnila náplň své činnosti. Akciová společnost ZERAS od svého vzniku hospodařila pouze s kladným hospodářským výsledkem. Zabývá se rostlinnou a ţivočišnou výrobou, kdy rostlinná výroba je dlouhodobě směřována pro potřeby ţivočišné výroby, zejména na stabilitu produkce a kvalitu objemných krmiv. Trţními plodinami jsou: řepka, kmín, brambory a část obilovin osivo. Ţivočišnou výrobu zaměřuje na chov dojnic holštýnské plemeno. V současné době společnost disponuje 1524 kusů dojnic. Předmět podnikání: zemědělská výroba, hostinská činnost, provádění staveb, jejich změn a odstraňování, opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů, zednictví. 34
4 Finanční analýza společnosti Pro zpracování finanční analýzy jsem si zvolila společnost ZERAS a.s., kde jsem absolvovala svoji půlroční vysokoškolskou praxi. Údaje jsem čerpala z účetních výkazů, které jsou přílohou mé práce. Jedná se o rozvahu a výkaz zisku a ztrát v letech 2010 2014. Veškeré číselné údaje v praktické části jsou uváděny v tisících. V úvodu praktické části jsem provedla analýzu trendů horizontální analýza rozvahy a výkazu zisku a ztrát a potom procentní analýzu vertikální analýzu rozvahy a výkazu zisku a ztrát za období 2010 2014. V následující části jsem provedla výpočty pro absolutní ukazatel, rozdílové a takové ukazatele. Největší část je věnována poměrovým ukazatelům, kde postupně zpracovávám ukazatele rentability, aktivity, zadluţenosti a ukazatele platební schopnosti. Nakonec jsem zpracovala Du Pontův diagram, Altmanovo Z-skóre a Kralickův quicktest. 35
tis. Kč 4.1 Horizontální analýza společnosti Prvním rozborem finanční analýzy společnosti ZERAS a.s. je horizontální analýza, díky které sledujeme vývoj jednotlivých poloţek rozvahy a výkazu zisku a ztráty za jednotlivá sledovaná období. Abychom tyto změny zjistily, pouţívají se indexy a rozdíly. Při pouţití indexů určujeme, o kolik se údaj změnil oproti sledovanému roku a vyjadřujeme jej v procentech. Naopak rozdíly nám udávají informace v absolutních hodnotách. 4.1.1 Horizontální analýza aktiv Tabulka 2: Horizontální analýza aktiv společnosti (zdroj: vlastní výpočty) Položka aktiv Absolutní změny (v tis. Kč) Relativní změny (v %) 11/10 12/11 13/12 14/13 11/10 12/11 13/12 14/13 Aktiva celkem 23 068 11 137 17 488 46 347 10,65 4,65 6,97 17,27 Dlouhodobý majetek 10 827 8 368 295 21 077 7,66 5,50 0,18 13,10 Dlouhodobý nehmotný majetek 732-311 -277-270 47,53-13,69-14,13-16,03 Dlouhodobý hmotný majetek 10 095 7 917 555 6 552 7,23 5,29 0,35 4,14 Dlouhodobý finanční majetek 0 762 17 14 795 0,00 309,76 1,69 1443,4 Oběžná aktiva 12 127 2 689 17 336 25 085 16,15 3,08 19,29 23,40 Zásoby 7 409 2 240 2 295 6 143 21,35 5,32 5,17 13,17 Krátkodobé pohledávky 2 966-604 2 183 2 336 9,30-1,73 6,37 6,41 Krátkodobý finanční majetek 1 752 1 053 12 858 16 606 20,66 10,29 113,95 68,78 Časové rozlišení 114 80-143 185 46,34 22,22-32,50 62,29 350000 300000 250000 Vývoj aktiv společnosti 200000 150000 100000 50000 0 2010 2011 2012 2013 2014 Období Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Oběţná aktiva Časové rozlišení Obrázek 2: Vývoj aktiv společnosti (zdroj: vlastní zpracování) 36
U celkových aktiv společnosti můţeme vidět, ţe pouze v letech 2011 2012 měly klesající charakter. Od roku 2012 2014 byl jiţ zaznamenán rostoucí charakter. Největší podíl rostoucího charakteru celkových aktiv můţeme přičítat dlouhodobému finančnímu majetku, který v roce 2014 přibliţně vzrostl o 1 443 %. Dlouhodobý finanční majetek dosahoval ve sledovaném období kolísavých hodnot. Nulová hodnota byla zaznamenána v roce 2011, kdy hodnota finančního majetku společnosti zůstala nemněná, tedy druhou nejniţší hodnotu evidujeme v roce 2013 a to 1,69 %. Dlouhodobý nehmotný majetek, vyjma roku 2011, dosahoval ve sledovaném období pouze záporných hodnot. Důvodem byl klesající charakter jiného dlouhodobého finančního majetku. Dlouhodobý hmotný majetek dosahoval ve sledovaném období kolísavých hodnot. V roce 2013 byla zaznamenána nejniţší hodnota a to 0,35 %. Příčinou byl hluboký pokles nedokončeného dl. hmotného majetku. Opakem je rok 2011, kdy jsme zaznamenaly nejvyšší hodnotu 7,23 %. Oběžná aktiva, kromě roku 2012, vykazují rostoucí charakter. V roce 2011 oběţná aktiva vzrostla o 16,15 %. V roce 2013 oběţná aktiva vzrostla o 19,29 % a v roce 2014 o 23,4 %. V roce 2012 je zaznamenán pokles, především kvůli záporným hodnotám u krátkodobých pohledávek, které v tomto roce dosahovaly hodnot - 1,73 %. V dalších letech evidujeme jiţ kladné hodnoty, kdy největší vzrůst jsme zaznamenaly v roce 2011 a to o 9,3%. Zajímavý vývoj byl zaznamenán u krátkodobého finančního majetku, který ve sledovaném období měl rostoucí trend. Nejzajímavější hodnotu však vykazuje v roce 2013, kdy vzrostl o 113,95 %. Zásoby vykazují klesající charakter. Nejmenší pokles zásob je zaznamenán v roce 2013, kdy jsme zaznamenaly hodnotu 5,17, naopak největší vzrůst zásob evidujeme v roce 2011. Časové rozlišení, které vykazovalo trvale sniţující se trend, skončilo v roce 2013, kde byl zaznamenán prudký pád, coţ bylo zapříčiněno velikým poklesem nákladů příštích období, které v tomto roce klesly o 76 tis. Kč. V roce následujícím byl zaznamenán prudký nárůst, a to díky příjmům příštích období, které vzrostly o 198 tis. Kč. Náklady příštích období po celou dobu sledovaného období vykazovali klesající trend, kdy nejniţší hodnota byla v roce 2014 a to pouze 2 tis. Kč. 37
tis. Kč 4.1.2 Horizontální analýza pasiv Tabulka 3: Horizontální analýza pasiv společnosti (zdroj: vlastní výpočty) Položka pasiv Absolutní změny (v Kč) Relativní změny (v %) 11/10 12/11 13/12 14/13 11/10 12/11 13/12 14/13 Pasiva celkem 23068 11137 17488 46347 10,65 4,65 6,97 17,27 Vlastní kapitál 17012 19028 28289 41464 10,65 10,77 14,45 18,5 Základní kapitál 0 0 0 0 0,00 0,00 0,00 0,00 Kapitálové fondy 0 11-1 -14 0,00 13,41-1,08-15,22 Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku 397 255 361 335 2,94 1,84 2,55 2,31 Výsledek hospodaření min. let 6 881 15 365 18 663 27 928 7,54 15,66 16,45 21,13 Výsledek hospodaření běžného účetního období 9 734 3 397 9 266 13 215 125,10 19,39 44,31 43,79 Cizí zdroje 6 056-7 891-10 801 4 883 10,64-12,53-19,6 11,02 Rezervy -260-10 981 0 0-2,31-100,00 0,00 0,00 Dlouhodobé závazky - 3 606-29 647-44 -30,35-0,35 7,85-0,49 Krátkodobé závazky 2 964 2 074-5 645 11 586 19,73 11,53-28,14 80,36 Bankovní úvěry a výpomoci 6 958 1 045-5 803-6 659 37,04 4,06-21,66-31,74 350000 300000 250000 Vývoj pasiv společnosti 200000 150000 100000 50000 Pasiva celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje 0 2010 2011 2012 2013 2014 Období Obrázek 3: Vývoj pasiv společnosti (zdroj: vlastní zpracování) Horizontální analýza celkových pasiv je jiţ prakticky okomentována horizontální analýzou celkových aktiv, jimţ musí být celková pasiva rovna. Celková pasiva dosahují kolísavých hodnot. Největší pokles je v roce 2012 4,65 %. Od tohoto roku je zaznamenán rostoucí trend. Největší vzrůst je v roce 2014, a to o 17,27 %. 38
