VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení. Finanční analýza společnosti Západomoravská elektromontážní společnost, spol. s r.o.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení Finanční analýza společnosti Západomoravská elektromontážní společnost, spol. s r.o. bakalářská práce Autor: Petr Bár Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček Jihlava 2012

Anotace Tato bakalářská práce pojednává o metodách finanční analýzy a jejich použití v praxi. V první, teoretické části jsem postupně rozebral základy finanční analýzy a dále používané elementární a vyšší metody. V druhé části jsou pak hlavní a použitelné metody, analýzy a modely použity pro vypracování finanční analýzy společnosti Západomoravská elektromontážní společnost, spol. s r.o. Cílem bakalářské práce je zhodnocení finanční situace společnosti pomocí výsledků finanční analýzy a také doporučení pro úpravu přílohy k účetní závěrce této společnosti. Annotation The thesis deals about methods of financial analysis and its uses in practice. In the first, theoretical part, I gradually analysed basics of financial analysis and used elementary and superior methods. In the second part there are main and applicable methods, analysis and models used for financial analysis of the company Západomoravská elektromontážní společnost, spol. s r.o. The aim of thesis is rate financial situation of the company with assistance of results financial analysisand to develop recommendation for adjustment notes to financial statement of this company. Klíčová slova finanční analýza, elementární metody, vyšší metody, Západomoravská elektromontážní společnost, spol. s r.o., poměrové ukazatele, Du Pont diagram, Altmanovo Z-skóre Key words financial analysis, elementary methods, superior methods, Západomoravská elektromontážní společnost, spol. s r.o., financial ratios, Du Pontanalysis, Altman Z-score

Poděkování Rád bych zde poděkoval vedoucímu své bakalářské práce Ing. Petru Jiříčkovi za odborné vedení a cenné rady, které mi pomohli při vypracování této práce. Také bych rád poděkoval Ing. Vlastimilu Bárovi, jednateli společnosti Západomoravská elektromontážní společnost, spol. s r.o., za trpělivost a poskytnuté informace. Poděkování patří i mé rodině a všem, kteří mi poskytli podporu a cenné rady k vypracování této práce.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 4. května 2012... Podpis

Obsah Úvod... 3 1 Základy finanční analýzy... 4 1.1 Historie... 4 1.2 Uživatelé... 5 1.2.1 Externí uživatelé... 5 1.2.2 Interní uživatelé... 6 1.3 Zdroje... 7 1.3.1 Rozvaha... 8 1.3.2 Výkaz zisku a ztráty... 8 1.3.3 Příloha k účetní závěrce... 9 1.3.4 Přehled o peněžních tocích (výkaz cash flow)... 9 1.3.5 Přehled o změnách vlastního kapitálu... 10 1.4 Používané metody finanční analýzy... 10 1.4.1 Elementární metody... 10 1.4.2 Vyšší metody... 11 2 Elementární metody finanční analýzy... 12 2.1 Finanční analýza pomocí absolutních ukazatelů... 12 2.1.1 Horizontální analýza... 12 2.1.2 Vertikální analýza... 13 2.2 Finanční analýza pomocí rozdílových ukazatelů... 13 2.2.1 Fondy peněžních prostředků... 14 2.3 Finanční analýza pomocí poměrových ukazatelů... 15 2.3.1 Ukazatele rentability... 15 2.3.2 Ukazatele aktivity... 17 2.3.3 Ukazatele zadluženosti... 18 2.3.4 Ukazatele likvidity... 20 2.4 Finanční analýza soustav ukazatelů... 21 2.4.1 Du Pont diagram... 21 3 Vyšší metody finanční analýzy... 23 3.1 Bankrotní modely finanční analýzy... 23 3.1.1 Altmanovo Z-skóre... 23 3.1.2 Index důvěryhodnosti "IN 95"... 24 3.1.3 Tafflerův model... 25 3.2 Bonitní modely finanční analýzy... 26 3.2.1 Tamariho model... 26 3.2.2 Kralickův Quicktest... 26 3.2.3 Argentiho model... 27 3.2.4 Ratingové modely... 27 1

3.2.5 Metoda EVA... 27 4 Představení společnosti... 28 4.1 Základní údaje... 28 4.2 Profil společnosti... 29 4.2.1 Cíle společnosti a základní strategie jejich dosažení... 29 4.2.2 Organizační řád... 29 4.2.3 Certifikovaný systém řízení... 30 4.2.4 Trh a zákazníci organizace... 30 4.2.5 Dodavatelé organizace... 30 4.2.6 Konkurenti organizace... 31 4.3 Struktura společnosti... 32 4.4 Procesní model organizace... 33 4.5 Vlastnická struktura a management... 33 4.5.1 Statutární orgán... 33 5 Finanční analýza společnosti... 35 5.1 Finanční analýza pomocí absolutních ukazatelů... 35 5.1.1 Horizontální analýza rozvahy: aktiva... 36 5.1.2 Horizontální analýza Výkazu zisku a ztráty... 41 5.1.3 Vertikální analýza rozvahy... 44 5.1.4 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty... 48 5.2 Finanční analýza pomocí rozdílových ukazatelů... 50 5.3 Finanční analýza pomocí poměrových ukazatelů... 52 5.3.1 Ukazatele rentability... 52 5.3.2 Ukazatele aktivity... 53 5.3.3 Ukazatele zadluženosti... 54 5.3.4 Ukazatele likvidity... 55 5.4 Finanční analýza pomocí soustav ukazatelů: Du Pont diagram... 56 5.5 Finanční analýza pomocí bankrotního modelu Altmanovo Z-skóre... 58 5.6 Index důvěryhodnosti IN95... 59 5.7 Výsledné zhodnocení společnosti... 60 Závěr... 61 Použitá literatura... 63 Seznam zkratek... 64 Seznam grafů... 65 Seznam obrázků... 65 Seznam tabulek... 65 Příloha... 66 2

Úvod Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku finanční analýzy. Cílem je především pomocí finanční analýzy zhodnotit finanční situaci společnosti Západomoravská elektromontážní společnost, spol. s r.o. Druhotným cílem je z výsledků finanční analýzy zpracovat doporučení pro případnou úpravu Přílohy k účetní závěrce této společnosti. V úvodní části je představena finanční analýza a její základy. Zde je na začátku nastíněna stručná historie finanční analýzy v průběhu jejího vývoje. Dále jsou v této části představeni hlavní uživatelé finanční analýzy a také hlavní zdroje informací. Na konci této kapitoly jsou rozebrány používané metody finanční analýzy s rozdělením na jednotlivé ukazatele a modely. V druhé a třetí kapitole jsou podrobně představeny jednotlivé elementární a vyšší metody používané ve finanční analýze. V části elementárních metod je postupně rozebrána finanční analýza pomocí absolutních, rozdílových a poměrových ukazatelů. Také je zde finanční analýza soustav ukazatelů, což je především analýza pomocí Du Pont diagramu. Vyšší metody jsou v této kapitole rozděleny na bankrotní a bonitní modely, v nichž jsou rozebrány jednotlivé modely patřící do těchto skupin. Ve čtvrté a páté kapitole je zpracována praktická část této bakalářské práce. Ve čtvrté kapitole je představena analyzovaná společnost Západomoravská elektromontážní společnost, spol. s r.o. Jsou zde zobrazeny její základní údaje, profil a také její struktura. V konečné páté kapitole je zpracována finanční analýza této společnosti pomocí hlavních a použitelných ukazatelů, soustav ukazatelů a modelů. V závěru této bakalářské práce je výsledné zhodnocení finanční analýzy společnosti a případná doporučení k úpravě Přílohy k účetní závěrce společnosti. Tuto společnost jsem si vybral pro finanční analýzu, protože jsem zde byl již dvakrát na praxi a chtěl bych zde v budoucnu pracovat. Společnost uvítala vypracování finanční analýzy a zhodnocení její finanční situace také proto, že v minulosti nikdo nedělal komplexní finanční analýzu celé společnosti. 3

1 Základy finanční analýzy Na začátku této kapitoly popisuji historii finanční analýzy od jejího počátku až po její současnou podobu. Následně jsou zde uvedeni hlavní uživatelé finanční analýzy, rozdělení na interní a externí uživatele. V třetí podkapitole se zabývám zdroji dat potřebných k vytvoření finanční analýzy a závěrem popisuji druhy metod finanční analýzy. 1.1 Historie Historie finanční analýzy sahá hluboko do minulosti, prakticky až do doby kdy vznikly peníze a s nimi také potřeba je řídit a analyzovat. Metody finanční analýzy se postupem času neustále zdokonalovaly, ale jejich principy a důvody sestavování zůstaly skoro nezměněny. Kolébkou moderní finanční analýzy jsou Spojené státy, kde bylo napsáno nejvíce teoretických prací a také byla nejvíce rozvinuta praktická aplikace jednotlivých metod. Také zde byly poprvé sestaveny odvětvové přehledy na základě informací z účetních výkazů, které byly dále použity pro porovnání jednotlivých podniků. V kontinentální Evropě se před druhou světovou válkou používal název bilanční analýza zejména v německy mluvících zemích. Po druhé světové válce byl tento název potlačen angloamerickým názvem finanční analýza. V počátcích finanční analýzy se vycházelo ze zobrazování rozdílů v účetních ukazatelích v absolutních, nejčastěji peněžních hodnotách. Dalším vývojovým krokem bylo hodnocení úvěruschopnosti podniků, pomocí účetních výkazů. Po světové hospodářské krizi v 30. letech se obrátila pozornost také na likviditu, přežití podniku, rentabilitu a také na hospodárnost Postupem času se vymezilo chápání finanční analýzy ve smyslu rozboru finanční situace podniku, popřípadě celého odvětví nebo i celého státu. Tento rozbor využívá jak účetní a statistické informace z minulosti, přítomnosti, ale někdy také s predikcemi do 4

budoucnosti. Tyto informace pak finanční analýza interpretuje při posouzení výkonu a perspektivy firmy. 1 1.2 Uživatelé Finanční analýzu můžeme rozdělit do dvou skupin, podle toho, kdo ji provádí a potřebuje. Externí finanční analýza - Využívá veřejně dostupné zdroje informací jako jsou zveřejňované finanční a účetní informace. Tyto informace dále využívají externí uživatelé, aby posoudili finanční důvěryhodnost podniku. Interní finanční analýza - Uživatelům této analýzy jsou k dispozici veškeré požadované interní informace, veškeré údaje z finančního, manažerského a vnitropodnikového účetnictví podniku, statistiky, podnikových kalkulací apod. 1.2.1 Externí uživatelé Investoři, kteří vložili do podniku kapitál, jsou primárními uživateli finančních informací obsažených v podnikových dokumentech. Investoři se dále dělí do dvou skupin podle využití získaných informací. Za prvé využívají tyto informace k zjištění velikosti rizika a výnosnosti při rozhodování o budoucích investicích. Za druhé se zajímají o stabilitu a likviditu podniku, jeho disponibilní zisk a také zda manažerské záměry udržují zdraví a rozvoj podniku. Mohou zde být i potencionální investoři, kteří si chtějí ověřit, zda se jim vyplatí do podniku vložit svůj kapitál. 2 Věřitelé podniku se dělí na krátkodobé a dlouhodobé. Banky patří do obou skupin, podle poskytovaných krátkodobých nebo dlouhodobých úvěrů. Mezi krátkodobé věřitele patří nejčastěji banky (krátkodobé úvěry), dodavatelé podniku a stát. Tito věřitelé se soustřeďují především na ukazatele likvidity podniku, aby zjistili, zda je podnik schopen splácet své krátkodobé závazky. Do skupiny dlouhodobých věřitelů patří banky (dlouhodobé úvěry), leasingové společnosti, investiční a penzijní fondy apod. Dlouhodobí věřitelé chtějí znát především dlouhodobou likviditu podniku. Další 1 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. vyd., Praha: ASPI, 2006, 228 s. ISBN 80-7357-219-2. (str. 13 14) 2 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 208 s. ISBN 978-80- 7357-392-8. (str. 13 14) 5

informace používané věřiteli jsou ukazatele finanční stability podniku, míra jeho zadluženosti a s tím spojené věřitelské riziko. 3 Obchodní partneři se dělí na dodavatele a odběratele. Dodavatelé podniku potřebují znát především informace o schopnosti podniku splácet krátkodobé závazky. Dlouhodobí dodavatelé mají zájem na trvalém obchodním vztahu a využívají také informace o dlouhodobé stabilitě podniku. Pro dlouhodobé odběratele, zákazníky podniku, je důležité znát finanční situaci podniku, aby nebyli v případě finančních potíží podniku sami v nebezpečí. Stát a jeho orgány patří mezi největší uživatele finančních a účetních informací podniku. Tyto informace využívají pro statistiku, kontrolu plnění daňových povinností, přehled o finanční situaci podniku se státní zakázkou atd. V této skupině je mnoho uživatelů, a proto jsou jim data předkládána až po kontrole nezávislým auditorem. Ten potvrzuje, že jsou při sestavování výkazů používány a dodržovány deklarované účetní metody. Konkurenti používají získané finanční informace zejména pro porovnání finanční situace podniků, nebo i celého odvětví. Jedná se především o rentabilitu, výši a hodnotu zásob, obratovost zásob, investiční aktivitu, cenovou politiku apod. 4 1.2.2 Interní uživatelé Management podniku je hlavním uživatelem interních finančních a účetních informací. Tyto informace využívají při vykonávání svých funkcí, jelikož mají největší odpovědnost za celkovou činnost podniku a dosahování vytyčených cílů. Tato skupina uživatelů má k dispozici veškeré potřebné účetní informace a také si může vytvořit vlastní podnikový informační systém. Zaměstnanci mají především zájem o informace o zajištění jejich zaměstnání i do budoucna. Chtějí znát finanční zdraví podniku a hospodářské výsledky aby mohli posuzovat zajištěnost výše svých mezd, popřípadě dalších zaměstnaneckých výhod. 5 3 JIŘÍČEK, P., MORÁVKOVÁ, M. Finanční analýza. 1. vyd. skripta VŠPJ, Jihlava, 2008, ISBN 978-80-87035-14-6. (str. 6) 4 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 208 s. ISBN 978-80- 7357-392-8. (str. 16 17) 5 JIŘÍČEK, P., MORÁVKOVÁ, M. Finanční analýza. 1. vyd. skripta VŠPJ, Jihlava, 2008, ISBN 978-80-87035-14-6. (str. 5 6) 6

1.3 Zdroje Pro potřeby finanční analýzy je nutné mít k dispozici potřebná data. Tato data získáváme z informačních zdrojů, které můžeme rozdělit do následujících skupin: finanční informace (účetní výkazy finančního účetnictví, vnitropodnikové účetní výkazy, předpovědi finančních analytiků a vedení podniku, apod.), kvantifikované nefinanční informace (podniková statistika, interní směrnice, apod.), nekvantifikované informace (zprávy a komentáře managementu podniku, nezávislá hodnocení a prognózy, apod.), odhady analytiků jiných institucí. 6 Nejvíce dat pro finanční analýzu lze získat z účetních výkazů finančního účetnictví. Tento zdroj informací využívají především externí uživatelé, jelikož jsou výkazy veřejně přístupné. Podniky pak využívají také výkazy vnitropodnikového účetnictví, které si vytvářejí podle svých vlastních potřeb. 7 Výkazy finančního účetnictví tvoří účetní závěrku, jež je obsahově upravena dle 18 Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a Vyhláškou č. 500/2002 Sb. v platném znění a tvoří ji: rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha účetní závěrky, přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu (Tyto výkazy již nejsou povinnou součástí účetní závěrky.) 8 6 KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví. Díl I: Jak porozumět účetním výkazům. 1. vyd. Praha: Polygon, 1995, 256 s. ISBN 80-901778-4-0. (str. 5) 7 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. vyd., Praha: ASPI, 2006, 228 s. ISBN 80-7357-219-2. (str. 23 24) 8 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, Vyhláška č. 500/2002 Sb. v platném znění 7

1.3.1 Rozvaha Jednotlivé položky v rozvaze zobrazují stavy majetku (aktiv) a zdrojů (pasiv) podniku ke konkrétnímu datu v roce, nejčastěji k poslednímu dni běžného účetního období. Data v rozvaze jsou pak roztříděna na základě bilančního principu, jenž je základem celého účetnictví: Rozvahové položky jsou dále tříděny na straně aktiv na stálá a oběžná aktiva a na straně pasiv na vlastní a cizí zdroje. Rozvaha také podává informace o podnikové likviditě, tj. schopnosti podniku hradit své závazky, vykazováním pohledávek a závazků dle zůstatkové doby jejich splatnosti. V rozvaze na straně aktiv se stavy jednotlivých položek uvádějí ke konci běžného a ke konci minulého účetního období. Tyto stavy se uvádějí v ocenění netto, přičemž stavy ke konci běžného účetního období se uvádějí také v ocenění brutto a korekce. Ocenění brutto uvádí stav položky v hodnotě neupravené o opravné položky a o oprávky. Hodnota korekce v sobě zahrnuje buď dosud zúčtované oprávky, nebo stav opravné položky anebo součet obou. Hodnoty položek na straně pasiv se uvádějí také ke konci běžného a ke konci minulého účetního období a to u obou pouze v ocenění netto. 9 1.3.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty zobrazuje přehled o struktuře nákladů a výnosů podniku a také o dosaženém hospodářském výsledku. Jednotlivé položky v tomto výkazu jsou rozděleny do částí, které rozdělují hospodářský výsledek na provozní, finanční a mimořádný. Hodnoty nákladových i výnosových položek jsou zde zobrazeny ve dvou sloupcích zobrazující skutečnost v účetním období a to v běžném a minulém. Výkaz zisku a ztráty je možné sestavovat na základě druhu nákladů a výnosů (druhové členění) anebo dle účelu vynaložení nákladů a výnosů (účelové členění). Při druhovém členění jsou položky ve výkazu uspořádány stupňovitě a to tak, že součty za jednotlivé stupně jsou zaznamenány součty rozdílů jednotlivých nákladových a výnosových položek. 9 KOVANICOVÁ, D.: Abeceda účetních znalostí pro každého. 19. vyd. Praha: Polygon, 2009. 440 s. ISBN 978-80-7273-156-5. (str. 360 361) 8