U vlastního kapitálu zaznamenáváme pozitivně rostoucí trend, kdy ve sledovaném období průměrně vzrostl přibliţně o 3 %. Jelikoţ základní kapitál zůstává nemněný, jsou hodnoty nulové. Kapitálové fondy vykazují záporné hodnoty. Nejvyšší záporná hodnota je v roce 2014, kdy byl zaznamenán pokles o 15,22 %. Rezervní fondy a ostatní fondy vykazují kolísavé hodnoty. Nejvyšší zaznamenané hodnoty jsou v letech 2011 a 2013, kdy je zaznamenán vzrůst o 2,94 % a o 2,55 %. Výsledek hospodaření minulých let vykazuje po dobu sledovaného období pozitivně rostoucí trend. Nejvyšší hodnoty dosahuje v roce 2014, kdy byl vzrůst výsledku hospodaření minulých let o 21,13 %. U výsledku hospodaření běţného účetního období je zaznamenán také rostoucí trend, vyjma roku 2012, kdy byl zaznamenán pokles oproti předešlému roku o 19,39 %. Nejvyšší hodnota je v roce 2011, kdy výsledek hospodaření běţného účetního období vzrostl aţ o 125 %. U cizích zdrojů evidujeme v letech 2012 2013 záporné hodnoty. V roce 2012 je tato záporná hodnota ovlivněna tím, ţe v tomto roce společnost neevidovala ţádné rezervy. V roce 2013 je tato záporná hodnota zapříčiněna hlubokým poklesem krátkodobých závazků a bankovních úvěrů, které byly v tomto roce evidovány také v záporných hodnotách. Kdybychom se chtěli podívat na vývoj rezerv ve sledovaném období, nejzajímavější hodnotu nalezneme v roce 2012, jelikoţ společnost od tohoto roku přestala vytvářet rezervy. Jak tedy můţeme vidět v tomto roce je pokles o 100 %. U dlouhodobých závazků převaţují záporné hodnoty, kdy největší je zaznamenán v roce 2011, a to - 30,35 %. Jediný zaznamenaný růst je v roce 2013 a to o 7,85 %, díky zvýšením jiných závazků. U krátkodobých závazků můţeme vidět kolísavé hodnoty. Jediná zaznamenaná záporná hodnota je v roce 2013, a to - 28,14 %, jelikoţ byl velký pokles závazků vůči společníkům a členům společnosti. V roce 2014 je naopak zaznamenána nejvyšší hodnota a to vzrůst krátkodobých závazků o 80,36, díky vzrůstu závazků z obchodních vztahů. U bankovních úvěrů a výpomocí zaznamenáváme klesající trend. V letech 2013 a 2014 evidujeme záporné hodnoty, jelikoţ v těchto letech byl velký pokles dlouhodobých bankovních úvěrů. 39
4.1.3 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Tabulka 4: Horizontální analýza výnosů (zdroj: vlastní výpočty) Absolutní změny (v tis. Kč) Relativní změny (v %) Výnosová položka 11/10 12/11 13/12 14/13 11/10 12/11 13/12 14/13 Výkony 24 244 855 16 573 15 127 17,01 0,51 9,89 8,21 Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu 2 147 1 443-1 907 1 385 59,02 24,94-26,38 26,03 Ostatní provozní výnosy -1 049-1 909 482 2 897-5,60-10,79 3,06 17,82 Výnosové úroky -5 15 6 136-5,05 15,96 5,50 118,26 Ostatní finanční výnosy -91-1 220 1 377-1 472-4,12-57,55 153,00-64,65 Mimořádné výnosy -141 2 29 19-97,24 50,00 483,33 54,29 Tabulka 5: Horizontální analýza nákladů (zdroj: vlastní výpočty) Absolutní změny (v tis. Kč) Relativní změny (v %) Nákladová položka 11/10 12/11 13/12 14/13 11/10 12/11 13/12 14/13 Výkonová spotřeba 9489 4 826-1 297 88 11,01 5,04-1,29 0,09 Osobní náklady 2 896 1 559-1 971 1 602 7,15 3,59-4,39 3,73 Daně a poplatky -20-209 -187-16 - 1,90-20,23-22,69-2,51 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku -1 181-668 135 241-5,08-3,02 0,63 1,12 Zůstatková cena prodaného dl. majetku a materiálu 2 050-465 -1 330 223 118,43-12,30-40,11 11,23 Změna stavu rezerv -369-10 721 10 981 0-338,53 4123,46-100,00 0,00 Ostatní provozní náklady 31 700-669 187 9,23 190,74-62,70 46,98 Nákladové úroky -437 133-122 -381-27,14 11,34-9,34-32,18 Ostatní finanční náklady 303-131 -434 38 9,05-3,59-12,33 1,23 Daň z příjmu za běžnou činnost 2 614 791 2 189 3 056 190,39 19,84 45,81 43,86 Mimořádné náklady -32 0 0 0-100,00 0,00 0,00 0,00 Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb představují pro tuto společnost hlavní zdroj zisku. Po celé sledované období tyto trţby vykazují rostoucí trend, kdy nejvyšší hodnota je v roce 2014. Nejmenší nárůst trţeb z prodeje vlastních výrobků byl zaznamenán v roce 2011, kdy trţby meziročně vzrostly pouze o 0,51 % tj. o 855 tis. Kč. Nejvyšší meziroční nárůst byl v roce 2010, kdy trţby vzrostly o 17,01 % tj. o 24 244 tis. Kč. Velký pád nastal u poloţky tržby z prodeje dl. majetku a materiálu, kdy v roce 2013 byl zaznamenán hluboký pokles o 26,38 % tj. o 1 907 tis. Kč. Na začátků sledovaného období u ostatních provozních výnosů byl zaznamenán pokles v prvním roce o 5,6 %, 40
v druhém roce o 10,79%. V dalších letech ostatní provozní výnosy jiţ vykazovaly rostoucí trend. V roce 2010 byly mimořádné výnosy nadprůměrně velké, kdy v roce 2011 klesly o 97,24 % tj. o 141 tis. Kč. V dalších letech byl trend jiţ rostoucí. V tabulce nákladů je vidět, ţe u většiny poloţek v roce 2013 jsou zaznamenány poklesy. U výkonové spotřeby v tomto roce byl zaznamenán pokles o 1,29 %, u nákladové poloţky osobní náklady byl zaznamenán pokles o 4,39 %. U poloţky daně a poplatky vidíme po celé sledované období záporné hodnoty, kdy největší pokles byl opět zaznamenán v roce 2013 a to o 22,69 %. Naopak u odpisů dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku můţeme vidět rostoucí trend od roku 2012. Opět v roce 2013 byl u nákladové poloţky zůstatková cena prodaného majetku zaznamenán hluboký pokles, a to 40,11 % tj. o 1 330 tis. Kč. U poloţky změna stavu rezerv jsou vykazovány kolísavé hodnoty, kdy v roce 2012 hodnota klesla o 4 123,46 %. V dalších letech je jiţ hodnota rezerv nulová. Hodnota nákladových úroků se drţela po celé sledované období poměrně stejnou hodnotu aţ na rok 2014, kdy poklesla o 32,18 %. Tabulka 6: Horizontální analýza výsledku hospodaření (zdroj: vlastní výpočty) Absolutní změny (v tis. Kč) Relativní změny (v %) Položky výsledku hospodaření 11/10 12/11 13/12 14/13 11/10 12/11 13/12 14/13 Přidaná hodnota 14 755-3 971 17 870 15 039 26,20-5,59 26,63 17,70 Provozní výsledek hospodaření 13 871 3 942 9 486 17 139 118,66 15,42 32,15 43,96 Finanční výsledek hospodaření 38-1 207 1 939-887 - 1,43 46,23-50,79 47,21 Výsledek hospodaření za běžnou činnost 9 843 3 396 9 236 13 196 128,36 19,39 44,18 43,78 Mimořádný výsledek hospodaření -109 2 29 19-96,46 50,00 483,33 54,29 Výsledek hospodaření za účetní období 9734 3398 9265 13215 125,1 19,4 44,3 43,79 41
tis. Kč 120 000 100 000 Vývoj výkazu zisků a ztrát Přidaná hodnota 80 000 60 000 40 000 20 000 0-20 000 2010 2011 2012 2013 2014 Období Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Obrázek 4: Vývoj výkazu zisku a ztrát (zdroj: vlastní zpracování) Poslední část horizontální analýzy, která pohled na vývoj jednotlivých poloţek završí je analýza výsledků hospodaření společnosti. Přidaná hodnota vyjadřuje ve sledovaném období kolísavých hodnot. V roce 2012 zaznamenala zápornou hodnotu - 5,59 %, jelikoţ vzrostla výkonová spotřeba. Největší vzrůst jsme zaznamenali v roce 2013, kdy přidaná hodnota vzrostla o 26,63 %. Provozní výsledek hospodaření má pozitivně rostoucí trend. V roce 2011 tato hodnota byla nejvyšší, kdy tento výsledek hospodaření vzrostl přibliţně o 119 %. Důvodem bylo zvýšení osobní nákladů. U finančního výsledku hospodaření evidujeme značně kolísavé hodnoty. V letech 2011 a 2013 jsou záporné hodnoty. Nejhorší situace nastala v roce 2013, kdy je zaznamenán pokles o 50,79 %. V roce 2014 nastal opět vzrůst a to o 47 %. Výsledek hospodaření za běžnou činnost má pozitivně rostoucí trend. Výjimkou je rok 2012, kde je zaznamenán pokles o 19 %. Nejvyšší vzrůst vykazuje rok 2011, kdy výsledek hospodaření za běţnou činnost vzrostl o 128 %. U mimořádného výsledku hospodaření můţeme opět vidět kolísavé hodnoty. Jediná záporná hodnota je v roce 2011, a to - 96,46 %, jelikoţ v tomto roce byl zaznamenán hluboký pokles mimořádných výnosů. Naopak největší nárůst je v roce 2013, kdy mimořádný výsledek hospodaření vzrostl o 483 %. Výsledek hospodaření za účetní období má pozitivně rostoucí trend. Opět je zde výjimkou rok 2012, kde je zaznamenán pokles o 19 %. Nejvyšší vzrůst tohoto výsledku je v roce 2011, kdy vzrostl o 125 %. 42
Procentní hodnota 4.2 Vertikální analýza společnosti Druhý ze způsobů jak posoudit absolutní ukazatele finanční analýzou je procentní analýza neboli vertikální analýza, která zkoumá poměry jednotlivých částí výkazů na jejich celcích. 4.2.1 Vertikální analýza aktiv Tabulka 7: Vertikální analýza aktiv společnosti (zdroj: vlastní výpočty) Položka aktiv Podíl složek aktiv na jejich celku v jednotlivých letech 2010 2011 2012 2013 2014 Aktiva celkem 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Dlouhodobý majetek 65,24% 63,48% 64,00% 59,94% 57,81% Dlouhodobý nehmotný majetek 0,71% 0,95% 0,78% 0,63% 0,45% Dlouhodobý hmotný majetek 64,42% 62,43% 62,81% 58,93% 52,33% Dlouhodobý finanční majetek 0,11% 0,10% 0,40% 0,38% 5,03% Oběžná aktiva 34,65% 36,37% 35,83% 39,95% 42,04% Zásoby 16,02% 17,56% 17,68% 17,38% 16,77% Krátkodobé pohledávky 14,72% 14,54% 13,65% 13,58% 12,32% Krátkodobý finanční majetek 3,91% 4,27% 4,50% 9,00% 12,95% Časové rozlišení 0,11% 0,15% 0,18% 0,11% 0,15% 100% Struktura aktiv 80% 60% 40% 20% 0% Časové rozlišení Oběţná aktiva Dlouhodobý majetek 2010 2011 2012 2013 2014 Období Obrázek 5: Struktura aktiv (zdroj: vlastní zpracování) Vertikální analýza aktiv se zabývá zkoumáním podílů jednotlivých sloţek aktiv na celkových aktivech. Můţeme vidět, ţe podíl dlouhodobého majetku 43
v průběhu sledovaného období klesal, naopak podíl oběţných aktiv se průběhu sledovaného období zvětšoval. Dlouhodobý majetek se, se svým podílem na celkových aktivech pohyboval kolem 60 %, přičemţ z toho nehmotný majetek netvořil ani 1 %. Zajímává je hodnota dlouhodobého finančního majetku, kdy v roce 2014 tvořil 5 % podílů, přičemţ v předešlých letech se tento podíl pohyboval pod 0,5 %. V tomto roce jsme zaznamenali pokles podílu dlouhodobého hmotného majetku o 6 %. Oběžná aktiva se, se svým podílem na celkových aktivech pohybovala kolem 40 %. Největší podíl na tomto výsledku nesou zásoby, které se, se svým podílem pohybují kolem 17 %. Pokles podílu jsem zaznamenala u krátkodobých pohledávek, kdy ve sledovaném období podíl klesal přibliţně o 0,5 % ročně. Kr. finanční majetek oproti letům 2010 2012 zaznamenal v roce 2013 zdvojnásobení podílu na 9 %. Podíl časového rozlišení se pohyboval kolem 0,11 0,18 %. Kdy v roce 2012 dosahoval nejvyššího podílu na celkových aktivech, a to 0,18 %. 4.2.2 Vertikální analýza pasiv Tabulka 8: Vertikální analýza pasiv (zdroj: vlastní výpočty) Položka pasiv Podíl složek pasiv na jejich celku v jednotlivých letech 2010 2011 2012 2013 2014 Pasiva celkem 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Vlastní kapitál 73,73% 73,73% 78,04% 83,50% 84,37% Základní kapitál 21,76% 19,67% 18,79% 17,57% 14,98% Kapitálové fondy 0,04% 0,03% 0,04% 0,03% 0,02% Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku 6,23% 5,80% 5,64% 5,41% 4,72% Výsledek hospodaření min. let 42,11% 40,93% 45,24% 49,24% 50,86% Výsledek hospodaření běžného účetního období 3,59% 7,31% 8,34% 11,25% 13,79% Cizí zdroje 26,27% 26,27% 21,96% 16,50% 15,63% Rezervy 5,19% 4,58% 0,00% 0,00% 0,00% Dlouhodobé závazky 5,48% 3,45% 3,29% 3,31% 2,81% Krátkodobé závazky 6,93% 7,50% 8,00% 5,37% 8,26% Bankovní úvěry a výpomoci 8,67% 10,74% 10,68% 7,82% 4,55% 44
Procentní hodnota Struktura pasiv 100% 80% 60% 40% 20% 0% Cizí zdroje Vlastní kapitál 2010 2011 2012 Období 2013 2014 Obrázek 6: Struktura pasiv (zdroj: vlastní zpracování) Vlastní kapitál se, se svým podílem na celkových pasivech pohyboval kolem 78 %. Nejmenší podíl zde zastávají kapitálové fondy, které se pohybují mezi 0,02 0,04 %. Naopak největší podíl přináší výsledek hospodaření minulých let, a to 45 %. Nárůst podílu vlastního kapitálu v roce 2014 vznikl z důvodu ztrojnásobení výsledku hospodaření běţného účetního období oproti roku 2010. U cizích zdrojů převaţuje pokles, kdy podíl v roce 2014, oproti roku 2010, poklesl přibliţně o 11 %. Největší podíl na cizích zdrojích nesou bankovní úvěry a výpomoci, které v roce 2014 zaznamenaly hodnotu 4,55 %, tedy také velký pokles oproti roku 2012 o 6 %. Od roku 2012 se na podílu jiţ nepodílí rezervy, které přestala společnost od tohoto roku vytvářet. 45
4.2.3 Vertikální analýza nákladů a výsledku hospodaření Tabulka 9: Vertikální analýza nákladů společnosti (zdroj: vlastní výpočty) Nákladová položka Podíl složek nákladů na jejich celku v jednotlivých letech 2010 2011 2012 2013 2014 Výkonová spotřeba 47,93% 39,78% 45,51% 39,94% 35,10% Osobní náklady 22,52% 18,04% 20,35% 17,30% 15,76% Daně a poplatky 0,59% 0,43% 0,37% 0,26% 0,20% Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 12,94% 9,18% 9,70% 8,68% 7,70% Zůstatková cena prodaného dl. majetku a materiálu 0,96% 1,57% 1,50% 0,80% 0,78% Změna stavu rezerv 0,06% -0,11% -4,97% 0,00% 0,00% Ostatní provozní náklady 0,19% 0,15% 0,48% 0,16% 0,21% Nákladové úroky 0,90% 0,49% 0,59% 0,48% 0,28% Ostatní finanční náklady 1,86% 1,52% 1,59% 1,24% 1,10% Daň z příjmu za běžnou činnost 0,76% 1,66% 2,16% 2,80% 3,54% Mimořádné náklady 0,02% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Celkový podíl nákladů na jejich celku 88,72% 72,72% 77,30% 71,66% 64,68% Tabulka 10: Vertikální analýza výsledků hosp. společnosti (zdroj: vlastní výpočty) Položky výsledku hospodaření Podíl jednotlivých výsledku na celku v jednotlivých letech 2010 2011 2012 2013 2014 Přidaná hodnota 2,63% 3,18% 3,76% 4,05% 4,65% Provozní výsledek hospodaření 6,50% 10,63% 13,36% 15,70% 19,84% Finanční výsledek hospodaření -1,47% -1,09% -1,73% -0,76% -0,98% Výsledek hospodaření za běžnou činnost -0,76% 7,28% -2,16% -2,80% -3,54% Mimořádný výsledek hospodaření 0,06% 0,002% 0,003% 0,01% 0,02% Výsledek hospodaření za účetní období 4,33% 7,28% 9,47% 12,15% 15,34% Celkový podíl výsledku hospodaření na jejich celku 11,28% 27,28% 22,70% 28,34% 35,32% 46