1.3.3 Příloha k účetní závěrce Příloha účetní závěrky se sestavuje především dle 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb. v platném znění. V této vyhlášce jsou vymezeny konkrétní náležitosti, které musí příloha obsahovat, ale vlastní uspořádání předepsáno není. Záleží pak na jednotce, která přílohu vytváří, jakým způsobem si jednotlivé obsahové položky přílohy uspořádá. Důležité je, aby byla příloha přehledná, srozumitelná a formulovaná tak, aby zde byla charakterizována finanční a ekonomická situace podniku. Příloha doplňuje a vysvětluje informace, které nelze zjistit z Rozvahy a Výkazu zisku a ztráty. Měla by také obsahovat obecné informace o účetní jednotce, organizační strukturu nebo např. údaje o vlastnících. Dále informace o používaných účetních metodách, o aplikaci obecných účetních zásad, způsobech oceňování a odepisování majetku, apod. Mezi dalšími zde mohou být uvedeny výše půjček a úvěrů, informace týkající se závazků a pohledávek, informace o vydaných akciích, dluhopisech nebo ostatních cenných papírech. 10,11 1.3.4 Přehled o peněžních tocích (výkaz cash flow) Přehled o peněžních tocích slouží především k posouzení likvidity podniku a jeho složení a uspořádání ukládá Vyhláška č. 500/2002 Sb. Veličina peněžní tok je především informace o platební schopnosti podniku. Peněžní tok je také rozdíl mezi příjmy a výdaji. Pro správné sestavení tohoto výkazu je nutné znát informace z účetnictví, ale i mimo něj. Výkaz přehled o peněžních tocích se dělí na: peněžní toky z provozní činnosti, peněžní toky z investiční činnosti, peněžní toky z finanční činnosti. 12 10 SEDLÁČEK, J.: Základy finančního účetnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 331 s. ISBN 80-86119-95-5. (str. 267) 11 39 Vyhlášky č. 500/2002 Sb. 12 SEDLÁČEK, J.: Základy finančního účetnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 331 s. ISBN 80-86119-95-5. (str. 267, 268) 9

1.3.5 Přehled o změnách vlastního kapitálu Přehled o změnách vlastního kapitálu informuje o zvýšení nebo snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny. Je zde kladen důraz na vyčíslení vyplacených dividend a zdrojů, ze kterých bylo čerpáno. 13 1.4 Používané metody finanční analýzy Používané metody a jejich obsahová náplň zatím nejsou v oblasti finanční analýzy zcela sjednoceny. Mnoho autorů na celém světě se proto rozchází v používaných pojmech. Používané metody finanční analýzy lze však rozdělit do dvou základních skupin: elementární metody, vyšší metody. 1.4.1 Elementární metody V běžné praxi jsou nejčastěji používané základní (elementární) metody, jelikož nám k výpočtu hodnot ukazatelů postačí základní aritmetické operace. Těmito ukazateli jsou položky v účetních výkazech a údaje z jiných zdrojů, nebo odvozené hodnoty z těchto zdrojů a výkazů. Ukazatele je pak možné rozdělit dále do dvou větších skupin na extenzivní a intenzivní. Extenzivní ukazatele podávají informaci o rozsahu, tj. představují kvantitu. Intenzivní ukazatele pak zobrazují míru využívání extenzivních ukazatelů v podniku, a rychlost a sílu jejich změn. Elementární metody pak nejčastěji dělíme dle používaných ukazatelů. Analýza absolutních ukazatelů horizontální analýza vertikální analýza Analýza rozdílových ukazatelů analýza fondů finančních prostředků Analýza poměrových ukazatelů analýza ukazatelů likvidity analýza ukazatelů rentability analýza ukazatelů aktivity a efektivity 13 44 Vyhlášky č. 500/2002 Sb. 10

analýza ukazatelů finanční stability analýza ukazatelů kapitálového trhu analýza na bázi cash flow Analýza soustav trendů Du Pont rozklad pyramidové rozklady 1.4.2 Vyšší metody Tyto metody jsou používány méně než elementární metody, kvůli jejich větší obtížnosti sestavení. Pro jejich správný výpočet a interpretaci jsou zapotřebí znalosti obecné a matematické statistiky a také hlubší znalosti ekonomických veličin uváděných ve výkazech. Tyto metody rozdělujeme dle údajů potřebných k jejich sestavení na bankrotní a bonitní modely. Bankrotní modely Altmanovo Z-skóre, modifikované Altmanovo Z-skóre Index důvěryhodnosti "IN 95" Tafflerův model Bonitní modely Tamariho model Kralickův Quicktest Argentiho model Ratingové modely Metoda EVA 14 14 JIŘÍČEK, P., MORÁVKOVÁ, M.: Finanční analýza. 1. vyd. skripta VŠPJ, Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-14-6. (str. 13, 14) 11

2 Elementární metody finanční analýzy V této kapitole postupně představím jednotlivé druhy elementárních metod a také vzorce pro výpočet jejich ukazatelů. První metody finanční analýzy jsou pomocí absolutních ukazatelů, následně pomocí rozdílových ukazatelů a finanční analýza pomocí poměrových ukazatelů. V závěru této kapitoly popisuji finanční analýzu pomocí soustav ukazatelů, konkrétně pomocí Du Pont diagramu. 2.1 Finanční analýza pomocí absolutních ukazatelů Pro zpracování finanční analýzy pomocí metody absolutních ukazatelů jsou potřebná data v hodnotovém (absolutním) vyjádření. Tato data jsou obsažená ve finančních výkazech a dělí se dále na dvě skupiny. První skupinou jsou stavové veličiny, které vyjadřují stav k určitému datu a jsou obsaženy v rozvaze. Druhou skupinu tvoří tokové veličiny, které nás informují o datech za určitý interval. Do skupiny výkazů obsahující tokové veličiny patří výkaz zisku a ztráty a výkaz cash flow. 15 2.1.1 Horizontální analýza Tato metoda je také nazývána analýza trendů a porovnává změny jednotlivých výkazových položek v časové posloupnosti. Pro dostatečnou vypovídací schopnost je potřebné zajistit dostatečnou časovou řadu údajů, minimálně za dvě období. Také je nutné, aby byli zpracovávaní údaje srovnatelné, například pokud došlo během období ke změnám v metodice finančního účetnictví. Poslední neméně důležitou úpravou je vyloučení všech náhodných vlivů, které závažným způsobem změnily vývoj určité výkazové položky. Po ošetření výkazových položek lze pak použít následující vzorce: Výsledky horizontální analýzy můžeme také vyjádřit formou bazických a řetězových indexů. U bazických indexů je třeba zvolit základní období (bázi). Hodnoty určitého 15 KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Manažerské finance. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0. (str. 64) 12

ukazatele jsou pak srovnávány v jednotlivých obdobích s hodnotou v základním období. Řetězové indexy porovnávají hodnoty ukazatelů s hodnotami stejných ukazatelů v období předcházejícím. 16 2.1.2 Vertikální analýza Vertikální analýza, někdy nazývána také procentní rozbor, vyjadřuje procentní podíl jednotlivých položek ke zvolenému základu, kdy tento základ je vždy 100 %. V rozvaze jsou absolutní hodnoty jednotlivých položek převedeny na procento z celkových aktiv nebo pasiv. Ve výkazu zisku a ztráty jsou základem celkové výnosy nebo tržby. Pomocí vertikální analýzy lze pak zkoumat strukturu aktiv a pasiv a také skladbu hospodářského výsledku podniku. 17 Při rozboru rozvahy pomocí vertikální analýzy sledujeme dodržování základních pravidel finančního řízení. První pravidlo vertikální kapitálové struktury (zlaté pravidlo vyrovnání rizik) říká, že podíl vlastních a cizích zdrojů by měl být směřován k poměru 1 : 1. Druhé pravidlo tzv. "zlaté bilanční pravidlo" říká, že dlouhodobý majetek je nutné financovat pomocí dlouhodobého kapitálu a krátkodobý majetek kapitálem krátkodobým. 18 2.2 Finanční analýza pomocí rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele, označované také jako finanční fondy, nebo fondy peněžních prostředků, jsou získány rozdílem dvou absolutních ukazatelů. Pojem "fond" se ve finanční analýze užívá v jiném smyslu, než v účetnictví. Finanční analýza chápe fond jako rozdíl mezi určitými položkami na straně aktiv anebo pasiv. 16 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P.: Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2. (str. 54, 55) 17 HOLEČKOVÁ, J.: Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008. 208 s. ISBN 978-80- 7357-392-8. (str. 44) 18 JIŘÍČEK, P., MORÁVKOVÁ, M.: Finanční analýza. 1. vyd. skripta VŠPJ, Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-14-6. (str. 29) 13

Nejčastěji používané fondy peněžních prostředků jsou: čistý pracovní kapitál, čisté pohotové prostředky, čisté peněžně pohledávkové finanční fondy. 19 2.2.1 Fondy peněžních prostředků Čistý pracovní kapitál jsou očištěná krátkodobá aktiva o krátkodobá pasiva (dluhy splatné do jednoho roku). Dle výše čistého pracovního kapitálu lze pak určit platební schopnost podniku. Čím je hodnota vyšší, tím je vyšší schopnost podniku hradit své finanční závazky. Čisté peněžně pohledávkové fondy (čistý peněžní majetek) je střední stupeň mezi ostatními dvěma fondy. Vylučuje zásoby z krátkodobých aktiv a někdy také i nelikvidní krátkodobé pohledávky. Tyto pohledávky je ale velice obtížné stanovit pouze pomocí externích zdrojů. Čisté pohotové prostředky jsou prakticky nejpřesnější ukazatel a užívá se při hodnocení okamžité platební schopnosti podniku. Tento ukazatel zachycuje jen nejlikvidnější část aktiv, která je nezávislá na oceňovacích metodách. Tím odstraňuje nedostatky ostatních dvou fondů. Tento ukazatel nelze určit pouze pomocí externích informačních zdrojů. 20,21 19 HOLEČKOVÁ, J.: Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008. 208 s. ISBN 978-80- 7357-392-8. (str. 44) 20 JIŘÍČEK, P., MORÁVKOVÁ, M.: Finanční analýza. 1. vyd. skripta VŠPJ, Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-14-6. (str. 40, 41) 21 HOLEČKOVÁ, J.: Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008. 208 s. ISBN 978-80- 7357-392-8. (str. 45 47) 14