Podíl nákladů a VH na celku Vývoj složení nákladů a VH společnosti 100% 80% 60% 40% 20% 0% -20% 2010 2011 2012 2013 2014 Období Výsledek hospodaření za účetní období Mimořádný výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Provozní výsledek hospodaření Náklady Obrázek 7: Vývoj sloţení nákladů a VH společnosti (zdroj: vlastní zpracování) Tyto dvě tabulky popisují vertikální rozbor nákladů a výsledku hospodaření. V první tabulce sledujeme sloţení a vývoj nákladů. Největší podíl celkových nákladů představuje výkonová spotřeba. Tato hodnota se ve sledovaném období průměrně pohybovala kolem 42 %. Výrazný pokles jsme zaznamenali v roce 2011, a to o 8 %. V následujícím roce byl zaznamenán naopak nárůst o 6 %. V dalších letech se podíl výkonové spotřeby drţel okolo 39 %. Dalším významným podílem nákladů jsou osobní náklady, které měly klesající charakter. Nejniţší hodnota byla zaznamenána v roce 2014, a to 15,76 %. I odpisy dlouhodobého majetku mají významný podíl na nákladech. Kdy u této poloţky zaznamenáváme klesající charakter, a hodnoty se pohybují mezi 13 7 %. Z druhé tabulky můţeme vidět, ţe nejvyšší podíl výsledků hospodaření na celkových výnosech je v roce 2014 a to přibliţně 36 %, jejichţ celková částka v tomto případě představuje zbylých 64 % na straně nákladů. V letech minulých byl zaznamenán rostoucí charakter, aţ na rok 2011, ve kterém jako jediném nebyl výsledek hospodaření za běžnou činnost v záporných hodnotách, naopak dosahoval velmi vysoké hodnoty. 47
Podíl výnosů na jejich celku 4.2.4 Vertikální analýza výnosů Tabulka 11: Vertikální analýza výnosů společnosti (zdroj: vlastní výpočty) Podíl složek výnosů na jejich celku v jednotlivých Výnosová položka letech 2010 2011 2012 2013 2014 Výnosy celkem 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Výkony 47,98% 49,69% 49,72% 48,69% 49,86% Trţby z prodeje dl. majetku a materiálu 44,88% 44,37% 45,30% 46,37% 45,07% Ostatní provozní výnosy 6,31% 5,27% 4,68% 4,30% 4,79% Výnosové úroky 0,03% 0,03% 0,03% 0,03% 0,06% Ostatní finanční výnosy 0,74% 0,63% 0,27% 0,60% 0,20% Mimořádné výnosy 0,05% 0,0012% 0,0018% 0,01% 0,01% Vývoj složení výnosů společnosti 100% 80% 60% 40% 20% 0% Ostatní finanční výnosy Ostatní provozní výnosy Trţby z prodeje dl. majetku a materiálu Výkony 2010 2011 2012 2013 2014 Období Obrázek 8: Vývoj sloţení výnosů společnosti (zdroj: vlastní zpracování) Jako poslední zde máme tabulku, která se zabývá rozborem sloţení výnosů. Největší část na celkových výnosech představují výkony. V průběhu sledovaného období dosahují růstu. Nejvyšší podíl je v roce 2014, a to 49,86 %. Další poloţkou, představující velký podíl na celkových výnosech jsou tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu, který se průměrně pohybuje kolem 45 %. Dále můţeme vidět, ţe ostatní provozní výnosy, byly během sledovaného období schopny pokrýt provozní náklady. Bohuţel toto tvrzení nemůţeme říct i o ostatních finančních výnosech, které svým klesajícím podílem nebyly schopny pokrýt finanční náklady. 48
tis. Kč 4.3 Analýza rozdílových ukazatelů Tato kapitola je o analýze rozdílových ukazatelů neboli analýze fondů finančních prostředků. Pro výpočet jednotlivých ukazatelů jsem pouţila poloţky z rozvah za období 2010 2014. Poloţky jsou uvedeny v tisících Kč. Tabulka 12: Analýza rozdílových ukazatelů (zdroj: Rozvahy společnosti ZERAS a.s, vlastní výpočty) Položka Období 2010 2011 2012 2013 2014 Oběţná aktiva 75 070 87 197 89 886 107 222 132 307 Zásoby 34 701 42 110 44 350 46 645 52 788 Pohotové fin. prostředky 8 479 10 231 11 284 24 142 25 477 Krátkodobé bank. úvěry 6 076 5 850 6 853 6 657 6 516 Krátkodobé závazky 15 025 17 989 20 063 14 418 26 004 Čistý pracovní kapitál 60 045 69 208 69 823 92 804 106 303 Čisté pohotové prostředky - 12 622-13 608-15 632 3 067-7 043 Čistý peněžně pohl. fond. 25 344 27 098 25 473 46 159 53 515 Vývoj finančních fondů 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 Čistý pracovní kapitál Čisté pohotové prostředky Čistý pěněţně pohl. fond. - 20 000 2010 2011 2012 2013 2014 Období Obrázek 9: Vývoj finančních fondů (zdroj: vlastní úprava) Čistý pracovní kapitál znázorňuje platební schopnost analyzované společnosti. Z grafu je zřejmé, ţe od roku 2010 2014 má pozitivně rostoucí trend, a tedy velmi příznivý. Nejvyšší výsledek je v roce 2014, kdy dosahuje přes 100 mil. Kč. Díky těmto vysokým hodnotám můţeme říci, ţe platební schopnost společnosti ZERAS a.s. 49
splácet své závazky je velmi dobrá. Tedy společnost má dostatečné zdroje na to, aby bylo schopno splácet včas své závazky. Daleko přesnější neţ ukazatel čistého pracovního kapitálu je ukazatel čistých pohotových prostředků. Proto také není čistý pracovní kapitál přesným odrazem likvidity podniku. Díky těmto poloţkám získáme ukazatele okamţitého stupně likvidity. Za pohotové finanční prostředky povaţujeme peníze v pokladně a peníze na běţných účtech. Za okamţitě splatné závazky bereme krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry. Z vypočtených hodnot, aţ na rok 2013, vyplývá, ţe podnik není schopen platit krátkodobé závazky s pomocí pohotových finančních prostředků. Takto konstruovaný ukazatel je mnohem náročnější na pohotové finanční prostředky. Oběţná aktiva mají v jednotlivých sledovaných letech vzrůstající charakter. Toto je zapříčiněno zvýšením peněz na běţném účtu a peněz v pokladně. Nelikvidní pohledávky společnost v rozvaze nevykazuje, hodnota je tedy nulová a nemá ţádný vliv na výpočet tohoto ukazatele. Čistý peněžně pohledávkový fond vykazuje v letech 2010 2014 vzrůstající trend. Z toho plyne, ţe společnost je schopna dostát svým závazkům, protoţe má dostatek finančních prostředků pro jejich zaplacení. 4.4 Analýza poměrových ukazatelů V této kapitole se zabývám analýzou poměrových ukazatelů. Pro praktickou část své bakalářské práce jsem si vybrala ukazatele rentability, aktivity, zadluţenosti a platební schopnosti. Veškeré hodnoty jsou uváděny v tisících Kč. 4.4.1 Ukazatele rentability Tabulka 13: Výpočet ukazatelů rentability (zdroj: Rozvahy společnosti ZERAS a.s, vlastní výpočty) Položka Období 2010 2011 2012 2013 2014 EBIT 10 764 22 675 26 997 38 329 54 219 Celková aktiva 216 675 239 473 250 880 268 368 314 715 EAT 7 781 17 515 20 913 30 178 43 393 Vlastní kapitál 159 746 176 758 195 786 224 075 265 539 Trţby 133 304 148 895 152 708 175 413 180 159 ROA 0,050 0,095 0,108 0,143 0,172 ROE 0,049 0,099 0,107 0,135 0,163 ROS 0,058 0,118 0,137 0,172 0,241 50
Hodnota 30,00% Vývoj ukazatelů rentability 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% ROA ROE ROS 0,00% 2010 2011 2012 2013 2014 Období Obrázek 10: Vývoj ukazatelů rentability (zdroj: vlastní úprava) Ukazatel rentability aktiv nás informuje o tom, jaký zisk přináší pouţití veškerých aktiv v podniku. Z grafu je zřejmé, ţe ukazatel ROA má pozitivní rostoucí trend. Největší zisk přinášela aktiva v roce 2014 přibliţně 18 % zisku. Rentabilita vlastního kapitálu vyjadřuje, kolik společnost získá z 1 koruny vlastního kapitálu zisku. Jelikoţ společnost ZERAS a.s po celou dobu sledovaného období dosahuje zisků, má tento ukazatel rostoucí trend a tedy dosahuje kladných hodnot. Nejvyšší hodnoty dosahuje v roce 2014, kdy společnost získala z 1 koruny vlastního kapitálu 16,34 haléřů zisku. Rentabilita tržeb vyjadřuje, kolik korun zisku připadá na jednu korunu trţeb. Ukazatel má pozitivní rostoucí trend, a tedy dosahuje opět kladných hodnot díky tomu, ţe společnost dosahovala po celou dobu sledovaného období zisku. Nejvyšší hodnota je v roce 2014, kdy přibliţně 24 % zisku připadá na jednu korunu trţeb. 51
Hodnota 4.4.2 Ukazatele aktivity Tabulka 14: Výpočet ukazatelů aktivity (zdroj: Rozvahy společnosti ZERAS a.s., vlastní výpočty) Položka Období 2010 2011 2012 2013 2014 Trţby 133 304 148 895 152 708 175 413 180 159 Zásoby 34 701 42 110 44 350 46 645 52 788 Pohledávky 31 890 34 856 34 252 36 435 38 771 Celková aktiva 216 675 239 473 250 880 268 368 314 715 Krátkodobé závazky 21 101 23 839 26 916 21 075 32 520 Obrat aktiv 0,62 0,62 0,61 0,65 0,57 Obrat zásob 3,84 3,54 3,44 3,76 3,41 Obrat pohledávek 4,18 4,27 4,46 4,81 4,65 Obrat závazků 6,32 6,25 5,67 8,32 5,54 Doba obratu aktiv 585 579 591 551 629 Doba obratu zásob 94 102 105 96 105 Doba obratu pohledávek 86 84 81 75 77 Doba obratu závazků 57 58 63 43 65 700 600 500 400 300 200 100 0 Vývoj ukazatelů aktivity 2010 2011 2012 2013 2014 Období Doba obratu aktiv Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků Obrázek 11: Vývoj ukazatelů aktivity (zdroj: vlastní úprava) Ukazatel obratu aktiv nevykazuje veliké výkyvy, a má, aţ na rok 2013, klesající charakter, coţ můţeme povaţovat za optimální vývoj. Nejvyššího obratu je dosaţeno ve zmiňovaném roce 2013. 52
Ukazatel obratu zásob vyjadřuje, kolikrát se zásoby obrátí za rok. Vysoké hodnoty ukazatele způsobují trvale obracející se zásoby. Od roku 2010 ukazatel vyjadřuje klesající tendenci aţ na rok 2013. Nejvyšší hodnotu zaznamenal ukazatel v roce 2010 3,84, tedy zásoby se obrátí za 3,84 roku, přibliţně tedy za 4 roky. V roce 2011 hodnota ukazatele zaznamenala pokles na 3,54, důvodem je zvýšení trţeb. Ukazatel obratu pohledávek vykazuje rostoucí charakter hodnot. Po celé sledované období vychází optimální hodnoty. V roce 2013 má ukazatel nejvyšší hodnotu, a to 4,81, tedy ţe pohledávky se přibliţně obrátí za 5 let. Ukazatel obratu závazků vykazuje od roku 2010 klesající charakter aţ na rok 2013, kdy je hodnota výrazně vyšší neţ po celé sledované období, coţ je zapříčiněno velkým poklesem krátkodobých závazků. Důleţitým hlediskem pro obchodní styk je i to, ţe ţádná z hodnot není záporná. U ukazatele doby obratu zásob je optimálním výsledkem klesající charakter ukazatele. Z grafu lze vyčíst, ţe nejvyšší hodnoty byly v letech 2012 a 2014, kdy obrat zásob trval 105 dní. To znamená, ţe zásoby jsou drţeny v dané podobě po dobu 105 dní, neţ dochází k jejich přeměně na finanční prostředky. Ukazatel doby obratu aktiv vykazuje, za jakou dobu se aktiva přemění na peněţní prostředky. Z grafu je patrné, ţe během sledovaného období tento ukazatel dosahuje velmi vysokých hodnot, tedy přeměna trvá velmi dlouho. Ukazatel doby obratu pohledávek vykazuje klesající charakter, coţ znamená, ţe doba splácení pohledávek se zkracuje. Můţeme tedy říci, ţe odběratelé mají dostatečné finanční prostředky na splácení svých závazků. Ukazatel doby obratu závazků vykazuje stoupající charakter opět aţ na rok 2013, kdy krátkodobé závazky se výrazně sníţily, vlivem velikého sníţení závazků ke společníkům a členům společnosti, tedy společnost ZERAS a.s. byla schopna splácet své závazky včas. Průměrná doba obratu závazků je 57 dní, coţ můţeme brát za optimální hodnotu. 53
Hodnoty 4.4.3 Ukazatele zadluženosti Tabulka 15: Ukazatele zadluţenosti (zdroj: Rozvahy společnosti ZERAS a.s., vlastní výpočty) Položka Období 2010 2011 2012 2013 2014 Cizí zdroje 56 929 62 985 55 094 44 293 49 176 Celková aktiva 216 675 239 473 250 880 268 368 314 715 Vlastní kapitál 159 746 176 758 195 786 224 075 265 539 EBIT 10 764 22 675 26 997 38 329 54 219 Nákladové úroky 1 610 1 173 1 306 1 184 803 Celkové závazky 26 905 26 263 28 308 23 310 34 852 Celková zadluženost 0,26 0,26 0,22 0,17 0,16 Koeficient samofinancování 0,74 0,74 0,78 0,83 0,84 Ukazatel úrokového krytí 6,69 19,33 20,67 32,37 67,52 Ukazatel věřitelského rizika 0,12 0,11 0,11 0,09 0,11 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 Vývoj ukazatelů zadluženosti 2010 2011 2012 2013 2014 Období Celková zadluţenost Koeficient samofinancování Ukazatel úrokového krytí Ukazatel věřitelského rizika Obrázek 12: Vývoj ukazatelů zadluţenosti (zdroj: vlastní zpracování) Celková zadluženost společnosti ZERAS a.s. vykazuje pozitivně klesající trend, a vykazuje nízké hodnoty, coţ znamená, ţe společnost sniţuje úroveň zadluţenosti. Celkově můţeme říci, ţe společnost je zadluţena v optimální míře. Koeficient samofinancování ukazuje poměr, v jakém jsou celková aktiva podniku financována z vlastního kapitálu. Koeficient vykazuje rostoucí trend. Nejvyšší hodnota je v roce 2014 tedy 84 %. Za optimální výsledek je bráno 50 % a výše, coţ společnost naprosto splňuje. 54
Hodnoty Ukazatel úrokového krytí sleduje, jak jsou financovány nákladové úroky. Nebo také zjišťuje schopnost společnosti splácet své úvěry. Ukazatel vykazuje vzrůstající charakter, díky tomu, ţe společnost dosahuje stále vyšších výsledků hospodaření. V roce 2014 ukazatel dosahuje nejvyšší hodnoty 67,52, tedy v tomto roce měla společnosti ZERAS a.s. nejvyšší schopnost splácet úvěry. Nízké hodnoty ukazatele věřitelského rizika znamenají nízkou úroveň zadluţenosti společnosti. V roce 2010 dosahuje ukazatel nejvyšší hodnoty 12,4 %. Nejniţší hodnota je v roce 2013, kdy důvodem bylo sníţení celkových závazků. 4.4.4 Ukazatel platební schopnosti Tabulka 16: Ukazatele platební schopnosti (zdroj: Rozvahy společnosti ZERAS a.s., vlastní výpočty) Položka Období 2010 2011 2012 2013 2014 Oběţná aktiva 75 070 87 197 89 886 107 222 132 307 Krátkodobé závazky 21 101 23 839 26 916 21 075 32 520 Zásoby 34 701 42 110 44 350 46 645 52 788 Krátkodobý fin. majetek 8 479 10 231 11 284 24 142 40 748 Běžná likvidita 3,56 3,66 3,34 5,09 4,07 Pohotová likvidita 1,91 1,89 1,69 2,87 2,45 Hotovostní likvidita 0,40 0,43 0,42 1,15 1,25 Vývoj ukazatelů platební schopnosti 6,00 5,00 4,00 3,00 Běţná likvidita 2,00 Pohotová likvidita 1,00 Hotovostní likvidita 0,00 2010 2011 2012 2013 2014 Období Obrázek 13: Vývoj ukazatelů platební schopnosti (zdroj: vlastní zpracování) 55