2.3 Finanční analýza pomocí poměrových ukazatelů Při použití této metody získáme vztah (poměr) dvou položek účetních výkazů. Je důležité vybírat položky, které mají významnou vzájemnou souvislost. Z výsledků analýzy pomocí poměrových ukazatelů můžeme pouze zjistit významné hodnoty, ale pro zjištění příčiny musíme použít další, jiné metody finanční analýzy. Tato metoda je velice využívána, jelikož je rychlá a nenákladná a její uživatelé tak mohou získat snadno obraz o finanční situaci podniku. Také umožňuje provádět analýzu časového vývoje finanční situace, je vhodná pro průřezovou analýzu (porovnání finanční situace podobných firem) a také výsledky ukazatelů mohou být použity jako vstupní údaje pro další metody finanční analýzy. Jelikož je poměrových ukazatelů velmi mnoho, dělí se do větších celků podle jednotlivých oblastí finanční analýzy. 2.3.1 Ukazatele rentability Pod pojmem rentabilita rozumíme měřítko schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, resp. dosahovat zisku pomocí investovaného kapitálu. 22 Tyto ukazatele poměřují zisk s ostatními veličinami pro zhodnocení úspěšnosti dosahování podnikových cílů. Není jednoznačně předepsáno, v jaké úpravě má být zisk u jednotlivých ukazatelů zadán a je tedy možné se setkat s různými interpretacemi. Uvádí se zisk před odpisy, úroky a zdaněním (EBDIT), zisk před úroky a zdaněním (EBIT), zisk před zdaněním (EBT) a nakonec zisk po zdanění, neboli čistý zisk (EAT). Jedním z nejdůležitějších ukazatelů v této skupině je ukazatel rentability vloženého kapitálu (ROI). Ten porovnává celkový zisk s hodnotou podnikových zdrojů využitých k jeho vytvoření. 22 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P.: Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2. (str. 82) 15

Ukazatel ROI má dvě základní modifikace, a to ukazatel rentability aktiv (ROA) a ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE). 23 Ukazatel rentability aktiv (ROA) porovnává zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání, přičemž nerozlišuje, zda byla financována z vlastních nebo cizích zdrojů. Do čitatele se nejčastěji dosazuje zisk před úroky a zdaněním, jelikož je nejvhodnější v případě, že porovnáváme podniky s různou strukturou financování. Například při mezinárodním srovnávání, kde se mění sazba daně ze zisku. Je zde také možnost dosadit do čitatele čistý zisk zvýšený o zdaněné úroky, jelikož je třeba, aby byl podnik schopen zajistit i zaplacení úroků věřitelům. Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) porovnává zisk s vloženým vlastním kapitálem. Zde se v čitateli nejčastěji uvádí čistý zisk po zdanění. Tento ukazatel zajímá především akcionáře, jelikož výsledek vyjadřuje efektivnost reprodukce vloženého kapitálu. 24 Dalším důležitým ukazatelem je ukazatel rentability tržeb (ROS). Tento ukazatel podává informaci o ziskovosti podniku, neboli jak velký zisk vyplyne z jedné koruny tržeb. Z výsledků tohoto ukazatele můžeme posoudit jak je podnik hospodárný při vynakládání prostředků, jak kontroluje náklady a také postavení podniku na trhu dle úspěchu jeho výrobků. Zde se do čitatele dosazuje opět čistý zisk a ve jmenovateli jsou tržby za prodej zboží a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. 25 23 KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P.: Poklady skryté v účetnictví, Díl II: Finanční analýza účetních výkazů. 1. vyd. Praha: Polygon, 1995. 300 s. ISBN 80-901778-4-0. (str. 275 277) 24 HOLEČKOVÁ, J.: Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008. 208 s. ISBN 978-80- 7357-392-8. (str. 65 69) 25 JIŘÍČEK, P., MORÁVKOVÁ, M.: Finanční analýza. 1. vyd. skripta VŠPJ, Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-14-6. (str. 52, 53) 16

2.3.2 Ukazatele aktivity Ukazatele patřící do této skupiny jsou určeny především pro řízení aktiv. Jsou zde vzájemně porovnávány rozvahové položky majetku a z výkazu zisku a ztráty tržby. Ukazatele aktivity se dělí na dva typy a to dle obratu a doby obratu. Ukazatel obratu celkových aktiv udává efektivitu využívání celkových aktiv, neboli kolikrát se obrátí za rok. Tento ukazatel by měl mít hodnotu minimálně 1, pro vhodnější určení je nutné výsledek dosadit do odvětvového srovnání. Ukazatel obratu stálých aktiv měří efektivitu využívání dlouhodobého majetku a udává, kolikrát se obrátí v tržby za rok. U tohoto ukazatele se musí také přihlédnout k míře odepsanosti aktiv a také použité metodě odepisování. Je totiž možné, aby podnik, který pořídil aktiva již dříve, vykazoval lepší výsledky. Ukazatel obratu zásob měří, kolikrát jsou položky zásob během roku prodány a opětovně naskladněny. U tohoto ukazatele se zásoby objevují v podobě například denních nákladů, průměrných hodnot nebo například v podobě denní spotřeby. Je také možné využít interní údaje a vypočítat obratovost pro každou položku zvlášť. Ukazatel doby obratu zásob udává průměrný počet dnů, než jsou zásoby spotřebovány (materiál), nebo prodány (vlastní výroba). U zásob hotových výrobků nám udává dobu, za kterou se přemění na hotovost nebo pohledávku. 26 Ukazatel rychlosti obratu pohledávek vyjadřuje rychlost přeměny pohledávky na hotovost. Ve jmenovateli se jako pohledávky dosazují průměrné hodnoty za sledované 26 KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Manažerské finance. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0. (str. 93, 94) 17

období. Čím je výsledná hodnota vyšší, tím podnik získává své pohledávky rychleji a získané prostředky dříve využívat. Ukazatel doby obratu pohledávek udává průměrnou dobu od prodeje výrobků, zboží nebo služeb po uhrazení pohledávky. Tento ukazatel se využívá pro řízení pohledávek a také při výběru odběratelů. Jako ideální dobu splatnosti pohledávek lze považovat dobu do 30 dnů. 27 2.3.3 Ukazatele zadluženosti Zadluženost znamená, že podnik využívá ke svému financování kromě vlastních zdrojů i cizí zdroje. Použití pouze cizího kapitálu je proti zákonu, který udává povinnou výši vlastního kapitálu při zahájení činnosti. Na financování se tedy podílí jak cizí tak vlastní kapitál. Je také nutné dodržovat určitá pravidla, například pravidlo vertikální kapitálové struktury, dle kterého by měl být poměr vlastního a cizího kapitálu 1 : 1. Cizí kapitál je pro podnik levnější, využívá tzv. daňový štít. Je to způsobeno úroky z úvěru, které zvyšují finanční náklady, které snižují účetní zisk a tím i základ daně z příjmu. Optimální rozložení kapitálových zdrojů je při minimalizaci průměrných nákladů na celkový kapitál. 28 WACC = průměrné náklady na celkový kapitál CK = cizí kapitál i = náklady na cizí kapitál d = daňová sazba VK = vlastní kapitál 27 JIŘÍČEK, P., MORÁVKOVÁ, M.: Finanční analýza. 1. vyd. skripta VŠPJ, Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-14-6. (str. 58) 28 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P.: Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2. (str. 86 88) 18

r = náklady na vlastní kapitál po zdanění zisku K = celkový kapitál (CK + VK) 29 Ukazatel celkové zadluženosti (věřitelského rizika)je základním ukazatelem zadluženosti. Čím je jeho výsledná hodnota vyšší, tím je podnik zadluženější. S růstem také vzniká riziko, že podnik přestane být solventní, věřitelé přijdou o vložené investice. Vysoká hodnota může být ale i příznivá. Je to tehdy, pokud je podnik schopen dosáhnout vyššího procenta rentability z celkového kapitálu než z placených úroků. Musíme tedy při analýze výsledku přihlédnout i k ukazateli rentability celkového kapitálu. Při jiných podmínkách se snažíme o udržení nízké hodnoty, ale přesná kritéria nelze obecně stanovit. Ukazatel dlouhodobé zadluženosti vychází z ukazatele celkové zadluženosti a jeho hodnota by měla být pod 25 %. Koeficient samofinancování je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů při hodnocení celkové finanční situace podniku. Zobrazuje výši nezávislosti účetní jednotky, neboli z kolika procent jsou celková aktiva financována z vlastních zdrojů. Ukazatel úrokového krytí zobrazuje, jak je podnik schopen platit své úroky věřitelům. Výsledkem je hodnota, která vyjadřuje, kolikrát pokrývá vytvořený zisk před úroky a zdaněním nákladové úroky. Tento výsledek tedy zajímá především podnikové věřitele, jako jsou banky, akcionáři podniku apod. Čím je výsledná hodnota vyšší, tím je podnik v lepší situaci. Jako bezproblémová hodnota se uvádí 8, minimální pak 3. 30 29 SEDLÁČEK, J.: Cash flow. 2. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2010. ISBN 978-80-251-3130-5. (str. 23) 30 JIŘÍČEK, P., MORÁVKOVÁ, M.: Finanční analýza. 1. vyd. skripta VŠPJ, Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-14-6. (str. 63 65) 19

2.3.4 Ukazatele likvidity Pomocí ukazatelů likvidity se odhaduje schopnost podniku splácet krátkodobé závazky. Majetek můžeme rozdělit do tří stupňů likvidnosti (rychlost přeměny majetku na peníze): peníze v hotovosti, peníze na běžném účtu a krátkodobé cenné papíry, pohledávky, zásoby. V následujících vzorcích se jako finanční majetek udávají peníze v hotovosti, peníze na bankovních účtech, krátkodobý finanční majetek a termínované účty splatné do 3 měsíců. Ve jmenovateli patří do krátkodobých pasiv krátkodobé závazky, krátkodobé bankovní úvěry a časové rozlišení na straně pasiv. Ukazatel hotovostní likvidity udává jak je podnik schopen platit právě splatné dluhy. Výsledná hodnota by měla být v intervalu 0,2 0,5. Platí čím vyšší hodnota, tím lepší. Hodnoty vyšší jak 1 nejsou žádané kvůli nerentabilnímu vázání prostředků na účtech. Ukazatel pohotové likvidity přidává do čitatele pohledávky, což jsou méně likvidní aktiva. V tomto vzorci jsou pohledávky pouze krátkodobé pohledávky, jelikož dlouhodobé pohledávky jsou nelikvidní. Výsledná hodnota by se měla pohybovat v intervalu 1,0 1,5. Při nižším výsledku je podnik nucen prodávat své zásoby. Ukazatel běžné likvidity vyjadřuje kolikrát je podnik schopen splatit své závazky při přeměně všech oběžných aktiv na hotovost. V čitateli jsou udávána oběžná aktiva, která jsou složena z finančního majetku, krátkodobých pohledávek, zásob, pohledávek za upsaný základní kapitál a časového rozlišení na straně aktiv. Tento ukazatel je jedním z významných indikátorů platební schopnosti podniku i přes své nevýhody. Jednou z těchto nevýhod je zkreslení hodnoty kvůli použití celých oběžných aktiv, tedy i nedobytných pohledávek nebo neprodejných zásob. Další nevýhodou je, že vychází z rozvahy, kde je udáván stav k určitému datu. Mezi rozvahovými položkami a položkami peněžních toků pak vzniká časový posun. Výsledná hodnota by měla být 20

mezi 2,0 2,5. Čím je tato hodnota vyšší, tím má podnik lepší platební schopnost, i přes to, že při přeměně všech svých oběžných aktiv nemohl dále pokračovat ve své činnosti. 31,32,33 2.4 Finanční analýza soustav ukazatelů Velká část poměrových ukazatelů je složena, nebo vyjádřena pomocí jiných poměrových ukazatelů. Je tedy možné je skládat, nebo rozkládat a vytvořit z nich posloupnost tvořící pyramidu. Na jejím vrcholu je výchozí ukazatel, který je dále rozkládán na další ukazatele, z kterých je složen. Pyramidové ukazatele je možné sestavovat dle potřeb konkrétního podniku. Je ale požadováno, aby jednotlivé podíly v stupních pyramidy měly ekonomickou, nebo technickou interpretaci. 2.4.1 Du Pont diagram Pyramidový rozklad byl poprvé použit v chemické společnosti Du Pont de Nemours, odtud také název Du Pont diagram. Tento diagram je stále využíván a je nejtypičtějším pyramidovým ukazatelem. Vrcholem Du Pont pyramidy je rentabilita vlastního kapitálu (ROE), která je důležitým ukazatelem finanční situace podniku. Ta je výsledkem součinu rentability aktiv (ROA) a ukazatele finanční páky. Ukazatel finanční páky nám říká, jaký je podíl cizích zdrojů na celkovém financování. Ukazatel rentability aktiv dělíme dále na levou a pravou stranu. Na levé straně diagramu se nachází ukazatel rentability tržeb a na straně pravé ukazatel obratu celkových aktiv. Ukazatel rentability tržeb dále můžeme dělit na zisk a tržby. Ukazatel obratu celkových aktiv pak můžeme dělit ještě na tržby a celková aktiva. 34,35 31 JIŘÍČEK, P., MORÁVKOVÁ, M.: Finanční analýza. 1. vyd. skripta VŠPJ, Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-14-6. (str. 45 47) 32 KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P.: Poklady skryté v účetnictví, Díl II: Finanční analýza účetních výkazů. 1. vyd. Praha: Polygon, 1995. 300 s. ISBN 80-901778-4-0.(str. 292, 293) 33 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. vyd., Praha: ASPI, 2006, 228 s. ISBN 80-7357-219-2. (str. 75) 34 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. vyd., Praha: ASPI, 2006, 228 s. ISBN 80-7357-219-2. (str. 102, 103) 35 JIŘÍČEK, P., MORÁVKOVÁ, M.: Finanční analýza. 1. vyd. skripta VŠPJ, Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-14-6. (str. 65, 74, 75) 21

Obrázek 1: Du Pont diagram vlastní úprava, zdroj: MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. vyd., Praha: ASPI, 2006, 228 s. ISBN 80-7357-219-2. (str. 103) 22

3 Vyšší metody finanční analýzy Vyšší metody, nebo také komplexní ukazatele finanční analýzy, jsou vytvořeny pro zhodnocení budoucího vývoje podniku. Výsledkem je jediná hodnota, dle které po dosazení do hodnotící škály je jasné, zda zkoumaný podnik bude existovat dál. Tyto metody jsou rozděleny do dvou skupin: bankrotní modely zjišťují, zda podnik zbankrotuje do určité doby, bonitní modely - zjišťují, jestli je podnik dobrý nebo špatný. 36 3.1 Bankrotní modely finanční analýzy Informují uživatele o možném bankrotu podniku. Vycházejí přitom z toho, že každý podnik ohrožený bankrotem vykazuje již dopředu typické znaky. Bankrotní modely, oproti bonitním, vycházejí ze skutečných údajů. 3.1.1 Altmanovo Z-skóre Profesor E. I. Altman vyvinul tento model na základě vzorků údajů prosperujících podniků a podniků, které ve sledovaném období zbankrotovaly. Z těchto údajů pak vyvinul model, který dokáže určit, zda podniku hrozí nebezpečí bankrotu. Tento model je složen ze součtu pěti poměrových ukazatelů, kterým je přiřazena určitá váha, dle jejich důležitosti (nejvyšší váhu má rentabilita celkového kapitálu). Čím je výsledná hodnota vyšší, tím je situace podniku příznivější. Při výsledku vyšším než 2,99 jde o finančně stabilní podnik, při nižším výsledku jak 1,81 má podnik finanční problémy, nebo je těsně před bankrotem. V intervalu mezi těmito dvěma hodnotami se nachází zóna, kde nelze s jistotou určit, zda je podnik úspěšný, nebo má problémy. X1 = čistý pracovní kapitál / aktiva celkem X2 = zadržené výdělky / aktiva celkem X3 = zisk před úroky a zdaněním / aktiva celkem X4 = tržní hodnota vlastního kapitálu / cizí zdroje X5 = tržby / aktiva celkem 36 JIŘÍČEK, P., MORÁVKOVÁ, M.: Finanční analýza. 1. vyd. skripta VŠPJ, Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-14-6. (str. 76) 23

Upravený Altmanův model se využívá pro podniky neobchodované na kapitálovém trhu. Proměnné zůstávají stejné, až na X4 = základní kapitál / celkové dluhy. Mění se i hranice výsledných hodnot. Finančně stabilní podniky mají výslednou hodnoty vyšší než 2,7 a podniky, kterým hrozí bankrot, jsou pod hodnotou 1,2. Upravená rovnice je pak: Upravený Altmanův model pro podmínky českých podniků se využívá, jelikož není možné v našich podmínkách stoprocentně aplikovat základní Altmanův. Do základního vzorce se přidává proměnná X6, která postihuje problematiku platební neschopnosti českých podniků. Hodnotící kritéria jsou pak stejná jako u základního modelu a upravená rovnice je pak: X6 = závazky po lhůtě splatnosti / výnosy 37,38 3.1.2 Index důvěryhodnosti "IN 95" Inka a Ivan Neumaierovi se pokusili vytvořit postup umožňující odhad při posouzení finančního rizika českých podniků z hlediska světových ratingových agentur. Vytvořili tak index IN95, který je toho schopen a také zahrnuje zvláštnosti ekonomické situace v ČR. A = aktiva CZ = cizí zdroje EBIT = výsledek hospodaření před zdaněním a úroky U = nákladové úroky T = výnosy OA = oběžná aktiva KZ = krátkodobé závazky 37 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. vyd., Praha: ASPI, 2006, 228 s. ISBN 80-7357-219-2. (str. 146 148) 38 JIŘÍČEK, P., MORÁVKOVÁ, M.: Finanční analýza. 1. vyd. skripta VŠPJ, Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-14-6. (str. 78) 24