U ukazatele běžné likvidity platí, ţe čím vyšší hodnoty dosahuje, tím je vyšší zachování platební schopnosti podniku. Z vypočtených hodnot vyplývá, ţe společnost ZERAS a.s. byla schopna ve sledovaném období hradit své závazky v plném rozsahu. Nejvyšší hodnota byla v roce 2013 a to 5,09, díky sníţení krátkodobým závazkům. U ukazatele pohotová likvidita by hodnota neměla, klesnou pod 1. Na rozdíl od běţné likvidity jsme u tohoto výpočtu vyloučili zásoby z oběţného majetku, tedy nejméně likvidní část majetku. Od roku 2010 do roku 2012 má ukazatel klesající trend. V roce 2013 ukazatel vzrostl na 2,87, a to opět díky sníţení krátkodobých závazků. Ukazatel hotovostní likvidity ukazuje, jak je podnik schopen hradit všechny krátkodobé závazky svými peněţními prostředky. V tomto případě ukazatel dosahuje kolísavých hodnot, kdy však nejvyšší hodnota je v roce 2014, kdy krátkodobý finanční majetek dosahuje hodnot dvakrát vyšších neţ v roce předešlém. 4.5 Du Pont analýza Pomocí pyramidového rozkladu ukazatele rentability vlastního kapitálu se můţeme dozvědět sloţení a původ hodnot, které plynou z dalších ukazatelů. Tabulka 17: Analyzované sloţky DuPont analýzy (zdroj: Rozvahy společnosti ZERAS a.s., vlastní výpočty) Položka Období 2010 2011 2012 2013 2014 Celková aktiva 216 675 239 473 250 880 268 368 314 715 Vlastní kapitál 159 746 176 758 195 786 224 075 265 539 Čistý zisk 7 781 17 515 20 913 30 178 43 393 Trţby 300 630 341 326 344 325 383 590 406 428 ROE 0,049 0,099 0,107 0,135 0,163 ROA 0,036 0,073 0,083 0,112 0,138 Multiplikátor kapitálu akcionářů 1,356 1,355 1,281 1,198 1,185 ROS 0,026 0,051 0,061 0,079 0,107 Obrat celkových aktiv 1,387 1,425 1,372 1,429 1,291 Pomocí vypočítaných údajů z této tabulky tedy vzniklo těchto 5 pyramidových rozkladů za roky 2010 2014. 56
Obrázek 14: Du Pont diagram pro rok 2010 (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek 15: Du Pont diagram pro rok 2011 (zdroj: vlastní zpracování) 57
Obrázek 16: Du Pont diagram pro rok 2012 (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek 17: Du Pont diagram pro rok 2013 (zdroj: vlastní zpracování) 58
Obrázek 18: Du Pont diagram pro rok 2014 (zdroj: vlastní zpracování) Du Pont diagram je tvořen vrcholem, který se dále člení na dílčí ukazatele. Na vrcholu tohoto diagramu je Rentabilita vlastního kapitálu (ROE), kde čistý zisk je dělen vlastním kapitálem. Díky tomuto ukazateli můţeme získat informace o zhodnocení investic. Tento ukazatel má od začátku sledovaného období rostoucí trend. Z jednotlivých schémat je patrné, ţe nejlepší hodnota je v roce 2014, a to 0,163, díky nejvyššímu zisku za celé sledované období. Rentabilita vlastního kapitálu je dále členěna na levou stranu Rentabilita aktiv (ROA) a na pravou stranu Celková aktiva/vlastní kapitál. Rentabilita aktiv po celé sledované období dosahuje kladných hodnot, a to díky ziskovosti společnosti. Nejvyšší hodnota je opět v roce 2014 0,138, tedy 14 haléřů zisku. Prává strana má klesající charakter, který je zapříčiněn růstem vlastního kapitálu v důsledku růstu fondů ze zisku a výsledku hospodaření minulých let. Rentabilita aktiv je dále rozdělena na Rentabilitu trţeb a Obrat celkových aktiv. U rentability tržeb je čistý zisk (EAT) v poměru s trţbami. Po celou dobu sledovaného období tento ukazatel vykazuje rostoucí trend. Společnost ZERAS a.s. je schopna prodávat stále více svých výrobků a díky tomu jsou trţby i čistý zisk s kaţdým přibývajícím rokem vyšší. V roce 2014 je zaznamenána opět nejvyšší hodnota, kdy dosahuje 11 haléřů z 1 Kč zisku. 59
Obrat celkových aktiv se rozkládá na poměr trţby a celkových aktiv. Tento ukazatel zaznamenal kolísavý trend. Na rozdíl od jiných ukazatelů byla v roce 2014 zaznamenána nejniţší hodnota 1,291. Toto bylo způsobeno tím, ţe v tomto roce společnost nakoupila velkou část dlouhodobého finančního majetku a tím se rapidně zvýšila hodnota celkových aktiv. Nejvyšší hodnoty zaznamenal v roce 2013, kdy z kaţdé 1 Kč aktiv, dosahuje 143 haléřů. 4.6 Altmanovo Z-skóre společnosti Tento model je zástupcem bankrotního modelování, díky němu zjišťujeme bankrotní situaci společnosti. Tabulka 18: Jednotlivý ukazatelé Altmanova Z-skóre společnosti (zdroj: vlastní výpočty) Jednotlivý ukazatelé Altmanova Z-skóre Označení Sledované období 2010 2011 2012 2013 2014 Čistý pracovní kapitál/celková aktiva x 1 0,19 0,18 0,17 0,27 0,29 Zadrţené výdělky/celková aktiva x 2 0,52 0,54 0,59 0,66 0,69 EBIT/Celková aktiva x 3 0,05 0,09 0,11 0,14 0,17 Trţní hodnota vl. kap./cizí zdroje x 4 2,73 3,14 3,84 5,84 6,63 Trţby/Celková aktiva x 5 1,39 1,43 1,37 1,43 1,29 Altmanovo Z-skóre Z 3,26 3,63 3,94 5,07 5,41 Jelikoţ tato společnost neobchoduje se svými akciemi na burze a za pouţití výše vypočítaných ukazatelů, dosazuji do následujícího vzorce: Z = 0,717 * x 1 + 0,847 * x 2 + 3,107 * x 3 + 0,420 * x 4 + 0,998 * x 5 Z Altmanova modelu vyplývá, ţe společnost ZERAS a.s. se, se svojí finanční situací udrţuje na příznivém ekonomickém vývoji, a tedy společnost byla po celé sledované období finančně stabilním podnikem, který nemá finanční potíţe. Z výpočtů je patrné, ţe se Z-skóre během sledovaného období stále zvyšuje. 60
4.7 Kralickův Quicktest Jedná se o zástupce bonitního modelování. Tabulka 19: Výpočet Kralickova Quicktestu (zdroj: Rozvahy společnosti ZERAS a.s., vlastní výpočty) Položka Období 2010 2011 2012 2013 2014 Vlastní kapitál 159 746 176 758 195 786 224 075 265 539 Celková aktiva 216 675 239 473 250 880 268 368 314 715 Celkové dluhy 68 170 73 966 55 094 44 293 49 176 Peněţní prostředky 8 479 10 231 11 284 24 142 25 477 Provozní cash-flow 17 427 24 042 20 609 32 305 40 429 Zisk před zdaněním 9 154 21 502 25 691 37 145 53 216 Provozní výnosy 133 304 148 895 152 708 175 413 180 159 R1 0,74 0,74 0,78 0,83 0,84 R2 3,43 2,65 2,13 0,62 0,59 R3 0,04 0,09 0,10 0,14 0,17 R4 0,13 0,16 0,13 0,18 0,22 Tabulka 20: Hodnocení ukazatelů Kralickova Quicktestu (zdroj: vlastní výpočty) Hodnocení ukazatelů Období 2010 2011 2012 2013 2014 R1 4 4 4 4 4 R2 3 4 4 4 4 R3 1 2 2 3 4 R4 4 4 4 4 4 Hodnocení finanční stability 3,5 4 4 4 4 Hodnocení výnosové situace 2,5 3 3 3,5 4 Hodnocení celkové situace 3 3,5 3,5 3,75 4 Z výsledných hodnot celkové situace je patrné, ţe společnost ZERAS a.s. je velmi dobrým podnikem bez finančních potíţí. Od roku 2010 do roku 2014 hodnocení postupně vzrůstalo. Hodnoty se pohybují od 3 4, a díky tomu můţeme tuto společnosti ohodnotit jako velmi dobrý podnik bez finančních problémů. 61
5 Celkové shrnutí a doporučení Pro objektivní posouzení dosaţených výsledků je důleţitý jejich souhrn a kratší přehled. V následující kapitole tedy shrnu veškeré dosaţené výsledky provedené finanční analýzy společnosti ZERAS a.s., pro zlepšený pohled na hospodaření společnosti. Prvním bodem mé práce bylo provedení horizontální a vertikální analýzy rozvahy a výkazu zisku a ztrát, kdy na jejich základě mohu konstatovat následující. Z horizontální analýzy rozvahy je patrné, ţe v roce 2012 došlo u většiny rozvahových poloţek k poklesu. Výjimkou byl dlouhodobý finanční majetek, který vzrostl oproti roku 2011 o 309,76 % a celkové poloţky vlastního kapitálu, které taky v tomto roce vzrostly o 0,12%. Rok 2013 nám zaznamenal oproti předešlému roku nárůst, avšak nejvíce se to týkalo oběţných aktiv, kdy krátkodobý finanční majetek vzrostl oproti předešlému roku o 113,95 %. Časové rozlišení aktiv v tomto roce naopak zaznamenalo pokles o 32,5 %. Nárůst byl zaznamenán i u pasivních poloţek, který můţeme přikládat pouze poloţkám vlastního kapitálu, jelikoţ cizí zdroje v tomto roce zaznamenaly opět pokles, a to hlavně díky sníţení krátkodobých závazků a bankovních úvěrů. Poloţky výsledku hospodaření také zaznamenali v tomto roce nárůst. Největší podíl na tomto růstu má mimořádný výsledek hospodaření, který vzrostl o 483,33%. Naopak finanční výsledek hospodaření v tomto roce zaznamenal pokles o 50,79 %. V roce 2014 byl opět zaznamenán nárůst většiny poloţek, kdy opět nejvíce vzrostl dlouhodobý finanční majetek, a to aţ o 1443,4 %. Bohuţel nárůst zaznamenaly i poloţky cizích zdrojů, kdy se krátkodobé závazky navýšily o 80,36 %. Na rozdíl od roku 2013 finanční výsledek hospodaření v roce 2014 zaznamenal nárůst, a to o 47,21 %. Z vertikální analýzy je zřejmé, ţe k jedné z největších procentuálních změn došlo u vlastního kapitálu, jehoţ podíl na celkových pasivech neustále stoupal, a díky tomu postupně klesal podíl cizích zdrojů. Rostoucí charakter také zaznamenala oběţná aktiva, kdy na jejich úkor klesal podíl dlouhodobého majetku. Výnosové poloţky zaznamenávaly po celé sledované období rostoucí trend, napříč tomu, ţe v roce 2012 poklesla cena mléka z 8,50 Kč/lt na 7,89 Kč/lt a od roku 2012-2013 došlo k navýšení vstupů, jako jsou hnojiva a nafta. Dále je ze struktury výnosů patrné, ţe největší část 62
je tvořena trţbami za vlastní výrobky a sluţby a trţbami z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu. Dále z analýzy výkazu zisku a ztrát vyplynulo, ţe v celém sledovaném období, jakoţto za celou dobu hospodaření firmy, společnost dosahovala zisku, který stále rychlým tempem roste. U nákladů největší podíl zastupuje výkonová spotřeba, která má ale klesající charakter. Další větší podíl mají osobní náklady. Druhá část mé analýzy byla věnována rozdílovým ukazatelům. Ukazatel čistý pracovní kapitál po celou dobu sledovaného období měl rostoucí charakter a dosahoval velmi vysokých hodnot. Díky těmto vysokým hodnotám můţeme říci, ţe se jedná o podnik, který je likvidní a je schopen splácet své závazky a má dostatečné zdroje pro včasné splácení svých závazků. Ukazatel čistých pohotových prostředků vykazoval záporné hodnoty, vyjma roku 2013, tedy společnost aţ na rok 2013 nebyla schopna platit krátkodobé závazky pomocí pohotových finančních prostředků, jimiţ jsou peníze v pokladně a peníze na běţných účtech. Naopak ukazatel čistý peněžně pohledávkový fond vykazoval jako ukazatel čistý pracovní kapitál kladné hodnoty a pozitivně rostoucí trend. Tedy společnost je schopna splácet své závazky, jelikoţ má dostatek finančních prostředků pro jejich splácení. Třetí částí jsou výpočty poměrových ukazatelů. Z poměrových ukazatelů jsem analyzovala ukazatele rentability, aktivity, zadluţenosti a likvidity. Všechny ukazatele rentability po celou dobu sledovaného období vykazují pozitivně rostoucí trend. Největší ziskovosti bylo dosaţeno pomocí trţeb. Výsledky analýzy ukazatelů aktivity jsou následující. Ukazatel obratu aktiv nevykazoval veliké výkyvy a měl optimální vývoj, ukazatel doby obratu aktiv dosahoval vysokých hodnot, kdy přeměna aktiv na peněţní prostředky tedy trvala velmi dlouho. Ukazatel obratu zásob vykazuje uspokojivé hodnoty a ukazatel doby obratu zásob vykazuje také optimální výsledky. Ukazatel obratu závazků a ukazatel doby obratu závazků vykazují opět optimální hodnoty, kdy průměrná doba obratu závazků je 57 dní, coţ opět můţeme povaţovat za optimální hodnoty. Z výsledků ukazatele zadluţenosti jsme zjistili následující. Ukazatel celkové zadluženosti vykazuje klesající trend, tedy společnost sniţuje úroveň své zadluţenosti. Společnost je zadluţena v optimální míře. Ukazatel úrokového krytí, díky němuţ zjišťujeme schopnost splácení úvěrů, vykazuje 63
rostoucí hodnoty, díky tomu, ţe společnost dosahuje stále vyšších výsledků hospodaření. Tedy společnost je schopna splácet své úvěry. A dále poukázal na to, ţe v roce 2014 byl zisk 67 krát vyšší neţ nákladové úroky. Ukazatel věřitelského rizika nám potvrdil nízkou úroveň zadluţení společnosti. Při analýze ukazatele likvidity jsem zjistila, ţe ukazatel běžné likvidity dosahuje stále vyšších hodnot, kdy společnost byla schopna hradit věřitelům v plném rozsahu, díky tomu, ţe svá oběţná aktiva přeměnila na hotové peníze. Ukazatel pohotové a hotovostní likvidity nás informoval opět o tom, jak dobře je na tom podnik se svojí finanční situací, jelikoţ hodnoty těchto ukazatelů se pohybují nad doporučenými hodnotami. Poslední část mé práce je zaměřena na souhrnné indexy hodnocení. Pomocí DuPontova rozkladu se mi potvrdila skutečnost, ţe podnik má stále lepší finanční situaci, jelikoţ má stále rostoucí trţby, a i to, ţe po celou dobu svého působení nevykázal ani jednou záporný výsledek hospodaření. Toto tvrzení jsem si potvrdila i Altmanovým Z-skórem, který určuje případnou bankrotní situaci podniku. Hodnoty tohoto ukazatele značily umístění na příznivém ekonomickém vývoji, kdy navíc stále vzrůstaly. Společnost ZERAS a.s. nebyla nikdy v ohroţení bankrotu. Opětné potvrzení dobré finanční situace společnosti je potvrzeno bonitním modelem Kralickova Quicktestu. Z vypočtených hodnot opět vyplynulo, ţe společnost ZERAS a.s. je velmi dobrým podnikem bez finančních potíţí. DOPORUČENÍ Společnost ZERAS a.s. s kaţdým následujícím rokem si vede lépe. Jediné co by společnost měla zlepšit je snaha o rychlejší přeměnu aktiv na peněţní prostředky a schopnost splácet krátkodobé závazky pomocí pohotových finančních prostředků, kdy jediný tento ukazatel vykazoval záporné hodnoty. 64