KBU = krátkodobé bankovní úvěry ZPL = závazky po lhůtě splatnosti Hodnoty stavových veličin by měly být dosazovány jako průměrné hodnoty. Koeficienty V2 a V5 jsou dosazovány pokaždé ve stejné hodnotě a to, V2 = 0,11 a V5 = 0,1. Ostatní koeficienty nabývají různých hodnot, dle příslušného ekonomického odvětví podniku. Tyto koeficienty jsou pak zobrazeny ve speciální tabulce, kde jsou vypsány hodnoty těchto koeficientů pro jednotlivá odvětví. Výsledné hodnoty indexu důvěryhodnosti by měly být vyšší jak 2, což ukazuje na finančně zdraví podnik. Hodnota menší jak 1 vyjadřuje, že podnik má finanční potíže. Výsledné hodnoty, které se vyskytují mezi nimi, vyjadřují, že by podnik mohl mít finanční potíže. 3.1.3 Tafflerův model Tento model je podobný jako Altmanův model a byl vyvinut v roce 1977 pro analýzu britských společností. Jsou v něm použity ukazatele zobrazující platební schopnost podniku. X1 = zisk před zdaněním / krátkodobé závazky X2 = oběžná aktiva / celkové závazky X3 = krátkodobé závazky / celková aktiva X4 = (finanční majetek krátkodobé závazky) / (provozní náklady odpisy) 39 39 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. vyd., Praha: ASPI, 2006, 228 s. ISBN 80-7357-219-2. (str. 148 150) 25

3.2 Bonitní modely finanční analýzy Bonitní modely vytvářejí škálu hodnocení z výsledků ostatních podniků v daném oboru. Většinou ale pracují s uměle stanovenými hodnotami charakterizujícími dobrý nebo špatný podnik. 3.2.1 Tamariho model Tento model bodově hodnotí úroveň výsledků poměrových ukazatelů a dle dosaženého počtu bodů stanovuje bonitu podniku. Může být univerzálně použit pro podniky z jakéhokoliv oboru, jelikož vychází ve svém hodnocení ze skutečného postavení hodnot ukazatelů v hodnotící skupině. Mezi hodnocené ukazatele patří: vlastní kapitál / cizí zdroje, čistý zisk, čistý zisk / vlastní kapitál, pohotová likvidita, výrobní spotřeba / průměrný stav rozpracované výroby, tržby / průměrný stav pohledávek, výrobní spotřeba / pracovní kapitál. Při dosažení více bodů jak 60 tak se jedná o velmi dobrý podnik, ale při hodnotě menší jak 30 jedná se o špatný podnik. 3.2.2 Kralickův Quicktest U tohoto modelu se stejně jako u Tamariho modelu přidělují body za dosažené hodnoty určitých ukazatelů. Tento model hodnotí následující ukazatele: vlastní kapitál / celková aktiva, (celkové dluhy peněžní prostředky) / provozní cash flow, zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva, provozní cash flow / provozní výnosy. Pokud je výsledek hodnocení vyšší jak 3, tak se jedná o velmi dobrý podnik, při menší hodnotě než 1 má podnik finanční problémy. 26

3.2.3 Argentiho model Tento model nelze zařadit ani do jedné skupiny bankrotních nebo bonitních modelů. Hodnotí především chyby a nedostatky v podniku a jen zčásti využívá finanční informace. Za každou chybu se přidělují body, a čím více má podnik bodů, tím je jeho situace horší. Velmi dobré podniky spadají pod hranici 25 dosažených bodů. 40,41 3.2.4 Ratingové modely Ratingové modely jsou nejdokonalejší formou finanční analýzy. Je to systém multikriteriální finanční analýzy, přičemž její výsledek přiřadíme do předem dané několikastupňové škály, dle které zjistíme finanční zdraví podniku. Tyto modely využívají specializované ratingové agentury a banky, které jsou schopny vyvíjet velmi náročný a drahý software pro tuto formu analýzy. Je to způsobeno tím, že je rating velice specifický pro každé odvětví. Instituce vytvářející rating přidělují jednotlivým výsledkům užívaných ukazatelů hodnoty v procentech, které ve výsledku udávají ratingové skóre. Mezi využívané ukazatele patří absolutní i poměrové, ale i Altmanovo Z-skóre nebo například Du Pont diagram. 3.2.5 Metoda EVA Metoda EVA je univerzální metoda používaná analytiky, investory, manažery, ale i vlastníky podniku. Dle ceny použitého vlastního nebo cizího kapitálu pak zjišťujeme rentabilitu dané investice. NOPAT = upravený provozní výsledek hospodaření po zdanění bez úroků C = investovaný kapitál WACC = průměrné vážené kapitálové náklady 42 40 JIŘÍČEK, P., MORÁVKOVÁ, M.: Finanční analýza. 1. vyd. skripta VŠPJ, Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-14-6. (str. 78 79) 41 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza. 2. vyd., Praha: ASPI, 2006, 228 s. ISBN 80-7357-219-2. (str. 151 155) 42 JIŘÍČEK, P., MORÁVKOVÁ, M.: Finanční analýza. 1. vyd. skripta VŠPJ, Jihlava, 2008. ISBN 978-80-87035-14-6. (str. 79 81) 27

4 Představení společnosti V této kapitole je představena analyzovaná společnost Západomoravská elektromontážní společnost, spol. s r.o. Na úvod jsou vypsány základní údaje, které je možné najít v obchodním rejstříku. Následuje profil společnosti, v kterém jsou představeni například zákazníci, dodavatelé a konkurenti společnosti. Na závěr kapitoly je zobrazena struktura společnosti, její procesní model a složení vlastnické struktury a managementu. Veškeré následující informace a dokumenty z kterých čerpám, pokud není uvedeno jinak, mi byly poskytnuty vedením společnosti Západomoravská elektromontážní společnost, spol. s r.o. 4.1 Základní údaje Název firmy: Západomoravská elektromontážní společnost, spol. s r.o. Sídlo: Třebíč, Sadová 829/1, PSČ 674 01 Identifikační číslo: 433 71 833 Datum zápisu do obchodního rejstříku: 27. prosince 1991 Předmět podnikání: obchodní činnost: koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, vyjma činností uvedených v 3 živnostenského zákona a vyjma činností uvedených v příloze 1 3 živnostenského zákona, hostinská činnost, truhlářství, montáž a opravy vyhrazených elektrických zařízení, výroba rozvaděčů nízkého napětí, silniční motorová doprava nákladní - vnitrostátní provozovaná vozidly bez omezení celkové hmotnosti, projektování elektrických zařízení, služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy u fyzických a právnických osob, lesnictví, těžba dřeva a poskytování služeb v myslivosti, 28

montáž měřidel, přípravné práce pro stavby. Osoby, které se podílejí na základním kapitálu a výše jejich vkladu: Ing. Vlastimil Bár 33,33 % - vklad splacen Ing. Josef Klíma 33,33 % - vklad splacen Karel Janík 33,33 % - vklad splacen Základní kapitál: 3 900 000 Kč 4.2 Profil společnosti 4.2.1 Cíle společnosti a základní strategie jejich dosažení Mezi hlavní politiku společnosti patří důsledná a včasná realizace požadavků zákazníků na jakost prováděných prací. Upřednostňovat dodavatele se zavedeným systémem jakosti a vyžadovat od nich vysokou kvalitu výrobků a plnění jejich dodávek. Z toho plyne cíl společnosti vytvářet dlouhodobé a oboustranně výhodné dodavatelsko-odběratelské vztahy. Dále průběžně zvyšovat kvalifikaci zaměstnanců, aby byla zajištěna taková kvalita, kterou požadují zákazníci. Dalším cílem společnosti je upevňování ekonomické stability, dlouhodobé prosperity a vytváření přiměřeného zisku. Tohoto cíle se společnost snaží dosáhnout odpovědným hospodařením, zajišťováním dostatečného objemu zakázek, včasným vyrovnáváním závazků a důsledným vymáháním pohledávek. 4.2.2 Organizační řád Základním dokumentem pro řízení organizace je tento Organizační řád, který vymezuje hierarchii nadřízenosti a podřízenosti, práva, povinnosti a pravomoci jednotlivých úseků a funkcí ve vertikální rovině. Organizační řád upravuje vnitřní organizační uspořádání organizace a jejich organizačních složek, stanovuje hlavní zásady pracovní součinnosti a spolupráce mezi nimi, upravuje působnost, pravomoci a povinnosti jednotlivých organizačních složek a 29

stanovuje základní organizační vztahy v organizaci. Organizační řád je závazný pro všechny pracovníky organizace a je řízeným dokumentem organizace. 4.2.3 Certifikovaný systém řízení Společnost má vytvořen dokumentovaný systém managementu kvality podle ČSN EN ISO 9001:2009. Systém kvality dle výše uvedené normy je vybudován pro technicko ekonomický úsek, obchodně provozní úsek a výrobní úsek pro následující činnost: Montáž, oprava a údržba vyhrazených elektrických zařízení CZ-NACE:42.22. 4.2.4 Trh a zákazníci organizace Na trhu se tato společnost pohybuje v několika oblastech, viz Předmět podnikání. Hlavní činností společnosti jsou elektromontáže. Konkrétně společnost spadá do trhu Výstavba inženýrských sítí pro elektřinu a telekomunikace, který spadá pod Inženýrské stavitelství a hlavní trh je Stavebnictví. Mezi hlavní zákazníky v této oblasti patří firma E.ON Česká republika, s.r.o. (dále jen E.ON), s kterou společnost spolupracuje formou rámcových smluv na zakázky do 500 000,- Kč. Na zakázky nad 500 000,- Kč se vypisují elektronická výběrová řízení a k němu se mohou přihlásit jen firmy, které prokážou kvalifikační předpoklady pro tuto vyhrazenou činnost. Vedle své hlavní činnosti provozuje společnost také restauraci a truhlářství, kde je zákazníkem široká veřejnost. 4.2.5 Dodavatelé organizace Hlavním dodavatelem elektromateriálu ve sledovaném období je firma E.ON, jakožto provozovatel distribučních sítí. Firma E.ON provádí kvůli zajištění kvality a bezporuchovosti provozu distribučních sítí předvýběr dodavatelů hlavních druhů elektromateriálu (kabely, vodiče, stožáry apod.).všichni dodavatelé elektromontážních prací jsou povinni odebírat materiál od těchto dodavatelů, nebo přímo ze skladu E.ON. Jeho podíl činil ve sledovaných letech 35 50 % dodávek elektromateriálu. Jako dodavatelé zemních a stavebních prací a ostatních služeb jsou zpravidla využívány firmy podnikající v blízkosti okolí prováděných staveb. 30