6 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo provést finanční analýzu a zhodnotit finanční zdraví společnosti a navrhnout případné doporučení ke zlepšení ekonomické situace firmy. Pro zhodnocení finanční situace jsem pouţila analýzu absolutních, rozdílových a poměrových ukazatelů, bonitních a bankrotních modelů. Pro zpracování finanční analýzy jsem si vybrala společnost ZERAS a.s., která se zabývá zemědělskou činností. Finanční analýzu jsem vypracovala za období 2010 2014. V teoretické části mé práce jsem vysvětlila podstatu finanční analýzy, zdroje, ze kterých je čerpáno, podstatu a původ výkazů, ze kterých získáváme podstatné údaje, uţivatelé finanční analýzy, pro které je analýza určena a největší část je věnována metodám, kterými pomocí znázorněných vzorců zjišťujeme ekonomickou situaci podniku. Praktickou část jsem prováděla na základě účetních výkazů společnosti ZERAS a.s. rozvaha a výkaz zisku a ztrát za období 2010-2014, které jsou součástí příloh této práce. Z výsledných hodnot provedené analýzy jsem zjistila, ţe tato společnost byla v celém sledovaném období dobrým podnikem s příznivou finanční situací a za celé sledované období nezaznamenala finanční potíţe. Při podrobnějším rozboru jsem zjistila, ţe veškeré ukazatele rentability vykazují pozitivně rostoucí trend, a tedy naznačily dobrou finanční situaci. Z ukazatelů aktivity vyplynulo, ţe by se společnost měla snaţit o rychlejší přeměnu aktiv na peněţní prostředky. U zásob a závazků jsem zjistila optimální výsledky. Z ukazatelů zadluţenosti jsem zjistila, ţe společnost sniţuje úroveň své zadluţenosti, jelikoţ celková zadluţenost podniku postupně klesala. Pomocí ukazatelů likvidity jsem zjistila, ţe je podnik likvidní, jelikoţ výsledky pohotové a hotovostní likvidity jevily zcela příznivou situaci. Souhrnné indexy hodnocení potvrdily dobrou ekonomickou a finanční situaci firmy. Výsledky Altmanova Z-skóre poukázaly na to, ţe společnost ZERAS a.s. je velmi dobrým podnikem bez finančních potíţí. Toto tvrzení bylo opět potvrzeno výsledky 65
Kralickova Quicktestu, kdy společnost po celé sledované období neměla ţádné finanční potíţe. Společnost ZERAS a.s. po celou dobu svého působení nevykázala záporné hodnoty výsledku hospodaření, a tím se potvrzuje i to, ţe se jedná o velmi dobrý podnik bez finančních problémů. 66
Seznam použité literatury ČERNÁ, A. a kol. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Bankovní institut a. s. 1997 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha:VŠE, 1997. ISBN 80-7079-257-4 JIŘÍČEK, P., MORÁVKOVÁ, M. Finanční analýza. 1. vyd. skripta VŠPJ, Jihlava, 2008, ISBN 978-80-87035-14-6 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza: krok za krokem. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-717-9321-3 KOHOUT, P., HLUŠEK, M. Peníze výnosy a rizika. 2. vyd. Praha: EKOPRESS, 2002. ISBN 80-86119-48-3. KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví-ii. díl Finanční analýza účetních výkazů. 1. vyd. Praha: Polygon, 1995. ISBN 80-901778-4-0 LANDA, M. Jak číst finanční výkazy. 1. vydání. Brno: Computer Press, a. s., 2008. 176 s. ISBN 978_80-251-1994-5. 7357-219-2. RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využítí v praxi. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1386-1. VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 3. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-4520-6. Výroční zpráva rok 2010 sestavená společností ZERAS a.s., Radostín nad Oslavou 224. [online] 2010. Dostupné z: MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80- https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sldetail?dokument=15796226&subjektid=197062&spis=684740 67
Výroční zpráva rok 2011 sestavená společností ZERAS a.s., Radostín nad Oslavou 224. [online] 2011. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sldetail?dokument=16582093&subjektid=197062&spis=684740 Výroční zpráva rok 2012 sestavená společností ZERAS a.s., Radostín nad Oslavou 224. [online] 2012. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sldetail?dokument=17117891&subjektid=197062&spis=684740 Výroční zpráva rok 2013 sestavená společností ZERAS a.s., Radostín nad Oslavou 224. [online] 2013. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sldetail?dokument=17845630&subjektid=197062&spis=684740 Výroční zpráva rok 2014 sestavená společností ZERAS a.s., Radostín nad Oslavou 224. [online] 2014. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sldetail?dokument=39081552&subjektid=197062&spis=684740 68
Seznam obrázků Obrázek 1: Du Pont pyramida... 29 Obrázek 2: Vývoj aktiv společnosti... 36 Obrázek 3: Vývoj pasiv společnosti... 38 Obrázek 4: Vývoj výkazu zisku a ztrát... 42 Obrázek 5: Struktura aktiv... 43 Obrázek 6: Struktura pasiv... 45 Obrázek 7: Vývoj sloţení nákladů a VH společnosti... 47 Obrázek 8: Vývoj sloţení výnosů společnosti... 48 Obrázek 9: Vývoj finančních fondů... 49 Obrázek 10: Vývoj ukazatelů rentability... 51 Obrázek 11: Vývoj ukazatelů aktivity... 52 Obrázek 12: Vývoj ukazatelů zadluţenosti... 54 Obrázek 13: Vývoj ukazatelů platební schopnosti... 55 Obrázek 14: Du Pont diagram pro rok 2010... 57 Obrázek 15: Du Pont diagram pro rok 2011... 57 Obrázek 16: Du Pont diagram pro rok 2012... 58 Obrázek 17: Du Pont diagram pro rok 2013... 58 Obrázek 18: Du Pont diagram pro rok 2014... 59 Seznam tabulek Tabulka 1: Bodování výsledků Kralickova Quicktestu... 32 Tabulka 2: Horizontální analýza aktiv společnosti... 36 Tabulka 3: Horizontální analýza pasiv společnosti... 38 Tabulka 4: Horizontální analýza výnosů... 40 Tabulka 5: Horizontální analýza nákladů... 40 Tabulka 6: Horizontální analýza výsledku hospodaření... 41 Tabulka 7: Vertikální analýza aktiv společnosti... 43 Tabulka 8: Vertikální analýza pasiv... 44 Tabulka 9: Vertikální analýza nákladů společnosti... 46 Tabulka 10: Vertikální analýza výsledků hosp. společnosti... 46 Tabulka 11: Vertikální analýza výnosů společnosti... 48 69
Tabulka 12: Analýza rozdílových ukazatelů... 49 Tabulka 13: Výpočet ukazatelů rentability... 50 Tabulka 14: Výpočet ukazatelů aktivity... 52 Tabulka 15: Ukazatele zadluţenosti... 54 Tabulka 16: Ukazatele platební schopnosti... 55 Tabulka 17: Analyzované sloţky DuPont analýzy... 56 Tabulka 18: Jednotlivý ukazatelé Altmanova Z-skóre společnosti... 60 Tabulka 19: Výpočet Kralickova Quicktestu... 61 Tabulka 20: Hodnocení ukazatelů Kralickova Quicktestu... 61 Přílohy Příloha 1: Rozvaha v plném rozsahu společnosti za období 2010 2014 Příloha 2: Výkaz zisku a ztrát v plném rozsahu společnosti za období 2010 2014 70