4.2.6 Konkurenti organizace Hlavními konkurenty společnosti je několik desítek elektromontážních firem, hlavně z oblasti jižní Moravy a jižních Čech, které mají potřebnou kvalifikaci pro práce na těchto vyhrazených elektrických zařízeních, tj. distribučních sítích provozovaných firmou E.ON. Tyto firmy mohou vstupovat do výběrových řízení, která jsou na stavby nad 500 tisíc Kč vyhlašována elektronicky na internetu. Pro drobné elektromontážní práce se podávají nabídky písemně, přičemž na jednotlivé kategorie těchto prací malého objemu jsou uzavírány rámcové smlouvy zpravidla na dobu jednoho roku. Obecně však platí, že na všechny druhy prací zadávaných firmou E.ON probíhá některá z forem výběrového řízení, přičemž žádné práce nejsou dodavateli zadávány přímo. Dále společnost provádí elektromontážní práce i pro další majitele a provozovatele elektrických zařízení (např. transformovny a rozvodny průmyslových podniků), a pro obce a města opravy a rekonstrukce veřejného osvětlení. Zde jsou konkurenty zejména místní firmy provádějící elektromontáže a elektroinstalace. 31

4.3 Struktura společnosti Společnost je řízena valnou hromadou společníků slouženou ze tří jednatelů společnosti. Struktura společnosti se dělí na tři hlavní části a dvě samostatná pracoviště. Tato pracoviště jsou restaurace a truhlárna. Hlavní části struktury společnosti jsou Výrobní úsek, Obchodně provozní úsek a Technicko ekonomický úsek. Ve Výrobním úseku ve schématu zahrnuty také Aliance a Cejch. Aliance je alianční partnerství s E.ON pro zajištění drobných elektroinstalačních prací pro obyvatelstvo. Cejch obstarává výměny elektroměrů za účelem vycejchování. Obrázek 2: Přehledové schéma řízení určující vztahy nadřízenosti a podřízenosti v organizaci zdroj: dokumentace společnosti Západomoravská elektromontážní společnost, spol. s r.o. 32

4.4 Procesní model organizace Obrázek 3: Mapa procesů zdroj: dokumentace společnosti Západomoravská elektromontážní společnost, spol. s r.o. 4.5 Vlastnická struktura a management Společnost je řízena a zastupována všemi jednateli a to buď jednotlivě, nebo v případech stanovených společenskou smlouvou dvěma, nebo třemi jednateli společně. Jim jsou přímo podřízeni vedoucí jednotlivých úseků a provozů. Sídlo společnosti je v kancelářských prostorách na ulici Sadová 829/1 v Třebíči v budově, která je v majetku společnosti. Vede se zde účetnictví celé společnosti a zpracovávají se zde veškeré účetní doklady. 4.5.1 Statutární orgán jednatel: Ing. Vlastimil Bár jednatel: Ing. Josef Klíma jednatel: Karel Janík Jednatelé jednají a podepisují za společnost takto: všichni tři jednatelé: - při převodu nemovitostí z vlastnictví společnosti nebo do jejího vlastnictví 33

- při právních úkonech činěných podle zákona směnečného a šekového, jedná-li se o částku převyšující 500.000,- Kč dva jednatelé: - při nákupu a prodeji hmotného investičního majetku nad 500.000,- Kč v ceně obvyklé - při uzavírání dohod o vzniku, změně a skončení pracovního poměru - při stanovení výše odměn pracovníkům společnosti - při udělení plné moci k jednání za společnost - při zastupování před soudy - při právních úkonech činěných podle zákona směnečného a šekového, jedná-li se o částku do 500.000,- Kč každý jednatel samostatně v ostatních případech Společníci: Ing. Vlastimil Bár, obchodní podíl: 1/3 Ing. Josef Klíma, obchodní podíl: 1/3 Karel Janík, obchodní podíl: 1/3 34

5 Finanční analýza společnosti V této kapitole je zpracována finanční analýza společnosti Západomoravská elektromontážní společnost, spol. s r.o. Pro zhodnocení finanční situace společnosti jsem použil finanční analýzu pomocí absolutních, rozdílových a poměrových ukazatelů. Dále také pomocí Du Pont diagramu, metody Altmanova Z-skóre a pomocí metody Indexu důvěryhodnosti "IN95". V závěru jsem z výsledků jednotlivých analýz vytvořil výsledné zhodnocení společnosti. Veškeré následující informace a dokumenty z kterých čerpám, pokud není uvedeno jinak, mi byly poskytnuty vedením společnosti Západomoravská elektromontážní společnost, spol. s r.o. 5.1 Finanční analýza pomocí absolutních ukazatelů V této podkapitole je vyhodnocena situace společnosti pomocí absolutních ukazatelů. Nejprve je použit horizontální rozbor a následně vertikální rozbor rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Rozvaha je v horizontálním rozboru rozdělena pro větší přehlednost na zhodnocení aktiv a následně pasiv. Absolutní hodnoty, jak v horizontální, tak i ve vertikální analýze jsou udávány v tisících Kč. Také hodnoty absolutní změny jsou v tisících Kč. Hodnoty procentní změny jsou uváděny v procentech a bazický a řetězový index jsou bezrozměrné. Tyto indexy uvádějí pouze poměr absolutních hodnot. Následující upravené výkazy také neobsahují položky, které byly v celém sledovaném období nulové. 35

5.1.1 Horizontální analýza rozvahy: aktiva 80000 60000 40000 20000 0 2007 2008 2009 2010 Graf 1: Horizontální analýza aktiv vlastní úprava Aktiva celkem Stálá aktiva Oběžná aktiva Ostatní aktiva Hodnota celkových aktiv se v roce 2008 navýšila o 16 %, 10 200 tis. Kč. V následujících letech docházelo k mírnému snižování. V roce 2009 o 1,37 %, 1 007 tis. Kč a v roce 2010 o 4,68 %, 3 389 tis. Kč. Stálá aktiva se pohybovala skoro na stejné úrovni, přičemž je zde mírný pokles v roce 2008 a 2010. Tento pokles je způsoben snižováním dlouhodobého hmotného majetku, přičemž hlavní podíl mají položky stavby a samostatné movité věci a soubory movitých věcí. Hodnota položky samostatné movité věci a soubory movitých věcí zaznamenala v roce 2009 nárůst o 42,57 %, 1 483 tis. Kč, čímž v tomto roce ovlivnila hodnotu dlouhodobého majetku. Hodnoty položky stavby mají ve sledovaném období klesající tendenci. Velkou procentní změnu zaznamenala v roce 2009 (-53,47 %) a 2010 (-62,28 %) položka software, tato změna byla ale v celkovém zhodnocení stálých aktiv zanedbatelná. U oběžných aktiv byl zaznamenán v roce 2008 nárůst o 47,68 %, 12 254 tis. Kč. V dalších letech hodnota této položky klesá. Velký podíl mají na těchto změnách zásoby, konkrétně nedokončená výroba a polotovary. Tato položka byla v roce 2008 navýšena o 44,98 %, 6 866 tis. Kč a dále v roce 2009 byla snížena o 11,43 %, 2 529 tis. Kč a v roce 2010 opět snížena o 48,96 %, 9 597 tis. Kč. Hodnota položky materiálu zaznamenala pouze vyšší procentní změnu v roce 2009 a to o 44,03 %, což ale nemělo velký vliv na hodnotu zásob. U krátkodobých pohledávek měly největší vliv položky pohledávky z obchodních vztahů a stát daňové pohledávky. Pohledávky z obchodních vztahů zaznamenaly prudký nárůst v roce 2008 o 564,46 %, 9 054 tis. Kč. V následujícím roce se tyto pohledávky podařilo snížit o 63,90 %, 6 810 tis. Kč, ale 36

v roce 2010 byl opět nárůst o 111,04 %, 4 273 tis. Kč. Hodnota položky stát daňové pohledávky byla v roce 2008 snížena o 33,57 %, 1 580 tis. Kč, v roce 2009 se zvýšila o 29,52 %, 923 tis. Kč a v roce 2010 se opět snížila o 39,93 %, 1 617 tis. Kč. Vysoký procentní nárůst (353,85 %) byl v roce 2009 také u položky jiné pohledávky, přičemž tento nárůst byl v absolutní změně zanedbatelný (46 tis. Kč). Změny v krátkodobém finančním majetku byly zejména v položce účty v bankách, kde byl nejprve v roce 2008 pokles o 91,58 %, 2 154 tis. Kč, avšak v roce následujícím byl obrovský nárůst o 4230,81 %, 8 377 tis. Kč. V roce 2010 pokračoval růst u této položky o 55,93 %, 4 796 tis. Kč. U ostatních aktiv docházelo ke změnám především v nákladech příštích období a to poklesem hodnot v celém sledovaném období. V roce 2008 o 34,37 %, 742 tis. Kč, 2009 o 66,41 %, 941 tis. Kč, a v roce 2010 o 78,57 %, 374 tis. Kč. 37

Tabulka 1: Horizontální analýza rozvahy: aktiva vlastní úprava 38

Horizontální analýza rozvahy: pasiva 80000 60000 40000 20000 0 2007 2008 2009 2010 Graf 2: Horizontální analýza pasiv vlastní úprava Pasiva celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje Ostatní pasiva Celková pasiva mají stejný průběh ve sledovaném období jako aktiva ve stejných letech. Vlastní kapitál má v celém sledovaném období mírný nárůst, přičemž v roce 2008 o 2,6 %, 1 346 tis. Kč, 2009 o 3,76 %, 1 996 tis. Kč a 2010 o 3,71 %, 2 043 tis. Kč. Na těchto změnách má největší podíl položka výsledek hospodaření minulých let, konkrétně nerozdělený zisk minulých let. U této položky je vidět růst v celém sledovaném období, a to v roce 2008 o 2,34 %, 1 025 tis. Kč, 2009 o 6,02 %, 2 696 tis. Kč a v roce 2010 o 4,20 %, 1 996 tis. Kč. U položky výsledku hospodaření běžného účetního období je vyšší procentní pokles v roce 2009 o 25,96 %, což ale nemá velký vliv na změny vlastního kapitálu. Cizí zdroje mají v roce 2008 nárůst o 76,80 %, 8 854 tis. Kč, a v dalších letech klesají. V roce 2009 o 16,07 %, 3 275 tis. Kč a v roce 2010 o 33,65 %, 5 756 tis. Kč. Cizí zdroje jsou složeny zejména z krátkodobých závazků a z krátkodobých bankovních úvěrů. Krátkodobé závazky zaznamenaly v roce 2008 pokles o 21,66 %, 2 254 tis. Kč, což způsobil především pokles závazků z obchodních vztahů o 36,49 %, 2 076 tis. Kč. V roce 2009 se hodnota krátkodobých závazků navýšila o 13,62 %, 1 110 tis. Kč a v roce 2010 poklesla o 11,25 %, 1 042 tis. Kč. Položka krátkodobé bankovní úvěry se změnila v roce 2008 navýšením o 1152,70 %, 11 089 tis. Kč. V dalších letech pak postupně hodnota této položky klesala nejprve o 51,74 %, 6 235 tis. Kč a v roce 2010 o 78,11 %, 4 543 tis. Kč. Ostatní pasiva zaznamenala v roce 2009 prudký nárůst o 2266,67 % a dále v roce 2010 o 114,08 %, což je ale v poměru absolutních hodnot k vlastním a cizím zdrojům zanedbatelná položka. 39

Tabulka 2: Horizontální analýza rozvahy: pasiva vlastní úprava 40

5.1.2 Horizontální analýza Výkazu zisku a ztráty 6000 4000 2000 0-2000 2007 2008 2009 2010 VH za účetní období Finanční VH Provozní VH Graf 3: Horizontální analýza Výkazu zisku a ztráty vlastní úprava Výsledek hospodaření za účetní období se v roce 2008 zvýšil o 13,56 %, 322 tis. Kč, v roce 2009 se snížil o 25,96 %, 700 tis. Kč a v roce 2010 se mírně zvýšil o 2,35 %, 47 tis. Kč. Mimořádný výsledek hospodaření byl v celém sledovaném období nulový. Finanční výsledek hospodaření byl od počátku sledovaného období ztrátový. V roce 2008 narostla ztráta o 43,61 %, 430 tis. Kč, což bylo způsobeno zejména nárůstem nákladových úroků o polovinu (50,95 %). V následujících letech již žádné větší změny nenastaly, u finančního výsledku hospodaření se ztráta postupně v dalších letech mírně snižuje. Provozní výsledek hospodaření se v roce 2008 zvýšil o 12,94%, 538 tis. Kč, ale v dalších letech se postupně snižoval, v roce 2009 o 21,68 %, 1 018 tis. Kč, v roce 2010 o 5,98 %, 220 tis. Kč. I přesto je v celém sledovaném období ziskový. Hlavními náklady jsou výkonová spotřeba, osobní náklady, odpisy majetku a ostatní provozní náklady. Tyto náklady se ve sledovaném období nijak závažně nemění. Hlavními výnosy jsou tržby za prodej zboží, výkony, tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu a také ostatní provozní výnosy. U výnosových položek probíhaly během sledovaného období větší změny než u nákladových. U položky změna stavu zásob vlastní činností se změnila její hodnota v roce 2008 o 18168,4 %, 6 942 tis. Kč, v dalším roce se tato položka snížila o 135,57 %, 9 411 tis. Kč a dostala se do záporných hodnot. V roce 2010 byl u této položky opět pokles o 287 %, 7 086 tis. Kč. 41

Tabulka 3: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty, 1. část vlastní úprava 42

Tabulka 4: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty, 2. část vlastní úprava 43

5.1.3 Vertikální analýza rozvahy Stálá aktiva převažovala s 55,94 % v roce 2007 nad oběžnými aktivy. V dalších letech se tato hodnota snížila a ustálila se na bodě cca 47 % podílu. Nejvíce ovlivňovala stálá aktiva položka dlouhodobý majetek a to konkrétně stavby. Jejich procentní podíl na celkových aktivech byl v roce 2007 40,72 %, 2008 33,88 %, 2009 32,67 % a v roce 2010 32,87 %. Oběžná aktiva se z původních 40,64 % v roce 2007 zvýšila na hodnotu okolo 52 % v letech následujících. Nejvlivnějšími položkami z oběžných aktiv byly zásoby a krátkodobé pohledávky. Zásoby se z původních 24,5 % v roce 2007 dostaly na hodnotu 30,5 % v roce 2008. Následně začal jejich podíl klesat, přičemž v roce 2009 byl 27,27 % a v roce 2010 pouze 14,67 %. Krátkodobé pohledávky měly na celkových aktivech v roce 2007 podíl 12,03 %, který se v roce 2008 zvednul na 20,56 %. V roce 2009 opět klesnul na hodnotu 12,36 % a nakonec v roce 2010 se opět zvýšil na 17,85 % Ostatní aktiva se z hodnoty 3,41 % v roce 2007 postupně snižovala. Nejvyšší podíl na ostatních aktivech měly náklady příštích období. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2007 2008 2009 2010 Ostatní aktiva Oběžná aktiva Stálá aktiva Graf 4: Vertikální analýza rozvahy: rozložení aktiv vlastní úprava Struktura pasiv je složena převážně z vlastního kapitálu, který se po celé období pohyboval kolem hranice 80 %. Nejvyšší podíl na celkových pasivech z vlastního kapitálu má položka nerozdělený zisk minulých let. V roce 2007činil 69,23 %, 2008 61,01 %, 2009 65,58 % a v roce 2010 71,69 %. Cizí zdroje mají na celkových pasivech v roce 2007 podíl 18,23 %. V roce následujícím se tento podíl zvýšil na 27,76 % a od roku 2009 s 23,62 % se snižoval. V posledním 44

sledovaném roce měl podíl 16,44 % na celkových pasivech. Nejvlivnější položkou byly krátkodobé závazky, jejichž podíl činil v roce 2007 16,46 %, v roce 2008 11,1 %, v roce 2009 12,79 % a v roce 2010 11,91 %. Ostatní pasiva nedosáhly za celé sledované období ani na 1 % podílu na celkových pasivech. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2007 2008 2009 2010 Ostatní pasiva Cizí zdroje Vlastní kapitál Graf 5: Vertikální analýza rozvahy: rozložení pasiv vlastní úprava Pravidlo vertikální kapitálové struktury není splněno ani v jednom roce. V tomto případě ale vlastní zdroje financování převyšují cizí zdroje, čímž nedochází k zadluženosti podniku. Zlaté bilanční pravidlo je dodrženo ve všech sledovaných letech. Vlastní kapitál pokrývá veškerá stálá aktiva a také některá oběžná aktiva. 45

Tabulka 5: Vertikální analýza rozvahy: aktiva vlastní úprava 46

Tabulka 6: Vertikální analýza rozvahy: pasiva vlastní úprava 47

5.1.4 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Hlavní složka výnosů jsou výkony a to tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Tato položka zaujímá v celém sledovaném období kolem 99 % z celkových výnosů. Výnosy jsou také složeny z tržeb z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu, ostatních provozních výnosů, výnosových úroků a ostatních finančních výnosů. Tyto položky dávají dohromady zbývající cca 1 %. Z nákladů tvořili nejvyšší podíl položky výkonová spotřeba a osobní náklady. Přičemž výkonová spotřeba tvořila zhruba 70 % podílu (70,22 % - 75,31 %) a osobní náklady kolem 20 % (19,57 % - 24,29 %) v celkovém sledovaném období. Provozní výsledek hospodaření se pohyboval kolem hranice 2 %, přičemž nejvyššího podílu dosáhl v roce 2009 a to 2,38 % a nejnižšího v roce 2010 a to 1,94 %. Na těchto výsledcích má největší podíl přidaná hodnota a také osobní náklady. Finanční výsledek hospodaření je po celé sledované období záporný, ale nedosahuje ani hodnoty 1 % na celkových výnosech. Nejvyšší podíl nesou nákladové úroky a ostatní finanční náklady. Mimořádný výsledek hospodaření byl nulový a tak neovlivňoval žádné hodnoty. Výsledek hospodaření za účetní období je kladný a pohybuje se nad 1 % z celkových výnosů. Nejvyšší podíl byl v roce 2009 a to 1,37 % a to i přes to, že v daném roce byl také nejvyšší záporný finanční výsledek hospodaření. V tomto roce měl také nejvyšší podíl provozní výsledek hospodaření. 48

Tabulka 7: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty vlastní úprava 49